2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

Vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu Ořech na životní prostředí podle přílohy zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

Část A vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území dle přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., v platném znění duben 2016 U-24, s.r.o.

Vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu Ořech na životní prostředí

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU OŘECH NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODLE PŘÍLOHY ZÁKONA č. 183/2006 Sb., O ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍM ŘÁDU ČÁST A VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ DLE PŘÍLOHY Č. 5 VYHLÁŠKY Č. 500/2006 SB., V PLATNÉM ZNĚNÍ

Zpracovatelé: MGR. KATEŘINA RÖSCHOVÁ

(U - 24 s.r.o.)

MGR. ROMAN TUČEK MGR. DAVID TŘEŠŇÁK

(U - 24 s.r.o.)

Odpovědný řešitel: ING. JOSEF CHAROUZEK ML. (GET

S.R.O.)

–

HODNOCENÍ

KONCEPCE AUTORIZACE KE ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE A POSUDKU ROZHODNUTÍM MŽP Č.J. 32227/ENV/09, ROZHODNUTÍ MŽP O PRODLOUŽENÍ AUTORIZACE Č.J. 76660/ENV/13

U – 24, s.r.o.

2


Obsah 1. STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍCM.................................................................................................................... 4 2. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI .................................................... 6 3. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE............................................................................................................................................... 15 4. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY .................................................. 32 5. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI ................................................... 35 6. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE.................................................................................................... 37 7. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ...................................... 62 8. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..................................................................................................................................... 63 9. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ ................................................................................................................... 64 10. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ............................................................................................................................... 64 11. NÁVRH POŽADAVKŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH PLOCHÁCH A KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 66 12.

NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ, ZÁVĚR ............................................ 66

U – 24, s.r.o.

3


1. STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍCM Ořech má územní plán sídelního útvaru (ÚPnSÚ) z roku 1994, se změnami číslo 1-3 z let 2002-2014. Zatímco původní ÚPnSÚ byl již v mnoha ohledech překonán, jeho změna č. 1 z roku 2002 je kvalitním dokumentem, který je do velké míry stále aktuální a fundovaně odhaduje budoucí rozvoj. Změny č. 2 (z roku 2010) a č. 3 (z roku 2014) obsahovaly jen drobné změny. O pořízení nového územního plánu rozhodlo zastupitelstvo dne 21. 9. 2011. Důvodem pro pořízení nového územního plánu Ořech je ustanovení § 188 zákona č. 183/2006 Sb. (stavení zákon), které ukončuje platnost ÚPD schválené před 1. 1. 2007 a také nutnost aktualizovat stávající ÚPnSÚ, zejména stanovením základní koncepce dalšího rozvoje území a podrobnějších podmínek pro uspořádání území. Pořizovatelem územního plánu je Městský úřad Černošice - úřad územního plánovaní, schvalujícím orgánem zastupitelstvo obce Ořech a zpracovatelem Ing. arch. Helena Stejskalová (č. aut. 4099 v ČKA) ve spolupráci s U – 24, s.r.o. Zadání územního plánu schválilo zastupitelstvo obce Ořech dne 16. 4. 2014. Řešeným územím je katastrální území obce Ořech. Celková rozloha řešeného území je 477 ha. Obec má 947 bydlících obyvatel (k 1. 1. 2014). Obec Ořech (kód obce: 539520) z hlediska správního spadá do okresu Praha-západ ve Středočeském kraji, ORP Černošice. Sousedí s obcemi Zbuzany, Choteč u Prahy, Kosoř, Zadní Kopanina a Řeporyje. Správní území obce Ořech sousedí na severu s dálnicí D0 (Pražský okruh), která umožňuje dobré silniční napojení do různých částí Prahy i do dalších sídel Středočeského kraje. Přímé napojení na dálnici D0 vytváří potenciál pro rozvoj ekonomických aktivit. Obec Ořech je z těchto důvodů vystavena zvýšeným požadavkům na změny v území, zejména rozvoj ploch smíšených výrobních podél dálnice a ploch bydlení v jižní části území. Obec disponuje základní občanskou vybaveností, kterou územní plán navrhuje dále doplnit, nicméně za prací, službami, a vyšší občanskou vybaveností (kultura, střední školy, nemocnice, bazén apod.) spádují obyvatelé do Prahy. V zázemí obce se nachází velmi kvalitní přírodní území vhodné pro rekreaci – CHKO Český kras. Územní podmínky obce jsou nevyvážené – má kvalitní podmínky pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost obyvatel, ale podmínky pro příznivé životní prostředí nejsou dostatečné. Dosavadní charakter obce a její úloha v sídelní struktuře zůstanou zachovány, s ohledem na to bude prověřena možnost rozvoje bydlení, odpovídající poloze obce v rozvojové oblasti. Cílem dalšího rozvoje území je zachovat rezidenční charakter obce s historickým jádrem. Prostorové uspořádání bude respektovat stávající podobu sídla s přirozenými dominantami architektonických prvků (zejména kostel Stětí sv. Jana Křtitele a fara). Z hlediska širších vztahů v území budou respektovány vazby obce Ořech na území okolních obcí a rovněž budou respektovány nadmístní systémy technické i přírodní. Vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu Ořech na životní prostředí je zpracováno podle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Jeho zpracování vyplývá z požadavku uvedeného v souhrnném vyjádření k návrhu zadání územního plánu Ořech vydaném dne 7. 8. 2013 Krajským úřadem Středočeského kraje, pod č. j.: 104161/2013/KUSK.

U – 24, s.r.o.

4


Obrázek 1: Správní území obce Ořech v topografické mapě

U – 24, s.r.o.

5

2. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI Pro účely této kapitoly byly vybrány koncepce upravující cíle v oblasti ochrany životního prostředí a zdraví obyvatel na národní, regionální (krajské) a lokální úrovni. Národní úroveň Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR Zdraví pro všechny v 21. století (2002), Dopravní politika České republiky pro léta 2005 – 2013 (2005, aktualizace 2011), Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025 (2011), Národní program snižování emisí České republiky (2007), Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice (2004), Plán odpadového hospodářství České republiky (2003, aktualizace 2009), Národní implementační plán Stockholmské úmluvy v České republice (2005), Národní program čistší produkce (2000), Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky (2005), Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky pro léta 2013 – 2020 (2013), Státní energetická koncepce České republiky (2004, projednáván návrh aktualizace MPO ČR z 2012), Státní politika životního prostředí ČR 2012 - 2020 (2013), Státní program ochrany přírody a krajiny České republiky (1998, aktualizace 2009), Surovinová politika České republiky (2012, návrh aktualizace 2013), Strategie ochrany před povodněmi v České republice (2000), Zásady urbánní politiky (2010) a Politika územního rozvoje České republiky 2008 (schválena vládou 20. 7. 2009). Národní koncepce jsou promítnuty v koncepcích na regionální úrovni, kde jsou podrobněji specifikovány cíle a opatření a mají konkrétnější vazbu k území. Z tohoto důvodu jsou dále komentovány a hodnoceny cíle na úrovni regionu Středočeského kraje. Uvedeny jsou pouze koncepce, které mohou mít výraznější vazby na proces územního plánování a na změny využití území. U těchto koncepcí je posouzena vazba na návrh územního plánu, tj. do jaké míry předkládané požadavky předkládané dokumentace mohou ovlivnit naplňování stanovených cílů. V Politice územního rozvoje České republiky 2008 jsou vymezeny tzv. rozvojové osy a rozvojové oblasti, dále specifické oblasti, koridory a plochy dopravní infrastruktury a koridory a plochy technické infrastruktury a souvisejících záměrů. Území obce Ořech se nenachází v žádném z těchto koridorů. Regionální úroveň Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje (2002, aktualizace 2009; nyní je připomínkován návrh pro období 2014 - 2020), Územní energetická koncepce Středočeského kraje (2005), Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje aktualizace 2012 (2012, nyní v procesu SEA), Povodňový plán Středočeského kraje (2004, pravidelně aktualizován), Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje do roku 2015 (2004, každoročně aktualizován), Plán oblasti povodí Dolní Vltavy (konečný návrh 2009, Zastupitelstvo Středočeského kraje jej schválilo dne 30. 11. 2009 usnesením č. 308/2009/ZK), Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje (2004, aktualizace 2008), Program snižování emisí Středočeského kraje a Integrovaný program zlepšování kvality ovzduší Středočeského kraje (2004, změny 2007, 2008 a 2012), Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatel Středočeského kraje – „ZDRAVÍ 21“, Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006 – 2016 (2006). Zásady územního rozvoje Středočeského kraje vydalo zastupitelstvo Středočeského kraje v prosinci 2011, číslo usnesení: 4-20/2011/ZK ze dne 19. 12. 2011. V Zásadách


04/2016

územního rozvoje Středočeského kraje je zájmové území začleněno do rozvojové oblasti republikového významu OB1 Praha. Ze ZÚR Středočeského kraje vyplývají následující požadavky. a) Požadavky vyplývající z umístění v rozvojové oblasti OB1 – zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: • vytvářet podmínky pro realizaci hlavních železničních tratí mezinárodního významu (vč. vysokorychlostních tratí) v nových koridorech mj. do směru Plzeň, a tím i vytvořit podmínky pro zlepšení regionální (příměstské) železniční dopravy na stávajících tratích, • rozvoj ekonomických aktivit soustřeďovat do ploch s vazbou na železnici, silnice nadřazené sítě a na letiště, zejména na plochy brownfields, • rozvoj bydlení orientovat do lokalit s možností kvalitní hromadné dopravy, zejména kolejové a s vazbou na sídla s odpovídající sociální infrastrukturou, • pro rozvoj bydlení sledovat možnosti transformace ploch v zastavěném území sídel a využití dosud volných ploch vymezených v zastavitelném území v územních plánech obcí, • vytvářet podmínky pro rozvoj cestovního ruchu včetně kongresové turistiky s využitím potenciálu historických center a dalších významných kulturních památek, • vytvářet podmínky pro rekreaci a to včetně potřeb obyvatel a návštěvníků hl. m. Prahy, • chránit prostupnost krajiny, zejména zelené klíny, umožňující propojení s územím hl. m. Prahy a zelené prstence okolo měst, • koordinovat územní rozvoj s hl. m. Prahou, která je samostatným krajem a součástí rozvojové oblasti, • respektovat prvky přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území, • chránit ve zvýšené míře pozitivní znaky charakteristik krajinného rázu a dotvářet krajinu s cílem zvýšení její estetické hodnoty a ekologické stability před nekoordinovanou výstavbou. b) Požadavky vyplývající z umístění v rozvojové oblasti OB1 – úkoly pro územní plánování: • zpřesnit koridory dopravy, vymezené v ZÚR • vymezit přeložky (zejména obchvaty) silnic nesledovaných v ZÚR pro potřeby zlepšení vazeb osídlení na nadřazenou silniční síť • ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturu, na možnosti rozvoje občanského vybavení (jmenovitě veřejného vybavení), limity rozvoje území a ochranu krajiny • respektovat požadavky na ochranu chráněné krajinné oblasti Český kras • respektovat požadavky na ochranu a upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES – regionálního biocentra 1414 Radotínské údolí. c) Požadavky vyplývající pro koridor vysokorychlostní železniční trati D200 (kap. 4.1.1.2): • ZÚR stanovují pro územní plánování zajistit vymezení a územní ochranu koridorů pro dopravní stavby koridor v šířce 600 m. d) Požadavky vyplývající pro cyklistickou dopravu (kap. 4.1.2.5): • v územních plánech obcí navrhovat nahrazení cyklotras nezávisle vedenými cyklostezkami, a to zejména v případech dálkových „cyklotras“, v území rozvojových oblastí (vč. jejich okolí) a v turisticky atraktivních územích. U – 24, s.r.o.

7


04/2016

e) Požadavky vyplývající pro elektroenergetické vedení E10 (kap. 4.2.1.1): • zajistit vymezení a územní ochranu pro stavbu E10 (dle PÚR) v šířce 600 m a jeho koordinaci se záměry v územních plánech obcí. Požadavky jsou zapracovány následujícím způsobem: a) realizace vysokorychlostní trati není vzhledem k její plánované trase v tunelu územním plánem dotčena; ekonomické aktivity jsou soustředěny do ploch ve vazbě na Pražský okruh (MÚK Řeporyje-Ořech a ni napojený navrhovaný obchvat obce); jsou vytvořeny podmínky pro zlepšení obsluhy sídla hromadnou dopravou (autobusy) vymezením plochy pro otáčení autobusů a potažmo možností zřízení nových zastávek; pro rozvoj bydlení jsou v maximální míře využity zastavitelné plochy, vymezené dosavadním ÚPnSÚ a navazující vhodně na zastavěné území; jsou vytvářeny podmínky pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace, a to zachování a rozvoj rekreačních turistických a cyklistických tras, rozvoj alternativních forem rekreace (farmy), vymezení rekreačního prstence kolem sídla a rekreačních ploch Kopce, vymezení ploch pro golfové hřiště, parkoviště, pensiony, apod.; je chráněna a zlepšována prostupnost krajiny vymezením důležitých cest do samostatných ploch (s podmínkou zachování průchodnosti) a vymezením bezmotorových propojení; rozvoj je koordinován s hl. městem Prahou (zejm. plocha pro případný posun nadregionálního biokoridoru K177 na území obce Ořech); krajina je usměrněním ploch pro novou zástavbu, návrhem ploch změn v krajině a nastavením podmínek využití území chráněna před nekoordinovanou zástavbou a je zvyšována její ekologická stabilita; b) koridor vysokorychlostní tratě Praha – Beroun nebylo vzhledem k její plánované trase v tunelu nutné zpřesňovat, neboť se do uspořádání území nepromítne; koridor elektrického vedení 400 kV byl zpřesněn v souladu s územně technickou studií ČEPS Invest a.s. ze dne 7.4.2014; byly vymezeny přeložky silnic III. třídy, sloužící zlepšení vazeb sídel položených zejména jižně a západně od Ořechu na Pražský okruh; rozsah zastavitelných ploch v sídle a jejich využití byly stanoveny s ohledem na kapacity dopravní a technické infrastruktury a občanského vybavení (zejména veřejného); v podmínkách využití ploch byly zohledněny požadavky na ochranu CHKO Český kras; bylo zpřesněno vymezení regionálního biocentra 1414 Radotínské údolí; c) vysokorychlostní trať Praha – Beroun se vzhledem k její plánované trase v hluboce uloženém tunelu (cca 100 m) do uspořádání území nepromítne, trasa včetně ochranného pásma je zakreslena v koordinačním výkresu;; d) územní plán vytváří podmínky pro nahrazení cyklotras nezávisle vedenými cyklostezkami, a to jejich umožněním v celé škále ploch, zahrnujících veřejná prostranství, a v příhodných krajinných plochách; zejména se to týká dálkové cyklotrasy 0013, kterou lze od MÚK Řeporyje-Ořech převést v rámci severní a západní části zeleného prstence okolo sídla až do prostoru, kde silnice III/00510 (ul. Karlštejnská) opouští území obce ve směru Chýnice; e) koridor pro elektroenergetické vedení E10 400 kV byl v souladu s výše uvedeným úkolem pro územní plánování a na podkladě územně technické studie ČEPS Invest a.s. ze dne 7.4.2014 zpřesněn na šířku 80 m (poloha mezi stávajícími vedeními ZVN a VVN), jeho územní ochrana je zajištěna. O vydání 1. Aktualizace ZÚR Středočeského kraje rozhodlo Zastupitelstvo Středočeského kraje usnesením č. 007-18/2015/ZK ze dne 27.7.2015. Předmětem bylo řešení dálnice D3 (Praha – České Budějovice) a souvisejících staveb na území Středočeského kraje. Vybrané cíle z uvedených koncepcí ve vztahu k posuzovanému návrhu územního plánu shrnuje následující tabulka: U – 24, s.r.o.

8


04/2016

Tabulka 1: Vztah návrhu územního plánu Ořech a vybraných koncepcí a cílů ochrany životního prostředí na krajské úrovni (zdroj: http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/zivotni-prostredi-a-zemedelstvi/koncepcev-oblasti-zp, http://www.kr-stredocesky.cz/) Koncepce Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje do roku 2015

Vybrané cíle Pro zájmové území platí informace z roku 2004: - Systém odkanalizování obce Ořech zůstane zachován i do budoucnosti. Na kanalizaci budou napojeni všichni trvale bydlící obyvatelé. Kanalizační síť se bude rozšiřovat v závislosti na budoucí výstavbě. Dešťové vody budou i nadále odváděny dešťovou kanalizací.

- V budoucnu bude možné zásobovat obec Ořech z řadu DN 1200 Radotín – Kopanina. Navrhovaným přívodním řadem DN 100 bude voda přiváděna do navrhovaného vdj. Ořech 2×100 m3. Z vodojemu bude obec Ořech zásobena pomocí navrhované AT stanice Ořech. Vodovodní síť se bude rozšiřovat v závislosti na budoucí výstavbě.

U – 24, s.r.o.

Zhodnocení vztahu - Obec Ořech má vybudovaný systém splaškové kanalizační sítě. Touto kanalizací jsou odváděny odpadní vody od všech trvale bydlících obyvatel. Splaškovou kanalizační sítí jsou přiváděny odpadní vody na stávající ČOV Ořech (kapacita po intenzifikaci 1800 EO). Vyčištěná voda je vypouštěna do místní vodoteče, která ústí do Dalejského potoka. - Rozvojové plochy budou v dosahu stávající kanalizace napojeny na současnou kanalizační síť. Odpadní vody budou čištěny na stávající ČOV. Plocha Z07 umožní rozšíření stávající ČOV, které bude nutné v souvislosti s využitím ploch smíšených výrobních (VS). U samot ve volné krajině (farmy, kynologické cvičiště) bude odkanalizování řešeno samostatnými jímkami na vyvážení. V lokalitě Zmrzlík (plocha Z27 a plochy související) bude odkanalizování zajištěno samostatným napojením na pražskou kanalizační síť, nebo bude pro celou lokalitu vybudována samostatná ČOV či společná jímka na vyvážení. - Obec je napojena na systém pražského vodovodu, je připojena na vodovodní síť městské části Praha - Řeporyje, odkud je veden přívodný řad do ATS Ořech (10 l/s) a dále po obci. Dle informací obce ji v budoucnu ale nebude možné zásobovat z řadu DN 1200 Radotín - Kopanina. Stávajícím vybudovaným přívodním řadem DN 225 bude voda přiváděna do navrhovaného vdj. Ořech 2x160 m3, který by zajistil lepší spolehlivost dodávek vody. - Zásobování pitnou vodou rozvojových ploch bude řešeno napojením na stávající vodovodní řad. U samot ve volné krajině (farmy, kynologické cvičiště) může být zásobování vodou řešeno samostatnými studnami; napojení na vodovod se zde 9


Koncepce

Vybrané cíle

Plán oblasti povodí Dolní Vltavy

▪ 3.2 Správné postupy v oblasti ochrany před povodněmi a negativním účinkem sucha podporování akumulační vodohospodářské funkce krajiny jako prevence proti velkoplošným povodním prostřednictvím zvyšování retenční kapacity území a snižování odtoku a jako prevence proti suchu v rámci adaptačních opatření proti nepříznivému vývoji změny klimatu - záplavové území, kde se dosud nenachází žádná zástavba, ponechat pro možnost rozlivu velkých vod a nepovolovat zde žádné nové objekty zvyšující urbanizaci těchto prostorů

Povodňový plán Středočeského kraje Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje

- pomocí komplexních pozemkových úprav (KPÚ) zvyšovat retenční schopnosti krajiny prostřednictvím změny kultur a hospodaření v povodí, vytvářením retenčních prostor, zasakovacích pásů, remízků apod. - na území obce Ořech se nenachází žádný ohrožený objekt ani objekt ohrožující ▪ Závazná část POH Středočeského kraje – aktualizace 1 - 1.2.1. Obecné zásady – není podporována výstavba a provoz zařízení umístěných ve zvláště chráněných územích ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. nakládajících s odpadem, který má původ mimo tato území - 1.2.2. Komunální odpady – ve všech obcích s více než 1 000 obyvatel je podporována výstavba sběrných dvorů (u obcí nad 5 000 obyvatel v rozsahu 1 sb. dvůr na 5 000 až 8 000 ob.) - 1.2.3. Biologicky rozložitelné odpady – je podporován rozvoj domácího a komunitního kompostování, zejm. ve vesnické a příměstské zástavbě. - 1.2.6. Skládky, terénní úpravy a rekultivace – na území kraje není podporována výstavba skládek všech skupin v nových lokalitách. Výstavba nových kazet u stávajících skládek je možná. Jsou povolovány pouze skládky s minimální celkovou kapacitou více než 250 tis. m3 a s roční kapacitou větší než

U – 24, s.r.o.

04/2016

Zhodnocení vztahu nevyžaduje. V lokalitě Zmrzlík (plocha Z27 a plochy související) bude zásobování pitnou vodou zajištěno samostatným napojením na pražskou vodovodní síť.

- návrh ÚP podporuje akumulační vodohospodářskou funkci krajiny, v rámci plochy změn v krajině K10 dojde k výstavbě retenční nádrže (příp. rybníka či tůně) Hájovka v lokalitě Zmrzlík, jejímž cílem je snížení negativních účinků přívalových vod na potoce Zmrzlík (Mlýnský potok) níže po jeho toku - pro zájmové území není stanoveno záplavové území. V nivách vodních toků či v bezprostřední blízkosti vodotečí nejsou vymezeny žádné zastavitelné plochy nebo plochy přestavby. - V řešeném území nebyly doposud žádné komplexní pozemkové úpravy prováděny. Zvyšování retenční schopnosti je zajištěno pomocí ploch krajinné zeleně. - záplavové území není v řešeném území stanoveno

- na území CHKO Český kras, které se nachází v jižní části řešeného území, není navrhováno žádné zařízení nakládající s odpadem; historické skládky v CHKO Český kras jsou navrženy k rekultivaci v plochách K23 a K28 - na území obce se nenachází sběrný dvůr a ani není územním plánem navržen (obec má cca 950 obyvatel) - obec již řadu řeší nakládání s bioodpadem

- na území obce se nenachází žádná aktivní skládka odpadů a ani není navrhována. Na skládce inertního odpadu v lokalitě Pod kamenem v hájích – Kopec probíhá rekultivace a revitalizace plochy, zde navržená plocha K03 bude sloužit přírodní rekreaci 10


Koncepce

Program snižování emisí a Integrovaný program zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje (ve znění nařízení Stč. k. č. 19/2012)

Vybrané cíle 20 000 tun. Je podporována přeměna stávajících skládkových areálů na centra komplexního nakládání s odpady - Cíl H. – Opatření H.4. - doplnit systém odděleného sběru využitelných složek komunálního odpadu (zejm. papír, kovy) o další doplňkové způsoby sběru odpadů od občanů (např. sběrné dvory, sběry ve školách, občasné sběry zájmových organizací, výkupny surovin apod.) ▪ Směrná část POH Středočeského kraje - B.1.1. - zvýšit hustotu separačních hnízd v obcích na 1 sběrné místo s 3 kontejnery/ 300 - 350 obyvatel ▪ Snížení emisní a imisní zátěže z automobilové dopravy - základní opatření 1.1 - Odklonění tranzitní dopravy mimo oblasti obytné zástavby (obchvaty apod.) - základní opatření 1.5 - parkovací politika (záchytná parkoviště u železničních zastávek a významných autobusových terminálů) - základní opatření 1.9 - Podpora cyklistické dopravy ▪ Opatření k omezování prašnosti - 2.1 - Výsadby izolační zeleně u komunikací a dalších zdrojů prašnosti

- 2.4 - Snižování prašnosti v území vegetačními úpravami Územní energetická koncepce Stř. kraje

Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006 – 2016

- využití obnovitelných zdrojů energie (Z pohledu venkova má velký význam především zvyšování využití obnovitelných zdrojů energie.) - 2.1.1.1 Reprezentativní síť MZCHÚ dostatečně zajišťující ochranu ohrožených typů biotopů a druhů rostlin a živočichů ve Středočeském kraji - 2.4.1.4. - Zvýšení výměry lesů důslednou ochranou stávajících a zalesněním vhodných lokalit nelesních půd

- 2.4.2.1. - Zpomalení nárůstu záborů ZPF

- 2.4.4. - Ochrana krajiny s využitím U – 24, s.r.o.

04/2016

Zhodnocení vztahu

- na území obce jsou na vymezených stanovištích sběrné nádoby na tříděný odpad, svoz tříděného, bioodpadu i směsného odpadu je zajišťován pověřenou osobou. Stávající systém ukládání a zneškodňování odpadů je vyhovující a zůstane zachován, předpokládá se prohloubení systému separace komunálního odpadu u jeho vzniku. - je navržen obchvat obce (plochy Z01a, Z01b), který odcloní tranzitní dopravu mimo jádro sídla

- ÚP navrhuje (resp. přebírá z dosud platného ÚPnSÚ) zelený prstenec kolem sídla, který bude rovněž oddělovat navržený obchvat od obytné zástavby. - ÚP navrhuje celou řadu ploch zeleně, které mohou účinně snižovat prašnost v území - v ÚP neřešeno

- do jižní části řešeného území zasahuje pouze ochranné pásmo PR Radotínské údolí - lesní pozemky se nacházejí v jižní části území v rámci CHKO Český kras; návrhem ÚP dochází k přímému dotčení PUPFL – zábor lesních pozemků není navržen pro nové stavby, ale pouze pro zachování staveb stávajících. Převážná část lesních pozemků je zařazena do ploch se způsobem využití "NL – plochy lesní", jedná se o lesy zvláštního určení - subkategorie 32c - lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí - návrhem ÚP dochází k dotčení ZPF ve velkém rozsahu, což je dáno tím, že většina území (82 %) je tvořena zemědělskou půdou - VKP jsou zastoupeny v podobě 11


Koncepce

04/2016

Vybrané cíle institutu významného krajinného prvku (VKP)

- 2.4.5.2. - Respektování územního systému ekologické stability (ÚSES) v územně plánovacích dokumentacích

- 2.5.1.2. - ÚP jako nástroj k zamezení nepřiměřené suburbanizace volné krajiny i mimo ZCHÚ a prvky ÚSES

2.6.1.2 – Harmonická krajina a její ochrana jako jeden z cílů ÚP 2.6.2.2. – Realizace zlepšujících krajinotvorných opatření a tlumení vlivu rušivých staveb na krajinný ráz. - 2.6.3.1 - Uplatňování prostupnosti krajiny jako podmínky při územním plánování a umisťování a rekonstrukci staveb (především liniových)

Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje – aktualizace 2012

- v řešeném území je zastoupena cyklotrasa č. 0013 z Prahy-Stodůlek do Karlštejna, odkud je napojena na dálkovou cyklotrasu č. 3 z Prahy do Plzně a dále směrem Domažlice a do Německa - Generel nenavrhuje v dotčeném území žádné jiné cyklotrasy nebo cyklostezky

Program rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji

- strategické opatření 2.3 sportovních a zábavních celoročním využitím

U – 24, s.r.o.

- Rozvoj areálů s

Zhodnocení vztahu ploch lesních, niv vodních toků, vodních toků nebo ploch; VKP registrované se v území nevyskytují ani nebyly k registraci vytipovány; VKP jsou územním plánem chráněny - ÚSES je návrhem ÚP zcela respektován (pro lepší funkčnost jsou navrženy nové prvky, u některých je pozměněno trasování, jiné prvky jsou naopak rušeny) návrhem ÚP nedojde k nepřiměřené suburbanizaci. Lokalizace nové zástavby směřuje ke kompaktnímu tvaru sídla. Výjimkou jsou pouze smíšené výrobní plochy ve vazbě na Pražský okruh (v rámci širšího území jedna z nejvhodnějších poloh pro toto využití), ojedinělé samoty ve volné krajině (farmy, kynologické cvičiště – zde je odlehlost od zástavby sídla výhodou) a lokalita Z27 Zmrzlík. Jiné zastavitelné plochy bez přímé vazby na stávající zastavěné území jsou nepřípustné. - krajinný ráz je v řešeném území chráněn definováním koncepce uspořádání krajiny, řada ploch je podmíněna zpracováním regulačního plánu - v rámci území byly vymezeny stávající funkční komunikace a cesty pro prostupnost územím podstatné. V návrhu byly respektovány současné turistické a cyklistické trasy. V návrhu byla prověřena potřeba obnovy původních historických cest, byla doplněna také další chybějící nefunkční propojení. - územní plán vytváří podmínky pro nahrazení cyklotras nezávisle vedenými cyklostezkami, a to jejich umožněním v celé škále ploch, zahrnujících veřejná prostranství, a v příhodných krajinných plochách; zejména se to týká dálkové cyklotrasy 0013, kterou lze od MÚK ŘeporyjeOřech převést v rámci severní a západní části zeleného prstence okolo sídla až do prostoru, kde silnice III/00510 (ul. Karlštejnská) opouští území obce ve směru Chýnice - na skládce inertního odpadu v lokalitě „Kopec“ probíhá rekultivace a revitalizace plochy (K03), která bude sloužit jako 12


Koncepce

Vybrané cíle

- strategické opatření 2.4 – Rozvoj komplexních areálů volného času a turismu (ubytování, volnočasový program, doplňkové služby, zážitky) z nevyužitých objektů a areálů (brownfieldů). Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje

Strategický cíl A.1 – Rozvoj produkční základny A.1.3 – Podpora revitalizace ekonomicky nevyužitých, případně podvyužitých území (brownfields – bývalé vojenské újezdy, průmyslové areály, zemědělské podniky apod.) Strategický cíl B. 2 – Rozvoj energetiky B.2.4. - Zavádění a využívání alternativních zdrojů energie Strategický cíl C.1 – Vyvážený rozvoj sídel C.1.3 – Vytváření podmínek pro rozvoj bydlení, podnikání a služeb na venkově

04/2016

Zhodnocení vztahu veřejně přístupná plocha ke každodenní rekreaci obyvatel (pobytové louky, procházky, sáňkování, plocha pro poutě, čarodějnice, pouštění draků, atd.); sportovní plochy jsou navrženy v plochách Z19a a b, Z13 (golfový areál) a Z30 (kynologické cvičiště) - v jižní části řešeného území slouží k celoroční rekreaci dvě chatové osady (Ariana a Západní Míle) - k dlouhodobé rekreaci je dále možné využít navržené farmy - brownfieldy se v území nevyskytují; v rámci plochy K03 dochází k rekultivaci inertní skládky, která bude po té sloužit k rekreaci obyvatel - v ÚP není rozvoj energetiky řešen

- vytvářením podmínek pro rozvoj bydlení, podnikání a služeb se územní plán věnuje v dostatečném rozsahu. Na severu při Pražském okruhu jsou navrženy plochy smíšené výroby, určené především pro služby, nerušící výrobu a vědu a výzkum; v jižní části sídla Ořech, která má menší hlukovou zátěž a větší rekreační potenciál, jsou rozvíjeny plochy pro bydlení.

Lokální úroveň Tabulka 2: Vztah návrhu územního plánu Ořech a koncepcí a cílů ochrany životního prostředí na lokální úrovni (zdroj: www.masjihozapad.cz) Koncepce MAS Jihozápad

Vybrané cíle Základní strategií je zvýšení kvality života obyvatel a atraktivity regionu jako místa pro život a odpočinek za dodržení principů trvale udržitelného rozvoje. Mezi strategické cíle patří: - 1.2 Zvyšování kvality dopravy - 1.3 Rozvoj ekologických forem dopravy v regionu - 2.2 Rozvoj služeb občanské vybavenosti - 2.3 Rozvoj volnočasové infrastruktury a podpora spolkového života a občanských

U – 24, s.r.o.

Zhodnocení vztahu navrhovaný ÚP vytváří předpoklady pro vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území - kvalitu dopravy zajistí navržený obchvat obce - územní plán vytváří podmínky pro nahrazení cyklotras nezávisle vedenými cyklostezkami - v rámci plochy K03 vznikne veřejně přístupná plocha ke každodenní rekreaci obyvatel 13


Vybrané cíle

Koncepce iniciativ

3.1 Péče o přírodní dědictví a obnova environmentálních funkcí v území

- 4.2 úprava veřejných prostranství

U – 24, s.r.o.

04/2016

Zhodnocení vztahu (pobytové louky, procházky, sáňkování, plocha pro poutě, čarodějnice, pouštění draků, atd.) - obnova environmentálních funkcí v území je zajištěna pomocí ploch krajinné zeleně (prvky ÚSES, protierozní opatření, opatření na zvýšení retenční funkce krajiny) - v rámci plochy přestavby P01 (plocha pro nové náměstí) dojde k rozšíření stávajícího jádro sídla, okolo něj vzniknou plochy pro doplnění veřejného občanského vybavení obce (např. multifunkční sál, zázemí pro činnost spolků, zdravotnické, sociální či správní zařízení, apod.) a pro bydlení.

14


04/2016

3. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Ovzduší a klima Území obce Ořech spadá do klimatických teplé oblasti T2 (členění dle Quitta, http://mapy.nature.cz/). Oblast T2 je charakterizovaná jako teplá klimatická oblast s dlouhým, teplým a sušším létem. Přechodné období je zde krátké, s teplým až mírně teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá, suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Klimatické charakteristiky oblasti T2 jsou zobrazeny v následující tabulce. Tabulka 3: Klimatické charakteristiky oblasti (zdroj: Atlas podnebí Česka, 2007)

Klimatické charakteristiky Počet letních dní Počet dní s teplotou alespoň 10 °C Počet mrazových dní Počet ledových dní Průměrná teplota v lednu (°C) Průměrná teplota v dubnu (°C) Průměrná teplota v červenci (°C) Průměrná teplota v říjnu (°C) Počet dnů se srážkami alespoň 1 mm Srážkový úhrn ve vegetačním období (mm) Srážkový úhrn v zimním období (mm) Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dní jasných Počet dní zatažených

teplá T2 50-60 160-170 100-110 30-40 -2 - -3 8-9 18-19 7-9 90-100 350-400 200-300 40-50 120-140 40-50

V řešeném území ani v jeho nejbližším okolí nebyla v roce 2011 registrovaná v databázi ISKO žádná stanice měřící imise. Podle údajů ČHMÚ, ÚOČO nebyly na území obce v roce 2014 překročeny imisní limity. (http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/ozko/ozko_CZ.html)

Zdroje znečišťování ovzduší Dle evidence zdrojů znečišťování ČHMÚ nejsou na území obce Ořech významné zdroje znečištění ovzduší. (http://portal.chmi.cz, aktualizace 14. 2. 2015) Hluk Nejvýznamnějším zdrojem hluku v řešeném území je část Pražského okruhu – dálnice D0, která bezprostředně navazuje na severní hranici území. Dle výsledků celostátního sčítání dopravy 2010, prováděného Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, měl roční průměr denních intenzit všech vozidel za 24 hodin ve sčítacím úseku číslo 1U – 24, s.r.o.

15


04/2016

7236 (exit Jinočany – exit Ořech) hodnotu 63 182. Sčítací úsek 1-7230 (exit Ořech – exit Slivenec) měl roční průměr denních intenzit všech vozidel za 24 hodin 66 975. Přesné výsledky sčítání dopravy 2010 uvádí následující tabulka. Tabulka 4: Sčítání dopravy 2010 na dálnici D0 (R1) (zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR)

Kom. č.

Těžká Osobní a Jednostopá motorová dodávková motorová vozidla vozidla vozidla

Sčítací úsek

Součet všech vozidel

[voz/24h] D0 (R1)

Exit Jinočany – exit Ořech

14 263

48 708

211

63 182

D0 (R1)

Exit Ořech – exit Slivenec

14 370

52 241

364

66 975

Na území obce nebyly pořízeny strategické hlukové mapy dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES. Dle informací obecního úřadu hluk v noci z Pražského okruhu překračuje povolené limity – proto byl podán návrh na snížení rychlosti na 70 (80) km/hod. v době od 22 do 06 hodin kolem sídel. Z hlediska splnění legislativně daných limitních hodnot pro hluk je určující splnění hygienických limitů pro hluk, které jsou dané v nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, jež nabylo účinnosti 1. listopadu 2011 a zrušilo tak nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Hodnoty hluku, s výjimkou vysokoenergetického impulsního hluku, se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. V denní době se stanoví pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin (LAeq,8h), v noční době pro nejhlučnější 1 hodinu (LAeq,1h). Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a dráhách a pro hluk z leteckého provozu se ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T stanoví pro celou denní (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq,8h). Hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T se rovná 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 k uvedenému nařízení. Pro vysoce impulsní hluk se přičte další korekce - 12 dB. Obsahuje-li hluk tónové složky, s výjimkou hluku z dopravy na pozemních komunikacích a drahách, nebo má-li výrazně informační charakter, jako například řeč, přičte se další korekce - 5 dB. S uvážením korekcí dle předchozího odstavce lze uvést následující hygienické limity: Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru ostatních staveb a v chráněném ostatním venkovním prostoru pro hluk z dopravy na dálnicích, silnicích I. a II. třídy a místních komunikacích I. a II. třídy v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích, je: Denní doba (6:00-22:00)

LAeq,16h = 50 + 10 = 60 dB

Noční doba (22:00 – 6:00)

LAeq,8h = 40 + 10 = 50 dB

Při použití korekce na starou hlukovou zátěž: Denní doba (6:00-22:00)

LAeq,16h = 50 + 20 = 70 dB

Noční doba (22:00 – 6:00)

LAeq,8h = 40 + 20 = 60 dB

U – 24, s.r.o.

16


04/2016

Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru ostatních staveb a v chráněném ostatním venkovním prostoru pro hluk z dopravy na silnicích III. třídy a místních komunikacích III. třídy je: Denní doba (6:00-22:00)

LAeq,16h = 50 + 5 = 55 dB

Noční doba (22:00 – 6:00)

LAeq,8h = 40 + 5 = 45 dB

Při použití korekce na starou zátěž: Denní doba (6:00-22:00)

LAeq,16h = 50 + 20 = 70 dB

Noční doba (22:00 – 6:00)

LAeq,8h = 40 + 20 = 60 dB

kde 50 dB je základní hladina akustického tlaku A LAeq,T pro denní dobu 40 dB je základní hladina akustického tlaku A LAeq,T pro noční dobu +5, +10 a +20 dB jsou příslušné korekce dle části A přílohy č. 3 NV č. 272/2011 Sb. Starou hlukovou zátěží se rozumí stav hlučnosti působený dopravou na pozemních komunikacích a drahách, který v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru vznikl před 1. 1. 2001. Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, výměně kolejového svršku, popřípadě rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy. Korekci pro starou hlukovou zátěž není možno až na výjimky (přístavby, nástavby stávajícího obytného objektu, výstavba ojedinělého obytného objektu v rámci dostavby proluk, center obcí a jejich historických částí) použít při posuzování vlivu hluku ze stávajících zdrojů hluku na nově vzniklé chráněné venkovní prostory a chráněné venkovní prostory staveb, tedy ani na území, která jsou nově územním plánem navrhovány za obytné. Zde je nutné splnit základní hygienické limity bez této korekce.

Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru ostatních staveb a v chráněném ostatním venkovním prostoru pro hluk z dopravy na účelových komunikacích a pro hluk z objektů a areálů komerce a výroby (včetně parkovišť) je: Denní doba (6:00-22:00)

LAeq,16h = 50 dB

Noční doba (22:00 – 6:00)

LAeq,8h = 40 dB

Územím i zástavbou obce Ořech prochází komunikace č. III/1154 z exitu 19 Ořech, vedoucí do Zadní Kopaniny. V území jsou další komunikace III. třídy. Měření intenzity dopravy nebylo provedeno na žádné z nich. Voda a hydrogeologie, vodní hospodářství Zájmové území leží na rozvodí povodí významných vodních toků Vltava a Berounka. V území se vyskytuje jen malé množství vodních prvků. Nejvýznamnějším je Radotínský potok, protékající jižním cípem území se související malou vodní nádrží. Radotínský potok je významným vodním tokem ve smyslu vyhlášky MZe č. 178/2012 Sb. (identifikátor vodního toku 10100255). Správcem toku je Povodí Vltavy s.p. V obci je dále požární nádrž, v severní části území protéká bezejmenná vodoteč, která ústí do Dalejského potoka (levostranný přítok Vltavy). Celé území spadá do hydrogeologického rajonu Svrchní silur a devon Barrandienu (ID 6240), povodí Berounky, hlavní povodí Labe, rajon základní vrstvy v terciérních a křídových pánevních sedimentech. Dle hydrogeologické mapy v měřítku 1:50 000 se v řešeném území vyskytují v severní části vápenaté břidlice a paleovulkanity siluru, střední část území je tvořena průlinovopuklinovým vodorovně uloženým kolektorem tvořeným pískovci, slepenci, jílovci a prachovci cenomanu. Jižní část územ, ležící na území CHKO Český kras, je tvořena puklinovoU – 24, s.r.o.

17


04/2016

krasovým až krasovým kolektorem devonských vápenců. Na většině území se z hlediska využitelnosti pro zásobování pitnou vodou vyskytuje podzemní voda II. kategorie, na jižním okraji přechází ve vodu III. kategorie. (http://mapy.geology.cz/) Podle nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, náleží katastrální území Ořech mezi vymezené zranitelné oblasti. Ve zranitelných oblastech z NV č. 262/2012 Sb. vyplývají podmínky pro hospodaření na zemědělských pozemcích (zejm. hnojení, skladování hnojiv, protierozní opatření atp.) vztahující se na fyzické nebo právnické osoby, které provozují zemědělskou výrobu. V blízkosti zájmového území se nevyskytuje CHOPAV, ani ochranné pásmo vodního zdroje. V řešeném území není vymezeno záplavové území Q5, Q20 a Q100, ani aktivní zóna záplavového území. (Digitální povodňové plány ČR) Obec Ořech je zásobena pitnou vodou ze systému pražského vodovodu pro veřejnou potřebu. Na vodovod je napojeno 90% trvale bydlících a 16% přechodně bydlících obyvatel. Ostatní obyvatelé využívají ke svému zásobení soukromé zdroje. Množství a kvalita vody ze studní je nedostačující. Kvalita nevyhovuje požadavkům na pitnou vodu z důvodu vysokého obsahu dusičnanů a železa. Obec má částečně vybudovaný systém splaškové kanalizační sítě, kterou jsou odváděny odpadní vody od 80% trvale bydlících obyvatel. Odpadní vody jsou přiváděny na stávající čistírnu odpadních vod Ořech. Jedná se o mechanicko-biologickou čistírnu s kapacitou 1800 EO (po intenzifikaci). Vyčištěná voda je vypouštěna do místní bezejmenné vodoteče, která ústí do Dalejského potoka. Ostatní splaškové vody od trvale bydlících obyvatel (20%) a od přechodně bydlících obyvatel jsou akumulovány v bezodtokových jímkách, odkud se vyvážejí na čistírny odpadních vod Praha, Ruzyně a Rudná. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací. (Plán rozvoje VaK, Středočeský kraj, změna 2004) Příroda Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) Definice ÚSES je obsažena v § 3, odst. 1), písm. a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V něm je územní systém ekologické stability krajiny definován jako: „…vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.“ Systém tvoří skladebné prvky: biocentra, biokoridory ve třech hierarchických úrovních – nadregionální, regionální, lokální úroveň. Jednotlivé skladebné prvky ÚSES definuje Maděra (2005): Biocentrum (BC) je biotop nebo soubor biotopů, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. Biokoridor (BK) je významný segment krajiny, který propojuje biocentra a umožňuje migraci, šíření a vzájemné kontakty organismů. Biokoridory nemusí umožňovat trvalou existenci všech druhů zastoupených společenstev. Územní plán upřesňuje vymezení prvků ÚSES do měřítka územního plánu, zajišťuje podmínky pro trvalou udržitelnost existujících prvků ÚSES a územní ochranu ploch pro doplnění prvků chybějících (navržených k založení). Prvky ÚSES jsou vymezeny na plochách s rozdílným způsobem využití, především na plochách přírodních (NP), lesních (NL), smíšených nezastavěného území (NS) U – 24, s.r.o.

18


04/2016

a zemědělských – trvalých travních porostech (NZ2), v minimální míře zasahují plochy veřejné, soukromé a izolační zeleně (ZV, ZS, ZO), veřejných prostranství (PV) a dopravní infrastruktury (DS, DX). Pro všechny plochy s rozdílným způsobem využití, na kterých je vymezen ÚSES, jsou definovány obecné podmínky (viz kapitolu regulativů). Na území obce Ořech jsou vymezeny následující prvky ÚSES: •

regionální biocentrum 1414 Radotínské údolí,

•

regionální biokoridor 1187 Škrábek – Radotínské údolí,

•

lokální biocentrum Pod kamenem v hájích,

•

lokální biokoridor K177 - Pod kamenem v hájích,

•

lokální biokoridor Pod kamenem v hájích - Radotínské údolí,

•

lokální biokoridor Hořejší Kala - Radotínské údolí,

•

lokální biokoridor Solopysky-Choteč – Radotínské údolí,

•

interakční prvek Zmrzlík.

Na území celé obce zasahuje ochranná zóna nadregionálního biokoridoru K177 Údolí Vltavy - K56. Na severovýchodním okraji řešeného území je územně chráněna plocha NS (K06) pro případný posun nadregionálního biokoridoru K177 (dnes na území hl. m. Prahy) v souvislosti s variantami jeho přemostění přes komunikaci D0. Jako územní ochrana pro vybudování nefunkčních částí lokálních prvků ÚSES slouží plochy K07, K08, K09, K10, okrajově K04. Pro zvýšení ekologické stability v zemědělské části území je možné v rámci krajinných ploch zakládání zelených pásů, remízků, stromořadí podél cest a další drobné krajinné zeleně. Významné krajinné prvky (VKP) Významný krajinný prvek je v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (§ 3, odst. 1, písm. b) definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 zákona orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek. Registrovaným VKP se mohou stát zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Zvláště chráněná část přírody je z této definice vyňata. VKP jsou zastoupeny v podobě ploch lesních, niv vodních toků, vodních toků nebo ploch. V řešeném území se nevyskytuje žádný registrovaný významný krajinný prvek. Památné stromy Podle § 46 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je možné mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí vyhlásit za památné stromy. Pokud není kolem stromu vyhlášeno ochranné pásmo, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro daný strom škodlivá činnost (např. výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace). U – 24, s.r.o.

19


04/2016

Dle Ústředního seznamu ochrany přírody (http://drusop.nature.cz) se památný strom v řešeném území nenachází. Zvláště chráněná území, přírodní parky, NATURA 2000 Zvláště chráněná území jsou území vymezená ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná. Kategorie ZCHÚ jsou: národní park, chráněná krajinná oblast, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní památka. Jižní část území zasahuje do CHKO Český kras, je zde vymezena I. - III. zóna ochrany. Do I. zóny jsou zařazeny přírodě blízké ekosystémy udržované v žádoucím stavu vhodným managementem. Převážně se jedná o přírodě blízké lesní ekosystémy, dále o skalní a stepní, částečně i luční ekosystémy s výskytem zvláště chráněných druhů. Jedná se zejména o zvláště chráněná území nebo jejich návrhy a nejhodnotnější části nadregionálního a regionálního ÚSES. Do II. zóny je zařazena převážná část lesních prostorů mimo MZCHÚ, částečně pozměněné lesní prostory při okrajích větších komplexů a mozaika lesních ekosystémů pozměněných a přírodě blízkých zvláště ve východní části CHKO. Dále jsou zařazeny ucelené extenzivní polopřirozené louky a pastviny s vyšší druhovou rozmanitostí často s výskytem zvláště chráněných druhů organismů. Spíše výjimečně se vyskytuje rozptýlená nebo jednotlivá zástavba (zejména chatové osady) a některé malé obce. Do III. zóny jsou zařazeny člověkem pozměněné ekosystémy, které jsou běžně hospodářsky využívané. Ve III. zóně převládá zemědělská krajina, s ornou půdou, méně s loukami či pastvinami. Do této zóny jsou zařazeny také téměř všechny obce a plošně významné lomy. Lesy se ve III. zóně téměř nevyskytují, přítomny jsou jen plošně nevýznamné remízy v zemědělských pozemcích. (Rozbory CHKO Český kras, 31. 12. 2008) Předmětem ochrany CHKO Český kras je ochrana všech hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků i přírodních zdrojů a vytváření vyváženého životního prostředí. K typickým znakům krajiny náleží zejména její povrchové utváření, včetně vodních toků a ploch, rozvržení a využití lesního a zemědělského původního fondu, její vegetační kryt a volně žijící živočišstvo a ve vztahu k ní také rozmístění a urbanistická skladba sídlišť, architektonické stavby a místní zástavba lidového rázu. (http://drusop.nature.cz) Přírodní parky jsou území navržená ve smyslu § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Přírodní park zřizuje orgán ochrany přírody k ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami. Pro přírodní parky jsou stanoveny omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu území. Do zájmového území nezasahuje žádný přírodní park. (http://drusop.nature.cz) Natura 2000 je celistvá evropská soustava chráněných území se stanoveným stupněm ochrany. Cílem soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast. V české legislativě je soustava Natura 2000 zakotvena v § 45h zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů. V rámci soustavy Natura 2000 rozlišujeme Evropsky významné lokality (EVL) a Ptačí oblasti. U – 24, s.r.o.

20


04/2016

V jihovýchodní části hraničí zájmové území s Evropsky významnou lokalitou Radotínské údolí (CZ0114001). Předmětem ochrany je lokalita přástevníka kostivalcového a lokalita včelníka rakouského. (http://drusop.nature.cz). Návrhem ÚP nebude tato EVL dotčena. Migrační koridory V rámci projektu VaV SP/2d4/36/08 8 „Vyhodnocení migrační propustnosti krajiny pro velké savce a návrh ochranných a optimalizačních opatření“ (řešitelé AOPK ČR, EVERNIA s.r.o. a Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.) byla navržena síť migračních koridorů pro velké savce na území ČR, která současně navazuje na obdobné sítě v sousedních státech. Hlavními výstupy jsou vrstvy migračně významných území, dálkových migračních koridorů a bariérových míst migračních koridorů. Migračně významná území jsou jedním z údajů o území zpracovaných a poskytovaných AOPK ČR pro zpracování územně analytických podkladů obcí s rozšířenou působností a tvoří podkladový materiál pro ochranu průchodnosti krajiny pro volně žijící živočichy, především velké savce. Migračně významná území (MVÚ) - jedná se o široká území, která zahrnují oblasti jak pro trvalý výskyt zájmových druhů, tak pro zajištění migrační propustnosti. V rámci MVÚ je třeba zajistit ochranu migrační propustnosti krajiny jako celku tak, aby byla vždy zajištěna dostatečná kvalita lesních biotopů a variabilita jejich propojení širšího celkového kontextu krajiny. V těchto územích by měla být problematika fragmentace krajiny zařazována jako jedno z povinných rozhodovacích hledisek v rámci územního plánování a investiční přípravy. Základní pracovní měřítko vrstvy MVÚ je 1:500 000. Dálkové migrační koridory (DMK) - jsou základní jednotkou pro zachování dlouhodobě udržitelné průchodnosti krajiny pro velké savce. Jsou to liniové krajinné struktury délky desítek kilometrů a šířky v průměru 500 m, které propojují oblasti významné pro trvalý a přechodný výskyt velkých savců. Jejich základním cílem je zajištění alespoň minimální, ale dlouhodobě udržitelné konektivity krajiny i pro ostatní druhy, které jsou vázány na lesní prostředí. Základní pracovní mapové měřítko je 1:50 000. Bariérová místa migračních koridorů (DMK_BM) - identifikovaná místa migračních koridorů, kde je migraci velmi významně nebo zcela zabráněno. Na území celé ČR bylo v rámci migračních koridorů vyznačeno 29 kritických míst (K1), která jsou v současné době neprůchodná nebo jen s velkými problémy. Většinou se jedná o křížení koridorů s dálnicemi, v ostatních případech je koridor veden dlouhým úsekem bezlesí či silně zastavěným územím. Na koridorech bylo dále v terénu vymapováno 178 problémových úseků (K2), kde je migrace v současnosti možná, avšak je ztížena vlivem přítomnosti jedné nebo více bariér. V místech výskytu a migrace uvedených zvláště chráněných živočichů je omezení migrační prostupnosti území škodlivým zásahem do jejich přirozeného vývoje ve smyslu § 50 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. V řešeném území se nevyskytuje migračně významné území, ani jím neprochází dálkový migrační koridor. (http://mapy.nature.cz/) Krajina Podle geomorfologického členění České republiky náleží území do Hercynského systému a provincie Česká vysočina. Území není dále členěno, morfologické jednotky území ukazuje následující tabulka. (http://geoportal.gov.cz/)

U – 24, s.r.o.

21


04/2016

Tabulka 5: Geomorfologické jednotky zasahující do k.ú. Ořech (Zdroj: http://geoportal.gov.cz/)

Subprovincie

Oblast

Celek

Podcelek

Okrsek

Poberounská soustava

Brdská oblast

Pražská plošina

Říčanská plošina

Třebotovská plošina VA-2A-a

Zařazení do typologie krajiny Rozdělení republiky na typy krajiny vychází z práce Typologie české krajiny1 (Löw a spol.) zpracované jako úkol pro MŽP – VaV 640/01/03 z listopadu 2005. Celkový typ krajiny označený kódem byl autory studie vyhodnocen na základě třech základních vlastností území: vývoje krajiny (stáří osídlení – historické souvislosti), využití území (kulturní znak) a utváření reliéfu (geomorfologický znak). Území je nepřetržitě osídlené od neolitu, způsob využití je zemědělský, na jižním okraji území lesozemědělský. Typ reliéfu je na většině území krajina plošin a plochých pahorkatin, jižní část území je krasové krajina (vzácný typ krajiny dávající individuální ráz). Přesné členění území a popis je v následující mapce a tabulce. Obrázek 2: Krajinné typy v k. ú. Ořech (zdroj: Národní geoportál INSPIR; Löw, 2008)

1

Pro rozlišení typů našich krajin byl použit soubor vlastností přírodních (např. typy georeliéfu a půd, biogeografické členění), socioekonomických (např. zastoupení lesních a zemědělských kultur, stupeň a způsob urbanizace) a kulturních (např. etnografické oblasti, typy lidových domů a historických plužin, percepční mapy velkých měřítek). Výběr rozhodujících vlastností – charakteristik – je prvním krokem práce. Charakteristiky jsou vybrány jak z hlediska jejich krajinotvorné funkce, tak i z hlediska vypovídací schopnosti o potenciálech území. (VaV 640/01/03 z listopadu 2005, řešitel projektu Löw a spol., s.r.o., kap. A). U – 24, s.r.o.

22


04/2016

Tabulka 6: Krajinné typy v k. ú. Ořech (zdroj: Národní geoportál INSPIR; Löw, 2008) Krajinný typ kód 1Z1

1M12

Typy sídelních krajin

Typy podle využití území

Typy krajin podle reliéfu

Stará sídlení krajina Hercynika a Zemědělská krajina Polonika

Krajiny plošin a plochých pahorkatin

Stará sídlení krajina Hercynika a Lesozemědělská Polonika krajina

Krasové krajiny

V současné době tvoří cca 82 % plochy řešeného území zemědělská půda; cca 96,2 % zemědělské půdy je zorněno. Lesní pozemky zaujímají pouze 10,4 % rozlohy území. (ČSÚ, 2014) Fauna a flóra Biogeografické členění Dle biogeografického členění (Culek, 1996, http://mapy.nature.cz/) leží střední část území v bioregionu Řipském (1.2) a severovýchodní a jižní část v bioregionu Karlštejnském (1.18). Řipský bioregion (1.2) je tvořen nížinnou tabulí na SZ středních Čech. Typickým rysem jsou opukové plošiny s teplomilnými, řidčeji acidofilními doubravami. Plošiny jsou rozřezané středně hlubokými údolími až na skalní podloží, na jejichž svazích se předpokládají subxerofilní doubravy až skalní stepi, na svazích dubohabřiny a na dně liniově luhy. Celé rozsáhlé území je součástí české křídové tabule, budované v této oblasti vápnitými horninami (převážně slínovci a opukami). Převažujícím půdním typem jsou černozemě na spraších, které na těžkých slínech přecházejí do slínovatek (černozemě vertické, smonice). Na výchozech křídových hornin jsou mělčí pararendziny, stejně tak na čedičích a jejich derivátech. Ve floře je zastoupena řada druhů, které tvoří v České kotlině exklávní prvky. Na dlouhodobě odlesněné plošině je flóra velmi jednotvárná. Hercynských a subatlantských typů je poměrně málo, jsou omezené především na fragmenty dubohabřin a lužní lesy s výskytem jaterníku trojlaločnatého (Hepatica nobilis) a bledule jarní (Leucojum vernum) a na písčitá stanoviště, jako např. kolenec jarní (Spergula morisonii). K význačným lesním druhům patří dále dymnivka nízká (Corydalis pumila), česnek medvědí (Allium ursinum) a ladoňka dvoulistá vídeňská (Scilla bifolia subsp. Vindobonensis). Častější jsou druhy submediteránní, které často mají vztah k rhónskorýnskému migrantu, např. bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), trýzel šardolistý (Erysimum crepidifolium), hrachor různolistý (Lathyrus heterophyllus), koulenka vyšší (Globularia punctata) a kuřička brvitá (Minuartia setacea). Jiným typem jsou druhy ponticko-panonské, s různou mírou kontinentality, k nimž náležejí kozinec rakouský (Astragalus austriacus), pryšec sivý (Tithymalus seguieranus), sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum), kavyl sličný (Stipa pulcherrima), kavyl tenkolistý (Stipa stenophylla), kavly vláskovitý (Stipa capillata), třezalka sličná (Hypericum elegans), len tenkolistý (Linum tenuifolium), křivatec český (Gagea bohemica), ostřice černoklasá (Carex melanostachya) a sivěnka přímořská (Glaux maritima). Výrazné je i zastoupení kontinentálních druhů, spojených se sarmatskou migrací, jako pochybku severního (Androsace septentrionalis), sinokvětu chropovitého (Jurinea cyanoides), kostřavy písečné (Festuca psammophila), šateru svazčitého (Gypsophila fastigiata) a ostřice vřesovištní (Carex ericetorum). Řídké jsou druhy perialpidské, např. dvojštítek měnlivý (Biscutella varia). U – 24, s.r.o.

23


04/2016

Fauna regionu je původně ryze hercynská, se západoevropským vlivem (ježek západní, ropucha krátkonohá). V současnosti jde většinou o téměř bezlesou kulturní step, charakterizovanou např. koloniemi havrana polního nebo výskytem dytíka úhorního. Do ní místy pronikly (např. vřetenuška pozdní) neb přežívají (stepník rudý) charakterističtí zástupci středočeské suchomilné fauny, včetně forem atlanto-mediterránního původu (travařka Nickerlova). Zejména pod Prahu jsou zachovalá unikátní torza vyhraněně xerotermofilních hmyzích společenstev na opukách, se středočeskými endemismy a subendemismy (krasec trójský, nesytka česká, makadlovka Mesophleps trinotellus, z měkkýšů např. páskovka žíhaná). Karlštejnský bioregion (1.18) se nachází na JZ středních Čech. Typická část bioregionu je tvořena vápencovou krasovou vrchovinou rozčleněnou údolími toků. Dominující vegetační jednotkou je mozaika teplomilných doubrav a dubohabřin, na jižních svazích jsou skalní stepi, na severních suťové lesy a vápnomilné bučiny. Nereprezentativní částí jsou okolní sníženiny na kyselém substrátu s dubohabrovými háji. Nereprezentativní částí je i plošina JZ od Prahy, kde je krasový reliéf pohřben mladšími sedimenty. Převládají hnědé lesní půdy typicky vyvinuté na pokryvech a hlubších zvětralinách v plošších úsecích. V detailu zde vystupuje velmi pestrá mozaika půd: na vápencích celá škála rendzin až po terra fusku, na diabasových vulkanitech eutrofní rankery, pararendziny až po bazické hnědé půdy. Chudší hnědé půdy jsou vyvinuty na vlhčí a chladnější údolní inverze, podmiňující výskyt některých submontánních a řady dealpinských prvků. V JZ části na vyšších kopcích se uplatňuje i vrcholové klima. Flóra bioregionu je velmi pestrá. Jsou v ní zastoupeny rozmanité prvky, včetně mezních (sem náleží celá řada termofilních druhů) i exklávních. Mezi typické středoevropské druhy patří např. jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis) a oměj vlčí (Aconitum vulparia). Mezi termofilními druhy náleží místo typům submediteránním, např. dřínu obecnému (Cornus mas), vstavači nachovému (Orchis purpurea), mnohé z nich mají vztah k západní Evropě, jako bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), ožanka hroznatá (Teucrium botrys), devaterníček šedý (Rhodax canus), hrachor různolistý (Lathyrus heterophyllus), hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus), řídčeji k Panonii, což dokazuje výskyt ostřice Micheliovy (Carex michelii). Zajímavou složkou flóry jsou druhy kontinentnální, poticko-panonské, k nimž náleží kavyl Ivanův (Stipa joannis), ostřice nízká (Carex humilis), hvězdnice chlumní (Aster amellus), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) i druhy (zpravidla exklávní prvky), které nemají k Panonii přímý vztah, jako žluťucha smrdutá (Thalictrum foetidum), včelník rakouský (Dracocephalum austriacum), kosatec bezlistý (Iris aphylla). Dalším typem taxonů jsou perialpidi a dealpidi, jako jsou pěchava vápnomilná (Sesleria albicans), lomikámen latnatý (Saxifraga paniculata), dvojštítek měnlivý (Biscutella varia), lýkovec vonný (Daphne cneorum), penízek chlumní (Thlaspi montanum), snad sem patří i demontánní šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa). Zcela výjimečné jsou acidofyty, a to mezofilní, jako borůvka černá (Vaccinium myrtillus), i termofilní, jako křivatec český (Gagea bohemica). Do ochuzené hercynské fauny kulturní krajiny zasahují západní vlivy (ježek západní). Teplomilné doubravy spolu s rozsáhlými vápencovými stepními lady a bradly regionu jsou proslulým centrem subendemické a endemické fauny. Zástupci výrazně teplomilného středočeského elementu (pěnice vlašská, ještěrka zelená, vřetenatka lesklá, srstnatka jednozubá, ploskoroh pestrý, saranče Oedipoda germanica, kobylka Pholidoptera aptera bohemica aj.) se střídají s dealpinským prvkem v inverzních polohách (masařka Heteronychia vicina). V jeskyních jsou významná zimoviště netopýrů rodu Myotis. Tekoucí vody pstruhového až parmového pásma hostí zbytkové populace raka kamenáče.

U – 24, s.r.o.

24


04/2016

Fytogeografické zařazení a potenciální přirozená vegetace Dle regionálně fytogeografického členění (geoportal.gov.cz) se většina řešeného území nachází v okrsku Bělohorská tabule (7d), jižní výběžek se nachází v okrsku Český kras (8). Na území se vyskytují následující biochory2:     

-3BM – pouze severní okraje území, srážkově relativně chudá oblast ve 3. dubobukovém vegetačním stupni, georeliéf jsou rozřezané plošiny (s mělkými údolími), půdní substrát jsou droby, -3BE – SV část území, srážkově relativně chudá oblast ve 3. dubobukovém vegetačním stupni, georeliéf jsou rozřezané plošiny (s mělkými údolími), půdní substrát jsou spraše (a sprašové hlíny), -2RE – centrální a současně největší část řešeného území, srážkově relativně chudá oblast ve druhém bukodubovém vegetačním stupni, georeliéfem jsou plošiny (roviny), půdní substrát jsou spraše (a sprašové hlíny), 2UA – jižní část území ve druhém bukodubovém vegetačním stupni, georeliéfem jsou údolí (výrazně zaříznutá), půdní substrát jsou vápence, 2BA – pouze jižní okraj území ve druhém bukodubovém vegetačním stupni, georeliéfem jsou rozřezané plošiny (s mělkými údolími), půdní substrát jsou vápence.

Dle mapy potenciální přirozené vegetace (geoportal.gov.cz; Neuhäuslová a kol., 2001) je v největší, střední části zájmového území potenciální přirozenou vegetací černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-Carpinetum). Na SV okrajově zasahuje ostrůvek lipové doubravy (Tilio-Betuletum) a v jižní části zasahuje hrachorová a/nebo kamejková doubrava (Lahtyro versicoloris-Quercetum pubescentis, Lihospermo-Quercetum incl. TorilidoQuercetum). (http://mapy.nature.cz/) Mimolesní zeleň Velkou část katastrálního území Ořech zabírá orná půda. Mimolesní zeleň je tvořena převážně liniovými prvky podél komunikací a cestní sítě, soukromou zelení v zahradách a zeleň lemující sídlo. Ekologická stabilita území Koeficient ekologické stability3 (Kes) byl stanoven podle vzorce (Míchal, 1985), který vychází z podílu stabilních a nestabilních druhů pozemků, respektive ekosystémů, které na nich mohou existovat. Pro výpočet byly použity úhrnné hodnoty druhů pozemků uvedené v databázi ČÚZK pro rok 2014. Za stabilní plochy jsou podle této metodiky považovány: lesní pozemky, trvalé travní porosty, vodní plochy a toky, sady, vinice, zahrady, část položky ostatní plochy (v tomto výpočtu zahrnuty z položky Ostatní plochy: plantáž dřevin, zeleň, hřbitovy, rekreační a sportovní plochy). 2

„Biochora je vyšší typologická jednotka členění území bioregionu. Má heterogenní ráz, vyznačuje se svébytným zastoupením, uspořádáním, kontrastností a složitostí kombinace skupin typů geobiocénů. Vlastnosti jsou podmíněny kombinací vegetačního stupně, substrátu a reliéfu.“ (Culek a kol, 2003) 3

Ekologická stabilita je schopnost ekologického systému vyrovnávat vnější rušivé vlivy vlastními spontánními mechanismy (Míchal 1992). Ekologická stabilita (schopnost) i ekologická rovnováha (stav) se udržují přírodními procesy pomocí autoregulačních mechanismů, jejichž základ je ve vzájemných vazbách rostlin, živočichů a mikroorganismů tvořících ekosystém. U – 24, s.r.o.

25


04/2016

Za nestabilní plochy se považují: orná půda, zastavěné plochy, chmelnice, část položky ostatní plochy (v tomto výpočtu jsou zahrnuty z položky Ostatní plochy: dráha, dálnice, silnice, ostatní komunikace, ostatní dopravní plocha, kulturní a osvětová plocha, manipulační plocha, dobývací prostor, skládka, jiná plocha, neplodná půda). Výsledný koeficient určuje ekologickou stabilitu podle následující tabulky. Tabulka 7: Koeficient ekologické stability Rozmezí Kes

Charakteristika

Kes ≤ 0,1

území s maximálním narušením přírodních struktur

0,1 < Kes ≤ 0,3

území se zřetelným narušením přírodních struktur

0,3 < Kes ≤ 1,0

území intenzivně využívané

1,0 < Kes < 3,0

území relativně vyvážené

Kes ≥ 3,0

území přírodní a přírodě blízké

Celkem stabilní plochy:

67,59 ha

Celkem nestabilní plochy:

409,53 ha

Kes (= stabilní plochy / nestabilní plochy):

0,17

Tabulka 8: Výměra druhů pozemků (zdroj: ÚHDP, ČÚZK 2014) Plocha

Výměra v ha

Ostatní plocha plantáž dřevin

Výměra v ha

Orná půda

376,30

Chmelnice

0

dráha

0,02

Vinice

0

dálnice

0,08

Zahrada

10,49

silnice

6,51

Ovocný sad

1,68

ostatní komunikace

7,54

Trvalý travní porost (TTP)

2,53

ostatní dopravní plocha

0

0

Zemědělská půda

390,99

zeleň

0,11

Lesní pozemek

49,46

sportoviště a rekreační plocha

1,65

Vodní plocha

1,46

hřbitovy, urnový háj

0,22

Zastavěná plocha a nádvoří

11,68

kulturní a osvětová plocha

0,15

Ostatní plocha

23,53

manipulační plocha

0,57

Celkem

477,13

dobývací prostor skládka

4,89 1,79

podíl zemědělské půdy v k. ú.

81,95%

jiná plocha

procento zornění zemědělské půdy

96,24%

neplodná půda

lesnatost k.ú.

0

0

10,37%

Koeficient ekologické stability pro území obce Ořech je roven hodnotě 0,17, jedná se tedy o území se zřetelným narušením přírodních struktur.

U – 24, s.r.o.

26


04/2016

Obrázek 3: Hodnoty Kes (zdroj: ÚHDP, ČÚZK 2014)

U – 24, s.r.o.

27


04/2016

Půdní fond Zemědělský půdní fond V posuzovaném území je evidováno 391 ha zemědělské půdy, což představuje cca 82 % jeho výměry (data ÚHDP 2014, ČÚZK, viz předchozí kapitola Koeficient ekologické stability). Do zemědělské půdy se počítá orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a TTP. Zahrady a sady lze mimo jiné chápat jako indikátor „obytného charakteru“ území. V daném území tvoří zahrady a ovocné sady cca 3 % zemědělské půdy, obytný charakter území je tedy velmi nízký. V posuzovaném území zabírá celou střední část hlavní půdní jednotka HPJ 10, dále jsou výrazněji zastoupeny HPJ 02, HPJ 03, HPJ 12 a HPJ 20. Okrajově jsou zastoupeny hlavní půdní jednotky HPJ 01, HPJ 18, HPJ 26, HPJ 30, HPJ 37 a HPJ 71. (Vektorová data k. ú. Ořech). Charakteristika nejvíce zastoupených HPJ je uvedena v následujícím přehledu. Charakteristika hlavních půdních jednotek, které mají na území obce největší plošné zastoupení (charakteristika uvedena v příloze č. 2 k vyhlášce č. 327/1998 Sb.): 

HPJ 10 hnědozemě modální včetně slabě oglejených na spraších, středně těžké s mírně těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vláhovými poměry až sušší.



HPJ 02 černozemě luvické na sprašových pokryvech, středně těžké, bez skeletu, převážně s příznivým vodním režimem.



HPJ 03 černozemě černické, černozemě černické karbonátové na hlubokých spraších s podložím jílů, slínů či teras, středně těžké, bezskeletovité, s vodním režimem příznivým až mírně převhlčeným.



HPJ 12 hnědozemě modální, kambizemě modální a kambizemě luvické, všechny včetně slabě oglejených forem na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké s těžkou spodinou, až středně skeletovité, vododržné, ve spodině s místním převlhčením.



HPJ 20 pelozemě modální, vylohované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i pararendziny pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností, převážně bez skeletu, ale i středně skeletovité, často i slabě oglejené.

Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Dle dat ÚHDP 2014 činí výměra lesů na území obce Ořech 49,46 ha, což představuje 10,37 % celkové výměry území. Ve srovnání s lesnatostí ČR (33,9 %, Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2012) je lesnatost v zájmovém území výrazně podprůměrná. Všechny pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou soustředěné v jižní části řešeného území – tedy v CHKO Český kras, naprosto převažuje kategorie lesů zvláštního určení - subkategorie 32c - lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí. Území leží v přírodní lesní oblasti č. 8 – Křivoklátsko a Český kras. Oddělení ekologie lesa Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. zpřístupnilo na webových stránkách www.pralesy.cz informace problematice výzkumu a monitoringu přirozených lesů v České republice, je evidováno celkem 535 lokalit přirozených lesů v České republice (29 566,55 ha). V řešeném území není vymezena lokalita přirozených lesů. (http://www.pralesy.cz)

U – 24, s.r.o.

28


04/2016

Geologie, nerostné zdroje Z hlediska geologické stavby náleží území k rozsáhlé regionálně-geologické jednotce Český masiv, centrální část oblasti barrandiensko-tepelské. V severní části území převažují kvartérní sprašové hlíny, spraše a drťovité spraše, ve střední části území se objevují perucké vrstvy; jílovce, prachovce, pískovce a místy slepence. Jižní část je geologicky velmi různorodá, zasahují sem kvartérní sprašové hlíny, spraše a drťovité spraše, dále eolickodeluviální uloženiny. Do oblasti v menších ostrůvcích zasahují chotečské a dalejsko-třebotovské souvrství, zlíchovské souvrství, pražské souvrství a lochkovské souvrství. (http://mapy.geology.cz) Dle mapového serveru České geologické služby nezasahuje do řešeného území žádné chráněné ložiskové území ani poddolované území. (http://mapy.geology.cz) Radonové riziko Podle aktualizované mapy radonového indexu geologického podloží (http://mapy.geology.cz/radon/) je území rozděleno na tři části: severní část ve které převažuje kategorie převažujícího radonového indexu vysoký, ve střední části území se vyskytuje kategorie převažujícího radonového indexu nízký. V jižní části území se vyskytuje kategorie převažujícího radonového indexu střední. Mapy radonového indexu (radonové mapy) mají však pouze orientační charakter a neslouží pro stanovení radonového indexu či míry rizika na konkrétních pozemcích či dokonce v konkrétních objektech. Požadavky na omezování ozáření z radonu a dalších radionuklidů stanovuje zákon č. 18/1997 Sb. (atomový zákon), v platném znění. Podle jeho dikce, § 6 odst. 4, je každý navrhovatel umístění stavby povinen zajistit stanovení tzv. radonového indexu pozemku a tento posudek předložit stavebnímu úřadu. Stavební úřad stanoví ve vymezených případech podmínky pro provedení preventivních opatření.

U – 24, s.r.o.

29


04/2016

Obrázek 4: Mapa radonového indexu geologického podloží (zdroj: mapy.geology.cz/radon/)

Území historického, kulturního nebo archeologického významu Katastr obce Ořech byl osídlen již v pravěku. Dokládají to zlomky keramiky, pocházející ze sídlištních objektů knovízské kultury. V Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek je na území obce Ořech evidována památka uvedená v následující tabulce.

U – 24, s.r.o.

30


04/2016

Tabulka 9: Kulturní památky (zdroj: Národní památkový ústav - http://monumnet.npu.cz)

Číslo rejstříku 22352/2-2278

Památka Kostel Stětí sv. Jana Křtitele s farou

Ve Státním archeologickém seznamu ČR (SAS) jsou v katastru sídla Ořech evidována tři území s archeologickými nálezy. Jedná se vždy o kategorii UAN I, tedy území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů. Tabulka 10: Území s archeologickými nálezy (zdroj: Národní památkový ústav - http://twist.up.npu.cz/ost/archeologie/sas-free/) Poř.č.SAS

Název UAN

Kategorie UAN

Reg. správce

12-41-05/1

skládka

I

NPÚ – ústř. pr., centrum

12-41-05/2

Ořech – intravilán + extravilán

I


12-41-05/3

Závětina

I


Rizika havárií, staré ekologické zátěže V databázi Systému evidence kontaminovaných míst není v řešeném území evidována žádná stará ekologická zátěž. (http://info.sekm.cz/) Předpokládaný vývoj stavu životního prostředí, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace Vyhodnocovaný návrh územního plánu přebírá většinu dosud nezastavěných rozvojových ploch z dosavadního územního plánu sídelního útvaru (ÚPnSÚ z roku 1994, se změnami č. 13 z let 2002-2014), přičemž nově navrhuje zastavitelné plochy pouze o celkové velikosti 6,2 ha. V současné době jsou územní podmínky obce nevyvážené – má kvalitní podmínky pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost obyvatel, ale podmínky pro příznivé životní prostředí nejsou dostatečné. Navrhovaný ÚP vytváří předpoklady pro vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území – tedy všechny tři pilíře udržitelného rozvoje. Bez uplatnění ÚPD by nedošlo k realizaci obchvatu, doprava je významným faktorem ovlivňujícím stav životního prostředí v obci, zůstala by nízká ekologická stabilita krajiny.

U – 24, s.r.o.

31


04/2016

4. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY Realizací lokalit navržených v územním plánu je z charakteristik životního prostředí ovlivňováno zejm. využívání krajiny, půdní fond (zemědělský půdní fond), odtokové poměry a retenční schopnost (vlivem nárůstu zpevněných ploch, nové plochy zeleně), potenciálně i hluková zátěž a znečištění ovzduší (vyvolaná doprava, nové zdroje znečišťování ovzduší). Jedním ze způsobů, jak popsat využívání území, je tzv. koeficient ekologické stability (Kes), který je detailněji popsán v předchozí kapitole. Kes pro území obce Ořech je roven hodnotě 0,17, jedná se tedy o území se zřetelným narušením přírodních struktur. Tuto nelichotivou kategorizaci území má na svědomí velká rozloha zemědělské půdy (82 % z celkové výměry správního území) a jejího zornění (96%). Realizací všech záměrů navržených v ÚP (především všech ploch zeleně včetně sportovišť) by došlo k výraznému nárůstu Kes. Zemědělský půdní fond Pokud bude zemědělská půda zařazená do I. a II. třídy ochrany považována za nadprůměrně kvalitní, lze konstatovat, že cca 79 % území obce má nadprůměrnou kvalitu. Územním plánem bude nejvíce dotčen ZPF v nadprůměrné kvalitě. Pro hodnocení kvality zemědělské půdy se používají třídy ochrany zemědělské půdy odvozené od bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Třídy ochrany stanovuje vyhláška MŽP ČR č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany. Dle Metodického pokynu MŽP ČR ze dne 1. 10. 1996 č. j. OOLP/1067/96 jsou půdy I. a II. třídy ochrany charakterizovány následovně: I. třída ochrany ZPF – bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně na rovinatých nebo jen mírně sklonitých pozemcích, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně pro záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. II. třída ochrany ZPF – zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné ze ZPF a to s ohledem na územní plánování, jen podmíněně využitelné pro stavební účely. Tabulka 11: Podíl tříd ochrany zemědělské půdy (zdroj: vektorová data k.ú. Ořech *) Třída ochrany zemědělské půdy

Podíl z celkové výměry půdy, které je přiřazena BPEJ* (%)

Podíl z celkové výměry obce (%)

I.

77%

68,1%

II.

12,2%

10,8%

III.

2,3%

2,1%

IV.

6,8%

6,0%

V.

1,6%

1,4%

U – 24, s.r.o.

32


04/2016

Obrázek 5: Třídy ochrany zemědělské půdy na území obce Ořech (zdroj: vektorová data k.ú. Ořech)

V tabulce níže je uvedena charakteristika BPEJ v I. a II. třídě ochrany, které jsou návrhem ÚP navrženy k vyjmutí ze ZPF (dle www.vumop.bpej.cz): Charakteristika Klimatický region

BPEJ 2.02.00

2.03.00

4.10.00

T2 teplý, mírně T2 teplý, mírně MT1 mírně suchý suchý teplý, suchý

2.01.10

4.12.00

T2 teplý, mírně MT1 mírně suchý teplý, suchý

Hlavní půdní jednotka

černozem luvická (CEl), černozem luvická slabě oglejená (CElg´)

černozem černická (CEce), černozem černická karbonátová (CEcec)

hnědozem modální (HNm), hnědozem modální slabě oglejená (HNmg´)

hnědozem modální černozem (HNm), modální (CEm), kambizem černozem modální modální (KAm), karbonátová kambizem (CEmc), luvická (KAl) černozem včetně slabě luvická (CEl) oglejených variet

Sklonitost

0 – 3º úplná rovina až rovina



3-7° mírný sklon

U – 24, s.r.o.


33


04/2016

Expozice

se všesměrnou se všesměrnou se všesměrnou se všesměrnou expozicí expozicí expozicí expozicí

se všesměrnou expozicí

Skeletovitost

bezskeletovitá, s příměsí (s celkovým obsahem skeletu do 10%)





Hloubka půdy

půda hluboká (> 60 cm)





Průměrná cena za m2 (dle vyhl. 441/2013 Sb.)

17,15 Kč

17,91 Kč

13,01 Kč

15,43 Kč

11,39 Kč

I.

I.

I.

II.

II.

Třída ochrany

U – 24, s.r.o.

34


04/2016

5. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI Zvláště chráněná území a území soustavy NATURA 2000 V jihovýchodní části hraničí zájmové území s Evropsky významnou lokalitou (a zároveň přírodní rezervací) Radotínské údolí (kód CZ0114001). Návrhem ÚP nebude tato EVL dotčena. Zhruba celá třetina jižní části řešeného území je součástí CHKO Český kras. CHKO je zastoupeno všemi třemi stupni ochrany: -

I. zóna je v ÚP celá chráněna v rámci ploch NP; s výjimkou jedné plochy VZ – malé zemědělské farmy (Z33), která jednak v místě již existuje a funguje a za druhé je v místech charakterově odlišných od zbytku I. zóny (typově patří spíše do II. zóny CHKO);

-

ve II. a III. zóně CHKO vymezením ploch s rozdílným způsobem využití zachovává ÚP původní ráz krajiny a v některých plochách obnovuje znaky krajinného rázu (přirozený charakter údolnic v plochách NP nebo NZ2 – TTP; obnova historických cest), plochy pro individuální, rodinnou rekreaci (RI) nejsou v údolí Radotínského potoka rozšiřovány oproti stávajícímu stavu. Přeměna rekreačních objektů na trvalé bydlení je nepřípustné.

Ochranné pásmo PR Radotínské údolí do řešeného území zasahuje v nivě Radotínského potoka, je zároveň součástí RBC a I. zóny CHKO, je vymezeno v rámci ploch NP. Na území CHKO jsou vymezeny plochy pro drobnější stavby (osadní hřiště a klubovna, stávající chaty a i objekty bydlení (č. p. 1 a č. p. 2)) a pro jednu farmu. Současné problémy a jevy životního prostředí Z hlediska širších dopravních vztahů je obec prostřednictvím MÚK Řeporyje-Ořech (exit 19) přímo napojena na dálnici D0 (Pražský okruh), vedoucí mimo řešené území při jeho severní hranici, a návazně na všechny dopravní tahy, vycházející z Prahy. Mimo výborné dopravní dostupnosti však z tohoto napojení vyplývá pro obec i dopravní zátěž, daná projíždějící dopravou od Pražského okruhu přes sídlo Ořech a dále po silnicích III. třídy jednak směrem na Zbuzany a jednak do sídel směrem na jih a jihozápad, včetně měst Dobřichovice a Řevnice. V souvislosti s tím navrhuje územní plán vybudování obchvatu obce (silnice III. třídy), který by průjezdnou dopravu převedl mimo zastavěné území sídla. Současná silniční síť (a zároveň hlavní průjezdná komunikační síť) v Ořechu je tvořena silnicemi III. třídy III/00510, III/00516, III/1154 a III/6002, které se v jádru sídla protínají. Tato síť přenáší většinu dopravní zátěže v sídle a jsou po ní vedeny i linky autobusů. Zároveň se však k ní váže řada dopravních závad a problémů, zejména: • zátěž průjezdnou dopravou (včetně těžké nákladní) v centrální části sídla a v obytné zástavbě ve vazbě na ul. Karlštejnská, včetně souvisejících negativních vlivů (hluk, vibrace, emise), • úzké profily komunikací, které jsou bez demolic zástavby neřešitelné (jde především o okolí Baarova náměstí, ulice Slivenecká, Zbuzanská a dvě problematická místa v ulici Karlštejnské), • v souvislosti s tím není možné v některých místech vybudovat plnohodnotné chodníky, U – 24, s.r.o.

35


04/2016

• trasa od MÚK Řeporyje-Ořech na Baarovo náměstí a dále ul. Sliveneckou je přitom vymezena jako přístupová trasa pro přepravu transformátorů ZVN ze žst. Rudná přes Pražský okruh do transformovny Řeporyje (jde o součást kritické infrastruktury ČR) a musí tudy být trvale umožněn průjezd vozidel nelomitelné délky 30 m. Do budoucna lze v souladu s dopravními modely počítat na silniční síti v obci s růstem intenzity dopravy a tedy s prohloubením uvedených problémů. Pro převedení dopravy ve směru Řevnice – Praha je sice v ZÚR Středočeského kraje počítáno s realizací přeložky silnice II/116 (západně od Zbuzan), ovšem realizace této přeložky není zařazena do krajských priorit a je tedy otázkou, kdy k její realizaci dojde. Kromě toho, podle Studie dopravně-inženýrského dopadu obchvatu obce Ořech (AF-Cityplan, 2013) by tato přeložka převzala jen část dopravy, která dnes přes Ořech projíždí, takže by v horizontu cca 15-ti let byl objem dopravy na silniční síti v obci obdobný, jako je v současnosti. Územní plán proto navrhuje převedení silnic III. třídy na nový obchvat obce, situovaný mimo zastavěné území, čímž by se odstranily výše uvedené problémy. Mimo to by měl obchvat i některé další přínosy, především: • umožnil by realizaci navržené smíšené výrobní zóny při Pražském okruhu, která by byla na obchvat přímo napojena – tím by došlo k rozvoji hospodářských podmínek v obci, ale nezvýšila by se dopravní zátěž v sídle, • zlepšilo by se napojení sídel položených jižně a západně od Ořechu na nadřazenou silniční síť (Pražský okruh), bez ohledu na to, zda bude či nebude realizována přeložka silnice II/116, • převedení silnic III. třídy mimo sídlo by umožnilo překategorizovat jejich stávající trasy v sídle na místní komunikace, což dává prostor k vytvoření prostředí příznivějšího pro pěší a cyklisty (viz dále) a obecně pro kultivaci veřejných prostranství v Ořechu, • v zastavěném území by nebylo nutné realizovat protihluková opatření, která jsou v obytném prostředí sídel zpravidla cizorodým prvkem a snižují jeho vnímanou atraktivitu, • v zeleném pásu podél obchvatu by vznikl prostor pro eventuální vybudování cyklostezky, která by územím sídla převedla cyklotrasu 0013 (viz dále), • v ulici Kopaninské, procházející obytnou zástavbou v jižní části sídla, by bylo v souvislosti se změnami v dopravních tocích možné omezit či zakázat průjezd. Šířka a prostorové uspořádání obchvatu jsou stanoveny v podmínkách využití a prostorového uspořádání ploch. Napojení navrženého obchvatu obce na stávající silnici č. III/1154 pod obcí (u MÚK Řeporyje-Ořech) lze s výhodou řešit kruhovým objezdem; vymezení ploch s rozdílným způsobem využití je na toto uspořádání připraveno. Tvar křižovatky tím nicméně není závazně stanoven, konkrétní řešení bude předmětem územního řízení.

U – 24, s.r.o.

36


04/2016

6. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Návrh územního plánu Ořech je předložen v jedné aktivní variantě. Hodnoceny jsou vlivy na:         

obyvatelstvo a lidské zdraví, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu a horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví (včetně dědictví architektonického a archeologického), krajinu.

Z hlediska trvání lze všechny vlivy považovat za dlouhodobé až trvalé. Vyhodnocovaný návrh územního plánu přebírá většinu dosud nezastavěných rozvojových ploch z dosavadního územního plánu sídelního útvaru (ÚPnSÚ z roku 1994, se změnami č. 13 z let 2002-2014), přičemž nově navrhuje zastavitelné plochy o celkové velikosti 6,2 ha. Celková bilance a rozsah převzatých, nově doplněných a naopak rušených zastavitelných ploch a ploch přestavby jsou patrné z obr. 7. Pro jednotlivé lokality jsou navrženy podrobné regulativy pro jim stanovené způsoby využití, tyto regulativy jsou v členění:    

hlavní využití přípustné využití nepřípustné využití prostorové uspořádání, další regulace.

Pro plochy zemědělského hospodářství (farmy) jsou v textové části navrženy zadání regulačních plánů. Pro rozvojové lokality byly definovány různé způsoby využití, které jsou vypsány u popisu jednotlivých ploch.

U – 24, s.r.o.

37


04/2016

Obrázek 6: Zhodnocení nově navržených rozvojových ploch ve vztahu k platnému územnímu plánu (zdroj: Územní plán Ořech – odůvodnění, 2015)

U – 24, s.r.o.

38


04/2016

Nově zastavitelné (popř. měněné) rozvojové plochy včetně ploch přestaveb Z03 – 1,43 ha

VS – plochy smíšené výrobní

Plocha pro podporu hospodářského rozvoje obce (služby, nerušící výroba, věda a výzkum) byla vymezena již v předchozím ÚPnSÚ, ale oproti němu byl rozsah plochy nepatrně změněn, dále byl doplněn prostup pro pěší a inženýrské sítě. Plocha leží ve vazbě na Pražský okruh (MÚK Řeporyje-Ořech) a navržený obchvat obce, čímž je zaručeno výborné dopravní napojení (příjezd bude pouze z navrženého obchvatu obce, přičemž vybudování jeho příslušné části je podmínkou pro využití plochy). Od obytné zástavby Ořechu bude plocha oddělena navrženým zeleným prstencem kolem sídla (K02), čímž dojde k minimalizaci všech negativních vlivů, které s sebou nese využití plochy pro výrobní účely, byť ne průmyslového charakteru. Důležitým aspektem je dopravní napojení z navrženého obchvatu obce. Podmínkou využití plochy je napojení na splaškovou kanalizaci a adekvátní navýšení kapacity obecní ČOV a retenční nádrže. Plocha, oproti platné ÚPD mírně upravená, je vymezena je na zemědělské půdě, která náleží, dle BPEJ, do I. třídy ochrany zemědělské půdy. V případě lokality Z03 nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí. Doporučeno je podmínit realizaci lokality realizací příslušné, na plochu Z03 navazující části K02 – zeleného prstence okolo sídla. Z14 – 0,16 ha

TI – technická infrastruktura – inženýrské sítě

Plocha pro doplnění technické infrastruktury (zemního vodojemu) se nachází naproti hřbitovu při ul. Slivenecká a navazuje na stávající vodojem Ořech. Na stavbu nového vodojemu již bylo zahájeno územní řízení. Plocha je vymezena na zemědělské půdě, která náleží, dle BPEJ, do I. třídy ochrany zemědělské půdy. Plocha se nachází v ochranném pásmu hřbitova (100 m). V případě lokality Z14 nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí. Z15 – 0,21 ha

DS – dopravní infrastruktura – silniční

Jedná se o plochu pro parkoviště, které řeší deficit parkování pro hřbitov a navržené rekreační zázemí obce (Kopec), kde má vzniknout mimo jiné venkovní plocha pro větší kulturní a společenské akce. Plocha byla částečně vymezena již v předchozím ÚPnSÚ, oproti němu byl ale rozsah plochy rozšířen. Plocha se nachází západně od nově navrženého zemního vodojemu při ulici Slivenecká. Plocha, oproti platné ÚPD mírně upravená, je vymezena je na zemědělské půdě, která náleží, dle BPEJ, do I. třídy ochrany zemědělské půdy. Plocha se nachází v ochranném pásmu hřbitova (100 m). V souvislosti s realizací lokality Z15 nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí. Z16 – 0,49 ha obce

PV – veřejná prostranství OV2 – občanské vyb.– technické zázemí

Plocha navazuje na zastavěné území a bude sloužit jako technické zázemí obce. V rámci plochy dojde k důležitému propojení třech slepých ulic, které prováže uliční síť v sídle. Příjezd bude z ulice Na Beránku III (přes sousední plochu Z17), případně z ulice Polní.. V blízkosti se nachází sítě TI. Pro zajištění kvalitního architektonického řešení je stanovena U – 24, s.r.o.

39


04/2016

podmínka zpracování architektonické části projektové dokumentace autorizovaným architektem. Plocha je vymezena na zemědělské půdě, která náleží, dle BPEJ, do I. třídy ochrany zemědělské půdy. V souvislosti s realizací lokality Z15 nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí. Z17 – 1,02 ha

BI3 – bydlení v rodinných domech PV – veřejná prostranství

V rámci této plochy (a plochy Z16) dojde k dopropojení uliční sítě, které prováže uliční síť na tomto okraji sídla. Plocha Z17, která je určena k výstavbě cca 6 RD, byla vymezena již v předchozím ÚPnSÚ, ale oproti němu byl rozsah plochy zhruba o 1/3 rozšířen. Plocha navazuje na zastavěné území a je jím ze tří stran obklopena (proluka). Plocha umožní rozvoj bydlení ve vazbě na jádro sídla (vybavenost, dobrá dopravní obsluha) a je v souladu s demografickou prognózou. Pro zabránění dlouhé rozestavěnosti plochy je pro využití plochy stanovena etapizace (nejprve musí být realizovány sítě TI a komunikace). K ploše existuje příjezd z ul. Krátká. Plocha je vymezena na zemědělské půdě, která náleží, dle BPEJ, do I. třídy ochrany zemědělské půdy. V souvislosti s realizací lokality Z17 nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí. Z24 – 0,09 ha

DS – dopravní infrastruktura – silniční

Plocha na jižním okraji sídla Ořech je navržena pro zřízení obratiště autobusů MHD. Realizace obratiště umožní zřízení nových zastávek v ul. Kopaninské a Ke Kalinovu Mlýnu a dojde tak ke zlepšení dopravní obslužnosti obytné zástavby hromadnou dopravou. Plocha si vyžádá zábor ZPF v I. třídě kvality. Plocha je vymezena na zemědělské půdě, která náleží, dle BPEJ, do I. třídy ochrany zemědělské půdy. Vzhledem k charakteru a účelu navržené plochy je obtížné jiné umístění. V souvislosti s realizací lokality Z24 nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí. Z26 – 0,26 ha

PV – veřejná prostranství

ZV - veřejná prostranství – veřejná zeleň

Hlavním účelem této plochy je vybudování komunikace pro přístup k rozestavěné farmě a k nové rozvojové ploše Z27. Součástí plochy je i veřejná zeleň, která bude hraničit se stávající zastavěnou plochou. Dle návrhu ÚP bude plocha sloužit i k retenci dešťových vod. Plocha navazuje na stávající komunikaci III. třídy. Plocha je vymezena na zemědělské půdě, která náleží, dle BPEJ, do II. třídy ochrany zemědělské půdy. V případě lokality Z26 nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí. Z27 – 1,91 ha

BI3 - bydlení v rodinných domech

Plocha pro výstavbu maximálně 9 rodinných domů se nachází na jv. okraji obce Ořech, kde částečně navazuje na zastavěné území, které je v současnosti tvořeno dvěma obytnými objekty (z čehož jeden je ve výstavbě). Zároveň sousedí s lokalitou Zmrzlík, která se z větší části nachází mimo řešené území v k. ú. Zadní Kopanina. Velikost plochy pro výstavbu je dána požadavkem na umístění domů na větších pozemcích s výsadbou nové rozsáhlé zeleně tak, aby došlo k plynulému splynutí s okolní krajinou a nebyl narušen ráz krajiny. Velikost plochy pro výstavbu je dána požadavkem na umístění domů na větších pozemcích s výsadbou U – 24, s.r.o.

40


04/2016

nové rozsáhlé zeleně tak, aby došlo k plynulému splynutí s okolní krajinou a snížení vlivu na krajinný ráz. Příjezd k lokalitě je zajištěn od jihovýchodu navrženou místní komunikací v rámci plochy Z26, která navazuje na stávající komunikaci III. třídy (ulice K Zadní Kopanině). Zásobování pitnou vodou bude zajištěno samostatným napojením na pražskou vodovodní síť. Odkanalizování bude řešeno samostatným napojením na pražskou kanalizační síť, nebo bude pro celou lokalitu vybudována samostatná ČOV či společná jímka na vyvážení, případně budou jednotlivé stavby vybaveny domovními čističkami. Lokalita bude napojena na el. energii z již vybudované nové trafostanice. Od stávajícího rozestavěného objektu bude plocha Z27 oddělena pásem zeleně (ZS1). Pro zabránění dlouhé rozestavěnosti plochy je pro využití plochy stanovena etapizace (nejprve musí být realizovány sítě TI a komunikace). Vzhledem k ohrožení lokality erozí je další podmínkou pro využití plochy realizace protierozních opatření a výsadba lesoparku v ploše K15a. Plocha se nachází na okraji rozsáhlých pozemků využívaných pro zemědělské účely. Plocha je vymezena na zemědělské půdě, která náleží, dle BPEJ, do I. a zejm. do II. třídy ochrany zemědělské půdy. V souvislosti s realizací lokality Z27 dojde k záboru půd I. a II. třídy ochrany. Pro zmírnění vlivů a jako kompenzační opatření je třeba trvat na podmínkách vyplývajících z návrhu ÚP – etapizace a realizace protierozních opatření a výsadba lesoparku v ploše K15a (pozitivní vliv na krajinný ráz a mikroklima, protierozní účinek). Za splnění uvedených podmínek nedojde realizací lokality Z27 k významnému ovlivnění složek životního prostředí. Z30 – 0,88 ha

OS3 – občanské vybavení – tělovýchovná a sport. zařízení – kynologie

Plocha pro kynologické cvičiště zde funguje již delší dobu, její vymezení do samostatné plochy umožní rozvoj nabízených služeb. Plocha se nachází ve volné krajině, což je zde výhodou – nedojde k negativnímu ovlivnění obytné zástavby hlukem. K ploše existuje účelová příjezdová cesta. Napojení na sítě TI se předpokládá od severovýchodu z lokality Cihelna (elektro, spoje), zásobování vodou se předpokládá z vlastního zdroje. Likvidace odpadních vod bude probíhat v místě dle platné legislativy. Areál kynologického cvičiště je oplocen. Na plochu Z30 plynule navazuje výběh kynologického cvičiště (plocha změn v krajině K21). Plocha si vyžádá zábor ZPF v I. třídě kvality, což vzhledem k nevymezení plochy v současně platném ÚP (přestože v rámci vyhotovení změny č. 2 ÚPO Ořech v roce 2012 areál již fungoval) vyžaduje splnit podmínku uvedenou v § 4 odst. 3 zákona č. 334/1992 Sb. (areál kynologického cvičiště slouží pro širokou veřejnost). V případě lokality Z30 nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí, plocha je již pro kynologické cvičiště využívána - zatím povoleno jako dočasná stavba, aby se prověřila nezávadnost činnosti. Z32 – 1,2 ha

VZ – zemědělské hospodářství - farma

Plocha má dle návrhu ÚP podpořit hospodářský rozvoj obce, popř. zajistit alternativní rekreaci (agroturistika). Nedílnou součástí je navazující plocha K24 (1,21 ha) určená pro zemědělské hospodářství (zahrada, sad), ke které vede příjezdová účelová cesta. Plochy se nachází jižně od samotného sídla Ořech ve volné krajině, což je pro potřeby zemědělského hospodaření účelné (přímá vazba na zemědělské plochy, rozvoj alternativních forem rekreace, nedojde k negativnímu ovlivnění obytné zástavby). Napojení na sítě TI se předpokládá od severu z lokality Cihelna (elektro, spoje), zásobování vodou se předpokládá z vlastního zdroje. Likvidace odpadních vod bude probíhat v místě vzniku. Pro kvalitní architektonické U – 24, s.r.o.

41


04/2016

řešení a pro začlenění do krajiny je využití ploch podmíněno pořízením regulačního plánu na žádost (společně s plochou K24). Plocha je vymezena na zemědělské půdě, která náleží, dle BPEJ, do I. třídy ochrany zemědělské půdy. Jedná se o zastavitelnou plochu mimo zastavěné území obce, což s sebou nese riziko nežádoucího rozrůstání zástavby ve volné krajině. Tomuto jevu je nutno předejít při dalších změnách ÚPD. Dále je nutné striktně dodržovat podmínky využití z regulačního plánu, po uplynutí lhůty pro jeho vydání pak pro plochy VZ obsažené v ÚP. Z34a – 0,02 ha

RI4 – rekreace rodinná – komunitní zázemí

Plocha v chatové osadě Západní Míle vymezuje část osadního hřiště, které zde funguje již dlouhou dobu a je hojně využíváno. Z hlediska katastru nemovitostí se jeho severovýchodní část nachází na lesním pozemku mimo zastavěné území – vymezení hřiště do plochy rekreace umožní jeho zachování, bude v rámci ochranného pásma lesa 50 m. K hřišti existuje přístupová účelová cesta. Napojení na TI se nepředpokládá. Plocha je vymezena ve II. zóně CHKO. Vymezením plochy Z324a nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí, plocha je již k uvedenému účelu využívána. Z34b – 0,02 ha


Plocha vymezuje osadní klubovnu v chatové osadě Západní Míle, která zde funguje již dlouhou dobu a je hojně využívána. Z hlediska katastru nemovitostí se nachází na lesním pozemku mimo zastavěné území – vymezení stávající klubovny do plochy rekreace umožní její zachování, bude v rámci ochranného pásma lesa 50 m. Ke klubovně existuje přístupová účelová cesta. Z napojení na sítě TI se předpokládá elektrifikace (spolu s elektrifikací přilehlé osady). Zásobování vodou bude zajištěno z vlastního zdroje, likvidace odpadních vod bude probíhat v místě vzniku. Plocha je vymezena ve II. zóně CHKO. Na jihu navazuje na regionální biokoridor RK 1187 Škrábek - Radotínské údolí. Vymezením plochy Z324b nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí, plocha je již k uvedenému účelu využívána. Z35 – 0,11 ha


Plocha vymezuje osadní klubovnu využívanou chatovou osadou Ariana, která zde funguje již dlouhou dobu a je hojně využívána. Z hlediska katastru nemovitostí se nachází na pozemku mimo zastavěné území (ostatní plocha) – vymezení stávající klubovny do plochy rekreace umožní její zachování, bude v rámci ochranného pásma lesa 50 m. Ke klubovně existuje přístupová účelová cesta. Z napojení na sítě TI se předpokládá elektrifikace (spolu s elektrifikací přilehlé osady). Zásobování vodou bude zajištěno z vlastního zdroje, likvidace odpadních vod bude probíhat v místě vzniku. Plocha je vymezena ve II. zóně CHKO. Na severu navazuje na regionální biokoridor RK 1187 Škrábek - Radotínské údolí. Vymezením plochy Z35 nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí. P08 – 0,1 ha

BI3 – bydlení v rodinných domech

Jedná se o drobnou plochu přestavby v zastavěném území navrženou pro účely doplnění bydlení. Plocha se nachází vedle pensionu U Barona Prášila ve stabilizované obytné zástavbě (v proluce). U – 24, s.r.o.

42


04/2016

Realizací plochy P08 nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí. Rozvojové plochy včetně ploch přestaveb přebírané z dosavadního ÚPnSÚ Plochy smíšené výrobní (VS) Z02 – 5,51 ha

Z09 – 9,8 ha

Z12 – 14,93 ha

Plochy smíšené výrobní (určené především pro služby, nerušící výrobu a vědu a výzkum) jsou navrženy na severu řešeného území ve vazbě na Pražský okruh a navrhovaný obchvat obce. Využití ploch bude představovat intenzivní nárůst dopravního zatížení, aby se zamezilo rušení obytné zástavby dopravou, bude dopravní napojení možné pouze z navrženého obchvatu obce - vybudování jeho příslušné části je podmínkou pro využití plochy, napojení ze stávajících silnic III. třídy či jiných komunikací je nepřípustné. Minimalizaci negativních vlivů (zejména hluk, zvýšená prašnost) na blízkou obytnou zástavbu má zajistit navržený zelený prstenec kolem sídla Ořech (plocha K02). Podmínkou využití ploch je napojení na splaškovou kanalizaci a adekvátní navýšení kapacity obecní ČOV a retenční nádrže. Před začátkem výstavby v plochách VS je navíc nutné zrealizovat retenční nádrž. Plochy jsou vymezeny na zemědělské půdě, která v převážné většině náleží, dle BPEJ, do I. a II. třídy ochrany zemědělské půdy. Vzhledem k nadprůměrnému výskytu nejkvalitnějších půd v celém řešeném území, dojde i v rámci těchto ploch k velkému záboru ZPF v I. i II. třídě kvality. Mezi hlavní využití ploch VS patří i sklady, čímž dojde k podpoře velmi rozšířeného a nežádoucího efektu zastavování nejkvalitnějších půd skladovými halami (byť je zastavení ploch omezené regulativy: koeficient zastavění max. 30%, koeficient zpevněných ploch max. 30%, koeficient zeleně min. 40%) – odpovídá požadavkům Usnesení Rady Středočeského kraje č. 033-40/2010/RK ze dne 08. 11. 2010 a článku (191), písm. i) Zásad územního rozvoje Středočeského kraje. Další vlivy spojené s těmito plochami, resp. zde realizovanými záměry, mohou být vyhodnoceny až na základě znalosti konkrétních záměrů, jež mohou být předmět posuzování vlivů dle zákona č. 100/2001 Sb. Doporučeno je podmínit realizaci všech lokalit realizací příslušných, na plochy navazujících částí K02 – zeleného prstence okolo sídla. Plochy smíšené obytné – komerční (SK) Z04 – 0,55 ha

Z21 – 0,7 ha

Z04 – Plocha pro doplnění vybavenosti a služeb leží ve vazbě na silnici č. III/00516 a na navržený obchvat obce. Jedná se o zastavitelnou plochu, která se nejvíce přiblíží (na cca 130 m) obytné zástavbě sousedních Zbuzan. Mezi přípustné využití patří i bydlení, které bude situováno v objektech s vestavěným občanským vybavením, nerušící výrobou nebo ubytováním. Pro zajištění kvalitního architektonického řešení je stanovena podmínka zpracování architektonické části projektové dokumentace autorizovaným architektem. Plocha je vymezena na zemědělské půdě, která náleží, dle BPEJ, do I. třídy ochrany zemědělské půdy. Realizací plochy Z04 nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí. Realizace plochy nesmí zamezit pěšímu propojení sídel Ořech a Zbuzany (vede jižně od ploch Z04 a Z37). Z21 – Plocha pro doplnění vybavenosti a služeb navazuje na zastavěné území západního okraje sídla Ořech. Plocha se nachází vedle navrženého obchvatu, od kterého bude oddělena navrženým zeleným prstencem (K01). Pro koncepční využití celé plochy je stanovena U – 24, s.r.o.

43


04/2016

podmínka uzavření dohody o parcelaci, pro zajištění kvalitního architektonického řešení je stanovena podmínka zpracování architektonické části projektové dokumentace autorizovaným architektem. Plocha je vymezena na zemědělské půdě, která náleží, dle BPEJ, do I. třídy ochrany zemědělské půdy. V případě lokality Z21 nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí. Plochy smíšené obytné – centrum obce (SV) P01 – 0,96 ha Plocha P01 představuje plochu pro nové náměstí, které rozšíří stávající jádro sídla. Okolo něj vzniknou plochy pro doplnění veřejného občanského vybavení obce (např. multifunkční sál, zázemí pro činnost spolků, zdravotnické, sociální či správní zařízení, apod.) a pro bydlení (předpoklad až 20 BJ). Pro kvalitní urbanistické řešení je využití plochy podmíněno pořízením regulačního plánu (již vydán) a etapizací (nejprve musí být realizovány sítě TI a komunikace). Mezi podmínky prostorového uspořádání patří, že všechny stavby musí odpovídat venkovskému charakteru zástavby v ploše, a to zejména svým umístěním, výškou, objemem, tvarem a měřítkem. K ploše je navržena celá řada regulativů (textová část návrhu ÚP), která zajistí kvalitní urbanistické řešení přestavby jádra sídla. Vymezením a užíváním plochy P01 nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí. Bydlení v rodinných domech (BI1, BI2, BI3, BI4) Z05 – 1,16 ha Z20 – 4,09 ha Z22 – 3,02 ha

Z23 – 8,11 ha

Z37 – 0,5 ha

P02 – 0,15 ha P03 – 0,86 ha P07 – 0,37 ha Rozsah rozvojových ploch určených pro bydlení (včetně smíšených ploch) je poměrně značný, ale odpovídá demografickým tendencím, které byly podrobně popsány v textové části návrhu ÚP. Dle demografického rozboru lze reálně uvažovat o přírůstku cca 400 obyvatel v horizontu 15 let, tedy v roce 2030 dosažení cca 1350 obyvatel. ÚP navrhuje celkem 171 bytových jednotek, což při předpokládané obsazenosti 3 obyvatel na 1 BJ umožní rozvoj bydlení pro 513 obyvatel (tj. o necelých 30% více než předpokládaný přírůstek obyvatel). Hlavní rozvoj bydlení je situován v jižní části sídla. Součástí zastavitelných ploch a ploch přestavby pro obytnou zástavbu musí být plochy veřejné zeleně na veřejných prostranstvích. Z05 – Plocha pro bydlení v RD na sz. okraji sídla leží ve vazbě na silnici č. III/00516 a na navržený obchvat obce. Od hlavní zastavěné části sídla Ořech bude plocha oddělena navrženým parkovištěm pro centrum obce (Z06). Nedaleké výrobní plochy (Z02, Z03) budou od plochy Z05 odděleny budoucím zeleným prstencem kolem sídla (K02). Využití plochy je podmíněno pořízením regulačního plánu (již zpracováván) a etapizací (nejprve musí být realizovány sítě TI a komunikace). Do plochy zasahuje OP silnice III. třídy a středotlaký plynovod (při jižním okraji plochy). Plocha je vymezena na zemědělské půdě, která náleží, dle BPEJ, do I. třídy ochrany zemědělské půdy. Vymezením plochy Z05 nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí, využití plochy je třeba podmínit splněním hygienických limitů dle NV č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Z20 – Plocha pro bydlení v RD na západním okraji sídla je situována mezi silnicí č. III/00510 a navrženým obchvatem obce, od kterého bude oddělena zeleným prstencem (K01). Plocha se nachází v pěší dostupnosti do jádra sídla, což zaručuje dobrou vybavenost a dopravní obsluhu. Využití plochy je podmíněno pořízením regulačního plánu (již U – 24, s.r.o.

44


04/2016

zpracováván) a etapizací (nejprve musí být realizovány sítě TI a komunikace). Plocha je vymezena na zemědělské půdě, která náleží, dle BPEJ, do I. třídy ochrany zemědělské půdy. Vymezením plochy Z20 nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí, využití plochy je třeba podmínit splněním hygienických limitů dle NV č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Z22 – Plocha navazuje na zastavěné území západního okraje sídla a je jím ze tří stran obklopena (proluka). Přístup k ploše je zajištěn komunikací č. III/00510. Plocha se nachází v pěší dostupnosti do jádra sídla, což zaručuje dobrou vybavenost a dopravní obsluhu. Využití plochy je podmíněno realizací sítě TI a komunikace. Plocha je vymezena na zemědělské půdě, která náleží, dle BPEJ, do I. třídy ochrany zemědělské půdy. Vymezením plochy Z22 nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí. Z23 – Nejrozsáhlejší plocha pro bydlení v RD se nachází na jihovýchodním okraji sídla, kde navazuje na zastavěné území a je jím ze tří stran obklopena (proluka). Přístup k ploše je zajištěn komunikací č. III/1154. Plocha se nachází v pěší dostupnosti do jádra sídla, což zaručuje dobrou vybavenost a dopravní obsluhu. Využití plochy je podmíněno pořízením regulačního plánu (již zpracováván) a etapizací (nejprve musí být realizovány sítě TI a komunikace). Plocha je vymezena na zemědělské půdě, která náleží, dle BPEJ, do I. třídy ochrany zemědělské půdy. Vymezením plochy Z23 nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí. Z37 – Plocha navazuje na sz. výběžek zastavěné části obce Ořech. Od zastavěné části sousedních Zbuzan bude plocha vzdálena cca 220 m. Na plochu Z37 navazuje plocha pro budoucí zelený prstenec kolem sídla (K02), který bude oddělovat lokalitu od výrobní plochy Z04 a plánovaného obchvatu obce (Z01a). Plocha se nachází ve vazbě na jádro sídla, což zaručuje dobrou vybavenost a dopravní obsluhu. Plocha je vymezena na zemědělské půdě, která náleží, dle BPEJ, do I. třídy ochrany zemědělské půdy. Vymezením plochy Z37 nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí, využití plochy je třeba podmínit splněním hygienických limitů dle NV č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. P02 – Plocha se nachází na severním okraji sídla v zastavěné části obce. Využitím plochy dojde k rozvoji bydlení ve vazbě na jádro sídla, což zaručuje dobrou vybavenost a dopravní obsluhu. Od blízkého budoucího obchvatu a výrobních ploch bude plocha oddělena zeleným prstencem kolem sídla (K02). Jihovýchodní okraj plochy zasahuje do OP hřbitova 100 m. Vymezením a užíváním plochy P02 nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí. P03 – Plocha se nachází na severním okraji sídla v zastavěné části obce. Využitím plochy dojde k rozvoji bydlení ve vazbě na jádro sídla, což zaručuje dobrou vybavenost a dopravní obsluhu. Na ploše se v současné době nachází rozsáhlá vzrostlá zahrada. Výstavbou dojde k likvidaci této hodnotné mimolesní zeleně, čímž bude negativně ovlivněna biota vázána na tento biotop (především ptactvo, hmyz). Příjezd bude zajištěn navrženou místní komunikací Z10. Plocha je vymezena na zemědělské půdě, která náleží, dle BPEJ, do I. třídy ochrany zemědělské půdy. Od blízkých navržených výrobních ploch bude plocha oddělena zeleným prstencem kolem sídla (K02). Pro zabránění dlouhé rozestavěnosti plochy je pro využití plochy stanovena etapizace (nejprve musí být realizovány sítě TI a komunikace). U – 24, s.r.o.

45


04/2016

Vymezením a užíváním plochy P03 nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí, využití severní části plochy je třeba podmínit splněním hygienických limitů dle NV č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. P07 – Plocha se nachází v jižní části sídla ve stabilizované obytné zástavbě (v proluce). Na ploše se nyní nachází lanový park Ořech, který se bude muset kvůli rozvoji bydlení buď přemístit, nebo být zbourán. Přístup k lokalitě je z ulice K Ovčínu. V ploše existuje napojení na sítě TI. Vymezením a užíváním plochy P07 nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí. Dopravní infrastruktura - silniční (DS) Z01a – 3,32 ha Z01b – 2,01 ha

Z06 – 0,57 ha

Plochy Z01a a Z01b představují obchvat obce, který byl navržen za účelem vyřešení několika dopravních závad, které byly blíže popsány v kap. 5. Realizací obchvatu dojde k převedení dopravy mimo zastavěné území sídla, což povede ke zlepšení dopravní situace v centru obce včetně souvisejících negativních vlivů (hluk, vibrace, emise). Od obytné zástavby bude obchvat oddělen navrženým zeleným prstencem kolem sídla, což eliminuje negativní vlivy související s dopravní zátěží. Obchvatem budou dopravně napojeny výrobní plochy, které zabírají celou severní část řešeného území. Plocha Z01a přetíná v západní části území (mezi plochou Z04 a Z37) pěší propojení mezi sídly Ořech a Zbuzany. Plochy jsou vymezeny na zemědělské půdě, která náleží, dle BPEJ, do I. třídy ochrany zemědělské půdy Vymezením a užíváním ploch Z01a a Z01b dojde ke zlepšení životního prostředí v sídle Ořech. Realizace obchvatu je podmínkou pro řadu navazujících ploch (např. Z02). Podmínkou realizace obchvatu je zachování pěšího propojení sídel Ořech a Zbuzany (vede jižně od ploch Z04 a Z37. Z06 - Plocha je navržena pro zřízení parkoviště pro centrum obce. Plocha vyřeší deficit parkování v jádru sídla Ořech. V souvislosti s tím umožní revitalizaci stávající návsi. Na plochu navazuje plocha Z05 určená pro bydlení v RD. Plocha je vymezena na zemědělské půdě, která náleží, dle BPEJ, do I. třídy ochrany zemědělské půdy. Vymezením plochy Z06 nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí. Doporučeno je prověřit vymezení ploch izolační zeleně na kontaktu plochy Z06 s plochami Z05 a P01, které zmírní negativní vlivy z parkovací plochy (hluk, prašnost). Plochy veřejného prostranství (PV) Z10 – 0,24 ha P04 – 0,02 ha

P06 – 0,04 ha

Funkční využití PV dále obsaženo v těchto plochách: P01, P03, P05, Z26, Z22, Z17, Z16. Z10 - Plocha umožní vznik komunikace, která zlepší propojenost uliční sítě v sídle a umožní napojení rozvojové plochy P03. Komunikace se bude napojovat na obchvat obce – východní část (Z01b) a komunikaci č. III/6002. Plocha je vymezena na zemědělské půdě, která náleží, dle BPEJ, do I. třídy ochrany zemědělské půdy. Vymezením a užíváním plochy Z10 nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí. P04 - Plocha umožní vznik komunikace, která zlepší propojenost uliční sítě (propojení ul. Slivenecké s ul. Zahradní). U – 24, s.r.o.

46


04/2016

Vymezením a užíváním plochy P04 nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí. P06 - Plocha umožní vznik komunikace, která zlepší příjezd ke sportovišti. V současné době je plocha již jako přístup ke sportovišti využívána. Vymezením a užíváním plochy P06 nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí. Technická infrastruktura (TI) Z07 – 0,21 ha

Z08 – 0,75 ha

Z07 - Plocha v severní části řešeného území umožní rozšíření stávající ČOV, které bude nutné v souvislosti s využitím ploch smíšených výrobních (VS). Druhem dotčeného pozemku je zastavěná a ostatní plocha. Vymezením a užíváním plochy Z07 nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí. Z08 - Plocha v severní části řešeného území je určená pro výstavbu retenční nádrže, která bude potřeba pro likvidaci dešťových vod z části navrženého obchvatu obce. Plocha je vymezena na zemědělské půdě, která náleží, dle BPEJ, do I. třídy ochrany zemědělské půdy. Vymezením a užíváním plochy Z08 nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí. Zemědělské hospodářství (VZ) Z25 – 1,72 ha Z28 – 1,33 ha Z29 – 0,3 ha Z31 – 0,57 ha Z33 – 1,0 ha Územní plán přebírá celkem 5 ploch pro zemědělské hospodářství – farmy. Přiměřenost takového rozsahu je obtížné posoudit – velmi záleží na poptávce po zemědělském hospodaření (v současné době slabá) a po alternativních formách rekreace, jako je agroturistika (na vzestupu). Existuje však snaha podpořit rozvoj měkkého cestovního ruchu a turistiky na území obce (stejně jako na území celé MAS Jihozápad). Dále je nutné vzít v potaz, že redukce zastavitelných ploch z ÚPnSÚ by mohla pro obec vyústit v placení náhrad za změny v území. Využití ploch pro farmy navíc ÚPnSÚ podmiňoval pořízením územních studií, které je v rukou obce a z pohledu vlastníků tak mohlo být využití jejich pozemků blokováno (ÚP tento nedostatek řeší náhradou územních studií požadavkem na pořízení regulačních plánů na žádost, které je zcela v rukou vlastníků a v případě nevyužití pozemků pro realizaci farem bude po uplynutí příslušné lhůty případně možné tyto zastavitelné plochy bez náhrady zrušit). S ohledem na uvedené skutečnosti lze považovat za vhodné vymezené plochy pro zemědělská hospodářství zachovat. Farmy jako zastavitelné plochy jsou navrhovány ve volné krajině, což s sebou nese riziko „nabalování“ další zástavby na tyto plochy. Příkladem může být návrh výstavby RD v lokalitě Zmrzlík, kdy plocha Z27 navazuje na již probíhající výstavbu farmy. Rozrůstání další zástavby je nutno předejít při dalších změnách ÚPD. Dále je nutné striktně dodržovat podmínky využití z regulačního plánu, po uplynutí lhůty pro jeho vydání pak pro plochy VZ obsažené v ÚP. Výstavba farem ve volné krajině má i své výhody z důvodu přímé vazby na zemědělské plochy, rozvoji alternativních forem rekreace, dále nedojde k negativnímu ovlivnění obytné zástavby. Z25 - Plocha pro farmu ve východní části řešeného území nad osadou Zmrzlík sousedí s navrhovaným golfovým areálem. Přístup k ploše, která se nachází uprostřed polností, bude U – 24, s.r.o.

47


04/2016

zajištěn účelovou cestou s vodopropustným povrchem (DX). Cesta vede ze sídla Ořech přes navrhovaný golfový areál. Na plochu navazuje plocha změn v krajině K12, která bude sloužit navržené farmě jako plocha soukromé zeleně (zahrada, sady). Využití plochy je podmíněno pořízením regulačního plánu. Plocha je vymezena na zemědělské půdě, která náleží, dle BPEJ, do I. třídy ochrany zemědělské půdy. Vymezením plochy Z25 nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí. Do návrhu ÚP, textové části odůvodnění, je doporučeno doplnit napojení na sítě, vč. řešení nakládání s odpadními vodami. Z28 - Plocha pro farmu jižně od sídla Ořech se nachází v blízkosti obytné zástavby (cca 130 m). Plocha navazuje na stávající plochu zemědělského hospodářství, která je od plochy Z28 oddělena komunikací č. III/1154. Na plochu navazuje plocha změn v krajině K16, která bude sloužit navržené farmě jako plocha soukromé zeleně (zahrada, sady). Ke stávající ploše zemědělského hospodářství jsou přidruženy pastviny pro koně, na které bude navazovat další navrhovaná farma Z29. Využití plochy je podmíněno pořízením regulačního plánu. Plocha je vymezena na zemědělské půdě, která náleží, dle BPEJ, do I. třídy ochrany zemědělské půdy. Vymezením plochy Z25 nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí. Z29 - Plocha Z29 patří mezi plošně nejmenší navrhované farmy. Nachází se jižně od sídla Ořech v blízkosti stávající farmy. Přístup je zajištěn po stávající komunikaci č. III/1154. V současnosti je plocha používána jako pastvina pro koně. Zastavěním plochy Z29 vzniknou v blízkosti 3 farmy (1 stávající, 2 navržené), čímž se nabízí otázka, nakolik je potřebné zastavit stávající pastvinu kvůli vzniku další malé farmy. Na plochu navazuje menší plocha změn v krajině K17, která bude sloužit navržené farmě jako plocha soukromé zeleně (zahrada, sady). Využití plochy je podmíněno pořízením regulačního plánu. Plocha je vymezena na zemědělské půdě, která náleží, dle BPEJ, do I. třídy ochrany zemědělské půdy. Vymezením plochy Z29 nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí. Z31 - Plocha se nachází v jižní části řešeného území pod lokalitou „Cihelna“, ze které se předpokládá napojení na sítě TI (zejména spoje, elektro napojení v místě existuje). K ploše existuje příjezdová cesta. Zásobování vodou se předpokládá z vlastního zdroje (studna), likvidace odpadních vod bude probíhat v místě vzniku. Plocha se nachází ve vazbě na lesní pastvinu pro koně, která se však nachází již mimo řešené území (k. ú. Zadní Kopanina). Plocha na jihu sousedí s CHKO Český kras. Využití plochy je podmíněno pořízením regulačního plánu. Vymezením plochy Z31 nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí. Z33 - Na ploše existuje již cca od poloviny 20. století tradiční „ranč“, takže se nebude jednat o nové využití navrhované plochy. Dotčeným druhem pozemku je zastavěná a ostatní plocha. Příjezd k ploše bude od severozápadu od cesty ke Kalinovu mlýnu. Napojení na sítě TI se předpokládá od severu z lokality Cihelna (elektro, spoje). Zásobování vodou se předpokládá z vlastního zdroje (studna). Likvidace odpadních vod bude probíhat v místě vzniku. Na plochu navazuje stávající pastvina pro koně. Využití plochy je podmíněno pořízením regulačního plánu. Do plochy zasahuje ochranné pásmo lesa 50 m. Plocha je vymezena v I. zóně CHKO, na severu sousedí s regionálním biocentrem RBC 1414 Radotínské údolí. Vymezením a užíváním plochy Z33 nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí, „ranč“ zde již funguje.

U – 24, s.r.o.

48


04/2016

Občanské vybavení – veřejná infrastruktura (OV1) Z18 – 1,81 ha

P05 – 0,26 ha

Z18 – Plocha na západním okraji sídla bude sloužit pro doplnění veřejného občanského vybavení obce (např. multifunkční sál, zázemí pro činnost spolků, zdravotnické, školské či kulturní zařízení, apod.). Plocha má dobrou vazbu na jádro sídla, spolu se sousedními plochami má potenciál koncentrovat v jedné vhodně umístěné a dobře dopravně napojené lokalitě veřejnou občanskou vybavenost obce. Příjezd bude zajištěn z navrženého obchvatu obce a bude společný s plochou Z19b (jeho vybudování je podmínkou pro využití plochy). Pro zabránění dlouhé rozestavěnosti plochy je pro využití plochy stanovena etapizace (nejprve musí být realizovány sítě TI a komunikace). Pro zajištění kvalitního architektonického řešení je stanovena podmínka zpracování architektonické části projektové dokumentace autorizovaným architektem. Plocha je vymezena na zemědělské půdě, která náleží, dle BPEJ, do I. třídy ochrany zemědělské půdy. Vymezením plochy Z18 nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí. P05 – Plocha v zastavěném území je navržena pro rozšíření areálu ZŠ a SK Viktorie Ořech. Přístup je umožněn přes plochy stávající školy a sokolovny. Vymezením a užíváním plochy P05 nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí. Občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS1) Z19a – 1,22 ha Z19b – 2,87 ha Z19a – Plocha na západním okraji sídla byla vymezena pro rozvoj sportovního zázemí v obci. Plocha má dobrou vazbu na jádro sídla, spolu se sousedními plochami má potenciál koncentrovat v jedné vhodně umístěné a dobře dopravně napojené lokalitě veřejnou občanskou vybavenost obce. Příjezd bude zajištěn prostřednictvím komunikace P06, případně výhledově z navrženého obchvatu obce přes plochu Z19b. Plocha je vymezena na zemědělské půdě, která náleží, dle BPEJ, do I. třídy ochrany zemědělské půdy. Vymezením a užíváním plochy Z19a nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí. Z19b – Plocha na západním okraji sídla byla vymezena pro rozvoj sportovního zázemí v obci. Plocha má dobrou vazbu na jádro sídla, spolu se sousedními plochami má potenciál koncentrovat v jedné vhodně umístěné a dobře dopravně napojené lokalitě veřejnou občanskou vybavenost obce. Příjezd bude z navrženého obchvatu obce a bude společný s plochou Z18 (jeho vybudování je podmínkou pro využití plochy). Pro zabránění dlouhé rozestavěnosti plochy je pro využití plochy stanovena etapizace (nejprve musí být realizovány sítě TI a komunikace). Od obchvatu obce bude plocha oddělena zeleným prstencem kolem sídla (K01). Plocha je vymezena na zemědělské půdě, která náleží, dle BPEJ, do I. třídy ochrany zemědělské půdy. Vymezením a užíváním plochy Z19b nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí.

U – 24, s.r.o.

49


04/2016

Občanské vybavení - hřbitovy (OH) Z11 – 0,24 ha Plocha byla vymezena pro potřebné rozšíření kapacitně nedostačujícího hřbitova. Vhodný prostor existuje v přímé návaznosti na severní stranu stávajícího hřbitova. Umístění v jiné poloze není s ohledem na provozní zabezpečení a na související omezení (ochranné pásmo hřbitova) vhodné. Předkupní právo je vloženo pro obec Ořech, která bude hřbitov dále investovat a spravovat. Plocha je vymezena na zemědělské půdě, která náleží, dle BPEJ, do I. třídy ochrany zemědělské půdy. Vymezením a užíváním plochy Z11 nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí. Rekreace rodinná - specifická (RI3) Z36 – 0,15 ha Plochy vymezují celkem 43 stávajících chat (o zastavěných plochách cca 15 až 60 m 2), které zde vznikly v souvislosti s rozvojem trampingu. Chaty stojí na vlastních pozemcích, ale tyto pozemky jsou vedeny jako lesní – vymezení do ploch rekreace umožní jejich zachování, v rámci ochranného pásma lesa 50 m. Podmínky využití a prostorového uspořádání neumožňují rozšiřování ani oplocování staveb, pouze jejich údržbu. Přístup je zajištěn po účelových cestách. Z napojení na sítě TI je možná elektrifikace (inženýrské sítě musí být řešeny výhradně jako podzemní), zásobování vodou bude zajištěno z vlastního zdroje (studny). Likvidace odpadních vod bude probíhat v místě vzniku dle platné legislativy. Vymezením a užíváním těchto ploch nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí. Plochy změn v krajině Územní plán navrhuje celou řadu ploch změn v krajině, jejichž přehled je v tabulkové formě uveden níže: Označe ní

Popis

Rozloha (ha)

K01

ochranná zeleň (západní část zeleného prstence kolem sídla), případně protihlukový val

6,09

K02

zelený prstenec kolem sídla – severní část

5,52

U – 24, s.r.o.

Zhodnocení Plocha (součást zeleného prstence) bude zejména sloužit jako ochranná zeleň navrženého obchvatu (silnice III. tř.) obce. Sloužit bude zároveň pro rekreaci na plochách sídelní zeleně v zázemí sídla a pro vytvoření kultivovaného přechodu sídla do krajiny. Sloužit bude také pro zlepšení prostupnosti zázemí sídla (okružní trasy), přímo navazuje na plochy sportu (OS1) v blízkosti ZŠ a MŠ. V těchto plochách jsou přípustné technické prvky ochrany před negativními vlivy (zemní valy, stěny). Plocha je přejata z původního ÚPnSÚ. Pro zajištění kvalitního řešení je stanovena podmínka zpracování architektonické části projektové dokumentace autorizovaným architektem. Plocha vytváří kultivované rozhraní mezi obytnou zástavbou a plochami smíšené výroby a služeb. Plocha bude využita pro každodenní rekreaci obyvatel, zlepšení prostupnosti zázemí sídla (okružní trasy). Byla vymezena již v předchozím ÚPnSÚ (oproti němu byl rozsah plochy upraven). Plocha navazuje na zastavěné území a zastavitelné plochy – obemyká jádro sídla Ořech a navazující rozvojové plochy. V ploše jsou povoleny jen drobné stavby, které svým 50


Označe ní

Popis

Rozloha (ha)

K03

přírodní plocha pro rekreaci, např. pobytová louka, plocha pro poutě, čarodějnice, pouštění draků apod.

13,33

K04

zelený prstenec kolem sídla – jižní část

7,18

K05

K06

navrácení do krajinných ploch v souvislosti s vybudováním křižovatky plocha pro případný posun nadregionálního biokoridoru N8 (K177) a jeho přemostění přes rychlostní silnici R1

0,17

1,78

K07

lokální biokoridor ÚSES, cesta

2,98

K08

lokální biocentrum ÚSES, cesta

5,08

K09

lokální biokoridory ÚSES, protierozní a retenční opatření

4,87

K10

niva, plocha pro revitalizaci vodoteče

3,08

U – 24, s.r.o.

04/2016

Zhodnocení charakterem odpovídají způsobu využívání ploch zeleně a doplňují jej. Pro zajištění kvalitního řešení je stanovena podmínka zpracování architektonické části projektové dokumentace autorizovaným architektem. Veřejně přístupná plocha přírodní zeleně pro každodenní rekreaci obyvatel (pobytové louky, procházky, sáňkování, plocha pro poutě, čarodějnice, pouštění draků, atd.); navazuje na zelený prstenec okolo sídla a spoluvytváří kultivovaný přechod sídla do krajiny; plocha je přejímána z původního ÚPnSÚ (oproti původnímu rozsahu byla v jižní části zmenšena – využito pro lokální biocentrum ÚSES). Pro zajištění kvalitního řešení je stanovena podmínka zpracování architektonické části projektové dokumentace autorizovaným architektem. Plochy veřejné zeleně vymezené v rámci zeleného prstence sídla, které slouží rekreaci v jeho těsném zázemí a zlepšení prostupnosti (okružní trasy); zároveň slouží také pro zlepšení zadržení vody v území a jejího vsaku do podzemních vod a pro vytvoření kultivovaného přechodu sídla do krajiny; jsou povoleny jen drobné stavby, které svým charakterem odpovídají způsobu využívání ploch zeleně a doplňují jej; plocha je přejímána z původního ÚPnSÚ (oproti původnímu rozsahu byla v západní části zmenšena). Pro zajištění kvalitního řešení je stanovena podmínka zpracování architektonické části projektové dokumentace autorizovaným architektem. Plocha krajinné zeleně malého rozsahu umístěná místo rušeného úseku stávající silnice III/6002 v souvislosti s jejím napojením na navržený obchvat obce. Plocha je územně chráněna pro případný posun nadregionálního biokoridoru K177 na území obce Ořech, v souvislosti s variantami jeho přemostění přes komunikaci R1, plocha je z části přejímána z původního ÚPnSÚ. Plocha pro založení nefunkčního LBK v souběhu s rozvojem prostupnosti krajiny východním směrem – bezmotorové propojení a ve vých. č. úseku obnova plochy historické cesty (variantní méně kolizní cesta pro pěší a cyklisty do Prahy); rozvojová plocha krajinné zeleně slouží zároveň pro podporu rozvoje znaků krajinného rázu – zdůrazněním pohledového horizontu vegetací a lepším zasazením skládky do krajinného rámce. Plocha pro založení částečně funkčního LBC i pro rekreaci přírodního charakteru v návaznosti na plochu RN1 (v ploše NP musí být zachován přirozený vývoj společenstev, plocha je bez intenzivního hospodaření; zároveň v prvcích ÚSES nesmí být umisťovány žádné stavby); rozvoj prostupnosti krajiny východním směrem – bezmotorové propojení. Plochy pro založení dvou LBK „Pod kamenem v hájích Radotínské údolí“ a „Hořejší Kala - Radotínské údolí“ budou sloužit zároveň jako protierozní opatření – návrh ploch NP v místech erozně ohrožených údolnic (v jižní pol. území), zároveň opatření pro rozdělení velkých bloků orné půdy a přiblížení krajiny lidskému měřítku (ve střední č. území; také zvýraznění hranic obce); v severní části LBK Pod kamenem v hájích - Radotínské údolí součástí rozšíření zeleného prstence Ořechu na vých. okraji. Plocha pro obnovu nivy a retenční nádrž Hájovka; problematické je nezadržení vody v místě a její rychlý odtok; 51


Označe ní

Popis

Rozloha (ha)

Hájovka, pro retenční nádrž a interakční prvek ÚSES

Zhodnocení návrh ploch rozšiřuje nivu na její historickou (funkční) šířku, chrání vodní tok před splachy z polí, je protierozním opatřením, obnovou historické krajinné struktury a způsobu hospodaření; návrh vytváří předpoklady pro trvale udržitelný rozvoj území, je obnovou znaku krajinného rázu; obnova je navržena v minimálním funkčním rozsahu podél vodního toku, co nejlépe na hranice parcel.

K11

golfové hřiště

70,25

K12

zemědělské hospodářství – zahrada, sad

1,63

K13

cesta

0,13

K14

komunikace – propojení cest v krajině, příjezd k farmě, doprovodná zeleň

0,13

K15a, K15b

krajinná zeleň, zázemí pro přírodní rekreaci nové rozvojové lokality Zmrzlík, v menší části plochy protierozní opatření

6,63

K16


1,36

K17


0,30

K18

cesta s doprovodnou zelení

0,25

K19

protierozní a retenční opatření, trvalý travní porost

0,51

K20

koridor pro inženýrské sítě

0,93

U – 24, s.r.o.

04/2016

Bližší popis viz text pod tabulkou. Plocha pro zemědělské hospodaření (zahradu, sad, apod.), resp. pro alternativní rekreaci – ve vazbě na sousední zastavitelnou plochu, určenou pro hospodářskou usedlost. Vymezení těchto ploch sleduje cíl podpoření hospodářského rozvoje obce. Plocha byla vymezena již v předchozím ÚPnSÚ (oproti němu byla část plochy přeřazena ze zastavitelných ploch do ploch změn v krajině). Obnova částečně funkční cesty v údolí Hájovky směrem ke Zmrzlíku; zlepšení prostupnosti krajiny východním směrem. Návrh nové přístupové komunikace k rozvojové ploše malé zemědělské farmy; zároveň podpora zlepšení prostupnosti krajiny východním směrem. Záměr převzat z původního ÚPnSÚ a prostorově dopřesněn. Plocha úzce související s rozvojovou plochou pro bydlení v lokalitě Zmrzlík, má sloužit jako zázemí pro rekreaci přírodního charakteru v plochách krajinných; v menší části plochy protierozní opatření, návrh ploch NS částečně v místech erozně ohrožené údolnice (nad rozvojovou plochou pro bydlení, západně a jižně). Plocha pro zemědělské hospodaření (zahradu, sad, apod.), resp. pro alternativní rekreaci – ve vazbě na sousední zastavitelnou plochu, určenou pro hospodářskou usedlost. Vymezení těchto ploch sleduje cíl podpoření hospodářského rozvoje obce. Plocha byla vymezena již v předchozím ÚPnSÚ (oproti němu byla část plochy přeřazena ze zastavitelných ploch do ploch změn v krajině). Plocha pro zemědělské hospodaření (zahradu, sad, apod.), resp. pro alternativní rekreaci – ve vazbě na sousední zastavitelnou plochu, určenou pro hospodářskou usedlost. Vymezení těchto ploch sleduje cíl podpoření hospodářského rozvoje obce. Plocha byla vymezena již v předchozím ÚPnSÚ (oproti němu byla část plochy přeřazena ze zastavitelných ploch do ploch změn v krajině). Zlepšení prostupnosti krajiny mezi jihozápadním okrajem sídla Ořech (zelený prstenec) a bývalou cihelnou a dále směrem do údolí Radotínského potoka; obnova nefunkční historické cesty; v případě realizace doprovodné zeleně cesty (zatravnění pásů podél cesty, pásy dřeviny – stromořadí/keře) bude sloužit zároveň jako protierozní opatření (linie údolnice a soustředěného odtoku vody); je obnovou znaku krajinného rázu. Záměr převzat z původního ÚPnSÚ a prostorově upřesněn dle hranic pozemků. Plochy v linii podél údolnice (soustředěný odtok) s erozně ohroženými a z hlediska vodního režimu krajiny citlivými půdami; obnova historické krajinné struktury a způsobu hospodaření; návrh vytváří předpoklady pro trvale udržitelný rozvoj území, je obnovou znaku krajinného rázu; obnova je navržena co nejlépe na hranice parcel původních luk nebo jejich lomové body. Plocha vymezená pro vedení inženýrských sítí k 52


Označe ní

Popis

Rozloha (ha)

K21


0,95

K22


0,57

K23

plocha pro sanaci a rekultivaci ekologické zátěže a pro vyřešení odtokových poměrů, trvalý travní porost

0,24

K24


1,21

K25


0,21

K26


0,28

K27


0,09

K28

sanace a rekultivace ekologické zátěže (bývalá skládka v lomu)

0,93

K29


0,43

U – 24, s.r.o.

04/2016

Zhodnocení hospodářským usedlostem v jižní části území – aby je nebylo nutné ukládat do vozovky, kde by byly obtížně dostupné v případě poruchy, ani do ploch doprovodné zeleně či ploch zemědělské půdy, kde by hrozilo jejich poškození. Plocha pro výběh kynologického cvičiště – kynologické cvičiště zde funguje již delší dobu, jeho vymezení do samostatné plochy umožní rozvoj nabízených služeb. Poloha ve volné krajině je zde výhodou – nedochází k negativnímu ovlivnění obytné zástavby hlukem. Plocha pro zemědělské hospodaření (zahradu, sad, apod.), resp. pro alternativní rekreaci – ve vazbě na sousední zastavitelnou plochu, určenou pro hospodářskou usedlost. Vymezení těchto ploch sleduje cíl podpoření hospodářského rozvoje obce. Plocha byla vymezena již v předchozím ÚPnSÚ (oproti němu byla část plochy přeřazena ze zastavitelných ploch do ploch změn v krajině). Plocha skládkou zavezené údolnice; má sloužit pro případnou sanaci a rekultivaci skládky, budou-li zjištěny její negativní vlivy na okolí, a pro vyřešení problematického odtoku v místě, vod sbírajících se z údolnice západně (návrhová plocha NP v místě trasování LBK). Plocha pro zemědělské hospodaření (zahradu, sad, apod.), resp. pro alternativní rekreaci – ve vazbě na sousední zastavitelnou plochu, určenou pro hospodářskou usedlost. Vymezení těchto ploch sleduje cíl podpoření hospodářského rozvoje obce. Plocha byla vymezena již v předchozím ÚPnSÚ (oproti němu byla část plochy přeřazena ze zastavitelných ploch do ploch změn v krajině). Pro kvalitní architektonické řešení a pro začlenění do krajiny je využití plochy podmíněno pořízením regulačního plánu na žádost (společně se zastavitelnou plochou Z32). Zlepšení prostupnosti krajiny ve směru západ – východ (v širších souvislostech na spojnici Chýnice – Zadní Kopanina) a pro možnost okružních tras v blízkosti chatových kolonií v údolí Radotínského potoka; obnova nefunkční historické cesty; zároveň slouží jako protierozní opatření (velká nepřerušená délka pozemku; spolu s doprovodnou vegetací) a člení velké bloky orné půdy; je obnovou znaku krajinného rázu. Záměr převzat z původního ÚPnSÚ. Zlepšení prostupnosti krajiny ve směru západ – východ (v širších souvislostech na spojnici Chýnice – Cikánka) a pro možnost okružních tras v blízkosti chatových kolonií v údolí Radotínského potoka; obnova nefunkční historické cesty; zároveň slouží jako protierozní opatření (velká nepřerušená délka pozemku; spolu s doprovodnou vegetací) a člení velké bloky orné půdy; je obnovou znaku krajinného rázu. Záměr převzat z původního ÚPnSÚ. Zlepšení prostupnosti krajiny v jižní části území, zejména pro možnost okružních tras v blízkosti chatových kolonií v údolí Radotínského potoka; obnova nefunkční historické cesty; zároveň slouží jako protierozní opatření (velká nepřerušená délka pozemku; spolu s doprovodnou vegetací) a člení velké bloky orné půdy; je obnovou znaku krajinného rázu. Plocha historického lomu (stabilní katastr) zavezeného skládkou; má sloužit pro případnou sanaci a rekultivaci skládky, budou-li zjištěny její negativní vlivy na okolí. Plocha pro zemědělské hospodaření (zahradu, sad, apod.), resp. pro alternativní rekreaci – ve vazbě na sousední zastavěnou plochu, určenou pro hospodářskou usedlost. 53


Označe ní

Popis

Rozloha (ha)

04/2016

Zhodnocení Vymezení těchto ploch sleduje cíl podpoření hospodářského rozvoje obce. Plocha byla vymezena již v předchozím ÚPnSÚ.

Navržené plochy změn v krajině mají velký potenciál zlepšit úroveň životního prostředí v řešeném území. Plocha K11 pro výstavbu golfového hřiště může zvýšit ekologickou stabilitu dotčeného území (převedením ploch orné půdy na ozeleněné sportoviště, které se řadí mezi stabilní plochy), popř. omezit prašnost vznikající z obhospodařování velkých celků orné půdy. Na druhou stranu bude mít velký dopad na ZPF a hydrologický režim území. K11 – Plocha pro golfové hřiště představuje specifickou rekreaci situovanou v těsném zázemí sídla, kdy svou rozlohou zabírá takřka celý východní cíp řešeného území. Tento typ nejen sportovního vyžití nabízí možný potenciál pro hospodářský rozvoj sídla (zaměstnanost, služby). Plocha je přejímána z původního ÚPnSÚ, ale oproti původnímu rozsahu byla mírně rozšířena ve vazbě na Kopec (rekreační zázemí obce) a dále směrem k východní hranici řešeného území. Nedílnou součástí navrhovaného golfového hřiště je plocha Z13 (5,75 ha), která představuje technické zázemí golfu (rovněž převzata z původního ÚPnSÚ). V rámci plochy Z13 , jež je určená pro zázemí golfu, má být zajištěno dostatečně kapacitní parkování. Vjezd bude umožněn z plánovaného obchvatu obce, případně z ulice Slivenecké. Podmínkami využití a prostorového uspořádání plochy Z13 je zajištěno, že horizont zůstane nezastavěný a budou eliminovány vlivy intenzivní údržby ploch zeleně na sousedící plochy ÚSES; pro zajištění kvalitního architektonického řešení je stanovena podmínka zpracování architektonické části projektové dokumentace autorizovaným architektem. Golfové hřiště by mělo ideálně nahrazovat jiný, environmentálně nevhodný aktuální typ využívání krajiny – typickým příkladem je golfové hřiště namísto brownfileds, případně jako součást rekultivačního opatření. Svoje místo může mít (nelze už ovšem tvrdit jednoznačně) i na méně úrodné a obtížně obdělávatelné orné půdě, zejména v kombinaci s lokalizací u sídel. V případě navržené plochy K11 se však jedná o nejkvalitnější půdy - plocha je vymezena na zemědělské půdě, která v převážné většině náleží, dle BPEJ, do I. třídy ochrany zemědělské půdy. V návrhu ÚP je sice plocha K11 zařazena do ploch změn v krajině jako „nezastavitelná“ (v souladu s Metodický sdělením MMR k vymezování ploch pro golfové hřiště v územním plánu (Aktualizace 28. června 2013)), ale v rámci hrací plochy golfového areálu dochází k terénním úpravám, které budou mít negativní dopad na přirozený půdní profil s vysoce bonitní zemědělskou půdou zastoupenou v navrhované lokalitě. V dalších fázích projektové přípravy navrhovaného golfového areálu musí dojít k vyjmutí půdy ze ZPF v celém rozsahu. V návrhu ÚP není řešeno zásobování golfového hřiště závlahovou vodou, jejíž spotřeba bude v době závlah značná. V takovém případě nestačí pouze retenční nádrže na dešťovou vodu a je třeba čerpat vodu podzemní (riziko poklesu hladiny podz. vody). Dalším negativním aspektem provozu golfového hřiště je aplikace velkého množství hnojiv a pesticidů, které budou mít vliv na kvalitu podzemních vod (řešené území náleží do zranitelné oblasti dle NV č. 262/2012 Sb.). Navržené regulativy k této ploše dovolují areál oplotit, přičemž musí být zachovány a trvale veřejně přístupné veškeré prostupy územím (tj. cesta Hájovka a průchod biokoridoru ÚSES). I přes tento fakt dojde k určitému omezení prostupnosti krajiny v dotčeném území. Dotčeny budou pouze agrocenózy vyznačující se nízkou druhovou rozmanitostí. Realizace plochy K11 bude mít negativní vliv na ZPF, proto je vzhledem k velikosti záboru ZPF (70 ha) doporučeno prověřit možnost etapizace golfového hřiště. Dalším významným vlivem může být ovlivnění podzemních vod – jakost i množství (na úrovni ÚP U – 24, s.r.o.

54


04/2016

nelze podrobněji hodnotit), proto je do návrhu ÚP doporučeno doplnit způsob zásobování golfového areálu vodou, vč. bilance. Plocha na druhou stranu zpestří krajinnou strukturu a zvýší rekreační potenciál území v zázemí Prahy. Veřejně prospěšné stavby Návrh územního plánu vymezuje celou řadu veřejně prospěšných staveb a opatření, které jsou zhodnoceny v rámci jednotlivých rozvojových ploch a ploch změn v krajině. Popis vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo Vlivy na obyvatelstvo – hluk Stávající akustická situace v Ořechu byla popsána v kapitole 2. - Hluk. Nejvýznamnějším zdrojem hluku v řešeném území je část pražského okruhu – rychlostní silnice D0, která bezprostředně navazuje na severní hranici území. Mimo výborné dopravní dostupnosti však z tohoto napojení vyplývá pro obec i dopravní zátěž (= generování hluku), daná projíždějící dopravou od Pražského okruhu přes zástavbu Ořechu a dále po silnicích III. třídy směrem na Zbuzany a do sídel směrem na jih a jihozápad, včetně měst Dobřichovice a Řevnice. V souvislosti s tím navrhuje územní plán vybudování obchvatu obce (silnice III. třídy – Z01a, Z01b), který by průjezdnou dopravu převedl mimo zastavěné území sídla. Tím by se umožnila realizace navržené smíšené výrobní zóny při Pražském okruhu, která by byla na obchvat přímo napojena (výrobní zóna bude zdrojem hluku) – došlo by k rozvoji hospodářských podmínek v obci, ale nezvýšila by se dopravní zátěž v sídle. V zastavěném území by nebylo nutné realizovat protihluková opatření, která jsou v obytném prostředí sídel zpravidla cizorodým prvkem a snižují jeho vnímanou atraktivitu. Navrhovaný obchvat bude od obytné části navíc oddělen zeleným prstencem kolem sídla (K01), kde bude přípustné vybudovat technické prvky (zemní valy, stěny) ochrany před negativními vlivy (hluk, emise). V ochraně před hlukem je vhodné nejprve zamezení vzniku hluku (např. technické úpravy vozovky – „tiché kryty“, úprava rychlosti), popř. prověřit jiné protihlukové opatření. K výstavbě protihlukových stěn by mělo dojít až v případě, že i přes veškerá realizovaná opatření stále dochází k hlukovému zatížení ze silnice (obchvatu), které překračuje hlukové limity a pohodu bydlení. I ostatní lokality řešené návrhem územního plánu budou zdrojem i cílem dopravy (zejména plochy pro bydlení). Není však předpoklad výrazného a trvalého zhoršení hlukové situace. Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že vliv na hlukovou situaci bude pravděpodobně málo významný. Důležitá je podmíněnost některých lokalit realizací obchvatu. Vlivy na ovzduší a klima Realizací zastavitelných ploch vzniknou nové zdroje znečišťování ovzduší. Zdrojem znečišťování ovzduší bude především výrobní zóna v severní části řešeného území – zde velmi záleží na druhu činnosti/výroby, jež nelze na úrovni ÚP předjímat. Regulativy k této zóně však zakazují průmyslovou výrobu. Od obytné části sídla Ořech bude výrobní zóna oddělena zeleným prstencem kolem sídla, který tyto vlivy minimalizuje. Zdrojem znečišťování ovzduší je i rozsáhlá zemědělská produkce, kdy zejména při obhospodařování orné půdy dochází k velké prašnosti. Územní plán navrhuje velké množství ploch zeleně (ochranná, izolační, soukromá, krajinná, sportoviště – golf), které účinně redukují prašnost. Na základě dostupných informací lze předpokládat, že posuzovaný návrh nenavrhuje takové využití území, u kterého by se dal předpokládat významný zdroj znečišťování ovzduší. U – 24, s.r.o.

55


04/2016

Při rozhodování o umístění jednotlivých zdrojů znečišťování ovzduší je nutno respektovat požadavky na ochranu ovzduší vyplývající z Krajského programu snižování emisí a imisí a Energetické koncepce Středočeského kraje. Celkový vliv návrhu územního plánu na kvalitu ovzduší lze za obecně platné podmínky striktního dodržení platné legislativy odhadovat jako nevýznamný. Vlivy na biologickou rozmanitost, faunu, floru, ÚSES Velkou část řešeného území tvoří intenzivně obdělávaná zemědělská půda, která neskýtá možnosti pro velkou druhovou rozmanitost. Využitím navrhovaných ploch dojde zejména k rozsáhlé redukci zemědělských ploch. Zastavěním plochy přestavby P03 dojde k likvidaci mimolesní zeleně, čímž dojde ke snížení biologické rozmanitosti v lokálním měřítku. Územní plán navrhuje celou řadu ploch zeleně včetně prvků ÚSES, které tuto ztrátu kompenzují. Jiná situace (biologická rozmanitost) panuje v jižní části území, které je součástí CHKO Český kras:  I. zóna je v ÚP celá chráněna v rámci ploch NP; s výjimkou jedné plochy VZ – malé zemědělské farmy (Z33), která v místě již existuje a funguje a je v místech charakterově odlišných od zbytku I. zóny (typově patří spíše do II. zóny CHKO);  ve II. a III. zóně CHKO vymezením ploch s rozdílným způsobem využití zachovává ÚP původní ráz krajiny a v některých plochách obnovuje znaky krajinného rázu (přirozený charakter údolnic v plochách NP nebo NZ2 – TTP; obnova historických cest), plochy pro individuální, rodinnou rekreaci (RI) nejsou v údolí Radotínského potoka rozšiřovány oproti stávajícímu stavu. Ochranné pásmo PR Radotínské údolí do řešeného území zasahuje v nivě Radotínského potoka, je zároveň součástí RBC a I. zóny CHKO, je vymezeno v rámci ploch NP. Významné krajinné prvky jsou územním plánem chráněny a nebudou žádnou rozvojovou plochou dotčeny. Evropsky významná lokalita Radotínské údolí (CZ0114001) nebude návrhem ÚP dotčena. V územním plánu je nejvíce návrhových ploch v krajině (převážně NS, případně NP) součástí ÚSES. S ohledem na praktickou funkčnost a realizovatelnost nefunkčních částí ÚSES a na nároky na zábor pozemků (ZPF) a veřejné prostředky, bylo vymezení systému na lokální úrovni oproti předchozímu územnímu plánu sídelního útvaru v současném ÚP měněno. Prvky systému ekologické stability byly upraveny tak, aby odpovídaly prostorovým parametrům dle metodiky pro vymezování ÚSES a navazovaly na systém vymezený v ÚPD sousedních obcí. Vymezení prvků bylo také upraveno tak, aby prvky zasahovaly do co nejmenšího počtu, a pokud možno ucelených, pozemků. Prvky byly upraveny dle hranic pozemků, tak aby nedocházelo ke kolizím s rozvojovými sídelními plochami, stávající zástavbou, a aby zasahovaly v co nejmenší míře i do dalších sídelních ploch, zároveň aby byly co nejlépe využity přírodní podmínky lokality vhodné pro danou větev ÚSES. Plochy změn v krajině K07, K08, K09, okrajově K04, ve specifickém případě K05 a K06, slouží mj. k založení nefunkčních částí prvků ÚSES. Vlivy na biologickou rozmanitost, faunu, floru, ÚSES budou nevýznamné, při realizaci ploch změn v krajině mohou být pozitivní.

U – 24, s.r.o.

56


04/2016

Vlivy na půdní fond ZPF V posuzovaném území je evidováno 391 ha zemědělské půdy, což představuje cca 82 % jeho výměry (477,13 ha). Pokud budeme považovat půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany za nadprůměrně kvalitní, lze konstatovat, že cca 79 % území obce má nadprůměrnou kvalitu. Plochy jsou navrhované na orné půdě především v I. a II. třídě ochrany. Rozsah jednotlivých záborů uvádí následující tabulka. Tabulka 12: Zábory zemědělského půdního fondu (zdroj: Odůvodnění návrhu územního plánu Ořech) Rozvojová plocha P01 P03 P06 P07 Z01a

Z01b Z02 Z03 Z04 Z05 Z06 Z08 Z09

Z10 Z11 Z12 Z13 Z14 Z15 Z16 Z17 Z18 Z19a Z19b Z20 U – 24, s.r.o.

druh pozemku

kód BPEJ

zahrada zahrada ovocný sad zahrada orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda ovocný sad orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda

2.03.00 2.03.00 2.03.00 2.02.00 4.10.00 2.02.00 2.03.00 4.10.00 2.01.10 2.03.00 4.12.00 2.02.00 2.03.00 2.03.00 2.02.00 2.02.00 2.03.00 2.02.00 2.03.00 2.03.00 2.01.10 2.03.00 2.30.11 4.12.00 2.03.00 2.03.00 2.03.00 2.01.10 2.03.00 4.10.00 4.12.00 4.10.00 2.03.00 4.10.00 2.03.00 4.10.00 4.10.00 4.10.00 2.02.00 2.02.00 2.02.00 2.02.00 4.10.00

třída ochran y I. tř. I. tř. I. tř. I. tř. I. tř. I. tř. I. tř. I. tř. II. tř. I. tř. II. tř. I. tř. I. tř. I. tř. I. tř. I. tř. I. tř. I. tř. I. tř. I. tř. II. tř. I. tř. IV. tř. II. tř. I. tř. I. tř. I. tř. II. tř. I. tř. I. tř. II. tř. I. tř. I. tř. I. tř. I. tř. I. tř. I. tř. I. tř. I. tř. I. tř. I. tř. I. tř. I. tř.

výměra (ha) 0,1648 0,0293 0,7985 0,0124 0,3627 1,2494 1,1850 0,8182 0,5660 0,7073 0,4622 0,0076 5,4730 1,4301 0,5545 0,6707 0,4845 0,0730 0,4980 0,7484 2,4231 4,2184 1,8182 0,7919 0,2039 0,0103 0,2362 6,6501 5,6515 2,1660 0,3796 5,7478 0,0504 0,1087 0,2018 0,0061 0,4884 0,9651 1,8101 1,2171 2,8676 2,4133 1,6763

0,1648

dotčení meliorované plochy výměra podíl ze ZPF (ha) lokality 0,0000 0%

0,8278

0,0000

0%

0,0124 0,3627

0,0000 0,0101

0% 3%

3,2525

0,1316

4%

1,7356

0,4420

25%

5,4806

1,3369

24%

1,4301 0,5545

0,0000 0,0000

0% 0%

1,1552

0,0000

0%

0,5709

0,0000

0%

0,7484

0,7484

100%

9,2516

3,8387

41%

0,2143

0,0584

27%

0,2362

0,0000

0%

14,8472

1,9162

13%

5,7478

0,0000

0%

0,1591

0,0000

0%

0,2079

0,0000

0%

0,4884 0,9651 1,8101 1,2171 2,8676

0,0000 0,0000 0,0000 0,0000 0,0000

0% 0% 0% 0% 0%

4,0896

0,0000

0%

výměra celkem (ha)

57


Rozvojová plocha Z21 Z22 Z23 Z24 Z25 Z26 Z27 Z28 Z29 Z30 Z31 Z32 Z37

druh pozemku

kód BPEJ

orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda

4.10.00 2.02.00 4.10.00 4.10.00 4.10.00 4.10.00 2.10.10 2.10.10 4.10.00 4.10.00 4.10.00 4.10.00 4.26.01 4.10.00 2.02.00

třída ochran y I. tř. I. tř. I. tř. I. tř. I. tř. I. tř. II. tř. II. tř. I. tř. I. tř. I. tř. I. tř. III. tř. I. tř. I. tř. celkem

04/2016

0,7009 0,4530 2,5260 8,1123 0,0890 1,7156 0,2566 1,7448 0,1635 1,3269 0,3042 0,8780 0,5670 1,2029 0,5045

0,7009

dotčení meliorované plochy výměra podíl ze ZPF (ha) lokality 0,0000 0%

2,9790

0,0000

0%

8,1123 0,0890 1,7156 0,2566

0,0000 0,0006 0,0000 0,0000

0% 1% 0% 0%

1,9083

0,0000

0%

1,3269 0,3042 0,8780 0,5670 1,2029 0,5045

0,0000 0,3042 0,0000 0,0000 0,0000 0,0000

0% 100% 0% 0% 0% 0%

78,95

78,95

výměra (ha)

výměra celkem (ha)

Tabulka 13: Třídy ochrany zemědělské půdy dotčené záborem ZPF (zdroj: Odůvodnění návrhu územního plánu Ořech) třída ochrany zemědělské půdy I. II. III. IV. V. celkem

výměra (ha) 63,28 13,28 0,57 1,82 0,00 78,95

Téměř všechny rozvojové plochy se rovněž nacházejí na hodnotných půdách I. a II. třídy ochrany, výjimkou jsou pouze východní okraj plochy Z09, plocha Z31 a Z33. Nejde přitom o nevhodné vymezení ploch bez respektu ke kvalitnímu zemědělskému půdnímu fondu – na hodnotných půdách se totiž nachází většina území obce. S ohledem na tuto skutečnost byl minimalizován rozsah rozvojových ploch, vymezovaných nad rámec původního ÚPnSÚ, nejedná se tak z velké části o zábory nové, ale o již jednou projednané a odsouhlasené orgánem ochrany ZPF. Zásadní plochou z hlediska ochrany ZPF je plocha změny v krajině K11, na které je plánováno golfové hřiště. V rámci výstavby hrací plochy golfového areálu dochází k terénním úpravám, které budou mít negativní dopad na přirozený půdní profil s vysoce bonitní zemědělskou půdou zastoupenou v navrhované lokalitě (přes 60 ha v I. třídě ochrany). V dalších fázích projektové přípravy golfového areálu dochází k vyjmutí půdy ze ZPF v celém rozsahu. Během provozu golfového hřiště bývá navíc na travnatou plochu aplikováno velké množství hnojiv a pesticidů, které půdní profil dále degradují. Návrh ÚP v předkládané podobě bude mít na základě výše uvedených hledisek významně negativní vliv na ZPF, značná část záborů ZPF je však přebíraná z předchozí ÚPD obce a je tak projednaná a odsouhlasená orgánem ochrany ZPF. PUPFL V řešeném území převažuje kategorie lesů zvláštního určení - subkategorie 32c - lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí. Územním plánem dochází k přímému dotčení pozemků určených k plnění funkcí lesa. Převážná část lesních pozemků je zařazena U – 24, s.r.o.

58


04/2016

do ploch se způsobem využití "NL – plochy lesní". Lesní pozemky, které jsou v současnosti využity jiným způsobem (stávající chaty, osadní klubovny a hřiště), jsou územním plánem zařazeny do zastavitelných ploch pro rodinnou rekreaci (RI3 a RI4). Zábor lesních pozemků tedy není navržen pro nové stavby, ale pouze pro zachování staveb stávajících. Žádné lesní pozemky nejsou zahrnuty do zastavěného území. Do „ochranného pásma“ lesa (tedy do minimální vzdálenosti 50 m od hranice lesa) zasahují plochy, uvedené v následující tabulce (dle Návrhu ÚP Ořech – odůvodnění): Tabulka 14: Dotčení PUPFL (zdroj: Odůvodnění návrhu územního plánu Ořech) Kód rozvojové plochy

Z33

Z34a

Z34b

Z35

Z36

Způsob využití

VZ

RI4

RI4

RI4

RI3

50,0

50,0

50,0

50,0

50,0

celkem

-

0,0157

0,0258

0,1109

0,1527

0,3051

Minimální vzdálenost od hranice lesa (m) Zábor lesních pozemků (ha)

Vlivy na vody Všechny nezastavěné plochy, vodní plochy a přírodní prvky ovlivňují nezastupitelným způsobem vývoj mikroklimatu v dané oblasti. Proto je nutné všechny lokality, na kterých bude realizována zástavba, kompenzovat mj. vhodným doplněním systému sídelní i krajinné zeleně. Návrh územního plánu vymezuje ve velkém množství plochy ochranné, izolační a soukromé zeleně. Koncepce uspořádání krajiny navrhuje nové rozvojové plochy krajinné zeleně. V rámci krajinných ploch je možné realizovat nové, další plochy krajinné zeleně v souvislosti s realizací nových protierozních, retenčních, protipovodňových aj. opatření. Realizací lokalit dojde k narušení retence vlivem navýšení zastřešených a zpevněných ploch. S přebytečným množstvím odtékajících povrchových vod je nutné nakládat individuálně na jednotlivých pozemcích (vsak či akumulace s následným využitím). V nově vznikajících rozvojových plochách je vznesen požadavek přednostně likvidovat dešťové vody individuálně na pozemcích vlastníků. Na komerčně využívaných pozemcích v maximální míře dešťové vody zachytávat v retenčních nádržích k dalšímu využití a posléze případně vypouštět řízeným odtokem do dešťové kanalizace, recipientů či vodních ploch. Pro retenci vod z navrženého obchvatu je navržena plocha pro retenční nádrž (Z08). V řešeném území není vymezeno záplavové území. V nivách vodních toků či v bezprostřední blízkosti vodotečí nejsou vymezeny žádné zastavitelné plochy nebo plochy přestavby. Územní plán zajišťuje územní ochranu ploch potřebných k umisťování opatření na ochranu před povodněmi a přívalovými vodami, vymezuje plochy určené k rozlivům vod a plochy určené k zasakování vod, zejména se jedná o plochy NP a W v blízkosti vodních toků stálých i periodických (např. plocha K10, plocha pro retenční nádrž Hájovka). Umisťování protipovodňových opatření je také možné v plochách NZ a NL. Cílem výstavby retenční nádrže Hájovka v lokalitě Zmrzlík (K10) je snížení negativních účinků přívalových vod na potoce Zmrzlík (Mlýnský potok) níže po jeho toku, např. v sídle Zadní Kopanina. Rozvojové plochy budou v dosahu stávající kanalizace napojeny na současnou kanalizační síť. Odpadní vody budou čištěny na stávající ČOV, která je dostatečně kapacitní i pro návrhové období. Plocha Z07 umožní rozšíření stávající ČOV, které bude nutné v souvislosti s využitím ploch smíšených výrobních (VS). U samot ve volné krajině (farmy, kynologické U – 24, s.r.o.

59


04/2016

cvičiště) bude odkanalizování řešeno samostatnými jímkami na vyvážení. V lokalitě Zmrzlík (plocha Z27 a plochy související) bude odkanalizování zajištěno samostatným napojením na pražskou kanalizační síť, nebo bude pro celou lokalitu vybudována samostatná ČOV či společná jímka na vyvážení, případně budou jednotlivé stavby vybaveny domovními čističkami. V současné době nelze zkolaudovat objekt, v němž vznikají odpadní vody, bez toho aniž by byla vyřešena likvidace odpadních vod. Povinnost zajistit likvidaci odpadních vod vychází např. z § 5 vodního zákona č. 254/2001 Sb., v platném znění, anebo § 6 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Samostatnou kapitolou vlivu na vody je plocha změny v krajině K11 určená pro stavbu golfového hřiště. Výstavba zahrnuje i zbudování rozsáhlého drenážního systému, který změní stávající hydrologický režim dotčené plochy. V návrhu ÚP není řešeno zásobování golfového hřiště závlahovou vodou, jejíž spotřeba bude v době závlah značná. V takovém případě většinou nestačí pouze retenční nádrže na dešťovou vodu a je třeba čerpat vodu podzemní (riziko poklesu hladiny podz. vody). V období déle trvajícího sucha (stále aktuálnější téma) to může být značný problém. Problémem může být i znečištění podzemních vod hnojivy a pesticidy, které se pro provoz hřiště běžně používají. Celkový vliv na vody lze hodnotit jako málo významný (bez realizace golfového hřiště) až možný významný (s realizací golfového hřiště). Vlivy na hmotné statky a kulturní dědictví Hmotné statky budou dotčeny v rámci plochy P01 – vytvoření nového centra obce. Na území obce se nachází tři lokality s archeologickými nálezy I. kategorie, které jsou rovněž předmětem ochrany – jde o jádro sídla a přilehlé plochy severním směrem, lokalitu Závětina při Pražském okruhu a plochu rekultivované skládky na Kopci. Pro veškerou stavební činnost nebo terénní úpravy se proto vztahuje ustanovení § 22, odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, tzn., že při zásahu do území musí být proveden záchranný archeologický průzkum. Vliv na produkci odpadů Posuzovaná územně plánovací dokumentace bude mít vliv na odpadové hospodářství obce - dojde k nárůstu množství odpadů. Dodržováním veškerých legislativních předpisů zabývajícími se odpadovou problematikou není předpoklad významného ovlivnění odpadového hospodářství obce, popř. kraje. Vliv na horninové prostředí Vlivy na horninové prostředí jsou hodnoceny jako nulové. Vlivy na krajinu Na základě hodnoty koeficientu ekologické stability lze nahlížet na řešené území jako na území se zřetelným narušením přírodních struktur. Tento stav je dán zejména obrovskou rozlohou orné půdy, která se řadí mezi nestabilní plochy. Z hlediska záboru kvalitních půd problematická plocha K11 pro golfové hřiště může realizací zvýšit koeficient ekologické stability, neboť se sportoviště řadí do ploch stabilních. Krajinný ráz je v řešeném území chráněn definováním koncepce uspořádání krajiny. Způsobem ochrany krajinného rázu obecně je respektování a ochrana jeho charakteristických U – 24, s.r.o.

60


04/2016

znaků na území CHKO i mimo něj. Samozřejmostí je dotváření krajiny s cílem zvýšení její estetické hodnoty a ekologické stability, což jde ruku v ruce s obytností krajiny a rekreací. S ohledem na ochranu krajinného rázu a obrazu sídel je zvažováno umístění a rozsah rozvojových sídelních ploch, např. ve vazbě na morfologii terénu. Některé sídelní rozvojové plochy mají řešen plynulý přechod sídla a krajiny skrz plochy sídelní i krajinné zeleně (ZV, ZO1, NS aj.), jsou vymezeny v místech, kde se nachází přirozená hrana sídla, za kterou se sídlo již nemá rozrůstat. Z důvodu ochrany krajinného rázu je nutné tyto „zelené“ hrany zachovat, většinou zakončují pohledově exponované hrany sídla s vizuálním účinkem na širší krajinné zázemí. Pro krajinný ráz bude významnou změnou realizace solitérních statků a hospodářských stavení, umožněných rozmístěním množství v krajině izolovaných zastavitelných ploch malých zemědělských farem (VZ) a navazujících ploch soukromé zeleně (ZS2). Tyto plochy jsou z hlediska krajinného rázu zvláště citlivé na způsob umístění staveb a dodržení charakteru zástavby venkovských hospodářských usedlostí. Plochy jsou s výjimkou jedné přejímány z původního územního plánu sídelního útvaru (ÚPnSÚ). Součástí návrhu ÚP je i zadání regulačního plánu pro tyto jednotlivé plochy, kde jsou dány požadavky na umístění a prostorové uspořádání staveb. Množství regulačních plánů je neobvykle vysoké, navíc řada regulačních plánů je již zpracována či rozpracována na základě předchozí ÚPD, obec tím jasně deklaruje zájem na podobě sídla i na ochraně krajiny. Určitým rizikem regulačních plánů je uplynutí pětileté lhůty od vydání ÚPD, kdy povinnost jejich pořízení přestává platit. Další významnou změnou krajinného rázu bude realizace golfového hřiště v plochách RX a OS2. V ploše pro zázemí golfu (OS2) není umožněna realizace staveb v místech, kde by mohly ovlivnit pohledový horizont (viz regulativy plochy). Realizace samotného golfového hřiště (převážně RX, dále tréninkové hřiště umožněné v ploše OS2) je výraznou změnou ve využití velkých krajinných ploch, která ovlivní krajinný ráz a u které soulad s charakterem krajinného rázu záleží na konkrétní realizaci. V ploše RN1 je umožněn vznik pozitivní dominanty, vyhlídky či rozhledny. Pro plochu je dána podmínka zpracování příslušné části projektové dokumentace autorizovaným architektem, čímž má být dosaženo citlivého zasazení všech v ploše umožněných realizací staveb do krajiny. Podmínkou pro ochranu vnějšího pohledu na Ořech a jeho charakteristického panorama z východního směru je podmínka pro umisťování staveb v rámci plochy VS. V plochách krajinných W a RN je možné budovat nové vodní plochy; v plochách NP, NZ, NL je možné budovat nové drobné vodní plochy přírodního charakteru. Drobné vodní plochy, zvláště ty s přírodním charakterem přispívají k diverzitě krajiny (např. znaků krajinného rázu, biodiverzitě) a mohou být stabilizačním prvkem (retence vody, protierozní ochrana, preventivní protipovodňové opatření). V součinnosti s protierozními opatřeními jsou zachovány vegetační prvky volné krajiny, jako znaky krajinného rázu (liniová vegetace podél cest, meze aj.), vymezené jsou zejména v plochách NS, ev. NP. V případě, že velikost jejich plochy je mimo měřítko územního plánu (většinou malá šířka u liniových prvků), jsou součástí dalších ploch (typicky DS a DX, ale i dalších), v rámci kterých jsou jejich existence, obnova i nové založení umožněny.

U – 24, s.r.o.

61


04/2016

7. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ Varianty Návrh územního plánu Ořech je předložen v jedné aktivní variantě. Při porovnání s variantou nulovou pro celé území bychom dospěli k tomu, že nerealizace územního plánu v předkládané podobě by neznamenala žádnou podstatnou změnu oproti současně platné ÚPD. Popis použitých metod Úroveň zpracování vyhodnocení vlivů územního plánu je strategická, nikoliv projektová. Vyhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví je přizpůsobeno této skutečnosti, zabývá se tak spíše identifikováním předpokládaných vlivů spojených s realizací ploch a územního plánu jako celku, a to z pohledu stávající i navrhované situace. Detailnější posouzení bude předmětem dalších stupňů projektové dokumentace a jejího projednávání s dotčenými orgány. Vzhledem k tomu, že nejsou známy konkrétní aktivity na jednotlivých plochách ani objem generované dopravy, nelze v této fázi hodnověrně kvantifikovat vliv na akustickou situaci a ovzduší. I s ohledem na výše uvedené se v průběhu zpracování této dokumentace nevyskytly takové problémy při shromažďování požadovaných údajů resp. nedostatky ve znalostech, které by znemožňovaly formulaci závěrů. Úroveň dostupných informací je pro účely vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví přijatelná. Zpracovatel dokumentace se podílí na zpracování územního plánu od jeho počátku, řada otázek spojených s životním prostředním byla vyřešena již během této práce. Pozornost byla věnována např. erozi, prostupnosti krajiny, hlukové zátěži. Některé záměry byly navrženy k vyloučení.

U – 24, s.r.o.

62


04/2016

8. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Posuzován je návrh využití území obce Ořech oproti současnému stavu a platné územně plánovací dokumentaci. Celá řada opatření, které zmírní, popř. i zlepší vlivy na životní prostředí, byla již přijata v rámci regulativů k jednotlivým plochám s rozdílným způsobem využití. Na základě prověření předloženého návrhu z hlediska předpokládaných vlivů na životní prostředí byly vyvozeny tyto návrhy a doporučení (zdůvodnění viz kapitola 6. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhované územně plánovací dokumentace): Ochrana veřejného zdraví -

plocha Z06 - doplnit plochy izolační zeleně na kontaktu plochy Z06 s plochami Z05 a P01

-

plochy Z05, Z20, Z37 a P03 - podmínit splněním hygienických limitů dle NV č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

-

plochy Z02, Z03, Z09 a Z12 - podmínit realizaci plochy realizací příslušné, na uvedené plochy navazující části plochy K02 – zeleného prstence okolo sídla Ořech

Ochrana ZPF -

plocha K11 - prověřit možnost etapizace golfového hřiště

Ochrana vod -

plocha Z25 – doplnit do návrhu ÚP napojení na sítě, vč. řešení nakládání s odpadními vodami

-

plocha K11 - doplnit způsob zásobování golfového areálu vodou, vč. bilance

Ostatní -

plochy Z04, Z01a a Z01b - realizace ploch nesmí zamezit pěšímu propojení sídel Ořech a Zbuzany (vede jižně od ploch Z04 a Z37)

Případná další opatření mohou být navržena v rámci projednávání záměrů resp. související projektové dokumentace a dokumentace hodnocení vlivů na životní prostředí. Je předpokládáno dodržování všech zákonných předpisů na ochranu jednotlivých složek životního prostředí.

U – 24, s.r.o.

63


04/2016

9. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ Zhodnocení způsobu zapracování uvedených cílů shrnuje tabulka č. 1. Návrh územního plánu Ořech je předložen v jedné aktivní variantě.

10. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí vychází z požadavku § 10, písm. h zákona č. 100/2001 Sb., z něhož vyplývá, že její předkladatel je povinen zajistit sledování a rozbor vlivů schválené územně plánovací dokumentace na životní prostředí a veřejné zdraví. Pokud zjistí, že její provádění má nepředvídané závažné negativní vlivy na životní prostředí nebo veřejné zdraví, je povinen zajistit přijetí opatření k odvrácení nebo zmírnění takových vlivů, informovat o tom příslušný úřad a dotčené správní úřady a současně rozhodnout o změně územně plánovací dokumentace. Územní plány obecně se liší od většiny ostatních koncepcí tím, že neobsahují exaktně formulované a kvalifikované cíle a z nich vyplývající opatření k jejich dosažení. Dle § 43 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění, „územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (dále jen "urbanistická koncepce"), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (dále jen "plocha přestavby"), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů“. Pro kontrolu výběru konkrétních projektů (záměrů) v jednotlivých plochách a koridorech lze využít níže uvedených indikátorů, jejichž zdrojem je Informační systém statistiky a reportingu, provozovatelem je pro Ministerstvo životního prostředí ČR Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) (http://issar.cenia.cz). Jedná se o klíčové indikátory životního prostředí ČR a indikátory ze situační zprávy ke strategii udržitelného rozvoje, snahou bylo vybrat takové, které je možno alespoň orientačně kvantitativně vyhodnotit, cílem jejich sledování je vyhodnocení míry přispění ÚPD k plnění cílů environmentálního pilíře udržitelného rozvoje. Další indikátory lze pak čerpat ve strategických dokumentech ochrany životního prostředí přijatých na národní a regionální úrovni.

U – 24, s.r.o.

64


04/2016

Tabulka 15: Výběr indikátorů navrhovaných pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí (zdroj: Informační systém statistiky a reportingu, MŽP ČR – CENIA, http://issar.cenia.cz) Vybrané klíčové indikátory životního prostředí ČR Překročení imisních limitů pro ochranu lidského zdraví Překročení imisních limitů pro ochranu vegetace Znečištění vypouštěné do povrchových vod Podíl obyvatel připojených na kanalizaci a čistírny odpadních vod Suburbanizace a využití území Plocha ekologicky obhospodařované zemědělské půdy Celková produkce odpadů Produkce komunálního odpadu Hluková zátěž Vybrané indikátory ze situační zprávy ke strategii udržitelného rozvoje – II. Environmentální pilíř: ochrana přírody, ŽP, přírodních zdrojů a krajin, environmentální limity Podíl ekologického zemědělství

U – 24, s.r.o.

65


04/2016

11. NÁVRH POŽADAVKŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH PLOCHÁCH A KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Návrh požadavků na rozhodování v jednotlivých plochách z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí je uveden v kapitole 8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí.

12. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ, ZÁVĚR Návrh územního plánu Ořech z velké části navazuje na stávající platnou územně plánovací dokumentaci. V posouzení jsou vyhodnoceny jednotlivé požadavky na změnu využití z pohledu toho, jakým způsobem mohou změny v území ovlivnit jednotlivé složky životního prostředí a zdraví obyvatel (např. zábor půdy, vliv na akustickou situaci). Vymezuje tak na 37 zastavitelných ploch, 8 ploch přestavby a 29 ploch změn v krajině. Územní plán stabilizuje obchvat sídla, jež je podmínkou pro realizaci ploch výroby a skladování (VS), v souladu s demografickou prognózou jsou vymezeny plochy pro bydlení a k nim potřebné plochy občanského vybavení. Podrobně je řešena i rekreace, je navrženo několik ekofarem a golfové hřiště. Územní plán se tak věnuje všem oblastem nutným pro adekvátní územní rozvoj sídla v těsném zázemí Prahy. Posuzování koncepcí z hlediska jejich vlivů na životní prostředí je jedním z nástrojů ochrany životního prostředí z hlediska prevence. Stavební zákon č. 183/2006 Sb. začlenil od 1. 1. 2007 posuzování vlivu koncepcí na životní prostředí jako součást Vyhodnocení předpokládaných vlivů územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území. Cílem posouzení je vyhodnotit vyváženost tří pilířů udržitelného rozvoje, tj. pilíře environmentálního, hospodářského a sociálního. Předkládaná zpráva se týká environmentálního pilíře. Stavební zákon předepsal rámcový obsah jeho vyhodnocení, který je v předchozí části naplněn. Jednotlivé požadavky dle návrhu územního plánu jsou vyhodnoceny, následuje souhrnné vyhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Lze konstatovat, že požadavky na změnu způsobu využití území oproti současnému stavu, resp. platné územně plánovací dokumentaci, jsou z hlediska vlivů na životní prostředí ve většině případů přijatelné, a to za podmínky respektování opatření uvedených v kapitole 8 tohoto vyhodnocení.

U – 24, s.r.o.

66


04/2016

SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK Obrázek 1: Správní území obce Ořech v topografické mapě .................................................................................. 5 Obrázek 2: Krajinné typy v k. ú. Ořech ................................................................................................................ 22 Obrázek 3: Hodnoty Kes ........................................................................................................................................ 27 Obrázek 4: Mapa radonového indexu geologického podloží ................................................................................ 30 Obrázek 5: Třídy ochrany zemědělské půdy na území obce Ořech ...................................................................... 33 Obrázek 6: Zhodnocení nově navržených rozvojových ploch ve vztahu k platnému územnímu plánu ................ 38

Tabulka 1: Vztah návrhu územního plánu Ořech a vybraných koncepcí a cílů ochrany životního prostředí na krajské úrovni .......................................................................................................................................................... 9 Tabulka 2: Vztah návrhu územního plánu Ořech a koncepcí a cílů ochrany životního prostředí na lokální úrovni .............................................................................................................................................................................. 13 Tabulka 3: Klimatické charakteristiky oblasti ....................................................................................................... 15 Tabulka 4: Sčítání dopravy 2010 na dálnici D0 (R1) ............................................................................................ 16 Tabulka 5: Geomorfologické jednotky zasahující do k.ú. Ořech .......................................................................... 22 Tabulka 6: Krajinné typy v k. ú. Ořech ................................................................................................................. 23 Tabulka 7: Koeficient ekologické stability ........................................................................................................... 26 Tabulka 8: Výměra druhů pozemků ...................................................................................................................... 26 Tabulka 9: Kulturní památky ................................................................................................................................ 31 Tabulka 10: Území s archeologickými nálezy ...................................................................................................... 31 Tabulka 11: Podíl tříd ochrany zemědělské půdy ................................................................................................. 32 Tabulka 12: Zábory zemědělského půdního fondu ............................................................................................... 57 Tabulka 13: Třídy ochrany zemědělské půdy dotčené záborem ZPF .................................................................... 58 Tabulka 14: Dotčení PUPFL ................................................................................................................................. 59 Tabulka 15: Výběr indikátorů navrhovaných pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na ...... životní prostředí ................................................................................................................................................................ 65

U – 24, s.r.o.

67

2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

Recommend Documents