Věstník Českého volejbalového svazu
Konference zvolila nové vrcholné orgány ČVS
První část kvalifikace o postup na MS muži zvládli
6/2005
2),&,È/1Ë+5$&Ë0Ëý((;75$/,*<
$95&+2/29é&+6287ċäË32ěÈ'$1é&+ ý(6.é092/(-%$/29é069$=(0
VQiPLDåQDYUFKRO
ZZZJDODF]
%962)),&,$/&2/2856
%9/2)),&,$/&2/285
%9/&203(7,7,21
%96&203(7,7,21&2/285
%9681,9(56$/&2/285
%363$5.92//(<
%3660$6+3/86
%9675$,1,1*&2/285
*DODDV=iSDGQt3URVWČMRY&]HFK5HSXEOLF7HO )D[HPDLOJDODWX]SURGHM#JDODF]JDODH[SRUW#JDODF]ZZZJDODF]
obsah
ZPRAVODAJ 6/2005
POZOR NEPŘEHLÉDNĚTE !
OBSAH ČÍSLA 6/2005
Vážení čtenáři, náš Zpravodaj ČVS vychází pravidelně již devátý rok a za tuto dobu se stal neodmyslitelnou součástí našeho volejbalového života. Je oficiálním svazovým informačním věstníkem a zároveň je otevřenou platformou pro výměnu poznatků a zkušeností ze všech oblastí činnosti a úrovní řízení volejbalového svazu. Současně plní dokumentační funkci z hlediska dlouhodobého zachování řady informací, a prezentací vybraných metodických poznatků plní také funkci metodickou. Jeho vydávání zajišťuje spojení vedení ČVS s KVS, OVS, některými kluby a částí volejbalové veřejnosti - předplatiteli. Je však v zájmu celého hnutí, aby se Zpravodaj ČVS stal snadno dostupným pro všechny členy, příznivce i širokou sportovní veřejnost, zkrátka pro všechny, kdo o něj projeví zájem. Současně je však třeba také vyřešit neustále rostoucí náklady na jeho tisk a distribuci. Těmito problémy se několikrát zabývala redakční rada Zpravodaje ČVS a následně pak SR ČVS, která přijala následující opatření ke splnění výše uvedených cílů: 1) Zpravodaj ČVS bude počínaje číslem 4 zveřejňován na webových stránkách ČVS na adrese: http://www.volejbalcz.cz a rozesílán také na přímé e-mailové adresy, které zájemci sdělí na adresu sekretariátu ČVS –
[email protected]. 2) Zpravodaj ČVS v tiskové formě bude, počínaje prázdninovým dvojčíslem 7/8, zasílán jen těm odběratelům, kteří si zaplatili roční předplatné na rok 2005 ve výši 400 Kč. Zabezpečeno však bude také zasílání časopisu i dalším zájemcům, kteří si nově zaplatí půlroční předplatné na čísla 7 - 12/2005 ve výši 200 Kč. (Bezplatně bude Zpravodaj ČVS zasílán jen SR ČVS, KVS , OVS a čestným členům ČVS, bezplatné zasílání na oddíly bude číslem 6 ukončeno.) O přijatých opatřeních SR ČVS byli informováni předsedové KVS na poradě předsedů KVS dne 29. 4. 2005 a následně pak dne 30. 4. 2005 Výbor ČVS. Závěrem bychom chtěli vyslovit poděkování vám čtenářům za dosavadní přízeň a zároveň vyslovit přesvědčení, že nový způsob distribuce Zpravodaje ČVS přispěje k lepší informovanosti jak naší členské základny, tak i široké veřejnosti. Redakční rada Zpravodaje ČVS
KONFERENCE ČVS usnesení a nové orgány . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
REPREZENTACE ohlédnutí za kvalifikací mužů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Hudeček a Novotný čestnými občany Cannes. . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Spring Cup 2005. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
EXTRALIGA starý mistr, nové jméno . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Olymp režíroval celou sezonu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
METODIKA vliv změn pravidel volejbalu na charakter hry . . . . . . . . . . . . . . . . 15
ŽIJÍ MEZI NÁMI Stanislav Šneberger . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
INFORMAČNÍ SERVIS setkání jubilantů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 SR ČVS 11. 5. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 konkurz na pořádání memoriálů mládeže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 oceňování práce pro volebal . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 mistrovství republiky na antuce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
Upozornění čtenářům Příští zpravodaj vyjde jako prázdninové dvojčíslo v srpnu ! Aktuální informace a další zajímavosti najdete na internetových adresách: ČVS - http://www.volejbalcz.cz FIVB - http://www.fivb.org CEV - http://www.cev.lu
volejbalové debly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 volejbalové soutěže v Evropě. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Mizuno amterská volejbalová liga . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29
Obrázky na první straně obálky: Odstupující předseda ČVS (Pavel Kučera) a nově zvolený předseda ČVS (Antonín Lébl) Marek Novotný přihrává na vítězství našich mužů v kvalifikaci o postup na MS 2006 (Opava 2005)
ZPRAVODAJ ČVS
Vydává měsíčně jako věstník Český volejbalový svaz, Atletická 100/2, PS 40, 160 17 PRAHA 6-Strahov, fax/tel: (00 420) 233 356 437, 257 215 269, tel: (00 420) 233 017 400; e-mail:
[email protected],
[email protected]. Redakční rada: předseda F. Janík, členové (abecedně): M. Ejem, J. Kaplan, J. Machová, J. Žižka. Zodpovědný redaktor: Miloslav Ejem. Redakce: Václav Věrtelář. Redakční uzávěrka tohoto čísla: 6. června 2005. Informace dopisovatelům: Pouze příspěvky, které redakce obdrží do posledního dne měsíce, mohou být umístěny do následujícího čísla zpravodaje. Design a sazba: Václav VĚRTELÁŘ. Tisk: Hana Nosová, Filipínského 42/705, 615 00 Brno. Počet výtisků: 1 300. Změny v adresáři a nové zájemce o odběr přijímá do evidence ČVS (pí. I. Navrátilová), příspěvek na vydávání pro rok 2005 400 Kč. Pouze pro vlastní potřebu ČVS a jeho složek. Zapsáno MK ČR do evidence periodického tisku pod ev. č. MK ČR E 12795. ISSN: 1213-5755
ČVS
Usnesení z VI. konference Českého volejbalového svazu konané dne 21. května 2005 v Praze
Na VI. konferenci Českého volejbalového svazu konané dne 21. května 2005 v Praze se řádně prezentovalo 117 delegátů ze 120 pozvaných delegátů s hlasem rozhodujícím, tj. 97 %. Jednání konference bylo usnášení schopné. Konference se konala v řádném termínu a byla svolána v duchu platných stanov ČVS. Delegáti přijali na závěr jednání toto usnesení: A. Konference schvaluje: 1. Zprávu předsedy ČVS o činnosti za uplynulé období. 2. Zprávu předsedy revizní komise. 3. Průběh voleb do výboru a revizní komise ČVS. B. Konference stanovila: 1. počet členů výboru ČVS na 54 2. počet členů revizní komise ČVS na 8 C. Konference zvolila: 1. výbor ve složení – viz dále 2. revizní komisi ve složení – viz dále
D. Konference bere na vědomí: 1. Zprávu o úrovni rozvoje volejbalu přednesenou místopředsedou ČVS. E. Konference ukládá výboru: 1. uvést co nejdříve, nejpozději do 1. 8. 2005 do provozu VIS (volejbalový informační systém), 2. obnovit s ČOS jednání o centrálním příspěvku na činnost sokolských družstev v ČVS, 3. prověřit současné znění stanov a zabývat se návrhy na jejich změnu, k tomu využít všech prostředků vnitrosvazové diskuse a návrh změn stanov předložit příští konferenci. F. Konference ukládá SR: 1. Projednat i další náměty zachycené v zápise z jednání konference a využít je ke své práci. V Praze dne 21. května 2005 Návrhová komise ve složení: předseda - Jarmila Machová členové - Jiří Kaplan, Oto Kumšt, Miroslav Vyhlídal, Roman Macek
Záznam o průběhu jednání 1. výboru ČVS dne 21. 5. 2005 Zasedání výboru se zúčastnilo 51 členů výboru s hlasem rozhodujícím z celkového počtu 54 členů výboru, tj. 94 %. Výbor byl schopen usnášení. Prezenční listina je uložena v sekretariátu ČVS. Zasedání proběhlo dle písemného programu, jež byl součástí pozvánky a byl schválen v úvodu jednání. Zasedání 1. výboru ČVS mělo volební charakter, pracovní záležitosti budou řešeny na zasedání 27. 11. 2005. Výbor: 1. schválil volební řád 1. zasedání výboru ČVS, 2. zvolil předsedu ČVS - Antonína Lébla, 3. jmenoval na návrh předsedy tyto členy správní rady ČVS: Pavla Kučeru, místopředsedu ČVS Jana Hronka, místopředsedu ČVS Františka Kopeckého, místopředsedu ČVS Josefa Beneše, místopředsedu ČVS Jiřího Kaplana, Jarmilu Machovou, Ivo Dubše, Milana Labaštu, Jana Žižku, Zdeňka Haníka, Jindřicha Oulehlu
4
4. vzal na vědomí volbu předsedy revizní komise Antona Švedu. Na závěr jednání byli členové výboru vyzváni k odevzdání dotazníků k práci v jednotlivých komisích výboru ČVS k rukám generálního sekretáře Mgr. Žižky, případně k jeho doručení v nejbližších dnech na sekretariát ČVS. Z pléna vzešel návrh na konání jednání komisí především v sobotu nebo neděli, výjimečně ve všední den. Nově jmenovaná správní rada se sejde ke svému prvnímu jednání 15. 6. 2005. Zapsala: Machová
ZPRAVODAJ 6/2005
ČVS
ZPRAVODAJ 6/2005
VÝBOR ČVS 2005 - 09 (54) Praha (4) Groessl Zdeněk Kaplan Jiří Kočka Miloš Neumann Jindřich Středočeský kraj (4) Licek Jindřich Pejpal Antonín Sloup Jiří Zach Jiří Jihočeský kraj (4) Čuda Milan Kinšt Otakar Kropáček František Novák Libor Plzeňský kraj (3) Nový Luboš Kvarda Petr Lébl Antonín
Liberecký kraj (2) Malý Rudolf Linhart Jaroslav Pardubický kraj (3) Paleček Josef Sezemská Marcela Vašina Luboš Královéhradecký kraj (4) Burdych Martin Matějovský Josef Haník Zdeněk Nidrle Václav Moravskoslezský kraj (5) Hellebrand Josef Kopecký František Piprek Jindřich Vyhlídal Miroslav Wagner Milan
kraj Vysočina (3) Kučera Vladimír Meitner Zdeněk Juda Petr Jihomoravský kraj (4) Klaisner Jiří Oulehla Jindřich Říha Štěpán Tománková Karla Asociace beachvolejbalu (2) Hronek Jan Pažďora Miroslav Asociace volejbalových deblů (2) Kokojan Tomáš Janků Ondřej
Karlovarský kraj (2) Zach Lubomír Krčín Milan
Olomoucký kraj (2) Navrátil Pavel Tabara Vladimír
Asociace volejbalových oddílů a klubů – muži (2) Chodák Ladislav Volf Milan
Ústecký kraj (3) Tvrdík Jan Kučera Pavel Hlinovský Zdeněk
Zlínský kraj (3) Straka Petr Macek Roman Moravec Luboš
Asociace volejbalových oddílů a klubů – ženy (2) Jaskulka Miroslav Pirunčík Vladimír
Revizní komise ČVS Předseda - Šveda Anton Členové - Bulíček Josef, Dluhoš Jan, Huk Jaroslav, Janík František, Janků Jaroslav, Janus Pavel, Kučerová Jana
Zájezd na ME mužů Na základě rozhodnutí Správní rady ČVS bude organizován zájezd na ME mužů v Bělehradě. Odjezd dne 1. 9. 2005 ve 22:00 hod. z Prahy (místo bude upřesněno). První zastávka bude v Brně (cca 24:00 hod.). Příjezd do Bělehradu dne 2. 9. 2005 v dopoledních hodinách. Ubytování ve 3 – 4 lůžkových pokojích se snídaní. V ceně zájezdu budou i vstupenky na všech 5 hracích dnů základní skupiny v Bělehradu.
Odjezd z Bělehradu dne 7. 9. 2005 cca 22:00 hod. Návrat přes Brno do Prahy v dopoledních hodinách následujícího dne. Orientační cena 7 400 Kč. Písemné přihlášky zasílejte do 30. 6. 2005 na adresu: Ing. Ivan IRO, Český volejbalový svaz, Atletická 100/2, 160 17 Praha 6 Fax: 233 356 437 nebo 233 017 432, e-mail:
[email protected]
5
reprezentace muži
Ohlédnutí za kvalifikací na MS 2006, Opava Měla to být „formalita“. Porazit Anglii, Dánsko a Ukrajinu, nechat odpočinout opory, které hrály finále prestižních lig v zahraničí a pokusit se uhrát solidní výsledek v právě probíhající Evropské lize. Pak se koncentrovat na první vrchol české reprezentace v mimořádně nabitém létě – na finále EL v Kazani a následné veledůležité 3. kolo kvalifikace na MS 2006 hrané v italské Neapoli. Účast na světovém turnaji a úspěch nejlépe v podobě medaile na zářijovém mistrovství Evropy v Bělehradě jsou totiž pro český volejbal letos jasnou prioritou. Plány reprezentace se ale trochu mění. Může za to nečekaná porážka od Ukrajiny ve 2. kole světové kvalifikace hrané poslední květnový víkend v Opavě. Místo do Itálie k týmům domácích, Španělska a Německa zamíří český výběr koncem července do silnější skupiny v Le Cannet, kde se o dvě přímá postupová místa utká s Francií, Holandskem a Finskem. Třetí v pořadí bude muset ještě cestovat na dodatečný turnaj do bulharské Varny. „Pokud chceme postoupit na mistrovství světa, musíme porazit alespoň jednoho soupeře z evropské špičky,“ nedělal reprezentační kouč Pavel Řeřábek z porážky s Ukrajinou žádnou vědu. „Jinak bychom těžko mohli pomýšlet na dobrý výsledek.“ Francouzskou skupinu Řeřábek považuje za silnější, český tým má ale podle jeho slov dostatek času na přípravu a vyladění optimální formy. Opava je v Česku volejbalovou baštou. Mužský tým před dvěma lety vybojoval extraligu, letos už vyhrál Český pohár. Ve městě vyrostla krásná nová sportovní hala, kde mají vedle volejbalistů zázemí i prvoligoví basketbalisté. Loni severomoravské město hostilo nejprve zápasy českého týmu v Evropské lize a pak i její finálový turnaj. Letos po květnovém kvalifikačním turnaji na MS 2006 odehraje reprezentace v Opavě ještě zápasy Evropské ligy se Slovenskem. Místní sportovní stánek odpovídá přísným parametrům CEV pro evropské soutěže, nízká kapacita haly (3 160 sedadel) však nedovoluje pořádání turnajů ME, MS a Světové ligy.
Všechny významné volejbalové akce zajišťuje v Opavě od počátku stejný organizační tým čítající kolem šedesáti pracovníků. Právě sehranost týmu je podle místopředsedy organizačního výboru kvalifikace MS ve volejbalu 2006 Alexandra Hradila hlavním klíčem k zajištění hladkého průběhu významné akce FIVB. „Člověk ale musí dávat neustále pozor i na maličkosti. Může se už zdát, že jde všechno lehce, ale na zdejší pořádané volejbalové akce jsou kladeny rozdílné požadavky,“ vysvětluje Hradil. Nejdůležitější pro souhru pořadatelského týmu je podle něj interní systém komunikace. „Ten už dnes máme díky předchozím zkušenostem vypracovaný“. Opavští organizátoři nikdy nezaznamenali žádnou oficiální či neoficiální stížnost na nespokojenost s ubytováním či samotnou organizací turnajů, přesto podle Hradila nastal čas předat štafetu jinému městu. „Ohlas ve městě na reprezentační akce byl vždy velký. Národní tým je skvostem českého volejbalu, nemůže se ale hrát jen v Opavě. My jsme hostili nejvýznamnější akce dva roky, teď nás čeká ještě dvojzápas Evropské ligy se Slovenskem a pak se uvidí.“
6
ZPRAVODAJ 6/2005
reprezentace muži
ZPRAVODAJ 6/2005
Střípky z Opavy Anglický tým sice přijel do Opavy v roli jasného ´outsidera´, bojovným výkonem si však dokázal získat přízeň fanoušků. Teprve osmnáctiletý nahrávač Ben Pipes si v den úvodního zápasu s ČR užil své. V rodné zemi měl ve stejnou dobu složit maturitní zkoušku, kterou nešlo odložit. A protože zápas s Českem nechtěl vynechat, Angličané situaci vyřešili šalomounským způsobem. Nechali Pipesovi z ostrovů poslat zapečetěnou obálku s otázkami na obchodní zastoupení jedné z firem do Brna, kam se mladík vydal s vedoucím výpravy několik hodin před utkáním složit zkoušku dospělosti. Obálku pak Angličané obratem odeslali zpět do své vlasti. Pipes byl nejmladším účastníkem celé kvalifikace MS, před kterou odehrál v reprezentaci jen šest utkání. Trenér Ian Legrand v něm však vidí budoucnost anglického volejbalu, který se nyní krčí na samotném chvostu evropské kvality. Současný tým složený z amatérů, studentů a několika legionářů z nižších soutěží by v české extralize podle odborníků moc zápasů nevyhrál. Například černý blokař Efe Eruero přešel k volejbalu před pár lety z ragby a dnes už hraje nejvyšší anglickou soutěž. Fanoušci si ho všimli zejména díky mohutné muskulatuře a nezvyklému provedení skákaného servisu, na který se odrážel z jedné nohy. Kapitánem týmu je pak dvaačtyřicetiletý blokař Alex Bialokoz, suverénně nejstarší hráč turnaje. Dánský reprezentant Kristian Knudsen odehrál turnaj se speciální rukavicí na dominantní ruce. Ta mu byla oficiálně povolena FIVB, neboť se mu ruka špatně prokrvovala a rukavice měla držet stálou teplotu. Univerzál Knudsen však byl společně se smečařem Jonasem Napierem (část letošní sezóny odehrál v české extralize za tým VK Kladno – pozn. aut.) pro Dány klíčovým hráčem, a tak mu drobné zranění nemohlo zabránit startu v důležitém turnaji. Seveřanům to však příliš nepomohlo, do další fáze kvalifikace na MS 2006 se neprobojovali.
Divácký kotel reprezentovali v Opavě především fanoušci ze Svitav. Jejich bubny a plastové barely byly vytrvale slyšet po celá utkání české reprezentace. Také některé jejich pokřiky během víkendu v hale zdomácněly, např. skandováním „hi-hi a ha-ha a Japonsko je naše“ neustále soupeři připomínali, kdo že to vlastně na MS 2006 do země vycházejícího slunce postoupí. Jinými hláškami zase bavili ostatní, např. pokřik „na zahrádce máme lepší hrábě“ patřil Eruerovi, když musel zastoupit svého nahrávače při nahrávce z pole. Právě ve Svitavách se uskuteční závěrečné domácí zápasy Česka v probíhající Evropské lize a místní fandové už se těší, jak našim hráčům svým výkonem v kotli pomohou k úspěchu. Petr Černý
7
reprezentace muži
Ivo Dubš: Měli bychom uhrát medaili Nedávná dlouholetá opora a kapitán národního týmu, smečař Ivo Dubš, je stále v reprezentaci. Nikoli však už jako aktivní hráč, ale v roli jednoho z manažerů týmu. I když sám o sobě říká, že je pouze členem realizačního týmu. Jak je to tedy s vaší funkcí u národního týmu? „Oficiálním manažerem je Luboš Vašina, já u týmu občas zaskakuju.“ Máte nyní možnost nahlédnout na druhý břeh řeky zvané volejbalová reprezentace. Jak změnu vnímají donedávna vaši spoluhráči? „Já myslím, že kluci mě berou. A do budoucna by to mohlo podle mne dobře fungovat. Chce to ještě trochu času, než se všechno ustálí do nějaké konkrétní podoby.“ Trenérská činnost vás po ukončení aktivní kariéry nelákala? „Ale vždyť já ještě neskončil (smích…). Hraji v Bučovicích druhou národní ligu za místní TJ Sokol. A k tomu trénování. Já jsem o sobě vždycky věděl, že se mu věnovat nechci. Možná ještě tak někdy mládež, ale na to teď vůbec nemám čas.“ Jak se bývalý reprezentant najednou octne v Bučovicích? „Kontaktoval mne vedoucí oddílu Zbyněk Čížek, jestli bych za ně nechtěl hrát. A já kývl. Se spoustou kluků odtud jsem volejbal dříve hrával. A vyhovuje mi, že už nemusím pravidelně každý týden nastoupit. Za těch patnáct let profesionální kariéry jsem si toho užil až dost.“ Co takové radikální změně říká vaše tělesná schránka? „Určitě je to znát, absence pravidelného tréninku se projevit musí. Snažím se alespoň jednou týdně na trénink přijít, ale ne vždy se mi to daří. A když už nejdu v Bučovicích, můžu ještě potrénovat s klukama z Brna, kde mi vyhovují tréninky od osmi večer.“ Jak se na váš příchod reagovali noví spoluhráči? „Kluci to brali s respektem, na druhou stranu se snažili něco pochytit. Ovšem vzdor mladé generace se projevil (smích…)“ Co vás v současné době nejvíce zaměstnává? „Jednoznačně práce. Spolu s otcem podnikáme v oblasti nákupu, úpravy a prodeje kovošrotu.“
8
Naše reprezentace postoupila do další fáze kvalifikace o mistrovství světa. Jak hodnotíte její šance? „Současná generace rychle a kvalitně dorostla. Většina hráčů působí ve špičkových klubech v prestižních zahraničních ligách, což se odráží v kvalitě reprezentace. Kluci díky těmto zkušenostem přestávají mít přílišný respekt z velkých jmen, což je dobré hlavně z psychologického hlediska.“ Letos máme před sebou několik vrcholů, můžeme tedy očekávat výraznější úspěch? „Pokud se všechno uchopí za správný konec, jsme schopni uhrát solidní výsledek. Za ten já považuji postup na mistrovství světa a medaili na mistrovství Evropy. Na tu čekáme dvacet let, už je na čase to změnit. Dvakrát jsme byli čtvrtí, současný výběr má však na víc. I když konkurence v Evropě je veliká a stále roste.“ Jak se vám líbí herní projev týmu pod vedením Pavla Řeřábka? „Zažil jsem v reprezentaci několik trenérů, Pavla Řeřábka dva roky. Každý trenér má nebo by měl mít svoji filozofii, jak tým vést a představu, jak by měla hra pod jeho vedením vypadat. Reprezentační trenér to má těžké. Pracuje s hráči, kteří celý rok hrají v klubech určitým způsobem, a pak jim je nucen v krátkém období v reprezentaci vštěpit svoji ideu. Přiznám se, že já nevím, jakou filozofii hry u národního týmu trenér vyznává. Přijde mi, že nechává hře volný průběh, což je samozřejmě dobře, ale ne vždycky. Asi trochu postrádám konkrétnější rukopis. Ale to je můj názor. Nikoho nechci kritizovat.“
Ze zahraničí se začíná vracet část generace nedávných reprezentantů, což by mohlo naši extraligu posunout výše. Vnímáme to stejně? „Uplynulá sezona v naší extralize nebyla nic moc. Málokterý zápas snesl přísnější měřítka. Nemluvím ani tak o kvalitě jako o nasazení. To mi opravdu chybělo a možná to byl jeden z důvodů, proč se tuzemské zápasy, včetně play-off a finále, nevysílaly v televizi. Bývalí reprezentanti určitě přitáhnou do hal více diváků a mladí spoluhráči se budou mít čemu přiučit. Extralize to pomůže.“ Petr Černý ZPRAVODAJ 6/2005
ZPRAVODAJ 6/2005
reprezentace muži
Hudeček s Novotným čestnými občany Cannes Oba cítí ze strany klubu důvěru. „Můžeme se na vedení ve všem spolehnout, zázemí je výborné. Člověk by možná zkusil hrát ještě někde jinde, teď jsem tady ale spokojený,“ říká Novotný, který v Cannes letos odehrál pátou sezonu. Hráč si musí podle O. Hudečka v cestě na vrchol vždy uvědomovat své kvality a možnosti. „Italskou ligu by chtěl hrát asi každý volejbalista. Já o ní však nyní neuvažuji. Ve Francii jsem dva roky a zdejší liga je teď pro mě tou nejlepší variantou.“ Zatímco O. Hudeček má v Cannes svoji partnerku po boku, M. Novotný se vídá se svým protějškem méně. „Přítelkyně studuje v Benátkách v Itálii. Jezdí za mnou, jakmile to jde.“ Oba mají na opačné pohlaví stejný názor. „Češky a Slovenky jsou prostě nejhezčí,“ nepřipustí diskusi o vnějším půvabu. „Na Francouzkách se mi zase líbí jejich styl, jejich oblékání, z čehož čiší taková elegantní ležérnost. V tom jsou, řekl bych, nejlepší v Evropě,“ oceňuje M. Novotný. Francouzští legionáři se již těší, až si po náročné sezoně od volejbalu trochu odpočinou. Poté, co jim v květnu skončila ve Francii liga, naskočili bez odpočinku do přípravy na kvalifikaci MS, nyní se hraje Evropská liga. Před reprezentací je ještě další část kvalifikace o světový šampionát a na začátku září ME v Bělehradě. „Je toho moc, někdo by se měl zamyslet nad vytížením hráčů. Vždyť hrajeme skoro celý rok bez pauzy,“ shodují se. „Už se těším na volný víkend, vyrazit někam na festival, prostě být venku, třeba na koupališti,“ zasní se M. Novotný. O. Hudeček se zase chystá navštívit otce v hotelu na Šumavě. „Vyrazíme do přírody, volejbal pustím z hlavy, alespoň na chvíli.“ Petr Černý
Skvělou sezonu ve francouzském AS Cannes mají za sebou čeští reprezentanti, univerzál Ondřej Hudeček a smečař Marek Novotný. Loňské druhé místo dokázali letos ještě vylepšit a po nervydrásajícím finále proti týmu Arago de Sete, jehož dres obléká další český reprezentant, blokař Lubomír Staněk, vybojovali titul šampióna země galského kohouta. Město Cannes po loňském druhém místě začalo volejbalem více žít. Ve městě „zbohatlíků“ vyrostla nová sportovní hala, vedení klubu chtělo hrát napřesrok Champions League. „Proto byla letošní sezóna těžší,“ vypočítává Marek Novotný. „Síla konkurence ještě vzrostla, kdokoli z osmičky v play-off mohl překvapit,“ Ondřej Hudeček přitakává a přiznává, že tým měl notnou dávku štěstí. Ve finále hraném na dvě vítězná utkání prohrál se Sete první zápas a ve druhém odvracel za stavu 0:2 na sety osm mečbolů. „Naše hra je postavena na bojovnosti a důvěře v trenéra, který je opravdovým lídrem týmu. Asi proto jsme dokázali finále ještě zvrátit.“ Bouřlivé oslavy se ovšem nekonaly. „Až tak populární tu volejbal přece jen není. Oslava se nesla spíše v týmovém duchu,“ potvrzuje M. Novotný. A O. Hudeček dodává: „V Budějovicích jsme slavili titul společně s fanouškama, to tady nebylo.“ Slavnostní návštěva u starosty města však nechyběla. „Byli jsme pozvaní společně s ženským týmem Racing Cannes, kde hrají asi čtyři Češky, a který letos již poněkolikáté získal titul. Všichni jsme obdrželi plaketu čestných občanů města Cannes,“ chlubí se čeští reprezentanti.
9
extraliga muži
Starý mistr, nové jméno Klub:
VK Kladno
Rok založení:
1953 jako Odolena Voda (do 2004)
Největší domácí úspěchy: 8 x mistr republiky (1977, 1987-88, 1993-94, 1996, 2004-05); 3 x vítěz Českého poháru (1993, 1996, 2004) Největší mezinárodní úspěchy: 3. místo v PMEZ 1978 (nyní Liga mistrů), 3. místo v PVP 1975 a 1980 (nyní Klubový pohár), 3. místo v Poháru CEV 1996, 4. místo v Poháru CEV 1997. Umístění Kladna v české extralize: 1993 - mistr ČR 1994 - mistr ČR 1996 - mistr ČR 1997 - 3. 1999 - 5. 2000 - 5. 2002 - 2. 2003 - 2. 2005 - mistr ČR.
1995 - 2. místo 1998 - 7. 2001 - 3. 2004 - mistr ČR
Před ukončenou extraligovou sezonou prodělali volejbalisté Odoleny Vody velkou změnu. Z tradiční bašty v obci u Prahy se stěhovali do Kladna. Nicméně ani netradiční jméno jim nezabránilo, aby titul obhájili. Ve finále stejně jako loni přemohl libereckou Duklu. Oba soupeři o domácí volejbalový trůn zápolili už potřetí za sebou. Zatímco před dvěma tahali za delší konec provazu liberečtí hráči (3 : 1), loňská přetahovaná skončila vítězstvím Středočechů (3:2). Ti letos hned napoprvé rozjásali obhajobou mistrovského titulu i své nové fanoušky na Kladně. Finálová série, místy značně vypjatá, se premiérově hrála na čtyři výhry (4:2). Kladenský tým, který se stal pokračovatelem bohaté historie Odoleny Vody, se dopracoval ke svému pátému českému a celkově už osmému ligovému primátu. Díky tomu může rovněž počítat s účastí v Lize mistrů. Místo v prestižní soutěži získal pro český volejbal trochu paradoxně právě Liberec, semifinalista Klubového poháru. Ani Kladenští se ale nenechali zahanbit. Ve stejné soutěži zůstali těsně před semifinálovými branami.
Zrod volejbalu v Odoleně Vodě spadá do roku 1953. Od této chvíle byl s městečkem ležícím severně od Prahy neodmyslitelně spjat a postupně se stal jeho ohromnou pýchou. Stálou příslušnost mezi domácí elitou si klub vybojoval v roce 1968 a o devět let později už slavil první mistrovský titul. Vedle domácích úspěchů si populární Aero udělalo výborné jméno i v zahraničí. Zejména v druhé polovině 70. let přiváželi nositelé modrobílých barev jeden skvělý výsledek za druhým. V historii klubu září zejména třetí místa z pohárových soutěží: PMEZ (1978) a PVP (1975, 1980). Další plodnou etapu nastartovali Středočeši v závěru 80. let, kdy si na své konto připsali dva ligové triumfy (1987, 1988) a v podobném duchu pokračovali i po vzniku samostatné české soutěže (1993, 1994, 1996). Velkým úspěchem bylo rovněž třetí místo v Poháru CEV (1996).
Mistrovský přehled (v závorce je dále uveden finálový soupeř a výsledek finálové série): 1992/93 - Aero Odolena Voda (Olymp Praha 3:1) 1993/94 - Aero Odolena Voda (Spolchemie Ústí n/Labem 3:0) 1994/95 - Setuza Ústí nad Labem (Aero Odolena Voda 3:1) 1995/96 - Aero Odolena Voda (Setuza Ústí n/Labem 3:0) 1996/97 - Setuza Ústí nad Labem (Jihostroj Č. Budějovice 3:1) 1997/98 - Setuza Ústí nad Labem (Dukla Liberec 3:0) 1998/99 - VSC Fatra Zlín (Jihostroj České Budějovice 3:0) 1999/00 - Jihostroj České Budějovice (Dukla Liberec 2:0) 2000/01 - Dukla Liberec (Jihostroj České Budějovice 3:1) 2001/02 - Jihostroj České Budějovice (Chance O. Voda 3:0) 2002/03 - Dukla Liberec (Chance Odolena Voda 3:1) 2003/04 - Chance Odolena Voda (Dukla Liberec 3:2) 2004/05 - VK Kladno (Dukla Liberec 4:2) Pozn.: V sezoně 1999/2000 se hrálo na dvě vítězná utkání. Od roku 1997 však šlo mužstvo s výsledky dolů. Navíc začaly vysychat finanční zdroje dlouholetého garanta ekonomické jistoty klubu Aera Vodochody. Od hrozícího krachu oddíl zachránil až nový partner, sázková kancelář Chance. Odolena Voda se opět vzchopila a v sezoně 2001/02 si po šesti letech znovu zahrála ve finále. Českobudějovickému Jihostroji ale podlehla hladce 0:3. Poté přišly na řadu tři dramatické série s Libercem. Nejemotivnější průběh provázel tu minulou, kdy už bylo předem jasné, že po 51 letech bude pupeční šňůra mezi Odolenou Vodou a špičkovým volejbalem přestřižena. Město klubu neposkytlo téměř žádnou finanční podporu a svůj symbol ztratilo. Zarmouceným příznivcům dali hráči ziskem titulu alespoň velmi důstojně sbohem. Tým se přestěhoval do Kladna, kde přešel pod hlavičku tamního klubu, jenž se v nejvyšší soutěži zachránil v baráži s Ústím nad Labem. Kladenskou extraligovou licenci získalo prvoligové Brno. Extraliga zakotvila v Kladně předloni poprvé. Před sezonou se dostal do finančních potíží Perštejn a město nejvyšší soutěž odkoupilo.
10
ZPRAVODAJ 6/2005
extraliga ženy
ZPRAVODAJ 6/2005
Olymp režíroval celou sezonu Olymp Praha Rok založení
1957 jako Rudá hvězda Praha (do 1990)
Největší domácí úspěchy: 5 x mistr republiky (1974-75, 1977, 1979-81, 1984-88, 1992, 1997, 1999, 2005); 15 x vítěz národního poháru (1975-80, 1982, 1992, 1996-2000, 2004-05) Největší mezinárodní úspěchy: vítěz PMEZ 1976 a 1980 (nyní Liga mistryň); vítěz PVP 1979 (nyní Klubový pohár).
Nejtěžší chvilky postihly pražský oddíl před ročníkem 1993/94. Tehdy byla vážně ohrožena sama existence klubu. Špatným finančním podmínkám nakonec padlo za oběť „pouze“ družstvo mužů. Na ženy ministerstvo vnitra nezanevřelo a i nadále zůstalo při absenci silného sponzora jejich hlavním mecenášem. Olymp Praha býval rovněž pravidelným účastníkem evropských pohárových soutěží. Největších úspěchů dosáhl v letech 1976 a 1980 vítězstvím v Poháru mistryň evropských zemí a v roce 1979, kdy kraloval v Poháru vítězek národních pohárů.
Neotřesitelná nadvláda volejbalistek Olympu – to je nejcharakterističtější rys skončené sezony 2004/05. K prvenství dokráčely bez jediné porážky. Cestu za svým třetím českým a celkově patnáctým mistrovským titulem ozdobily Pražanky impozantní sérií neporazitelnosti. Z 26 ligových zápasů, které odehrály základní částí počínaje a finále s Frýdkem-Místkem konče, odešly pokaždé jako vítězky při ztrátě pouhých 14 setů. Dominantní postavení v letošní sezoně vyjádřil Olymp také úspěchy v pohárových soutěžích. I v nich ani jednou nezaváhal a do své sbírky přidal jak Český, tak Česko-slovenský pohár. I druhou nejcennější národní trofej získal po výhře nad Brnem popatnácté. Celkem nenašel přemožitele ve 32 zápasech. V české extralize se svěřenkyně trenéra Stanislava Mitáče ocitly ve finále už počtvrté v řadě, v předchozích případech si ale pokaždé vylámaly zuby na hráčkách KP Brno. Ve třetí titul mistryň republiky proměnily celkově desátou finálovou účast. Volejbalový Olymp Praha byl založen v roce 1957, tehdy ale pod názvem Rudá hvězda Praha. Vznikl současně jak ženský, tak i mužský oddíl. K přejmenování oddílu na PSK Olymp Praha došlo před sezonou 1990/91, později byl nový název už jen kosmeticky upraven na dnešní PVK (Policejní volejbalový klub). Své premiérové ligové prvenství vybojoval pražský klub v roce 1974. V čs. soutěži se posléze stal spolu s bratislavskou Slávií UK nejúspěšnějším týmem a své působení v ní uzavřel ziskem posledního federálního titulu. K dvanáctému vítězství ho poprvé přivedl trenér Mitáč, nyní i kouč ženské reprezentace, jenž je Olympu věrný dodnes. Pod Mitáčovým vedením vykročil Pražanky jako velké favoritky i do nově vzniklé české ligy. V prvních letech se jejich hlavními sokyněmi staly volejbalistky UP Olomouc. Obě družstva se o českou korunu střetla hned třikrát, Olymp ale ani jednou neuspěl. V další tříleté etapě byl největší překážkou Olympu Lapos Frenštát pod Radhoštěm. V ročníku 1996/97 šel opět „na titul“ a po pěti letech ho po finálové sérii s ambiciózním Frenštátem také konečně získal (3:0). V jeho prospěch skončil i duel se stejným soupeřem o dva roky později (3:1).
Mistrovský přehled (v závorce je dále uveden finálový soupeř a výsledek finálové série): 1992/93 - UP Olomouc (Olymp Praha 3:2) 1993/94 - UP Mora Olomouc (KP Brno 3:1) 1994/95 - UP Mora Olomouc (Olymp Praha 3:0) 1995/96 - UP Mora Olomouc (Olymp Praha 3:0) 1996/97 - Olymp Praha (Frenštát pod Radhoštěm 3:0) 1997/98 - Lapos Frenštát pod Radhoštěm (Olymp Praha 3:0) 1998/99 - Olymp Praha (Lapos Frenštát pod Radhoštěm 3:1) 1999/00 - Lapos Frenštát pod Radhoštěm (PC-DIR KP Brno 3:2) 2000/01 - Lapos Frenštát pod Radhoštěm (PC-DIR KP Brno 3:2) 2001/02 - KP Brno (Olymp Praha 3:1) 2002/03 - KP Brno (Olymp Praha 3:1) 2003/04 - KP Brno (Olymp Praha 3:0) 2004/05 - Olymp Praha (Sokol Frýdek-Místek 3:0)
11
setkání jubilantů
A léta běží vážení aneb setkání jubilantů Dvakrát do roka proběhne ta správná volejbalová drbárna! Pravidelná sešlost proběhla tentokrát 30. dubna. Pozvaná dvacítka seniorů měla na co vzpomínat. ČVS si váží lidí, kteří zvedli sport u vysoké sítě tam, kam patří, tam, kde je. Zkušenosti a názory bývalých vynikajících hráčů, funkcionářů a trenérů jsou totiž k nezaplacení. Mezi těmi, kteří přijímali v pražském hotelu Cubertin gratulace k životnímu jubileu, byla také Jitka Drahorádová (50). Bohatou, úspěšnou volejbalovou kariéru začala v Pardubicích. Praha je Praha, řekla v roce 1975. V dresu Rudé hvězdy působila potom dlouhých 20 let. Byla to krásná doba. Tehdy jsme neměly u sítě konkurenci. Doma mám sedm mistrovských titulů, navíc jsme válcovaly pohárovou Evropu. 50 let života a z toho polovina strávená kolem volejbalového hřiště… Mně dal volejbal všechno. Sebevědomí a hlavně systém. Mezi smeči jsem vystudovala a porodila dvě děti. Naučila jsem se hospodařit s časem, když chci, tak stihnu všechno. Doba, kdy byl volejbal na prvním místě, je bohužel pryč. Rodinka určitě také sportuje… Starší Michal (25) se zhlédl v atletice a skáče do výšky. Mladší Ivo (20) hraje fotbal. Odchod do sportovního důchodu bývá těžký… Já jsem se loučila, když jsem hrála snad vůbec nejlíp. Chtěla jsem odejít na sportovním vrcholu. Včas přestat je také umění. Chybí jen ta velká „placka“… Nakonec jsem se dočkala, ale jako trenérka. Na juniorském ME v roce 1992 v Řecku. Tehdy nám slušelo stříbro. Na své hráčské působení v národním dresu, i bez medaile, vzpomínám ráda. V reprezentaci jsem působila už v juniorském věku. V seniorském týmu jsem stihla tři evropské šampionáty. Trenérská židle vás tlačí do zad už pěkně dlouho… Začala jsem v roce 1987. U juniorek Olympu jsem vydržela devět let. Volejbal mě pronásleduje také na Vysoké škole ekonomické, kde učím na katedře sportu. Trenérský dres jsem měnila po ose Vršovice – Střešovice. Práce s ženským družstvem Tatranu mně dělá radost osmým rokem.
Ve Střešovicích se hraje první liga… Pochopitelně, že sleduji také domácí nejvyšší soutěž. Bohužel její úroveň stále klesá. Také tady je diktát peněz neúprosný. Vím, co říkám. O ekonomické „jistotě“ se dá hovořit v případě jen čtyř celků. Určitě je to jedna z příčin nevyrovnaných výkonů ženské reprezentace. Extraliga skončila podle očekávání - vítězstvím hráček Olympu… Několik utkání jsem sledovala na vlastní oči. Zlato je určitě na správné straně kurtu. Překvapila mě ale divácká chladnost. Také nasazení některých celků bylo zarážející. Popravdě, hra ve smyslu „nějak to odehrajeme,“ moc lidí nepřiláká. Titul vybojovaly vlastně vaše „nástupkyně“… Z naší „staré“ party hraje závodně volejbal už jen několik holek. Přemýšlím, že toho na úrovni pražského přeboru také nechám. Vše si společně vynahrazujeme na „čarodějnickém sletu“. Ten si nenechám ujít nikdy. Prostě, třikrát do roka proběhne ta správná volejbalová drbárna!
Dále slavili… Andrejová Eva (50), Brožová Jarmila (80), Čadil Miroslav (60), Epstein Jiří (70), Flíček Josef (70), Humhal Miloslav (80), Janků Jaroslav (75), Kaplan Jiří (60), Kobrle Jiří (85), Kolář Miloš (55), Landsdorf Jaroslav (85), Lenert Vlastimír (55), Linke Stanislav (80), Martinec Jindřich (50), Mathauserová Jaroslava (80), Matoušek Vladimír (65), Melíšek Dušan (65), Oulehla Jindřich (50), Pospíšil Ladislav (55), Přib Jan (60), Rmoutil Dobromil (80), Senecká Jitka (65), Ševčík Vlastimil (75), Švarcová Stanislava (60), Švejda Jaroslav (50), Trejbal Roland (65), Valášek Zdeněk (70), Věrtelář Václav (50), Vít Zdeněk (70).
12
ZPRAVODAJ 6/2005
ZPRAVODAJ 6/2005
setkání jubilantů
Na hřišti jsme se k sobě vždy chovali férově Mezi muži oslavenci padl los na vysokého sympaťáka Václava Šmídla (65). Zvítězilo povídaní s mužem, který udělal pro volejbal strašně moc. Sportovní kariéra Václava Šmídla se váže hlavně ke klubu Vysokých škol. Měli jsme výborné mužstvo. Na čtyři mistrovské tituly se vzpomíná dobře. Nakonec jsem z Prahy odešel do Kolína. Také v dresu Dukly jsme rozhodně nehráli druhé housle. Se lvíčkem na prsou jste odehrál osm sezón! V reprezentaci jsem začal poměrně brzo, v devatenácti letech. Povedlo se několik medailí. Vše se odrazilo od světového stříbra v roce 1960 v Brazílii. Hlavně na zlato z pražského MS v roce 1966 se nedá zapomenout. Více než slušná bilance… Tenkrát byla určitě menší konkurence. Volejbal se hrál hlavně ve východní polovině Evropy. Například Itálie byla v šedesátých letech volejbalově v plenkách. Volejbal byl tehdy všestrannější. Naše hra se opírala o techniku. Nebyli jsme žádní skokani, ale uměli jsme nejlépe na světě improvizovat. Právě Itálie se stala nakonec vaším „druhým domovem“. V sedmdesátých letech jsem působil v Itálii jako hrající trenér. Krásné čtyři roky. V porovnání s dneškem jsem tam „reprezentoval“ doslova za pusinky. Trenéřina Vám na Apeninském poloostrově zachutnala… Po návratu jsem koučoval podle příležitosti u družstev všech věkových kategorií. Zkusil jsem si pozici druhého kouče také u reprezentace. Přiznám se, že jsem nikdy o velkou trenérskou kariéru nestál. Táhlo mě to k práci s mládeží. Pro mě je hodně důležité vidět pokroky. V případě „práce“ s juniory Olympu byly nepřehlédnutelné… Řada kluků teď hraje extraligu nebo je venku. Mám radost. Měl jsem možnost formovat hru také Martina Lébla. Sleduji třeba Liberec a říkám si, tak tito borci u mě ve čtrnácti „začínali“. Své zásluhy nepřeceňuji, ale základní věci mají určitě svou důležitost.
Po klukách přišly holky…. Kadetky Olympu se také povedly. Jen namátkou, Aneta Havlíčková hraje na slušné reprezentační úrovni. Trenérský recept? Člověk musí mít hlavně trpělivost. Momentálně trénuji kadetky Slavie. Hodně se věnuji jednotlivým hráčkám. Připravujete možná budoucí reprezentantky… Ženská reprezentace teď omladila. Mladý výběr vůbec nezatracuji, schopnosti tady jsou. Rezervy jsou v přístupu, zabojovat a udělat proto všechno. Na prvním místě je chuť něčeho dosáhnout až pak jsou peníze. Vaše volejbalové vyznání? Zažil jsem velkou medailovou radost. Vážím si toho, že nám zůstalo pravé kamarádství. Na hřišti jsme se k sobě vždy chovali férově. Nic jsme na sebe nešili, byli jsme spolu rádi. Ty vztahy z dřívější doby přetrvávají do dneška. Máme si spolu jako přátelé stále co říci a to je nejlepší, co z toho zbylo.
13
Vliv změn pravidel volejbalu od roku 1998 na charakter hry vrcholové úrovně
Rychlé střídání herních situací a jejich velká variabilita řešená individuálně (herními činnostmi jednotlivce) i kolektivně (herními kombinacemi), směřujícími k dosažení vítězství v setu a utkání, řadí volejbal mezi hry s vysokým emotivním nábojem. Volejbal zaznamenal v posledních létech výrazné změny v pravidlech hry. V roce 1998 schválila FIVB tři nejvýznamnější: 1) Změna v počítání – každá chyba znamená bod (došlo tedy ke zrušení ztrát). 2) Změna počtu bodů potřebných k vítězství, v 1. - 4. setu je to 25 bodů, v 5. setu 15 bodů, přičemž set musí skončit od stavu 23:23 (13:13) rozdílem dvou bodů. 3) Byla zavedena funkce libera, což je hráč, který smí vystřídat pouze hráče, jenž přijde do postavení v zadních zónách. Libero nesmí provést podání, smečovat, blokovat ani nahrávat obouruč vrchem z útočného pásma (obouruč spodem – bagrem ano). Na hřiště (do zadních zón) může jít kdykoliv při přerušení hry a stejně tak se vrátit. Jakmile přijde hráč, kterého libero střídal do předních zón, musí opět střídat. Má odlišnou barvu dresu od ostatních hráčů a je označen v zápisu písmenem L. Je tedy specialistou na příjem podání a pro hru v poli. V posledních létech došlo k některým dalším změnám v pravidlech, které však nejsou tak výrazné, jako tři výše uvedené. Bylo to např.: a) rozšíření zóny podání na 9 m, b) povolení dotyku míče pásky při přeletu sítě k soupeři, c) povolení dvojdotyku při prvním odbití míče letícího od soupeře, d) povolení odbití (úderu do míče) jakoukoliv částí těla – tedy i nohou (např. aktivní kop) v průběhu hry, e) zavedení hraní s barevnými míči, f) změna tlaku míče na 0,300 - 0,325 kg/cm2, g) útočná čára se pomyslně prodloužila do nekonečna. V souvislosti se změnami pravidel se naskýtá otázka, co k tomuto kroku FIVB vedlo. 1) Omezit délku utkání (setů) tak, aby se dala přesněji určit. Bylo to především z důvodů televizních přenosů a organizace mezinárodních soutěží. Před rokem 1998 totiž mohl set trvat např. 15 minut, ale také se mohla jeho doba prodloužit až na 60 i více minut. Délka utkání se proto pohybovala od 45 minut do 150 minut i déle. Tato skutečnost dělala velké problémy při organizaci světových, evropských i domácích soutěží (časový harmonogram jednotlivých utkání) a také při plánování času pro televizní přenosy, které je prováděno s velkým předstihem. V tomto případě vystupuje do popředí dnes velmi důležitá oblast, kterou je komerce.
2) Dalším důvodem změn pravidel byl charakter a průběh utkání (hry). V průběhu utkání často docházelo k opakovaným ztrátám, což pro určité diváky mohlo být kladem, pro jiné však záporem. Délka rozeher (doba utkání od provedení podání do chyby zapískané rozhodčím) byla značná a přinášela zdlouhavé výměny, které činily utkání nezajímavým Hráči nemuseli hrát s tak velkou odpovědností, protože jejich chyba ještě neznamenala bod. 3) FIVB chtěla, aby průběh utkání byl dynamický a více pro diváka zajímavý tím, že míč vícekrát přeletí přes síť (není to často jen příjem podání, nahrávka, smeč a tím rozehra rychle končí). K tomu přispělo i zavedení libera, jehož hlavním cílem je posílení obrany. Tento cíl změny pravidel se jeví však jako diskutabilní. Pokud zkvalitníme přihrávku ať už po podání (příjmu) či v průběhu rozehry, neposilujeme jen obranu ale vytváříme podmínky pro úspěšný útok. Kvalitní přihrávka přináší možnost pro nahrávače použít jakýkoliv druh nahrávky do kombinací na signál a tím zajistit úspěšnost útoku. 4) Dalším důvodem zavedení libera bylo dát šanci hráčům menšího vzrůstu dostat se do vrcholového volejbalu a hrát extraligu či stát se členem reprezentačního družstva. Problematikou zapojení menších hráčů do vrcholových soutěží se zabývala FIVB v posledních létech již několikrát. Posledním výsledkem byl návrh pořádat Mistrovství světa , Evropy a další vrcholné soutěže podle výškových kategorií – muži do 180 cm, ženy do 170 cm. Návrh však zatím nebyl schválen a realizován. V závěru této části mého příspěvku si ještě připomeňme, že zavedení jiného systému počítání přineslo velké nároky – tlak na psychiku hráčů, kteří nesmí chybovat. Dobře si totiž uvědomují, že každá chyba znamená bod pro soupeřovo družstvo. To přináší i ztížení procesů rozhodování o tom, kdy v průběhu setu zariskovat či zahrát na jistotu (např. buď provést prudké smečované podání, či volnější plachtící a spoléhat na vlastní obranu; další příklad: buď tvrdě zasmečovat, či méně prudším útočným úderem dát možnost vlastnímu družstvu ubránit se na síti blokem či obranou v poli). V další části příspěvku se pokusím odpovědět na zásadní otázky: a) měly výrazné změny v pravidlech v roce 1998 vliv na charakter hry na vrcholové úrovni ? b) splnila se očekávání pro která FIVB ke změnám přistoupila ? Abych mohl tyto otázky zodpovědět provedl jsem se skupinou posluchačů UK FTVS v Praze studujících specializaci volejbal analýzu hry vrcholových družstev zahraničních a našich – mužů a žen. Podkladem pro analýzu bylo sledování videozáznamů utkání před rokem 1998 a po něm. Zaměřili jsme se na následující oblasti: 1) časové údaje o utkání: délka utkání (vzhledem k počtu setů v něm odehraných) a délka rozeher, 2) charakteristika hry z hlediska technicko-taktické stránky: - herní systémy podle specializace funkcí hráčů: nahrávač, smečař, blokař, diagonální hráč, přijímač, libero – popis jejich činnosti v utkání,
vliv změn pravidel
Volejbal patří mezi nejrozšířenější nekontaktní míčové sportovní hry ve světě i u nás. Jeho obliba na různých úrovních – vrcholové, výkonnostní i rekreační – spočívá v malých nárocích na materiálně technické vybavení a v možnosti provozovat tuto hru celoročně. Mezi další přednosti patří to, že volejbal může hrát různý počet hráčů a hráček (nejenom šest), a také smíšená družstva různých věkových kategorií.
metodika
ZPRAVODAJ 6/2005
15
metodika
- herní kombinace: druhy UK a OK (jejich četnost), dále druhy postavení na příjem podání a postavení při vykrývání vlastního smečaře, - herní činnosti jednotlivce – charakteristika TETA stránky, četnost HČJ a jejich úspěšnost. 3) činnost trenéra při koučinku: - využívání střídání hráčů, - využívání řádných oddechových časů a jejich efekt, - vliv technických oddechových časů, - vliv možnosti pro trenéra chodit v prostoru u postranní čáry a udílet rady hráčům (změna chování trenéra), -větší emociální projevy u trenéra a hráčů. Sledování jsme prováděli u mužských a ženských družstev. Ke sledování jsem vybral tato utkání:
MUŽI Před rokem 1998: celkem 5 utkání, a to z OH 1994 finále Nizozemsko - Itálie, dále z ME 1997 Španělsko – Itálie a z kvalifikace na ME 1997 ČR – Španělsko; z MS 1998 Argentina – Bulharsko a Španělsko – Kuba. Po roce 1998: celkem 12 utkání, a to z MS 1998 Bulharsko – Argentina a Španělsko – Kuba, z ME 1999 Německo – Francie, z ME 2001 ČR - Rusko, z MS 2002 ČR – Brazílie,z ME 2003 Itálie - Francie (finále) a ČR proti Španělsku a Francii. Z OH 2004 jsme sledovali finálové utkání Brazílie – Itálie a utkání o 3. místo Rusko – Srbsko Černá Hora, dále pak utkání Evropské ligy 2004 ČR – Chorvatsko.
ŽENY Před rokem 1998: z OH 1994 Kuba - Čína, z ME 1997 utkání Ukrajina – Itálie, ČR – Rumunsko a Německo – Chorvatsko. Po roce 1998: celkem 8 utkání z ME 1999 Itálie – Německo a Rusko – Chorvatsko, z ME 2003 finále Německo – Turecko, dále pak Polsko – Německo, Holandsko – Rumunsko,Polsko – Turecko a Bulharsko – Polsko. Z OH 2004 jsme sledovali finále Čína – Rusko. VÝSLEDKY SLEDOVÁNÍ 1) Délka utkání a rozeher před a po roce 1998 Délku utkání v minutách ve vrcholných soutěžích nám ukazuje tabulka 1 a 2.
vliv změn pravidel
Tabulka 1 – ŽENY Výsledek OH 1994 utkání 3:0 79 3:1 99 3:2 138
16
ME 1997 OH 2000 MS 2002 OH 04 74 102 141
61 87 103
62 89 112
+ 128
+ zde se jedná o finálové utkání Čína – Rusko Tabulka 2 – MUŽI Výsledek OH 1994 Utkání 3:0 71 3:1 96 finále 156 3:2 144
ME 1997 MS 1998 ME 02 ME 03 0H 04 79 110
61 94
62 92
64 96
93
137
123
118
121
-
Průměrná délka rozehry (v sekundách) v utkáních žen i mužů v jednom setu je vidět z tabulky 3. Pod pojmem rozehra chápeme časový úsek utkání od dotyku ruky na míč pří podání do chyby zapískané rozhodčím.
Tabulka 3 OH 1994 ME 1997 MS 1998 MS 02 ME 03 OH 04 ŽENY 4,4 4,2 6,3 6,1 7,6 MUŽI 4,8 6,8 5,8 6,0 6,2 Z tabulky 1 vidíme, že délka utkání se po roce 1998 výrazně zkrátila. U utkání žen to bylo až o 18 minut (s výsledkem 3:0), u utkání s výsledkem 3:1 o 15 minut a nejmarkantnější je zkrácení v utkání, která skončila výsledkem 3:2 – 38 minut. Pouze při vyrovnaném finálovém utkání Čína – Rusko, ve kterém Rusky vedly již 2:0 na sety a prohráli bitvu v pátém setu jen těsně 13:15, se přiblížila délka utkání situaci před rokem 1998. Stejné závěry můžeme vyvodit z tabulky 2. V utkáních mužů je zkrácení délky také výrazné. V utkáních s výsledkem 3:0 až o 18 minut, v utkáních s výsledkem 3:1 také o 18 minut a v utkáních, která skončila 3:2 o 26 minut. Podíváme-li se do tabulky 3, která ukazuje průměrnou délku jedné rozehry v setu, vidíme, že se ve všech utkáních po roce 1998 zvětšila, u žen v rozmezí 1,8 až 2,1 sekund a u mužů v rozmezí 1,0 až 1,4 sekund. Naše zjištění dokreslují i výsledky analýzy finálových utkání mužů na OH 1994 v Atlantě a OH 2004 v Athénách. V Atlantě ve finálovém utkání Itálie – Holandsko se pohybovala délka rozeher od 2 do 19 sekund, 11 rozeher bylo delších než 10 sekund a jedna extrémně dlouhá – 29 sekund. Ve finálovém utkání v Athénách Brazílie – Itálie se pohybovala délka rozeher v rozmezí od 2 sekund do 26 sekund, 13 rozeher bylo delších než 15 sekund. Ve finálových utkáních žen byla situace následující.Ve finálovém utkání Rusko – Chorvatsko na 0H 1994 v Atlantě byla délka rozeher v rozmezí od 2 do 16 sekund, 13 rozeher bylo delších, než 10 sekund, extrémní délka jedné rozehry dosáhla 20 sekund. Ve finálovém utkání v na OH 2004 v Athénách Čína – Rusko se pohybovala délka rozeher od 2 do 20 sekund a rozehry v rozmezí 15 – 20 sekund se vyskytovaly často – např. ve 2. setu 11 x. Celkově lze tedy říci, že délka rozeher se po úpravách pravidel v roce 1998 značně zvětšila. O důvodech výsledků našeho sledování týkajícího se délky utkání a rozeher se ještě zmíním v další části mého příspěvku. 2) Charakteristika hry z hlediska technicko – taktické stránky HERNÍ SYSTÉMY Z hlediska herních systémů jsem nezjistil změny. Všechna družstva s výjimkou reprezentačního družstva žen Kuby používala systému s jedním nahrávačem, dvěma smečaři, dvěma blokaři a diagonálním hráčem (dříve označovaným jako univerzál). Rozdíly však byly v postavení jednotlivých specialistů. Před rokem 1998 téměř jedna třetina družstva používala postavení: N-B-S, více, než dvě třetiny pak postavení N-S-B. Po roce 1998 používá většina družstev mužů i žen postavení N-S-B. Je to zřejmě proto, že se změnilo i používání kombinací na signál. Pro současně používané druhy se jeví jako výhodnější toto výše uvedené postavení. V současném volejbalu se změnila i funkce diagonálního hráče – dříve univerzála. Začátkem 90. let to byl skutečně všestranný hráč, který uměl dobře přijímat podání, blokovat na obou okrajích sítě a útočit z těchto zón. Často také plnil funkci nahrávače ze zóny 2, pokud to situace vyžadovala – nahrávač nemohl po nepřesném příjmu či vybraném míči provést nahrávku. V dnešní době je to většinou hráč, který nepřijímá podání a soustřeďuje se na zakončení útočných kombinací z nahrávek třetího sledu. Vzhledem k této skutečnosti se mění i postavení družstev na příjem podání, jak bude uvedeno níže. Systém hry na dvě nahrávačky používá dnes ve světovém volejbalu stále jen družstvo Kuby. V minulosti dosáhlo s tímto způsobem hry ZPRAVODAJ 6/2005
HERNÍ KOMBINACE U žen se před změnami pravidel používalo při útoku z rychlých kombinací zakončení rychlíkem před sebe, smečí z delší jednonožky za sebe ze zóny 2 a z delší volnější vystřelené nahrávky do zóny 4. Četnost UK na signál se pohybovala kolem 11 % a jejich úspěšnost dosahovala až k 60 %. Útok po nahrávce do třetího sledu se téměř nevyskytoval, malé bylo také zastoupení UK na signál s křížením drah smečařek. Po změnách pravidel se výrazná změna v používání útočných kombinací neprojevila. Pouze se v průměru o 4 % zmenšila četnost kombinací na signál a zmenšil se i počet používaných druhů těchto kombinací. Přibyl však útok z nahrávek do třetího sledu, především u vrcholových zahraničních družstev. Celková úspěšnost útočných kombinací se zmenšila – pohybuje se v rozmezí 40 – 47 %. To potvrzuje naši výše uvedenou domněnku, že se po změně pravidel zvýšila atraktivnost hry. Úspěšnost útočných kombinací je oproti začátku 90. let menší, což se projevuje delšími rozehrami ( větším počtem přeletů míče přes síť). U mužů je situace podobná co se týče úspěšnosti útočných kombinací. Např. v utkání Kuba – Španělsko na MS 1998 dosahovala průměrná úspěšnost útočných kombinací 58 % a při utkání Argentina - Bulharsko u družstva Bulharska 65 %. Četnost rychlých kombinací se blížila 20 % s úspěšností kolem 68 %. Již v polovině 90. let za začal více objevovat útok z nahrávek třetího sledu a útok z rychlých zkrácených vystřelených nahrávek. Oba tyto druhy kombinací se samozřejmě velmi obtížně blokují. Po roce 1998 se úspěšnost útočných kombinací snížila. Sledování ukázala, že se pohybuje kolem v rozmezí 35 – 40 %. Zmenšil se také počet druhů rychlých útočných kombinací v průměru o 8 %. Vrcholová družstva používají méně útočných kombinací na signál, avšak výrazně se zvýšila úspěšnost kombinací z nahrávek normálních jak u sítě, tak z pole ( ze třetího sledu). Ta se přibližuje úspěšnosti rychlých kombinací na signál. V používání obranných kombinací jsme nepozorovali výrazné rozdíly před a po změnách pravidel. V obraně používají družstva mužů i žen většinou postavení 2-0-4 nebo 2-1-3. Úspěšnost obrany v poli je však po roce 1998 větší – v průměru o 16 %. Je to způsobeno zavedením specialisty libera, který velmi dobře organizuje obranu a sám bravurními úspěšnými zákroky často v rozhodujících situacích zabraňuje soupeři dosáhnout bodu a svému družstvu umožňuje úspěšné zakončení útočných kombinací. Téměř všechna přední světová družstva mají ve svém středu vynikající libero. V postavení na příjem podání je možné vidět určité odlišnosti před a po změnách pravidel. U mužů i žen platí v současnosti již výše uvedené, a to, že diagonální hráč nepřijímá podání. Příjmu se tedy zúčastní dva smečaři a libero, téměř ve všech postaveních. Před rokem 1998 přijímala družstva často ve čtyřech hráčích, dnes téměř výhradně ve třech hráčích. Úspěšnost příjmu podání se zvýšila. Např. ve finálovém utkání na OH 1964 Nizozemsko – Itálie mělo družstvo Itálie průměrnou úspěšnost příjmu 72 % a Nizozemsko 61 %. Ve finálovém utkání mužů na OH 2004 dosáhla Brazílie 82% úspěšnosti v příjmu podání a Itálie 69 %. Lze tedy říci, že úspěšnost příjmu podání se změnou pravidel zvýšila. Zásluhu na tom mají především hráči specializace libero, kteří se umísťují ve statistikách na OH, MS i ME na předních místech.
U obranných kombinací při vykrývání vlastního smečaře jsme nepozorovali v obou obdobích výrazné změny. Družstva vykrývají prostor těsně za smečařem ( útočícím z normální vysoké nahrávky) dvěma až třemi hráči a v úspěšnosti není velký rozdíl. Pouze opět u libera převyšuje úspěšnost vykrývání z hlediska jednotlivce ostatní hráče a spolu s nahrávačem patří mezi nejlépe vykrývající hráče v družstvu. HERNÍ ČINNOSTI JEDNOTLIVCE Podání U této herní činnosti jednotlivce došlo k výrazným změnám především v četnosti plachtícího podání z místa a prudkého ve výskoku. U mužů převyšovala četnost plachtícího podání – např. ve finálovém utkání na OH 1994 v Atlantě mělo družstvo Itálie 59 % a Nizozemsko 55 % plachtících podání z místa. Počet zkažených podání v jednom setu a dosažených „es“ – přímých bodů z obou druhů podání byl téměř vyrovnaný – v průměru 6,2 u Nizozemska a 5,6 u Itálie. Po změnách v pravidlech je však situace jiná. Poměr přímých bodů z podání a zkažených podání se změnil. Ve finálovém utkání na 0H 2004 byl následující – uvádíme průměrný počet za jeden setu obou družstev: 1. set: 1 eso….1,5 zkažených podání 2 set: 1 eso….4 zkažená podání 3. set: 2 esa….4 zkažená podání 4. set: 2,5 es…4,5 zkažených podání. Tato situace je zřejmě způsobena tou skutečností, že se zavedením libera výrazně zvýšila úspěšnost příjmu podání a hráči při podání více riskují také proto, že míč při podání může tečovat síť. Před změnami nebylo zapotřebí vzhledem k počítání na ztráty při podání riskovat. Ze stejného důvodů se zvýšilo výrazně zastoupení smečovaného podání ve výskoku, které bylo počátkem 90. let malé – z celé šestky hráčů jej používal jeden či dva hráči. Objevil se také další druh podání – podání ve výskoku plachtící. U žen je situace podobná, jako u mužů. Např. v utkání ČR – Rumunsko na Mistrovství Evropy 1997, které se konalo u nás v Brně, byl poměr „es“ a zkažených podání následující: 1. set : 4 esa …… 4 zkažená podání 2. set : 3 esa …… 3 zkažená podání 3. set : 2 esa……. 2,5 zkažených podání Ve finále na ME 2003 Německo – Turecko již byla situace jiná – počet zkažených podání značně převyšoval počet dosažených es – v průměru za celé pětisetové utkání bylo na jeden set: 3,1 es a 6,0 zkažených podání. Co se týká druhů používaných podání, tak počátkem devadesátých let se podávalo především plachtícím podáním z místa v čelném postoji a podání ve výskoku se vyskytovalo ojediněle. Po roce 2000 se četnost podání výrazně zvětšila – ve vrcholových družstvech podávají ve výskoku s vysokou úspěšností 3 - 4 hráčky a vyskytuje se i naskočené podání plachtící. Příjem podání - přihrávka Tato herní činnost jednotlivce byla a je stále stěžejní pro úspěšnou hru družstva. Z hlediska techniky – způsobu provedení odbití obouruč spodem došlo po úpravě pravidel k určité změně. Někteří hráči v důsledku povolení dvojdotyku při zpracování míčů letících od soupeře přihrávají v průběhu rozehry odbitím obouruč vrchem, které bývá přesnější. Podání se však stále přijímá téměř výhradně odbitím obouruč spodem, avšak méně již odbitím v ose těla a více „bagrem“ mimo osu těla. Naše sledování ukázala, že např. v utkáních na OH 1984 činilo procento příjmu bagrem u mužských družstev mimo osu těla 52 %, zatímco na OH 2004 69 %.U žen byla situace podobná.
vliv změn pravidel
výrazných úspěchů – na OH 1992,1996 a 2000 získalo zlaté medaile. V posledních létech zaznamenalo družstvo určitý ústup ze slávy, avšak důvodem tohoto neúspěchu je generační obměna hráček v družstvu.
metodika
ZPRAVODAJ 6/2005
17
metodika
Co se týče kvality příjmu podání nastalo po změně pravidel zvýšení procenta úspěšnosti příjmu oproti době před rokem 1998, jak je uvedeno v předchozí části mého příspěvku.
ani do finále. Jak u mužů, tak u žen musíme brát v úvahu i další faktory, které úspěšnost bloku ovlivňují. Je to především výběr a úspěšnost útočných kombinací na signál i normálních soupeře.
Nahrávka Nahrávka patří mezi herní činnosti jednotlivce, jejíž úspěšnost je úzce spjata s činností smečaře. Proto jsme samostatně kvalitu nahrávky nesledovali, pouze jsme se zaměřili na činnost nahrávače z hlediska druhů používaných nahrávek. U mužů i žen se jasně ukázalo, že před změnami pravidel byly méně využívány různé druhy nahrávek za sebe. V současné době směřuje až 68 % nahrávek za sebe s tím, že nahrávač se snaží do poslední chvíle utajit směr a místo, kam bude nahrávka směřovat.
Vybírání Vybírání patří mezi herní činnost jednotlivce, kterou v minulosti museli ovládat hráči všech specializací – smečaři, blokaři,nahrávači i univerzálové. Před změnami pravidel dosahovala úspěšnost vybírání v průměru u mužů 28 % a u žen byla mírně vyšší – 31 %. Po změnách pravidel se zvýšila úspěšnost vybírání u mužů na 35 % a u žen na 38 %. V současném volejbalu patří k nejlepším hráčům v poli specialisté – libera, ale také smečaři. U blokařů tato činnost téměř vymizela, neboť jsou v zadních zónách střídáni liberem. Nutno však podotknout, že kvalita vybírání – hry v poli úzce souvisí s kvalitou bloku, jehož správné provedení umožňuje zaujmout odpovídající postavení hráčů (družstva) vedoucí k zabránění dopadu míče na zem.
Také se po roce 1998 zvýšila četnost nahrávky ve výskoku. Na OH 1994 v Atlantě činil průměr tohoto druhu nahrávky v jednom setu 72 % u žen a 83 % u mužů. Na OH 2004 v Athénách dosahovala tato nahrávka vyšších hodnot – u žen 81 % a u mužů 92 %. Zlepšila se také úroveň reakční a lokomoční rychlosti dolních končetin, která umožňuje včasné doběhnutí nepřesně zpracovaných míčů. Výrazně ze zvýšila kvalita technické stránky odbití. Vrcholoví nahrávači jsou schopni po velmi rychlém přesunu z obtížných pozic přesně nahrát (např. po sedmimetrovém běhu nahrají dlouhou úhlopříčnou nahrávku ze zadního rohu pole k síti). Zvětšila se také jejich tvůrčí role v činnosti družstva i role dirigenta celého družstva.
vliv změn pravidel
Útočný úder Jednotlivé druhy této herní činnosti jednotlivce – jako např. smeč, drajv, lob, ulití atp. představují zakončení útočných kombinací. Podrobněji se o nich zmiňuji ve výše uvedené části článku Herní kombinace. Zde považuji za vhodné upozornit na skutečnost, že od začátku 90. let se do dnešní doby změnila charakteristika specializace smečař. Dnešní smečaři - muži smečují značně vysoko nad sítí(dosahují do výšek 360 - 370 cm) s vysokou rasancí. Let míče při smeči dosahuje až 124 km za hodinu, jak vyplývá z některých diplomových prací našich studentů. Smečař a především diagonální hráč ovládají výborně tvrdý útok z různých míst ze zadních zón. Tento způsob zakončení útočných kombinací bývá velmi úspěšný. Např. ve finálovém utkání mužů na OH 2004 měl útočný úder prováděný z nahrávek třetího sledu průměrnou úspěšnost 81 %. U žen je četnost i úspěšnost tohoto druhu smeče nižší. V námi sledovaných utkáních na OH 2004 byla úspěšnost smečí ze třetího sledu 69 %. Tato úspěšnost předních světových družstev bohužel značně převyšuje úspěšnost útoku ze třetího sledu hráček našeho reprezentačního družstva, která např. na kvalifikačním turnaji pro Mistrovství Evropy 2005 v Brně činila 32 %.
18
Blok Blok je další - takzvanou finální herní činností jednotlivce, kterou lze dosáhnout přímo bodu ve prospěch svého družstva. V technice blokování se neprojevily u jednobloku výrazné změny v taktice i technice po změně pravidel. Došlo však ke změně u skupinového bloku. V první polovině 90. let se blokovalo v krajních zónách převážně dvojblokem, trojblok v krajních zónách se používal v malé míře. Dokazují to výsledky našich pozorování. Na OH 1994 v Atlantě bylo pouze 12 % trojbloků u mužů a 7 % u žen. Úspěšnost bloku v zónách 2 a 4 proti smeči z normální vysoké nahrávky byla v průměru za jeden set následující: muži 3,5 bloků na bod, ženy 2,7 bloků. Na OH 2004 v Barceloně byla úspěšnost o něco vyšší – muži 4,2 bloků, ženy 3,7 bloků. Tyto údaje vycházející z průměru nemají tak značnou platnost. Jsou družstva, která mají velmi kvalitní blok – například u mužů i žen Ruska. Přes tuto skutečnost Rusky nezvítězily ve finálovém utkání. Stejné platí i o družstvu mužů, které se přes vynikající úroveň bloku nedostalo
Činnost trenéra při koučinku Mezi důležité činnosti v oblasti vedení družstva v utkání (koučinku) patří využívání střídání hráčů a řádných oddechových časů. Zde jsme neviděli žádné rozdíly před změnami pravidel a po nich. Stejně tak průběh hry neovlivnilo zařazení technických oddechových časů. Ty přinesly pouze další možnost udílení rad a pokynů, které často hráči a hráčky nejsou schopni vnímat. Možnost pohybovat se v prostoru u postranní čáry a udílet rady využívali všichni trenéři – střídavě seděli na vyhrazeném místě a střídavě se pohybovali u postranní čáry a „řvali“ na hráče a hráčky. Efekt této činnosti však nebyl znát. Až na drobné výjimky jsme nezaznamenali např. obrat ve vývoji utkání docílením „šňůry bodů“, či zastavení náporu soupeře, který zvyšoval vedení v setu. Emocionální projevy trenérů i hráčů nezaznamenaly po roce 1998 téměř žádných změn. Emocionální trenéři (např. trenér Ruska Karpol) se vyznačovali enormně extrovertním projevem až neúměrným k vývoji utkání. Některým pomáhali při krocení jejich emocí i samotné hráčky, jak tomu bylo u trenéra Turecka. V závěru mého příspěvku bych se pokusil odpovědět na základní dvě otázky, které jsem si položil v úvodu. a) Měly výrazné změny v pravidlech provedené v roce 1998 vliv na charakter hry na vrcholové úrovni? Odpověď zní: ANO, a to z hlediska časových údajů o utkání i z hlediska charakteristiky hry z hlediska technicko-taktické stránky. NE, z hlediska činnosti trenéra při koučinku. b) Splnila se očekávání, pro která FIVB ke změnám přistoupila? I zde můžeme říci, že ANO. Délka utkání se zkrátila a umožnila jeho přesnější časové ohraničení utkání. Hra v utkání se stala zajímavější, neboť míč častěji přelétává přes síť (prodloužily se rozehry) a specialista libero zkvalitnil příjem podání a obohatil hru o bravurní zákroky v poli. Volejbal se stal zajímavějším a přilákal ve světě i v Evropě více diváků na svá utkání. To bohužel neplatí v naší republice. Přestože volejbal patří v České republice i ve světě k nejrozšířenějším sportovním odvětvím, zájem diváků o něj je velmi malý. Podle mého názoru je to zřejmě způsobeno nedostatečnou propagací a malou informovaností občanů o volejbalu. Celkově bych chtěl tento příspěvek uzavřít přáním, aby výše uvedené poznatky přinesly všem přátelům volejbalu nové poznatky o volejbalu. Trenérům pak podněty k zamyšlení nad svojí náročnou a obětavou prací, které by mohlo vést ke zkvalitnění tréninkového procesu ve volejbalu na všech výkonnostních úrovních. Jaroslav BUCHTEL ZPRAVODAJ 6/2005
Dokument1
7.5.2004
16:11
Stránka 1
IPSAL je oficiální dodavatel Českého volejbalového svazu
Sportovní povrchy -Taraflex Bezpečnost především: Minimalizace rizika zranění… Sportovní povrchy Taraflex jsou navrženy tak, aby zkombinovaly absorpci nárazu s dalšími bezpečnostmi rysy, aniž by tím utrpěl hrací výkon.
Firma Gerflor věnuje bezpečnosti prvořadou pozornost, neboť většině zranění při sportu lze zabránit, pokud sportovní povrch absorbuje nárazy těla sportovce, redukuje tlak na jeho klouby a pomáhá překonávat únavu. Vícevrstvé sportovní povrchy od firmy Gerflor procházejí laminovacím procesem, který slučuje vrchní vrstvu ze100% čistého vinylu s výztuhou ze skleněných vláken a podkladem z patentované pěny s uzavřenými vzduchovými bublinami, aby byla zajištěna vynikající bezpečnost a byly splněny přísné výkonnostní standardy požadovanév Evropě i na celém světě. 1
Úprava PROTECSOL®: Snadná údržba Snižuje riziko spálenin vlivem tření
2
Homogenní vrchní vrstva ze 100% čistého vinylu
3
Výztuha ze skleněných vláken
Vysoká trvanlivost Stabilita rozměrů Odpor proti prošlápnutí
4
Podklad z pěny s uzavřenými vzduchovými bublinami
5
Úprava SANOSOL®
Zvýšená absorpce nárazu a zhodnocení energie Trvalá protiplísňová a bakteriostatická úprava zabraňuje růstu bakterií
informační servis
44. zasedání Správní rady ČVS 11. 5. 2005 SR ČVS na svém 44. zasedání dne 11. 5. 2005 projednala následující body: Provedla kontrolu zápisu z předchozího zasedání SR ČVS; Schválila: - odměny a náhrady rozhodčích pro mistrovské i nemistrovské soutěže a s tím související změny ve stávajících předpisech a směrnicích ČVS; - účast Zdeňka MAJERA na zasedání Beachvolejbalové komise CEV v Alanyi; - účast reprezentačního družstva v beachvolejbalu na turnaji Evropské série v Alanyi (12. - 15. 5. 2005); - seznam technických delegátů CEV pro území ČR: Stanislav DUDA, Jiří GOTTWALD, Ivan IRO, Pavel KUČERA, Zdeněk ŠKODA, Miloslav VANIŠ, Karel VŠETEČKA; - sportovní kalendář příští sezóny 2005/2006; - zásady rozpisu mistrovských soutěží pro příští období 2005/ 2006; - systém hodnocení výsledků od sezóny 2005/2006 pro všechny soutěže řízené ČVS v souladu s předpisy FIVB a CEV (vítězství – 2 body, prohra – 1 bod, kontumace – 0 bodů); - zásady Českého poháru dospělých pro příští období; - zásady náborové soutěže smíšených družstev pro ZŠ;
Vzala na vědomí: - mezinárodní informace; - informace o přípravě Evropské ligy mužů: o Česká republika – Turecko ve dnech 3. - 4. 2005 v Jablonci, o Česká republika – Španělsko ve dnech 25. - 26. 6. 2005 ve Svitavách, o Česká republika – Slovensko ve dnech 2. - 3. 7. 2005 v Opavě. - informace o přípravě kvalifikace mistrovství světa mužů v Opavě ve dnech 27. - 29. 5. 2005; - závěry a úkoly ze zasedání V-ČVS; - hodnocení M-ČR veteránů; - informace o zajištění VI. Konference ČVS a 1. zasedání V-ČVS včetně informace, že k 7. 5. 2005 došli dva návrhy kandidátů na předsedu ČVS, který bude volen na 1. zasedání V-ČVS dne 21. 5. 2005. Jsou jimi: o Ing. Antonín LÉBL, o Mgr. Milan VOLF; - informace o činnosti sekretariátu ČVS; - informace o Přeboru ČR žákyň; Zapsal: Ing. Ivan IRO
Konkurz na pořadatele
11. roč. mem. M. Kafky a R. Myslíka turnajů krajských center mládeže dívek a chlapců Komise mládeže ČVS vyhlašuje konkurz na pořadatele 11. ročníku Memoriálu M. Kafky turnaje KCM dívek a Memoriálu R. Myslíka turnaje KCM chlapců.
Podmínky:
Termín:
Přihlášky do konkurzu: Zašlete nejpozději do 31. srpna 2005 s uvedením podmínek, které pořadatel nabízí na adresu:
6. až 8. ledna 2006
Požadavky: Minimálně 4 regulérní hřiště v tělocvičnách, hale. Prostory pro testování družstev. Ubytování a stravování pro 14 družstev (12 + 2 osoby) a činovníky. Cca 200 osob dohromady. Všechna zařízení musí být v dostupné vzdálenosti. Týká se sportovišť, ubytování a stravování.
ČVS poskytne pořadateli každé jednotlivé akce dotaci ve výši 230 tisíc Kč na úhradu nákladů družstev a technické zabezpečení.
Komise mládeže, Český volejbalový svaz, Atletická 100/2, PS 40, 160 17 Praha 6 O výsledku konkurzu budou zájemci informováni nejpozději do 23. září 2005. Mgr. Rudolf Malý, předseda komise mládeže ČVS
OZNÁMENÍ Český volejbalový svaz oznamuje, že pravidelné testovací turnaje družstev juniorů / juniorek Sportovních center mládeže a ostatních družstev zařazených do EXTRALIGY juniorů / juniorek pro soutěžní ročník 2005/2006 se uskuteční v těchto termínech:
Další organizační pokyny budou jednotlivým družstvům oznámeny později a propozice obdrží přímo od uvedených pořádajících klubů. Žák Milan, koordinátor mládeže ČVS
Junioři - 9. - 11. 9. 2005, pořadatel TJ Slavia Hradec Králové Juniorky
20
- 16. - 18. 9. 2005, pořadatel VK KP Brno ZPRAVODAJ 6/2005
reprezentace
ZPRAVODAJ 6/2005
SPRING CUP – 2005
tentokrát mužů i žen se uskutečnil od 8. do 14. května opět v Brně Po odřeknutí Slovenské volejbalové federace, kde měl konat turnaj mužů a odřeknutí Slovinské volejbalové federace, kde se měl konat turnaj žen (vše z finančních důvodů) se pořádání obou turnajů z pověření Českého volejbalového svazu ujal Organizační výbor SC v Brně pod vedením zkušených organizátorů p. ing. Gottwalda, Švedy, Říhy, Oulehly a dalších, kteří v krátkém čase – pouhého měsíce oba turnaje připravili a zorganizovali. Turnaj mužů se uskutečnil ve sportovní hale na Kounicové ulici za pomoci funkcionářů SK Volejbal Brno vedených manažerem p. Martinem Geržou. Turnaj žen se konal v Městské sportovní hale na Vodové v Královým Poli v Brně. Turnaje mužů se zúčastnilo celkem 8 družstev mužů: Turecko, Řecko, Švédsko, Bulharsko, Slovensko, Lotyšsko, Rakousko a výběr Česka ve kterém startovali jak hráči působící v zahraničí tak v domácí lize, které chtěl trenér Řeřábek vyzkoušet jak jsou schopni event. nastoupit do reprezentace A družstva. Družstvo vedl p. MUDr. Petr Juda.
Turnaje žen se zúčastnilo celkem 6 družstev: Turecko, Řecko, Francie, Švédsko, Švýcarsko, Dánsko. Vítězem se rovněž stalo družstvo Turecka, které ve finále porazilo Řecko v poměru 3:1. Třetí skončilo mladé družstvo Francie. Družstvo ČR se turnaje nezúčastnilo pro neukončení ExL žen. Účast v obou turnajích byla poznamenána kvalifikací na MS většiny tradičních účastníků, která se konala v době, kdy probíhal i Spring Cup. Jiný termín na konání tohoto již tradičního turnaje se nenašel. Konal se již 33. ročník žen a 45. ročník mužů. Součástí turnaje byl i Kongres Sprig Cupu, na kterém byl potvrzen 34. ročník žen do Brna a 46. ročník mužů do Estonska. Na kongresu byl opět zvolen na 3 roky za člena mezinárodní komise SC pan ing. Gottwald Jiří z ČR a na jeden rok pan Šveda Anton za ČVS. Anton Šveda, člen mezinár. komise SC, Prezident OV
Vítězem turnaje se stalo družstvo Turecka, které v dramatickém finále porazilo družstvo Řecka 3:1. Na třetím místě skončilo družstvo Švédska (všechna družstva hrála v nejsilnějších sestavách mužů), které porazilo juniory Bulharska 3:1. Družstvo výběru Česka skončilo na 5. místě.
Vítězové Spring Cupu 2005 - družstva Turecka
21
žijí mezi námi
STANISLAV ŠNEBERGER
trenér, který vedl národní družstvo na dvou olympiádách V dnešním příspěvku „Žijí mezi námi“ či „Pomáhají rozvoji volejbalu“ – obojí je v tomto případě správné – bychom chtěli čtenáře Zpravodaje ČVS seznámit s člověkem, který sportu a volejbalu zvlášť zasvětil celý svůj život. Za svou činnost ve prospěch volejbalu byl oceněn nejvyšším možným uznáním – je Čestným členem ČVS a je členem Síně slávy českého volejbalu. Jmenuje se Stanislav Šneberger a žije v Plzni. Abychom vám přiblížili tohoto vzácného člověka, začneme od začátku.
hrách v Mexiku v roce 1968 jsme byli šestí. Koncem roku 1967 jsem převzal reprezentační družstvo žen. Vedle různých přípravných turnajů jsem se s národním družstvem zúčastnil VI. Mistrovství světa v roce 1970 v Bulharsku, kde jsme obsadili 5. místo, v roce 1971 na VIII. ME v Itálii jsme byli druzí a v roce 1972 na XX. OH v Německu jsme skončili na 7. místě. K rozšíření mých volejbalových zkušeností jistě pomohla i dlouhodobá činnost v trenérských radách města, kraje i ČVS.“
První moje otázka směřovala k počátkům sportovní a volejbalové činnosti. O svých prvních začátcích říká: „U mne je nutné spojit začátky volejbalové činnosti s počátkem poznávání tělovýchovy vůbec. Vyrostl jsem od útlých žákovských let v tehdejší Dělnické tělovýchovné jednotě (DTJ Plzeň II), kde pěstovaná všestrannost pochopitelně vedla i k všestrannosti ve sportu. V 16 letech jsem se stal – ke své hrdosti – cvičitelem ZRTV a teprve pak mě přitahovaly míčové sporty a jedním z nich byl volejbal. Začal jsem hrát městské i krajské volejbalové soutěže. Hra se mi zalíbila. Chtěl jsem volejbal nejen hrát, ale i vnikat do jejich „tajů“ a trénování. A tak jsem absolvoval trenérské školení IV., III. a II. tř. a s tím také školení rozhodčího. Své první trenérské zkušenosti jsem získával již jako voják základní služby, kdy jsem trénoval v roce 1949-50 ženy Tatranu Prešov. Po návratu do Plzně jsem byl jmenován ředitelem tehdy vznikající Sportovní školy dorostu ve volejbalu, ze které zásluhou dobře pracujících trenérů vycházela řada dobrých hráčů a hráček – ti si zahráli i ve vyšších soutěžích.“ Další moje otázka směřovala do oblasti ligového a reprezentačního volejbalu: „V roce 1956 jsem převzal ligová družstva žen Slavoje masného průmyslu Plzeň. Toto družstvo pod mým vedením získalo v roce 1960 titul mistra republiky a získalo i právo hrát v prvním ročníku Poháru mistrů evropských zemí. Pak jsem byl pověřen Československým volejbalovým svazem přípravou juniorského družstva dívek, se kterým jsem vyhrál v Rumunsku 1. místo na neoficiálním mistrovství světa a 3. místo již na oficiálním MS v Maďarsku. Od roku 1967 jsem asistoval trenéru reprezentace žen Metoději Máchovi. S ním jsem absolvoval několik světových soutěží – na sedmém mistrovství Evropy jsme skončili třetí, na XIX. Olympijských
Tak to byla trenérská činnost v minulosti. Protože spolu několik let působíme v KSVV ČVS, vím, že ani v současnosti nestojí stranou a své bohaté zkušenosti a poznatky předává, a to nejen dospělým. K tomu říká: „I když člověku léta přibývají, v práci pro volejbal neustávám. Již šest let řídím činnost sportovních tříd při Bolevecké základní škole, 3krát v týdnu trénuji žáky 8. tříd a mám radost, že s nimi dociluji dobrých výsledků jak v kraji, tak v rámci celé České republiky. Delší dobu pracuji v Komisi společenského významu volejbalu ČVS a v Radě Síně slávy českého volejbalu. Každoročně zajišťuji Mistrovství republiky seniorek, soutěž, u jejíž zrodu jsem byl a které pomáhám i nadále. Letos v červnu v Chodově u Karlových Varů proběhne IX. ročník.“ O ocenění jsem se již zmínil, ale přesto jsem se zeptal, kterého uznání si váží nejvíce. „Během své dlouholeté činnosti pro volejbal jsem obdržel ocenění snad od všech orgánů volejbalového svazu. Pochopitelně, že nejvíce si cením udělení titulu „Čestný člen ČVS“ a zařazení do „Síně slávy“. V roce 2001 jsem převzal od předsedy ČSTV p. Srba „Medaili za práci ve prospěch tělesné výchovy a sportu.“ Každý, kdo vykonává úspěšně trenérskou činnost, má řadu zážitků – kladných, radostných, i třeba smutných. Zeptal jsem se na ty radostné a příjemné. „Jistě pro každého trenéra se stává největším a nejpříjemnějším zážitkem, když na počest jeho družstva stoupá vlajka státu na nejvyšší žerď. Mne to štěstí potkalo na VIII. ME v Itálii, kde hráčky získaly stříbrnou medaili. Nezapomenutelná pro mne byla i účast s družstvem na OH v Mexiku (asistent trenéra Máchy) a na OH v Mnichově, jako hlavní trenér.“
22
ZPRAVODAJ 6/2005
ZPRAVODAJ 6/2005
V kolektivních sportech se neobejdeme bez spolupracovníků. Ptám se, na které spolupracovníky Stanislav Šneberger vzpomíná za své činnosti. „Každý trenér jistě rád vzpomíná na spolupracovníky, kteří napomáhali jeho růstu. Bylo jich více, jejíchž rukama jsem prošel. Nemohu však zapomenout na nezištnou pomoc Ing. Gustava Tobolky, svého času metodika ČVS a šéfredaktora časopisu „Volejbal“, při cestě mého oddílového družstva Slavoje MP Plzeň za přebornickým titulem, to bylo v roce 1960. Mnoho jsem se naučil v roli „coacha“ reprezentačního družstva od tehdejšího trenéra Metoděje Máchy.“
žijí mezi námi Závěrem jsem se zeptal na dvě věci – za prvé, co volejbal pro něj znamenal a znamená a co by popřál českému volejbalu. „Volejbal jsem bral vždy nejen jako pouhou kolektivní hru, ale také i jako významný prostředek k působení na zvyšování fyzické i duševní vyspělosti – především pak na mladého člověka. Českému volejbalu přeji nejen více evropského a světového slunce, ale i větší úsilí odpovědných orgánů pro jeho rozšíření, zejména mezi mládeží. A západočeskému volejbalu? Aby našel cestu z propasti, kam se pomalu rok co rok propadá.“ Poděkoval jsem za rozhovor a jen pro úplnost dodávám, že Stanislava Šnebergra můžeme znát ještě z publicistické činnosti v našem „Zpravodaji“, kde píše především ze svého úseku – tedy o seniorkách. Všichni, kdož „Standu“ znají, váží si všeho, co pro volejbal vykonal a stále koná. Ti, kteří mají možnost s ním spolupracovat, si cení jeho erudice, zkušeností, ale také humoru, který s sebou přináší při řešení všech otázek, které s volejbalem souvisejí. Nejen za sebe, ale také za všechny spolupracovníky mu přeji dobré zdraví, pohodu a ještě hodně radosti z oblíbeného volejbalu. Mgr. J. Flíček, člen KSVV ČVS
Oceňování práce pro rozvoj volejbalu Na Správní Radě ČVS 16. 4. a následně na výboru ČVS 30. 4. t.r. byla schválena směrnice ČVS, nově upravující oceňování práce pro rozvoj volejbalu. V hierarchii tam uvedených ocenění byla nově zařazena na krajské úrovni MEDAILE OTAKARA KOUTSKÉHO a na celorepublikové úrovni MEDAILE VLADIMÍRA SPIRITA. Pro informaci hnutí uvádíme jak znění citované směrnice, tak přehled volejbalové činnosti obou našich zmíněných velikánů. Dr. Otakar KOUTSKÝ Náš nejznámější volejbalový diplomat Dr. Otakar Koutský se narodil 26. 4. 1916 v Pardubicích a jeho hráčská kariéra a úspěchy jsou spojeny s místním Sokolem. Jako hráč Sokola Pardubice I. (za války SK Pardubice) získal v letech 1939 a 1944 tituly Mistra republiky. Patřil mezi naše nejlepší předválečné smečaře, na sklonku své hráčské kariéry si zahrál v prvním mezistátním utkání mužů ČSR - Francie (3: 0, Praha 1946) a v rozmezí let 1946-48 absolvoval ještě dalších 10 reprezentačních startů. Jeho hráčské zásluhy byly později oceněny titulem mistra sportu. Již v době hraní se stal významným funkcionářem svazu (od roku 1939 místopředsedou ČVaBS) a jedním z našich prvních trenérů, působících v zahraničí (Francie 1947). V roce 1946 byl členem přípravného výboru pro ustavení FIVB. V osobním životě vystřídal řadu významných hospodářských funkcí, což pro jeho rodinu znamenalo nejedno stěhování. To poslední (z Lovosic do Prahy) se uskutečnilo v roce 1951 a jeho domovem se staly pražské Modřany, kde žil a pracoval až do konce svého mimořádné plodného života (zemřel 13. 8. 1996). Ve funkčních obdobích 1951-58 a 1970-72 byl předsedou svazu a až do roku 1977 zastával řadu dalších významných funkcí v našich vrcholných volejbalových orgánech. V letech 1953-58 byl místopředsedou FIVB. Jeho přínos světovému volejbalu byl oceněn dvakrát: poprvé v rámci OH 1972 v Mnichové udělením „Zlatého olympijského řádu“ (který získal jako zatím jediný Čechoslovák) a podruhé „in memoriam“ v roce 1996.
Ing. Vladimír SPIRIT Narodil se 5. 5. 1923 v Praze. Po maturitě na malostranské reálce Jana Nerudy a absolvování Vysoké obchodní školy začal být aktivně činný ve volejbalovém dění. Podílel se na přípravných jednáních k založení mezinárodní volejbalové federace, při nichž uplatnil své jazykové znalosti. Těchto jednání uskutečněných 26. 8. 1946 v předvečer našeho prvního mezistátního utkání mužů s Francií, se ve smíchovském Staropramenu účastnili vedle něj i další naši funkcionáři Cabalka, Koutský, Pulkráb a Štolc. Jednání byla úspěšně završena dohodou o založení FIVB. Byl přítomen ve dnech 17. - 21. 4. 1947 v Paříži na jejím I. kongresu za účasti 14 zemí světa. Kongres vypracoval Statut FIVB a zároveň určil Paříž za její sídlo. S volejbalem začínal Ing. Vladimír Spirit ve Spartě Praha, po vojně v ATK Praha připravoval I. MS mužů v ČSR. Poté ho osud odvál na Moravu, kde vedl družstvo mužů První brněnské strojírny. Pak byl hráčem a následně i funkcionářem Zbrojovky Brno. Pak vedl ženy v Sokole Bučovice. Z výčtu jeho dalších funkcionářských aktivit je třeba uvést především přípravu MS 1966 v Praze, kde naše RD mužů získalo zlato, dále účast na OH v Montrealu v r. 1976 a o 4 roky později na OH v Moskvě. Odtud si přivezl diplom za zásluhy od FIVB. Jako člen mezinárodních komisí svazu zabezpečoval MS žen v r. 1986 u nás a byl účasten otevírání nové vily FIVB jako jejího sídla v Lausanne ve Švýcarsku v r. 1988. Tam byl také posléze prohlášen čestným členem FIVB. V té době ještě pořád aktivně sledoval dění v celostátním i bučovickém volejbalu, kde předával své bohaté zkušenosti mladším kolegům trenérům a funkcionářům. Zemřel 15. 7. 2002. FIVB, vědoma si jeho zásluh, vyhověla loni žádosti ČVS a věnovala Sokolu Bučovice putovní pohár u příležitosti založení „Memoriálu Ing. Vladimíra Spirita“. Jeho letošní II. ročník se tam bude hrát 23. 7.
23
informační servis
M–ČR VE VOLEJBALU NA ANTUCE
Soutěžní řád AMS pro rok 2005 letní antuková liga
KOOPERATIVA CUP – 2005
Organizační a soutěžní řád pro rok 2005 – Antuková liga Letní antuková liga je sportovní odvětví, které již čtrnáctým rokem zařazuje AMS do programu svých akcí. Pro rok 2005 jsme zvolili stejný systém soutěže (popsaný níže) jako v letech minulých. čl. I. Obecné vymezení 1. Hlavním organizátorem soutěže je Asociace malých sportů (AMS) Lubomír Vašina. Všechny náležitosti, rozhodování sporných problémů, změny v organizačním a soutěžním řádu atd. jsou v kompetenci AMS. Všechny nejasnosti vyřizuje sekretariát AMS, Komenského 781, 560 02 Česká Třebová. 2. Garantem soutěže je ČVS. AMS Lubomír Vašina jsou uznány jako hlavní organizátoři a je povoleno užívání názvu „Mistrovství ČR“. Poznámka: AMS - Lubomír Vašina má výhradní právo na organizování této soutěže, pokud bude respektovat požadavky a připomínky ČVS, které jsou zakotveny ve vzájemné smlouvě mezi AMS a ČVS.
3. Letní antuková liga je nejvyšší organizovanou otevřenou soutěží ve volejbalu pod širým nebem. Bude se používat pojmenování „volejbal na antuce“ nebo „letní antuková liga“. Vítěz letní antukové ligy získává titul „Mistr ČR ve volejbalu na antuce“ pro rok 2005. 4. Letní antuková liga je otevřenou soutěží pro jakékoli družstvo z ČR, ale i ze zahraničí. čl. II Vlastní systém soutěže a organizace 1. Turnajový systém Pro letní ligu byl zvolen turnajový systém. Hrají se čtyři turnaje – Pecka, Dobřichovice, Hodslavice, Perštejn. Na základě výsledků těchto turnajů se kvalifikuje 8 nejlepších družstev do finále v Hodslavicích. Další dvě družstva má právo postavit pořadatel a AMS (divoká karta). (Podrobnosti viz. dále) Pro tento rok byly vytipovány výše zmíněné turnaje a termínová listina je již závazná. Pokud projeví organizátoři jiných turnajů zájem, může být příští rok soutěž rozšířena. 2. Družstva a) Soutěže se účastní libovolně sestavená družstva. Chceme, aby soutěž měla spontánní a relaxační charakter, proto nelze nikomu nařizovat, aby jel na svůj oblíbený turnaj s družstvem, s nímž je profesionálně svázán. Samozřejmě – pokud se chce soutěže účastnit kompletní ligové družstvo – nikdo mu nebrání. b) Název družstva je libovolný. Je snahou zachovat typicky vžité názvy – Čtveráci, Rio Botič, Albertov, Humři, Ogaři, Edward atd., které jsou spojeny tradičně se jmény čs. volejbalistů. Je povoleno, aby se tvořily názvy nové, je pravděpodobné, že si některá družstva seženou své sponzory pod jejichž názvem se budou prezentovat. Jedinou podmínkou je, že názvy musí být společensky únosné. Samozřejmě, že je možné, že některá družstva budou pod hlavičkou svých mateřských oddílů. Povolen je i start některého reprezentačního družstva (např. junioři). c) Název družstva je garantován dvěma osobami. Aby se předešlo spekulacím a nejasnostem, je vždy název družstva garantován jmény dvou hráčů. Jedině se souhlasem těchto dvou hráčů může být napříště používán název družstva. Tito dva hráči
24
musí předložit pořadateli ke kontrole občanský průkaz nebo jiný dokument s rodným číslem. Zahraniční hráči předkládají pas. Ostatní hráči družstva OP nepředkládají. Pouze v případě nejasností, podezření nebo oprávněné stížnosti má pořadatel právo vyžadovat po hráči OP viz dále. Poznámka: i hráči, jejichž jména garantují název družstva, mohou startovat v družstvu jiném (samozřejmě na jiném turnaji).
Některá družstva mohou v průběhu soutěže zaniknout nebo se změnit v jiná. Jde v podstatě jen o to, aby se předešlo spekulacím s názvy. Např., aby někdo nepoužil bez vědomí „garantů“ název družstva, které již bodovalo, apod. d) Přihláška a soupiska mužstva. Přihláška (soupiska) družstva obsahuje kromě jmen dvou garantů jmenný seznam hráčů. Hráči uvedou na soupisce svá rodná čísla. OP budou pořadatelé vyžadovat pouze v případech problémů, pokud nedojde ke spekulacím ze strany hráčů, nechají pořadatelé obtěžovat jakýmikoliv zbytečnými administrativními zásahy. Nikdo nechce soutěži brát její volný charakter. Hráči by si měli sami ohlídat regulérnost soutěže. Soupiska družstva může být v průběhu turnaje doplňována (zaznamenat písemně). Platí při tom ale jedno zásadní pravidlo: na jednom turnaji smí hráč startovat pouze za jedno družstvo! I pokud je turnaj dvoudenní. Družstvo se přihlašuje do soutěže písemně nebo přímo na místě konání turnaje vždy do 8:30 hod. e) Na všech turnajích se nasazuje 8 družstev a 8 družstev boduje. Na vytipovaných turnajích se pravidelně účastní vysoké počty družstev. Pokud bude tato tradice zachována, platí následující pravidlo: 1) V turnajích s počtem družstev nad 30 se nasazuje 16 družstev (v přesném pořadí 1. – 16.) 2) V turnajích s počtem družstev do 30 se nasazuje 8 družstev (v přesném pořadí) 3) Postupný pavouk musí být znám na začátku vlastního turnaje 4) Kritéria nasazování jsou: - umístění v loňském ročníku M – ČR - počet bodů získaných v jichž odehraných turnajích letní antukové ligy - umístění v posledních ročnících turnaje - významné úspěchy na jiných velkých turnajích - soutěž, kterou družstvo hraje, pokud se jedná o mužstva, která startují pod hlavičkou svých mateřských oddílů - přítomnost významných hráčů v mužstvu - atraktivita družstva (ze zahraničí atd.) Poznámka: pořadatel má vždy právo nasadit domácí družstvo (dle přibližné výkonnosti).
f) Herní systém při vlastním turnaji. Doporučovaný systém – skupiny po čtyřech (zaručeny minimálně tři zápasy i pro slabší družstva). Postupují dva nebo tři tak, abychom se vždy dostali k počtu 16 nebo 8 družstev. Dále vždy systém na dvě prohry s tím, že poražený finalista již nehraje dále, jak je tomu v klasickém systému na dvě prohry, ale umístí se na druhém místě. Záleží však vždy především na pořadateli turnaje jaký zvolí podle počtu přihlášených družstev systém turnaje. Poznámka: tento model byl ověřen při mistrovství republiky v minulých sezónách.
ZPRAVODAJ 6/2005
ZPRAVODAJ 6/2005
g) Bodování. Body za umístění na turnaji jsou přidělovány následovně: 1. místo 12 bodů 2. místo 10 bodů 3. místo 8 bodů 4. místo 6 bodů 5. místo 5 bodů 6. místo 4 body 7. místo 3 body 8. místo 2 body 9. – 16. místo 1 bod (o umístění se nehraje) h) Do finále postoupí 10 družstev. Z toho 8 družstev podle součtu bodů ze dvou turnajů, 9. a 10. družstvo dostává volnou kartu od AMS. Není snahou vázat hráče přísnými povinnostmi k soutěžím. Většina volejbalistů tráví v červenci svou dovolenou. I proto volíme součet výsledků dvou turnajů, které zpravidla každý hráč přes léto navštíví. Pro platnost součtu výsledků je nutná účast čtyř stejných hráčů při bodovaných turnajích! Proto, že se z výše uvedený důvodů nepodaří pravidelně sestavovat stejná družstva, vychází pravidla soutěže hráčům vstříc určitou volností. Pro zachování volnosti soutěže je však nutná stanovit jistá kritéria. Tím je podmínka, že pro započtení součtu výsledků je nutné, aby ve finále hráli minimálně čtyři hráči, kteří hráli za družstvo na obou turnajích, v nichž družstvo bodovalo. Je tedy přípustné, aby jeden hráč nastoupil na dvou turnajích za dvě různá družstva. Pro postup do finále však platí výše uvedené pravidlo. i) Vlastní finále. Je přirození, že prvním kritériem postupu do finále jsou získané body ze dvou turnajů. ty se do finále nezapočítávají, slouží pouze k nasazení. Ve finále se bude hrát následujícím způsobem. Dvě skupiny po pěti účastnících: 1. skupina: nasazený 1 2. skupina: nasazený 2 nasazený 4 nasazený 3 nasazený 6 nasazený 5 nasazený 7 nasazený 8 nasazený 10 nasazený 9 První dva z každé skupiny postoupí do semifinále a hrají křížem o postup do finále. Poražení se utkají o 3. – 4. místo. Třetí a čtvrtý ze skupiny se utkají také křížem, vítězové hrají o 5. – 6. místo, poražení o 7. – 8. místo. Poslední ze skupin již o umístění nehrají. Poznámka: při rovnosti bodů při postupu do závěrečného finálového turnaje rozhodují: 1. body získané na dalším turnaji, 2. lepší vyrovnanost umístění, 3. větší počet hráčů, kteří se zúčastnili v obou turnajích, kde družstvo bodovalo, 4. vzájemný zápas před zahájením finálového turnaje, 5. AMS si vyhrazuje právo rozhodnout v případě nenaplnění výše uvedených bodů o postupu družstva do finále. j) Termíny. Hracím termínem letní antukové ligy je červen a červenec. Je to období, kdy se nehrají žádné soutěže a zároveň má většina ligových oddílů volno. Závazná termínová listina pro rok 2005: Pecka 18.6. - 19.6. Dobřichovice 25.6. - 26.6 Hodslavice 2.7. - 3.7. Perštejn 9.7. - 10.7. Finále: Hodslavice 16.7. - 17.7. (přímý televizní přenos) k) Ceny. Jak na jednotlivých turnajích, tak ve finále, jsou odměněna družstva, která se umístí na prvních šesti místech a obdrží finanční ceny v hodnotě (Kč):
informační servis Základní turnaj 1. místo 2. místo 3. místo 4. místo 5. místo 6. místo Finálový turnaj
15 000 5 000 4 000 3 000 1 500 1 000 500 25 000 1. místo 10 000 2. místo 6 000 3. místo 5 000 4. místo 3 000 5. místo 1 000 l) Předpisy: hraje se podle „Mezinárodních pravidel volejbalu“ včetně úprav platných od 1.7.2001, SŘV a podle tohoto soutěžního řádu. Poznámka: libero se může měnit po každém zápase. m) Vyhodnocování nejlepších hráčů a individuální cena. Na každém turnaji budou vyhodnocováni 3 nejlepší hráči, bez ohledu na herní specializaci: - cena volejbalového srdce a umu, - nejlepšího hráče do 23 let. Výzva: žádáme všechny hráče, aby nepřipustili případnými spekulacemi nebo podvody vedení letní antukové ligy ke zpřísnění systému na příští sezónu. n) Oblečení družstev. Snahou je, aby všechna družstva byla jednotně oblečena. Toto je podmínkou především při hře „libera“. Na začátku každého turnaje je potřeba zdůraznit a seznámit družstva, že družstvo souhlasí, zavazuje se, že v případě dodání dresů sponzora M-ČR v těchto nastoupí ve finálových bojích. čl. III Technické poznámky 1. Jednotný uzávěr přihlášek na všech turnajích je v 8:30 hod. 2. V případě nepřízně počasí nastávají následující možnosti: - pokud je možno dohrát v tělocvičně, - zrychlit průběh např. změnou systému (K.O. systém), - pokusit se odehrát skupiny, když není možno hrát dále, rozdělí se body takto: a) pokud zbylo 16 družstev, obdrží každé 2 body, b) pokud zbylo 8 družstev, obdrží každý 5 bodů (9. – 16. místo 1 bod), c) pokud zbyla 4 družstva (respektive turnaj dospěl do finále) obdrží tato družstva II bodů (3. – 4. místo 7 bodů, 5. – 8. místo 4 body, 9. – 16. místo 1 bod). V žádném případě neurčovat pořadí losem. V tomto případě je na pořadateli jestli budou vyplaceny odměny a jak. 3. Družstva, která se kvalifikují do finále, budou kontaktovány před termínem tohoto turnaje. Musí potvrdit svou účast písemně nebo telefonicky do centra AMS vedoucímu soutěže (viz adresa na titulní straně) 4 dny pře začátkem turnaje. Tak, aby v případě jeho neúčasti stačilo ještě vedení antukové ligy zajistit účast dalšího družstva v pořadí. 4. Míče. Oficiální míče pro antukovou ligu jsou míče GALA. Na každý turnaj dodá vedoucí soutěže 2 – 3 míče, které pořadateli po turnaji zůstávají. Pořadatel garantuje, že se s míči bude hrát minimálně semifinále a finále.
25
informační servis čl. IV Povinnosti organizátorů turnajů (nejsou předmětem smlouvy) 1. Sehnat určenou částku do Kč 15 000 resp. 25 000 dle smlouvy s AMS. 2. Zajistit pro turnaj dostatečný počet míčů, které budou použity v případě potřeby. Semifinále a finále se hraje s míči GALA, které dodá AMS min. v počtu 2. 3. Zhotovit fotografie všech družstev (minimálně bodovaných) pro archiv AMS nebo videozáznam. 4. Zajistit ukazatele skóre na všechna hřiště. 5. Zajistit hlasatelskou službu (technika). 6. Zajistit občerstvení přímo v areálu. 7. Podat podrobnou zprávu o turnaji. 8. Dát k dispozici vývěsní tabuli pro materiál AMS. 9. Zajistit ceny pro 3 nejlepší hráče a hráče do 23 let. 10. Zajistit na požádání ubytování pro ředitele antukové ligy v režii organizátora. Upozornění pro pořadatele: - pořadatel si vyřeší otázku rozhodčích, - pořadatel nechá všechna družstva vyplnit evidenční kartu (soupisku) před začátkem turnaje a pořídí jejich foto, - do centra AMS posílá ihned po turnaji kopii výsledkové karty a kopie evidenčních karet (soupisek), - pořadatel vyvěsí reklamy AMS a jejich sponzorů, - pořadatel dbá na propagaci AMS a hlavního sponzora v masmédiích. čl. V Adresy ředitelů turnajů AMS Lubomír Vašina, Komenského 781, 560 02 Česká Třebová Dobřichovice Vladislav Sejk, U Hradiště 196, 252 31 Všenory Hodslavice Miroslav Vyhlídal, 742 71 Hodslavice 465 Perštejn Vítězslav Němeček, Údolní 146, 431 63 Perštejn čl. VI Vítězové minulých ročníků 1992 umístění: 1. místo – V.S.C. Zlín, 2. místo – Čtveráci, 3. místo – Hospozín nejlepší hráči: Z. Haník, M. Hadrava, Z. Kaláb do 23 let: P. Zelenka 1993 umístění: 1. místo – V.S.C. Zlín, 2. místo – Čtveráci, 3. místo – SK Label nejlepší hráči: R. Jacek, M. Galis, P. Kovář do 23 let: A. Kravárik srdce a umu: J. Vondrka cena diváka: J. Šiller 1994 umístění: 1. místo – Čtveráci, 2. místo – V.S.C. Zlín, 3. místo – Rio Botič nejlepší hráči: S. Pochop, P. Goga, P. Bláha do 23 let: L. Černoušek srdce a umu: J. Vojtík 1995 umístění - nedokončeno (špatné počasí) 1. a 2. místo Čtveráci a Zlín, 3. a 4. místo Meteor Č. Budějovice a Markretdwitz nejlepší hráči: Z. Kaláb, P. Bláha, R. Macek do 23 let: L. Zech srdce a umu: P. Kovář soutěž bomber: M. Hadrava, P. Bláha 1996 umístění: 1. místo – Čtveráci, 2. místo – ACCES Zlín, 3. místo – Konsivia ČB nejlepší hráči: M. demar, M. Fortuník, J. Smolka do 23 let: cena neudělena srdce a umu: M. Macek
26
1997 umístění: 1. místo – Čtveráci, 2. místo – Konsivia ČB, 3. místo – ACCES Zlín, 4. místo – Edward nejlepší hráči: S. Pochop, M. Hadrava do 23 let: J. Štolfa srdce a umu: P. Bláha 1998 umístění: 1. místo – ACCES Zlín, 2. místo – Čtveráci, 3. místo – Čmoudi nejlepší hráči: P. Karabec, S. Pochop, M. Černoušek 1999 umístění: 1. místo – V.S.C. Zlín, 2. místo – Čtveráci, 3. místo – Čmoudi nejlepší hráči: M. Hadrava, P. Karabec, M. Ćernoušek do 23 let: M. Novotný srdce a umu: Z. Kaláb 2000 umístění: 1. místo – Humři, 2. místo – Albertov, 3. místo – Čtveráci nejlepší hráči: Z. Kaláb, J. Popelka, L. Kouba do 23 let: M. Novotný srdce a umu: M. Hadrava 2001 umístění: 1. místo – VSC Zlín, 2. místo – Čtveráci, 3. místo - Humři nejlepší hráči: I. Dubš, J. Bolehovský do 23 let: O. Kust srdce a umu: L. Šrámek 2002 umístění: 1. místo – Čtveráci, 2. místo – Edward, 3. místo - Pepíci nejlepší hráči: L. Staněk, M. Hadrava, M. Nekola do 23 let: F. Rejlek srdce a umu: M. Fortuník 2003 umístění: 1. místo – Humři, 2. místo – Edward, 3. místo – K2 nejlepší hráči: J. Popelka, J. Štolfa, P. Habada, do 23 let: O. Hudeček srdce a umu: P. Goga 2004 umístění: 1. místo – Pepíci, 2. místo – Čmoudi, 3. místo - Čtveráci nejlepší hráči: P. Konečný, D. Rosenbaum, J. Goldštajn do 23 let: F. Rejlek srdce a umu: T. Zedník Historie antukové ligy v číslech Mistr ČR: V.S.C. Zlín 5 x, Čtveráci 4 x, Humři 2 x 2. místo: V.S.C. Zlín 2 x, Čtveráci 4 x, Edward 3 x, Konsivia Č. Budějovice 1 x, Albertov 1 x 3. místo: V.S.C. Zlín 1 x, Čtveráci 2 x, Hospozín 1 x, SK Label 1 x, Rio Botič 1 x, Konsivia Č. Budějovice 1 x, Čmoudi 1 x, Humři 1 x, Pepíci 1 x, K2 1 x, Nejlepší hráči: Z. Haník 1 x, M. Hadrava 4 x, Z. Kaláb 3 x, R. Macek 2 x, M. Galis 1 x, P. Kovář 1 x, S. Pochop 3 x, P. Goga 1 x, P. Bláha 2 x, M. Demar 1 x, M. Fortuník 1 x, J. Smolka 1 x, P. Karabec 1 x, M. Černoušek 1 x, J. Popelka 2 x, L. Kouba 1 x, I. Dubš 1 x, J. Bolehovský 1 x, L. Staněk 1 x, M. Nekola 1 x, J. Štolfa 1 x, P. Habada 1 x. Do 23 let: P. Zelenka, A. Kravárik, L. Černoušek, L. Zoch, J. Štolfa, M. Novotný 2 x, O. Kust 1 x, F. Rejlek 1 x, O. Hudeček 1 x. ZPRAVODAJ 6/2005
ZPRAVODAJ 6/2005
Srdce a umu: J. Smolka, J. Vondrka, J. Vojík, P. Kovář, R. Macek, P. Bláha, Z. Kaláb, M. Hadrava, L. Šrámek, M. Fortuník, P. Goga Další známé tváře: B. Mikyska, M. Pakosta, J. Blížil, K. Jeřábek, A. Barbierik, J. Vlk, P. Galis, J. Novotný, M. Lébl, P. Zapletal, J. Novák a další. Místa finálových turnajů: 1992 1. ročník Vranov nad Dyjí 1993 2. ročník České Budějovice 1994 3. ročník České Budějovice 1995 4. ročník České Budějovice 1996 5. ročník České Budějovice 1997 6. ročník České Budějovice 1998 7. ročník Praha 1999 8. ročník Vranov nad Dyjí 2000 9. ročník Vranov nad Dyjí 2001 10. ročník Vranov nad Dyjí 2002 11. ročník Vranov nad Dyjí 2003 12. ročník Hodslavice 2004 13. ročník Uničov Místa, kde se všude antuková liga hrála: Hodslavice, Pernštejn, České Budějovice, Kvasiny, Vranovská přehrada, Svrčovec, Choceň, Dobřichovice, Pecka, Praha, Uničov Organizátoři turnajů antukové ligy: O. Pytelka, M. Vyhlídal, V. Němeček, J. Oršuljak, M. Čadil, R. Dittrich, M. Homolka, J. Carba, Vl. Sejk, J. Čermák, M. Labašta, P. Konopka, V. Bílek, Z. Burkert, Č. Černý, M. Kuchárik.
informační servis Antukovou ligu hrálo doposud více než 180 oddílů. Finále soutěže již šestým rokem vysílá Česká televize v přímém přenosu. V každém ročníku se účastní v průměru na 25 družstev na úrovni extraligy a první ligy. Každým rokem máme možnost vidět naše současné a bývalé reprezentanty, hráče působící v zahraničních ligách (Itálie, Francie, Belgie, Turecko, Španělsko, Rakousko, Slovensko, Polsko, Rusko, Německo, Portugalsko, Švýcarsko atd.) a samozřejmě hráče z naší extraligy. Během každého ročníku se odehraje v seriálu antukové ligy kolem 125 zápasů, 330 setů a sledovanost se odhaduje na 3 000 diváků. Antuková liga je naše národní specialita a nehraje se nikde na světě. Závěrečné zápasy mají vysokou sportovní úroveň. Máme možnost vidět hráče působící mnoho let v zahraničí, kde jsou převážně ve svých klubech oporami a naši hráči a diváci, tak mají možnost i určité srovnání výkonnosti. V poslední době je tato soutěž součástí projektu Český volejbal, který funguje pod záštitou ČVS s.r.o. vedenou Antonínem Léblem, garantem soutěže je ČVS. Oficiálním míčem antukové ligy jsou od prvopočátku míče Gala a.s. Zakladatelem antukové ligy je PaeDr. Zdeněk Haník. Spoluzakladatelem, ředitelem a hlavním organizátorem je již 14 let Lubomír Vašina. Kontakt: Lubomír Vašina, Komenského 781, 560 02 Česká Třebová Tel: 465/533214, Mob: 605/415868, IČO: 61209805 Bankovní spojení: 104044745/0300
Volejbalové debly zahajují i v r. 2005 Stejně jako v minulých letech byla příprava letošního ročníku MR ve volejbalových deblech zahájena sestavením Turnajového kalendáře pro rok 2005 již v prosinci 2004. V porovnání s minulým rokem odřekli na poslední chvíli pořadatelé tradičního turnaje ve Valašském Meziříčí jeho uspořádání v rámci MR a tak se snížil počet letošních turnajů všech kategorií na 20. V souvislosti s přípravou 6. konference Českého volejbalového svazu proběhlo i v Asociaci volejbalových deblů jednání jejího nejvyššího orgánu – rady AVD, kterou tvoří ředitelé jednotlivých deblových turnajů. S ohledem na obtížnost najít vhodný termín pro všechny a ve snaze snížit cestovní náklady rozhodl Výbor AVD uspořádat jednání korespondenčně. Všem členům Rady byl odeslán dopis s návrhem na nové složení Výboru AVD, Revizní komise AVD a s návrhem delegátů na Konferenci ČVS. Současně byli členové požádáni o písemný souhlas s členstvím v Radě pro další období. Všech dvanáct členů Rady AVD odpovědělo a souhlasilo s návrhem Výboru bez připomínek. Nový výbor AVD bude v příštím složení pracovat ve složení Tomáš Kokojan, Jiří Pavelka st. a Ondřej Janků. Výbor na svém prvním zasedání zvolil za předsedu Tomáše Kokojana z Nymburka. Nový výbor na svém prvním zasedaní 3. 5. 2005 také projednal a schválil Soutěžní řád AVD pro r. 2005 a rozeslal ho všem ředitelům turnajů. Soutěžní řád vyhlašuje dlouhodobou soutěž jednotlivců v kategorii muži a ženy, ve které se průběžně sčítají body, získané za umístění v jednotlivých turnajích pod záštitou AVD a podle takto získaných bodů se sestavuje žebříček
jednotlivců. Na konci sezóny je vyhlášeno pořadí v obou kategoriích. Soutěžní řád dále vyhlašuje otevřené MR ČR ve volejbalových deblech ve třech kategoriích muži, ženy a mixy, které bude i letos uspořádáno v Jindřichově Hradci ve dnech 20. a 21.srpna 2005. Stejně jako v minulých létech se Mistrovství může zúčastnit kterákoliv deblová dvojice dané kategorie. Letošní deblová sezóna začíná opět, stejně jako v jiných letech, v neděli 22. 5. mixovým turnajem v Kvasinách a pokračuje v neděli 29. 5. turnajem mužů v Poděbradech. První turnaj žen bude uspořádán v rámci Pražského turnaje v sobotu 4. 6. Jeho pořadatelé věří, že letos bude turnaji přát lepší počasí. V minulém roce totiž musel být turnaj mužů zrušen pro nezpůsobilá hřiště po dlouhých deštích a dohrál se pouze turnaj žen. V neděli 5. 6. bude Pražský turnaj pokračovat turnajem mixů. Další víkend se konají turnaje v Nymburku na Rémě a dále dle turnajového kalendáře. Těsně před předáním tohoto příspěvku do redakce nabídl pořadatel ze Šumperku uspořádat turnaje v uvolněném termínu po turnajích ve Valašském Meziříčí. Výbor AVD se sešel mimořádně dne 21. 5. a rozhodl tuto nabídku přijmout a zařadit dodatečně tento turnaj do oficiální termínové listiny. Turnaj v Šumperku se bude konat ve dnech 9. a 10.července. Podrobnější zprávy o turnajích budou zveřejňovány na www stránkách volejbal.cz včetně fotografií. Jiří Pavelka, člen KSVV a člen Výboru AVD při ČVS
27
informační servis
Konečné pořadí některých volejbalových soutěží v Evropě Itálie
MUŽI ŽENY 1. Copra Piacenza 1. Radio 105 Foppapedretti Bergamo 2. Lube Banca Macerata 2. Despar Perugia 3. Sisley Treviso 3. Sant´Orsola Asystel Novara 4. RPA Perugia 4. Scavolini Pesaro 5. Edilbasso Padova 5. Bigmat Kerakoll Chieri 6. Marmi Lanza Verona 6. Monteschiavo Banca Marche Jesi 7. Tonno Callipo 7. Infotel Europa Systems Forli 8. Itas Diatec Trentino 8. Minetti Infoplus Vicenza 9. Bre Banca Cuneo 9. Siciliani Santeramo 10. Paradiso Montichiari 10. Terra Sarda Tortoli 11. Daytona Modena 11. Grissin Bon Reggio Emilia 12. Acqua & Sapone Latina 12. Volley Modena 13. Prisma Taranto 14. Teleunit Gioia Mistr: Sisley TREVISO (vítěz play-off) Mistr: Despar Perugia (vítěz play-off)
Rakousko MUŽI ŽENY 1. HYPO Tirol Innsbruck 1. SG SVS/PSV Kuoni Vídeň 2. Aon hoVolleys Vídeň 2. ATSC Wildcats Sparkasse Klagenfurt 3. SK Zadruga Aich/Dob 3. ASKO Fabasoft Linz – Steg 4. SG SVS Sokol V Schvwechat 4. SG TI – Volley 5. TSV Sparkasse Hartberg 5. Sparkasse SSK Feldkirch 6. Hypo VBK Klagenfurt 6. VBG Salzburg 7. UVC Wesser Graz 7. SG Krems – Stockerau 8. SG VCA citycenter Amstetten 8. VC Tirol 9. PSV Salzburg 9. SG Tele2 Vídeň 10. WEB Union Volleyball Arbesbach 10. TSV Sparkasse Hartberg Mistr: HYPO Tirol Innsbruck Mistr: SG SVS/PSV Kuoni Vídeň
Francie MUŽI ŽENY 1. Tours VB 1. Racing Club de Cannes 2. Tourcoing VB Lille Metropole 2. Melun Val de Seine La Rochette 3. AS Cannes VB 3. Racing Club de Villeybon 91 4. Arago de Sete 4. U. S. S. P. Albi VB 5. Paris Volley 5. VBC Riom Auvergne 6. Stade Poitevin VB Poitiers 6. U. St. Francis St.-Claud Paříž 7. Nice VB 7. Beziers VB Gazelec 8. Rennes Etudiants Club Volley 8. A.S. P. T. T. Mulhouse 9. Beauvais Oise U. V. 9. AS Saint – Raphael VB 10. Montpellier Universite Club VB 10. Istres Sports VB 11. Avignon VB 12. Gazelec F. C. O. Ajaccio 13. Dunkerque Dunes de Flanders VB 14. F. L. Saint – Quentin VB Mistr: AS Cannes VB (vítěz play-off) Mistr: RC Cannes (vítěz play-off)
Německo MUŽI 1. VfB Friedrichshafen 2. SCC Berlin 3. evivo Düren 4. VV Leipzig 5. Moerser SC 6. TSV Unterhaching 7. MAOAM Mendig 8. SV Bayer Wuppertal 9. Zurich Team VCO Berlin 10. SG uniVersa Eltmann 11. Volley Dogs Berlin 12. ASV Dachau Mistr: VfB Friedrichshafen Mistr: USC Münster
ŽENY 1. USC Münster 2. Rote Raben Vilsbiburg 3. Dresdner SC 4. TSV Bayer 04 Leverkusen 5. Schweriner SC 6. VfB Suhl 7. TV Fischbek Hamburk 8. USC Braunschweig 9. SCU Emlichheim 10. 1. VC Wiesbaden
Slovensko MUŽI ŽENY 1. VK PU Prešov 1. VK OMS SH Senica 2. VKP Bratislava 2. Slávia UK Slovenská sporiteľňa Bratislava 3. VK Cityfarma N. Mesto n/Váhom 3. VK Doprastav Bratislava 4. MVK Lokomotíva Zvolen 4. Slávia Forplast UJS Komárno 5. VK Chemes Humenné 5. MŠK Žiar nad Hronom 6. VŠK Púchov s. r. o. 6. ŠK Seta Tehelne Žilina ŽU 7. VKM Žilina 7. VK Slávia TU Košice 8. VK Ekonóm SPU Nitra 8. VTC Pezinok 9. TJ Strojár Malacky 9. VO ŠOG Nitra 10. VKM – Pienstav Stará Ľubovňa Mistr: VK PU Prešov Mistr: VK OMS SH Senica
28
ZPRAVODAJ 6/2005
informační servis
ZPRAVODAJ 6/2005
Základní údaje o letošním již 14. ročníku M-ČR mužů na antuce (Antuková liga) hraném jako Kooperativa CUP 2005 Hlavní organizátor: Luboš Vašina Asociace malých sportů (AMS), člen KSVV ČVS, garant soutěže ČVS Systém soutěže: stejný jako v minulých letech, hrají se 4 turnaje Pecka 18. – 19. 6. 2005 Dobřichovice 25. – 26. 6. 2005 Hodslavice 2. – 3. 7. 2005 Pernštejn n Ohří 9. – 10. 7. 2005 Finále Hodslavice 16. – 17. 7. 2005
Nejlepších 8 družstev z těchto turnajů se kvalifikuje do finále na počet 10 družstev, na divokou kartu je doplňuje družstvo pořadatelů finále a družstvo, které určí AMS. Přihlášky:
družstva se přihlašují na příslušný turnaj písemně Vašinovi anebo přímo na místě konání turnaje vždy do 8.30 hodin
Startovat mohou družstva z ČR i zahraničí.
Mizuno amatérská volejbalová liga 2004/2005 je dohrána MÁVL 2004/2005 - smíšená soutěž neregistrovaného volejbalu skončila finálovým turnajem v Hradci Králové. Zástupci devíti velkých měst, ve kterých se liga hraje, změřili síly mezi sebou. Budějovickou AVL reprezentovaly týmy Soptící a Sporťáci. Obě družstva předvedla ve čtyřčlenné skupině dobrý výkon, na postup do finálového boje to ale nestačilo. Soptící i Sporťáci skončili ve skupině třetí a bohužel prohráli svůj první zápas v soutěži o 18. místo a skončili na 19. 24. příčce. Podařilo se ale získat cenné zkušenosti, které jistě obě družstva využijí v sezóně 2005/2006. Celkovým vítězem Mizuno amatérské volejbalové ligy se stal tým Druhá míza z Liberce. Další výsledky jsou k dispozici na oficiální adrese www.avlcz.cz
Berger-Huck s.r.o.
Nejmasovější soutěž pro amatérské volejbalistky a volejbalisty u nás - Mizuno amatérská volejbalová liga (AVL) - letos oslavila deset let své existence! Na podzim roku 1995 se v Chomutově odehrál skromný první ročník a letos se do ligy zapojilo více než 4 000 lidí v devíti velkých městech! Většina týmů, které ligu letos hrály, to zkusí s novými zkušenostmi i v ročníku 2005/2006 a očekává se další nárůst družstev. Mezi hlavní vlastnosti AVL patří: smíšenost (přítomnost žen a mužů nejen na hřišti, ale i mimo ně dělá z ligy v jistém smyslu i společenskou akci, výjimkou nejsou ani trvalé partnerské svazky, které vzešly právě z AVL), otevřenost (kromě hráček a hráčů vysoké závodní úrovně se může zúčastnit kdokoliv), nenáročnost (systém turnajů, jednou měsíčné o víkendu“ vyhovuje i zaneprázdněným lidem, soutěž není náročná ani finančně, a proto sejí mohou účastnit třeba studentské týmy, liga je nenáročná i výkonnostně - lepší týmy hrají ve vyšší soutěži, ale i družstva nižší kvality najdou rovnocenné soupeře), profesionální organizace (většina komunikace mezi organizátorem a týmy probíhá e-mailem - rychle, nenáročně a efektivně, sami organizátoři soutěž hrají, a tak jim nechybí zpětná vazba, turnaje se hrají v nejlepších halách, jaké jsou v dané lokalitě k dispozici). Zpracoval: Alexandr Mráz, člen KSVV CVS a garant soutěže
· VÝROBA VOLEJBALOVÝCH SÍTÍ · VÝROBA OCHRANNÝCH SÍTÍ · VOLEJBALOVÉ SLOUPKY · OCHRANA VOLEJBALOVÝCH SLOUPKŮ · SPORTOVNÍ HLINIKOVÉ KONSTRUKCE · BEACHVOLEJBALOVÉ VYBAVENÍ · VÝROBA ŽÍNĚNEK
Berger – Huck s.r.o. 533 74 Horní Jelení, Jižní ul. 554 e-mail:
[email protected] tel.: 466 673 306 fax: 466 673 305
URL: www.berger-huck.cz www.huck.cz
29
informační servis
CENÍK REKLAMY VE ZPRAVODAJI ČVS Všem zájemcům o inzerci ve Zpravodaji ČVS. Přiložená tabulka uvádí cenu inzerce pro subjekty stojící mimo Český volejbalový svaz. Volejbalové oddíly nebo kluby, které jsou v ČVS zaregistrovány, mohou v odůvodněných případech požádat o slevu. Všichni zájemci o reklamu mohou kontaktovat Mgr. Jana Žižku, gen. sekretáře ČVS nebo Mil. Ejema, šéfredaktora zpravodaje - oba na adrese v tiráži. Míla EJEM (PS: Jednotkové ceny u vícenásobného opakování reklamy jsou pouze pro informaci.) FORMÁT
Počet čísel A4
ČERNOBÍLÝ
A5 A6 A4
BAREVNÝ
A5 A6
1 číslo celkem 1 číslo celkem 1 číslo celkem 1 číslo celkem 1 číslo celkem 1 číslo celkem
1 3 000 3 000 1 500 1 500 750 750 10 000 10 000 5 000 5 000 2 500 2 500
POČET (měsíců) 3 6 2 500 2 000 7 500 12 000 1 250 1 000 3 750 6 000 625 500 1 875 3 000 8 500 7 000 25 500 42 000 4 500 3 500 13 500 21 000 2 000 1 750 6 000 10 500
12 1 500 18 000 750 9 000 375 4 500 5 000 60 000 2 500 30 000 1 250 15 000
OBJEDNEJTE SI ZPRAVODAJ NA ROK 2005 Zpravodaj ČVS je oficiální věstník - měsíčník vydávaný Českým volejbalovým svazem. Tento svazový věstník vychází nepřerušovaně, každý měsíc, již od roku 1997, takže jsme právě dokončili bez jakéhokoliv přerušení osmý rok publikování. Vedle oficiálních dokumentů ČVS, jako jsou různé směrnice, usnesení apod., vychází ve zpravodaji řada metodických článků pro základní výcvik i vrcholový trénink volejbalu, dokumentuje se většina výsledků soutěží řízených ČVS, zpravodaj informuje o všech novinkách rozhodnutých orgány FIVB i CEV, z řady světových a evropských soutěží přináší původní články a informace a ještě mnoho a mnoho jiného. Ročně tak čtenář dostává téměř 500 stran textu, obrázků, diagramů apod. Vydávání a distribuce zpravodaje je z finančního hlediska silně podporována vydavatelem, Českým volejbalovým svazem. Pro volejbalové kluby a oddíly, ale i pro jejich jednotlivé členy, je vhodné zpravodaj odbírat samostatně, aby tak měly zajištěn trvalý a nikým jiným nerušený přístup k uveřejňovaným informacím. Metodické publikace a směrnice jsou ve zpravodaji dokonce zařazovány tak, aby je bylo možno snadno vyjmout a vložit do samostatných pořadačů. Právě pro tuto silnou podporu svazu je od každého zájemce o individuální odběr a od organizací, které nejsou členy ČVS, požadována jen částečná úhrada nákladů na vydávání. Usnesením Správní rady ČVS byl upraven jak seznam osob a institucí, jimž bude v příštím roce zpravodaj zasílán zdarma, tak i příspěvek na vydávání osobám a institucím, které si zpravodaj objednávají samostatně, následujícím způsobem: 1. Bezplatně bude nadále zasílán zpravodaj následujícím subjektům: • Krajským a okresním volejbalovým svazům. • SR ČVS. • Čestným členům ČVS.
2. Pro individuální zájemce z ČR je za celý rok 2005 – tedy za 12 čísel a jejich rozeslání poštou – příspěvek na vydávání 400 Kč, za 2. polovinu roku 2005 – tedy za 6 čísel (7-12) a jejich rozeslání poštou – příspěvek na vydávání 200 Kč, které lze uhradit buď složenkou nebo přímo na níže uvedený účet ČVS (případně i osobně na Se-ČVS). 3. Pro individuální zájemce ze zahraničí je za celý rok 2005 – tedy za 12 čísel a jejich rozeslání poštou – příspěvek na vydávání 1 000 Kč, které lze uhradit buď složenkou nebo přímo na níže uvedený účet ČVS (případně i osobně na Se-ČVS). Individuální odběratelé a organizace platí složenkou nebo převodem žádané částky na účet. Pozor! Pro úhradu ročníku 2005 zpravodaje je zaveden účet č. 162 118 490/ 0600. Z hlediska přehlednosti organizace a zabezpečení okamžitého rozesílání zpravodaje všem platícím osobám i organizacím, žádáme všechny (tedy i ty, kteří/které zpravodaj odbírají třeba od samého začátku) o vyplnění dole uvedené přihlášky k odběru na rok 2005. Těm, kteří se rozhodnou pro odběr zpravodaje poprvé (vlastně komukoliv z vás), nabízí redakce možnost doplnění minulých ročníků - to se může vyplatit zvláště těm, kteří zpravodaj odbírají pro, případně si z něj vystřihují, jeho metodické části - a to za velmi příznivé ceny: Ročník 97: 50 Kč Ročník 2001: 150 Kč Ročník 98: 50 Kč Ročník 2002: 150 Kč Ročník 99: 100 Kč Ročník 2003: 200 Kč Ročník 00: 100 Kč Ročník 2004: 200 Kč Váš Míla Ejem
PŘIHLÁŠKA
Všechny zájemce o zpravodaj s adresou v ČR žádáme, aby nám vyplnili a zaslali na adresu ČVS (viz. tiráž str. 3) přihlášku a přiloženou složenkou nebo na účet ČVS (číslo účtu: 162118490/0600, GE Capital, Vítězné nám. 2, 160 00 Praha 6) zaplatili příspěvek na vydávání pro rok 2005 ve výši 400 Kč, za 2. polovinu roku 2005 ve výši 200 Kč. Na zadní straně složenky ve zprávě pro příjemce uveďte „Předplatné Zpravodaje ČVS pro rok 2005 (za 2. pol. 2005)“. Při platbě ze sporožirového nebo běžného účtu nám na přihlášce uveďte číslo vašeho účtu a specifickým symbol (údaj na vaší sporožirové kartě) pro identifikaci platby. Přihlašuji se závazně k odběru svazového věstníku Zpravodaj ČVS v roce 2005, zaplatím příspěvek 400 / 200 Kč: složenkou - převodem z běžného sporožirového účtu (nehodící se škrtněte, uveďte číslo účtu). Prohlášení předplatitele: Souhlasím s tím, aby údaje o mé osobě uvedené v této přihlášce byly zařazeny do databáze předplatitelů, pro potřeby evidence předplatitelů - zasílání věstníku a kontroly zaplacení příspěvku na vydávání věstníku, na dobu nezbytně nutnou. Správce osobních údajů ČVS bude přísně dbát na ochranu osobních údajů předplatitelů. Jméno, příjmení, titul: …………………...........................................................................................................……………… Přesná adresa s PSČ, na kterou bude zpravodaj zasílán: ……………………………......…………...........................…………………............................……………………………….....………………. Telefon (byt, zaměstníní, mobil), fax, e-mail: …………………...………………………………......………...........................…………………............................…………………….....…………………………. V …………................………, dne ………………………….. Podpis ……………………………….
30
ZPRAVODAJ 6/2005
Věstník Českého volejbalového svazu
Konference zvolila nové vrcholné orgány ČVS
První část kvalifikace o postup na MS muži zvládli
6/2005