úvod
Fotbalový Hercules Cup 2004: Finále na začátek Tak jsme zase doma a skoro zlatí. Budapešť nás během turnaje hostila příjemným počasím a teplotami l e h c e p ř e s 3 0 s t u p ň ů . T u r n a j s e p o v e d l a l o s s i s n á m i t r o c h u p o h r á l . H n e d n á š p r v n í z á p a s byl , j a k s e p o z ději ukázalo, předčasným finále. Utkali jsem se s domácím Maďarskem. Po počáteční nervozitě, nedorozumění s rozhodčím a stavu 0:2 v poločase jsme finišovali a prokázali bojového ducha. Na hřišti bylo posledních 10 minut pouze jedno mužstvo a těsná prohra 3:4 nakonec trochu mrzela. Celé mužstvo čítající 9 hráčů – hrálo se 5+1 – si ovšem zaslouží za předvedenou hru, hlavně ve 2. poločase, velkou jedničku. V dalších zápasech jsme přehráli týmy Srbska 6:0 (1:0) a Rumunska 17:2 (7:0) a celkově obsadili v 1. ročníku Herkulova poháru 2. místo. Sešla se skvělá parta mladých lidí, kteří ukázali, že žádný zápas není ztracený a již nyní se kluci těší na předběžně domluvené jarní soustředění. mk
1. EYCA regata: Suverénní vítězství starých mořských vlků Co nevyšlo v maďarské Budapešti, vyšlo v polské Iławě – na regatě na jezeře Jeziorak ve dnech 28. 8. – 1.9. smíšená česko-litevská posádka obsadila první místo! Nutno přiznat, že každá z osmi účastnících se jachet třídy Fokus měla místního, a tedy zkušeného kormidelníka, přičemž ten náš byl očividně nejlepší... Mohutný liják hned po příjezdu vyvolal obavy, zda se místo regaty nebude konat rekonstrukce zkázy Titaniku, avšak druhý den před závody vysvitlo slunko a zadul ideální jachtařský vítr. S ním v plachtách vyrazila naše posádka na lodi jménem Princessa vstříc metám nejvyšším. Regata na nejdelším polském jezeře (27,5 km) sestávala z 5 závodů, po jejichž skončení se každému škrtal nejhorší výsledek. Ještěže tak, protože v prvním závodě česko-litevský tým skončil pátý, přestože se celou trasu držel na druhém místě a teprve nějakých 100 m před cílem ztratil vítr. V dalších závodech však už dominoval – byl 3x první a 1x druhý – a celkové vítězství si suverénně pohlídal. Na to, že jak česká, tak litevská polovina posádky seděla na jachtě Uprostřed vítězná posádka s trofejí a diplomem krv poprvé, to nebyl nejhorší výkon...
Víte, že pojišťovna GENERALI nabízí... ...zvýhodněné cestovní pojištění pro držitele Karty mládeže EURO<26 za 250,- resp. sportovní vari antu za 450,- korun na rok. Toto pojištění se týká opakovaných výjezdů do 30 dnů. Pro delší cesty je možné se vý hodně připojistit. Pro bližší informace kontaktujte zelenou linku 800 150 155 anebo přímo pobočku GENERALI ve vašem městě. Pro lepší orientaci uvádíme seznam kontaktních míst v jednotlivých oblastech naší republiky: * jižní Čechy: České Budějovice, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor, Vimperk * jižní Morava: Brno, Bystřice pod Hostýnem, Hodonín, Kroměříž, Prostějov, Třebíč, Uherský Brod, Uherské Hradiště, Zlín, Znojmo * Praha: 14 kontaktních míst, ředitelství: Bělehradská 132, 120 84 Praha 2, tel: 221 091 152, 248, 125, 631, fax: 221 091 126, po-pá 8-18 *severní Čechy: Česká Lípa, Děčín, Chomutov, Jablonec, Liberec, Litoměřice, Louny, Most, Ústí n/Labem * severní Morava: Bruntál, Český Těšín, Frýdek Místek, Hranice, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Ostrava, Přerov, Šternberk, Šumperk, Vsetín * střední Čechy: Mělník, Mladá Boleslav, Kladno, Kolín, Kralupy n/Vltavou, Příbram *východní Čechy: Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Jičín, Náchod, Pardubice, Rychnov n/Kněžnou, Svitavy, Trutnov *západní Čechy: Domažlice, Cheb, Klatovy, Karlovy Vary, Plzeň, Sokolov, Tachov. Abyste vámi uzavřenou výhodnou cestovní pojistku za 250,- popř. tu sportovní za 450,-Kč nemuseli po svém příjezdu využívat, a tudíž aby se vám na vašich cestách s KM EURO<26 v kapse nic nepřihodilo, vám všem mladým cestovatelům přeje kolektiv pracovníků EURO<26. mk
Soutěžíme s
☺ 10 jízdenek
Tímto nadpisem jsme vás v létě nalákávali a na oplátku se těšili na vaše postřehy z cest. Důvod – prozaický: rádi bychom se poučili jednak my a následně určitě i vaši kolegové s KM EURO<26 v kapse. Vašich ohlasů přišlo přiměřeně a my vybíráme úryvek (pouze první den, a to kvůli prostorovým důvodům) z toho vítězného, který nám poslala Lucka s Davidem. Celou vítěznou reportáž uvádíme v rámci našich cestovatelských článků. Na www.euro26.cz současně naleznete i další 4 výherce dvojice volných autobusových lístků do libovolného francouzského, popřípadě španělského města – tedy asi podmínkou by bylo, aby tam jezdil mk „eurolinesautobus“. Třeba nám/vám také nějaké „cestovní“ postřehy pošlou.
Espaňa... Španělsko – Madrid, Barcelona s chrámem Sagrada Família, pohádkové pohoří Montserrat, Valencie, Granada… to vše bylo cílem naší cesty, kterou jsme se rozhodli podniknout se spolehnutím na to, že dobrý člověk ještě žije. Já i David jsme měli v kapse něco kolem čtyř set euro a hodlali jsme je utratit za všechno pokračování v protějším sloupci... možné, jen ne za benzín... kartáč 2/2004
KARTÁČ 2/2004 – z obsahu: Herkules Cup 2004 – finále na začátek Suverénní vítězství starých mořských vlků Dobrá zpráva pro všechny držitele KM EURO<26... Co je to, když se řekne Kolpingova rodina? Nové slevy Hurá na Praděd! Lyžařské vleky „Pod klínem“ Do Salcburku nejen v zimě a třeba přes Passau/Pasov Zadar – bílé zdi, slaný vzduch a salát z chobotnice
3 3 4 4 4 5 6 7 9
sobota 17. 7. Kolem deváté jsme se nechali vyložit z autobusu od Spolujízdy u benzínky nad Barcelonou, o několik desítek kilometrů dále, než kam jsme měli zaplaceno. Po nepohodlné cestě busem jsme se totiž rozhodli navštívit nejprve pohoří Montserrat, jež se zvedá 50 km od moře do výšky 1235 m a okouzlilo mě už jen při krátkém pohledu z dálky, cestou do Španělska minulý rok. Nápad navštívit jako první Dalího muzeum ve Figueres jsme zavrhli pro přílišnou blízkost městečka ke hranicím s Francií. V úmorném vedru a za okázalé ignorance kolem projíždějících řidičů jsme došlapali k další benzínce. Bylo asi půl druhé. Dali jsme si zmrzlinu a přemýšleli, že pokud to takhle půjde dále, bude nejrozumnější plácnout se někam na pláž. Naštěstí u výjezdu z benzínky nás nabrali dva nejspíš maročtí dělníci. Další auto s paní, která původně vůbec nezastavila nám, nás odvezla k dolní stanici lanovky na Montserrat. Za 3,40 eura jsme se nechali vyvézt nahoru a začali si užívat prázdnin. Nakoupili jsme jídlo a víno, vybrali nejobtížnější trasu s nadějí, že na ní bude méně turistů, a vydali se na nejvyšší vrchol Sant Jeroni. Turistů tam sice bylo méně, ale byli, takže když jsme chtěli chvilku soukromí, museli jsme odbočit z cesty téměř kolmo do stráně, ale stálo to za to. Místní bílé víno chutnalo svěže i přes svou vyšší teplotu a slepencové štíty poskytovaly nezapomenutelný výhled. Do sedla nejvyšší hory jsme se vyšplhali až kolem půl deváté. Travnatý palouk pod stromy byl připravený snad přímo pro nás, před spaním jsme se však ještě museli pokochat výhledem do rovinaté krajiny z výšky dvanácti set metrů. Nedá se popsat, jeďte tam... více viz naše cestopisy na www.euro26.cz
PIŠTE SI O KATALOGY do jednotlivých evropských center Karty mládeže EURO<26 Pokud plánujete cestu do některé členské země EYCA, rozhodně dlouho neváhejte a trochu s předstihem si napište o originální katalogy jednotlivých států. Potřebné kontaktní adresy najdete na webu www.euro26.cz, když kliknete na úvodní straně na „další země“ popř. také na www.euro26.org . Spěcháte-li, obraťte se na nás, většinu katalogů máme v kanceláři, a tak vám požadované informace můžeme ofotit a obratem poslat. mk KARTÁČ 2/2004 – vydává Sdružení Karty Mládeže ČR Registrace Ministerstvem kultury ČR: MK ČR E 14 617 Časopis je rozšiřován poštou a prostřednictvím distribučních míst KM jednotlivým členům Sdružení. Vychází dvakrát ročně. Náklad tohoto čísla je 25 000 výtisků. Redak ce : Jana, Tonda, Pavla, Marcela, Marek, Pavel, Petr, Honza Adresa redakce: Karta mládeže EURO<26, Šmeralova 22 170 00 Praha 7, tel./fax: 233 372 240, tel.: 233 383 370 e-mail: info @euro26 .cz , URL: www.euro26.cz Sazba a grafická úprava: rinvit& net Tisk: ARTEP, Mníšek pod Brdy VYTIŠTĚNO NA RECYKLOVANÉM PAPÍRU
3
z domova
Dobrá zpráva pro všechny a zvláště pro držitele KM EURO<26, týkající se záchrany dat u společnosti ORANGE & GREEN po celé České republice aneb Všechno špatné je pro něco dobré Jako každý den se po příchodu do práce vrhám na maily (taková lehká závislost to asi bude ☺). Prohlížím si co je nového, tisknu důležitou reservaci letu do Madridu, předávám ji kolegovi, když tu najednou se poroučí obraz na monitoru. No nazdar, říkám si a povědomě se chystám k jeho pro mě nepříjemné výměně. Ještě před tím restartuji počítač a nic, obrazovka je stále černá. Po chvíli se ozývá kolega s dotazem „co že se to pálí“. Já, toho času silně zarýmován, netuším o čem to mluví. No, pro jistotu vytahuji šňůru od počítače ze zdi. No to mi ještě scházelo, říkám si a hlavou se mi honí co všechno jsem měl dnes v plánu dělat. Po chvíli volám našemu počítačovému externímu spolupracovníkovi na poradu. Ale on nějak nejde. A já postupem času zjišťuji, že volný čas, ke kterému jsem takto přišel, se dá využít k dlouho odkládanému úklidu na svém pracovním stole. Kolega volá, že přijde až zítra, přes počáteční nespokojenost se douklidňuji a „douklizuji“ svoje pracovní prostředí.
Druhý den přichází kolega, odchází pro nový větrák, kterému říká myslím zdroj, posléze ho vyměňuje a zjišťuje, že se počítač ani nehne. Začínám být znovu nervózní a urychleně volám do spolupracují počítačové firmy ORANGE & GREEN a domlouvám osobní setkání. Jsem tomu rád, neboť je něco po druhé hodině páteční a alespoň v Praze se již hodně lidí vidí doma. Po cestě kolega ještě znásobuje moji nervozitu líčením toho, co vše může být elektrickým výbojem poškozeno. Po příchodu do ORANGE & GREEN pobočky v Jirsíkově ulici na Praze 8 se nás ujal vedoucí pobočky a spolu s ním šikovný technik, který s naším počítačem zmizel ve své pracovně. Po cca 10 minutách si dodávám odvahy a jdu se podívat, co a jak. Vidím, že počítač svítí a v duchu se raduji, technik mi ale vysvětluje, že právě zapojil „vše“ mimo „hárddisku“ a tudíž se stalo zřejmě to nejhorší co se mohlo stát – všechna data jsou poškozena… Do Prčic, je pryč pracovní verze zimního časopisu, všechny maily z poslední doby a i ty vtipy od
Urbana… Zatmělo se mi před očima a asi mi i přejel mráz po zádech a hned po něm jsem se taky zpotil. Když mě „místní“ viděli, hodili mi laso, lano (teď nevím co mi vlastně hodili) a začali mi prozrazovat cosi o záchraně dat. Pravda, také již jsem o tom něco slyšel, ale ty cifry, co se mi přitom vybavovaly, mě moc neuklidňovaly. Ale během 5 minut mi bylo objasněno, že celá operace by se měla na 85% podařit a konečná částka, včetně nového disku, by neměla překročit 10 000 Kč. Ještě po cestě domů mi z OG volali a ujišťovali, že po předběžné prohlídce následků škod to vypadá dobře a že v pondělí v poledne si můžeme pro počítač přijít. Jak řekli, tak bylo, dokonce za tisíc 9. Na jednu stranu celkem dost, na tu druhou mám uklizeno na stole a vím, že pravidelné ukládání dat není zbytečné. A kdyby vás náhodou potkalo to, co jsem si myslel, že mě rozhodně nikdy nepotká, víte kam jít pro pomoc, třeba i v pátek odpoledne. A máte-li dokonce Kartu mládeže EURO<26, přijde vás datová obnova o 20 % levněji. mk
Co je to, když se řekne Kolpingova rodina? Adolf Kolping náleží k postavám, které razily cestu k řešení sociálních otázek v Evropě 19. století. Za svůj dvaašedesátiletý život vykonal ohromné dílo, které dosud trvá a osvědčuje se. Protože se ve své rodné obci Kerpenu (leží na cestě mezi Kolínem nad Rýnem a Cáchami) vyučil ševcem a jako švec se také nějaký čas živil, zapálil se pro potřeby mladistvých učňů. V následujících létech vystudoval gymnázium, filosofii, pedagogiku a historii na univerzitě v Mnichově a Bonnu a nakonec se stal knězem. Byl neobyčejně aktivní. V době svého skonu měl za sebou založení 513 (!) spolků, jejichž úkolem bylo postarat se o učně přicházející z venkova do velkých měst a poskytnout jim kvalitní zázemí. Tyto spolky byly zakládány ponejvíce v Německu a Rakousku, v menším počtu také v Itálii, Švýcarsku a na území
dnešního Polska. U nás vznikly v 50. letech 19. století Kolpingovy spolky v Olomouci, Opavě a v Moravské Třebové. V době, kdy se řemesla valem proměňovala v průmyslovou výrobu, vznikaly továrny a formovalo se dělnictvo, zachraňovaly tyto spolky tisíce mladých mužů od „ulice“. Kolpinga často nazývali otcem učňů. Ve spolcích skutečně vládly velmi domácké, rodinné poměry,
které přispívaly k tomu, že síť Kolpingových domů byla velmi populární. Dílo pokračovalo i po Kolpingově smrti. Zní až neuvěřitelně, že v současné době zahrnuje dva a půl tisíce spolků s 270 000 spolupracovníky ve 40 zemích na všech kontinentech. Centrum celého hnutí je v Kolíně nad Rýnem. Kolpingovy rodiny nabízejí levnou rodinnou rekreaci, pořádají doplňkové vzdělávací kursy, s nimiž se mladí lidé mohou uplatnit na trhu práce, orientují se na nově vznikající sociální problémy. Tak například v Praze už skoro 15 let funguje Kolpingova ro dina jako azyl pro matky s dětmi, zaměřená na podporu mladých nezkušených žen, jež ve své roli matek beznadějně selhávají. „Vzdělání – akce – radost ze života“ je trojzvuk, který každé Kolpingovo dílo prostupuje. Milena Černá
NOVÉ SLEVY pro držitele Karty mládeže EURO<26 ČESKÁ REPUBLIKA NAVÝCHOD Na Jezerce 26, Praha 4, 140 00, tel.: 241 404 647, redakce @navychod .cz – sleva 20% na celoroční předplatné časopisu Navýchod, věnujícího se zemím Střední a Východní Evropy, Pobaltí, Balkánu, Kavkazu a Střední Asie. Články o cestování, lidech, přírodě, historii, folklóru, jazycích... Více na www.navychod.cz.
JIŽNÍ MORAVA kultura MĚSTSKÉ DIVADLO BRNO Lidická 16, Brno, 602 00, tel.: 545 212 037, 545 321 269, e-mail:
[email protected] – sleva 50% ze vstupného na divadelní představení.
PRAHA obchod MICHAL KULÍK PP 447, Praha 1, 111 21, tel.: 224 921 765, 606 354 954, www.volny.cz\recykl – sleva 5% na výrobky z recyklovaného papíru, uvedené v nabídce.
SEVERNÍ MORAVA obchod DREAM BOARDSHOP Na Hradbách 2, Ostrava 1, 702 00 – sleva 5 % na veškerý sortiment KNIHKUPECTVÍ ACADEMIA Zámecká 2, Ostrava 1, 702 00 – sleva 15% na produkci nakladatelství Academia 4
MAXPORT S.R.O. Jiráskovo náměstí 4/1439, Ostrava 1, 702 00 – prodejna outdoorového vybavení, sleva 5% na veškerý sortiment.
sport H ORSKÝ HOTEL FIGURA Malá Morávka 256, Malá Morávka, 793 36, Jeseníky,
[email protected] ,
[email protected] , recepce: 554 779 023-6, tel./fax: 554 779 025, objednávky ubytování: 602 514 174, lyžařská škola: 554 779 023 – sleva 10% na ubytování a lyžařské permanentky.
ubytování H ORSKÝ HOTEL FIGURA Malá Morávka 256, Malá Morávka, 793 36, Jeseníky, tel. 554 779 023-6,
[email protected] , www.figura.cz – sleva 10% na ubytování v hotelu (tel. 602 514 174) a v Penzionu Figura (tel. 554 772 033), sleva 10% z cen permanentek (jednodenní, dvoudenní, třídenní, čtyřdenní nebo týdenní) na 5 vleků k sjezdovkám všech obtížností na svazích Pradědu o celkové délce 3 km.
STŘEDNÍ ČECHY kultura BUŠTĚHRADSKÉ MUZEUM OTTY PAVLA U ROTTA Starý hrad 11, Buštěhrad, 27343, tel.: 312 250 685, www.bustehrad.cz – snížené vstupné 15 Kč (sleva 40%). Otevřeno o víkendech 10-16, od dubna do listopadu od 10 do 17. Mimo tuto otevírací dobu je možné dojednat návštěvu s odborným výkladem i ve všední dny pro skupiny alespoň 10 návštěvníků na tel. číslech 723 912 681 nebo 723 912 332. ČESKÉ MUZEUM STŘÍBRA – Barborská 28 – Hrádek, Kutná Hora, 284 01, tel. 327
512 159, www.cms-kh.cz – muzeum stříbra, středověké důlní dílo, sleva 30% – Kamenný dům, Václavské náměstí 183, Kutná Hora, 284 01, tel. 327 512 821 – expozice Kamenný dům, sleva 50%.
VÝCHODNÍ ČECHY stravování Q VIDO Masarykovo náměstí 536, 500 02, Hradec Králové, tel. 495 514 184. Pro držitele KM EURO<26 k hlavnímu jídlu malý zeleninový salát zdarma.
ZÁPADNÍ ČECHY cestování AUTOTURIST, A.S. Panenská 619, Tachov, 37401, tel.: 374 425 803, www.autoturist.cz – na zahraniční zájezdy sleva 5%.
kultura STÁTNÍ ZÁMEK MANĚTÍN Manětín, 361 62, tel.: 373 392 283 – barokní zámek, v historických interiérech nábytek od baroka po historizující slohy, dámský, pánský a lovecký salon, knihovna, zámecký park. Snížené vstupné 20 Kč.
služby F +M CAR, s.r.o. Sady Pětatřicátníků 33, Plzeň, 301 17, tel.: 377 225 401 – pro držitele KM EURO<26 10% sleva z běžné ceny za minutu opalování.
aktuální přehled nových slev naleznete na www.euro26.cz v levém sloupečku nahoře kartáč 2/2004
zima – hory česká republika
Hurá na Praděd! Fungl novou moravskou 10% slevou na lyžování a do konce i na ubytování pro vás, majitele Karty mládeže EURO<26, je ta poskytovaná v areálu nacházejícím se nedaleko nejvyššího moravského vrcholu nad mořem Pradědu 1492 m (hora se asi zvětšuje, protože v Kapesn í m a t l a s e s v ě t a z r o k u 1 9 9 4 j e j e ho v ý š k a u d á v á n a pouze 1491 m). A opět, jak jinak, jsme k jejímu uza vření došli osobní zkušeností.
výšením 90 m a nachází se opět nedaleko výchozího bodu hotelu Figura nebo chcete-li centrálního parkoviště. Celodenní lístek stojí 360,- Kč, dvoudenní 660,Kč, třídenní 940,- Kč, čtyřdenní 1170,- Kč, týdenní permanentka 1700,- korun českých. Pokud se prokážete na jedné z pokladen Kartou mládeže EURO<26, ušetříte již zmiňovaných 10 % z ceny. Ale jak jsme se tady během týdenního pobytu dozvěděli, i v letním období to tady je prima. Po pečlivě značených trasách můžete podniknout nádherné vycházky a turistické výlety, kde vás příroda překvapí nádhernými výhledy a bohatou květenou, nebo navštívit nedaleké kulturní a přírodní zajímavosti, jako jsou lázně Karlova Studánka, Rejvíz – mechová jezírka, renesanční zámek Velké Losiny, zámek Bruntál, Lázně Lipová a Jeseník a vysílač s rozhlednou Praděd. Kapacita hotelu je 45 lůžek. Najdete tady 2- a 4-lůžkové pokoje s úplným sociálním vybavením (sprcha, WC, telefon, TV, SAT). Ale také komplex, kam se vás při dvou rodinách vejde 10 (4+6).
Hotel a rolba Figura Na Praděd jsme již dříve na lyže na den občas zavítali z různých jesenických lyžařských středisek, ale trochu nám vadilo ono dojíždění a s tím spojená nutnost připevňovat lyže na zahrádku, za chvíli je zase sundavat, přestupovat na autobus v Karlově Studánce, který jezdí nahoru na Ovčárnu, při tom všem ještě občas hlídat hyperaktivního chlapečka našich kamarádů... A to samé večer: z Ovčárny sjet dolů autobusem a poté znovu lyže na auto a jízda do plus mínus 25 km vzdáleného hotelu. Navíc skutečnost, že letos měla Praha prázdniny až v druhém březnovém týdnu, nás nutila již před Vánocemi se rozhodovat kam vyrazit, aby tam byl sníh i v tuto celkem pokročilou dobu. Jelikož jsme zatíženi na Jeseníky, volba padla na Praděd, respektive na hotel Figura, který jsme si našli na internetu. „Sice trochu dražší, ale poměrně dobře vybavený, jistota sněhu zajištěna, sjezdovka doslova co by koulí dohodil a navíc žádné obštrukce s lyžemi,“ běželo nám asi hlavou, když jsme si ve Figuře reservovali týdenní prázdninový pobyt. A skutečnost nás nijak nezklamala, navíc jsme v průběhu pobytu ocenili další přednost: díky místnímu bufetu a restauraci jsme si během prázdnin dokonale odpočinuli od vaření. Obecně se dá říci, že hotel návštěvníky láká samozřejmě hlavně v zimě, kdy je výchozím místem pro sportovní vyžití na sjezdových a běžeckých tratích. V okolí chaty je 6 (z toho jich 5 podléhá námi dohodnuté slevě) upravovaných sjezdovek s vleky jak pro začátečníky, tak pro pokročilé lyžaře. Sníh se zde udrží až do jarních měsíců, ničím neobvyklým zde není ani lyžování koncem dubna. Ale abychom nebyli jednostranní – občas na Praděd a přilehlé vrchy padne mlha a to potom není moc daleko vidět, osobně jsme ovšem vyzkoušeli, že když vám nic jiného nezbývá, tak se i v takovém počasí lyžovat dá. Běžecké tratě vedou na jedné straně po hřebenech na Alfrédovu chatu nebo na Skřítek, na druhé straně přes Praděd, Švýcárnu a Červenohorské sedlo na Šerák a přes Ramzovou na Paprsek a Kralický Sněžník. Již byla řeč o místních pěti spřátelených sjezdovkách. Hned u hotelu je „dvojí“ sjezdovka „C“ – červená je dlouhá 610 metrů, modrá 800 metrů a výškový rozdíl mezi startem a cílem je u obou céček 155 metrů. Kousek dál se nachází sjezdovka „D“ 350m/110m, ještě dál nejdelší pradědská černá „A“ 900 m dlouhá s převýšením 199 metrů. A ještě dál, přímo na svahu Pradědu, se nachází vlek s názvem Velký Václavák dlouhý 500 metrů – převýšení 130 m. Jeho menší bratříček Malý Václavák určený hlavně pro děti je dlouhý 250 m s překartáč 2/2004
A nakonec dopravní informace pro jesenické, automobilem nevybavené benjamínky aneb Jak se nejlépe na Praděd dostat. Polocílovou stanicí se pro vás stanou: jedna ze železničních stanic Bruntál, Jeseník nebo Vrbno pod Pradědem, dále budete pokračovat autobusem do Karlovy Studánky na rozcestí Hvězda, odtud se dostanete kyvadlovou dopravou na parkoviště pod Ovčárnou.
Parkovat je možné na hlídaném parkovišti Hvězda, případně u hotelu Figura (zde jen pro ubytované hosty). Horský hotel FIGURA , Malá Morávka 256, 793 36 Malá Morávka, Jeseníky
[email protected] ,
[email protected] Recepce hotelu: 554 779 023-6, tel/fax: 554 779 025, objednávky ubytování: 602 514 174, lyžařská škola: 554 779 023, horská služba: 554 779 020 Druhou variantou taktéž o 10% levnějšího ubytování je levnější, ale od sjezdovek vzdálenější Penzion Fi gura, který najdete v malebném prostředí lázeňského městečka Karlova Studánka, jež se nachází na východním úpatí Pradědu (775 m n. m.). Karlova Studánka je východiskem cest na Praděd, Výr, Ovčárnu, Petrovy kameny a do údolí Bílé Opavy. Lázně byly založeny r. 1785 na místě železářské osady Hubertov, v níž byla postavena hájovna majitelů panství Řádu německých rytířů. Proslavily je prameny železité kyselky i čisté horské lesnaté prostředí. Názvy pramenů: Maxmiliánův, Karlův, Antonínův, Vilémin, Bezejmenný, Trubačský a Norbertův. Lázeňské budovy byly postaveny v klasicistním a empírovém slohu v letech 1803-1893. Nachází se zde též krásný lázeňský park s výtvarnými díly současných sochařů. Za restaurací Hubertus je umělý vodopád. Zajištění ubytování v penzionu Figura ve 2-, 3- a 4-lůžkových pokojích. Celková kapacita penzionu je 18 lůžek. Objednávky ubytování na tel. 554 772 033. A to je snad všechno, co jsme vám chtěli napsat – teď jsme zvědaví co nám o lyžování na Pradědu napíšete vy. mk
Toto snad ani nepotřebuje komentář 5
zima – hory česká republika a také evropa
Lyžařské vleky „Pod klínem“ O lyžařských vlecích „Pod klínem“ jsme psali již v loň ském zimním časopise a tak někteří z vás již vědí, že se nacházejí ve známém lyžařském centru Ramzová. To , že se toto moravské středisko nachází v Jeseníkách, není také pro mnohé z vás žádným tajemstvím.
Rozhovor vznikl sice již loni na podzim, na své aktuálnosti však nic neztratil. Pane Směšný, mohl byste našim členům vysvětlit, jak se do Ramzové a potom konkrétně k Vám dostanou?
Jak je to u Vás s parkováním? Parkování pro lyžaře a ubytované je zdarma přímo pod lyžařskými vleky. Kolik vleků „Pod klínem“ provozujete? Provozuji celkem 3 vleky – jeden o délce 450 metrů, druhý o délce 380 metrů a třetí 120 metrů dlouhý je určen pro děti. Jaké jsou u Vás sněhové podmínky? Sněhové podmínky bývají většinou dobré, samozřejmě pokud není nějaká obleva. Po dobu lyžařské sezóny jsou svahy denně upravovány rolbou. Mohl byste nám dát tip na nějaký zajímavý výlet? Ramzová je východiskem pro řadu zajímavých výletů jak v zimě tak i v letní sezóně – oblíbené jsou túry na paprse, dále do Kladského sedla a na Kralický Sněžník. A nebo lze lanovkou vyjet na Šerák a dále pokračovat po jesenické magistrále až na Praděd.
Sjezdovky „Pod klínem“ Zimní atmosféra je tady moc příjemná, svěží horský vzduch, po většinu času sluníčko na modrém nebi, takřka nedotčená příroda, v okolních vesničkách najdete množství původních dřevěných domů, v dálce se tyčí stožáry, jejichž lopatky díky větru vyrábí elektrickou energii (příjemný pohled pro ekologa)... Těch výhod je tady určitě ještě více – každý si jenom musí najít tu svoji. V Ramzové je dominantním lyžařským svahem ten na 1361 metrů vysoké hoře Šerák, mají tam i sedačkové lanovky, ale také poměrně často fronty, a tak plynulost lyžování dostává zabrat. I my strávili na Šeráku první prázdninový lyžařský den. Současně nás ale první den večer při večerní procházce upoutal osvětlený protisvah. Nelenili jsme a šli se podívat blíže. Potkali jsme tam pana Miroslava Směšného – majitele sjezdovky, a dozvěděli se, že večerní lyžování je tady k dispozici každý večer od 19 do 21.30. Druhý den jsme vyrazili za p. Směšným i s lyžemi hned ráno a byli mile překvapeni nepřítomností front. Během dne jsme „dali“ i 36 jízd, což se nám již dlouho nestalo. Přestávku jsme si dali jen na dobrý obídek v penzionu, jenž patří k vleku „Pod klínem“. Po celý zbytek týdne jsme již nešli jinam. Velice po všech stránkách spokojen jsem panu Směšnému nabídl spolupráci s naší eurokartou, slovo dalo slovo a spolupráce byla uzavřena. Pro nováčky z vašich řad přetiskujeme loňský rozhovor, v němž se dozvíte důležité informace o místních vlecích.
Některé zajímavé slovenské lyžařské slevy LY ŽIARSKE STREDISKO JASNÁ CHOPOK Demänovská dolina 032 51, tel.: 044-5591 505, fax.: 044-5591 511,
[email protected], www.jasna.sk – 30% zľava na denný lístok na lanových dráhach a vlekoch okrem Vianoc, Silvestra, sviatkov a víkendov 30% zľava z ceny kurzov v lyžiarskej škole Snow Sport Jasná School LY ŽIARSKE STREDISKO JASENSKÁ DOLINA Belá-Dulice 038 11, tel.: 043-4297 717, 4297 228, fax.: 043-4297 717, 4297 228,
[email protected] , www.jasenskadolina.sk – 30% zľava z ceny lyžiarskych lístkov okrem jednotlivých jázd (okrem Vianoc, Silvestra, sviatkov a víkendov) LY ŽIARSKE STREDISKO MARTINSKÉ HOLE Štúrova 10, Žilina 010 01, tel.: 041-5003 429, fax.: 041-5003 430, m a r t i n s k e h o l e @ m a r t i n s k e h o l e . s k , 6
Ramzová má přímé vlakové spojení s Brnem, Prahou, Olomoucí a Přerovem, a je navíc rychlíkovou zastávkou. Autobusové spojení je přímé z Brna a Prahy. Další variantou je samozřejmě auto, kterým k nám přijíždí nejvíce turistů. Když již budete přímo v Ramzové, máte vyhráno. Po překonání vlakového přejezdu vás cesta povede doleva, poté doprava podél lesa a asi po 300 metrech se dáte opět doprava a jste u nás.
Panu Směšnému jsem zavolal i v polovině listopadu roku 2004, abych se pozeptal, co je nového a jestli má vylepeného „panáčka“ (identifikační samolepka s naším logem na pokladně, která má za úkol říci všem držitelům Karty mládeže EURO<26: „Tady můžeš využít slevu na svoji kartu“). Pan Směšný mi sdělil, že i on sám prodal se slevou několik permanentek, s tím, že ale není v pokladně pouze on. Príma zpráva pro nás, kteří jsme tento areál pro vás objevili, ale doufám, že také pro vás, kteří jste ho navštívili. Díky zdražení elektrické energie sice pravděpodobně v této sezóně permanentka o něco zdraží – vloni na 12 jízd stála sto korun – pro vás držitele Karty mládeže EURO<26 měl pan Směšný navíc 2 jízdy zdarma, ale přirážka to bude pouze kosmetická a sleva v podobě dvou jízd navíc při koupi každé permanentky zůstane samozřejmě zachována. Dětské lano stojí i nadále 20,- Kč na hodinu. K další výhodě lyžování na lyžařských vlecích „Pod klínem“ patří i možnost ubytování v podobě již zmiňovaného vlastního „obídkového“ penzionu. Nocleh stojí 270,- Kč na osobu, děti do 12 let platí 220 korun. Každý pokoj má své vlastní sociální zařízení. Kapacita chaty je 22 lůžek (4 pokoje po 4 a 1 pokoj je šestilůžkový). Pro držitele Karty mládeže EURO<26 je poskytovaná tentokrát 10% sleva. LY ŽAŘSKÝ VLEK V JAVORNÉ , Klatovy-Javorná, 339 01, tel.: 376 399 838 – permanentka 60,-Kč na 12 jízd, při slevě na KM EURO<26 je to 15 jízd (tj. sleva 20 %). mk
www.martinskehole.sk – 20% zľava na lístky na lyžiarske vleky LY ŽIARSKE STREDISKO SCR VE ĽKÁ RAČA Oščadnica 023 01, tel.: 041-4382 120, fax.: 0414382 120,
[email protected], www.velkaraca.sk – 15% zľava z ceny jazdného na lyžiarske vleky a sedačkovú lanovku, lyž.servisu, požičovne lyží, lyžiarskej a snowboardovej výstroje PARK SNOW DONOVALY Donovaly 976 39, tel.: 048-4199 881-2, fax.: 0484199 882,
[email protected] , www.parksnow.sk – 20% zľava z ceny celodenného lístka, okrem 26. 12. 2004 – 05.01.2005 LY ŽIARSKE STREDISKO SKIPARK RU ŽOMBEROK Ružomberok 034 01, tel.: 044-4322 606, fax.: 0444303 982,
[email protected], www.skipark.sk – 20% zľava z ceny lyžiarskych lístkov (okrem termínu 25. 12. 2004 – 9. 1. 2005 a neplatí pre sezónne a rodinné skipasy)
SNOWLAND VALČA Valča 038 35, tel.: 043-4213 211, fax.: 043-4213 213,
[email protected] , www.snowland-valca.sk , 25% zľava z ceny lístkov na lyžiarske vleky SKI CENTRUM ČERTOVICA Liptovský Mikuláš 031 01, tel.: 044-5522 153, fax.: 044-5525 051 – celodenný lyžiarsky lístok za cenu regionálneho lístka v strediskách Čertovica–sedlo a Čertova svadba v termíne od 7. 1. 2005 do 25. 3. 2005
Některé další lyžařské evropské země – Andorra, Itálie, Polsko, Rakousko, Slovinsko, Švýcarsko... více na:
www.euro26.org/winterdiscounts kartáč 2/2004
zahraničí – salcburk
DO S A L C B U R K U
NEJEN V ZIMĚ A TŘEBA PŘES
Poměrně pestrou a do budoucna stále pestřejší a pe střejší paletu našich evropských cestovatelských článků (kompletní seznam na www.euro26.cz ) tentokrát do plníme o postřehy z cca 150-tisícového hlavního města jedné z 9 rakouských spolkových zemí – Salcburku. „Slaný hrad“, jak by zněl jeho doslovný překlad do češ tiny (častěji se používá název Solnohrad), je ob klo pen na naše poměry vysokými horami. Po pravdě ře če no, není moc míst v relativní blízkosti naší repu bliky, k d e b y s t e s i v č e r v e n c i m o h l i p r o p o t i t t r i č k o a z á roveň se dívat na zasněžené vrcholky 1500-1750 metrů vy sokých hor.
vodní plochy – konkrétně se jedná o jezera „Atter see“ a těsně před Salzburgem „Mondsee“ – obě po levé ruce ve směru jízdy.
Za řekou a za mostem...
Hodně slov v tomto městě začíná na „salz-“ – tedy slaný, i městem protékající zelenomodře zbarvená řeka se jmenuje Salzach. Sůl byla pro Salcburk také po dlouhou dobu nejdůležitějším zdrojem příjmů a hybatelem hospodářství v oblasti. Díky této příznivé situaci se také město postupně stávalo významným centrem katolické církve. Prvním místním biskupem na konci 7. století byl Rupert , po něm se jmenuje i salzburský dóm. V roce 798 bylo místní biskupství povýšeno dokonce na arcibiskupství. – „Slané výlety“ – těch je možné ze Salcburku podniknout několik. Jeden z nich například do bavorského Bad Reichenhall , odkud se nejen k nám dováží místní bílé zlato: známá horská sůl – modrá s jódem a žlutá navíc ještě s fluorem. Pro lepší orientaci: „Bad“ se nachází cca 20 km JZ směrem od Salcburku.
1. S A L C B U R K
2. S A L C B U R K Jak se do Salcburku dostanete? Možností je několik – z Českých Budějovic přes přechod Dolní Dvořiště a dále přes Linec, z moravské strany přes Znojmo–Krems–St. Pölten a šup na „vídeňskou“ dálnici, anebo třeba přes německé město Pasov. Odjakživa jsem si myslel, no tedy spíše od roku 1989, že Pasov je pouze příhraničním městem, které se čas od času stává cílem nákupuchtivých českých hospodyněk. Možná jsem mu trochu křivdil, a to i těm paním. Pasov je malebné, přibližně 50-tisícové německé universitní město, ležící na soutoku tří řek (takové štěstí jen tak někdo nemá) – Dunaje, Innu a nejmenšího Ilzu. Ve městě mají po tomto neobyčejném přírodním jevu pojmenovaný např. i fotbalový stadion – „Dreiflüsse stadion“ a také poloostrov „Drei flusseck“ , ze kterého se vám naskytne pohled na všechny tři různobarevné řeky najednou. Pasov má ale i kouzelné historické centrum, kam si mohou páni během dámského obchodování zajít. Zaparkovat se dá i v centru třeba na „Kleine Exerzier platz“ za euro na hodinu. Bezplatné parkovací místo najdete ale asi těžko, spíš někde dál od centra, ale i tam jsou parkovací místa většinou privátní. Podaří-li se vám nějaké místo najít – gratulujeme a rozhodně dejte vědět kde to bylo, pošleme to dále. K historickým dominantám města patří především Horní a Dolní hrad – „Veste Oberhaus“ a „Veste Niederhaus“ . Po prohlídce města máte dvě možnosti (tedy určitě více), jak se do Salcburku dostat: buď zvolíte cestu jednodušší – dálniční, anebo romantičtější a navíc jistě zajímavější – podél Dunaje směrem na Linec. Pokud zvolíte variantu B, tak hned za městem překročíte neviditelnou hranici mezi oběma zeměmi a potom budete určitě dobrých 30 km sledovat tento evropský veletok pěkně zblízka. Podél silnice, kde je to jen trochu možné, jsou všude jakoby nic vedeny i cyklostezky, na kterých se za okénkem auta míhají jejich uživatelé. Během cesty budete projíždět Engelhartszell, Wesenufer a Eferding, odkud pokračujete dále směrem na Wels, kde najedete na dálnici vedoucí z Lince směr jihozápad. Pozor, ještě dokud je čas se někde poptejte po dálniční samolepce, aby se vám třeba nestalo to co nám, nevjeli jste na dálnici bez ní a nemuseli nervózně vyhlížet nejbližší benzínovou pumpu za účelem jejího nákupu. Ta 10-denní „Vignette“ stojí přijatelných 7,60 eura – s případnou pokutou by to již tak veselé nebylo. Okolí dálnice se rychle mění, pohledy pro spolujezdce jsou pestré, za zvláštní zmínění rozhodně stojí rozměrné kartáč 2/2004
CYKLISTICKÝ
Salcburk je asi stejně jako celé Rakousko, Německo, Holandsko a další dřívější „západní“ země bohatý na již v předchozím textu naťuknuté cyklistické trasy – je to rozhodně jedna z věcí, kterou můžeme svým jižním sousedům závidět. Cyklostezky jsou tady běžnou součástí každodenního života a tam, kde je to jen trochu možné, parkují Salcburčané svůj bicykl přímo před domem. Prostřednictvím tohoto ekologického a zdraví posilujícího dopravního prostředku se dostanete všude kam potřebujete. Na kole se ovšem do zaměstnání nebo na nákupy neprohání pouze domácí, ale současně, a to hlavně v historickém centru, i množství turistů – i Čechů, třeba z Roztok u Prahy, které jsme při této činnosti přistihli. Nemáte s sebou kolo? Nevadí, můžete si je půjčit v některé z místních půjčoven – jedna se nachází třeba u Hauptbahnhof – Hlavního (vlakového) nádraží.
3. S A L C B U R K
P A S S A U /P A S O V
statné kapitolce). Jistě zajímavá by byla i návštěva tzv. „Felsenkeller“ – Skalního sklípku. Tato vinná restaurace byla vytesána přímo do již zmiňovaného kamenného útvaru. Z východní strany potom staré město lemuje již citovaná Slaná řeka. Dominantní ulicí, současně pěší zónou, nákupním centrem, místem, kde je určitě co vidět (třeba i originální sadu ručních mechanických domovních zvonků), je „Getreidegasse“, česky asi Obilná ulice. Na jejím konci najdete mj. nejmenší salcburský dům, jemuž historické dění zasadilo do těsné blízkosti náměstí ze 17. století nazývající se Starý trh – „Alter Markt“ .
SLANÝ
HISTORICKÝ
Historické centrum není v poměru k ostatnímu městu tak velké, jako třeba v Praze, ale určitě si v něm každý najde to své. Ze západní strany je ohraničeno horou „Mönchsberg“, a to celkem zajímavě – řada domů má za souseda prostě – skálu. Jedním z takto vyvolených je komplex budov, kde vystavuje své exponáty Muzeum hraček – „Spielzeug muzeum“ . Těsně vedle něj na Muzejním náměstí můžete navštívit „Haus der Natur“ neboli Přírodovědecké muzeum – vstup 4,50 eura, se Salzburg Card 0,- (více o ní později v samo-
Opravdu zvoní Mezi další zajímavá, v historickém městě nacházející se náměstí jistě patří současně i sousední „Residenz platz“ se svojí originální zvonkohrou. Ta se ozývá svými 35 zvony každý den v 7, 11 a 18 hodin. Mozartovy melodie, které tady můžete v tyto hodiny poslouchat, se každý měsíc střídají (a teď opravdu nevím jestli se střídají i každým rokem a nebo jestli se po 12 měsících znovu opakují – no nemůžeme zase vědět všechno). Pozoruhodná je i 15 metrů vysoká monumentální kašna, již tvoří sochy polokoně-poloryby. A hurá na další historická náměstí: „Domplatz“ – Katedrální náměstí, těsně sousedí s dómem, chcete-li katedrálou. Do ní se vměstná až 10 000 návštěvníků, k vysvěcení monumentu došlo v 1. polovině 17. století. Uvnitř nalezneme i další zajímavost, „Dommuseum“ – vstup 5 euro, se Salzburg Card opět 0,-. Na náměstí se konají koncerty vážné hudby, o čemž i nezasvěcené poinformují sedačky před improvizovaným podiem. Rovněž bychom vás rádi upozornili na „Kapitel-platz“, které se nachází z druhé strany dómu, směrem k pevnostní lanovce. V době naší návštěvy na něm hráli poloamatérští umělci na různé hudební nástroje a zřejmě i poloamatérští šachisté šachy, a to na velké, přímo na náměstí zabudované šachovnici.
4. SALCBURK MOZARTŮV A TAKÉ TROCHU JAPONSKÝ
Mozartova socha na Mozartově náměstí
Hodně věcí se v tomto městě točí kolem slavného hudebního skladatele W. A. Mozarta (1756-1791). Najdete zde dům, kde se slavný Rakušan narodil – tzv. „Mo zarts Geburtshaus“ , který se nachází na nám již známé Getreidegasee 9. Rovněž tak dům, kde skladatel žil – „Mozart-Wohnhaus“ – ten doposud stojí na druhé straně řeky mezi „Makart-steg“ a „Staats-brücke“ na Makartplatz 8. Při návštěvě obou budov (vstup je poměrně vysoký – něco kolem pěti euro) opět pomůže Salzburg Card a vejdete bezplatně. Jenom dejte pozor, abyste se při prohlídce neztratili v jedné z výprav poznáníchtivých a všudypřítomných Japonců, kterých se v historických památkách Salcburku a jejich okolí alespoň v době letních prázdnin vyskytuje velké množství. 7
zahraničí – salcburk
V Salcburku, v komplexu kostela sv. Šebestiána, se nachází i hrob Mozartovy rodiny, kde je pohřbena jeho manželka a otec; sám Wolfgang ale zemřel ve Vídni a pohřben byl ve společném hrobě – také jeden z paradoxů života. Mozart má v Salcburku i své náměstí – „Mozart platz“ a na něm i svoji sochu z poloviny 19. století, kterou jsme pro vás vyfotili. Na jeho náměstí má i o víkendu otevřeno pro turisty potřebné informační centrum. Skladatelovo jméno nese i lávka pro pěší „Mo zart-steg“ , vedoucí z jeho náměstí přes řeku Salzach. Určitě jsme na něco zapomněli a něco jmenující se Mozartův, Mozartova, Mozartovo ani nepoznali ☺. A ještě jedno a opravdu již doufejme poslední sdělení o Mozartovi z naší strany v bodě 4 – i salcburské letiště nese jeho jméno. No a abychom nemluvili stále pouze o jednom jediném slavném hudebníkovi, můžete se v St.-Peter-Bezirk od 1. července do 21. září dozvědět něco více o Mozartovu současníkovi Johannu Michaelu Haydnovi (1737-1806) na tzv. J. M. Haydn Memorial.
5. „S ALCBURSKÝ MOZART
PRA ž SKÝ “
V Praze se nadaný skladatel dočkal svého času snad největšího uznání od publika, jeho opery – např. „Cosi fan tutte“, „Figarova svatba“ a „Kouzelná flétna“ okouzlily svého času celou Prahu. A co více, další jeho opera „Don Giovanni“ prožila v Praze roku 1787 v Nosticově divadle dokonce svoji světovou premiéru! A když již je řeč o Mozartově vztahu k Praze, není možno se nezmínit o Mozartovi duševně i muzikantsky spřízněné Duškovic rodině (František Xaver Dušek byl klavíristou, skladatelem a pedagogem, jeho manželka Josefa potom koncertní pěvkyní, která zářila hlavně v Mozartových dílech). O Duškových se díky Mozartovi u nás dozví každý pozornější školák již během své povinné základní docházky.
6. S A L C B U R K M O Z A R T Ů V –
KULATÝ
Náladu po celodenním procházení se si můžete ještě přisladit prostřednictvím „Echten Salzbuger Mozartku gel von Mirabell“ , které se vyrábějí od roku 1890 – marcipán, světlý a tmavý nugát, vlašské ořechy plus pravá čokoláda = dobrota, která se prodává opravdu na každém kroku v různých početních baleních – můžete si koupit 1, 3, 6… Vydržíte-li ale až do pondělí, pořídíte jich 20 za nejpřijatelnější cenu, kde jinde než třeba… v Bille. V reklamních letácích jsou tyto sladkosti dokonce pasovány na „Tradiční dárek z Rakouska“ anebo se v nich praví „Vše z Rakouska v jedné čokoládě“ (ti Rakušané – rozumějte tvůrci letáků – umějí trochu přehánět, není-liž pravda?! pozn. redakce ☺). No ale přece ještě něco kulatého: www.mozartkugel.at. Tady se do nejmenších podrobností dozvíte vše a ještě vám k tomu na úvod pěkně zahrají...
7. S A L C B U R K
NEJEN EURO 26 KARTOVÝ
„Salzburg card“ – užitečná věcička, pomáhá k bezplatné návštěvě většiny salcburských muzeí a památek včetně „Mozartových domů“, jakož i v městské přepravě z místa na místo v rámci zóny S. To vše pro do8
spělého od 1. 1. do 15. 6. a 16. 9. do 31. 12. za 19, 26 či 32 euro v závislosti jde-li o den, dva nebo tři. Navštívíte-li Salcburk v hlavní sezóně od 16. 7. do 15. 9. trošku si připlatíte, ale ne moc: 21, 28 a 34 euro. Abychom si přihřáli i naši polívčičku, požádali jsme rakouské EURO<26 kolegy o několik slev právě pro vás: SKICIRCUS SAALBACH HINTERGLEMM LEOGANG 5754 Hinterglemm, Zwölferkogelweg 208, tel: ++43 (0)6541 63210,
[email protected], www.skicircus.at – 10 % sleva na vleky v lyžařském středisku Saalbach Hinterglemm LOFERER ALM-BAHNEN BERGBAHN 5090 Lofer, Lofer 275, tel: ++43 (0)6588 84500,
[email protected], www.ski-lofer.at – sleva 18% procent ZINKENLIFTE HALLEIN BAD DÜRRNBERG 5400 Hallein, Schöndorferpl. 14, tel: ++43 (0)6245 85105,
[email protected] , www.duerrnberg.at – sleva 15 % na denní permanentku WILDKOGELBAHNEN AG 5741 Neukirchen, Wildkogelbahnstr. 343, tel: ++43 (0)6565 6405,
[email protected] , www.wildkogelbahnen.at – sleva 10 % ABTENAUER BERGBAHNEN 5441 Abtenau, Döllerhof 115, tel: +43(0)6243 2432 www.abtenauer-bergbahnen.com – sleva na denní a půldenní permanentku Více informací o zimních rakouských slevách se dozvíte na www.euro26.org/winterdiscounts , více o rakouské Kartě mládeže EURO<26 na www.euro26.at . O vlastní katalog se všemi aktuálními slevami si můžete napsat na EURO<26 Jugendkarte, Glockengasse 4d, 5020 A-Salzburg, anebo e-mail:
[email protected].
8. S A L C B U R K
PEVNOSTNÍ
„Festung Hohensalzburg“ (542 m n. m.) – středověká pevnost pocházející z 11. století, cestu nahoru můžete absolvovat placeně prostřednictvím nejstarší lanovky v Rakousku „Festungsbahn“ (ta byla postavena v roce 1892 a nahoru vás doveze skoro za minutu), anebo bezplatně pěšky – ušetříte 3,60 eura a navíc si trochu provětráte plíce. Hradní komplex se tyčí ve výšce 120 metrů nad Salzachem. Až dojdete nahoru, určitě se pochválíte za ten krásný výhled, který se vám na všechny světové strany naskytne – pozorovat budete moci nejen město, ale současně již zmiňované hory. Prohlídka celého členitého komplexu vám zabere poměrně dost času – je tady Hradní muzeum, palác Hohe Stock, v jehož 3. a 4. patře se nacházejí pěkně zařízené gotické Knížecí pokoje, kostel St. Georg, hospodářský dům, různě se jmenující věže, návštěvnické a informační centrum… Zajímavé mohou jistě být i večerní koncerty. Kromě již uváděného se na Hradě konají hlavně o Vánočních svátcích zajímavé programy, např. sem můžete zavítat na Adventní trh, na Štědrý den se koná slavnostní mše v kostele svatého Jiří a na Silvestra se tady pořádají novoroční pevnostní oslavy.
9. S A L C B U R K
NAKUPOVACÍ
Pozor na sobotu po 17.00. V tuto hodinu se tady totiž uzavírají malé, pro našince cenově a sortimentně přijatelné, markety Billa. Později najdete otevřené buď jenom turecké sámošky – mají pestrý výběr ovoce a zeleniny, někdy vás v nich ale může potkat problém, a to díky osobitému druhu písma a občas neprůhlednému obalu – rozeznat potom o jaké zboží jde je někdy opravdu tvrdým oříškem. Z nouze největší pomohou i benzinové pumpy, ale je to něco za něco – jejich sortiment není tak bohatý a zároveň „pumpující“ logicky využívají své otevírací exkluzivity.
10. S ALCBURK
OBČERSTVOVACÍ
Občerstvení „ve stoje“ můžete vykonat například v restauracích rychlého občerstvení Burger King , třeba na hlavním vlakovém nádraží. Po celém městě si můžete koupit pravý turecký kebab od pravých Turků anebo
pravý rakouský párek, a to i pozdě do noci v pevných, ale i v pojízdních prodejnách. Takový správný místní „hotdog“ se jmenuje Bosna a kromě párku a kečupu, popř. hořčice, v něm dostanete i nakrájenou cibuli. Celkem vás tahle paráda přijde na 2 eura 30 centů. Poněkud zdravěji se můžete občerstvit v „mořských“ bufetech Nordsee, které jsme našli v počtu 2 pouze na turistické Getreidegasse, možná budete mít větší štěstí i jinde. Najdeme zde pestré pochutiny z mořských plodů – vybrat si můžete z krevetových chlebíčků, baget, salátů, dostanete tady i obalované filé nebo lahodné kalamáry, nejen na oči zaútočí celozrnná bageta s uzeným lososem… No pojďme raději dále zpět na zem, potažmo do možností v ČR, třeba do McDonalds – najdete jej na téže ulici a bezplatná čistá toaleta potěší.
Již aby to bylo i u nás Občerstvení „v sedě“ – jste-li zkoumaví a chcete-li alespoň částečně poodhalit tajemství místní kuchyně, během dne trochu šetřete a večer si zajděte do jedné z místních restaurací. Narazíte třeba na jakési „špecle“, neboli nočky podobné slovenským haluškám osmažené na cibulce s roztaveným sýrem. Pokrm vám přinesou na pánvičce, aby rychle nevystydl. Chuťově to připomíná naše knedlíky s vajíčkem. Nebo si dejte krůtí smažený řízek s jakousi zdejší variantou bramborového salátu. Samozřejmě není v Salcburku restauračního zařízení, kde by vám nenabídli na tenko rozklepaný vídeňský řízek přes celý talíř. A stejně, alespoň mě to táhne někam jinam, třeba do restaurace chorvatské, kde si můžete dát na večeři něco pro nás vzácnějšího a objektivně zdravějšího: na česneku a olivovém oleji smažené (neobalované) kalamáry, sice za 8 euro, ale dostanete k nim i bohatou zeleninovou oblohu. Jednu takovou restauraci, i s malou, asi čtyřstolovou zahrádkou, najdete např. v ulici Elisabethstrasse opět nedaleko nám již známého vlakového nádraží.
11. S ALCBURK (ARCI )BISKUPSKÝ Po „Müllner-steg“ se dostanete do Zahrady trpaslíků. Nejedná se o klasické trpaslíky z pohádek, jejichž vášnivými distributory se v okolí našich hranic stávají někteří naši spoluobčané, nicméně po bližším prozkoumání těchto postaviček, nacházejících se v parčíku nedaleko zámku Mirabell, jsem sice musel uznat dobrý nápad autora sjednotit sbírku, jistou bizarnost jí však nikdo nevezme. Zatímco trpasličí zahrada stojí trochu mimo zájem turistů, to zámek Mirabell a stejnojmenná květinová zahrada se opět jen hemžily převážně čipernými turisty ze Země vycházejícího slunce. O pozitivní úloze různých biskupů, jímž Salcburk vděčí za mnohé, jsme si již v úvodu cosi řekli. Ale křivdili bychom ještě jednomu z přelomu 16. a 17. století, kdybychom se o něm nezmínili. Tím dotyčným je arcibiskup Wolf Ditrich von Raitenau, který nechal zámek Mirabell postavit pro svou přítelkyni Salome Altovou, se kterou měl celkem 15 dětí. Vstup do zámeckých prostor, kde je dnes umístěna např. knihovna, je pro všechny návštěvníky zdarma. Za návštěvu jistě stojí i zelené, ze stromů vytvořené „bludiště“. Tak to bylo několik salcburských postřehů, napište nám ty svoje, když budete chtít. mk kartáč 2/2004
zahraničí – zadar
Z A D A R –
BÍLÉ ZDI, SLANÝ VZDUCH A SALÁT Z CHOBOTNICE
„Hrdina, ne zločinec!“ – tímto výkřikem a odhodlanou tváří generála Anteho Gotoviny (obžalovaného mezi n á r o d n í m s o u d n í m t r i b u n á l e m v H a a g u a m o m e n tálně už třetím rokem na útěku) na obřím plakátu vítá za darské staré město turisty. Do urbanistického lektvaru s extraktem prastarých římských památek, raně stře dověkých chrámů a typicky benátské architektury tak přidává esenci silného lokálpatriotismu i špetku mo derního chorvatského nacionalismu. Pojďme ho tedy ochutnat, pochopitelně s nezbytnou kartou EURO<26 v kapse...
URBS IADER Město Zadar se nachází na nejčlenitější části pobřeží střední Dalmácie , přirozeně chráněno ostrovy Ugljan a Pašman. Jeho poloha jej předurčovala stát se významným obchodním centrem. Vybudované na poloostrově s dobrým přírodním přístavem bylo ideálním útočištěm pro lodě plující ze Středozemí či východního Jadranu do Ravenny, Benátek nebo Terstu. Nacházelo se totiž takřka na půli cesty mezi všemi významnými jadranskými přístavy a znavené posádky zde mohly nabrat sil, opravit své koráby či doplnit jejich zásoby. Také silné proudy na otevřeném moři a obtížná navigace v průlivech mezi stovkami ostrovů a ostrůvků přispívaly k tomu, že se ze Zadaru záhy stala jakási povinná zastávka při plavbě Jadranem. Však je také
Plakát místího hrdiny vadí i chorvatské vládě
k neuvěření, kolik místních legend začíná tím, že kdosi plul kamsi, ale kvůli bouři byl nucen hledat útočiště v Zadaru a... Ale zatím nepředbíhejme. Římané nazvali někdejší sídliště kmene Liburnů Iader (Jader) a přestavěli ho na klasické římské urbs quadrata – město se čtvercovou sítí ulic. Císař Augustus osobně přispěl na stavbu městských zdí s branami a věžemi, které sloužily k obraně před útoky z vnitrozemí. Zbytky těchto zdí jsou ve městě dodnes k vidění, stejně jako forum – centrální náměstí, a mnoho dalších památek. Během svého římského období byl Iader jedním z nejvýznamnějších míst provincie Dalmácie.
„V Y T V O Ř I L
HŘÍŠNÝ BISKUP
DONAT “
V centru dnešního starého města se tak prolínají prvky křesťanské kultury s uměním pozdní antiky. Na přelomu 4. a 5. století byl na centrálním náměstí vybudován rozsáhlý biskupský komplex s nádhernou bazilikou. V 10. století se jejím unikátním mozaikám, nástěnným malbám a zeleným a bílým sloupům obdivuje ve svých spisech byzantský císař Konstantin VII. Porfyrogenet. Na mramorovém relikviáři s popelem sv. Anastázie (sv. Stošija) jsou vytesána slova Donatus peccatur episcopus fecit – „vytvořil hříšný biskup Donat“. Poprvé se tak setkáváme se zmínkou o osobě biskupa Donata, který je jedním z patronů města. Coby významná církevní osobnost své doby (počátek 9. století) kartáč 2/2004
často vyrážel na diplomatické mise k oběma císařům již rozdělené Římské říše a z Konstantinopole přinesl do města ostatky světice, které pak byla bazilika zasvěcena. Tradice jej rovněž spojuje se zřejmě největší zadarskou dominantou – obří rotundou kruhového půdorysu, jež je už po staletí nazývána chrámem sv. Donata, přestože byla původně zasvěcena Svaté Trojici a dnes už neslouží své sakrální funkci (konají se tu především pěvecké koncerty). Také tato stavba pochází z dob, kdy byl Zadar centrem byzantského thematu jménem Dalmácie. S Kartou mládeže EURO<26 můžete chrám sv. Donata navštívit s 50% slevou, přičemž lístek platí i do zajímavého Archeologického muzea (Arheološki muzej) umístěného v moderní budově ze skla a betonu naproti.
DVĚ
LEGENDY
Jak vidno z předchozích řádků, milovníci architektury (a to nejen církevní) si v Zadaru přijdou na své. Protože významných staveb je ve městě skutečně mnoho a jejich výčet by byl poněkud nudný, přichází na řadu slíbená legenda... Kdysi dávno se jeden kupec benátský plavil z Palestiny domů a na své lodi vezl tělo sv. Šimona (starce, jenž dle Bible vzal v chrámu malého Ježíše do rukou a poznal v dítěti Spasitele). Přišla však silná bouře a kupec byl nucen přistát v Zadaru. Zde onemocněl a před
Pohled na střechu chrámu sv. Donata z kampanily
svojí smrtí nechal světcovo tělo zakopat. Klášterním sestrám, které se o něj staraly, ale řekl, že v jeho dokumentech najdou něco zajímavého. Když zemřel, jeptišky našly zprávu o světcových ostatcích, nechaly hrob v noci otevřít a objevily ostatky sv. Šimona, které už ve městě zůstaly a světec se tak stal dalším z patronů města. Později, roku 1381, nechala krásná královna Alžběta, dcera bosenského bána Štěpána Kotromaniće a manželka uhersko-chorvatského krále Ludvíka z Anjou, zhotovit nádherný sarkofág ze stříbra, v němž spočívají relikvie dodnes. Dalším z patronů města, kterého nelze vynechat, protože je zobrazen v městském znaku an cválá na černém koni třímaje štít a kopí se zástavou, je sv. Chrysogon (sv. Krševan). Jeho bazilika se nachází nedaleko katedrály. Již bylo zmíněno, že legend o nešťastnících hledajících útočiště v zadarském přístavu je víc. Nuže: Roku 1177 se plavil papež Alexandr III. do Benátek. Silná bouře jej však přinutila ukrýt se v klidném zadarském přístavu. Měšťané hbitě uspořádali velkolepé uvítání a honosnou oslavu. Papež přijel ke katedrále na bílém koni, následován knězi a lidmi zpívajícími chvalozpěvy. Zajímavé však je, co si poznamenal člen papežovy suity, kardinál Benzon, totiž že tyto zpěvy byly zpívány v místním slovanském jazyce. Není divu, vždyť již od 9. století se v týlu Zadaru rozvíjel chorvatský stát, s nímž město udržovalo čilé kul-
turní i obchodní styky. Již od raného středověku se tedy ve městě usidlovali Slované a postupně v něm převládali, až se ve 12. století Zadar stal součástí uhersko-chorvatské personální unie. Avšak už tehdy se o bohatý Zadar a vůbec celou Dalmácii začaly zajímat úskočné Benátky...
POD
KŘÍDLY LVA SV .
M ARKA
„Bylo by zbytečné hledat krásnější a bohatší město, jedno z nejlépe opevněných na světě, obklopené vysokými zdmi a věžemi...“ Tato slova zapsal křižácký kronikář, jistý de Villehardouin, jsa očitým svědkem toho, když se benátské lodě pustily s křižáckou pomocí do obléhání Zadaru. Z moře, v chladných dnech roku 1202, muselo město vypadat opravdu nedobytně – mohutné hradby obklopovaly město jako kamenný prstenec a jeho bezpečnost zajišťovaly také dvě pevnosti, jedna obrácená k moři a jedna u vjezdu do přístavu. Ten byl zároveň chráněn silným řetězem, který se dal napnout přes ústí zálivu a zabraňoval tak nepřátelským lodím vplout. Přesto křižáci město pro Benátky dobyli, vydrancovali a vypálili – a „odpracovali“ si tak převoz do Svaté země. Ale byly to právě Benátky, město okřídleného lva, kdo pokořenému Zadaru vtiskl dnešní nezaměnitelný mediteránský ráz – pravda, po řádění křižáckých vojsk bylo na čem stavět, protože kromě chrámů prý ne-
Panorama města, v pozadí ostrovy Ugljan a Pašman
zbylo téměř nic. Nejde jen o bělostnou kampanilu tyčící se vedle chrámu sv. Donata, ale i o zajímavou Zem skou bránu připomínající Vítězný oblouk, Přístavní bránu vybudovanou roku 1573 na oslavu vítězství křesťanské flotily nad Osmany v námořní bitvě u Lepanta (zadarské lodě údajně celou flotilu vedly), Městskou lóži, v níž zasedal patriciát, či Městskou strážnici na někdejší Piazza del Popolo (dnes Narodni trg ). Mimochodem, kdykoliv se na Náměstí lidu nějaký skutečný lid srotil a dožadoval se před radnicí jakýchsi práv, městská hlídka ve strážnici stojící naproti bleskurychle vystavila v jejích ohrazených podloubích dvě děla, aby si lid uvědomil, že městská rada dělá pro jeho dobro to nejlepší a rychle se rozešel. Dnes se můžete do obou posledně zmíněných objektů – lóže i strážnice – podívat díky Kartě mládeže EURO<26 za celkem 3 kuny chorvatské (asi 13 korun), což je na místní poměry prakticky zdarma.
UNIVERSITAS JADERTINA V seznamu zadarských zajímavostí, kuriozit a pamětihodností nesmí chybět zmínka o místní univerzitě. Zadar je totiž také jedním z nejstarších univerzitních měst Evropy – místní vysoké učení zde bylo založeno už roku 1396, tedy ani ne o půlstoletí později než pražská Univerzita Karlova. Zakladatelem Universitas Jader tina (přesněji řečeno, jednalo se tehdy o teologicko-filozofické Studium generale) byl generál domi9
zahraničí – zadar nikánského řádu Raimund de Vinies z Capuy. Od svých počátků zadarské vysoké učení vzkvétalo a přijímalo studenty z mnoha zemí. Roku 1553 získala univerzita privilegium udělovat podle velmi přísných akademických měřítek doktoráty, čímž se ve své době zařadila mezi nejvýznamnější evropské univerzity, ať už světské či církevní. Fungovala samostatně až do roku 1807, poté zde dlouhá léta sídlila Filozofická fakulta Univerzity ve Splitu a teprve nedávno, roku 2002, bylo rozhodnuto o obnovení staroslavné Universitas Jadertina. Jedná se pravděpodobně o jednu z nejpříjemnějších vzdělávacích instituci v Evropě – leží prakticky na pláži, takže když vám je na přednášce horko... Jako poslední památku nelze opomenout Náměstí pěti studní (Trg pet bunara). Pod ním se nachází obrovská podzemní cisterna s vodou, která městu sloužila jako téměř nevyčerpatelná zásobárna během obléhání města osmanskými vojsky. Dnes toto náměstíčko s pěti ozdobnými studnami a pokryté širokými mramorovými deskami slouží hlavně jako tréninková plocha místní skateboardové mládeže. Pokud vám při pohledu na tyto neunavné sportovce skotačící v odpoledním horku vyhládne či spíš vyschne v hrdle, můžete se svlažit v pizzerii nápaditě pojmenované „5 bunara“ ležící přímo na náměstí, a to s příjemnou slevou 10 % díky Kartě mládeže EURO<26. Na současné podobě města se významně podepsali ještě dva činitelé – Habsburkové a Spojenci. Ti první nechali strhnout opevnění a přetvořili město v turis-
Trajekt společnosti Jadrolinija – máte na ně slevu!
tické letovisko (novodobá turistika má v Zadaru tradici již z první poloviny 19. století) a ti druzí jej za druhé světové války důkladně vybombardovali. Zadar totiž v meziválečném a válečném období patřil Itálii a teprve roku 1945 byl znovupřipojen k Chorvatsku, potažmo Jugoslávii. Město doslova vstalo z popela (celé dvě třetiny budov byly zničeny) a dnes by při pohledu na pečlivě zrestaurované památky nikoho nenapadlo, jakým kataklyzmatem si muselo projít.
HAJDEMO
NA
PIJACU !
Tak jako v ostatních dalmátských městech, i zde je jedinečným zážitkem návštěva místního tržiště. Zadarská Pijaca je prý jedna z největších a nejlepších. Funguje už od středověku a zdobí jí stánky s tím nejchutnějším ovocem („Nejsladší meloun na světě! Král slasti!“ vykřikuje prodavač za vašimi zády), bizarní zeleninou či aromatickými bylinami. To však není zdaleka všechno. Krojované babičky vám nabízejí nejjemnější panenský olivový olej z Ugljanu, domácí rakiji a rovněž slavný sýr z ostrova Pag. Naproti, hezky schovaný ve stínu někdejších pevnostních zdí, stojí rybí trh. Místní vám opět řeknou, že jde o nejlepší rybí trh na celém pobřeží, ale jak jsme již zjistili – co zde není nejlepší... Faktem je, že za 10 kun (45 korun) tu koupíte pytlík čerstvých sardinek, a pak už se můžete jen procházet mezi stánky, obhlížet nejrůznější mořskou havěť, vychutnávat pobízení prodavačů a smlouvat, smlouvat a smlouvat... 10
ZADAR
SOUČASNOSTI
Jak už bylo předesláno v úvodu, někteří místní jsou také značně nacionalisticky naladěni. To neznamená, že by pronásledovali cizince, naopak, turisty tu mají velice rádi, ale libují si v mávání vlajkami nebo zdůrazňování mnohdy temné či přinejmenším kontroverzní národní minulosti. Stejně jako v ostatních chorvatských městech, která byla počátkem 90. let těžce postižena válkou za nezávislost, je to však pochopitelné. Zadaru totiž doslova „za humny“ vznikla separatistická Republika Krajina, jež usilovala o připojení k Srbsku a neváhala své požadavky podpořit zbraněmi. Ostřelování a bombardování města bylo na denním pořádku a teprve roku 1995 byla všechna Srby obsazená území doslova vyčištěna při bleskových operacích chorvatské armády. O tom, že tyto akce nebyly vždy z hlediska válečného práva v pořádku, svědčí i předvolání před mezinárodní tribunál pro jednoho z velitelů, generála Gotovinu, rodáka z „protějšího“ ostrova Pašman. Generál je od té doby na útěku a skrývá se neznámo kde, avšak pro místní je jejich osvoboditelem a nespravedlivě stíhaným hrdinou. Turisty však politika pramálo zajímá, přijeli se přece pokochat nádherným městem a jeho neméně famózním okolím. V blízkosti Zadaru se totiž ve větší či menší vzdálenosti nacházejí čtyři národní parky (PPlitvická je zera, kde se natáčely populární východoněmecké filmy o Vinnetouovi, kaňony Paklenice, průzračná řeka Krka a dech vyrážející Kornatské souostroví ) a dvě přírodní
Nacionalismus ruku v ruce s obchodními zájmy?
rezervace (pohoří Velebit a Telašćica). O třech stovkách ostrovů a ostrůvků s množstvím pláží, olivových hájů a pitoreskních vesniček ani nemluvě. Také na ně se díky Kartě mládeže EURO<26 dostanete s výraznou 30% slevou na trajekty státní společnosti Jadrolinija.
JAK
DO
ZADRU
Kdepak, to není práce tiskařského šotka – Zadar by měl ve 2. pádu být nikoliv bez Zadaru, ale Zadru (stejně jako Karlovac bez Karlovce, nikoli Karlovace atd.), ale zavedenější je zkrátka tvar první. Leč dost nudných historicko-sociologicko-lingvistických poznatků – jak se tedy dostat do Zadaru? Předpokládejme, že tam vyrážíte v létě – nabízí se několik možností dopravy. Nejpohodlnější a cenově více než dostupná je cesta autem. Nemusíte mít ale své vlastní, www.spolujizda.cz). stačí využít Centra pro spolujízdu (w Chce to mít ovšem štěstí, aby ve vámi požadovaném termínu někdo do Zadaru jel, v létě je však takových řidičů nabízejících svezení za podíl na benzínu víc než dost a díky zbrusu nové dálnici, která je od letoška v Chorvatsku v provozu, můžete štreku z Prahy do Zadaru urazit za neuvěřitelných 9 hodin (a zhruba 1000 korun)! Pro srovnání – autobusem z Prahy do Záhřebu putujete 11 hodin (za 1700,-) a pak vás ještě čeká náročná cesta buď dalším vnitrostátním autobusem (ty jsou však moderní a většinou klimatizované) nebo vlakem, a to v podstatě za stejnou cenu. O vla-
cích v Chorvatsku vůbec platí, že se vyplatí, když máte spoustu času a chcete si vychutnat okolní krajinu (která rozhodně stojí za to). Vnitrostátní doprava zde obecně trpí bizarním tvarem státního území (který můžeme přirovnat k bumerangu či hodně nepovedenému rohlíku), a proto se cestování může protáhnout. Pokud se například z hlavního města Záhřebu chcete dostat do Dubrovníku na samém jižním cípu země, bude vám to autobusem trvat 12 hodin. Druhá varianta je: vlakem do Splitu (s InterCity přibližně 6 hodin) a poté 5 hodin autobusem. Ano, letadlo to zvládne za tři čtvrtě hodinky, ale zase si neužijete průjezd krátkým úsekem bosenskohercegovského území (legendy říkají, že jinak platná vízová povinnost občanů ČR do Bosny a Hercegoviny se vás jako pasažérů autobusu směr Dubrovník netýká, ale pozor! – není to ověřeno). Kdo nechce riskovat, že ho na hranici v Neumu Bosňáci vysadí, může se ze Splitu svézt lodí. Tolik tedy ke komplikovanosti cestování v Chorvatsku. Ale zpět do Zadaru. Jak už bylo řečeno, dostat se tam není složité. A až tam budete, určitě se poohlédněte po ubytování v hostelu spravovaném místní pobočkou KM EURO<26. Omladinski hostel se nachází za zdmi s pestrobarevnými graffiti hned u moře na adrese Obala kneza Trpimira 76 (z centra podél moře směrem na západ). Na recepci si pak vezměte katalog s aktuálními slevami a zeptejte se, kde si můžete dát čerstvý a osvěžující salát z chobotnice. Řekne se to vlastně stejně... krv
Mládežnický hostel na Nábřeží knížete Trpimíra
Užitečné odkazy: www.euro26.hr www.grad-zadar.hr www.zadarinfo.com
SLOVNÍČEK
UžITEČNÝCH VÝRAZŮ
Přestože je chorvatština češtině blízká, neuškodí uvést několik potřebných slovíček a obratů bok! / dobar dan! ahoj! / dobrý den! molim vas / hvala prosím vás / děkuju desno / lijevo vpravo / vlevo Koliko to košta? Kolik to stojí... Imate predivne oči. Máte překrásné oči. To su tvoji mišići? To jsou tvoje svaly?
A
NA CO SI DÁT POZOR ...
No a právě proto, že je chorvatština naší řeči tak blízká, je zapotřebí dát si pozor na pár roztomile matoucích slůvek. Třeba abyste nedostali šlichtu pro prasátka, až si řeknete o nějaký ten nápoj ☺ pravo rovně (vpravo = desno ) godina rok (hodina = sat ) slikati fotit (svlékat = skidati ) napoj pomyje (nápoj = napitak, piće ) milovati hladit (milovat = voljeti ) stražnjica zadek (strážnice = stražara )
kartáč 2/2004