2004 Sb. VE SPOLUPRÁCI NELÉKAŘSKÝCH ODBORNÝCH SPOLEČNOSTÍ

Česká společnost pro zdravotnickou techniku

BULLETIN 2004 KONFERENCE K ZÁKONU 96/2004 Sb. VE SPOLUPRÁCI NELÉKAŘSKÝCH ODBORNÝCH SPOLEČNOSTÍ Ing. Zdeněk Šlégr, odborný garant konference Česká společnost pro zdravotnickou techniku ve spolupráci s Českou asociací sester, se Společností biomedicínského inženýrství a lékařské informatiky ČLS J. E. Purkyně a se Společností radiologických asistentů ČR uspořádala 10. prosince 2004 v Praze konferenci Zákon 96/2004 Sb. O NELÉKAŘSKÝCH ZDRAVOTNICKÝCH POVOLÁNÍCH. Odborný program konference byl zaměřen na interpretaci zákona a jeho prováděcích předpisů ve vztahu k nelékařským pracovníkům zdravotnických zařízení, zejména ke klinickým inženýrům a technikům, biomedicínským inženýrům a technikům a ve vztahu k dalším pracovníkům z oborů radiologie a ošetřovatelství. Do programu konference byla také zahrnuta témata, která jsou odezvou na novou legislativu: úloha odborných společností v celoživotním vzdělávání, současnost a budoucnost biomedicínského vzdělávání v ČR a lidský faktor v péči o zdravotnické prostředky. Odborné zaměření konference a její uspořádání bezprostředně po nabytí platnosti prováděcích předpisů zákona 96/2004 Sb. přivedlo do Prahy na Novotného Lávku č. 5 více než 200 účastníků z celé republiky, z nichž 75 % bylo ze zdravotnictví, 14 % ze školství a 8 % ze státní správy. Pořadatelé si byli vědomi úskalí představovaného na jedné straně obrovským množstvím textů zákona, prováděcích vyhlášek a nařízení vlády, a na druhé straně nezbytným časovým omezením jednotlivých přednášek a následných živých diskusí. Východiskem byl tištěný sborník s charakterem „průvodce“ novou legislativou, jehož nedílnou součástí je CD-ROM s kompletní legislativou spojenou se zákonem č. 96/2004 Sb.


Tyto dokumenty můžete od 10.1.2005 nalézt na http://www.ikem.cz → aktuálně → Zákon 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních. Budete-li se dodatečně potřebovat seznámit se sděleními přednesenými na konferenci, přijměte následující obsah sborníku: Úvodní slovo MUDr. František Jurek, předseda ČSZT a ředitel MN Ostrava

Uznávání profesních kvalifikací – informace z odboru VVO MZ ČR PhDr. Ivanka Kohoutová, ředitelka odboru VVO MZ

Zákon č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních a prováděcí právní předpisy Mgr. Eva Prošková, konzultant MZ pro oblast nelékařských zdravotnických povolání

Celoživotní vzdělávání a role odborných společností Mgr. Dana Jurásková, MBA, předsedkyně kreditní komise ČAS

Volný pohyb osob – obecný systém uznávání kvalifikací Mgr. Eva Prošková, konzultant MZ pro oblast nelékařských zdravotnických povolání

Aplikace zákona č. 96/2004 Sb. v prostředí technických pracovníků Ing. Jaromír Cmíral, DrSc., předseda Společnosti biomedicínského inženýrství a lékařské informatiky ČLS J. E. Purkyně

Aplikace zákona č. 96/2004 Sb. v prostředí radiologie Mgr. Josef Hyka, R. R. A., předseda Společnosti radiologických asistentů ČR

První zkušenosti ve FN Plzeň s aplikací zákona 96/2004 Sb. a jeho prováděcích předpisů na pracovištích komplementu Jaroslava Kubínová, Karel Mařík a Krasimír Vasilev, FN Plzeň

Renesance technické složky správy přístrojových zdravotnických prostředků Ing. Antonín Grošpic, CSc., Ing. Zdeněk Šlégr a DiS. Vojtěch Beneš, Oddělení zdravotnické techniky IKEM Praha

Požadavky na pregraduální, specializační a celoživotní vzdělávání technických pracovníků Ing. Jaromír Cmíral, DrSc., předseda Společnosti biomedicínského inženýrství a lékařské informatiky ČLS J. E. Purkyně

Současnost a budoucnost biomedicínského vzdělávání v ČR doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc., České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická, katedra kybernetiky

2

Bulletin 2004

VÝUKA BIOMEDICÍNSKÉHO BAKALÁŘSKÉHO OBORU „BIOMEDICÍNSKÁ TECHNIKA“ NA VŠB – TU OSTRAVA VE SPOLUPRÁCI S OU OSTRAVA Mgr. Petr Tiefenbach, Ing. Marek Penhaker, Ph. D., VŠB – Technická univerzita Ostrava, Katedra měřicí a řídicí techniky FEI Biomedicínské a klinické inženýrství i lékařská informatika představují ve světě rychle se rozvíjející a dnes již uznávané interdisciplinární obory, jejichž záběr je velmi široký. V zásadě jde o aplikace technických principů v biologii a medicíně, počínaje návrhem, konstrukcí až po údržbu zdravotnické techniky. Tato specializace požaduje technicky orientovaného odborníka, který se stává součástí výzkumného lékařského týmu a může tak přispívat z hlediska technického. V současnosti se kromě ostatních vysokých škol daná problematika vyučuje v magisterském studiu na VŠB-TU Ostrava, Fakultě elektrotechniky a informatiky na Katedře měřicí a řídicí techniky, v zaměření „Měřicí a řídicí technika v biomedicíně“. Nový bakalářský studijní program „Biomedicínská technika“ má po technické a teoretické stránce nejblíže k oboru Měřicí a řídicí technika. Katedra měřicí a řídicí techniky, která garantuje výuku tohoto inženýrského oboru, vytváří dobré výchozí předpoklady pro zajištění výuky navrhovaného mezioborového bakalářského programu, pochopitelně s předpokládanou spoluprací pedagogů i z dalších kateder fakulty, kteří jsou odborníky v dílčích tématech přednášených v jednotlivých předmětech. Z hlediska skladby studijních oborů, tak jak se v současné době vyučují na Fakultě elektrotechniky a informatiky ve dvou studijních programech, se bakalářský obor „Biomedicínská technika“ jeví jako obor sjednocující vybrané technické a humanitní oblasti. Výuka předmětů humanitních, které se na fakultě ani technické universitě nevyučují je zajištěna katedrami Zdravotně sociální fakulty Ostravské university. Navrhovaný studijní program má tedy do značné míry mezioborový charakter a bude zajišťován kvalifikovanými vyučujícími obou univerzit. Absolventem bakalářského programu bude zdravotnický pracovník, který bude schopen zavádět, obsluhovat, kontrolovat a inovovat zdravotnickou techniku ve zdravotnických zařízeních. Tento pracovník bude mít přístup k nemocným a bude ovládat základní manipulace s pacientem. Bude mít přiměřené znalosti z anatomie, fyziologie, patologie, vybraných 3


lékařských oborů a bude ovládat základy ošetřovatelských postupů, není však kompetentní provádět činnosti všeobecné sestry. Absolvent je schopen realizovat i výzkumnou činnost v oblasti zdravotnické techniky a informačních technologií. Je připravován i pro multioborovou týmovou spolupráci ve zdravotnickém zařízení. Tento nový bakalářský studijní obor byl úspěšně akreditován v roce 2003 a výuka v tomto oboru byla zahájena v letošním zimním semestru školního roku 2004/2005.

Kontakt: [email protected], [email protected]

VÝUKA BIOMEDICÍNSKÉ A KLINICKÉ TECHNIKY V ÚSTAVU BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ ČVUT Doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc., ČVUT FEL Praha V roce 2002 vznikl na ČVUT vysokoškolský ústav s názvem Ústav biomedicínského inženýrství (dále jen ÚBMI) transformací Centra biomedicínského inženýrství. Úkolem ÚBMI je koordinovat výzkumné a výukové aktivity na ČVUT v oboru biomedicínského inženýrství, zajišťovat mezifakultní součinnost pracovišť a provozovat laboratoře s celoškolskou využitelností. ÚBMI se podílí na zpracování návrhů komplexních výzkumných projektů a grantových přihlášek a organizuje výuku biomedicínského inženýrství především pro studenty ČVUT. V roce 2002 byly připraveny podklady pro zavedení 3letého bakalářského studijního programu "Biomedicínská a klinická technika". Absolventi tohoto studia mohou nalézt uplatnění při práci ve zdravotnictví, u dealerských firem zabývajících se prodejem a servisem zdravotnické techniky, příp. i ve vývoji a konstrukci zdravotnických přístrojů. Bakalářský studijní program byl akreditován Akreditační komisí MŠMT a výuka byla zahájena v zimním semestru školního roku 2003/2004. Cílem studia v bakalářském studijním programu Biomedicínská a klinická technika je příprava vysokoškolsky vzdělaných pracovníků v interdisciplinárním oboru Biomedicínská a klinická technika. Studenti tohoto programu jsou vedeni k osvojení si principů činnosti a zásad využití prostředků zdravotnické techniky a medicínské informatiky a k orientaci v oboru s využitím soudobých poznatků v tomto oboru s odpovídajícími znalostmi relevantní legislativy, cizího jazyka a specifik zdravotnic4

Bulletin 2004

kého prostředí včetně schopnosti komunikace v tomto prostředí. Na základě těchto znalostí jsou pak absolventi schopni praktického uplatnění ve zdravotnických zařízeních různého stupně na pozicích biomedicínských či klinických techniků. V průběhu studia student musí plnit studijní povinnosti předepsané učebním plánem. Absolvent bakalářského studijního programu musí získat minimálně 180 kreditů (30 kreditů za aktivní semestr) ve skladbě předepsané učebním plánem oboru, přičemž 4 týdenní povinná praxe je zahrnuta 20 kredity. Učební plán obsahuje soubor předmětů povinných, soubor předmětů povinně volitelných odborných, soubor předmětů povinně volitelných humanitních a ekonomicko-manažerských, jazyky, tělesnou výchovu, povinnou 4 týdenní praxi a volitelné předměty. Studium tohoto programu je ukončeno státní zkouškou, jejíž částí je obhajoba bakalářské práce. Podmínkou studia v bakalářském studijním programu je dosažení úplného středního, úplného středního odborného vzdělání, nebo vyššího odborného (viz řád přijímacího řízení ČVUT). Při přijímacích zkouškách se ověřují znalosti matematiky a fyziky, které uchazeč získal během středoškolského studia. Pokud se studenti rozhodnou pokračovat dále v magisterském studiu se stejným či podobným zaměřením, mají následující možnosti: magisterský studijní program Elektrotechnika a informatika, obor Biomedicínské inženýrství na ČVUT FEL v Praze; magisterský studijní program Strojní inženýrství, obor Biomedicínské a rehabilitační inženýrství na FS ČVUT v Praze; magisterský studijní program Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicí technika, obor Biomedicínské a ekologické inženýrství nebo obor Biomedicínská elektronika a biokybernetika na VUT v Brně; magisterský studijní program Zdravotnická technika a informatika na UK 1. LF v Praze. Profil absolventa studijního oboru lze charakterizovat následovně: Prakticky zaměřený absolvent bakalářského studijního programu s technickým přehledem v oblasti biomedicínské a klinické techniky, s velmi dobrou jazykovou průpravou, s důrazem na dovednosti organizační a komunikativní a to vše s důrazem na týmovou práci a dále se znalostmi a schopnostmi dále rozvíjet a prohlubovat své odborné znalosti v souladu s rozvojem poznání v oblasti biomedicínské a klinické techniky. Absolventi budou schopni v rámci zdravotnických zařízení: pracovat se zdravotnickou přístrojovou technikou, včetně asistence při vyšetřování zobrazovacími metodami, ale i při ostatních vyšetřeních, vyžadujících součinnost techniky, kontrolovat a udržovat přístrojovou techniku, vést její evidenci a zabezpečovat činnosti související s provozem zdravotnic5


ké techniky a nemocničního informačního systému, podílet se na vyhodnocování případů selhání zdravotnické techniky a na tvorbě preventivních opatření, obsluhovat software pro podporu diagnostiky, podílet se na akvizici zdravotnických přístrojů včetně výběrových řízení, koncipování kompletů zdravotnických technologií a na technických instruktážích pracovníků v oblasti obsluhy zdravotnické techniky a bezpečnosti práce. Vzhledem ke schopnosti zapojit se i do vědeckovýzkumné práce, zejména experimentálního charakteru, mohou najít uplatnění i v rámci vybraných ústavů AV ČR, ale i u podniků, firem a společností zabývajících se vývojem, výrobou, prodejem a servisem prostředků zdravotnické techniky či tvorbou programového vybavení.

RENTGENOVÁ TECHNIKA V LÉKAŘSTVÍ Ing. Pavel Šmoranc V loňském roce jsme informovali o této chystané publikaci. Nyní pro zájemce doplňujeme údaje pro objednání, které nám sdělila Ing. Iva Vondrová ze SPŠE Pardubice: Skripta RENTGENOVÁ TECHNIKA V LÉKAŘSTVÍ (autor Ing. Pavel Šmoranc) je možno objednat na adrese Střední průmyslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola, 531 69 Pardubice, ul. Karla IV. č. 13, telefon: 466 614 788, fax 466 614 763. Při platbě fakturou je cena této publikace 190,– Kč + 10,– Kč balné + poštovné, dobírkou cena vychází na 266,– Kč.

(http://www.spse.cz/, e-mail: [email protected]) Připomínáme, že skripta jsou určena pro studenty VOŠ – obor „Lékařská elektronika“ pro předmět „Rentgenové přístroje“. Skripta mohou posloužit také pracovníkům v obchodní činnosti, servisním technikům i zdravotníkům z řad RTG asistentů, lékařů a studentů medicíny.

6

Bulletin 2004

PŘEHLED DIPLOMNÍCH PRACÍ Z OBORU BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ V ROCE 2004 ♦ Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta elektrotechniky a informatiky – Katedra měřicí a řídicí techniky studijní obor Lékařská elektronika: Autor Název práce

Vedoucí Oponent

Martin Imramovský Návrh a realizace prostředků pro demonstraci technických principů ultrasonografie

Ing. Marek Penhaker, Ph. D. Ing. Marek Gajovský

Pavel Kubina Teplotně regulovatelný přenosný chladicí box

Mgr. Petr Tiefenbach Ing. Jiří Holáň

Jiří Možiešik Telepletysmografie

Mgr. Petr Tiefenbach Ing. Marek Gajovský

Lukáš Zoubek Diagnostický systém s použitím rozhodovacích stromů

Ing. Marek Penhaker, Ph. D. Ing. Marek Gajovský

♦ VUT Brno, Fakulta elektrotechniky a komunikačních

technologií, Ústav biomedicínského inženýrství – studijní obor Elektronika a sdělovací technika: Autor Název práce

Vedoucí Oponent

Bubník Lukáš Zpracování a visualizace vícerozměrných ultrazvukových dat

Ing. Radim Kolář, Ph. D. Ing. Radovan Jiřík, Ph. D.

7


Autor Název práce

Vedoucí Oponent

Bystrá Pavlína Segmentace obrazů na základě apriorních informací

doc. Ing. Ivo Provazník, Ph. D. Ing. Adam Filipík

Doležel Michal doc. Ing. Ivo Provazník, Ph. D. Využití Internetu k dálkovému přístupu Ing. Jiří Začal do NIS CLINICOM Hudec Radoslav Optické měření pozice a orientace ultrazvukové sondy

Ing. Zoltán Szabó, Ph. D. Ing. Petr Fedra

Humhal Marek Detekce komplexů QRS v elektrokardiogramech

Ing. Jiří Kozumplík, CSc. Ing. Lukáš Chmelka

Chovanec Milan Vibrační pletysmograf

doc. Ing. Milan Chmelař, CSc. prof. Ing. Jaromír Brzobohatý, CSc.

Janků Daniel Glukometr

doc. Ing. Milan Chmelař, CSc. doc. Ing. Jaromír Kolouch, CSc.

Kašpárek Jan Model ohřevu tkání při ultrazvukové diagnostice

doc. Ing.Jiří Rozman, CSc. Ing. Josef Jaroš

Kment František Infra přenos EKG signálu

doc. Ing. Milan Chmelař, CSc. doc. Ing. Ivan Rampl, CSc.

Kocourek Petr Neinvazivní měřič krevního tlaku

doc. Ing. Milan Chmelař, CSc. doc. Ing. Vlastimil Novotný, CSc.

Kozelek Petr Model pro analýzu řízení kardiovaskulárního systému koní

doc. Ing. Jiří Rozman, CSc. Ing. Jan Musil

Kubíček Jindřich Testování stavu chemických napájecích zdrojů pro lékařské přístroje

Ing. Karel Jehlička, CSc. Ing. Milan Wudia

Mareček Radek Rozměření signálu EKG

Ing. Jiří Kozumplík, CSc. Ing. Miloslav Zadražil

Novák Jan Alkohol tester

doc. Ing. Milan Chmelař, CSc. doc. Ing. Jaromír Kolouch, CSc.

Nožka Marek Metody sledování trendů v EKG signálech

doc. Ing. Ivo Provazník, Ph. D. Ing. Jan Musil

8

Bulletin 2004

Autor Název práce

Vedoucí Oponent

Palai-Dany Tomáš Návrh záložního zdroje s ochranou počítače před přepětím

Ing. Karel Jehlička, CSc. Ing. Vlastimil Václavík

Pěršala Martin Přístroj pro elektroléčbu

doc. Ing. Milan Chmelař, CSc. doc. Ing. Vlastimil Novotný, CSc.

Peřina Pavel Rychlá vizualizace 3D objektů

doc. Ing. Ivo Provazník, Ph. D. Ing. Radovan Jiřík, Ph. D.

Peška Petr Připojení zátěžového kola k polygrafickému systému

Ing. Vlastimil Václavík doc. doc. Ing. Jiří Rozman, CSc.

Šemberová Petra doc. Ing. Milan Chmelař, CSc. Informační systém pro psychiatrickou doc. Ing. Ivan Rampl, CSc. ambulanci Titěra Pavel Analýza obrazů nádorových buněk

Ing. Zoltán Szabó, Ph. D. Ing. Michal Závišek

Tuček Martin Generátor pro ultrazvukový odstraňovač zubního kamene

doc. Ing.Jiří Rozman,CSc. Ing. Vlastimil Václavík

Žák Roman Měřič elektromagnetického pole

doc. Ing. Jiří Rozman, CSc. Ing. Vlastimil Václavík

Kičmerová Dina Detekce a klasifikace EKG signálů v časově-měřítkové oblasti

doc. Ing. Ivo Provazník, Ph. D.

♦ VUT Brno, Fakulta elektrotechniky a komunikačních

technologií, Ústav biomedicínského inženýrství – studijní obor Kybernetika, automatizace a měření: Autor Název práce

Vedoucí Oponent

Benkovič Tomáš Optická kontrola osazení desky plošných spojů

doc. Ing. Aleš Drastich, CSc. doc. Ing. Milan Chmelař, CSc.

9


Autor Název práce

Vedoucí Oponent

Kaletová Petra Lineární analýza dynamiky srdeční činnosti koní

doc. Ing. Aleš Drastich, CSc.

Kohut Martin Modelování biologických systémů

doc. Ing. Aleš Drastich, CSc. Ing. Martin Hlaváč

Kordač Filip Metoda dynamického borcení časové osy v klasifikaci biosignálů

doc. Ing. Ivo Provazník, Ph. D.

Provalil Marek Segmentace a tvarová analýza buněk

Ing. Zoltán Szabó, Ph. D. Ing. Tomáš Červinka

Zezulka Tomáš Jednotka pro měření EKG připojitelná k počítači

Ing. Vlastimil Václavík Ing. Ondřej Číp

Zikmund Jiří Filtrace signálu EKG s využitím vlnkové transformace

Ing. Jiří Kozumplík, CSc.

♦ ČVUT Praha, Fakulta elektrotechnická, katedra kybernetiky – studijní obor Biomedicínské inženýrství: Autor Název práce

Vedoucí Oponent

Benda Petr Vyjednávání v simulátoru RoboCup Rescue

Dr. Ing. Michal Pěchouček, M. PC. Ing. Jiří Vokřínek

Bláha František Metody strojového učení ve zpracování lékařských dat

doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc. Ing. Jiří Kléma, Ph. D.

Brada Jiří Počítačově podporovaný akustický biofeedback

doc. Ing. Vladimír Eck, CSc. Ing. Ladislava Smítková-Janků

Bradáč Pavel Zpracování a analýza signálů metodami PCA a ICA

Ing. Ladislava Smítková-Janků doc. Ing. Vladimír Eck, CSc.

10

Bulletin 2004

Autor Název práce

Vedoucí Oponent

Dolejší Petr Počítačové zpracování obrazu při jaderné magnetické rezonanci

Ing. Karel Roubík, Ph. D. Mgr. Petr Páta, Ph. D.

Filipec Martin Vyhodnocování snímků z tomografu

RNDr. Ing. Marcel Jiřina, Ph. D. Dr. Ing. Radim Šára

Funda Tomáš Obvody pro potlačení souhlasného signálu a možnosti galvanického oddělení u zesilovačů biopotenciálů

Ing. Jiří Hozman Ing. Jan Hanousek, CSc.

Chudáček Václav Využití metod umělé inteligence pro vyhodnocování prostorového EKG

doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc. doc. MUDr. Otomar Kittnar, CSc.

Knýř Martin Klasifikace arteriosklerotického plaku

Ing. Karel Roubík, Ph. D. prof. Bart M. ter Haar Romeny

Konečný Pavel Rekonstrukce 3D modelu

Dr. Ing. Radim Šára RNDr. Pavel Matula, Ph. D.

Kosař Karel Zpracování EEG záznamů pomocí metod umělé inteligence

doc. Ing. Vladimír Krajča, CSc. doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc.

Krist Pavel Automatizace aparatur pro výrobu radiofarmak z Kr a Xe na cyklotronu

Ing. Karel Roubík, Ph. D. prof. Ing. Čestmír Šimáně, DrSc.

Rieger Josef Zpracování dlouhodobých EEG signálů

doc. Ing. Vladimír Krajča, CSc. doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc.

Spilková Jana Ing. Milan Šorf, Ph. D. Zpracování EOG pomocí neuronových Ing. Ladislava Smítková-Janků sítí a evolučních algoritmů Strnad Přemysl Neinvazivní diagnostika poruch regulace srdeční činnosti

Ing. Karel Roubík, Ph. D. prof. MUDr. Karel Martinik, DrSc.

Švecová Anita Optické zpracování obrazové informace v Matlabu

Ing. Jiří Hozman Mgr. Petr Páta, Ph. D.

Trefná Hana Aplikátor pro regionální termoterapii

prof. Ing. Jan Vrba, CSc. Ing. Jiří Pokorný, CSc.

11


Autor Název práce

Vedoucí Oponent

Vojtíšek Jan Model lidského zraku pro hodnocení kvality obrazu

Ing. Karel Roubík, Ph. D. Ing. Jaroslav Dušek

Zahradníková Jana Testování účinnosti psychowalkmana

doc. Ing. Vladimír Eck, CSc. Ing. Karel Hána, Ph. D.

Zeman Jiří Metody ve zpracování lékařských dat


Zetek Jan Dolování lékařských dat


♦ ČVUT Praha, Fakulta elektrotechnická, katedra mikroelektroniky a katedra teorie obvodů – studijní obor Elektronika: Autor Název práce

Vedoucí Oponent

Drbal Ondřej Měření zpoždění mezi signály EEG

doc. Ing. Roman Čmela, CSc. prof. Ing. Pavel Sovka, CSc.

Chromek Ondřej Hledání formantů v řečovém signálu

doc. Ing. Roman Čmela, CSc. prof. Ing. Pavel Sovka, CSc.

Olexa Michal Redukce šumů v řeči

prof. Ing. Pavel Sovka, CSc. doc. Ing. Petr Pollák, CSc.

Špaček Tomáš Vývoj holteru krevního tlaku

prof. Ing. Miroslav Husák, CSc. Ing. Jan Vavřička

Vojáček Antonín doc. Ing. Vratislav Davídek, CSc. Kalmanova filtrace pro zvýraznění řeči Ing. Pavel Máša Vondrášek Martin Odhad SNR řečového signálu snímaného v hlučném prostředí

doc. Ing. Petr Pollák, CSc. doc. Ing. Jan Černocký, CSc.

Zejbrdlich Jiří Analýza EEG pro posouzení možností klasifikace podnětů

prof. Ing. Pavel Sovka, CSc. Ing. Jakub Šťastný

Zlatník Petr Wienerova filtrace pro zvýraznění řeči

doc. Ing. Vratislav Davídek, CSc. doc. Ing. Miloš Sedláček, CSc.

12

Bulletin 2004

♦ ČVUT Praha, Fakulta elektrotechnická, katedra radioelektroniky – studijní obor Radioelektronika: Autor Název práce

Vedoucí Oponent

Beran Radek Moderní obrazové senzory

Ing. Stanislav Vítek Ing. Jiří Hozman

Beran Zdeněk Objektivní hodnocení kvality obrazu

Ing. Martin Bernas, CSc. Mgr. Petr Páta, Ph. D.

Hajátko Pavel Vyhodnocování okamžité polohy očí při neurologických vyšetřeních

Ing. Jiří Hozman As. MUDr. Rudolf Černý, CSc.

Hejkal Vladimír Barevné obrazové senzory

Mgr. Petr Páta, Ph. D. Ing. Jan Kaiser

Hrubeš Jan Zpracování videosekvencí v kraniokorpografii (CCG)

Ing. Jiří Hozman As. MUDr. Rudolf Černý, CSc.

Nejezchleba Vít Aplikátor pro lokální termoterapii

prof. Ing. Jan Vrba, CSc. Prof. Ing. Karel Hoffmann, CSc.

Pavlas Josef Metody testování aplikátorů pro mikrovlnnou termoterapii

prof. Ing. Jan Vrba, CSc. prof. Ing. Karel Hoffmann, CSc.

Prášil Štěpán Dr. Ing. Libor Husník Počítačový model lomu akustické vlny prof. RNDr. Jan Veit, DrSc. na lidské hlavě

♦ ČVUT Praha, Fakulta elektrotechnická, katedra kybernetiky – studijní obor Technická kybernetika: Autor Název práce

Vedoucí Oponent

Fejt Jan Systém pro snímání a vyhodnocování očních pohybů

doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc. prof. RNDr. Olga Štěpánková, CSc.

13


Autor Název práce

Vedoucí Oponent

Jůza Michal Detekce neobvyklého chování z videosekvence

prof. Ing. Václav Hlaváč, CSc. Ing. Martin Urban, Ph. D.

Prošek Milan Aplikace znalostních systémů pro zpracování neurootologických dat

Ing. Daniel Novák, Ph. D. doc. MUDr. Jaroslav Jeřábek, CSc.

Slánský Lukáš Estimátory psychických stavů

doc. Ing. Vladimír Eck, CSc. Ing. Milan Šorf, Ph. D.

Suchý Jan Využití evolučních technik v lékařské diagnostice

Ing. Jiří Kubalík, Ph. D. doc. Ing. Jiří Lažanský, CSc.

Šilhan David Korekce lékařských dat

RNDr. Ing. Marcel Jiřina, Ph. D. Dr. Ing. Jan Kybic

Výbor ČSZT přeje všem absolventům úspěšné pracovní uplatnění a současně se těší na spolupráci se všemi z nich, kteří se společností naváží styk.

TECHNICKÉ, TECHNOLOGICKÉ A HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA PRÁDLO VE ZDRAVOTNICTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ RNDr. Erich Pazdziora, CSc. První dubnový den roku 2004 patřil v sídle ČSVTS na Novotného lávce v Praze odborníkům, kteří se zabývají problematikou prádla ve zdravotnictví a potravinářství. V jednacím sále se sešlo na pozvání České společnosti pro zdravotnickou techniku a Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě celkem 110 zástupců z nemocnic, z velkých potravinářských firem a z prádelen, aby spolu s výrobci praček, s dodavateli technologií pro úpravu vody a páry a textilií řešili problémy, které nám v této oblasti přináší vstup do EU. Podnětem k organizaci semináře se staly dvě nové normy: ČSN EN 14065 Textilie – Postupy praní textilií – Kontrolní systém biokontaminace a ČSN EN 13795-1 Operační roušky, pláště a operační oděvy do 14

Bulletin 2004

čistých prostor, používané jako zdravotnické prostředky pro pacienty, nemocniční personál a zařízení – Část 1: Všeobecné požadavky na výrobce, zpracovatele a výrobky. Účastníci semináře si vyslechli 13 odborných sdělení odborníků těchto zdánlivě vzdálených oborů. Co nás všechny spojuje? Především je to zákon o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb. a jeho prováděcí vyhlášky – vyhláška č. 440/2000 Sb. a vyhláška 137/2004 Sb. (do března vyhláška č. 107/2001 Sb.). Příloha k vyhlášce 440/2000 Sb. č. 5 o zacházení s prádlem a praní prádla ze zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče posuzuje prádlo stejně jako zdravotnický materiál pro opakované používání a požaduje, aby výsledkem pracího postupu a procesu bylo prádlo prosté chemické a bakteriální kontaminace. Po použití se musí s veškerým prádlem nakládat jako s infekčním materiálem. Nároky na pračky pro zdravotnické prádlo jsou analogické jako na mycí a dezinfekční automaty (myčky) pro lékařské nástroje. Pro výkon činností epidemiologicky závažných při provozování stravovacích služeb, výrobě potravin a uvádění potravin do oběhu platí obdobné požadavky na pracovní oděv, obuv, pokrývku hlavy. Totožné se zdravotnictvím jsou pak požadavky při práci vyžadující vysoký stupeň čistoty nebo při vyšším riziku kontaminace potravin. Prádlo hraje svou úlohu jako faktor cesty přenosu alimentárních nákaz. Na toto téma hovořila dr. Šrámová (FN Motol). Je třeba si uvědomit, že salmonelózy jako typické nákazy šířené potravinami jsou v posledních letech svými celkovými počty pohybujícími se mezi 27 až 54 tisíci případů za rok nejhojnějšími nákazami bakteriálního původu u nás. Tomu odpovídá kontaminace použitého prádla v potravinářství, zejména při zpracování surovin živočišného původu. Prádlo ze zdravotnických zařízení klade nároky na praní svým fekálním znečištěním a výskytem střevní mikroflóry a zejména kontaminací stafylokoky, z nichž mnohé jsou k antibiotikům multirezistentní kmeny ohrožující prostředí mimo zdravotnictví. Cestu k řešení v potravinářství nastínila dr. Mikulášková (poradkyně pro zabezpečování jakosti v potravinářství) svým vystoupením ke správné hygienické a výrobní praxi představované principem HACCP. Stanovení kritických bodů zohledňuje specifické nebezpečí z křížové kontaminace a umožňuje ovládat analyzovaná nebezpečí při zpracování, skladování, rozvozu a uvádění pokrmů do oběhu a je rychlou zpětnou vazbou managementu pro sledování psaných a dodržovaných technologických postupů. Péče o používaný textil a oděvy je nedílnou součástí osobní a provozní hygieny. 15


Jak textil pro potravinářství, tak zvláště pro zdravotnictví, musí splňovat náročná kritéria technických norem. Od května 2003 byla zavedena předběžná česká norma ČSN P ENV 14237 Textilie ve zdravotnictví, která řeší vedle základních užitných vlastností, jako je pevnost, odolnost proti otěru, pevnost a stálobarevnost, také požadavky na zdravotní a bezpečnostní ukazatele a odolnost vůči dezinfekci a sterilizaci. Na problémy v těchto směrech při nákupu a používání nekvalitního textilu upozornil ing. Štika (Ecolab) a ing. Klaška (TZÚ Brno). Spolehlivou metodou k rozlišení kvalitního textilu je 50násobné vyprání, následné posouzení jeho vlastností a nákup. Osvědčenou formou, jak se ve zdravotnických zařízeních vyhnout nesprávnému výběru, je pronájem prádla. Své dlouholeté zkušenosti pronajímatele rozvedl ing. Havránek (Renatex CZ). Málokdo si uvědomí, co vše je potřeba zajistit, aby oběh prádla ve zdravotnickém zařízení probíhal bez závad. Dodavatelské praní prádla a pronájem prádla, na rozdíl od praní prádla pod střechou nemocnice, odhaluje skutečnou potřebu profesionálního řešení: použité kontaminované prádlo se nezávadným způsobem musí sesbírat z oddělení, transportovat do prádelny, řádně evidovat, opravovat, kontrolovat kvalitu, bezchybně kompletovat, dopravovat k uživateli, dočasně uskladnit a připravit k vlastnímu použití. Tyto činnosti při klasickém modelu nakládání s prádlem vážou v nemocnicích značné prostředky a lidské zdroje. V obou resortech se dosud projevuje nedůvěra a nechuť k používání textilií ze směsových materiálů bavlna + PES, jak upozornil další přednášející ing. Kadlčík (Renatex CZ). Životnost textilu ze směsového materiálu je však o 50 % delší nežli z čisté bavlny, snadněji se pere i žehlí a trend v EU směřuje jednoznačně tímto směrem. Z toho plynoucí úspory v nákladech by v našem zdravotnictví šly do desítek milionů. Ukazuje se, že časté námitky na přehřívání pokožky a nadměrné pocení nejsou objektivní. V kontrolovaných pokusech sledováním fyzikálních podmínek mikroprostředí přímo na těle se prokázalo, že směs obsahující 65 % PES a 35 % bavlny vytvářela stejné podmínky jako čistá bavlna. Co je důležité pro prádelny: prádlem ze směsových materiálů se naplní 66 % objemu bavlněného textilu stejné hmotnosti. Prádelna musí vědět, že nesmí prát současně bavlněný a směsový textil. Významné aktuální informace byly obsahem vystoupení odborného garanta semináře dr. Pazdziory (ZÚ se sídlem v Ostravě). V roce 2003 byla odbornou veřejností přijata česká technická norma ČSN EN 137951 pro operační krytí, operační pláště a oděvy do čistých prostor, která klade daleko vyšší požadavky na materiály, z nichž jsou vyrobeny operační pláště, chirurgické roušky na pacienty a přístroje a oděvy do čistých prostor. Norma nezahrnuje operační oděvy (halena a kalhoty), rent16

Bulletin 2004

genkontrastní břišní roušky, rukavice a incizní fólie. Publikovaná první část normy stanoví obecné požadavky na výrobce, zpracovatele a výrobky. Další dvě části se budou věnovat zkušebním metodám a požadavkům na provedení výrobků a jejich úroveň. Jedním z cílů semináře bylo připravit provozovatele prádelen na skutečnost, že výrobky z bavlny nebudou splňovat funkční vlastnosti popisované v normě a nebude je možné uvádět na trh jako zdravotnické prostředky. Pro práci na operačních sálech se budou vedle jednorázových krycích operačních roušek a operačních plášťů používat rouškovací systémy ze speciálních materiálů k opakovanému použití: textilie z polyesterového mikrovlákna s bariérovou fluorokarbonovou úpravou nebo textilie z trilaminátů, tj. složené z mikroporézní membrány opatřené z obou stran polyesterovým úpletem. Praní roušek a plášťů z mikrovlákna nebo z trilaminátu probíhá při teplotách do 70 °C s použitím chemické dezinfekce s oxidačním působením. Textilie se po vyprání pouze suší a nežehlí. Operační pláště se vysoušejí v tunelfinišeru. Materiál snáší podmínky sterilizace vlhkým teplem (párou) při 134 °C. Zavedení textilií pro opakované použití z nových materiálů lze velmi dobře skloubit s dodavatelským servisem prádelny, tj. včetně nákupu, praní a v budoucnu i se sterilizací mimo zdravotnická zařízení. Významným důvodem pro opakované používání operačních textilií jsou náklady spojené s nákupem, provozem a likvidací. Zatímco jednorázové rouškovací systémy si pro 50 operací v nemocnici vyžádaly 46 590 Kč, soupravy z bavlny 24 883 Kč a z mikrovlákna srovnatelnou částku 28 209 Kč. Ukončení používání materiálů z bavlny nemusí znamenat mimořádné finanční nároky pro zdravotnictví spojené s přechodem k plnění normy ČSN EN 13795. Popisované textilie by měly snést 70násobné praní a stejný počet sterilizačních cyklů. Je zřejmé, že jak při sterilizaci, tak i při praní se musí dodržovat určitá kvalita vody. V prvním případě pro výrobu syté páry, ve druhém případě pro praní a máchání. Zatímco pro parní sterilizaci platí norma ČSN EN 285 Sterilizace – Parní sterilizátory – Velké sterilizátory, o níž podrobněji hovořil ing. Kvapilík (Schiff und Stern), která v příloze uvádí maximální hodnoty kontaminantů znečišťujících páru, norma pro vodu k praní či máchání není zavedena. Voda použitá k praní musí jakostí odpovídat vodě pitné. Pokud není měkká, musí se upravovat tak, aby výsledná tvrdost byla nejvýše 0,5 mmol/litr Ca, obsah celkového železa nemá překročit 0,1 mg na litr, obsah manganu 0,03 mg a mědi 0,05 mg na litr. Rozpuštěné látky do 1000 mg v litru, optimální pH 7 – 8,5. Podle ing. Němce (Earth Resources), který pojednání o přípravě vody přednesl, splňuje technologie ER/Kinetico uvedené firmy přísnější měřítka. Ved17


le filtrace mechanických nečistot, odsolení o 92 až 98 % a dávkování chemikálií, jde i o odstraňování železa a manganu, které mohou zásadním způsobem ovlivnit kvalitu prádla, a o likvidaci mikroorganismů ve vodě. Před reverzní osmózu požaduje předúpravu vody. Dr. Neužil (Spirax Sarco) přednesl technické řešení úspor využitím odpadního tepla z kondenzátu. Běžná spotřeba páry je 2,9 až 4 kg na 1 kg prádla. Uniká 11 – 13 % hmotnostních zbytkové páry. Navrhovanými úpravami se dá snížit měrná spotřeba páry na 2 kg na 1 kg prádla. Úspora spotřeby za 1 hodinu činí 30 %, s expandérem 71 %. Návratnost investice je 1 – 2 roky. Ing. Grendysa (Primus CE) deklaroval připravenost firmy vyhovět požadavkům nemocnic na hygienické, bariérové a odpružené pračky oddělující nečistou a čistou stranu prádelny zdravotnického prádla, bubnové sušiče, žehliče, skládače a stohovače prádla. V závěrečném vystoupení dr. Pazdziora seznámil posluchače se 7 principy RABC (riziková analýza a kontrolní systém biokontaminace) obsaženými v ČSN EN 14065, které budou muset dodržovat prádelny, zaměřené na praní nových textilií, z nichž bude operační krytí a operační pláště. Protože půjde o zdravotnické prostředky, budou muset dbát na: 1. stanovení mikrobiologických rizik a způsobu měření, 2. určení kritických míst, 3. plnění cílů a limitů, 4. monitorovací systém, 5. nápravu chyb a nedostatků, 6. vypracování systému kontrolních postupů podle RABC, a 7. dokumentaci. S odstupem času se na řadě dalších zdravotnických a prádelenských seminářů ukázalo, jak potřebný byl seminář o zdravotnickém a potravinářském textilu. V proudu legislativních změn bude vhodné se i v ČSZT k tématice vracet.

18

Bulletin 2004

INFORMACE, ORGANIZAČNÍ ZÁLEŽITOSTI 1

Činnost výboru ČSZT v roce 2004 Výbor pracoval ve složení: Předseda: Místopředseda a hospodář: Vědecký tajemník: Tajemník a zástupce ve Valné hromadě ČSVTS: Předseda revizní komise:

MUDr. František Jurek Ing. Zdeněk Šlégr doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc. Ing. Helena Rybínová, CSc. MUDr. Stanislav Raupach

Výbor se sešel na 3 schůzích, kde se zabýval zejména odbornou činností a kontrolou přípravy odborných akcí 2

V roce 2004 uspořádala ČSZT následující semináře: •

Technické, technologické a hygienické požadavky na prádlo ve zdravotnictví a potravinářství, Praha, 1.4.2004, 98 účastníků

•

Aktuální hlediska bezpečnosti elektrických zařízení ve zdravotnictví – legislativa EU, Brno, 1.6.2004, 69 účastníků

•

Zákon 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních, Praha, 10.12.2004, 207 účastníků

•

Avizovaný seminář Zákon o zdravotnických prostředcích v praxi, plánovaný na 23.11.2004, byl podle sdělení hlavního pořadatele SBMILI ČLS JEP zrušen.

•

Konferenci Řízená jakost ve zdravotnictví ČR převzal po dohodě s výborem ČSZT Dům techniky Ostrava, protože akci takového rozsahu nemůže organizačně zajistit ČSZT pouze silami svých členů. DTO uspořádal samostatně v rámci Národního programu podpory jakosti 2004 kongres v rozšířené verzi Řízená kvalita ve zdravotnictví a sociální sféře. Výbor uvažuje vrátit se v budoucnosti ke konferenci, akcentující součinnost týmů lékařů, sester a techniků.

19


3

Členské příspěvky na rok 2005 zaplaťte laskavě v obvyklé výši 100,– Kč na známé bankovní spojení 50930011/0100, KS 0308, VS 501…, kde místo teček uvedete číslo Vašeho členského průkazu. Platbu poukažte bankovním příkazem nebo složenkou typu A. Známky neposíláme. Platby registrujeme v naší databázi, budete-li nárokovat slevu na některou z našich akcí nebo publikací, taková evidence dostačuje. Protože 48 z Vás letos nezaplatilo, doufáme, že tak učiníte dodatečně. V tom případě pošlete 200,– Kč.

4

E-mailová adresa na sekretariát ČSZT: [email protected]

Výbor České společnosti pro zdravotnickou techniku přeje všem členům a příznivcům společnosti mnoho spokojenosti v roce 2005 a těší se na setkání při odborných akcích.

Pro své členy vydává zdarma

Česká společnost pro zdravotnickou techniku Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1 tel. 221 082 378

fax 222 222 155

Praha, prosinec 2004

20

2004 Sb. VE SPOLUPRÁCI NELÉKAŘSKÝCH ODBORNÝCH SPOLEČNOSTÍ

Recommend Documents