ZPRAVODAJ OHLÉDNUTÍ ZA DĚTSKÝM KARNEVALEM
3/2004
OBSAH LISTŮ: • Ohlédnutí za dětským karnevalem • Řekni mi, jak se jmenuješ a já Ti řeknu, kdo jsi… • Význam Velikonoc • Gratulujeme • Sbírka „Zvony“ • Obrázky z naší obce – III. díl • Vzpomínka na paní Elišku Kopeckou • Povídačky z Orlických hor (autor D. H.) • Ze sportu • Lišácký šikula • Okénko mlsné lišky • Inzerce
V neděli 7. března se v Sokolovně sešli malí i velcí na dětském karnevale. Začal se zpožděním, neboť masek stále přibývalo, ale ve 14.15 se konečně předvedly porotě.Ta to neměla vůbec lehké, protože masky byly opravdu pěkné a bylo jich hodně. Po velikém rozhodování vybrala 10 nejlepších. Velký úspěch sklidil taneční kroužek orientálních tanců „Amarilis“ pod vedením p. Němcové. Přes některá úskalí, která doprovázejí asi každou akci, si myslím, že se karneval vcelku vydařil a děti se pořádně vyřádily. Chtěla bych ještě jednou poděkovat všem sponzorům, kteří se na přípravě karnevalu podíleli. Jsou to: Obecní úřad Líšnice, Líšnická a.s., Pivovar Žamberk, Pekovi Praha, Mudr. M. Mareš, Z. Bříza, P. Bečka, J. Čáp, M. Stejskal, M. Trejtnarová, H. Danielová, V. Kröglerová. (Jana Břízová)
ŘEKNI MI, JAK SE JMENUJEŠ A JÁ TI ŘEKNU, KDO JSI… Březen: BEDŘICH – pochází z němčiny a znamená mírumilovný (mocný) vladař ANEŽKA – jméno řeckého původu, znamená čistá, neposkvrněná, ctnostná KAMIL – jméno přejaté z latiny, znamená urozený, mladý obětní služebník STELA – jméno latinského původu a znamená hvězda KAZIMÍR – jméno slovanského původu, znamená ten, kdo kazí mír (dříve mylně vykládáno jako ten, kdo káže mír) MIROSLAV – jméno slovanského původu, lze vyložit jako slavný mírem, mírumilovný TOMÁŠ – biblické jméno aramejského původu, znamená dvojče, blíženec GABRIELA – jméno hebrejského původu, vyjadřuje hrdinku boží FRANTIŠKA – jméno italského původu, odvozeno od mužského jména František, což znamená svobodný muž VIKTORIE – jméno latinského původu, znamená vítězství ANDĚLA – jméno řeckého původu, nositelka tohoto jména by měla být anděl, tj. posel boží, nebeský ŘEHOŘ – řecké jméno, vyjadřuje osobu bdělou, ostražitou
RŮŽENA – české jméno, znamená růže, růžová RÚT/MATYLDA – první jméno je hebrejského původu, významu nejasného, nejčastěji se překládá jako přítelkyně. Druhé jméno je německého původu a vyjadřuje osobu silnou, mocnou v boji IDA – staré německé jméno, vykládané buď z „itis“, tj. žena nebo z germánského kmene „id“, tj. čin ELENA/HERBERT – ženské jméno je původem řeckého jména Helena, tj. světlo, mužské jméno staroněmeckého původu vyjadřuje skvělého válečníka VLASTIMIL – novější české jméno slovanského původu a znamená milující vlast EDUARD – jméno anglosaského původu a znamená mocný (bohatý) ochránce JOSEF – biblické jméno hebrejského původu, vyjadřuje: on (bůh) přidá, rozhojní SVĚTLANA – jméno slovanského původu a znamená světlá RADEK – slovanské jméno, lze vyložit jako radující se LEONA – jméno řeckého původu, znamená lev IVONA – obdoba francouzského jména Ivo, tj. tisový luk GABRIEL – jméno hebrejského původu, vykládá se jako bůh je silný MARIÁN – zkrácenina latinského jména Marianu, znamená náležící k římskému rodu Mariů, původní význam základního jména je muž EMANUEL – hebrejské jméno, znamená bůh je s námi DITA – zkrácenina jména Judita, tj. židovka nebo germánských jmen Dietlind, Dietmund apod., což je lid SOŇA – ruská domácká podoba řeckého původu, znamená moudrá TAŤÁNA – z ruštiny přejaté jméno patrně latinského významu, vykládá se jako náležející do starořímského rodu Tatiů ARNOŠT – jméno německého původu, znamená čestnost, rozhodnost, vytrvalost KVIDO – jméno patrně staroněmeckého původu, vykládá se jako živý, veselý, též pocházející z lesa
VÝZNAM VELIKONOC
V roce 2005 to bude už 27. března, a dále: 16. dubna 2006, 8. dubna 2007 a 23. března 2008. Velikonoční týden, tradice a jeho zvyky: Po modrém pondělí a žlutém úterý přichází Škaredá (též sazometná) středa – v tento den se většinou vymetaly komíny a pověra na tento den říkala, že se nemáte škaredit a mračit, jinak se budete mračit všechny středy po zbytek roku. Zelený čtvrtek - jedlo se jen zelené (špenát, zelí), aby byl člověk zdravý. Jedná se o převzatý židovský svátek. V tento den se pekly Jidáše – je to obřadní, zvláštně tvarované pečivo z kynutého těsta. Kostelní zvony zní v tento den naposledy, znovu zazní až na Bílou sobotu. Podle tradice, když zvony zazní naposledy, si máte zacinkat mincemi, aby se vás držely celý rok. Někde se zvoní paličkou o hmoždíř, aby stavení opustil hmyz a myši. Na Zelený čtvrtek si nemáme nic půjčovat a s nikým se nehádat, aby se nám všechny hádky vyhnuly a naopak peníze si k nám cestu našly. Velký pátek – v katolické liturgii je tento den smutný, nebyly bohoslužby, jen se zpívalo a četly se texty. Součástí pobožnosti bylo odhalení a uctění svatého kříže. Výzdo-
Velikonoce znamenají pro křesťany jedny z nejdůležitějších svátků. V této době si připomínají ukřižování a vzkříšení Ježíše, vidí v nich smysl života (smrt není konec, ale začátek nového života). Proto se o Velikonocích zvěstuje, že život zvítězil nad smrtí, pravda nad lží, láska nad nenávistí a spravedlnost nad nespravedlností. Na Velikonoce se křesťané připravují 40-ti denním obdobím zvaným „postní doba“, které začíná Popeleční středou. Je to původně doba, kdy lidé toužící přijmout křest zintenzivnili svoji přípravu. Samotné velikonoce se slaví v tzv. „svatém týdnu“, který začíná Květnou nedělí. Ve Velikonočním období se nosí bílá barva, barva světla, barva připomínající roucha, která si oblékali nově pokřtění v prvotní církvi, aby symbolizovali nový život. Datum Velikonoc připadá na neděli po prvním jarním úplňku, který nastane po průchodu Slunce jarním bodem. Každý rok jsou tedy Velikonoce jindy. Letošní rok je to 11. dubna. A chcete už dopředu vědět, kdy se budou slavit další?
2
ba kostela je chudá, žádné květiny, žádné svíce na oltáři, písně se zpívají bez doprovodu varhan a zvony mlčí. Hlas zvonů nahrazovaly různé řehtačky. Velký pátek je dnem půstu – nemáme jíst nic z masa a máme jíst málo. V tento den se věřilo na zázraky a čarování, takže pokud máte na sobě košili ušitou z plátna pašijových nití, máte být chráněni před bleskem. Naopak nemá se nic půjčovat, věc by byla očarovaná. Hospodyňky neperou prádlo, neb by nepraly ve vodě, ale v Kristově krvi. Bílá sobota – název je možná odvozen od barvy rouch – bílé roucho bylo znamením čistoty a smytí hříchů křtem. Na Bílou sobotu se uklízelo, pralo, bílilo. Za trám domu měl dát hospodář uhlík z polénka, které bylo zažehnuto posvěcenou svící, měl ochránit stavení před požárem. Pekly se mazance, velikonoční beránci, pletly se pomlázky a zdobila se vajíčka. Boží hod velikonoční – provádělo se svěcení velikonočních pokrmů a každé návštěvě se z tohoto jídla dal kousek. Velikonoční pondělí patří mezi oblíbené dny mužů, v tento den mohou „zmrskat“ své manželky a neměli by být za to hubováni (ovšem někde je, bohužel pro pány, zvyk, že v úterý chodí s pomlázkou dívky nebo chlapce polévají studenou vodou). Bílá neděle – druhá neděle velikonoční – v tento den novokřtěnci naposledy nosili bílé roucho. Dnes je tento den často dnem prvního sv. přijímání. (j.h.) Duben hojný vodou, říjen pivem (vínem). /Lacina/ Prší –li o Veliké neděli velikonoční, klepe déšť žita, o neděli svatodušní klepe ovsy. Kraslice je východočeský zvyk i název. /Vondruška/ Kraslice je v kapitole o církevních věcech zaštítěna autoritou Arnošta z Pardubic: decra kraslicě = dekora kraslice! /Vondruška/ Na hod Boží velikonoční má každý jíst dohromady s celou rodinou kraslici. Každý z ní dostane kousek. Je to dobré pro případ, když někdo zabloudí. Vždy v tom roce nalezne cestu zpět. /Lehman 1921 - Lanškroun/ (D.H.)
GRATULUJEME!!!
SBÍRKA „ZVONY“
S pomyslnou kytičkou přicházíme v březnu k těmto oslavencům: Kulatiny oslavují: 50 let: Kaplan Jiří, Líšnice 82 60 let: Ing. Trýb Oldřich, Líšnice 131 80 let: Kalousová Matylda, Líšnice 93 Dalšími jubilanty jsou: 76 let: Divíšková Jarmila, Líšnice 95 Kalousová Marie, Líšnice 92 77 let: Píč Miroslav, Líšnice 53 Všem občanům gratuluji a přeji hodně zdravíčka!
Sběrací listina 500 Kč 700 Kč 500 Kč 500 Kč 1 000 Kč 2 000 Kč 2 000 Kč 1 000 Kč
ANONYMNÍ DÁRCE Kumpoštovi st., čp. 43 p. Bříza, čp. 83 čp. 49 ANONYMNÍ DÁRCE Skalický čp. 181 Bečka V., čp. 4 p. Hovádková, čp. 19
CELKEM k 12. 3. 2004 177 120,70 Kč
3
OBRÁZKY Z NAŠÍ OBCE
(III. DÍL)
Dnes Vám představíme první českou továrnu na šle, založenou panem Adolfem Buchmüllerem roku 1908. Úvodem chceme poděkovat panu Františku Břízovi a paní Růženě Musilové za poskytnutí krásných dobových fotografií a vzpomínek.
První fotografie zachycuje tovární objekty z obecní silnice Nekoř-Žamberk. Výrobní hala byla téměř identická jako všechny ostatní v té době. Tu líšnickou tvořily čtyři podlouhlé budovy tvořící jednu mohutnou halu. Střechy budov byly zkosené s prosklenými tabulemi, aby uvnitř bylo co možná nejvíce světla. V této době ještě nebyl do naší obce zaveden elektrický proud. Všechny stroje byly proto poháněny vodní turbínou, která svým otáčivým pohybem a následným převodem přes transmisi poháněla šicí stroje. Tato fotografie zachycená z místa, kde dnes stojí dům rodiny Hudouskových ukazuje dodnes stojící budovu, která se ve své éře pyšnila honosným nápisem „ADOLF BUCHMÜLLER továrna na šle“. Zde bydlel majitel se svou rodinou a zároveň dva pokoje sloužily pro dokončování všech výrobků. Při výrobě gumových šlí, přasek ke šlím, šněrovadel a různých druhů rukavic zde našlo obživu 40 zaměstnanců včetně rodinných příslušníků, místních o občanů a obyvatelů blízkého okolí… Na této unikátní fotografii je zachycen majitel s chotí a synem, který je zakladatelem KOVOMATU na žambereckém náměstí. Dále si můžete povšimnout dnes již historického zařízení tvz. Transmise (na obrázku nahoře uprostřed). Bylo to vlastně několik různě velkých kol připevněných na společné hřídeli, která přenášela otáčivý pohyb turbíny. Na tyto kola byly připevněny řemeny (velmi dobře patrné na následující fotografii) přenášející pohyb dále k jednotlivým strojům.
4
Majitel továrny Adolf Buchmuller syn Václava a Anny rozené Hovadové z Klášterce se narodil v Líšnici č.p. 78 dne 12. února 1875. ¨ Za první světové války byl odveden a 15. května 1915 narukoval ku praporu č.30 do Vysokého Mýta. Byl však v několika dnech propuštěn domů. Bohužel v těchto letech země procházela těžkou krizí, která se dotkla i této továrny a její zánik se datuje kolem roku 1916–1918. V následujících letech byly tovární haly prodány panu Malému a následně rozebrány. Z velmi kvalitního stavebního materiálu byla postavena bytovka „na státní silnici“. Po vystřídání několika majitelů je dnes šťastným vlastníkem rodného domu pana Buchmüllera pan František Bříza a domku s kancelářemi pan Stanislav Musil. Na následujících fotografiích z roku 1933 je bývalá kancelářská budova již rodinným domkem s velkou nevyužitou plochou.
Řekněte sami, řekli byste, že na této překrásné zahradě stála před skoro sto lety tovární hala?
Příště: Vrátíme se opět o sto let zpět do Obecní školy v Líšnici. (Vendula a Pavel Štefkovi)
5
VZPOMÍNKA NA PANÍ ELIŠKU KOPECKOU
hodně, jsem se přesvědčila při posledním rozloučení. Sousedé, přátelé, známí,samozřejmě i rodinní příslušníci – ti všichni cítili ve svých srdíčkách silnou bolest a pocit prázdna, který jen tak někým nepůjde „zamáznout“. Je mi líto, že jsem stihla jen jedno setkání, ale vím, že pro mě znamenalo víc než jsem si kdy myslela…Teď už vím, jak pravdivé je přísloví: „Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek“. Ale také vím, že „babi Eliška“ tu pro mě zůstává dál… Jana Hovádková
Pátek třináctého – ten den je pro mnohé z nás strašákem, děsíme se, co nás vyvede z míry, co nás překvapí. Že to mohou být i překvapení velmi nemilá a že se tento den dotkne velké většiny z nás, líšničáků, jsme asi nikdo 13. února netušil… Když jsem se vdala, přijala jsem příjmení svého muže a tím se zapsala do početné rodiny Hovádkových. Kdo do této rodiny patří a kdo je „náš“ příbuzný, jsem se dozvídala postupem času při různých příležitostech, oslavách či jen prohlížení starých fotografií. O „babi Elišce“ jsem se dozvěděla teprve, když jsem se svěřila Jirkovi, že při jízdě autem jsem předjížděla jednu čiperu na kole, které mohlo být už určitě… sát a na tom kole jela možná rychleji a držela rovnováhu lépe než já. Nechtěla jsem věřit, že tato paní měla „na krku osm křížků“ a dokonce je z rodu Hovádkových. Bohužel jsem si nikdy nenašla čas, abych tuto skvělou ženu mohla poznat dříve a lépe… O posledních Vánocích jsme se však už konečně rozhoupali a šli ukázat „babi Elišce“ nejmenší a nejmladší Hovádkovou. Upřímně jsem si myslela, že s paní, která má o víc jak 60 let víc než já, si nebudu mít mnoho co říct, ale brzy jsem se začala v duchu omlouvat, neb tato paní měla perfektní přehled o všem dění, ani jednou si nespletla jména těch, o kterých jsme hovořili a co se mi nejvíc líbilo – nežila jen minulostí nebo přítomností, ale i budoucností. Pozvali jsme ji k nám na návštěvu (do jejího rodného domečku) a domluvili jsme se na léto jen proto, že je lepší počasí a snad i nálada. Domů jsem šla nabitá energií, laskavostí a optimismem a stále víc a víc lituji, že nám Pánbůh nenadělil ještě kousek společného života… Znáte ten pocit, kdy z jednoho jediného setkání čerpáte mnoho dní, měsíců, let, ba snad do konce svého života? Zažili jste chvíli, kdy stojíte před neznámým člověkem a máte pocit, že ho znáte už hodně dlouho? Měli jste někdy pocit, že člověk, kterého vidíte poprvé ve svém životě, Vám dokáže dát snad i víc než někdo, kdo by Vám mohl být blíž? Pak jsme na tom stejně – stejný pocit jsem měla i já z „babi Elišky“, jak jsem si ji hned po prvním setkání pro sebe pojmenovala. Přišla mi jako kouzelná babička z pohádky, jako sluníčko, které rozjasní Váš den, i kdyby bylo za okny mračno a pošmourno. A že tato vzácná žena znamenala i pro mnohé z líšnických občanů
POVÍDAČKY Z ORLICKÝCH HOR O BLEDULKÁCH Víte, proč v Orlických horách roste tolik bledulí? Že nevíte? Tak já Vám to povím. V jedné chaloupce v Zákopance žila chudá vdova s dcerkou Liduškou. Táta jim zahynul při svozu klád. Liduška chodila do lesa sbírat maliny, borůvky a houby. Co mohla, to prodala na trhu v Žamberku. Jednou šla jako obvykle brzy zrána do lesa. Najednou uslyší vzlyknutí. Dívá se, odkud ten nářek a vidí, jak nějaká krásná panenka pláče na paloučku v ostružiní. Liduška šla blíž a vidí, že má panenka zapíchnutý trn. Nemeškala, přiskočila k plačící dívce a jedním rázem ji trn z nožky vytrhla. „Děkuji Ti, Liduško“, povídá neznámá, „za Tvoji pomoc se Ti odvděčím. Až budeš potřebovat, stačí, když zavoláš: KAČENKO! Já přijdu a pomohu Ti“. To řekla a zmizela. Liduška běžela domů a vše řekla mamince. „Buď ráda, děvče, potkalo Tě velké štěstí. Kačenka, to je královna Orlických hor“. Když do našeho kraje přišla zima, maminka říkávala: Vodní král šel spát, řeka i potoky se schovaly pod ledový kabát. Od jara do podzimu vládne všem řekám a potokům na našich horách. Žije ve svém třpytivém paláci na Divoké Orlici. Ale teď v zimě spí ve své jeskyni pod Suchým vrchem. Vodní král však pomalu stárne, tak je čím dál více unaven, a tak se nemůžete divit, že si rád přispí. Toho roku jaro dlouho nepřicházelo. Ulehla Liduščina maminka, už ani paličkování ji nebavilo. Začala pomalu chřadnout. „Kdyby už chtělo přijít jaro“, povzdechla si maminka, „to bych se uzdravila“. Když maminka
6
usnula, Liduška si vzala vlňák a vyšla do lesa. „Kačenko, prosím, vzbuď Vodního krále“, vyhrklo děvče. Královna se objevila a posmutněla. „Vím, že král zaspal, trápí mě to jako vás, ale nemohu jej vzbudit, nedostanu se k němu do jeskyně“. Po chvilce přemýšlení si vzpomněla na permoníky. Zavolala na skřítky, vše jim řekla, ale ti jej také nedokázali vzbudit. Dlouho přemýšleli, až jeden ze skřítků dostal nápad. Každý vykove zvoneček a tím krále vzbudí! Hned se dali do práce, některé zvonečky zdobili zlatem. Zvonečky vystrkali nad zem, šlo to špatně, zvonky se dostaly k nám jen tam, kde bylo odmrzlo. To bylo všude na březích potoků a řek. „Húú, co je to“?, zahučel severák, opíral se do zvonečků a ty cinkaly, až krále vzbudily. Kačenka s Liduškou stály na kopci a cítily,
jak jejich tváře hladí teplý vítr. „Běž k mamince a tuhle mošničku si neztrať. To máš od permoníků“. Liduška poděkovala a při loučení plakala. „Neplač, třeba se ještě uvidíme“. Doma si prohlédla, co dostala. Mošnička byla plná drahokamů. Od té doby bylo v chaloupce u Břízů po bídě. Maminka se uzdravila a s Liduškou vzpomínaly na Kačenku a skřítky. A zvonečky? Ty už u nás na horách a podhůří zůstaly navždy. Každého roku, brzy na jaře, jich vyroste tisíce. To proto, aby Vodní král nezaspal. Netrhejte je, to by paní Zima opět zkoušela svou mrazivou moc. (Podle J. Lukáška a M. Filipové, dodal D.H.) (Jana Břízová)
ZE SPORTU Líšnický puchýř Na 24. 4. 2004 připravujeme III. ročník pochodu Líšnický puchýř. Loňský ročník nám překazil vydatný déšť, a tak letos doufáme v pěkné počasí. Trasy jsou dlouhé 8 a 16 km, pěšky nebo na kole. Startuje se od Sokolovny mezi 8 až 10 hodinou. Startovné činí 15 Kč. Občerstvení zajištěno. Přijďte s námi objevovat krásy místního kraje, všichni jste srdečně zváni!
STOLNÍ TENIS Posledním hracím termínem okresních soutěží je 13. a 14. březen 2004. Od posledního vydání Líšnického zpravodaje dosáhl oddíl stol. tenisu těchto výsledků:
OKRESNÍ PŘEBOR MUŽŮ III. TŘÍDY LÍŠNICE C – TATENICE A 8:10 ŽAMBERK A – LÍŠNICE C 11:7
OKRESNÍ PŘEBOR MUŽŮ I.TŘÍDY LUKAVICE A – LÍŠNICE A 7:11 LÍŠNICE A – START Č. TŘEB. 10:8 LÍŠNICE A – VYS. MÝTO A 8:10 SUDSLAVA A – VYS. MÝTO A 12:6
Soutěž dokončilo DRUŽSTVO DOROSTENCŮ a zde jsou jejich výsledky: ZÁLŠÍ – LÍŠNICE 0:10 SUDSLAVA – LÍŠNICE 5:5 ÚSTÍ NAD ORLICÍ – LÍŠNICE 8:2 ČESKÁ TŘEBOVÁ – LÍŠNICE 7:3 SEDLEC – LÍŠNICE 8:2 VYSOKÉ MÝTO – LÍŠNICE 7:3
OKRESNÍ PŘEBOR MUŽŮ II. TŘÍDY „B“ družstvo se výsledkově vrátilo k začátku soutěže a opět se mu nedařilo. SUDSLAVA B – LÍŠNICE B 11:7 ZÁMRSK A – LÍŠNICE B 13:5 BRANDÝS N./O. A - LÍŠNICE B 12:6 LÍŠNICE B – KRÁLÍKY B 5:13
V družstvu dorostenců hráli hráči: Milan Brökl, Radek Píč, Pavel Štefek a Petr Bečka. Věřím, že v příští sezóně budou ve sportovní činnosti pokračovat. (Zdeněk Bednář)
7
LIŠÁCKÝ ŠIKULA
OKÉNKO MLSNÉ LIŠKY
Tak jak Vám šel odhad smyslu brněnského nářečí? Jestli dobře, potom přináším další! (Č-E, příště F-H)
Lámete si každý rok hlavu, jak zpracujete velikonoční „vejcovou“ nadílku? Potom Vám přináším několik tipů:
čapat čapy Čárka, Čára červ čočmeny čvaňhák debrecinka dečmen deka deklovat dojížďák domášov dózna ď eklovat
PLNĚNÁ VEJCE Potřebujeme: 4 natvrdo uvařená vejce, 100g celeru, 1 červenou řepu, 1 cibuli, 1 uvařenou bramboru, 100g ochucené majonézy, 1 lžíci pikantní hořčice, cukr, ocet, kopr, sůl. Postup: bramboru, celer a řepu nahrubo nastrouháme, přisypeme najemno nakrájenou cibuli, majonézu a spojíme vše s hořčicí. Dochutíme solí, cukrem a octem. Vejce rozpůlíme a žloutky vydlabeme. Vejce naplníme salátem a ozdobíme koprem. Podáváme s pečivem.
(chytat) (nohy) (Česká ulice) (červené víno) (brýle) (cigareta, doutník) (děvče) (deka) (smrad, zatažená obloha) (utéct) (zbytek) (bydlení) (hlava) (děkuju) (nelíbit)
ĎÁBELSKÁ VEJCE Potřebujeme: 8 vajec, sardelovou pastu, 5 lžic másla, 4 lžíce smetany, pepř, sůl, červenou papriku, petrželku. Postup: oloupaná vejce rozpůlíme a žloutky vydlabeme. Změklé máslo utřeme se smetanou, smícháme s prolisovanými žloutky, ochutíme pepřem, mírně osolíme a doplníme nadrobno posekanou petrželkou. Připravenou směs nastříkáme do půlek vajíček, ozdobíme je sardelovou pastou a plátky červené papriky. Přeji dobrou chuť!!!
INZERCE: PNEUSERVIS Luboš Trýb Líšnice 287 (u hlavní silnice směr Šedivec) Tel: 605 267 027
Pneumatiky nové i použité
Zaváděcí ceny!!!
LÍŠNICKÝ ZPRAVODAJ, č. 3/2004, měsíčník OÚ Líšnice. Registrováno MK ČR E 14134. Sazba a tisk: set servis, Helvíkovice 113, www.setservis.cz Vychází nákladem 200 ks, cena 6 Kč. Uzávěrka příštího čísla je v pátek 16. dubna 2004.
8
