2003 ZPRÁVY Z ÚSTŘEDÍ OCHRANA PŘÍRODY. Bělověžský prales v ohrožení... str. 3 Místo pro přírodu výsledky... str. 8

www.csop.cz

[email protected]

DEPEŠE ČESKÉHO SVAZU OCHRÁNCŮ PŘÍRODY 3/2006

6/2003 Z OBSAHU

Bělověžský prales v ohrožení . . . . . . . . . . str . 3

Místo pro přírodu – výsledky . . . . . . . . . . str. 8

ZPRÁVY Z ÚSTŘEDÍ Sněm ČSOP 2006 – kalendář krajských volebních setkání Krajská setkání ZO ČSOP (viz tabulka) už proběhla v polovině krajů, další se budou konat v nejbližších dnech. Delegáti Sněmu ČSOP zvolení na těchto kraj Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký

datum a místo setkání 25.5. v 17,00, Toulcův dvůr 23.5. v 17,00 Toulcův dvůr 23.4. v 10,30 Dobrá Voda 4.5. v 18,00 Spálené Poříčí 19.5. v 18,00 Mariánské Lázně 4.5. v 16,00 Ústí nad Labem 16.5. v 17,00 Liberec 6.5. v 10,00 Krňovice

setkáních obdrží z Kancláře ÚVR ČSOP sněmovní materiály nejpozději do začátku prázdnin. Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Moravskoslezsk ý Zlínský

6.5. v 15,00 Pasíčka 25.5. v 16,00 Jihlava 22.4. 12,00 Pouzdřany 2.5. 16,00 Prostějov 27.5. 15,00 Bartošovice 25.5. 18,00 Vizovice

Petr N.Stýblo

Příroda děkuje Vážení přátelé, jak jistě všichni víte, v letošním roce se koná Sněm ČSOP. Proběhne v září od soboty 2. 9. do neděle 3.9. 2006 v prostorách Vyšší odborné školy lesnické a Střední lesnické školy v Trutnově. Při této významné události bychom rádi předali i vyznamenání ČSOP „Příroda děkuje“ těm členům ČSOP, kteří významnou měrou přispěli k ochraně přírody či rozvoji ČSOP. Obracíme se proto na Vás s výzvou o zaslání návrhů na tato vyznamenání. Upozornění: podle směrnice je nutné, aby návrh podal

stávající člen ÚVR nebo ÚKRK ČSOP. Postup je zpravidla takový, že návrh na udělení vyznamenání nejdříve projedná členská schůze či výbor ZO a pak se s dobře odůvodněným písemným návrhem obrátí na člena ÚVR nebo ÚKRK. Ten návrh přednese na jednání Ústřední výkonné rady ČSOP. Předsněmovní jednání ÚVR bude 16. června.

OCHRANA PŘÍRODY

Ivana Mizerovská

www.csop.cz

[email protected]

Kontinentální biogeografický seminář Ve dnech 26.-28. dubna 2006 se uskutečnil v Darové na Plzeňsku v rámci procesu přípravy soustavy evropsky významných území NATURA 2000 Seminář pro kontinentální biogeografickou oblast. Pod tímto názvem se skrývá projednání návrhu Národního seznamu evropsky významných lokalit (EVL) na přibližně 95% území České republiky (zbytek zabírá panonská biogeografická oblast na jižní Moravě) za účasti zástupců Evropské komise, nevládních organizací a státní ochrany přírody. Z nevládní sféry se za Českou republiku semináře zúčastnili František Krahulec (Botanická společnost), Mojmír Vlašín (ZO ČSOP Veronica) a Eva Chvojková (Ametyst), za stranu státní ochrany přírody zástupci MŽP a AOPK ČR. Protože kontinentální biogeografická oblast zasahuje i na území Polska a Slovinska, byli na semináři (týkal se pouze nových členských států EU) samozřejmě přítomni též zástupci těchto zemí. Účastnící jednání z Evropské komise i nevládních organizací ocenili kvalitu českého návrhu Národního seznamu, jehož příprava byla zřejmě nejkvalitnější ze všech nových členských států EU. Přesto se samozřejmě ani českému návrhu nevyhnuly připomínky a hlavně potom doporučení (rovnající se povinnosti) na doplnění lokalit u některý druhů rostlin a živočichů a typů přírodních stanovišť. Celkový výsledek projednání návrhu Národního seznamu EVL v ČR je uveden v tabulce. Relativně horší hodnocení návrhu pokrytí typů přírodních stanovišť vyplývá z faktu, že EVL byly navrhovány v době, kdy nebylo dokončeno plošné mapování biotopů v ČR. Na biogeografických seminářích se projednává úplnost Národního seznamu EVL pro jednotlivé druhy

a biotopy. Nevládní organizace jako oponenti vládního návrhu upozorňují zejména na nedostatečné pokrytí příslušného přírodního fenoménu v návrhu, zástupci státní ochrany přírody potom logicky návrh obhajují. V případě, že zástupci Evropské komise rozhodnou o nutnosti doplnění (jakými způsoby, vysvětluje legenda tabulky), nejsou projednávány vyčerpávajícím způsobem „chybějící“ lokality, pouze významné příklady. I přes kvalitu návrhu Národního seznamu EVL v něm skutečně některé významné lokality chyběly, například byly vyškrtnuty nebo významně omezeny politickými tlaky v průběhu projednávání nařízení vlády, kterým byl návrh Národního seznamu EVL schválen. Celkově je možné říci, že se nevládním organizacím podařilo prosadit doplnění na všech důležitých místech, snad pouze s výjimkou Jablůnkovského příhraničí na severní Moravě. Návrh Národního seznamu EVL pro kontinentální biogeografickou oblast bude nutné letos doplnit a posléze příští rok předjednat se všemi důležitými subjekty v dotčených lokalitách, podobně jako u lokalit zařazených do původního návrhu Národního seznamu EVL. V rámci tohoto procesu bude návrh poskytnut k posouzení též nevládním organizacím. Pro kategorii SCI RES bude na doplnění údajů delší doba (asi dva roky). Další podrobnosti pro případné zájemce rádi zodpovíme na mailu [email protected] nebo mojmí[email protected] .

SUF IN MIN Typy přírodních stanovišť 14 6 Savci 6 2 Obojživelníci 2 Ryby a mihule 7 1 Bezobratlí 18 3 Rostliny 28 2 Legenda k tabulce: SUF (Sufficient) – návrh EVL na území biogeografické oblasti dostatečně pokrývá populace druhu nebo rozlohu typu přírodního stanoviště IN MIN (Insufficient Minor) – návrh EVL na území biogeografické oblasti není dostatečný, druh nebo typ přírodního stanoviště je nutné doplnit jako předmět ochrany do EVL navržených pro jiný přírodní fenomén

IN MOD IN MAJ SCI RES celkem 31 3 5 59 3 11 3 5 2 1 11 7 1 1* 29 5 35 IN MOD (Insufficient Moderate) – návrh EVL na území biogeografické oblasti není dostatečný, pro druh nebo typ přírodního stanoviště je nutné doplnit nové EVL IN MAJ (Insufficient Major) – v návrhu EVL zcela chyběly, je nutné je doplnit SCI RES (Scientific Reserve) – před konečným rozhodnutím je nutné ještě získat více odborných informací * zároveň IN MOD a SCI RES – rak kamenáč

Martin Dušek, Mojmír Vlašín

Bělověžský prales v ohrožení Na výzvu Hnutí Duha se ČSOP připojil k dopisu polskému prezidentovi Lechu Kaczynskému následujícího znění:

Vážený pane prezidente, jako zástupci níže podepsaných českých nevládních ekologických organizací se na Vás obracíme

www.csop.cz

[email protected]

s naléhavou žádostí, abyste se svou autoritou hlavy polského státu osobně zasadil o záchranu kriticky ohroženého Bělověžského pralesa, který je unikátním pozůstatkem přirozeného evropského nížinného lesa. Je domovem stovek ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů, jedním z posledních míst na našem kontinentu, kde ještě žije evropský zubr. Pralesní ekosystém se tu postupně téměř nerušeně vyvíjel od konce doby ledové. Úroveň ochrany tohoto území se v posledních letech soustavně zhoršuje a jen malá část rozlohy pralesa na polské straně je chráněna statutem národního parku. Pro dřevo se kácí stovky let staré duby, s nimi další druhy stromů a prales postupně mizí. Budují se nové silnice, hotely, postupuje urbanizace území, takže se lesní celek rozpadá na malé části a přírodní rezervace v národním parku jsou vystaveny neúměrnému turistickému ruchu. Národní park Bělověž je příliš malý a nedokáže ochránit mimořádně vzácný ekosystém pralesa, chrání pouze 18% jeho rozlohy. Kvůli fragmentaci pralesa mizí živočišné druhy s většími prostorovými nároky, stejně jako řada druhů hmyzu, hub a ptáků vázaných svým životem na staré stromy a tlející dřevo. Těžba dřeva nepřímo ovlivňuje i chráněné části národního parku. Přírodní procesy se v celé své složitosti a komplexnosti mohou nadále zachovat jen pokud bude prales chráněn jako rozsáhlý celek na polské i běloruské straně. Jen tehdy prales přežije. Bělověžský prales není obyčejným typem lesa. Svou biologickou hodnotou je zcela srovnatelný i s tropickými deštnými pralesy a to i přes to, že se nachází na relativně malé ploše. Je to mimořádně vzácné přírodní dědictví, unikát, který se nikde jinde v Evropě nedochoval. Proto jeho devastace, která

v Polsku probíhá vzbuzuje obavy a znepokojení tisíců lidí v Evropě včetně České republiky. Vyjadřujeme proto plnou podporu občanské koalici BISON a polským vědcům, kteří se snaží zbytek pralesa zachránit. Vážený pane prezidente, žádáme Vás, abyste se svojí autoritou neprodleně zasadil o zastavení těžby veškerého dřeva v dosud zachovalých částech Bělověžského pralesa, abyste se zasadil o jeho trvalou ochranu v celé rozloze rozšířením národního parku a aby byl zpracován jednotný plán péče, který dá nejvyšší prioritu právě zachování přirozených přírodních procesů a umožní turistům a milovníkům přírody těšit se z krásy pralesa bez toho, že by byl protkán sítí asfaltových silnic. Jsme pevně přesvědčeni, že poptávku po kvalitním dřevě je možné zcela uspokojit z ekologicky šetrně obhospodařovaných hospodářských lesů. Jako první symbolickou náhradu za dřevo z Bělověžského pralesa Vám prostřednictvím polského velvyslanectví v Praze posíláme dva špalky, jeden dubový a jeden bukový. Věříme, že i v polských hospodářských lesích naleznete dostatek dřeva, kterým dřevo z Bělověže bude možné nahradit. S pozdravem a poděkováním za Váš zájem Hnutí DUHA – Přátelé Země ČR, Greenpeace ČR, Český svaz ochránců přírody, Děti Země, Arnika, Ekologický institut Veronica, Sdružení přátel lesa, Svaz ochrany přírody a krajiny ČR, Calla – Sdružení za záchranu prostředí, o.s. Beskydčan, Ateliér pro životní prostředí, Společnost přátel přírody, Ochrana vod, o.s. Ametyst, Společnost pro zvířata, CEV Zvoneček. Petr N. Stýblo

Stanovisko vědců a odborných pracovníků k ochraně českých lesů Český svaz ochránců k následující výzvě:

přírody

se

připojuje

Navzdory poklesu emisí během 90. let zůstává stav českých lesů nadále špatný. Klíčové problémy shrnula už obsáhlá odborná zpráva o stavu lesních půd, kterou pro vládu připravil tým specialistů v roce 2001 (Hruška et Cienciala 2001). Jako vědci a odborníci, kteří se ve své práci lesy a jejich ochranou zabývají, považujeme za potřebné, aby příslušné úřady a zákonodárci provedli opatření, jež zajistí zlepšení. Své hodnocení současné situace a klíčová doporučení shrnujeme v tomto stanovisku. Je založeno na znalostech a expertních zkušenostech autorů, kteří pracují v oborech lesnictví, ekologie, botaniky či zoologie, geochemie půd a dalších souvisejících oblastech. Věříme, že poslouží k otevření i veřejné diskuse o tomto tématu.

Význam českých lesů Lesy pokrývají 33 % území České republiky. Mají několikerý zásadní význam. Představují přirozené biotopy velké části domácích druhů rostlin a živočichů, takže hrají klíčovou roli v uchování biologické rozmanitosti naší přírody. Tvoří důležitý prvek, který významně určuje ráz krajiny od hor do nížinných oblastí. Jsou zdrojem dřeva, takže na nich závisí velká část místní ekonomiky v řadě obcí a měst, zejména v podhorských regionech, a celá průmyslová odvětví. Výrazně ovlivňují místní klima - na jejich poloze, rozloze a stavu například částečně záleží jestli, kde a kolik prší. Zvyšují retenční kapacitu krajiny, takže pomáhají zajistit přísun pitné vody, stabilní průtok v řekách a zároveň přispívají k ochraně před povodněmi. Brání erozi, zejména na prudkých svazích. Mají nezastupitelnou úlohu pro rekreaci.

www.csop.cz

Stav lesů Zajištění těchto důležitých funkcí ovšem brání špatný stav českých lesů. Nesouvisí přitom pouze s důsledky historického znečištění ovzduší a souvisejícího okyselování půdy, které způsobilo extrémní masové odumírání porostů v některých pohořích v 60. až 80. letech 20. století. Lesy nadále chřadnou. Opakovaně dochází k případům hynutí porostů na větších či menších plochách vinou houbových chorob, napadení kůrovci i dalšími druhy hmyzu a polomů. Takzvané kalamitní těžby - tedy neplánované, vynucené vytěžení stromů, které z nějakého důvodu náhle uhynuly v místech, kde se zatím nemělo kácet - v posledních letech tvoří až desítky procent produkce dřeva (MZe 2005). Ještě daleko větší část porostů je poškozena. Zdravotní stav lesů v České republice se hodnotí od roku 1986 na monitorovacích plochách programu ICP - Forest, který společně organizují Evropská hospodářská komise OSN a Evropská unie. Základním parametrem tohoto šetření je míra defoliace (ztráta jehlic nebo listů) stromů. V současné době přes 70 % jehličnanů a 34 % listnáčů starších šedesáti let vykazuje více než 25% ztrátu listů či jehličí (MZe et VÚLHM 2004). Problém se v příštích desetiletích pravděpodobně ještě zhorší postupným oteplováním. Klimatické podmínky, ve kterých smrk už není schopen růst, se posunou do větších nadmořských výšek (Kalvová et al. 2003). Přestože míru stresu, kterým stromy budou trpět, zmírní vyšší koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, očekává se posun vegetačních pásem a postupné odumírání i smrkových porostů ve vyšších polohách, kde měly doposud dobré podmínky k růstu: zejména v důsledku jejich neschopnosti odolávat v sušším klimatu hmyzím a houbovým škůdcům (Kalvová et al. 2003). V důsledku holosečného hospodaření a pěstování smrkových monokultur dochází k degradaci lesní půdy, odplavování živin, mizí důležité půdní organizmy, mění se její struktura a na mnoha místech je i půda sama ohrožena erozí. Zásadním problémem je, že při ochraně lesů a jejich managementu, se právě půdě věnuje jen velmi malá pozornost. Přitom však na jejím stavu závisí nejen dřevní produkce, ale veškerý život na jejím povrchu. Proto aspekty ochrany půdy v tomto stanovisku zdůrazňujeme. Život v půdě se musí chránit ve stejné míře jako nadzemní složky ekosystému. Přirozená biologická rozmanitost v lesích významně poklesla. Intenzivně obhospodařované, zejména smrkové monokultury, které tvoří většinu porostů, nezajišťují biotopy nutné pro život řady původních lesních rostlin a živočichů. Desítky z nich patří mezi druhy vážně ohrožené vyhynutím, řada druhů už vyhynula.

[email protected]

Velká část lesů je silně poškozována spárkatou zvěří okusem, loupáním a ohryzem. Smrkové monokultury také trpí nadbytkem dusíku. Ten se do ovzduší a lesních půd dostává hlavně ze spalin automobilů a z průmyslu. Produkce oxidů dusíku se v posledních letech dokonce zvyšuje, na rozdíl od emisí síry, které historicky poškozovaly lesy nejvíce, ale velmi klesly v 90. letech 20. století díky odsíření elektráren. Dusík je v lesních ekosystémech v nadbytku a způsobuje například nadměrný růst. Smrky se pak snadno lámou a vyšší obsah dusíku v pletivech činí stromy velmi atraktivními pro nejrůznější hmyzí a houbové škůdce. Nerovnoměrné rozdělení lesů v České republice (chybí lesy v úrodných nížinách) způsobuje vysušování krajiny a erozi půdy v nízkých polohách. Zároveň klesla schopnost porostů zadržovat záplavy. Z nížin téměř úplně zmizely lužní lesy podél řek, kam se povodňová vlna mohla bez větších hospodářských škod rozlévat. Příčiny špatného stavu lesů Špatný stav lesů - hynutí porostů, ztráta odolnosti, kalamity, nízká biologická diverzita, pokles retenční schopnosti a dalších funkcí lesů, eroze - má několik příčin. Většina z nich souvisí se způsobem hospodaření. České lesnictví totiž konzervativně trvá na hospodářském modelu stejnověkého lesa a paseky. Holoseče Důsledky holosečí pro lesní ekosystémy jsou vážné. Obnažená vrstva humusu rychle mineralizuje, je deštěm smyta a odplavena. Zároveň odumírají některé půdní bakterie, houby a půdní živočichové, kteří mají pro lesní ekosystémy a pro funkci půdy klíčový význam. Začnou dominovat druhy snášející sušší a teplejší pudu. Tím dochází k porušení důležitých rozkladných procesů v půdě a ke změně půdní mikrostruktury. Jsou tak přerušeny půdotvorné procesy, které probíhaly v původním lese. Obnova lesa je velmi ztížena také proto, že na holině vyhynou druhy půdní fauny, jež zajišťují přenos mykorrhizních hub na kořínky vysázených dřevin. Mykorrhizní houby jsou přitom pro stromky nesmírně důležité - pomáhají jim totiž získávat výživu z půdy. Rozpadají se půdní komplexy, ve kterých je vázána voda a živiny. Půda se zhutňuje, ztrácí pórovitost, a tím i kapacitu zadržovat vodu. Nepřežijí ani mladé semenáčky, které rostly ve stínu lesa - likviduje je prudké oslunění či poškození těžební mechanizací. V takto degradovaném prostředí se posléze provádí výsadba mladých stromků, a to zpravidla přímo klimaxovými dřevinami (smrkem, jedlí, bukem a jinými). To je zásadně chybné: jednak jsou tyto dřeviny značně citlivé vůči nepříznivým podmínkám holin, jednak pro možný vznik genetických změn. Stromky tzv. klimaxových genotypů vyžadují v mládí růst v zástinu a na holině uhynou. Ujmou se převážně

www.csop.cz

stromky pionýrských genotypů, které dokáží v tvrdých podmínkách na holině přežít. Tím se drasticky mění charakter celé populace - zkracuje se fyzický věk, snižuje se odolnost proti škůdcům, proměnlivost i adaptabilita ke změnám prostředí atd. Stromy vysázené na holinách bývají náchylné dříve podléhat škůdcům či větru nebo samy odumírají, někdy již v osmdesáti letech věku. Z holin dočasně nebo trvale mizí lesní druhy rostlin a živočichů. Místo nich expandují druhy otevřené krajiny - trávy a byliny -, které po umělém zalesnění znesnadňují návrat původních lesních druhů. Půdní organismy, zejména někteří půdní živočichové, se na nově zalesněnou paseku nevrátí, protože jim k tomu schází migrační schopnosti. Druhové složení Většina porostů trpí nepřirozenou druhovou skladbou. Za přírodních podmínek by převážnou část českých lesů tvořily smíšené nebo listnaté porosty: nejčastějšími druhy stromů by byly duby a buky. Podíl smrku by činil pouze 11 % (MZe 2005) soustředěných v horských oblastech nebo v azonálních, mimořádně chladných biotopech středních poloh. Také v horách jsou původní většinou smíšené lesy: čisté smrčiny byly velmi vzácné. Dnes je však smrk zastoupen 53 % (MZe 2005). V lesích převažují smrkové, borové a další monokultury, včetně listnatých - například topolových monokultur podél vodních toků v nížinách, místy i monokultur bukových. Problém přitom nadále pokračuje. Z nově vysázených stromků smrk tvoří 44 % (MZe 2005). Zvlášť alarmující je masivní pěstování smrkových monokultur i ve velmi cenných oblastech listnatých lesů, například na Křivoklátsku. Monokulturní nebo monokulturám blízké porosty jsou méně stabilní. Platí to především právě pro smrk: horskou dřevinu, která v nižších a středních polohách trpí nadměrným stresem. Stromy jsou proto náchylnější k onemocněním, napadení škůdci, výkyvům počasí či polomům. Nepřirozené smrkové monokultury rovněž degradují lesní půdu. Rozklad jehličí totiž - na rozdíl od listů a dřeva - dává kyselou reakci, a tak acidifikuje půdu. Proto ačkoli došlo k omezení kyselého spadu z průmyslových emisí oxidu siřičitého a oxidů dusíku, smrkové monokultury nadále udržují půdy silně kyselé a se změněným chemickým složením. Způsobuje to několik faktorů: nepříznivý obsah živin v jehličí, pomalejší koloběh látek v půdě jehličnatého lesa, účinnější zachytávání síry a dusíku ze vzduchu jehlicemi ve srovnání s listy, horší rozklad jehličí, což dále snižuje množství živin v půdě, a slabší schopnost jehličnatých lesů zpracovat nadměrné množství dusíku v ovzduší. Rozklad jehličí, které není promíchané s listy, je navíc zpomalen, vrstvy se hromadí a zhutňují lesní půdu.

[email protected]

Největší problémy přitom způsobuje pěstování smrku na nevhodných stanovištích. Smrk je horskou dřevinou s mělkým kořenovým systémem, je uvyklý na chlad a velké množství srážek. Jeho vysazování v nižších a středních polohách znamenalo vážné poškození těchto lesů. Smrk není na toto prostředí přizpůsoben, nemá dostatek vody, kterou neumí získat z hlubších vrstev půdy, chřadne a odumírá, protože snadno podléhá různým tzv. škůdcům. Tento stav se bude nadále zhoršovat, pokud dojde k předpokládané změně klimatu. Věková a prostorová skladba Lesy jsou nepřirozeně stejnověké, většinou je tvoří stejně staré stromy. Řada organismů vázaných například pouze na dutiny nebo některou vývojovou fázi lesa tak na desetiletí úplně zmizí. Lesy jsou prostorově unifikované, mizí pestré struktury, které za přirozených podmínek rozčleňují dopad světla. Stejně tak ve smrkových monokulturách chybí mozaika mikroprostředí půdního povrchu. To má vliv na mizení dalších specializovaných druhů, jež tuto pestrost biotopů vyžadují: typicky hmyzu nebo půdní fauny. Stejnověké lesy jsou také mnohem náchylnější k poškození kalamitami. Například kůrovec napadá většinou jen starší smrky, takže pokud se přemnoží v různověkém smíšeném lese, uschnou pouze některé stromy. V porostu stejnověkém uhynou všechny. Biologická diverzita a tlející dřevo Z lesů se odváží prakticky veškerá dřevní hmota. Nezůstávají zde tedy žádné staré stromy ani mrtvé dřevo, ačkoli za přirozených podmínek by tu stály nebo ležely řádově desítky až nižší stovky kusů na hektar. Na mrtvé dřevo (stojící i ležící) je přitom vázáno téměř 40 % druhů organismů, které se podílejí na biodiverzitě lesa - životně na něm závisí řada ptáků, hmyzu, hub, půdní fauny, mechů, lišejníků i dalších druhů. Chybí zde dutiny k hnízdění, není tu tlející dřevo, kde nacházejí úkryt a podmínky pro vývoj mnoho skupin bezobratlých živočichů a kde hledají potravu datli i jiní ptáci. Pro les je důležité, aby v něm zůstávala část tzv. přestárlých stromů, také proto, že pod nimi jsou jiné formy humusu než pod stromy mladšími. Umožňují tak rozvoj vzácných, ale pro fungování lesa důležitých druhů půdní fauny. Po dvakrát až třikrát opakované těžbě bez ponechání starých stromů tyto druhy v ekosystému vyhynou a plochu již neosídlí. Zároveň z lesa postupně ubývají důležité živiny. Přirozeně by se v lese hromadily a zajišťovaly výživu dřevin. Takto s dřevem masivně mizí a už se nevracejí. Bez rovnováhy mezi tím, kolik dřeva se z lesa odváží a kolik ponechá k zetlení, se postupně, obmýtí za obmýtím, vyčerpávají zásoby živin v půdách. Na kyselých matečných horninách během několika těžebních cyklů vzniká nedostatek vápníku,

www.csop.cz

fosforu či dalších živin, což se projevuje chřadnutím lesů. Přemnožená zvěř V lesích se udržují vysoké stavy spárkaté zvěře, zejména jelení a srnčí, kvůli velkému zájmu o jejich lov, potřebám a tradicím české myslivosti. Populace jsou v řadě regionů i několikanásobně početnější, než by odpovídalo přirozenému stavu a než kolik je les schopen uživit. Přemnožená zvěř okusem poškozuje a ničí zejména mladé listnaté stromky a jedle; výrazně také snižuje druhovou rozmanitost bylinného a křovinného patra. Brání tak přirozené obnově lesa tedy tomu, aby mladé stromky vyrostly samy ze semen starších stromů. Mladé uměle vysázené stromky se musí chránit oplocenkami, plastovými tubusy a dalšími prostředky, což vyžaduje značné ekonomické náklady a možnosti přirozené obnovy lesů velmi limituje. Mechanické ochrany stromků jsou navíc málo účinné. Přemnožená spárkatá zvěř je tak nyní klíčovou překážkou revitalizace našich lesů i jejich uvedení do stavu blízkého přírodě. Málo nedotčených míst Téměř veškeré naše lesy byly v minulosti ekonomickou činností, především těžbou dřeva a zemědělskou exploatací, silně pozměněny. Proto v českých podmínkách chybí některé důležité informace o přírodním vývoji, které by umožnily zlepšit péči o hospodářské porosty. Pro místa, jež byla činností člověka v minulosti málo narušena nebo která byla ponechána již dlouhou dobu bez zásahů, se vžilo neformální označení pralesy. Zbylo jich velmi málo a staly se pečlivě ochraňovanými místy, v některých případech téměř zatajovanými před pozorností veřejnosti. Boubínský, Žofínský či Trojmezenský prales, prales Mionší, Bílá Opava, Ranšpurk a několik dalších dnes patří mezi klenoty české přírody a důležité objekty vědeckého výzkumu. Pro uchování všech potřebných informací o přirozeném stavu a novodobém vývoji lesů jejich počet zdaleka nedostačuje. K ponechání lesů přírodnímu vývoji by měl směřovat management národních parků a lesních rezervací. V praxi tomu tak většinou není, dokonce se v řadě z nich těží dřevo. Vymezení porostů bez hospodářských zásahů je důležité také pro zachování biologické diverzity. Potřebná opatření Ke zlepšení stavu českých lesů je nezbytná systémová změna hospodaření. Nestačí jen drobná vylepšení. Je nutné zcela opustit hospodářský model stejnověkého lesa a paseky (holiny) a přejít na trvale udržitelné, přírodě blízké lesní hospodaření, které zajišťuje trvalost a nepřetržitost produkce dřeva i existence všech složek lesního ekosystému. K tomu je nutná změna způsobů řízení, zejména lesního hospodářského plánování, ale také výuky na lesnických školách tak, aby školství i výzkum šly v čele změn a dostaly se zpět na evropskou úroveň.

[email protected]

Považujeme za nutné, aby státní exekutiva i zákonodárci zároveň bezodkladně provedli konkrétní opatření ke zlepšení stavu lesů. Jako odborníci pracující v této oblasti doporučujeme zejména následující kroky: 1. Vyloučení holosečí Je nutné, aby legislativa zásadním způsobem omezila až vyloučila plánované holosečné kácení. Preferovány by měly být maloplošné clonné a výběrové metody hospodaření. Právní předpisy musí zároveň umožnit, aby holiny, které vznikly v minulosti nebo jež vzniknou při dalších kalamitách, mohly být zalesněny nejprve pionýrskými dřevinami. Geneticky kvalitní a odolné cílové stromy vyrostou na holinách až pod jejich částečným zastíněním a ochranou. 2. Obnova přirozené druhové skladby Klíčové je postupné obnovování přírodě blízké druhové skladby v lesích - tedy výsadba takových druhů dřevin, které odpovídají danému stanovišti. Proměna skladby bude vzhledem k době obmýtí samozřejmě trvat přinejmenším sto let. Je však nezbytné s ní důsledně začít. Stát by v prvé řadě měl zcela vyloučit jakoukoli dotační podporu vysazování stromků na nevhodná stanoviště, například smrku ve středních polohách. Při přirozené sukcesní obnově lesa je potřeba vyloučit kácení pionýrských dřevin (osiky, břízy apod.). 3. Ponechávání starých stromů a mrtvého dřeva Legislativa a dotační opatření by měla zajistit, aby část stromů v běžném lese zůstávala nevytěžena k dožití a k zetlení - nejméně několik kusů na hektar, pokud možno i více. Zajistí se tak zachování důležitých stanovišť pro život řady druhů i ponechání části živin v lese. Dřevní odpad po těžbě by neměl být odvážen, pálen a pokud možno ani štěpkován. 4. Vápnění a hnojení Vápnění a hnojení je třeba výrazně omezit až zcela vyloučit. Nejen že je mimořádně nákladné, ale především vede k vytváření umělých ekosystémů, které postupně znovu vykazují znaky poškození, jež byly původním důvodem k vápnění (hlavně žloutnutí jehlic). Způsobuje i degradaci diverzity půdních organismů, zásadní změny v rozkladu mrtvé organické hmoty v půdě, tvorbě humusu a koloběhu živin. Mnohé oblasti zejména Krušných a Orlických hor byly od 70. let 20. století povápněny již několikrát. Přesto dnes znovu vykazují podobné znaky poškození jako v minulosti. Vápnění je v dnešních podmínkách zcela nevhodné v horských oblastech s vysokou depozicí dusíku - přesto se tam nejčastěji provádí a vede k destabilizaci horských lesů. Hnojení je akceptovatelné, pouze pokud je následováno výraznou změnou lesnického hospodaření oproti současným praktikám (vysoký podíl listnáčů, malé počty stromů). Nemělo by sloužit jako prostředek jak zachovat produkci na místech, kde je stav půd pro les

www.csop.cz

limitujícím faktorem. Zcela by vápnění a hnojení mělo být vyloučeno ve velkoplošných i maloplošných chráněných územích. 5. Snížení stavů zvěře Počet zvěře je nutné upravit na pro les únosné stavy. Sazeničky a přirozené zmlazení potřebných dřevin včetně listnáčů a jedle musí mít možnost odrůstat bez nákladné umělé ochrany. Maximální přípustná míra poškození mladých stromků zvěří (odpovídající přirozenému stavu) je zhruba 10 %. Státní správa myslivosti musí přestat přemnožení zvěře mysliveckým subjektům tolerovat, za překročení stavů, které poškozují obnovu nad výše uvedený limit, ukládat uživatelům honiteb sankce podle zákona a při mysliveckém plánování zajistit snížení populace na úroveň, jež dovolí přirozenou obnovu všech lesních dřevin a bylin. Pro nastartování revitalizačního managementu lesů v některých kriticky ohrožených oblastech to bude znamenat velmi dramatická opatření proti přemnožené spárkaté zvěři, zejména jelení a nepůvodním druhům. 6. Ochrana přírodních rezervací Především v prvních zónách národních parků a lesních národních přírodních rezervacích či přírodních rezervacích musí být zajištěna důsledná ochrana přírodních procesů. V porostech, kde druhová skladba není zásadně odlišná od přirozené, by měly být vyloučeny veškeré hospodářské zásahy. Tam, kde je druhová skladba výrazně odlišná od přirozené, mohou být dočasně umožněny pouze takové aktivity, které vedou ke zlepšení před ponecháním porostů přirozenému vývoji. Plocha a počet lesních rezervací by měly být doplněny tak, aby pokrývaly dostatečnou rozlohu, která zajistí stanoviště druhů při přirozené dynamice ekosystému, a aby byly zachovány všechny původní typy lesních biotopů v dostatečné velikosti. Jejich vzájemnou komunikaci musí zajistit funkční biokoridory. 7. Stanovit pravidla pro zalesňování Je nezbytné vyloučit zalesňování biologicky cenných přírodních lokalit, jako jsou malé enklávy bezlesí uvnitř porostů, druhově bohaté louky a podobně. V minulých letech tak byla zničena řada velmi kvalitních biotopů. Při zalesňování holin a zemědělských půd by neměly být vysazovány rovnou sazenice klimaxových dřevin, zejména jedle a buku. Měly by být uplatňovány a dotacemi podporovány především postupy s využitím přípravných dřevin. Dotace na zalesňování zemědělských půd by měly směřovat především do oblastí s nízkou celkovou lesnatostí.

[email protected]

Zalesňování rozsáhlých devastovaných ploch po povrchové těžbě uhlí, v pískovnách, na haldách, odkalištích a na podobných místech je ve většině případů zbytečně finančně nákladné a vede k nepřirozené skladbě výsledného porostu. Přirozená primární sukcese vytváří cenné porosty a může směřovat k místní klimaxové skladbě lesního porostu, a to i na chemicky extrémních substrátech. Proto by měl být při zalesňování těchto ploch ponechán dostatečný prostor pro primární sukcesi pionýrských dřevin a jejich funkci při vytváření lesního prostředí. Závěr V tomto stanovisku uvedené náměty ke změně lesního hospodaření vycházejí ze soudobých vědeckých poznatků a výzkumných šetření v České republice a opírají se o zásady moderní lesnické praxe v širším evropském kontextu. Evropská lesnická politika staví na trvalé udržitelnosti lesa, jeho víceúčelovém využívání a jeho biologické diverzitě, zakotvené v přírodě blízkých formách hospodaření. S těmito zásadami se české lesnictví dosud vyrovnává jen v nedostatečné míře. Podobně jako v jiných evropských zemích staví i vývoj české společnosti lesnictví před nevyhnutelnou změnu: přejít od zajišťování primární produkce dřeva k trvalému poskytování ekonomických, ekologických a sociálních služeb podle potřeb a ku prospěchu soudobé a budoucí společnosti. Nový lesní zákon určí, na jakou cestou se české lesní hospodářství na počátku 21. století vydá. Měl by vytvořit předpoklady k tomu, aby se česká lesnická politika dostala v plném rozsahu do souladu se zásadami evropské lesnické politiky, a aby se české lesnictví vyrovnalo s úkoly, které na ně klade současnost a jejichž splnění se od něj očekává v budoucnosti. V Praze, Českých Budějovicích, Městě Albrechticích a Rhenen (Nizozemí) dne 8. března 2006: Prof. em. Josef Fanta, Univerzita ve Wageningen a Univerzita v Amsterdamu, Nizozemí Doc. Dr. Jan Farkač, CSc., Fakulta lesnická a environmentální České zemědělské univerzity Dr. Jakub Hruška, Ph.D., Česká geologická služba Ing. Milan Košulič st., lesník Prof. Dr. Karel Prach CSc., Biologická fakulta Jihočeské univerzity Prof. Dr. Josef Rusek DrSc., Ústav půdní biologie, Biologické centrum Akademie věd ČR Petr N. Stýblo

www.csop.cz

[email protected]

VAŠE PENÍZE Místo pro přírodu - výsledky otevřeného výběrového řízení ÚVR ČSOP organizace

název projektu

požadováno Kč

podpořeno Kč

ČSOP Launensia

Rozvojový projekt pozemkového spolku Milý

32000

32000

ČSOP Františkovy Lázně

Provoz naučné stezky a informačního centra Komorní Hůrka

31490

12500

Záchranná stanice volně žijících zvířat Telč

Založení Pozemkového spolku Moravská Sibiř

41298

20000

ČSOP Vlašim

Rozvojový projekt Pozemkového spolku pro přírodu a památky Podblanicka

60000

55000

EC Meluzína RCAB

Rozvoj Pozemkového spolku Meluzína v roce 2006

58000

40000

ČSOP Jaro Jaroměř

Rozvoj Velkojaroměřského pozemkového spolku

33000

33000

ČSOP Jeseník nad Odrou

Propagační a rozvojové aktivity PS Domov v roce 2006

60000

60000

ČSOP Silvatica

Rozvojový projekt PS Silvatica 2006

23000

23000

ČSOP RS IRIS

Činnost a rozvoj pozemkového spolku Prostějovsko 2006 dar pozemku ČSOP

60000

55000

Sagittaria

Rozvojový projekt pro pozemkový spolek Sagittaria

60000

54000

Společnost přátel přírody

Pozemkový spolek PSS 2006

60000

55000

ČSOP Ponikva

Pozemkový spolek Ponikva

46000

35000

ČSOP Fulnek

Hraniční meandry Odry

16500

16500

Sdružení pro venkov

Zázmoníky - rozvoj a propagace pozemkového spolku

60000

40000

Tradice Bílých Karpat

Extenzivní sady - priorita Pozemkového spolku Tradice Bílých Karpat

56000

32000

ČSOP Kosenka

Rozvoj pozemkového spolku KOSENKA v roce 2006

60000

60000

ČSOP Pozemkový spolek Hády

Příroda na kraji města VI

58000

50000

ČSOP Botič - Rokytka

ZCHÚ Pitkovická stráň a okolí

40000

40000

PermaLot

Vzdělávání veřejnosti v oblasti biodiverzity, multifunkčního zemědělství, agroturistiky a ekozemědělství

59000

25000

ČSOP Kněžice

Mokřadní louky v okolí Chaloupek - založení a akreditace pozemkového spolku

47000

45000

Hamerský potok

Geodetické zaměření pozemků Jindřišského údolí

60000

60000

ČSOP Oharka

Rozvoj pozemkového spolku Střední Poohří

60000

40000

Nadace Veronica

Rozvoj pozemkového spolku Veronica

37000

37000

Muzeum přírody Český ráj

Stvoření Žabího ráje

8000

8000

ČSOP Radnice

Rozvoj Pozemkového spolku Radnice v roce 2006

60000

45000

ČSOP Berkut

Bečovská botanická

42000

42000

ČSOP Křižánky

Rozvoj a propagace PS Český ráj

39500

30000

ČSOP Polabí

Rozvojový projekt Pozemkového spolku Polabí

57500

0

ČSOP Armillaria

Pozemkový spolek Mokřady a louky Liberecka - rozvojový projekt

56000

55000

www.csop.cz ČSOP Kunčice pod Ondřejníkem

[email protected] Rozvoj Pozemkového spolku Podbeskydí 2006

22500

0

1403788

1100000

NABÍZÍME Zelená karta - noví partneři Podorlický skanzen Krňovice Krňovice 17, 503 46 Třebechovice pod Orebem Tel: 495 591 633; Mob: 732 767 291 E-mail: [email protected]; Web: www.krnovice.cz Slevu poskytuje: Dřevozpracující družstvo, Náhon 277, 500 09 Hradec Králové Otevírací doba: 29. 4. - 30. 9. 2006: Út -Pá: 10:00 (o víkendu od 9:00)-11:00 a 13:00 - 16:00; So+Ne: 9:00 - 11:00 a 13:00 -16:00 (skupinové návštěvy mimo termín je nutno objednat) Vstupné: dospělí 40 Kč; děti do 15 let, studenti, ZTP a senioři nad 65 let 20 Kč; Členi ČSOP: dospělí 20 Kč, děti zdarma, kolektivy MOP vstupné dobrovolné Popis cesty: Vlakem či autobusem do Třebechovic pod Orebem. Z Třebechovic do Krňovic pěšky (1,5 km). Osobním autem do Krňovic, zaparkovat u restaurace „U skanzenu“. Od restaurace pěšky ke kostelu, Informační středisko SLŠ Šluknov Slevu poskytuje: Střední lesnická škola Šluknov, T. G. Masaryka 580, 470 77 Šluknov, Tel: 412 386 337; E-mail: [email protected]; Web: http://www.lesnicka-skola.cz/ Otevírací doba: Po, Čt 7:30 - 12:00 a 12:30 - 16:30; Út 7:30 - 12:00 a 12:30 - 16:00; St 7:30 - 12:00 a 12:30 - 15:30; Pá 7:30 - 12:00 12:30 - 15:00 Rozsah slev: 5% pro členy ČSOP

odbočit vlevo a kolem penzionu ke skanzenu (cca 300 m). Popis: Výstavba byla zahájena v roce 2002. Od té doby se areál postupně rozšiřuje. Ke shlédnutí jsou přenesené historické objekty i kopie nedochovaných. V objektech vznikají expozice pohonů (žentoury, motory …), zemědělských strojů, historických nástrojů a nářadí, drobného mlynářství, historických motorových vozidel apod. Řadu exponátů je možné vidět v provozu. Prohlídka expozic s výkladem trvá cca 1-1,5 hodiny. Areál je ve výstavbě a jeho rozšiřování je závislé na dostupnosti finančních prostředků. Nejsou zde proto kompletní expozice i stavby přibývají cca 1 za rok. To ale zároveň umožňuje sledovat stavbu dřevěných objektů z bezprostřední blízkosti. Skanzen je turistickým známkovým místem č. 1280 Popis: Informační středisko je vybaveno bohatou knihovnou, která umožňuje nejen studentům, ale i veřejnosti půjčování literatury různého druhu, získávání informací o Evropské unii, přístup na internet, nákup a prodej použitých knih a mnoho dalšího.

Zajímavé akce subjektů Zelené karty v červnu 2006 Muzeum Podblanicka 8. 6. - II. Zámecká muzejní noc V rámci Festivalu muzejních nocí, který je vyhlášen Asociací muzeí a galerií ČR ve spolupráci s Ministerstvem kultury a Národním muzeem v Praze, se uskuteční „II. zámecká muzejní noc“ ve Vlašimi. Otevřeno zdarma od 9-12, 13-16, 17-24 hodin. Prohlídka zámeckých prostor, expozic a výstav . Vyhlídka ze zámecké věže s prohlídkou výstavy Město pod věží aneb Vlašim na dlani 17.00 - vernisáž výstavy V setnici a na zápraží - z lidové domácnosti 19. a 20. století (potrvá do 17. 9.) 19.00 - koncert ZANETTO CONSORT - „Od baroka po současnost“ (Žofie Vokálková - flétna, Vladislav

Borovka - hoboj, Petr Hejný - violoncello, Norbert Heller - cembalo, klavír) 18 - 24 hod. pro malé i velké - Hledání zámeckého pokladu! (večerní a noční dobrodružná hra o ceny) Východočeské muzeum v Pardubicích 17. 3. - 10. 9. výstava Pohádkové bytosti Pardubického kraje aneb Pojďte s námi do pohádky V. Klimtové Figurky a kresby pohádkových bytostí Pardubického kraje v podání spisovatelky, grafičky, ilustrátorky a objevitelky Pohádkové země Vítězslavy Klimtové. Autorka oblíbených lexikonů a strašidýlek zavede návštěvníky výstavy do kouzelného světa pohádek.

www.csop.cz

21. 4. - 4. 6. výstava Vojenské zbraně 18. – 20. století. Výstava chladných i palných zbraní, které se používaly v evropských válkách od doby Marie Terezie až do poloviny 20. století se bude konat v Kaňkově sále, který je naším největším výstavním sálem. Budete si moci prohlédnout nejen zbraně, s nimiž bojovali čeští vojáci, ale i zbraně jejich protivníků z válek tereziánských, napoleonských, z války roku 1866, z válek balkánských i obou válek světových. Některé exponáty již znáte, ale řadu dalších jsme nevystavovali více než 20 let. Pocházejí z celého světa. Jak je již při vystavování našich zbraní zvykem, vedle exponátů, na které se nesmí sahat budou připraveny i zbraně, na něž se sahat doporučuje. Pro návštěvníky se připravuje také atrakce s tématikou výcviku jezdectva, koutek na hraní pro děti a zajímavé testy znalostí pro všechny generace. 12. 5. - 15. 6. Česká bible v průběhu staletí Unikátní putovní výstava o vývoji českých biblických překladů od počátku 9. století do současnosti, která prezentuje jedinečné rukopisy, tištěné i digitální bible. Pořadatelem výstavy je občanské sdružení Rachamím. Součástí výstavy jsou také následující doprovodné akce: Železniční muzeum ČD Lužná u Rakovníka Muzeum otevřeno denně kromě pondělí 3. 6. Dětský den v Železničním muzeu 24. 6. - 25. 6. Dny "Bejčků"; setkání parních lokomotiv řad 422.0 a 423.0 Hvězdárna a planetárium Hl. m. Prahy PLANETÁRIUM PRAHA otevřeno denně kromě pátků, v prac. dnech 8.30 - 12 h a 13 - 20 h, o víkendech 9.30 -12 h a 13 - 20 h. Foyer planetária: Pyrenejský poloostrov objektivem Petra Hubáčka – tématická výstava ŠTEFÁNIKOVA HVĚZDÁRNA

[email protected]

je otevřena denně kromě pondělí. V úterý až pátek 1419 h a 21-23 h, v sobotu a v neděli 10-12 h, 14-19 a 21-23 h. V sobotu 3. 6. 10-17 h oslaví na hvězdárně Mezinárodní den dětí. Výpravy škol a institucí mají možnost navštívit hvězdárnu denně kromě pondělí i mimo otevírací dobu podle předem sjednaného termínu. Pozorování oblohy dalekohledem: Ke každému objektu je podáván výklad, při nepříznivém počasí se prohlídka soustřeďuje na přístrojové vybavení kopulí. Měsíc na večerní obloze je pozorovatelný od 1. do 9. 6. a od 27.6. do konce měsíce, nejlépe kolem první čtvrti (4.6.), kdy na rozdíl od úplňku (11.6.) vynikne plastičnost měsíčního povrchu. Planety – na večerní obloze budeme moci pozorovat Merkur, Mars, Jupiter a Saturn. Zajímavé objekty jarní oblohy – z dvojhvězd lze pozorovat např. Albireo ze souhvězdí Labutě, dále můžeme pozorovat čtyřhvězdu ze souhvězdí Lyry. V souhvězdí Herkula můžeme najít kulovou hvězdokupu s označením M 13. Dalším zajímavým objektem je prstencová mlhovina v souhvězdí Lyry. Slunce - na denní obloze. Dalekohledem stále pozorujeme sluneční skvrny a protuberance. Hvězda života a smrti - speciální výstava věnovaná Slunci HVĚZDÁRNA ĎÁBLICE je otevřena v pondělí 18 - 21 h, ve čtvrtek 1. a 8.6. 21:30 - 23 h, 15., 22. a 29.6. 17 - 19 h, v neděli 14 - 16 h Přednášky od 18.30 h: 5.6. Žeň objevů 2005 - RNDr. Jiří Grygar, CSc., 19.6. Letní obloha - zajímavé úkazy - Petr Adámek Filmové večery pondělí od 18.30:12.6. Slunce, Člověk a Nebeská mechanika, Perseus, Kateřina Mikešová

Odborné školení programu ČSOP „Formica“ - ochrana lesních mravenců Ve dnech 10.-11. 6. 2006 se v Borech (10 km severně od Velkého Meziříčí) uskuteční základní odborné proškolení povinné pro všechny realizátory projektů v programu Formica a vhodné i pro další zájemce o ochranu a mapování lesních mravenců. Zahájení školení je 10.6. v 10:00 v turistické ubytovně v obci Bory. Účastnický poplatek: 1500,- Kč / 1 osoba, možno uhradit předem (160 586 995 / 0300, VS 300106) nebo hotově na místě. Školení není dotované, veškeré náklady si tedy musí účastníci hradit sami. Ubytování ze soboty na neděli v turistické ubytovně v obci Bory (u rybníku). Pokoje s 2, 4 a 5 lůžky, sociální zařízení společné, vybavená kuchyňka. Pro vzdálené účastníky možno po domluvě přiobjednat

ubytování i z pátku 9. 6. na sobotu 10. 6. Nejbližší autobusová zastávka jsou Horní Bory, vlaková Sklené nad Oslavou (cca 3km). Případný odvoz od hromadné dopravy v sobotu ráno z Velkého Meziříčí bude po domluvě zajištěn zdarma. Stravování zajištěno od sobotního oběda do nedělní snídaně v pohostinství U zlaté studny. Program: sobota 10.6.2006 8:30 – 9:30 příjezd a ubytování účastníků 10:00 – 12:00 úvodní blok: biologie lesních mravenců, mraveniště a teritorium, životní cyklus, faktory ovlivňující úhyny, možnosti péče, účel mapování mravenišť, základní postupy 12:00 – 13:00 oběd

www.csop.cz

[email protected]

13:00 – 13:30 přesun na PP Šebeň (cca 1200 mravenišť Formica polyctena) 14:00 – 18:00 praktické ukázky postupů (mapování, měření, základní péče), dotazy 18:00 – 18:30 návrat do Borů 19:00 – 20:00 večeře a beseda s občerstvením neděle 11. 6. 2006 7:30 – 8:00 snídaně 8:30 – 10:00 shrnutí, osvědčení a závěr Organizačně zajišťuje: Pavel Kříž, 66/02 ZO ČSOP Bory, 594 61 Bory 162 Školení povede: Mgr. Milan Daďourek, odborný garant programu Formica ([email protected])

Přihlášky zasílejte na adresu ČSOP, č. 162, 594 61 Bory nebo na [email protected] do 31. 5. 2006. Závazná přihláška by měla obsahovat tyto údaje: Jméno účastníka(ů), Název a adresa organizace, Kontaktní e-mail a telefon, Předpokládaný způsob a doba příjezdu, Předpokládaná doba odjezdu, Zájem o - ubytování: z pátku 9. 6. na sobotu 10. 6., ze soboty 10.6. na neděli 11.6., - sobotní oběd, sobotní večeři, nedělní snídani, Zvláštní požadavky na stravu. Způsob úhrady poplatku: - v hotovosti na místě nebo na č.ú. 160586995/0300, VS 300106 Milan Daďourek

RADY A NÁMĚTY Dotazy a odpovědí týkající se hospodaření ZO Dotazy: V loňském roce jsme dopsali peněžní deník.(Speciální, dělaný přímo pro ČSOP). Chci se zeptat jestli se dá objednat nový u ÚVR, myslím speciální pro ČSOP, nebo máme peněžní deník koupit normální univerzální? A druhá otázka se týká obratu ZO. Od jaké výše musíme začít vést podvojné účetnictví. A jedná se o obrat nebo zůstatek na účtech? Pokud jde o peněžní deník (pro vedení jednoduchého účetnictví), tvorba vlastního "typového" peněžního deníku pro účely ČSOP není plánována, a to zejména z důvodů: - povinnosti ZO ČSOP vést podvojné účetnictví nejpozději od 1. 1. 2007 (dle zákona o účetnictví, viz též DEPEŠE ČSOP a Metodika ČSOP č. 31) - vysoké diverzity praktických podmínek a potřeb jednotlivých základních organizací (a praktické nemožnosti vytvořit vzor, který by vyhovoval všem různorodým činnostem v našich "základkách") Metodická pomoc a výběr vhodného peněžního deníku je prováděn během školení pro hospodáře (v rámci Ústředí provádím cca 2-3 x ročně půldenní školení, další školení provádějí územní a zájmové složky Svazu). Ve Vašem případě tedy doporučuji buď prosté (nejjednodušší) okopírování prázdných listů dosud používaného deníku, případně překreslení jedné dvoustrany tohoto deníku a ofocení na potřebný počet listů na tento rok (jak již jsem uvedl, od příštího roku již jednoduché účetnictví nesmíte vést!). Pokud jde o hranici obratu, od kdy je ZO ČSOP povinna vést podvojné účetnictví, pak (letos naposledy) platí tato hranice obratu ve výši 6 mil. Kč za rok. Do obratu se přitom počítají veškeré příjmy, které organizace v daném období získá (tedy od členských příspěvků přes dotace až po příjmy,

získané např. na základě smluv o dílo). Vážený pane, protože povinný přechod na podvojné účetnictví není ani jednoduchý, aby se dal podcenit, ani tak složitý, abychom se před ním sklonili, doporučuji Vám v první řadě prostudování naší metodiky (č. 31) "Jak a proč se nebát (podvojného) účetnictví"(byla rozeslána na přelomu roku 2004-5 všem ZO!), následně pak případnou osobní onzultaci, kterou je možno dojednat individuálně (dle Vašich časových možností) v Praze. Rovněž sledujte Depeše, v nichž jsou inzerovány mj. odborné semináře pro hospodáře. Erik Geuss Dotazy: 1. Pro cestování při akcích používáme výhradně můj osobní vůz. Veškeré cestovní náhrady jsou tedy účtované na mě, činí to ročně cca 3000,-Kč. Jsou tyto příjmy pro mě předmětem daně z příjmů nebo lze uplatňovat toto : “ ...Existuje písemné stanovisko Ministerstva financí, podle něhož lze chápat členský poměr ve sdružení občanů za poměr obdobný pracovnímu, proto členům lze cestovní náhrady vyplácet v souladu s příslušným zákonem. Pro společnost je to daňově uznatelný náklad, pro příjemce není předmětem daně, stanovisko však platí jen pro členy.” (Růžena Růžičková, Neziskové organizace - vznik, účetnictví, daně, 4.aktualizované a doplněné vydání. ANAG Olomouc, 2002) ? 2. Několik let se pravidelně účastníme projektu Podpora hnízdních možností zpěvných ptáků v lesích. Příjem z této činnosti - smlouva o dílo - činí cca 2000,- Kč, jediným prokazatelným výdajem je poštovné při komunikaci s organizátorem projektu a nákup žebříku (před několika lety), zbytek je zisk používaný k pokrytí nákladů základky. Musíme si pořídit živnostenský list?

www.csop.cz

Dobrý den, děkuji vám za váš zajímavý dotaz, který je i pro mne vítanou odezvou na publikace návrhu na řešení účetních a daňových problémů základek v Depeších. K prvnímu dotazu mohu říci, že v popsaném případě bych považoval vaše jízdy, jako předsedy ZO, pro tuto ZO, za pracovní cesty a použil ustanovení zákona o cestovních náhradách a jeho další aplikace. Pro zvýšení vaší právní jistoty by bylo též možno uzavřít jakoukouli (i tzv. ejpojmenovanou, příp. příkazní) formální smlouvu mezi vámi a ZO, z níž vyplyne vaše pověření realizovat cesty pro ZO a pro organizaci povinnost uhradit vám za tyto cesty cestovní náhrady. Druhý dotaz již není možno odpovědět zcela jednoznačně (jak vyplývá i z mého původního článku v Depeších - rozdílný pohled úřadů v různých místech a regionech atp.) . Nicméně mám za to, že jde o o případ "na hranici" a při čistě fundamentálním a "zdeúředním"přístupu příslušného úřadu by po vás mohl být požadován příslušný živnostenský list (a vaše ZO by se obtížně bránila). Na druhou stranu je otázkou, zda si na takto minimální rozsah hospodářské činnosti pořízovat živnostenské oprávnění (s administrativním zatížením tohoto kroku) a zda nejít cestou rozboru vaší činnosti v rámci předmětného projektu, zda například

[email protected]

a) jednoduché účetnictví je možné vést pouze do konce tohoto roku, od 1.1. 2007 pak již jednoznačně účetnictví podvojné¨ b) příjem 100 tis. Kč za rok sám o sobě nebude znamenat povinnost registrace k DPH c) pokud příjmy z dotace budou vyšší než vykázané výdaje (na sečení a údržbu trávy), což je pravděpodobné, vzniká pravděpodobně (neznám přesnou formulaci rozhodnutí o dotaci) předmět daně z příjmů právnických osob. V případě nejasností napište upřesňující dotaz (s konkrétními informacemi o problému). Erik Geuss

POZOR! Víkend 26. – 28. května 2006 buďte na svých zahradách! Více: www.zivazahrada.cz

Vydává: Český svaz ochránců přírody – Ústřední výkonná rada; Uruguayská 7, 120 00 Praha 2; IČO 103764 tel.: 222516115; e-mail: [email protected] Redakční rada: M. Dušek, J. Eichler, E. Geuss, M. Holzer, M. Kulík, P. Pešout, V.Izák. Odpovědný redaktor: Petr N. Stýblo. Za jednotlivé příspěvky odpovídají jejich autoři. Text neprošel jazykovou úpravou. Uzávěrka: 9.5. 2006 Uzávěrka příštího čísla: 20.6. 2006. Příspěvky posílejte na adresu vydavatele. ISSN 1213-5496. Povoleno MK ČR pod č. E 12566. Tisknuto na recyklovaném papíru.

neopomíjíte některý skutečný náklad (např. smlouva o dílo s člověkem, provádějící činnost, cestovní náhrady, nákup materiálu na opravu krmítek či jiné, v praxi často neúčtované náklady). Věc můžeme dále konzultovat za upřesnění vašeho pohledu na výše uvedené stanovisko. Erik Geuss Dotaz: Změní se způsob vedení účetnictví ZO ČSOP, pokud bude čerpat dotaci na udržování travního porostu SAPS (stálá platba na plochu pro zemědělce)? Pokud ano jak ? Dosud jednoduché účetnictví, neplátci DPH. Způsob vedení účetnictví" NGO z titulu dotace z MZE se nezmění, pouze bude třeba reagovat na pravděpodobný požadavek poskytovatele dotace na "oddělené vedení účtování o dotaci", což v praxi vypadá tak, že se v účetnictví označí (číselným symbolem, zvláštním sloupcem v peněžním deníku, atp.) příjem dotace a výdaje spojené s poskytnutou dotací. (Toto by bylo prakticky výhodné i pokud by takto požadavek MZE nezněl, pro lepší přehlednost hospodaření ZO ČSOP a též pro daňové účely). Ještě bych rád upozornil na další návazné problémy: