2001 Sb.( příloha č.3) Hodnocení dopadů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti

Oznámení záměru podle zákona č. 100/2001 Sb.( příloha č.3)

Hodnocení dopadů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. Vítkovice v Krkonoších lokalita Pode Dvorem - parcela 192/12 a nejbližší okolí

∗

Vítkovice v Krkonoších – lokalita Pode Dvorem pro 13 penzionů

RODINNÝ DŮM NA P.P.Č.822/1, ZADNÍ VÝSLUNÍ - K.Ú. VELKÁ ÚPA II, PEC POD SNĚŽKOU

Zpracovatel :

Mgr. Pavel Bauer Březový Vrch 737, 460 15 Liberec XV tel: 739 250 317, email: [email protected]

Červen, 2013

Oz náme ní zámě ru podle zákona č . 100/2001 Sb. RD p.č. 822/1, Zadní Výsluní, k.ú. Velká Úpa II, Pec p.S.

A.

ÚDAJE O OZNAMOVATELI ...................................................................................... 3

B.

ÚDAJE O ZÁMĚRU...................................................................................................... 3 B I. Základní údaje............................................................................................................... 3 1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1...................................................... 3 2. Kapacita (rozsah) záměru............................................................................................ 3 3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) ....................................................... 3 4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry......................................... 4 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně zvažovaných variant .......... 4 6. Popis technického a technologického řešení záměru ................................................ 4 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení....................... 6 8. Výčet dotčených územně samosprávných celků ....................................................... 6 9. Navazující rozhodnutí podle § 10 odst. 4a a příslušných správních úřadů ............ 6 B II. Údaje o vstupech.......................................................................................................... 6 B III. Údaje o výstupech ...................................................................................................... 8

C.

ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ..................10 C 1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území.......10 C 2. Charakteristika stavu složek ŽP pravděpodobně významně ovlivněných ........19

D.

ÚDAJE O VLIVECH NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ...........34 D 1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti ............34 D 2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci....................................45 D 3. Údaje o možných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice .................46 D 4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, kompenzaci nepříznivých vlivů.........46 D 5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí při specifikaci vlivů ....47

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU..................................................................48 F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE.........................................................................................................48 G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU ....50 H.1

PŘÍLOHA - Vyjádření stavebního úřadu...................................................................53

H.2

PŘÍLOHA - Vyjádření SKRNAP podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. ......................54

EKOBAU

2


A.

ÚDAJE O OZNAMOVATELI

Obchodní firma, IČ, sídlo (bydliště), jméno, příjmení a telefon zástupce oznamovatele ILUSO s.r.o. IČO: 28128796 Praha 5 – Košíře, Plzeňská 1270/97 Ing. Oldřich Hlíza (na základě plné moci), telefon: 602456662

B.

ÚDAJE O ZÁMĚRU

B.I. Základní údaje

B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 Rodinný dům na p.p.č. 822/1, Zadní Výsluní – k.ú. Velká Úpa II, Pec pod Sněžkou Jedná se o záměr, který není uveden v příloze č. 1, ale podle stanoviska orgánu ochrany přírody (zde Správa KRNAP) vydaného podle zvláštního předpisu (§ 45h, 45i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb.), viz § 4, odst. 1e zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, může samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Hodnocení dopadů na soustavu NATURA 2000 podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. je zpracováno v jedné zprávě společně s oznámením záměru a ve formální úpravě podle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru Rodinný dům jednopodlažní o rozměrech 14 x 7 m s přístavbou 6 x 6,5 m, výška hřebene 7,35 m. Dispozice objektu a rozloha místností jsou uvedeny v části F – výkres AR.6, AR.7. Parkovací stání pro 1 osobní automobil. o

Zastavěná plocha

123 m2

o

Užitná plocha místností

181,43 m2

o

Plocha stavebního pozemku (zájmové území)

1600 m2

B.I.3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) Kraj: Královéhradecký

EKOBAU

3


Obec: Pec pod Sněžkou Katastrální území: Velká Úpa II. (p.č. 822/1)

B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Funkcí objektu je rodinné bydlení. V širším zájmovém prostoru je stabilizovaná stávající typická roztroušená zástavba horských chalup. Potenciálním kumulativním vlivem záměru je zábor půdy a přírodního prostředí (evropských stanovišť, evropsky významných druhů a chráněných druhů), zvyšování a urychlení povrchového odtoku vlivem navrhované zastavěné a zpevněné plochy. Hodnocení těchto vlivů je podrobně provedeno v části D oznámení.

B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně zvažovaných variant Záměr výstavby RD je soukromým záměrem za účelem uspokojení potřeby bydlení. Důvodem umístění je soulad s ÚP a vlastnictví pozemku. Je přeložen v jedné variantě.

B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru Jedná se o výstavbu nového rodinného domu pro bydlení jedné rodiny. Objekt bude nepodsklepený se dvěmi užitnými nadzemními podlažími a sedlovou střechou se dvěmi vikýři. Na hlavní část navazuje jednopodlažní přístavba s pultovou střechou a nekrytá venkovní terasa. Maximální půdorysné rozměry objektu jsou 14 m x 7 m, maximální výška hřebene +7.350 m. Maximální půdorysné rozměry přístavby jsou 6.50 m x 6 m. Objekt je navržen jako celodřevěná roubená stavba doplněná dřevěnou trámovou nosnou konstrukcí opláštěnou dřevěnými prkny. Střešní plášť bude tvořit pozinkovaný, případně titanzinkový falcovaný plech. Nekryté odstavné parkovací stání je navrženo pro 1 osobní automobil před přístavbou. Hlavní vstup do 1.NP RD je situovaný na SV stranu do chodby s hlavním jednoramenným zatočeným dřevěným schodištěm do 2. NP. Z chodby je přístupný obývací pokoj s kuchyňským koutem a spíží, samostatné WC se sprchovým koutem a umyvadlem a technická místnost, odkud se vchází také do přístavby sloužící pro uložení nářadí a palivového dřeva. Do přístavby jsou navrženy ještě další dva samostatné vchody přímo z exteriéru. Z obývacího pokoje je umožněn přístup na nekrytou terasu na JZ straně. Hlavní jednoramenné zatočené dřevěné schodiště vede do chodby ve 2.NP, odkud je přístup do dvou pokojů, ložnice, koupelny a na WC. Podkrovní prostor je přístupný sklápěcím schodištěm v chodbě 2. NP.

EKOBAU

4


Objekt je navržen jako dřevostavba, která vychází z typické krkonošské architektury s dodržením zásad tzv. aupatalského memokódu. Stavba bude založena na monolitických betonových pasech a základové desce. Nosnou svislou konstrukci tvoří opracované hraněné trámy – roubení, které je doplněno v podkroví nosnou dřevěnou trámovou konstrukcí opláštěnou prkny. Nosnou konstrukci stropu nad 1. NP tvoří dřevěný trámový strop. Nosná konstrukce sedlové střechy je navržena jako klasický dřevěný krov s vrcholovou vaznicí podepřenou dvěmi sloupky. Tato sedlová střecha je v příčné ose doplněna dvěmi vestavěnými vikýři opatřenými sedlovými stříškami. Nosnou konstrukci zalomené přístavby tvoří dřevěná trámová konstrukce opláštěná prkny. Nad přístavbou se nachází pultová střecha. Hlavní hmotu venkovní fasády 1. NP objektu tvoří dřevěná roubená konstrukce hnědé barvy doplněná vyplněnými vodorovnými spárami, které budou natřeny bíle. Hlavní hmotu venkovní fasády 2. NP, vikýřů a přístavby tvoří svislý dřevěný prkenný obklad na sraz s překrytím spár hnědé barvy. Střešní krytina je navržena z pozinkovaného, případně titanzinkového falcovaného plechu šedočerné barvy. Spodní část stavby tvoří kamenný sokl. Okna a dveře budou dřevěné. Okna dvoukřídlá s vnitřním členěním osazena k vnějšímu líci obvodového pláště. Okolo oken a dveří v 1. NP bude dřevěné lemování, okna ve 2. NP jsou bez lemování. Venkovní nekrytá terasa a přístupové chodníky budou z přírodního kamene. Dopravní a technická infrastruktura Sjezd bude vytvořen nový z místní obslužné zpevněné komunikace na pozemku p.č. 766/17 (majitel Město Pec pod Sněžkou) přes pozemek p.č. 766/6 (majitel ČR – Správa KRNAP), která sousedí se stavebním pozemkem na SV straně. Pro zásobování vodou se původně počítalo s odběrem vody ze Žlebského potoka. Aktuálně se ovšem jako reálné jeví zbudování veřejného vodovodu, na který by byl objekt napojen. Jako další alternativa zásobování vodou přichází v úvahu vlastní vrtaná studna. Jedná se však o krajní řešení, jelikož předpokládaná hloubka vrtu je 50 až 100 m. Splašková kanalizace se nachází na pozemku p.č. 817/2 a 817/2. Rodinný dům bude napojen novou kanalizační přípojkou PVC150 na pozemku p.č.768/1. Kanalizační přípojka povede přes cizí pozemky (p.p.č.768/1, 766/5, 766/7, 766/16 a 1152). Odvádění dešťových vod bude řešeno dešťovou kanalizací DN150 do dvou zemních vsaků na pozemku p.č. 822/1. Zemní vsak tvoří vyhloubená jáma o rozměrech 2 x 2 m, hloubky 1,50 m (úroveň báze vsaku bude výškově upravena, aby byl zabezpečen dostatečný spád dešťové kanalizace, popř. bude objekt vsaku posunut), která bude vysypána hrubým štěrkem. Nebude docházet ke stékaní povrchových vod na cizí pozemky. Nová přípojka elektrické energie 400/230V/50Hz měla být napojena ze stávajícího podzemního distribučního vedení NN do 1 kV, které se nachází na JZ straně na pozemku

EKOBAU

5


p.č.822/1 při její hranici s pozemkem p.č. 1129/1. Po konzultaci s projektantem záměru došlo k posunutí připojovacího místa na jihovýchodní okraj pozemku p.č. 822/1, takže el. přípojka povede po tomto pozemku v souběhu s přípojkou kanalizace, tj. po okraji pozemku podél příjezdové komunikace. Důvodem úpravy je rozšíření chráněných přírodních stanovišť na pozemku. Úpravou elektrického připojení objektu bude vyloučen zásah do evropského stanoviště 6230 - druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských nebo podhorských oblastech i biotopu zvonku českého. Zdrojem tepla bude kotel na pevná paliva umístěný v technické místnosti a krbová kamna s teplovodní vložkou v obývacím pokoji. Jako záložní zdroj tepla bude nástěnný elektrokotel v technické místnosti. Jako další alternativa připadá v úvahu tepelné čerpadlo. Ohřev teplé vody je navržen pomocí teplovodního zásobníku v technické místnosti. Kabelové sdělovací vedení není uvažováno. Počítá s napojením RD na bezdrátové sítě.

B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Zahájení a ukončení výstavby: 2014 -2015

B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Kraj: Královéhradecký Obec: Pec pod Sněžkou

B.I.9. Navazující rozhodnutí podle § 10 odst. 4a a příslušných správních úřadů Rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení – vydává MěÚ Pec pod Sněžkou

B.II. Údaje o vstupech Zábor půdy Půdy jsou zařazeny do tříd ochrany zemědělské půdy podle příloh 1 až 5 vyhlášky MŽP č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany, ze dne 22. 2. 2011. Věcná charakteristika tříd ochrany půdy je podle metodického pokynu MŽP ze dne 12.6.1996, č.j. OOLP/1067/96: o Do I. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější zemědělské půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně a to především na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu.

EKOBAU

6


o Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. o Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro eventuelní výstavbu. o Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu o Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající BPEJ, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. Jde o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí.

Na parcele p.č. 822/1 jsou zastoupeny BPEJ 93644 (4900 m2), 94089 (4631 m2), 973443 (383 m2). Jedná se o IV. a V. třídu ochrany. Stavba bude mít prostorové nároky do 600 m2, a to včetně cca 5 m širokého manipulačního pásu (umístěny budou zasakovací objekty atd.) Plocha zájmového území (stavební pozemek) má rozlohu 0,16 ha. Voda Projekt předpokládal, že zdrojem pitné vody bude odběr povrchové vody ze Žlebského potoka. Aktuálně se ovšem jako reálné jeví zbudování veřejného vodovodu, na který by byl objekt napojen. Projekt nového vodovodu je v přípravě. Dle ústních informací projektanta vodovodu bude trasa nového prodloužení vodovodního řadu vedena v tělese místní komunikace p.p.č. 1150 až na p.p.č. 1151, kde bude ukončen. Odtud bude vedena už pouze vodovodní přípojka pro řešenou novostavbu a to opět v souběhu s novou kanalizační přípojkou. Počítá se odběrem pro jednu domácnost, tj. cca pro 4 osoby. Normová spotřeba vody tak bude cca 0,5 m3/den. Při výstavbě nároky na spotřebu vody budou minimální, zdroj vody bude třeba v další fázi projektové přípravy specifikovat. Energie Spotřeba energie při výstavbě bude odpovídající velikosti záměru (výstavbě 1 RD), lze ji označit zanedbatelnou. Za provozu bude energie spotřebovávána na chod domácnosti, vytápění, ohřev vody, vaření, osvětlení a související aktivity. Množství spotřebované energie je z hlediska vlivu na životní prostředí nepodstatné.

EKOBAU

7


B.III. Údaje o výstupech Ovzduší Vytápění a ohřev TUV jsou plánovány pomocí kotle na pevná paliva. Množství vypouštěných znečišťujících látek do ovzduší pro vytápění 1 RD je považováno z hlediska vlivu na životní prostředí za zanedbatelné. Emise výfukových plynů z dopravy při výstavbě 1 RD lze označit za zanedbatelné. Při výstavbě může docházet ke zvýšené prašnosti v bezprostředním okolí stavby, bude se jednat o krátkodobé epizody s malou intenzitou. Emise výfukových plynů z dopravy za provozu RD bude působit doprava rodinných příslušníků a návštěv. Referenčními látkami jsou NOx, CO, prach frakce PM10, benzen. Je navrženo 1 parkovací stání. Lze tedy odhadnout 2-4 jízdy (tam a zpátky) denně. V zimním období je dostupnost pozemků obtížná, předpokládá se doprava skůtry nebo rolbou. Emise spojené s dopravní obsluhou navrhovaného RD budou zanedbatelné. Odpadní vody Odpadní vody při výstavbě lze považovat za zanedbatelné. Je třeba v další fázi přípravy záměru specifikovat, jak bude zajištěny základní hygienické prvky při výstavbě. Předpokládaná produkce splaškových odpadních vod za provozu objektu budou odpovídat spotřebě vody, tj. 0,5 m3/den. Odpadní vody budou odváděny do veřejné kanalizace, viz část B.I.6. Odpadní vody dešťové z prostoru objektu budou svedeny do 2 zemních zasakovacích objektů, viz B.I.6. Odpady Výstavba Ve fázi výstavby vznikají odpady při počáteční úpravě staveniště. Jedná se zejména o výkopové zeminy. Projekt předpokládá vyrovnanou bilanci. Objem zemních prací předpokládá zemní práce v objemu cca 100 m3, Zeminy budou deponovány na zájmové ploše a následně použity do základů, při závěrečných terénních úpravách apod. V opatření k záměru je doporučeno pro manipulaci při výstavbě i deponii zemin využívat část JV od stavěného objektu.

EKOBAU

8


Druhou skupinu představují odpady vznikající při vlastní stavební činnosti. Jedná se zejména o obalové materiály (dřevo, papír, plasty), dále nevyužité a poškozené zbytky stavebního materiálu, v malé míře o upotřebené části stavebního nářadí a techniky. Je v ekonomickém zájmu stavitele tento odpad minimalizovat. Odpadní obaly je potřeba třídit. Množství odpadu při výstavbě bude srovnatelné s podobnými stavbami, lze ho považovat za malé. Provoz Za provozu lze očekávat vznik malého množství odpadu, který bude souviset s běžným provozem a údržbou objektu. Jedná se zejména o směsný komunální odpad a dále vytříditelné složky komunálního odpadu: papír, plasty, sklo apod. Nebezpečné odpady budou vznikat v malé míře upotřebením elektronických spotřebičů, zářivek apod. Dále mohou vznikat v malé míře odpadní baterie a elektrické články. Mohou vznikat biologicky rozložitelné odpady z údržby okolí objektu. Celý investiční záměr není spojen s produkcí odpadů významnou pro zájmy ochrany životního prostředí. Množství odpadu bude s ohledem na velikost a typ záměru malý.

EKOBAU

9


C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

C.1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území

C.1.1. Soustava NATURA 2000 NATURA 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu nebo jsou chráněny jako zvláště chráněná území. Soustava NATURA 2000 je do našeho právního řádu začleněna zákonem č. 218/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zákon upravuje podmínky pro vytváření soustavy chráněných území evropského významu Natura 2000 a stanovuje pravidla pro jejich ochranu. Soustavu NATURA 2000 představují ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). Ochrana přírody je v EVL i PO zaměřena na tzv. předměty ochrany. V rámci EVL se jedná o „evropská stanoviště“ a „evropsky významné druhy“, které byly vymezeny současně se zařazením lokality do „národního seznamu“. Výběr předmětů ochrany (stanovišť a druhů) na lokalitách vychází ze směrnice o stanovištích (92/43/EHS) přílohy I a II. Předměty ochrany v ptačích oblastech byly vybírány podle směrnice o ptácích (79/409/EHS). Ochranou druhů se rozumí ochrana vlastní populace, ale i ochrana dostatečně velkého vhodného biotopu. Další termíny související se soustavou NATURA 2000 důležité pro hodnocení dopadů záměrů na tuto soustavu jsou: Přírodní stanoviště v zájmu Evropských společenství (dále jen "evropská stanoviště") jsou přírodní stanoviště na evropském území členských států Evropských společenství těch typů, které jsou ohroženy vymizením ve svém přirozeném areálu rozšíření nebo mají malý přirozený areál rozšíření v důsledku svého ústupu či v důsledku svých přirozených vlastností nebo

představují

výjimečné

příklady

typických

charakteristik

jedné

nebo

více

z biogeografických oblastí, a která jsou stanovena právními předpisy evropských společenství. Jako prioritní se označují ty typy evropských stanovišť, které jsou na evropském území členských států Evropských společenství ohrožené vymizením, za jejichž zachování mají

EKOBAU

10


Evropská společenství zvláštní odpovědnost, a které jsou stanoveny právními předpisy Evropských společenství (směrnice Rady 92/43/EHS). Druhy v zájmu Evropských společenství (dále jen "evropsky významné druhy") jsou druhy na evropském území členských států Evropských společenství, které jsou ohrožené, zranitelné, vzácné nebo endemické, a které jsou stanovené právními předpisy Evropských společenství. Jako prioritní se označují evropsky významné druhy, vyžadující zvláštní územní ochranu, za jejichž zachování mají Evropská společenství zvláštní odpovědnost, a které jsou stanovené právními předpisy Evropských společenství. Evropsky významná lokalita je lokalita, která významně přispívá k udržení nebo obnově příznivého stavu alespoň jednoho typu evropských stanovišť nebo alespoň jednoho evropsky významného druhu z hlediska jejich ochrany nebo k udržení biologické rozmanitosti biogeografické oblasti. Tato lokalita je zařazena do seznamu lokalit nacházejících se na území České republiky vybraných na základě kritérií stanovených právními předpisy Evropských společenství a vyžadujících územní ochranu ("národní seznam"), a to až do doby zařazení do seznamu lokalit významných pro Evropská společenství ("evropský seznam"). Stavem přírodního stanoviště z hlediska ochrany se rozumí souhrn vlivů, které působí na přírodní stanoviště a na jeho typické druhy, jež mohou ovlivnit jeho dlouhodobé přirozené rozšíření, strukturu a funkce, jakož i dlouhodobé přežívání jeho typických druhů. Stav přírodního stanoviště z hlediska ochrany se považuje za „příznivý“, pokud: - jeho přirozený areál rozšíření a plochy, které v rámci tohoto areálu pokrývá, jsou stabilní nebo se zvětšují a - specifická struktura a funkce, které jsou nezbytné pro jeho dlouhodobé zachování, existují a budou pravděpodobně v dohledné době i nadále existovat a - stav jeho typických druhů z hlediska ochrany je příznivý (viz níže). Stavem druhu z hlediska ochrany se rozumí souhrn vlivů, působících na příslušný druh, které mohou ovlivnit jeho dlouhodobé rozšíření a početnost jeho populací. Stav druhu z hlediska ochrany se považuje za „příznivý“, pokud: - údaje o populační dynamice příslušného druhu naznačují, že se dlouhodobě udržuje jako životaschopný prvek svého přírodního stanoviště - přirozený areál rozšíření druhu není a zřejmě nebude v dohledné budoucnosti omezen, - existují a pravděpodobně budou v dohledné době i nadále existovat dostatečně velká stanoviště k dlouhodobému zachování jeho populací. EKOBAU

11


Významný negativní vliv přestože není v zákoně č. 114/1992 Sb. přímo definován, lze odvodit z požadavků zákona jako vliv na stav lokalit soustavy NATURA 2000. Je požadováno zajištění příznivého stavu evropských stanovišť a evropsky významných druhů z hlediska ochrany (viz výše). V případě, že stav předmětů ochrany soustavy NATURA 2000 v důsledku provedení záměru nebude příznivý, je vliv významný negativní. Dotčené pozemky jsou součástí evropsky významné lokality (EVL): •

EVL Krkonoše (CZ0524044) – vyhlášená nařízením vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví „národní seznam“ evropsky významných lokalit.

Dotčené pozemky zasahují k hranici ptačí oblasti (PO): •

PO Krkonoše – vyhlášená nařízením vlády č. 600/2004 Sb.

EVL Krkonoše (CZ0524044) Přírodní komplex Krkonoše představuje nejvyšší část středoevropských hercynských pohoří. Tvoří horský hraniční val mezi Českou a Polskou republikou, státní hranice probíhá v délce 40 km mezi sídelními útvary Harrachov na západním okraji a Žacléřem na východním okraji. Výškové rozpětí: 400 m – 1602 m n. m. Rozloha je 54 979,6 ha včetně intravilánů obcí. Předměty ochrany Evropská stanoviště

Kód

Stanoviště

4030

Evropská suchá vřesoviště

4060

Alpínská a boreální vřesoviště

4070* Křoviny s borovicí klečí a pěnišníkem Rhododendron hirsutum 4080

Subarktické vrbové křoviny

6150

Silikátové alpínské a boreální trávníky Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech 6230* (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského 6430 stupně Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion 6510 nemoralis) 6520

Horské sečené louky

7110* Aktivní vrchoviště EKOBAU

12


Kód

Stanoviště

7140

Přechodová rašeliniště a třasoviště

8110

Silikátové sutě horského až niválního stupně

8220

Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů

8310

Jeskyně přístupné veřejnosti

9110

Bučiny asociace Luzulo-Fagetum

9130

Bučiny asociace Asperulo-Fagetum

9140

Středoevropské subalpínské bučiny (s javorem a šťovíkem horským)

9180* Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 91D0* Rašelinný les Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion 910E* incanae, Salicion albae) 9410

Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) - hvězdička označuje prioritní stanoviště; v dalším textu jsou názvy stanovišť udávány ve zkrácené podobě.

Evropsky významné druhy

1318

Netopýr pobřežní (Myotis dasycneme)

1163

Vranka obecná (Cottus gobio)

4094*

Hořeček český (Gentianella bohemica)

4113*

Svízel sudetský (Galium sudeticum)

2217*

Všivec krkonošský pravý (Pedicularis sudetica subsp. Sudetica)

4069*

Zvonek český (Campanula bohemica)

- hvězdička označuje prioritní druhy

Stručná charakteristika potenciálně dotčených předmětů ochrany V zájmovém území záměru (viz situace 1) se vyskytují jen některé předměty ochrany chráněné v EVL. Evropskými stanovišti a evropsky významnými druhy, které se v daném území nevyskytují a nemají zde vhodné biotopy, se dále nezabýváme. V místě záměru se vyskytují následující předměty ochrany (dle výsledků terénního šetření): Kód

Předmět ochrany

6230* Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích 6520

Horské trojštětové louky

4069* Zvonek český (Campanula bohemica) - hvězdička označuje prioritní druh nebo stanoviště

EKOBAU

13


6230 - druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) - prioritní stanoviště Nízké trsnaté smilkové trávníky se vyskytují v podhorských, horských až subalpínských polohách jako náhradní vegetace po různých typech acidofilních lesů, vzácněji klečových porostů. Osidlují poměrně hluboké, sušší až vlhké, humózní, písčitohlinité, kyselé půdy poměrně chudé na živiny. Z trav jsou významné Nardus stricta (smilka tuhá), Avenella flexuosa (metlička křivolaká), Agrostis capillaris (psineček obecný) a Festuca rubra (kostřava červená). V předmětném území je stanoviště prezentováno biotopem T2.2 horské smilkové trávníky s alpínskými druhy. Stanoviště není na celém dotčeném pozemku (822/1) rozšířeno rovnoměrně, resp. vyskytuje pouze v některých částech, viz situace 1. Správní území Pece pod Sněžkou, kam územně přísluší i plocha záměru, je jednou z nejvýznamnějších oblastí stanoviště v rámci EVL. Hlavní rizikové faktory jsou eutrofizace, opouštění luk a pastvin - zánik hospodaření, lokálně zalesňování, v okolí sídel zastavování. 6520 – horské trojštětové louky Jedná se o extenzivně hnojené, pravidelně kosené nebo pasené louky v horských oblastech. Půdy jsou poměrně dobře zásobené živinami, mírně kyselé až kyselé, mohou být mělčí až kamenité. Toto stanoviště odpovídá biotopu T1.2 horské trojštětové louky. Jedná se o relativně plošně rozšířené stanoviště na loukách ve vyšších polohách. V nedávné minulosti došlo z velké části k degradaci luk intenzivním zemědělstvím, negativně působí i další vlivy jako opouštění a následné zarůstání pozemků, mulčování a další úpravy sjezdovek, zejména v blízkosti obcí je stále významnějším vlivem rozšiřování zástavby. 4069 – zvonek český - prioritní druh Endemický druh rostoucí výhradně v Krkonoších, podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. se jedná o silně ohrožený druh, podle Červeného seznamu silně ohrožený druh (C2). Druh je rozšířen zejména na druhově bohatých horských loukách, v přirozených alpínských trávnících nad horní hranicí lesa a v ledovcových karech. Vzácně zasahuje i do porostů kosodřeviny. Velmi často se vyskytuje také ve společenstvech lemů cest a v okolí horských bud. Vyhledává osluněná stanoviště a většinou vlhčí půdy středně zásobené živinami. V posledních desetiletích byl zaznamenán jeho ústup. Hlavním důvodem snižování početnosti jeho populací, příp.

EKOBAU

14


zániku některých lokalit, je vedle stavební činnosti zejména radikální změna ve způsobu obhospodařování a využívání krajiny – nežádoucí změny vegetace po ukončení tradičního, většinou extenzivního obhospodařování luk, zarůstání náletovými dřevinami a celková eutrofizace stanovišť. Ptačí oblast Krkonoše Ptačí oblast Krkonoše tvoří celý národní park spolu s částmi jeho ochranné zóny. V 90. letech bylo na české straně Krkonoš zjištěno celkem 155 druhů ptáků s prokázaným, pravděpodobným nebo možným hnízděním. Pouze tam v rámci České republiky hnízdí kulík hnědý (Charadrius morinellus), slavík modráček tundrový (Luscinia svecica svecica) - izolovaná populace 25-30 párů - a pěvuška podhorní (Prunella collaris) - izolovaná populace 9-14 párů – z dalších druhů linduška horská (Anthus spinoletta) a kos horský (Turdus torquata). Dalším významným územím je mozaika lesních a lučních biotopů v oblasti Rýchor a jejich podhůří na jihovýchodě území. Zde hnízdí čáp černý (Ciconia nigra), včelojed lesní (Pernis apivorus), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), chřástal polní (Crex crex), sýc rousný (Aegolius funereus), datel černý (Dryocopos martius), lejsek malý (Ficedula parva) a ťuhýk obecný (Lanius collurio). Předměty ochrany Chřástal polní (Crex crex) Čáp černý (Ciconia nigra) Datel černý (Dryocopus martius) Lejsek malý (Ficedula parva) Sýc rousný (Aegolius funereus) Slavík modráček tundrový (Luscinia svecica svecica) Tetřívek obecný (Tetrao tetrix) Prostor obce Pec pod Sněžkou je z ptačí oblasti vyloučen, řešený pozemek leží těsně za hranicí ptačí oblasti. Posuzovaný záměr na výstavbu RD má být realizován na pozemku s lučním ekosystémem. Lesní porosty ovlivněny nebudou, proto lze vyloučit přímý vliv na chráněné lesní druhy jako je datel obecný, lejsek malý, čáp černý, sýc rousný. Další skupinou druhů, jejichž ovlivnění lze vyloučit, jsou druhy žijící nad (na) hranici lesa – tetřívek obecný a slavík modráček tundrový. Lučním druhem, který ovšem záměrem rovněž nebude ovlivněn, je chřástal polní. Výskyt chřástala polního na lokalitě nebyl prokázán na základě dlouhodobého monitoringu.

EKOBAU

15


C.1.2. Zvláště chráněná území Řešená plocha se nachází v ochranném pásmu Krkonošského národního parku (KRNAP). Hranice 3. zóny se dotýká severního okraje řešené parcely. KRNAP byl původně vyhlášen vládním nařízením o zřízení Krkonošského národního parku č. 41/1963 Sb. ze dne 17. května 1963, nově je zřízen nařízením vlády č. 165/1991 Sb. ze dne 20. března 1991, kterým se zřizuje Krkonošský národní park a stanoví podmínky jeho ochrany. Předmětem ochrany národního parku (jak byl vymezen v Plánu péče 2010-2020) jsou horské a podhorské geobiocenózy s výskytem endemitů, glaciálních reliktů a zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů: –

krkonošská arkto-alpínská tundra s řadou glaciálních (ledovcové kary, trogy,

morény apod.) a periglaciálních jevů (strukturní půdy, kryoplanační terasy, mrazové sruby, kamenná moře apod.), –

subarktická a lesní rašeliniště a luční mokřady,

–

horské smrčiny a jejich horní hranice lesa,

–

listnaté, smíšené a jehličnaté lesní porosty montánního a submontánního stupně,

–

květnaté horské a podhorské louky.

Chráněn je rovněž specifický krajinný ráz horské krajiny Krkonoš.

Ochranné pásmo KRNAP tvoří přechod mezi jeho 3. zónou a volnou, intenzivně využívanou krajinou Podkrkonoší. Území určené pro trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu a ekologicky šetrné formy hospodaření zahrnuje intravilány hlavních krkonošských středisek s přiléhajícími sportovními areály a jeho hlavním posláním je tlumení všech nežádoucích vlivů a lidských aktivit, které by narušovaly stabilitu NP a jeho ekosystémů. Vliv záměru na území KRNAP bude odpovídat vlivu na ekosystém přítomné horské louky včetně zvláště chráněných druhů a vlivu na krajinný ráz. C.1.3. Krajinný ráz (KR) Dle studie Vyhodnocení krajinného rázu území KRNAP a jeho ochranného pásma – část Královéhradecký kraj (Brychtová, Krause, 2004) náleží řešené území k následujícím krajinným celkům a prostorům: KC – V. krajinný celek Úpa,

EKOBAU

16


KP V – 2 krajinný prostor Pec pod Sněžkou, Velká Úpa, Malá Úpa, Pomezní Boudy, Místo krajinného rázu V – 2 – d, Velká Úpa. Z hlediska ochrany KR se jedná o nejhodnotnější pásmo A – kulturní krajiny. Širší vztahy – charakteristiky krajinného prostoru Velká Úpa Území náleží k typu horské krajiny, pro které je charakteristická výrazná modelace terénu, sevřená hluboká horská údolí, která jsou vzájemně prostorově oddělena horskými hřbety, výrazně vystupující vrchy, rozsáhlé lesní komplexy se zbytky přírodě blízkých porostů a luční enklávy jako pozůstatky hospodaření vysoko v horách. Charakteristické jsou dlouhé a široké rozsochy, které vybíhají od nižšího vnitřního (českého) hřbetu. Horské rozsochy mají ráz širokých zalesněných hřbetů, převážně jsou orientovány ve směru S-J. Jižní svahy rozsoch jsou příkré. Jednotlivé hřbety oddělují hluboká údolí horských toků. Kompaktnější zástavba současných horských středisek je soustředěna v blízkosti toků, v níže položených částech horského terénu. Výš ve svahu má zástavba rozptýlený až volný charakter, v okrajových částech, navazujících na lesní komplexy, má charakter lučních enkláv. Stručné přírodní charakteristiky Geomorfologie: IV Krkonošsko – jesenická soustava IVA Krkonošská podsoustava IVA – 7 celek Krkonoše IVA-7B Krkonošské rozsochy IVA-7B-e Růžohorská rozsocha

Z hlediska biogeografického členění náleží území ke Krkonošskému bioregionu 1.68. Bioregion je tvořen žulami a krystalickými břidlicemi, z tvarů reliéfu jsou významné vysoké horské hřbety. Bioregion má poměrně pestrou geologickou stavbu. Ve východní části převažují metamorfované horniny – svorové ruly až svory. Charakteristický je reliéf kerné hornatiny se zbytky zarovnaného povrchu na temenech pohoří. Svahy jsou členěny hlubokými erozními údolími. Reliéf má charakter členité hornatiny s výškovou členitostí 500 – 600 m. Biota má převážně horský hercynský ráz. Potenciální vegetace je tvořena květnatými, klenovými a acidofilními horskými bučinami a přirozenými smrčinami. V současnosti převažují kulturní smrčiny. Podnebí – dle Quitta území náleží k chladné oblasti CH 7 až CH 6. EKOBAU

17


V nižších polohách bioregionu jsou potenciálně horské smíšené lesy, zejména květnaté a klenové bučiny, na minerálně chudých substrátech se střídají s horskými acidofilními bučinami. Výše jsou přirozené horské smrčiny. Přirozená náhradní vegetace je vyvinuta zejména na druhotně odlesněných místech pod horní hranicí lesa. Zde jsou částečně zachovány hodnotné a pro Krkonoše typické květnaté louky. Stručné kulturní charakteristiky Osídlení území je pozdní, výraznější až v období středověku, v době dobývání rud. V níže položených částech má osídlení základ v typu lesní lánové vsi, zástavba je situována podél potoka a cesty. Na zástavbu navazují většinou paralelně po spádnici orientované lánové záhumenice, které jsou do současnosti patrné díky kamenným snosům a porostům. Výš ve svahu má zástavba výrazně volnější, rozptýlený charakter. V rámci lesních komplexů jsou luční enklávy s místy zachovanými jednoduchými horskými boudami, místy již přestavěnými na větší rekreační objekty. Tam, kde nebylo možné hospodařit, se sídla vyvinula z hornických osad. Pro Krkonoše je charakteristické tzv. budní hospodaření. V rámci lesních komplexů jsou zachovány luční enklávy vymezené a členěné vysokými kamennými snosy. V rámci těchto enkláv byly umístěny jednoduché boudy, které byly později upravovány a přestavovány zejména s rozvojem turistiky. Jednoduché hmoty bud byly později rozšiřovány přístavbami. Vznikly tak vysoko v horách horské objekty, které sloužily k rekreaci, stále však byly současně obhospodařovány i okolní louky a zachována jejich krása. V 2. polovině a ke konci 20. století přestávají být některé louky extenzívně obhospodařovány a dochází k jejich degradaci a zarůstání. V současnosti zůstává zachován základní princip osídlení – kompaktnější zástavba je situována níž v údolí, v blízkosti vodních toků a cest, na úbočích, výš ve svahu je rozvolněná struktura zástavby, která přechází v menší shluky staveb až solitérní stavby v rámci lučních enkláv. Místo krajinného rázu Uvažovaná lokalita se nachází cca uprostřed (ve vertikálním směru) rozsáhlejšího komplexu luk (s místním názvem Zadní Výsluní) s rozptýlenou zástavbou na jižních svazích pod Portáškami a hřbetem dále pokračujícího východním směrem s Pěnkavčím vrchem (1105 m). Hřeben prostorově odděluje dvě zahloubená údolí, údolí Úpy a Malé Úpy. Lokalita je EKOBAU

18


tak součástí mohutné rozsochy vybíhající z Růžové hory. Prostor „Výslunní“ ve Velké Úpě je dále z východu ohraničen Červeným vrchem a z jihu zejména Vlašským vrchem. Základní charakteristický ráz tohoto typu horské krajiny vytváří horské louky, místy zachované cenné květnaté louky. Louky přecházejí nepravidelnými lesními okraji v komplexy lesů s místy lučních enkláv s horskými boudami. Louky na jihozápadně orientovaných svazích údolí Úpy jsou členěny zachovanými kamennými snosy s porosty, které jsou paralelně orientovány po spádnici (meze sbíhají po spádnici k řece a cestě). Luční enklávy mají nepravidelný tvar, vymezený částečně zachovanými kamennými snosy. Kompaktnější zástavba je soustředěna v blízkosti hlavní komunikace v údolí. Výš ve svahu má zástavba volnější charakter, jsou zachovány menší objekty krkonošských bud, které doplňují větší horské boudy. Objekty slouží převážně k ubytování a rekreaci. Zástavba má v této části již výrazně rozvolněný charakter.

C.2. Charakteristika stavu složek ŽP pravděpodobně významně ovlivněných Složky životního prostředí, které mohou být významně ovlivněny záměrem, se do značné míry překrývají se zájmy ochrany EVL Krkonoše, jejichž popis je zčásti uveden v kapitole předchozí C.1.

Floristické poměry na zájmové lokalitě Dle fytogeografického členění ČR se řešené území nachází v Českém oreofytiku, ve fytogeografickém okrese 93. Krkonoše. Informace o floristických poměrech na lokalitě byla zjištěna opakovaným šetřením na jaře a v létě 2013 (během tří návštěv). První návštěva proběhla 10. 5. 2013, aby bylo možné posoudit přítomnost v Krkonoších často se vyskytující bledule jarní. Další 2 návštěvy byly 10.6. a 30.6. tak, aby byl zachyceno vegetační optimum přítomných stanovišť horských luk. Kromě vlastního stavebního pozemku (zájmové území dle výkresu AR.4 a AR.5) bylo zkoumáno i okolí, tj. celý pozemek p.č. 822/1 v k.ú. Velká Úpa, trasa přípojky kanalizace na p.č. 817/2 a orientačně i louka navazující na místo záměru nad silnicí p.č. 816.

EKOBAU

19


Metodika Stav stanovišť na dotčených pozemcích byl hodnocen podle Metodiky aktualizace vrstvy mapování biotopů (Lustyk, Guth, 2010) a podle Příručky hodnocení biotopů (Grulich a kol., 2008). Pro účely této práce jsou podle uvedené metodiky použity hodnotící parametry, které

se

zabývají

„kvalitou“

stanovišť

(stavem

z hlediska

ochrany).

Jedná

se

o: reprezentativnost, stav biotopu z hlediska typických druhů, degradaci biotopu, hodnocení biotopu v regionálním kontextu a stav biotopu z hlediska struktury a funkce. Byl proveden soupis zjištěných typických druhů a druhů významných pro klasifikaci stanoviště/biotopu. (Nejedná se ovšem o inventarizační průzkum). Tučně jsou uvedeny druhy specifické, kurzívou druhy bazální. Je použita nomenklatura dle Kubáta (2002). Přírodní

biotop

nebo polopřirozeného

(stanoviště) území,

je

které

definován je

jako

vymezeno

typ

přírodního,

geografickými

přirozeného

charakteristikami

a charakteristikami živé a neživé přírody. Biotop je primárně vymezen druhovým složením a strukturou rostlinných společenstev. Z hlediska vztahu přítomných přírodních biotopů a evropských stanovišť platí, že přírodní biotopy jsou převoditelné na typy evropsky významných

stanovišť (všechny

přírodní biotopy nemusí být předmětem ochrany

v EVL Krkonoše). Reprezentativnost biotopu/stanoviště V

Vyhraněný, bez pochyb klasifikovatelný biotop (včetně ohledů na variabilitu a typické druhy dle PHB).

P

Přechodný biotop s významným výskytem druhů dvou (popř. více) přírodních biotopů; biotop je klasifikovatelný ale ne vyhraněný, jsou však zastoupeny i diagnostické druhy jiných přírodních biotopů, uvádí se, ke kterému biotopu, popř. biotopům (nejvýše dvěma) je přechodný.

F

Obtížně klasifikovatelný biotop, příslušnost k danému biotopu je nezřetelná (zato k formační skupině ano) a ani není jasně indikovaná přechodnost k jinému přírodnímu biotopu, resp. je k více než dvěma; stupeň obvyklý pro cenologicky nevyhraněné porosty a iniciální stádia.

W

Přírodní biotop s výraznou tendencí k biotopu formační skupiny „X“. Porost je obtížně klasifikovatelný, diagnostické druhy buď chybějí nebo jsou zastoupeny v zanedbatelné míře, obvykle se projevuje vysoká míra degradace. Hodnocení stavu biotopu/stanoviště z hlediska typických druhů Jedním z parametrů zachovalosti a kvality biotopu je určení jeho stavu na základě

typických druhů, které jsou pro každý biotop/stanoviště stanoveny (Guth a kol., 2008). Typické druhy se v daném biotopu vyskytují zpravidla častěji než v jiných biotopech. Jejich přítomnost EKOBAU

20


spolu s dalšími vlastnostmi biotopu ukazuje celkově „kvalitu“ daného biotopu - stav z hlediska ochrany. Typické druhy se dělí na bazální a specifické. Bazální druhy mají širší ekologickou amplitudu, jsou to druhy konstantní a dominantní, ale také některé druhy diagnostické, které jsou však zároveň početné anebo pokryvné. Vytvářejí „fyziognomický matrix“ porostů a jejich přítomnost je v případě absence specifických druhů nutná nebo dostatečná k určení (klasifikaci) biotopu. Bazální druhy jsou většinou pozorovatelné v různých fenofázích. Specifické druhy mají rozhodující význam pro hodnocení kvality biotopu. Jde především o specialisty, druhy diagnostické, druhy diferenciální, druhy regionálně významné či obecně vzácné a pro kvalitu biotopu významné apod. Pro každý biotop je stanoven minimální počet druhů, který je nutné prokázat, aby bylo možné určit stav biotopu. Příznivý stav z hlediska typických druhů – jsou přítomny druhy specifické v dostatečném specifikovaném množství. Pro rozhodnutí o stavu biotopu je podstatný poměr počtu druhů zjištěných k potenciálně možným očekávaným. Méně příznivý stav z hlediska typických druhů – jsou přítomny i bazální ale i specifické druhy, leč v malém množství (jeden až několik). Nepříznivý stav z hlediska typických druhů – jsou přítomny pouze bazální druhy. Degradace Vlastnost, která vyjadřuje míru antropogenní degradace biotopu, přímé i nepřímé. Zohledňuje se míra různých antropogenních vlivů, přítomnost synantropních druhů a kulturních druhů, eutrofizace, stav obhospodařování a antropického ovlivnění ekotopu. Stupně degradace jsou 0 (bez degradace) – 3 (velmi silná degradace). Hodnocení struktury a funkce biotopů Zohledňuje se vertikální i horizontální struktura porostu, zastoupení dominant, management, míra degradace apod. Používají se 3 stupně stejně jako u stavu z hlediska typických druhů. Hodnocení biotopu v regionálním kontextu Jedná se o hodnocení biotopu, kde je zohledněn subjektivní názor posuzovatele. K hodnocení se používá „školní stupnice“ 1-4 (bez stupně 5), přičemž biotop je známkován podle své kvality a hodnocena je jeho celková vzácnost a ohrožení. Uvažuje se především: EKOBAU

21


-

-

vzácnost ve fytogeografickém okrese (základní jednotka fytogeografického členění ČR vymezuje uzemí na základě floristické podobnosti), výskyt na hranici rozšíření v ČR apod., výskyt zvláště chráněných a ohrožených či fytogeograficky významných druhů, biotop pozoruhodný z hlediska výškové stupňovitosti, tj. nadmořské výšky, pozoruhodný typ z hlediska fytocenologie vyžadující další zkoumání, vysoce reprezentativní typ určité fytocenologické asociace (základní jednotka rostlinných společenstev) Stupeň ochrany popř. ohrožení je uveden symbolem za názvem rostliny: §1 – druhy chráněný podle zákona č.114/1992 Sb., kategorie kriticky ohrožený, §2 – druhy chráněný podle zákona č.114/1992 Sb., kategorie silně ohrožený, §3 – druhy chráněný podle zákona č.114/1992 Sb., kategorie ohrožený, C1 – druh z červeného seznamu rostlin ČR, stupeň kriticky ohrožený, C2 – druh z červeného seznamu rostlin ČR, stupeň silně ohrožený, C3 – druh z červeného seznamu rostlin ČR, stupeň ohrožený, C4a - druh z červeného seznamu rostlin ČR, vyžadující další pozornost, méně ohrožený. Je-li to možné a účelné je za názvem druhu uveden symbol pokryvnosti podle Braun-

Blanquetovy stupnice abundance a dominance podle curyšsko-montpelliérské školy. r - druh velmi vzácný, jen 1-3 drobné exempláře + - druh vzácný, jeho pokryvnost je nižší než 1 % 1 - druh drobný a početný, nebo velký a vzácný, s pokryvností 1 - 5 % 2 - druh drobný a velmi početný, nebo velký a roztroušený, s pokryvností 5 - 25 % 3 - druh hojný, s pokryvností 25 - 50 % 4 - druh silně dominující, s pokryvností 50 - 75 % 5 - druh pokrývající téměř celou plochu, s pokryvností 75 - 100 % Upozornění: uvedené použití pokryvnosti je orientační, nejedná se o fytocenologický snímek na místě s přesně danou velikostí (v případě, že není znak abundance uveden, abundance nebyla odhadnuta).

Výsledky terénního šetření z jara a léta 2013 Kurzívou jsou označeny bazální druhy biotopu T2.2 a tučně druhy specifické. Lokalita 1 - zájmové území podél cesty při SV okraji pozemku p.č. 822/1 Výrazně eutrofní louka s převahou produkčních druhů trav s objemnou biomasou, nejedná se o chráněné evropské stanoviště. Silně produkční pás se vyskytuje podél horní cesty v pásu cca 20 m. Níže od silnice a směrem k lesu přechází produkční louka postupně v přírodní biotop (evropské stanoviště) tak, že ubývá objem biomasy produkčních trav, převládá Festuca rubra agg. (kostřava červená), Plantago lanceolata (jitrocel kopinatý).

EKOBAU

22


Zjištěné druhy: Agrostis capillaris (psineček obecný) 2 Achillea millefolium (řebříček obecný) + Alchemilla sp. (kontryhel) 2 Alopecurus pratensis (psárka luční) 1 Angelica sylvestris (děhel lesní) r Campanula patula (zvonek rozkladitý) r Cerastium holosteoides (rožec obecný) r Dactylis glomerata (srha říznačka) 2 (3) Deschampsia cespitosa (metlice trsnatá) r Festuca pratensis (kostřava luční) + Festuca rubra agg. (kostřava červená) 1 Galeopsis sp. (konopice) Geranium sylvaticum (kakost lesní) + Heracleum sphondylium (bolševník obecný) r Holcus mollis (medyněk měkký) 1, zejména okrajích u cesty a lesa Hypericum maculatum (třezalka skvrnitá) 1 Lathyrus pratensis (hrachor luční) + Leontodon hispidus (pampeliška srstnatá) r Lolium multiflorum (jílek velkokvětý) r Luzula campestris agg. (bika ladní) r až + Phleum pratensis (bojínek luční) 1 Plantago lanceolata (jitrocel kopinatý) + Plantago major (jitrocel větší) r, sešlapané okraje Poa chaixii (lipnice širolistá) + Poa pratensis (lipnice luční) 1 Poa trivialis (lipnice obecná) + Ranunculus acris (pryskyřník prudký) 2 Ranunculus repens (pryskyřník plazivý) Rumex acetosa (šťovík kyselý) + Rumex alpinus (šťovík alpský) r Rumex crispus (šťovík kadeřavý) 1 Silene vulgaris (silenka nadmutá) + Taraxacum sect. Ruderalia (pampeliška smetánka) 1 Trifolium pratense (jetel luční) 1 Trifolium repens (jetel plazivý) 1 Trisetum flavescens (trojštět žlutavý) 2 (3) Urtica dioica (kopřiva dvoudomá) + Veronica chamaedris (rozrazil rezekvítek) + Vicia cracca (vikev ptačí) r Vicia sepium (vikev plotní) +

Lokalita 2 – zachovalé části podél lesa

EKOBAU

23


Porosty smilkových luk se vyskytují především v SZ části podél lesa s výjimkou cca 20 m širokého pásu od příjezdové komunikace,viz situace 1. Na severovýchodní hranici se zachovalejší část horské louky rozšiřuje až do vzdálenosti cca 50 m od severozápadní hranice a navazujícího remízku, přičemž v dolní části je plocha omezena z východu drobným potůčkem (strouhou). Ve výčtu druhů nejsou uváděny některé druhy s minimální četností výskytu, které byly zjištěny na lokalitě 1. Kvalita stanoviště je proměnlivá, celkově spíše méně kvalitní typy. Diagnostika byla ztížena skutečností, že plocha byla pasena (2. návštěva) a spasena (3. návštěva). Degradace působené pastvou mohou být dočasného charakteru. Zjištěné druhy: Rumex acetosa (šťovík kyselý) r Agrostis capillaris (psineček obecný) 3 Alchemilla sp. (kontryhel) 1 Anthoxanthum odoratum (tomka vonná) + Avenella flexuosa (metlička křivolaká) r, okraj lesa Bistorta major (rdesno hadí kořen) r Briza media (třeslice prostřední) r Campanula bohemica (zvonek český) + Campanula rotundifolia (zvonek okrouhlolistý) Campanula patula (zvonek rozkladitý) + Cardaminopsis halleri (řeřišničník Hallerův) r Carex pallescens (ostřice bledavá) r Carex pilulifera (ostřice kulkonosná) + Carlina acaulis (pupava bezlodyžná) r Cerastium arvense (rožec rolní) okraj lesa a zídka u komunikace Cerastium holosteoides (rožec obecný) r, kraj u lesa Deschampsia cespitosa (metlice trsnatá) r Festuca rubra agg. (kostřava červená) 2-3 Fragaria vesca (jahodník obecný), okraj u lesa Galium album (svízel bílý) r Geranium sylvaticum (kakost lesní) r Hieracium laevigatum (jestřábník hladký) r, okraj lesa Hieracium pilosella (jestřábník chlupáček) + Hieracium subg. Pilosella (jestřábník) Hypochoeris radicata (prasetník kořenatý) r Holcus mollis (medyněk měkký) +, okraj lesa více Hypericum maculatum (třezalka skvrnitá) 1 Melampyrum pratense (černýš luční) +, okraj u lesa Lathyrus pratensis (hrachor luční) +, přechodné a okrajové části s produkční loukou Leontodon hispidus (pampeliška srstnatá) + Luzula campestris agg. (bika ladní) + Nardus stricta (smilka tuhá) +, spíše v prostřední části

EKOBAU

24


Plantago lanceolata (jitrocel kopinatý) 1, více v přechodné části s produkční loukou Poa chaixii (lipnice širolistá) 1 Polygala vulgaris (vítod obecný) 1, zejména podél lesa Populus tremula (topol osika) juv. Bylinné nálety u remízku - SZ okraj pozemku Potentilla aurea (mochna zlatá) r až + Ranunculus acris (pryskyřník prudký) 2 Silene dioica (silenka dvoudomá) r Silene vulgaris (silenka nadmutá) + Thymus puleioides (mateřídouška polejovitá) +, u lesa více Trifolium pratense (jetel luční) +, , přechodné a okrajové části s produkční loukou Trifolium arvense (jetel rolní) +, přechodné a okrajové části s produkční loukou, pasené části Vaccinium myrtillus (brusnice borůvka) r, okraj lesa Veronica chamaedris (rozrazil rezekvítek) + Veronica officinalis (rozrazil lékařský) +, převážně okraj lesa Vicia cracca (vikev ptačí) r Vicia sepium (vikev plotní) r Hodnocení vybraných parametrů stavu stanoviště z hlediska ochrany

Biotop T2.2 – horské smilkové trávníky s alpínskými druhy (evropské stanoviště 6230) Reprezentativnost

V P

F

W ovlivněno pastvou (T1.1, T1.2)

Degradace

0

1

2

3

Regionální hodnocení

1

2

3

4

Stav podle typických druhů

P

MP N

zjištěno 7 spec. druhů (limit je 7 pro stav P) ovšem často s ojedinělým výskytem

Stav z hlediska struktury a funkce

P

MP N

Blíží se hranici N

druhové ochuzení, ruderalizace

Kvalita II (blíží se kvalitě I) dle Příručky (MŽP ČR, 2011)

Lokalita 3 - jihozápadní část pozemku pč. 822/1 Louka je pasená, zřetelné je druhové ochuzení. V době průzkumu byla plocha spasená, tzn. např. trávy se nepodařilo identifikovat. S ohledem na sousedící biotop byl vyhodnocen biotop T2.2 – horské smilkové trávníky s alpínskými druhy. Druhové složení je zřejmě výrazně ovlivněno pastvou krav. Aktuálně je plocha spasená, což ztěžovalo přesnost identifikace přírodního biotopu. Zjištěné druhy: Alchemilla sp. (kontryhel) 2 Carum carvi (kmín obecný) + Hypericum maculatum (třezalka skvrnitá) 1 Hypochoeris radicata (prasetník kořenatý) +

EKOBAU

25


Leontodon hispidus (pampeliška srstnatá) 3 Plantago lanceolata (jitrocel kopinatý) 1 Prunella vulgaris (černohlávek obecný) r Ranunculus acris (pryskyřník prudký) 2 Taraxacum sect. Ruderalia (pampeliška smetánka) + Trifolium pratense (jetel luční) + Trifolium repens (jetel plazivý) 2 Hodnocení vybraných parametrů stavu stanoviště z hlediska ochrany


V P

F

W

Degradace

0

1

2

3


1

2

3

4


P

MP N


P

MP N

Ruderalizace, eutrofizace

zjištěno 0 spec. druhy (limit je 7 pro stav P)

Kvalita II dle Příručky (MŽP ČR, 2011)

Lokalita 4 - jihovýchodní okraj pč. 822/1 u křižovatky cest Jižní okraj plochy je výrazně degradován. Jako dominantní druhy se uplatňují Poa trivialis (lipnice obecná), Rumex crispus (šťovík kadeřavý), Taraxacum sect. Ruderalia (pampeliška smetánka), Trifolium repens (jetel plazivý). Nejedná se o přírodní biotop. Lokalita 5 - lem podél cesty Podél příjezdové komunikace se kromě lučních druhů uplatňuje Senecio nemorensis agg. (starček hajní), Aegopodium podagraria (bršlice kozí noha), Myosotis sp. (pomněnka), Galeopsis sp. (konopice), Rubus idaeus (maliník obecný), Epilobium angustifolium (vrbovka úzkolistá), Dryopteris filix-mas (kapraď samec), Epilobium montanum (vrbovka horská), Sambucus sp. (bez), Cerastium arvense (rožec rolní), Digitalis purpurea (náprstník červený), Salix caprea (vrba jíva), Silene dioica (silenka dvoudomá). Nejedná se o přírodní biotop. Lokalita 6 - okraj potoka Úzký pás cca 1 m podél drobného potůčku (strouhy). Druhové složení odpovídá biotopu T1.6 - vlhká tužebníková lada, s ohledem na malou velikost se nejedná o přírodní biotop.

EKOBAU

26

Oz náme ní zámě ru podle zákona č . 100/2001 Sb. RD p.č. 822/1, Zadní Výsluní, k.ú. Velká Úpa II, Pec p.S. 2

Zjištěné druhy:

Bistorta major (rdesno hadí kořen) Carex nigra (ostřice černá), jeden trs Crepis paludosa (škarda bažinná) Galium palustre (svízel bahenní) Geranium sylvaticum (kakost lesní) Chaerophyllum hirsutum (krabilice chlupatá) Juncus effusus (sítina rozkladitá) Juncus effusus (sítina rozkladitá) Myosotis nemorosa (pomněnka hajní)

Lokalita 7 - smilkové louky u záměru nad silnicí, pozemek p.č. 816 Rozšíření potenciálně dotčeného stanoviště 6230 - druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských nebo podhorských oblastech bylo šetřeno i v navazujícím pozemku č.p. 816. Jedná se o přírodní biotop T2.2 – horské smilkové trávníky s alpínskými druhy. Kvalitní typ chráněného stanoviště se vyskytuje zejména v horní (severní) a dolní (jižní) části pozemku. V dolní části se oproti horní uplatňuje s nižší frekvencí škarda hnidákolistá i smilka tuhá,větší zastoupení má naopak kostřava červená. Prostřední část je degradována dosevem produkčních druhů a eutrofizací, rovněž se vyskytuje ruderální místo na zbořeništi bývalé stavby. Oproti stanovišti na pozemku 822/1 se přírodní biotop jeví jako kvalitativně jako zachovalejší. Významný je zejména výskyt škardy hnidákolisté (C2) – s vysokou pokryvností hlavně v severní části plochy. Pozemek p.č. 816 nebude záměrem dotčen, nachází se nad příjezdovou komunikací. Zjištěné druhy: Agrostis capillaris (psineček obecný) 3 Bistorta major (rdesno hadí kořen) + Campanula bohemica (zvonek český) +, pravidelný výskyt alespoň v některých částech Campanula x pilousii (kříženec zvonku českého a okrouhlolistého) Campanula rotundifolia (zvonek okrouhlolistý) Campanula patula (zvonek rozkladitý) r, okraje Cardaminopsis halleri (řeřišničník Hallerův) r Carex leporina (ostřice zaječí) + Carex pilulifera (ostřice kulkonosná) + Crepis conyzifolia (škarda hnidákolistá) 1 /C2 Deschampsia cespitosa (metlice trsnatá) r Festuca rubra agg. (kostřava červená) 3 Geranium sylvaticum (kakost lesní) + Hieracium lachenalii (jestřábník Lachenalův) r Hieracium pilosella r (jestřábník chlupáček) +

EKOBAU

27


Hieracium subg. Pilosella (jestřábník) r Holcus mollis (medyněk měkký) +, okraje Hypericum maculatum (třezalka skvrnitá) 2 Leontodon hispidus (pampeliška srstnatá) + Luzula campestris agg. (bika ladní) + Nardus stricta (smilka tuhá) 1 Poa chaixii (lipnice širolistá) 2 Potentilla aurea (mochna zlatá) + Ranunculus acris (pryskyřník prudký) + Rumex alpinus (šťovík alpský) r Silene dioica (silenka dvoudomá) r Silene vulgaris (silenka nadmutá) + Veronica officinalis (rozrazil lékařský) + Vicia cracca (vikev ptačí) r


V P

F

W (v místy degradace, resp. přechod k T1.2)

Degradace

0

1

2

3


1

2

3

4


P

MP N


P

MP N

druhové ochuzení, ruderalizace

zjištěno 7 spec. druhů (limit je 7 pro stav P)

Lokalita 8 - trojštětové louky v okolí kanalizační přípojky, pozemek p.č. 817/2 Potom co trasa kanalizační přípojky opustí prostor parcely p.č.822/1, zahýbá výrazně k východu příčně svahem pod příjezdovou komunikací po parcele č. 817/2. Bude dotčen segment stanoviště 6520 – horské trojštětové louky. Okraj segmentu od západu je aktuálně poměrně značně ovlivněn pasením ohrazené části louky. Na větší části louky převládá extenzivnější přístup k pastvě kravami. Zjištěné druhy: Aegopodium podagraria (bršlice kozí noha) 1 Agrostis capillaris (psineček obecný) 2 Achillea millefolium (řebříček obecný) + Alchemilla sp. (kontryhel) 1 Bistorta major (rdesno hadí kořen) +-1 Campanula patula (zvonek rozkladitý) r Campanula rotundifolia (zvonek okrouhlolistý) + Carlina acaulis (pupava bezlodyžná) r

EKOBAU

28


Cerastium holosteoides (rožec obecný) r Festuca rubra agg. (kostřava červená) 2 Geranium pratense (kakost luční) r Geranium sylvaticum (kakost lesní) 2 Heracleum sphondylium (bolševník obecný) + Hypericum maculatum (třezalka skvrnitá) 2 Lathyrus pratensis (hrachor luční) r Leontodon hispidus (pampeliška srstnatá) +-1 Plantago lanceolata (jitrocel kopinatý) 2 Poa chaixii (lipnice širolistá) + Prunella vulgaris (černohlávek obecný) + Ranunculus acris (pryskyřník prudký) 1 Rumex crispus (šťovík kadeřavý) r Sanguisorba officinalis (krvavec toten) + Silene vulgaris (silenka nadmutá) + Stellaria graminea (ptačinec trávolistý) + Thymus puleioides (mateřídouška polejovitá) r Trifolium pratense (jetel luční) + Trifolium repens (jetel plazivý) 2 Vicia sepium (vikev plotní) + Vicia cracca (vikev ptačí) + Veronica chamaedris (rozrazil rezekvítek) +

T1.2 – horské trojštětové louky Reprezentativnost

V P

F

W

Degradace

0

1

2

3


1

2

3

4


P

MP N


P

MPN N

druhové ochuzení, eutrofizace

zjištěno 4 spec. druhů (limit je 7 pro stav P)

Kvalita II dle Příručky (MŽP ČR, 2011)

Fauna Průzkum bezobratlých byl proveden v červnu 2013. Metodou byl odchyt do zemních pastí. Pro tento účel byly použity sklenice plněné konzervační tekutinou, v tomto případě vinným octem, pro zachycení hmyzu pobíhajícího po půdním povrchu. Pasti v počtu 5 ks byly zakopány 10.6.2013. Obsah pastí byl vybrán 30.6.2013. Při zpracování průzkumu brouků (Coleoptera) byla použita synonymika podle check-listu zpracovaného Jelínkem (1993). EKOBAU

29


Speciální průzkum obratlovců prováděn nebyl. Plocha záměru je velmi malá, většina potenciálně přítomných druhů obývá podstatně větší biotop, než je plocha řešeného pozemku, tudíž ovlivnění by bylo minimální, nebo mají druhy přítomné v okolí vazbu především na vzrostlou vegetaci (lesy, remízky, mimolesní zeleň a ovlivnění tak lze vyloučit. Podél příjezdové cesty, po okrajích lesa, popř. na sušších místech s řidším porostem louky lze očekávat ještěrku živorodou (Lacerta vivipara) (nebyla ovšem při průzkumu pozorována). Charakter lokality je hodnocen pomocí bioindikačního rozdělení střevlíkovitých brouků podle Hůrky et al. (1996). Jednotlivé druhy jsou podle své schopnosti osídlování území zařazeny do 3 bioindikačních skupin: Bioindikační skupina

Charakteristika

E – eurytopní druhy

Druhy, které nemají žádné zvláštní nároky na charakter a kvalitu prostředí, druhy původně vázané na přirozené nestabilní, měnící se stanoviště, stejně jako druhy, které obývají silně antropogenně ovlivněnou, tedy poškozenou krajinu.

A – adaptabilní druhy

Druhy osídlující více nebo méně přirozená nebo přirozenému stavu blízká stanoviště. Vyskytují se i na druhotných, dobře regenerovaných biotopech, zvláště v blízkosti přirozených ploch. Tato nejpočetnější skupina zahrnuje především druhy lesní (včetně druhů kulturních lesů), pobřežní druhy stojatých i tekoucích vod, druhy luk, pastvin a jiných travních porostů.

R – reliktní druhy

Druhy s nejužší ekologickou valencí, mající v současnosti často charakter reliktů. Jedná se vesměs o vzácné a ohrožené druhy přirozených, nepříliš poškozených ekosystémů.

Podobné rozdělení na tři ekologické skupiny platí i pro drabčíkovité (Staphylinidae), viz Boháč (1988), resp. Boháč & Matějíček (2003). Pro reliktní druhy používají symbol R1 pro adaptibilní druhy R2, pro druhy eurytopní zůstává stejný symbol jako u Hůrky (1996) - E. Druhy zvláště chráněné podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.: §1 = druhy kriticky ohrožené §2 = druhy silně ohrožené §3 = druhy ohrožené Čísla pastí a způsob sloučení výsledných sběrů: louka (1+5), (4); okraj cesty (2+3)

EKOBAU

30


Výsledky Stonožky (Chilopoda) Stonožka škvorová (Lithobius forficatus), 30.6.2013, (2+3), 3 ex. Hmyz (Insecta) Škvoři (Dermaptera) Škvor obecný (Forficula auricularia), 30.6.2013, (1+5), 2 ad a 10 juv.; (2+3), 1 ex. Brouci (Coleoptera) Střevlíkovití (Carabidae) A Abax parallelus, 30.6.2013, (4), 1 ex. E Amara aenea, 30.6.2013, (1+5), 1 ex. E Amara ovata, 30.6.2013, (1+5), 1 ex. E Bembidion lampros, 30.6.2013, (1+5), 2 ex.; (2+3), 4 ex. E Bembidion properans, 30.6.2013, (1+5), 2 ex. E Calathus melanocephalus, 30.6.2013, (1+5), 1 ex. A Carabus auronitens auronitens, 30.6.2013, (2+3), 1 ex. §3 A Carabus arvensis, arvensis, 30.6.2013, (1+5), 3 ex.; (4), 3 ex. E Carabus granulatus granulatus, 30.6.2013, (1+5), 10 ex.; (2+3), 11 ex.; (4), 3 ex. A Carabus linnei, 30.6.2013, (2+3), 1 ex. §3 A Carabus ullrichi ullrichi, 30.6.2013,(2+3), 1 ex. A Epaphius secalis, 30.6.2013, (1+5), 1 ex. A Harpalus latus, 30.6.2013, (2+3), 2 ex. E Notiophilus palustris, 30.6.2013, (2+3), 1 ex. A Poecilus virens, 30.6.2013, (4), 1 ex. E Poecilus versicolor, 30.6.2013, (1+5), 35x.; (2+3), 6 ex.; (4), 44 ex. A Pterostichus burmeisteri, 30.6.2013, (1+5), 1ex.; (2+3), 2 ex. E Pterostichus melanarius, 30.6.2013, (1+5), 16 ex.;(2+3), 17 ex.; (4), 3 ex. A Pterostichus niger, 30.6.2013, (1+5), 2 ex. A Pterostichus oblongopunctatus, 30.6.2013, (2+3), 1 ex. A Pterostichus vernalis, 30.6.2013, (4), 2 ex. Staphylinidae Anthobium sp., 30.6.2013, (2+3), 1 ex. E Drusilla canaliculata, 30.6.2013, (1+5), 1 ex. R2Philonthus decorus, 30.6.2013, (1+5), 2 ex.; (2+3), 10 ex. E Quedius molochinus, 30.6.2013, (1+5), 1 ex. R2 Staphylinus erythropterus, 30.6.2013, (1+5), 13 ex.; (2+3), 15 ex.; (4), 1 ex. E Tachinus pallipes, 30.6.2013, (1+5), 2 ex.; (2+3), 1 ex. E Tachyporus solutus, 30.6.2013, (2+3), 1 ex. Byrrhidae Byrrhus pillula, 30.6.2013, (2+3), 1 ex. Geotrupidae Anoplotrupes stercorosus, 30.6.2013, (1+5), 2 ex.; (2+3), 1 ex. Scarabaeidae Aphodius fossor, 30.6.2013, (4), 1 ex.

EKOBAU

31


Elateridae Agriotes obscurus, 30.6.2013, (1+5), 11 ex.; (2+3), 39 ex.; (4), 17 ex. Nitidulidae Librodor hortensis, 30.6.2013, (1+5), 1 ex. Curculionidae Bareipethes mollicomus, 30.6.2013, (1+5), 1 ex. Srpice (Mecoptera) Srpice obecná (Panorpa communis), 30.6.2013, (1+5), 1 ex. Komentář k vybraným druhům Střevlík Carabus arvensis arvensis (střevlík polní) §3 Eurasijský druh rozšířený od Velké Británie a Skandinavie až po Sachalin, Kurilské ostrovy a Japonsko. Na tomto rozsáhlém území vytváří několik poddruhů, z toho v ČR se vyskytují dva poddruhy (druhý poddruh se jmenuje Carabus arvensis carpathus). Žije na loukách, pastvinách, lesích, vřesovištích, rašeliništích i v alpinském pásmu hor. Na Českolipsku žije především v borových lesích na písku, resp. na rašeliništích a není vzácný. Lokálně může být dokonce i hojný. Střevlík Carabus ullrichi ullrichi (střevlík Ullrichův) §3 Poměrně velký, většinou měďově zbarvený střevlík. Druh otevřené krajiny, výskyt od nížin po nižší horské polohy, louky, pastviny, okraje polí, odkud přechází do okraje lesů, menších lesíků zvláště lužních. V Čechách má nesouvislé rozšíření, na území východních Čech žije po celém území v nížinách (Hradec Králové, Pardubice), pahorkatinách (Choceň, Chotěboř, i v horských údolích (Krkonoše, Pec p. Sněžkou). Na lokalitě Pec pod Sněžkou (k.ú.Velká Úpa) se zřejmě vyskytuje jen v slabé populaci (nalezen pouze 1 ex.). Shrnutí V zájmovém území bylo zjištěno 37 druhů bezobratlých. Z bioindikačních skupin brouků převládají běžné druhy eurytopní (z toho 9 druhů čeledi Carabidae a 4 druhy čeledi Staphylinidae) a adaptibilní (11 druhů čeledi Carabidae a 1 druh čeledi Staphylinidae), žádný druh není reliktní. Mezi druhy podhorské až horské patří Carabus linnei a Pterostichus burmeisteri. Při kvalitativním hodnocení jednotlivých biotopů se nezdají být velké rozdíly ve složení vzorků získaných v pastech umístěných na louce a v pastech zakopaných na okraji cesty. Pokud

EKOBAU

32


se týče množství druhů pak v pastech (1, 4 a 5) bylo nalezeno 27 druhů, v pastech (2+3) bylo nalezeno 21 druhů.

Další složky životního prostředí Vlivy záměru budou z hlediska ochrany ovzduší minimální. Ovzduší je zde citlivou složkou životního prostředí, která byla v nedávné minulosti ovlivňována významně. Záměr ovšem nemá potenciál kvalitu ovzduší v jakémkoliv směru podstatně ovlivnit. Geologické a hydrogeologické poměry Řešené území náleží ke krkonošsko-jizerskému krystaliniku reprezentovanému zde metamorfovanými horninami středního proterozoika. Skalní podloží je zde budováno chlorit muskovitickými svory a fylity. Horniny jsou při svém povrchu převážně mírně navětralé, místy jsou však zóny velmi silně zvětralé až zcela rozložené. Vystupují v úrovních okolo 0,5-2,5 m pod povrchem terénu a na svém povrchu místy nesou vrstvu písčitých eluvií proměnlivé mocnosti. Na skalním podloží je kvartérní překryv tvořený svahovými sedimenty s mocností do 1 m. Jsou to jemně písčité hlíny až jíly s příměsí matečné horniny. Z hydrogeologického hlediska se zájmové území nachází v hydrogeologickém rajónu č. 641 – krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor. Podzemní voda je zde vázána jednak na rozhraní kvartérních sedimentů a hornin skalního podloží, dále pak na hlubší tektonické linie, resp. na hlubší puklinový systém svorů a fylitů. Směr proudění podzemní vody v přípovrchové zóně bude konformní se sklonem terénu, tj. cca směrem k jihu až jihovýchodu. Směr proudění v rámci výraznějších tektonických linií lze předpokládat cca k jihovýchodu až jihozápadu, tj. směrem k údolí Úpy. Zemědělský půdní fond Stavební pozemek je součástí výrazně větší parcely v k.ú. Velká Úpa II č.p. 822/1 s trvalými travními porosty. Podle novelizované vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb., v platném znění, se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) a postup pro jejich vedení a aktualizaci. Uplatňují se následují bonitované půdněekologické jednotky (BPEJ): 93644 (4900 m2), 94089 (4631 m2), 973443 (383 m2). Kód BPEJ popisuje jednotlivé druhy půd, přiřazuje je ke klimatickému regionu (1. číslice BPEJ), v daném případě se jedná o chladný a vlhký region. 2. a 3. číslice určuje hlavní půdní jednotku, 4. číslice popisuje orientaci plochy půdy v terénu, 5. číslice hloubku a skeletovitost. EKOBAU

33


Charakteristika hlavních půdních jednotek řešeného širšího pozemku HPJ

Charakteristika

36

Kryptopodzoly modální, podzoly modální, kambizemě dystrické, případně i kambizem modální mezobazická, bez rozlišení matečných hornin, převážně středně těžké lehčí, s různou skeletovitostí, půdy až mírně převlhčované, vždy však v chladném klimatickém regionu.

40

Svažité půdy (nad 12°) na všech horninách; lehké až lehčí středně těžké, s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich; jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách

73

Oglejené půdy zbažinělé a glejové půdy svahových poloh; středně těžké až velmi těžké, zamokřené a s výskytem svahových pramenišť, i po odvodnění vhodné jen pro louky

D. ÚDAJE O VLIVECH NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

D.1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti S ohledem na charakter záměru a jeho umístění v přírodním prostředí v Krkonoších ve výšce cca 940-950 m n.m. jsou sledovány především vlivy na přírodní prostředí. Další vlivy jsou hodnoceny jako méně významné. Vliv na veřejné zdraví bylo možné vyloučit.

D.1.1. Vliv na soustavu NATURA 2000 (EVL a PO) Zhodnocení úplnosti podkladů Podkladem pro vyhodnocení vlivů byla projektová dokumentace záměru pro územní řízení. Byly tak k dispozici dostatečné podklady umožňující zhodnocení všech vlivů záměru na soustavu NATURA 2000. Popis metodiky vyhodnocení míry vlivu na EVL a PO Hodnocení dopadů navrhovaných opatření je prováděno ve dvou až třech stupních: 1. Prvním krokem posouzení vlivů na EVL a PO je vytypování možných střetů s EVL a PO. 2. Druhým krokem je vlastní hodnocení dopadů včetně vyhodnocení významnosti vlivu. 3. Třetím krokem je vyhodnocení kumulativních vlivů.

EKOBAU

34


Vyhodnocení míry vlivu záměru na EVL a PO vychází z Metodiky hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle §45i zákona č. 114/1992 Sb. (MŽP, 2007). Výsledkem hodnocení vlivu je shrnující vyhodnocení míry vlivu dle následující tabulky. Stupnice míry vlivu na EVL a PO

Velikosti vlivu

Popis velikosti vlivu

1

pozitivní

0

bez vlivu nebo zanedbatelný vliv

-1

mírný negativní

-2

významný negativní

N

nelze hodnotit

Základním cílem vyhodnocení vlivu je zjištění, zda záměr může mít sám nebo v kumulaci s dalšími vlivy významný negativní vliv na soustavu NATURA 2000. Cílem je najít řešení s nejmenším vlivem.

Vliv na EVL Krkonoše 1. Vytypování možných střetů záměru s EVL a PO Posuzovaný záměr zasahuje do EVL Krkonoše. Z předmětů ochrany se na dotčeném pozemku p.č. 822/1 vyskytuje stanoviště 6230 - druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských nebo podhorských oblastech a evropsky významný druh - zvonek český. Kanalizační přípojka bude realizována částečně na pozemku p.č. 822/1 a v délce cca 120 m na pozemku p.č. 768/1, kde bude dotčeno evropské stanoviště 6520 – horské trojštětové louky Vliv na PO Krkonoše Vliv na PO Krkonoše se nepředpokládá. Vzhledem k rozsahu stavby a k malému záboru biotopu těsně za hranicí ptačí oblasti Krkonoše nelze vliv na ptačí oblast předpokládat. Záměr zasahuje luční stanoviště, což znamená potenciální riziko především pro druhy nelesní. V PO Krkonoše je z nelesních druhů chráněn chřástal polní, tetřívek obecný a slavík modráček středoevropský. Chřástal polní se vyskytuje nejblíže směrem na východ a jihovýchod v oblasti Horního Maršova a Albeřic. Slavík modráček tundrový žije nad horní hranici lesa a tetřívek v okolí hranice lesa. V blízkosti záměru se nevyskytuje.

EKOBAU

35


Z předmětů ochrany se v blízkosti lokality v lesích mohou vyskytovat pouze datel černý a sýc rousný. Vzhledem k tomu, že záměr nepředstavuje zásah do lesních porostů, k přímému vlivu nedojde. Dotčen může být sýc rousný ztrátou části svého potravního teritoria, tato ztráta je však zanedbatelná. 2. Vyhodnocení významnosti vlivu na EVL Krkonoše Stanoviště 6230 - druhově bohaté smilkové louky Záměr se vyskytuje na části pozemku p.č. 822/1 (0,99 ha). Zájmové území záměru (stavební pozemek), viz situace 1, o rozloze 0,16 ha má protáhlý obdélníkový tvar ve směru SVJV podél místní komunikace a je umístěno v severní části uvedeného pozemku. Délka stavební parcely je cca 80 m a šířka 20-25 m. Vlastní plocha pro výstavbu RD včetně „manipulačního prostoru“ (který byl odhadnut na cca 5 m od objektu) je cca 600 m2. Minimálně na této ploše lze předpokládat narušení vegetačního krytu při výstavbě i za provozu RD. Zbývající plocha zájmového území nemusí být přímo narušena, nicméně bývá pravidlem, že pozemek okolí RD a chalup bývá intenzivně kosen, popř. jinak narušován, a tím dochází v případě přírodních lučních stanovišť k podstatné degradaci. Důvody intenzivního kosení bývají technické (sekačka uživatele je schopna sekat trávu pouze do velikosti několika centimetru), užitné (vysoká tráva brání ve využití celého pozemku) a iracionální (vychází z předsvědčení, že správná péče o nemovitost vyžaduje permanentně pokosený trávník). Intenzivní kosení vede k narušení ekologické rovnováhy lučního společenstva a k postupnému druhovému ochuzení na úkor citlivějších typických druhů stanoviště. Optimálním managementem je pokosení lokality jednou až 2krát ročně (lze meziročně střídat) s tím, že první kosení bude realizováno v polovině července (kvůli vysemenění přítomných druhů). I v případě opakovaného častějšího sekání lze tento vliv snížit, pokud bude odložena první seč alespoň na konec června. Jak vyplývá z podrobného šetření na lokalitě (viz kapitola C.2 a situace 1), na větší části zájmového území převažuje silně degradovaná eutrofní louka s produkčními druhy trav a s velkým objemem biomasy (lokalita 1 botanického průzkumu v části C.2). Chráněné evropské stanoviště 6230 - druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích do zájmového území záměru (stavebního pozemku) dle situace 1 zasahuje okrajově (lokalita 2). Přímo při výstavbě a provozu objektu bude zničen nebo degradován okraj stanoviště o šířce cca 3 m v dolní části svahu při JZ hranici zájmového území. Jedná se o plochu cca 100 m2. Za provozu objektu, pokud bude docházet intenzivnímu kosení nebo jinému narušování trávníku zájmového území, dojde k další degradaci cca 300 m2 uvedeného stanoviště. Zábor

EKOBAU

36


stanoviště v důsledku realizace a provozu záměru je velmi malý, nebude mít samostatně významný negativní vliv na evropské stanoviště 6230 - druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích. Míra vlivu záměru na stanoviště smilkových luk je závislá na kvalitě dotčeného stanoviště a na velikosti zasažené plochy. Protože EVL Krkonoše je velkoplošnou lokalitou, je relativní zábor stanoviště hodnocen ve vztahu k rozšíření stanoviště na území příslušné obce, konkrétně Pece p. S. Míra vlivu byla posuzována podle Příručky k hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany (MŽP ČR, 2011). Dle Příručky je kvalita stanoviště (stav z hlediska ochrany) rozdělena na skupinu I (kvalitní segmenty) a skupinu II (méně kvalitní segmenty). Hranice významného vlivu byla stanovena pro nejkvalitnější typy jako zábor, popř. degradace více než 1 % rozlohy stanoviště, pro stanoviště bez rozlišení kvality je hranice stanovena na 2 %. V řešeném prostoru se jedná o přechodný typ s evropským stanovištěm 6520 – horské trojštětové louky, je patrná částečná degradace v podobě druhového ochuzení a eutrofizace, kvalitu hodnotíme jako II (blíží se stupni I). V jádrové části evropského stanoviště 6230 na pozemku 822/1 kvalita stanoviště kolísá mezi stupněm I a II, klasifikace byla v době průzkumu ztížena čerstvým přepasením skotem. S ohledem na celkové rozšíření stanoviště v rámci správního území Pec pod Sněžkou, které je cca 305 ha, by byl vliv samotného záměru vyhodnocen mírný negativní. Vliv záměru překračující hranice zájmového území se trvale nepředpokládá. K ovlivnění navazující části stanoviště 6230 - druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích by mohlo dojít teoreticky např. odtékáním znečištěných dešťových vod ze zájmového území RD dolů ze svahu, což by mohlo působit eutrofizaci pod záměrem. Vypouštění splaškových vod nepřichází v úvahu s ohledem na napojení objektu na veřejnou kanalizaci. Odtok znečištěných dešťových vod v malé míře přesto úplně vyloučit nelze, resp. je to pod rozlišovací schopnost projektu, a tudíž posouzení vlivů. K popisovanému jevu by mohlo dojít například umístěním nějakého typu kompostovacího zařízení pro individuální použití tak, že by docházelo k infiltraci dešťových srážek a následnému odtoku pod zájmové území objektu atd. Míru uvedeného vlivu nelze kvantifikovat, neměla by být intenzivní a rozsáhlá. Lze apelovat na uživatele objektu, aby uvedené prvky a aktivity vyloučil, popř. prováděl tak, aby k ovlivnění nedocházelo (což by mělo být dosažitelné). Vliv záměru v důsledku zvýšené ubytovací kapacity uzemí bude s ohledem na kapacitu záměru minimální. Kumulativní vliv na únosnost území byl řešen za celé správní území na úrovni koncepce – územního plánu. EKOBAU

37


Velikost segmentu stanoviště 6230 - druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských nebo podhorských oblastech (0,26 ha) na pozemku 822/1, který navazuje na zájmové území, se zmenší pouze málo, převážně o úzký pás cca 3 m. Zbývající část zůstane i po realizaci záměru stanoviště funkční v rozsahu odpovídajícímu současnému stavu (za předpokladu respektování opatření níže). Další způsoby ovlivnění se neočekávají. Stanoviště 6520 – horské trojštětové louky Při výstavbě může dojít k dočasnému ovlivnění v důsledku realizace přípojek inženýrských sítí. Poměrně dlouhá bude zejména přípojka kanalizace. Trasa je vedena na pozemku 822/1 v délce 110 m po SV a S okraji louky v prostoru, kde se nevyskytují chráněná evropská stanoviště. Dále se trasa kanalizace uklání k východu v délce cca 100 m, kde se napojí na kanalizační síť. Tento úsek převážně na pozemku 768/1 zasahuje evropské stanoviště 6520 – horské trojštětové louky, viz lokalita 8 botanického průzkumu v části C.2. Segment trojštětové louky bude dočasně dotčen v pásu pro výkop kanalizace. Lze očekávat krátkodobou disturbanci při realizaci v šířce cca 3 m. V horizontu několika let by se měl liniově narušený travní kryt stanoviště 6520 – horské trojštětové louky průměrné kvality přirozeně obnovit. Vliv bude mírný negativní. Způsob realizace výkopu je třeba konzultovat se správou KRNAP. Je třeba použít vhodné (menší) typy mechanizace.

Zmírňující opatření: o Prověřit možnost úpravy vymezení zájmového území (stavebního pozemku o velikosti 016 ha) tak, aby byly v maximální možné míře ze zásahu vyloučeny části s výskytem evropského stanoviště 6230. Znamená to posunutí SZ hranice o cca 15 m směrem od lesa, viz situace 1. o Po výstavbě je třeba na místech s výskytem evropského stanoviště 6230 zavést vhodný management, který je podmínkou další prosperity chráněného stanoviště smilkových luk. Plochy smilkových trávníků je třeba kosit 1krát až 2krát ročně, přičemž počet sečí je vhodné meziročně střídat. Nemulčovat, zajistit odstraňování biomasy. Vhodné je občasné pohnojení lokality – např. extenzivní pastva. Jedná se o okrajové části zájmového pozemku u lesa a pod posuzovaným objektem, viz situace 1. o Za provozu RD i při výstavbě (umístění zařízení staveniště, odstávky strojů a aut, sklad materiálů nebo zemin) je třeba přednostně využívat prostor zájmového území EKOBAU

38


jihovýchodně od RD, prostor severozápadně u lesa je vhodné ponechat ve funkci extenzivní louky, jejíž vegetační povrch nebude ani dočasně narušován. Rovněž je třeba vyloučit zásah do louky pod stavebním pozemkem (jihozápadně). o Jihozápadní (dolní) hranici místa stavby je třeba při výstavbě zřetelně vymezit lehkým dočasným oplocením, aby nedocházelo k disturbanci pod plochou záměru. o Postup výstavby (zemních prací) provést tak, aby byl minimalizován zásah do evropského stanoviště pod záměrem, např. realizovat opěrnou zídku terasy a až následně provádět přesun zemin směrem ze svahu. o Způsob realizace kanalizační přípojky (výkopové práce) je třeba konzultovat se správou KRNAP. V prostoru stanoviště 6520 – horské trojštětové louky je třeba použít vhodný typ mechanizace z důvodu minimalizace disturbance louky. Zvonek český (Campanula bohemica) Průzkum lokality na zvonek český byl prováděn v červenci 2013. Jak je uvedeno v části C.2. zvonek český se vyskytuje roztroušeně v evropském stanovišti 6230 - druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích. Kromě zvonku českého se v zájmovém území i navazujících okolních loukách vyskytuje zvonek okrouhlolistý a kříženec obou zvonků Campanula x pilousii. Determinace původních druhů a hybridů je v terénu poměrně obtížná. Zábor vhodného biotopu včetně mechanismu ovlivnění je velmi podobný jako v případě evropského stanoviště 6230. Biotop zvonku českého bude zasažen okrajově. Přímo při výstavbě a provozu je ohroženo cca 100 m2 vhodného biotopu, což znamená přibližně dolní desítky jedinců. Dalších 300 m2 vhodného biotopu zvonku českého může být degradováno za provozu RD nevhodnou údržbou louky pozemku (cca desítky jedinců). Bude ovlivněn okraj vhodného biotopu. Jedná se o „pouze“ mírný negativní vliv také proto, že oblast Pec pod Sněžkou je jednou z nejvýznamnějších oblastí výskytu tohoto druhu v Krkonoších. Takto malý zásah do populace druhu je proto nepodstatný. Biotop zvonku českého nezanikne ani na dotčené parcele p.č. 822/1. I v rámci této dílčí plochy bude vliv malý. Je ovšem potřeba minimalizovat vliv záměru za provozu, viz opatření pro stanoviště 6230 - druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích. Kumulativní vlivy Negativním kumulativním vlivem se rozumí úbytek nebo poškození předmětů ochrany od okamžiku vyhlášení EVL všemi aktivitami v území, přičemž dílčí vlivy se sčítají. S ohledem

EKOBAU

39


na velkoplošný rozsah EVL je vliv hodnocen po jednotlivých správních územích. Údaje o rozšíření předmětů ochrany a dosavadním úbytku stanovišť vycházejí z databáze SKRNAP. K 31. 12. 2010 byla v dokumentaci SEA ÚP Pec pod Sněžkou kvantifikována zbývající „rezerva“ pro zábor nejkvalitnějších segmentů stanoviště 6230 (kvalita I) na 0,29 ha, která nebude znamenat významný negativní vliv. Vycházelo se přitom z Příručky hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany (MŽP ČR, 2011), kde se pro stanoviště 6230 kvality I uvažuje pro zábor a degradaci nepřekračující hranici významného negativního vlivu tolerance do 1 % celkové rozlohy. V ÚP Pec pod Sněžkou uváděná hranice 0,29 ha pro stanoviště 6230 kvality I odpovídá evidenci SKRNAP od roku 2005 a zmíněné Příručce, viz následující tabulka. Kumulativní vliv na stanoviště 6230 EVL Krkonoše na území Pece p.S.

Stanoviště 6230 - druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích

Kvalita I (ha)

Kvalita I+II (ha)

201,4 ha

308,9 ha

Plocha poškození stanoviště záměrem na p.č. 822/1

0 ha

0,01-0,04 ha *

Zábor stanoviště v Peci p. Sněžkou (do roku 2010) **

1,66 ha

3,36 ha

Zábor stanoviště v Peci p. Sněžkou (2011 - duben 2013) **

0,87 ha

0,87 ha

Zábor kumulativní celkový + vliv záměru

2,53 ha

4,24-4,27 ha *

Relativní zábor stanoviště v Peci p. Sněžkou

1,25 %

1,37-1,38 % *

1, %

2%

Rozšíření v rámci obce Pec p.S. **

Hranice významného vlivu Poznámky:

* Hodnota před pomlčkou udává přímý zábor při výstavbě a při provozu RD v bezprostředním okolí RD; druhé číslo za pomlčkou vyjadřuje rozsah poškození na celém zájmové území RD (stavební pozemek). Je zohledněna i degradace při nesprávné údržbě související louky. ** Rozšíření stanoviště 6230 i dosavadní zábor jsou uvedeny dle podkladu SKRNAP.

Situace v území s ohledem na významný negativní kumulativní vliv na stanoviště 6230 je kritická, neboť došlo dříve realizovanými záměry k překročení hranice významného negativního ovlivnění pro nejkvalitnější typ stanoviště, což vyplývá jak z tabulky výše tak je překročena hodnota 0,29 ha dle ÚP Pec pod Sněžkou. Zábor a degradace stanoviště posuzovaným záměrem jsou velmi malé, v rozsahu 0,010,04 ha (je totiž lokalizován

z velké části mimo chráněné stanoviště). Na celkovém

kumulativním vlivu na EVL se projeví minimálně. V posuzovaném případě je zábor stanoviště 6230 velmi malý, zasáhne okrajový pás segmentu (o šířce cca 3 m). Stanoviště 6230 na parcele p.č. 822/1 nebude podstatně ovlivněno.

EKOBAU

40


Záměr nebude mít ani v kumulaci s ostatními záměry významný negativní kumulativní vliv na stanoviště 6230 - druhově bohaté smilkové louky v EVL Krkonoše, a to z důvodu minimálního vlivu posuzovaného záměru. Jedná se o vliv mírný negativní. Kumulativní vliv na stanoviště 6520 – horské trojštětové louky nebyl sledován, protože vlastní vliv záměru je velmi malý a dočasný. Kumulativní vliv na zvonek český není tak přesně evidován jako v případě stanovišť. Vliv posuzovaného záměru je natolik malý, že se na kumulativním vlivu nemůže podstatně projevit. Lokalita zvonku českého na parcele p.č. 822/1 nezanikne, její omezení nebude významné. Vliv na celistvost Celistvost rozšíření částečně ovlivněného stanoviště 6230 - druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských nebo podhorských oblastech ani zvonku českého nebude ovlivněna.

D.1.2. Vliv na zvláště chráněná území Záměr je situován těsně za hranicí Krkonošského národního parku, v ochranném pásmu. Ze složek, resp. atributů životního prostředí bylo zjištěno ovlivnění zejména soustavy NATURA 2000 (mírný negativní vliv) a ovlivnění flóry, ekosystémů a fauny. Umístění stavby RD do volné krajiny s roztroušenou zástavbou se rovněž projevuje ve vlivu na krajinnou scénu. V místě záměru nejsou vymezeny skladebné prvky ÚSES ani nemohou být vlivem záměru ovlivněny prvky ÚSES vymezené mimo řešené území. K ovlivnění významných krajinných prvků rovněž nedojde. Vliv na flóru Vliv na přírodní biotopy byl vyhodnocen v kapitole D.1.1. v rámci hodnocení vlivu na přírodní stanoviště 6230 - druhově bohaté smilkové louky. Z druhů červeného seznamu ohrožených rostlin (Danihelka, Chrtek, Kaplan, 2012) se vyskytuje v dotčeném prostoru Campanula bohemica (zvonek český). Jedná se o krkonošský endemit, který je zákonem chráněn v kategorii silně ohrožený. Vliv je podrobně hodnocen v kapitole D.1.1. Vliv záměru je

EKOBAU

41


dílčí, nevýznamný. Nelze vyloučit dotčení několika desítek jedinců, ovšem převážná část populace v bezprostředním okolí záměru nebude negativně ovlivněna. Vliv na faunu Speciální průzkum obratlovců prováděn nebyl. Plocha záměru je velmi malá, většina potenciálně přítomných druhů obývá podstatně větší biotop, než je plocha řešeného pozemku, tudíž ovlivnění by bylo minimální. Nebo mají druhy přítomné v okolí vazbu především na vzrostlou vegetaci (lesy, remízky, mimolesní zeleň), ovlivnění tak lze vyloučit. Podél příjezdové cesty, po okrajích lesa, popř. na sušších místech s řidším porostem louky lze očekávat ještěrku živorodou, druh zákonem chráněný kategorie silně ohrožený (nebyla ovšem při průzkumu pozorována). Realizací záměru bude ovlivněna velmi malá část vhodného biotopu, vliv bude minimální. V bezprostřední blízkosti záměru, ale mimo dosah ovlivnění, podél kamenné zídky na opačné straně příjezdové komunikace jsou podmínky pro výskyt ještěrky živorodé rovněž vhodné (vhodnější), ovlivnění bude minimální. Aktuální orientační průzkum bezobratlých prokázal, že se jedná o přírodní zachovalé prostředí s pestrým druhovým složením entomofauny. Z bioindikačních skupin brouků převládají běžné druhy eurytopní (13 druhů) a adaptibilní (12 druhů), žádný druh není reliktní. Ze zvláště chráněných druhů kategorie ohrožený byly zjištěny dva druhy Carabus arvensi arvensis (střevlík polní) a Carabus ullrichi ullrichi (střevlík Ullrichův). Vliv záměru nebude na entomofaunu ani konkrétní zvláště chráněné druhy podstatný. Dojde k záboru malé části jejich biotopu - horské louky na okraji lesa. Vhodné podmínky naleznou zjištěné druhy v okolí objektu v dostatečně velkém prostoru. S orgánem ochrany přírody je třeba projednat pro jaké druhy bude třeba žádat o výjimku ze zákazu podle § 56 zákona č. 114/1992 Sb.

D.1.3. Vliv na krajinný ráz Podrobné zhodnocení vlivu na krajinný ráz nebylo v této fázi zpracováno s ohledem na to, že nebylo předpokládáno podstatné ovlivnění posuzovaným typem a velikostí záměru. Vliv na přírodní charakteristiky: - Uvažovaná stavba nezasahuje významnou měrou do základního utváření terénu.

EKOBAU

42


- Zábor a dotčení cca 600 m2 louky neznamená podstatný zásah do přírodního prostředí (viz D.1.1.), protože dotčena bude převážně silně produkční a eutrofní louka bez významu z hlediska ochrany. Přírodní biotop bude zasažen pouze okrajově v rozsahu cca 100 m2, dalších 300 m2 může být ohroženo degradací při nevhodné údržbě za provozu objektu. - Terénní úpravy budou omezeny na plochu RD. Umístění na svažitém terénu bude řešeno srovnáním pracovní plochy. Nebude vznikat zemní val, ale část odvrácená od svahu bude zakončena podstatně vhodnější zídkou pod terasou o výšce 1,5 m. - Stavba nezasahuje do lesních komplexů, odstup objektu od lesního okraje je cca 30 m. - Stavba podstatně neovlivňuje vodní režim krajiny. Jsou navrženy zasakovací objekty pro dešťové vody. Vliv na kulturní charakteristiky: - RD svým objemem, stavebním řešením i uspořádáním odpovídá v základních prvcích charakteru krkonošských bud (jednoduchý objekt je obdélníkového půdorysu s delší stranou umístěnou po vrstevnici, jednopodlažní se sedlovou střechou, použity jsou přírodní materiály atd.). - Objekt navazuje na místní zpevněnou komunikaci, nebude třeba budovat příjezdovou komunikaci. Ovlivnění prostorových a estetických hodnot: - Druhotně vytvořené horské louky s kamennými snosy a roztroušenou zástavbou jsou základní krajinou matricí v místní části Pece p.S. na Zadním Výsluní. Uvažovaná stavba svým rozsahem proměňuje část luk v zastavěnou a technicky upravenou plochu. Dochází ke zhušťování zástavby, ovšem v míře, která byla v rámci kumulativního posouzení rozvoje území v územním plánu zhodnocena jako akceptovatelná. - Stavba je umístěna v dolní třetině jižně exponovaného svahu hřebene se sedlem Portášky. Pohledově se tak uplatní zejména z protilehlého svahu - Schneiderovy Stráně v dolní části Pěnkavčího vrchu.

EKOBAU

43


- Struktura okolní krajiny nebude narušena, zůstanou zachovány stávající kamenné snosy a mimolesní zeleň podél cest, které jsou pozůstatky dřívějšího osídlení, členění krajiny a hospodaření. Shrnutí K nejvýznamnějším vlivům na krajinný ráz náleží změna volné nezastavěné horské louky na zčásti zastavěnou a technicky upravenou plochu. Míra tohoto vlivu byla vyhodnocena jako akceptovatelná v rámci komplexně posuzovaného návrhu rozvoje území v územním plánu. Objekt RD vychází z typických prvků horských staveb, zachovává měřítko a umístění staveb v terénu, jsou použity přírodní materiály. Struktura okolní krajiny vycházející z dřívějšího hospodaření nebude narušena.

D.1.4. Ostatní vlivy Ochrana ovzduší Vytápění a ohřev TUV jsou plánovány pomocí kotle na pevná paliva. Znečištění ovzduší související s vytápěním 1 RD je považováno z hlediska vlivu na životní prostředí za zanedbatelné. Znečištění ovzduší výfukovými plyny z dopravy při výstavbě 1 RD je krátkodobé a zanedbatelné. Při výstavbě může docházet ke zvýšené prašnosti v bezprostředním okolí stavby, bude se jednat o krátkodobé epizody s malou intenzitou. Okolní objekty jsou v dostatečném odstupu a neměly by být dočasně zvýšenou prašností zasaženy. Emise výfukových plynů z dopravy za provozu RD bude působit doprava rodinných příslušníků a návštěv. Referenčními látkami jsou NOx, CO, prach frakce PM10, benzen. Je navrženo 1 parkovací stání. Lze odhadnout 2-4 jízdy denně. V zimním období je dostupnost pozemků obtížná, předpokládá se doprava skútry nebo rolbou. Znečištění ovzduší spojené s dopravní obsluhou navrhovaného RD je zanedbatelné.

EKOBAU

44


Ochrana vod Objekt RD bude napojen na veřejnou kanalizaci splaškových vod, které budou odváděny na ČOV. Dešťové odpadní vody budou zasakovány na místě ve dvou zasakovacích objektech. Záměr nebude zdrojem znečištění vod, nebude znamenat nadměrný odběr vod ani nenaruší vodní režim území. Vliv na vody lze vyloučit při výstavbě i za provozu RD. Ochrana půdy Záměr výstavby se dotkne zemědělských pozemků 4. a 5. třídy ochrany (půdy málo produkčně významné), které je třeba pro účely výstavby vyjmout. Nutný zábor ZPF prakticky odpovídá navrhované ploše záměru. Plocha pro výstavbu RD včetně okolí do cca 5 m představuje 0,06 ha, zájmové území (stavební pozemek) je vymezen na ploše 0,16 ha. Postup skrývky a využití úrodné vrstvy budou řešeny v rámci souhlasu o vynětí ze ZPF. Vliv na ZPF bude minimální. Odpady Výstavba i provoz záměru bude mít z hlediska vzniku odpadu minimální vliv na životní prostředí.

Ostatní Další vlivy záměru lze vyloučit.

D.2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci Vliv záměru na EVL Krkonoše bude lokální, omezený na místo realizace. V případě ovlivnění krajinného rázu bude vliv omezen na okolí, ze kterého bude prostor výstavby viditelný. Vliv byl vyhodnocen jako mírný, akceptovatelný.

EKOBAU

45


D.3. Údaje o možných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice Předkládaný záměr nebude představovat nepříznivý vliv přesahující státní hranice.

D.4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, kompenzaci nepříznivých vlivů

EVL Krkonoše Podmínky zmírňující vliv na EVL Krkonoše. o Prověřit možnost úpravy zájmového území (stavebního pozemku o velikosti 016 ha) tak, aby byly v maximální možné míře ze zásahu vyloučeny části s výskytem evropského stanoviště 6230. Znamená to posunutí SZ hranice o cca 15 m směrem od lesa, viz situace 1. o Po výstavbě je třeba na místech s výskytem evropského stanoviště 6230 zavést vhodný management. Plochy smilkových trávníků je třeba kosit 1krát až 2krát ročně. Nemulčovat, zajistit odstraňování biomasy. Vhodné je občasné pohnojení lokality – např. extenzivní pastva. Jedná se o okrajové části zájmového pozemku u lesa a pod posuzovaným objektem, viz situace 1. o Za provozu RD i při výstavbě (umístění zařízení staveniště, odstávky strojů a aut, sklad materiálů nebo zemin) je třeba přednostně využívat prostor zájmového území jihovýchodně od RD, prostor severozápadně u lesa je vhodné ponechat ve funkci extenzivní louky, jejíž vegetační povrch nebude ani dočasně narušován. Rovněž je třeba vyloučit zásah do louky pod stavebním pozemkem (jihozápadně). o Jihozápadní (dolní) hranici místa stavby je třeba při výstavbě zřetelně vymezit lehkým oplocením, aby nedocházelo k disturbanci pod plochou záměru. o Postup výstavby (zemních prací) provést tak, aby byl minimalizován zásah do evropského stanoviště pod záměrem, např. realizovat opěrnou zídku terasy a až následně provádět přesun zemin směrem ze svahu. o Případný přebytek zeminy je třeba odvézt. Při nedostatku materiálu pro terénní úpravy je možné používat pouze výkopovou zeminu a hlušinu, dovážení odpadů (např. suti) je třeba vyloučit.

EKOBAU

46


o Zvážit podle pokynů SKRNAP (a případného rozhodnutí o výjimce ze zákazu podle § 56 zákona č. 114/1992 Sb.) provedení vyhledávacího průzkumu zvonku českého a zajištění záchranného transferu. o V rámci kolaudace je třeba řešit způsob nakládání s pokosenou biomasou trávy (kompostování, odvoz atd.). Zajistit, že pokosená tráva bude z louky odstraněna a nebude docházet v důsledku toho k eutrofizaci a ruderalizaci okolí. o Vyloučit vysazení dřevin (i keřů) v prostoru louky, např. pro vymezení pozemku. o Přípojka elektrického vedení bude realizována z JV okraje pozemku p.č. 822/1, a to v souběhu s přípojkou kanalizace a vodovodu. o Pro organizaci staveniště a zahájení zemních prací je třeba využít biologický dozor (pracovníky Správy KRNAP, popř. nezávislý odborně vybavený subjekt), který výše uvedené podmínky včetně případného záchranného transferu zvonku českého uvede do praxe. o Způsob realizace kanalizační přípojky (výkopové práce) je třeba konzultovat se správou KRNAP. V prostoru stanoviště 6520 – horské trojštětové louky je třeba použít vhodný typ mechanizace z důvodu minimalizace disturbance louky. Další opatření a podmínky o Vyloučit oplocení pozemku.

D.5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí při specifikaci vlivů Nejsou známy přesné návrhy lokalizace zařízení staveniště a mezideponie zemin. S ohledem na to, že pozemek je svažitý, obdélníkového tvaru s delší stranou navazující na místní komunikaci a převažující část stavebního pozemku od silnice představuje kulturní produkční louku je riziko zásahu do okrajově se vyskytujícího evropského stanoviště, popř. zvonku českého poměrně malé. Je požadováno doplnění informací v dalších fázích projektové dokumentace. Nejistotou při hodnocení vlivu na stanoviště 6230 - druhově bohaté smilkové louky a zvonek český je předpoklad, že za provozu objektu budou smilkové louky pravidelně 1-2

EKOBAU

47


ročně koseny. Protože se jedná o nepodnikatelský záměr individuální rekreace, nebude provoz objektu řízen speciálními předpisy, jako je např. provozní řád. Vymahatelnost tohoto klíčového opatření pro existenci smilkových luk na pozemku je v praxi omezená, vhodný management je závislý na osobním přístupu uživatelů pozemku. V řešeném případě je výskyt uváděných chráněných prvků omezen na okrajové části zájmového území (stavebního pozemku o rozloze 0,16 ha).

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Návrh je předkládán jako jednovariantní.

F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE Situace: Situace 1: Rozšíření evropských stanovišť na ploše záměru a nejbližším okolí (1 : 800) Vyhodnocení rozsahu záboru a ovlivnění předmětu ochrany bylo provedeno v programu ArcGIS 9.2.

Výkresy (převzato z projektové dokumentace): Výkres AR.4 – koordinační situace (výřez, měřítko 1 : 300) Výkres AR.5 – půdorys 2. NP (výřez, měřítko 1 : 1 000) Výkres AR.6– půdorys 1. NP (měřítko 1 : 100) Výkres AR.7– půdorys 2. NP (měřítko 1 : 100) Výkres AR.9 - pohledy (měřítko 1 : 75) Číslování výkresů je nespojité, protože bylo převzato z DÚR a některé výkresy nebyly použity.

Fotopříloha: Foto 1 - 2 Seznam použité literatury Boháč, J., Matějíček, J., 2003: Drabčíkovití – Staphylinidae. Katalog brouků Prahy, sv. 4, pp. 256. Boháč, J., Matějíček, J., Rous, R., 2007: Check-list drabčíkovitých České republiky se zařazením druhů do skupin podle jejich ekologických nároků a citlivosti k antropogenním vlivům a podle stupně ohrožení. Čas. Slez. Muzea I. Opava (A), 56: 227-276. Danihelka, J., Chtek, J. jun., Kaplan, Z., 2012: Seznam cévnatých rostlin květeny ČR. Preslia 84: 647 – 811.

EKOBAU

48


Farkač, J., Král, D., Škorpík, M., 2005: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Praha 2005, pp. 760. Grulich, V. a kol., 2008: Příručka hodnocení biotopů, AOPK ČR. Guth., J. a kol: 2004: Metodika mapování biotopů, AOPK ČR. Hůrka K., Veselý, P., Farkač, J., 1996: Využití střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) k indikaci kvality prostředí. Klapalekiana, 32: 15-26. Hůrka, K., 1996: Carabidae of the Czech and Slovac Republics - České a Slovenské republiky. Kabourek, Zlín, pp. 565. Jelínek, J., 1993: Seznam československých brouků. Check-list of Czechoslovac Insects IV (Coleoptera). Folia Heyrovskyana, Supplementum 1. Praha, pp.172. Kubát, K. (ed.), 2002: Klíč ke květeně ČR, Academia, Praha. Lustyk, P., Guth., J., 2010: Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů, AOPK ČR. MŽP ČR, 2007: Metodika hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle §45i zákona č. 114/1992 Sb. Věstník MŽP 11/XVII. MŽP ČR, 2011: Příručka hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany. Jiné zdroje informací: Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) a postup pro jejich vedení a aktualizaci v platném znění. Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Vyhláška č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. www.krnap.cz, www.nature.cz Rozšíření stanovišť v Peci p.S. a zábor stanovišť dle podkladů SKRNAP a ÚP Pec pod Sněžkou

EKOBAU

49


G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Předkládaný záměr RD p.č. 822/1, Zadní Výsluní, k.ú. Velká Úpa II, Pec p.S. podléhá zjišťovacímu řízení podle § 4, odst. 1e, zákona č. 100/2001 Sb., protože Správa Krkonošského národního parku nevyloučila významný vliv na evropsky významnou lokalitu Krkonoše. Navrhovaný RD se nachází ve Velké Úpě, v severní části větší parcely p.č. 822/1 (0,99 ha). Plocha zájmového území (stavebního pozemku) má rozlohu 0,16 ha.

Zastavěná

plocha nadzemním objektem je 123 m2, užitná plocha místností je 183,43 m2. Objekt je jednopodlažní s obytným podkrovím a sedlovou střechou. Příjezdová komunikace nebude potřeba, součástí záměru bude jedno parkovací místo pro osobní automobil. Vliv na EVL Krkonoše Záměr zasahuje do území evropsky významné lokality Krkonoše. V místě záměru se vyskytuje z předmětů ochrany EVL stanoviště 6230 - druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích, stanoviště 6520 – horské trojštětové louky (přípojka kanalizace) a zvonek český. Zábor stanoviště 6230 průměrné kvality v důsledku záměru je velmi malý, převážně bude zabrána eutrofní produkční část louky. Přímo bude zničeno 0,01 ha, degradace dalších 0,03 ha je možná v případě nevhodné údržby souvisejícího pozemku o celkové výměře 0,16 ha. Úbytek stanoviště se na celkovém kumulativním vlivu projeví minimálně. Záměr nebude mít ani v kumulaci s ostatními záměry významný negativní kumulativní vliv na stanoviště 6230 - druhově bohaté smilkové louky v EVL Krkonoše. Jedná se o vliv mírný negativní. Rozsah ovlivnění zvonku českého odpovídá vlivu na stanoviště 6230, protože zvonek český je v Krkonoších součástí horských smilkových luk. Bude zasažen okraj většího biotopu zvonku o velikosti 0,01 – 0,04ha, kde byl odhadnut výskyt několik desítek jedinců zvonku českého. Zvonek český nebude ani na řešené parcele p.č. 822/1 podstatně ovlivněn). Kumulativní vliv na zvonek český není tak přesně evidován jako v případě stanovišť. Vliv záměru je natolik malý, že se na kumulativním vlivu nemůže podstatně projevit. Celistvost lokality nebude narušena.

EKOBAU

50


Další vlivy na přírodní prostředí Ze zvláště chráněných druhů byl zjištěn zvonek český, jedná se o kategorii silně ohrožený. Vliv záměru byl vyhodnocen mírný negativní. Z bezobratlých se y¨vyskytují z kategorie ohrožený střevlík polní a střevlík Ullrichův. Z dalších druhů je pravděpodobný výskyt ještěrky živorodé. Záměr může negativně zasáhnout jen velmi malou část vhodného biotopu. Vliv záměru bude na uvedené druhy malý, akceptovatelný. Vliv na krajinný ráz K nejvýznamnějším vlivům na krajinný ráz náleží změna volné nezastavěné horské louky na zčásti zastavěnou a technicky upravenou plochu. Míra tohoto vlivu byla vyhodnocena jako akceptovatelná v rámci komplexně posuzovaného návrhu rozvoje území v územním plánu. Objekt RD vychází z typických prvků horských staveb, zachovává měřítko a umístění staveb v terénu, jsou použity přírodní materiály. Struktura okolní krajiny vycházející z dřívějšího hospodaření nebude narušena. Ostatní vlivy Záměr si vyžádá malý zábor půdy produkčně málo významné. Záměr nebude mít negativní vliv na vody. Objekt bude napojen na veřejný vodovod a kanalizací na ČOV. Záměr nebude znamenat podstatné znečišťování ovzduší, hluk ani vznik významného množství odpadu.

Závěr Byl vyloučen významný negativní vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Pro minimalizaci vlivu je třeba dodržet opatření z kapitoly D.IV. Vliv na další složky životního prostředí byl shledán jako akceptovatelný.

EKOBAU

51


Datum zpracování: 30. 6. 2013 Jméno bydliště a telefon zpracovatele oznámení, osoby spolupracující: Mgr. Pavel Bauer Březový Vrch 737, 460 15 Liberec XV Tel.: 739 250 317, Email: [email protected]

Spolupráce: RNDr. Miroslav Honců

- autorizace Mgr. Pavel Bauer ke zpracování dokumentace a posudku podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb. čj . 8903/1612/OIP/03 - autorizace Mgr. Pavel Bauer k provádění posouzení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. čj. 630/3509/04

EKOBAU

52


H.1

PŘÍLOHA - Vyjádření stavebního úřadu

Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace

EKOBAU

53


H.2

PŘÍLOHA - Vyjádření SKRNAP podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb.

EKOBAU

54


EKOBAU

55

2001 Sb.( příloha č.3) Hodnocení dopadů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti

Recommend Documents