2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

VÝSTAVBA VĚTRNÉHO PARKU SKŘÍPOV OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Zpracováno ve smyslu § 6 a přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

květen 2009

AMEC s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno, Czech Republic IČ: 26211564, DIČ: CZ26211564

ZÁZNAM O VYDÁNÍ DOKUMENTU

Název dokumentu:

VÝSTAVBA VĚTRNÉHO PARKU SKŘÍPOV OZNÁMENÍ ZÁMĚRU

Zakázka:

C785-08-00

Objednatel:

Renergy Power s.r.o., Hrochov 32, 798 45 Lipová

Účel vydání:

Finální dokument

Stupeň utajení:

Bez omezení

Vydání 01

Popis Finální dokument

Zpracoval

Kontroloval

Schválil

J. Nezvalová

V. Pospíšilová

M Dostál

Datum 29. 5. 2009

Předcházející vydání tohoto dokumentu musí být buď zničena nebo výrazně označena NAHRAZENO.

Rozdělovník:

10 výtisků Renergy Power s.r.o. 1 výtisků archiv AMEC s.r.o.

© AMEC s.r.o., 2008 Všechna práva vyhrazena. Žádná z částí tohoto dokumentu nebo jakékoliv informace z tohoto dokumentu nesmí být nad rámec smluvního určení (tj. nad rámec použití v příslušném procesu EIA) vyzrazeny, zveřejněny, reprodukovány, kopírovány, překládány, převáděny do jakékoliv elektronické formy nebo strojově zpracovávány bez výslovného souhlasu odpovědného zástupce zpracovatele, firmy AMEC s.r.o.

FileName: C785_09_VE_SKŘÍPOV_ozn.doc SaveDate: 25.5.2009

Zakázka/Dokument: C785-09-0 Vydání: 01

Strana: 1 z 72


Zpracovatelé oznámení

Oznámení zpracoval:

Mgr. Jana Švábová Nezvalová držitelka autorizace ke zpracování dokumentace a posudku podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., MŽP č.j. 32190/ENV/09 ze dne 29.4.2009

Datum zpracování oznámení:

25. 5. 2009

Na zpracování oznámení se podíleli:

Pracovní tým AMEC s.r.o., syntéza: Krajina, fauna, flóra a ekosystémy:

Ing. Pavel Koláček, PhD., Brno, tel.: 543428314

Fyzikální vlivy:

Ing. Petr Mynář, Brno, tel.: 543428315

Půda, geofaktory, hydrologie, syntéza: Mgr. Jana Švábová Nezvalová, Svitavy, tel: 543428326 Povrchové vody, památky:

Ing. Vlasta Pospíšilová, Brno, tel.: 543428331

Externí spolupráce, zpracování dílčích částí: Obyvatelstvo a veřejné zdraví:

Ing. Lucie Kiršová, Brno, tel.: 543428311* držitelka osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví,

Hluková studie

AKUSTING, spol., s.r.o., Brno, tel: 545810297

Ornitologie, otnitologická studie

Mgr. Radim Kočvara

3D modelování, vizualizace:

Ing. arch. Zdeněk Stránský, Brno, tel.: 543428311* Wave Studio

Dokument je zpracován textovým editorem Microsoft Word 2003, registrovaným u společnosti Microsoft. Grafické přílohy jsou zpracovány grafickým editorem CorelDRAW 9, registrovaným u společnosti Corel Corporation, a geografickým informačním systémem ArcGIS 9.0, registrovaným u společnosti ESRI.



Strana: 2 z 72


Obsah Přehled zkratek ..................................................................................................................................... 5 Úvod ..................................................................................................................................................... 6 ČÁST A ÚDAJE O OZNAMOVATELI ....................................................................................................... 8 ČÁST B ÚDAJE O ZÁMĚRU.................................................................................................................... 9 I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ............................................................................................................................. 9 1. Název a zařazení záměru .............................................................................................................. 9 2. Kapacita (rozsah) záměru .............................................................................................................. 9 3. Umístění záměru............................................................................................................................ 9 4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry............................................................... 10 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, přehled zvažovaných variant.................................. 11 6. Popis technického a technologického řešení záměru.................................................................... 16 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení ............................................. 26 8. Výčet dotčených územně samosprávných celků........................................................................... 26 9. Výčet navazujících rozhodnutí...................................................................................................... 27 II. ÚDAJE O VSTUPECH..................................................................................................................... 28 1. Půda............................................................................................................................................ 28 2. Voda............................................................................................................................................ 29 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje....................................................................................... 29 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu ..................................................................................... 29 III. ÚDAJE O VÝSTUPECH ................................................................................................................. 31 1. Ovzduší ....................................................................................................................................... 31 2. Odpadní voda .............................................................................................................................. 31 3. Odpady........................................................................................................................................ 31 4. Ostatní......................................................................................................................................... 32 5. Doplňující údaje ........................................................................................................................... 33 ČÁST C ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ........................................ 34 I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ .. 34 II. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ... 35 1. Obyvatelstvo a veřejné zdraví ...................................................................................................... 35 2. Ovzduší a klima ........................................................................................................................... 35 3. Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky.......................................................................... 36 4. Povrchová voda ........................................................................................................................... 37 5. Půda............................................................................................................................................ 38 6. Horninové prostředí a přírodní zdroje ........................................................................................... 39 7. Fauna, flóra a ekosystémy ........................................................................................................... 41 8. Krajina ......................................................................................................................................... 45 9. Hmotný majetek a kulturní památky.............................................................................................. 47 10. Dopravní a jiná infrastruktura...................................................................................................... 48 FileName: C785_09_VE_SKŘÍPOV_ozn.doc SaveDate: 25.5.2009


Strana: 3 z 72


11. Jiné charakteristiky životního prostředí ....................................................................................... 48 III. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ ............................................................................................................. 49 ČÁST D KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ............................................................................................................................ 50 I. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI................................................. 50 1. Vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví.......................................................................................... 50 2. Vlivy na ovzduší a klima............................................................................................................... 53 3. Vlivy na hlukovou situaci ev. další fyzikální a biologické charakteristiky ........................................ 53 4. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu ......................................................................................... 54 5. Vlivy na půdu ............................................................................................................................... 55 6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje............................................................................... 56 7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy ............................................................................................... 56 8. Vlivy na krajinu............................................................................................................................. 57 9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky ................................................................................. 59 10. Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu ....................................................................................... 59 11. Jiné ekologické vlivy................................................................................................................... 59 II. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ .......................................... 59 III. CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH.......................................................................................................... 60 IV. CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..................................................... 60 V. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ ........................................................................................................................... 62 VI. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ OZNÁMENÍ ........................................................................................................... 63 ČÁST E POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU .............................................................................. 64 ČÁST F ZÁVĚR...................................................................................................................................... 65 ČÁST G VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU...................... 66 ČÁST H PŘÍLOHY.................................................................................................................................. 71

Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha

1 2 3 4 5 6

Mapové a situační přílohy Vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví Hluková studie Hodnocení vlivů na krajinu Zpráva z probíhajícího zoologického průzkumu Doklady



Strana: 4 z 72


Přehled zkratek AC AČR AMEC BC BK ČHMÚ ČOV ČR ČSN DC DOKP DSP DÚR EIA ES EU EVL CHKO CHOPAV KC KP MZCHÚ MŽP NKC NR OZKO PO PP PR PUPFL RBC TTP ÚSES VE VKP VN VP VE VÚC WHO ZCHÚ ZKC ZPF

střídavý proud (angl. Alternating Current) Armáda České republiky část obchodního názvu společnosti AMEC s.r.o. (není zkratkou) biocentrum biokoridor Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Česká republika Česká technická norma (resp. dřívější Československá technická norma) stejnosměrný proud (angl. Direct Current) dotčený krajinný prostor dokumentace pro stavební povolení dokumentace pro územní rozhodnutí posuzování vlivů na životní prostředí (angl. Environmental Impact Assessment) Evropské společenství Evropská unie evropsky významná lokalita chráněná krajinná oblast chráněná oblast přirozené akumulace vod krajinný celek krajinný prostor maloplošné zvláště chráněné území Ministerstvo životního prostředí nadřazený krajinný celek nadregionální oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší ptačí oblast přírodní památka přírodní rezervace pozemek určený k plnění funkcí lesa regionální biocentrum trvalá travní plocha územní systém ekologické stability větrná elektrárna významný krajinný prvek vysoké napětí větrný park větrná elektrárna velký územní celek Světová zdravotnická organizace (angl. World Health Organization) zvláště chráněné území základní krajinný celek zemědělský půdní fond



Strana: 5 z 72


Úvod

Všeobecné údaje Oznámení záměru (dále jen oznámení) VÝSTAVBA VĚTRNÉHO PARKU SKŘÍPOV je vypracováno ve smyslu § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., 163/2006 Sb., 186/2006 Sb. a 216/2007 Sb. (dále jen zákon). Zpracování oznámení proběhlo v období leden až květen 2009. Obsah a rozsah oznámení Oznámení je zpracováno v rozsahu přílohy č. 4 zákona. Cílem oznámení je poskytnout základní údaje o záměru a dále provést zjištění, popis, posouzení a vyhodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů provedení i neprovedení záměru na životní prostředí tak, jak je požadováno zákonem. Obsah a rozsah oznámení je zaměřen zejména na popis a vyhodnocení vlivů, charakteristických pro větrné elektrárny. Zvýšená pozornost je proto věnována okruhům vlivů na přírodu a krajinu, vlivům hluku a vlivům na veřejné zdraví. Ostatní okruhy jsou potom řešeny standardním způsobem, osnova dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (v platném znění), je dodržena v úplném rozsahu stejně tak, jako zákonem požadovaný rozsah posuzování. Členění oznámení Členění oznámení striktně odpovídá požadavkům přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., 163/2006 Sb., 186/2006 Sb. a 216/2007 Sb. Vzhledem k tomu, že osnova dle uvedené přílohy je poměrně rozsáhlá, uvádíme stručný přehled její náplně: Část A obsahuje identifikační údaje o oznamovateli (investorovi) záměru. Část B je rozdělena na více podkapitol: • část B.I. obsahuje základní údaje o záměru, tj. zejména základní projektové údaje o záměru, • část B.II. obsahuje údaje o vstupech, tj. nároky na zábor ploch, na odběr médií (voda a další vstupy) a na dopravu, • část B.III. obsahuje údaje o výstupech, tj. emise do ovzduší, vypouštění odpadních vod a produkce odpadů, produkce hluku, emise záření případně jiné výstupy do životního prostředí. Část C obsahuje údaje o současném stavu životního prostředí v dotčeném území případně vývojových trendech. Část D obsahuje výslednou charakteristiku a výsledky hodnocení vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí. Je rozdělena na více podkapitol: • část D.I. obsahuje charakteristiku vlivů na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti, • část D.II. obsahuje charakteristiku vlivů na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů, • část D.III. obsahuje charakteristiku environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech, • část D.IV. obsahuje charakteristiku opatření k prevenci, vyloučení, snížení popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí, • část D.V. obsahuje charakteristiku metod, použitých při prognózování a získávání výchozích předpokladů při hodnocení vlivů na životní prostředí (způsob a metody zpracování oznámení a jeho FileName: C785_09_VE_SKŘÍPOV_ozn.doc SaveDate: 25.5.2009


Strana: 6 z 72


jednotlivých částí), • část D.VI. obsahuje charakteristiku nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování oznámení. Část E obsahuje údaje o variantním řešení záměru. Část F obsahuje shrnující závěr. Část G obsahuje všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru. Část H obsahuje přílohy, tj. mapy, situace, související studie případně další materiály precizující jednotlivé okruhy životního prostředí. Zde jsou též přiloženy veškeré další náležitosti oznámení. Z uvedené struktury vyplývá doporučení pro čtenáře. Zájemcům pouze o všeobecné informace je určena část G Shrnutí netechnického charakteru, kde jsou shrnuty závěry oznámení stručnou a přístupnou formou, avšak bez důkazů tam uváděných skutečností. Podrobnější informace lze nalézt v příslušných kapitolách textu oznámení, čtenář přitom musí mít na paměti jeho formální členění a požadované informace si vyhledat v příslušných kapitolách. Ještě podrobnější informace jsou potom uvedeny v přílohách oznámení, které jsou však vypracovány pouze pro nejvýznamnější hodnocené okruhy.



Strana: 7 z 72


ČÁST A ÚDAJE O OZNAMOVATELI

1. Obchodní firma Renergy Power s.r.o.

2. IČ 27680436

3. Sídlo Hrochov 32, 798 45 Lipová

4. Oprávněný zástupce oznamovatele Ing. František Šustr jednatel společnosti Renergy Power s.r.o. Hrochov 32, 798 45 Lipová tel.: 603 261 227 e-mail: [email protected]



Strana: 8 z 72


ČÁST B ÚDAJE O ZÁMĚRU

I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE

1. Název a zařazení záměru Název záměru Výstavba větrného parku Skřípov Zařazení záměru Zařazení dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., 163/2006 Sb., 186/2006 Sb. a 216/2007 Sb. je následující: kategorie: bod: název: sloupec:

II 3.2 Větrné elektrárny s celkovým instalovaným výkonem vyšším než 500 kWe nebo s výškou stojanu přesahující 35 metrů. B

Dle §4 zákona záměr patří pod odstavec (1) písmeno b) a podléhá posuzování podle zákona, pokud se ve zjišťovacím řízení stanoví, že může mít významný vliv na životní prostředí. Příslušným úřadem je Krajský úřad Olomouckého kraje.

2. Kapacita (rozsah) záměru Větrný park sestávající z celkem dvanácti větrných elektráren. Kapacitní údaje jsou následující: celkový instalovaný výkon: výška věže (stojanu):

12 x 2 MWe = 24 MWe 100 m

3. Umístění záměru Elektrárny jsou umístěny v prostoru následujících územních jednotek: kraj: okres: obec: katastrální území:

Olomoucký Prostějov Skřípov Skřípov; 748927

Výčet dotčených pozemků je uveden v části B oznámení, kapitole II. Údaje o vstupech, 1. Půda. Vyvedení výkonu z elektráren do distribuční soustavy je vedeno těmito územními jednotkami: kraj: okres: FileName: C785_09_VE_SKŘÍPOV_ozn.doc SaveDate: 25.5.2009

Olomoucký Prostějov Zakázka/Dokument: C785-09-0 Vydání: 01

Strana: 9 z 72


obce:

Skřípov

katastrální území:

Skřípov; 748927

Umístění záměru je zřejmé z následujícího obrázku: Obr.: Umístění záměru

Větrný park Skřípov

Přehledná situace záměru je doložena v příloze 1.1 tohoto oznámení, situace napojení na komunikační síť a distribuční soustavu je doložena v příloze 1.2 tohoto oznámení. Dotčené území je tvořeno katastrem obce, na kterém je záměr větrného parku bezprostředně umisťován (obec Skřípov) a nepřímo budou dotčeny i katastry obcí bezprostředně sousedících z jižní a východní strany (město Konice, obec Šubířov a obec Brodek u Konice). V tomto rozsahu dotčeného území je zahrnuto i napojení záměru na distribuční soustavu. Výčet dotčených obcí je proveden v části B tohoto oznámení, kapitole 8. Výčet dotčených územně samosprávných celků (strana 26 tohoto oznámení).

4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Charakter záměru Charakterem záměru je novostavba větrného parku, sestávajícího z celkem dvanácti větrných elektráren. Záměr je navržen jako stavba dočasná na dobu životnosti 20 až 25 let. Možnost kumulace s jinými záměry V době zpracování tohoto oznámení není známo, že by v dotčeném území byly připravovány další záměry, které by svým rozsahem vlivů mohly vést ke kumulaci s předkládaným záměrem.



Strana: 10 z 72


V širším okolí řešeného záměru se již větrné elektrárny nacházejí, řada významných pohledových horizontů je již kontaminována věžemi větrných elektráren, které byly zatím stavěny převážně po dvojicích z důvodů omezených možností vyvedení výkonu - jedná se o existující VE v Brodku u Konice, v Protivanově a v Drahanech.

5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, přehled zvažovaných variant Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění Účelem větrného parku je využití potenciálu větrné energie v dotčeném území k výrobě elektrické energie. Pro umístění větrného parku v dotčeném území jsou splněny tyto podmínky: • předpokládané vhodné větrné poměry dle údajů Českého hydrometeorologického ústavu, • možnost dojezdu dopravních, stavebních a zvedacích mechanismů, dobrá dostupnost pro dopravní potřeby stavby a údržby bez konfliktních střetů s veřejnou dopravou, • dostatečný odstup od obydlí a sídel. Technologie výroby elektrické energie, využívající síly větru, je jednou z nejčistších forem výroby energie a naplňuje tak potřebu trvale udržitelného rozvoje společnosti. Po ukončení provozu je elektrárna lehce demontovatelná a veškeré díly jsou recyklovatelné. V území nezůstanou patrny žádné známky, které by na její přítomnost upozorňovaly. Z širšího pohledu zdůvodňuje potřebu záměru povinnost státu plnit limity Evropské unie v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie. To přimělo vládu ČR k přijetí rozhodnutí o podpoře investičních záměrů využívajících potenciál větrné energie. V usnesení vlády č. 50 z 12. 1. 2000, energetická politika, se předpokládá využití energetického potenciálu větru v území s průměrnou rychlostí větru větší než 4,8 m/s. Cílem je zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě primárních energetických zdrojů a další navazující cíle energetické koncepce. Mezi tyto cíle patří: • zvýšit podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energetických na hrubé spotřebě elektřiny, • přispět snížením emisí skleníkových plynů k ochraně klimatu, • přispět snížením emisí ostatních škodlivin do ovzduší k ochraně životního prostředí, • přispět ke snížení závislosti na dovozu energetických surovin, • přispět ke zvýšení diverzifikace a decentralizace zdrojů energie a tím ke zvýšení bezpečnosti dodávek energie, • podpořit vytvoření institucionálních podmínek pro zavádění nových technologií a k jejich proniknutí na trh jak v tuzemsku tak i v zahraničí. Ve směrnici 2001/77 ES Evropského parlamentu a rady z 27. září 2001 na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, je v článku 6 Správní řízení uvedeno: "Členské státy nebo příslušné zodpovědné orgány jmenované členskými státy vyhodnotí stávající zákonný a ostatní právní rámec z hlediska povolovacích nebo jiných řízení platných podle čl. 4 Směrnice 96/92/ES pro zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů s cílem: a) odbourat právní a jiné překážky, které brání výstavbě výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, b) zjednodušit a urychlit řízení na odpovídající správní úrovni, c) zajistit, aby byly předpisy objektivní, transparentní a nediskriminační a aby náležitým způsobem zohledňovaly zvláštnosti různých technologií využívajících obnovitelné zdroje energie.“ Dne 27. října 2001 vstoupila v platnost Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/77ES, o podpoře elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou, která uložila členským státům upravit do 27. října 2003 svou národní legislativu v souladu s touto směrnicí. Dne 31. března 2005 byl přijat zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Účelem zákona je vytvořit podmínky pro naplnění indikativního cíle podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů



Strana: 11 z 72


na hrubé spotřebě elektřiny v České republice ve výši 8% k roku 2010 a vytvořit podmínky pro další zvyšování tohoto podílu. Důvodem vydání směrnice a následně zákona č. 180/2005 Sb. bylo, že v současné době je potenciál obnovitelných zdrojů energie využíván nedostatečně. Vydáním zákona byla uznána potřeba podpory využití obnovitelných zdrojů energie, protože jejích využívání má významné pozitivní dopady. Nejdůležitější přínosy využívání obnovitelných zdrojů energie, včetně větrných elektráren, lze shrnout do následujících bodů: • neprodukují emise skleníkových plynů, takže přispívají ke zmírňování klimatické změny (emise CO2 na obyvatele jsou v ČR o 30 % vyšší než činí průměr v EU), • neprodukují emise ostatních škodlivin (oxidy síry, dusíku, uhlovodíky, prachové částice apod.), • jsou k dispozici přímo v ČR a není třeba je, na rozdíl od konvenčních zdrojů, dovážet, • využívání obnovitelných zdrojů je výrazně decentralizované, tzn. že pozitivně přispívá k bezpečnosti rozvodné sítě. Za systémy zásobování energiemi s využitím pojmů ze zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů se považují: 1. Zásobování elektrickou energií (elektroenergetika) je systém zahrnující zejména pozemky s vedeními (nadzemní, podzemní), stavby a s nimi provozně související zařízení pro výrobu, přenos a distribuci elektrické energie, s čímž souvisejí zařízení k její transformaci. Systém zásobování elektrickou energií sestává z: • výrobny elektřiny (elektrárna o výkonu do 1 MW a nad 1 MW); • elektrizační soustavy (přenosová soustava, distribuční soustava vč. přípojek k objektům); (...) Stavební zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, zavádí pojem veřejná infrastruktura, jejíž součástí je mimo jiné technická infrastruktura zřizovaná nebo užívaná ve veřejném zájmu ("veřejná technická infrastruktura"), kterou jsou vedení, stavby a s nimi související zařízení technického vybavení, například vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, produktovody. Výrobny elektřiny a tepla se nepovažují za veřejnou technickou infrastrukturu. Nemohou být vymezeny v územně plánovací dokumentaci jako veřejně prospěšné stavby a nelze pro ně vyvlastnit podle zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (ve vazbě na § 170 stavebního zákona). V obci, která má platný územní plán, lze stavby a zařízení umisťovat jen v souladu s ním. Pořízení územního plánu není pro obce povinné. V obci, která nemá platný územní plán, umisťuje stavební úřad stavby a zařízení větrných elektráren a malých vodních elektráren s využitím územně analytických podkladů, pokud jsou již pořízeny, a Metodického sdělení odboru územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj z 10. 5. 2007: (citace) Možnost umisťování větrných elektráren a malých vodních elektráren v nezastavěném území V § 18 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona) je uvedeno, že v nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Na určité lokality nezastavěného území jsou přitom ale jednoznačně vázány možnosti využití obnovitelných zdrojů, např. vodní nebo větrné energie. V souladu s programovým prohlášením vlády, které podporuje využití obnovitelných zdrojů energie a zjednodušení povolovacích procesů pro tato zařízení, je nezbytné zohlednit, že není vždy důvodné ani účelné podmiňovat využití uvedených možností nezastavěného území vymezením plochy k zastavění v FileName: C785_09_VE_SKŘÍPOV_ozn.doc SaveDate: 25.5.2009


Strana: 12 z 72


tomto území územním plánem nebo zásadami územního rozvoje (tedy vymezením zastavitelných ploch pro využití větrné, případně vodní energie). Umístění zařízení jako jsou např. malé vodní elektrárny nebo větrné elektrárny totiž nemusí vždy vyžadovat zastavění dané lokality a změnu charakteru nezastavěného území. Možnost umístění těchto zařízení v souladu s charakterem nezastavěného území a s ohledem na jeho dosavadní využívání lze ověřit v rámci územního řízení. Záměr na výstavbu větrné elektrárny je předmětem posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a dále zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je pro tento záměr mimo jiné nezbytný souhlas orgánů ochrany přírody, a to především k ochraně krajinného rázu ve smyslu ustanovení § 12 tohoto zákona. (konec citace) Územní studie „Větrné elektrárny na území Olomouckého kraje“ V roce 2008 byla, na základě požadavku uloženém Zásadami územního rozvoje Olomouckého kraje, zpracována územní studie „Větrné elektrárny na území Olomouckého kraje“ za účelem prověření potenciálu umístění větrných elektráren v rámci kraje a jejich územní koordinace. Uvedená územní studie je jedním z významných podkladů při pořizování územních plánů a při rozhodování v území. Studie vymezuje tři kategorie území z hlediska jejich vhodnosti pro umístění větrných elektráren:



Strana: 13 z 72


Obr.: Vymezení typů území z hlediska vhodnosti pro umístění větrných elektráren dle územní studie „Větrné elektrárny na území Olomouckého kraje“ (Ecological Consulting, 2008)

•

území nepřípustné (hnědá barva) - v tomto území se umístění větrných elektráren nepovoluje jedná se o území nepřípustná z důvodů ochrany přírody a krajiny (ZCHÚ, NATURA, ÚSES, Přírodní parky, vymezené oblasti kulturních a civilizačních hodnot), zastavěná území, vodní plochy, lesní celky,

•

území podmíněně přípustné (šrafa) - jedná se o území AČR a civilních letišť včetně ochranných pásem, potenciálně hájená území využívaná v souvislosti s lázeňskou léčbou, hájená území z hlediska ochrany přírody a krajiny a doporučené odstupové vzdálenosti od prvků ochrany přírody a krajiny, hájená území z hlediska pohody bydlení, hájená území z hlediska bezpečnosti provozu na komunikacích,

•

ostatní území (žlutá barva) - jedná se o ostatní území kraje, kde nejsou kladeny žádné zvláštní požadavky z hlediska umístění VE nad rámec obvyklých povinností plynoucích z legislativy na úseku územního plánování a stavebního řízení.



Strana: 14 z 72


Tab..: Podmínky umisťování VE v navržených typech území

Dle této územní studie je potenciálně možné (po splnění výše uvedených podmínek) realizovat VE na širším území kraje, a to na „ostatním“ území a „podmíněně přípustném“ území. Z výše uvedeného obrázku je zřejmé, že větrné elektrárny v rámci předkládaného záměru jsou umístěny převážně v území kategorie ostatním území (VE1 - VE10) a v území kategorie podmíněně přípustné (VE 11 - VE12). Územní energetické koncepce Olomouckého kraje (2004) Jedním z podkladů pro výstavbu větrných elektráren na území Olomouckého kraje je zpracovaná Územní energetická koncepce Olomouckého kraje (2004). Podle ní je předpokládán nárůst energie z větrných elektráren do roku 2020 na čtyř až pětinásobek, t.j. ze současného instalovaného výkonu cca 19 MW o dalších cca 70 MW v nově budovaných větrných elektrárnách. Při srovnání tohoto požadavku s výkonovými křivkami elektráren a výkony standardně používaných typů VE tak lze učinit závěr, že uvedený nárůst by představoval (při výšce sloupu VE cca 100 m a instalovaném výkonu 1-3 MW) výstavbu 30-50 ks VE na území kraje do roku 2020. Jelikož výše uvedené dva druhy území (podmíněně přípustná a ostatní) nevylučují striktně realizaci záměrů výstavby VE, lze předpokládat, že předpoklady zmíněné energetické koncepce Olomouckého kraje bude možno naplnit. Přehled zvažovaných variant: Záměr je předkládán v jedné variantě umístění i technického řešení. Z potenciálních referenčních variant je uvažována varianta nerealizace záměru (tzv. varianta nulová). Ta představuje neprovedení záměru v předkládaném umístění a technickém řešení. Obec Skřípov v současnosti připravuje změnu územního plánu č. 2, jež se nachází ve fázi zadání. Tata změna územně plánovací dokumentace je pořizována za účelem uvedení záměru výstavby větrného parku Skřípov do souladu s územně plánovací dokumentací obce (viz vyjádření stavebního úřadu Konice v příloze č. 5.1 tohoto oznámení).



Strana: 15 z 72


6. Popis technického a technologického řešení záměru Situační a dispoziční výkresy jsou doloženy v příloze 1 tohoto oznámení. Základní údaje Počet větrných elektráren:

12

Typ elektráren: označení: jmenovitý výkon: průměr rotoru: výška věže: připojení při rychlosti větru: jmenovitá rychlost větru: odpojení při rychlosti větru:

REpower MM92 2000 kW 92,5 m 100 m 3,0 m/s 12,0 m/s 25,0 m/s

Koncepce zařízení:

elektrický pohon, nezávislý „Pitch systém“ listu

Rotor:

typ: směr otáčení: počet otáček: rozsah otáček: rychlost na konci listu: plocha opsaná rotorem: počet listů: materiál listů: nastavení listů:

třílistý návětrný rotor, „Pitch systém“ listu podle hodinových ručiček variabilní, 8,5 až 17,1 + 12,5% otáček za minutu 900 - 1800 +/- 12,5 % za minutu variabilní, cca až 73,4 m/s 5 261 m2 3 sklem vyztužený laminát GRP (CRP) s integrovanou ochranou proti zásahu bleskem „pitch systém“ jednotlivého nastavení listů, každý list rotoru má samostatný nezávislý pohonný systém natáčení listu pomocí jednotky „pitch“ a nezávislý záložní zdroj

Hnací ústrojí s generátorem: střed: hlavní ložisko: generátor: jmenovitý výkon: napětí / frekvence: napájení sítě:

nehybný 4 bodové ložisko s vnějším ozubením dvojité napájení - 4pólový asynchronní generátor se sběracími kroužky 2 000 kW 690 V / 50Hz IGBT měnič modulovaný šířkou pulsu

Stožár: typ: výška náboje (prototypu): průměr příruby hlavy: průměr spodní příruby: Navedení do směru větru: typ: natáčivá rychlost: ložisko: FileName: C785_09_VE_SKŘÍPOV_ozn.doc SaveDate: 25.5.2009

masivní kónický ocelový stožár 100 m cca 3,0 m cca 4,0 m 4 převodové natáčecí pohony, 10 natáčecích brzd 0,5 °/s 4 bodové ložisko s vnějším ozubením Zakázka/Dokument: C785-09-0 Vydání: 01

Strana: 16 z 72


Řídící systém: typ: přenos signálů: dálkové ovládání:

mikroprocesor optická vlákna PC-modem, grafické rozhraní

Hmotnost: list rotoru: cca 6,0 t kompletní náboj + systém "Pitch" cca 16,0 t gondola (bez rotoru): cca 60,0 t Základy elektrárny: plošné, rozměry dle statického výpočtu metru) viz následující obrázek:

(průměr cca 16 m, hloubka cca 1,85

Obr.: Schéma základové patky a manipulační plochy



Strana: 17 z 72


Popis elektrárny Dvoumegawattový stroj REpower MM 92 je založen na bázi osvědčené a důvěryhodné technologie MM 70/82. Při vývoji MM 92 byly využity také provozní zkušenosti s více než 500 turbínami typu MD 70/77. MM 92 byla vyvinuta z kvalit MD série jako je: snadná údržba, čistá, masivní konstrukce, velkorysé a konzervativní provedení komponentů, dimenzování nosných konstrukcí odpovídá výkonovému toku, ekologii, atd. Posílením určitých částí jako je ložisko rotoru, ložisko listu, rotorová hřídel a převodovka a použitím speciálních materiálů v oblasti rotoru listů , může být bezpečně absorbováno zvýšené zatížení rotoru. Turbína s jmenovitým výkonem 2 MW má průměr rotoru 92 metrů a výšku náboje až do výše 100 m. Obr.: Řez gondolou elektrárny REpower MM 92



Strana: 18 z 72


Fotografie elektrárny je uvedena na následujícím obrázku: Obr.: Fotografie elektrárny REpower MM92

Geometrie a rozměry elektrárny REpower MM92 s výškou věže 100 m jsou zřejmé z následujícího obrázku:



Strana: 19 z 72


Obr.: Schématické zobrazení větrné elektrárny REpower MM92



Strana: 20 z 72


Na dalším obrázku je znázorněn 3D model elektrárny: Obr.: 3D model větrné elektrárny REpower MM92

Nátěr elektrárny je matně šedý (odstín RAL 7035) a vyplývá z požadavků leteckých orgánů1.

1

dle vyjádření Vojenské ubytovací a stavební správy pod č.j. 0032/2008-1383/UP



Strana: 21 z 72


Dvě různá červená značení (odstín RAL 3020 resp. RAL 2009) vyplývají z požadavků leteckých orgánů. Červené konce listů (dle civilního předpisu MD L-14 "Letiště" v délce 1/7 celkové délky listů) jsou požadovány pouze u elektráren VE 1, VE 3, VE 4, VE 5, VE6, VE9 a VE 10, u zbývajících elektráren VE 2, VE 7 a VE 8 nejsou požadovány. Dále budou stožáry elektráren VE 1, VE 3, VE 4, VE 5, VE6, VE9 a VE 10 opatřeny v nejvyšším bodě denním a nočním světelným leteckým překážkovým značením (dále jen SPLZ), tj zdvojeným duálním překážkovým značením střední svítivosti typu A (bílé) a B (červené). Zbývající stožáry budou opatřeny nočním SPLZ tj. zdvojeným světelným překážkovým značením nízké svítivosti typu B (červené), umístěným rovněž na nejvyšším bodě stožáru. Záblesk SPLZ bude synchronizován se zamezením překrývání s listy rotoru VE v provozním i stacionárním režimu. Noční SPLZ musí být v činnosti ještě 30 minut před západem a 30 minut po východu slunce pomocí soumrakového čidla s limitní hodnotou světelné citlivosti 50 Lux. Větrná elektrárna REpower MM92 je koncipována pro vnitrozemské oblasti se střední sílou větru. Má tyto charakteristické vlastnosti: Rotor Rotor je osazen třemi listy, , které jsou přírubami posazeny na náboj prostřednictvím otočného dvojitého řádkového čtyřbodového kontaktního ložiska. Listy rotoru tak mohou být nastaveny podél jejich podélné osy prostřednictvím pohonné jednotky "pitch", která rotuje s listy. Rotor je poháněn v rychlostním rozsahu od 8,5 to 17,1 + 12,5 % otáček/min. Za účelem bezpečnosti nepřetržitého chodu listu se vychýlí v případě výpadku sítě nebo selhání. Každý list má svou vlastní, nezávislou, záložní sadu baterií, která rotuje s listem. V rozsahu částečného zatížení, tzn. když je turbína poháněna pod jmenovitým výkonem, pracuje turbína v konstantním úhlu nastavení listu a při proměnlivé rychlosti, aby využila optimální aerodynamiku rotoru. Změny v rychlosti kvůli měnící se rychlosti větru jsou kompenzovány regulováním úhlu nastavení listu. Větrná energie ze silných nárazů větru je absorbována akcelerací rotoru a pak přeměněna na tlumenou elektrickou energii prostřednictvím „systému pitch" listu a vyvedena do sítě. Hnací ústrojí Geometrické uspořádání přenosu zatížení řešené na principu „naklonění-konus“ zaručuje optimální přenos zatížení rotoru do stožáru a dovoluje optimální rozložení komponentů pro přenos zatížení. Hnací ústrojí je podepřeno ve třech bodech bezprostředně nad hlavní přírubou stožáru, jehož kónické řešení poskytuje širokému základu možnost absorbovat zatížení. Sklon rotorového hřídele 5° ve spojení s 3,5° kónickým odkloněním listu na hlavě od roviny rotace dovoluje extrémně krátké vyložení mezi těžištěm rotoru a osou stožáru. Takto každé „ zkrácení hlavy“ redukuje podstatně významný objem materiálu pro turbínu Převodovka Převodovka je navržena jako planetární se spirálovým ozubením. Ozubení bylo přizpůsobeno s ohledem na výkon a emisi hluku. Elastická pouzdra jsou integrována ve vzpěře pro zachycení točivého momentu převodovky, takže spočívají na základním rámu prostřednictvím podpěrných dílů. Pružné uložení dovoluje efektivní oddělení vazby zvuku a vibrací od základního rámu. Elektrický systém Turbína je vybavena systémem generátor-měnič s proměnlivými otáčkami. Frekvenční střídač je spínán v obvodu rotoru, který vnucuje napětí s nastavitelnou frekvencí na rotoru. Toto umožňuje měnit otáčky v rozsahu +/-35% synchronních otáček. Ve spojení s elektrickým nastavením listu "pitch“„ a proměnlivými otáčkami hnacího ústrojí, nabízí velmi dobré výsledky s ohledem na mechanické namáhání a kvalitu elektrické sítě. Turbína pracuje v následujícím pracovním rozmezí v závislosti na převládající rychlosti větru: - v subsynchronním rozsahu (rozsah částečného zatížení) stator generátoru poskytuje 100 % elektrické energie do sítě. Přenos energie je tak veden k rotoru generátoru z měniče přes sběrací kroužky generátoru.



Strana: 22 z 72


- v nadsynchronním rozsahu (rozsah jmenovitého zatížení) stator generátoru poskytuje 80 % elektrické energie přímo do sítě bez průchodu měničem. Zbývajících 20 % je napojeno na síť z rotoru generátoru prostřednictvím měniče. Nedochází k žádné fyzické ztrátě a celková efektivita a technická dostupnost jsou mnohem lepší. Generátor Generátor je bezpečnostní třídy IP 54, je chlazen vzduchem prostřednictvím tepelného výměníku. Termočlánky jsou nainstalovány v ložiscích a cívkách a kontrolují teplotu stroje. Kryty zabezpečují, aby nedošlo k žádnému kontaktu s rotujícími částmi. Kryt generátoru je uzemněn pro kompenzaci potenciálu. Generátor je uložen přes zvuk a vibrace tlumící prvky na nosném rámu kvůli lepší akustické izolaci a odstranění vazby. Brzdová soustava Brzdění je uskutečněno nastavením listů rotoru do pozice listu 91°. Každé ze tří stavítek na listu rotoru je úplně nezávislé. V případě poruchy sítě je pohonná jednotka napájena záložními bateriemi, které rotují s rotorem. Točivý pohyb jednoho listu je dostatečný k převedení turbíny do bezpečného rozsahu otáček. To vytváří trojitý redundantní bezpečnostní systém. Mechanická kotoučová brzda je také aktivována, pokud jeden z primárních bezpečnostních systémů selže a zastaví se. Brzdové systémy jsou navrženy pro funkci „bezpečné při poruše“. To znamená, že pokud jedna jediná komponenta v brzdové soustavě funguje nesprávně nebo selže, turbína se ihned přepne do bezpečného stavu. Navedení do směru větru Gondola je připevněna na stožár ložiskem se čtyřbodovým kontaktem. Natočení gondoly je dosaženo prostřednictvím čtyř převodovkových motorů. Deset hydraulických brzdících kaliperů drží gondolu ve směru větru. Brzdy jsou v běžném stavu aktivní. Elektronický senzor směru větru s odpovídajícím softwarem ovládá čas sepnutí a směr otáčení motorů. To také zabezpečuje automatické rozmotání kabelu, pokud gondola změní svou pozici několikrát v jednom směru při změně větrných podmínek. Gondola Kabina byla navržena renomovaným designerem, aby se vyhovělo dnešním požadavkům na inovovanou větrnou turbínu. Výsledkem je štíhlý, aerodynamický design. Materiálem pro kabinu je skelný laminát (GRP). Z vnitřní strany krytu je také protihluková izolační obšívka jako doplněk ke zvukové izolaci. Gondola je velkoryse rozměrná, aby se vytvořily optimální podmínky pro servis a údržbu. Údržbářské práce mohou být provedeny v uzavřené gondole. Přístup do gondoly je ze stožáru otvorem v základním rámu. Údržbářská plošina byla také konstruována tak, aby byl umožněn přístup ke komponentům pod základním rámem. Všechny komponenty, jako je navedení do směru větru nebo hydraulika, mohou být ovládány z řídícího systému v gondole. Kvůli bezpečnosti bylo instalováno tlačítko "Nouzové zastavení". Stožár Stožár je navržen kónický, trubkovitý, ocelový, skládající se ze tří až pěti segmentů v závislosti na výšce hlavy. V základu stožáru jsou dveře, které dovolují přístup ke gondole vnitřkem stožáru (takto je chráněnému proti nepřízni počasí) po žebříku s lezeckým bezpečnostním systémem. Každý segment stožáru je vybaven plošinami a nouzovým osvětlením. Spínací skříňky pro měniče jsou namontovány v základu stožáru na separátní plošině. Výkon generátoru je přenesen stíněnými sběrnicemi k základu stožáru. Všechny řídící signály jsou do provozního počítače přeneseny optickými kabely ze skelného vlákna a vyhovují všem dnešním požadavkům na elektromagnetickou kompatibilitu (EMC). Volitelně může být pro vyšší výšky hlav dodán výtah.



Strana: 23 z 72


Ochrana proti korozi Všechny části turbíny jsou chráněny proti korozi a jiným povětrnostním vlivům speciálním vícevrstvým nátěrem. Nátěrový systém splňuje všechny požadavky DIN EN ISO 12944. Ochrana proti blesku Větrná turbína je vybavena ochranným systémem proti blesku a vyhovuje bezpečnostní třídě II, jak je požadováno mezinárodní normou IEC 61024-1. Výboj přechází z rotoru k věži sběracími kroužky a jiskřištěm. Proud blesku je takto vybíjen do země přes základ a uzemňovací elektrody. Řídící systém Všechny funkce větrné turbíny jsou monitorovány mikroprocesorem umístěným v řídícím systému. Použití optických vláken zaručuje maximálním rychlost přenosu dat a zároveň ochranu proti zbloudilému elektromagnetickému napětí. Kritické funkce mají redundantní řízení. Nouzové zastavení je spouštěno "pevně“- zapojenou bezpečnostní pojistkou paralelně s provozním počítačem. Toto dovolí turbíně přivedení do bezpečného stavu i když počítač selže. Údaje o provozu Spuštění zařízení:

Po spuštění (hlavním vypínačem) elektrárna zahájí automatický provoz. V případě, že v následujících třech minutách je střední rychlost větru věší než vyžadovaná startovací rychlost, elektrárna naběhne do běžného provozu.

Běžný provoz:

Za běžného provozu dodává elektrárna energii do sítě. Během tohoto provozu se stále zjišťují parametry větru, počet otáček rotoru a optimalizuje se řízení generátoru a jeho výkonu. Poloha gondoly, rotoru a lopatek se neustále přizpůsobuje směru a síle větru. Výkon odevzdávaný do sítě je stabilizován na jmenovité hodnotě.

Pokles rychlosti větru pod připojovací rychlost: Zařízení je odpojeno (pokud nefouká dostatečně silný vítr nebo při poruše), poloha lopatek rotoru je v pozici „vlajky.“ Zastavení zařízení:

Větrná elektrárna může být zastavena buď ručně (stlačením tlačítka) nebo automaticky (pokud nefouká dostatečně silný vítr nebo při poruše). Ruční zastavení: Elektrárna může být zastavena spínačem start-stop v řídicí skříni. Systém řízení provozu pak otočí lopatky rotoru z větru a zařízení doběhne do klidové polohy. Zádržná brzda je uvedena v činnost. Sledování větru zůstává funkční, takže se elektrárna dále nastavuje optimálně k větru. Ruční zastavení v nouzových situacích: V případě ohrožení je možné elektrárnu zastavit stisknutím tlačítka nouzového zastavení na řídicí skříni. Tlačítko spustí okamžité nouzové brzdění rotoru s rychlým přestavením listů z větru, zároveň je uvedena do chodu mechanická zádržná brzda. Automatické zastavení: Větrná elektrárna se automaticky zastavuje při nepříznivých větrných podmínkách nebo při poruše. V automatickém provozu je brzdění rotoru prováděno výhradně přestavováním lopatek rotoru. Zařízení pro přestavování lopatek je schopno lopatky rotoru vyklopit z větru nebo je dostat do polohy vlajky během několika sekund. Podle příčiny zastavení je možný automatický restart zařízení. V každém případě se při zastavení oddělí měniče galvanicky od sítě.

Nedostatek větru:

Pokud je zařízení v provozu a otáčky rotoru poklesly z důvodu nedostatku větru příliš nízko, je zařízení odstaveno pomalým přestavením rotorových listů do režimu Stop. Po dosažení dostatečné startovací rychlosti větru elektrárna znovu automaticky naběhne do běžného provozu.



Strana: 24 z 72


Příliš silný vítr:

Jakmile rychlost větru v průběhu 3 minut překročí 25 m/s nebo maximální náraz větru překročí 30 m/s, je provoz odstaven. Listy rotoru jsou nastaveny do polohy vlajky. Elektrárna znovu nabíhá automaticky do běžného provozu, pokud klesne rychlost větru nepřetržitě po dobu 10 minut pod vypínací rychlost (25 m/s).

Údaje o vyvedení výkonu Výkon větrného parku bude připojen do distribuční soustavy E.ON Distribuce, a.s., konkrétně do nově zřízené nadzemní linky 110 kV Velké Opatovice - Konice, vedené přes k.ú. Skřípov v ochranném pásmu stávajícího vedení 400 kV. Propojení mezi VE bude vedeno v prostoru větrného parku po obecních pozemcích podzemním kabelovým vedením 22 kV do společné rozvodny. Rozvodna s transformační stanicí 22/110 kV bude situovaná předběžně na parc.č. 4263. Z linky 110 kV se provede odbočení na sloupu 192 a připojení rozvodny. Trasa kabelového vedení a situování rozvodny je v době zpracování tohoto oznámení stanovena pouze rámcově. Údaje o údržbě a revizích Provoz větrné elektrárny nevyžaduje trvalou přítomnost obsluhy. Provoz je plně automatický s nepřetržitým dálkovým monitoringem provozu a stavu (24 hodin denně, 365 dnů v roce). Řízení resp. dohled bude prováděn prostředky dálkové komunikace. Pro účely provádění údržby resp. pravidelných revizí je uvažováno s pravidelným příjezdem jednoho pracovníka 1x týdně. To znamená pohyb jednoho lehkého (osobního) automobilu týdně. Údaje o výstavbě Výstavba elektrárny trvá do cca 3 měsíců (zejména s ohledem na dobu nezbytného zrání betonu) a dělí se na stavební část a konstrukční část. Dále bude realizováno elektrické napojení elektráren na distribuční soustavu. Stavební část:

V rámci stavební části budou realizovány základy stožárů, zpevněné plochy a komunikace. Na staveništi budou provozovány mechanismy zajišťující sejmutí ornice a podorničí a bezprostředně navazující výkopové práce pro založení stožárů, odvoz výkopové zeminy, dovoz materiálu základů (beton, ocelová výztuž) a materiálu konstrukčních vrstev zpevněných ploch a přístupových cest. Použitá technika: rypadlo, nákladní a domíchávací automobily, ponorný vibrátor + dieselagregát, vibrační válec/pěch.

Konstrukční část:

V rámci konstrukční části budou realizovány vlastní konstrukce větrných elektráren. Elektrárny budou dopraveny od výrobce v rozloženém stavu a na místě budou za pomoci manipulační techniky smontovány. Doba montáže jedné elektrárny nepřekročí 1 týden. Použitá technika: nákladní automobily, jeřáb, elektrické utahováky + dieselagregát.

Elektrické napojení:

Při výstavbě elektrického napojení bude vyhloubena rýha, do které bude uložen kabel a rýha bude opět zahrnuta. Použitá technika: nákladní automobily, rypadlo.



Strana: 25 z 72


Údaje o demontáži Ve fázi demontáže elektrárny budou na staveništi provozovány mechanismy zajišťující demontáž a dále pak obdobné operace jako při stavbě a montáži. Elektrárny budou demontovány na části, ve kterých byly původně dopraveny od výrobce a budou odvezeny a vhodným způsobem likvidovány. Komunikace a zpevněné plochy budou rozebrány, odvezeny a vhodným způsobem likvidovány. Základy stožárů budou kompletně rozebrány, odvezeny a vhodným způsobem likvidovány. Plochy budou zavezeny zeminou a převrstveny ornicí do původního profilu.

7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Předpokládaný termín zahájení výstavby:

v průběhu roku 2010

Předpokládaný termín ukončení výstavby, uvedení do provozu:

v průběhu roku 2011

8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Kraje:

Olomoucký kraj

Olomoucký kraj Jeremenkova 40a 779 11 Olomouc tel.: 585 508 111 http://www.kr-olomoucky.cz [email protected]

Obce:

Obec Skřípov

Obec Skřípov Skřípov 169 79852 Konice tel: 582 396 283 http://www.ou-skripov.cz/ [email protected]

Město Konice

Městský úřad Konice Masarykovo nám. 27 798 52 Konice tel.: 582 401 411 e-mail: mě[email protected] http://www.konice.cz

Obec Šubířov

OÚ Šubířov Šubířov 40 798 52 Konice tel: 582 396 527

Obec Brodek u Konice1

1

Obec Brodek u Konice Brodek u Konice 187 798 46 Brodek u Konice tel: 582 391 125 e-mail: [email protected] http://www.brodek-u-konice.cz

Do správního území obce Brodek u Konice patří i k.ú. Lhota u Konice



Strana: 26 z 72


9. Výčet navazujících rozhodnutí Územní rozhodnutí, stavební povolení. Příslušným stavebním úřadem je Městský úřad Konice. Městský úřad Konice odbor výstavby Na Příhonech 405 798 52 Konice tel.: 582 401 481 fax: 582 401 489



Strana: 27 z 72


II. ÚDAJE O VSTUPECH

1. Půda ZPF:

trvalé odnětí: dočasné odnětí:

není vyžadováno cca 33 060 m2

Záměr je navržen jako stavba dočasná s dobou životnosti 20 až 25 let. Po této době bude dotčená plocha rekultivována podle schváleného plánu rekultivace tak, aby mohla být vrácena do zemědělského půdního fondu. Dočasné odnětí (na dobu 20 až 25 let) zahrnuje plochy pro základy elektráren (200 m2/ VE), plochy pro jeřáb (která bude z technologických důvodů zachována po celou dobu životnosti elektrárny - cca 755 m2/VE) a příjezdové komunikace (cca 4,8 km vystavěno resp. upraveno na šíři 4,5 m, zahrnuje i stávající polní cesty). Přesné zábory nejsou dosud vyčísleny. Pro období provádění stavebních a konstrukčních prací není vyžadováno dočasné odnětí, veškeré práce budou omezeny na dobu kratší než jeden rok. Montážní plocha u každé jednotlivé elektrárny bude cca 1 625 m2 (tj. celkem cca 19 500 m2), tato plocha, s výjimkou plochy pro jeřáb a základu VE, bude bezprostředně po ukončení prací navrácena původnímu účelu. Stejně tak výkopové práce pro kabelové vedení budou ukončeny v době kratší než jeden rok, nevyžadují tedy dočasné odnětí. Středem řešeného území je v současnosti nezávisle na řešeném záměru budována zpevněná cesta mezi Brodkem u Konice a Skřípovem, jež bude v budoucnosti sloužit rovněž pro obsluhu většiny elektráren. Tab.: Dotčení parcel v katastrálním území Skřípov 1 Větrný park Skřípov Věž

alternativa umístění Parcely

VE1 VE2

VE3

VE4

BPEJ

4476

Druh pozemku ostatní plocha

4466

72614, 73715 orná půda

alternativa1

4468

nemá BPEJ

alternativa 2

4464

72614, 73715 TTP

4356

72604, 74702 orná půda

4348/2

72604, 74702 orná půda

4326

72601, 74811 TTP

alternativa1

4327

72601, 74811 TTP

alternativa 2

4334

72601, 74811 TTP

4509

alternativa

ostatní plocha

74811

orná půda

4511, 4512 74811

orná půda

VE6

4499

nemá BPEJ

ostatní plocha

VE7

4459

73715, 74702 orná půda

4357

72604, 74702 orná půda

4358

72601

orná půda

4313

72601,74811

orná půda

4312

74811

orná půda

4294

74811

orná půda

4291

nemá BPEJ

ostatní plochy

4277

72604, 72614 orná půda

VE5

VE8

alternativa

alternativa

VE9 alternativa VE10 alternativa VE11

1

Alternativně je řešeno pouze umístění konkrétních věží na konkrétních pozemcích v rozmezí, které není pro hodnocení vlivů na životní prostředí rozhodující - věže jsou v jednotlivých alternativách umístěny v rozptylu metrů na pozemcích se stejnou kulturou i půdním pokryvem. Zábor půdy se v jednotlivých alternativách nijak nemění.



Strana: 28 z 72

VÝSTAVBA VĚTRNÉHO PARKU SKŘÍPOV OZNÁMENÍ ZÁMĚRU alternativa VE12

PUPFL:

alternativa

4278

72604, 72614

4238

72604

TTP

4232

72601

orná půda

trvalé odnětí: omezení:

není vyžadováno není vyžadováno

Záměr se nedotýká pozemků určených k plnění funkcí lesa.

Pozemky dotčené napojením na distribuční soustavu nejsou doposud určeny, ani v tomto případě však nebude vyžadováno trvalé ani dočasné odnětí. Přehled pozemků dotčených přímo umístěním elektráren je uveden ve výše uvedené tabulce.

2. Voda Pitná voda: Požární voda: Ostatní voda:

bez nároků bez nároků bez nároků Provoz záměru je bezobslužný, bez nároků na zásobování pitnou nebo technologickou vodou. Nebude realizována vodovodní přípojka. Případná požární voda bude zajištěna mobilními prostředky hasičského záchranného sboru.

Výstavba:

spotřeba vody: zdroj (prostor výstavby): zdroj (výrobna betonových směsí):

spotřeba nespecifikována (běžná) dovoz - cisterny, balená pitná voda vlastní zdroj

Pitná voda bude spotřebovávána pro zabezpečování běžné denní osobní hygieny stavebního a montážního personálu. Půjde o relativně velmi malá množství, v řádu nejvýše jednotek m3 denně, zásobování bude řešeno dovozem. Personál nebude ubytován na staveništi. Pro pitné účely se předpokládá dovoz balené vody. Voda pro stavební a montážní práce (zvlhčování, oplachy apod.) bude zajišťována dovozem, půjde o relativně malá množství, v řádu nejvýše jednotek m3 denně. Výrobna betonových směsí (doposud neurčena) bude disponovat vlastním zdrojem.

3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Elektrická energie:

bez významných nároků Záměr nemá významné nároky na odběr elektrické energie. Vlastní spotřeba je zajištěna vlastní výrobou. Pouze v době odstávek bude spotřebovávána elektrická energie z distribuční sítě pro provoz systému řízení elektráren, jde o celkově nevýznamnou spotřebu.

Zemní plyn:

bez nároků Záměr nemá nároky na dodávku zemního plynu, přípojka nebude realizována.

Výstavba:

pohonné hmoty: stavební materiál: konstrukční materiál:

nespecifikováno (běžná spotřeba) nespecifikováno (běžná spotřeba) nespecifikováno (běžná spotřeba)

Jde o běžně dostupné stavební a konstrukční materiály, množství není významné. Spotřeba je jednorázová v průběhu výstavby, bez nároků na pravidelnou dodávku v době provozu.

4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Údržba, revize:

intenzita dopravy: druh vozidel:

jednotky vozidel za týden lehká (terénní) osobní, výjimečně těžká

Provoz záměru je bezobslužný, nevyžaduje dopravu materiálu, výrobků, zaměstnanců ani jiných pravidelných náležitostí. Dopravní obsluha záměru spočívá pouze v pravidelných revizích zařízení, předpokládá se příjezd jednoho pracovníka nejvýše jednou týdně. Půjde o lehkou (osobní) dopravu. Pouze v případě servisního zásahu (např. výměny dílů) lze očekávat příjezd nákladního vozidla, tato situace však bude zcela výjimečná.



Strana: 29 z 72

VÝSTAVBA VĚTRNÉHO PARKU SKŘÍPOV OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Záměr nevyvolává nároky na výstavbu nových komunikací v širším území, pro účely záměru budou využity převážně stávající polní cesty. Pouze v bezprostředním okolí elektráren budou realizovány přístupové komunikace v rámci dotčených parcel.

Výstavba:

intenzita dopravy: druh vozidel:

variabilní (jednotky, špičkově desítky vozidel za den) převážně nákladní

Stavební doprava v období výstavby (do cca 3 měsíců) bude variabilní v závislosti na prováděných pracích a bude se bude pohybovat v řádu jednotek (špičkově desítek) nákladních vozidel za den. Dopravní trasa bude využívat stávajících silnic v území (silnice III/36618, III/36620, II/366 a navazující komunikační síť).



Strana: 30 z 72


III. ÚDAJE O VÝSTUPECH

1. Ovzduší Provoz:

bodové zdroje liniové zdroje plošné zdroje:

bez výstupů bez významných výstupů bez výstupů

Při provozu nebudou produkovány žádné emise do ovzduší. Dopravní obsluha záměru v úrovni jednotek vozidel za týden (která by mohla být považována za liniový zdroj znečištění ovzduší) je z hlediska množství emisí zcela bezvýznamná.

Výstavba:

nespecifikováno (množství nevýznamné) Při zásazích do terénu může docházet krátkodobě k emisi prašných částic. Emitované množství není specifikováno (bude nízké, krátkodobé a velmi proměnné, v závislosti na klimatických podmínkách). Jsou navržena všeobecná opatření pro omezení emise. Dalším zdrojem emisí budou motory stavebních strojů a mechanismů a vozidel obsluhujících stavbu. Celkově půjde vzhledem k nízkým intenzitám dopravy, umístění záměru a krátkodobému působení o nevýznamný zdroj.

2. Odpadní voda Provoz:

bez výstupů Záměr neprodukuje odpadní vody. Zpevněné plochy budou odvodněny do okolního terénu, nedojde tedy k významné změně charakteru odvodnění území (podíl vsaku a odtoku).

Výstavba:

bez výstupů Předpokládá se využití mobilních WC a sociálních zařízení, vybavených bezodtokými jímkami.

3. Odpady Provoz:

skupina 15 Odpadní obaly, absorpční činidla, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené skupina 16 Odpady jinak neurčené skupina 20 Komunální odpady Jde zejména o odpady z údržby elektrického a elektronického zařízení (podskupina 16 02) - bez obsahu nebezpečných složek, množství nespecifikováno (malé). Dále o odpadní obaly (podskupina 15 01) - převážně bez obsahu nebezpečných složek, s výjimkou obalů obsahujících zbytky nebezpečných látek (kód 15 01 10) - obaly nátěrových hmot, množství nespecifikováno (malé). Komunální odpady budou produkovány při údržbě zeleně (20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad) resp. při údržbě ploch (20 03 01 Směsný komunální odpad, 20 03 03 Uliční smetky). Případné odpady budou bez obsahu nebezpečných složek, množství nespecifikováno (malé). Uvedený výčet je pouze orientační. Problematika odpadového hospodářství za provozu záměru je spolehlivě řešitelná v rámci platné legislativy, tj. v režimu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Množství odpadu bude malé a spolehlivě nepřekročí hodnotu, při kterém by bylo nutno zpracovat plán odpadového hospodářství (tj. 10 tun nebezpečného nebo 1000 tun ostatního odpadu ročně). Odpady budou za provozu záměru tříděny a shromažďovány dle jednotlivých druhů a kategorií a zabezpečeny před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem. Původcem odpadu bude provozovatel elektrárny, odpady budou zneškodňovány oprávněnou osobou.

Výstavba:


skupina 15 Odpadní obaly, absorpční činidla, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené skupina 16 Odpady jinak neurčené Zakázka/Dokument: C785-09-0 Vydání: 01

Strana: 31 z 72


skupina 17 Stavební a demoliční odpady skupina 20 Komunální odpady Jde zejména o vytěženou zeminu a/nebo kameny (kód 17 05 01) - bez obsahu nebezpečných složek, množství v řádu tisíců tun za dobu výstavby. Dále budou produkovány: - odpadní obaly (podskupina 15 01) - převážně bez obsahu nebezpečných složek, s výjimkou obalů obsahujících zbytky nebezpečných látek (kód 15 01 10) - obaly nátěrových hmot, množství v řádu desetin tuny za dobu výstavby, - odpady z elektrického a elektronického zařízení (podskupina 16 02) - bez obsahu nebezpečných složek, množství v řádu desetin tuny za dobu výstavby, - kovy (podskupina 17 04) - bez obsahu nebezpečných složek, množství v řádu desetin tuny za dobu výstavby, - komunální odpady (20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad) resp. při údržbě ploch (20 03 01 Směsný komunální odpad, 20 03 03 Uliční smetky) a odpady z mobilních sociálních zařízení (20 03 04 Kal ze septiků a žump). Bez obsahu nebezpečných složek, množství nespecifikováno (malé). Uvedený výčet je pouze orientační. Problematika odpadového hospodářství při výstavbě je spolehlivě řešitelná v rámci platné legislativy, tj. v režimu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Odpady budou tříděny a shromažďovány dle jednotlivých druhů a kategorií a zabezpečeny před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem. Původcem odpadu bude prováděcí firma (v režimu jejího plánu odpadového hospodářství), odpady budou zneškodňovány oprávněnou osobou.

4. Ostatní Hluk:

provoz:

LA,w = 105 dB

Akustický výkon jednotlivých elektráren při nejhlučnějším provozním režimu (rychlost větru 8 m/s ve výšce 10 m nad povrchem o drsnosti 0,05 m) nepřekročí hladinu LA, w = 104 dB. Podrobnější údaje včetně frekvenčního rozložení hladin akustického výkonu v oktávových a třetinooktávových pásmech viz hluková studie (příloha 3 tohoto oznámení). Provoz elektráren je uvažován nepřetržitý.

výstavba:

do LAeq,5m = 85 dB

Odpovídá špičkovým emisím hluku na počátku výstavby (zakládání - provoz rypadel a těžkých nákladních vozidel). V pozdějších fázích výstavby (konstrukce elektrárny - provoz jeřábů a nákladních vozidel nepřekročí emise hluku hodnotu cca LAeq,5m = 80 dB, při dokončovacích konstrukčních pracích potom cca LAeq,5m = 75 dB. Výstavba bude prováděna pouze v denní době, s vyloučením brzkých ranních a pozdních večerních hodin (tj. mezi 7:00 až 21:00) a bude omezena na období cca 3 měsíců.

Vibrace:

nejsou produkovány Elektrárny neprodukují významné vibrace, které by mohly ovlivňovat okolí. Případné vibrace, které se přenesou ze základu do podloží, jsou utlumeny v podloží na zanedbatelné hodnoty již v bezprostředním okolí místa jejich vzniku (do vzdálenosti nejvýše v řádu jednotek metrů) a nešíří se do širšího okolí. Totéž se týká potenciálních vibrací vznikajících na komunikacích při provozu silniční (stavební) dopravy. Při výstavbě nebudou používány trhací (střelné) práce za použití výbušnin.

Záření:

ionizující záření:

zdroje nejsou používány

Při provozu ani výstavbě nebudou provozovány žádné plynné nebo kapalné radioaktivní výpusti do životního prostředí, nebudou produkovány radioaktivní odpady. Nelze vyloučit přítomnost zařízení využívajících zářičů (za provozu např. ionizační hlásiče požáru, během výstavby např. rentgenová defektoskopická zařízení), vždy však příslušně atestovaných a schválených, bez vlivu na okolí.

neionizující záření:

bez významných výstupů

Úroveň elektrického a magnetického pole v okolí elektráren a elektrorozvodných zařízení spolehlivě nepřekročí hodnoty dané nařízením vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením.

Další fyzikální nebo biologické faktory: fyzikální faktory:

biologické faktory:

osvětlení, odraz světla, vrhání stínu, pohyb nejsou používány

Při provozu ani výstavbě nebudou používány žádné biotechnologie ani geneticky upravované produkty.



Strana: 32 z 72


5. Doplňující údaje Osvětlení:

denní:

noční:

světelné letecké překážkové značení střední svítivosti typu A (bílé) zdvojené, (pouze u stožárů 1, 3, 4, 5, 6, 9, a 10) světelné letecké překážkové značení střední svítivosti typu B (červené) zdvojené, (všechny stožáry)

Letecké překážkové značení bude umístěno na nejvyšším bodě stožárů a bude odpovídat příslušným leteckým předpisům (ICAO Annex 14). Pro přepínání mezi denním a nočním režimem bude použito automatické soumrakové čidlo při limitní hodnotě světelné citlivosti 50 Lux. Záblesky světelného leteckého překážkového značení budou na všech elektrárnách synchronizovány. Noční světelné překážkové značení bude v činnosti min. 30 minut před západem slunce a 30 minut po jeho východu. Plocha terénu při elektrárnách ani příjezdové komunikace nebudou osvětleny.

Odraz světla:

málo významný Elektrárny (stožáry, gondola, rotor) budou opatřeny matným nízko odrazivým nátěrem, omezujícím odraz slunečního světla. Případné efekty v důsledku periodických (frekvence viz níže) odrazů slunečního světla od pohybujícího se rotoru (tzv. stroboskopický jev, lidově "prasátka") tak budou omezeny. Vzhledem k pohybu slunečního kotouče po obloze je přitom tento jev v konkrétním místě krátkodobý (v délce minut). Efekt nemůže nastat v době bez slunečního svitu (noc, zastínění mraky).

Vrhání stínu:

nelze vyloučit V některých obdobích roku nelze vyloučit periodické (frekvence viz níže) zastiňování obytných území pohybujícím se rotorem. Období roku, ve kterém lze tento jev očekávat, jsou následující: Obec Skřípov: v době zimního slunovratu (tj. kolem 21. prosince) V ranní době bude slunce vycházet z pohledu obce v poloze za elektrárnami (po východu slunce), kdy sluneční kotouč může být při pohledu od obcí zastíněn pohybujícími se rotory elektráren. To vede k periodickému vrhání stínu (také tzv. stroboskopický jev). Ve večerní době nemůže tento efekt nastat (slunce ani v jedné z obcí nezapadá v poloze za elektrárnami). Stejně tak nemůže tento efekt nastat v době bez slunečního svitu (noc, zastínění mraky). Stín vrhaný nepohybujícími se částmi elektráren (stožáry a gondoly) lze zanedbat.

Pohyb:

počet otáček rotoru:

8,5 až 17,1 + 12,5% ot./min

Pracovní otáčky rotorů elektráren se mění v závislosti na rychlosti větru. Rotor se otáčí velmi nízkou rychlostí v pracovním rozsahu rychlostí větru(3 až 25 m/s). K úplnému zastavení dochází při rychlostech větru pod 3 m/s a nad 25 m/s, dále např. při údržbě zařízení. Větrná energie ze silných nárazů větru je absorbována akcelerací rotoru a pak přeměněna na tlumenou elektrickou energii prostřednictvím systému „pitch“ listu a vyvedena do sítě.

Odlétávání námrazy:

vyloučeno Odlétávání námrazy je vyloučeno systémem signalizace námrazy (bližší popis systému viz kapitola B.I.6). Při vzniku námrazy na listech rotoru je elektrárna automaticky odstavena. Znovu spuštěna je za dozoru až po roztátí námrazy přirozeně (při zvýšení teploty okolního prostředí).

Terénní úpravy:

nejsou požadovány Elektrárny budou umístěny na úroveň terénu, nebudou vytvářeny nové terénní tvary (násypy nebo zářezy).

Jiné výstupy:


nejsou produkovány


Strana: 33 z 72


ČÁST C ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ Záměr je umístěn v Olomouckém kraji. Dotčené území se nenachází v území se zvláštním režimem ochrany přírody a krajiny. To prakticky znamená: • V dotčeném území se nenachází žádné zvláště chráněné území ani není dotčené území součástí žádného zvláště chráněného území. Dotčené území neleží v národním parku nebo chráněné krajinné oblasti, v dotčeném území nejsou vyhlášeny žádné národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo přírodní památky. • Dotčené území se nedotýká žádného přírodního parku. • V dotčeném území nebyl vyloučen významný vliv na lokality soustavy Natura 2000, vyhodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 je zpracováváno Ing. Pavlem Koláčkem, PhD. (držitelem autorizace dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb.) a bude dokončeno na základě právě probíhajícího celosezónního průzkumu ornitofauny a letounů cca koncem října 2009. • Záměr nezasahuje do žádného registrovaného významného krajinného prvku, v dotčeném území se vyskytuje řada významných krajinných prvků ze zákona (lesy, vodní toky, údolní nivy). V dotčeném území se vyskytují prvky územního systému ekologické stability na nadregionální a lokální úrovni. Dotčené území patří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) pro překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren na 0,6% rozlohy území pod správou stavebního úřadu Konice. Záměr je umístěn mimo vodní plochy a toky a nenachází se v záplavovém území. V dotčeném území se nenachází žádné ochranné pásmo vodního zdroje. Dotčené území se nenachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). V dotčeném území nebyly zjištěny střety s aktivními ložisky nerostných surovin, chráněnými ložiskovými územími a dobývacími prostory, evidovanými v rozsahu map ložiskové ochrany. Záměr není v prostorovém konfliktu s hmotným majetkem a architektonickými nebo historickými památkami. V dotčeném území nebyly zjištěny extrémní poměry, které by mohly mít vliv na proveditelnost záměru. Bližší údaje viz následující kapitoly oznámení.



Strana: 34 z 72


II. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

1. Obyvatelstvo a veřejné zdraví Posuzovaný záměr se nachází na zemědělských pozemcích mimo zastavěné území. Nejbližší trvale obydlené stavby se nacházejí v obci Skřípov (vzdálenost od záměru cca 776 metrů a více). Počet bydlících obyvatel v obci Skřípov je 339 (dle ČSÚ, údaje k 31.12.2006). Údaje o zdravotním stavu obyvatel nebyly pro účely zpracování oznámení zjišťovány.

2. Ovzduší a klima Kvalita ovzduší Ve vztahu k záměru je stávající kvalita ovzduší v území nepodstatná. Záměr spadá do působnosti stavebního úřadu Konice, jehož správní území patří (dle sdělení č. 4 MŽP ČR uveřejněném ve Věstníku částka 9 z dubna 2008) mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Důvodem pro zařazení je překročení hodnoty cílového imisního limitu benzo(a)pyren na 0,6% území pod správou stavebního úřadu Konice. Klimatické faktory Záměr se nachází v klimatické oblasti MT3 (dle Quitta). Jedná se o mírně teplou klimatickou oblast, charakterizovanou následovně: MT3 - krátké léto, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché, přechodné období normální až dlouhé, s mírným jarem a mírným podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírná až mírně chladná, suchá až mírně suchá s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky. Podrobnější charakteristika klimatické oblasti je uvedena v následující tabulce: Tab.: Charakteristika klimatické oblastí MT3 Číslo oblasti Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10° a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Průměrný počet dnů se srážkami 1mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

MT3 20 až 30 120 až 140 130 až 160 40 až 50 -3 až -4 °C 16 až 17 °C 6 až 7 °C 6 až 7 °C 110 až 120 350 až 450 mm 250 až 300 mm 60 až 100 120 až 150 40 až 50

Větrné poměry Záměr je umístěn v nadmořské výšce terénu kolem 600 metrů cca 0,8 - 1,7 km jihovýchodně, východně až severovýchodně od obce Skřípov. Pro lokalitu Skřípov byly v listopadu 2007 zpracovány Ústavem fyziky atmosféry tři modelové výpočty na jejichž základě byl stanoven následující závěr (cituji): FileName: C785_09_VE_SKŘÍPOV_ozn.doc SaveDate: 25.5.2009


Strana: 35 z 72


„Průměrná rychlost větru na lokalitě Skřípov činí: -

ve výšce 10 m nad zemským povrchem přibližně 4,3 m/s,

-

ve výšce 100 m nad zemským povrchem přibližně 6,2 m/s.

Teoretickou roční výrobu elektrické energie předpokládáme na úrovni přibližně 5050 MWh/ro pro jednu větrnou elektrárnu REpower MM92 (výška osy rotoru 100 m). Praxe ukázala, že předpokládanou výrobu energie je vhodné pro dosažení reálné produkce snížit o 10%. Největší podíl výroby energie lze očekávat při severozápadním, západním a jihovýchodním proudění. V lokalitě lze očekávat nepříznivý vliv námrazy (stupeň 5 z devítidílné stupnice, kdy stupeň 9 je hodnota nevyšší), což bude mít za následek další snížení produkce elektrické energie.“ konec citace.

3. Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky Hluk Záměr větrného parku se nachází ve volné krajině mimo obytnou zástavbu. Hladiny hluku v prostoru záměru se proto pohybují na úrovni přírodního pozadí resp. (v blízkosti silničních komunikací) jsou ovlivněny dopravním provozem. Celkově je hluková situace v prostoru záměru vyhovující resp. není z důvodu nepřítomnosti chráněných prostor hodnocena. Nejbližší chráněný venkovní prostor nebo chráněný venkovní prostor staveb se nachází v obci Skřípov (vzdálenost od záměru cca 776 metrů a více). Hluková situace zde odpovídá běžnému pozaďovému hluku venkovské zástavby, v blízkosti silničních komunikací (celkově málo zatížených) je ovlivněna dopravním provozem. V obcích se nevyskytují významné stacionární zdroje hluku (hluk z provozoven). Subjektivně je hluková situace v obci vyhovující. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku (hygienické limity) v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb jsou (v souladu s nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací) následující: Pro hluk z provozoven (týká se i záměru větrného parku): LAeq,8h = 50 dB v denní době (pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin v období mezi 6:00 až 22:00 hodinou), LAeq,1h = 40 dB v noční době (pro nejhlučnější 1 hodinu v období mezi 22:00 až 6:00 hodinou). Pro hluk z dopravy: LAeq,16h = 55 dB v denní době (pro celé období, tj. 16 hodin, mezi 6:00 až 22:00 hodinou), LAeq,8h = 45 dB v noční době (pro celé období, tj. 8 hodin, mezi 22:00 až 6:00 hodinou). Pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích: LAeq,16h = 60 dB v denní době (pro celé období, tj. 16 hodin, mezi 6:00 až 22:00 hodinou), LAeq,8h = 50 dB v noční době (pro celé období, tj. 8 hodin, mezi 22:00 až 6:00 hodinou). Pro starou hlukovou zátěž1 z dopravy na pozemních komunikacích: LAeq,16h = 70 dB v denní době (pro celé období, tj. 16 hodin, mezi 6:00 až 22:00 hodinou), LAeq,8h = 60 dB v noční době (pro celé období, tj. 8 hodin, mezi 22:00 až 6:00 hodinou). Pro hluk ze stavební činnosti: LAeq,14h = 65 dB pro období od 7:00 do 21:00 hodin. LAeq,1h = 60 dB pro období od 6:00 do 7:00 a od 21:00 do 22:00 hodin.

1

Tj. pro stav hlučnosti, který vznikl v území "historicky" (do 31. prosince 2000).



Strana: 36 z 72


Vibrace V území se nenachází žádné zdroje významných vibrací, v dotčeném území ani jeho blízkosti nejsou prováděny těžební práce za použití výbušnin. Ionizující záření V dotčeném území nejsou provozovány žádné významné zdroje ionizujícího záření ani žádné výpusti radionuklidů do životního prostředí. Neionizující záření V dotčeném území jsou provozovány pouze běžné zdroje elektromagnetického záření telekomunikačního charakteru a dále elektrorozvodná síť. Ostatní Další závažné fyzikální nebo biologické faktory, které by bylo nutno zohlednit, nebyly zjištěny.

4. Povrchová voda Dotčené území se z vodopisného hlediska nachází v těchto povodích: • hlavní povodí: • dílčí povodí: • drobná povodí:

4-00-00 Dunaj, 4-10-02 Morava od Moravské Sázavy pod Třebůvku, 4-12-01 Morava od Bečvy po Hanou 4-10-02-087 Olšana, Úsobrský potok pod Olšanou 4-12-01-027 Otínskový potok 4-12-01-027 Romže (Valová) od Otínskového potoka po Divoký potok

Nejbližšími vodními toky jsou Olšana, Otínskový potok, Runářovský potok a Romže. Olšana pramení jižně od Skřípova v nadmořské výšce cca 610 m n. m. a po cca 1,5 km přibírá bezejmenný pravostranný přítok, jež protéká obcí Skřípov a v ní i pramení. Olšana má délku cca 3 km a vlévá se do Úsobrského potoka, který pramení u Horního Štěpánova ve výšce 635 m n. m., a ústí zprava do Jevíčky u Jevíčka ve výšce 345 m n. m. Plocha povodí Úsobrského potoka je 43,2 km2. Délka toku činí 15,5 km, jedná se o významný vodní tok, pstruhovou vodu v celém toku. Úsobrský potok je významným vodním tokem (ve smyslu vyhlášky ministerstva zemědělství č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění vyhlášky č. 333/2003 Sb. a vyhlášky č. 267/2005 Sb.). Dva drobné toky Otínskový i Runářovský potok pramení v zájmovém území v nadmořské výšce cca 600 m, východně od Skřípova a oba cca po 4,5 km ústí zprava do Romže. Romže pramení ve Dzbeli ve výšce cca 492 m n. m. Má plochu povodí 456,4 km2 a délku toku 31,3 km a ústí zprava do Moravy u Uhřic ve 192 m n. m. Romže je ve své horní části kategorizována jako pstruhová voda. Vlastní území výstavby je suché, neprotéká jím žádný trvalý ani občasný povrchový tok, nenachází se na něm žádná vodní plocha, prameniště či mokřad a neleží v záplavovém území. Dotčené území není součástí chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech (ve znění nařízení vlády č. 219/2007 Sb.) neleží Skřípov (k.ú. 748927) ve zranitelné oblasti. Podzemní voda Dle hydrogeologického členění spadá území výstavby větrných elektráren a trasa kabelu do rajónu číslo 6620 Kulm Drahanské vrchoviny subrajón povodí Moravy a jejích přítoků. Hydrogeologický rajón Kulm Drahanské vrchoviny zahrnuje dle Geomorfologického členění ČSR (T. Czudek, 1972) kromě geomorfologického celku Drahanské vrchoviny, která patří do podsoustavy



Strana: 37 z 72


Brněnské vrchoviny, rovněž jihovýchodní část geomorfologického celku Zábřežské vrchoviny, dílčí jednotku podsoustavy Východních Sudet. Geologicky je území rajónu budováno sedimenty moravsko-slezského devonu a spodního karbonu. Devonská facie drahanské oblasti je reprezentována litostratigrafickým vývojem drahanským a přechodným. Drahanský vývoj je charakterizován bazálními klastiky, pelitickými horninami s vložkami vápenců, vulkanickou facií a diabasy a diabasovými tufy. Nejmladší člen souvrství, křemité břidlice a radiolarity přecházejí stratigraficky až do spodního karbonu. Přechodný vývoj je obdobný, chybí však projevy bazického vulkanismu. Zvodnění hornin moravsko-slezského devonu a spodního karbonu hodnoceného rajónu je charakterizováno průlinovo-puklinovým oběhem podzemních vod v zóně zvětrávání a pásmu podpovrchového rozpojení hornin s puklinovou propustností hlubšího oběhu vázaného především na tektonicky predisponované zóny. Naprostá většina podzemních vod je charakterizována kalcium hydrogenuhličitanovým typem chemismu, v severní části rajónu se lokálně vyskytuje též typ kalcium sulfátový. Mineralizace vody je většinou střední. HG rajón 6620 Kulm Drahanské vrchoviny je z vodohospodářského hlediska deficitní. Lokální zdroje podzemních vod jsou především reprezentovány domovními studnami, jímacími zářezy a prameny. Místní obecní vodovody využívají mělké vrty. Pro dané území jsou charakteristické mělké zvodně vázané na zónu přípovrchového rozpojení hornin, zónu zvětrávání, případně povrchovou zónu kvartérních uloženin. V přípovrchové zóně sekundárního rozpojení hornin se uplatňuje puklinová propustnost. Transmisivita je zde nízká. Mělký kolektor poskytuje převážně jen rozptýlené zdroje s malou vydatností a je snadno ovlivnitelný antropogenním znečištěním. Rajón je odvodňován přítoky Moravy, v zájmové lokalitě pak Romží a Otínskovým potokem. V místě výstavby záměru nejsou evidována pásma hygienické ochrany vod.

5. Půda Realizací záměru bude dotčeno cca 12 parcel vedených jako plochy zemědělského půdního fondu (ZPF), žádná z parcel není vedena jako pozemek určený k plnění funkcí lesa (PUPFL). Část pozemků zemědělského půdního fondu v dotčeném území je trvale zatravněna. Plošná bilance dotčených pozemků dosud nebyla přesně vyčíslena. U pozemků zemědělského půdního fondu je tento tabelární přehled výchozím podkladem pro stanovení tříd ochrany. Tab.: Dotčení parcel v katastrálním území Skřípov 1 Větrný park Skřípov Věž

alternativa umístění Parcely

VE1 VE2

VE3

VE4

VE5

BPEJ

4476

Druh pozemku ostatní plocha

4466

72614, 73715 orná půda

alternativa1

4468

nemá BPEJ

alternativa 2

4464

72614, 73715 TTP

4356

72604, 74702 orná půda

4348/2

72604, 74702 orná půda

4326

72601, 74811 TTP

alternativa1

4327

72601, 74811 TTP

alternativa 2

4334

72601, 74811 TTP

4509

74811

orná půda

4511, 4512 74811

orná půda

alternativa

alternativa

ostatní plocha

1

Alternativně je řešeno pouze umístění konkrétních věží na konkrétních pozemcích v rozmezí, které není pro hodnocení vlivů na životní prostředí rozhodující - věže jsou v jednotlivých alternativách umístěny v rozptylu cca desítek metrů na pozemcích se stejnou kulturou i půdním pokryvem. Zábor půdy se v jednotlivých alternativách nijak nemění.



Strana: 38 z 72

VÝSTAVBA VĚTRNÉHO PARKU SKŘÍPOV OZNÁMENÍ ZÁMĚRU VE6

4499

nemá BPEJ

VE7

4459

73715, 74702 orná půda

4357

72604, 74702 orná půda

4358

72601

orná půda

4313

72601,74811

orná půda

4312

74811

orná půda

4294

74811

orná půda

4291

nemá BPEJ

ostatní plochy

4277

72604, 72614 orná půda

4278

72604, 72614

4238

72604

TTP

4232

72601

orná půda

VE8

alternativa

VE9 alternativa VE10 alternativa VE11 alternativa VE12

alternativa

ostatní plocha

Tab.: Dotčené půdy dle BPEJ a třídy ochrany: BPEJ

Třída ochrany půdy

72601

I.

72604

III.

72611

II.

72614

IV.

73715

V.

74702

III.

74712

IV.

74811

IV.

74814

V.

Dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí České republiky ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu jsou dotčené půdy zařazeny do I., II., III. a IV. třídy ochrany. Do I. třídy ochrany zemědělské půdy jsou řazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých regionech, povolení k odnětí se vydává pouze výjimečně, většinou v souvislosti s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do II. třídy ochrany zemědělské půdy jsou situovány půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k zemědělské půdě se jedná o půdy vysoce chráněné, jen podmínečně odnímatelné a podmíněně zastavitelné (s ohledem na územní plánování). Do III. třídy ochrany zemědělské půdy jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro event. výstavbu. Do IV. třídy jsou řazeny půdy s podprůměrnou produkční schopností, s omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu. Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající BPEJ, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné s předpokladem efektivnějšího nezemědělského využití. Geneticky jsou na dotčených pozemcích dominantně zastoupeny kambizemě modální subbazické a mezobazické na břidlicích, jež jsou převážně středně těžké až středně skeletovité s příznivými vláhovými poměry (HPJ 26). Méně pak litické a modální kambizemě rankerovitého charakteru na pevných substrátech, silně skeletovité (HPJ 37) a v zamokřených polohách jsou zastoupeny pseudogleje až oglejené kambizemě se sklonem k dočasnému převážně jarnímu zamokření, které obsahují střední podíl skeletu (HPJ 47 a 48).

6. Horninové prostředí a přírodní zdroje Geologie Geologicky je zájmového území součástí kulmu Drahanské vrchoviny. Z hlediska geologického vývoje je nejstarší podloží zájmového území budováno pravděpodobně brunovistulikem na nějž naléhají silurské FileName: C785_09_VE_SKŘÍPOV_ozn.doc SaveDate: 25.5.2009


Strana: 39 z 72


vrstvy, jež byly zastiženy pokusnou štolou pro dobývání železné rudy u Stínavy, jedná se o jediný paleontologicky ověřený nález siluru nejen ve střední části Drahanské vrchoviny, ale i v celé Moravskoslezské oblasti. Zjištěny tu byly anchimetamorfované šedé břidlice, jejichž spodní polohy byly silně grafitické a bohaté na pyrit. Devon v pánevním drahanském vývoji je v centrální části Drahanské vrchoviny charakterizován velkým mobilním sedimentačním prostorem se značnou mocností sedimentů a podmořským vulkanismem. Drahanský vývoj v typové oblasti Drahanské vrchoviny - jižní část konicko-mladečského pruhu sz. od Konice, je ve spodní části reprezentován stínavsko-chabičovským souvrstvím, v němž převládají anchimetamorfované jílové a prachovité, místy i vápnité břidlice. Nejnižší člen tvoří bazální klastické uloženiny, pískovce, slepence a písčité vápence, spolehlivě známé jen z Konicka, kde spočívají na patrně proterozoických kladeckých fylitech. Tato klastika poskytla u Dzbele spodnodevonskou mořskou faunu s krinoidy, ramenonožci a korály, kteří se vyskytují společně s útržky podložních kladeckých fylitů.1 Výše převládají anchimetamorfované břidlice s polohami bazických vulkanitů, tufů, nečistých vápenců a s ložisky sedimentárních železných rud. Nejvyšší stratigrafickou jednotku drahanského vývoje tvoří břidlice poniklevského souvrství. Jsou to v nezvětralém stavu šedé a nazelenalé, po zvětrání žlutavě a pestře zbarvené prachové a jílové břidlice s hojnými vložkami a shluky páskovaných silicitů (radiolaritů). Pro drahanský vývoj je typický submarinní vulkanismus tzv. spilit-kvarckeratofyrové formace, jehož produktem byly převážně bazické lávy bazaltového typu spodnodevonského až spodnokarbonského stáří. Na devonský vulkanismus jsou vázána ložiska sedimentárních železných rud, které byly na Drahanské vrchovině dobývány již od odb keltského osídlení (např. ložiska u Dzbele a Březska na Konicku). Sedimentace z devonu pokračovala až do spodního karbonu k hranici tournai-visé. Nástup kulmské facie je v zájmovém území reprezentován protivanovským souvrstvím, jež je složeno z velenovských břidlic jemného flyše s převahou břidlice a jen tenkými vložkami prachovců a drob v podloží brodeckých drob tzv. hrubý flyš s převahou drob a s kořeneckým slepencem a nadložními rozstáňskými břidlicemi jemného flyše, jež jsou charakterizovány jako samostatné rozstáňské souvrství (spodní visé až spodní část svrchního visé). Litologicky rozstáňské souvrství charakterizuje střídání převažujících břidlic a prachovců s podřízenými vložkami drob. Hlavním horninovým typem jsou jílové břidlice, popř. typické flyšové rytmity. Drobnozrnné až střednozrnné droby rozstáňského souvrství leží petrograficky na hranici mezi brodeckými drobami protivanovského souvrství a mocnými drobami souvrství myslejovického. V průběhu variské orogeneze docházelo k horizontálním posunům sedimentačního prostoru od Z k V. Během následujících geologických obdobích pokračovala intenzivní eroze variského horstva a zarovnávání povrchu a dílčí pohyby ker podél zlomů a s nimi související mořské transgrese. Na kulmské břidlice rozstáňského souvrství nasedají v zájmovém území sedimenty terciéru a kvartéru převážně erozně denudačního původu. V občasně protékaných údolích se v období holocénu ukládaly deluviofluviální hlinitopísčité/písčitohlinité sedimenty. Surovinové zdroje Podle databáze spravované ČGS - Geofondem ČR se v zájmovém území nenachází žádné dobývací prostory ani chráněná ložiska nerostných surovin. Geomorfologie Řešené území leží z převážné části na východním okraji provincie české vysočiny geomorfologické subprovincie Česko-moravská soustava (II), v oblasti Brněnské vrchoviny, celku Drahanská vrchovina (IID3), podcelku Konická vrchovina, okrsku Štěpánovská planina (IID-3C-b). Jedná se o plochou vrchovinu, jež je budována spodnokarbonskými drobami a břidlicemi, s plochým reliéfem s rozsáhlými zbytky zarovnaného povrchu. Planina je při západním okraji zlomově omezená, směrem k východu klenbovitě prohnutá. Nad plochý povrch vystupují místy izolovaná skaliska s mrazovými formami zvětrávání. Planina je pramennou oblastí řeky Romže. Nejvyšší bod Babylon 677 m n. m. se nachází jižně od zájmového území v blízkosti Brodku u Konice, významný bod Duraně 626 m leží západně od řešeného území v lesním celku směrem na Úsobrno. 1

CHLUPÁČ a kol.: Geologická minulost České Republiky, ACADEMIA 2002



Strana: 40 z 72


Ve vrchovinném reliéfu širšího okolí převládají erozně denudační tvary. Reliéf širšího okolí se vyznačuje plochými tvary starého zarovnaného povrchu. Typická výška řešeného území je 580-600 m n. m. Tektonické poměry a přirozené seismicita oblasti Z hlediska seismicity náleží zájmová oblast, ležící na hranici Českého masivu a Západních Karpat, podle ČSN 730036/Z2 Seismická zatížení staveb a její přílohy č. 1 Mapa seismických oblastí České republiky (Schenk, Schenková, 1997) do oblasti, v nichž jsou pozorovány účinky zemětřesení do 6° MSK-64. Dle odstavce 27 normy v místech s intenzitou 6° MSK-34 není třeba uvažovat účinek zemětřesení, pokud je menší než 1,2 násobek účinku větru. Výjimky, u kterých je potřeba vyšetřit na účinky zemětřesení, činí stavby zvlášť důležité, podle uvážení projektanta a dále obzvláště citlivé objekty, například výškové a věžovité stavby, komíny a stožáry výšky nad 100 m. Stavba z hlediska přirozené seismicity oblasti vyžaduje oddělené posouzení na účinky od působení větru a zemětřesení. Konstrukce se navrhuje s uvážením nejnepříznivějšího z těchto dvou zatížení. Surovinové a jiné přírodní zdroje V oblasti nejsou dle ČGS - Geofond registrována žádná chráněná ložisková území. Nejsou zde evidovány oblasti sesuvů či poddolovaná území. Oblast není vedena jako významná geologická lokalita. Radonové riziko Míra rizika pronikání radonu z podloží nebyla v oblasti zjišťována. Pro stavbu daného typu není měření relevantní.

7. Fauna, flóra a ekosystémy Biogeografická charakteristika území Dle biogeografického členění České republiky (Culek et al., 1996) je řešené území součástí následujících jednotek: Provincie: Podprovincie: Biogeografický region:

Středoevropské listnaté lesy Hercynská Drahanský bioregion

Dle fytogeografického členění České republiky (Skalický, 1988) je řešené území součástí následujících jednotek: Fytogeografická oblast: Fytogeografický obvod:

Mezofytikum Českomoravské mezofytikum

Fytogeografický okres: Drahanská vrchovina Řešené území leží v provincii středoevropských listnatých lesů při východním okraji hercynské biogeografické podprovincii. Dle regionálně fytogeografického členění ČR (Botanický ústav ČSAV 1987) se jedná o fytogeografický obvod Českomoravské mezofytikum, fytochorion Drahanská vrchovina. Vegetační stupeň bioregionu je suprakolinní až submontánní. Vegetační stupňovitosti odpovídá mozaika potenciálních společenstev bioregionu. Na teplejších úpatních svazích se potenciálně vyskytovaly dubohabrové háje (Melanphyro nemorosi-carpinetum, při jihovýchodním okraji i Carici pilose - Carpinetum) a acidofilní doubravy (Luzulo albidae - Quercetum). Ve vyšších polohách se velkoplošně střídají bikové bučiny (Luzulo-Fagetum) a květnaté bučiny (Melico-Fagetum). Zejména na svazích údolních zářezů jsou zastoupena společenstva suťových lesů (Aceri-Carpinetum, ve vyšších polohách snad vzácně i LunarioAceretum). Mozaiku potenciálních společenstev doplňuje lineární síť mokřadních biocenóz luhů a olšin (Stellario-Alnetum glutinosae a Carici remotae-Fraxinetum). Primární bezlesí je velmi ojedinělé, vázané na velmi vzácné skalní útvary. V přirozené náhradní vegetaci hrají významnou roli vlhké louky svazu Calthion, typická je zejména asociace Trollio-Cirsetum salisburgensis. V nejvyšších polohách se vyskytovala vegetace rašelinných luk svazu Caricion fuscae a snad i dalších jednotek vegetace rašelinišť na sušších místech přecházejí vlhké FileName: C785_09_VE_SKŘÍPOV_ozn.doc SaveDate: 25.5.2009


Strana: 41 z 72


louky ve vegetaci svazů Cynosurion a Violion caninae. Lemy náležejí převážně vegetaci svazu Trifolion medii, křoviny k vegetaci svazu Prunion spinosae. Flóra Přirozená druhová diverzita je relativně chudá, vyskytují se zpravidla pouze běžné lesní a luční druhy flory a fauny. Na minerálně chudším kyselém podloží se uplatňují oligotrofní až acidofilní druhy (bika hajní Luzula nemorosa, borůvka Vaccinium mytrtillus, vřes obecný Calluna vulgaris, pomístně i různé druhy rašeliníku Sphagnum sp.). Pro nivy potoků je charakteristický výskyt druhů vlhkomilných a mokřadních (např. blatouch bahenní Caltha pallustris, přeslička bahenní Equisetum palustre aj.) a nitrofilních (např. popenec obecný Glechoma hederacea ssp. glabriuscula, kopřiva dvoudová Urtica dioica). Lesy jsou převážně druhotné smrčiny, častá je příměs borovice, modřínu, jedle či buku. Zachovaly se i zbytky původních bučin a suťových listnatých lesů, z původních jedlin se zachovaly jen zbytky za hranicí řešeného území. Významný je výskyt zbytků rašelinišť typických pro vrcholové partie Drahanské vrchoviny, s výskytem boreálních druhů. Orientační průzkum území byl proveden v polovině března 2009 (bez sněhové pokrývky), tzn. v době mimo vegetační období. Záměr je umístěn z větší části na plochách orné půdy, popř. na loukách. Plošný zábor vyplývá z ploch základů elektráren, manipulačních ploch pro jeřáby a příjezdových komunikací. Plochy orné půdy jsou z botanického hlediska prakticky bezcenné (výskyt vzácných druhů polních plevelů nelze v tomto území očekávat). Kvalitu lučních porostů nebylo možné zhodnotit z důvodu doby průzkumu. Na základě charakteru těchto ploch se s největší pravděpodobností jedná o kulturní louky, bez většího botanického významu. Na Mapovém serveru AOPK ČR, vrstvy mapování biotopů, nejsou tyto plochy biotopově klasifikovány, což částečně podporuje toto tvrzení. Rovněž trasování podzemní kabeláže nezasahuje do žádného cenného biotopu z botanického hlediska. V prostoru záměru se nevyskytují žádné dřeviny. Lesní porost severně, popř. východně od elektráren představuje převážně smrkové monokultury, bez většího botanického významu. Na okraji lesního porostu se maloplošně a fragmentárně nacházejí olšové porosty, řazené do biotopu "L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy", přičemž se jedná o nereprezentativní porosty. V lesních porostech ovšem nebude prováděno kácení dřevin. Fauna Z hlediska zoogeografického tvoří faunu území složka zvířeny evropské a eurosibiřské. Současné druhové složení fauny je antropogenně změněno, do značné míry v souvislosti se změnami přirozených biotopů. V řešeném území nejsou provedeny podrobnější zoologické průzkumy, v nezemědělské a nezastavěné části území lze předpokládat bohatě zastoupené druhy bezobratlých, avifauny a drobné obratlovce. Vzhledem k nedostatku času nebylo možné provést průzkumy, zaměřené na výskyt velké části fauny území (migrace, hibernace, diapauza apod.). Obecná charakteristika fauny území je provedena výše v rámci podkapitoly Biogeografická charakteristika území. Analýza širšího dotčeného území z hlediska výskytu obratlovců, zejména ptáků a netopýrů, zahrnující rovněž dostupná data o výskytech konkrétních druhů je provedena v příloze 5 tohoto oznámení. Ornitologická a chiropterologická (netopýři) data jsou nejvýznamnější v případě výstavby a provozu větrných elektráren, podrobnější data budou následně doplněna v rámci celosezónního průzkumu1. Kromě těchto skupin lze očekávat pro tento region běžnou polní a luční faunu, s přesahem lesních druhů (lesní porosty severně a východně od záměru).

1

V řešeném území probíhá v současnosti roční ornitologický a chiropterologický průzkum (Mgr. Radim Kočvara), jehož výsledky budou k dispozici cca koncem října 2009.



Strana: 42 z 72


Zvláště chráněná území Záměr nezasahuje do žádného velkoplošného ani maloplošného zvláště chráněného území (včetně jejich ochranných pásem). Nejbližším zvláště chráněným územím je přírodní památka Skřípovský mokřad o rozloze 2 ha, cca 1 km západně od záměru. Předmětem ochrany této přírodní památky, zřízené 27.9.1990 na ploše 2,65 ha, jsou mokřadní louky s tůněmi, výskyt vzácného zevaru nejmenšího, refugium obojživelníků.

Přírodní památka Skřípovský mokřad Mokřadní louky a jezírka na okraji obce Skřípov na Prostějovsku. Území je pozůstatkem rozlehlého vrchoviště, tzn. zamokřeného vyzdvihnutého rašeliniště, kde je voda doplňována pouze srážkami. Najdeme zde různé druhy ostřic (Carex), sítiny (Juncus), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare), kosatec sibiřský (Iris sibirica), hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) a upolín nejvyšší (Trollius altissimus). Místy je vtroušena vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia). V tůních roste silně ohrožený zevar nejmenší (Sparganium minimum), k rozmnožování je využívají obojživelníci skokan hnědý (Rana temporaria), skokan ostronosý (Rana arvalis) nebo čolek horský (Triturus alpestris). Lokality soustavy Natura 2000 Záměr nezasahuje přímo do žádné lokality v rámci soustavy Natura 2000. Nejbližší takovou lokalitou je EVL (CZ0714080) Špraněk, cca 8,8 km východně od záměru. Předměty ochrany této EVL jsou zástupci letounů (netopýr brvitý, netopýr černý, netopýr velkouchý a vrápenec malý). Javoříčské jeskyně, které jsou součástí EVL, jsou významným zimovištěm mnoha druhů letounů (prokázán výskyt čtrnácti druhů) a jsou největším známým zimovištěm vrápenců malých v České republice. Z těchto důvodů vydal Krajský úřad Olomouckého kraje, obor životního prostředí a zemědělství stanovisko č.j. KUOK8054/2009 ze dne 29. 1. 2009 jímž nevyloučil významný vliv na EVL nebo ptačí oblasti. Posouzení vlivů záměru na EVL Špraněk bude zpracováno na základě dat z celosezónního průzkumu ptáků a letounů1, držitelem autorizace pro posuzování vlivů na lokality soustavy Natura 2000 Ing. Pavlem Koláčkem, PhD., ve fázi dokumentace EIA k tomuto záměru. Územní systém ekologické stability Záměr přímo nezasahuje do skladebných částí územního systému ekologické stability na nadregionální, regionální ani místní úrovni. Nadregionální ÚSES se nachází západně od katastrálního území - nadregionální biokoridor prochází severojižním směrem k nadregionálnímu biocentru Duraně a regionálnímu biocentru (RBK 1892) Úsobrnské údolí. Regionální ÚSES tvoří regionální biokoridor (RBK 1432), jež směřuje ze severu od Šubířova přes regionální biocentrum (RBC 1891) Otínsko podél toku Otínskového potoka v jeho pramenné oblasti, dále po vlhkých lukách jižně od Skřípova k pravostrannému přítoku Olšany a podél ní až k regionálnímu biocentu (RBK 1892) Úsobrnské údolí v lesním celku na soutoku Olšany a Úsobrnského potoka. Obr.: ÚSES na nadregionální a regionální úrovni v okolí záměru dle Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje

1




Strana: 43 z 72


Lokální systém ÚSES v zájmovém území byl navržen v územním plánu obce Skřípova z roku 1995. Vyznačuje se dvěma základními větvemi jež směřují v zásadě severojižním směrem. Západní větev směřuje od biocentra Duraně v k. ú. Úsobrno k jihu přes biocentrum Lexův hájek sz. od obce a dále směrem k jihu míjí z levé strany obec a směřuje k biocentru na Křižovatce, kde se větví. První podvětev vede následně dále k jihozápadu ven z katastru Skřípova. Západní podvětev lemuje hranici katastrálního území a tok Úsobrnského potoka a jeho údolím se stáčí severozápadu a údolím Olšany vede odbočka zpět ke Skřípovu. Východní větev ÚSES směřovala od Šubířova přes biocentrum Skřípovské boří, kde se dělila a jedna větev směřovala k jihovýchodu podél Otínskového potoka ven z katastru Skřípova a druhá podvětev vedla k jihu k BC Skřípovský Mokřad. Obě větve byly spojeny biokoridorem vedoucím od BC Skřípovský mokřad jež lemoval z jihu zastavěné území obce a vedl dále k jihozápadu přes BC Havran a západně od něj se napojoval na východní větev ÚSES. Tato větev ÚSES byla následně přeřešena a v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje z roku 2008 je vedena jako regionální biokoridor mezi RBC 1891 Otínsko (zahrnuje původní BC Skřípovské Boří a BC Skřípovský mokřad) a RBC 1892 Úsobrnské údolí viz výše. V katastru Skřípova jsou v současnosti prováděna četná krajinotvorná opatření poměrně velkého rozsahu. Jedná se o budování skladebných prvků ÚSES, je vybudována kaskáda drobných vodních nádrží na jihu obce a plánována je výstavba dalších vodních prvků. Tyto úpravy jsou lokalizovány mimo území přímo dotčené záměrem výstavby VE. Obr.: ÚSES na lokální úrovni v okolí záměru dle Územního plánu Skřípova



Strana: 44 z 72


Významné krajinné prvky Na základě informací Městského úřadu Konice nebyly v místě záměru vyhlášeny žádné registrované VKP. Záměr rovněž nezasahuje do žádného neregistrovaného VKP. Přechodně chráněné plochy, památné stromy, přírodní parky Na základě informací Městského úřadu ve Skřípově a v Konici nejsou v dotčeném území lokalizovány žádné přechodně chráněné plochy, památné stromy či přírodní parky.

8. Krajina Součástí tohoto oznámení je vyhodnocení vlivů na krajinný ráz (viz příloha 4). Součástí této přílohy je podrobný popis krajinných charakteristik území (včetně přírodních, historických a kulturních souvislostí). V podrobnostech proto na tuto přílohu odkazujeme. Dotčené území je vymezeno dvěma nadřazenými krajinnými celky (NKC), na jejichž obzoru leží. Hranice mezi nimi tvoří ne příliš výrazný ale dosti široký, převážně zalesněný hřbet, táhnoucí se v oblouku severně od Šubířova směrem na jihovýchod, kde ztrácí na zřetelnosti a doznívá v prostoru mezi Suchdolem a Brodkem. Hřbet je dosti nevýrazný neboť z vyvýšených odlesněných plošin nad Brodkem u Konice a Horním Štěpánovem se otvírá rozsáhlý pohled na severovýchod a NKC je v tomto směru pohledově zčásti spojitý se severovýchodním NKC. Směrem na východ a severovýchod je v podstatě vymezen horizontem plošin a okrajem hornomoravského úvalu. Převážná část hodnoceného území je mírně ukloněna na východ a jihovýchod, osu území tvoří údolí Romže. Oba NKC jsou si typologicky značně



Strana: 45 z 72


podobné. Z hlediska prostorového členění tvoří mírně odlišnou jednotku vlastní údolí Romže s vyšším zastoupením fluviálních a nivních prvků. Jihozápadní NKC je od Brodku zčásti otevřen směrem na východ, severovýchod a jihovýchod sníženinami přítoků Romže. Představuje vyvýšenou, na jihovýchod a východ mírně ukloněnou zvlněnou plošinu. Uvnitř je pomístně pohledově nespojitý, což je dáno výskytem rozsáhlejších lesních enkláv v okolí Skřípova, který v NKC leží. Z jihu a jihozápadu je NKC poměrně zřetelně vymezen plochými souvisle zalesněnými hřbety procházejícími severně od Kořence směrem na jihovýchod k Malému Hradisku. Ze západu je NKC vymezen rovněž souvislým pásem lesů pokrývající ploché, místy však i členité hřbety západních svahů Boskovické brázdy, rozbrázděné hlubokými údolími Úsobrnského a Duraňského potoka. Zmíněné toky se vlévající v Boskovické brázdě do Jevíčky. Ze severu je NKC vymezen lesnatým hřbetem nad Šubířovem, který se obloukovitě stáčí na jihovýchod směrem ke Konicím a Runářovu. Celkový krajinný obraz území je částečně kompaktní a místy poměrně výrazný. Kvalitní, dominantní typické znaky, vnímatelné z dálkových pohledů jsou na většině území částečně dochovány. Lze proto konstatovat, že krajinný ráz je dochován většinou jen zčásti. V prostoru východně od Skřípova, kam je návrh VP umisťován tvořený rozsáhlými odlesněnými prostory s převážně scelenou traťovou plužinou, jsou tyto znaky již setřeny a nedochovaly se. Naopak v některých krajinných segmentech např. v okolí Horního Štěpánova, Šubířova a v jihozápadní části k.ú. Skřípov, je krajinný ráz dochován dobře. Severovýchodní NKC je od jihu vymezen společnou hranicí s předchozím NKC - tj. plochým víceméně lesnatým hřbetem táhnoucím se obloukem od Šubířova, na jihovýchod směrem ke Konicím a Runářovu. Osu NKC tvoří relativně výrazné údolí Romže. Uvnitř je díky údolí Romže zčásti pohledově nespojitý. Směrem na sever a severozápad terén mírně stoupá a je členitější. Na severu je NKC poměrně zřetelně vymezen souvisleji lesnatými, vysoko položenými poměrně členitými hřbety nad Kladkami a Milkovem, které dál na východ a jihovýchod doznívají. Nezřetelná hranice dál na východ přechází přes nevýrazný, z větší části odlesněný plochý hřbet oddělený údolím říčky Špraněk. NKC na severovýchodě uzavírá rozsáhlý lesní komplex nad Vilémovem. Dál na jihovýchod terén klesá, kra plošiny východně nad Romží je ukloněna směrem na východ a jihovýchod a NKC je v podstatě vymezen horizontem pozvolně klesajícího terénu směrem k Hornomoravskému úvalu. Od západu a jihozápadu je NKC zřetelně vymezen souvisle lesnatými hřbety západních svahů Boskovické brázdy, které proráží poměrně hluboké údolí řeky Nectavy, vlévající se v prostoru Boskovické brázdy do Jevíčky. Celkový krajinný obraz území je povětšinou kompaktní a místy výrazný. Kvalitní, dominantní typické znaky, vnímatelné z dálkových pohledů jsou na většině území dochovány. Lze proto konstatovat, že krajinný ráz je dochován většinou dobře, a to především v severní část NKC např. okolí Dzbelu, Jesence, Ludmírova či Ponikve. Stanovení míry ochrany krajinného rázu Území navrhované stavby a převážné části DOKP nejsou z hlediska krajinného rázu součástí území, která ze zákona vyžadují zvýšenou ochranu krajinného rázu. Proto zde není legislativně uplatňováno zvyšování stupně ochrany. Nicméně v širším okolí leží dva přírodní parky, kde již může být ze zákona vyžadována zvýšená ochrana krajinného rázu. V jižním perimetru, cca 3,5 km od prostoru návrhu nejjižnější věže VP probíhá hranice přírodního parku Řehořkovo Kořenecko, kterou tvoří silnice III. třídy Pohora - Horní Štěpánov - Buková, kam může jen okrajově zasáhnout pohledové ovlivnění VP Skřípov. Severní pohledový perimetr VP zasahuje do jižní části přírodního parku Kladecko. Zde probíhá hranice přírodního parku ve vzdálenosti cca 2 km severovýchodně od místa návrhu nejsevernější věže. Hranici tvoří silnice II/366 Konice - Jevíčko. Souvisleji tak může být pohledově dotčena i jižní část přírodního parku. Zde je nutno konstatovat, že v hodnoceném území se již vyskytují dva záměry VE. Jedná se o dva malé větrné parky - Brodek u Konice (2 věže), Protivanov (tři věže) a ve větším odstupu pak VE Drahany (jedna věž). Část hodnoceného území je součástí přírodního parku, není součástí velkoplošného chráněného území CHKO. Vyskytují se zde maloplošná chráněná území (MZCHÚ) - přírodní rezervace (PR) a přírodní památky (PP) a registrované významné krajinné prvky (VKP) a VKP ze zákona. Maloplošná chráněná území mají však pro ochranu krajinného rázu pouze doplňkový význam. Větší část hodnoceného území leží v krajině bez uplatnění zvláštních požadavků na ochranu. Přesto je nutno konstatovat, že posuzované území leží v krajinném prostoru, v němž má poměrně velká část základních krajinářských celků (ZKC) krajinný ráz zachovaný dobře a představuje tak segmenty harmonické kulturní krajiny s poměrně vysokou estetickou a krajinářskou hodnotou. FileName: C785_09_VE_SKŘÍPOV_ozn.doc SaveDate: 25.5.2009


Strana: 46 z 72


9. Hmotný majetek a kulturní památky Záměr se nachází ve volné krajině, bez bezprostředního kontaktu s obytnými nebo jinými objekty. Na základě informací Městského úřadu v Konici, investičního odboru - úseku památkové péče se v místě oznamovaného záměru a v jeho bezprostředním okolí nenacházejí žádné nemovité kulturní památky, podléhající zákonu č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o státní památkové péči a evidované v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky. Při zásazích do terénu při stavebních pracích nelze (vzhledem k jejich latenci) předem vyloučit narušení nebo odkrytí archeologických nálezů.



Strana: 47 z 72


10. Dopravní a jiná infrastruktura Záměr se nachází ve volné krajině. V dotčeném území je dostupná veškerá infrastruktura nezbytná pro provoz a výstavbu záměru, tj. zejména komunikační síť. Schéma komunikační sítě dotčeného území je zřejmé z následujícího obrázku: Obr.: Komunikační síť dotčeného území

zdroj: ředitelství silnic a dálnic (www.rsd.cz) Záměr se nachází při silnici III/36618 propojující Konici s Horním Štěpánovem a při silnici III/36620 mezi Šubířovem a Konicí. Jde o krajské silnice III. třídy. Silnice mají šířku v koruně cca 7 metrů, jejich technický stav bude vzhledem k v současnosti probíhající rekonstrukci povrchu a při zajištění stavební a zimní údržby vyhovující jak pro požadovanou dopravní funkci (dopravní obsluha obcí), tak i výstavbu a provoz záměru. Intenzita dopravy na silnici III/36618 není sčítána, orientačně nepřekročí cca 1000 vozidel za 24 hodin (dle sčítání ŘSD ČR, 2005). Intenzita dopravy na silnici III/36620 (v profilu zaústění do 366) je cca 1268 vozidel za 24 hodin, na silnici II/366 (v profilu od Konice na hranice kraje) cca 1666 vozidel za 24 hodin (dle sčítání ŘSD ČR, 2005). Silnice II/366 je krajskou silnicí II. třídy. Její stavebně technický stav je vyhovující a při zajištění stavební a zimní údržby je vyhovující jak pro požadovanou dopravní funkci (regionální dopravní vztahy, dopravní obsluha obcí), tak i výstavbu a provoz záměru. Prostřednictvím uvedených silnic je záměr napojen na vyšší komunikační síť (silnice I/35 resp. R35). V území je dostupná veškerá další nezbytná infrastruktura, tj. možnost napojení na distribuční soustavu v rozvodně 22 kV E.ON Distribuce, a.s., ve Skřípově. Jiné infrastrukturní sítě nejsou dotčeny.

11. Jiné charakteristiky životního prostředí Pro dotčené území nejsou specifikovány žádné další charakteristiky, které by mohly být záměrem dotčeny.



Strana: 48 z 72


III. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ Dotčené území nepatří mezi oblasti zvláštní ochrany přírody a krajiny. To znamená, že není součástí žádného velkoplošného chráněného území ani přírodního parku. V širším území se vyskytují některá maloplošná chráněná území a významné krajinné prvky. Ta však nejsou významně dotčena a mají proto pro hodnocení záměru pouze doplňkový význam. Celé dotčené území tedy leží v prostoru bez významných požadavků na zvláštní ochranu přírody a krajiny. V dotčeném území proto přichází v úvahu zejména obecná ochrana přírody a krajiny. Dotčené území je přírodovědně rozmanité, místy se zastoupením přírodě blízkých ekosystémů, umístěných v krajinné matrici kulturních ploch agrocenóz a lesních monokultur. Má relativně dobře zachovaný krajinný ráz a představuje tak harmonickou kulturní krajinu s poměrně vysokou estetickou a krajinářskou hodnotou. Dotčené území je osídleno, obydlení je soustředěno do obcí. Životní podmínky pro obyvatelstvo obcí jsou celkově příznivé a jsou pouze pomístně ovlivněny lokálními vlivy (doprava, výroba, ekonomické a sociální vztahy). Dotčené území není v současné době zatěžováno nad míru únosného zatížení. Výše uvedené charakteristiky předem nevylučují realizaci dalších činností a záměrů v území. Nutnou podmínkou je přitom provedení průkazu dodržení podmínek zvláštní i obecné ochrany přírody a krajiny, veřejného zdraví resp. dalších složkových požadavků (ochrana ovzduší, vod, půdy a dalších).



Strana: 49 z 72


ČÁST D KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

I. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI

1. Vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví Pro vyhodnocení vlivů na obyvatelstvo a veřejné zdraví byla vypracována studie, která je doložena v příloze 2 tohoto oznámení. Na tuto přílohu v úplnosti odkazujeme, dále shrnujeme její závěry: Zdravotní vlivy a rizika Výstavba parku 12 větrných elektráren s sebou nenese žádnou významnější zátěž pro lidské zdraví. V souvislosti s provozem větrných elektráren nedochází k uvolňování nebezpečných emisí do prostředí. Za rozhodující činitele, ovlivňující zdraví obyvatel, je brán v úvahu hluk produkovaný činností elektráren, eventuelně estetická změna krajinného rázu. Občasný pohyb vozidel údržby a servisu daným územím není zdrojem negativních zdravotních vlivů. Součástí přirozeného hlukového pozadí je vždy i hluk vznikající při proudění vzduchu v ovzduší. Za určitých podmínek se může stát dominantní hlukovou složkou lokality. Jako takový poté může významně ovlivňovat celkový hluk, případně zcela zastínit hluk technologický. Pro posouzení takovýchto stavů je nutná znalost vztahu rychlosti proudění větru a jí příslušející hladiny hluku. Pro jednotlivé rychlosti proudění jsou předpokládány následující hladiny hluku: Tab.: Hladina hluku pozadí v závislosti na rychlosti větru

Rychlost [m.s-1] Hladina hluku [dB]

4 38,8

5 39,8

6 40,7

7 41,6

8 42,6

9 43,5

10 44,4

11 45,4

Pro posuzovanou oblast tvoří výpočtem odhadovaná průměrná hodnota rychlosti větru kolem 4,3 m.s-1 hlukovou zátěž zhruba 39 dB, což je současně téměř úroveň hygienického limitu pro noční dobu. Pro vyšší rychlosti větru nebyly hodnoty aerodynamického hluku experimentálně stanoveny (viz. Suk V. – Větrný park Horní Loděnice – novela – posouzení vlivu hluku z provozu, Ostrava, duben 2005). Při vyšších rychlostech větru hraje roli i konfigurace terénu, takže stanovit reálnou hodnotu hlukového pozadí je možno pouze měřením. Charakterizace rizika pozaďového hluku Riziko z hluku vznikajícího přirozeným působením prouděním větru je faktor v podstatě lidskou činností neovlivnitelný. Při vyšších rychlostech větru než je cca 4 m.s-1 bude hluk produkovaný větrnými elektrárnami zanikat v hluku pozadí. Tato situace bude platit pro téměř všechny definované referenční body. Charakterizace rizika dopravního hluku Hluková zátěž z dopravy je v posuzované oblasti na zanedbatelné úrovni. Hlukovou situaci v námi hodnocených referenčních bodech dopravní hluk neovlivňuje. Charakterizace rizika technologického hluku Hluková zátěž obyvatel z provozu VE při jejich maximálním výkonu se bude pohybovat mezi 20,6 dB – 39,7 dB jak v denní, tak i v noční době. Přičemž nejčastěji se hladina hluku pohybuje mezi 25 až 35 dB. FileName: C785_09_VE_SKŘÍPOV_ozn.doc SaveDate: 25.5.2009


Strana: 50 z 72


Z výsledků uvedených v hlukové studii tedy vyplývá, že zákonný limit pro hlukovou zátěž bude v dané obci dodržen. Odhad rizika hluku z dopravy Vzhledem k zanedbatelné dopravní zatíženosti obce nebude ve dne ani v noci hlukem z dopravy překročen zákonný limit. Zdravotní stav obyvatel dané obce nebude dopravním hlukem ovlivněn. Odhad rizika hluku z provozu VE Hluk vznikající z provozu VE se v obci Skřípov pohybuje v rozmezí 20,6 – 39,7 dB. Tyto hodnoty jsou platné v denní i noční době. V obci Skřípov bude hlukem obtěžováno v bodě s největším hlukovým zatížením cca 7 % (což vztaženo na celkový počet obyvatel v obci je 24 osob) dotčených obyvatel. Vzhledem k tomu, že v hlukové studii nebyl počítán deskriptor Lden není hodnocení procenta obtěžovaných osob hlukem VE úplně přesné, vzhledem ke konstatnosti denní i noční hlukové zátěže technologického hluku však můžeme tuto nepřesnost akceptovat. Z Tab. vyplývá, že již při průměrné rychlosti větru (4,3 m.s-1) v dané oblasti bude provozní hluk z VE překrýván aerodynamickým hlukem z pozadí a tento stav bude s největší pravděpodobností platit i pro hodnoty rychlosti větru vyšší, kdy hlučnost elektráren klesá, zatímco aerodynamický hluk přirozeného pozadí bude stále narůstat. Dopad záměru na zdraví obyvatel Při provozu VE v obydlených oblastech se mohou u obytných budov vyskytovat hladiny akustického tlaku způsobující obtěžování. Výskyt obtěžování ovlivňují: • faktory týkající se jedince jako příjemce hluku (individuální tolerance k hluku, celkový postoj k větrným elektrárnám) • faktory lokality a prostředí (vzdálenost elektrárny od obydlí, umístění elektrárny v krajině a tvar terénu, vlastnosti budovy, hluk pozadí, rychlost, směr a síla větru) • faktory větrné elektrárny (počet elektráren a jejich typ, charakter produkovaného zvuku – přítomnost pulsního hluku, tónových komponent, nízkofrekvenčního hluku a infrazvuku, stáří a technický stav elektrárny – při poruše hlučnost stoupá). Tyto specifické efekty různých typů turbín způsobují rozdílnou míru obtěžování při stejné hodnotě LAeq. Zhodnocení zdravotního dopadu na obyvatele obce Skřípova ležící v akustickém dosahu uvažovaného parku VE můžeme charakterizovat jako akceptovatelný, pouze u jednotlivců může docházet k pocitům obtěžování (při konzervativním přístupu u zhruba 24 jedinců). K přímému ohrožení zdraví spojenému s vysokými hladinami hluku zde ale nebude docházet. Zdravotní rizika z dalších faktorů spojovaných s provozem VE je možné pouze odhadnout s ohledem na skutečnost, že většinou není doposud příliš jasný jejich vztah dávka-účinek a tudíž také nemají legislativně stanovené hygienické limity. Tyto jevy jsou dle technologické dokumentace výrobcem posuzovaných typu VE předpokládány a je technologicky či technicky zvolen takový postup, aby jejich dopady byly minimalizovány. Například některými autory předpokládané účinky stroboskopického efektu nelze v současné době technicky uspokojivě hodnotit. Je to optický jev, vznikající při průniku viditelného záření ze silného světelného zdroje (sluneční záření) mezi otáčejícími se listy rotoru směrem k pozorovateli. Tohoto optického efektu může být dosaženo pouze při určitých meteorologických podmínkách. Vliv tohoto efektu je vztažen pouze k faktoru pohody obyvatelstva. Je závislý na výšce rotoru a rychlosti jeho otáčivého pohybu, úhlu nasvícení rotorů, vzdálenosti nejbližších obytných sídel a frekventovaných komunikací. V posuzované lokalitě budou v obdobích tohoto jevu (pokud vůbec bude nastávat) VE zastavovány. Jev zvaný diskoefekt, který je způsoben velmi rychlým otáčením listů rotoru, event. odlesky od lesklých ploch, je v současné době vzhledem k matnému provedení nátěru listů víceméně vyloučen. Vliv odpadávajících námraz z listů rotoru je v zimních měsících minimalizován možností vyhřívání listů rotoru. Při ojedinělém zvýšeném nárůstu objemu námrazy na listech rotoru dojde samovolnému zastavení rotoru. V žádném případě nedochází k odmršťování námrazy odstředivou silou do širokého okolí kolem FileName: C785_09_VE_SKŘÍPOV_ozn.doc SaveDate: 25.5.2009


Strana: 51 z 72


VE. V zimních měsících a při tvorbě námrazy jsou okolní pozemky navštěvovány pouze výjimečně (zemědělská půda), a proto je minimalizováno nebezpečí zranění obyvatel pádem námrazy. Vibrace vznikající z pohyblivých součástí elektráren, stejně jako elektromagnetické záření, jehož intenzita geometricky klesá s narůstající vzdáleností od zdroje, budou mít s ohledem na vzdálenost obytných objektů od zdrojů uvedených nox zcela zanedbatelný vliv. Infrazvuk vznikající při provozu elektráren bude ve vzdálenosti, v níž se nacházejí nejbližší obytné objekty překryt hlukem z atmosférických stavů ovzduší. Dopad všech diskutovaných fyzikálních faktorů na zdraví obyvatel hodnocený postupem odhadu zdravotního rizika je malý, při dlouhodobém exponování obyvatel jmenovaným noxám je možno očekávat relativně nízký (možnost obtěžování jednotlivců) dopad na zdravotní stav obyvatel a celkové zdravotní riziko je tudíž možno označit za přijatelné. Faktor pohody Faktor pohody patří mezi zdravotní rizika spojená s výstavbou záměru. Jedná se o psychické stavy obyvatel trvale žijících v blízkosti větrného parku a reagující na změny způsobené realizací záměru, jeho výrazem je i odhadnutý podíl hlukem obtěžovaných osob v lokalitě. K mírnému narušení tohoto faktoru může u obyvatel docházet též v době výstavby, kdy se mírně zvýší frekvence pojezdů nákladních automobilů po místních komunikacích a s ním spojený nárůst hluku a prašnosti. Vzhledem ke krátkodobé výstavbě, trvající zhruba 3 měsíce, a propočtu v průměru 20 pojezdů automobilů se jedná o minimální zátěž na psychiku obyvatel. V průběhu provozu záměru může docházet k narušení faktoru pohody ve vztahu k mírně zvýšené (byť podlimitní) hladině hluku u senzitivnějších osob, případně k možnosti citlivého vnímání změny krajinného rázu. Pohledová změna krajinného rázu a její vnímání je subjektivně hodnotitelným faktorem, jehož velikost a orientaci nelze jednoznačně určit. Větrné elektrárny nemají, dle zkušeností ze zemí, kde jsou již tato zařízení delší dobu instalována, vliv na kvalitu příjmu televizního vysílání. Pokud jsou kovové věže větrných elektráren instalovány mimo příjmový signál mobilního telekomunikačního operátora a jeho cca 8 m ochranné pásmo, nebyl prokázán vliv na kvalitu tohoto signálu. Průběh listů rotoru přes signály neovlivňuje jeho kvalitu. Listy jsou vyrobeny z epoxidových pryskyřic a ta nezastiňuje signály těchto komunikačních cest. Mobilní operátoři provozující telekomunikační sítě v lokalitě Skřípov a jejího okolí se vyjádřili k záměru souhlasně, nelze proto očekávat vlivy na kvalitu signálu a tím i k ovlivnění faktoru pohody vlivem provozování VE na telekomunikace. Sociální a ekonomické důsledky Významné sociální vlivy nejsou očekávány. Ekonomické vlivy spočívají v pravidelném příjmu do obecního rozpočtu (dle dohody s obcí), obnově a údržbě místní infrastruktury a vzniku pracovních příležitostí. Vliv na dotčené obyvatele Z předložené hlukové studie je zřejmé, že vypočtená hodnota hluku po uvedení parku větrných elektráren do provozu nepřesáhne v denní ani noční době hlukový limit použitelný pro předmětnou lokalitu, tj. 50 dB ve dne a 40 dB v noční době. Rizika poškození zdraví z dlouhodobého a trvalého vystavení obyvatel hlukové zátěži z provozu větrného parku 12 věží elektráren byla v souladu se zněním zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví reálně zvážena a s ohledem na výše uvedené nejistoty odhadu bylo možno označit tato rizika za akceptovatelná. Na základě identifikace zdravotně významných vlivů VE na obyvatelstvo a následném vyhodnocení jejich závažnosti lze výstavbu parku větrných elektráren v lokalitě Skřípov považovat z hlediska ochrany veřejného zdraví za stavbu přijatelnou, bez vážných dopadů na zdraví okolního obyvatelstva.



Strana: 52 z 72


2. Vlivy na ovzduší a klima Vlivy na kvalitu ovzduší Větrný park neprodukuje žádné emise do ovzduší, vlivy na kvalitu ovzduší jsou proto vyloučeny. Potenciální vlivy v průběhu výstavby v důsledku provozu stavební dopravy a stavebních mechanismů budou celkově malé a nevýznamné a budou omezeny opatřeními, navrženými pro minimalizaci negativních vlivů (viz část D oznámení, kapitola IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí). Vlivy na klima Vlivy na klima jsou vyloučeny.

3. Vlivy na hlukovou situaci ev. další fyzikální a biologické charakteristiky Vlivy hluku Pro vyhodnocení vlivů hluku byla provedena hluková studie (viz příloha 3 tohoto oznámení), na kterou v podrobnostech odkazujeme. Její výsledky jsou shrnuty následovně: Hluk z provozu větrného parku nepřekročí na hranici chráněného venkovního prostoru obce Skřípov hodnotu LAeq,T = 39,7 dB hladiny hluku dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (LAeq,T = 50/40 dB den/noc), jsou proto v denním i nočním období prokazatelně dodrženy. Na provoz větrného parku není navázán žádný pravidelný dopravní provoz. Občasný příjezd vozidel údržby a servisu není nutno považovat za zdroj hluku z dopravy, příjezd resp. odjezd jednotlivých vozidel nebude mít významný vliv na celodenní ekvivalentní hladinu hluku v území. Stavební práce nepřekročí dobu cca 3 měsíců. Ekvivalentní hladina hluku v chráněném venkovním prostoru (obec Skřípov) nepřekročí hodnotu cca LAeq,14h = 50 dB. Korigovaný limit pro období provádění stavebních prací (LAeq,14h = 65 dB, platí pro období mezi 7:00 až 21:00) je proto splnitelný bez dalších opatření. Totéž se týká i související stavební dopravy. Navržené řešení záměru proto dodržuje ustanovení nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Požadované limitní hladiny hluku pro nejbližší nebo nejvíce dotčený chráněný venkovní prostor resp. chráněný venkovní prostor staveb jsou prokazatelně dosažitelné. Otázka protihlukové ochrany tedy není v posuzovaném případě kritická a není nutno navrhovat dodatečná protihluková opatření nad rámec projektového řešení (tj. umístění a typ elektráren). Vlivy vibrací Vlivy vibrací jsou vyloučeny. Vlivy ionizujícího záření Vlivy ionizujícího záření jsou vyloučeny. Vlivy neionizujícího záření Vlivy neionizujícího záření jsou vyloučeny, limity dle nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením, budou spolehlivě dodrženy. Vlivy dalších fyzikálních nebo biologických faktorů Osvětlení elektráren (světelné letecké překážkové značení) bude viditelné i z terénu. Osvětlení nebude mít charakter světelného znečištění, tj. přezáření oblohy. Pro míru tohoto vlivu není stanoven limit, přímý fyzikální vliv osvětlení je nevýznamný a není ohrožující. Obtěžující vliv však nelze vyloučit. Terén při FileName: C785_09_VE_SKŘÍPOV_ozn.doc SaveDate: 25.5.2009


Strana: 53 z 72


elektrárnách ani příjezdové komunikace nebudou osvětleny, z tohoto důvodu tedy nevzniká možnost vzniku světelného znečištění. Možnost vzniku světelných odrazů (a tzv. stroboskopického jevu v jejich důsledku) bude minimalizována vhodně voleným nátěrem elektráren (stožáry, gondola, rotor), omezujícím odraz slunečního světla. Případné efekty v důsledku periodických odrazů slunečního světla od pohybujícího se rotoru tak budou omezeny. Tento jev v jednom konkrétním místě je přitom (vzhledem k pohybu slunce po obloze) poměrně krátkodobý. Frekvence případných odrazů se bude pohybovat v rozmezí 0,3 až 1,0 Hz, tj. mimo pásmo, které by mohlo vyvolat zdravotní ohrožení. Obtěžující vliv (krátkodobého charakteru) však nelze vyloučit. Možnost periodického vrhání stínu (a tzv. stroboskopického jevu v jeho důsledku) nelze v dané lokalitě vyloučit v obci Skřípov (v době zimního slunovratu, tj. kolem 21. prosince), v ranní době (po východu slunce), kdy sluneční kotouč může být1 při pohledu od obcí zastíněn pohybujícími se rotory elektráren. Frekvence případných odrazů se bude pohybovat v rozmezí 0,3 až 1,0 Hz, tj. mimo pásmo, které by mohlo vyvolat zdravotní ohrožení. Obtěžující vliv však nelze vyloučit. Lze doporučit, aby v době možného vzniku tohoto jevu byly elektrárny zastaveny. Vlivy biologických faktorů jsou vyloučeny (v rámci záměru nebudou využívány žádné biotechnologie ani geneticky upravované produkty).

4. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu Vlivy na odvodnění území V současné době je plocha dotčená záměrem nezastavěná, tvořená volným terénem. Na celém území tedy dochází k přirozenému vsakování srážkových vod resp. přirozenému odtoku do vodotečí. Realizací záměru dojde ke zvýšení zpevněných ploch v území (základová deska elektrárny o ploše cca 200 m2 pro každou z elektráren). Tyto plochy však nebudou odvodněny do kanalizace, ale do okolního terénu. Cesty a plochy pro jeřáb budou zpevněny propustnými materiály (štěrková drť, zatravňovací tvárnice apod.), nebránícími přirozenému zasakování. Dojde tak jen k dílčí změně v infiltraci srážkových vod, vliv na charakter odvodnění oblasti je proto hodnocen jako nevýznamný. Vlivy na kvalitu povrchové vody Při provozu větrného parku nebudou produkovány žádné odpadní vody, které by mohly ovlivnit kvalitu recipientů. Výstavba a provoz větrné elektrárny tedy neovlivní kvalitu povrchových vod. Obdobně tak v průběhu výstavby nedojde k ovlivnění kvality povrchových vod. Je třeba dodržovat správné technologické postupy stavebních prací, provozní a bezpečnostní předpisy a zabránit úniku ropných látek z používaných vozidel a stavebních mechanismů. Vlivy na podzemní vodu K ovlivnění hydrogeologických charakteristik by mohlo dojít zejména v souvislosti se zásahem do podložních hornin, které v dané oblasti mají funkci kolektoru podzemní vody, dále omezením dotace srážkovými vodami, či jejím odčerpáváním nebo řízeným vsakováním. Nosné sloupy větrných elektráren budou založeny plošně, do hloubky cca 1,85 m pod úroveň terénu (průměr základu cca 16 m). Není znám výskyt či přesná poloha kolektoru, nelze tedy říci, zda základy zasáhnou místní zvodeň. Souvislou hladinu podzemní vody do hloubky 2,0 m však nelze s největší pravděpodobností očekávat. Betonová základová deska bude překryta cca 130 cm nehutněné zeminy. Srážková voda bude volně vsakovat a stékat po povrchu základů do okolí. Rýha pro podzemní kabel bude mít základovou spáru v hloubce nejvýše cca 1,5 m pod povrchem terénu a bude bezprostředně po uložení kabelu zasypána původním výkopkem.

1 Při současném splnění více podmínek - poloha slunce (za elektrárnami), sluneční svit (bez zastínění oblaky), vanoucí vítr (tj. elektrárny v pohybu) a natočení gondoly elektráren.



Strana: 54 z 72


V rámci záměru se nepočítá s jakýmkoliv čerpáním podzemní vody, nebo realizací vsakovacích vrtů. Při výstavbě budou nově vybudovány příjezdové komunikace k jednotlivým elektrárnám a odstavné plochy pro jeřáb. Veškeré komunikace budou zhotoveny pouze hutněním místního materiálu, případně částečným vylepšením, jako je použití štěrku či zatravňovacích tvárnic. Infiltrační podmínky pro srážkovou vodu zůstanou tedy od těch stávajících nezměněny. Realizace záměru neovlivní, případně ovlivní pouze mírně a nevýznamně, hydrogeologický režim v dané oblasti. Vliv na kvalitu podzemní vody v posuzované oblasti lze označit jako nevýznamný, vodní zdroje nebudou ohroženy.

5. Vlivy na půdu Zábor půdy Záměr nevyžaduje trvalé odnětí pozemků, je navržen jako stavba dočasná. Dočasné (na dobu 20 až 25 let) odnětí pozemků zemědělského půdního fondu (ZPF) činí cca 33 060 m2, pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) nejsou záměrem dotčeny. Pozemky zemědělského půdního fondu se řadí (dle metodického pokynu Ministerstva životního prostředí č. OOLP/1067/96, k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu) do I. až III. třídy ochrany. Patří tedy částečně mezi půdy vysoce chráněné. Zvláště pak pozemky spadající do I. třídy ochrany, které jsou řazeny mezi bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech. Jejich odnětí se provádí pouze výjimečně, a to především v souvislosti s obnovou ekologické stability krajiny, popř. liniové stavby zásadního významu. V daném případě však k trvalému odnětí nedochází. Po ukončení doby provozu budou pozemky rekultivovány do původního stavu dle schváleného plánu rekultivace. Veškerá ornice, která bude skryta z pozemků, bude rozprostřena na okolní pozemky. Vlivem výstavby dojde k objemově významné manipulaci s podorničními vrstvami půdy (výkopovou zeminou). Jedná se o cca 12x450 = 5400 m3 zeminy (v rostlém stavu). Tato zemina bude z větší části využita k pokrytí základové patky elektrárny a případné zbytky budou deponovány na vhodné skládce, nebude ponechána na místě. Středem řešeného území je v současnosti nezávisle na řešeném záměru budována zpevněná cesta, jež bude v budoucnosti sloužit rovněž pro obsluhu většiny elektráren, díky této skutečnosti nedojde k dalším záborům vzhledem k obsluze větrného parku. Záměr nevyžaduje zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa, využití ostatních ploch pro účely záměru je bezproblémové. Pro období provádění stavebních a konstrukčních prací není vyžadováno dočasné odnětí, veškeré práce budou omezeny na dobu kratší než jeden rok, stejně tak výkopové práce pro kabelové vedení budou ukončeny v době kratší než jeden rok, nevyžadují tedy dočasné odnětí. Při dodržení standardních stavebních postupů by půdní povrch neměl být dotčen větrnou a vodní erozí, což je dáno zejména charakterem terénu, délkou období výstavby a okamžitou rekultivací, která bude následovat ihned po montáži elektráren. Úrodnost ani mimoprodukční vlastnosti okolní půdy tedy nebudou zásahem významně ovlivněny. Znečištění půd Za provozu záměru nebudou půdy znečišťovány. Vzhledem ke krátkému období výstavby a povaze záměru se nepředpokládá výraznější riziko znečištění půd ani v období stavebních a konstrukčních prací. Stabilita a eroze půdy V území se nevyskytuje nebezpečí většího narušení stability půd. Záměr je lokalizován do mírně svažitého terénu, při terénní pochůzce nebyly zjištěny žádné projevy vodní eroze.



Strana: 55 z 72


6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Projekt neuvažuje s hloubením podzemních prostor. Základové konstrukce větrných elektráren budou založeny do hloubky cca 2 m. Napojení elektráren na veřejnou síť bude podzemním kabelem. Rýha podzemního kabelu bude zasahovat do hloubky do cca 1,5 - 2,0 m pod povrch terénu. Veškerou stavební činností prováděnou v rámci záměru bude zasažena zvětralá vrstva skalního podkladu, případně pokryv kvartérního stáří. V místech, kde kabel bude veden v blízkosti komunikace budou výkopovými pracemi zasaženy vrstvy případných navážek (pokud byl terén v místě komunikací upravován). Základové konstrukce nebudou produkovat teplo, které by se šířilo pod základy budov a mohlo by ovlivnit kvalitu horninového prostředí. Zároveň nejsou zdrojem takových vibrací, které by mohly přecházet do podloží a narušit geologickou stavbu území, popř. narušit dynamickou stabilitu či způsobit ztekucení materiálů zemních těles a násypů. Tento typ stavby není potřeba chránit proti pronikání radonu z podloží do stavby. Stavba samotná (základ) tedy tvoří z geologického hlediska cizorodý prvek v geologické stavbě území, bez dalších vlivů na její kvalitu. Přírodní zdroje nebudou výstavbou ani provozem narušeny. Poškození nebo ztrátu geologických či paleontologických památek vzhledem k jejich absenci nepředpokládáme. Záměr nezasahuje do aktivního těžebního ani výsypkového prostoru.

7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Vliv na flóru území je omezen na plošný zábor stanovišť základy větrných elektráren, manipulačními plochami pro jeřáby a vybudováním příjezdových komunikací. Jak vyplývá z orientační charakteristiky území z botanického hlediska (viz kapitola C.II.7. Fauna, flóra a ekosystémy), nejedná se s velkou pravděpodobností o významné území a rovněž pravděpodobnost výskytu zvláště chráněných druhů rostlin je nízká. Přesto je doporučeno provést orientační floristický průzkum území ve vegetačním období. Při ukládání kabeláže, spojující větrný park s trafostanicí u Skřípova, nebude nutné kácení stromů. Je důležité zvolit takové technické řešení, které zabrání rovněž poškození kořenových systémů stromů. Hodnocení vlivů na faunu je významné zejména z ornitologického a chiropterologického hlediska. V příloze 5 tohoto oznámení jsou identifikovány potenciální vlivy větrných elektráren na ornitocenózy. Pro hodnocení významnosti těchto vlivů je nicméně nutné provést cca celoroční ornitologický (a rovněž chiropterologický) průzkum, zahrnující období tahů, hnízdění a zimovišť1. Až na základě takto získaných dat je možné provést objektivní hodnocení míry vlivů. U ostatních skupin živočichů je vzhledem k charakteru záměru a ekologickým nárokům jednotlivých druhů vliv nevýznamný. Záměr nezasahuje přímo do žádné lokality v rámci soustavy Natura 2000. Nejbližší takovou lokalitou je EVL (CZ0714080) Špraněk, cca 8,8 km východně od záměru. Předměty ochrany této EVL jsou zástupci letounů (netopýr brvitý, netopýr černý, netopýr velkouchý a vrápenec malý). Javoříčské jeskyně, které jsou součástí EVL, jsou významným zimovištěm mnoha druhů letounů (prokázán výskyt čtrnácti druhů) a jsou největším známým zimovištěm vrápenců malých v České republice. Z těchto důvodů vydal Krajský úřad Olomouckého kraje, obor životního prostředí a zemědělství stanovisko č.j. KUOK8054/2009 ze dne 29. 1. 2009, viz příloha 5.2 tohoto oznámení, jímž nevyloučil významný vliv na EVL nebo ptačí oblasti. Posouzení vlivů záměru na EVL Špraněk bude zpracováno na základě dat z celosezónního průzkumu ptáků a letounů, držitelem autorizace pro posuzování vlivů na lokality soustavy Natura 2000 Ing. Pavlem Koláčkem, PhD., ve fázi dokumentace EIA k tomuto záměru. Z hlediska územního systému ekologické stability nedojde realizací záměru k přímému zásahu do ÚSES, a to jak na regionální tak ani na lokální úrovni.

1




Strana: 56 z 72


Nejblíže skladebným součástem ÚSES se nachází věže VE 10, VE 11 a VE 12. Věž elektrárny VE10 se nachází ve vzdálenosti cca 150 m od regionálního biokoridoru 1432 jež tvoří hydromorfní větev ÚSES mezi regionálními biocentry 1891 (Otínsko) a 1892 (Úsobrnské údolí). Věže VE 12 a VE 11 jsou situovány v blízkosti RBC Otínsko a RBK 1432 - ve vzdálenosti cca 280 m.

8. Vlivy na krajinu V rámci tohoto oznámení bylo provedeno vyhodnocení vlivů na krajinný ráz (viz příloha 4). Součástí této přílohy je vyhodnocení vlivů a vizualizace záměru. V podrobnostech na tuto přílohu odkazujeme, její výsledky jsou shrnuty následovně: Dodržení obecných požadavků Dle metodických pokynů MŽP (2004, 2005) k vybraným aspektům postupu orgánů ochrany přírody, při vydávání souhlasu podle § 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. ke stavbám velkých větrných elektráren, jsou zmiňována nejdůležitější kritéria, které stavba musí splňovat: 1. Záměr s výrazným výškovým rozměrem umisťovaný v místě se specifickými podmínkami (dosah, rozhled, potenciál větru a p.) nelze hodnotit negativně z důvodu, že nebere ohled na harmonická měřítka krajiny, pokud efekty jeho realizace nelze prokazatelně zajistit v rámci již existujících staveb v širším okolí jeho navrhovaného umístění. 2. Při posuzování ohledu záměru stavby větrné elektrárny ke krajinnému rázu orgán zohlední, zda záměr obsahuje následující opatření k minimalizaci negativních dopadů uvedeného typu záměru na krajinný ráz nebo zajistí, aby souhlas k realizaci byl vázán jejich zajištěním: a) stavba větrné elektrárny je navržena jako stavba dočasná; (záměr VP Skřípov splňuje) b) propojovací elektrické a sdělovací vedení od větrné elektrárny k vyváděcímu bodu jsou navržena kabelovým podzemní vedení (záměr VP Skřípov splňuje) c) pro vyvedení elektrických výkonů nejsou ve volné krajině navrhovány nové nadzemní trasy, paralelní ke stávajícím; (záměr VP Skřípov splňuje) d) vedlejší stavby ke stavbě hlavní jsou umísťovány do zastavěného nebo zastavitelného území obce, mimo volnou krajinu a zda transformátorové stanice u větrných elektráren přes 1 MW jsou umístěny ve sloupech větrné elektrárny nebo mimo volnou krajinu; (záměr VP Skřípov splňuje) e) obslužné komunikace jsou navrženy zpevnit pouze kamenivem či zatravňovacími deskami v úrovni terénu a nikoliv nepropustnou povrchovou úpravou. Komunikaci s nepropustnou úpravou se doporučuje připustit pouze v případech, že bude součástí komunikačního systému okolního území, t.j. pouze v případě lesních cest, cyklostezek a pod.; (záměr VP Skřípov splňuje) f) areál větrné elektrárny ve volné krajině není oplocován; (záměr VP Skřípov splňuje) g) na částech větrné elektrárny je vyloučeno umístění reklam nebo reklamních zařízení; (záměr VP Skřípov splňuje) h) nosný sloup rotoru, gondola a rotory větrné elektrárny jsou navrženy s antireflexní matnou povrchovou úpravou v odstínech světle šedé barvy stanovené Vojenskou ubytovací a stavební správa; (záměr VP Skřípov splňuje) i) výstražné značení větné elektrárny pro účely leteckého provozu je navrženo výhradně barevným světelným překážkovým značením na gondole větrné elektrárny schváleným ÚCL v souladu s požadavky ICAO - Annex 14 Úmluvy č. 147/1947 Sb., o mezinárodním civilním letectví. Konce listů rotorů VE budou opatřeny červeným nátěrem RAL 3020, případně RAL 2009; (záměr VP Skřípov splňuje) j) nadzemní elektrické vedení je vybaveno ochrannými prostředky, které účinně zabrání usmrcování ptáků elektrickým proudem (§ 5a odst. 6 zákona); (záměr VP Skřípov splňuje - není použito nadzemní vedení) k) umístění větrné elektrárny je v požadovaném místě přípustné podle ostatních ustanovení zákona; (VP Skřípov splňuje dle územní studie „Větrné elektrárny v Olomouckém kraji“ bude řešeno v dalších řízeních)



Strana: 57 z 72


Výsledky hodnocení vlivů na krajinný ráz Při celkovém hodnocení přípustnosti stavby z hlediska jejího působení na krajinný ráz, vycházíme z těchto zjištění: • •

záměr není situován do žádného zvláště chráněného území z hlediska ochrany přírody a krajiny funkční podstata větrné elektrárny plně naplňuje principy trvalé udržitelnosti krajiny

•

záměr není nevratným zásahem do rázu krajiny. Po uplynutí doby životnosti elektráren lze technologii větrných elektráren snadno demontovat a lokalitu uvést do původního stavu a to řádově v časovém období několika týdnů

•

krajinný ráz hodnoceného území je již v současnosti částečně ovlivněn realizovanými větrnými elektrárnami

Na druhé straně byly zjištěny tyto skutečnosti: • větrný park významně narušuje základní krajinářské celky ležící v zóně interiérového působení v okruhu 2 km v nichž leží. Narušuje rovněž i některé doprovodné typické znaky dotčených oblastí krajinného rázu. • ovlivnění exteriérových a dálkových pohledů je možno hodnotit rovněž jako významné, nedosahuje však takové intenzity V této souvislosti je nutno konstatovat, že malá část posuzovaného krajinného prostoru je součástí území vymezeného jako přírodní park. V úvahu tak připadá možnost omezeného pohledového zásahu do přírodního parku Kladecko, kde může být dotčena jeho jižní část. Vzdálenost nejsevernějších věží VE k hranici přírodního parku je cca 2.2 km. V severovýchodním perimetru tak může dojít k pohledovému ovlivnění jak v pohledech dálkových tak i exteriérových. V rámci přírodního parku však mohou být ovlivněny převážně jen nejvýše položené krajinné prostory s převažující jižní a jihozápadní orientací a to již z větší vzdálenosti. Míra ovlivnění bude s narůstajícím odstupem klesat. Velmi okrajově může být pohledově dotčena malá část ležící v přírodním parku Řehořkovo Kořenecko, a to svahy jižně od Horního Štěpánova. Toto ovlivnění se však nebude jevit jako významné (vzhledem k tomu, že těžiště přírodního parku leží až jižněji, za lesnatým hřbetem, kam spadá k.ú. Kořenec). Na základě těchto skutečností konstatujeme, že stavba bude představovat významný zásah do současného krajinného rázu, a to zvláště v zóně blízkých pohledů. Nicméně záměr je navržen do území, které na základě výsledku územní studie "Větrné elektrárny na území Olomouckého kraje" umožňuje jejich umístění. Na závěr je nutno konstatovat, že stávající metodické postupy hodnocení vlivů záměrů na krajinný ráz sice poskytují jistý rámec kriterií z hlediska zajištění objektivity posouzení, přesto z podstaty problému bývá do určité míry "zatíženo" subjektivním pohledem hodnotitele (podrobněji viz příloha 4 tohoto dokumentu). Vliv na rekreační využívání krajiny Posuzované území leží v severní části Drahanské vrchoviny. Celá tato oblast představuje dosti atraktivní lesopolní krajinu s převahou polyfunkčního využívání s dominantním lesnictvím a ne příliš intenzivní formou zemědělské produkce. Krajina je zde protkána poměrně hustou sítí turistických a cyklistických stezek. V relativní blízkosti jsou Javoříčské jeskyně a hrad Bouzov, historicky významné městečko Boskovice, rekreační oblast u rybníka Suchý, technické památky (např. soubor větrných mlýnů v Kořenci, v Němčicích a jinde), blízkost Moravského krasu apod. Mnoho obcí si zde zachovalo relativně venkovský ráz a jsou již dlouhodobě využívány chalupáři z Brna či Olomouce. Celá oblast je lokalizována mimo významnější dopravní tahy. Jedná se tedy o klidné území s poměrně značným rekreačním potenciálem spíše však pro individuální rekreaci než pro masovější celoroční pobyt. Turistické využívání území je zde podle počtu kilometrů turistických tras poměrně vysoké. V současnosti je již v širší oblasti Drahanské vrchoviny v provozu několik menších větrných parků. Provoz VP Skřípov, ovšem může být určitou skupinou turistické veřejnosti považován za negativní, snižující rekreační využití krajiny. Na druhou stranu se VE mohou stát vyhledávanou atrakcí vhodně spojovanou s různými druhy turistiky pro jinak zaměřenou veřejnost (na základě analogií ze zahraničí ale i z prvních zkušeností z provozu VE u nás). Využívání větrné energie tak nutně nemusí být v konfliktu s převažujícími funkcemi a rozvojovými prioritami zdejšího regionu.



Strana: 58 z 72


9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Architektonické památky nebudou z důvodu jejich absence v lokalitě ovlivněny. Možnost archeologického nálezu v průběhu zemních prací při výstavbě záměru není jednoznačně vyloučena. V případě, kdy budou skrývkou, výkopem nebo jiným zásahem do terénu, narušeny archeologické struktury, bude nutno, ve smyslu ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů, zajistit záchranný archeologický výzkum.

10. Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu Záměr neklade významné nároky na dopravní infrastrukturu dotčeného území. V období provozu jsou dopravní nároky zanedbatelné (jednotky lehkých vozidel za týden) a neovlivní stávající dopravní zatížení území. Obdobně tak dopravní nároky v období výstavby (krátkodobě špičkově až desítky těžkých nákladních vozidel za den) jsou celkově malé a dočasné. Doprava součástí větrných elektráren bude řešena jako nadměrný náklad, s dočasnými omezeními na komunikační síti. Tato omezení budou dopravněorganizačně vyřešena v souladu s platnou legislativou a požadavky silničních správních orgánů. Infrastrukturní sítě v území nebudou záměrem dotčeny.

11. Jiné ekologické vlivy Vlivy v důsledku zneškodňování odpadů Z hlediska přímých vlivů na životní prostředí je problematika odpadů celkově málo významná a řešitelná běžnými technickými i legislativními postupy. Produkované odpady v obdobích výstavby i provozu nejsou významné ani svým množstvím, ani svojí kvalitou. Za provozu záměru jde v naprosté většině o odpady bez obsahu nebezpečných složek, tj. o odpady z údržby elektrického a elektronického zařízení, odpadní obaly a dále odpady z údržby zeleně. Množství odpadů bude malé, předpokládá se, že odpady budou předávány k recyklaci nebo oprávněným osobám ke zneškodnění. V průběhu výstavby záměru budou veškeré odpady zneškodňovány dodavatelskou firmou. I zde jde v naprosté většině o odpad bez obsahu nebezpečných složek, tj. odpady z elektrického zařízení, stavební a demoliční odpady (zejména vytěžená zemina a/nebo kameny resp. nespotřebovaný beton), kovy, odpady z lesnictví a dále různé druhy obalů, použité k přepravě materiálu.

II. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ Rozsah vlivů záměru je převážně lokální, daný prakticky rozsahem katastrů dotčených obcí. Prakticky ve všech sledovaných oblastech (obyvatelstvo a veřejné zdraví, ovzduší a klima, hluk a další fyzikální nebo biologické charakteristiky, podzemní a povrchová voda, půda, horninové prostředí a přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky, dopravní infrastruktura resp. jiné) jsou vlivy přijatelné a spolehlivě řešitelné za použití příslušných ochranných případně kompenzačních opatření (viz. kapitola D.IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí). Širší rozsah vlivů se může projevit v oblasti vlivů vizuálních, tj. vlivů na krajinu. Záměr představuje zásah do současného krajinného rázu, a to zvláště v zóně blízkých pohledů, kde je intenzita tohoto ovlivnění hodnocena jako velmi vysoká, nikoli však kritická. Ovlivnění dálkových pohledů je možno hodnotit rovněž



Strana: 59 z 72


jako významné, nedosahuje však takové intenzity. Záměr není umístěn v území se zvláštní ochranou krajinného rázu a takovýchto oblastí se již prakticky nedotýká. V oblasti vlivů na flóru, faunu a ekosystémy nelze učinit v době zpracování tohoto oznámení jednoznačný závěr o jejich významnosti. Pro jednoznačnou specifikaci předpokládaných vlivů bude nutno doplnit zejména tyto náležitosti, na jejichž základě bude teprve možno usuzovat na míru ovlivnění: • provedení cca celoročního ornitologického (a chiropterologického) průzkumu, zahrnujícího období: • hnízdění (cca počátek března až červen), • tahu (jarní a podzimní), • zimování (cca listopad až prosinec), • provedení vyhodnocení významnosti vlivů na ornitofaunu na základě výsledků ornitologického (a chiropterologického) průzkumu, • provedení orientačního biologického průzkumu prostoru umístění elektráren a jejich doprovodných součástí (základy, cesty, zpevněné plochy, vyvedení výkonu). Nepříznivé vlivy záměru, přesahující státní hranice, jsou vyloučeny.

III. CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH Provoz ani výstavba záměru nepředstavují významný rizikový faktor vzniku havárií nebo nestandardních stavů s nepříznivými environmentálními důsledky. Riziko spojené s provozem záměru je minimální a nevymyká se běžně přijímaným rizikům. Záměr nebude při běžném provozu ohrožovat svoje okolí. V případě vzniku námrazy na rotorech (která by mohla následným odlétáváním ohrožovat bezpečnost volně se pohybujících osob, zvířat resp. majetku) jsou elektrárny automaticky zastavovány, opětovně spouštěny jsou až po roztátí námrazy (bližší popis viz kapitola B.I.6. tohoto oznámení). Elektrárny jsou stavebně i konstrukčně navrženy podle platných technických norem a požadavků, jsou pravidelně revidovány a jištěny automatickými ochranami. Nelze zcela vyloučit nepředvídatelné události resp. zásah třetí strany (havárie letadla apod.). V takovémto případě by mohlo dojít až ke zhroucení stožáru resp. požáru gondoly, což by mohlo v krajním případě ohrozit v blízkém okruhu elektrárny přítomné osoby, živočichy nebo způsobit požár. V prostoru elektráren se však budou osoby pohybovat pouze výjimečně. K významnému ohrožení v širším území (např. následným únikem škodlivin) nemůže dojít. Riziko poškození životního prostředí resp. veřejného zdraví, spojené s výstavbou záměru, je minimální a nevymyká se běžně přijímaným rizikům stavebních resp. konstrukčních prací.

IV. CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Základní projektová opatření k prevenci, vyloučení, snížení popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů spočívají v těchto oblastech: • umístění záměru mimo úzký kontakt s obytným územím (obcemi), • umístění záměru mimo zvláště chráněná území (z hlediska ochrany přírody a krajiny), • návrh záměru na dobu dočasnou (období cca 20 až 25 let), • dodržení platných předpisů a norem v oblasti projekčního návrhu i v oblasti ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Výsledkem procesu posouzení vlivů na životní prostředí bude dále řada zdůvodněných opatření, zaměřených na ochranu jednotlivých složek životního prostředí a veřejného zdraví.



Strana: 60 z 72


V rámci zpracování tohoto oznámení jsou navržena následující opatření (opatření se mohou opakovat v rámci jednotlivých podskupin): Obyvatelstvo a veřejné zdraví • Elektrárny budou vybaveny systémem detekce námrazy, při vzniku námrazy budou automaticky odstaveny a znovu budou spuštěny až po roztátí námrazy. • Elektrárny budou natřeny matným nátěrem tak, aby byly maximálně omezeny možné odlesky. • V době možného vzniku stroboskopického jevu v důsledku periodického vrhání stínu na obec Skřípov budou elektrárny zastaveny. • Elektrárny budou udržovány v dobrém technickém stavu, zajišťujícím provoz v souladu s jejich technickou specifikací (zejména v oblasti hlučnosti) a zajišťujícím bezpečnost zařízení. • Stavební a konstrukční práce včetně související dopravy nebudou prováděny v nočních hodinách. Ovzduší a klima • Při výstavbě budou realizována opatření k omezení prašných emisí a vynášení materiálu ze staveniště na komunikace (očista vozidel, zakrývání dopravovaných sypkých substrátů, očista komunikací, neprovádění zemních prací v nepříznivých obdobích, omezení doby volného skladování sypkých materiálů, skrápění povrchu staveniště resp. další). Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky • V rámci zkušebního provozu bude provedeno měření hlučnosti v okolí elektráren tak, aby bylo možno ověřit jejich vliv na nejbližší resp. nejvíce dotčený chráněný venkovní prostor obce Skřípov. • Elektrárny budou udržovány v dobrém technickém stavu, zajišťujícím provoz v souladu s jejich technickou specifikací. • Elektrárny budou natřeny matným nátěrem tak, aby byly maximálně omezeny možné odlesky. • V době možného vzniku stroboskopického jevu v důsledku periodického vrhání stínu na obec Skřípov budou elektrárny zastaveny. Povrchová a podzemní voda • Přístupové cesty a plochy pro jeřáb budou zpevněny pouze materiály s propustnou povrchovou úpravou. • Zařízení staveniště nebude situováno v blízkosti vodního toku Olšany a jejího pravostranného přítoku. Zároveň zde nebude prováděno parkování a údržba mechanismů, ani zde nebudou skladovány závadné látky a/nebo lehce odplavitelný materiál. • Bude zabráněno přejíždění vodotečí stavební technikou. • Bude využívána stavební, konstrukční a údržbová technika v dobrém technickém stavu, úkapy ropných látek budou omezeny vhodnými opatřeními. • Staveniště bude vybaveno mobilním WC pro stavební a konstrukční personál. Půda • Skrytá ornice bude rozprostřena na okolní pozemky. • Výkopová zemina bude odvezena a deponována na vhodné skládce, nebude ponechána na místě. • Při výstavbě budou učiněna opatření pro zabránění eroze půdy. • Po uplynutí životnosti záměru budou elektrárny včetně základů a zpevněných ploch demontovány, prostor bude vyplněn zeminou a překryt ornicí v původní kvalitě a mocnosti. Horninové prostředí a přírodní zdroje • Bude využívána stavební, konstrukční a údržbová technika v dobrém technickém stavu, úkapy ropných látek budou omezeny vhodnými opatřeními.



Strana: 61 z 72


Fauna, flóra a ekosystémy • Bude proveden cca celoroční ornitologický (a chiropterologický) průzkum, zahrnující období hnízdění, tahu a zimování. Na základě výsledků tohoto průzkumu bude provedeno vyhodnocení významnosti vlivů na ornitofaunu a přípustnosti realizace záměru. • Bude proveden orientační biologický průzkum prostoru umístění elektráren a jejich doprovodných součástí (základy, cesty, zpevněné plochy, vyvedení výkonu). Krajina • Přístupové cesty a plochy pro jeřáb budou zpevněny pouze materiály s propustnou povrchovou úpravou. • Elektrárny budou natřeny matným nátěrem tak, aby byly maximálně omezeny možné odlesky. Hmotný majetek a kulturní památky • V případě zjištění archeologického nálezu v průběhu stavebních (zemních) prací budou okamžitě přerušeny práce a nález bude zajištěn proti ztrátě, poškození nebo zničení. Nález bude ohlášen stavebnímu úřadu a orgánu státní památkové péče, případně archeologickému ústavu nebo orgánu ochrany přírody. Dále bude postupováno podle dispozic těchto orgánů. Dopravní a jiná infrastruktura • Pro dopravu v průběhu stavebních a konstrukčních prací bude využívána stávající existující síť komunikací a polních cest, případně trasy přístupových cest navržených v rámci záměru. Mimo tyto trasy nebudou vytvářeny (ani dočasně) nové komunikace a cesty v krajině. • Případná dopravní omezení na komunikační síti v průběhu výstavby (dopravy rozměrných dílů) budou dopravně organizačně vyřešena. Ostatní • Odpady nebudou ponechávány na místě. Budou shromažďovány dle jejich druhů a následně odváženy a zneškodňovány odbornou firmou. Bude preferováno jejich znovuvyužití. S obaly bude přednostně nakládáno v režimu zákona o obalech.

V. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ Oznámení je zpracováno v rozsahu přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Oznámení hodnotí všechny složky životního prostředí dle požadavků zákona. Tím je smysl zákona naplněn formálně resp. procedurálně. Zvláštní pozornost je potom věnována těm složkám, jejichž ovlivnění je pro posuzovaný záměr charakteristické. Jde zejména o oblast vlivů na obyvatelstvo a veřejné zdraví, oblast vlivů na flóru, faunu a ekosystémy a dále oblast vlivů na krajinu. Tím je smysl zákona naplněn věcně. Pro oblast vlivů na obyvatelstvo a veřejné zdraví byly vypracovány tyto studie: • hluková studie, • vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví. Vlastní hodnocení bylo provedeno na základě srovnání očekávaných úrovní hluku a dalších potenciálních nox s legislativními požadavky na ochraně zdraví a dále odbornou úvahou na základě odborné literatury. Hodnocení bylo provedeno držitelem osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví. V oblasti vlivů na flóru, faunu a ekosystémy jsou zpracovávány tyto studie: • potenciálních vlivů VTE na obratlovce na lokalitě Skřípov



Strana: 62 z 72


Zpráva ze započatého průzkumu, jež je doložena v příloze č. 5 tohoto oznámení, je pouze obecná, provedená na základě dostupných archivních dat a informací. Musí tedy být doplněna dalšími podrobnými průzkumy, z tohoto důvodu nejsou formulovány jednoznačné závěry resp. výsledky hodnocení1. Pro oblast vlivů na krajinu byly vypracovány tyto studie: • vyhodnocení vlivů záměru na krajinný ráz, • vizualizace záměru. Vyhodnocení bylo provedeno odbornou úvahou zpracovatele na základě používaných metodik a příslušných grafických prací. Ostatní oblasti byly hodnoceny standardním způsobem, tj. porovnáním očekávaných vlivů záměru s legislativními předpisy nebo, pokud nejsou limity stanoveny, s celkovou únosností vlivů.

VI. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ OZNÁMENÍ V průběhu zpracování oznámení se nevyskytly takové nedostatky ve znalostech nebo neurčitosti, které by znemožňovaly jednoznačnou specifikaci možných vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví (na úrovni oznámení záměru). Podklady pro zpracování oznámení (zejména projektové řešení záměru) obsahují všechny nezbytné informace. V rámci zpracování oznámení byly provedeny všechny nezbytné a časově (sezónně) možné průzkumy, potřebné pro zjištění stavu území a následnou specifikaci možných vlivů. Pro jednoznačnou specifikaci předpokládaných vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví (na úrovni dokumentace vlivů záměru na životní prostředí) je však nutno doplnit zejména tyto náležitosti: • provedení cca celoročního ornitologického a chiropterologického průzkumu, zahrnujícího období: • hnízdění (cca počátek března až červen), • tahu (jarní a podzimní), • zimování (cca listopad až prosinec), • provedení vyhodnocení významnosti vlivů na ornitofaunu na základě výsledků ornitologického průzkumu, • provedení orientačního biologického průzkumu prostoru umístění elektráren a jejich doprovodných součástí (základy, cesty, zpevněné plochy, vyvedení výkonu). V ostatních oblastech vlivů jsou podklady dostatečné.

1 V řešeném území probíhá v současnosti roční ornitologický a chiropterologický průzkum (řešitel úkolu Mgr. Radim Kočvara), jehož výsledky budou k dispozici cca koncem října 2009.



Strana: 63 z 72


ČÁST E POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Záměr není předložen ve více variantách. Alternativně je řešeno pouze umístění konkrétních věží na konkrétních pozemcích v rozmezí, které není pro hodnocení vlivů na životní prostředí podstatné - věže jsou v jednotlivých alternativách umístěny v rozmezí metrů na pozemcích se stejnou kulturou i půdním pokryvem. Zábor půdy se v jednotlivých alternativách nijak nemění. Rovněž ostatní vlivy na jednotlivé složky životního prostředí zůstavají stejné. Důvodem pro existenci alternativ je majetkové řešení pozemků. Orientační schémata umístění věží uvedená v textu oznámení resp. v příloze zůstávají pro všechny alternativy umístění věží stejná (v daném měřítku se dílčí posunutí přesné lokalizace věže neprojeví).



Strana: 64 z 72


ČÁST F ZÁVĚR Oznámení popisuje a hodnotí očekávané vlivy na životní prostředí záměru "Výstavba větrného parku Skřípov". Rozhodující vlivy posuzovaného záměru se projevují zejména v oblasti vlivů na krajinu a dále v oblasti vlivů na biotickou složku životního prostředí. Záměr představuje zásah do současného krajinného rázu území, a to zvláště v zóně blízkých (interiérových) pohledů, kde je intenzita tohoto ovlivnění hodnocena jako velmi vysoká, nikoli však kritická. Ovlivnění vzdálených (exteriérových) a dálkových pohledů je hodnoceno rovněž jako významné, nedosahuje však takové intenzity. Záměr se přitom významně nedotýká žádného území se zvláštní ochranou krajinného rázu. Z hlediska ochrany krajiny je tedy záměr hodnocen jako podmínečně přípustný. Z hlediska ochrany biotické složky životního prostředí nelze učinit v současné době jednoznačný závěr. V dotčeném území je v současnosti prováděn celoroční ornitologický (a chiropterologický) průzkum, zahrnující období hnízdění, tahu a zimování. Teprve na základě výsledků tohoto průzkumu (cca 11/2009) je možno provést vyhodnocení významnosti vlivů a přípustnosti realizace záměru a rovněž podrobné hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy 2000. V ostatních oblastech vlivů (vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví, vlivy na ovzduší a klima, vlivy hluku a dalších fyzikálních nebo biologických charakteristik, vlivy na podzemní a povrchovou vodu, vlivy na půdu, vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje, vlivy na hmotný majetek a kulturní památky, vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu, případně jiné vlivy) jsou vlivy záměru celkově akceptovatelné, v souladu s příslušnými zákonnými limity. Obyvatelé obce Skřípov vyslovili se záměrem výstavby větrného parku souhlas.



Strana: 65 z 72


ČÁST G VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Shrnutí netechnického charakteru obsahuje ve stručné a srozumitelné formě údaje o záměru a dále závěry jednotlivých dílčích okruhů hodnocení možných vlivů záměru na životní prostředí. Zájemcům o podrobnější údaje proto doporučujeme prostudování příslušných kapitol oznámení. Základní údaje V katastrálním území obce Skřípov (okres Prostějov, Olomoucký kraj) je připravován záměr výstavby větrného parku, sestávajícího z celkem dvanácti větrných elektráren a podzemního elektrického vedení, napojujícího elektrárny na rozvodnu ve Skřípově. Záměr je navržen jako stavba dočasná na dobu životnosti 20 až 25 let. Umístění záměru je zřejmé z následujícího obrázku:


Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění Účelem větrného parku je využití potenciálu větrné energie v dotčeném území k výrobě elektrické energie. Pro umístění větrného parku v území jsou splněny tyto podmínky: • předpokládané vhodné větrné poměry dle údajů Ústavu fyziky atmosféry, • možnost dojezdu dopravních, stavebních a zvedacích mechanismů, dobrá dostupnost pro dopravní potřeby stavby a údržby bez konfliktních střetů s veřejnou dopravou, • dostatečný odstup od obydlí a sídel.



Strana: 66 z 72


Z širšího pohledu zdůvodňuje potřebu záměru povinnost státu plnit limity Evropské unie a závazky České republiky v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie. Cílem je zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie. Nejdůležitější přínosy využívání obnovitelných zdrojů energie, včetně větrných elektráren, lze shrnout do těchto bodů: • neprodukují emise skleníkových plynů, takže přispívají ke zmírňování klimatické změny, • neprodukují emise ostatních škodlivin (oxidy síry, dusíku, uhlovodíky, prachové částice a jiné), • jsou k dispozici přímo v ČR a není třeba je, na rozdíl od některých konvenčních zdrojů (ropa, plyn), dovážet, • využívání obnovitelných zdrojů je výrazně decentralizované, tzn. že pozitivně přispívá k bezpečnosti rozvodné sítě. Technologie výroby elektrické energie, využívající síly větru, je jednou z nejčistších forem výroby energie a naplňuje tak potřebu trvale udržitelného rozvoje společnosti. Po ukončení provozu je elektrárna lehce demontovatelná a veškeré díly jsou recyklovatelné. V území nezůstanou patrny žádné známky, které by na její přítomnost upozorňovaly. Technické řešení větrného parku

Podoba větrné elektrárny je všeobecně známa. Jde o stojan s rotorem, který zajišťuje využití síly větru (obdobně jako např. u větrného mlýna). V daném případě jsou zvoleny elektrárny typu MM-92, s třílistým rotorem, o výkonu 2000 kW elektrických. Průměr rotoru je 92,5 m, výška stojanu je 100 m. Tvar elektrárny je zřejmý z předcházejícího obrázku: FileName: C785_09_VE_SKŘÍPOV_ozn.doc SaveDate: 25.5.2009


Strana: 67 z 72


Vzhled větrného parku je zřejmý z následujícího modelového obrázku (pohled od jihu, ze severního okraje obce Brodek u Konice - od hřiště)1:

Větrný park nevyžaduje trvalý zábor zemědělského půdního fondu. Dočasné odnětí pozemků činí cca 33 060 m2 a bude řešeno dohodou s jejich vlastníky. Po ukončení doby životnosti elektráren budou elektrárny demontovány, plochy rekultivovány a navráceny původnímu účelu. Nejsou dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa. Provoz elektráren nevyžaduje odběr vody, elektrické energie, zemního plynu ani dalších surovin. Dopravní obsluha elektráren je velmi nízká a je omezena na občasné revize (cca 1x týdně). Provoz elektráren je automatický a je řízen prostředky dálkové komunikace. Obdobně tak při provozu elektráren nejsou vypouštěny žádné škodliviny do ovzduší ani nejsou vypouštěny žádné odpadní vody. Produkce odpadů je zanedbatelná a je omezena na odpady z údržby zařízení. Akustický výkon jednotlivých elektráren nepřekročí hodnotu 104 dB, tomu odpovídá hladina hluku cca 70 dB ve vzdálenosti 10 metrů. V prostoru nejbližších obcí (Skřípov, Brodek u Konice a Šubířov je potom prokazatelně zaručeno dodržení hygienických limitů hluku). Elektrárny neprodukují významné vibrace, které by se mohly šířit do okolí. Není ani produkován žádný typ škodlivého (radioaktivního nebo elektromagnetického) záření. Odlétávání námrazy z elektráren bude vyloučeno, elektrárny budou při vzniku námrazy automaticky odstaveny, znovu budou spuštěny až po roztátí námrazy (buď přirozeně nebo s pomocí vyhřívání listů rotoru). Odraz slunečního světla od elektráren bude omezen jejich matným nátěrem. Protože v některých obdobích roku nelze vyloučit vrhání stínu pohybujícího se rotoru na obec Skřípov (v období kolem 21. prosince ráno po východu slunce), budou elektrárny v tomto období při slunečním svitu zastavovány.

1

Další fotovizualizace jsou doloženy v příloze č. 1 tohoto dokumentu



Strana: 68 z 72


Základní údaje o stavu životního prostředí v území Území, kam mají být elektrárny umístěny, není z hlediska ochrany přírody a krajiny zvláště chráněno. Nejsou zde žádná velkoplošná chráněná území ani přírodní parky, maloplošná chráněná území jsou celkově vzdálená. V úvahu zde proto přichází pouze obecná ochrana přírody a krajiny. Dotčené území je přírodovědně rozmanité, místy se zastoupením přírodě blízkých ekosystémů, umístěných v krajinné matrici kulturních ploch agroekosystémů a lesních monokultur. Má celkově dobře zachovaný krajinný ráz a představuje tak harmonickou kulturní krajinu s vysokou estetickou a krajinářskou hodnotou. Dotčené území je osídleno, obydlení je soustředěno do obcí. Životní podmínky pro obyvatelstvo obcí jsou celkově příznivé a jsou pouze pomístně ovlivněny lokálními vlivy (doprava, výroba, ekonomické a sociální vztahy). Základní údaje o očekávaných vlivech na životní prostředí Rozhodující vlivy posuzovaného záměru se projevují zejména v oblasti vlivů na krajinu a dále v oblasti vlivů na biotickou složku životního prostředí (flóra a fauna). Záměr představuje zásah do současného krajinného rázu území, a to zvláště v zóně blízkých pohledů, kde je intenzita tohoto ovlivnění hodnocena jako velmi vysoká (nikoli však kritická). Ovlivnění vzdálenějších a dálkových pohledů je hodnoceno rovněž jako významné, nedosahuje však takové intenzity. Záměr se přitom významně nedotýká žádného území se zvláštní ochranou krajinného rázu. Z hlediska ochrany krajiny je tedy záměr hodnocen jako podmínečně přípustný. Z hlediska ochrany biotické složky životního prostředí nelze učinit v současné době jednoznačný závěr. V dotčeném území je nutno provést nejdříve cca celoroční průzkum ptáků a netopýrů, zahrnující období hnízdění, tahu a zimování. Teprve na základě výsledků tohoto průzkumu je možno provést vyhodnocení významnosti vlivů a přípustnosti realizace záměru. V ostatních oblastech vlivů (vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví, vlivy na ovzduší a klima, vlivy hluku a dalších fyzikálních nebo biologických charakteristik, vlivy na podzemní a povrchovou vodu, vlivy na půdu, vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje, vlivy na hmotný majetek a kulturní památky, vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu, případně jiné vlivy) jsou vlivy záměru celkově akceptovatelné, v souladu s příslušnými zákonnými limity. Opatření pro minimalizaci negativních vlivů na životní prostředí Základní projektová opatření k prevenci, vyloučení, snížení popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů spočívají v těchto oblastech: • • • •

umístění záměru mimo úzký kontakt s obytným územím (obcemi), umístění záměru mimo zvláště chráněná území (z hlediska ochrany přírody a krajiny), návrh záměru na dobu dočasnou (období cca 20 až 25 let), dodržení platných předpisů a norem v oblasti projekčního návrhu i v oblasti ochrany životního prostředí a veřejného zdraví.

Výsledkem procesu posouzení vlivů na životní prostředí bude dále řada zdůvodněných opatření, zaměřených na ochranu jednotlivých složek životního prostředí a veřejného zdraví. Nejzásadnější opatření, navržená v rámci zpracování tohoto oznámení, jsou shrnuta v následujícím přehledu: • Elektrárny budou vybaveny systémem detekce námrazy, při vzniku námrazy budou automaticky odstaveny a znovu budou spuštěny až po roztátí námrazy. • Elektrárny budou natřeny matným nátěrem tak, aby byly maximálně omezeny možné odlesky. • V době možného vzniku stroboskopického jevu v důsledku periodického vrhání stínu na obec Skřípov budou elektrárny zastaveny. • V rámci zkušebního provozu bude provedeno měření hlučnosti v okolí elektráren tak, aby bylo možno ověřit jejich vliv na nejbližší resp. nejvíce dotčený chráněný venkovní prostor obce Skřípov. • Přístupové cesty a plochy pro jeřáb budou zpevněny pouze materiály s propustnou povrchovou úpravou. • Skrytá ornice bude rozprostřena na okolní pozemky. • Výkopová zemina bude odvezena a deponována na vhodné skládce, nebude ponechána na místě. FileName: C785_09_VE_SKŘÍPOV_ozn.doc SaveDate: 25.5.2009


Strana: 69 z 72


• Při výstavbě budou učiněna opatření pro zabránění eroze půdy. • Po uplynutí životnosti záměru budou elektrárny včetně základů a zpevněných ploch demontovány, prostor bude vyplněn zeminou a překryt ornicí v původní kvalitě a mocnosti. • Bude proveden cca celoroční ornitologický (a chiropterologický) průzkum, zahrnující období hnízdění, tahu a zimování. Na základě výsledků tohoto průzkumu bude provedeno vyhodnocení významnosti vlivů na ornitofaunu a přípustnosti realizace záměru z hlediska vlivu na lokality soustavy NATURA 2000. • Bude proveden orientační biologický průzkum prostoru umístění elektráren a jejich doprovodných součástí (základy, cesty, zpevněné plochy, vyvedení výkonu). • Pro dopravu v průběhu stavebních a konstrukčních prací bude využívána stávající existující síť komunikací a polních cest, případně trasy přístupových cest navržených v rámci záměru. Mimo tyto trasy nebudou vytvářeny (ani dočasně) nové komunikace a cesty v krajině.



Strana: 70 z 72


ČÁST H PŘÍLOHY

Přílohy jsou zařazeny za hlavním textem tohoto oznámení.

Seznam příloh: Příloha 1 Mapové a situační přílohy 1.1 Přehledná situace záměru 1.2 Situace záměru a napojení na distribuční soustavu a komunikační síť 1.3 Fotodokumentace stávajícího stavu Příloha 2 Vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví Příloha 3 Hluková studie Příloha 4 Hodnocení vlivů na krajinu 4.1 Vyhodnocení vlivů na krajinný ráz 4.2 Vizualizace záměru Příloha 5 Zpráva z probíhajícího zoologického průzkumu Příloha 6 Doklady 6.1 Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace 6.2 Stanovisko orgánu ochrany přírody k možnému ovlivnění evropsky významných lokalit a/nebo ptačích oblastí 6.3 Autorizační osvědčení osob, které se podílely na zpracování oznámení

KONEC HLAVNÍHO TEXTU OZNÁMENÍ Datum zpracování oznámení, podpis zpracovatele oznámení a seznam osob, které se podílely na zpracování oznámení se nachází v jeho úvodní části.



Strana: 71 z 72

Příloha 1 Grafické přílohy

Ja ro mír a K oud e lk o v á M o ra v s k áT ř e bov á

J nF d a i le r Š u b ířo v Bo ž e a nPop e lk o v á u b ířo v Š

VE12

i c R h a rd H á j e k Bo ž e n a H á jk o v á In g . a J ro mír M e nš í k K la d k y

J e v í č k o

In g Z . de ně k Š mí d ( Kn o ic )e

VE11 A lo is M a z a l ( Sk ř íp o v ) i n g . M ir s o la v K ř e č e k P e t a r Ke ř č k o v á P ro s tě jo v

942

J o s e fV ra n e š ic (K o n i c e )

N D r. J a R naL a k o má ( S e n či k a) Jo s e f Sh c ö n( Bo hus la v ic e )

E liš k a H o f ma nno v á (K o n ic e ) J a r o mír N e k l( O lo mo uc ) R N D r. L a d is la v N e k l( P r o s ě t jo v )

E liš k a H o fm a nno v á (K o n ic e ) J a r o mír N e k l( O lo mo uc ) R N D r. L a d is la v N e k l( P r o s ě t jo v )

Zdň e kaT r e nd l o v á

I ng . Ji ří T o ma n ( Ko s te le c n a Ha n é )

( S řk íp o v )

RND r . Ja n aL ak o má (S e n ič k a ) J o s e fS c h ö n (B o h u s la v ic e ) V o tj ě c hR a jt r ( B e d ih š o ť)

R OL SKon i c e a .s .

s ič k a V O á c la v M V D r. Os i č k o v á Šá r k a ový d N v ů r- Č e rv e nk a

843

Ra dos la v a K r ön e ro v á (P ro s tě jo v ) V y ro u b a lP a v e l

Pe t r T o ma n

(K o n ic e )

K lu ž í n e k -H v oz d

D a g ma r K ra to c h v íl o v á (O lo mo uc ) L ib u š e No v á k ov á ( Mo r B . e ro u n) J iř n a P ů ro v á ( Mo r . B e ro u n) V ě ra R y c h lá (R ý ma ř o v )

Os i č k aVá c la v M V D r.

oz P e mk o v ý fo n d Č se k é r e pub li k y

O s ič k o v á Š á rk a No v ý dv ů r- Č e r v e n k a

u d mila O š le jš L k o v á ( S řk íp o v )

Rud o lf H a rt l( S k říp o v )

in g . M iro s la v K ře č e k P e tr a K e ř č k v oá

Vy r ou b a lP a v e l K lu ž í n e k - Hv oz d

P ro s t ě j o v In g Z . de ně k Š mí d ( Ko n ic e )

L u d w ig G r ő p l( Wie n ) J lu ie S c hőn ov á( Ba y e r n )

in g . M ir o s la v řK e č e k

Iv a n a Do s e d ě lo v á ( Ko n ic e ) n n a Ha A v č lí k o v á (L íp y )

Pe t ra K ře č k o v á Pr o s ě t jo v

Ja n S lu n s k ý (S řk íp o v )

I n g . M iro s la v T o ma n í lo B v ic e

in g . M iro s l a v K ře č e k P e rt a řK e č k o v á P ro s t ě j o v

in .g M ir s o la v K ře č e k P e t a r Ke ř č o k v á P r o s ě t jo v

M iro s la v R oz e h n al ( S k ří p ov )

VE10

in g M . i ro s l a v K ře č e k P e tr a řK e č k ová r os P t ě j o v

In g J. iří T o ma n (K o s t e l c naH ané )

776

Bo hus l a v Roz ma n ( H o rn í Š t ě pá nov ) á c la v R V o z ma n( S k ří p ov )

In g . M i ro s l a v To ma n B íl o v ic e I ng . Ji ří T o ma n ( Ko s te le c n a Ha n é )

I n g . Jiř íT o ma n (K o s t e le c n a Ha né)

d r už s tv o L u d míro v

I ng . J a r o mí rB ře z in a d ru ž s tv o L u d mír o v

Ch me ln ic e

J a r o s la v P řik r y l (S k ř íp o v )

in g . M i ro s l a v K ře č e k P e rt a řK e č k o v á P ro s t ě j o v

818

i n g . M ir o s la v K ř e č e k P e t ra K ře č k o v á P ro s ě t jo v

I n g . M ir o s la v D o le ž e l / B r n o M a ri e V e le k o v á/ K o n ic e

In g . J a r o mír B ř e z in a C h me l n i c e

R o ma n O š l e j š ek k ř íp o S v

In g . a J ro mír B ře z in a h me ln ic C e

1255 d ru ž s tv o L u d míro v

r u d ž s t v oL ud mí ro v

J o s e f Se d lá č e k Sk ř íp o v

A lo is K re č j íř

J o s e fK r a m p ol ápen V i c e

(S k říp o v )

VE9

In g . J a r o mí r B ř e z in a C h me l n ic e

Jo s e f Se d lá č e k

d r už s tv o L u d míro v

854

Da nue š Růž i č k o v á Sk ř íp o v

I n g. a J r o mír B ře z i n a Ch me ln ic e

MV D r. V á c la v O s ič ka

Sk ř íp o v

I ng . J a r o mí rB ře z in a Ch me ln ic e

In g . J a r o mír B ř e z in a C h me l n ic e

No v ý D v ů r, Č e r v enk a

P a v e lR a jtr r o P s ě t jo v I

ng. a I J ro mí rB ř e z in a h me ln ic e C

J os e f K o lín s ký S k ří p o v

ng

. M ir o B ílo s avl vic T o e ma n

n g . I

1304

n o ma v T o sl a ce M ir lo iv B í

ave P l Mo r a v e c I n g. a J ro mír B ře z i n a Ch me ln ic e

( S k ří p ov )

VE4 In g M . i ro la s vTo ma n B ílo v c i e

l o A i s K r e j č íř ( Sk ř íp o v )

VE8

in g . M iro s la v K ře č e k P e tr a K ře č k o v á P ro s t ě j o v

Zdn e k a Mű l e l ro v á (Č e k s á řT e boá v )

J in řd ic h L už ný Sk ř íp o v

MV D r. V á c la v O s i č ka No v ý Dv ů r , Č er v enk a

933

MV Dr V . á c la v O s ič k a No v ý Dv ů r ,Č e rv e n ka a Pve l Sv ob oda Růž e n aSv ob odo v á ( Oc ho z )

M a rie K o č r á k o v á (B rn o )

VE7

R NDr J . an aLak o má MV D r. V á c la v L a k o mý ( Se nč i ka )

1029

Růž e n aH anz a lo v á Sk ř íp o v

Ji n d ři c hL už ný k ří p S ov

Pav e l R a jt r r os P t ě jo v

i r M os l ílo v av ic e T om B

In g .

de ň ( k a Or r V lo v á no á ) vá Z

In (

o K

ste

lad

(P

V

Bo ž e n aPok o rn á S k říp o v

g. Jiř í le c T o n a ma H a n n é )

im ro s ír K tě j r ej o v) č í

in g. P e M i r tr a os l P r K ř a v o st e čk K ře ě jo vo ček v á

an

1476

VE3

In g . iM ro s l a v To ma n B íl o v ic e

E mili e F i d le ro v á Šu b ří o v

1401

I n g . M iro s la v T o ma n í lo B v ic e

1714

VE6

i n g . M ir o s la v řK e č e k P e t ra K ře č k o v á P ro s ě t jo v

E mili e F i d l e r o v á Šub í řo v

ůž e R n a Ha n z a l o v á k ří p S ov

In g . M iro s la v T o ma n B íl o v ic e

VE2

In g . M ir o s la v T o ma n B ílo v ic e Sv a to p lu k K a lv o da I n rg id K a l v odo v á ( S řk íp o v )

v a to p S l u k K a lv o da ( S k ří p ov )

o tj ě V c h G re p l (H ro c h ov )

In g . M iro s la v To ma n B íl o v ic e

In g J. ra o mír M e n š ík K la d k y

A rn o š t k a S tr e i to v á (S k ř íp o v )

a d is la L v J ir ů k( P r o s ě t jo v ) J iří K o u d e lk a (B ro d e k uKo n ic e ) J os e f K oud e lk a (P ro s t ě j o v ) ave P l Ko ude l k a( H r o c ho v ) M a ri e řP ik ry lo v á ( Ho r n í Šě t p áno v ) Zdň e kaT hon o v á (H o rn íŠ tě p á no v ) L e n k a Va ř e k o v á( B r o dek uK o n ic e )

P oz e mk o v ý fo n d Č e s k é r e pub l ik y

VE5

a re l K le K me n t M i lu š e K le me n to v á (B o r de k uKo n ic e )

In g . Jiř íT o ma n (K o s t e l e c n a Ha né )

ubo L mí rM a z á č P ro s ě t jo v

re p l j tě c o hG á v V udv L í k o Jiř in a c ho v H ro v á d a Š tů lo la Š tů lM i v tn ý Jo s e f t ě Š pá n o l a s v Ko u H o rn í t an S i hov c r o H

tě jo v c / P ro s o n v o s e f F ra c /T u rn J ně k F ra n Zde

A n to n ín K o ude lk a ( B r d oek uKo nc i e )

e n c in c lfin a í k V A d o v ) v č e á á n v o Š čík o ě t p Š e v n íŠ o r H (

i lk Ž a A n to n í n c O lo mo u

Iv a n a P ro c h áz k o v á (P ro s ě t jo v )

VE1 In g J. a r o mír M e n š ík K la d k y

EvaEn e n k e lo v á

Jo s e fa J e me lk o v á

I ng . M ir o s la v T o ma n B ílo v i c e

Pe t r S e k a n in a P ro s t ě j o v

P r o s ě t jo v

I n g . Ja o r mír M e n š ík l a K dk y

In g . J a r o mí rM e n š ík K la d k y

a te ř in a P K ír k ová ( H ro c ho v )

V la s t imil Š míd a ( H ro c hov )

In g J. iří T o ma n (K o s t e l e c naH ané )

Ma r ia n a S le p á nk o v á ( V e lk é O p at o v ic e )

Příloha 1.2 Napojení na distribuční soustavu a komunikační síť

1)

Obr. jih: foceno ze severního okraje Brodku u Konice od hřiště pohled k severu, v pozadí Skřípov

2b) Obr. detail: opačný podled oproti předchozímu, od Skřípova směrem k jihu k VE nad Brodkem, vlevo vojenský prostor východně od Skřípova, jižní část území pro umístění VE v detailu, foceno ze silnice 336618 mezi vodárnou a vojenským prostorem

2)

Kostel Nanebevstoupení Panny Marie ve Skřípově, v pozadí stávající VE v Brodku u Konice

4)

Kaple v centru obce

Příloha 2 Hluková studie

Ø´«µ±ª? -¬«¼·»

Ê ¬®²7 »´»µ¬®?®²§ Íµ 3°±ª

Ñ¾¶»¼²¿¬»´æ

ßÓÛÝ -ò ®ò ±òô Õ »²±ª? ëèô êðî ðð Þ®²±

3-´± ¦¿µ?¦µ§æ

ðç ðîê

Ð± »¬ -¬®¿²æ

ïë

Ð± »¬ ª#¬·-µ æ

ï

Æ¸±¬±ª·¬»´æ

ßÕËÍÌ×ÒÙô -°±´ò - ®ò ±òô Ý»¶´ éêô êðî ðð ÞÎÒÑ ¬»´òõ º¿¨ õìîð ëìë îïð îçé

Ê§°®¿½±ª¿´æ

Þ½ò Ê´¿¼·-´¿ª Ú·´¿

Æ±¼°±ª3¼?æ

×²¹ò Ó·®±-´¿ª Ú®·

Ü¿¬«³æ

îëò &²±®¿ îððç

²

ª´¿-¬²·½¬ª3³ º·®³§ ßÕËÍÌ×ÒÙò Ö»¶·½¸ ª»

±« ¼«†»ª²3³ ª±¼²3¸± -³´«ª²3¸± «® »²3 ²»¾± ° »¼?²3 ¬ »¬3 ±-±¾ ¶» ª?¦?²± ²¿ -±«¸´¿- ¦°®¿½±ª¿¬»´»ò

¿µ«-¬·½µ#½¸ ³ »²3 ò ïìèí ¿µ®»¼·¬±ª¿²? »-µ#³ ·²-¬·¬«¬»³ °®± ¿µ®»¼·¬¿½· µ ³ »²3 ¸´«µ« ª °®¿½±ª²3³ · ³·³±°®¿½±ª²3³ °®±-¬ »¼3 ¿ µ ¼¿´†3³ ·²²±-¬»³ «ª»¼»²#³ ª Ñ-ª ¼ »²3 ± ¿µ®»¼·¬¿½· ò íëçñîððê øª·¦ ©©©ò¿µ«-¬·²¹ò½¦÷ò

Ü× æ × Ñæ

ÝÆ îéêéçéìè îéêéçéìè

»ó³¿·´æ ¸¬¬°æ

¿µ«-¬·²¹à¿µ«-¬·²¹ò½¦ ©©©ò¿µ«-¬·²¹ò½¦

ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ

ÑÞÍßØ ï

FÊÑÜ òòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòí

î

Ô×ÌÛÎßÌËÎßô ÊCÐÑ ÛÌÒS ÐÎÑÙÎßÓÇ òòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòí

í

òòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòí

ì

òòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòò í

ë

ÐÑÐ×Í Í×ÌËßÝÛ òòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòì

ëòï ëòî

ê êòï

Í·¬«¿½» †·®†3½¸ ª¦¬¿¸ òòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòò ì Ø´«µ±ª7 &¼¿¶» òòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòò ë

ËÎ ÛÒS ØÔËÕÑÊCÝØ Ô×Ó×Ì òòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòè Ô·³·¬²3 ¸´«µ±ª7 ¸±¼²±¬§ ¦» -¬¿½·±²?®²3½¸ ¦¼®±¶ òòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòò è

é

ßÕËÍÌ×ÝÕW ÊCÐÑ ÌÇ òòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòç

è

ÍÇÍÌWÓ ÓÑÜÛÔßÝÛ òòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòò ïð

ç

ÙÎßÚ×ÝÕW ß ÌßÞÛÔ_ÎÒS ÊCÍÌËÐÇ ÐÎÑÙÎßÓË ØÔËÕõ òòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòò ïð

ïð

Æ_Ê ÎÛ ÒW ØÑÜÒÑÝÛÒS òòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòòò ïë

ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ Ø´«µ±ª? -¬«¼·»æ ÊÛ Íµ 3°±ª

-¬®¿²¿ ò î

Æò ò ðç ðîê


ï

Fª±¼

Ì¿¬± ¸´«µ±ª? -¬«¼·» ¶» ª§°®¿½±ª?²¿ ²¿ ¦?µ´¿¼ ±¾¶»¼²?ªµ§ -°±´» ²±-¬· ßÓÛÝ -ò ®ò ±òô Õ »²±ª? ëèô êðî ðð Þ®²±ò Æ¿µ?¦µ¿ ¶» ª»¼»²¿ °±¼ 3¦»²3 ª´?¼§ ò ïìèñîððê Í¾ò ¬®²#½¸ »´»µ¬®?®»² ª ±µ±´3 ±¾½» Íµ 3°±ªô ±µ®»Ð®±-¬ ¶±ªô ¦ ¸´»¼·-µ¿ ¸´«µ«ò Í¬«¼·» -» ¦¿µ´?¼? ²¿ ³ »¼¿²#³ ±¾¶»¼²¿¬»´»³ -¬«¼·»ò »¾§ ¦¸±¬±ª·¬»´» ¿ ±¾¶»¼²¿¬»´» ¿ ¾»¦ ±¾±«-¬®¿²²7¸± ±¼-±«¸´¿-»²3 ¶· ²»´¦» °±-µ§¬²±«¬ ¬ »¬3 ±-±¾ - ª#¶·³µ±« ·²ª»-¬±®¿ ¿ ±®¹?²

î

Ô·¬»®¿¬«®¿ô ª#°± »¬²3 °®±¹®¿³§

ï î

ë

Ò¿ 3¦»²3 ª´?¼§ ò ïìèñîððê Í¾òô ± ±½¸®¿² ¦¼®¿ª3 ° »¼ ²»° 3¦²·ª#³· & ·²µ§ ¸´«µ« ¿ ª·¾®¿½3ò Æ?µ±² îëèñîððð Í¾òô ± ±½¸®¿² ª» »¶²7¸± ¦¼®¿ª3 ¿ ± ¦³ ² ² µ¬»®#½¸ -±«ª·-»¶3½3½¸ ¦?µ±² ª »¬² ²±ª»´·¦¿½» ¦?µ±²»³ ò îéìñîððí ¦» ¼²» éò -®°²¿ îððí ¿ ¦?µ±²»³ ò íçî ¦» ¼²» îéò ¦? 3 îððëò ÍÒ ÛÒ êïìððóïï øíííïêð÷æ Ê ¬®²7 »´»µ¬®?®²§ò ?-¬ ïïæ Ó»¬±¼·µ¿ ³ »²3 ¸´«µ«ò »-µ# ²±®³¿´·¦¿ ²3 ·²-¬·¬«¬ô ïççèò Ó»¬±¼·½µ# ²?ª±¼ °®± ³ »²3 ¿ ¸±¼²±½»²3 ¸´«µ« ª ³·³±°®¿½±ª²3³ °®±-¬ »¼3ò Ó·²·-¬»®-¬ª± ¦¼®¿ª±¬²·½¬ª3 ó ¸´¿ª²3 ¸§¹·»²·µ Îå ò¶ò ØÛÓóíððóïïòïîòðïóíìðêëå ïîñîððïò Ê#°± »¬²3 °®±¹®¿³ °®± -¬¿²±ª»²3 ¸´«µ« ª» ª»²µ±ª²3³ °®±-¬ »¼3 ØÔËÕõô ª»®¦» èòîð °®±º·ò

ê é

¸¬¬°æññ³¿°§òïïèèò½¦ñ Í·¬«¿ ²3ô ¬»½¸²·½µ7 ¿ ¸´«µ±ª7 °±¼µ´¿¼§ °±-µ§¬²«¬7 ±¾¶»¼²¿¬»´»³ò

í ì

Ôß »¯òÌ ñ¼Þñ Ô© ñ¼Þñ ÝØÊ»ÐÍ ÆØ ÆÎ ÊÛ

ó »µª·ª¿´»²¬²3 ¸´¿¼·²¿ ¿µ«-¬·½µ7¸± ¬´¿µ« ß ó ¿µ«-¬·½µ# ª#µ±² ó ½¸®?² ²# ª»²µ±ª²3 °®±-¬±® -¬¿ª»¾ øª -±«´¿¼« -» ¦?µ±²»³ ò îëèñîððð Í¾òô ª» ¦² ²3 ²±ª»´§ ¬±¸±¬± ¦?µ±²¿÷ ó ¦¼®±¶ ¸´«µ« ó ¦?µ´¿¼²3 ®±ª·²¿ ó ª ¬®²? »´»µ¬®?®²¿


-¬®¿²¿ ò í

Æò ò ðç ðîê


ë

Ð±°·- -·¬«¿½»

ëòï

Í·¬«¿½» †·®†3½¸ ª¦¬¿¸

¬®²7 »´»µ¬®?®²§ -» ²¿½¸?¦»¶3 ª ¾´3¦µ±-¬· ±¾½» Íµ 3°±ªô ±µ®»- Ð®±-¬ ¶±ªò Ð®±-¬±® µ±´»³ ±¾§¬²#½¸ ¼±³ ¶» µ´¿-·º·µ±ª?² ¶¿µ± ÝØÊ»ÐÍô ª» µ¬»®7³ ¶» ²»¦¾§¬²7 ¦ ¸´»¼·-µ¿ ¸´«µ«ò Ð±¼®±¾² ¬«¬± -·¬«¿½· ¦±¾®¿¦«¶» ±¾®?¦»µ ò ïò Ø´«µ±ª7 °¿®¿³»¬®§ ²¿ª®¸±ª¿²#½¸ ª ¬®²#½¸ »´»µ¬®?®»² ¾§´§ ° »¼?²§ ±¾¶»¼²¿¬»´»³ -¬«¼·» ¿ ª§½¸?¦3 ¦ ³ »²3 ¸´«µ« -¬?ª¿¶3½3½¸ ¦¿ 3¦»²3ò Ì¿¬± ¸´«µ±ª? -¬«¼·» ¸±¼²±¬3 ¸´«µ±ª±« -·¬«¿½· ª ° »¼³ ¬²7 ± ÝØÊ»ÐÍò ÊÛ ¾«¼±« ª °®±ª±¦« ª ¼»²²3 · ²± ²3 ¼±¾ ø®±¦´·†»²3 ¼»² Š ²±½ ¶» ª -±«´¿¼« - ²¿ 3¦»²3³ ª´?¼§ ò ïìèñîððê Í¾ò÷ò Ñ¾®?¦»µ ò ïæ Í·¬«¿½»


-¬®¿²¿ ò ì

Æò ò ðç ðîê


ëòî

Ø´«µ±ª7 &¼¿¶»

Ð®± ¿µ«-¬·½µ7 ª#°± »´»µ¬®?®»²ô ° »¼¿²#³ ±¾¶»¼²¿¬»´»³ -¬«¼·»ò Ð±¼´» ÍÒ ÛÒ êïìððóïï øÊ ¬®²7 »´»µ¬®?®²§ò ?-¬ ïïæ Ó»¬±¼·µ¿ ³ »²3 ¸´«µ«÷ ¶» °®± ³ »²3ô ¸±¼²±½»²3ô ¿ ª#°± »¬ ²»¦¾§¬²7 -¬¿²±ª·¬ ¬¦ªò ®»º»®»² ²3 ®§½¸´±-¬ ª ¬®«ò Ö¿µ± ¶»¼²±¬²# ¦?µ´¿¼ °®± ª#°± ¬§ ¸´¿¼·² ¿µ«-¬·½µ7¸± ª#µ±²« ¿ °®± ¼¿´†3 ¿µ«-¬·½µ7 ¬®« óï è ³ò° · ¼»º·²±ª¿²#½¸ ®»º»®»² ²3½¸ °±¼³3²µ?½¸æ ª» ª#†½» ïð ³ ²¿¼ °±ª®½¸»³ ± ¼®-²±-¬· ðôðë ³ò Ü¿´†3 ¼»º·²· ²3 °±¼³3²µ§ ¶-±« «ª»¼»²§ ª ¾±¼ ïòí ÍÒ ÛÒ êïìððóïïò Ü´» ·²º±®³¿½3 -¼ ´»²#½¸ ±¾¶»¼²¿¬»´»³ -¬«¼·» ¶» °® ³ ®²? ®§½¸´±-¬ ª ¬®« ª ´±µ¿´·¬ Íµ 3°±ªô ª» ª#†½» ïð ³ ²¿¼ ¦»³-µ#³ °±ª®½¸»³ ° ìôí ³ñ- øª#°± ®±ª±-¬ °®±«¼ ²3 ª ¬®« ª ±¾´¿-¬· ²»¾§´¿ ° · ª#°± · -»ª»®±¦?°¿¼²3 ¿ ¦?°¿¼²3 ø¬»¼§ -³ ®»³ ±¼ ±¾½» Íµ 3°±ª÷ò Ì§¬± î -µ«¬» ²±-¬· °±-±«ª¿¶3 «ª»¼»²7 ª#°± ¬§ ²¿ -¬®¿²« ¾»¦°» ²±-¬·ò Ø´«µ †3 »²# ±¼ ª ¬®²#½¸ »´»µ¬®?®»² ¾§´ µ¿´µ«´±ª?² ª °®±-¬ »¼3 ª#°± »¬²3¸± °®±¹®¿³« ØÔËÕõ ª»®¦» èòîð °®±º·ò Ó±¼»´±ª? -·¬«¿½» ¦¿¸®²«¶» -±«¾ Ð®± ª#°± ²3 °?-³¿ ¸´¿¼·² ¿µ«-¬·½µ7¸± ª#µ±²«ô µ±®·¹±ª¿²7 ª?¸±ª#³ º·´¬®»³ ß ó ª·¦ «¶» ¦¿¸®²«¬3 ²»¶»² ¾ »²3 ¸´«µ« ª´·ª»³ ±¼-¬3² ²3 ²»¾± ²¿±°¿µ ¦ª#†»²3 ª´·ª»³ ±¼®¿¦ ô ¿´» · µ±²º·¹«®¿½· ¬»®7²«ô °±³±½3 ª®-¬»ª²·½ò Ê#-´»¼µ§ ª#°± ¬ ¶-±« ¼?²§ ° »¸´»¼²±« ¬¿¾«´µ±« ª» ª#°± ¬±ª#½¸ ¾±¼»½¸ ¿ ¸´«µ±ª±« ³¿°±« ±µ±´3 ÊÛò


-¬®¿²¿ ò ë

Æò ò ðç ðîê



-¬®¿²¿ ò ê

Æò ò ðç ðîê



-¬®¿²¿ ò é

Æò ò ðç ðîê


ê

Ë® »²3 ¸´«µ±ª#½¸ ´·³·¬

Ð±¦²?³µ¿æ Õ«®¦3ª±« ¶-±« ª§°-?²§ ° ò ïìèñîððê Í¾ò

êòï êòïòï

ò îëèñîððð Í¾òô ¿ ¦ ²¿ 3¦»²3 ª´?¼§

Ô·³·¬²3 ¸´«µ±ª7 ¸±¼²±¬§ ¦» -¬¿½·±²?®²3½¸ ¦¼®±¶ Ý¸®?² ²# ª»²µ±ª²3 °®±-¬±® ¿ ½¸®?² ²# ª»²µ±ª²3 °®±-¬±® -¬¿ª»¾

Ø±¼²±¬§ ¸´«µ« ø°±¼´» ²¿ 3¦»²3 ª´?¼§ ò ïìèñîððê Í¾òô ?-¬ ¬ »¬3æ Ø´«µ ª ½¸®?² ²7³ ª²·¬ ²3³ °®±-¬±®« -¬¿ª»¾ô ª ½¸®?² ²7³ ª»²µ±ª²3³ °®±-¬±®« -¬¿ª»¾ ¿ ½¸®?² ²7³ ª»²µ±ª²3³ °®±-¬±®«ô y ïæ Ø§¹·»²·½µ7 ´·³·¬§ ¸´«µ« ª ½¸®?² ²7³ ª»²µ±ª²3³ °®±-¬±®« -¬¿ª»¾ ¿ ª ½¸®?² ²7³ ª»²µ±ª²3³ °®±-¬±®«÷ô › -» ª§¶¿¼ «¶3 »µª·ª¿´»²¬²3 ¸´¿¼·²±« ¿µ«-¬·½µ7¸± ¬´¿µ« ß Ôß»¯ôÌò Ê ¼»²²3 ¼±¾ -» -¬¿²±ª3 °®± è -±«ª·-´#½¸ ¿ ²¿ -»¾» ²¿ª¿¦«¶3½3½¸ ²»¶¸´« ² ¶†3½¸ ¸±¼·² øÔß»¯ôè¸÷ô ª ²± ²3 ¼±¾ °®± ²»¶¸´« ² ¶†3 ï ¸±¼·²« øÔß»¯ôï¸÷ò Ô·³·¬§ ª» ª»²µ±ª²3³ °®±-¬±®« ¶» ¬ µ±²¿ ò îëèñîððð Í¾òô ª» ¦² ²3 ²±ª»´§ ¬±¸±¬± ¦?µ±²¿æ Ý¸®?² ²#³ ª»²µ±ª²3³ °®±-¬±®»³ -» ®±¦«³3 ²»¦¿-¬¿ª -°±®¬«ô ´7 »²3 ¿ ª#«½»ô - ª#¶·³µ±« ´»-²3½¸ ¿ ¦»³ ¼ ´-µ#½¸ °±¦»³µ ¿ ª»²µ±ª²3½¸ °®¿½±ª·† ò Ý¸®?² ²#³ ª»²µ±ª²3³ °®±-¬±®»³ -¬¿ª»¾ -» ®±¦«³3 °®±-¬±® ¼± î ³ ±µ±´± ¾§¬±ª#½¸ ¼±³ ô ®±¼·²²#½¸ ¼±³ ô -¬¿ª»¾ °®± †µ±´²3 ¿ ° »¼†µ±´²3 ª#½¸±ª« ¿ °®± ¦¼®¿ª±¬²3 ¿ -±½·?´²3 & · º«²µ ² ±¾¼±¾²#½¸ -¬¿ª»¾ò ÝØÊ»ÐÍæ Ü»²²3 ¼±¾¿ øê ó îî ¸÷æ Ô¿»¯ôÌò ã ëð ¼Þ Ò± ²3 ¼±¾¿ øîî ó ê ¸÷æ Ô¿»¯ôÌò ã ìð ¼Þ ÝØÊ»Ðæ Ü»²²3 · ²± ²3 ¼±¾¿æ Ô¿»¯ôÌò ã ëð ¼Þ Ê ° 3°¿¼ ½¸¿®¿µ¬»®ô ¶» ¬ »¾¿ô °± ÝØÊ»ÐÍæ

Ü»²²3 ¼±¾¿ øê ó îî ¸÷æ Ò± ²3 ¼±¾¿ øîî ó ê ¸÷æ

æ

·²º±®³¿ ²3

Ô¿»¯ôÌò ã ìë ¼Þ Ô¿»¯ôÌò ã íë ¼Þ »¼»†´#½¸ ³ »²3 ¶·²#½¸ ¬§° ÊÛ Š ²»° »¼°±µ´?¼?ò


-¬®¿²¿ ò è

Æò ò ðç ðîê


é

ßµ«-¬·½µ7 ª#°± ¬§

Ê#°± ¬§ ¸´«µ« ¾§´§ °®±ª»¼»²§ °±³±½3 °®±¹®¿³« ØÔËÕõô ª»®¦» èòîð °®±º·ò Ð±¼´» ³¿°±ª7 ¼±µ«³»²¬¿½» ¿ ª†»½¸ ª-¬«°²3½¸ °±¼µ´¿¼ ¾§´¿ ª °®±-¬ »¼3 °®±¹®¿³« ØÔËÕõ ª§¬ª± »²¿ ¸´«µ±ª? ³¿°¿ °± 3¬¿¶3½3 - ïî¬· ÊÛ ¶¿µ± ¦¼®±¶· ¸´«µ«ò Ó±¼»´ ±¾-¿¸«¶» ª†»½¸²§ ±¾¶»µ¬§ô µ¬»®7 ³±¸±« ³3¬ ª´·ª ²¿ †3 »²3 ¸´«µ« ª ¼¿²7 ´±µ¿´·¬ ø±¼®¿¦§ô -¬3² ²7 ±¾¶»µ¬§ò Ü± ª#°± ¬ ¶» ¦¿¸®²«¬ ¬¿µ7 ª´·ª °±¸´¬·ª±-¬3 ¶»¼²±¬´·ª#½¸ ±¾¶»µ¬ ò Ì»®7² ¶» ª» ª†»½¸ ° 3°¿¼»½¸ ³±¼»´±ª?² ¶¿µ± ±¼®¿¦·ª# Š ª#°± ¬§ ¶-±« ¬3³¬± °±-«²«¬§ ³3®² ²¿ -¬®¿²« ¾»¦°» ²±-¬·ò Ê´·ª ¦»´»²

²¿¬#½¸ °±®±-¬ ª ¬†3¸± ®±¦-¿¸«ò

ßµ«-¬·½µ7 ª#µ±²§ ¦¼®±¶ ¸´«µ«ô ª§½¸?¦3 ¦ °±¼µ´¿¼ ° »¼¿²#½¸ ±¾¶»¼²¿¬»´»³ò Ø´¿ª²3 ª#-¬«°§ «ª?¼3³» ª ¬7¬± ¦°®?ª

®³§ò

Ê±´¾¿ ¦?µ´¿¼²3 ®±ª·²§æ ÆÎ ¶» °±³§-´² ª»¼»²¿ ª &®±ª²· ¬»®7²«ô °±³±½3 ª®-¬»ª²·½ò Ê#-´»¼»µ ª#°± ¬ ¶» °®»¦»²¬±ª?² º±®³±«æ ó ó

¹®¿º·½µ7¸± ª#-¬«°« Š ³¿°¿ ¸´¿¼·² ¿µ«-¬·½µ7¸± ¬´¿µ« ßå ¬¿¾«´µ§ ó ¸´¿¼·²§ ¿µ«-¬·½µ7¸± ¬´¿µ« ß ª ¶»¼²±¬´·ª#½¸ ª#°± ¬±ª#½¸ ¾±¼»½¸ò Ê#°± ¬±ª7 ¾±¼§ ¶-±« ¦²?¦±®² ²§ ª ¹®¿º·½µ#½¸ ª#-¬«°»½¸ ø¸´«µ±ª#½¸ ³¿°?½¸÷ »´·°-±« - 3-´»³ò

Ò»¶·-¬±¬¿ ª#°± ¬« Ê#°± ¬±ª# °®±¹®¿³ ²¿ ¦?µ´¿¼ ¦¿¼¿²#½¸ ª-¬«°²3½¸ ¼¿¬ ± ¦¼®±¶3½¸ ª§¬ª± 3 ³¿¬»³¿¬·½µ7 ª#°± ¬±ª7 ³±¼»´§ ¿ ª» ¦ª±´»²#½¸ µ±²¬®±´²3½¸ ¾±¼»½¸ ª§°± ¬» »µª·ª¿´»²¬²3 ¸´¿¼·²§ ¿µ«-¬·½µ7¸± ¬´¿µ« Ôß»¯ôÌò Ê#-¬«°»³ ¦» -±º¬©¿®« ¶-±« µ®±³ ª§°± ¬»²#½¸ ¸±¼²±¬ ª ¶»¼²±¬´·ª#½¸ ®»º»®»² ²3½¸ ¾±¼»½¸ ¬¿µ7 ¹®¿º·½µ§ ¦²?¦±®² ²7 ¸´«µ±ª7 ³¿°§ò Æ ¸´»¼·-µ¿ ° »-²±-¬· ª#°± ¬ ¸±¼²±¬ Ô ß»¯ôÌ «ª?¼ ¶3 ¬ª ®½· -±º¬©¿®« ²¿ ¦?µ´¿¼ ¶·³· °®±ª»¼»²#½¸ »¨°»®·³»²¬?´²3½¸ ³ · ±ª ±ª?²3 -¸±¼§ ²¿³ »²#½¸ ¼¿¬ - ª§°± ¬»²#³· ¸±¼²±¬¿³· ¾§´± ¦¶·†¬ ¬»²7 ¸±¼²±¬§ Ôß»¯ôÌ ²¿³ »²7ô ¬¶ò ¸±¼²±¬§ Ôß»¯ôÌ ¦3-µ?ª¿²7 ²¿ ¦?µ´¿¼ ª#°± ¬ ß»¯ôÌ ®»?´² °±-¬«°»³ ¼´» ³»¬±¼·µ§ ª#°± ¬« ¸´«µ« ¶-±« ²¿ -¬®¿² ¾»¦°» ²±-¬· ª#°± ¬«ò ² ²¿³ »²7 ¸±¼²±¬§ ¦¿ °±¼³3²»µ -¬¿²±ª»²#½¸ ª ¬7¬± ¬»²? ¸±¼²±¬¿ò


-¬®¿²¿ ò ç

Æò ò ðç ðîê


è

Í§-¬7³ ³±¼»´¿½»

Ð?-³¿ ¸´¿¼·² ¿µ«-¬·½µ7¸± ¬´¿µ« ß ¾§´¿ ª ¹®¿º·½µ#½¸ ª#-¬«°»½¸ °®±¹®¿³« Ø´«µõ ¦±¾®¿¦±ª?²¿ ª µ®±µ« °± ë ¼Þ ª ®±¦-¿¸« ±¼ îë ¼Þ ëð ¼Þò ×¦±º±²²3 µ ·ªµ¿ ´·³·¬²3 ¸§¹·»²·½µ7 »µª·ª¿´»²¬²3 ¸´¿¼·²§ ¿µ«-¬·½µ7¸± ¬´¿µ« ß ¶» ²¿ ¶»¼²±¬´·ª#½¸ ¸´«µ±ª#½¸ ³¿°?½¸ ¬ª± »²¿ ¸®¿²·½3 ³»¦· »®ª»²#³ ¿ ¦»´»²#³ °?-³»³ øª·¦ ´»¹»²¼¿ « ¶»¼²±¬´·ª#½¸ ³¿°÷ò Ù®¿º·½µ7 ª#-¬«°§ ¶-±« ¦¼» ° ¿ ê ³ ²¿¼ ÆÎò Ì¿¾«´±ª7 ª#-¬«°§ ¦±¾®¿¦«¶3 ª»®¬·µ?´²3 °® ¾ ½¸®?² ²#½¸ º¿-?¼?½¸ô ¬»¼§ ª ÝØÊ»ÐÍô ° · ±¾§¬²#½¸ ¼±³ - ±µ²§ ¼± ±¾§¬²#½¸ °®±-¬±®ò

ç

Ù®¿º·½µ7 ¿ ¬¿¾»´?®²3 ª#-¬«°§ °®±¹®¿³« ØÔËÕõ

Ù®¿º·½µ7 ª#-¬«°§ ¶-±« ¦¼» ° i

í ³ ²¿¼ ¦?µ´¿¼²3 ®±ª·²±«ô

i ê ³ ²¿¼ ¦?µ´¿¼²3 ®±ª·²±«ò Ì¿¾»´?®²3 ª#-¬«°§ ¦±¾®¿¦«¶3 ª»®¬·µ?´²3 °® ¾

²#½¸ º¿-?¼?½¸ò

Ð®± ° »¸´»¼²±-¬ -·¬«¿½» ° »¼µ´?¼?³» ¶¿µ± °®ª²3 íÜ ³¿°« ³±¼»´±ª¿²7 ±¾´¿-¬· ø±¾®?¦»µ ò ï÷ò Ñ¾®?¦»µ ò î ¦±¾®¿¦«¶» ¸´«µ±ª±« ³¿°« ½»´µ±ª7 ±¾´¿-¬· ª» ª#†½» í ³ ²¿¼ ÆÎò Ò¿ ±¾®?¦½3½¸ ò í ¿ »¼µ´?¼?³» ¼»¬¿·´²3 ¸´«µ±ª7 ³¿°§ ¦¿³ µ» ¦¼®±¶ ³ ¸´«µ«ò Ñ¾®?¦»µ ò ïæ íÜ ³¿°¿ ³±¼»´±ª¿²7 ±¾´¿-¬·


-¬®¿²¿ ò ïð

Æò ò ðç ðîê

ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ Ñ¾®?¦»µ ò îæ Ø´«µ±ª? ³¿°¿ ª» ª#†½» í ³ ²¿¼ ¬»®7²»³ Š ½»´µ±ª? -·¬«¿½»


-¬®¿²¿ ò ïï

Æò ò ðç ðîê

ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ Ñ¾®?¦»µ ò íæ Ø´«µ±ª? ³¿°¿ ª» ª#†½» í ³ ²¿¼ ¬»®7²»³ Š ¼»¬¿·´²3 -·¬«¿½»


-¬®¿²¿ ò ïî

Æò ò ðç ðîê

ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ Ñ¾®?¦»µ ò ìæ Ø´«µ±ª? ³¿°¿ ª» ª#†½» ê ³ ²¿¼ ¬»®7²»³ Š ¼»¬¿·´²3 -·¬«¿½»


-¬®¿²¿ ò ïí

Æò ò ðç ðîê

ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ Ì¿¾«´µ¿ ò ïæ Ê#°± ¬±ª7 ¾±¼§ Ì ß Þ Ë Ô Õ ß

ò ï ï î î í í ì ì ë ë ê ê é è ç ç ïð ïð ïï ïï ïî ïî ïí ïí ïì ïì ïë ïë ïê ïê ïé ïé ïè ïè ïç ïç îð îð îï îï îï îî îî îî îí îí îí îì îì îë îë îê

ª#†µ¿ íòð êòð íòð êòð íòð êòð íòð êòð íòð êòð íòð êòð íòð íòð íòð êòð íòð êòð íòð êòð íòð êòð íòð êòð íòð êòð íòð êòð íòð êòð íòð êòð íòð êòð íòð êòð íòð êòð íòð êòð ïïòð íòð êòð ïïòð íòð êòð ïïòð íòð êòð íòð êòð íòð

Þ Ñ Ü

Í±« ¿¼²·½» ïêïíòëå ïïðéòì ïêïíòëå ïïðéòì ïêïêòðå ïïïçòð ïêïêòðå ïïïçòð ïêðêòêå ïïíêòï ïêðêòêå ïïíêòï ïëçðòîå ïïéêòè ïëçðòîå ïïéêòè ïëçéòïå ïîðçòë ïëçéòïå ïîðçòë ïëçïòïå ïïççòï ïëçïòïå ïïççòï ïëêçòíå ïîîçòï ïëéðòëå ïîíèòé ïëììòëå ïíðëòï ïëììòëå ïíðëòï ïëìèòëå ïíïëòï ïëìèòëå ïíïëòï ïëîçòíå ïííîòì ïëîçòíå ïííîòì ïëîìòðå ïíìéòè ïëîìòðå ïíìéòè ïëïçòêå ïíççòí ïëïçòêå ïíççòí ïëîðòêå ïìïïòî ïëîðòêå ïìïïòî ïëìëòïå ïìéçòé ïëìëòïå ïìéçòé ïëèêòëå ïìéìòç ïëèêòëå ïìéìòç ïêìëòèå ïììèòì ïêìëòèå ïììèòì ïêêðòíå ïìèíòì ïêêðòíå ïìèíòì ïéêîòêå ïëïïòð ïéêîòêå ïëïïòð ïéêêòêå ïëîíòè ïéêêòêå ïëîíòè ïçðëòìå ïêìîòé ïçðëòìå ïêìîòé ïçðëòìå ïêìîòé ïçïèòìå ïêìðòí ïçïèòìå ïêìðòí ïçïèòìå ïêìðòí ïçíïòðå ïêìêòè ïçíïòðå ïêìêòè ïçíïòðå ïêìêòè ïçëíòëå ïêëíòð ïçëíòëå ïêëíòð îðéèòçå ïéëíòè îðéèòçå ïéëíòè îðçìòéå ïéêïòè

Ê C Ð Ñ

Ì Ë

¼±°®¿ª¿

ø Ò Ñ Ý ÷ Ôß»¯ ø¼Þ÷ °® ³§-´ íðòì íëòí îçòé íðòí îçòï îçòç îéòê îèòé îéòë îèòé îéòï îèòí îíòë îíòê îëòê îêòé îëòé îêòè îîòé îëòë îëòë îêòë îëòç îêòè îêòð îêòç îìòê îêòë îêòï îéòí îèòì íïòì îêòí îèòí íèòï íèòé íéòð íéòî îëòð îêòè íîòð îèòé íðòë íêòé îéòí îçòï íìòè îéòð îçòð íðòð íïòî îçòê

½»´µ»³ íðòì íëòí îçòé íðòí îçòï îçòç îéòê îèòé îéòë îèòé îéòï îèòí îíòë îíòê îëòê îêòé îëòé îêòè îîòé îëòë îëòë îêòë îëòç îêòè îêòð îêòç îìòê îêòë îêòï îéòí îèòì íïòì îêòí îèòí íèòï íèòé íéòð íéòî îëòð îêòè íîòð îèòé íðòë íêòé îéòí îçòï íìòè îéòð îçòð íðòð íïòî îçòê


-¬®¿²¿ ò ïì

Æò ò ðç ðîê

ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ îê îé îè îç íð íï íî íí íì íë íê íé íé íè íè íç íç ìð ìï ìî ìí ìì ìë ìê ìé ìè ìç ìç ëð ëï ëî

êòð íòð íòð íòð íòð íòð íòð íòð íòð íòð íòð íòð êòð íòð êòð íòð êòð íòð íòð íòð íòð íòð íòð íòð íòð íòð íòð êòð íòð íòð íòð

îðçìòéå îïéçòéå îîïìòèå îîìèòìå îîéïòïå îîêîòêå îíìéòðå îìðíòðå îìïíòìå îìíëòêå îìëëòîå îëðéòïå îëðéòïå îëïéòèå îëïéòèå îëîïòêå îëîïòêå îëêéòìå îëèðòìå îëéìòíå îëììòëå îëîðòçå îëííòìå îìçêòêå îëïðòðå îìççòíå îìèçòéå îìèçòéå îìèîòðå îììëòïå îìéëòëå

ïéêïòè ïéçïòë ïèðíòë ïèïêòì ïèðíòð ïèðìòç ïèëçòð ïçëçòï ïçêéòè îðïèòç îðëìòð îðííòç îðííòç îðíìòï îðíìòï îðììòë îðììòë îïîïòê îïïéòç îïíîòê îïìçòë îïééòï îîðéòë îîìïòð îîêëòè îîçðòë îíìðòí îíìðòí îííìòï îîèéòí îîëéòí

íðòè íðòè íïòï íðòí íðòì íðòî íðòé îçòç íîòï íêòé íêòí íëòð íéòç íèòì íçòé íéòè íçòð íèòð íçòî íëòï íëòê íêòç íêòè íêòð ííòë îêòî ííòé íìòð îéòï îðòê íìòê

¶» °±¼¾¿®ª»² ª#°± ¬±ª# ¾±¼ - ²»¶ª§††3 ·³·-3 ¸´«µ«ò Ö¿µ ¶» °¿¬®²7 ¦ ª#°± ò

ïð

íðòè íðòè íïòï íðòí íðòì íðòî íðòé îçòç íîòï íêòé íêòí íëòð íéòç íèòì íçòé íéòè íçòð íèòð íçòî íëòï íëòê íêòç íêòè íêòð ííòë îêòî ííòé íìòð îéòï îðòê íìòê

ÝØÊ»ÐÍ °®±µ¿¦¿¬»´²

Æ?ª ®» ²7 ¸±¼²±½»²3

Ò¿ °±¼µ´¿¼ ¦¿¼¿²#½¸ &¼¿¶ ¾§´¿ ª§¬ª± »²¿ ³±¼»´±ª? -·¬«¿½» °®± †3 »²3 ¸´«µ« ±¼ ïî¬· ª ¬®²#½¸ »´»µ¬®?®»² ¼± ±µ±´3ò Ü± ¬±¸±¬± ³±¼»´« ¾§´§ ¦¿¼?²§ ¸±¼²±¬§ô µ¬»®7 ° »¼¿´ ±¾¶»¼²¿¬»´ ¼3´¿ò Ö»¼²¿´± -» ± ¸´¿¼·²« ¿µ«-¬·½µ7¸± ª#µ±²« µ±®·¹±ª¿²±« ª?¸±ª#³ · ®»º»®»² ²3 ®§½¸´±-¬· ª ±ª¿²# ¸´«µ -¬¿²±ª«¶»ò Ê#°± ¬§ ¦¿¸®²«¶3 -¬±°®±½»²¬²3 -±«¾ ¸ ª†»½¸ ïî¬· ²¿ª®¸±ª¿²#½¸ ÊÛò Ê#-´»¼µ§ ª#°± ¬ ¼?ª¿¶3 ° ÝØÊ»ÐÍ ª¦¸´»¼»³ µ ÊÛ÷ ¾«¼» ¼»²²3 · ²± ²3 ¸§¹·»²·½µ# ´·³·¬ ¸´«µ« ìðñëð ¼Þ ø¬-²±ª? »¼»†´#½¸ ³ »²3 ¶·²#½¸ ¬§° ÊÛ ó ²»° »¼°±µ´?¼?÷ò


-¬®¿²¿ ò ïë

Æò ò ðç ðîê

Příloha 3 Hodnocení zdravotních rizik

Výstavba větrného parku Skřípov

Hodnocení zdravotních rizik a vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví

Zpracovala: Ing. Lucie Kiršová Držitel osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví vydaného MZ ČR dne 11.7.2008 pod pořadovým číslem 3/2008

Ostrava, květen 2009

Výstavba větrného parku Skřípov, Hodnocení zdravotních rizik a vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví

1 OBSAH 1

OBSAH..................................................................................................................................................................... 2

2

ÚVOD ....................................................................................................................................................................... 3

3

ZÁMĚREM DOTČENÉ ÚZEMÍ............................................................................................................................ 3

4

DOTČENÁ POPULACE ......................................................................................................................................... 5

5

IDENTIFIKACE NEBEZPEČNOSTI.................................................................................................................... 5

5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 6

HODNOCENÍ EXPOZICE ................................................................................................................................... 10

6.1 6.2 6.3 7

VZTAH MEZI HLUKOVOU ZÁTĚŽÍ A VÝSKYTEM UKAZATELŮ ZDRAVOTNÍHO STAVU POPULACE....................11 DOPORUČENÉ HODNOTY DLE WHO ............................................................................................................12 ZÁVISLOST ÚROVNĚ OBTĚŽOVÁNÍ HLUKEM NA JEHO INTENZITĚ ..................................................................13

CHARAKTERIZACE RIZIKA ............................................................................................................................. 14

7.1 7.2 7.3 8

ZDROJE HLUKU – HLUKOVÁ ROZPTYLOVÁ STUDIE.........................................................................................6 AERODYNAMICKÝ HLUK Z PROUDĚNÍ VZDUCHU ...........................................................................................8 HLUK Z DOPRAVY...........................................................................................................................................9 HLUK PŘI VÝSTAVBĚ.......................................................................................................................................9 HLUK Z TECHNOLOGIE .................................................................................................................................10

CHARAKTERIZACE RIZIKA POZAĎOVÉHO HLUKU .........................................................................................14 CHARAKTERIZACE RIZIKA DOPRAVNÍHO HLUKU ..........................................................................................15 CHARAKTERIZACE RIZIKA TECHNOLOGICKÉHO HLUKU ...............................................................................15

ODHAD RIZIKA.................................................................................................................................................... 15

8.1 8.2 8.3

ODHAD RIZIKA HLUKU Z DOPRAVY ..............................................................................................................15 ODHAD RIZIKA HLUKU Z PROVOZU VE........................................................................................................15 DOPAD ZÁMĚRU NA ZDRAVÍ OBYVATEL .......................................................................................................16

9

NEJISTOTY .......................................................................................................................................................... 18

10

ZÁVĚR ................................................................................................................................................................... 19

11

POUŽITÉ ZDROJE .............................................................................................................................................. 20

2


2 ÚVOD Odhad zdravotního rizika byl zpracován na základě těchto podkladů: Hluková studie (Akusting, spol. s r.o., Ing. M. Frič, Brno, únor 2009), Oznámení záměru – Výstavba větrného parku Skřípov (Amec s.r.o., Mgr. Jana Švábová Nezvalová a kol., Brno, květen 2009), Technický popis a data VE REpower MM92. Studie se zabývá odhadem zdravotních rizik z emisí hluku z výstavby a následného provozu dvanácti projektovaných větrných elektráren (dále jen VE) v okolí obce Skřípov, okres Prostějov (Olomoucký kraj). Legislativním podkladem hodnocení vlivu hluku je nařízení vlády č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Vlastní odhad zdravotního rizika byl proveden podle metodiky US EPA ve čtyřech následných krocích: •

identifikace nebezpečnosti

•

vztah mezi expozicí a účinkem

•

hodnocení expozice

•

charakterizace rizika

Odhad zdravotních rizik z emisí hluku v dané lokalitě byl zpracován na základě údajů návrhu projektu, v souvislosti s požadavky české legislativy a v souladu s poznatky o vztazích a závislostech mezi hlukovou zátěží dané populace a výskytem poškození zdravotního stavu.

3 ZÁMĚREM DOTČENÉ ÚZEMÍ Lokalita pro předpokládanou výstavbu VE se nachází jižně, jihozápadně až severozápadně od obce Skřípov ve volné krajině. Nepřímo budou dotčeny i katastry obcí bezprostředně sousedících z jižní a východní strany (město Konice, obec Šubířov a obec Brodek u Konice). V tomto rozsahu dotčeného území je zahrnuto i napojení záměru na distribuční soustavu. Uvažovaná výstavba VE je lokalizována do vzdálenosti cca 800 m a více od nejbližších obydlí.

3


Obr. 1

Umístění záměru


Na základě informací od objednatele studie je průměrná intenzita větru v dané lokalitě ve výšce 10 m nad zemským povrchem přibližně 4,3 m.s-1 (výpočty v hlukové studii uvažují 8 m.s-1), což je dostačující pro stavbu velkých VE v tomto území. Směrovost proudění větru v oblasti nebyla pri výpočtech v hlukové studii uvažována, pričemž je dle objednatele zejména severozápadní a západní (tedy směrem od obce Skřípov). Výkon větrného parku bude připojen do distribuční soustavy E.ON Distribuce, a.s., konkrétně do nově zřízené nadzemní linky 110 kV Konice-Velké Opatovice, vedené přes k.ú. Skřípov v ochranném pásmu stávajícího vedení 400 kV. Propojení mezi VE bude vedeno v prostoru větrného parku po obecních cestách podzemním kabelovým vedením 22 kV do společné rozvodny. Rozvodna s transformační stanicí 22/110 kV bude situovaná předběžně na parc.č. 4263. Z linky 110 kV se provede odbočení na sloup a připojení rozvodny. Trasa kabelového vedení a situování rozvodny je v době zpracování tohoto oznámení stanovena pouze rámcově.

4


4 DOTČENÁ POPULACE Dotčenou populací v oblasti výstavby VE jsou obyvatelé obce Skřípova, kde v současnosti žije 339 obyvatel (údaje dle ČSÚ k 31.12.2006).

5 IDENTIFIKACE NEBEZPEČNOSTI Předmětem odhadu zdravotních rizik je posouzení zdravotního rizika spojeného s emisemi hluku z výstavby a následného provozu projektovaných VE v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb. Hluk je jedním z fyzikálních faktorů, které mohou negativně ovlivňovat lidské zdraví. Hlukem se rozumí každý zvuk, který může být škodlivý pro lidské zdraví nebo může být jinak nebezpečný. Zvuk se šíří do okolí zvukovými vlnami a vytváří tak periodické změny akustického tlaku. Zdravotní hodnocení hluku má tři základní hlediska: •

hladinu, projevující se jako hlasitost zvuku

•

frekvenci, projevující se jako výška zvuku

•

časový průběh hlukové události, její trvání

Vnímání hluku je čistě subjektivní pocit, který se může lišit v závislosti na individuálních vlastnostech nervového systému, zdravotním stavu, věku apod. Výskyt osob více citlivých na hluk se v naší populaci odhaduje na 5 – 8%. Na druhé straně existuje podobně velká skupina lidí ke hluku relativně odolných. U zbytku populace stoupá účinek s rostoucí intenzitou hluku (samozřejmě i v závislosti na řadě dalších faktorů). Rušivé působení hluku má značně odlišné účinky v době denní a v době noční. Zvýšené úrovně denního hluku působí především na nervový systém a psychiku člověka. Zvýšené hladiny nočního hluku zase narušují usínání, kvalitu a délku spánku u exponovaného obyvatelstva. I když je hluk vnímán subjektivně, je nutné stanovit teoretickou fyzikální míru přípustné hlukové expozice. Pro působení hluku v subjektivní sféře byly zavedeny diferencované pojmy pro charakterizaci účinků na člověka. Jsou to: •

rušení, při němž hluk interferuje s nějakou činností (spánkem, duševní prací, řečovou komunikací apod.)

•

rozmrzelost a pocit nepohody, vznikající působením hluku a prožívaný negativně hlukem postiženým člověkem nebo skupinou 5


•

hlučnost, což je subjektivní hodnocení pocitu s nepatřičností hluku v konkrétním prostředí

•

obtěžování, což představuje nepřípustné ovlivňování životního prostředí, případně skupinových či osobních práv.

Hluk za určitých podmínek (intenzita, délka) může způsobovat také poškození lidského zdraví ve formě zhoršení sluchu, zhoršení srozumitelnosti a komunikace řečí, poruchy spánku a dalších fyziologických funkcí lidského organizmu jako jsou například zvýšení krevního tlaku, vznik ischemické choroby srdeční a v neposlední řadě též mentální onemocnění v podobě nejrůznějších neuróz atd. (WHO, 1999).

5.1 Zdroje hluku – hluková rozptylová studie Podnikatelský záměr fy Renergy Power, s.r.o. předpokládá výstavbu dvanácti větrných elektráren, společnosti EWCZ, s.r.o., Česká republika s maximálním výkonem jedné VTE 2 MW. Z technologického hlediska se jedná vždy o 100 m vysoký stožár ukončený gondolou s vlastním složitým zařízením elektrárny a třílistým rotorem. Průměr rotoru je 92 m. Celkový výkon 12 elektráren REpower MM92 může být tedy maximálně 24 MW; výkon generátoru je regulovatelný mikroprocesorem. Hluk VE nemá výrazné tónové složky ve smyslu NV č. 148/2006 Sb. Okamžitý výkon větrné elektrárny MM92 – 2,0 MW je závislý na okamžité rychlosti větru v dané výšce. Pro oblast České republiky se vzhledem k typu zařízení počítá s využitelností cca 25 % (záleží přímo na typu lokality). Vzhledem k tomu, že větrné elektrárny lze pokládat za „ekologicky čistý“ zdroj energie, lze konstatovat, že hluk z jejich provozu bude dominantní škodlivinou ovlivňující zdraví obyvatel lokality. Při hodnocení vlivu hluku v dané lokalitě vycházíme z Hlukové studie (Akusting, spol. s r.o., Ing. M. Frič, Brno, únor 2009). Zde najdeme výpočet hlukových zátěží v 52 referenčních bodech zvolených v místech nejbližší hlukové zástavby ve vzdálenosti 776 až 1714 m od nejbližší hlukově chráněné zástavby.

6


Referenční body (detailněji viz Obr. 2) představují významné expoziční lokality v nichž lze hodnotit expozici chráněného venkovního prostoru v místech trvalého pobytu exponovaných osob. Pro vnitřní prostředí nebyly hodnoty hlukové expozice odhadovány, neboť není známa míra snížení hlukové zátěže ve vnitřním prostoru budov v daných obcích. Tento přístup je však dostačující pro kvantifikaci rizika dotčené populace s využitím platné legislativy.

7


Obr. 2

Průběh hladin hluku ve výšce 3 m nad terénem – celková situace

5.2 Aerodynamický hluk z proudění vzduchu Součástí přirozeného hlukového pozadí je vždy i hluk vznikající při proudění vzduchu v ovzduší. Za určitých podmínek se může stát dominantní hlukovou složkou lokality. Jako takový poté může významně ovlivňovat celkový hluk, případně zcela zastínit hluk technologický. Pro posouzení takovýchto stavů je nutná znalost vztahu rychlosti proudění větru a jí příslušející hladiny hluku. Pro jednotlivé rychlosti proudění jsou předpokládány následující hladiny hluku: 8


Tab. 1 Hladina hluku pozadí v závislosti na rychlosti větru Rychlost [m.s-1]

4

5

6

7

8

9

10

11

Hladina hluku [dB]

38,8

39,8

40,7

41,6

42,6

43,5

44,4

45,4

Pro posuzovanou oblast tvoří výpočtem odhadovaná průměrná hodnota rychlosti větru kolem 4,3 m.s-1 hlukovou zátěž zhruba 39 dB, což je současně téměř úrověň hygienického limitu pro noční dobu. Pro vyšší rychlosti větru nebyly hodnoty aerodynamického hluku experimentálně stanoveny (viz. Suk V. – Větrný park Horní Loděnice – novela – posouzení vlivu hluku z provozu, Ostrava, duben 2005). Při vyšších rychlostech větru hraje roli i konfigurace terénu, takže stanovit reálnou hodnotu hlukového pozadí je možno pouze měřením.

5.3 Hluk z dopravy Jedná se o dopravně velmi málo zatížené území, dopravní hluk je tedy na základě odborného posouzení zadavatele považován za zanedbatelný.

5.4 Hluk při výstavbě Předpokládaná doba výstavby VE je odhadována na cca 3 měsíce. V tomto období je nutno počítat s mírně zvýšenou četností průjezdu nákladních automobilů po příjezdových komunikacích. Jedná se jak o zdroje liniové – automobilový provoz po veřejných komunikacích, tak o zdroje plošné – pohyb techniky při práci na staveništi. V období výstavby elektráren bude lehce navýšen provoz na komunikaci III/36618 propojující Konici s Horním Štěpánovem (krátkodobě až desítky těžkých nákladních vozidel za den), dále na komunikaci III/36620 mezi Šubířovem a Konicí (krátkodobě až desítky těžkých nákladních vozidel za den). Po ukončení stavební činnosti zmizí hlučnost ze staveniště větrné farmy a doprava se ustálí na úrovni odpovídající současné intenzitě. Vzhledem k tomu, že plánovaná výstavba nepřekročí dle sdělení investora 3 měsíce a stavební činnost bude probíhat v denní době, nejedná se tedy o dlouhodobé zatížení zvýšenou hlučností.

9


Po ukončení stavebních prací zatížení pomine a stav se vrátí k současnému normálu. Denní limit 50+10 dB v okolí komunikací bude dodržen.

5.5 Hluk z technologie Při provozu VE bude hluk produkován vlastní činností tohoto zařízení. Jedná se o hluk z bodových zdrojů, který je možné rozdělit na dva typy. Prvním je tzv. hluk mechanický – hluk strojního mechanizmu – generátoru elektrárny, který je uložen uvnitř tzv. gondoly (strojovny). Další druh hluku, tzv. aerodynamický je způsoben obtékáním větru okolo otáčejících se listů rotoru při průletu kolem tělesa věže, jedná se o nízkofrekvenční hluk o kmitočtech 16 – 100 Hz. Ze studií publikovaných v českých i v zahraničních médiích zabývajících se hlukem VE můžeme konstatovat, že tento hluk ve větších vzdálenostech zaniká v přirozeném okolním prostředí (např. v hluku větru již při rychlosti 5 m.s-1, v šumění lesa, hluku provozu silnice atd.). Pouze při určitých specifických meteorologických podmínkách je tento hluk slyšitelný i na větší vzdálenosti. Rozptylová studie hodnotící příspěvek k hlukové hladině způsobený provozem souboru VE v zájmové lokalitě, uvádí vypočtené teoretické hodnoty maximální hlukové expozice ve vybraných 52 referenčních bodech dotčené obce (viz Tabulka 1, Hluková studie, Akusting, spol. s r.o., Ing. M. Frič, Brno, únor 2009). Nejvyšší imise hluku byla vypočtena v bodě 38 a sice 39,7 dB, nejčastěji se hodnoty pohybují mezi 25 až 35 dB. Uvedené hodnoty jsou nezávislé na denní době, jsou naopak závislé na meteorologických podmínkách v lokalitě ovlivňující výkon jednotlivých VE. Výpočet šíření hluku byl proveden programem Hluk+, verze 8.20 profi. V rámci konzervativního přístupu bylo počítáno s nejhoršími možnými charakteristikami hlukové emise z elektráren a ostatními akustickými vlivy prostředí. Vypočtené hodnoty odpovídají maximálnímu výkonu všech dvanácti VE a pro reálnou situaci jsou tedy mírně nadhodnoceny.

6 HODNOCENÍ EXPOZICE Nejvyšší přípustné hodnoty hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorách staveb:

10


Přípustnost zátěže organizmu hlukem je podle české národní legislativy dána limity NV č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Nařízení vlády definuje nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny hluku pro chráněné vnější prostředí a v chráněných venkovních prostorech staveb pro denní dobu 50 dB a pro noční dobu 40 dB.

6.1 Vztah mezi hlukovou zátěží a výskytem ukazatelů zdravotního stavu populace Při charakterizaci nebezpečnosti účinků hluku se vychází z prahových hodnot hlukové zátěže pro chráněný venkovní prostor a pro prokázané nepříznivé účinky. Pro denní dobu jsou znázorněny v Tab. č. 2. Tab. 2 Prokázané nepříznivé účinky hlukové zátěže – den (LAeq, 6-22 h ) dB(A) Nepříznivý účinek

4045

4550

50-55

5560

6065

6570

70+

Sluchové postižení * Zhoršené osvojení řeči a čtení u dětí Ischemická choroba srdeční Zhoršená komunikace řečí Silné obtěžování Mírné obtěžování

* přímá expozice hluku v interiéru (LAeq,24h)

Ve výše uvedené tabulce je znázorněna závislost manifestovaných zdravotních potíží na průměrné intenzitě denní hlukové zátěže, odstupňované po 5 dB. Šedým probarvením jsou znázorněny hlavní nepříznivé účinky na zdraví a pohodu obyvatel, které se dnes považují za dostatečně prokázané. Data vycházejí z výsledků epidemiologických studií pro průměrnou populaci, takže s ohledem na individuální rozdíly v citlivosti vůči nepříznivým účinkům hluku je třeba předpokládat možnost těchto účinků u cca 10 %-ního podílu citlivější části populace i při hladinách hluku významně nižších. Uvedené nepříznivé účinky hlukové expozice se projevují v případě dlouhodobé stálé expozice zvýšeným hladinám hluku. Vlivem této dlouhodobé stálé expozice zvýšeným hladinám 11


hluku prokazatelně dochází ke zhoršování četných chorob jako jsou hypertenze, infarkt myokardu, ale i časté katary horních cest dýchacích apod. Pro českou populaci byl statisticky nejvýznamnější korelační vztah nalezen v případě hypertenze a častých katarů horních cest dýchacích. Významnější než hluková zátěž v průběhu dne, je ovšem hluková zátěž v nočním období, a to především působením hluku na rušení spánku. Důvodem je homogenní expozice (většina populace tráví noc doma a příliš se neliší ve svých aktivitách) i působení hluku prostřednictvím narušovaného spánku, které se projevuje, i když nedochází přímo k probuzení. Působení hluku na usínání, kvalitu i délku spánku patří k jeho nejzávažnějším systémovým účinkům. Spánek je považován za aktivní zotavovací proces, má význam pro obnovu pracovní schopnosti, zejména centrální nervové soustavy a je pro organizmus naprostou nutností. Je proto signifikantní, že v noční době je i poměrně nízká hluková hladina vnímána daleko negativněji a většina nepříznivých účinků dlouhodobé expozice hlukem v noční době je manifestována již při hodnotách vyšších než 40 – 45 dB. Tab. 3 Prokázané nepříznivé účinky hlukové zátěže – noc (LAeq, 22-6 h ) dB(A)

Nepříznivý účinek 35-40

40-45

45-50

50-55

55-60

60+

Zhoršená nálada a výkonnost následující den Subjektivně vnímaná horší kvalita spánku Zvýšené užívání sedativ Obtěžování hlukem Zvýšená nemocnost

6.2 Doporučené hodnoty dle WHO Ze závěrů WHO obecně vyplývá, že v obydlích je kritickým účinkem hluku rušení spánku, obtěžování a zhoršená komunikace řečí. Podle doporučení WHO by denní ekvivalentní hladina hluku neměla v okolí domu přesáhnout 55 dB a noční ekvivalentní hladina hluku by neměla překročit 45 dB, přičemž se předpokládá pokles hladiny hluku až o 15 dB při přenosu venkovního hluku do místnosti zčásti otevřeným oknem. 12


Maximální hodnoty jednotlivých hlukových událostí v noci by pak neměly uvnitř místnosti přesáhnout L A max = 45 dB, popřípadě 60 dB venku a počet těchto událostí by během noci neměl přesáhnout 10 – 15 ze všech zdrojů hluku. Tab. 4 Vybrané situace hlukové expozice a jejich kritické hodnoty Prostředí

Kritický zdravotní projev

venkovní

Pocit velkého obtěžování

LAeq [dB]

Působení [hod]

LAeq [dB]

55

16

50

16

35

16

30

8

45

45

8

60

(PVO) Pocit středního obtěžování (PSO) obytné

Srozumitelnost řeči (PSO)

ložnice mimo ložnici

Narušení spánku (NS) Narušení spánku, omezení větrání

6.3 Závislost úrovně obtěžování hlukem na jeho intenzitě Na Obr. 3 jsou uvedeny závislosti podílů hlukem obtěžovaných osob na jeho celodenní intenzitě. Z uvedených křivek je zřejmé, že charakteristika závislosti pro VE (strmá žlutá křivka) se svým tvarem odlišuje od ostatních klasických zdrojů hluku. Bylo prokázáno, že obtěžování hlukem z VE je vyšší při stejné ekvivalentní hladině akustického tlaku A než u jiných zdrojů hluku, např. dopravy. Možným vysvětlením je umisťování větrných elektráren ve venkovském prostředí, kde je nízká hladina hluku pozadí a rušení je tudíž silnější. Další příčinou mohou být rušivě působící charakteristiky zvuku (šum, jímž jsou VE charakteristické).

13


Obr. 3

Srovnání úrovně obtěžování hlukem pro různé zdroje hluku

7 CHARAKTERIZACE RIZIKA Zdravotní riziko vyplývající z hlukové zátěže v lokalitách s provozem VE lze rozdělit na 3 skupiny:

7.1 Charakterizace rizika pozaďového hluku Riziko z hluku vznikajícího přirozeným působením prouděním větru je faktor v podstatě lidskou činností neovlivnitelný. Hodnoty hlukového pozadí mohou dosahovat relativně vysokých 14


hodnot (viz Tab. 1). Při vyšších rychlostech větru než je cca 4 m.s-1 bude hluk produkovaný větrnými elektrárnami zanikat v hluku pozadí. Tato situace bude platit pro téměř všechny definované referenční body.

7.2 Charakterizace rizika dopravního hluku Hluková zátěž z dopravy je v posuzované oblasti na zanedbatelné úrovni. Hlukovou situaci v námi hodnocených referenčních bodech dopravní hluk neovlivňuje.

7.3 Charakterizace rizika technologického hluku Hluková zátěž obyvatel z provozu VE při jejich maximálním výkonu se bude pohybovat mezi 20,6 dB – 39,7 dB jak v denní, tak i v noční době. Přičemž nejčastěji se hladina hluku pohybuje mezi 25 až 35 dB. Z výsledků uvedených v hlukové studii tedy vyplývá, že zákonný limit pro hlukovou zátěž bude v dané obci dodržen.

8 ODHAD RIZIKA 8.1 Odhad rizika hluku z dopravy Vzhledem k zanedbatelné dopravní zatíženosti obce nebude ve dne ani v noci hlukem z dopravy překročen zákonný limit. Zdravotní stav obyvatel dané obce nebude dopravním hlukem ovlivněn.

8.2 Odhad rizika hluku z provozu VE Hluk vznikající z provozu VE se v obci Skřípov pohybuje v rozmezí 20,6 – 39,7 dB. Tyto hodnoty jsou platné v denní i noční době. Jak tedy vyplývá z grafu (Obr. 3), kde jsou uvedeny závislosti podílu hlukem obtěžovaných osob na jeho celodenní intenzitě, bude v obci Skřípov hlukem obtěžováno v bodě s největším hlukovým zatížením cca 7 % (což vztaženo na celkový počet obyvatel v obci je 24 osob) dotčených obyvatel. Vzhledem k tomu, že v hlukové studii nebyl počítán deskriptor Lden není hodnocení procenta obtěžovaných osob hlukem VE úplně přesné, vzhledem ke konstatnosti denní i noční hlukové zátěže technologického hluku však můžeme tuto nepřesnost akceptovat. 15


Z Tab. 1 vyplývá, že již při průměrné rychlosti větru (4,3 m.s-1) v dané oblasti bude provozní hluk z VE překrýván aerodynamickým hlukem z pozadí a tento stav bude s největší pravděpodobností platit i pro hodnoty rychlosti větru vyšší, kdy hlučnost elektráren klesá, zatímco aerodynamický hluk přirozeného pozadí bude stále narůstat.

8.3 Dopad záměru na zdraví obyvatel Při provozu VE v obydlených oblastech se mohou u obytných budov vyskytovat hladiny akustického tlaku způsobující obtěžování. Výskyt obtěžování ovlivňují: • faktory týkající se jedince jako příjemce hluku (individuální tolerance k hluku, celkový postoj k větrným elektrárnám) • faktory lokality a prostředí (vzdálenost elektrárny od obydlí, umístění elektrárny v krajině a tvar terénu, vlastnosti budovy, hluk pozadí, rychlost, směr a síla větru) • faktory větrné elektrárny (počet elektráren a jejich typ, charakter produkovaného zvuku – přítomnost pulsního hluku, tónových komponent, nízkofrekvenčního hluku a infrazvuku, stáří a technický stav elektrárny – při poruše hlučnost stoupá). Tyto specifické efekty různých typů turbín způsobují rozdílnou míru obtěžování při stejné hodnotě LAeq. Zhodnocení zdravotního dopadu na obyvatele obce Skřípova ležící v akustickém dosahu uvažovaného parku VE můžeme charakterizovat jako akceptovatelný, pouze u jednotlivců může docházet k pocitům obtěžování (při konzervativním přístupu u zhruba 24 jedinců). K přímému ohrožení zdraví spojenému s vysokými hladinami hluku zde ale nebude docházet. Zdravotní rizika z dalších faktorů spojovaných s provozem VE je možné pouze odhadnout s ohledem na skutečnost, že většinou není doposud příliš jasný jejich vztah dávka-účinek a tudíž také nemají legislativně stanovené hygienické limity. Tyto jevy jsou dle technologické dokumentace výrobcem posuzovaných typu VE předpokládány a je technologicky či technicky zvolen takový postup, aby jejich dopady byly minimalizovány. Například některými autory předpokládané účinky stroboskopického efektu nelze v současné době technicky uspokojivě hodnotit. Je to optický jev, vznikající při průniku viditelného záření ze silného světelného zdroje (sluneční záření) mezi otáčejícími se listy rotoru směrem k pozorovateli. Tohoto optického efektu může být dosaženo pouze při určitých meteorologických 16


podmínkách. Vliv tohoto efektu je vztažen pouze k faktoru pohody obyvatelstva. Je závislý na výšce rotoru a rychlosti jeho otáčivého pohybu, úhlu nasvícení rotorů, vzdálenosti nejbližších obytných sídel a frekventovaných komunikací. V posuzované lokalitě budou v obdobích tohoto jevu (pokud vůbec bude nastávat) VE zastavovány. Jev zvaný diskoefekt, který je způsoben velmi rychlým otáčením listů rotoru, event. odlesky od lesklých ploch, je v současné době vzhledem k matnému provedení nátěru listů víceméně vyloučen. Vliv odpadávajících námraz z listů rotoru je v zimních měsících minimalizován možností vyhřívání listů rotoru. Při ojedinělém zvýšeném nárůstu objemu námrazy na listech rotoru dojde samovolnému zastavení rotoru. V žádném případě nedochází k odmršťování námrazy odstředivou silou do širokého okolí kolem VE. V zimních měsících a při tvorbě námrazy jsou okolní pozemky navštěvovány pouze výjimečně (zemědělská půda), a proto je minimalizováno nebezpečí zranění obyvatel pádem námrazy. Vibrace vznikající z pohyblivých součástí elektráren, stejně jako elektromagnetické záření, jehož intenzita geometricky klesá s narůstající vzdáleností od zdroje, budou mít s ohledem na vzdálenost obytných objektů od zdrojů uvedených nox zcela zanedbatelný vliv. Infrazvuk vznikající při provozu elektráren bude ve vzdálenosti, v níž se nacházejí nejbližší obytné objekty překryt hlukem z atmosférických stavů ovzduší. Dopad všech diskutovaných fyzikálních faktorů na zdraví obyvatel hodnocený postupem odhadu zdravotního rizika je malý, při dlouhodobém exponování obyvatel jmenovaným noxám je možno očekávat relativně nízký (možnost obtěžování jednotlivců) dopad na zdravotní stav obyvatel a celkové zdravotní riziko je tudíž možno označit za přijatelné.

17


9 NEJISTOTY Výpočet zdravotních rizik z provozu VE je zatížen řadou nejistot.

1. Hodnocení zdravotních rizik vychází pouze z modelových výpočtů hlukové zátěže a postrádá konkrétní měření současného hluku pozadí a zejména ověření intenzity aerodynamické složky hlukového pozadí z proudění větrů v místech s trvalým osídlením. 2. V hlukové studie nebyl počítán deskriptor Lden, čímž je hodnocení procenta obtěžovaných osob hlukem VE méně přesné. 3. Výpočet hladin akustického tlaku je dle autora hlukové studie zatížen nejistotou ±2 dB. 4. Při výpočtu hlučnosti celého parku 12 věží byl uvažován nepřetržitý provoz na hladině maximálního akustického výkonu, což znamená, že je v duchu konzervativního přístupu k hodnocení rizik uvažován nejhorší stav. Tento stav sice může prakticky nastat ale pro většinu dnů v roce bude výkon prakticky nižší, čemuž odpovídá i nižší hluková emise. To znamená určité nadhodnocení odhadovaného rizika. 5. Vypočtené hladiny hluku pro jednotlivé body obytné zástavby neberou v úvahu detailně místní poměry. Hluková studie neuvádí hodnoty hlukové zátěže mimo referenční body. 6. Hluková studie nebere v úvahu zvýšení hluku z plošného zdroje, jímž se v době výstavby stane celé pracoviště – tj. areál parku VE. Vzhledem k tomu, že však plánovaná výstavba nepřekročí dle sdělení investora 3 měsíce a stavební činnost bude probíhat v denní době, nejedná se tedy o dlouhodobé zatížení zvýšenou hlučností, které po ukončení stavebních prací pomine a stav se vrátí k současnému normálu. 7. Hluková studie neuvádí výpočty rozptylu nízkofrekvenční složky hluku, jehož dominantním producentem jsou v posuzované oblasti právě VE. Při hodnocení zdravotního rizika nebylo možné tento pravděpodobně významný aspekt hodnotit.

18


10 ZÁVĚR Z předložené hlukové studie je zřejmé, že vypočtená hodnota hluku po uvedení parku větrných elektráren do provozu nepřesáhne v denní ani noční době hlukový limit použitelný pro předmětnou lokalitu, tj. 50 dB ve dne a 40 dB v noční době. Rizika poškození zdraví z dlouhodobého a trvalého vystavení obyvatel hlukové zátěži z provozu větrného parku 12 věží elektráren byla v souladu se zněním zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví reálně zvážena a s ohledem na výše uvedené nejistoty odhadu bylo možno označit tato rizika za akceptovatelná. Podmínkou je, aby byla dodržena všechna možná opatření snižující hlučnost a tím i možnost negativního vlivu na zdraví obyvatel (obtěžování) záměrem dotčených obcí.

19


11 POUŽITÉ ZDROJE 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

Autorizační návod AN 15/04 k hodnocení zdravotního rizika hluku v mimopracovním prostředí, SZÚ, Praha 2004 Guidelines for community noise, WHO, Geneva, 1999 Havránek, J. a kol.: Hluk a zdraví, Avicenum Praha 1990 Hluková studie „Větrná elektrárna Skřípov“. M., Frič, Akusting, spol. s r. o., únor 2009 Kotulán, J.: Dopady komunitního hluku na obyvatelstvo a možnosti jejich ekonomického vyhodnocení, Brno 2005 Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Oznámení záměru „Výstavba větrného parku Skřípov“ dle zákona č. 100/2001 Sb., přílohy č. 4 v platném znění. Autoři: Ing. Petr Mynář a kol., Brno, květen 2009 Pedersen, E. and Waye, K. P.: Perception and annoyance due to wind turbine noise – a dose – response relationship, J. Acoust. Soc. Am. 116 (6), Departement of Environmental Medicine, Goteborg University, Sweden 2004 Pedersen, T. H.: The „Genlyd“ Annoyance Model, DELTA 2007 Provázek K., Cikrt M., Komárek L.: Manuál prevence v lékařské praxi XIII. Základy hodnocení zdravotních rizik, SZÚ, Praha 2000 Suk, V.: Větrný park Horní Loděnice – novela – posouzení vlivu hluku z provozu, Ostrava, duben 2005 Šišma, F.: Monitoring zdravotního stavu obyvatel ČR ve vztahu ke kvalitě životního prostředí, program III. Hluk, Praha 2000 Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví http://www.awea.org/ http://www.vetrnyserver.cz

20

Příloha 4 Vyhodnocení vlivu na krajinný ráz + vizualizace záměru

VÝSTAVBA VĚTRNÉHO PARKU SKŘÍPOV POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ

Zpracováno ve smyslu § 6 a přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

květen 2009

AMEC s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno, Czech Republic IČ: 26211564, DIČ: CZ26211564

ZÁZNAM O VYDÁNÍ DOKUMENTU

Název dokumentu:


Zakázka:

C785-09-0

Objednatel:

Renergy Power s.r.o., Hrochov 32, 798 45 Lipová

Účel vydání:

Finální dokument

Stupeň utajení:

Bez omezení

Vydání 01

Popis Finální dokument

Zpracoval

Kontroloval

Schválil

P.Koláček

J. Nezvalová

M Dostál

Datum 22. 5. 2009

Předcházející vydání tohoto dokumentu musí být buď zničena nebo výrazně označena NAHRAZENO.

Rozdělovník:

10 výtisků Renergy Power s.r.o. 1 výtisků archiv INVESTprojekt NNC, s.r.o.

© AMEC s.r.o., 2008 Všechna práva vyhrazena. Žádná z částí tohoto dokumentu nebo jakékoliv informace z tohoto dokumentu nesmí být nad rámec smluvního určení (tj. nad rámec použití v příslušném procesu EIA) vyzrazeny, zveřejněny, reprodukovány, kopírovány, překládány, převáděny do jakékoliv elektronické formy nebo strojově zpracovávány bez výslovného souhlasu odpovědného zástupce zpracovatele, firmy AMEC s.r.o.

FileName: 4_VP_Skřípov_krajinný ráz.doc SaveDate: 4.6.2009 10:18:00

Zakázka/Dokument: C785-09-0 Vydání: 01 Strana: 1 z 24


Zpracovatelé posouzení

Posouzení zpracoval:

Ing. Pavel Koláček, Ph.D.

Datum zpracování posouzení: 22. 5. 2009

Dokument je zpracován textovým editorem Microsoft Word 2003, registrovaným u společnosti Microsoft. Grafické přílohy jsou zpracovány grafickým editorem CorelDRAW 9, registrovaným u společnosti Corel Corporation FileName: 4_VP_Skřípov_krajinný ráz.doc SaveDate: 4.6.2009 10:18:00



Obsah Zpracovatelé posouzení ........................................................................................................................ 2 Obsah ................................................................................................................................................... 3 I. ÚVOD, CÍL POSOUZENÍ .................................................................................................................... 4 II. VYMEZENÍ A CHARAKTERISTIKA POSUZOVANÉHO ÚZEMÍ ......................................................... 5 1.Charakteristika záměru ................................................................................................................... 5 2. Vymezení místa krajinného rázu .................................................................................................... 5 3. Přírodní charakteristika (viz také kap. C.II.7 Oznámení).................................................................. 5 4. Historická charakteristika ............................................................................................................... 6 5. Kulturní charakteristika................................................................................................................... 7 6. Vymezení oblastí krajinného rázu................................................................................................... 8 II. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI NA KRAJINNÝ RÁZ............................................................................................... 18 1. Vlivy na krajinu - krajinný ráz........................................................................................................ 18 2. Závěr ........................................................................................................................................... 24




I. ÚVOD, CÍL POSOUZENÍ Cílem posouzení je zhodnotit charakter a intenzitu možného ovlivnění a působení větrných elektráren na krajinný ráz v širším dotčeném území. Širším dotčeným územím se rozumí pohledově ovlivněná část krajiny záměrem. Krajinným rázem se rozumí komplexní vizuální působení a kombinace přírodních, historických a kulturních charakteristik konkrétního území. Krajinný ráz mohou určovat skutečnosti, jež vyplývají z podstaty území z jeho geologické stavby, morfologie, charakteru půd, klimatu. Vnějškovým odrazem je pak způsob využívání území (tzv. landuse), osídlení, typ architektury apod. Podstatný je také ten fakt, že se v rámci typologické krajinné jednotky území opakují - krajinné prostory s obdobnými vlastnostmi. Tuto podobnost krajinných prostorů lze jinak považovat také za jeden z projevů krajinného rázu toho kterého území. Dalším neméně důležitým faktorem je převažující typ funkčně prostorového uspořádání vycházející z daností území (např. typ sídel, traťové plužiny atd.). Projevy individuální jedinečnosti krajinného prostoru jsou dále určeny i historickými a kulturními specifiky území. Výraznost krajinného obrazu odvisí od míry zachování a zřetelnosti znaků jednotlivých charakteristik krajinného rázu. Pokud jsou vyvinuty plně, spoluvytvářejí jedinečnost a nezaměnitelnost krajinné scény. Ochrana krajinného rázu je legislativně zakotvena v § 12 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny: (1) Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historické charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umísťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a harmonických vztahů v krajině. (2) K umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Podrobnosti ochrany krajinného rázu může stanovit ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem. (3) K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. Z formálního hlediska bylo posouzení vlivu na krajinný ráz zpracováno v intencích metodického postupu Vorel, Bukáček, Matějka, Culek, Sklenička, FA ČVUT 2004. Rovněž bylo příhlédnuto k již existujícím metodickým pokynům MŽP. Posouzení probíhalo v následujících krocích: Terénní průzkum Vymezení hodnoceného území • •

Popis stručná charakteristika navrhovaného záměru Vymezení pohledově dotčeného území pomocí okruhu potenciální viditelnosti (2, 5 a 10 km)

Hodnocení • Identifikace oblastí a míst krajinného rázu •

Identifikace znaků a hodnot přírodní, kulturní a historické charakteristiky krajinného rázu v oblastech a místech krajinného rázu a klasifikace identifikovaných znaků z hlediska významu jednotlivých znaků v souboru typických znaků krajinného rázu dané oblasti nebo místa a z hlediska jejich cennosti

Posouzení zásahu • •

Posouzení míry vlivu navrhovaného záměru na identifikované znaky a hodnoty Určení míry únosnosti zjištěného vlivu




II. VYMEZENÍ A CHARAKTERISTIKA POSUZOVANÉHO ÚZEMÍ

1.Charakteristika záměru Předmětem zájmu je výstavba větrného parku, který tvoří 12 větrných elektráren o výkonu 2,0 MW (celkem 24,0 MW), značené VE1 - VE12 (viz podrobněji v textu Oznámení). Typové označení elektráren je REpower MM-92 - 2,0 MW. Součástí projektu je zbudování příjezdových komunikací, manipulačních ploch a vyvedení výkonu kabelovým vedením 22 kV do distribuční sítě společnosti E.ON Distribuce, a.s. Území dotčené výstavbou je umístěno v katastrálním území Skřípov. Území dotčené vedením podzemního kabelu pro napojení větrného parku na rozvodnou síť je umístěno v katastrálním území Skřípov.

2. Vymezení místa krajinného rázu Rozumí se jím území, které může být záměrem pohledově ovlivněno. V případě VP Skřípov je to z hlediska dálkových pohledů okruh okolo místa návrhu stavby o poloměru 8 - 15 km (rozloha cca 200 km2), z blízkých, interiérových pohledů je to území o poloměru 2 km (rozloha cca 12 km2). Lokality, které jsou mimo zónu pohledového dotčení záměrem (z důvodů zastínění vlivem georeliéfu ) jsou z oblasti krajinného rázu vyňaty.

3. Přírodní charakteristika (viz také kap. C.II.7 Oznámení) Posuzované území leží v geomorfologickém celku IID-3 Drahanská vrchovina, dále směrem na sever a severovýchod zasahuje do celku IVC-1 Zábřežská vrchovina. V podrobnějším členění v rámci celku Drahanská vrchovina území leží v podcelku IID-3C - Konická pahorkatina, v okrscích IID-3C-a Protivanovská planina a IID-3C-b Štěpánovická planina. V rámci celku IVC-1Zábřežská vrchovina území leží v podcelku IVC-1C Bouzovská vrchovina, v okrscích IVC-1C-a Ludmírovská vrchovina a IVC-1C-b Přemyslovická pahorkatina. Na západě byl do posuzovaného území přičleněny horní části východních svahů Boskovické brázdy a část území plošin západně od ní. V rámci geomorfologického členění je tato malá část území součástí celku IVB-3 Podorlická pahorkatina, podcelku IVB-3 Moravskotřebovská pahorkatina. Místo krajinného rázu vymezují na chorické úrovni nejrůznější typy segmentů krajiny. Určující biochory v posuzovaném území: 5BM Rozřezané plošiny na drobách 5. v.s. Biochora se nachází na vrcholových plošinách nižších pohoří hercynika v jeho severovýchodní části. Reliéf je monotónní, daný jednotvárným podložím. Vrcholové plošiny představují tektonicky vyzdvižené zarovnané povrchy, rozčleněné erozní činností vodních toků, jež pomístně vytvořily poměrně výrazná údolí.Geologické podloží tvoří převážně slabě zvrásněné mořské sedimenty spodního karbonu - kulmu (v Drahanském bioregionu jsou to droby, které zde zcela převažují). V potenciální přirozené vegetaci dominují bikové bučiny (Luzulo-Fagetum), na vlhčích místech pak potenciálně podmáčené jedliny (Carici remotae-Abietinum) a olšiny. Na prudších svazích s obohaceným půdním horizontem jsou to pak květnaté bučiny, nejčastěji s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylliFagetum), na méně živných substrátech strdivkové bučiny (Melico-fagetum) nebo kostřavové bučiny (Festuco altissimae-Fagetum). Podél pramenných úseků toků jsou v potenciální vegetaci vázány smrkové olšiny (Piceo-Alnetum) s břehovou vegetací svazu Petasition officinalis. Louky a pastviny v minulosti náležely do svazu Violion caninae. Dnes jsou zastoupeny v malých mizejících fragmentech. Převážně byly ponechány ladem, či vlivem eutrofizace a doséváním byly přeměněny na kulturní travobylinná společenstva inklinující ke svazu Arrhenatherion. Vlhká místa obývá vegetace svazu Calthion, na kterou v prameništních polohách navazuje vegetace rašelinných luk svazu Caricion fuscae a rašelinných pramenišť svazu Caricion rostratae, výjimečně i rašelinná vegetace svazu Sphagno warnsdorfiani-Tomenthypnion.




Další biochory zastoupené v posuzovaném území: 3BE Rozřezané plošiny na spraších v suché oblasti 3. v.s., 3BJ Rozřezané plošiny na bazickém krystaliniku 3. v.s., 3BM Rozřezané plošiny na drobách v suché oblasti 3. v.s., 3SL Svahy na permu 3. v.s., 3SM Svahy na drobách 3. v.s., 3UM Výrazná údolí v drobách 3. v.s., 4BM Rozřezané plošiny na drobách v suché oblasti 4. v.s., 4BS Rozřezané plošiny na kyselých metamorfitech 4. v.s., 4PA Pahorkatiny na vápencích v suché oblasti 4. v.s., 4UA Výrazná údolí na vápencích 4. v.s., 4UM Výrazná údolí v drobách v suché oblasti 4. v.s., 4UQ Výrazná údolí v pestrých metamorfitech 4. v.s., 4VL Vrchoviny v permu 4. v.s., 4VM Vrchoviny na drobách 4. v.s., 4VP Vrchoviny na neutrálních plutonitech v suché oblasti 4. v.s., 4VS Vrchoviny na kyselých metamorfitech 4. v.s., 5DR Podmáčené sníženiny na kyselých horninách s rašeliništi 5. v.s.

4. Historická charakteristika Drahanská vrchovina, tvořící soustavu vysoko položených, částečně odlesněných plošin představuje území, které bylo kolonizováno až v období pozdního středověku, tj. v období 14. - 15. století. Obec Skřípov je poprvé zmiňována k roku 1553, jako zpustlá pod názvem Skřípovsko. Vznik obce souvisí s pozdní fází dosídlování okolního území a to německými kolonisty. Obec, resp. jeho pozemky patřily premonstrátskému klášteru v Malém Hradisku. Ves se později stala součástí Konického panství a sdílela s ním jeho osudy po zrušení kláštera v roce 1784. Od roku 1850 obec spadala do soudnímu okresu Konického a politického okresu Litovelského s výjimkou let 1855-68, kdy bylo sídlo příslušného politického úřadu v Konici. Od roku 1938 byl Skřípov součástí politického okresu v Moravské Třebové až do 9.5.1945, kdy byl osvobozen Sovětskou armádou. Po roce 1945 byla obec znovu začleněna do okresu Litovelského a od roku 1960 do okresu Prostějovského. Od roku 1976 byla obec integrována pod obcí Brodek u Konice a od roku 1990 je v samostatné působnosti místní samosprávy. Z kulturních památek obce jmenujme kostel Nanebevstoupení Páně, který byl zasvěcen v roce 1792, soubor čtyř kaplí, z nichž největší je kaple Panny Marie, a dále dva kamenné kříže. Celý soubor byl zapsán v roce 2004 do seznamu kulturních památek České republiky. Blízké městečko Konice, je poprvé zmiňováno k roku 1200, kdy zde zřejmě stála tvrz. Ta měla zajišťovat ochranu zemské obchodní stezky z Moravy do Čech. Po založení městečka se tvrz stala sídlem zdejšího panství. Městečko jako součást panství za svou historii poměrně několikrát měnilo své majitele. V závěru 13. stol. území Konicka patřilo Adamovi z Choliny, který je získal přípisem Václava II. výměnou za Zábřežsko. Dalšími majiteli panství byli pánové z Helfštejna, pánové z Cimburku a Tovačova a na 220 let se zde poté usadil rod pánů ze Švábenic (1434 - 1655). Z tohoto období pochází i nejstarší známá pečeť použitá na listině z roku 1446. Dodnes se zachovaly erby rytířů ze Švábenic a pět kamenných náhrobků jejich rodu v kostele Narození Panny Marie v Konici. Později se z důvodu majetkových rodinných sporů začalo panství drobit a upadat a často měnilo majitele. V roce 1699, panství koupil premonstrátský klášter Hradisko u Olomouce. Opat premonstrátského řádu Norbert Želecký z Počenic dal v letech 1702 - 3 přestavět konický kostel a v roce 1705 na místě zpustlé tvrze nechal vystavět barokní zámek jako letní rezidenci řádu. Stavbou zámku byl pověřen olomoucký stavitel Lukáš Glöckel. V období josefinských reforem byl v roce 1784 klášter Hradisko zrušen, majetek řádu přešel do Náboženského fondu a byl spravován státem. Zadlužený a zchátralý zámek v roce 1825 zakoupil brněnský továrník Karel Příza, který provedl nákladné opravy zámku a roku 1830 se do Konice přestěhoval. Rod Přízů vlastnil panství až do roku 1945. Statut města získala Konice v roce 1970. S přidruženými obcemi Křemenec, Čunín, Nová Dědina, Ladín a Runářov má 3060 obyvatel a je správním střediskem rozsáhlé oblasti severozápadní části okresu. Z hlediska typologie zástavby na území Drahanské vrchoviny doznívá jednak oblast Českomoravského roubeného domu a z východu pak oblast hanáckého hliněného špýcharového domu se žudrem. Ovšem typickým pro tento region, který byl součástí německého kolonizačního okrsku, je víceméně rozptýlená až řádková zástavba uzavřených usedlostí typu franckého dvorce, známá i z oblasti Svitavska, Poličska a Moravskotřebovska. Vzhledem k určité marginální geografické poloze regionu se zde období socialistické kolektivizace neprojevovalo s takovou razancí, jako v produkčně příznivějších oblastech. Po odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce dochází k diskontinuitě a dosídlení obyvatelstvem českým. Region byl FileName: 4_VP_Skřípov_krajinný ráz.doc SaveDate: 4.6.2009 10:18:00



v období socialistické kolektivizace poněkud stranou průmyslového rozvoje a byl sice zčásti ušetřen nejrazantnějších projevů socioekonomických a politických změn, nicméně trpěl degradací a obdobnými socioekonomickými problémy jako pohraničí, dané rozbitím původní, převážně německé oikumeny a z toho plynoucí absence identity k místu a regionu u nové sídelní vlny. Díky tomu si však paradoxně mnohá sídla uchovala svoji historickou urbanistickou strukturu a částečně i neporušenou venkovskou zástavbu, a mnohá sídla si tak stále udržují svůj víceméně původní charakter. Přesto i zde docházelo k značnému narušení integrity venkovské zástavby nevhodnými přestavbami a výstavbou, zvláště v 2. pol. 20. století.

5. Kulturní charakteristika Dotčené území a jeho širší okolí reprezentuje plochou až mírně členitou lesopolní, zemědělsky spíše extenzivněji využívanou krajinu v severní části Drahanské vrchoviny. Z hlediska typizace krajin hodnocené území do sebe zahrnuje krajinný makrotyp CZ 11.3 - pozdně středověké sídelní krajiny hercynika, mezotyp CZ 11.3.2 - lesopolní pozdně středověké sídelní krajiny hercynika. Zastoupení lesů je zde cca 30 % pomístně i vyšší. Lesní porosty jsou rozmístěny většinou na plochých hřbetech po obvodu katastrů v podobě rozsáhlých, souvislých komplexů, méně často jsou v podobě i menších fragmentů - remízků. Nejvíce souvisle zalesněné jsou západní, strmé svahy okraje Drahanské vrchoviny jež vymezující Boskovickou brázdu. Druhová skladba je chudá, většinou jsou to smrkové monokultury se vzácnější příměsí borovice buku a modřínu. Souvislejší bukové porosty a facie suťových lesů jsou vázány především na svahy údolí větších toků a především na západní svahy okraje Drahanské vrchoviny. Krajinná mozaika je poměrně pestrá, převažuje však hrubší a střední disperze (lesní komplexy, mozaika orné půdy a trvalých travních porostů) nad jemnou (tvořená drobnými strukturami remízků a liniovými prvky zarůstajících mezí, doprovodných porostů podél toků a alejí podel cest), daná strukturou využití území (land-use) a poměrně vysokým zastoupením krajinné zeleně (liniová vegetace, lesní remízky, vodní plochy apod.), zvláště v členitějším terénu. Celé širší území patří do oblasti pravé traťové záhumenicové plužiny, indikující původ v pozdně středověké kolonizaci. Výrazným a převažujícím rysem tu je povětšinou lineární uspořádání traťové plužiny a cestní sítě. Zástavba v krajině je statická. Sídla jsou většinou méně kompaktní, protáhlá, s více rozvolněnou zástavbou. Převažují tzv. lánové vsi s lineární traťovou plužinou. Tato strukturace se v posuzovaném krajinném prostoru částečně zachovala. Mozaika polí a luk zabírá především plošiny a svahy. Jsou odděleny poměrně hustou sítí polních cest, pomístně doprovázené krajinnou zelení. Sídla jsou umístěna většinou v mělkých a plochých údolích povětšinou v jejich závěrových částech, při prameništích a vodních tocích, ale i na plošinách, často ve středu katastrů, obklopených lesními celky. Přírodně blízké, dnes již zarůstající vlhké a mokřadní louky jsou vázány na mělká údolí podél vodních toků. Síť vodotečí je však poměrně řídká, nejvýznamnější je Romže, která odvodňuje převážnou část hodnoceného území. Vodní plochy prakticky chybí (rybníčky u Konice a Šubířova). Krajinná zeleň doplňuje síť polních cest, převážně je však součástí liniových struktur jen pomístně zachovaných spádnicových mezí a také jako doprovodné břehové porosty podél nečetných vodních toků. Polní sady v otevřené krajině jsou zde vzácné, zahrady a sady jsou v přímé návaznosti na obytnou zástavbu. Typická skladba ploch: mělká údolí s bloky orné půdy, loukami, s drobnými lesíky a zástavbou, na plošinách mozaika polí a kulturních luk, na plochých hřbetech doplněných o rozsáhlejší fragmenty lesních komplexů. Okraje katastrů většinou probíhají po velmi plochých, nevýrazných hřbetech pokrytých fragmentární mozaikou lesíků, v západní části posuzovaného území jsou obce obklopeny i rozsáhlejšími lesními komplexy. Sídla jsou v horních okrajích mělkých údolí, sledují jejich průběh. Jsou většinou malá až střední, protáhlá, převažuje zde zemědělská výroba a lesnictví, doplněná drobnou průmyslovou výrobou a řemesly. V současnosti jsou v katastru obce Skřípov prováděna četná krajinotvorná opatření poměrně velkého rozsahu. Jedná se o realizaci skladebných prvků ÚSES, dále je vybudována kaskáda drobných vodních nádrží na jihu obce a plánována je výstavba dalších vodních prvků. Tyto úpravy jsou lokalizovány mimo území přímo dotčené záměrem výstavby VE.




6. Vymezení oblastí krajinného rázu Hodnocené místo krajinného rázu zabírají 2 oblasti krajinného rázu: • A - Plošiny Konické a Bouzovské vrchoviny •

B - Východní svahy Moravskotřebovské pahorkatiny

Oblasti krajinného rázu nejsou prostorově spojité, jsou odděleny Boskovickou brázdou. Ta představuje výraznou zlomovou terénní depresi, konvizuálně uzavřený prostor, ze kterého není předpokládána viditelnost objektů VP. Velká část území v oblasti krajinného rázu A je přes relativně vysokou lesnatost ovlivněna v exterierových, příp. dálkových pohledech. Část oblasti A je rovněž ovlivněna i v interiérových pohledech, oblast B může být ovlivněna jen v pohledech dálkových a to pouze z velmi malé části. Východní zalesněná hrásť svahů zvedajících se nad Boskovickou brázdou vytváří převažující pohledové zastínění. A - Oblast plošin Konické a Bouzovské vrchoviny Typické znaky krajinného rázu oblasti Dominantní: • zvlněná soustava plošin a pahorkatin převážně s málo členitým georeliéfem • •

svahy jsou mírné až střední, táhlé, pomístně i s naoranými mezemi v členitějším terénu pohledově částečně otevřená krajina jen místy s výraznými horizonty

•

dominanty jsou vzácné, tvoří je telekomunikační stožáry a starší věže kostelů věže větrných elektráren

•

převážně velkoplošná mozaika polí, polokulturních luk a soustředěné zástavby se zahradami obklopená mozaikou souvislých ploch lesů a drobných lesních remízků táhnoucích se po plochých rozvodných hřbetech

•

sídelní struktura statická, osídlení je soustředěné, jen místy rozptýlené

• •

výrazné hrany v krajině tvoří i hranice lesních porostů lesy jsou převážně tvořeny smrkovými monokulturami bez keřového a bylinného patra

•

hrany pozemkových bloků jsou většinou rovnoběžné, nebo klínovité, převážně bez většího vlivu reliéfu

•

sídla typicky v mělkých údolích či jejich zakončeních

Hlavní: • •

měřítko krajiny je velkovýrobní, v sídlech interiérové typické hrany tvoří i okraje lesních porostů

• •

polní cesty jsou výrazné, místy s dřevinným doprovodem sídelní prostory mají převážně charakter ulicovek, oboustranně zastavěných

•

zástavba je víceméně kompaktní, má spíše řádkový až řetězový charakter

• •

běžné typy staveb jsou stavby obytné s hospodářským zázemím, i většina veřejných staveb výjimečné typy staveb jsou sakrální, zámecké a velkovýrobně zemědělské a průmyslové

•

hladina běžné zástavby je jednopodlažní a dvoupodlažní

• •

místy jsou dobře dochovány původní půdorysy řadových lánových vsí střechy jsou sedlové, vzácně polovalbové v klasických sklonech

Doprovodné: • jen částečně dochována středověká traťová plužina • •

v drobné držbě sídla převažují vysokokmeny běžná zástavba má částečně zachován historický vesnický charakter

•

základní půdorys běžných staveb je dvorcový, méně je zastoupen půdorys hákový a protáhlý

•

běžné stavby mají původní tvarosloví roubeného domu českomoravského typu (převažuje tzv. francký dvorec), doplněného kamenným zdivem, dnes často cihelné, s hladkou omítkou

•

střechy původně šindelové, dnes z pálené krytiny




•

oplocení kamenné zděné, tyčkové, prkenné, nověji drátěné pletivo

• •

ohrady kládové, drátěné drobné stavby kamenné, zděné, litinové i dřevěné B - Oblast východních svahů Moravskotřebovské pahorkatiny

Typické znaky krajinného rázu oblasti Dominantní: • členitá pahorkatina místy s výraznějším georeliéfem •

svahy jsou střední, místy i prudké, výrazně omezené, pomístně i s naoranými mezemi

• •

pohledově částečně otevřená krajina jen místy s výraznými horizonty dominanty jsou místy hojné, tvoří je vrcholy lesnatých hřbetů, telekomunikační stožáry a starší věže kostelů

•

převážně velkoplošná mozaika polí, polokulturních luk a soustředěné zástavby se zahradami obklopená mozaikou souvislých ploch lesů a drobných lesních remízků táhnoucích se po rozvodných hřbetech

•

sídelní struktura statická, osídlení je převážně soustředěné

• •

výrazné hrany v krajině tvoří i hranice lesních porostů lesy jsou v převážné většině smrkové monokultury bez keřového a bylinného patra

•

hrany pozemkových bloků jsou nejrůznějších tvarů, většinou rovnoběžné, nebo klínovité, převážně bez většího vlivu reliéfu

•


Hlavní: • •

měřítko krajiny je velkovýrobní, v sídlech interiérové typické hrany tvoří i okraje lesních porostů

•

polní cesty jsou výrazné, místy s dřevinným doprovodem

•

sídelní prostory mají převážně charakter ulicový, méně často i návesní a víceméně oboustranně zastavěný

•

zástavba má spíše řádkový až řetězový charakter

• •

běžné typy staveb jsou stavby obytné s hospodářským zázemím, i většina veřejných staveb výjimečné typy staveb jsou sakrální, zámecké a velkovýrobně zemědělské a průmyslové

•

hladina běžné zástavby je jedno a dvoupodlažní

• •

místy jsou dobře dochovány původní půdorysy řadových lánových vsí střechy jsou sedlové, vzácně polovalbové v klasických sklonech

Doprovodné: • částečně dochována středověká traťová plužina • •

v drobné držbě sídla převažují vysokokmeny běžná zástavba má částečně zachován historický vesnický charakter

•


•


•


• •

oplocení kamenné zděné, tyčkové, prkenné, nověji drátěné pletivo ohrady kládové, drátěné

•

drobné stavby kamenné, zděné, litinové i dřevěné




Rozsah viditelnosti, působení VE v krajině v závislosti na vzdálenosti od pozorovatele Faktorem určujícím rozsah území, která jsou vystavena pohledovému dotčení objekty VE je georeliéf. Vedle vlivu georeliéfu jsou to především lesní enklávy, svojí kompaktní hmotou působící jako výrazná pohledová bariera, dále omezující rozsah pohledového dotčení objekty VE. Obecně bývá tento fakt velmi významný pro lesopolní krajiny. Přes vysoké zastoupení souvislých lesních celků, lze předpokládat, že rozsah pohledově dotčeného území bude poměrně velký. Je to dáno morfologickou situací v širším území. Georeliéf území tvoří rozsáhlé jen mírně zvlněné plošiny, terénní deprese zde tvoří poměrně mělká údolí. Rozsáhlá odlesněná území na plošinách jsou svojí střední nadmořskou výškou často ve víceméně obdobné výškové hladině jako je prostor areálu navržené výstavby VP. Fungují jako rozsáhlé konvizuální prostory pohledově otevřené objektům VTE. V menších odstupových vzdálenostech je tomu tak i u venkovských sídel lokalizovaných v údolích, přestože sama o sobě často představují víceméně polouzavřené krajinné prostory. Údolí a terénní deprese jsou zde mělké a široce rozevřené, takže ani okolní svahy a hřbety a rozsáhlé lesní enklávy táhnoucí se po nich, vždy nefungují jako spolehlivá pohledová bariera. Je tedy přirozené, že se v tomto georeliéfu viditelnost objektů VTE uplatňuje v mnoha pohledových horizontech a to jak v prostorech výše položených, tak i v prostorech sníženin a údolí. Pouze tam, kde jsou údolí hluboká (tedy v lesnatém západním okraji Drahanské vrchoviny, který tvoří zlomový svah nad Boskovickou brázdou) bude rozsah pohledového zastínění výraznější. Rozsah viditelnosti se může výrazněji projevovat v krajinném prostoru jižním, jihovýchodním a jihozápadním pohledovém perimetru od Skřípova (DOKP), tedy v okolí Horního Štěpánova, Brodku u Konice, příp. i v perimetru západním, tj. v okolí Runářova a ve větším odstupu i z východních svahů nad Konicemi a vyvýšených plošin v okolí Ochozu. V severním pohledovém perimetru od Skřípova může být pohledově dotčeno např.okolí Šubířova a ve větším odstupu i Dzbelu a Jesence. Větrný park může být vnímán s různou intenzitou která se s narůstající vzdáleností postupně snižuje •

z interierových průhledů, tj. z okolí Skřípova a přímo i z okrajů obce v okruhu do 2 km budou okem pozorovatele objekty VTE vnímány jako skupina nepřehlédnutelných, výrazných vertikální prvků v krajinném prostoru s převahou horizontálních linií. Převážně budou vidět stroje celé (z okolí obce), pomístně také jejich horní části s gondolou a pohybujícím se rotorem. Ve vnitřním okruhu do 2 km lze tedy očekávat, že objekty VTE budou značně pohledově exponovány a budou tedy působit rušivě.

•

z průhledů exterierových - z míst ve vzdálenosti přibližně do 5 km se už projevuje rozsáhlejší krajinné měřítko a otevřené dálkové průhledové horizonty. V porovnání s nimi se pak hmota VTE bude jevit podstatně subtilněji (štíhlost tubusu) - má již drobnější měřítko. Přesto se vertikální kontrast vůči okolí v pohledech bude ještě projevovat a objekty VTE tak budou vytvářet dominanty v krajině upoutávající pozornost pozorovatele. Z mnoha míst však nemusí být vidět stroje celé ale pouze jejích horní část s gondolou a pohybujícími se rotory, především ve východním perimetru. VTE budou viditelné z výše položených míst plošin a svahů (např. od západních svahů a vyvýšených plošin nad Konicemi v okolí Budětska a Ochozu, dále z vyvýšených plochých hřbetů a plošin v okolí Dzbelu a Jesence).

•

z pohledů dálkových - z míst ve vzdálenosti přibližně 7 km a více se již pohledová exponovanost VTE výrazně snižuje. VTE mohou být viditelné pouze z míst ve vyšších polohách (např. v perimetru okolo 7 km od VP nelze vyloučit viditelnost objektů z nejvyšších poloh odlesněné plošiny v okolí Kořence jihovýchodně od Skřípova, příp. od silnice mezi Benešovem a Bukovou). Četnost těchto míst však s narůstající vzdáleností klesá. V této vzdálenosti od VTE se již významně projevuje dominance rozsáhlého měřítka krajiny. Naopak měřítko objektu VTE je v takto monumentálním krajinném rozsahu již drobné. Pohledová dominance a intenzita působení je už v těchto odstupových vzdálenostech výrazně nižší. Viditelnost VTE postupně doznívá vlivem atmosferického zabarvení vzdušné hmoty, zvl. v období klimatických situací se zhoršenou viditelností (mlhy, inverzní stavy, v létě při stagnaci počasí). Za ideálních podmínek by mohly být VE viditelné i z nejvyšších poloh hrany východního svahu Českomoravské vrchoviny nad Boskovickou brázdou (např. z hrany kopce Partyzán u Mařína, příp. z vyvýšených poloh v okolí Bezděčí) tj. ve vzdálenostech okolo 15 km a více. Rozsah však bude zřejmě velmi omezený, neboť členitá hrásť hřbetů nad Boskovickou brázdou je souvisle zalesněná a navíc pomístně dosahuje vyšší nadmořské výšky než krajinný prostor dál na západ. Bude tedy vytvářet významnější pohledovou barieru. Z vlastního prostoru Boskovické brázdy pohledové dotčení není předpokládáno, navíc katastr Skřípov, do nějž je návrh VP navržen, leží dále na východ od lesnaté hrany západních svahů Boskovické brázdy. Tato hrana bude vytváří výraznou pohledovou barieru, zároveň terénní deprese Boskovické brázdy sama o sobě představuje výrazný, konvizuálně uzavřený prostor, v pohledech západ východ.




Míra dochovanosti krajinného rázu Místo krajinného rázu je vymezeno dvěma nadřazenými krajinářskými celky (NKC), na jejichž obzoru leží. Hranice mezi nimi tvoří ne příliš výrazný ale dosti široký, převážně zalesněný hřbet, táhnoucí se v oblouku severně od Šubířova směrem na jihovýchod, kde ztrácí na zřetelnosti a doznívá v prostoru mezi Suchdolem a Brodkem. Hřbet je dosti nevýrazný neboť z vyvýšených odlesněných plošin nad Brodkem u Konice a Horním Štěpánovem se otvírá rozsáhlý pohled na severovýchod a NKC je v tomto směru pohledově zčásti spojitý se severovýchodním NKC. Směrem na východ a severovýchod je v podstatě vymezen horizontem plošin a okrajem hornomoravského úvalu. Převážná část hodnoceného území je mírně ukloněna na východ a jihovýchod, osu území tvoří údolí Romže. Oba NKC jsou si typologicky značně podobné. Z hlediska prostorového členění tvoří mírně odlišnou jednotku vlastní údolí Romže s vyšším zastoupením fluviálních a nivních prvků. Jihozápadní NKC je od Brodku zčásti otevřen směrem na východ, severovýchod a jihovýchod sníženinami přítoků Romže. Představuje vyvýšenou, na jihovýchod a východ mírně ukloněnou zvlněnou plošinu. Uvnitř je pomístně pohledově nespojitý, což je dáno výskytem rozsáhlejších lesních enkláv v okolí Skřípova, který v NKC leží. Z jihu a jihozápadu je NKC poměrně zřetelně vymezen plochými souvisle zalesněnými hřbety procházejícími severně od Kořence směrem na jihovýchod k Malému Hradisku. Ze západu je NKC vymezen rovněž souvislým pásem lesů pokrývající ploché, místy však i členité hřbety západních svahů Boskovické brázdy, rozbrázděné hlubokými údolími Úsobrnského a Duraňského potoka. Zmíněné toky se vlévají v Boskovické brázdě do Jevíčky. Ze severu je NKC vymezen lesnatým hřbetem nad Šubířovem, který se obloukovitě stáčí na jihovýchod směrem ke Konicím a Runářovu. Celkový krajinný obraz území je částečně kompaktní a místy poměrně výrazný. Kvalitní, dominantní typické znaky, vnímatelné z dálkových pohledů, jsou na většině území částečně dochovány. Lze proto konstatovat, že krajinný ráz je dochován většinou jen zčásti. V odlesněném prostoru východně od Skřípova, kam je návrh VP umisťován, s převážně scelenou traťovou plužinou, jsou tyto znaky již setřeny a nedochovaly se. Naopak v některých krajinných segmentech např. v okolí Horního Štěpánova, Šubířova a v jihozápadní části k.ú. Skřípov, je krajinný ráz dochován dobře. Severovýchodní NKC je od jihu vymezen společnou hranicí s předchozím NKC - tj. plochým víceméně lesnatým hřbetem táhnoucím se obloukem od Šubířova na jihovýchod směrem ke Konicím a Runářovu. Osu NKC tvoří relativně výrazné údolí Romže. Uvnitř je díky údolí Romže zčásti pohledově nespojitý. Směrem na sever a severozápad terén mírně stoupá a je členitější. Na severu je NKC poměrně zřetelně vymezen souvisleji lesnatými, vysoko položenými, poměrně členitými hřbety nad Kladkami a Milkovem, které dál na východ a jihovýchod doznívají. Nezřetelná hranice dál na východ přechází přes nevýrazný, z větší části odlesněný plochý hřbet oddělený údolím říčky Špraněk. NKC na severovýchodě uzavírá rozsáhlý lesní komplex nad Vilémovem. Dál na jihovýchod terén klesá, kra plošiny východně nad Romží je ukloněna směrem na východ a jihovýchod a NKC je v podstatě vymezen horizontem pozvolně klesajícího terénu směrem k Hornomoravskému úvalu. Od západu a jihozápadu je NKC zřetelně vymezen souvisle lesnatými hřbety západních svahů Boskovické brázdy, které proráží poměrně hluboké údolí řeky Nectavy, vlévající se v prostoru Boskovické brázdy do Jevíčky. Celkový krajinný obraz území je povětšinou kompaktní a místy výrazný. Kvalitní, dominantní typické znaky, vnímatelné z dálkových pohledů jsou na většině území dochovány. Lze proto konstatovat, že krajinný ráz je dochován většinou dobře a to především v severní část NKC např. okolí Dzbelu, Jesence, Ludmírova či Ponikve. Stanovení míry ochrany krajinného rázu Území navrhované stavby a převážné části dotčeného krajinného prostoru (DOKP) nejsou z hlediska krajinného rázu součástí území, která ze zákona vyžadují zvýšenou ochranu krajinného rázu. Proto zde není legislativně uplatňováno zvyšování stupně ochrany. Nicméně v širším okolí leží dva přírodní parky, kde již může být ze zákona vyžadována zvýšená ochrana krajinného rázu. V jižním perimetru, cca 3,5 km od prostoru návrhu nejjižnější věže VP probíhá hranice přírodního parku Řehořkovo Kořenecko, kterou tvoří silnice III. třídy Pohora - Horní Štěpánov - Buková, kam může jen okrajově zasáhnout pohledové ovlivnění VP Skřípov. Severní pohledový perimetr VP zasahuje do jižní části přírodního parku Kladecko. Zde probíhá hranice přírodního parku ve vzdálenosti cca 2 km severovýchodně od místa návrhu nejsevernější věže. Hranici tvoří silnice II/366 Konice - Jevíčko. Částečně tak může být pohledově dotčena i jižní část přírodního parku.




Zde je nutno konstatovat, že v hodnoceném území se již vyskytují dva záměry VE. Jedná se o dva malé větrné parky - Brodek u Konice (2 věže), Protivanov (tři věže) a ve větším odstupu pak VE Drahany (jedna věž). Část hodnoceného území je součástí přírodního parku, není součástí velkoplošného chráněného území CHKO. Vyskytují se zde maloplošná chráněná území (MZCHÚ) - přírodní rezervace (PR) a přírodní památky (PP) a registrované významné krajinné prvky (VKP) a VKP ze zákona. Maloplošná chráněná území mají však pro ochranu krajinného rázu pouze doplňkový význam. Větší část hodnoceného území leží v krajině bez uplatnění zvláštních požadavků na ochranu. Přesto je nutno konstatovat, že posuzované území leží v krajinném prostoru, v němž má poměrně velká část základních krajinářských celků (ZKC) krajinný ráz zachovaný dobře a představuje tak segmenty harmonické kulturní krajiny s vysokou estetickou a krajinářskou hodnotou. Při identifikaci a klasifikaci znaků bylo postupováno na základě metodiky MŽP (2004). Účelové třídění bylo provedeno podle výslovně zákonem chráněných kategorií. Typické znaky krajinného rázu jsou potom rozčleněny takto: A - Oblast plošin Konické a Bouzovské vrchoviny 1.VKP - není 2.ZCHÚ - Přírodní parky • Přírodní park Řehořkovo Kořenecko, Přírodní park Kladecko 3. Kulturní dominanty krajiny jsou: • dominanty jsou vzácné, tvoří je telekomunikační stožáry a starší věže kostelů věže větrných elektráren • •

výrazné hrany v krajině tvoří i hranice lesních porostů běžné typy staveb jsou stavby obytné s hospodářským zázemím, i většina veřejných staveb

•

výjimečné typy staveb jsou sakrální, zámecké a velkovýrobně zemědělské a průmyslové a větrné elektrárny

• •

hladina běžné zástavby je jedno a dvoupodlažní střechy jsou sedlové, vzácně polovalbové v klasických sklonech

• •

běžná zástavba má částečně zachován historický vesnický charakter základní půdorys běžných staveb je dvorcový, méně je zastoupen půdorys hákový a protáhlý

•


•


4. Měřítko v krajině je: •

měřítko krajiny je velkovýrobní, v sídlech interiérové

5a. Přírodní vztahy v krajině: • •

zvlněná soustava plošin a pahorkatin převážně s málo členitým georeliéfem pohledově částečně otevřená krajina jen místy s výraznými horizonty

•

svahy jsou mírné až střední, táhlé, pomístně i s naoranými mezemi v členitějším terénu

•

převážně velkoplošná mozaika polí, polokulturních luk a soustředěné zástavby se zahradami obklopená mozaikou souvislých ploch lesů a drobných lesních remízků táhnoucích se po plochých rozvodných hřbetech

5b. Estetické vztahy v krajině: • •

sídelní struktura statická, osídlení je soustředěné, jen místy rozptýlené hrany pozemkových bloků jsou většinou rovnoběžné, nebo klínovité, převážně bez většího vlivu reliéfu

• •

sídla typicky v mělkých údolích či jejich zakončeních polní cesty jsou výrazné, místy s dřevinným doprovodem

•

typické hrany tvoří i okraje lesních porostů

•

sídelní prostory mají převážně charakter ulicovek, oboustranně zastavěných




•

zástavba je víceméně kompaktní, má spíše řádkový až řetězový charakter

• •

místy jsou dobře dochovány původní půdorysy řadových lánových vsí jen částečně dochována středověká traťová plužina B - Oblast východních svahů Moravskotřebovské pahorkatiny

1.VKP - není 2.ZCHÚ - Přírodní parky - není 3. Kulturní dominanty krajiny jsou: •

dominanty jsou místy hojné, tvoří je vrcholy lesnatých hřbetů, telekomunikační stožáry a starší věže kostelů

•

výrazné hrany v krajině tvoří i hranice lesních porostů

•

běžné typy staveb jsou stavby obytné s hospodářským zázemím, i většina veřejných staveb

• •

výjimečné typy staveb jsou sakrální, zámecké a velkovýrobně zemědělské a průmyslové hladina běžné zástavby je jedno a dvoupodlažní

• •

střechy jsou sedlové, vzácně polovalbové i valbové v klasických sklonech běžná zástavba má částečně zachován historický vesnický charakter

•


•


•


4. Měřítko v krajině je: • měřítko krajiny je velkovýrobní, v sídlech interiérové 5a. Přírodní vztahy v krajině: • členitá pahorkatina místy s výraznějším georeliéfem •

pohledově částečně otevřená krajina jen místy s výraznými horizonty

• •

svahy jsou střední, místy i prudké, výrazně omezené, pomístně i s naoranými mezemi převážně velkoplošná mozaika polí, polokulturních luk a soustředěné zástavby se zahradami obklopená mozaikou souvislých ploch lesů a drobných lesních remízků táhnoucích se po rozvodných hřbetech

5b. Estetické vztahy v krajině: • sídelní struktura statická, osídlení je převážně soustředěné •

hrany pozemkových bloků jsou nejrůznějších tvarů, většinou rovnoběžné, nebo klínovité, převážně bez většího vlivu reliéfu

•


•

polní cesty jsou výrazné, místy s dřevinným doprovodem

• •

typické hrany tvoří i okraje lesních porostů sídelní prostory mají převážně charakter ulicový, méně často i návesní a víceméně oboustranně zastavěný

• •

zástavba má spíše řádkový až řetězový charakter místy jsou dobře dochovány původní půdorysy řadových lánových vsí

•

jen částečně dochována středověká traťová plužina



VÝSTAVBA VĚTRNÉHO PARKU SKŘÍPOV POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ Tab.: Identifikace a klasifikace znaků krajinného rázu v místě či oblasti krajinného rázu: A - Oblast plošin Konické a Bouzovské vrchoviny

Předmět hodnocení: Větrný park Skřípov

Identif. číslo ZKR (ZKR)

Dle pozitivních či negativních projevů

Znaky přírodní charakteristiky krajiny: 1. VKP 2. ZCHÚ 5a. Vztahy v krajině

Přírodní park Řehořkovo Kořenecko, Přírodní park Kladecko 1. pohledově částečně otevřená krajina jen místy s výraznými horizonty 2. zvlněná soustava plošin a pahorkatin převážně s málo členitým georeliéfem 3. svahy jsou mírné až střední, táhlé, často s naoranými mezemi v členitějším terénu 4. převážně velkoplošná mozaika polí, polokulturních luk a soustředěné zástavby se zahradami obklopená mozaikou souvislých ploch lesů a drobných lesních remízků táhnoucí po plochých rozvodných hřbetech

X

X X X X

X X

X

(c) Běžný

(b) Význačný

(a) Jedinečný

Dle hodnoty v krajině

(c) Doplňující

(b) Spoluurčující

Dle významu v krajinném rázu

(a) Zásadní

(ZKR - popis)

(c) Negativní

Klasifikace identifikovaných znaků krajinného rázu (ZKR - V)

(b) Neutrální

Identifikované znaky krajinného rázu (ZKR) (prvky, jevy, rysy, hodnoty)

(a) Pozitivní

Výběr znaků krajinného rázu se vztahem k zákonem stanoveným charakteristikám krajinného rázu

X X

X

X X

X

X

LEGENDA Sloupec (ZKR)

Uvede se identifikační číslo ZKR (pořadové číslo oblasti krajinného rázu lomené pořadovým číslem znaku krajinného rázu v dané oblasti).

Sloupec (ZKR-popis)

Uvede se popis znak krajinného rázu vybraného z podkladu o krajinném rázu se vztahem k zákonem stanoveným charakteristikám KR.

Sloupec (ZKR-V)

Vyznačí se klasifikace znaku krajinného rázu z podkladu o krajinném rázu.



VÝSTAVBA VĚTRNÉHO PARKU SKŘÍPOV POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ Tab.: Identifikace a klasifikace znaků krajinného rázu v místě či oblasti krajinného rázu - pokračování

Znaky kulturní a historické charakteristiky krajiny: 3. Kulturní dominanty

Znaky estetických hodnot krajiny: 4. Měřítko v krajině 5b. Vztahy v krajině


1. dominanty jsou vzácné, tvoří je telekomunikační stožáry a starší věže kostelů, věže větrných elektráren 2. výrazné hrany v krajině tvoří i hranice lesních porostů 3. běžné typy staveb jsou stavby obytné s hospodářským zázemím, i většina veřejných staveb 4. výjimečné typy staveb jsou sakrální, zámecké a velkovýrobně zemědělské a průmyslové a větrné elektrárny 5. hladina běžné zástavby je jedno a dvoupodlažní 6. střechy jsou sedlové, vzácně polovalbové v klasických sklonech 7. běžná zástavba má částečně zachován historický vesnický charakter 8. základní půdorys běžných staveb je dvorcový, méně je zastoupen půdorys hákový a protáhlý 9. běžné stavby mají původní tvarosloví roubeného domu českomoravského typu (převažuje tzv. francký dvorec), doplněného kamenným zdivem, dnes často cihelné, s hladkou omítkou 10. střechy původně šindelové, dnes z pálené krytiny 1. měřítko krajiny je velkovýrobní, v sídlech interiérové 4. sídelní struktura statická, osídlení je soustředěné, jen místy rozptýlené 5. hrany pozemkových bloků jsou většinou rovnoběžné, nebo klínovité, převážně bez většího vlivu reliéfu 6. sídla typicky v mělkých údolích či jejich zakončeních 7. polní cesty jsou výrazné, místy s dřevinným doprovodem 8. typické hrany tvoří i okraje lesních porostů 9. sídelní prostory mají převážně charakter ulicovek, oboustranně zastavěných 10. zástavba je víceméně kompaktní, má spíše řádkový až řetězový charakter 11. místy jsou dobře dochovány původní půdorysy řadových lánových vsí 12. jen částečně dobře dochována středověká traťová plužina

X

X

x

X X X X

X X

X X

X

X

X X

X X X X

X X X

X

X

x x

x

x

X X

x x x

X X X X

X X X X

X X X x x

(c) Běžný

(b) Význačný X

X

X X X X X X x

(a) Jedinečný

(a) Zásadní X

X X X


(c) Doplňující

Dle významu v krajinném rázu (b) Spoluurčující


(c) Negativní

(ZKR - popis)


(b) Neutrální

Identifikované znaky krajinného rázu (ZKR) (prvky, jevy, rysy, hodnoty) Identif. číslo ZKR (ZKR)

(a) Pozitivní


x X x



Tab.: Identifikace a klasifikace znaků krajinného rázu v místě či oblasti krajinného rázu: B - Oblast východních svahů Moravskotřebovské pahorkatiny



Znaky přírodní charakteristiky krajiny: 1. VKP 2. ZCHÚ 5a. Vztahy v krajině


1. pohledově částečně otevřená krajina jen místy s výraznými horizonty 2. členitá pahorkatina místy s výraznějším georeliéfem 3. svahy jsou střední, místy i prudké, výrazně omezené, pomístně i s naoranými mezemi 4. převážně velkoplošná mozaika polí, polokulturních luk a soustředěné zástavby se zahradami obklopená mozaikou souvislých ploch lesů a drobných lesních remízků táhnoucích se po rozvodných hřbetech

X X X X

X X

(c) Běžný

(b) Význačný

(a) Jedinečný


(c) Doplňující

(b) Spoluurčující

Dle významu v krajinném rázu

(a) Zásadní

(ZKR - popis)

(c) Negativní


(b) Neutrální

Identifikované znaky krajinného rázu (ZKR) (prvky, jevy, rysy, hodnoty)

(a) Pozitivní


X

X

X X

X

X


VÝSTAVBA VĚTRNÉHO PARKU SKŘÍPOV POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ Tab.: Identifikace a klasifikace znaků krajinného rázu v místě či oblasti krajinného rázu - pokračování

Znaky kulturní a historické charakteristiky krajiny: 3. Kulturní dominanty

Znaky estetických hodnot krajiny: 4. Měřítko v krajině 5b. Vztahy v krajině


1. dominanty jsou místy hojné, tvoří je vrcholy lesnatých hřbetů, telekomunikační stožáry a starší věže kostelů 2. výrazné hrany v krajině tvoří i hranice lesních porostů 3. běžné typy staveb jsou stavby obytné s hospodářským zázemím, i většina veřejných staveb 4. výjimečné typy staveb jsou sakrální, zámecké a velkovýrobně zemědělské a průmyslové. 5. hladina běžné zástavby je jedno a dvoupodlažní 6. střechy jsou sedlové, vzácně polovalbové i valbové v klasických sklonech 7. běžná zástavba má částečně zachován historický vesnický charakter 8. základní půdorys běžných staveb je dvorcový, méně je zastoupen půdorys hákový a protáhlý 9. běžné stavby mají původní tvarosloví roubeného domu českomoravského typu (převažuje tzv. francký dvorec), doplněného kamenným zdivem, dnes často cihelné, s hladkou omítkou 10. střechy původně šindelové, dnes z pálené krytiny 1. měřítko krajiny je velkovýrobní, v sídlech interiérové 4. sídelní struktura statická, osídlení je převážně soustředěné 5. hrany pozemkových bloků jsou nejrůznějších tvarů, většinou rovnoběžné, nebo klínovité, převážně bez většího vlivu reliéfu 6. sídla typicky v mělkých údolích či jejich zakončeních 7. polní cesty jsou výrazné, místy s dřevinným doprovodem 8. typické hrany tvoří i okraje lesních porostů 9. sídelní prostory mají převážně charakter ulicový, méně často i návesní a víceméně oboustranně zastavěný 10. zástavba má spíše řádkový až řetězový charakter 11. místy jsou dobře dochovány původní půdorysy řadových lánových vsí 12. jen částečně dochována středověká traťová plužina

X

X

x

X X X X

X X

X X

X

X

X X

X X X X

X X X

X

X

x x

x

x

X X

x x x

X X

X X X X

X X

X X X X

X X X x x

(c) Běžný

(b) Význačný X

X

X X x

(a) Jedinečný

(a) Zásadní X

X X X


(c) Doplňující

Dle významu v krajinném rázu (b) Spoluurčující


(c) Negativní

(ZKR - popis)


(b) Neutrální

Identifikované znaky krajinného rázu (ZKR) (prvky, jevy, rysy, hodnoty) Identif. číslo ZKR (ZKR)

(a) Pozitivní


x X x



II. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI NA KRAJINNÝ RÁZ

1. Vlivy na krajinu - krajinný ráz Je hodnocen především vliv stavby v dálkových pohledech v tzv. nadřazených krajinářských celcích. Vyhodnocuje rozsah území pohledově ovlivněného stavbou - tj. velikost místa krajinného rázu a míru narušení jeho typických znaků. Dle metodických pokynů MŽP (2004, 2005) k vybraným aspektům postupu orgánů ochrany přírody, při vydávání souhlasu podle § 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. ke stavbám velkých větrných elektráren, jsou zmiňována nejdůležitější kritéria, které stavba musí splňovat: 1. Záměr s výrazným výškovým rozměrem umisťovaný v místě se specifickými podmínkami (dosah, rozhled, potenciál větru a p.) nelze hodnotit negativně z důvodu, že nebere ohled na harmonická měřítka krajiny, pokud efekty jeho realizace nelze prokazatelně zajistit v rámci již existujících staveb v širším okolí jeho navrhovaného umístění. 2. Při posuzování ohledu záměru stavby větrné elektrárny ke krajinnému rázu orgán zohlední, zda záměr obsahuje následující opatření k minimalizaci negativních dopadů uvedeného typu záměru na krajinný ráz nebo zajistí, aby souhlas k realizaci byl vázán jejich zajištěním: a) stavba větrné elektrárny je navržena jako stavba dočasná; (záměr VP Skřípov splňuje) b) propojovací elektrické a sdělovací vedení od větrné elektrárny k vyváděcímu bodu jsou navržena kabelovým podzemní vedení; (záměr VP Skřípov splňuje) c) pro vyvedení elektrických výkonů nejsou ve volné krajině navrhovány nové nadzemní trasy, paralelní ke stávajícím; (záměr VP Skřípov splňuje) d) vedlejší stavby ke stavbě hlavní jsou umísťovány do zastavěného nebo zastavitelného území obce, mimo volnou krajinu a zda transformátorové stanice u větrných elektráren přes 1 MW jsou umístěny ve sloupech větrné elektrárny nebo mimo volnou krajinu (záměr VP Skřípov splňuje) e) obslužné komunikace jsou navrženy zpevnit pouze kamenivem či zatravňovacími deskami v úrovni terénu a nikoliv nepropustnou povrchovou úpravou. Komunikaci s nepropustnou úpravou se doporučuje připustit pouze v případech, že bude součástí komunikačního systému okolního území, t.j. pouze v případě lesních cest, cyklostezek a p.; (záměr VP Skřípov splňuje) f) areál větrné elektrárny ve volné krajině není oplocován; (záměr VP Skřípov splňuje) g) na částech větrné elektrárny je vyloučeno umístění reklam nebo reklamních zařízení; (záměr VP Skřípov splňuje) h) nosný sloup rotoru, gondola a rotory větrné elektrárny jsou navrženy s antireflexní matnou povrchovou úpravou v odstínech světle šedé barvy stanovené Úřadem civilního letectví (ÚCL); (záměr VP Skřípov splňuje) i) výstražné značení větné elektrárny pro účely leteckého provozu je navrženo výhradně barevným světelným překážkovým značením na gondole větrné elektrárny schváleným ÚCL v souladu s požadavky ICAO - Annex 14 Úmluvy č. 147/1947 Sb., o mezinárodním civilním letectví. Konce listů rotorů VE budou opatřeny červeným nátěrem RAL 3020, případně RAL 2009. (záměr VP Skřípov splňuje) j) nadzemní elektrické vedení je vybaveno ochrannými prostředky, které účinně zabrání usmrcování ptáků elektrickým proudem (§ 5a odst. 6 zákona); (záměr VP Skřípov splňuje - není použito nadzemní vedení) FileName: 4_VP_Skřípov_krajinný ráz.doc SaveDate: 4.6.2009 10:18:00



k) umístění větrné elektrárny je v požadovaném místě přípustné podle ostatních ustanovení zákona; (bude řešeno v dalších řízeních) Charakteristika staveb z hlediska jejich vlivů na krajinný ráz A.- větrná elektrárna Větrné elektrárny představují objekt výrazného vertikálního charakteru - štíhlou věžovou stavbu ukončenou po většinu času se pohybujícím trojlistem. Z hlediska funkčního je analogii k starým větrným mlýnům z období před průmyslovou revolucí, zde však je mechanická síla větru převáděna na elektrickou. Není nutno připomínat, že větrné elektrárny spolu s vodními představují zatím nejčistší způsob výroby elektrické energie. Z hlediska formálního tvarosloví je objekt VE velmi účelně navržen. Snahou je funkčnost, jednoduchost a „hladkost“ konstrukce. Z hlediska kvality designu se jedná o objekt zpracovaný na velmi vysoké úrovni. Jde tak o vznik nového krajinného znaku. Stavby VE jsou svým tvarem a velikostí v české a moravské krajině prvkem novým, neobvyklým, jsou však zároveň symbolem trvalé udržitelnosti. Česká veřejnost ovšem toto novum ještě plně nezhodnotila. Je otázkou budoucnosti i diskuse v české společnosti, zda budou objekty VE akceptovány v krajině a stanou se tak postupně její přirozenou součásti v oblastech, kde je to vhodné, či budou zásadně odmítány a vnímány jako cizorodý prvek, který je nutno v krajině eliminovat. My se kloníme k první variantě s tím, že větrná elektrárna se může stát typickým znakem těch částí krajin, které nejsou pro svou hodnotu chráněny jako základ národního kulturně historického dědictví (chráněného Národními parky, chráněnými krajinnými oblastmi, přírodními parky a krajinnými památkovými zónami). Přesto jsme si vědomi skutečnosti, že v české společnosti tento úzus nebyl obecně přijat. V této souvislosti je nutno konstatovat, že část posuzovaného krajinného prostoru (byť menší) je součástí území vymezeného jako přírodní park, kde může být legislativně vyžadována zvýšená ochrana krajinného rázu. V úvahu tak připadá možnost pohledového zásahu do přírodního parku Kladecko, kde může být dotčena jeho jižní část. Vzdálenost nejsevernějších věží VE k hranici přírodního parku je cca 2.2 km. V severovýchodním perimetru tak může dojít k pohledovému ovlivnění jak v pohledech dálkových tak i exterierových. V rámci přírodního parku však mohou být ovlivněny převážně jen nejvýše položené krajinné prostory s převažující jižní a jihozápadní orientací a to již z větší vzdálenosti. Míra ovlivnění bude s narůstajícím odstupem klesat. Velmi okrajově může být pohledově dotčena malá část ležící v přírodním parku Řehořkovo Kořenecko a to svahy jižně od Horního Štěpánova. Toto ovlivnění se však nebude jevit jako významné (vzhledem k tomu, že těžiště přírodního parku leží až jižněji, za lesnatým hřbetem, kam spadá k.ú. Kořenec). Z hlediska míry dochovanosti je krajinný ráz víceméně v celém posuzovaném perimetru o poloměru 8 km zachován povětšinou částečně dobře, dobře je pak krajinný ráz zachován v řadě krajinných prostorů, především v severním, severovýchodním, jižním, jihozápadním a západním pohledovém perimetru. Zde je nutno konstatovat významnou skutečnost, že je již současný krajinný ráz hodnoceného území ovlivněn dosud realizovanými dvěma menšími větrnými parky a výstavbou jedné větrné elektrárny. B. příjezdová komunikace a zpevněné plochy Nově navržené resp. upravené příjezdové komunikace budou mít charakter běžných polních cest, u nichž z hlediska krajinného rázu hraje hlavní roli jejich prostorové uspořádání, povrch vozovky a charakter doprovodné vegetace. Budou řešeny v návaznosti na stávající komunikační síť. Vliv na krajinný ráz je nevýznamný C. Připojení na stávající rozvodnou síť jde o připojení podzemním elektrickým kabelem z elektráren na stávající energetickou síť. Kabely budou vedeny pod zemí, vlastní napojení bude řešeno v rámci již existující infrastruktury do objektu trafostanice ve Skřípově. Způsob napojení je tak bez vlivu na současný krajinný ráz. Míra zásahu stavby do krajinného rázu A.- větrná elektrárna Narušení dálkových pohledů v dotčených nadřazených krajinářských celcích: V dálkových pohledech se projevují především dominantní typické znaky. Z nich se vliv týká pouze: • pohledově částečně otevřená krajina jen místy s výraznými horizonty (oblast A, v malé míře i B) FileName: 4_VP_Skřípov_krajinný ráz.doc SaveDate: 4.6.2009 10:18:00



• dominanty jsou vzácné, tvoří je telekomunikační stožáry a starší věže kostelů, věže větrných elektráren (pouze oblast A) Větrné elektrárny představují u nás stále výjimečné stavby s nezvyklým designem. Jejich tvarové a výtvarné zpracování se však blíží pojetí telekomunikačních zařízení. Domníváme se, že po stránce designu jsou na stejné, ne-li lepší úrovni. Dle našeho názoru je tak nelze v krajinném prostředí považovat za apriori nepřípustně rušivé. Oba dominantní znaky mohou být narušeny převážně v severním, severovýchodním a východním perimetru posuzovaného území, např. krajinný segment jižních a jihovýchodních svahů nad Dzbelem,a Jesencem. Průmětem věží VP může být dále významněji narušen pohledový horizont tvořený lesnatým hřbetem nad údolím Romže a to při průhledu přes Konici a údolí Romže od východu z vyvýšených plošin nad Konicemi a v okolí Budětska či Ochozu. Území je již v současnosti částečně pohledově ovlivněno dvěma věžemi VP Brodek u Konice v jihovýchodní části horizontu. Ze značně velké odstupové vzdálenosti (cca 15 km) může být potenciálně ovlivněn pohledový horizont protilehlého, západního svahu Boskovické brázdy při pohledech z vyvýšených míst nad Zadním Arnoštovem. V této odstupové vzdálenosti však intenzita ovlivnění nebude významná. Narušení blízkých krajinných prostorů v základních krajinářských celcích: V ZKC přímo pohledově ovlivněných mohou být dotčeny tyto typické znaky: Z dominantních znaků se vliv týká: • •

pohledově částečně otevřená krajina jen místy s výraznými horizonty (pouze oblast A) dominanty jsou vzácné, tvoří je telekomunikační stožáry a starší věže kostelů, věže větrných elektráren (pouze oblast A)

Oba dominantní znaky mohou být narušeny průmětem VP s pohledovým horizontem plochých lesnatých hřbetů nad Skřípovem, který probíhá obloukem východně od obce od severu na jihovýchod a jih, jehož panorama VP zabírají. Nicméně již v současnosti je tento pohledový horizont silně znehodnocen necitlivě umístěným areálem zemědělského podniku, vybudovaným ještě v období socialismu. Linie pohledového horizontu může být průmětem VP rovněž narušena při pohledu od Brodku z polní cesty směrem na sever. Z hlavních znaků se vliv týká: • běžné typy staveb jsou stavby obytné s hospodářským zázemím, i většina veřejných staveb (oblast A) • výjimečné typy staveb jsou sakrální, zámecké a velkovýrobně zemědělské a průmyslové a větrné elektrárny (oblast A) Je zřejmé, že při nových stavbách by mělo být snahou jejich zařazení do běžného typu staveb, jež umožňují větší typové regulace. Technologie elektráren však toto zařazení neumožňuje a jako stavba výjimečná tak neporušuje žádný hlavní typický znak. Z doprovodných znaků se vliv týká: • je částečně dochována středověká traťová plužina (oblast A) Tento znak může být jen částečně narušen pouze v jihovýchodní části katastru Skřípov. Jinak je převážná část k.ú. Skřípov tvořena rozsáhlejšími, scelenými plochami polí a kulturních luk. B., C. - příjezdová komunikace, připojení k stožáru Nebylo zjištěno možné poškození typických znaků krajinného rázu. Vliv na rekreační využívání Posuzované území leží v severní části Drahanské vrchoviny. Celá tato oblast představuje dosti atraktivní lesopolní krajinu s převahou polyfunkčního využívání s dominantním lesnictvím a ne příliš intenzivní formou zemědělské produkce. Krajina je zde protkána poměrně hustou sítí turistických a cyklistických stezek. V relativní blízkosti jsou Javoříčské jeskyně a hrad Bouzov, historicky významné městečko Boskovice, rekreační oblast u rybníka Suchý, technické památky (např. soubor větrných mlýnů v Kořenci, v Němčicích a jinde), blízkost Moravského krasu apod. Mnoho obcí si zde zachovalo relativně venkovský ráz a jsou již dlouhodobě využívány chalupáři z Brna či Olomouce. Celá oblast je lokalizována mimo významnější dopravní tahy. Jedná se tedy o klidné území s poměrně značným rekreačním potenciálem spíše však pro individuální rekreaci než pro masovější celoroční pobyt. Turistické využívání území je zde podle počtu kilometrů turistických tras poměrně vysoké. FileName: 4_VP_Skřípov_krajinný ráz.doc SaveDate: 4.6.2009 10:18:00



V současnosti je již v širší oblasti Drahanské vrchoviny v provozu několik menších větrných parků. Provoz VP Skřípov, ovšem může být určitou skupinou turistické veřejnosti považován za negativní, snižující rekreační využití krajiny. Na druhou stranu se VTE mohou stát vyhledávanou atrakcí vhodně spojovanou s různými druhy turistiky pro jinak zaměřenou veřejnost (na základě analogií ze zahraničí ale i z prvních zkušeností z provozu VTE u nás). Využívání větrné energie tak nutně nemusí být v konfliktu s převažujícími funkcemi a rozvojovými prioritami zdejšího regionu. V roce 2008 byla, na základě požadavku uloženém Zásadami územního rozvoje Olomouckého kraje, zpracována územní studie „Větrné elektrárny na území Olomouckého kraje“ za účelem prověření potenciálu umístění větrných elektráren v rámci kraje a jejich územní koordinace. Uvedená územní studie je jedním z významných podkladů při pořizování územních plánů a při rozhodování v území. Studie vymezuje tři kategorie území z hlediska jejich vhodnosti pro umístění větrných elektráren: •

území nepřípustné - v tomto území se umístění větrných elektráren nepovoluje - jedná se o území nepřípustná z důvodů ochrany přírody a krajiny (ZCHÚ, NATURA, ÚSES, Přírodní parky, vymezené oblasti kulturních a civilizačních hodnot), zastavěná území, vodní plochy, lesní celky,

•

území podmíněně přípustné - jedná se o území AČR a civilních letišť včetně ochranných pásem, potenciálně hájená území využívaná v souvislosti s lázeňskou léčbou, hájená území z hlediska ochrany přírody a krajiny a doporučené odstupové vzdálenosti od prvků ochrany přírody a krajiny, hájená území z hlediska pohody bydlení, hájená území z hlediska bezpečnosti provozu na komunikacích,

•

ostatní území - jedná se o ostatní území kraje, kde nejsou kladeny žádné zvláštní požadavky z hlediska umístění VE nad rámec obvyklých povinností plynoucích z legislativy na úseku územního plánování a stavebního řízení.

Z ní vyplývá že převážná část území kam je návrh VP Skřípov umisťován, byla vyhodnocena jako ostatní území, tedy prostor, kde nejsou kladeny žádné zvláštní požadavky z hlediska umístění VE nad rámec obvyklých povinností plynoucích z legislativy územního plánování a stavebního řízení. Lokalizace návrhu VP Skřípov není tedy z hlediska cílů této koncepce v konfliktu. Výsledky hodnocení vlivů jsou prezentovány v tabulce na následujících stranách:



VÝSTAVBA VĚTRNÉHO PARKU SKŘÍPOV POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ Tab.: Negativní vlivy záměru na zákonem stanovené charakteristiky krajinného rázu

Předmět hodnocení: Větrný park Skřípov Stanovení negativních vlivů záměru na zákonem stanovené charakteristiky krajinného rázu


Negativní vlivy záměru (VNZ) Identif. číslo (NVZ) (NVZ - popis)

Významnost negativních vlivů (NVZ-V) vliv vliv vliv kritický významný nevýznamný

1. Významné krajinné prvky 2. Zvláště chráněná území

A.

Vertikální charakter stavby s rotujícím trojlistem, stavba s velkým měřítkem

3. Kulturní dominanty krajiny

1.,4.

A.


4. Harmonické měřítko krajiny

1.

A.


5. Harmonické vztahy v krajině

1.

A.


X

X

X

X

LEGENDA Sloupec (ZKR) Uvede se identifikační číslo znaku krajinného rázu (ZKR) z tab. č. 1., ke kterému se zjištěný negativní vliv záměru (NVZ) vztahuje. Sloupec (NVZ) Uvede se identifikační číslo negativního vlivu záměru (pořadové číslo zjištěného negativního vlivu záměru na znak krajinného rázu). Sloupec (NVZ–popis) Uvede se stručný popis zjištěného negativního vlivu záměru na znak krajinného rázu a plošný rozsah ovlivnění oblasti krajinného rázu. Sloupce (NVZ-V) Vyznačí se zatřídění zjištěných negativních vlivů záměru mezi kritické, významné nebo nevýznamné písmeny „K“, „V“, „N“. Podrobnosti k zjištěním uvedeným ve sloupci (NVZ – popis) a k důvody stanovení významnosti ve sl. (NVZ-V) se uvedou v příloze. Kritéria hodnocení pro sloupce (NVZ-V): Vliv kritický (a) : u CHKR č.1, 2, 3 nevratné ohrožení existence ZKR; u CHKR č. 3, 4 zásadní narušení pohledových expozic z určených stanovišť.; u CHKR č.5 zásadní narušení v terénu vizuálně vnímatelných hlavních linií mozaiky krajiny z určených stanovišť. Vliv významný (b) : u CHKR č.1, 2, 3 nevratné omezení ZKR; u CHKR č. 3, 4 částečné narušení pohledových expozic z určených stanovišť; u CHKR č.5 částečné narušení v terénu vizuálně vnímatelných hlavních linií mozaiky krajiny z určených stanovišť. Vliv nevýznamný (c) : ostatní vlivy záměru, včetně přechodných vlivů, nezahrnutých mezi kritické či významné. Vliv přechodný vliv, vliv působící po krátkou dobu, řádově maximálně do 5 let , který neohrožuje existenci CHKR (zařízení staveniště, jeřáby a p.).



VÝSTAVBA VĚTRNÉHO PARKU SKŘÍPOV POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ Tab.: Možnosti omezení negativních vlivů záměru na zákonem stanovené charakteristiky krajinného rázu

Předmět hodnocení: Větrný park Skřípov Názor orgánu na eliminaci zjištěních negativních vlivů záměru (podklad k projednáním podkladů rozhodnutí podle §33 SŘ)

Identif. číslo NVZ

Negativní vliv omezen na reálně dosažitelnou úroveň (M)

Názor orgánu na způsob omezení nebo odstranění zjištěných negativních vlivů záměru, pokud je mu znám a nejedná se o objektivně specifikovatelnou věcnou vadu záměru

(N)

(NVZ) 1. Významné krajinné prvky

-

2. Zvláště chráněná území

A.

X

Pouze barevné řešení, snižující pohledovou dominantnost

3. Kulturní dominanty krajiny

A.

X


4. Harmonické měřítko krajiny

A.

X


5. Harmonické vztahy v krajině

A.

X


LEGENDA Sloupec (NVZ) Sloupec (M) Sloupec (N)

Uvede se identifikační číslo zjištěného negativního vlivu záměru z tab. č. 2. Vyznačí se „X“ u negativních vlivů omezených na reálně dosažitelnou úroveň nebo úroveň nižší podle názoru orgánu Vyznačí se názor orgánu na možnosti omezení nebo odstranění zjištěných negativních vlivů, pokud jsou mu známé




2. Závěr Přípustnost změn z hlediska stupně ochrany krajinného rázu Při celkovém hodnocení přípustnosti stavby z hlediska jejího působení na krajinný ráz, vycházíme z těchto zjištění: •

záměr není situován do žádného zvláště chráněného území z hlediska ochrany přírody a krajiny

• •

funkční podstata větrné elektrárny plně naplňuje principy trvalé udržitelnosti krajiny záměr není nevratným zásahem do rázu krajiny. Po uplynutí doby životnosti elektráren lze technologii větrných elektráren snadno demontovat a lokalitu uvést do původního stavu a to řádově v časovém období několika týdnů

•

krajinný ráz hodnoceného území je již v současnosti částečně ovlivněn realizovanými větrnými elektrárnami

Na druhé straně byly zjištěny tyto skutečnosti: • větrný park významně narušuje základní krajinářské celky ležící v zóně interierového působení v okruhu 2 km v nichž leží. Narušuje rovněž i některé doprovodné typické znaky dotčených oblastí krajinného rázu. • ovlivnění exterierových a dálkových pohledů je možno hodnotit rovněž jako významné, nedosahuje však takové intenzity Shrnutí Na základě těchto skutečností konstatujeme, že stavba bude představovat významný zásah do současného krajinného rázu a to zvláště v zóně blízkých pohledů. Nicméně záměr je navržen do území, které na základě výsledku územní studie "Větrné elektrárny na území Olomouckého kraje" umožňuje jejich umístění. Na závěr je nutno konstatovat, že stávající metodické postupy hodnocení vlivů záměrů na krajinný ráz sice poskytují jistý rámec kriterií z hlediska zajištění objektivity posouzení, přesto z podstaty problému bývá do určité míry "zatíženo" subjektivním pohledem hodnotitele.



1a, b) Obr. východ: pohled z benzínové stanice Vyšehrad k západu, v popředí Konice, stanoviště: 49°35'21.986"N, 16°54'19.95"E

2a) Obr. jih: foceno ze severního okraje Brodku u Konice od hřiště pohled k severu , v pozadí Skřípov, stanoviště: 49°33'13.89"N; 16°49'34.71"E

2b) Obr. detail: opačný podled oproti předchozímu, od Skřípova směrem k jihu k VE nad Brodkem, vlevo vojenský prostor východně od Skřípova, jižní část území pro umístění VE v detailu stanoviště na silnici 336618 mezi vodárnou a vojenským prostorem: 49°34'47.258"N, 16°49'46.868"E,

3) Obr. sever: pohled z vyhlídky nad Skřípovem k jihu v popředí Skřípov, stanoviště: 49°35'8.647"N, 16°48'58.605"E,

2) Obr. západ: pohled z vyhlídky na silnici mezi Pohorou a Horním Štěpánovem, pohled k severovýchodu, v pozadí na horizontu Švábensko, stanoviště 49°33'16.922"N, 16°46'30.552"E

3

1a,b 2b

4

2a

Obr. 5) Celkové schéma reprezentativních horizontů, ze kterých byly pořízeny vizualizace

Příloha 5 Zpráva ze zoologického průzkumu

ZPRÁVA ZE ZAPO

ATÉHO HODNOCENÍ POTENCIÁLNÍCH VLIV VTE NA OBRATLOVCE NA LOKALIT SK ÍPOV

Mgr. Radim Ko vara Zá í í 92, CZ 768 11 Chropyn I O: 730 68 021, DI : CZ7808155432 Tel: 573 355 298, 604 356 795 email: [email protected] Smyslem této zprávy je informovat o probíhajícím pr zkumu a potenciálních vlivech uvaovaného zám ru výstavby v trných elektráren východn od obce Sk ípov, v okrese Prost jov, na území Olomouckého kraje. Centrální ást území se nachází na 49°34' s. . a 16°50' v. d. na rozhraní tverc 6466 a 6467 sít mezinárodního kvadrátového mapování organism . Jedná se o uvaovanou výstavbu celkem 12 VTE na ploe p evaující zem d lské p dy v blízkosti lesních porost . Hodnocení spo ívá v pr zkumu území a posouzení potenciálního vlivu v trných elektráren (VTE) na obratlovce (p edevím na ptáky a netopýry) v etn návrh opat ení zmír ujících negativní vlivy a p ípadné kompenzace. Území je sledováno od 31. 1. 2009, aktuáln poslední kontrola byla provedena 2. 6. 2009. Ukon ení pr zkumu se tak p edpokládá koncem roku 2009. Ke stanovení objektivního dopadu uvaovaných VTE bude pouito doposud uívané metodiky zhotovitele, která umo uje posoudit míru a p ijatelnost ovlivn ní vech druh na základ jejich po etnosti ve sledované oblasti, citlivosti v i VTE a po tu uvaovaných VTE. Jedná se o metodický základ, který byl aktuáln publikován v souhrnné práci mezinárodního významu (Lucas M., Janss F. E. G. & Ferrer M., Eds., 2007: Birds and Wind Farms. Risk Assessment and Mittigation. Quercus. Madrid, 275 p.). Vyhodnocení bude provedeno a po ukon ení pr zkumu na základ kompletních dat z hnízdní sezony a aktivity netopýr z léta a podzimu roku 2009. V této fázi ji vak lze íci, e dot ení významných území lze dle navrhovaných pravidel zhotovitelem vylou it. Nejbliím ZCHÚ je PP Sk ípovský mok ad, 600 m západn od VTE, a PR Durana, 3,4 km západn od VTE. Evropsky významné lokality se v okolí do 6 km nenacházejí, ze vzdálen jích lokalit je z pohledu zám ru nejvýznamn jí EVL CZ0714080 pran k, 8,8 km severovýchodn . Jedná se o krasovou oblast Javo i ských jeskyní, významné zimovit netopýr , p edm tem ochrany zde jsou netopýr brvitý (Myotis emarginatus), netopýr erný (Barbastella barbastellus), netopýr velkouchý (Myotis bechsteinii) a vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros). Z dalích lokalit lze jmenovat CZ0623702 Borotín - zámek, kde je letní kolonie netopýra velkého (Myotis myotis), 11,1 km východn , CZ0713723 echy pod Kosí em, s letní kolonií vrápence malého (Rhinolophus hipposideros), 14,5 km východn . Ostatní lokality leí nad 15 km od zám ru. CHKO Litovelské Pomoraví se nachází 17,7 km severn , CHKO Moravský kras pak 17,2 km jin od zám ru. P írodní park Kladecko je situován 2,1 km severn , PP eho kovo Ko enecko pak 3,5 km jihozápadn . Z významných prvk ÚSES se v okolí ádný nenachází, nejblíe je situován LBC Sk ípovské bo í, 250 m západn od VTE12 a LBC Na K iovatce, 200 m od VTE5 v etn místního LBK. Z hlediska pták nebyly doposud zjit ny zásadní skute nosti, které by znamenaly omezení anebo zamítnutí zám ru. Z druh , u kterých je uvaováno o negativním vlivu, lze jmenovat b né druhy, jako k epelku polní (Coturnix coturnix), která hnízdí na polních monokulturách a travnatých plochách a vyskytuje se v celé oblasti. Dot eny budou min. ty i páry. Z dalích druh lze moné ovlivn ní o ekávat u ápa erného (Ciconia nigra), holuba doup áka (Columba oenas), v elojeda Mgr. Radim Ko vara Zá í í 92, 768 11 Chropyn

Strana 1 (celkem 2) Tel: 604 356 795, e-mail: [email protected]

lesního (Pernis apivorus), ost íe lesního (Falco subbuteo), kte í byli pozorováni na p eletu, nehnízdí vak v blízkém okolí uvaovaných VTE. Podobn byl registrován i ch ástal polní (Crex crex), avak mimo dosah moných vliv (dále jak 500 m od VTE). Vechny tyto a dalí druhy budou vyhodnoceny nejd íve po skon ení hnízdní sezóny, respektive podzimní migrace, kdy bude zváeno jejich dot ení na základ frekvence výskytu a hnízdních projev , respektive po tu a vzdálenosti hnízdících pár od VTE. Monitoring aktivity netopýr byl teprve zahájen, z údaj z irího okolí lze íci, e existuje mnoství záznam z irího okolí lokality. V rámci posuzovaného okolí cca 10 km od uvaovaných VTE bylo doposud zjit no 14 druh netopýr , a n které vzácné nálezy druh (nap . Myotis oxygnathus/blythii). Z oblasti je znám výskyt u druh : netopýr vousatý (Myotis mystacinus), netopýr Brandt v (Myotis brandtii), netopýr brvitý (Myotis emarginatus), netopýr asnatý (Myotis nattereri), netopýr velkouchý (Myotis bechsteinii), netopýr velký (Myotis myotis), netopýr vodní (Myotis daubentonii), netopýr severní (Eptesicus nilssonii), netopýr rezavý (Nyctalus noctula), netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus), netopýr nejmení (Pipistrellus pygmaeus), netopýr erný (Barbastella barbastellus), netopýr uatý (Plecotus auritus), netopýr dlouhouchý (Plecotus austriacus).¨ V rámci blízkého okolí je nejblií lokální kolonie (do 6 km od VTE) známa z p dy kostela v Horním t pánov u netopýra velkého a z p dy zámku v Konicích u vrápence malého. Netopý i budou hlavním limitujícím faktorem výstavby VTE na této lokalit , a to p edevím na základ míry letové aktivity a konkrétních druh , zjit ných p i p eletech prostorem VTE. Tato skute nost bude známa a po rozpadu letních kolonií a sledování podzimních p elet , zhruba v období srpna a zá í. V sou asné dob jsou ov ovány letní kolonie na lokalit a v okolí a sledována aktivita zejména loveckých p elet a výskyt , která je teprve vyhodnocována.

V Zá í í, 4. ervna 2009

Mgr. Radim Ko vara Zá í í 92, 768 11 Chropyn

Radim Ko vara

Strana 2 (celkem 2) Tel: 604 356 795, e-mail: [email protected]

Příloha 6 Doklady

2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

Recommend Documents