2001 SB., O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, V PLATNÉM ZNĚNÍ. Listopad 2013

REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM NUTS II SEVEROZÁPAD PRO OBDOBÍ 2007 – 2013 AKTUALIZACE DOKUMENTU NA ZÁKLADĚ ZMĚN SCHVÁLENÝCH DNE 10. 10. 2013 MONITOROVACÍM VÝBOREM ROP SZ OZNÁMENÍ KONCEPCE DLE ZÁKONA Č. 100/2001 SB., O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, V PLATNÉM ZNĚNÍ Listopad 2013 Předkladatel: Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad

ROP SZ – aktualizace dle změn schválených MV 10. října 2013: oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb.

OBSAH A. ÚDAJE O PŘEDKLADATELI

4

A.1. A.2. A.3. A.4.

NÁZEV ORGANIZACE ....................................................................... 4 IČ, BYLO-‐LI PŘIDĚLENO .................................................................... 4 SÍDLO (BYDLIŠTĚ) ........................................................................... 4 JMÉNO, PŘÍJMENÍ, PRACOVIŠTĚ, TELEFON A E-‐MAIL OPRÁVNĚNÉHO ZÁSTUPCE PŘEDKLADATELE ....................................................................... 4 B. ÚDAJE O KONCEPCI ........................................................................... 5 B.1. NÁZEV ........................................................................................ 5 B.2. OBSAHOVÉ ZAMĚŘENÍ (OSNOVA) ...................................................... 5 B.3. CHARAKTER KONCEPCE ................................................................... 5 B.4. ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBY POŘÍZENÍ ....................................................... 6 B.5. ZÁKLADNÍ PRINCIPY A POSTUPY (ETAPY) ŘEŠENÍ ..................................... 8 B.6. HLAVNÍ CÍLE ................................................................................. 8 B.7. PŘEHLED UVAŽOVANÝCH VARIANT ŘEŠENÍ ........................................... 9 B.8. VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM A MOŽNOST KUMULACE VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ S JINÝMI ZÁMĚRY ............................... 9 B.9. PŘEDPOKLÁDANÝ TERMÍN DOKONČENÍ ............................................... 9 B.10. NÁVRHOVÉ OBDOBÍ ....................................................................... 9 B.11. ZPŮSOB SCHVALOVÁNÍ .................................................................. 10 C. ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ .............................................................. 11 C.1. VYMEZENÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ ........................................................ 11 C.2. VÝČET DOTČENÝCH ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ, KTERÉ MOHOU BÝT KONCEPCÍ OVLIVNĚNY .............................................................. 11 C.3. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ .................................................................................. 11 C.4. STÁVAJÍCÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ........... 28 D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ .......................................... 30 E. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE ............................................................................ 32 E.1. VÝČET MOŽNÝCH VLIVŮ KONCEPCE PŘESAHUJÍCÍ HRANICE ČESKÉ REPUBLIKY .......................................................................................... 32 E.2. MAPOVÁ DOKUMENTACE A JINÁ DOKUMENTACE TÝKAJÍCÍ SE ÚDAJŮ V OZNÁMENÍ KONCEPCE ........................................................... 32 E.3. DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE PŘEDKLADATELE O MOŽNÝCH VLIVECH NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ ......................................... 32 E.4. STANOVISKO ORGÁNU OCHRANY PŘÍRODY, POKUD JE VYŽADOVÁNO PODLE §45I ZÁKONA Č. 114/1992 SB., VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 218/2004 SB. 32 PŘÍLOHY ................................................................................................ 37

2


SEZNAM OBRÁZKŮ OBRÁZEK 1: GRAF VÝVOJE EMISÍ PRIMÁRNÍCH ČÁSTIC A PREKURZORŮ SEKUNDÁRNÍCH ČÁSTIC V ČR, 2003–2011, [INDEX, 2003 = 100] .................................. 12 OBRÁZEK 2: PĚTILETÝ PRŮMĚR NEJVYŠŠÍCH 24 HODINOVÝCH KONCENTRACÍ PM10 ZA OBDOBÍ 2007-‐2011 .......................................................................... 13 OBRÁZEK 3: MAPA OBLASTÍ ČR S PŘEKROČENÝMI IMISNÍMI LIMITY PRO OCHRANU ZDRAVÍ DLE PĚTILETÝCH PRŮMĚRNÝCH KONCENTRACÍ ZA OBDOBÍ 2007-‐ 2011 ....... 14 OBRÁZEK 4: CELKOVÁ PRODUKCE ODPADŮ V ČR [TIS. T], 2003-‐2011 ......................... 21 OBRÁZEK 5: VÝROBA TEPLA Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE A Z ODPADŮ V ČR [GJ] V LETECH 2003 – 2012........................................................................23

3


A.

ÚDAJE O PŘEDKLADATELI

A.1.

NÁZEV ORGANIZACE Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad

A.2.

IČ, BYLO-‐LI PŘIDĚLENO 75082136

A.3.

SÍDLO (BYDLIŠTĚ) Berní 2261/1 400 01 Ústí nad Labem Tel: +420 -‐ 475 240 600 E-‐mail: [email protected]

A.4.

JMÉNO, PŘÍJMENÍ, PRACOVIŠTĚ, TELEFON A E-‐MAIL OPRÁVNĚNÉHO ZÁSTUPCE PŘEDKLADATELE Bc. Jana Havlicová ČR – Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad Berní 2261/1 400 01 Ústí nad Labem Tel: +420 475 240 602

E-‐mail: [email protected]

4


B.

ÚDAJE O KONCEPCI

B.1.

NÁZEV Regionální operační program NUTS II Severozápad 2007 -‐ 2013 Aktualizace dokumentu na základě změn schválených dne 10. října 2013 Monitorovacím výborem ROP SZ.

B.2.

OBSAHOVÉ ZAMĚŘENÍ (OSNOVA) Stávající verze Regionálního operačního programu NUTS II Severozápad (dále také „ROP SZ“) je členěna v následující struktuře jednotlivých kapitol:

KAPITOLA 1 – ÚVOD KAPITOLA 2 – SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA REGIONU KAPITOLA 3 – VYHODNOCENÍ ZKUŠENOSTÍ REGIONU S REALIZACÍ ROZVOJOVÝCH PROGRAMŮ KAPITOLA 4 – SWOT ANALÝZA KAPITOLA 5 – STRATEGIE, CÍLE A PRIORITNÍ OSY ROP SEVEROZÁPAD KAPITOLA 6 – PRIORITNÍ OSY ROP SEVEROZÁPAD KAPITOLA 7 – POPIS PRIORITNÍCH OS Prioritní osa 1 – Regenerace a rozvoj měst Prioritní osa 2 – Integrovaná podpora místního rozvoje Prioritní osa 3 – Dostupnost a dopravní obslužnost Prioritní osa 4 – Udržitelný rozvoj cestovního ruchu Prioritní osa 5 – Technická asistence

KAPITOLA 8 – FINANČNÍ PLÁN KAPITOLA 9 – MONITORING A HODNOCENÍ PROGRAMU KAPITOLA 10 – PROVÁDĚCÍ OPATŘENÍ KAPITOLA 11 – VÝSLEDKY SEA KAPITOLA 12 – VÝSLEDKY EX-‐ANTE EVALUACE KAPITOLA 13 – PŘÍLOHY PROGRAMU Navrhované změny Programového dokumentu ROP SZ popsané v kapitole B.4. nemají na tuto strukturu žádný vliv.

B.3.

CHARAKTER KONCEPCE Regionální operační program NUTS II Severozápad (dále jen „ROP SZ“) představuje hlavní programový dokument určující priority regionu pro čerpání strukturálních fondů v programovém období 2007 − 2013 pro uvedený region soudržnosti Severozápad tvořený Karlovarským a Ústeckým krajem.

5


Program vychází z platných strategických a programových materiálů obou krajů, jako jsou Program rozvoje Ústeckého kraje a Program rozvoje Karlovarského kraje, a dalších sektorových či průřezových strategických či koncepčních materiálů, ať již z oblasti dopravy či například z oblasti rozvoje cestovního ruchu, včetně územně plánovací dokumentace. ROP SZ kromě uvedených podkladových materiálů regionální úrovně zohledňuje hlavní strategické a programové dokumenty určující obecné priority rozvoje České republiky a Evropské unie jako celku. Mezi ně patří zejména Strategické obecné zásady Společenství (SOZS), Národní rozvojový plán České republiky (NRP) a na něj navazující Národní strategický referenční rámec ČR 2007 – 2013 (NSRR). Při tvorbě dokumentu byly zohledňovány další strategické dokumenty především Strategie udržitelného rozvoje České republiky, Strategie hospodářského růstu ČR 2005 – 2013. Mezi důležité podklady pro zpracování zejména horizontálních témat v rámci ROP SZ pak patří dokumenty zaměřené na oblast životního prostředí a zdraví obyvatel (např. Zdraví pro 21. století, Evropský akční plán ŽP a zdraví dětí, Akční plán zdraví a ŽP 2004 – 2010 EU, Akční plán zdraví a ŽP České republiky (NEHAP) a Plán odpadového hospodářství ČR (POH ČR)). Také byly respektovány priority a principy určené v rámci Evropské politiky územního rozvoje (ESDP) a doporučení Evropské komise členským státům definovaná v rámci Integrovaných směrů pro růst a pracovní místa pro období 2005 – 2008.

B.4.

ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBY POŘÍZENÍ Na základě získaných zkušeností při realizaci jednotlivých záměrů v rámci příslušných prioritních oblastí ROP SZ a vyhodnocení míry účinnosti byly provedeny potřebné formální či administrativní změny znění ROP SZ. Jedná se o níže popsané změny. Změna

Popis změny

1. ZMĚNA ZPŮSOBU VÝPOČTU PŘÍSPĚVKU EU VE VZTAHU K CELKOVÝM ZPŮSOBILÝM VÝDAJŮM

Navrhovaná technická změna spočívá ve změně základu pro výpočet výše platby od Evropské komise. Doposud byla výše příspěvku počítána na úrovni prioritní osy jako % podíl ze způsobilých veřejných výdajů vykázaných ve výkazu výdajů. Po změně bude příspěvek EU v žádosti o platbu počítán jako % podíl z celkových způsobilých výdajů (tedy celkové veřejné + soukromé) na úrovni prioritní osy, přičemž ale příspěvek EU nepřekročí výši celkových veřejných výdajů vykázaných ve výkazu výdajů na úrovni dané prioritní osy.

6


2. REALOKACE FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ

Cílem je více motivovat žadatele ke zvýšení jejich podílu na finančním plnění související se ziskem dotací a tudíž vyšší racionalizace jejich záměrů vedoucí k podpoře kvalitních projektů posilujících celospolečenské zájmy a zvyšující konkurenceschopnost. Realokace finančních prostředků z oblasti podpory 4.2 „Zlepšování kvality a nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení“ do oblasti podpory 2.2 „Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury“ z důvodu nízké absorpční kapacity, resp. přebytku finančních prostředků v oblasti podpory 4.2.

3. ZMĚNY V INDIKÁTOROVÉ Změna některých cílových hodnot indikátorů SOUSTAVĚ uvedených v Programovém dokumentu ROP SZ na základě realokace finančních prostředků z oblasti podpory 4.2 „Zlepšování kvality a nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení“ do oblasti podpory 2.2 “Investice prozlepšení fyzické infrastruktury“ a doplnění indikátoru do indikátorové soustavy ROP SZ. Další změny jsou pouze technického charakteru vzniklé v souvislosti s aktualizací Národního číselníku indikátorů (jde zejména o úpravu názvů, apod.). 4. ZMĚNY V SYSTÉMU VÝBĚRU PROJEKTŮ

Změna systému výběru a hodnocení projektů v rámci ROP SZ v návaznosti na varovné dopisy EK a plnění opatření, která vyplynula z auditu EK (zrušení III. fáze hodnocení, úprava hodnotících kritérií, úprava výběru externích expertů aj).

5. ZMĚNY V KONTROLNÍM A Změny v kontrolním a auditním systému ROP SZ AUDITNÍM SYSTÉMU na základě přijetí „Akčního plánu ke zlepšení řídicího a kontrolního systému pro strukturální fondy v ČR“. Pověřený auditní subjekt (PAS) kontrolující chod programu byl personálně a materiálně závislý na ŘO ROP SZ. Od 1. 1. 2013 byly všechny PASy zrušeny a za veškerou auditní činnost u operačních programů je odpovědný AO. 6. ZMĚNA ORGANIZAČNÍ STRUKTURY ÚŘADU REGIONÁLNÍ RADY

Technická změna v návaznosti na provedené změny organizační struktury Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad za 7


REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD

účelem zvýšení efektivnosti a procesů implementace ROP SZ a v souvislosti se změnami v rámci kontrolního a auditního systému ČR.

Na základě informaci, které jsou dostupné ŘO ROP SZ, lze předpokládat zájem především o rekonstrukce stávajících kulturních či sportovních objektů, revitalizace návsí a náměstí, úpravy místních komunikací a chodníků, rekonstrukce a přístavby škol a školek apod.

B.5.

ZÁKLADNÍ PRINCIPY A POSTUPY (ETAPY) ŘEŠENÍ V případě schválení předložených změn bude umožněno čerpání finančních prostředků z ROP SZ a uskutečňování schválených záměrů dle aktuálních potřeb oprávněných žadatelů s ohledem na průběžné výstupy z monitoringu a vyhodnocení dosavadní realizace operačního programu.

B.6.

HLAVNÍ CÍLE Globálním cílem ROP SZ je zvýšení kvality fyzického prostředí a přeměna ekonomických a sociálních struktur regionu jako předpoklad pro zvýšení atraktivity regionu pro investice, podnikání a život obyvatel. Prostřednictvím zvýšení atraktivity regionu bude docházet k jeho konvergenci k průměrné úrovni socioekonomického rozvoje ČR/EU. S ohledem na charakter území a specifika jednotlivých identifikovaných problémů regionu je předpokládána značná územní diferenciace při jejich řešení se zaměřením na: • zlepšování atraktivity regionu prostřednictvím rozvoje a zkvalitňování infrastruktury; • zajištění podmínek pro dlouhodobě udržitelný rozvoj všech tří dimenzí, tj. environmentální, ekonomické a sociální (integrovaný místní rozvoj); • zvýšení ekonomické výkonnosti cestovního ruchu. Program má následující specifické cíle: • Specifický cíl I – Moderní a atraktivní města představující hlavní hybnou sílu ekonomického rozvoje regionu • Specifický cíl II – Venkovské oblasti využívající místní i regionální potenciál pro zajištění plnohodnotného života obyvatel • Specifický cíl III – Dostupný region umožňující efektivní mobilitu svých obyvatel

8


Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o změny dokumentu, které jsou popsány v kapitole B4, výše uvedené cíle a prioritní oblasti intervence současnými úpravami a aktualizací dokumentu zůstávají nezměněné.

B.7.

PŘEHLED UVAŽOVANÝCH VARIANT ŘEŠENÍ Změny a úpravy ROP SZ byly vytvořeny a expertně posouzeny za účelem harmonizace s reálnými potřebami, dále s ohledem na účinnost a efektivitu implementace jednotlivých oblastí podpory v prioritních osách. Změny v dokumentu ROP SZ jsou tedy zpracovány invariantně.

B.8.

VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM A MOŽNOST KUMULACE VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ S JINÝMI ZÁMĚRY Vzhledem k účelu a charakteru koncepce lze očekávat vazby ROP SZ s řadou nejen národních, ale i evropských dokumentů. Níže je uveden přehled nejdůležitějších relevantních strategických dokumentů: -‐ -‐ -‐ -‐ -‐

Národní program reforem Strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost (2006/702/ES) Národní strategický referenční rámec ČR 2007 – 2013 Strategie regionálního rozvoje ČR Strategie hospodářského růstu ČR

ROP SZ má dále vazby na další operační programy, zejména: -‐ -‐ -‐ -‐ -‐ -‐ -‐

B.9.

OP Doprava OP Životní prostředí OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost OP Lidské zdroje a zaměstnanost Integrovaný operační program OP Podnikání a inovace OP Výzkum a vývoj pro inovace

PŘEDPOKLÁDANÝ TERMÍN DOKONČENÍ Aktualizovaný dokument Regionální operační program NUTS II Severozápad pro období 2007 – 2013 s návrhy změn byl předložen 15.10. 2013 Evropské komisi.

B.10.

NÁVRHOVÉ OBDOBÍ Pro programové období, které končí 31. 12. 2013, stanovují nařízení EU dvouletý přesah do dalšího programovacího období pro ukončení realizace a profinancování projektů v ROP SZ, tj. nejpozději do 31. 12. 2015.

9


B.11.

ZPŮSOB SCHVALOVÁNÍ Aktualizovaná verze Regionálního operačního programu NUTS II Severozápad pro období 2007 – 2013 byla projednána a schválena Monitorovacím výborem ROP SZ, po dokončení zjišťovacího řízení SEA anebo provedení procedury SEA bude postoupen ke schválení Evropské komisi.

10


C.

ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ

C.1.

VYMEZENÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ Regionální operační program NUTS II Severozápad pro období 2007 – 2013 se dotýká území pouze části České republiky. Území regionu soudržnosti Severozápad se po správní stránce člení na 2 kraje (NUTS 3): Karlovarský a Ústecký. Region soudržnosti se dále dělí na 10 okresů (NUTS 4) a 486 obcí (NUTS 5).

C.2.

VÝČET DOTČENÝCH ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ, KTERÉ MOHOU BÝT KONCEPCÍ OVLIVNĚNY Územně samosprávné členění České republiky vychází ze základních jednotek – obcí. Jako vyšší územně samosprávné celky jsou definovány kraje. S ohledem na vymezení ROP SZ a charakter změn lze předpokládat možné ovlivnění území pouze dvou krajů České republiky: • •

C.3.

Karlovarský kraj se sídlem v Karlových Varech Ústecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ1

Ovzduší Emisní situace V České republice patří mezi hlavní znečišťující látky ovzduší tuhé znečišťující látky (TZL), oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), oxid uhelnatý (CO), těkavé organické látky (VOC), polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) a amoniak (NH3). K současným nejvýznamnějším zdrojům emisí patří výroba elektrické a tepelné energie (produkce SO2 a NOx), podniky hutní prvovýroby, včetně koksárenství (TZL, PAU, NOx, SO2), silniční doprava (produkce NOx, TZL a VOC) a vytápění domácností (produkce TZL a PAU). Zemědělství je hlavním zdrojem NH3, používání rozpouštědel je pak hlavním zdrojem VOC. Mezi roky 1990–2011 došlo ke snížení emisí prekurzorů přízemního ozonu (VOC, NOx, CO a CH4) o 62 %. Od roku 2007 do r. 2011 došlo k poklesu emisí NOx o 26 %, emisí SO2 o 28 %. Pozitivní vývoj emisní zátěže byl způsoben především poklesem emisí z dopravy následkem modernizace vozového parku a emisí ze stacionárních zdrojů (především z energetiky). V současnosti ČR splňuje platné národní emisní stropy. Přes pokračující pokles emisí od roku 1

Kromě popisu situace v potenciálně dotčených krajích jsou za účelem poskytnutí širšího kontextu v rámci této části uvedeny i informace týkající se celkového stavu v ČR.

11


2000 se však kvalita ovzduší na území ČR příliš nezlepšuje, na čemž se kromě meteorologických faktorů pravděpodobně podílí kromě emisí z dopravy i nárůst emisí z nízkoemitujících zdrojů, především v sektoru vytápění domácností, kde dochází k návratu ke spalování pevných paliv, přičemž technická úroveň spalovacích zařízení je velmi nízká. V současné době jsou překračovány především imisní limity pro PM10, PM2,5, NOx a benzo(a)pyren (BaP). Produkce emisí oxidu siřičitého je způsobena především využíváním uhlí pro výrobu elektřiny a tepla. Z hlediska množství emisí SO2 je nejvýznamnější skupinou zdrojů veřejná a průmyslová energetika, která působí cca 85 % emisí, v budoucnosti se očekává další výrazný pokles aplikací nižších emisních limitů. Téměř celá zbývající část emisí (téměř 15 %) připadá na lokální topeniště v domácnostech, kde je sledován jen mírný trend poklesu spalování pevných paliv. Emise oxidů dusíku v současnosti pocházejí především z provozu velkých spalovacích zdrojů a z automobilové dopravy. U průmyslových zdrojů emise významně sníží implementace evropské směrnice o průmyslových emisích. U polutantů souvisejících s emisemi z dopravy je stagnace trendů dána tím, že nárůst dopravních výkonů je do značné míry kompenzován obnovou vozového parku (a tedy zlepšením emisních parametrů, zejména u osobních vozidel).

Legenda:

__ __ __ __ __ VOC NO CO CH Celkem x

Obrázek 1:

4

Graf vývoje emisí prekurzorů ozonu, ČR [potenciál tvorby přízemního ozonu, index 1990=100] (zdroj: ČHMÚ – převzato z ISSaR: Klíčové indikátory ŽP ČR, CENIA)

12


Z hlediska zdravotních dopadů v ČR je rozhodující znečištění ovzduší jemnými suspendovanými částicemi (PM10 a zejména PM2,5) a na ně vázanými perzistentními organickými polutanty (POP), zejména polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU). Významný podíl na znečištění ovzduší prachem mají sekundární částice vznikající z prekurzorů v ovzduší, za které jsou považovány NOx, SO2, NH3 a VOC. Imisní situace K hlavním problémům kvality ovzduší v současné době patří znečištění suspendovanými částicemi, přízemním ozonem a polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU), vyjádřenými jako benzo(a)pyren. V devadesátých letech dvacátého století byl v ČR patrný klesající trend ve znečištění ovzduší oxidem siřičitým, suspendovanými částicemi PM10, oxidem dusičitým i oxidy dusíku. Na přelomu tisíciletí však došlo k zastavení klesajícího trendu a do roku 2003 koncentrace uvedených znečišťujících látek naopak vzrostly, v případě oxidu siřičitého jen velmi mírně. Vzhledem k rostoucí dopravě (včetně transitu) rostou imisní koncentrace NOx, trvale jsou překračovány limity pro troposférický ozón a rostou také koncentrace PM10 v některých městech. V blízkosti silně frekventovaných komunikací se s nárůstem dopravy postupně zvyšují také koncentrace benzenu. Plošné rozložení a intenzitu znečištění ovzduší v ČR prioritní znečišťující látkou -‐ suspendovanými částicemi PM10 -‐ dokumentuje následující mapa na obr. 2.

Obrázek 2:

Pětiletý průměr nejvyšších 24hodinových koncentrací suspendovaných částic PM10 za období 2007 až 2011 (zdroj: ČHMÚ)

13


Podle dříve platného zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, bylo prováděno každoroční hodnocení kvality ovzduší ČR a byly vymezovány oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), tj. takové oblasti, ve kterých je překročen imisní limit pro ochranu zdraví lidí pro alespoň jednu z hlavních znečišťujících látek (jedná se o SO2, CO, PM10, Pb, NO2 a benzen). Souhrnná mapa oblastí ČR s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví je znázorněna na obrázku 3.

Obrázek 3:

Mapa oblastí ČR s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví dle pětiletých průměrů koncentrací za období 2007 -‐ 2011 (zdroj: ČHMÚ)

Z porovnání obou výše uvedených map je zřejmé, že oblast s překročením limitů pro lidské zdraví vymezuje především znečištění ovzduší prachem. Motorem zásadního zlepšení kvality ovzduší před rokem 2000 byla celková ekologizace energetiky a těžkého průmyslu spolu s doznívajícím útlumem výroby. Od roku 2000 se již technologie používané v průmyslu v ČR zásadně emisně neliší od okolních vyspělých zemí EU, modernizační proces se proto s ohledem na konkurenceschopnost zpomalil. Průmyslové podniky již v současnosti vykazují emise v intervalu hodnot BAT.

14


Kvalita ovzduší v dotčeném území Podkrušnohorská pánev patří mezi jedno z několika ohnisek znečištění ovzduší v České republice (viz Obrázek 2 a 3). Zhoršenou situaci způsobuje komplex vlivu průmyslu, zejména vysoké koncentrace energetických závodů, povrchové těžby uhlí a lokálního vytápění domácností. Ústecký kraj Oxid siřičitý se měřil v roce 2012 na 25 stanicích. U oxidu siřičitého nedošlo v roce 2012 k překročení imisního limitu ani na jedné stanici a to jak pro ochranu zdraví, tak pro ochranu ekosystémů. Koncentrace suspendovaných částic PM10 byly měřeny na 23 lokalitách. Překročení 24hodinového imisního limitu pro PM10 bylo naměřeno na 7 lokalitách: Most (hodnota imisního limitu 50 µg.m-‐3 překročena 68x), Děčín (58x), Ústí nad Labem-‐Všebořická hot spot (57x), Ústí nad Labem-‐město (53x), Lom (51x), Teplice (48x), Litoměřice (43x). V porovnání s rokem 2011 (překročeno na 16 lokalitách) došlo ke snížení počtu lokalit, kde došlo k překročení limitu. Také na jednotlivých lokalitách došlo ke snížení počtu dní, kdy byl limit překročen. K nepříznivým letům patřily roky 2006, 2010 a 2011. K překročení ročního imisního limitu PM10 v roce 2012 nedošlo na žádné stanici v Ústeckém kraji. Nejvyšší roční průměrná koncentrace PM10 byla naměřena na stanici Most, Děčín, Ústí nad Labem-‐Všebořická, Lom a Ústí nad Labem-‐město. V porovnání s rokem 2011 došlo ke snížení ročních průměrných koncentrací na jednotlivých lokalitách. V městských lokalitách je vyšší průměr PM10 způsoben dopravou, lokálním vytápěním a zanedbáním úklidu silnic a chodníků. Ve venkovských oblastech je zdrojem PM10 zejména lokální vytápění a zemědělství. Částice PM2,5 byly v Ústeckém kraji měřeny na sedmi lokalitách, k překročení limitní roční průměrné koncentraci (25 µg.m-‐3) nedošlo ani na jedné z těchto stanic. Nejvyšší roční průměrná koncentrace PM2,5 byla na lokalitě Most. Koncentrace NO2 byla měřena v Ústeckém kraji v roce 2012 celkem na 24 lokalitách (z toho 14 lokalit ČHMÚ). Ani na jedné ze stanic nedošlo k překročení ročního a hodinového imisního limitu. Nejvyšší roční průměrná koncentrace NO2 byla na lokalitě Ústí nad Labem-‐město. Koncentrace benzo(a)pyrenu byly měřeny na 4 lokalitách (3x městská a 1x předměstská). Na dvou městských lokalitách byl překročen imisní limit pro roční průměrnou koncentraci (Teplice a Ústí nad Labem). Charakteristiku ročních průměrných koncentrací za posledních pět let můžeme zhodnotit v rámci malých výchylek jako stagnující. Karlovarský kraj Kvalita ovzduší na území Karlovarského kraje je v porovnání s ostatními zónami dobrá a patří dlouhodobě k těm nejméně problémovým v České republice.

15


Pouze cca 4% výměry kraje je se zhoršenou kvalitou ovzduší (jedná se cca o 7 obcí a 12200 obyvatel). V letech 2008-‐2010 došlo na území Karlovarského kraje k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (B(a)P) a troposférický ozon. K překročení imisního limitu pro ochranu zdraví pro PM10, ani ostatních sledovaných látek, nedošlo (k poslednímu překročení došlo v roce 2005). V roce 2010 došlo k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro B(a)P na území správního obvodu 10 obcí se stavebním úřadem (tj. cca 1,5 % území kraje, k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro troposférický ozon došlo na cca 14,5 % území kraje. V letech 2008 – 2010 nebyla vyhlášena na území zóny Karlovarský kraj žádná oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší. Velmi významným zdrojem z pohledu kvality ovzduší je silniční doprava. Spolu s vytápěním domácností se jedná o dva nejvýznamnější zdroje.

Voda Výskyt vody na území ČR je závislý téměř výhradně na atmosférických srážkách a jejich transformaci v přírodním prostředí. Přítoky vody z území sousedních států zvyšují naše vodní bohatství jen zcela nevýznamně. Vývoj z hlediska vodních zdrojů je významný pro celé území ČR. Mezi oblasti nejcitlivější na změny srážkových úhrnů spadají území, která jsou ovlivněna následky příliš rozsáhlého odvodňování z let 1960 – 1989 (celkem odvodněné plochy v ČR činí cca 1 080 ha). Obdobně nepříznivé důsledky pro zadržení vody v krajině má napřímení koryt v mnoha úsecích vodních toků, zejména drobných vodních toků. Podobně negativně jsou ovlivněny oblasti s intenzivní zemědělskou činností. Mezi území zvláštního významu ovlivněná dosavadním a předpokládaným budoucím trendem lze zahrnout území chráněná z hlediska přírody a krajiny a chráněná území přirozené akumulace vod. Území ČR bylo v posledních letech několikrát zasaženo povodněmi značného rozsahu. V rámci posledních 20 let lze trend označit jako stoupající tj. zvyšující se frekvence povodňových stavů. Dopady tohoto trendu jsou jednoznačně negativní – došlo ke ztrátám na lidských životech, majetku i nemovitostech, byly poškozeny složky životního prostředí (kontaminace vody půdy v důsledku úniku nebezpečných látek apod.). Trend je významný především v oblastech v blízkosti vodních toků. Na území České republiky dochází k rozlivu vody mimo koryta vodních toků při povodňových situacích s 1% pravděpodobností výskytu (tzv. stoletá voda) na celkové ploše 2 481,9 km2 území v okolí vodních toků, z toho plocha

16


1 303,4 km2 je nějakým způsobem chráněna na častěji se vyskytující povodně. Mezi území zvláštního významu potenciálně ovlivněná tímto trendem lze zahrnout především města a obce v blízkosti vodních toků.

Znečištění vod V letech 1993–2010 došlo k celkovému poklesu vypouštěného znečištění z bodových zdrojů v ČR v ukazateli BSK5 o 93 %, CHSKCr o 86 % a nerozpuštěných látek (NL) o 89 %. Nejvýznamnější pokles množství vypouštěného znečištění byl patrný v 90. letech, a to především v důsledku restrukturalizace národního hospodářství a dále rozsáhlé výstavby a modernizace čistíren odpadních vod. Od roku 2003 nicméně jde již pouze o pozvolný pozitivní trend vypouštění organického znečištění sledovaného ukazateli BSK5 a CHSKCr a stagnaci ve vypouštění NL a RAS (rozpuštěné anorganické soli). Množství znečištění přitékajícího na ČOV se již statisticky významně nemění a vzhledem k tomu, že velké zdroje znečištění mají ČOV již vybudovanou nebo rekonstruovanou, je další snižování vypouštěného znečištění závislé na poměrně pomalém a náročném budování ČOV u menších obcí. V dlouhodobém pohledu dochází ke stálému zlepšování infrastruktury kanalizací a ČOV. Od roku 2000 do 2011 se zdvojnásobila délka kanalizační sítě, zvýšil se podíl obyvatel připojených na kanalizaci (ze 75 % na 83 %) a především podíl obyvatel připojených na kanalizaci zakončenou ČOV (z 64 % na 78 %), mírně se zvýšil podíl čištěných odpadních vod (z 95 % na 97 %). V letech 1990–2010 se podařilo snížit vypouštěné množství nebezpečných látek. K významnému poklesu došlo také u makronutrientů (dusík, fosfor) v důsledku toho, že se v technologii čištění odpadních vod u nových a intenzifikovaných čistíren odpadních vod cíleně uplatňuje biologické odstraňování dusíku a biologické nebo chemické odstraňování fosforu. Vývoj od roku 2003 dokládá trend pozvolného snižování vypouštěných makronutrientů i přes jejich mírně se zvyšující produkci. Nejvýznamnějšími bodovými zdroji znečištění jsou především velké průmyslové podniky, a to i přes to, že jejich odpadní vody jsou čištěny. Složení odpadních vod z průmyslu je proměnlivé a závisí na technologiích výroby a použitém stupni čištění. Obdobně patří vedle průmyslu mezi nejvýznamnější zdroje znečištění povrchových vod velké komunální zdroje (tzn. ČOV obcí nad 10 000 ekvivalentních obyvatel). Jakost vod U znečišťování povrchových vod dochází k poměrně příznivému vývoji ve zlepšování jejich jakosti. Tu ovlivňují především bodové zdroje (města a obce, průmyslové závody a objekty koncentrované zemědělské živočišné výroby), ale také zdroje plošné (zemědělské hospodaření v podobě aplikace minerálních i

17


statkových hnojiv a chemických přípravků, atmosférická depozice a erozní splachy). Nejzatíženějšími řekami jsou většinou menší toky s malou vodností, které protékají hustě osídlenými oblastmi nebo oblastmi s velkou zátěží (zejména Trkmanka, Lomnice, Litava, Kyjovka, Hájecký potok, Mrlina, Skalice, Vlkava a Zákolanský potok). Z větších toků je to Bílina a dolní toky Lužnice a Ostravice. Z hlediska jakosti podzemních vod se celkově se jako nejvýraznější ukazatele znečištění podzemních vod jeví dusíkaté látky (zejména dusičnany a amonné ionty), chloridy a hliník. Organické látky se na znečištění podzemních vod podílejí menší částí, nejvíce jsou zastoupeny těkavé organické látky a pesticidní látky, které byly zjištěny v podzemních vodách mělkých vrtů, zejména v zemědělských oblastech. Nadlimitními koncentracemi dusíkatých sloučenin jsou nejvíce zasaženy mělké vrty, kde je obvyklou příčinou zemědělská činnost. Znečištění dusíkatými sloučeninami vykazuje od roku 2003, kdy se projevil vliv povodní v roce 2002 na zhoršení jakosti podzemních vod, opětovné pozvolné snižování. Podíl obyvatel připojených na vodovody se nadále postupně zvyšuje, kvalitní pitnou vodou je zásobováno 93 % obyvatel ČR.

Vodní hospodářství v dotčeném území Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů v regionu Severozápad odpovídá 97% v roce 2012. Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci v roce 2012 byl 84,3 %. Ústecký kraj Hlavním zdrojem pro výrobu pitné vody jsou kvalitní zdroje v hornatém profilu Krušných hor a vodárenské nádrže, zejména Přísečnice, Křimov, Kamenička, Fláje, Jirkov, Jezeří a Chřibská. Z celkového množství odpadních vod vypouštěných do kanalizace tvoří 61 % splaškové vody a 33,9% vody průmyslové a ostatní. Podíl čištěných odpadních vod z celkového množství vod vypouštěných do kanalizace tvoří 97,5 %. Nejznečištěnějším tokem je na území kraje dlouhodobě řeka Bílina. Znečištění řeky Bíliny souvisí s historií oblasti (těžba uhlí na Mostecku, zaústění znečištěného Mračného potoka, chemický průmysl), kterou řeka protéká. Karlovarský kraj Hlavní odtokovou osou je řeka Ohře. Podíl vodních ploch na celkové výměře kraje je 2,14%. V Karlovarském kraji je vysoká koncentrace zřídel minerálních

18


vod. Převládají zdroje uhličité železnaté vody, vzácnější jsou zřídla termální vody v Karlových Varech a Jáchymově. Na Mariánskolázeňsku se vyskytují chladné minerální vody rozdílného chemického složení. Největší počet pramenů je v okolí Františkových Lázní, Karlových Varů a Mariánských Lázní. Kvalita vody podzemních zdrojů je poměrně dobrá v některých částech kraje velmi příznivá – zejména v hydrogeologickém rajonu Chebská pánev.

Půda a horninové prostředí Kvalita půdy je negativně ovlivněna zejména antropogenní činností, jako je aplikace některých vstupů do půdy, např. využívání kalů z ČOV a aplikací chemických látek v zemědělství při hnojení zemědělské půdy a používání přípravků na ochranu rostlin. Na některých místech je ovlivněna přírodními vlivy, mezi které patří sesuvy půd. V ČR je kvalita půd ohrožena především erozí a zhutněním. Problémem je rovněž nadměrná acidifikace v důsledku antropogenní činnosti, jako je např. atmosférická mokrá a suchá kyselá depozice, nevhodný způsob obhospodařování lesů, nedostatečné používání vápenatých hnojiv, odběr Ca a Mg z půdy plodinami (vysokým podílem obilovin, bez víceletých pícnin), používání nesprávné agrotechniky apod. Vzhledem k průmyslové tradici České republiky jsou značným problémem staré ekologické zátěže, které vytvořily nebezpečné antropogenní geochemické anomálie v půdě, litosféře i hydrosféře a které je potřeba zneškodňovat. Negativní antropogenní vlivy a rizika souvisí i s kontaminovanými areály výrobních závodů, nevhodnými skládkami průmyslových odpadů, kontaminací vojenských prostor pohonnými hmotami nebo starou municí apod. V ČR je potenciálně ohroženo 42,2 % (1 797 tis. ha) zemědělských půd vodní erozí a 7,5 % (320 tis. ha) větrnou erozí. Z toho nejvyšším stupněm je ohroženo 14 % zemědělských půd vodní erozí a 0,3 % větrnou erozí. Zhutněním je ohroženo 40 % zemědělských půd. Zhutnění se negativně projevuje ve vodním režimu půdy a zvyšuje energetickou náročnost zpracování půdy.

Půda a horninové prostředí v dotčeném území Ústecký kraj Ústecký kraj je znám především rozsáhlými ložisky hnědého uhlí situovaných do Mostecké pánve, dále ložisky písku a štěrkopísku (Litoměřicko a Lounsko), kameniva (České středohoří, Šluknovský výběžek), bentonitu a kaolínu (Podbořansko) a jedinečným ložiskem pyroponosné horniny (český granát – Třebenicko).

19


Ústecký kraj zajišťuje více než 80 % veškeré domácí těžby hnědého uhlí v ČR. V Mostecké pánvi bylo v roce 2012 vyprodukováno společností Severočeské doly a.s. a skupinou Czech Coal (společnosti Litvínovská uhelná a.s. a Vršanská uhelná a.s.) cca 37 miliónů tun hnědého uhlí. Provádění rekultivačních a sanačních prací je zákonnou povinností těžebních společností. V roce 2012 těžební společnosti zahájily a ukončily rekultivace na ploše cca 1500 ha. Karlovarský kraj Zemědělská půda v Karlovarském kraji tvoří pouze 37,54% celkové výměry kraje. Podíl orné půdy ze zemědělské půdy je 45%, podíl trvalých porostů ze zemědělské půdy je cca 52%. Provádí se zde těžba hnědého uhlí, kaolinu, jílů, keramických a žáruvzdorných jílů, živce, stavebního kamene, apod.

Příroda a krajina Česká republika se díky poloze na rozhraní více biogeografických oblastí, geologické stavbě i historickému a kulturnímu vývoji vyznačuje na svou rozlohu poměrně velkým druhovým bohatstvím živočichů i rostlin. Oblasti s nejvyšší biodiverzitou se nachází v nejteplejších částech republiky – v Polabí, Podkrušnohoří, na jižní a jihovýchodní Moravě či na Třeboňsku a ve středních Čechách. Mnoho druhů je však dnes z různých důvodů ohroženo a stav jejich populací není uspokojivý. Dochází ke snížení početnosti i rozšíření druhů a také k úbytku vhodných biotopů, což má za následek ohrožení celých společenstev a ekosystémů. Rozhodující podíl na dané situaci má činnost člověka, kdy dnes již v drtivé většině případů nedochází k ohrožení druhů jejich přímým pronásledováním či využíváním, ale znečišťováním jednotlivých složek životního prostředí a především nevhodným využíváním krajiny. Hlavními příčinami stavu jsou změny podmínek na stanovištích rostlin vlivem intenzivního hospodaření (obohacování živinami, změny vodního režimu, znečištění složek životního prostředí a další) a narušování lokalit včetně fragmentace i celkového zániku vlivem lidské činnosti. Významné je i opouštění pozemků a ukončení extenzivního hospodaření na nich. Stále závažnějším faktorem ohrožení biodiverzity na úrovni druhů i celých společenstev je v celosvětovém měřítku a stále více i v ČR šíření nepůvodních, invazních druhů rostlin a živočichů. Invazní druhy jsou nejen významným konkurentem původních rostlin a živočichů, ale znamenají také riziko přenosu nebezpečných chorob. V souvislosti s probíhající klimatickou změnou je

20


pravděpodobné další zlepšování podmínek pro šíření těchto nežádoucích druhů v ČR.

Ochrana přírody v dotčeném území Ústecký kraj Ke konci roku 2012 bylo na území Ústeckého kraje registrováno 136 významných krajinných prvků. Dále se v kraji se nachází 7 přírodních parků: Doupovská pahorkatina, Údolí Prunéřovského potoka, Východní Krušné hory, Džbán, Dolní Poohří, Bezručovo údolí a Loučenská hornatina. Přírodní parky zabírají více než 57 tisíc hektarů, tj. téměř 11 % celkové rozlohy kraje. Na území kraje jsou zastoupena chráněná území všech kategorií – 1 národní park (České Švýcarsko), 4 chráněné krajinné oblasti (České středohoří, Labské pískovce, Lužické hory a Kokořínsko). V Ústředním seznamu je evidováno 12 národních přírodních rezervací, 13 národních přírodních památek, 53 přírodních rezervací a 82 přírodních památek. Ke konci roku 2012 bylo v jeho správě 26 přírodních rezervací a 54 přírodních památek. V roce 2012 Ústecký kraj vyhlásil 17 nových zvláště chráněných území. Většina z nich byla vyhlášena k zajištění dostatečné ochrany pro lokality celoevropské sítě chráněných území Natura 2000. Na území Ústeckého kraje je 5 ptačích oblastí a 102 evropsky významných lokalit. Karlovarský kraj Na území Karlovarského kraje se nachází chráněná krajinná oblast Slavkovský les, 69 maloplošných zvláště chráněných území (6 národních přírodních rezervací, 7 národních přírodních památek, 29 přírodních rezervací a 27 přírodních památek). V rámci sítě Natura 2000 má kraj na svém území 38 evropsky významných lokalit (EVL) o celkové rozloze 58 293 ha (17,6% rozlohy kraje) a 2 ptačí oblasti o celkové rozloze 48 293 ha (14,6% rozlohy kraje – překryv s EVL).

Odpady Celková produkce všech odpadů v České republice činila v roce 2012 cca 30,023 mil. tun. V roce 2012 celková produkce odpadů poklesla o 16,8% ve srovnání s rokem 2003, kdy činila téměř 36,087 mil. tun. Celková produkce nebezpečných odpadů v roce 2012 činila 1,64 mil. tun.

21


Zdroj: Zpráva o životním prostředí ČR 2011

Obrázek 4:

Celková produkce odpadů v ČR [tis. t], 2003–2011 Z odpadových statistik dále vyplývá, že se neustále zvyšuje celkové množství odpadů, které jsou recyklovány nebo využity. Celková produkce komunálních odpadů v ČR v roce 2012 činila zhruba 5,19 mil. tun, tedy asi 494 kg na jednoho obyvatele za rok. Podíl materiálově využitých komunálních odpadů z celkové produkce komunálních odpadů se mezi roky 2010 a 2012 zvýšil o 6 % (z 24,3 % na 30,3 %). Zvyšuje se také množství odpadů, které jsou materiálově využity, avšak velké množství odpadu je nadále odstraňováno skládkováním, které patří mezi nejčastější způsob nakládání zejména s komunálním odpadem. Pouze malý podíl odpadů je energeticky využíván. V ČR je v současné době v provozu 28 spaloven nebezpečných odpadů a tři zařízení na energetické využití komunálních odpadů, tzv. ZEVO (Praha, Brno a Liberec). Kromě ZEVO jsou odpady energeticky využívány také ve 4 cementárnách. Odpadové hospodářství v dotčeném území Ústecký kraj Ústecký kraj zaznamenal v roce 2012 pokles v celkové produkci odpadů o cca 199 tis. tun, kdy celkové množství vyprodukovaného odpadu představovalo 2,5 mil. tun. V průběhu roku 2012 bylo na území kraje vyprodukováno cca 341 tis. tun komunálních odpadů (401 tis. tun v r. 2011). V nakládání s komunálním odpadem vede jednoznačně jeho odstraňování nad využíváním (339 tis. tun odstraněného odpadu ku 198 tis. tun odpadu využitého v roce 2012). Při odstraňování komunálního odpadu převažuje s 87 % jeho skládkování. S 19 % byl komunální odpad využit energeticky v podobě alternativního paliva. Kompostováním bylo využito 14 % komunálních odpadů.

22


V roce 2012 bylo na území kraje vyprodukováno 209 tis. tun směsného komunálního odpadu (221 tis. tun v r. 2011), uloženo na skládku bylo 238 tis. tun (275 tis. tun v r. 2011) a využito 5,6 tis. tun (2,2 tis. tun v r. 2011). Skládkování převyšuje samotnou produkci a ukazuje na fakt, že je odpad do kraje dovážen ze sousedních krajů. Významnými zařízeními v kraji jsou stále skládky. Na území Ústeckého kraje je provozováno celkem 14 takovýchto zařízení, jedná se o 2 skládky nebezpečného odpadu, 9 skládek ostatního odpadu, 1 skládku inertního odpadu a 2 tzv. víceskupinové skládky, kde lze ukládat nebezpečné i ostatní odpady odděleně v jednotlivých kazetách. Na odstraňování odpadů se z části podílí také jediná spalovna nebezpečných odpadů na území kraje, a to SITA CZ a.s. (Trmice). Karlovarský kraj Celková produkce odpadů v Karlovarském kraji se snižuje – v roce 2011 byla 630,63 tis t (894 tis. t v roce 2009). V roce 2011 bylo vyprodukováno 156,67 tis. t komunálních odpadů. Podíl komunálního odpadu na celkové produkci odpadů i produkce komunálního odpadu na obyvatele v kg za rok ve sledovaném období naopak roste -‐ průměrná roční produkce odpadů na obyvatele v roce 2011 bylo 516,8 kg (426 kg v roce 2009). Nejčastějším způsobem odstraňování odpadů je i zde skládkování – v roce 2011 bylo na skládky uloženo cca 60% komunálního odpadu.

Energetika a obnovitelné zdroje energie Význam obnovitelných zdrojů energie (OZE) v české energetice roste. Každoročně stoupá jimi vyrobené množství i podíl na celkově vyrobené elektrické energii. ČR se zavázala, že v rámci cíle EU dosáhne do roku 2020 13% podíl OZE na primární spotřebě energetických zdrojů. Do roku 2011 byly hlavním a největším zdrojem elektřiny z OZE v ČR vodní elektrárny, jejich prvenství však v roce 2011 vystřídala elektřina z fotovoltaických elektráren, což bylo způsobeno jednak nárůstem produkce z fotovoltaiky a jednak nižší výrobou u vodních elektráren v důsledku nižšího množství srážek v tomto roce. V odhadech roku 2012 (celková data dosud nejsou kompletní) jsou podíly výroby z fotovoltaiky a vodních elektráren téměř vyrovnané. Výrazný nárůst představuje výroba elektřiny z bioplynu, kde produkce vzrostla meziročně o 543 GWh. Struktura výroby elektřiny z OZE v odhadu roku 2012 je následující: fotovoltaika (26,7 %), vodní elektrárny (26,4 %), biomasa (22,4 %), bioplyn

23


(18,3 %), větrné elektrárny (5,2 %) a energie vyrobená spalováním tuhého komunálního odpadu (1,1%).2 V roce 2011 bylo z OZE v České republice vyrobeno 7 245 GWh elektřiny, odhad pro rok 2012 je 8 056 GWh, což představuje předpokládaný meziroční nárůst 11,2%. Odhadovaná výroba v roce 2012 z OZE odpovídá 9,2%podílu celkového množství elektřiny vyprodukované v ČR (v roce 2011 byl tento podíl 8,5 %). Výroba tepla z OZE dlouhodobě stoupá, v odhadu pro rok 2012 je předpokládán meziroční nárůst o 1,8 %. V roce 2011 se obnovitelné zdroje podílely na výrobě tepelné energie 8 %. Největší podíl je zajišťován prostřednictvím biomasy (83,8 %), kde je rozhodujícím faktorem spotřeba paliv v domácnostech, zejména dřeva. Meziročně je pro rok 2012 odhadován pokles výroby tepla z biomasy o 0,5 %. Ostatní zdroje se na výrobě tepla podílejí mnohem menším podílem (odpady 5,7 %, bioplyn 4,6 %, tepelná čerpadla 4,9 %, solární termální kolektory 1 %). Výraznější meziroční nárůst byl zaznamenán u odhadu výroby tepla z bioplynu, a to o 30,8 %, kdy výroba tepla vzroste z 1910 TJ v roce 2011 na odhadovaných 2500 TJ v roce 2012. K rychlému nárůstu dochází rovněž ve využití tepelných čerpadel a solárních termálních kolektorů.

Tuhé komunální odpady Tepelná čerpadla (BRKO)

Legenda:

Biomasa

Bioplyn

BR PRO ATP

Solární termální kolektory

Zdroj: MPO

Obrázek 5:

Výroba tepla z obnovitelných zdrojů energie a z odpadů v ČR [GJ] v letech 2003 – 2012 2

Poznámka: Vlivem zaokrouhlovaní je součet odhadované výroby elektřiny z OZE 100,1 %.

24


OZE v dotčeném území Ústecký kraj Větrné elektrárny na území Ústeckého kraje nadále produkují významný podíl (téměř 43%) z celorepublikové produkce elektrické energie z těchto zdrojů. K významnějšímu nárůstu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů došlo u zdrojů spalujících bioplyn, což je zapříčiněno zprovozňováním nových bioplynových stanic.

Karlovarský kraj Hřebeny Krušných hor disponují potenciálem pro rozvoj alternativních druhů výroby elektrické energie, resp. pro výstavbu větrných elektráren. Objekty větrných elektráren však mohou mít vedle svého ekologického přínosu značný vliv na krajinný ráz, což může ovlivnit atraktivitu území pro cestovní ruch. Perspektivní může být v kraji využití geotermální energie a rovněž výroby energie ze spalování biomasy.

Obyvatelstvo a sídla Počet obyvatel ČR v posledních letech mírně rostl, zejména v důsledku kladné zahraniční migrace i přirozeného přírůstku. Problematická je ovšem existence značných rozdílů migračních trendů mezi příměstskými a periferními oblastmi (včetně vnitřních periferií). Kladné celkové migrační saldo se projevuje zejména okolo Prahy, na Plzeňsku nebo Brněnsku. Naopak mezi území dlouhodobě ztrátové patří odlehlé oblasti charakteristické mimo jiné i špatnou dopravní dostupností (Bruntálsko, Jesenicko nebo Broumovsko) nebo oblasti se špatným životním prostředím, často v kombinaci se slabou ekonomickou výkonností (Mostecko, Karvinsko nebo Ostravsko). Za nepříznivý lze rovněž označit demografický trend stárnutí populace, který kromě jiného zvyšuje náklady na sociální systémy, a má svoje důsledky i pro oblast dopravy a mobility (specifické nároky na dopravní obslužnost). Populace v dotčeném území Ústecký kraj Ústecký kraj patří z hlediska základních velikostních parametrů (rozloha, počet obyvatel) ke středně velkým a nadprůměrně zalidněným krajům ČR. Přítomnost velkých měst vytvářejících konurbaci a osy osídlení v kraji s sebou přináší vysokou hustotu zalidnění 154 obyvatel/km², což je třetí nejvyšší hodnota mezi kraji ČR s výjimkou Prahy. V Ústeckém kraji žilo 828 026 obyvatel k 31. 12. 2011.

25


Karlovarský kraj Karlovarský kraj je v hustotě zalidnění s cca 92 obyvateli/km² na 11. místě. K 31. 12. 2011 žilo v obcích Karlovarského kraje celkem 303 165 obyvatel. Současná sídelní struktura Karlovarského kraje se vyznačuje vysokým stupněm urbanizace. Ve městech žije cca 82 % obyvatel.

Kulturní památky V České republice se nachází značný počet památkových objektů (hrady, zámky, kláštery, kostely, zříceniny, mlýny, věže apod.) i větších památkově chráněných celků, jejichž hodnota nespočívá primárně v cennosti jednotlivých objektů, ale právě v kontextu a vzájemných souvislostech takových ucelených souborů dochovaných staveb, náměstí, komunikací a hradeb (městské památkové rezervace apod.). Z hlediska problematiky regionálního rozvoje je možným rizikem pro zachování tohoto dědictví nedostatečné zajištění odborné péče při revitalizaci a hledání nového využití památkových objektů. Problematické jsou i nepřímé vlivy, dané např. průniky intenzivní dopravy do historických jader sídel apod. Obtížně postihnutelným rizikem je ztráta kulturních tradic i úpadek péče o kulturní krajinu v periferních regionech, postižených strukturálními ekonomickými a demografickými problémy. Kulturní památky v dotčeném území Ústecký kraj Mezi kulturními atraktivitami a atrakcemi Ústeckého kraje vyniká 5 městských památkových rezervací (Kadaň, Žatec, Litoměřice, Terezín a Úštěk) a 3 vesnické památkové rezervace (Zubrnice, Starý Týn a Rumburk) doplněné řadou městských i vesnických památkových zón. Zubrnice jsou současně jedním z nejznámějších muzeí lidové architektury v ČR. V kraji se dále nachází několik atraktivit se statutem národní kulturní památky: zámky Krásný Dvůr, Libochovice, Duchcov, Ploskovice a Benešov nad Ploučnicí, církevní památky v Lounech, Kadani a Oseku (poslední dvě jsou též významnými poutními místy) a Mnetěši, hradiště v Řehlovicích a vojenské památky v Terezíně (pevnost) a Oseku. Karlovarský kraj Velká část krajiny Karlovarského kraje je krajinou kulturní, poznamenanou v kladném slova smyslu historickými zásahy člověka. Kulturní a památkové dědictví je spolu s přírodním bohatstvím dalším předpokladem rozvoje cestovního ruchu. Typově jsou v Karlovarském kraji zastoupeny všechny druhy památek -‐ hrady a zámky, historická městská architektura (městské domy, kolonády, lázeňské objekty), stavby lidové architektury, technické památky, drobná městská i venkovská architektura. Nejnavštěvovanějšími objekty jsou hrad Loket, zámek Kynžvart, zámek a hrad Bečov nad Teplou a klášter Teplá.

26


Nejcharakterističtějším rysem Karlovarského kraje je ale jeho lázeňství v proslulém lázeňském trojúhelníku Karlovy Vary -‐ Mariánské Lázně – Františkovy Lázně.

27


C.4.

STÁVAJÍCÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Níže je uvedený výčet nejzávažnějších problémů v oblasti životního prostředí v dotčeném území, tj. na území Ústeckého a Karlovarského kraje. Ústecký kraj Za nejvýznamnější stávající problémy životního prostředí v kraji je nutno považovat: •

•

• • • • •

• • • • • • • • •

koncentrace zvlášť velkých spalovacích procesů na území kraje, které produkují plynné a tuhé emise a pevné produkty spalování (tepelné elektrárny, teplárny velkých průmyslových objektů) a způsobují, že v některých oblastech dochází k překračování imisních koncentrací znečištění ovzduší pro ochranu ekosystémů koncentrace chemické výroby na území okresů Litoměřice, Most, Ústí nad Labem, zejména její nevhodné umístění vzhledem k obytným zónám (např. v Ústí nad Labem -‐ Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s.) narůstající automobilová doprava v městských aglomeracích rozmach těžební činnosti v oblasti štěrkopísků a stavebního kamene sanace sesuvných území v regionu pomalé obnovování emisemi poškozených lesů koordinace výstavby průmyslových zón s vazbou na stanovené imisní limity a emisní stropy, zejména s ohledem na kvalitní „pre-‐screening“ vybraných lokalit přetrvávající problémy s tzv. „černými“ skládkami staré ekologické zátěže, tj. území po staré těžbě nerostných surovin a paliv stále ještě významný výskyt území se zhoršenou kvalitou ovzduší a znečištění některých vodních toků snížená biologická rozmanitost krajiny zhoršený stav půdy, fyzikální, chemická a biologická degradace a lokální kontaminace vysoký počet ohrožených živočišných a rostlinných druhů významná část území ovlivněná důlní činností vysoký počet rizikových starých ekologických zátěží pomalé tempo rekultivací po těžbě nerostných surovin, zejména uhlí

Za nejvýznamnější možné budoucí problémy životního prostředí v kraji můžeme považovat: • • •

pokles investic do hospodářství, infrastruktury, životního prostředí, zdravotnictví a vzdělání neřešení starých ekologických zátěží včetně důsledků útlumu uhelné těžby rostoucí množství odpadů a tomu neadekvátní tempo jejich využívání (malý podíl recyklace, velké množství zbytkových odpadů ukládaných na skládky) 28


• • •

nebezpečí ohrožení krajinotvorné funkce zemědělství ekologické a průmyslové havárie dlouhodobé zamokření rozsáhlých oblastí zátopových území

Karlovarský kraj V tomto kraji jsou některé obdobné problémy v oblasti životního prostředí jako v Ústeckém kraji. Mezi nejzávažnější současné problémy jsou považovány tyto: • •

• • • •

•

zvyšování emisí znečišťujících látek do ovzduší z dopravy, liniové a bodové zdroje znečišťování ovzduší nepříznivá hluková situace podél komunikací ve městech i volné krajině, narůstající hluková zátěž obyvatelstva v sídlech s vysokou intenzitou tranzitní dopravy nákladní kamionová doprava v příhraničních oblastech území narušená těžbou uhlí, velký rozsah devastovaných území, tvorba antropogenní krajiny na vyuhlených plochách narušení přírodě blízkého charakteru vodních toků (odvodnění, regulace), nízká vodní retence krajiny stagnace a případně další poškozování kvality útvarů podzemních I povrchových vod v důsledku kontaminací nedostatečně čištěnými odpadními vodami demografické důsledky a dopady na životní prostředí vlivem plošného útlumu zemědělské výroby, rozsáhlá území s velmi řídkou sídelní strukturou

Mezi nejvýznamnější možné budoucí problémy v ochraně životního prostředí v kraji patří: • • • •

• •

• •

vliv růstu intenzity dopravy – zvýšení exhalací z dopravy (ovzduší, hluk) střety dopravních staveb s ochranou horninového prostředí zvýšení emisní zátěže při realizaci záměrů výstavby nadregionálně a regionálně významných ploch pro komerci, výrobu, průmysl a rekreaci zrychlený povrchový odtok v důsledku rozsáhlého zpevnění ploch, vznik lokálních přívalových odtoků, snížení retenčního potenciálu krajiny v důsledku nových liniových bariér výrazné nároky na zábor zemědělského půdního fondu a krajinného prostoru, odlesnění ploch, rozvoj zástavby „na zelené louce“ fragmentace krajiny v důsledku zahušťování dopravní a technické infrastruktury – vlivy na faunu a flóru a ekosystémy, omezení migrační schopnosti živočichů a snižování prostupnosti krajiny ztráta či poničení krajinného rázu výraznými technickými zásahy do volné krajiny zhoršení kvality ovzduší a hlukové zátěže obyvatel v oblastech a koridorech transitní automobilové dopravy

29


D.

PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ Vzhledem k formálnímu a administrativnímu charakteru změn ROP SZ se nepředpokládá, že by změny měly vliv na životní prostředí a veřejné zdraví. Přehled všech změn dokumentu ROP SZ uvádí následující tabulka, včetně vyhodnocení jejich potenciálního dopadu na životní prostředí: Předmět změny Číslo změny

Předpokládaná míra vlivu na ŽP

Stylistická

Finanční (úprava alokací)

ZMĚNA ZPŮSOBU VÝPOČTU PŘÍSPĚVKU EU VE VZTAHU K CELKOVÝM ZPŮSOBILÝM VÝDAJŮM

Bez relevance

REALOKACE FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ (z oblasti

S ohledem na charakter předpokládaných projektů se nepředpokládá vliv na ŽP. Nastanou-‐li však v konkrétních případech vlivy, jejich významnost a rozsah lze vyhodnotit až na projektové úrovni.

1

Věcná (doplnění či přeformulování textu)

podpory 4.2 „Zlepšování kvality a nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení“ do oblasti podpory 2.2 „Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury“).

2

3

ZMĚNY V INDIKÁTOROVÉ SOUSTAVĚ

Nepředpokládá se vliv na ŽP.

4

ZMĚNY V SYSTÉMU VÝBĚRU PROJEKTŮ

Bez relevance

5

ZMĚNY V KONTROLNÍM A AUDITNÍM SYSTÉMU

Bez relevance

30


6

ZMĚNA ORGANIZAČNÍ STRUKTURY ÚŘADU REGIONÁLNÍ RADY REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD

Bez relevance

31


E.

DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE

E.1.

VÝČET MOŽNÝCH VLIVŮ KONCEPCE PŘESAHUJÍCÍ HRANICE ČESKÉ REPUBLIKY S ohledem na charakter navrhovaných změn koncepce lze rizika závažných negativních vlivů přesahujících hranice ČR vyloučit.

E.2.

MAPOVÁ

DOKUMENTACE A JINÁ DOKUMENTACE TÝKAJÍCÍ SE ÚDAJŮ V OZNÁMENÍ

KONCEPCE

Není přiložena.

E.3.

DALŠÍ

PODSTATNÉ INFORMACE PŘEDKLADATELE O MOŽNÝCH VLIVECH NA ŽIVOTNÍ

PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

Nejsou uvedeny.

E.4.

STANOVISKO ORGÁNU OCHRANY PŘÍRODY, POKUD JE VYŽADOVÁNO PODLE §45I ZÁKONA Č. 114/1992 SB., VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 218/2004 SB.

Souhrnné vyjádření orgánů ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění, je uvedeno v tabulce a přiloženo v samostatné příloze č. 1. Všechny příslušné orgány ochrany přírody vyloučily významný vliv na příznivý stav předmětů ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit v daném území.

Přehled stanovisek orgánů ochrany přírody dle §45i

Orgán ochrany přírody

1.

Správa NP České Švýcarsko

Stanovisko dle §45i

vylučuje významný vliv výše uvedeného záměru na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti

2.

lze vyloučit významný vliv na příznivý stav předmětů ochrany

Správa CHKO České středohoří 32


nebo celistvost významných lokalit

evropsky

3.

Správa CHKO Český les

nemůže mít vliv

4.

Správa CHKO Labské pískovce

lze vyloučit významný vliv na příznivý stav předmětů ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit

5.

Správa CHKO Lužické hory

významný vliv je vyloučen

6.

Správa CHKO Slavkovský les

nemůže mít významný vliv

7.

Újezdní úřad vojen. újezdu Hradiště nemůže mít významný vliv lze vyloučit významný vliv na 8. Krajský úřad Ústeckého kraje příznivý stav předmětů ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí v územní 9.

Krajský úřad Karlovarského kraje

10.

MŽP – odbor výkonu státní správy změny nemůžou mít významný IV vliv na příznivý stav předmětů ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí v územní

nemůže mít vliv

Plná stanoviska orgánů ochrany přírody jsou uvedena v Příloze č. 1 elektronické verze oznámení, zveřejněné v informačním systému SEA. (http://eia.cenia.cz/sea/koncepce/prehled.php).

33


ZPRACOVATELÉ OZNÁMENÍ KONCEPCE Integra Consulting s.r.o. Pobřežní 16, 186 00 Praha 8

DATUM ZPRACOVÁNÍ OZNÁMENÍ KONCEPCE 18. listopadu 2013

JMÉNO, PŘÍJMENÍ, ADRESA, TELEFON A E-‐MAIL OSOB, KTERÉ SE PODÍLELY NA ZPRACOVÁNÍ OZNÁMENÍ KONCEPCE Veronika Hunt Šafránková Integra Consulting s.r.o. Pobřežní 16, 186 00 Praha 8, tel: 775 687 559 e-‐mail: [email protected] Mgr. Martin Smutný Integra Consulting s.r.o. Pobřežní 16, 186 00 Praha 8, tel: 774 132 319, e-‐mail: [email protected]

PODPIS OPRÁVNĚNÉHO ZÁSTUPCE PŘEDKLADATELE V Praze, dne

..........................................

34


SEZNAM ZKRATEK AO

Auditní orgán

BSK5

Biologická spotřeba kyslíku (pětidenní)

CENIA

CENIA, česká informační agentura životního prostředí

CNG

Compressed Natural Gas – stlačený zemní plyn

CO2

oxid uhličitý

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

ČOV

čistírna odpadních vod

ČSÚ

Český statistický úřad

EK

Evropská komise

EVL

Evropsky významná lokalita

CHKO

chráněná krajinná oblast

CHLÚ

chráněné ložiskové území

CHOPAV

chráněná oblast přirozené akumulace vod

IOP

Integrovaný operační program

Mze

Ministerstvo zemědělství

MV

Monitorovací výbor

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

NH3

amoniak

NL

nerozpuštěné látky

NOx

oxidy dusíku

NP

národní park

NPP

národní přírodní památka

NPR

národní přírodní rezervace

NUTS

Normalizovaná klasifikace územních celků v České republice – zkratka z francouzského Nomenclature des Unites Territoriales

OZE

obnovitelné zdroje energie

PAS

pověřený auditní subjekt

PAU

polycyklické aromatické uhlovodíky

PD

Programový dokument

PLO

přírodní lesní oblast

PM10

suspendované částice o průměru menším než 10 mikronů

PM2,5

suspendované částice o průměru menším než 2,5 mikronů

35


PO

ptačí oblast

POH

Plán odpadového hospodářství

PP

přírodní památka

PR

přírodní rezervace

PUPFL

pozemky určené k plnění funkce lesa

RAS

rozpuštěné anorganické sloučeniny

ROP SZ

Regionální operační program Severozápad

ŘO

Řídící orgán

SEA

Posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí – z anglického Strategic environmental assessment

SOx

oxidy síry

TZL

tuhé znečišťující látky

ÚSES

územní systém ekologické stability

VKP

významný krajinný prvek

VOC

těkavé organické látky – z anglického volatile organic compound

VÚC

velký územní celek

VVP

Vojenský výcvikový prostor

ZEVO

zařízení na energetické využití komunálního odpadu

ZPF

zemědělský půdní fond

ŽP

životní prostředí

36


PŘÍLOHY Příloha č. 1:

Došlá stanoviska jednotlivých orgánů ochrany přírody podle §45i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb. Příloha č. 1 je součástí elektronické verze oznámení, zveřejněné v informačním systému SEA viz: http://eia.cenia.cz/sea/koncepce/prehled.php

37

38

2001 SB., O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, V PLATNÉM ZNĚNÍ. Listopad 2013

Recommend Documents