2001 Sb. O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PŘÍSTAVBA HAL PRO VÝROBU FRIT. Glazura s.r.o

OZNÁMENÍ DLE př. 3 ZÁKONA Č. 100/2001 Sb. O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

PŘÍSTAVBA HAL PRO VÝROBU FRIT

Glazura s.r.o.

Praha, únor 2009

OBSAH A.I Údaje o oznamovateli.................................................................................................................................... 4 A.II Základní údaje............................................................................................................................................... 4 A.II.1 Obchodní firma.............................................................................................................................................. 4 A.II.2 Identifikační číslo........................................................................................................................................... 4 A.II.3 Sídlo .............................................................................................................................................................. 4 A.II.4 Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele................................................... 4 B Údaje o záměru............................................................................................................................................. 5 B.I Základní údaje............................................................................................................................................... 5 B.I.1 Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 ......................................................................................... 5 B.I.2 Kapacita (rozsah) záměru ............................................................................................................................. 5 B.I.3 Umístění záměru........................................................................................................................................... 5 B.I.4 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry.............................................................................. 5 B.I.5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. Odmítnutí................................................................................... 6 B.I.6 Stručný popis technického a technologického řešení záměru ...................................................................... 7 B.I.7 Předpokládaný termín zahájení a dokončení realizace ................................................................................ 9 B.I.8 Výčet dotčených územně samosprávních celků ........................................................................................... 9 B.I.9 Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a vydávajících správních úřadů ...................................... 9 B.II Údaje o vstupech .......................................................................................................................................... 9 B.II.1 Požadavky na zábor půdy............................................................................................................................. 9 B.II.2 Odběr a spotřeba vody................................................................................................................................ 10 B.II.3 Surovinové a energetické zdroje................................................................................................................. 10 B.II.4 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu ................................................................................................... 11 B.III Údaje o výstupech....................................................................................................................................... 13 B.III.1 Emise do ovzduší........................................................................................................................................ 13 B.III.2 Množství a znečištění odpadních vod ......................................................................................................... 13 B.III.3 Kategorizace a množství odpadů................................................................................................................ 14 B.III.4 Hluk a vibrace ............................................................................................................................................. 16 B.III.5 Rizika havárií............................................................................................................................................... 16 C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území ................................................................................. 18 C.I Základní enviromentální charakteristiky území ........................................................................................... 18 C.I.1 Dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání................................................... 18 C.I.2 Zastoupení a schopnost regenerace přírodních zdrojů............................................................................... 18 C.I.3 Schopnost přírodního prostředí snášet zátěž (ÚSES a chráněná území) .................................................. 18 C.II Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území.............................................. 21 C.II.1 Geofaktory životního prostředí, oblasti surovinovích zdrojů a přírodního bohatství.................................... 21 C.II.2 Ovzduší a klima........................................................................................................................................... 22 C.II.3 Voda............................................................................................................................................................ 23 C.II.4 Půda............................................................................................................................................................ 24 C.II.5 Fauna a flóra ............................................................................................................................................... 24 D Údaje o vlivech záměru na obyvatelstvo a na životní prostředí .................................................................. 25 D.I Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti, složitosti a významnosti........................................ 25 D.I.1 Vlivy záměru na obyvatelstvo včetně sociálně ekonomických vlivů............................................................ 25 D.I.2 Vlivy na ovzduší a klima.............................................................................................................................. 25 D.I.3 Vlivy na hlukovou situaci ............................................................................................................................. 27 D.I.4 Vlivy na povrchové a podzemní vody.......................................................................................................... 28 D.I.5 Vlivy na půdu............................................................................................................................................... 28 D.I.6 Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje ............................................................................................ 28 D.I.7 Vlivy na flóru, faunu, ekosystémy................................................................................................................ 28 D.I.8 Vlivy na krajinu ............................................................................................................................................ 28 D.I.9 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky............................................................................................... 28 D.II Rozsah vlivů záměru vzhledem k zasaženému území a populaci .............................................................. 29 D.III Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice ..................................... 29 D.IV Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, příp. kompenzaci nepříznivých vlivů ........................................... 29 D.V Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitosti, které se vyskytly při specifikaci vlivů ................... 30 E Porovnání variant řešení záměru ................................................................................................................ 30 F Doplňující údaje - seznamy příloh............................................................................................................... 30 F.I Mapová a výkresová dokumentace:............................................................................................................ 30 F.II Fotodokumentace ....................................................................................................................................... 30 F.III Podkladové studie....................................................................................................................................... 30 F.IV Další podklady neuvedené v příloze ........................................................................................................... 30 G Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru....................................................................... 30 H Přílohy ......................................................................................................................................................... 31

Glazura s.r.o. – Přístavba výrobny frit

-1-

Oznámení o záměru dle zák. 100/2001 Sb.

Zkratky užité v textu ČB ČOV ČR ČSN DI EIA HS HZS k. ú. KÚ LBC MV MZČR MŽP ČR NEL NN NO NOX NRBK NV O OG OHP OP ORL OÚ OŽP p.t. PHM PK POH PU PFL RŽP RS S Sb. SES TDO THP TP TUV ÚO MŽP ČR ÚP ÚPD ÚŘ ÚSES V VKP VN VT VÚV Z ŽB ŽP

Českobratrská (ulice) čistírna odpadních vod Česká republika česká státní norma dopravní inspektorát Environmental Impact Assesment - hodnocení vlivů na ŽP Hluková studie hasičský záchranný sbor katastrální území krajský úřad lokální biocentrum Ministerstvo vnitra Ministerstvo zdravotnictví ČR Ministerstvo životního prostředí České republiky nepolární extrahovatelné látky nízké napětí elektrického vedení kategorie odpadu (nebezpečný odpad) oxidy dusíku nadregionální biocentrum nařízení vlády ostatní odpad oblastní generel ochranné hygienické pásmo ochranné pásmo odlučovač ropných látek obecní úřad odbor životního prostředí pod terénem pohonné hmoty pozemková kniha plán odpadového hospodářství pozemek určený k plnění funkce lesa referát životního prostředí (býv. okresního úřadu) Rozptylová studie sever sbírka zákonů stupně ekologické stability tuhé domovní odpady technicko-hospodářský pracovník technický průkaz teplá užitková voda Územní odbor ministerstva. životního prostředí (Odbor výkonu stát. správy) územní plán územně plánovací dokumentace územní řízení územní systém ekologické stability východ významný krajinný prvek vysoké napětí elektrického vedení vodní tok Výzkumný ústav vodohospodářský západ železobeton životní prostředí


-2-


Seznam tabulek : Tab. č. 1: Přehled odpadů z výstavby .........................................................................................................14 Tab. č. 2 : Přehled hlavních odpadů z provozu ...........................................................................................15 Tab. č. 3: Charakteristika klimatické oblasti T2 – teplá ...............................................................................22 Tab. č. 4: Průměrná teplota vzduchu [°C] v jednotlivých měsících a roční průměr. (stanice Doksany) .....22 Tab. č. 5: Průměrný srážkový úhrn v jednotlivých měsících a roční průměr. (stanice Doksany)................22 Tab. č. 6: Imisní charakteristiky ovzduší v blízkosti dotčeného území – údaje z roku 2007. ( zdroj: databáze ČHMÚ).................................................................................................................................23

Seznam obrázků : Obrázek č. 1 : umístění záměru v plánu města.............................................................................................6


-3-


A.I Údaje o oznamovateli A.II Základní údaje Obchodní firma Glazura s.r.o. A.II.1

Identifikační číslo 62243462

A.II.2

Sídlo Roudnice nad Labem, PSČ 413 01 (kat. ú. 01, parc. č. 205) A.II.3

Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele Ing. Pavel Pečený Roudnice nad Labem, Třebízského 229 A.II.4

Kontaktní osoba oznamovatele: Miroslav Fořt Ekolog společnosti Glazura s.r.o. Telefon : +420 416 841 254 Mob. tel.: +420 602 489 732 E-mail: [email protected]


-4-


B Údaje o záměru B.I Základní údaje B.I.1

Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 “Přístavba výrobny frit”

Zařazení podle př. 1 zákona 100/2006 Sb. : kategorie II (záměry vyžadující zjišťovací řízení) 6.3 – výroba skla, skelných a umělých vláken s kapacitou nad 10 000 m2.rok-1 nebo nad 7 000 tun.rok-1. Kapacita (rozsah) záměru Jedná se přístavbu ke stávající výrobní hale sklářských frit. Stávající hala obsahuje 8 pecí pro výrobu frit. Nová přístavba bude umístěna v severním rohu stávající budovy jako pokračování stávající krajní lodě. Nová hala bude rozdělena na část pro umístění nových pecí (celkem 3 nové pece), z části pro umístění zásobníků suroviny pro nové pece a z části pro technologii odprášení odpadního vzduchu od nových pecí. B.I.2

Zastavěná plocha nové přístavby bude 1549,9 m2 (stávající hala pokrývá plochu 7089,94 m2) Jmenovitý výkon jedné tavné pece činí 500 kg zirkokřemičité frity za hodinu. Jmenovitý výkon hořáků jedné pece je 1 970 kW, maximální instalovaný tepelný příkon pece je 3 000 kW. Jmenovitý tavný výkon všech 3 pecí je 1 500 kg.hod-1 zirkokřemičité frity. Stavba si vyžádá rovněž úpravy inženýrských sítí, především zrušení některých rozvodů vedených v místě stavby případně jejich přepojení a přeložky a vybudování nových rozvodů.

Umístění záměru Kraj : Ústecký Obec: Roudnice nad Labem Dotčené pozemky: • Stavba – pozemek č. 74/1, katastrální území Dobříň. Ostatní plocha • Stavba bude navazovat na budovu na parc.č. st. 205 , k.ú. Dobříň B.I.3

Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Záměrem investora je postavit v areálu podniku Glazura s.r.o. k současné výrobní hale s 8 tavícími pecemi na výrobu keramické frity přístavbu další výrobní haly, ve které budou umístěny 3 nové tavné pece včetně příslušenství. B.I.4

Jedná se o trojlodní ocelovou halu s vestavbami pro technologii a vnějších rozměrech cca 48,4 x 32,8 m o maximální výšce dle části haly od 11,64 do 19,15 m nad terénem. Rozhodující vlivy stavby na životní prostředí spočívají především v možnosti zvýšení maximální kapacity výroby sklářských frit o cca 1 500 kg.hod-1 zirkokřemiočité frity (současná maximální projektovaná kapacita výroby je 27 700 t.rok-1). Toto zvýšení kapacity vyvolá v případě jejího využití vyšší spotřebu energií a potažmo zvýšení emisí do ovzduší v okolí stavby. Případné zvýšení dopravy materiálu (vstupních surovin) a odvozu hotového výrobku lze považovat za zanedbatelné. V současnosti přiváží suroviny do areálu podniku zhruba 3 – 4 silokamiony a 2 – 3 klasické kamiony za den a odvoz hotových výrobků tvoří 5 – 6 kamionů za den. Využití plné výrobní kapacity by představovalo nárůst dopravního zatížení zhruba o 30 %. Doprava pro zásobování areálu je vedena na komunikacích v průmyslové zóně a dále na silnice II: třídy č. 246 a 240, které dále navazují na dálnici č. 8..


-5-


Hlukové zatížení vlivem stavby se předpokládá především ve fázi výstavby záměru. Vzhledem k řešení stavby a navrženým opatřením v projektu stavby by provoz záměru neměl představovat nárůst hlukových emisí do okolí. Další vlivy ze záměru nejsou předpokládány, neboť stavba bude umístěna v průmyslovém areálu na místě stávající zpevněné plochy. B.I.5

Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí

Navrhovaná stavba je koncipována jako přístavba ke stávající výrobní hale, jejíž výstavbou a následnou instalací technologie (3 nové tavné pece) dojde k navýšení maximální projektované kapacity výroby keramické frity v podniku Glazura s.r.o.. Stavba ani její provoz významně neovlivni kvalitu životního prostředí v lokalitě. Emisní zátěže zůstanou v mezích přípustných hodnot. Areál podniku se nachází z části v katastru města Roudnice nad Labem a z většiny v katastru obce Dobříň. Část areálu spadajícího po ÚP Roudnice nad Labem se nachází na území vymezeném pro funkční využití „Plochy průmyslové výroby a sklady“. Místo, na kterém se bude nacházet záměr spadá do katastru obce Dobříň, kde je plocha ÚP vymezená jako území průmyslové výroby a technické infrastruktury, které slouží pro umístění a rozvoj průmyslové výroby a zařízení technické infrastruktury a to zejména těch, která nemohou být umístěna v jiných územích. Umístění záměru se tedy jeví jako vhodné. Obrázek č. 1 : umístění záměru v plánu města

Území záměru se nachází: • mimo území ovlivněné důlní činností. • mimo památkově chráněném území • mimo pásmo ochrany ložisek nerostných surovin a chráněné ložiskové území Záměr přístavby výrobní haly není řešen variantně. Hala bude sloužit k výrobě keramických frit, jedná se o rozšíření stávajícího provozu. V hale budou umístěny jednotlivé pece a technologie sloužící pro dopravu a dávkování materiálu. Stávající provoz sestává z celkem 8 pecí. Přístavba bude určena pro 3 nové pece.


-6-


B.I.6

Stručný popis technického a technologického řešení záměru

Stavebně konstrukční řešení Výkopy budou prováděny pro rozvody kanalizace, pro základové patky a základové pasy. Nosná konstrukce bude založená na základových patkách – železobetonových monolitických, založení hlavních patek nosného konstrukčního systému budovy bude do hloubky -2,5 m. pro zajištění dostatečné únosnosti budou některé zákl. patky podporovány 3 kusy mikropilot délky 6 m. Mezi patkami budou betonovány základové pasy. Jedná se o halu tvořenou příčnými rámy s roztečí 6,0 m. Hala se skládá z celkem 8 polí. V podélném směru je hala rozdělena na 3 lodě. Nižší část, navazující na stávající haly má rozpětí 21.4 a sedlový tvar střechy. Zbývající dvě lodě mají rozpon 4,25 a 6,5 m, zastřešení je pultové. Skelet bude z ocelových válcovaných profilů. V příčném směru staticky působí jako rámová konstrukce, v podélném směru bude ve dvou krajních polích umístěno zavětrování pomocí diagonál. Střecha bude podporována pomocí vaznic a i ve střešní rovině bude umístěno šikmé zavětrování. Sloupy budou kotveny do základů pomocí chemických kotev přes kotevní desku. Jednotlivé prvky skeletu budou spojovány svařováním. Pece budou osazeny na zvláštní plošinu, nezávislou na nosné konstrukci haly. Tato plošina bude podporována rastrem sloupů v rozteči 3,1 a 2,9 m x 3,8 a 3,9 m Uvnitř haly budou vytvořeny jednotlivé místnosti pro umístění technologie a řízení výrobního procesu. Stěny a stropy těchto místností budou vystavěny z keramických stavebních prvků a betonu. Objekt bude opláštěn na všech stranách, které nepřiléhají k původním halám. Původní opláštění hal na styku novou přístavbou bude odstraněno a haly budou propojeny. Na vnějším plášti budovy budou osazena dvoukřídlá vrata. Ve vyšší části haly bude ve stěně směrem nad střechu nižší části vytvořen větrací pás výšky 1,5 m, vedoucí podélně přes celou halu. Větrací pás bude opatřen dálkově ovládanými naklápěcími žaluziemi. V celé hale bude vytvořena průmyslová betonová podlaha, tvořená z drátkobetonu tloušťky 200 mm se vsypem. V části haly (mezi řadou sloupů C-D) bude podlaha spádovaná směrem do podélného odvodňovacího žlábku, který je sveden dále do kanalizace. Ve zbylé části bude podlaha beze sklonu. Vlastní hala je jednopodlažní bez schodišť. Přístup na jednotlivé plošiny s technologickým zařízením bude pomocí žebříků, které jsou součástí technologie. Postup výroby a popis technologie Popis výrobního procesu: Surovina je přivážena převážně v autocisternách odkud je přečerpávána do sil ve vážírně. Zde dochází k dávkování a pomocí pneumatické dopravy je surovina dopravována do násypek mísičů u jednotlivých pecí. Zde dojde k jeho promísení a z mísiče je základní kmen sypán do zásobníků. Pomocí šnekového dopravníku se směs průběžně dopravuje do malé násypky přímo před pecí. Z násypky je směs zakladačem transportována do pece. Tavením v peci vzniká vlastní frita, která vytéká z pece do chladící vany s vibračním dopravníkem. Tento dopravník doveze vychladlou fritu do násypky, z které probíhá pytlování do velkoobjemových vaků (big-bagů) ve kterých je hotový produkt frita exportován. K výrobnímu procesu budou využívána z části stávající zařízení a stávající infrastruktura. Nově budou osazeny: • Zásobníky a mísiče budou umístěny vždy samostatně u každé pece (pro každou pec zvlášť) v sekci mezi sloupy B-C. Tato zařízení budou osazena na plošinách na sloupech • Pece budou umístěny v nižší části haly na samonosné plošině Glazura s.r.o. – Přístavba výrobny frit

-7-


• •

Odprášení (filtrace spalin) bude umístěno v sekci mezi sloupy A-B. Opět budou osazena na plošině na sloupech haly. Každá z pecí bude mít svojí jednotku odprášení. Komín pro odvod spalin bude umístěn nad jednotkou odprášení a povede nad střechu vyšší části haly Doprava surovin bude zajišťována šnekovými podavači, pro přívod surovin z vážírny bude doplněna stávající pneudoprava.

Jednotlivé pece budou fungovat samostatně, výjimkou bude bezpečnostní lapač prachu, který bude jeden společný pro všechny tři pece. Každá z pecí je osazena Lapačem prachu a vírovým odprašovačem pro zásobník pece. Na bezpečnostní lapač prachu budou napojeny všechny výstupy z lapače prachu, bezpečnostní lapač sbírá prach v případě poškození lapače prachu. Pro provoz pecí, stejně jako doposud, bude využíván zemní plyn. Fritovací pec pro kontinuální tavení keramických frit je sestavena ze žáruvzdorných materiálů s vnější izolační vrstvou a z ocelové nosné a stahovací armatury. Doplněna je o transportní a dávkovací zařízení kmene pro tavení, ocelové sálavé rekuperační zařízení pro ohřev spalovacího vzduchu, systém vytápění a chlazení a systém řízení a zabezpečení provozu. Centrálním zařízením pece je spádovaný pecní bazén. Do něho jsou zaústěny 2 plynové hořáky a pomocný přihřívací hořák výtokového otvoru odtavené frity. Pracovní teplota ve spalovacím prostoru pece se pohybuje vysoko nad zápalnou teplotou používaného zemního plynu. Odtah spalin z pece je přirozený, řízený v režimu trvalé obsluhy pece. Výrobcem a dodavatelem pece bude Teplotechna Olomouc s.r.o. Maximální instalovaný tepelný příkon každé pece bude 3000 kW. Jmenovitý výkon hořáků každé pece bude 1970 kW. Jmenovitý tavicí výkon pece bude 500 kg.h-1 zirkokřemičité frity. Roztavená frita vytéká z pece do prostoru pod plošinu pecí. Když se dostane do kontaktu s vodou ve vibračním dopravníku, tak ztvrdne. Filtrace odpadního vzduchu Každá z nově instalovaných pecí bude vybavena zařízením na čištění kouře ze spalovací pece (odprášení). Toto zařízeni pracuje systémem suché filtrace prostřednictvím hadicového filtru. Typ filtru TA/240/3,5 v provedení FE37, obdélníkového průřezu, s čištěním hadic vysokotlakým vzdušným čističem, vybavený přístupovým žebříkem a ochranným zábradlím. Hadice se vysouvají shora. Sada vnitřních plechů v děleném filtru umožňuje odděleni každé filtrační komory jinou komorou, nad každou komorou u vstupu a výstupu vzduchu jsou namontovány automatické škrtící klapky. Technický popis filtru: Počet filtračních hadic: 240 Rozměry hadice: 120x3500 mm Typ tkaniny: ARAMID - TEFLONOVÁ příze 450 g/m2 Povrch instalované filtrace: 316 m2 Rychlost filtrace: 0,7 - 0,9 m/min. Počet košů na hadice s Venturiho trubicí: 240 Potřeba stlačeného vzduchu: 800 Nl / min Konstrukce filtru: • lapač k zachycování prachu s hrdlem pro přístup prašného vzduchu a podpěrnými nohami v provedení FE 37 SP 30/10, • hlavní tělo držáku na hadice vybavené závěsným kruhem v provedení FE 37 SP 30/10, • hlava s vnitřními sběrači, vyztužená deska na uložení hadic FE 37 SP 50/10, přípojkové hadičky elektroklapek s vakem na shromažďování vzduchu, přístupový žebřík a ochranné zábradlí, • sada tlakovzdušných klapek DN 1½“. k čištění hadic umístěných na úrovni filtru pro snadnou a bezpečnou údržbu, • koše se železnými tyčemi na hadice natřené epoxidovým lakem neutralizujícím kyseliny, • filtrační hadice s rychlým zavěšením snap-ring Pro provoz pecí je používán zemní plyn, maximální spotřeba je odhadována na 3 x 300 m3.hod-1. Skutečná spotřeba bude nižší. Popisovanými změnami nedochází ke změně surovin, pouze k navýšení jejich množství. Glazura s.r.o. – Přístavba výrobny frit -8Oznámení o záměru dle zák. 100/2001 Sb.

Pro výrobu frit a glazur jsou používány suroviny základní - sklotvorné materiály jako např. křemen mletý, živec draselný, živec sodnovápenatý, zirkonsilikát, oxid hlinitý, kaolin apod. a dále pomocné suroviny - barvící, zakalovací apod. Jejich celkové množství bude odpovídat kapacitě, tedy max. 12 000 tun za rok. Další surovinou je kyslík ze stávajícího rozvozu. Pece budou opatřeny lapačem prachu a vírovým odprašovačem pro zásobník pece. Tato odvzdušnění budou napojena na bezpečnostní lapač prachu. Bezpečnostní lapač bude sbírat prach v případě poškození lapače prachu u pece. Jedná se o jeden bodový zdroj znečišťování ovzduší. Doprava Doprava v hale bude zajišťována pomocí vysokozdvižných vozíků. Tyto vozíky jsou stávající a mají také stávající zázemí v areálu. Do haly je umožněn vjezd vraty na SV fasádě. Tato vrata budou navazovat na komunikační prostor vedoucí podél řady D sloupů přes celou novou halu a dále přes stávající haly. Podél haly vede stávající areálová komunikace. Sjezd z komunikace v místě vrat bude využit stávající, který nyní slouží k vjezdu na zpevněnou plochu v místě

Předpokládaný termín zahájení a dokončení realizace Zahájení stavby : 2010 Dokončení stavby : 2011

B.I.7

Výčet dotčených územně samosprávních celků Katastrální území : Dobříň (místo stavby), areál se nachází i v území Roudnice nad Labem Obec : Roudnice nad Labem Obec s rozšířenou působností: Roudnice nad Labem Kraj : Ústecký kraj Mapový list : 02-43

B.I.8

Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a vydávajících správních úřadů V souvislosti s přípravou posuzovaného záměru budou vydána navazující správní rozhodnutí: B.I.9

-

Závěr zjišťovacího řízení – KÚ Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství Stavební povolení – vydává Městský úřad Roudnice nad Labem, stavební úřad Kolaudační rozhodnutí – vydává Městský úřad Roudnice nad Labem, stavební úřad Povolení ke změně stavby zdroje znečišťování ovzduší, KÚ Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství

B.II Údaje o vstupech (například zábor půdy, odběr a spotřeba vody, surovinové a energetické zdroje …) Požadavky na zábor půdy Záměr výstavby bude realizován na pozemku uvnitř areálu podniku parc. č. 74/1, katastrální území Dobříň označovaný jako ostatní plocha. Stavba navazuje na současnou halu na pozemku parc.č. st. 205, k.ú. Dobříň. B.II.1

Areál podniku se nachází na pozemcích dlouhodobě využívaných pro průmyslovou výrobu. Výstavba přístavby výrobní haly si nevyžádá zábor pozemků zemědělského ani lesního půdního Glazura s.r.o. – Přístavba výrobny frit

-9-


fondu. Nalézá se na pozemku vedeném jako ostatní plocha. V současné době se zde nachází zpevněná plocha. Odběr a spotřeba vody Odběr a spotřeba vody při výstavbě Spotřeba vody během výstavby byla vypočtena podle sbírky zákonů č. 428/2001, přílohy č.12 „Směrná čísla roční potřeby vody“. Na vlastní výstavbu konstrukcí stavby se předpokládá nejvyšší spotřeba vody v období výstavby základové konstrukce a následně při výstavbě vnitřních prostor (zdiva). Předpokládá spotřeba maximálně cca 8. m3 /směnu. Spotřeba pitné vody a vody pro sociální účely bude záviset na počtu pracovníků, který se odhaduje na 10 lidí, čili 780 l.den-1 (20 m3.os-1.rok-1). Přípojka bude napojena na stávající podnikové rozvody vody. B.II.2

Odběr a spotřeba vody při provozu Chlazení pecí Z pecí vytéká roztavená frita, která se ochladí a ztvrdne v chladící vaně při dopadu na volnou vodní hladinu. Chladící vana je naplněna technologickou vodou (chladící voda). Voda po ohřátí vytéká z chladící vany do zvláštní kanalizace. Uvnitř haly bude vytvořen podélný betonový odvodňovací žlábek (bude sloužit i pro odvodnění podlah např. při mytí). Jelikož tato voda obsahuje jemné nerozpustné částice (zbytky frity) protéká nejprve sedimentačními jímkami v podlaze haly (betonové s nornou stěnou). Voda z jímek bude odtékat sběrným potrubím do venkovní čerpací jímky (železobetonová rozměrů 3 x 2 x 2 m). Voda bude čerpána nerezovým potrubím do nové chladící věže umístěné vedle sedimentačního bazénu (stávající). Chladící věž bude stejných parametrů jako jsou stávající chladící věže, z chladící věže bude voda odvedena do stávajícího sedimentačního bazénu. Odtud bude voda čerpána přes úpravnu vody zpět do chladícího systému pecí – do chladících van. Jedná se tedy o uzavřený okruh, do kterého jsou doplňovány pouze ztráty vody způsobené výparem apod. při chlazení. Spotřeba vody na chlazení pro jednotlivé pece nelze v současnosti stanovit. Technologická a užitková voda je odebírána z vlastní studny , která se nachází mimo areál podniku na cizím pozemku v obci Dobříň. Tato voda je využívána pro sociální potřeby a pro technologie (po úpravě). Pitná voda pro potřeby zaměstnanců je zajišťována z nápojových automatů rozmístěných v areálu společnosti. Pitná voda je také odebírána z vodovodního řádu SČVK, tato přípojka slouží jako rezervní zdroj vody v případě výpadku zásobování z vlastní studny a jako zdroj vody pro objekt „Vila“. Spotřeba užitkové vody se pohybuje v rozmezí cca 120 000 – 130 000 m3 v závislosti na objemu produkce a dalších, například klimatických faktorech (chlazení). V případě provozu nových 3 pecí dojde k navýšení spotřeby vody, opět v závislosti na objemu výroby a současném využití stávajících pecí, předpokládaný maximální nárůst spotřeby vody se odhaduje o cca 35 % oproti současnému stavu. S provozem nových pecí mohou být přijati 2 noví zaměstnanci, což zvýší spotřebu vody a množství splaškových vod o cca 80 m3.rok-1. Surovinové a energetické zdroje Ve fázi výstavby se předpokládá využívání následujících stavebních materiálů: - Beton - Cihly - Stavební železo - Dřevo - Plasty B.II.3


- 10 -


-

Plexisklo Sklo Keramické materiály Izolační materiály Minerální vlákna (zateplení) Oplechování Kabely Dlažba Asfalt Stavební kámen Nátěrové hmoty

Při provozu bude záměr připojen stávající sítě v areálu podniku. Současné spotřeby energií a vody jsou uvedeny níže. Maximální navýšení při využití 3 nových pecí v posuzovaném záměru mohou zvýšit spotřeby energií a vody o cca 35%. Elektrická energie – elektřina je dodávána z veřejné elektrické sítě přes místní trafostanici. Roční spotřeba cca 4500 MWh. Zemní plyn – zemní plyn je dodáván ze veřejné sítě přes vlastní regulační stanici plynu.v množství 600 tis m3 (maximální spotřeba je odhadována na 300 m3.hod-1 na jednu pec). Pitná voda – z veřejné vodovodní sítě – náhradní zdroj vody pro zajištění nepředvídatelných situací. Pitná voda pro zaměstnance je zajištěna nápojovými automaty. Voda z vlastní studně – pro provozní potřebu a pro užitkové a sociální účely (přes vlastní úpravnu vody - chlorace) , spotřeba činní cca 250 000 m3.rok-1.

Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Fáze výstavby Výstavba bude zahájena přípravou staveniště, bouracími pracemi a přeložkami stávající kanalizace. Dále budou následovat zemní práce spojené s výkopy rýh a jam pro základové konstrukce. Následně budou provedeny základy – provedeny mikropiloty a následně podkladní betony pod základové patky. Po dokončení betonáže patek a pasů budou osazeny základové prahy a terén bude srovnán do úrovně pod štěrkové vrstvy podlahy. Montáž ocelové konstrukce bude prováděna pomocí jeřábu. Jednotlivé segmenty budou spojovány svařováním. Na stavbu budou nákladními automobily přivezeny již předem připravené díly. Po montáži ocelové konstrukce bude provedeno opláštění haly a také zastřešení za pomoci jeřábu. Po rozprostření štěrku a jeho zhutnění bude provedena betonáž podlahy vnitřku haly. Po zatvrdnutí podlah bude pokračováno ve vyzdívání vnitřních vestaveb a ostatní dokončovací práce. B.II.4

V rámci zřízení stavební jámy a následné pilotáže bude potřeba těchto mechanizmů: • Zařízení pro tryskovou injektáž • vrtná souprava - piloty • bagry a rypadla • kolový nakladač • nákladní automobily • lehké nákladní automobily (do 3,5t) • autojeřáby Pro realizace samotné výstavby objektu se předpokládá využití následujících stavebních mechanizmů: • Čerpadlo betonové směsi • automixy • cirkulárky • svářecí transformátory • kompresory Glazura s.r.o. – Přístavba výrobny frit

- 11 -


• • • •

sbíjecí kladiva nákladní automobily lehké nákladní automobily (do 3,5t) autojeřáby

Doprava v rámci staveniště bude realizována po plochách uvnitř staveniště, v areálu podniku. Vjezd do areálu podniku je ze silnice propojující Roudnici nad Labem a obec Dobříň. Jedná se o silnici III. tř. č. 24050. Tato komunikace navazuje dále na silnice vyšší kategorie, např. přes silnici č. 24049 na silnici II. tř 246. Fáze provozu záměru V rámci provozu přístavby výrobny frit budou tyto pece provozovány obdobně jako současných 8 pecí v původní hale. Každá pec je provozována samostatně a v provozu je omezený počet pecí k zajištění odbytových požadavků. Přístavba výrobny frit zvýší počet tavných pecí ze současných 8 na 11. Pro provoz a výrobu na tavných pecích je třeba zajistit dodávky vstupních surovin, kde tato dodávka bude zajištěna ze současných zásobníků dopravníky do menších zásobníků přímo u každé pece, dodávky technologické vody pro chlazení, elektrické energie, zemního plynu a kyslíku. Zemní plyn je využíván jako palivo do pecí. Přívod z regulační stanice po areálu je stávající. Stávající je i rozvod po původních halách. Nové rozvody se napojí na stávající středotlaké potrubí vedoucí po konzolách sloupů v hale pecí. Rozvod bude veden do prostoru pod plošinou pec, kde budou umístěny regulační řady pro pece. Každá z pecí bud mít svoji regulační řadu. Kyslík – ke každé peci je pro zajištění hoření proveden přívod kyslíku. Kyslík je v podniku uskladněn centrálně v kyslíkové stanici umístěné poblíž výrobní haly. Kyslíková stanice je stávající, stejně tak přívod do stávající haly a rozvody pro stávající pece. Přívod pro nové pece bude napojen na stávající rozvod uvnitř haly v místě stávajícího rozdělovacího panelu. Nové potrubí bude vedeno napříč přístavbou haly a dále pod plošinou pecí k jednotlivým regulačním sestavám. Z této sestavy je provedeno napojení pece. Elektrická energie – v přístavbě bude umístěna nová rozvodna elektro ze které budou zásobovány elektrickou energií veškeré stroje a technologie a osvětlení haly. Do rozvodny bude proveden nový přívod kabelem z trafostanice umístěné v zadní části areálu Glazura. Přívod bude veden v zemi. Voda – přívod vody pro požární hydrant je ze stávajícího potrubí ve staré hale. Pro mytí a oplach podlah se použijí stávající rozvody vody v hale, na které se napojí přenosná hadice. Přívod technologické vody pro chlazení bude proveden nově. Potrubí bude vedeno ze stanice ATS, kde probíhá úprava a filtrace vody. Rozvod povede v souběhu se stávajícími rozvody po stávající trubní lávce a do haly bude vstupovat u pecí 5, 6. z tohoto místa se uvnitř haly povede nová větev pro pece přístavby. Toto vedení bude vedeno na konzolách po sloupech uvnitř haly. Doprava materiálu Surovina pro výrobu je přivážena převážně v autocisternách, odkud je přečerpána do sil ve vážírně. Zde dochází k dávkování a pomocí pneumatické dopravy je surovina dopravována do násypek mísičů jednotlivých pecí. Zde dojde k jeho promísení a z mísiče je základní kmen sypán do zásobníků. Pomocí šnekového dopravníku se směs průběžně dopravuje do malé násypky přímo před pecí. Z násypky je směs zakladačem transportována do pece. Tavením v peci vzniká vlastní frita, která vytéká z pece do chladící vany s vibračním dopravníkem. Tímto dopravníkem se vychladlá frita dopraví do násypky a následně do velkoobjemových vaků (big-bagů), ve kterých je produkt exportován, nebo je následně dále zpracovávám. Městská hromadná doprava Doprava do objektu v rámci MHD je řešena již v současné době. Před vjezdem do areálu se nachází zastávka autobusu „Glazura“, na kterou pravidelně přijíždí autobus MHD Roudnice nad Labem.


- 12 -


B.III Údaje o výstupech (například množství a druh emisí do ovzduší, množství odpadních vod a jejich znečištění, kategorizace a množství odpadů, rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií) B.III.1 Emise do ovzduší Cílem rozptylové studie je posoudit vliv provozu posuzovaného záměru „Přístavba výrobny frit“ ve společnosti GLAZURA s.r.o. v Roudnici nad Labem na kvalitu venkovního ovzduší. Výpočet znečištění byl proveden pro následující polutanty: Oxid dusičitý, oxid uhelnatý, oxid siřičitý, suspendované částice PM10, chlor vyjádřený jako HCl a fluor vyjádřený jako HF – představují charakteristické emise z pecí pro výrobu frit. Jedná se o emise z bodového zdroje znečišťování ovzduší. Výpočet imisní zátěže byl proveden pro parametry maximální hodinová koncentrace, případně maximální 8-mi hodinová koncentrace pro polutant oxid uhelnatý a pro parametry průměrná roční koncentrace všech požadovaných polutantů. Vypočítané znečištění se týká pouze níže uvedených zdrojů znečišťování ovzduší.

V rozptylové studii jsou zohledněny pouze tři nové pece umístěné do budované přístavby pro výrobu frit. Stávající pece jsou již provozovány a jejich vliv je zohledněn ve stávající imisní zátěži území. S ohledem na skutečnost, že každá z pecí bude opatřena lapačem prachu a vírovým odprašovačem pro zásobník pece, dále tato odvzdušnění budou napojena na bezpečnostní lapač prachu, kde bezpečnostní lapač bude sbírat prach v případě poškození lapače prachu u pece,se jedná se o jeden bodový zdroj znečišťování ovzduší. Kompletní rozptylová studie je uvedena v příloze č. 2 tohoto oznámení. B.III.2 Množství a znečištění odpadních vod

Areál leží v blízkosti recipientu Labe, levý břeh, č.h.p. 1-12-03-039, ř. km. 83,77, celá oblast leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod. V areálu je několik dosud neprovozovaných studen, není zde žádný monitorovací vrt. Odpadní vody zaústěny do svých předčisticích zařízení, ale následně se spojují do hlavní společné větve kanalizace, která je zakončena výpustí A. Množství dešťové odpadní vody se oproti současnému stavu nezmění, plocha určená pro výstavbu přístavby výrobny frit je již v současné době plochou zpevněnou a odkanalizovanou. Může dojít k navýšení splaškových odpadních vod v případě přijmutí nových pracovníků pro výrobu k novým pecím, jednalo by se o maximálně 2 pracovníky (zhruba 80 m3 splaškové odpadní vody za rok). Množství odpadních vod vypouštěných do recipientu se pohybuje v řádech cca 90 000 – 120 000 m3.rok-1. Dešťové odpadní vody Dešťová kanalizace z areálu odvádí dešťové vody ze střech a z pojížděných ploch areálovou kanalizací do výpustě „A“, která je zaústěna do levého břehu Labe. Dešťová kanalizace z parkoviště vně areálu je zaústěna přes LAPOL do areálové kanalizace do výpustě „A Splaškové odpadní vody Splaškové vody ze sociálního zařízení jsou zaústěny do 11 septiků a odvedeny samostatnou jednotnou areálovou kanalizací do výpustě „A“, která je zaústěna do levého břehu Labe, pouze splaškové vody z administrativní budovy jsou zaústěny do septiku S10 a dále do samostatné výpustě „B“, která je rovněž zaústěna do levého břehu Labe. Jsou znečištěny v míře obvyklé pro sociální zařízení. Do kanalizace se vypouští přes septiky S1 až S11. Katalogové číslo odpadu je 20 03 04 - kal ze septiků a žump. Vzniklé kaly jsou likvidovány dle potřeby, nejméně však 2x za rok odbornou firmou mající potřebné oprávnění k činnosti.


- 13 -


Hlavním ukazatelem znečištění splaškových odpadních vod je BSK5 x 1 EO (ekvivalentní obyvatel). 1 EO vyprodukuje 60 g BSK5 – zaměstnance při 8 hodinové pracovní době činí se používá redukce na 1/3. Technologické vody jsou odvedeny přes sedimentační jímky (odlučovače pevných látek) rovněž do výpustě „A“, která je zaústěna do levého břehu Labe. Chladící vody z přímého chlazení frit Frita, se kterou voda přichází do styku je ve vodě nerozpustná, vody odcházejí od pecí znečištěny proměnlivým množstvím nerozpuštěných látek charakteru jemně sklovité tříště, s dobrými sedimentačními vlastnostmi. Chladící voda se vypouští do kanalizace přepadem přes sedimentační bazén(SB) uzavřeného okruhu chladící vody. Sedimenty kat. č. 10 11 12 – odpadní sklo cca 40 t/rok, jsou ručně, či mechanizací vybírány z bazénu dle potřeby, minimálně však 1x za půl roku.

B.III.3 Kategorizace a množství odpadů Odpady v etapě výstavby Největší objem odpadů při výstavbě bude pravděpodobně představovat výkopová zemina. Další odpady budou vznikat v podstatně menším množství. Převážně se bude jednat o odpady kategorie ostatní – O, tvořící běžný odpad z výstavby objektů - odpadní papír, plastové obaly, dřevo, železo, sklo, keramika a směsný stavební odpad.

Nebezpečné odpady „N“ mohou vznikat pouze v malé míře, např. sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo nebezpečnými látkami znečištěné (katalogové číslo 17 02 04) nebo v důsledku způsobení náhodného nebo havarijního znečištění staveniště nebezpečnými látkami, např. vyteklým olejem či pohonnými hmotami ze stavebních mechanismů Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky (kat. č. 17 05 03) nebo Jiné stavební a demoliční odpady včetně směsných stavebních a demoličních odpadů obsahující nebezpečné látky (kat. č. 17 09 03). Odpady kategorie „N - nebezpečné odpady“ budou odstraněny v k tomu určených schválených zařízeních nebo uloženy na skládku skupiny „S-NO“. Za dobrého technického stavu strojní mechanizace se v etapě výstavby nepředpokládá žádná kontaminace okolních ploch nebezpečnými látkami a tudíž ani vznik většího množství nebezpečných odpadů s výjimkou výše uvedených pod kat. č. 17 02 04. Na lokalitě nejsou známy žádné staré zátěže. Tab. č. 1: Přehled odpadů z výstavby

Katalogové číslo odpadu 15 01 01 15 01 02 15 01 10 15 02 02 17 01 01 17 01 02 17 01 07 17 02 01 17 02 02 17 02 03 17 02 04 17 03 02 17 04 05 17 04 07 17 04 11 17 05 03

Název druhu odpadu

Kategorie odpadu

Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Obaly znečištěné nebezpečnými látkami Absorpční činidla, filtrační materiály, ochranné oděvy znečištěné neb. látkami Beton Cihly Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků Dřevo (stavební) Sklo Plasty Sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo nebezpečnými látkami znečištěné Asfaltové směsi bez dehtu Železo a ocel Směsné kovy Kabely neuvedené pod č. 170507 Zemina a kamení znečištěné nebezpečnými látkami

O O N N

Způsob nakládání s odp. AN3 AN3 AN3 AN3

O O O

AN3 AN3 AN3

O O O N

AN3 AN3 AN3 AN3

O O O O N

AN3 AN3 AN3 AN3 AN3


- 14 -


Katalogové číslo odpadu 17 05 04 17 06 04 17 06 05 17 08 02 17 09 04

Název druhu odpadu

Kategorie odpadu

Zemina nebo kameny Izolační materiály Stavební materiály obsahující azbest Stavební materiály na bázi sádry Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod předchozími čísly 20 03 01 Směsný komunální odpad AN3 – předání oprávněné osobě dle zákona č.185/2001 Sb. o odpadech O - odpad kategorie ostatní bez nebezpečných vlastností N - odpad kategorie nebezpečný

O O N O O

Způsob nakládání s odp. AN3 AN3 AN3 AN3 AN3

O

AN3

Konkrétní dodavatelské firmy nejsou určeny. Mimo výše uvedené odpady, které lze kvantifikovat, budou na stavbě vznikat odpady z dopravy, z provozu stavební techniky a další činnosti dodavatelské organizace. Tyto odpady budou evidovány a shromažďovány v servisní organizaci nebo specializované dílně prováděcí organizace (dodavatele stavby). Jejich kvantifikaci nelze v této fázi hodnocení provést. Z provozu dopravních prostředků a stavební techniky budou vznikat zejména následující odpady: oleje, kat. č. 13 01, odpadní hydraulické oleje, kat. č. 13 02, odpadní motorové, převodové a mazací oleje,olejové filtry, kat. č. 16 01 07 olejové filtry, brzdové kapaliny, kat. č. 16 01 13 brzdové kapaliny, pneumatiky, kat.č. 16 01 03 pneumatiky, baterie, akumulátory, kat. č. 16 06 baterie a akumulátory Z vlastního provozu staveniště budou vznikat následující odpady: směsný komunální odpad, kat. č. 20 03 01 odpad z hygienických zařízení, kat. č. 20 03 04 kal ze septiků a žump různé obaly, kat. č. 15 01 obaly (včetně odděleně sbíraného komunálního obalového odpadu). Při provozu záměru Při provozu zařízení se předpokládá vznik odpadu, který je uveden v následující tabulce. Jedná se o běžný odpad vznikající již při současném provozu výroby frit. Tříděný odpad (stupeň třídění bude záviset na organizaci sběru tříděného odpadu v lokalitě) 08 02 02 - Vodné kaly obsahující keramické materiály Tab. č. 2 : Přehled hlavních odpadů z provozu

Kód odpadu 08 02 02 10 11 09 10 11 12 10 11 15 16 11 06 17 01 02 17 01 07 15 01 01 15 01 02 15 01 06 15 01 07 15 01 10 20 01 01

Název druhu odpadu

O N

Způsob nakl. 2 2

O N O

1 2 1/2

O O

1/2 1/2

O O O O N

1 1 1 1 2

O

1

Kateg.

Vodné kaly obsahující keramické materiály Odpadní sklářský kmen před tepelným zpracováním obsahující nebezpečné látky Odpadní sklo neuvedené pod číslem 10 11 11 Pevné odpady z čištění spalin obsahující nebezpečné látky Vyzdívky a žáruvzdorné matriály z nemetalurgických provozů neuvedené pod číslem 16 11 05 Cihly Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuv. číslem 17 01 02 Papírové obaly Plastové odpady Směsné obaly Skleněné obaly Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Papír a lepenka

Netříděný odpad Kód odpadu 20 03 01

Název druhu odpadu Směsný komunální odpad


Kategorie O

- 15 -

Způsob nakládání 1, 2


Vysvětlivky : způsob nakládání : 1 - využití (palivo, regenerace, recyklace apod.); 2 - odstranění (skládkování, biologická úprava, spalování atd.) kategorie odpadu : O – ostatní; N – nebezpečný

B.III.4 Hluk a vibrace

Hluk a vibrace jsou doprovodnou součástí každé výrobní činnosti. Dominantními zdroji hluku a vibrací jsou uvedené činnosti : - výrobní činnost, výstavba objektů – při realizaci) - nákladní doprava po komunikacích (při výstavbě objektu) - technologie odprášení odpadního vzduchu od tavných pecí a ventilátor chladící věže (po realizaci záměru) Areál Glazura s.r.o. se nachází v průmyslové části na okraji města Roudnice nad Labem, v jeho blízkosti se nacházejí další podniky, např. Vitana a.s., HENZEL ETZ, UNIMIK, Procházka s.r.o., Zinkovna Roudnice n.L. s.r.o a MEVATEC s.r.o.. V okolí záměru se nacházejí různé zdroje hluku a to z provozu okolních výrobních areálů, ze stávajícího provozu v areálu Glazura s.r.o., z provozu na pozemních komunikacích v okolí areálu a z provozu na železniční trati Praha – Děčín. Hluk ze stávajícího provozu v areálu podniku byl na podnět obyvatel obce Dobříň, nacházející se v blízkosti areálu, změřen Státním zdravotním ústavem se sídlem v Ústí nad Labem, odborem hygienických laboratoří Děčín dne 12.11.2008. Na základě provedeného měření bylo svoláno jednání (zápis z jednání je uložen u provozovatele, na požádání bude zapůjčen k nahlédnutí) z něhož vyplynulo zjištění, že stávající provoz v areálu podniku překračuje povolené hygienické limity hluku pro venkovní chráněný prostor stavby v noční i denní době, pro stavbu č.p. 199, ulice Sluneční, Dobříň. Na základě těchto skutečností provozovatel zajistí u odborné firmy zmapování veškeré hlučné technologie společnosti s návrhem na účinná protihluková opatření včetně termínů jejich realizace. Tyto návrhy budou KHS ÚK, ÚP Litoměřice předloženy do 29.5.2009. V projektu přístavby výrobní haly je počítáno s protihlukovými úpravami již v rámci výstavby a na základě těchto opatření byla provedena akustická studie – predikce hluku ve venkovním prostoru pro objekt přístavby. B.III.5 Rizika havárií

Během výstavby i provozu existují zejména následující rizika: - požár - porušení potrubních vedení (vodovod, parovod, plynovod) - exploze - únik plynu a požár - únik nebezpečných látek, zejména z dopravních prostředků a stavebních strojů a kontaminace přírodního prostředí - porucha technologických zařízení - sesutí zemin a hornin při stavebních pracích Hlavním opatřením pro prevenci je dodržování provozních, manipulačních a bezpečnostních řádů a předpisů a pravidelná a včasná údržba technických zařízení. Důležité je i dodržování dopravních předpisů. Budova bude vybavena hromosvodem Riziko havárie je prakticky spojené pouze s nepředvídatelnými jevy na úrovni živelných událostí. Při realizaci záměru je riziko havárie výrazně nevýznamné. Požár Komplexní protipožární zabezpečení objektu bude řešeno v souladu s platnou legislativou. Součástí zabezpečení bude zajištění požadované požární odolnosti konstrukcí a uzávěrů otvorů včetně realizace dostupných technických systémů požární ochrany.


- 16 -


Havarijní únik látek škodlivých vodám Veškeré plochy, kde může dojít k potenciální kontaminaci především ropnými produkty, budou vybaveny sorpčními prostředky pro likvidaci úniku nebezpečných látek. Taková to situace může nastat pravděpodobně pouze v období výstavby při úniku provozních kapalin či paliva ze stavebních strojů. Látky těžší než voda budou zadrženy v DUN. Výbuch plynu V provozu bude využíván zemní plyn. Při porušení plynového vedení nebo nedodržování bezpečnostních předpisů, může dojít k úniku plynu a následnému výbuchu. Riziko úniku plynu je minimalizováno použitím moderních technologií navíc vybavených všemi bezpečnostními prvky v souladu s legislativou a normami. Součástí preventivních opatření je pravidelná kontrola a údržba zařízení dle legislativních požadavků.


- 17 -


C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území C.I

Základní enviromentální charakteristiky území

Společnost Glazura s.r.o., člen skupiny Torrecid S.A., se nachází východním směrem cca 1,5 km od města Roudnice nad Labem. Výroba zde byla zahájena již v r. 1925, kdy byla do Roudnice nad Labem přenesena výroba keramických frit, barvítek a glazur z Prahy – Vršovic. V průběhu let pak byla výroba rozšířena ještě o tzv. preparáty drahých kovů. Dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání Území v okolí Roudnice tvoří poměrně rozsáhlá dolnoohárecká plošina, jejíž reliéf je modelován činností vodních toků, z nichž nejvýznamnější je Labe, Ohře a Vltava. Tato geografická pozice a morfologický charakter a poměrně velmi hustá síť vodních toků určovala i prioritní využití krajiny. Zatímco na otevřeném a málo členitém území plošiny na jih a jihovýchod od Roudnice dominuje zemědělské využití krajiny a poměrně velkou hustotou osídlení koncentrovanou do menších sídel a hustou dopravní sítí, na sever se postupně reliéf snižuje do údolí Labe, v jehož ohybu na obou březích vznikla větší sídla – města Roudnice a Štětí. Obě města představují přirozená centra osídlení regionu v této části údolí Labe a centra zpracovatelského průmyslu v návaznosti na zemědělkou produkci a rovněž s významným průmyslovým potenciálem. Pro území Ohárecké plošiny je typická poměrně hustá síť vodních toků, velmi malý podíl zalesnění omezený pouze na izolované remízy na svazích mělkých údolí a v nivách drobných vodních toků a antropogenní porosty (větrolamy), naopak vysoký podíl zornění a hustá síť komunikací a nadzemních vedení. Záměr se bude nacházet na pozemku uvnitř průmyslového areálu, který je již v současnosti zpevněný a využívaný jako dopravní/skladový prostor. Záměr je v souladu s územním plánem. C.I.1

Zastoupení a schopnost regenerace přírodních zdrojů Popsané geografické a morfologické vymezení a intenzivní zemědělské využití krajiny a průmyslová činnost mělo zásadní vliv na vývoj tohoto území v širším okolí Roudnice. Zjednodušeně jej lze charakterizovat jako urbanizované a člověkem (především zemědělskou činností) silně ovlivněné území, kde však zůstaly zachovány přírodní prvky, podporující ekologickou stabilitu člověkem narušené krajiny. Přírodní prostředí takto vymezeného širšího zájmového území vykazuje známky poměrně značného strukturního a funkčního zjednodušení, zapříčiněného zejména výraznými intenzifikačními zásahy do nelesní krajiny v průběhu 60. - 80. let (zornění nad 80%, odvodnění původních luk, vysoká míra upravenosti malých vodotečí. Pro k.ú. Roudnice lze doložit poměrně nízký koeficient ekologické stability (KES), daný zejména velkými výměrami intenzivně využívaných polí, které jsou jen lokálně prokládány místními terénními depresemi a elevacemi s nevýznamným podílem zeleně. Takto definovaný koeficient ekologické stability odpovídá velmi intenzivně využívanému území. V zájmovém prostoru se nenacházejí zvláště chráněná území, přírodní parky či významné krajinné prvky. C.I.2

Realizací záměru nedojde ke změně kvality posuzovaného území. Místní přírodní zdroje nebudou v rámci výstavby a další provozu záměru využívány vyjma zásobování vodou, která je již v současnosti čerpána ze studny v katastru obce Dobříň. Schopnost přírodního prostředí snášet zátěž (ÚSES a chráněná území) Územní systém ekologické stability ÚSES je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní (lokální), regionální a nadregionální systém ekologické stability. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ. C.I.3


- 18 -


Základní osou územního systému ekologické stability širší oblasti je nadregionální biokoridor České Středohoří, procházející severní částí okresu v přibližně rovnoběžkovém směru. Na něm je vymezeno nadregionální biocentrum Milešovka a řada biocenter regionálního významu. V jižní částí okresu procházejí nadregionální biokoridory: Stříbrný roh – Polabský luh, zahrnujícím převážně lužní společenstva, a údolí řeky Ohře, s nadregionálním biocentrem zbytků lužních lesů u Budyně n. Ohří. Mimo systém nadregionálních biokoridorů bylo vymezeno nadregionální biocentrum Vědlice se vzácnou subxerotermní bylinnou vegetací na vápnitých pískovcích Úštěcka. Areál se nachází v ochranném pásmu nadregionálního biokoridoru Stříbrný roh – Polabský luh ve vzdálenosti cca 250 m od hranice tohoto prvku ÚSES. Nejbližším nadreginálním biocentrem je Myslivna na Ohři, vzdálená cca 6 km SV od zájmového území. Severně, cca 500 m od areálu na druhém břehu Labe, se rozkládá regionální biocentrum Bažantnice u Roudnice, které je dále propojeno jižním směrem s regionálním biokoridorem Bažantnice – Krabčická obora. Regionální biocentrum Krabčičká obora, se společenstvy dubohabrových hájů na strmých svazích křídového reliéfu, je vzdáleno cca 1 km jižně od areálu podniku. Nadregionální a regionální prvky jsou členěny vloženými biocentry a biokoridory místního významu. Tyto lokální prvky ekologické stability jsou vázány většinou na drobné vodoteče a jejich břehový doprovod (biokoridor LBC (20) Údolí potoka Čepel s biocentry LBC (20.2) U nového mlýna, LBC (20.3) U vodáren) a sporadicky zalesněné plochy, zachovalé meze a na svahy křídového reliéfu (např. LBC (19) Koridor suchých strání). Žádný z těchto prvků místního významu nezasahuje ani se nenachází v blízkosti záměru. Zvláště chráněná území a přírodní parky V zájmovém území záměru se nenacházejí žádná zvláště chráněná území přírody ve smyslu kategorií dle § 14 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. Není v kontaktu s žádnou zařazenou (evidovanou) evropsky významnou lokalitou národního seznamu soustavy NATURA 2000. Nejbližší objekt tohoto typu je přírodní památka (PP) Říp a národní přírodní památka (NPP) Klenečská stráň (naleziště endemického druhu hvozdíku písečného), vzdálené cca 4,5 jižně a 5 km jihozápadně od lokality. Přírodní památka Říp je zároveň evidovanou evropsky významnou lokalitou národního seznamu Natura 2000. Všechna tato chráněná území jsou vůči posuzované aktivitě v takové pozici, že jejich ovlivnění nepřichází v úvahu. Z velkoplošných chráněných území je nejblíže zájmovému území CHKO Kokořínsko, vzdálené cca 10 km. Chráněná území dále vymezuje zákon č. 44/1988 Sb. o ochraně nerostného bohatství (horní zákon). Jedná se o chráněná ložisková území (CHLÚ) a dobývací prostory (DP). V místě záměru ani v jeho blízkosti se nenachází žádná chráněná ložisková území. Nejbližší objekty tohoto typu jsou CHLÚ a výhradní ložisko Rohatce (korekční cementářské suroviny a keramické jíly) a CHLÚ a výhradní ložisko Kyškovice (štěrkopísky). Významné krajinné prvky Dle znění zákona 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny je významný krajinný prvek (VKP) ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Nejbližším významným krajinným prvkem je řeka Labe vzdálená asi 250 m od od zájmového areálu. Na území města Roudnice nad Labem jsou registrovány tyto významné krajinné prvky: • Horův park (p.p.č. 2614/1, 2614/2, 2615, 2616/1) s rozlohou 19 834 m 2 • Tyršův park (p.p.č. 3923, 3925) o rozloze 10 049 m 2 • Park pod rozhlednou (p.p.č. 1396/1, 1396/2 a 1397) o rozloze 14 862 m 2 • Park na Karlově náměstí (p.p.č. 4091/1 a část 4090) o rozloze 2027 m 2 V širším okolí lze zmínit i některé významné přírodní lokality, registrované jako významné krajinné prvky či s významem v systému ekologické stability (stráně nad řekou mezi Roudnicí a Židovicemi, Bažantnice u Vědomic, Dobříňský háj s řadou památných stromů, Krabčická obora, stráně Hostěraz apod. Registrované významné krajinné prvky se v zájmovém prostoru nenacházejí. Glazura s.r.o. – Přístavba výrobny frit

- 19 -


Území historického, kulturního nebo archeologického významu Podřipsko se svojí přirozenou sídelní dominantou Roudnicí nad Labem patří k regionům, které tvoří jádro osídlení českých zemí. Jak dokládají četné archeologické nálezy, zdejší příhodné podmínky byly oceňovány a využívány již od pravěku. V období ranného středověku se na místě dnešní Roudnice nad Labem objevuje trhová osada Radnice. Ta těží z výhodné polohy na tzv. Lužické cestě při brodu přes řeku Labe. První písemné zmínky jsou z 12. století, městem z hlediska práva a statutu se stává od 13. století. Specifikem města (resp. panství) bylo, že se nestal šlechtickým, nýbrž biskupským (od roku 1344 arcibiskupským) majetkem. Území jádra Roudnice lze hodnotit jako historicky významné. Jedná se o historickou památkovou zónu, poprvé zmiňovanou v roce 1167. Roku 1310 byl založen kostel sv. Václava a iniciativa biskupa Tobiáše z Bechyně položila základy významným stavbám, hlavně chrámu Narození Panny Marie a kamennému mostu přes řeku Labe. Kolem roku 1333 byl založen augustiniánský klášter. Město bylo v držení pražských biskupů do husitských válek, které znamenaly úpadek města. Po smrti Viléma z Rožmberka a sňatkem Polyxeny z Pernštejna přešlo město a roudnické panství do vlastnictví rodu Lobkowiczů – vévodů roudnických. Stavba železnice v 19. století přivodila rozvoj průmyslu - výroba zemědělských strojů. S nástupem průmyslové společnosti v polovině 19. století nastala zásadní změna z pohledu rozlohy města. Ta se začala rozrůstat, vznikaly nové obytné čtvrti i hospodářské objekty, většinou využívající návaznosti na zemědělské zázemí. Důležitým prvkem pro posílení hospodářského významu města byla výstavba železniční trati Praha – Děčín v polovině století a dále nového mostu, který vyrostl na počátku 20. století. Tak se Roudnice nad Labem stala v průběhu 19. a 20. století moderním centrem regionu. Z historicky cenných staveb lze zmínit roudnický zámek z let 1652-84, klášter s kostelem sv. Václava, zámeckou jízdárnu s galerií moderního umění. Na náměstí měšťanské domy s barokními jádry, kašna se sochou svatého Vavřince a pomník Mistra Jana Husa. Nad městem hláska a proboštský chrám Narození P. Marie. Kulturní krajinnou dominantou je hora Říp, pro jejíž ochranu bylo vytvořeno ochranné pásmo. Prostor na levém břehu Labe je z velké části součástí Městské památkové zóny Roudnice nad Labem, která byla zřízena Vyhláškou Ministerstva kultury České republiky č. 476/92 Sb. ze dne 10. 9. 1992. Zájmový prostor se nachází již za hranicemi tohoto historického památkově chráněného centra. V bezprostředním okolí posuzované lokality, se nenachází žádné významné architektonické či historické památky ani není znám výskyt archeologických nalezišť, jež by mohly být výstavbou či provozem areálu a jeho vlivy negativně dotčeny. Vzhledem ke vzdálenosti místa záměru od historického jádra obce v urbanizované ploše nové zástavby se nepředpokládá zastižení archeologických nálezů při zemních pracích. Archeologický průzkum nebyl proveden. Dotčená hustě zalidněná území V širším zájmovém území dominuje zemědělské využití krajiny, s osídlením koncentrovaným v regionálních centrech Roudnice nad Labem a Štětí, ve kterých je koncentrována průmyslová výroba a zpracovatelské podniky v zemědělství. Město je významnou dopravní křižovatkou. Město Roudnice nad Labem patří mezi nejvýznamnější a rozlohou největší města okresu Litoměřice a je přirozeným centrem regionu Podřipska. Město se skládá ze dvou k.ú. - Roudnice nad Labem a Podlusky. Území města je rozděleno na městské části – Bězděkov, Hracholusky, Podlusky a Roudnice nad Labem. V současnosti má Roudnice nad Labem 13 362 obyvatel, kteří žijí na rozloze 16,6716 km2, což řadí město v rámci okresu na druhé místo v počtu obyvatel hned za okresními Litoměřicemi. Strukturu osídlení města Roudnice lze formálně členit na historickou část města s historickou zástavbou a zástavbou podél Labe. Zástavba města se dále rozvíjela podél páteřních komunikačních tahů převážně ve směru východ – západ. Nízkopodlažní zástavba rodinných domků a řadovek je soustředěna do východní a severovýchodní části města. Novější vysokopodlažní zástavba je koncentrována do sídliště Hracholusky, které zaujímá západní sektor Roudnice a žije zde cca 4718 obyvatel, což představuje zhruba 35 % populace města. Průmyslové podniky jsou soustředěny jednak na jižním a jihovýchodním okraji města, jednak na severovýchodě v části Bezděkov, kde sídlí i podnik Glazura s.r.o.. Staré ekologické zátěže Staré ekologické zátěže v místě posuzovaného území nejsou známy. Glazura s.r.o. – Přístavba výrobny frit

- 20 -


C.II Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území C.II.1

Geofaktory životního prostředí, oblasti surovinových zdrojů a přírodního bohatství

Geologické faktory Dle geomorfologického členění je Roudnicko součástí provincie Česká vysočina, soustavy Česká tabule, oblasti Středočeská tabule. Převážná část území spadá do podcelku Řipská tabule, resp. jeho dvou okrsků - Perucké tabule a Krabčické plošiny. Oblast lze charakterizovat jako plochou až členitou pahorkatinu, jedná se o typicky erozně akumulační reliéf. Specifickým prvkem je vulkanická kupa Říp (455 m). Nejvyšší nadmořské výšky v nejbližším okolí Roudnice nad Labem dosahuje Krabčická obora (240 m n.m.) situovaná v jižní části města při komunikaci z Roudnice do Mělníka, v oblasti obce Vědomice (cca 156 m n.m.), nejnižší nadmořské výšky se nacházejí v údolí vodotečí (149 m n.m.). Z hlediska orografického leží zkoumané území na rozhraní mělnické kotliny a račiněveské tabule, která je součástí České křídové tabule. Z regionálně geologického pohledu patří zájmové území k vltavsko-berounské oblasti české křídové pánve, přičemž litofaciálním vývojem náleží k lužické oblasti. Geologicky nejmladší svrchnokřídové sedimenty jizerského souvrství jsou zachovány ve východní a jihovýchodní části území a jsou tvořeny jemně písčitými vápenitými až slínitými prachovci. V podloží jizerského souvrství jsou vyvinuty sedimenty bělohorského souvrství, reprezentované zejména písčitými slínovci (opukami) s vložkami prachovců a pískovců. Bazální část křídových sedimentů tvoří pískovce cenomanu s vložkami jílovců. Mesozoické sedimenty jsou z větší části překryty mladšími uloženinami kvartéru. V oblasti se projevil i terciární vulkanismus, který ovlivnil tektonické poměry a projevil se morfologicky výraznými tělesy neovulkanitů. V blízkém okolí je zastoupen sodalitickým nefelinitem vytlačené kupy hory Říp. Skalní podloží lokality tvoří písčité sedimenty mořského a sladkovodního cenomanu a slínitoprachovité uloženiny turonu. Přímo v oblasti roudnického meandru nejsou cenomanské sedimenty odkryty a podle dosavadních průzkumů jsou obnaženy pouze ojediněle v řečišti Labe. Vrtem byla hranice turon - cenoman zachycena na úrovni okolo 145 m n.m., tedy pod nejnižší úrovní hladiny Labe. Podloží meandru tvoří spodnoturonské sedimenty, které jsou od uloženin středního turonu odděleny roudnickým zlomovým pásmem, podle kterého byla oblast vyzdvižena. Bazální spodnoturonské vrstvy, mocné 1-3 metry, jsou tvořeny měkkými slínovci spíše charakteru slínů. Pro vyšší polohy spodního turonu je charakteristický vývoj slínitých sedimentů, velmi často prachovitých až písčitých - konkrétně se jedná o pevné spongilitické pískovce s polohami spongilitických vápnitých slínovců. Sedimentace těchto hornin byla spojitá a plynulá, souvrství je poměrně fádní o mocnosti 150-200 m. Vrstvy jsou většinou masivní a odolné vůči zvětrávání. Málo mocnou zvětralinovou zónu (2-3 metry) tvoří šedý úlomkovitě až kusovitě rozpadavý slínitý prachovec. Příznačné je pro tuto zónu střídání tvrdých a měkkých poloh v závislosti na obsahu spongilitických a jílovitých složek. Směrem do nadloží přechází prachovce v úlomkovité eluvium s hlinitým pojivem. Křídové sedimenty překrývají fluviální uloženiny Labe, tvořené štěrkopísky a písky, které jsou lokálně zahliněné. Mocnost těchto terasovitých uloženin kolísá v závislosti na tvaru předkvartérního reliéfu nepřesahuje však 16 metrů v nejhlubších částech předhloubených koryt. Největší plošný rozsah mají písky s proměnlivou příměsí jemnozrnné frakce, které místně přecházejí až do zahliněných písků až písčitých hlín. Obecně lze konstatovat, že frakce směrem do hloubky hrubne. Povrch terasy je často překryt několik metrů mocnými vátými písky, či sprašemi a sprašovými hlínami wűrmského stáří. Menší polohy svahových uloženin a písčitých splachů dotváří geologický profil kvartérních uloženin. Terén je pak vyrovnán násypy a navážkami, jejichž mocnost obvykle nepřesahuje 3 metry. Charakter a složení navážek je velmi různorodé, převažují přemístěné místní zeminy, časté jsou zbytky stavebních materiálů a lomového kamene. V těsné blízkosti areálu s nenachází žádná v současnosti chráněná ložisková území. V blízkosti cca 2 km východně se nachází těžený dobývací prostor Dobříň, provozovaný společností HOLCIM a.s., člen koncernu Prachovice, kde probíhá těžba štěrkopísků. V přibližně stejné vzdálenosti severo-západně od areálu se nachází výhradní ložisková plocha – Kyškovice-Vědomice, kde probíhala dřívější povrchová těžba štěrkopísků – písků.


- 21 -


Hydrogeologické poměry Podzemní voda v zájmovém území je vázána na rozpukané turonské sedimenty, jejich zvětraliny a na kvartérní fluviální sedimenty. Fluviální sedimenty představují dobře propustný kolektor s průlinovou propustností umožňující vývoj mělké zvodně. Hladina podzemní vody koresponduje v závislosti na vzdálenosti od toku Labe s hladinou v toku. Pro kolektor v turonských sedimentech je charakteristická puklinová propustnost. Atmosférická voda se velmi dobře infiltruje vrstvou písčitoúlomkovité svahoviny a písčitých splachů, vyznačující se výraznou průlinovou propustností ve svislém směru do dobře propustných rozpukaných prachovců nebo kvartérních sedimentů. Hladina podzemní vody se nachází v hloubce přibližně 5 m p.t. Předpokládaný směr proudění podzemních vod je k západu až k severozápadu k řece Labe, které tvoří místní erozní bázi.

C.II.2

Ovzduší a klima

Klima Zájmové území patří do teplé oblasti T2 – teplého suchého okrsku, s mírnou zimou, ve srážkovém stínu Středohoří, zdvojujícím srážkový stín Krušných hor. Dlouhodobý srážkový úhrn je v rozmezí 550-650 mm/rok. Málo členité území, na rozhraní povodí dolní Ohře a středního Labe, je vystaveno výraznému převážně západnímu proudění, chráněné polohy jsou především v hlubších údolích jižní části, kde se místy projevují teplotní inverze. Průměrná roční teplota oblasti je 8,5 °C (červenec 18 až 19 °C, leden -2 až -3 °C). Teplé suché podnebí spolu s vhodným půdním fondem (převaha černozemí, smolivek a hnědozemí) vytváří vynikající podmínky pro intenzívní zemědělskou výrobu. Tab. č. 3: Charakteristika klimatické oblasti T2 – teplá

počet letních dnů počet dnů s prům. tepl. 10 °C a vyšší počet mrazových dnů počet ledových dnů průměrná teplota v lednu [°C] průměrná teplota v červenci [°C] průměrná teplota v dubnu [°C]

50 - 60 160 - 170 100 - 110 30 - 40 -2 až -3 19 - 19 8-9

průměrná teplota v říjnu [°C] prům. počet dnů se srážk. 1 mm a více srážkový úhrn za vegetační období [mm] srážkový úhrn v zimním období [mm] počet dnů se sněhovou pokrývkou počet dnů zamračených počet dnů jasných

7–9 90 – 100 350 - 400 200 - 300 40 - 50 120 -140 40 -50

Nejbližší meteorologickou stanicí provozovanou ČHMÚ je stanice Doksany, která se nachází přibližně 10 km od posuzovaného území. Lze předpokládat, že meteorologické charakteristiky naměřené na této stanici se budou přibližovat charakteristikám na posuzované lokalitě. Hodnoty uváděné pro meteorologickou stanici Doksany jsou uvedeny v tabulkách níže. Tab. č. 4: Průměrná teplota vzduchu [°C] v jednotlivých měsících a roční průměr. (stanice Doksany) Měsíc - teplota vzduchu Meteorologická stanice Doksany 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. Doksany 2005 2,1 -1,2 3,1 10,8 14,6 17,7 19,9 17,6 15,3 9,8 3,1 Doksany 1961 - 1990 -2,0 -0,2 3,7 8,5 13,4 16,8 18,1 17,4 13,5 8,5 3,7

12. průměr 0,3 9,4 0,0 8,5

Tab. č. 5: Průměrný srážkový úhrn v jednotlivých měsících a roční průměr. (stanice Doksany) Meteorologická Měsíc – dešťové srážky stanice Doksany 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. průměr Doksany 2005 31,0 25,6 4,4 13,9 56,5 38,2 103,3 62,8 35,5 13,1 11,5 32,8 428,6 Doksany 1990

1961

- 20,4

19,2

22,7

32,8

55,2

56,5

59,8

63,0

41,0

29,9

31,3

24,0

455,9

Stav ovzduší Z hlediska znečištění ovzduší patří oblast Roudnice n. Labem mezi čistší části ČR. Měřící síť imisního monitoringu vytváří stanice provozované ČHMÚ, další stanice provozují hygienické služby, organizace MZe a energetické a průmyslové podniky. Glazura s.r.o. – Přístavba výrobny frit

- 22 -


Významné zdroje emisí v kraji představují elektrárny, teplárny, povrchové doly a chemický průmysl. Největší znečišťovatelé jsou Elektrárny Prunéřov 1 a 2, Elektrárna Ledvice, Teplárna Komořany, Elektrárna Tušimice, Elektrárna Počerady, Chemopetrol Litvínov a Teplárna Trmice. Nejbližší měřící stanice je umístěna v Litoměřicích, údaje z této stanice jsou uvedeny v tabulce níže. Tab. č. 6: Imisní charakteristiky ovzduší v blízkosti dotčeného území – údaje z roku 2007. ( zdroj: databáze ČHMÚ) stanice ČHMÚ ULTTA Litoměřice

SO2 (μg.m-3) max. koncentrace - denní

48,5

NO2 (μg.m-3)

O3 (μg.m-3)

PM10 (μg.m-3)

roční průměrná hodnota

max. koncentrace denní






6,9

51,5

17,6

127,9

51

144

26,9

Je patrné, že tyto skutečnosti vzhledem ke vzdálenosti lokality od monitorovacího bodu (10 km) neodrážejí přesně situaci v areálu, přesnější údaje však nebyly získány. Areál Glazura s.r.o. se nachází v průmyslové části Roudnice nad Labem, v jeho blízkosti se nacházejí další podniky, např. Vitana a.s., HENZEL ETZ, UNIMIK, Procházka s.r.o., Zinkovna Roudnice n.L. s.r.o a MEVATEC s.r.o.. Bližší údaje o stavu ovzduší a je ho případném ovlivnění provozem záměru jsou uvedeny v příloze č. .2 – Rozptylová studie Voda Území náleží dle vodohospodářské mapy do povodí Labe (h.č.p. 1-12-03). Zdrojem povrchového odtoku jsou převážně atmosférické srážky. Areál se nachází v pásmu CHOPAV – Severočeská křída (Chráněné oblasti přirozené akumulace vod) vyhlášené v nařízení vlády ČSR č. 85/1981 Sb. V těsné blízkosti areálu se nenachází ochranné pásmo vodního zdroje, nejbližší pásma ochrany zdroje jsou v území města Roudnice nad Labem u vodních zdrojů: vrt HS1-stará a nová studna v areálu SčVK OZ 06 – středisko 02 a studna Prdlavka a vrty u osady Vladimírova. Stálým zdrojem s povoleným odběrem vody pro zásobování obyvatel pitnou vodou – posílení vodovodu Roudnice nad Labem (SK-010-ROU) – je vrt HS1 v areálu SčVK a.s. v Roudnici nad Labem. C.II.3

Areál leží v blízkosti recipientu Labe, levý břeh, č.h.p. 1-12-03-039, ř. km. 83,77. V areálu je několik dosud neprovozovaných studen, není zde žádný monitorovací vrt. Kvalita vody v toku Labe je kontrolována sítí sledování jakosti povrchových vod. Nejbližší touto stanicí k posuzovanému areálu podniku je lokalita Litoměřice, hydrologické povodí 1-12-03 Labe od Vltavy po Ohři, říční km 40.05, Hydrologické pořadí 1-12-03-085. Kvalita vody v toku Labe je zařazena do III. třídy znečištění. Zdroj vody je zajištěn z vlastní studny – zajištění provozní vody a vody pro sociální účely (pitná voda pro potřeby zaměstnanců je zajištěna z nápojových automatů rozmístěných v areálu). Studna je umístěna mimo areál na cizím pozemku v obci Dobříň. V současné době se provádí hydrogeologický průzkum původních studní v areálu Glazury za účelem jejich zprovoznění. V areálu je několik dosud neprovozovaných studen, není zde žádný monitorovací vrt. Splaškové vody ze sociálního zařízení jsou zaústěny do 11 septiků a odvedeny samostatnou jednotnou areálovou kanalizací do výpustě „A“, která je zaústěna do levého břehu Labe, pouze splaškové vody z administrativní budovy jsou zaústěny do septiku S10 a dále do samostatné výpustě „B“, která je rovněž zaústěna do levého břehu Labe. Technologické vody jsou odvedeny přes sedimentační jímky (odlučovače pevných látek) samostatnou jednotnou areálovou kanalizací rovněž do výpustě „A“, která je zaústěna do levého břehu Labe. Dešťová kanalizace z areálu odvádí dešťové vody ze střech (nekontaminované) a z pojížděných ploch areálovou kanalizací do výpustě „A“, která je zaústěna do levého břehu Labe. Kvalita vypouštěných vod je pravidelně kontrolována. Nepředpokládá se negativní ovlivnění kvality podzemních a povrchových vod vodním hospodářství podniku. Glazura s.r.o. – Přístavba výrobny frit

- 23 -


Půda V oblasti Roudnicka převažují kvalitní zemědělské půdy vysokého produkčního potenciálu, poměrně vysoce bonitované. Z půdních typů jsou zastoupeny zejména hnědozemě na dvojsubstrátu hlinitých pleistocenních spraší a opuk, podružně se vyskytují hnědé půdy na opukách. V menší míře jsou zastoupeny degradované černozemě na hlinitých spraších. V údolích a nivách vodních toků se vyskytují nivní a lužní půdy s různým stupněm glejového procesu, které se vytvořily na vápenitých půdách a nevápenitých sedimentech, vesměs zrnitostně těžších. Vzácněji se objevují lužní černozemě, lokálně hluboko solančakované. Většina těchto půd má druhotně upravený vodní režim. Realizace stavby nevyžaduje zábor zemědělského ani lesního půdního fondu. Stavba bude postavena na pozemku vedeném jako ostatní plocha. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o žádost pro stávající zařízení, nedojde provozem zařízení k ovlivnění půdy. Prostor, kde jsou situována výrobní oddělení s posuzovaným zařízením, se nachází v území vyhrazeném pro průmyslovou činnost. Výroba nebude provázena změnami v rozsahu a způsobu užívání půdy, nebude se měnit místní topografie, nedojde k ovlivnění stability nebo erozi půdy. C.II.4

Fauna a flóra Lokalita spadá do biogeografického regionu Řipského (CULEK a kol. 1995). Bioregion tvoří opuková tabule pauperizovanou teplomilnou biotou 2. bukovo-dubového vegetačního stupně, ve vyšších polohách s přechody do 3.dubovo-bukového vegetačního stupně. Podle fytogeografického členění (SKALICKÝ et al. 1977) náleží širší okolí zájmového území fytochorionu 1. termofytikum, do fytogeografických podokresů Sb. Roudnické písky, 7a. Libochovická tabule a 7b. Podřipská tabule. Charakter květeny a vegetace je v těchto fytogeografických podokresech extrazonální. Na základě rekonstrukčního uspořádání přirozené vegetace (MIKYŠKA et al. 1969) se původně podél Labe rozprostíraly v různě širokém pruhu luhy a olšiny (Áino-Padion, Ainetea giutinosae), na které u Roudnice nad Labem navazovaly subxerofilní doubravy (Potentiiio-Quercetum) a acidofilní doubravy (Quercion robori-petraeae). Na výše položených místech, na svazích s jižní expozicí, jižně od zájmového území byly ostrůvkovitě zaznamenány i šipákové doubravy (Quercion pubescentis). V současnosti v bioregionu dominuje orná půda, hodnotné jsou fragmenty stepních lad a skalního řídkolesí. Lesy jsou menší, převážně kulturní bory, ale se zbytky dubohabřin a doubrav. Ve vnitřní části závodu se nacházejí travnaté porosty. V areálu závodu nebyly indikovány významné a chráněné druhy rostlin nebo živočichů. Nepovažuji za nutné provádět biologické hodnocení. C.II.5


- 24 -


D Údaje o vlivech záměru na obyvatelstvo a na životní prostředí D.I Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti, složitosti a významnosti Vlivy záměru na obyvatelstvo včetně sociálně ekonomických vlivů Navržená stavba představuje přístavbu výrobní haly ke stávající výrobní hale. Navýšení stávajícího počtu 8 tavných pecí o tři nové, teda na celkových jedenáct. Intenzity výstupů z navrženého záměru jsou malé a jejich vlivy na obyvatelstvo v okolí stavby jsou prakticky omezeny jen na nevýznamné zvýšení emisní zátěže v blízkosti lokality, za předpokladu využití plné kapacity pecí. Záměr je situován v průmyslové části města Roudnice nad Labem a obce Dobříň v místě současného areálu podniku, čímž se minimalizuje přímý kontakt obyvatel se záměrem. Zatížení obyvatel, žijících v bezprostředním okolí lokality z hlediska životního prostředí lze označit za uspokojivý stav, odpovídající kontaktu průmyslové a obytné zóny. Pouze z hlediska hlukové zátěže je v současnosti nad míru zatížena nejbližší obydlená část obce Dobříň. V současnosti jsou již podnikány kroky ze strany provozovatele, zpracovává se „hluková mapa“ areálu na jejímž podkladu budou navrženy a provedeny protihlukové opatření a současně do této mapy budou zapracovány všechny nové investice s možným zdrojem hluku (např. již posuzovaná přístavba výrobní haly). D.I.1

Zatížení širší oblasti vzhledem k obyvatelstvu lze označit za únosné a odpovídající podmínkám regionu. Mezi pozitivní vlivy je možno zařadit pracovní příležitosti pro místní obyvatele. a další udržení a rozvoj tradiční výroby keramické frity v této lokalitě. Vlivy na ovzduší a klima Období výstavby Zdrojem znečišťování ovzduší v době výstavby budou emise prachu (při provádění zemních, výkopových a stavebních prací, ze skládek sypkých materiálů aj.), provoz stavebních mechanismů a pohyb nákladních a osobních vozidel na staveništi a po stávajících komunikacích. D.I.2

V rámci zemních prací se budou nákladní vozidla pohybovat na pozemcích určených na výstavbu a po očištění na veřejných komunikací. Působení těchto zdrojů bude časově omezené. Období provozu záměru V období provozu budou hlavními zdroji imisí tři nové tavící pece a stávajících 8 dalších pecí ve výrobní hale. Z provozu tavných pecí se předpokládá vliv na kvalitu venkovního ovzduší u polutantů oxid dusičitý, oxid uhelnatý, oxid siřičitý, suspendované částice PM10, chlor vyjádřený jako HCl a fluor vyjádřený jako HF, které představují charakteristické emise z pecí pro výrobu frit. Jedná se o emise z bodového zdroje znečišťování ovzduší. Výpočet imisní zátěže byl proveden pro parametry maximální hodinová koncentrace, případně maximální 8-mi hodinová koncentrace pro polutant oxid uhelnatý a pro parametry průměrná roční koncentrace všech požadovaných polutantů. Vypočítané znečištění se týká pouze níže uvedených zdrojů znečišťování ovzduší. V rozptylové studii jsou zohledněny pouze tři nové pece umístěné do budované přístavby pro výrobu frit. Stávající pece jsou již provozovány a jejich vliv je zohledněn ve stávající imisní zátěži území. S ohledem na skutečnost, že pece budou opatřeny lapačem prachu a vírovým odprašovačem pro zásobník pece, dále tato odvzdušnění budou napojena na bezpečnostní lapač prachu. Bezpečnostní lapač bude sbírat prach v případě poškození lapače prachu u pece. Jedná se o jeden bodový zdroj znečišťování ovzduší. Posuzovanou technologii je možno zařadit v souladu s přílohou č. 1, Nařízením vlády č. 615/2006 Sb., kapitola 3.3. jako velký zdroj znečišťování ovzduší - Výroba skla, vláken, sklářských výrobků, smaltovacích a glazurovacích frit a skla pro bižuterní zpracování


- 25 -


Při porovnání vypočítané imisní zátěže území s imisními limity dané nařízením vlády č. 597/2006 Sb. je možné konstatovat následující: Vyhodnocení příspěvků oxidu dusičitého NO2 k imisní zátěži zájmového území Pro NO2 je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit pro roční aritmetický průměr ve vztahu k ochraně zdraví obyvatelstva hodnotou 40 µg.m-3 a 200 µg.m-3 ve vztahu k maximální hodinové koncentraci. Imisní zátěž způsobená provozem posuzovaného záměru pro polutant oxid dusičitý – NO2, se pro referenční body pohybuje nejvýše do 18,4788 µg.m-3 pro maximální hodinové koncentrace pro bod č. 8 - Zem. statek Kalešov. To představuje příspěvek ve výši maximálně 9,24 % imisního limitu. Pro roční koncentrace byl vyčíslen nejvyšší příspěvek k imisní zátěži ve výši 0,19890 µg.m-3 v referenčním bodě č. 8 - Zem. statek Kalešov. Vzhledem k imisním limitům se jedná o příspěvek 0,50 % k ročnímu imisnímu limitu. Vyhodnocení příspěvků oxidu uhelnatého CO k imisní zátěži zájmového území Pro CO je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit pro průměrnou 8-mi hodinovou koncentraci ve vztahu ke zdraví obyvatel na hodnotou 10 000 µg.m-3 . Imisní zátěž způsobená provozem posuzovaného záměru pro polutant oxid uhelnatý - CO se pohybuje nejvýše v referenčním bodě č. 8 - Zem. statek Kalešov do 0,1037 µg.m-3 pro maximální 8-mi hodinové koncentrace, což je zanedbatelné vzhledem k výši imisního limitu daného platnou legislativou. Vyhodnocení příspěvků oxidu siřičitého SO2 k imisní zátěži zájmového území Pro SO2 je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit pro denní aritmetický průměr ve vztahu k ochraně zdraví obyvatelstva hodnotou 125 µg.m-3 a 350 µg.m-3 ve vztahu k maximální hodinové koncentraci. Další limit je stanoven pro ochranu ekosystému ve výši 20 µg.m-3 pro kalendářní rok a zimní období (1.října-31. března). Imisní zátěž způsobená provozem posuzovaného záměru pro polutant oxid siřičitý – SO2, se pro referenční body pohybuje nejvýše do 0,5085 µg.m-3 pro maximální hodinové koncentrace pro bod č. 8 - Zem. statek Kalešov. To představuje příspěvek ve výši maximálně 0,15% imisního limitu. Pro denní koncentrace byl vyčíslen nejvyšší příspěvek k imisní zátěži ve výši 0,4369 µg.m-3 v referenčním bodě č. 8 - Zem. statek Kalešov. Vzhledem k imisním limitům pro ekosystémy se jedná o příspěvek 0,35% k ročnímu imisnímu limitu. Vyhodnocení příspěvků suspendovaných částic PM10 k imisní zátěži zájmového území Pro suspendované částice PM10 je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit pro denní aritmetický průměr ve vztahu k ochraně zdraví obyvatelstva hodnotou 50 µg.m-3 a 40 µg.m-3 ve vztahu k roční průměrné koncentraci. Imisní zátěž způsobená provozem posuzovaného záměru pro polutant suspendované částice PM10, se pro referenční body pohybuje nejvýše do 0,802 µg.m-3 pro maximální denní koncentrace pro bod č. 8 - Zem. statek Kalešov. To představuje příspěvek ve výši maximálně 1,6% imisního limitu. Pro roční koncentrace byl vyčíslen nejvyšší příspěvek k imisní zátěži ve výši 0,00934 µg.m-3 v referenčním bodě č. 8 - Zem. statek Kalešov. Vzhledem k imisním limitům se jedná o příspěvek 0,02 k ročnímu imisnímu limitu. Vyhodnocení příspěvků plynného chlóru k imisní zátěži zájmového území Pro chlór není stávající platnou legislativou stanoven imisní limit. Imisní zátěž způsobená provozem posuzovaného záměru pro polutant plynný chlór se pohybuje nejvýše v referenčním bodě č. 8 - Zem. statek Kalešov do 0,00055 µg.m-3 pro průměrné roční koncentrace a do 0,0549 µg.m-3 pro maximální hodinové koncentrace. Vyhodnocení příspěvků plynného fluóru k imisní zátěži zájmového území Pro plynný fluór není stávající platnou legislativou stanoven imisní limit. Imisní zátěž způsobená provozem posuzovaného záměru pro polutant plynný fluór se pohybuje nejvýše v referenčním bodě č. 8 - Zem. statek Kalešov do 0,00038 µg.m-3 pro průměrné roční koncentrace a do 0,0383 µg.m-3 pro maximální hodinové koncentrace.


- 26 -


Pro popsání současného stavu bylo použito údajů z tabelárních ročenek Českého hydrometeorologického úřadů pro roky 2005, 2006 a 2007. Nejbližší měřící stanice NO2, CO, suspendované částice PM10 a benzen, začleněné do AIM ČHMÚ (Automatický Imisní Monitoring Českého hydrometeorologického ústavu) leží v Mělníku (kód stanice ZÚ 465), v Litoměřicích (kód stanice ZÚ 617 a ČHMÚ 1475), v Lovosicích - MÚ (kód stanice ZÚ 637) a v Roudnici – Nemocnici (kód stanice ZÚ 1466). Tyto údaje jsou uvedeny v textu rozptylové studie . Z výsledků monitoringu na těchto stanicích vyplývá, že koncentrace NO2, SO2 nepřekračují hygienické limity. Nadlimitní koncentrace byly zjištěny pouze u PM10 a to u denního limitu který např. v roce 2007 v měřící stanici Lovosice-MÚ překročil maximální četnost za rok. V jiných měřících stanicích nebyl maximální počet překročení za rok překročen. Roční imisní koncentrace PM10 ve všech stanicích dosahovaly ½ až ¾ ročního imisního limitu. Přehledové mapy imisní situace v ČR za rok 2007 jsou uvedeny v textu rozptylové studie, která tvoří přílohu č. 2 tohoto oznámení. Vliv posuzovaného záměru – „Přístavba výroby frit“ ve společnosti GLAZURA s.r.o. v Roudnici nad Labem - je střední a z hlediska ochrany ovzduší (z hlediska imisní zátěže) lze vyhodnotit tento záměr jako méně významný, který při řádném provozu nezpůsobí zhoršení kvality ovzduší v posuzované lokalitě Kompletní rozptylová studie je uvedena v příloze č. 2 D.I.3

Vlivy na hlukovou situaci

V rámci projektu přístavby výrobní haly byla zpracována predikce hluku ve venkovním prostoru, jejíž součástí bylo měření stávající hlukové zátěže a především výpočet predikce hluku pro výhledový stav po uvedení nové haly na výrobu frit do provozu. Rozhodujícím zdrojem hluku z hlediska provozu posuzovaného zařízení bude pro chráněný venkovní prostor chod výrobních zařízení umístěných uvnitř haly – hluk bude do okolního prostředí pronikat pláštěm haly a střešními světlíky. Předpokládá se nepřetržitý 24 hodinový provoz. Do venkovního prostoru byly, v rámci studie, tyto zdroje zadány jako plošné zdroje v poloze a ploše dle projektové dokumentace. Výpočet byl proveden pro stav včetně projektantem navržených protihlukových úprav. Všechna hlučná technická zařízení budou umístěna uvnitř nové haly, včetně technologie odprášení, VZT okruhy budou pracovat jako uzavřené s případným zaústěním do stávajícího továrního komína. Doporučené protihlukové úpravy: • Opláštění haly bude provedeno ze sendvičových panelů na bázy PUR nebo obdobného materiálu se středním útlumem hluku LD = 35 dB • Okna do fasády instalována nebudou • Vrata a dveře budou na automatické zavírání a po dobu provozu výrobní technologie budou uzavřená • Ventilace haly bude provedená nuceně, případné vývody vzdušniny do venkovního prostoru budou osazeny tlumiči hluku tak, aby 2 m na vyústění nepřesahovala okamžitá hladina akustického tlaku hodnotu 60 dB(A) • Světlíky na střeše haly budou osazeny výplní z průsvitného 3-komůrkového Makrolonu o středním útlumu hluku LD = 25 dB a budou provedeny jako uzavřené Dopočet zohledňující vliv provozu haly na stávající hlučnost v posuzované lokalitě byl proveden za účelem co možná nejvěrnějšího stanovení celkové výhledové hlučnosti na referenčních bodech. Součet hladin hluku v referenčních bodech byl prováděn podle vztahu LAeq,T = 10*log∑10Li/10, kde Li je hladina hluku i-tého zdroje za jeho samostatné působení. Vlivem provozu hodnoceného objektu se nepředpokládá navýšení hlukové zátěže. Podrobnosti jsou uvedeny v příloze č. 3 (predikce hluku) tohoto oznámení. Glazura s.r.o. – Přístavba výrobny frit

- 27 -


V listopadu 2008 došlo k přeměření stávající hlukové zátěže KHS Ústeckého kraje a zjištění nedostatků, resp. k překračování hygienických limitů hluku pro chráněný venkovní prostor stavby v noční i denní době (v rámci studie predikce hluku bylo zjištěno jen mírné překročení limitů v nočních hodinách). Na základě těchto zjištění zahájil provozovatel společně s odbornou firmou práce na tzv. hlukové mapě areálu, na jejímž podkladu budou následně navrženy a provedeny protihluková opatření již pro stávající provoz. Jak již bylo uvedeno výše, plánovaná přístavba výrobní haly nepředstavuje navýšení stávající hlukové situace, vliv provozu záměru byl pro výpočtové body nejbližší obytné zástavby v hodnotách cca 27 – 23 dB. Vlivy na povrchové a podzemní vody Z pohledu bilance odtokových poměrů povrchových vod a dotace vod podzemních nedojde k významné změně množství (poklesu) infiltrovaných vod a zvětšení povrchového odtoku. V současnosti je plocha pro výstavbu haly zpevněná a odkanalizovaná. Z hlediska stávajícího charakteru lokality nelze předpokládat, že by navržené řešení představovalo výraznější změnu hydrogeologických charakteristik zájmového území a problémy z hlediska odvodnění. S ohledem na komunikaci s povrchovou vodou v Labi je dominantním vlivem stav hladiny v toku. Vliv lze označit za malý a málo významný. D.I.4

Vlivy na půdu S ohledem na současný stav území, kde již území je zastavěno a lze zde předpokládat antropogenní navážky, je dopad na půdy minimální. V rámci záměru se zda nenacházejí pozemky s přiřazenou BPEJ. D.I.5

Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje V rámci výstavby nebudou využívány místní zdroje. Navržená stavba bude založena maximálně cca 2,5 m pod stávající úrovní terénu. Záměr přímo nenarušuje žádné existující ložisko nerostných surovin ani dobývací prostor. Ovlivnění horninového prostředí v souvislosti s předkládaným záměrem bude minimální a bude zahrnovat pouze odstranění hornin pro základy objektu (patky a pásy). Hladina podzemní vody nebude ovlivněna. D.I.6

D.I.7 Vlivy na flóru, faunu, ekosystémy Areál se nachází v ochranném pásmu nadregionálního biokoridoru Stříbrný roh – Polabský luh ve vzdálenosti cca 250 m od hranice tohoto prvku ÚSES. Zájmové území záměru není v kontaktu s žádnou zařazenou (evidovanou) evropsky významnou lokalitou národního seznamu soustavy NATURA 2000, ve smyslu vymezení dle §45a až §45d zákona č. 218/2004Sb., proto tento vliv nenastává.

V rámci výstavby záměru nebudou káceny dřeviny, na místě záměru je již v současnosti zpevněná plocha. D.I.8

Vlivy na krajinu

Stavba se nevymyká způsobu využití okolních parcel, je v souladu s územním plánem a nenaruší funkčnost využití okolního území. D.I.9 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Záměr neovlivní žádné kulturní památky. Jiné vlivy stavby nebyly identifikovány


- 28 -


D.II Rozsah vlivů záměru vzhledem k zasaženému území a populaci Záměr ovlivňuje životní prostředí pouze ve svém nejbližším okolí. Z hlediska akustického zatížení okolí se nepředpokládá navýšení hladiny akustického tlaku vlivem provozu záměru. V současnosti již dochází provozem v areálu Glazura s.r.o. k překračování hygienických limitů, které je však již v řešení. Vlivy na ovzduší vedou velmi malé intenzity. Na základě vypočtených imisních koncentrací znečišťujících látek lze konstatovat, že provoz záměru nezpůsobí překračování imisních limitů a proto lze doporučit realizaci stavby.

D.III Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice Při provozu záměru se nepředpokládá výskyt žádných nepříznivých vlivů, přesahujících státní hranice ČR.

D.IV Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, příp. kompenzaci nepříznivých vlivů Návrh opatření, které je účelné zohlednit v další fázi přípravných prací záměru, případně při realizaci stavby: • Z hlediska ochrany hlukového klimatu doporučujeme Při výstavbě neprovádět stavební činnost v době od 2100 do 700 hodin, to je v době kdy platí snížené limitní hodnoty hluku. Dále je důležité z hlediska minimalizace dopadu hluku ze stavební činnosti na okolní zástavbu provedení časového omezení hlučných prací tak, aby tyto práce byly co nejmenším zdrojem hluku. Doporučujeme hlučné práce provádět v době od 800 do 1200 a od 1300 do 1700 hodin. Na stavbě doporučuji ustanovit pracovníka, který bude komunikovat jednat s obyvateli okolních domů a sjednávat nápravná opatření. Respektovat protihluková opatření uvedená v projektu prací: • Opláštění haly bude provedeno ze sendvičových panelů na bázi PUR nebo obdobného materiálu se středním útlumem hluku LD = 35 dB • Okna do fasády instalována nebudou • Vrata a dveře budou na automatické zavírání a po dobu provozu výrobní technologie budou uzavřená • Ventilace haly bude provedená nuceně, případné vývody vzdušniny do venkovního prostoru budou osazeny tlumiči hluku tak, aby 2 m na vyústění nepřesahovala okamžitá hladina akustického tlaku hodnotu 60 dB(A) • Světlíky na střeše haly budou osazeny výplní z průsvitného 3-komůrkového Makrolonu o středním útlumu hluku LD = 25 dB a budou provedeny jako uzavřené Při provozu záměru ověřit situaci hlukové zátěže u nejbližší obytné zástavby v případě potřeby navrhnout a provést protihluková opatření. • Z hlediska ochrany vod Je třeba přijmout taková opatření, aby nedocházelo při výstavbě k splavování zeminy a jiných nečistot do kanalizace. • Z hlediska ochrany ovzduší Doporučujeme v etapě výstavby staveniště kropit vodou proti prašnosti a důsledně dbát na očistu vozidel při výjezdu ze staveniště. Vozidla musí být v dobrém technickém stavu. Provádět pravidelné čištění vozovky a v případě sucha kropení. Za nepříznivých povětrnostních podmínek zamezit šíření prašnosti do okolí - vhodnou manipulací se sypkými materiály, kropením. Zabezpečit náklad na automobilech proti úsypům Glazura s.r.o. – Přístavba výrobny frit

- 29 -


Upřednostnit nasazení stavebních mechanismů a nákladních vozidel s nízkými hodnotami emisí znečišťujících látek.

D.V Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitosti, které se vyskytly při specifikaci vlivů Pro zpracování Oznámení byly k dispozici všechny důležité údaje k vymezení předpokládaných hlavních vlivů na životní prostředí. Nejistoty zůstávají u : - definování počtu a typu stavebních strojů a aut určených pro výstavbu - produkce odpadů během výstavby (množství) - dále nelze vyloučit, že může dojít v dalších fázích stavebních prací k dílčí úpravě záměru

E Porovnání variant řešení záměru Záměr nepředpokládá variantní řešení.

F Doplňující údaje - seznamy příloh F.I Mapová a výkresová dokumentace: Příloha č.1 1. 2. 3. 4. 5.

Situace posuzovaného záměru Kopie katastrální mapy - výřez ÚSES Letecký snímek území Situace budovy

F.II Fotodokumentace -

Současný stav plochy

F.III Podkladové studie Příloha č. 2: Rozptylová studie Příloha č. 3: Akustická studie – predikce hluku ve venkovním prostoru (výstavba nové haly frit) Příloha č. 4: Stavební dokumentace – koordinační situace, pohledy, půdorys haly a řez haly

F.IV Další podklady neuvedené v příloze Nejsou

G Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru Společnost Glazura s.r.o., člen skupiny Torrecid S.A., se nachází východním směrem cca 1,5 km od města Roudnice nad Labem. Výroba zde byla zahájena již v r. 1925, kdy byla do Roudnice nad Labem přenesena výroba keramických frit, barvítek a glazur z Prahy – Vršovic. V průběhu let pak byla výroba rozšířena ještě o tzv. preparáty drahých kovů. Investor plánuje přístavbu výrobní haly. Hala bude sloužit k výrobě sklářských frit, jedná se o rozšíření stávajícího provozu. V hale budou umístěny jednotlivé pece a technologie sloužící pro dopravu a dávkování materiálu. Stávající provoz sestává z celkem 8 pecí. Přístavba bude určena pro 3 nové pece. Při výrobě keramické frity je nejprve přivezená surovina je přečerpána do sil ve vážírně. Zde dochází k dávkování a pomocí pneumatické dopravy je surovina dopravována do násypek mísičů Glazura s.r.o. – Přístavba výrobny frit - 30 - Oznámení o záměru dle zák. 100/2001 Sb.

u jednotlivých pecí. Zde dojde k jeho promísení a z mísiče je základní kmen sypán do zásobníků. Pomocí šnekového dopravníku se směs průběžně dopravuje do malé násypky přímo před pecí. Z násypky je směs zakladačem transportována do pece. Tavením v peci vzniká vlastní frita, která vytéká z pece do chladící vany s vibračním dopravníkem. Tento dopravník doveze vychladlou fritu do násypky, z které probíhá pytlování do velkoobjemových vaků (big-bagů) ve kterých je hotový produkt frita exportován. Nové pece budou nezávislé na původních pecích. Každá z nově instalovaných pecí bude vybavena zařízením na čištění kouře z odpadního vzduchu, všechny pece budou opatřeny lapačem prachu a vírovým odprašovačem pro zásobník pece. Tato odvzdušnění budou napojena na bezpečnostní lapač prachu. Bezpečnostní lapač bude sbírat prach v případě poškození lapače prachu u pece. Pro provoz pecí je používán zemní plyn, maximální spotřeba je odhadovány na 3 x 300 m3/hod. Skutečná spotřeba bude nižší. Popisovanými změnami nedochází ke změně surovin, pouze k navýšení jejich množství. Pro výrobu frit a glazur jsou používány suroviny základní - sklotvorné materiály jako např. křemen mletý, živec draselný, živec sodnovápenatý, zirkonsilikát, oxid hlinitý, kaolin apod. a dále pomocné suroviny - barvící, zakalovací apod. Další surovinou je kyslík ze stávajícího rozvozu. Vliv stavby na životní prostředí je relativně malý. Je to dáno rozsahem stavby (malá haly – přístavba) a umístěním stavby na již dříve zpevněném povrchu. Z tohoto důvodu stavba způsobí minimální negativní vliv na faunu a floru. Provoz záměru, resp. 3 nových pecí může ovlivnit své okolí zvýšeným znečištěním ovzduší z tavných pecí. Na základě vypočtených imisních koncentracích znečišťujících látek v ovzduší lze konstatovat že provoz záměru nezpůsobí překračování imisních limitů a ani nebude významně přispívat ke zhoršení současného stavu. Z akustické studie – predikce hluku ve venkovním prostoru vyplynulo, že při dodržení navržených protihlukových opatření v rámci projektu stavby, nebude provoz záměru znamenat navýšení hlukové zátěže v okolí záměru. Z hlediska vlivů na životní prostředí je realizace záměru přístavby haly pro výrobu keramické frity obsahující tři nové tavné pece pro výrobu keramické frity, navržené v místě současné zpevněné plochy u stávající výrobní haly, přijatelná. Stavba je v souladu s územním plánem města Roudnice nad Labem a obce Dobříň, na jejímž katastrální území se bude záměr nacházet. Stavba není navržena variantně.

H Přílohy -

Vyjádření stavebního úřadu Městského úřadu v Roudnici nad Labem k záměru „Přístavba haly pro výrobu frit“ z hlediska souladu se záměry územního plánování v dotčeném území

-

Stanovisko orgánu ochrany přírody, odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Ústeckého kraje, k záměru „Přístavba haly pro výrobu frit“ z hlediska možného ovlivnění evropsky významných lokalit a ptačích oblastí dle § 45i odst.1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb.


- 31 -


Datum zpracování oznámení: ..... Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele oznámení a osob, které se podílely na zpracování oznámení: RNDr.Jaroslav Skořepa, CSc., Sulice, Želivec 153, 251 68 Kamenice, tel. 604 210 658 Spolupracoval: Ing.Petr Veleba, AQUATEST a.s.

Podpis zpracovatele oznámení:

Seznam podkladů a literatury -

-

Zákon 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a změně některých souvisejících zákonů ve znění novely 163/2006 Sb. Metodický pokyn odboru pro posuzování vlivů na životní prostředí MŽP pro zpracování přílohy č. 3 : Náležitosti oznámení k zákonu 100/2001 o posuzování vlivů na životní prostředí a změně některých souvisejících zákonů, odbor posuzování vlivů na ŽP , MŽP ČR, Zákon č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny Zákon č. 185/2001 o odpadech ve znění novely 7/2006 Sb.; Zákon č. 86/2002 o ovzduší Základní mapa 1:50 000; 1:25 000, 1:10 000

Internetové stránky: www.env.cz http://geoportal.cenia.cz/ www.mapy.cz


- 32 -


2001 Sb. O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PŘÍSTAVBA HAL PRO VÝROBU FRIT. Glazura s.r.o

Recommend Documents