2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Golfové hřiště Mladá Boleslav

Oznámení záměru zpracované dle § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

* Golfové hřiště Mladá Boleslav

Investor:

Josef Šulc Michalovice 3 293 01 Mladá Boleslav

Zpracovatel:

EKOLA group, spol. s r. o. Mistrovská 4 108 00 Praha 10

Zak. č.:

324.02.04/34.006 S

© EKOLA group, spol. s r.o. Praha, 2005

Golfové hřiště Mladá Boleslav

Oznámení dle z. č. 100/2001Sb.

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................................. 5 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI ................................................................................................ 6 B. ÚDAJE O ZÁMĚRU ................................................................................................................ 7 I. Základní údaje..................................................................................................................... 7 1. Název záměru ................................................................................................................. 7 2. Kapacita (rozsah) záměru ............................................................................................... 7 3. Umístění záměru ............................................................................................................. 7 4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry ............................................... 7 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí ............................................................. 8 6. Popis technického a technologického řešení................................................................... 8 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení............................. 12 8 . Výčet dotčených územně samosprávných celků.......................................................... 12 II. Údaje o vstupech.............................................................................................................. 13 1. Půda .............................................................................................................................. 13 2. Voda.............................................................................................................................. 16 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje ....................................................................... 17 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu.................................................................... 17 III. Údaje o výstupech .......................................................................................................... 20 1. Ovzduší ......................................................................................................................... 20 2. Odpadní vody................................................................................................................ 21 3. Odpady.......................................................................................................................... 22 4. Hluk a vibrace............................................................................................................... 26 5. Záření radioaktivní a elektromagnetické ...................................................................... 27 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM PROSTŘEDÍ ............. 28 I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území ..................... 28 1. ÚSES, zvláště chráněná území, přírodní parky, VKP................................................... 28 2. Území historického, kulturního nebo archeologického významu................................. 36 3. Území hustě obydlená, obyvatelstvo ............................................................................ 38 4. Vztah záměru k územně plánovací dokumentaci.......................................................... 38 II. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny .................................................................................. 41 1. Ovzduší ......................................................................................................................... 41 2. Voda.............................................................................................................................. 44 3. Geomorfologické, geologické a hydrogeologické poměry ........................................... 45 4. Flóra.............................................................................................................................. 49 5. Fauna............................................................................................................................. 50

- E K O L A group, spol. s r.o. -

2



D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ................................................................................................................................ 53 I.Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti ............................ 53 1. Vlivy na obyvatelstvo ................................................................................................... 53 2. Vlivy na zdraví obyvatel............................................................................................... 53 3. Vlivy na ovzduší ........................................................................................................... 54 4. Vlivy na akustickou situaci........................................................................................... 58 5. Vlivy na vodu................................................................................................................ 61 6. Vlivy na půdu................................................................................................................ 62 7. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje............................................................. 63 8. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy .............................................................................. 63 9. Vlivy na ÚSES, VKP.................................................................................................... 64 10. Vlivy na krajinu a krajinný ráz ................................................................................... 65 11. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech .............................................................................................................................. 65 II. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci .............................................. 66 III. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice ....... 67 IV. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů .... 68 V. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitosti, které se vyskytly při specifikaci vlivů..................................................................................................................................... 70 E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU.................................................................... 71 ZÁVĚR................................................................................................................................. 71 F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE............................................................................................................ 73 G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU.. 74 H. PŘÍLOHY ............................................................................................................................... 78 Literatura .............................................................................................................................. 79

Seznam samostatných příloh oznámení: č. 1 – Akustická studie č. 2 – Rozptylová studie č. 3 – Biologický průzkum (dodaný oznamovatelem)


3



Přehled nejdůležitějších používaných zkratek BPEJ

Bonitované půdně ekologické jednotky

ČHMÚ

Český hydrometeoro1ogický ústav

ČSN

Česká státní norma

dB

Decibel (logaritmická poměrná jednotka)

EIA

Dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí

HPJ

Hlavní půdní jednotka

ICHS

Ischemická choroba srdeční

k.ú.

Katastrální území

LA

Hladina akustického tlaku A

LAeq

Ekvivalentní hladina akustického tlaku A

LBC

Lokální biocentrum

LBK

Lokální biokoridor

LHC

Lesní hospodářský celek

LO

Lesní oblast

MŽP ČR

Ministerstvo životního prostředí České republiky

N

Odpady kategorie nebezpečné

NEL NH4

+

NL NO2

Amonné ionty Nerozpuštěné látky

-

NO2 NO3

Nepolární extrahovatelné látky

Dusitany Oxid dusičitý

-

Dusičnany

NOX

Oxidy dusíku

NRBK

Nadregionální biokoridor

O

Odpady kategorie ostatní; ohrožený druh

PAS

Počáteční akustická situace

PUPFL

Pozemky určené k plnění funkcí lesa

ŘSD ČR

Ředitelství silnic a dálnic ČR

TTP

Trvalý travní porost

ÚPSÚ

Územního plánu sídelního útvaru

ÚSES

Územní systém ekologické stability

VKP

Významný krajinný prvek

VN

Vysoké napětí

ZPF

Zemědělský půdní fond

ŽP

Životní prostředí


4



ÚVOD Toto oznámení je zpracováno pro záměr realizace veřejného golfového hřiště u Mladé Boleslavi (k.ú. Podlázky). Navržený záměr spadá dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, do kategorie II, pod pořadové číslo 10.8 –„Sportovní areály na ploše nad 1 ha, golfová hřiště, motokrosové, cyklokrosové a cyklotrialové areály mimo území chráněná podle zvláštních právních předpisů“. Záměr je umístěn na pozemcích zařazených převážně jako trvalý travní porost. Termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení se předpokládá v roce 2006 - 2007. V průběhu zpracování byla ve spolupráci s oznamovatelem korigována technická stránka záměru z hlediska vlivů záměru na životní prostředí a bylo hledáno řešení k minimalizaci jednotlivých vlivů realizace veřejného golfového hřiště na životní prostředí. Zpracování oznámení je provedeno v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí a jeho přílohou č. 3 a dalšími souvisejícími zákony a předpisy.


5



A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI Obchodní firma Josef Šulc – fyzická osoba IČO - není Sídlo Michalovice 3 293 01 Mladá Boleslav

Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele Ing. Jan Horák ředitel CR Project s.r.o. Pod Borkem 319 293 01 Mladá Boleslav tel.: +420 326 700 666


6



B. ÚDAJE O ZÁMĚRU I. Základní údaje

1. Název záměru Golfové hřiště Mladá Boleslav

2. Kapacita (rozsah) záměru Rozloha navrhovaného golfového hřiště činí 62, 85 ha. Součástí posuzovaného záměru bude golfové hřiště, související plochy občanské vybavenosti včetně parkovacích ploch, zahradnictví s nezbytným technickým zázemím a vodní plochy, které tvoří dva rybochovné rybníky včetně akumulační nádrže, systému rozvodů a zařízení umožňujících čerpání vody z řeky Jizery. Celkový objem obou rybníků při normální hladině činí 29 700 m3. Plocha rybníků činí 16 500 m2. V rámci areálu bude i parkoviště s kapacitou 60 aut. Kapacita hřiště je plánována pro 100 – 200 návštěvníků denně.

3. Umístění záměru Kraj:

Středočeský

Obec:

Mladá Boleslav

Katastrální území:

Podlázky

Řešené území je na severovýchodě ohraničeno souvislým lesním porostem, na jihozápadě silnicí III. třídy č. 2595 ve směru Mladá Boleslav - Bukovno, na severozápadě je hranice zájmového prostoru určena hranicí katastrálního území Podlázky. Na jihovýchodě sousedí s plochou lokality individuálního bydlení.

4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Záměr bude sloužit k veřejným sportovně rekreačním aktivitám – ke hře golfu. Golfové hřiště bude mít 18 jamek. Součástí doprovodných ploch budou cvičné plochy pro golf, zázemí a parkoviště. V současné době probíhá jihovýchodním směrem výstavba obytných objektů navazující zóny individuálního bydlení.


7



Jihozápadně od záměru se nachází skládka TKO Michalovice, která svou plochou přiléhá k silnici III/2595 Michalovice – Bukovno. Po této komunikaci přijíždí denně na skládku v pracovní dny cca 40 TNA. Zůstatková kapacita skládky činí 619 222 m3, což představuje rezervu na cca 12 let. V nejbližším okolí záměru v severovýchodním směru je uvažováno s dalším rozvojem rekreačně sportovního zázemí. Na těchto plochách by měla být situována kempová zařízení, malé koupaliště a upravený lyžařský svah. Tyto aktivity nejsou dosud konkretizovány, ale jsou v souladu s platnou územně plánovací dokumentací města Ml. Boleslav.

5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí Potřeba záměru souvisí s vytipováním dostatečné nabídky ploch pro územní rozvoj příměstské krajiny s cílem vytvořit rekreační zázemí města a tzv. zelený prstenec. Jedná se o činnosti související s realizací Projektu Zdravé město ČR. Cílem je zvýšit atraktivitu Mladoboleslavska, podpořit rozvoj turistického ruchu, zviditelnit město. Stávající zemědělská plocha, která v současné době již přímo navazuje na hranici zastavěného území lokality pro bydlení Michalovice, nebude nadále zemědělsky využívána. Byla provedena změna druhu pozemku z orné půdy na trvalý travní porost. Součástí realizace golfového hřiště bude výsadba izolační, skupinové stromové a keřové zeleně a dále budou do území zakomponovány dva rybochovné rybníky. Cílem je postupně realizovat výše uvedené záměry, vytvořit dostatečný prostor pro aktivní využití volného času. Výsadbou vhodné zeleně a doplněním krajiny o chybějící vodní plochy bude dotvořen krajinný ráz tak, aby vhodně navazoval na nivu Pojizeří. Záměr je v oznámení z hlediska umístění i technického a provozního uspořádání řešen v jedné variantě. Prostorové řešení vychází z dispozic lokality. Z variant posuzovaných v předcházející prostorové studii záměru byl vybrán návrh umístění klubové činnosti v rámci polyfunkčního objektu občanské vybavenosti, který bude situován v navazující lokalitě pro bydlení Michalovice v ploše občanské vybavenosti. Dopravní připojení je tak umožněno ze sítě stávajících obslužných komunikací i nově navrženou příjezdovou komunikací se zaústěním na sil. III/2595.

6. Popis technického a technologického řešení Připravovaný golfový areál by se měl skládat z těchto částí: •

veřejné 18ti jamkové golfové hřiště přírodního charakteru bez výrazné terénní modelace

•

cvičné plochy pro golfovou hru (driving range), objekt krytého odpaliště (lehká demontovatelná konstrukce sloužící pro ochranu hráčů v nepříznivém počasí na půdorysu o rozměru cca 180 m2)

•

veřejná golfová akademie (putting green, chipping area, 3 x 3 jamková akademie) -

představuje přírodní travnaté plochy pro nácvik golfové hry začátečníků


8


•

•

•


zázemí areálu – není situováno v ploše vlastního golfového hřiště, ale na navazující ploše golfového hřiště -

polyfunkční objekt v rámci něhož bude umístěno zázemí sportovního klubu

-

zpevněné plochy pro osobní automobily - parkoviště pro cca 60 aut

-

objekty technických zařízení a inženýrských sítí

zahradnictví - navazuje na vlastní plochu golfového hřiště ve východní části území a zahrnuje: -

objekt zahradnictví se sociálním, hygienickým, administrativním zázemím

-

objekt pro údržbu golfového hřiště – garáže, dílna, sklady a manipulační plochy (vše chráněno proti úniku škodlivých látek)

-

zahradnické plochy pro pěstební činnost

vodní plochy – nově vytvořené vodní plochy budou představovat dva rybochovné rybníky, které budou realizovány v předstihu -

tato vodohospodářská díla budou zakomponována do plochy golfového hřiště

-

rybochovné rybníky budou zajišťovat mj. i doplňkovou funkci v systému zabezpečení závlahové vody

-

zdrojem vody pro tyto rybníky bude řeka Jizera, na jejím pravém břehu bude vybudována čerpací stanice s ponorným čerpadlem s průtokem 10 l.s-1 ; od čerpací stanice bude voda vedena podzemním tlakovým ocelovým potrubím DN 100; voda bude od čerpací stanice čerpána do akumulační nádrže o objemu 40 m3, umožňující gravitační přepouštění vody do obou rybníků; vypouštění rybníků je navrženo odpadním potrubím, které je zaústěno do stávající nově budované dešťové kanalizace se systémem retenčních nádrží

•

•

závlahový systém: -

je řešen v souvislosti se systémem čerpání vody pro dva rybochovné rybníky

-

zdrojem vody je řeka Jizera

-

v následné projektové dokumentaci bude navrženo podrobné řešení systému potrubních podzemních a drenážních rozvodů a zařízení

-

bude pokrývat téměř 100 % travnatých hracích ploch golfového hřiště a bude ovládán automatickým zařízením; ostatní extenzívně využívané travnaté plochy budou zalévány v případě potřeby manuálně

čerpací stanice závlahové vody -

představuje technický objekt a potrubní podzemní vedení do distribuční stanice

-

čerpací stanice bude sloužit pro přívod vody z řeky Jizery do zavlažovacího systému golfového areálu při nepříznivých klimatických podmínkách (nepříznivé bilance dešťových srážek, apod.)

-

je navrženo zbudování dvou objektů s příslušným strojním vybavením - jeden bude umístěn u řeky Jizery a bude vyčerpávat vodu z řeky směrem k akumulační


9



nádrži umístěné mezi oběma rybníky; odtud bude čerpaná voda rozvedena do zavlažovacího systému vlastního golfového hřiště

Způsob výstavby Tvarování reliéfu dle projektu zahrnuje: úpravu herní a cvičné plochy, manipulačních ploch pro údržbu a provoz, úpravu travnatých ploch mezi odpalištěm a jamkovištěm (grýny), úpravu překážek (bankry) nebo vodních ploch, vybudování systému závlah a povrchových drenáží, výstavbu klubového zařízení včetně parkovacích ploch, napojení na inženýrské sítě, zatravnění a provedení sadových úprav. Hrubé terénní úpravy sportovních přírodních ploch budou spočívat v části odstranění původního půdního profilu. Bude provedena skrývka orničních, podorničních či jiných humózních vrstev v částech s terénní úpravou - u jamkovišť, odpališť a pískových bunkerů. K zásadní změně půdního profilu nedojde. Pod budoucí travnatou plochou bude provedeno odstranění horních vrstev zeminy do hloubky 0,3 – 0,8 m. Tyto pak budou uloženy na dočasné deponii co nejblíže původnímu místu a po tvarování pláně navezeny zpět. Svrchní části budou nahrazeny kultivovanými vrstvami zemin pro pěstění kvalitní travnaté plochy. Hrubé terénní úpravy pro umístění staveb budou prováděny obdobným způsobem, dojde k odsunutí půdního profilu a bude prováděna skrývka orničních, podorničních či jiných humózních vrstev pouze na plochách navržených k odnětí ze ZPF. Tyto vrstvy budou využity přímo v areálu na modelaci přírodních sportovních travnatých ploch. Bilance nakládání s půdou bude vždy lokálně vyrovnaná. Jamkoviště a odpaliště budou prováděna běžným způsobem v předepsaných skladbách drenážní štěrkové podloží, vrstva písku a substrát uložený na písku. Součástí jednotlivých drah budou překážky - pískové a travnaté bunkry. Součástí hřiště budou rovněž vyznačené trasy pro pohyb hráčů, event. pro pohyb lehké zahradní techniky. V golfovém areálu bude na vlastní plochy golfového hřiště navazovat plocha občanské vybavenosti, kde bude umístěno klubové zázemí a plochy pro situování zahradnictví. Parkoviště bude vzhledem k možnému znečištění a kontaminaci olejem nebo pohonnými látkami odkanalizováno přes příslušně dimenzovaný odlučovač ropných látek. Jamkoviště a odpaliště budou zavlažována kombinací povrchové vody a vodou z řeky Jizery s možným posílením z místních zdrojů (oddělená kanalizace pro dešťové vody). Dráhy (ferveje) budou zavlažovány minimálně v místě prvního dopadu, tedy herní plochy na ferveji nejvíce zatěžované. Hřiště bude odvodňováno jak přirozeným dodržením konfigurace terénu, tak povrchovou drenáží v místě některých odpališť a jamkovišť, zaústěnou do závlahového systému. Nová úprava povrchu hřiště nemění místní odtokové poměry. Nově vybudovaná rybochovná zařízení budou zakomponována do plochy golfového hřiště, kde budou zároveň sloužit jako herní prvek. Cvičné a tréninkové plochy budou realizovány obdobným způsobem, tedy včetně zajištění umělých závlah a odvodnění. Jen cvičná louka (driving range) nebude zavlažována v celé ploše, ale maximálně v okolí cvičných odpališť. Pro výstavbu budou použity běžné stavební mechanismy, které budou upřesněny v další fázi projektové přípravy.


10



Západně od komunikace III. třídy se nachází řízená skládka, která v podstatě sousedí se zájmovým územím, a mohla by při převládajícím západním směru větru působit pro zájmové území golfu nepříjemně. Tento vliv lze eliminovat výsadbou rychle rostoucích (tzv. pionýrských) dřevin, které budou tvořit clonu a zároveň připraví území pro původní dřevinnou skladbu.

Hnojení Na ploše hřiště (s výjimkou intenzivně udržovaných ploch jamkovišť a odpališť) bude pro hnojení použita metoda mulčování (zeleného hnojení): po seči bude nadrobno upravený materiál ponechán k přirozenému rozpadu a obohacení kořenové vrstvy zejména dusíkatou složkou. Kromě lepší výživy bylinného patra tak bude docházet i k navyšování humózní vrstvy a k pedologické stabilizaci udržovaných ploch. Odpaliště a jamkoviště budou pro snažší údržbu a správný herně technický stav dotována živinami ve formě granulátů s dlouhou dobou rozpadu. Dle předběžného návrhu hnojení na základě praktických zkušeností jsou pro dobrou kvalitu golfového trávníku potřebná následující maximální množství hnojiv (viz tabulka č. 1): Tab. č. 1 Předběžný plán hnojení Golfový povrch

Jamkoviště

Čistý obsah živin (kg/ha/rok)

Počet částečných dávek

200 N

hnojivo s dlouhodobým účinkem 3-5 dávek nebo hnojivo s krátkodobým účinkem až 10 dávek (od dubna do srpna)

80 P2O5 120 K2O

Odpaliště

120 N 60 P2O5 100 K2O 60 N

Dráha

40 P2O5 60 K2O

Okolí

hnojivo s dlouhodobým účinkem 3-5 dávek nebo hnojivo s krátkodobým účinkem až 8 dávek (od dubna do srpna) hnojivo s dlouhodobým účinkem 2 dávky nebo hnojivo s krátkodobým účinkem až 4 dávky (od dubna do srpna)

není třeba hnojit

Na základě výsledků několikaletého zkoumání toto množství hnojiva nezpůsobuje žádnou nežádoucí dusičnanovou zátěž. Kromě dusičnanů by však mohlo dojít k navýšení obsahu draslíku ve vodě, které by mohlo být způsobeno hnojením a tudíž se nesmí dávky draslíku, uvedené v tabulce č. 1, výrazně překročit (Golfer 2004) .


11



Doba provozu Počítá se s celoročním provozem, nicméně plný provoz bude pouze v období od dubna do října (7 měsíců) – v závislosti na klimatických podmínkách. Denní provozní doba bude cca 7,00 – 19,30 h. Provoz bude zajišťovat cca 25 zaměstnanců.

7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Termín zahájení:

2006

Termín dokončení:

2007

8 . Výčet dotčených územně samosprávných celků Kraj:

Středočeský

Obec:

Mladá Boleslav

Katastrální území:

Podlázky


12



II. Údaje o vstupech 1. Půda Zemědělský půdní fond - ZPF Golfové hřiště je navrženo na celkové ploše 62,85 ha, z toho 61,96 ha tvoří zemědělská půda – druh trvalý travní porost. Stávající zemědělská půda nebude již nadále zemědělsky využívána, a proto byla v této souvislosti provedena změna druhu pozemku z orné půdy na trvalý travní porost. Realizace záměru si vyžádá trvalé vynětí ze ZPF pouze v rozsahu max. 5 ha, z čehož činí cca 3,42 ha trvalý zábor pro rybochovná zařízení. Vynětí pro rybochovná zařízení již bylo schváleno příslušným orgánem ochrany ZPF KÚ Středočeského kraje. Pro realizaci jamkovišť (0,83 ha), odpališť (0,55ha) a pískových bunkerů (0,11ha) se počítá s trvalým záborem do 1,5 ha zemědělské půdy (viz kap D. I. Vlivy na půdu). Vzhledem k tomu, že vodní plochy a zařízení na akumulaci a distribuci vody budou realizovány jako samostatné vodohospodářské dílo a pohyb návštěvníků golfového hřiště a techniky pro údržbu herních ploch bude realizován po označených travnatých plochách (neplánuje se výstavba komunikačního systému v prostoru hřiště), je minimalizována potřeba plochy zemědělské půdy určené k trvalému odnětí. Převážnou část plochy zájmového území tvoří černozemě ilimerizované na spraši (HPJ 09) a hnědozemě (typické, černozemní), včetně slabě oglejených forem na spraších (HPJ 10). Na lokalitu dále v malé míře zasahují ještě černozemě, hnědozemě i slabě oglejené půdy, vždy však erodované převážně na spraších zpravidla ve vyšší svaživosti (HPJ 08) a svažité půdy (nad 12°) na všech horninách (HPJ 40). Třídy ochrany podle metodického pokynu odboru lesa a půdy MŽP č.j. OOLP/1067/96 ze dne 1.10.1996 uvádíme v následující tabulce: Tab. č. 2 BPEJ – třída ochrany a výměra (ha) kód BPEJ

třída ochrany

rozloha (ha)

3.09.00

I.

25,77

3.10.00

I.

32,83

3.08.10

III.

0,68

3.08.50

IV.

1,60

3.40.77

V.

0,71

3.40.99

V.

0,37

Celkem

61,96

V příloze k výše uvedenému metodickému pokynu MŽP je uvedeno, že do I. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně a to především na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu.


13



III. třídu ochrany představují půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je však možno již využít pro výstavbu. Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností a do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající BPEJ, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených.

Z charakteristiky jednotlivých tříd ochrany uvedené v tomto metodickém pokynu MŽP a z výše uvedeného přehledu vyplývá, že plochy zájmového území náleží mezi půdy s I., III., IV. a V. třídou ochrany. Základní mapovací a oceňovací jednotkou půdy jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). BPEJ jsou definovány na základě agronomicky zvláště významných charakteristik klimatu, půdy a konfigurace terénu a je tudíž možné k nim přiřadit parametrizované (normativní) údaje o produkčním potenciálu hlavních zemědělských plodin a rovněž ekonomickému efektu, který za daných podmínek přinášejí. Konkrétní vlastnosti BPEJ jsou vyjádřeny pětimístním číselným kódem. 1. číslice v kódu značí příslušnost ke klimatickému regionu, což je v tomto případě region T3 - teplý, mírně vlhký, s průměrnou roční teplotou (7)8 - 9 °C, s průměrným úhrnem srážek 550 - 650 (700) mm, pravděpodobností suchých vegetačních období 10 - 20 %, s vláhovou jistotou 4 - 7. 2. a 3. číslice určuje příslušnost k hlavní půdní jednotce (HPJ). HPJ 08 značí černozemě, hnědozemě i slabě oglejené půdy, vždy však erodované převážně na spraších zpravidla ve vyšší svaživosti; středně těžké HPJ 09 značí černozemě illimerizované na spraši; středně těžké, s příznivým vodním režimem HPJ 10 značí hnědozemě (typické, černozemní), včetně slabě oglejených forem na spraších; středně těžké s těžší spodinou, s příznivým vodním režimem HPJ 40 značí svažité půdy (nad 12°) na všech horninách; lehké až lehčí středně těžké, s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich; jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách 4. číslice stanovuje kombinaci svažitosti a expozice ke světovým stranám: Tab. č. 3 Kód BPEJ – svažitost a expozice KÓD

SVAŽITOST

EXPOZICE

0

0 - 3° rovina

všesměrná

1

3 - 7° mírný svah

všesměrná

5

7 - 12o střední svah

sever

7

12 - 17° výrazný svah

sever

9

17 - 25o příkrý svah až sráz

sever

5. číslice vyjadřuje kombinace skeletovitosti a hloubky půdního profilu. Hloubka půdního profilu je omezena buď pevnou horninou nebo silnou skeletovitostí. Tab. č. 4 Kód BPEJ – skeletovitost a hloubka půdy KÓD

SKELETOVITOST

HLOUBKA

0

žádná

hluboká


14



KÓD

SKELETOVITOST

HLOUBKA

7

žádná až slabá

9

žádná až silná

hluboká až středně hluboká hluboká až mělká

Pozemky určené k plnění funkcí lesa - PUPFL Pozemky určené k plnění funkcí lesa budou záměrem dotčeny v rozsahu celkově cca 0,89 ha v podobě trvalého záboru PUPFL. Konkrétně se jedná o pozemky č. 724/24, 724/31, 724/32, 724/33, 724/34 a část p.č.724/27 v k.ú. Podlázky. Dotčené porosty jsou v porostní mapě označeny jako 2D15a/6a a 2D15b/7 (viz. následující obrázek). Jedná se o výběžek lesa, jehož kvalita je nízká. Dotčený porost se nachází v LO 18 Severočeská pískov. plošina a Čes. ráj, LHC 103710, jedná se o les hospodářský, lesní typ: 1C2. Obr. 1 Porostní mapa

V hospodářské knize jsou pro porostní skupinu 15a/6a uvedeny následující údaje: - etáž 6a:

věk porostu:

59 let

zakmenění:

7

druh. skladba: HB (70 %), LP (20%), BR (10 %) - etáž 15 a:

věk porostu:

142 let


15



zakmenění:

2

druh. skladba: DB (80 %), BK (20 %) Pro porostní skupinu 15b/7 jsou v hospodářské knize uvedeny následující údaje: - etáž 7:

věk porostu:

68 let

zakmenění:

8

druh. skladba: HB (65 %), LP (15 %), BR (5 %), DB (15 %) - etáž 15 b:

věk porostu:

142 let

zakmenění:

2

druh. skladba: DB (85 %), BK (15 %) Předpokládá se, že z celkového plánovaného trvalého záboru PUPFL bude odlesněn pás o výměře cca 0,56 ha (viz. mapa č. 1) a dané pozemky budou následně zakategorizovány jako trvalý travní porost. Zbývající část lesního porostu odejmutého z PUPFL bude ponechána jako stromy rostoucí mimo les - sídelní zeleň. Po konzultaci provedené na odboru životního prostředí Magistrátu města Mladá Boleslav je výše popsaná změna využívání s ohledem na stávající kvalitu lesního porostu možná.

2. Voda Voda pro závlahové účely Voda pro zavlažování bude získávána odběrem z Jizery a rybníků. Čerpací stanice závlahové vody bude sloužit pro přívod vody z řeky Jizery do zavlažovacího systému golfového areálu při nepříznivých klimatických podmínkách (nepříznivé bilance dešťových srážek). Je navrženo zbudování dvou objektů s příslušným strojním vybavením. Jeden bude umístěn u řeky Jizery a bude vyčerpávat vodu z řeky směrem k akumulační nádrži umístěné v prostoru mezi oběma rybníky v areálu golfového hřiště. Odtud bude čerpaná voda rozvedena do rybníků a dále do zavlažovacího systému vlastního golfového hřiště, který je založen na automatických výsuvných postřikovačích. K zálivce se využívá optimální množství vody, které na intenzívně udržovaných plochách představuje asi 3 – 7 mm/m2. Závlahový systém je řešen v souvislosti se systémem čerpání vody pro dva rybochovné rybníky, zdrojem vody je řeka Jizera. V následné projektové dokumentaci bude navrženo podrobné řešení systému potrubních podzemních a drenážních rozvodů a zařízení. Předpokládá se, že travnaté hrací plochy golfového hřiště budou pokryty téměř na 100 % a ovládány automatickým zařízením. Ostatní extenzívně využívané travnaté plochy budou zalévány v případě potřeby manuálně. Spotřeba vody bude v letním období cca 450 – 600 m3 za den. Zabezpečení závlahové vody bude dále zajišťováno dvěma rybochovnými rybníky. Počítá se s recyklací vody v areálu, využití dešťových vod i separované kanalizace. Celkový objem obou rybníků při normální hladině činí 29 700 m3, plocha rybníků je 16 500 m2.


16



Voda pro zázemí klubu Voda pro zázemí klubu bude získávána z veřejného vodovodu. Nároky na pitnou vodu: Množství Klubový dům, parkoviště, technického zařízení

objekty 15 m3/den, 3 000 m3/rok 20 m3/den, 5 000 m3/rok

Zahradnictví

3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Nároky na suroviny Pro realizaci záměru bude zapotřebí především těchto surovinových zdrojů – zemina, štěrky, písky, vápno, cement, cihly nebo jiné konstrukční prvky, sklo, dřevo, živice, rašelina atd. Materiál z výkopu terénních depresí bude použit pro násypy. Štěrk a písek se použije pro vybudování kořenové, drenážní a filtrační vrstvy při stavbě jamkovišť, odpališť a parkoviště. Rašelina se použije pro zvýšení retenční schopnosti kořenové vrstvy, hrubý štěrk pak pro vytvoření drenáží a zavlažovacího systému. Ostatní stavební materiály budou použity pro výstavbu budov zázemí V současném stupni projektové dokumentace nelze kvalitativně ani kvantitativně tyto stavební materiály specifikovat. Elektrická energie Po konzultaci s STE bude navrženo umístění nových trafostanic. Použití elektrické energie se předpokládá pro osvětlení provozních místností a provoz vodních čerpadel u retenčních nádrží. Orientační nároky na elektrickou energii: Soudobý příkon Ps Klubový dům, parkoviště, technického zařízení

objekty 150 kW

Zahradnictví

75 kW

Čerpací stanice závlahové vody

75 kW

4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Příjezd k objektu občanské vybavenosti a zásobování (lehkými vozidly) bude ze silnice III. třídy Michalovice – Bukovno. Odtud bude zajištěn příjezd po místních komunikacích. Z pohledu širších dopravních vazeb se území nachází západně od významného dopravního tahu I/38 Mladá Boleslav – Doksy. Napojení na tento koridor je zprostředkováno přes Michalovice na silnici II/259 a odtud na silnici I. třídy. Předpokládá se, že 90 % automobilů vyjede z areálu a odbočí vlevo směrem na Mladou Boleslav a 10 % automobilů odbočí vpravo směrem na Bukovno.


17



Parkoviště, které bude součástí ploch občanské vybavenosti, je plánováno s kapacitou cca 60 automobilů. Předpokládá se, že asi 70 % aut zde bude parkovat celý den a zbývajících 30 % zhruba 4 5 hodin. Pro silnici III/2595 nejsou k dispozici oficiální údaje o intenzitách dopravy. Dle údajů hlukové studie pro zónu individuálního bydlení v Michalovicích (Horák, 2003) byla intenzita pro rok 2000 na této komunikaci 1000/50 všech/těžkých nákladních vozidel za 24 hodin, pro rok 2015 je uvažováno s intenzitou 1500/80 všech/těžkých nákladních vozidel za 24 hodin.

Další inženýrské sítě Zásobování elektřinou Napojení na veřejnou elektrorozvodnou síť bude provedeno z nové trafostanice umístěné po konzultaci s STE. Zásobování plynem Zemní plyn bude do objektu občanské vybavenosti zaveden z plynovodní přípojky. Bude sloužit jako palivo pro plynovou kotelnu. Kanalizace Předpokládá se přímé připojení na oddílnou městskou kanalizační síť a městskou čistírnu odpadních vod Mladá Boleslav.

Ochranná pásma V zájmovém území se nacházejí následující ochranná pásma: Venkovní elektrické vedení VVN 22 kV Ochranné pásmo je 7 m od krajního vodiče. V ochranném pásmu ani v jeho bezprostředním okolí nebudou probíhat výstavby stavebních objektů. Veškeré práce v ochranném pásmu jsou prováděny v souvislosti s rekultivačními pracemi především ozeleněním. Uvedené práce nejsou stavebními pracemi ve smyslu zákona č. 50/76 Sb., ale jenom terénními úpravami. Nutné je dodržení ochranného pásma u stávajících a nově navrhovaných sítí dle ČSN 73 6005 a zákona č. 222/1994 Sb. Případné křížení bude projednáno se správcem sítě. Ochranné pásmo vodního toku Jizery, zátopové pásmo řeky Jizery Ochranné pásmo vodního toku činí 6 m na každou stranu od hrany břehové čáry. Stavební objekt výtlačné čerpací stanice závlahové vody bude umístěn na hranici pásma a v dosahu zátopového pásma. Objekt je řešen jako zaplavitelný, s příslušným strojním vybavením. Zásah je přípustnou činností z hlediska ochranného pásma vodního toku Jizery, k čemuž již byl udělen souhlas Povodí Labe s.p. Hradec Králové. Ochranné pásmo železnice ČD (trať 070 - úsek Všetaty - Mladá Boleslav - Bakov n. Jizerou) V širším zájmovém území je vedena jednokolejná neelektrifikovaná železniční trať, pro kterou se připravuje modernizace pro rychlost 160 km/h. V dotčeném území je železniční trať ponechána ve stávající stopě (žkm 74,000 – 77,800). K jejímu zdvoukolejnění a elektrizaci dojde pouze v obvodu a ochranném pásmu dráhy.


18



Ochranné pásmo je 60 m na každou stranu od osy kolejí. V rámci řešení stavebního objektu čerpací stanice závlahové vody dojde k narušení tohoto pásma protlačením potrubí pro přívod závlahové vody do areálu hřiště pod železničním náspem. Vzhledem k tomu, že objekt naruší ochranné pásmo, je třeba postupovat ve smyslu z. č. 266/1994 Sb., o drahách. a zásah projednat s příslušnými orgány železniční infrastruktury, které stanoví podmínky této výstavby. Uvedený záměr byl tedy projednán a odsouhlasen příslušnými orgány ČD a.s. Ochranné pásmo lesa Ochranné pásmo je dle zákona č. 289/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů 50 m od hranice pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL). .


19



III. Údaje o výstupech 1. Ovzduší Pro zhodnocení stavu ovzduší byla zpracována rozptylová studie, která tvoří samostatnou přílohu č. 2 tohoto oznámení. Pozn.: V průběhu zpracování oznámení došlo k drobným změnám v plánovaném záměru. Původně uvažované tenisové kurty v areálu realizovány nebudou. Oproti údajům uvedeným v rozptylové studii tedy ve skutečnosti nebude realizována obslužná doprava související s využitím tenisových kurtů. Výsledky rozptylové studie jsou tedy platné i pro tento nový stav. Dále lze konstatovat, že celkový objem dopravy související s provozem areálu bude menší a výsledky rozptylové studie jsou tedy na straně bezpečnosti. Je možné definovat následující bodové, plošné a liniové zdroje znečištění ovzduší související s hodnoceným záměrem: a/ hlavní bodové zdroje znečištění Bodovým zdrojem znečištění ovzduší bude kotel o výkonu 45-50 kW, kterým bude vytápěn objekt občanské vybavenosti (klubovna). Tento kotel je možné v souladu se zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší zkategorizovat jako malý zdroj znečišťování ovzduší. V tomto spalovacím zdroji (Kotel K1) bude jako palivo používán zemní plyn. Roční emise uvedené v následující tabulce byly vyčísleny pomocí emisních faktorů daných v Příloze č. 5 Nařízení vlády č. 352/2002 Sb. Tab. č. 5 Kotel K1 – výpočet roční produkce emisí Hmotnostní tok škodlivin Číslo komínu

1

Název zdroje

Kotel K1

[kg/rok] TZL

SO2

NOx

CO

0,91

0,44

73,01

14,60

Jiné bodové zdroje znečišťování nebudou v rámci golfového areálu provozovány. b/ hlavní plošné zdroje znečištění ovzduší Jako plošný zdroj znečištění ovzduší lze obecně označit vlastní stavební činnost na ploše budovaného areálu (úpravy terénu, skrývání povrchových vrstev, přesuny materiálu, výkopové práce, pojezdy nákladních aut a dalších stavebních mechanismů). Jedná se o plošný zdroj dočasný, časově omezený na vlastní dobu budování areálu sportovního zázemí. V době provozu areálu by neměly vznikat žádné plošné zdroje znečišťování ovzduší.


20



c/ hlavní liniové zdroje znečištění Za liniový zdroj znečištění ovzduší je možné považovat provoz na komunikaci vedoucí ke golfovému areálu. V době výstavby půjde o pojezd dopravních prostředků používaných při dopravě materiálů a strojů. Při provozu areálu se bude jednat o pojezd osobních aut, popř. dodávkových vozů s materiálním zabezpečením. Nejvýznamnějšími emisemi u znečišťování ovzduší dopravou jsou oxidy dusíku, oxid uhelnatý a benzen. Tab. č. 6 Emise automobilů v roce 2005 na definovaných úsecích příjezdové komunikace ke golfovému areálu: Číslo Liniový zdroj úseku 1 - 9 Příjezdy na parkoviště golf

Oxidy dusíku

Oxid uhelnatý

Benzen

g/km/den

g/km/den

g/km/den

90,81

164,4

1,26

2. Odpadní vody Povrchové vody Dešťové odpadní vody budou v prostorách areálu odvodněny do nově budované dešťové kanalizace nebo budou přirozeným vsakem vody infiltrovat do podloží. V případě, že podloží pod plání by nebylo dostatečně propustné a docházelo by k hromadění srážkové vody, bude nutné nejnižší místa dostatečně odvodnit trubní drenáží zaústěnou do vsakovací jímky nebo v případě vhodných gravitačních poměrů do vodní nádrže v okolí. Povrchové odvodnění bude sledovat sklony pláně, byť v mírnějším sklonu. Pokud by na počátku herního prvku vznikal bezodtokový pytel, bude proveden mělký terénní žlab s vyspárováním podél paty svahu k nulovému bodu a vyústěn na rostlý terén, výjimečně nad prostor se vsakovací jímkou. Dešťové odpadní vody ze zpevněné plochy parkoviště, u kterých lze předpokládat možnost kontaminace ropnými látkami, budou zachyceny pomocí odlučovače ropných látek. Jakost těchto vod bude vykazovat především zvýšené koncentrace ropných látek (NEL) a nerozpuštěných látek (NL). Koncentrace těchto látek v odpadní vodě není blíže odhadnutelná, mění se v závislosti na délce a intenzitě srážek, množství a technickém stavu vozidel, atp. Odpadní voda odtékající z vozovky a zpevněných ploch je nejvíce znečištěna v počátečních minutách srážkové činnosti. Nejvyšší koncentrace škodlivin se objevují přibližně v prvních 15 minutách po jejím zahájení. Při delším trvání srážek pak koncentrace škodlivin prudce klesá a podle délky a vydatnosti srážek se snižuje až na zanedbatelné hodnoty. Koncentrace ropných látek na výstupu z odlučovače by měla být méně než 0,2 mg/l. Poté budou dešťové vody svedeny do kanalizační přípojky. Technologické odpadní vody S produkcí technologické odpadní vody se v době výstavby golfového areálu nepočítá.


21



Za technologické odpadní vody vznikající při provozu záměru je možné považovat odpadní vody z kuchyně restauračního zařízení, která bude součástí budovy klubu. Technologické odpadní vody z kuchyně jsou mastné odpadní vody, vznikající při provozu restauračního zařízení. Pro zachycení mastnot v odpadních vodách bude uvnitř nebo vně objektu osazen odlučovač tuků. Shromážděný odloučený tuk bude likvidován jako odpad podle příslušné legislativy. Odloučená voda bude dále odváděna s ostatní splaškovou vodou do splaškové kanalizace. Splaškové odpadní vody Vody ze sociálního zařízení odpovídají svým složením běžným komunálním odpadním vodám a obsahují především biologicky odbouratelné látky. Pro tento typ odpadních vod jsou typické zvýšené koncentrace BSK5, NH4+, NO3-, NO2-, PO43-. Splaškové odpadní vody budou odděleně od dešťových vod odváděny do městské kanalizace na centrální čistírnu odpadních vod. Jejich množství bude adekvátní spotřebě pitné vody.

3. Odpady V následujících tabulkách přinášíme přehled podskupin a druhů odpadů, které mohou vznikat při výstavbě golfového hřiště a jeho následném provozu. Tab. č. 7 Přehled předpokládaných odpadů vznikajících při výstavbě golfového areálu Kód druhu odpadu

Kategorie odpadu

Název odpadu

08 01

Odpady z výroby, zpracování, distribuce, používání a odstraňování barev a laků

O, N

08 02

Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání ostatních nátěrových hmot (včetně keramických materiálů

O

08 04

Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání lepidel a těsnicích materiálů (včetně vodotěsnicích výrobků)

O, N

12 01 01

Piliny a třísky železných kovů

O

12 01 03

Piliny a třísky neželezných kovů

O

12 01 13

Odpady ze svařování

O

15 01 01

Papírové a lepenkové obaly

O

15 01 02

Plastové obaly

O

15 01 03

Dřevěné obaly

O

15 01 04

Kovové obaly

O

15 01 10

Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné

N

15 01 11

Kovové obaly obsahující nebezpečnou výplňovou azbest) včetně prázdných tlakových nádob

hmotu (např.

N

15 02 02

Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné

N


22



nebezpečnými látkami 15 02 03

Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy neuvedené pod číslem 15 02 02

O

17 01 01

Beton

O

17 01 02

Cihly

O

17 01 03

Tašky a keramické výrobky

O

17 01 06

Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků obsahující nebezpečné látky

N

17 02 01

Dřevo

O

17 02 03

Plasty

O

17 02 04

Sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo nebezpečnými látkami znečištěné

N

17 03 02

Asfaltové směsi neuvedené pod č. 17 03 01

O

17 04 05

Železo a ocel

O

17 04 07

Směsné kovy

O

17 04 11

Kabely neuvedené pod č. 17 04 10

O

17 05 03

Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky

N

17 05 04

Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03

O

17 06 04

Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03

O

17 08 02

Stavební materiály na bázi sádry neuvedené pod číslem 17 08 01

O

17 09 04

Směsné stavební odpady a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02, 17 09 03

O

20 02 01

Biologicky rozložitelný odpad

O

20 02 02

Zemina a kameny

O

20 02 03

Jiný biologicky nerozložitelný odpad

O

20 03 01

Směsný komunální odpad

O

20 03 03

Uliční smetky

O

20 01 01

Papír a lepenka

O

20 01 11

Textilní materiály

O

Tab. č. 8 Přehled předpokládaných odpadů vznikajících při provozu záměru Kód druhu odpadu

Název odpadu

Kategorie odpadu

15 01 01

Papírový, lepenkový obal

O

15 01 02

Plastový obal

O

15 01 03

Dřevěný obal

O


23



15 01 04

Kovový obal

O

15 01 06

Směs obalových materiálů

O

15 02 01

Sorbent z lapolů

N

15 02 02

Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

N

15 02 03

Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy neuvedené pod číslem 15 02 02

O

20 01 01

Papír a lepenka

O

20 01 02

Sklo

O

20 01 08

Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven

O

20 01 21

Zářivky

N

20 01 33

Baterie a akumulátory, zařazené pod čísly 16 06 01, 16 06 02 nebo pod číslem 16 06 03 a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie

N

20 01 34

Baterie a akumulátory neuvedené pod číslem 20 01 33

O

20 01 39

Plasty

O

20 02 01

Biologicky rozložitelný odpad

O

20 02 02

Zemina a kameny

O

20 03 01

Směsný komunální odpad

O

20 03 03

Uliční smetky

O

N – nebezpečné odpady; O – ostatní odpady Zbytky barev, lepidel a těsnících materiálů budou vznikat převážně v průběhu výstavby. Tyto odpady řadíme do podskupiny 08 01, 08 02 a 08 04. V této skupině mohou vznikat jak nebezpečné, tak ostatní odpady podle použité technologie a materiálů. Pokud již nebudou použité materiály jinak využitelné, budou shromažďovány v plechových uzavíratelných nádobách a podle potřeby a skutečných vlastností budou odváženy ke zneškodnění. Při zpracování a použití kovových materiálů při stavbě může vznikat odpad ze skupiny 12, a to při činnostech jako je svařování, řezání, broušení, apod. V případě vzniku většího množství budou tyto odpady řazeny do druhu (12 01 01, 12 01 03, 12 01 13). Předpokládá se však pouze nepatrné množství tohoto odpadu, který se stane součástí směsného stavebního odpadu (17 09 04). Odpady podskupiny 15 01 zahrnují obaly, které mohou vznikat v souvislosti se zásobováním v průběhu výstavby. Kromě toho mohou vznikat obaly znečištěné nebezpečnými látkami, popř. prázdné kovové tlakové nádoby (15 01 10 N, 15 01 11 N), které patří do nebezpečných obalů. Kvalitativní i kvantitativní specifikace převažujících druhů odpadů této podskupiny je velmi obtížná, protože bude závislá na výběru konkrétního dodavatele. Po vyprázdnění budou nevratné obaly přímo na místě rozbity, tříděny a předávány přednostně k následnému využití, recyklaci nebo likvidaci. Obaly


24



znečištěné nebezpečnými látkami budou nebezpečné složky zbaveny nebo s nimi bude podle jejich povahy nakládáno jako s nebezpečným odpadem. Zejména v rámci realizace stavby a částečně při údržbě areálu za provozu budou vznikat odpady podskupiny 15 02 - Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy, a to buď znečištěné nebezpečnými látkami – druh 15 02 02 N nebo neznečištěné nebezpečnými látkami – druh 15 02 03. Místem shromažďování tohoto nebezpečného odpadu budou sběrné nádoby, které budou současně transportním obalem. Odpad bude skladován uzamčený v některém z objektů zařízení staveniště (ve skladu olejů), v zavázaných pytlích, a dále bude podle potřeby odvážen ke zneškodnění do spalovny nebezpečných odpadů. Ostatní odpad by měl být přednostně využíván jako vytříděný odpad textilního materiálu, jinak se může stát složkou komunálního odpadu. V rámci realizace stavby bude vznikat stavební odpad skupiny 17, který bude v největší míře obsahovat zbytky pojiv, stavebních prefabrikátů, kovů, izolačních materiálů, umělých hmot, apod. S veškerými stavebními odpady je nutno nakládat dle Metodického pokynu odboru odpadů MŽP k nakládání s odpady ze stavební výroby a s odpady z rekonstrukcí a odstraňování staveb. Větší kusy využitelných materiálů by měly být vytříděny a zařazeny do jednotlivých druhů stavebního odpadu skupiny 17. Vytříděny by měly být rovněž možné nebezpečné odpady. Zbytková část za předpokladu, že neobsahuje nebezpečné látky, může být zařazena jako směsný stavební odpad (17 09 04), který bude shromažďován na staveništi, např. ve vanových kontejnerech. Odpad 17 02 01 – jedná se o stavební dřevo používané jako bednění, např. při realizaci stavebních konstrukcí, apod. Dřevo se vytřídí tak, aby mohlo být opakovaně používáno. Nakonec bude nabídnuto k dalšímu využití, případně spálení. V případě nezájmu bude dřevo tepelně využito ve spalovně nebo bude po štěpkování vstupovat do odpadu ze zeleně (kompost). Za nebezpečný odpad jsou považovány odpady znečištěné nebezpečnými látkami, které se řadí např. do druhu 17 01 06, 17 02 04. Odpady budou předány oprávněné osobě k recyklaci, popř. k jinému způsobu zneškodnění. Zemina z výkopů a terénních úprav v průběhu výstavby je řazena v katalogu odpadů pod číslem 17 05 04. V případě, že nebude možné další využití tohoto materiálu v nejbližším okolí, lze jej dále nabídnout jiným subjektům zabývajícím se rekultivačními pracemi a terénními úpravami. V případě znečištění nebezpečnými látkami (např. vyteklý olej či palivo ze stavebních mechanismů) se jedná o nebezpečný odpad 17 05 03, který by měl být přednostně dekontaminován v zařízeních k tomu určených, jinak bude uložen na skládku NO. Drobný odpad z provozu garáží patří do skupiny 20 – komunální odpady. Nejběžnějším druhem je 20 03 01 - směsný komunální odpad. Množství vznikajícího směsného komunálního odpadu je však nutné minimalizovat tříděním a odděleným sběrem. Vytříděny mohou být zejména papír a lepenka (20 01 01), sklo (20 01 02), plasty (20 01 39). 20 01 08 biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven bude shromažďován ve sběrných nádobách. Odpad je vhodné likvidovat ve spalovně odpadů. Za provozu budou vznikat upotřebené, nefunkční zářivky a výbojky (zářivky a jiný odpad s obsahem rtuti, 20 01 21 N). Po výměně budou shromažďovány ve speciálních nádobách na NO. Nefunkční zářivky se budou skladovat v původních obalech v určené místnosti a odvoz k některé z firem zabývajících se zneškodňováním tohoto odpadu bude zajišťován dle potřeby. Vyřazené akumulátory a baterie mohou být zařazovány původcem odpadu rovněž do skupiny 20 – komunálních odpadů, a to do druhů 20 01 33 N, 20 01 34. Baterie a akumulátory patří podle zákona o odpadech mezi „vybrané výrobky“ a po využití odpady. Nakládání s nimi je v zákoně


25



upraveno speciálními podmínkami. Pro sběr baterií bude na určeném místě umístěn kontejner pro jejich sběr (zdarma zajišťuje např. fa Ecobat). V rámci realizace stavby bude vznikat v její závěrečné fázi v rámci zahradních úprav menší množství dalšího odpadu z podskupiny 20 02, a to 20 02 02 – zemina a kameny, který může být použit do zásypu, popř. bude využit jinde nebo bude uložen na skládce. Při údržbě zeleně v areálu za provozu bude vznikat biologicky rozložitelný odpad (20 02 01 biologicky rozložitelný odpad). Konkrétně se předpokládá vznik 5 m3 odpadu ze seče intenzívně udržovaných míst. Tento odpad bude umísťován do řádné bezodtoké betonové jímky se spádem do odkalovacích částí, vápněn a jako vyzrálý kompost vracen do území, v němž vznikl. Odpad z čištění a úklidu chodníků a komunikací v rámci areálu po uvedení stavby do provozu se obvykle řadí do druhu 20 03 03 - uliční smetky. Znečištění bude odstraňováno pomocí zametacích vozů či specializovaných pracovníků. Odpad bude likvidován na skládce. V plném provozu se předpokládá vznik: - 0,32 t/rok plastů, - 0,48 t/rok papíru, - 1,92 t/rok směsného komunálního odpadu - 1,0 t/rok biologicky rozložitelného odpadu. U ostatních druhů odpadů není možné v této fázi specifikovat jejich vznikající množství. Při činnosti bude kladen především důraz na prevenci vzniku a využívání odpadů v souladu s § 10 a § 11 z. č. 185/2001 Sb., o odpadech. Původce odpadů je povinen vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi dle § 39, odst. 1, z. č. 185/2001 Sb. a v případě produkce více než 50 kg nebezpečného nebo 50 t ostatního odpadu posílat každoročně hlášení o produkci odpadů příslušnému úřadu dle § 39, odst. 2. S nebezpečnými odpady může původce nakládat dle §16, odst. 3 pouze na základě souhlasu příslušného orgánu státní správy. Celý záměr je spojen s produkcí odpadů, které by z hlediska celkového množství i z hlediska druhů odpadů neměly významně ohrozit životní prostředí.

4. Hluk a vibrace Zdrojové funkce jsou emisní charakteristikou liniového zdroje hluku (komunikace). V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty zdrojových funkcí: Tab. č. 9 Zdrojové funkce – LAeq,p v 7,5 m od osy komunikace III/2595 – směr Michalovice - Bukovno Rok 2015 – Bez provozu golfového hřiště - Varianta O extravilán

(komunikace III/2595)

intravilán

(komunikace obyt. areálu)


57,5 dB – 26



Rok 2015 – S provozem golfového hřiště - Varianta 1 extravilán intravilán

(komunikace III/2595)

57,9 dB

(komunikace obyt. areálu)

44,3 dB

Posuzovaný záměr nebude způsobovat vibrace, které by vykazovaly hodnoty a frekvence, překračující povolené limitní hodnoty, které jsou stanoveny z hlediska ochrany lidského zdraví nebo vlivů na stabilitu a trvanlivost okolních stavebních objektů.

5. Záření radioaktivní a elektromagnetické Provoz ani výstavba golfového hřiště by neměl být zdrojem žádného druhu radioaktivního či elektromagnetického záření. Dle prognózní mapy radonového rizika 1 : 200 000 (ÚUG, 1990) je zájmové území zařazeno mezi oblasti středního radonového rizika.


27



C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM PROSTŘEDÍ I.

Výčet nejzávažnějších dotčeného území

environmentálních

charakteristik

1. ÚSES, zvláště chráněná území, přírodní parky, VKP Podstatou ÚSES (územní systém ekologické stability) dle zákona č. 114/1992 Sb. je vytvoření funkčně způsobilé sítě tzv. biocenter, biokoridorů a interakčních prvků, která by v maximálně možné míře zahrnula existující přírodní lokality a zajistila jejich vhodný management. V širším okolí záměru se nacházejí tyto prvky ÚSES (Ing. Milena Morávková: Okresní generel ÚSES Mladá Boleslav, 11/2001): NRBK 5 – Jizera Úsek:

RBC 9 Podhradská a Dalešická tůň – RBC 14 Radouč

Délka:

3,5 km

Šířka:

100 – 500 m

Stav:

vymezený (dle ÚPD)

Funkčnost: Ohrožení:

převážně funkční

Zornění nivy, ruderalizace, nevhodná dřevinná skladba, degradace luk, bezprostředně sousedí intenzivní průmyslová činnost. Charakteristika lokality: Údolní niva Jizery a přilehlé přírodovědecky významné Jizerské stráně (Nad Josefovem). Místy je biokoridor zúžen pouze na vlastní tok a přilehlé břehové porosty. Tok má mírně meandrující koryto bez technických úprav, s liniovými břehovými lužními porosty. Součástí širšího údolí Jizery jsou přilehlé stráně nad Josefovým Dolem, z větší části les přirozeného složení, tj. dubohabřina až dubová bučina, pouze v dolní částí u zámku jsou výraznější sadovnické úpravy. Svahy u Debře jsou porostlé acidofilní až subxerotermní doubravou místy s nepůvodními dřevinami, s prvky teplomilných společenstev. Větší část nivy je pokryta vlhkými až svěžími květnatými loukami, které jsou více či méně kosené, místy degradované. Součástí jsou pinky a tůňky vzniklé pravděpodobně po těžbě štěrkopísků. Popis současného stavu bioty : Z prvků lužního lesa topol černý, jasan ztepilý, dub zimní, lípa malolistá, jilm vaz, vrba bílá, vrba křehká, olše lepkavá, topol osika. V místech, kde jsou tůňky se vyskytuje rákos obecný, orobinec úzkolistý, zblochan největší, žábník jitrocelový, porosty vysokých ostřic, olšin a keřových vrb. Niva je pokryta květnatými loukami se společenstvy sv. Calthion, Alopecurion, Arrhenatherion s druhy ovsík


28



vyvýšený, psárka luční, kostřava luční, srha laločnatá, metlice trsnatá, blatouch bahenní, tužebník jilmový, kakost luční, rdesno hadí kořen, pcháč zelinný a šedý, krvavec toten, šťovík kadeřavý, š. tupolistý. Do porostů na stráních pronikají teplomilné druhy jako kostřava žlábkovitá, ovsík pýřitý, ostřice nízká. Cílový stav : Vodní, luční, mokřadní a lesní společenstva Návrh opatření : Převedení pozemků v nivě na jedno až dvousečné nemeliorované louky, zachovat stávající luční společenstvo, nepovolovat zástavbu v nivě Jizery, zorněné plochy v inundaci převést na louky. Konflikt se záměrem: Posuzovaný záměr se nachází v ochranné zóně NRBK. NRBK 6 – Jizera Úsek:

RBC 14 Radouč – RBC 18 Duškaň

Délka:

6,5 km

Šířka:

60 - 300 m

Stav:

vymezený (dle ÚPD)

Funkčnost:

částečně funkční

Ohrožení: Ruderalizace, degradace luk, bezprostředně sousedí intenzivní průmyslová činnost, znečištění vody. Charakteristika lokality: Úsek údolní nivy procházející městem Mladá Boleslav. Místy je biokoridor zúžen pouze na vlastní tok a přilehlé břehové porosty. Tok má mírně meandrující koryto, částečně upravené s liniovými břehovými lužními porosty. Část nivy je pokryta vlhkými až svěžími květnatými loukami, které jsou více či méně kosené (jižně od Neuberka), převážně degradované. Jediná zachovalá luční plocha v intravilánu města s vysokou stabilizační funkcí a estetickým a rekreačním významem je Krásná louka. Součástí biokoridoru je prudký severní svah na pískovcové stěně u Neuberku s polokulturním lesem a výstavky dubů a buků. Převážná část nivy je zastavěna a není zahrnuta do biokoridoru. Popis současného stavu bioty: Podél Jizery poměrně zachovalý břehový porost - olše lepkavá, jasan ztepilý, vrba bílá, vrba křehká, topol černý, v podrostu bez černý, netýkavka žlaznatá, netýkavka malokvětá, bršlice kozí noha, kopřiva dvoudomá. Ladem ponechané louky - ovsík vyvýšený, kakost luční, šťovík tupolistý, metlice trsnatá, vratič obecný. Na Krásné louce poměrně zachovalá mezofilní až hygrofilní luční společenstva. Z dominantních ovsík vyvýšený, kostřava červená, psineček výběžkatý, psárka luční, kostřava luční, metlice trsnatá, kosatec žlutý, krvavec toten, blatouch bahenní, kohoutek luční, řeřišnice luční. Na svahu u Neuberku polokulturní les s příměsí introdukovaných dřevin, velmi prudký severní svah s výstavky dubů a buků, dále trnovník akát, habr obecný, javor klen, javor mléč, lípa srdčitá, bříza bělokorá, borovice lesní, kulturní formy dřevin. Cílový stav: Vodní, luční a lesní společenstva


29



Návrh opatření: Převedení pozemků v nivě na jedno až dvousečné nemeliorované louky, zachovat stávající luční společenstvo, nepovolovat zástavbu v nivě Jizery, lokalita Krásná louka bude využívána k rekreaci za předpokladu zachování stávajících lučních porostů. Konflikt se záměrem: Posuzovaný záměr se nachází v ochranné zóně NRBK. NRBK 16 – Pojizeří Úsek:

Rečkov – Klokočka – NRBK 17 Dalovice

Délka:

11,5 km

Šířka:

min. 40 m

Stav:

vymezený v rámci ÚPD Bakov, navržený k založení

Funkčnost:


Ohrožení:

smyv z polí, ruderalizace, sukcese, nevhodná dřevinná skladba

Charakteristika lokality: Nadregionální biokoridor je veden zemědělskou krajinou a zalesněnými pozemky nad pravým břehem údolí Jizery. Propojuje údolí Bělé, údolí Čistého potoka a stráně u Michalovic. Zahrnuje bezejmenný pravostranný přítok Jizery u Malé Bělé s rybníčky a vlhkými loukami podél vodoteče, který je téměř bez vegetačního doprovodu; dále drobné remízky a ornou půdu. Pod obcí Bítouchov a Zvířetice prochází zalesněnými doly, kde převažuje acidofilní doubrava, místy roklinový les. V lokalitě nad Hrdlořezy je trasa navržena podél obchvatu silnice I/38. Přes údolí Čistého potoka přechází na zalesněné svahy nad Jizerou na prudkých stráních, částečně kopíruje silnici a železniční trat'. Zde se střídají polokulturní lesy s dubohabřinou a na osluněných stráních přecházejí v teplomilnou doubravu, u Dalovic a Michalovic jsou na stráních travinobylinná lada v různém stadiu sukcese. Biokoridor je kombinovaný, nespojitý. Popis současného stavu bioty: Bezejmenný přítok Jizery: na hrázi rybníčků osika, bříza, lípa, dub červený, hloh, šípek, zimolez, podél břehu místy vrba bílá, vrba jíva, na vlhké louce rdesno hadí kořen, krvavec toten, kyprej vrbice, pryskyřník prudký, pomněnka bahenní, bahnička bahenní, štírovník močálový. Lesní porosty pod Bítouchovem: na plošinách lesa převažuje borovice, bříza a smrk, v příměsi dub, modřín, jeřáb, dub červený. Jedná se o stanoviště kyselé jedlové doubravy a kyselého dubového boru, v bylinném patru třtina křovištní, kyselka kyselá, šťavel kyselý, brusnice. Úseky procházející roklinami mají charakter suťového lesa, zde je vtroušen javor, jasan, místy převažuje akát. V podrostu bez černý, kapraď samec, kakost smrdutý, vlaštovičník větší, zvonek kopřivolistý. Stráně nad údolím Čistého potoka a Jizerou: zde jsou lesy přírodě blízké s významným podílem dřevin přirozené skladby, na severních svazích typu buková doubrava - dub, habr, buk, lípa, v podrostu ptačinec velkokvětý, válečka lesní, svízel lesní, kostřava obrovská. Na osluněných svazích s východní expozicí přecházejí teplomilnou doubravu s vyšším podílem akátu, borovice a břízy. Na svazích travinobylinná lada s křovinami - hlaváč bledožlutý, hvozdík kartouzek, kozinec sladkolistý, mochna písečná, ostřice chabá, pelyněk ladní. Cílový stav: Lesní, luční a liniová společenstva.


30



Návrh opatření: Na orné půdě vymezení trasy biokoridoru, založení TTP, doplnění dřevinami do požadované šíře 40-50 m, v lesních porostech potlačit akát, podpořit přirozenou druhovou skladbu dle STG. Konflikt se záměrem: Posuzovaný záměr se nachází v ochranné zóně NRBK. LBK 137 – Čihadlo Délka:

600 m

Šířka:

min. 15 m

Stav:

vymezený

Funkčnost:


Ohrožení:

nevhodná dřevinná skladba

Charakteristika lokality: Biokoridor veden po SV svazích nad obcí Hrdlořezy, Dolem. Lesní pozemky - části oddělení 416 C, 416 D, LZ Mladá Boleslav, LS Krnsko. Lesní typ 2D - obohacená buková doubrava, 2C vysýchavá buková doubrava. Popis současného stavu bioty: V porostu převažují habr, dub, akát, v podrostu ptačinec velkokvětý, kostřava největší, šťavel kyselý, krušina olšová, srha říznačka, válečka lesní, bika bělavá, svízel lesní, metlice trsnatá, při okraji jahodník obecný, třezalka tečkovaná. Cílový stav: Lesní společenstvo Návrh opatření: Postupně likvidovat akát a směřovat k přirozené dřevinné skladbě. Konflikt se záměrem: - není LBC 169 – Čihadlo Plocha:

3,7 ha

Stav:

vymezené v rámci ÚPD

Funkčnost:

funkční

Charakteristika lokality: Lokální biocentrum vymezené v trase nadregionálního biokoridoru Jizery. Jedná se o zalesněné severovýchodní svahy nad silnicí I/38. Lesy přírodě blízké s významným podílem dřevin přirozené dřevinné skladby. LČR, LZ Mladá Boleslav, LS Krnsko, lesní oddělení 416 části porostu D sk.5z, Sy/14. Lesní typ: 2D - obohacená buková doubrava, 2C - vysýchavá buková doubrava. Popis současného stavu bioty : V porostu převažují dub letní, habr obecný, buk lesní, lípa malolistá, bříza bradavičnatá, vtroušeně akát. V bylinném a keřovém patru ptačinec velkokvětý, kostřava největší, šťavel kyselý, krušina olšová, válečka lesní, bika bělavá, jahodník obecný, pstroček dvoulistý, třezalka tečkovaná, svízel lesní, metlice trsnatá.


31



Cílový stav: Lesní společenstvo přirozené druhové skladby. Návrh opatření: Bez zásahu, postupně likvidovat akát a podporovat přirozenou dřevinnou skladbu dle typologické jednotky. Konflikt se záměrem: - není LBC 170 – V lipce Plocha:

3 ha

Stav:


Funkčnost:

funkční

Ohrožení:

ruderalizace, degradace, zavádění akátin

Charakteristika lokality: Lokální biocentrum vymezené v trase nadregionálního biokoridoru Jizery. Jedná se o zalesněný východní svah nad železniční tratí nad údolím Jizery. Lesy polokulturní s pestrou druhovou skladbou s příměsí dřevin přirozené dřevinné skladby (1), vegetace cesty nad hranou svahu a sad (2). LS Krnsko, lesní oddělení 416 část porostu D sk. 6y/14. Lesní typ: 2C - vysýchavá buková doubrava. Popis současného stavu bioty : 1) dub letní, habr obecný, lípa malolistá, trnovník akát, bříza bradavičnatá 2) třešeň ptačí, dub zimní, trnovník akát, bez černý, růže šípková, svída krvavá, ostružiník, v podrostu kopřiva dvoudomá, ovsík vyvýšený, celík zlatobýl, lopuch, kakost luční, opletník plotní. Cílový stav: Lesní společenstvo přirozené druhové skladby, lesní plášť. Návrh opatření : Postupně likvidovat akát a podporovat přirozenou dřevinnou skladbu dle typologické jednotky, kosení travinnobylinného podrostu v sadu alespoň 2x ročně s odklizem pokosené hmoty. Konflikt se záměrem: Nachází se v těsné blízkosti golfového areálu, záměrem však dotčeno nebude. LBC 171 – Na stráni Plocha:

3 ha

Stav:


Funkčnost:


Ohrožení:

sukcese, zavádění nepůvodních dřevin, smyv z polí.

Charakteristika lokality: Zarůstající prudká stráň nad Dalovicemi a Podlázky. Jedná se o travinnobylinná lada v různém stadiu sukcese - stepní společenstva, přírodě blízká s přirozeně rostoucími druhy rostlin a žijícími druhy živočichů (1), lada se zastoupením 10 – 50 % dřevin, bývalé sady a pastviny (2) a polokulturní les se zastoupením nevhodných dřevin (3). Orná půda nad svahem. Lesní porosty: LČR, LZ Mladá Boleslav, LS Krnsko, lesní oddělení 417 A, část sk. 6x.


32



Popis současného stavu bioty : (1): V bylinném patře je zastoupena chrpa čekánek, mařinka psí, hlaváč bledožlutý, hvozdík kartouzek, svízel syřišťový, kozinec sladkolistý, hadinec obecný, řebříček obecný, ovsík vyvýšený, divizna knotovitá, pryšec chvojka, mochna písečná, ostřice chabá, pelyněk ladní, chrpa čekánek, šedivka šedivá, sveřep. Výskyt ještěrky obecné. (2): Hlaváč bledožlutý, divizna knotovitá, pryšec chvojka, řebříček obecný, čičorka pestrá, lokalita zarůstá keři - akát, růže šípková. (3): Trnovník akát, borovice lesní, modřín opadavý, dub letní, bříza bradavičnatá. Cílový stav : Lesostepní společenstvo. Návrh opatření : Extenzivní využívání nezalesněných částí lokality – občasné kosení či spásání, v zalesněné části postupná likvidace akátu a podpora přirozené druhové skladby dle typologické jednotky, na orné půdě založit trvalé travní porosty jako ochranu před smyvem z polí. Konflikt se záměrem: - není LBC 173 – Pod Debří Plocha:

4,3 ha

Stav:

vymezené

Funkčnost:

funkční

Ohrožení:

ruderalizace, sukcese, zavážení tůněk.

Charakteristika lokality: Vložené lokální biocentrum v údolní nivě Jizery v rámci nadregionálního biokoridoru Jizery. Pinky, tůňky vzniklé pravděpodobně po těžbě štěrkopísků, lokalita zarůstá olšinou, keřovými vrbami, rákosinami, vysokými ostřicemi. Mírná ruderalizace. Biocentrum funkční, ohraničené tělesem silnice I/38. Nivní a lužní půdy na nivních uloženinách, písčité. Popis současného stavu bioty: Olšiny, keřové vrby - vrba ušatá, vrba červenice, vrba křehká, rákosiny – rákos obecný, orobinec úzkolistý, zblochan největší, žábník jitrocelový, vysoké ostřice – ostřice štíhlá, ostřice kalužní, místy mírně ruderalizovaný luční porost – psárka luční, ovsík vyvýšený, kostřava červená, psineček výběžkatý, metlice trsnatá, krvavec toten, kohoutek luční, pryskyřník prudký, šťovík kadeřavý, šťovík tupolistý, kakost luční, kostival lékařský. Cílový stav: Lužní společenstvo. Návrh opatření: Zachovat přirozená společenstva, v žádném případě tůňky nezavážet. Konflikt se záměrem: - není -


33



Významné krajinné prvky (VKP) Významný krajinný prvek je v zákoně č. 114/1992 Sb. definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Mezi významné krajinné prvky vyjmenované ze zákona patří lesy, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Kromě prvků jmenovaných ze zákona mohou být významnými krajinnými prvky i jiné části krajiny, např. mokřady, stepní trávníky, remízky, meze, naleziště nerostů a zkamenělin, přirozené i umělé skalní útvary a jiné, pokud je orgán státní správy v ochraně přírody zaregistruje podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jako významné krajinné prvky. Kromě toho jsou uvedeny VKP ve smyslu § 3, odst. b) zákona č. 114/1992 Sb., které nejsou přesně vymezeny, ale mají význam jako regionální biocentra, jsou esteticky hodnotnými částmi krajiny (parky, sady, zámecké zahrady) nebo přispívají k udržení její stability. V okolí posuzovaného záměru jsou navrženy pro registraci následující významné krajinné prvky: VKP 40 - Újezd Umístění:

nachází se severním směrem od vrcholu kopce Hradisko (270 m n. m.), jižně od posuzovaného území

Katastrální území: Podlázky Rozloha:

2,1 ha

Charakter:

navržený jako VKP v rámci ÚP Jalovice

Stupeň ekologické stability: 2 (plochy ekologicky málo stabilní) - 3, 3 (plochy ekologicky středně stabilní) Nadmořská výška: 264 – 271 m Popis:

jedná se o bývalý statek Újezd a maloplošné sady, převažují rumištní a plevelné druhy; lada jsou dřevinná, polokulturní a částečně narušená – třešeň ptačí, trnovník akát, dub zimní, jasan ztepilý, bříza; uprostřed areálu je malý rybníček

Ohrožení: ruderalizace, degradace Konflikt se záměrem: do střetu se záměrem se nedostane VKP 41 - Dalovický důl Umístění:

nachází se jižně od posuzovaného území golfového areálu, kolem údolí Dalovického potoka

Katastrální území: Jalovice, Podlázky Rozloha:

33 ha

Charakter:

navržený jako VKP v rámci ÚP Dalovice

Stupeň ekologické stability: 3-4, 4 (plochy ekologicky velmi stabilní) Nadmořská výška: 224 – 268 m Popis:

VKP Dalovický důl tvoří sevřené lesní údolí, na jehož dně protéká Dalovický potok; lesy na svazích mají převahu přirozených lesních společenstev - E K O L A group, spol. s r.o. -

34



s přirozenými druhy dřevin; jedná se o bohatou bukovou doubravu mařinkovou, v porostu převažuje dub letní, jasan ztepilý, habr obecný, javor klen, místy vtroušen akát a při okraji lada s keřovým porostem. Ohrožení a návrh péče: smyv z polí; podpora přirozeného zmlazení Konflikt se záměrem: do střetu se záměrem se nedostane (Pozn.: Je pravděpodobné, že toto VKP nebude vyhlášeno vzhledem k tomu, že Dalovický potok a přilehlá niva jsou VKP ze zákona) Záměrem dojde k dotčení cca 0,89 ha lesa, což je VKP jmenovaný dle zákona č. 114/1992 Sb. Čerpací stanice a výtlačný řad u řeky Jizery jsou situovány v území NRBK a VKP. Pro umístění těchto staveb byl udělen souhlas odboru životního prostředí Magistrátu města Mladá Boleslav.

Krajinný ráz Ochrana krajinného rázu dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umísťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Matrici širšího zájmového území tvoří zemědělsky udržované plochy doplněné řadou remízků a soliterní zeleně. Stabilizační lesní a luční porosty tvoří jen malou část místní krajiny. Významným přírodním liniovým prvkem procházejícím územím je řeka Jizera a na ní navazující niva. Důležitou součástí krajiny je také antropogenní složka tvořená plochami obytné zástavby, liniovými stavbami (místními komunikacemi, elektrickým vedením) či umělými dominantami v podobě vodárenské věže. Nejvýznamnější krajinnou dominantou je zřícenina hradu Michalovice (Putna) ze 13. století, která je viditelná z širokého okolí. Areál Michalovického statku s novorománským kostelem sv. Michaela v sousedství hradu se pohledově téměř neuplatňuje, neboť je zakryt lesním porostem sahajícím až k hraně terasy Jizery. Vlastní zájmové území posuzovaného záměru je tvořeno zemědělskou půdou, z níž převážná část byla před nedávnem přeřazena z kategorie „orná půda“do kategorie „trvalých travních porostů“. V severovýchodní části zájmového území, před příkrým svahem svažujícím se k řece Jizeře a železničnímu tělesu, se nachází starý neudržovaný sad. Dotčená lokalita je na severovýchodě ohraničena souvislým lesním porostem, na jihozápadě silnicí III. třídy Michalovice - Bukovno. Západně od této komunikace, v blízkosti zájmového území,


35



se nachází řízená skládka TKO Michalovice. Jihovýchodně od plánovaného záměru se nachází zástavba rodinných domů Michalovice. Areál s navrhovanými travnatými plochami spolu s izolační zelení, skupinovou stromovou a keřovou výsadbou a vodními plochami by měl vytvořit pozvolný přechod od intenzivně zemědělsky využívané krajiny k nivě Pojizeří. Lze konstatovat, že sledovaná lokalita je v současné době silně ovlivněná antropogenní činností spojenou se zemědělským obhospodařováním půdy (hnojení, aplikace biocidů, apod.). Realizaci záměru je tak možné chápat jako přechod od intenzivně obhospodařovaných ploch k extenzivněji využívané krajině. Pozitivní vliv záměru je možné hledat i v posílení ekologicko-stabilizačních prvků v území.

Chráněná území Na ploše golfového hřiště se nenachází žádné zvláště chráněné území ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

2. Území historického, kulturního nebo archeologického významu Město Mladá Boleslav má historii starší než tisíc let. Ve 2. polovině 10. století založil kníže Boleslav II. na soutoku Jizery s Klenicí hrad, pod nímž brzy vznikla osada s tržním právem a kostelem sv. Víta. Jejímu dalšímu rozvoji prospělo přenesení Mladé Boleslavi na táhlou plošinu v sousedství hradu, kde se od roku 1334 začalo postupně rozvíjet středověké město. Jeho majiteli se posléze stali páni z Michalovic, sídlící na nedalekém hradě na protějším břehu Jizery, z něhož se do dnešních časů zachovala charakteristická zřícenina se šikmou válcovou věží zvanou Putna. Od konce 15. století do počátku 17. století se město stalo střediskem Jednoty bratrské, hrad byl přestavěn na renesanční zámek, vyrostla nová renesanční radnice a monumentální bratrský sbor z roku 1554. V roce 1895 založili dva průkopníci českého motorismu, mechanik Václav Laurin a knihkupec Václav Klement, dílnu na výrobu jízdních kol. O tři roky později začali produkovat motocykly a v roce 1905 opustil bránu továrny první automobil. V r. 1925 se automobilka spojila s firmou Škoda a díky specilizaci na produkci osobních automobilů pronikla mezi nejvýznamnější výrobce v zemi.V roce 1991 převzal automobilku koncern Volkswagen a zcela změnil charakter a produktivitu výroby. Cca 400 m od zájmového území se nachází zřícenina gotického hradu Michalovice (též zvaný Michalovická Putna, nebo jen Putna). Hrad stojí na strmém, trojúhelníkovém ostrohu, jehož svahy spadají k Jizeře a do příčné rokle. Historici se domnívají, že hrad založil Jan z Michalovic kolem roku 1281. Od 2. poloviny 15. století hrad nebyl obýván a v roce 1513 se připomíná jako pustý. O jeho stavebním vývoji se žádné podrobné údaje nezachovaly. Jádro hradu bylo obklopeno parkánem s dvojitou hradbou, jejíž zbytky se zachovaly dodnes. Hradní palác, z něhož zůstaly pouze části, byl asi jednopatrový s gotickými arkýři. Na konci ostrohu jsou zbytky základů patrně staršího hradního paláce či jiné stavby, která byla součástí hradního areálu. Dominantou hradu byla bezpochyby válcová obranná věž, postavená z pravidelného, téměř kvádříkového zdiva. Pro svůj


36



charakteristický tvar byla lidově pojmenována Putna. Věž je zpřístupněna vnějším železným schodištěm, které nahradilo původní schodiště dřevěné, z prvního patra pak vedou na vrchol točité schody. Věž byla kryta kuželovitou helmou. Při hledání pokladu v 19. století se věž naklonila a částečně zřítila, později však byla její stabilita zabezpečena a dnes je veřejnosti přístupná. Západně od vlastního hradu se nacházelo předhradí, které mělo samostatné opevnění a od hradu je dělil hluboký, ve skále vytesaný příkop. Stála zde brána, kterou byl jedině možný přístup do hradu. Celý hradní komplex byl obehnán hradbami, jež jsou dnes na jižní a severní straně zcela zničeny. Na západní straně hradních zdí stála hranolovitá věž jako součást opevnění hradu. Zřícenina hradu je významnou krajinnou dominantou. V sousedství hradu Michalovice se nachází stejnojmenná osada s kostelem sv. Michala. Z raně gotické výstavby se zachoval čtvercový presbytář, zaklenutý křížovou žebrovou klenbou ze 13. století. Loď je ze 14. století. V roce 1893 byl kostel novorománsky přestavěn. Areál kostela sv. Michaela a areál zříceniny hradu Michalovice jsou zařazeny do seznamu nemovitých kulturních památek dle § 7 z. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. V zájmu památkové péče jsou dále: -

hospodářský dvůr s barokními a klasicistními budovami (obytná budova, špýchar, kůlna)

-

novorenesanční vila a pozůstatky patrně středověké zástavby

-

boží muka z 18. století

Celá lokalita budoucího sportovního a rekreačního území má kulturní a archeologickou hodnotu. V rámci výstavby přiléhající zóny individuálního bydlení Michalovice byl proveden záchranný archeologický průzkum, jehož výsledky se v současné době zpracovávají. V prostoru přiléhajícímu k vodárenské věži byly nalezeny artefakty z mladší doby kamenné. V rámci areálu golfového hřiště lze dle vyjádření Okresního muzea v Mladé Boleslavi s poměrně velkou jistotou předpokládat stopy pravěkého či středověkého osídlení (viz příloha H, mapa č. 1) Ve smyslu ustanovení zákona č. 20/87 Sb., § 22 a § 23, kdy při výkopových pracích může dojít k narušení archeologických nálezů a situací, jež bude třeba zachránit a zdokumentovat, vzniká potřeba archeologického výzkumu dle zmíněného zákona v aktuálním znění. Tento výzkum hradí investor a je na něj nutné uzavřít smlouvu s oprávněnou organizací (Okresní muzeum v Mladé Boleslavi). S ohledem na tyto skutečnosti je nutné, aby investor zajistil tyto související archeologické aktivity: •

Včasný povrchový sběr před skrývkou zeminy jakožto součást příp. zjišťovacího či záchranného výzkumu.

•

V místech s pozitivními výskyty archeologických nálezů na povrchu terénu nebo v plochách s jinými indiciemi, vedoucími k odbornému závěru o pozitivitě situace, provést archeologický předstihový výzkum před skrytím zeminy.

•

V plochách, kde by se pozitivní nálezové situace vyskytovaly níže než v úrovni po skrytí zeminy, bude nutné provést záchranný archeologický výzkum, tj. v průběhu stavební akce.

•

Při náhodném porušení archeologického nálezu je investor i dodavatel stavby povinen nález i naleziště ponechat beze změny a zastavit veškeré práce až do prohlídky archeologem.


37



Z uvedeného vyplývá nezbytná spolupráce s archeologem, který by měl jak před zahájením tak i po celou dobu stavební akce sledovat průběh zemních prací (tj. archeologický dohled), aby mohl včas reagovat na vzniklé situace. Archeologické pracoviště pověřené dohledem nad touto akcí by mělo být včas seznámeno s definitivními záměry investora a se způsobem provedení akce ze strany zhotovitele, aby mohlo včas zajistit potřebné odborné kapacity.

3. Území hustě obydlená, obyvatelstvo Obec Mladá Boleslav je součástí Středočeského kraje, který byl jako vyšší územně samosprávný celek vytvořen v roce 2000. Středočeský kraj se svojí rozlohou 11 014 km2 řadí k největším krajům, neboť zabírá téměř 14 % území České republiky a patří mezi čtyři kraje, na jejichž území žije více než 1 milion obyvatel. Míra nezaměstnanosti ve Středočeském kraji je dlouhodobě nižší proti republikovému průměru. Existují však výrazné rozdíly v nezaměstnanosti uvnitř kraje, ovlivněné opět blízkostí Prahy. K 30. červnu 2004 byla registrovaná míra nezaměstnanosti v kraji 7,18 %. Nejvyšší hodnoty v rámci kraje dosáhla v okrese Kutná Hora (10,59 %), nejnižší v okrese Praha-západ (3,07 %). K 31.12. 2003 bylo na území Středočeského kraje evidováno 1 135 tis. obyvatel. Dle Českého statistického úřadu bylo k 1.1. 2004 v Mladé Boleslavi evidováno 43 684 obyvatel, hustota obyvatelstva byla 1 507,15 obyvatel/km2. Počet obyvatel k 1.1. 2004 (dle údajů ČSÚ) v Mladé Boleslavi byl 43 684, z toho 21 442 mužů a 22 242 žen. Celkový průměrný věk je 39 let, u mužů 37,5 roku a u žen 40,5 roku. Tab. č. 10 Demografické údaje k 31.12.2003 (dle ČSÚ) počet obyvatel celkem

Podíl obyvatel ve věku (v %) 0 – 14 let

15 – 64 let

65 a více let

Středočeský kraj

1 135 795

15,3

70,8

14,2

Mladá Boleslav

43 684

14,6

72,9

12,5

4. Vztah záměru k územně plánovací dokumentaci Platnou územně plánovací dokumentací města Mladá Boleslav, konkrétně změnou č. 2.3 územního plánu sídelního útvaru Mladá Boleslav schválenou 30.6.2005 a vyhlášenou obecně závaznou vyhláškou č. 10/2005, byla mj. vymezena plocha se závazným funkčním regulativem využití území RSG – rekreace, sport – golfová hřiště v rozsahu 74,54 ha. Pro situování zahradnictví a nezbytného souvisejícího technického zázemí byla vymezena plocha ZS1 – zeleň sídelní o ploše 0,50 ha, pro situování klubového zařízení byla vymezena plocha OV3 – občanská vybavenost specifická – klubová zařízení, a to změnou funkce části původně schválené plochy pro bydlení individuální BI6. Hodnocený záměr bude realizován na výše uvedených funkčních plochách, v souladu s danými regulativy pro tyto jednotlivé plochy.


38



Pro zájmové území platí závazné regulativy funkčního využití území v tomto znění (viz mapa č.4): RSG

Rekreace, sport – golfová hřiště

A. Dominantní (přípustná) činnost: Golfová hřiště, vč. obslužných zařízení (tj. odpaliště, green, bankr). Objekty musí formou úprav terénu respektovat měřítko a kontext okolní krajiny a zástavby. Areály je nutno doplnit izolační zelení. B. Přijatelné (podmíněně přípustné) činnosti: Lokální služby, lokální parkoviště, modelace terénu a zřízení vodních ploch. Za nedílnou součást přípustných a podmíněně přípustných činností a zařízení v území se považují zařízení pro zajištění správy a provozu, tj. zařízení, která prokazatelně zajišťují funkčnost, ochranu a provoz, jako jsou vrátnice, účelové komunikace, bezpečnostní zařízení, technické a zabezpečovací systémy, sociální zařízení, dílny pro drobné opravy a zařízení obdobná sloužící ke komplexnímu zajištění činnosti, pro kterou je stavba určena. C. Nepřípustné činnosti: Všechny ostatní druhy činností, které přímo nesouvisí s činností dominantní. OV3

Občanská vybavenost specifická - klubová zařízení

A. Dominantní (přípustná) činnost: Klubová zařízení pro jednotlivé sportovní areály, zařízení pro relaxaci. Objekty musí architektonickým členěním stavebních forem a zejména celkovým objemem zástavby respektovat měřítko a kontext okolní zástavby. B. Přijatelné (podmíněně přípustné) činnosti: Ubytovací a obslužná, stravovací zařízení, lokální parkoviště. Za nedílnou součást dominantních a přijatelných činností a zařízení v území se považují zařízení pro zajištění správy a provozu, tj. zařízení, která prokazatelně zajišťují funkčnost, ochranu a provoz, jako jsou účelové komunikace, bezpečnostní zařízení, technické a zabezpečovací systémy, sociální zařízení, dílny pro drobné opravy a zařízení obdobná sloužící ke komplexnímu zajištění činnosti, pro kterou je stavba určena. C. Nepřípustné činnosti: Výrobní a skladová činnost, která hlukem, prachem a exhalacemi narušuje prostředí zóny. ZS1

Sídelní zeleň - zahradnictví

A. Dominantní (přípustná) činnost: Vyhrazené pěstitelské plochy zpravidla uvnitř zastavěného území sídla. Objekty musí architektonickým ztvárněním a členěním stavebních forem, zejména pak celkovým objemem zástavby respektovat měřítko a kontext okolí. B. Přijatelné (podmíněně přípustné) činnosti: Vedlejší činnosti k činnosti dominantní, prodej rostlinné produkce, parkoviště pro potřebu areálu, výstavní plochy, pohotovostní ubytování. C. Nepřípustné činnosti: - E K O L A group, spol. s r.o. -

39



Všechny činnosti, které jsou v rozporu s dominantní funkcí plochy a nesouvisí s přijatelnými činnostmi dle bodu B.


40



II. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny

1. Ovzduší Klima Podnebí v zájmovém území je teplé, s dlouhým, teplým a suchým létem a krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou. Trvání sněhové pokrývky je velmi krátké. Dlouhodobý teplotní průměr oblasti činí 8,2 °C, průměrný srážkový úhrn 550 mm. Kvalita ovzduší v Mladé Boleslavi je poměrně dobrá, dle hodnocení prostřednictvím indexu kvality ovzduší (IKO) náleží ke druhé úrovni IKO – vyhovující (zdravé) ovzduší (RNDr. E. Quitt, 2000: Hodnocení makroklimatických charakteristik a topoklimatických procesů v zóně individuálního bydlení Michalovice). Za významný zdroj emisí ovlivňující kvalitu ovzduší v Michalovicích lze považovat skládku odpadů Michalovice, která se nachází jihozápadně od záměru. Zdrojem emisí ze skládky je vysokoteplotní pochodeň spalující bioplyn vznikající na skládce (CO, NOx, SO2, CH4), vlastní těleso skládky (skládkové plyny CH4, CO2, těkavé organické látky, prach, hnilobný zápach - merkaptany aj.), automobilová přeprava odpadů na skládku a mechanizmy pojíždějící po tělese skládky (NOx, CO, SO2, tuhé látky). Z vysokoteplotní pochodně je ročně do ovzduší emitováno cca: 51 t CH4, 10,1 t NOx, 8,6 t SO2, 2,9 t CO (vše modelový výpočet). V následující tabulce č. 11 a 12 jsou uvedeny (dle údajů ČHMÚ) dlouhodobé charakteristiky klimatu za období 1961 – 1990 a charakteristiky klimatu za rok 2002 pro nejbližší stanici Semčice (234 m n.m.). Tab. č. 11 Dlouhodobé charakteristiky klimatu za období 1961 – 1990 Semčice Průměrná teplota (°C) Délka trvání slunečního svitu (h) Úhrn srážek (mm)

8,7 1573,6 446

Tab. č. 12 Charakteristiky klimatu za rok 2002 Semčice Průměrná teplota (°C)

9,2

Délka trvání slunečního svitu (h)

1719,8

Úhrn srážek (mm)

478,3

Ve Středočeském kraji byly průměrné srážky v roce 2004 ve srovnání se srážkovým normálem za období 1961 – 1990 4 % pod normálem. Srážkový normál za období 1961 – 1990 je 590 mm, v roce 2004 spadlo ve Středočeském kraji 566 mm srážek.


41



Průměrná teplota v roce 2004 se lišila o 0,3 °C od normálu, který je za období 1961 – 1990 8,2°C. V roce 2002 byla ve Středočeském kraji průměrná teplota 8,5 °C. Souhrnná větrná růžice pro lokalitu Mladá Boleslav ukazuje, že převládajícími větry jsou větry severozápadní a jihovýchodní. (Podrobná růžice podle tříd stabilit a rychlostí větru je uvedena v příloze č. 2 – Rozptylová studie): Tab. č. 13 Souhrnná větrná růžice – Mladá Boleslav Směr větru

S

SV

V

JV

J

JZ

Z

SZ

%

7,00

7,98

9,00

13,01

5,01

11,00

12,98

17,00

Dle odborného odhadu větrné růžice lze výskyt slabých větrů do rychlosti 2 m.s-1 a tudíž zhoršených rozptylových podmínek očekávat s četností 70,18 %, což představuje 256,2 dnů za rok. Četnost velmi stabilní a stabilní mezní vrstvy je odhadnuta na 34,87 % tj. 127,3 dnů za rok. Dále lze očekávat, že asi 80 % těchto případů se vyskytuje v zimních měsících.

Kvalita ovzduší Pro šíření znečišťujících látek v atmosféře jsou podstatné zejména dva meteorologické parametry: směr a rychlost větru a vertikální teplotní zvrstvení atmosféry. Rozptyl znečišťujících látek souvisí s teplotním zvrstvením a ovzduší, protože čím labilnější je zvrstvení, tím větší je turbulence, a proto je i lepší rozptyl škodlivin a naopak. Transport exhalací je naproti tomu závislý jen na proudění vzduchu. Vzhledem k tomu, že je krajina zájmového území na všechny strany otevřená a posuzovaný záměr se nachází v rovinné krajině, je možnost akumulace znečišťujících látek zeslabena v důsledku dobré ventilace území. Pro popsání současného stavu bylo použito údajů z tabelárních ročenek Českého hydrometeorologického úřadu pro roky 2002 a 2003. Nejbližší měřící stanice začleněné do AIM ČHMÚ (Automatický Imisní Monitoring Českého hydrometeorologického ústavu) leží v Mladé Boleslavi (kód stanice ČHMÚ 1437) a Nejbližší stanice imisního monitoringu pro oxidy dusíku leží v obci Kostelní Hlavno (kód stanice EKX 1058). Z tabelárních ročenek byly čerpány následující data, která popisují stávající imisní situaci na Mladoboleslavsku pro jednotlivé polutanty: Tab. č. 14 Oxid dusičitý – NO2 Rok 2002 2003

měřený ukazatel maximální hodinová koncentrace

Mladá Boleslav 116,8 µg.m-3 naměřeno 7.1.2002 22 µg.m-3

průměrná roční koncentrace maximální hodinová koncentrace

144,4 µg.m-3 naměřeno 28.2.2003

průměrná roční koncentrace


27,6 µg.m-3

42



Tab. č. 15 Oxidy dusíku vyjádřené jako suma NOx Rok 2002 2003

měřený ukazatel

Kostelní Hlavno

maximální hodinová koncentrace

53,0 µg.m-3 naměřeno 7.1.2002 11 µg.m-3


34,0 µg.m-3 naměřeno 2.12.2003 6 µg.m-3


Tab. č. 16 Oxid siřičitý – SO2 Rok 2002 2003

měřený ukazatel

Mladá Boleslav

maximální hodinová koncentrace

73,7 µg.m-3naměřeno 5.1.2002 9,4 µg.m-3


107,2 µg.m-3 naměřeno 3.3.2003 9,0 µg.m-3


Vzhledem ke skutečnosti, že provozovaný bodový zdroj znečišťování ovzduší (plynový kotel) bude spalovacím zdrojem dle dikce zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, budou z tohoto spalovacího zdroje do venkovního ovzduší emitovány tuhé znečišťující látky, oxidy dusíku, oxid siřičitý a oxid uhelnatý. Z důvodu spalování zemního plynu v tomto zdroji byly do výpočtu příspěvku k imisní zátěži zahrnuty pouze polutanty - oxid dusičitý, oxidy dusíku a oxid uhelnatý. Emise ostatních polutantů ze spalování zemního plynu - oxidu siřičitého, tuhých znečišťujících látek a uhlovodíků jsou minimální. Dále byly do výpočtu zahrnuty i emise ze související dopravy (příjezd k areálu) - oxidy dusíku, oxid uhelnatý a benzen. Imisní limity Zákon o ovzduší č. 86/2002 Sb. specifikuje v Nařízení vlády č. 350/2002 Sb. imisní limity pro oxid siřičitý, oxid dusičitý, oxidy dusíku, oxid uhelnatý a benzen. Imisní koncentrace vypočítané rozptylovou studií jsou porovnávány s těmito limity. V následujících tabulkách předkládáme pro přehlednost imisní limity dané Nařízením vlády č. 350/2002 Sb. Tab. č. 17 Imisní limit – SO2 Polutant

Oxid siřičitý

Průměrná hodinová koncentrace [µg.m-3] 350 350 350 350

Mez tolerance [µg.m-3] 90 60 30 -

Průměrná roční koncentrace [µg.m-3] 50 50 50 50


Mez tolerance

Datum splnění limitu

[µg.m-3] -

3.7.2002 1.1.2003 1.1.2004 1.1.2005

43



Tab. č. 18 Imisní limit – NOX a NO2 Polutant

Oxid dusičitý – NO2 Oxidy dusíku - NOx

Průměrná hodinová koncentrace [µg.m-3] 200 200 -

Mez tolerance [µg.m-3] 80 -

Průměrná roční koncentrace [µg.m-3] 40 40 30

Mez tolerance

Datum splnění limitu

[µg.m-3] 16 -

3.7.2002 1.1.2010 3.7.2002

Tab. č. 19 Imisní limit - CO Polutant Oxid uhelnatý

Maximální denní 8hodinový klouzavý průměr [mg.m-3] 10

Mez tolerance [µg.m-3] 6

Datum splnění limitu 1.1.2005

Tab. č. 20 Imisní limit - benzen Polutant

Průměrná roční koncentrace [µg.m-3] 5

benzen

Mez tolerance [µg.m-3] 5

Datum splnění limitu 1.1.2010

2. Voda Povrchová voda Z hydrologického hlediska leží zájmové území v povodí Jizery, v úseku od Kamenice po Klenici, číslo hydrologického pořadí 1-05-02. Jizera pramení v Jizerských horách na jihovýchodním svahu Smrku ve výši 919 m n. m., ústí zprava do Labe u Toušeně v 169 m n.m. Délka toku je 163,9 km, plocha povodí je 2 193,4 km2 a průměrný průtok při ústí činí 25,5 m3/s. Hlavní přítoky tvoří Jizerka, Oleška, Kamenice, Mohelka, Libuňka, Žehrovka. Většinou meandruje v široké nivě, místy se dosud zachovala stará říční ramena. Jizera patří mezi nejvodnatější toky povodí Labe a vzhledem k vhodné geologické stavbě povodí a značným samočistícím schopnostem je ve své dolní části využívána pro vodárenské účely – je zdrojem pro úpravu pitné vody v Káraném u Prahy, kde je využívána po umělé infiltraci přímo pro pitné účely. Charakteristickým znakem Jizery je výskyt i několika povodňových průtoků během roku. Jizera má v profilu nad Klenicí průměrný roční průtok 22,9 m3 a Q355 ve výši 5,96 m3/s. V okolí zájmového území se nacházejí následující vodní toky, které vtékají do Jizery: Dalovický potok (LBK 138) a Čistý potok. Tab. č. 21 Hydrologické charakteristiky pravostranných přítoků Jizery v blízkosti zájmového území Název toku

Číslo hydrolog. pořadí

Plocha povodí P (km2)

Délka údolí L (km)

Čistý potok Dalovický potok

1 – 05 – 02 – 077 1 – 05 – 02 – 079

24,313 6,822

13,0 5,0


Charakteristika povodí P/L2 0,14 0,27

Lesnatost (%) 20 10

44



Mimoto je část lokality odvodňována drobnou místní vodotečí bez trvalého průtoku, která je také pravostranným přítokem Jizery. Průměrný roční průtok v dolní části toku v Michalovicích se odhaduje na 1 – 1,3 l/s a zhruba polovinu dní v roce je bez průtoku. Zájmové území neleží v zátopovém území řeky Jizery.

Podzemní vody CHOPAV Zájmové území leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Severočeská křída, což je hydrogeologická struktura velkého vodohospodářského významu s bohatými zásobami podzemních vod. Zásoby podzemních vod se zde vytvářejí v sedimentech hydrogeologických kolektorů cenomanského a turonského stáří. Turonská zvodeň má volnou hladinu a dosahuje mocnosti až 150 m. Turonský kolektor je zásobován atmosférickými srážkami v místech, kde tyto sedimenty vystupují na den. Cenomanská zvodeň má střední mocnost 40 – 60 m. Je napájena na výchozech cenomanských vrstev u lužické poruchy. Turonské vody se řadí převážně do hydrogenuhličitanové formace vápníkové facie, celková mineralizace se pohybuje od 100 mg/l do 300 mg/l. Kvalita vod je velice dobrá. Cenomanské vody jsou stejné formace a facie jako turonské vody, celková mineralizace je o něco vyšší: 150 – 600 mg/l. Zásadním rozdílem je vysoký obsah radionuklidů, v průměru se pohybuje v hodnotách 10 – 30 Bq/l. Jako zdroj pitné vody tedy slouží pouze turonská zvodeň. Tato zásobárna je předmětem vyhlášeného CHOPAV Severočeská křída. Cenomanská zvodeň je pro tyto účely vzhledem ke svému obsahu radionuklidů nevyužitelná. Zájmové území Vzhledem ke geologické stavbě území a pedologickým poměrům (Česká křídová pánev, jizerské zlomy, sousedství Jizery s hladinou vody 70 m pod úrovní zájmového území – 208 m n. m., kódy BPEJ) lze konstatovat, že oběh podzemních vod v zájmovém území je převážně mělký a rychlý a jednotlivé samostatné hydrogeologické struktury jsou málo rozsáhlé. Významnější trvalé zvodně se nacházejí ve sníženinách.

3. Geomorfologické, geologické a hydrogeologické poměry Geomorfologie území Zájmové území lze zařadit do těchto vyšších geomorfologických celků: Provincie:

Česká Vysočina

Soustava (subprovincie):

Česká tabule

Oblast :

Středočeská tabule

Celek:

Jizerská tabule

Podcelek:

Středojizerská tabule

Okrsek:

Skalská tabule


45



Skalská tabule je členitá pahorkatina s erozně denudačním reliéfem rozsáhlých strukturně denudačních plošin pliocenního až staropleistocenního stáří, často se sprašovými pokryvy. Morfologicky je povrch terénu mírně všesměrně se svažující od kóty 285 m n. m., která se nachází v centrální části hřiště. Severovýchodní hranici areálu tvoří příkrý, místy skalnatý svah svažující se k řece Jizeře, železničnímu tělesu a komunikaci I/38. Severozápadně i jižně se nacházejí zemědělské plochy svažující se k severozápadu a k jihu. Geologické poměry

Zdroj: internet, portál MŽP ČR, ČÚZK, ČGS


46



Lokalita se nachází na okraji křídové plošiny tvořené opukami a vápnitými pískovci. Tyto horniny byly v geologicky mladších dobách překryty dalšími sedimenty – aluviálními (terasové písky a štěrkopísky) a fluviálními (spraše). Na některých svažitějších místech došlo k eroznímu smyvu spraší a půdotvorným substrátem se tak stávají štěrkopísky či křídové sedimenty. Ty také místy vystupují na den v podobě skalních výchozů v prudkém svahu západního břehu Jizery.


47



Hydrogeologie

Zdroj: internet, portál MŽP ČR, ČÚZK, ČGS Záměr se nachází v hydrogoelogickém rajónu č. 441 „Jizerský turon“ náležející do skupiny rajonů Jizerská křída (č. 44). V rajonu se nacházejí dva kolektory podzemních vod křídové pánve. Bazální kolektor A je vázán na aleurity a psamity cenomanského stáří, má průlinově puklinovou propustnost. Je odvodňován jižním a jihovýchodním směrem. Chemické složení podzemních vod je typu Ca-HCO3, případně Na-Ca-HCO3, pro vodárenské využití tak vyžadují většinou jednostupňovou separaci Fe a dezinfekci. Vodohospodářsky významnější kolektor C je vázán na psamity a aleurity turonského stáří, má puklinově průlinovou propustnost. Odvodňován je prostřednictvím kvarterních sedimentů do místních a hlavní erozní báze. Chemické složení podzemních vod je typu Ca-HCO3, pro vodárenské využití je nutné provádět úpravy jednostupňovým odželezňováním, dezinfekcí, případně i eliminací amoniakálního dusíku. U obou kolektorů je oběh podzemních vod plynulý a není ovlivněn tektonickými prvky, infiltrační plochy leží na ploše rajonu. Zranitelnost podzemních vod je velká až střední. Zájmové území leží v oblasti tvořené vápnitojílovými, vápnitými a křemitými pískovci jizerského souvrství západně od Jizery a prachovci, pískovci a slepenci perucko-korycanského souvrství. V okolí Bukovna se pak nachází regionální izolátor se zvýšenou propustností v přípovrchové zóně rozpukání, jehož hlavní součásti tvoří vápnité jílovce (slínovce) a prachovce teplického souvrství. Michalovická skládka jihozápadně od zájmového území vytváří antropogenní uloženiny. V údolní nivě Jizery tvoří fluviální a deluviofluviální písčité hlíny, hlinité písky a písčité štěrky průlinový kolektor.


48



4. Flóra Biogeografické začlenění Území je součástí Benátského bioregionu. Bioregion zahrnuje plošiny na vápnitých pískovcích s pokryvy spraší a s úzkými zaříznutými suchými údolími. Vyznačuje se teplomilnou biotou 2. (bukovo-dubového) vegetačního stupně tvořenou dubohabrovými háji, na jihozápadním okraji i teplomilnými doubravami. Acidofilní doubravy jsou zastoupeny na svazích údolí. V současné době v bioregionu dominují pole, ale zachovaly se i větší plochy lesů, zpravidla nepůvodních borů a akátin, avšak se zbytky velmi hodnotných doubrav a dubohabřin. Značná část bioregionu byla osídlena souvisle již od neolitu. Lesy v současnosti pokrývají asi šestinu plochy. Na nelesních plochách převažují agrikultury, přirozené travinobylinné porosty se zachovaly pouze na prudkých svazích, v nivě Jizery a některých přítoků. V bioregionu bylo dosud vyhlášeno velmi málo chráněných území. Patří k nim např. NPP Radouč, motivovaná exklávním výskytem vzácných rostlin, PP Prutník nebo PP Stará Jizera. Reliéf má charakter členité pahorkatiny s výškovou členitostí 75 – 110 m, ve východní části pak ploché pahorkatiny s členitostí 30 – 75 m. Typická nadmořská výška bioregionu je 240 – 340 m. Fytogeografie Zájmové území se z hlediska fytogeografického členění ČR nachází v Českém termofytiku, fytogeografickém okrese 12 - Dolní Pojizeří. Potenciální přirozená vegetace Dle mapy potenciální přirozené vegetace ČR (Neuhäuslová, 1998) představují v zájmovém území potenciální přirozenou vegetaci černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi – Carpinetum) ze svazu dubohabřin a lipových doubrav (Carpinion). Stromové patro dubohabřin tvoří dominantní dub zimní (Quercus petraea) a habr (Carpinus betulus), s častou příměsí lípy (Tilia cordata, na vlhčích stanovištích T. platyphyllos), dubu letního (Quercus robur) a stanoviště náročných listnáčů (jasan – Fraxinus excelsior, javor klen – Acer pseudoplatanus, javor mléč – Acer platanoides, třešeň – Cerasus avium). Dobře vyvinuté keřové patro nalezneme pouze v prosvětlených porostech. Charakter bylinného patra určují mezofilní druhy, především byliny (Hepatica nobilis, Galium sylvaticum, Campanula persicifolia, Lathyrus vernus, L. niger, Asarum europaeum, Pyrethrum corymbosum, Viola reichenbachiana, aj.), méně často trávy (Festuca heterophylla, Poa nemoralis).

Aktuální vegetace zájmového území Vegetace zájmového území byla sledována v rámci terénních průzkumů provedených v průběhu roku 2004 (viz příloha č.3). Plánovaná výstavba golfového hřiště je situována na ploché terase řeky Jizery. Aktuální vegetaci zájmového území představují agrocenózy, tzn. společenstva kulturních rostlin (polních plodin, které se v průběhu let mění) a na ně vázaná společenstva polních plevelů. V době průzkumu byla na části plochy pěstována cukrovka, na části obiloviny. Z hlediska vegetace se tedy jedná o - E K O L A group, spol. s r.o. -

49



antropogenně ovlivněné ekosystémy s nepůvodními porosty. Z hojných rostlinných druhů je možné jmenovat především: bér zelený (Setaria viridis), hlaváček letní (Adonis aestivalis), merlík mnohosemenný (Chenopodium polyspermum), oves hluchý (Avena fatua), hluchavka bílá (Lamium album). Rozvoj těchto plevelných druhů je však potlačován používáním pesticidů. V západní části terasy, podél ostré hrany, za kterou terasa Jizery příkře spadá do údolí vlastního toku, leží starý sad. Jsou zde vysázeny především třešně (Cerasus avium), řidčeji hrušně (Pyrus communis) a ojediněle ořešáky (Juglans regia) a švestky (Prunus domestica). Sad není využívaný ani ošetřovaný a zarůstá především javorem babykou (Acer campestre), dubem letním (Quercus robur) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior). V době průzkumu již zde byly zahájeny zemní práce – odstraňování vegetace buldozerem. Ve zbytcích vegetace, ponechaných kolem stromů a na okraji plochy byly zjištěny např. následující druhy rostlin: kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), svízel přítula (Galium aparine), orsej jarní (Ficaria bulbifera), pupkovec pomněnkovitý (Omphalodes scorpioides), konopice rolní (Galeopsis tetrahit), rozrazil břečťanolistý (Veronica hederifolia), černýš lesní (Melampyrum sylvaticum), zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides), sadec konopáč (Eupatorium canabium) aj. Shrnutí Na bývalé terase řeky Jizery, na lokalitě určené k vybudování golfového hřiště a doprovodných zařízení, byly zjištěny antropogenně přeměněné ekosystémy. V současné době jsou využívány zemědělsky. Zásahem nebudou ohroženy přírodní hodnoty lokality. Na lokalitě nebyly nalezeny žádné chráněné a ohrožené druhy cévnatých rostlin ve smyslu vyhlášky č. 395/1992 Sb. Dva taxony zjištěné v zájmovém území jsou zařazeny do Redukované verze Černého a Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Procházka, 2001). Jedná se o následující druhy pupkovec pomněnkový (Omphalodes scorpioides) a hlaváček letní (Adonis aestivalis). V souvislosti s výstavbou golfového areálu dojde k jejich dotčení. Zmíněné cenné druhy rostlin se však běžně vyskytují i v širším okolí.

5. Fauna Zájmové území se nachází v Benátském bioregionu. Fauna bioregionu je ryze hercynská, se západními vlivy (ježek západní, ropucha krátkonohá). Vyznačuje se mozaikou zbytků xerotermních společenstev v převažující kulturní stepi (z měkkýšů – např. suchomilka rýhovaná) a maloplošných lesních porostů (z měkkýšů např. závornatka kyjovitá). Vzácné menší vodoteče patří do pásma pstruhového, v dolních tocích parmového. Jizera náleží do cejnového pásma, v horní části ještě s dozníváním parmového pásma. Stojaté vody jsou velmi vzácné, nížinného charakteru. K významným druhům bioregionu patří: savci – ježek západní (Erinaceus europaeus), obojživelníci – ropucha krátkonohá (Bufo kalamita), skokan štíhlý (Rana dalmatina), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), měkkýši – trojzubka stepní (Chondrula tridens), žitovka obilná (Granaria frumentum), suchomilka rýhovaná (Helicopsis striata), bezočka šídlovitá (Cecilioides acicula), vřetenatka mnohozubá (Laciniaria plichta), závornatka kyjovitá (Clausilia pumila), řasnatka břichatá (Macrogastra ventricosa), sudovka žebernatá (Sphyradium doliolum).


50



Aktuální fauna zájmového území Sledovaná lokalita je tvořena v převážné míře polními ekosystémy (97 % zájmového území), na části se nachází lesní biotop. Z hlediska biodiverzity je nejvýznamnější spodní a střední část lesa (na něž sportovní areál nezasahuje), k nejchudším biotopům patří obdělávané pole. V průběhu roku 2004 byly v zájmovém území a jeho širším okolí provedeny zoologické průzkumy, které podrobně zmapovaly aktuální faunu zájmového území. Entomologický průzkum Pro posouzení stavu společenstev na sledovaném území byla vybrána čeleď Carabidae, ve které jsou jednotlivé druhy zařazeny do bioindikačních skupin (reliktní, adaptibilní, eurytopní druhy). Reliktnost střevlíkovitých (Carabidae) udává hodnotu sledovaného území a jeho antropogenního ovlivnění. Podrobný entomologický průzkum se seznamem všech nalezených druhů, zjištěných v daném území, je součástí přílohy č.3 tohoto oznámení. Sledovaná lokalita je tvořena především polními a částečně lesními biotopy s několika druhy běžných Carabidae. Porosty keřů a menších stromů nabízejí úkryt řadě běžnějších druhů. Celkem bylo na sledované lokalitě zjištěno 51 druhů střevlíků (Carabidae). 25 z nich je označeno za eurytopní, zbývajících 26 druhů jako adaptabilní (Hůrka, Veselý a Farkač 1996). Žádný reliktní druh nebyl metodou zemních pastí ani individuálním sběrem zaznamenán. Z hlediska Vyhlášky MŽP č. 395/92 Sb. a zvláště chráněných druhů stojí za zmínku výskyt jednoho druhu rodu Brachinus (B. crepitans) a dvou druhů rodu Carabus (C. scheidleri, C. ullrichi). Celý rod Brachinus a oba druhy rodu Carabus jsou zařazeny mezi zvláště chráněné druhy podle citované vyhlášky a patří mezi ohrožené druhy, nicméně jejich populace nebudou ohroženy likvidací v důsledku realizace záměru. Na sledované ploše nebyl prováděnými metodami zaznamenán žádný druh, který by vyžadoval specifické podmínky zachovalého biotopu a byl by tedy zařazen do kategorie nejreliktnějších druhů. Dále bylo nalezeno několik jedinců mravenců druhu Formica fusca. Celý rod Formica je dle vyhlášky MŽP 395/1992 Sb. chráněn jako ohrožený druh. Nicméně nebylo nalezeno mraveniště, které by bylo záměrem zasaženo a vyžadovalo tak například záchranný transfer. Výsledky entomologického průzkumu ukazují, že studovaná lokalita není, co se týče fauny bezobratlých, nijak bohatá ani významná. Obojživelníci (Amphibia) a plazi (Reptilia) V průběhu průzkumu byly mimo areál zastiženi jedinci skokana (Rana sp.). Dle údajů Studie vlivů zóny individuálního bydlení Mladá Boleslav – Michalovice (Terplan 2000) byl v přilehlé lokalitě zastižen skokan hnědý (Rana temporaria) a z plazů slepýš křehký (Anguis fragilis) – dle vyhlášky 395/1992 Sb. zvláště chráněný druh v kategorii druh silně ohrožený. Ptáci (Aves) V zájmovém území se vyskytují běžné druhy ptáků, a to brhlík lesní (Sitta europaea), červenka obecná (Erithacus rubecula), drozd zpěvný (Turdus philomelos), holub hřivnáč (Columba palumbus), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), káně lesní (Buteo buteo), konipas bílý - E K O L A group, spol. s r.o. -

51



(Motacilla alba), koroptev polní (Perdix perdix), kos černý (Turdus merula), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), poštolka obecná (Falco tinnunculus), rehek domácí (Phoenicurus ochruros), skřivan polní (Alauda arvensis), sojka obecná (Garrulus glandarius), stehlík obecný (Carduelis carduelis), straka obecná (Pica pica), strnad obecný (Emberiza citrinella), sýkora babka (Parus palustris), sýkora modřinka (Parus cearuleus), sýkora koňadra (Parus major), špaček obecný (Sturnus vulgaris), vrabec domácí (Pazder domesticus). Mimoto byla zastižena koroptev polní (Perdix perdix), která je zařazena jako ohrožený druh dle vyhlášky 395/1992 Sb. Je vázána na polní ekosystém, proto výstavba záměru její populaci pravděpodobně ovlivní. Nebyl upřesněn druh nalezeného strakapouda (Dendrocopus sp.), nicméně tyto druhy jsou vázány na lesní ekosystémy a ty záměrem v podstatě dotčeny nebudou. Dle přírodovědného průzkumu Terplanu byli v přilehlé lokalitě zaznamenáni ještě bažant obecný (Phasianus colchicus), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicunis), vrána obecná šedá (Coivus corone comix), vrabec polní (Pazder montanus) aj. Savci (Mammalia) V zájmovém území se vyskytují následující běžné druhy hlodavců: hraboš polní (Microtus arvalis), myšice křovinná (Apodemus sylvaticus), norník rudý (Clethrionomys glareolus). Z hmyzožravců byli nalezeni rejsek malý (Sorex minutus) a rejsek obecný (Sorex araneus). V rámci přírodovědného průzkumu pro Studii vlivů zóny individuálního bydlení Mladá Boleslav – Michalovice (Terplan 2000) byly v přilehlé lokalitě zastiženy další běžné středoevropské fauny kulturní krajiny, jako např. srnec obecný (Capreolus capreolus), kuna skalní (Martes foina), liška obecná (Vulpes vulpes), králík divoký (Oryctolagus cuniculus), zajíc polní (Lepus europaeus), krtek obecný (Talpa eurropaea), veverka obecná (Sciunrs vulgaris) – zvláště chráněný druh dle Vyhl. MŽP ČR č. 395/1992 Sb. v kategorii druh ohrožený.


52



D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ I. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti 1. Vlivy na obyvatelstvo Sociální a ekonomické důsledky Golfové hřiště bude poskytovat obyvatelům možnost aktivního odpočinku. Obyvatelstvo bude mít novou možnost jak trávit volný čas. Již samotná realizace záměru bude mít pozitivní vliv na tvorbu nových pracovních příležitostí. V souvislosti s následným provozem golfového areálu vznikne 25 nových pracovních míst. Kromě vzniku nových pracovních míst je možné předpokládat, že realizace hřiště bude mít vliv na zvýšení počtu zakázek u stávajících služeb v terciální sféře. Golfové hřiště bude mj. příjmovou složkou pro obecní rozpočet. Vybudováním golfového hřiště dojde ke zvýšení známosti obce a zatraktivnění dané lokality. Je možné pozorovat pozitivní vliv na lokální rozvoj.

2. Vlivy na zdraví obyvatel Hluk Nepříznivé účinky hluku na lidské zdraví jsou obecně definovány jako morfologické nebo funkční změny organizmu, které vedou ke zhoršení jeho funkcí, ke snížení kompenzační kapacity vůči stresu nebo zvýšení vnímavosti k jiným nepříznivým vlivům prostředí. K obecně nepříznivým zdravotním účinkům hluku patří např. poškození sluchového aparátu v pracovním prostředí, vliv na kardiovaskulární systém a nepříznivé ovlivnění spánku. Obecně se předpokládá i možný negativní vliv hluku na imunitní a hormonální systém či mentální zdraví. Hygienický limit by měl být takový, aby ani po celoživotní expozici nezpůsobila škodlivina poškození zdraví nebo ovlivnění důležité funkce. Na tomto principu jsou založeny i hygienické normativy nejvýše přípustných hladin akustického tlaku A v pracovním i životním prostředí, které jsou obsažené v nařízení vlády č. 88/2004 Sb. Výše uvedené normy jsou ve shodě se zahraničními limity. Nutno však zdůraznit, že i při dodržení hladin akustického tlaku A, které jsou požadovány nařízením vlády č. 88/2004 Sb. nebude zajištěna plná ochrana citlivých osob, tj. minimálně 3 - 5 % po zdravotní stránce a asi u 15 % osob nezabráníme vzniku pocitu rozmrzelosti z hluku. Ekvivalentní hladina akustického tlaku A 60 dB ve dne a 50 dB v noci představuje krajní meze pro obytné prostředí sídelních útvarů z hlediska zdravotního.


53



Hodnocení expozice a charakterizace rizika Z hlediska zdravotního stavu nedojde k průkazné změně akustické situace u vybraných výpočtových bodů (viz příloha č. 1 Akustická studie, kap.D I.4. Vlivy na akustickou situaci). Obslužná doprava související s golfovým hřištěm nebude přispívat k zhoršení akustické situace. Hygienické limity pro denní i noční dobu budou dodrženy. Lze předpokládat, že negativní vliv hluku způsobovaného záměrem na lidské zdraví bude zanedbatelný.

Ovzduší NO2 Oxid dusičitý nemá karcinogenní účinky. Jako bezpečnou prahovou koncentraci škodlivého účinku této látky můžeme uvažovat hodnotu 40 µg.m-3, která je v současné legislativě zakotvena jako imisní limit. V hodnocení rizik tedy uvažujeme z hlediska bezpečnosti RBC(NO2) = 40 µg.m-3. V zájmovém území se nebudou vyskytovat koncentrace NO2, které by představovaly riziko z hlediska zdraví obyvatel. V žádném bodě nedojde k překročení hygienických limitů pro NO2. Benzen Benzen je klasifikován dle US EPA, ACGIH, NIOSH, EU, IARC jako prokázaný humánní karcinogen. Nařízení vlády č. 350/2002 Sb. uvádí imisní limit pro benzen ve výši 5 µg.m-3, s termínem dosažení k roku 2010. Také koncentrace benzenu zdaleka nedosáhnou hygienických limitů.

3. Vlivy na ovzduší Hodnocení vlivů na ovzduší bylo provedeno na základě rozptylové studie, která tvoří samostatnou přílohu č. 2 tohoto oznámení. Jako modelové znečišťující látky jsou posuzovány NO2, NOX, CO a benzen. Výsledky výpočtu platné pro všechny znečišťující látky Výpočet byl proveden pro pravidelnou síť uzlových bodů a pro 9 referenčních bodů umístěných v okolí posuzovaného záměru. Vypočtené maximální krátkodobé a průměrné roční koncentrace presentují imisní zátěž území způsobenou maximálním provozem investičního záměru. Maxima krátkodobých koncentrací nejsou nejlepší charakteristikou znečištění ovzduší daného místa, protože nedávají žádnou informaci o četnosti výskytu těchto hodnot. Ta závisí zejména na četnosti výskytu inverzí a na větrné růžici. Ve skutečnosti se nejvyšší koncentrace vyskytují jen po krátký čas několika hodin nebo desítek hodin během roku. Navíc jsou maxima více ovlivněná konfigurací zvolených elementů silnic, a proto je přesnost jejich výpočtu nižší. Lepší charakteristikou je průměrná roční koncentrace, která obsahuje i vliv větrné růžice a tedy i vliv četnosti výskytu krátkodobých koncentrací. Kromě toho je méně ovlivněna náhodnými skutečnostmi, takže přesnost jejího výpočtu je vyšší. Proto může být spíše považována za míru znečištění ovzduší v daném bodě.


54



Vypočtené znečištění ovzduší NO2 Z následující tabulky č. 21 vyplývá, že maximální krátkodobé koncentrace NO2 způsobené dopravou po sledovaných komunikacích zdaleka nepřekročí imisní limit 200 µg/m3 v žádném místě sledovaného území ani za nepříznivých rozptylových podmínek. Nejvyšších hodnot (0,0078 µg/m3) budou dosahovat v referenčním bodu č. 4 – Zahrádky. Tato koncentrace představuje příspěvek ve výši 0,004% imisního limitu. Průměrné roční koncentrace NO2 způsobené automobilovým provozem dosáhnou na celém sledovaného území jen velmi nízkých hodnot řádu setin ng/m3 .Všechny tyto hodnoty jsou velmi nízké ve srovnání s imisním limitem 40 µg/m3 platným pro rok 2002. Na vypočtených hodnotách ročních průměrů se bude doprava vyvolaná provozem golfového hřiště podílet v nejzatíženějším referenčním bodu č. 1 – Michalovice – sv. Michael ve výši 0,00008 µg/m3 . Tato koncentrace představuje 0,0002 % imisního limitu. Vliv nárůstu znečištění ovzduší způsobeného dopravou ze záměru tedy bude zanedbatelný. Tab. č. 22 Příspěvek k imisní zátěži - oxid dusičitý Maximální hodinové koncentrace

Číslo Referenční body

Třída stability ovzduší

[µg.m-3]

Rychlost větru

Směr větru

Průměrná roční koncentrace

[m.s-1]

[st.]

[µg.m-3]

1

Michalovice - Sv. Michael

0,0028

2

1,5

2296

0,00008

2

Podlázky - křižovatka

0,0013

4

1,5

3318

0,00001

3

Mladá Boleslav - sv. Barbora

0,0016

3

1,5

2218

0,00002

4

Zahrádky

0,0078

1

1,5

1185

0,00004

5

Lom

0,0054

1

1,5

1137

0,00005

6

Újezd

0,0048

1

1,5

881

0,00007

7

Hřiště - jih

0,0025

2

1,5

114

0,00002

8

Nad Strání

0,0027

2

1,5

3342

0,00003

9

Mladá Boleslav – okraj zástavby

0,0016

4

1,5

2264

0,00003

Vypočtené znečištění ovzduší NOx Tab. č. 23 Příspěvek k imisní zátěži – oxidy dusíku Maximální hodinové koncentrace



[µg.m-3]

Rychlost větru

Směr větru


[m.s-1]

[st.]

[µg.m-3]

1


0,0214

2

1,5

296

0,00058

2


0,0060

4

1,5

318

0,00008

3


0,0090

3

1,5

218

0,00010

4

Zahrádky

0,0537

1

1,5

185

0,00023

5

Lom

0,0355

1

1,5

137

0,00028

6

Újezd

0,0369

1

1,5

81

0,00054

7

Hřiště - jih

0,0169

2

1,5

14

0,00015

8

Nad Strání

0,0182

2

1,5

342

0,00020

9


0,0094

3

1,5

263

0,00015


55



Maximální krátkodobé koncentrace NOx dosáhnou nejvyšších hodnot (0,0537 µg/m3) v referenčním bodu č. 4 - Zahrádky. Tato hodnota však není s čím srovnat, protože imisní limit pro maximální krátkodobé koncentrace NOx byl zrušený. Průměrné roční koncentrace NOx vystoupí nejvýše na 0,00058 µg/m3 v referenčním bodu č.1 – Michalovice – sv. Michael. Tato hodnota představuje 0,0019 % stanoveného imisního limitu vyhlášeného na ochranu ekosystémů. Imisní limit 30 µg/m3 pro průměrnou roční koncentraci NOx nebude v žádném sledovaném místě ani zdaleka dosažený.

Vypočtené znečištění ovzduší benzenem Tab. č. 24 Příspěvek k imisní zátěži - benzen Maximální hodinové koncentrace



[µg.m-3]

Rychlost větru

Směr větru


[m.s-1]

[st.]

[µg.m-3]

1


0,0003

2

1,5

295

0,000007

2


0,0001

4

1,5

318

0,000001

3


0,0001

2

1,5

218

0,000001

4

Zahrádky

0,0006

1

1,5

185

0,000003

5

Lom

0,0004

1

1,5

139

0,000003

6

Újezd

0,0005

1

1,5

81

0,000007

7

Hřiště - jih

0,0002

2

1,5

15

0,000002

8

Nad Strání

0,0002

2

1,5

342

0,000003

9


0,0001

3

1,5

262

0,000002

Benzen je emitován pouze ze související dopravy. Nejvyšší krátkodobé koncentrace benzenu 0,6 ng/m3 jsou v referenčním bodu č. 4 – Zahrádky. Imisní limit pro krátkodobé koncentrace benzenu není stanovený, vypočtené hodnoty je možné srovnat pouze s přípustnou průměrnou denní hodnotou 15000 ng/m3, protože vypočtené průměrné denní hodnoty koncentrací benzenu by byly nižší než krátkodobá maxima. Z toho je zřejmé, že krátkodobé koncentrace benzenu způsobené dopravou v celé sledované oblasti v žádném případě nedosáhnou nebezpečně vysokých hodnot. Roční průměry koncentrací benzenu budou nejvyšší (0,007 ng/m3 ) v referenčních bodech č. 6 Újezd a č. 1 Michalovice – sv. Michael. Tato koncentrace představuje příspěvek ve výši 0,00014 % imisního limitu. Z toho vyplývá, že průměrné znečištění ovzduší benzenem způsobené dopravou po sledovaných komunikacích v okolí golfového hřiště bude velmi nízké.


56



Vypočtené znečištění ovzduší CO Tab. č. 25 Příspěvek k imisní zátěži pro polutant - oxid uhelnatý Maximální hodinové koncentrace



[µg.m-3]

Rychlost větru

Směr větru


[m.s-1]

[st.]

[µg.m-3]

1


0,0692

3

1,5

299

0,00161

2


0,0204

4

1,5

320

0,00024

3


0,0279

3

1,5

220

0,00031

4

Zahrádky

0,2340

1

1,5

185

0,00092

5

Lom

0,1784

1

1,5

135

0,00114

6

Újezd

0,1254

1

1,5

65

0,00162

7

Hřiště - jih

0,0463

3

1,5

13

0,00041

8

Nad Strání

0,0542

2

1,5

342

0,00057

9


0,0304

3

1,5

268

0,00046

Imisní zátěž způsobená provozem spalovacích zdrojů ve sportovně rekreačním areálu v Michalovicích společně se související dopravou pro polutant oxid uhelnatý je nejvyšší 0,2340 µg.m-3 pro maximální hodinové koncentrace v referenčním bodu č. 4 - Zahrádky. Tato koncentrace je bezvýznamná proti hodnotě maximálního denního osmihodinového klouzavého průměru, který je stanoven ve výši 10 mg.m-3. Závěr Obslužná automobilová doprava spolu s působením stacionárního zdroje záměru (kotel K1) nezpůsobí svými emisemi nadměrné znečištění ovzduší NO2, NOx, CO ani benzenem. Průměrné roční koncentrace všech sledovaných znečišťujících látek budou v celém území mnohem nižší než příslušné imisní limity. Vliv posuzovaného záměru – Golfové hřiště Mladá Boleslav - je minimální a z hlediska ochrany ovzduší (z hlediska imisní zátěže) lze vyhodnotit tento záměr při řádném provozu jako nevýznamný, který nezpůsobí zhoršení kvality ovzduší v posuzované lokalitě. Závěrečná pozn.: V průběhu zpracování oznámení došlo k drobným změnám v plánovaném záměru. Původně uvažované tenisové kurty v areálu realizovány nebudou. Oproti údajům uvedeným v rozptylové studii tedy ve skutečnosti nebude realizována obslužná doprava související s využitím tenisových kurtů. Výsledky rozptylové studie jsou platné i pro nový stav. Celkový objem dopravy související s provozem areálu bude menší a výsledky rozptylové studie jsou tedy na straně bezpečnosti.


57



4. Vlivy na akustickou situaci Výstavba Při výstavbě budou používány stroje s hladinami akustického tlaku do hodnoty LAeq = 80 dB v 10 m. Jedná se zejména o grejdr na skrývku zeminy a rypadlo. Pracovní nasazení strojů bude během dne cca 8 hodin. Ostatní stavební stroje nebudou již tak výrazným zdrojem hluku. Ani u obslužné dopravy staveniště není předpokládaná větší intenzita. Pokud bude stavba golfového hřiště probíhat před dostavbou a kolaudací sousedícího obytného areálu, není třeba žádných protihlukových opatření. V případě, že již budou domy v užívání, je třeba při práci v blízkosti jihozápadní hranice golfového areálu limitovat nasazení rypadla a grejdru. Jedná se o práci ve vzdálenosti menší než 80 m od hranice soukromých pozemků rodinných domů. Maximální doba jejich provozu by neměla překročit: •

4 hodiny denně při průměrné vzdálenosti strojů 50 m od hranice pozemků

•

6 hodin denně při průměrné vzdálenosti strojů 60 m od hranice pozemků

•

7 hodin denně při průměrné vzdálenosti strojů 70 m od hranice pozemků.

Provoz Pro zájmové území byl vytvořen pomocí výpočtového programu HLUK+ rovinný matematický model a v kontrolních bodech byly vypočteny ekvivalentní hladiny akustického tlaku A. Protože v současné době není známo přesné umístění rodinných domů sousedícího obytného areálu, který je ve výstavbě, kontrolní body byly umístěny na hranice pozemků. Výška kontrolních bodů byla zvolena v úrovni +3 m nad terénem. Umístění výpočtových bodů je patrné z obrázku 2, popisy bodů jsou uvedeny spolu s vypočtenými hodnotami v následující tabulce č. 26.


58



Obr. 2 Schéma výpočtových bodů pro posouzení hluku z dopravy

Parkoviště golfu

Vjezd do areálu

Silnice III/2595

Modely akustických situací zájmového území byly vytvořeny pro tři stavy: Stav 0:

Rok 2015 bez výstavby golfového areálu uvažována doprava na silnici III/2595

Stav 1:

Rok 2015 po výstavbě golfového areálu uvažována doprava na silnici III/2595 + obslužná doprava vně i uvnitř areálu

Stav 1a:

Rok 2015 po výstavbě golfového areálu uvažována pouze obslužná doprava vně i uvnitř areálu

Stav 1b:

Rok 2015 po výstavbě golfového areálu uvažována pouze obslužná doprava uvnitř areálu pro 8 nejhlučnějších hodin

Pro uvažované stavy bylo provedeno vyhodnocení ekvivalentních hladin akustického tlaku A v kontrolních bodech na hranici nejbližších pozemků rodinných domů. Tab. č. 26 Vypočtené ekvivalentní hladiny akustického tlaku A, LAeq (dB), rok 2015, denní období Kontrolní bod 1 – hranice pozemku u vjezdu ze silnice III/2595 2 – hranice pozemku u vjezdu do areálu

Výška výp.bodu

Stav 0

Stav 1

Stav 1a

Stav 1b

3 3

43,9 34,7

48,3 45,2

46,4 44,8

28,2 42,5


59



Kontrolní bod 3 – hranice pozemku u parkoviště pro golf 4 – hranice pozemku u parkoviště pro golf

Výška výp.bodu

Stav 0

Stav 1

Stav 1a

Stav 1b

3 3

34,3 33,0

47,0 42,5

46,8 42,0

43,6 43,3

Na obrázku 3 jsou vyznačena izofonová pásma a zvýrazněna izofona 50 dB pro stav 1 (stávající doprava + obslužná doprava vně i uvnitř areálu). Obr. 3 Izofonová pásma pro stav 1, rok 2005, denní období

Vyhodnocení hluku z dopravy Pro všechny uvažované stavy v žádném kontrolním bodě na hranici pozemků nově budované obytné zástavby není překročena hodnota LAeq= 50 dB pro den. Noční provoz areálu není uvažován, není ho proto třeba hodnotit. Výpočty prokázaly, že v zájmovém území je splněn denní hlukový limit Nařízení vlády LAeq,p= 55 dB pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích i limit LAeq,p= 50 dB z dopravy na neveřejných komunikacích. Závěr Na základě výsledků akustické studie konstatujeme, že předložený záměr výstavby Golfového hřiště Mladá Boleslav je v souladu s požadavky nařízení vlády č.88/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.502/2000 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.


60



Závěrečná pozn.: V průběhu zpracování oznámení došlo k drobným změnám v plánovaném záměru. Původně uvažované tenisové kurty v areálu realizovány nebudou. Oproti údajům uvedeným v akustické studii tedy ve skutečnosti nebude realizována obslužná doprava související s využitím tenisových kurtů. Výsledky akustické studie jsou platné i pro nový stav. Celkový objem dopravy související s provozem areálu bude menší a výstupy akustické studie jsou tedy na straně bezpečnosti.

5. Vlivy na vodu Vliv na charakter odvodnění oblasti a vodárenské využití zájmového území Nepředpokládá se, že by při budování a realizaci záměru došlo ke změnám charakteru odvodnění oblasti. Plánovaný odběr vody z řeky Jizery ve výši 10 l/s pro zavlažování hřiště neovlivní průtok vody v řece. Odběr podléhá rozhodnutí příslušného vodoprávního úřadu. Realizací záměru nebudou ohroženy žádné jímací zdroje vody ani minerální prameny. Vliv na hydrogeologické charakteristiky Záměr neovlivní hladinu podzemních vod, která se nachází několik metrů pod úrovní terénu. Terénní úpravy v rámci modelace překážek budou uskutečněny maximálně do hloubky 0,8 m. Režim podzemních vod, tj. směr proudění ani vydatnost nebudou ovlivněny. Hydrogeologické a hydrologické poměry nebudou záměrem dotčeny. Vliv na jakost vod Ovlivnění kvality vody za běžného provozu se neočekává. Případnou kontaminaci podzemních vod mohou způsobit havárie, popř. havarijní stav některých zařízení – hrozí nebezpečí kontaminace: •

úniky pohonných a mazacích médií z dopravních mechanizmů a parkovacích prostor,

•

úniky splaškových vod,

•

znečištěnými srážkovými vodami, u nichž však k částečnému odbourávání kontaminantů dochází v zóně aerace a především v půdním profilu (kyselé deště s obsahy toxických látek).

Za nejvážnější možné potenciální kontaminanty považujeme ropné látky, používané pro hnací jednotky dopravních mechanizmů (maziva, oleje, nafta, benzin) použitých při výstavbě záměru. Tyto látky po proniknutí do horninového prostředí ulpívají na povrchu minerálních zrn, odkud jsou atmosférickými srážkami vyplavovány do podzemních vod, nebo v případě rozsáhlejšího úniku horninovým prostředím pronikají až na hladinu podzemní vody. Při zachování běžných technologických opatření (viz. kapitola D IV.) lze vliv na jakost vod minimalizovat. Závěr Realizací záměru (vytvořením zatravněných ploch) dojde ke zlepšení retenční schopnosti půdy – zlepší se jímání atmosférických srážek a plynulost odtoku přívalových srážkových vod. Zatravněním dojde také k omezení rizika vodní eroze.


61



Závěrem lze konstatovat, že záměr bude mít minimální vliv na vodu.

6. Vlivy na půdu Vliv na rozsah a způsob užívání půdy Golfové hřiště je navrženo na celkové ploše 62,85 ha, z toho cca 61,96 ha tvoří zemědělská půda. Upřesňující vyhodnocení předpokládaných důsledků uvažovaného záměru na zábor zemědělského půdního fondu bylo provedeno v rámci změny č. 2.3 Územního plánu města Mladá Boleslav (schválena 30. 6. 2005). Zemědělský půdní fond dotčený záměrem je nyní z hlediska kultur zařazen převážně do trvalých travních porostů. Z hlediska BPEJ se jedná převážně o půdy I. třídy ochrany ZPF (BPEJ 3.09.00, 3.10.00), dále půdy III., IV. a V. třídy ochrany. Na lokalitě nebyly provedeny meliorace. Záměr golfového hřiště je dominantním záměrem využití celé lokality. Z hlediska zásahu do krajiny a zásahu do zemědělského půdního fondu se jedná o záměr zásadně nenarušující základní funkce krajiny, tj. ekostabilizační, půdoochrannou a estetickou. Z tohoto důvodu je i přes nespornou kvalitu orné půdy záměrem vhodným do příměstského urbanizovaného území. Realizace záměru si vyžádá trvalé vynětí ze ZPF v rozsahu max. 5 ha, z čehož činí cca 3,42 ha trvalý zábor pro rybochovná zařízení. Trvalé vynětí ze ZPF pro účely realizace rybochovných zařízení již bylo schváleno příslušným orgánem ochrany zemědělského půdního fondu (KÚ Středočeského kraje). Zásahem do zemědělského půdního fondu bude výstavba odpališť (0,55 ha), pískových překážek (0,11 ha) a jamkovišť (0,83 ha), k čemuž je zapotřebí trvalé vynětí ze ZPF. Jedná se o plochy, při kterých dochází k vybrání původního půdního profilu a k jeho náhradě dle povahy plochy. Předpokládaný rozsah trvalého vynětí ze ZPF pro tyto plochy bude do 1,5 ha. Dále je třeba zdůraznit, že kromě herních prvků zůstává lokalita určená pro využití golfového hřiště i nadále nezastavitelnou. Změnou kultury, která ovlivní příznivě zejména estetickou funkci krajiny, bude realizace vodních ploch. Hráze rybníků budou vhodně ozeleněny a vytěžená zemina bude uložena na deponii a využita pro úpravu terénu v místě situování akumulační nádrže. Tato vyvýšená plocha bude rovněž vhodně ozeleněna, následně pravidelně udržována a zakomponována do reliéfu golfového hřiště. Pozemky určené k plnění funkcí lesa budou záměrem dotčeny v rozsahu cca 0,89 ha (trvalý zábor PUPFL). Bude odlesněn pás o výměře přibližně 0,56 ha a tyto pozemky budou následně zakategorizovány jako trvalý travní porost. Zbývající část dotčeného lesního porostu bude ponechána jako stromy rostoucí mimo les - sídelní zeleň. Vzhledem ke stávající kvalitě lesního porostu nebude znamenat odlesnění části výběžku významný negativní vliv na pozemky PUPFL. Hospodaření na okolních lesních pozemcích nebude taktéž ohroženo.

Znečištění půdy K znečištění půdy může dojít během výstavby únikem pohonných a mazacích látek z dopravních a stavebních mechanismů.


62



Toto nebezpečí lze minimalizovat zabezpečením strojů proti úniku ropných látek, preventivní a pravidelnou údržbou veškeré mechanizace, modernizací strojového parku a dodržováním bezpečnostních opatření při manipulaci s těmito látkami. Změna místní topografie, vliv na stabilitu a erozi půdy V případě realizace záměru nedojde k zásadním změnám stávajícího terénu. Vybudováním odpališť, jamkovišť a pískových překážek nad současnou úroveň terénu dojde pouze k lokální změně topografie. Zatravněním dojde k snížení rizika vodní a větrné eroze.

7. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Při provozu areálu se nepředpokládá znečištění horninového prostředí ani žádné další negativní vlivy na geologické prostředí.

8. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Vlivy na flóru Z hlediska floristického pokrytí je zájmové území tvořeno převážně ornou půdou, částí lesa a doprovodnou vegetací okolí cest. Výstavbou golfového hřiště dojde k zániku polního biotopu. Jedná se o biotop vytvořený a silně ovlivněný člověkem, s kulturami obilovin a okopanin v lánech, pravidelně ošetřovaných herbicidy. Realizací záměru však dojde k druhovému zpestření vegetace a ke vzniku trvalého travního porostu – tj. k omezení větrné a vodní eroze díky celosezónnímu krytu. Ve sledovaném území nebyly nalezeny chráněné druhy rostlin ve smyslu vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. Dva taxony zjištěné v zájmovém území jsou zařazeny do Redukované verze Černého a Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Procházka, 2001). V souvislosti s výstavbou golfového areálu dojde k jejich dotčení (resp.likvidaci). Zmíněné cenné druhy rostlin se však vyskytují i v širším okolí a není tedy riziko jejich zničení v dané lokalitě. Technické zásahy by proto měly být prostorově omezeny na nezbytnou míru.

Vlivy na faunu Z entomologického hlediska není hodnota území nijak vysoká. Poměrně malá druhová diverzita poukazuje na značné ovlivnění krajiny činností člověka. Z hlediska biodiverzity je nejvýznamnější spodní a střední část lesa, k nejchudším biotopům patří obdělávané pole. V průběhu entomologického průzkumu, v místě plánovaného golfového hřiště, byly nalezeny dva ohrožené druhy (dle Vyhlášky č. 395/1992 Sb.) rodu Carabus (C. scheidleri, C. ullrichi) a jeden ohrožený druh rodu Brachinus (B. crepitans). K dalším ohroženým druhům patří všichni zástupci rodu Formica spp. Záměrem nebudou ohroženy populace jmenovaných druhů, neboť druhy se vyskytují i v okolí a vzhledem k tomu nehrozí riziko zničení dané populace. V okolí se navíc nachází dostatek biotopů, kde tyto druhy mohou najít náhradní útočiště.


63



Při ornitologickém průzkumu byl v zájmovém území zjištěn 1 zvláště chráněný druh spadající dle zákona č. 114/1992 Sb. do kategorie ohrožených druhů – koroptev polní (Perdix perdix). Tento druh se však vyskytuje i v blízkém okolí na plochách stejného a podobného charakteru, a proto se nejedná o zásadní ohrožení, případně likvidaci populace koroptve v této oblasti. K přímému ovlivnění v důsledku terénních prací může dojít u drobných savců. Vzhledem k plošnému rozšíření těchto druhů v širším okolí a celkové vitalitě jejich populací však nemůže dojít k jejich vyhubení. Ovlivnění živočišné říše bude ve srovnání s vlivy na rostliny menší. Většina nejpohyblivějších druhů bude z lokalit vypuzena. Tito jedinci budou hledat útočiště v nejbližším okolí, kde je dostatek obdobných biotopů k osídlení. Vzhledem k tomu nepovažujeme v dotčeném zájmovém území případný úbytek živočišných populací za významný. K zásahu do populací zvláště chráněných živočichů je dle zákona č. 114/1992 Sb. třeba povolení orgánu ochrany přírody.

9. Vlivy na ÚSES, VKP a systém NATURA 2000 Realizací záměru nebudou dotčeny ani ohroženy žádné stávající prvky ÚSES. V nejbližším okolí realizovaného záměru se nachází tato biocentra a biokoridory: LBC 170, LBC 169 a NRBK 16 a NRBK 5. Záměr se uskuteční v ochranné zóně nadregionálního biokoridoru č. 5 a 16. Legislativa zde nevymezuje zvláštní ochranné podmínky, nicméně je žádoucí zachovat v tomto území index míry využití území. Vzhledem k tomu, že v území dojde vlivem realizace záměru k omezení intenzivního zemědělství, orná půda byla převedena na trvalé travní porosty, lze konstatovat, že z hlediska vlivu na ÚSES bude mít záměr výstavby golfového hřiště pozitivní vliv. Navíc realizace golfového hřiště není nevratným krokem, který by v budoucnu neumožnil přechod např. k lučním ekosystémům. Na základě stanoviska č. j. 10804/2005/OŽP Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 23. 8. 2005 lze vyloučit významný vliv předloženého záměru na evropsky významné lokality a ptačí oblasti stanovené příslušnými vládními nařízeními. Vlivy na VKP V rámci realizace golfového hřiště nedojde k zásahům do významných krajinných prvků navržených k registraci dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Nejbližší VKP navržený k registraci (Újezd) se nachází směrem na jih od zájmového území, severně od vrcholu kopce Hradisko (270 m n. m; viz mapa č. 1). Záměrem nebudou dotčeny žádné VKP registrované nebo navržené k registraci dle zákona č. 114/1992 Sb. Dojde pouze k dotčení části lesa (VKP jmenovaný dle zákona č. 114/1992 Sb.) v rozsahu 0,89 ha. Vlivy na ekosystémy Záměr zahrnuje převážně agroekosystémy, které budou dotčeny v rozsahu cca 61,96 ha. Orná půda byla převedena na trvalé travní porosty, což je z hlediska ekosystémů v dané lokalitě pozitivní krok.


64



Pozemky určené k plnění funkcí lesa budou záměrem dotčeny v rozsahu celkově cca 0,89 ha v podobě trvalého záboru PUPFL. Předpokládá se, že z celkového plánovaného trvalého záboru bude odlesněn pás o výměře přibližně 0,56 ha a dané pozemky budou následně zakategorizovány jako trvalý travní porost. Zbývající část lesního porostu bude ponechána jako stromy rostoucí mimo les - sídelní zeleň. Po konzultaci provedené na odboru životního prostředí Magistrátu města Mladá Boleslav je výše popsaná změna využívání s ohledem na stávající kvalitu lesního porostu možná.

10. Vlivy na krajinu a krajinný ráz Plánovaná výstavba golfového areálu je situována na ploché terase řeky Jizery, která je v současnosti zemědělsky využívána. Při výstavbě hřiště budou provedeny nezbytné terénní úpravy. Některé části hřiště (jamkoviště, odpaliště, pískové překážky) se budou nacházet nad současnou úrovní terénu. Součástí jednotlivých drah budou i vodní překážky (rybochovné nádrže). K zásadním změnám stávajícího terénu však nedojde. Kromě pravidelně udržovaných ploch (odpaliště, jamkoviště, ferveje) budou plochy mezi jednotlivými prvky pokud možno zachovány s původní vegetací – travním porostem, křovinami, stromy. Dle plánu sadových úprav budou osázeny dalšími autochtonními dřevinami. Zatravněním dojde ke snížení rizika vodní a větrné eroze. Hráze rybníků budou vhodně ozeleněny a vytěžená zemina bude uložena na deponii a využita pro úpravu terénu v místě situování akumulační nádrže. Tato vyvýšená plocha bude rovněž vhodně ozeleněna, následně pravidelně udržována a zakomponována do reliéfu golfového hřiště. Vliv skládky, která sousedí se zájmovým územím, může být eliminován výsadbou rychle rostoucích pionýrských dřevin, které budou tvořit clonu proti zápachu a zároveň připraví území pro původní dřevinnou skladbu. Vzhledem k rozsahu a charakteru záměru nepředpokládáme negativní vliv na krajinu a krajinný ráz. Z hlediska zásahu do krajiny se jedná o záměr zásadně nenarušující základní funkce krajiny, tj. ekostabilizační, půdoochrannou a estetickou – např. realizace vodních ploch ovlivní velmi příznivě zejména estetickou funkci krajiny.

11. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech Možnost vzniku havárií a dopad na okolí Potenciální možnost vzniku havárií souvisí s: •

provozem nákladních automobilů a další techniky při výstavbě areálu (hrozí úkapy ropných látek)

•

provozem osobních aut v rámci areálu golfového hřiště (hrozí úkapy ropných látek)


65



•

požárem

•

přerušením dodávek energie (nebude mít vliv na možné ohrožení životního prostředí)

•

selháním lidského faktoru (riziko ohrožení kvality životního prostředí vlivem selhání lidského faktoru je minimální)

Dopady na okolí Případná havárie ropných a provozních látek by mohla ovlivnit kvalitu povrchových a podzemních vod v širokém okolí. Preventivní opatření Z hlediska prevence ropné havárie je třeba dodržovat technologickou kázeň a provádět důslednou průběžnou kontrolu zařízení. V prvé řadě je třeba: •

zabezpečit důsledné dodržování ochranných opatření proti možnosti znečištění povrchových i podzemních vod dopravním provozem,

•

mít k dispozici sanační prostředky se sorpční schopností pohlcovat látky nepolárního charakteru (Vapex, Perlit apod.),

•

pro případ úniku ropných derivátů mít vypracovaný havarijní plán schválený vodoprávním orgánem.

Pro případ vzniku požáru mít k dispozici odpovídající počet ručních hasících přístrojů pro lokalizaci požáru menšího rozsahu. Následná opatření Pokud dojde ke kontaminaci menšího množství zeminy (úkapy, apod.), je třeba tento znečištěný materiál okamžitě odstranit vhodným způsobem. V případě většího úniku ropných látek dodržovat zásady a postupy uvedené v havarijním plánu, zejména: •

zabránit jakémukoliv dalšímu úniku ropných látek,

•

sanovat postižené lokality materiály sajícími nebo vázajícími ropné produkty (Vapex, Kurol),

•

co nejrychleji uložit zachycené ropné produkty do vhodných nádob.

II. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci Uváděné vlivy mají lokální charakter, a to jak z hlediska zasaženého území, tak i populace. Přesnější definování rozsahu vlivů je předmětem předchozích kapitol. Podíl záměru na celkové zátěži zájmového území je možné považovat za minimální.


66



III. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice Předkládaný záměr nebude představovat nepříznivý vliv přesahující státní hranice.


67



IV. Opatření k prevenci, kompenzaci nepříznivých vlivů

vyloučení,

snížení,

popřípadě

Fáze příprav •

V rámci plánovaných vegetačních úprav golfového areálu preferovat autochtonní druhy dřevin.

•

Zpracovat provozní a havarijní řády provozu jednotlivých objektů.

•

Zásah do biotopu chráněných živočichů dle zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění je třeba projednat s příslušným orgánem ochrany přírody. Fáze výstavby

•

Z důvodů vyloučení rizika možného znečištění půd a podzemních vod úkapy ropných látek je nutné kontrolovat pravidelně stav dopravních a stavebních mechanismů při výstavbě areálu.

•

V případě úniku ropných látek neprodleně zahájit sanační práce a s kontaminovanou zeminou a vodou zacházet podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a souvisejících prováděcích předpisů.

•

V průběhu výstavby areálu dbát na dobrý technický stav vozidel, aby nedocházelo ke zvyšování hladin akustického tlaku.

•

Ve smyslu ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., § 22 a § 23, kdy při výkopových pracích může dojít k narušení archeologických nálezů a situací, jež bude třeba zachránit a zdokumentovat, vzniká potřeba archeologického výzkumu dle zmíněného zákona v aktuálním znění. Tento výzkum hradí investor. Z uvedeného vyplývá nezbytná spolupráce s archeologem, který by měl jak před zahájením tak i po celou dobu stavební akce sledovat průběh zemních prací (tj. archeologický dohled), aby mohl včas reagovat na vzniklé situace. Archeologické pracoviště pověřené dohledem nad touto akcí by mělo být včas seznámeno s definitivními záměry investora a se způsobem provedení akce ze strany zhotovitele, aby mohlo včas zajistit potřebné odborné kapacity. Fáze provozu

•

Nově vzniklé trvalé travní porosty je třeba pravidelně kosit.

•

V případě, že bude vyprodukováno více jak 50 kg nebezpečných odpadů za kalendářní rok, je investor podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, povinen zasílat každoročně hlášení o druzích odpadů, jejich množství a způsobech nakládání s nimi příslušnému okresnímu úřadu.

•

Pro shromažďování odpadů používat vhodných sběrných nádob a zajistit jejich zneškodnění podle platné legislativy. Snažit se o maximální recyklaci obalů, případně umožnit jejich využití jako druhotné suroviny.

•

Nebezpečné odpady skladovat zvlášť, zajistit evidenci odpadů a zneškodnění oprávněnými osobami.

•

Vymezit prostory pro třídění odpadu.

•

Zajistit úklid obslužné komunikace a odstavných ploch.


68



•

Minimalizovat posypy chloridy při údržbě zpevněných ploch areálu.

•

Kontrolovat účinnost a funkčnost lapačů ropných látek na parkovacích plochách.


69



V. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitosti, které se vyskytly při specifikaci vlivů Hluk a ovzduší Neurčitost plyne ze současných znalostí o intenzitách a přerozdělení dopravy. Z toho plynou nejistoty ve výpočtech, které jsou založeny na těchto intenzitách dopravy (tj. hluková a imisní studie). Faktorem, který omezuje přesnost matematického modelování, je i výhled předpokládaného provozu na komunikační síti, kdy je obecně odhadována technologická úroveň vozového parku a jeho emisní parametry na základě znalostí současných technologií a trendů obměny vozového parku v České republice. Pro silnici III/2595 nejsou k dispozici oficiální údaje ŘSD ČR o intenzitách dopravy. Použité intenzity dopravy na posuzované komunikaci byly převzaty z akustické studie pro zónu individuálního bydlení v Michalovicích (Horák, 2003).


70



E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Předmětem posuzování je záměr „Golfové hřiště Mladá Boleslav“ – jedná se o veřejný sportovně rekreační areál. Tento záměr je řešen v jedné variantě. Akustická studie je řešena ve dvou variantách pro výhledový rok 2015 - varianta 0 (pouze vliv ostatní dopravy bez realizace golfového areálu) a varianta 1 (vliv obslužné dopravy golfového hřiště a vliv ostatní dopravy). V rozptylové studii byl porovnáván výhledový stav se stávajícím stavem znečištění ovzduší.

ZÁVĚR Ze zpracování oznámení záměru vyplynuly následující závěry:

• Golfové hřiště Mladá Boleslav je plánováno na pozemcích v k.ú. Podlázky u Mladé Boleslavi. • Záměr se uskuteční v ochranné zóně nadregionálního biokoridoru č. 5 (Jizera) a 16 (Pojizeří), avšak nebude mít podstatný vliv na oba samotné NRBK. • Záměrem nebudou dotčeny žádné prvky ÚSES registrované nebo navržené k registraci dle zákona č. 114/1992 Sb. • Záměrem nebudou ohroženy žádné jímací zdroje vody ani minerální prameny. Záměr nebude mít významný vliv na kvalitu a množství povrchových ani podzemních vod. • Během výstavby ani provozu areálu se nepředpokládá změna hydrogeologických charakteristik. • Půdy dotčené záměrem tvoří především černozemě ilimerizované na spraši a hnědozemě, včetně slabě oglejených forem na spraších. • Pozemky, které budou záměrem dotčeny se řadí především do I. třídy ochrany zemědělského půdního fondu. • Zemědělský půdní fond dotčený záměrem je nyní z hlediska kultur zařazen převážně do trvalých travních porostů. • Realizace záměru si vyžádá trvalé vynětí ze ZPF v rozsahu max. 5 ha, z čehož činí 3,42 ha trvalý zábor pro rybochovná zařízení. Pro realizaci jamkovišť, odpališť, apod. se počítá s trvalým záborem max. 1,5 ha zemědělské půdy. • Záměrem budou dále dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa v rozsahu celkově cca 0,89 ha v podobě trvalého záboru PUPFL. • Pro všechny uvažované stavy v žádném kontrolním bodě na hranici pozemků nově budované obytné zástavby není překročena hodnota LAeq= 50 dB pro den. • V zájmovém území je splněn denní hlukový limit Nařízení vlády LAeq,p= 55 dB pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích i limit LAeq,p= 50 dB z dopravy na neveřejných komunikacích.


71



• Obslužná automobilová doprava spolu s působením stacionárního zdroje záměru (kotel K1) nezpůsobí svými emisemi nadměrné znečištění ovzduší NO2, NOx,CO ani benzenem. Průměrné roční koncentrace všech sledovaných znečišťujících látek budou v celém území mnohem nižší než příslušné imisní limity. • Z hlediska ochrany ovzduší (z hlediska imisní zátěže) lze vyhodnotit posuzovaný záměr při provozu jako nevýznamný, který nezpůsobí zhoršení kvality ovzduší v posuzované lokalitě. • Ve sledovaném území nebyly nalezeny chráněné druhy rostlin ve smyslu vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. Dva zjištěné taxony nacházející se v zájmovém území jsou zařazeny do Redukované verze Černého a Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Procházka, 2001). V souvislosti s výstavbou golfového areálu dojde k jejich dotčení (resp. likvidaci). Zmíněné cenné druhy rostlin se však vyskytují i v širším okolí. • V průběhu entomologického a ornitologického průzkumu v roce 2004 bylo v místě plánovaného golfového hřiště nalezeno pět ohrožených druhů živočichů (dle Vyhlášky č. 395/1992 Sb.). Jejich populace však nebudou záměrem ohroženy, neboť v okolí se nachází dostatek biotopů, kde se tyto druhy nacházejí a mají útočiště. • Plánovaný záměr povede ke změně stávajícího využívání příslušných pozemků. • Realizace výstavby golfového hřiště a jeho následný provoz by neměl přinést významné negativní dopady na životní prostředí. Případné negativní vlivy (měrné imise, hluk atd.), které přicházejí v úvahu po dobu výstavby jsou pouze dočasné a neměly by vést ke zhoršení stávajícího stavu životního prostředí. • Lze konstatovat, že přímé nebo nepřímé vlivy související s vlastní realizací a následným provozem oznamovaného záměru by při dodržování obecně závazných právních předpisů neměly vytvářet nebo zvyšovat zdravotní rizika trvale bydlících obyvatel, resp. příležitostných návštěvníků v širším okolí zájmového území. • Navrhovaný záměr nebude mít žádné nepříznivé vlivy přesahující státní hranice. • Záměr „Golfové hřiště Mladá Boleslav“ bude mít i kladné vlivy, zejména v sociálně ekonomické sféře. Současný rekreační potenciál zájmového území a jeho blízkého okolí bude posílen. • Celkově lze vyhodnotit záměr „Golfového hřiště Mladá Boleslav“ jako únosný z hlediska vlivů na životní prostředí.

Záměr „Golfové hřiště Mladá Boleslav“ lze při respektování navrhovaných opatření doporučit k realizaci.


72



F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení

•

Mapové přílohy

Mapa č. 1 – Situování záměru a přírodní poměry v oblasti (měřítko 1:10 000) Mapa č. 2 – Komplexní návrh Golfového hřiště Mladá Boleslav (měřítko 1:2880) Mapa č. 3 – BPEJ Golfového hřiště Mladá Boleslav (měřítko 1:2880) Mapa č. 4 – Schválená změna č. 2.3. ÚPSÚ Mladá Boleslav (měřítko 1:5000) •

Fotodokumentace


73



G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Stručný popis záměru Záměrem „Golfové hřiště Mladá Boleslav“ je vybudování veřejného golfového hřiště a obslužných objektů celého areálu. Řešené území je na severovýchodě ohraničeno souvislým lesním porostem, na jihozápadě silnicí III. třídy č. 2595 Michalovice - Bukovno, na severozápadě je hranice zájmového prostoru určena hranicí katastrálního území Podlázky u Mladé Boleslavi. Na jihovýchodě sousedí s plochou zóny individuálního bydlení Michalovice. Záměr bude sloužit k veřejným sportovně rekreačním aktivitám – ke hře golfu. Sportovní areál bude prostorem pro aktivity volného času v podobě golfové hry. Golfové hřiště bude mít 18 jamek. Součástí doprovodných ploch budou cvičné plochy pro golf, zázemí a parkoviště (cca 60 aut). Příjezd k areálu bude zajištěn ze silnice III. třídy Michalovice – Bukovno. Odtud bude zajištěn příjezd po místních komunikacích. Záměr je v oznámení řešen v jedné variantě. Prostorové řešení vychází z dispozic lokality. Z variant posuzovaných v předcházející prostorové studii záměru byl vybrán návrh umístění klubové činnosti v rámci polyfunkčního objektu občanské vybavenosti, který bude situován v navazující lokalitě pro bydlení Michalovice v ploše občanské vybavenosti. Pro hodnocení vlivu na ovzduší a hlukovou situaci byly zpracovány samostatné studie, které tvoří přílohu tohoto oznámení. Ostatní vlivy byly hodnoceny v rámci oznámení. Územní plán Platnou územně plánovací dokumentací města Mladá Boleslav, konkrétně změnou č. 2.3 územního plánu sídelního útvaru Mladá Boleslav schválenou 30.6.2005 a vyhlášenou obecně závaznou vyhláškou č. 10/2005, byla mj. vymezena plocha se závazným funkčním regulativem využití území RSG – rekreace, sport – golfová hřiště v rozsahu 74,54 ha. Pro situování zahradnictví a nezbytného souvisejícího technického zázemí byla vymezena plocha ZS1 – zeleň sídelní o ploše 0,50 ha, pro situování klubového zařízení byla vymezena plocha OV3 – občanská vybavenost specifická – klubová zařízení. Záměr bude realizován na výše uvedených funkčních plochách, v souladu s vymezenými regulativy. Voda Zájmové území leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Severočeská křída. Během výstavby ani provozu areálu se nepředpokládá změna hydrogeologických a hydrologických poměrů.


74



Záměr neovlivní hladinu podzemních vod, která se nachází několik metrů pod úrovní terénu. Terénní úpravy v rámci modelace překážek budou uskutečněny maximálně do hloubky 0,8 m. Režim podzemních vod, tj. směr proudění ani vydatnost nebudou ovlivněny. Nepředpokládá se, že by při budování a realizaci záměru došlo ke změnám charakteru odvodnění oblasti. Plánovaný odběr vody z řeky Jizery ve výši 10 l/s pro zavlažování hřiště neovlivní průtok vody v řece. Rovněž nebudou ohroženy žádné jímací zdroje vody ani minerální prameny. Splaškové odpadní vody budou odděleně od dešťových vod odváděny do městské kanalizace na centrální čistírnu odpadních vod. Jejich množství bude adekvátní spotřebě pitné vody. Kvalitativně se bude jednat o splaškové vody komunálního charakteru. S produkcí technologické odpadní vody se v době výstavby areálu nepočítá. Při provozu restauračního zařízení budou vznikat mastné odpadní vody z kuchyně. Pro zachycení mastnot v odpadních vodách bude uvnitř nebo vně objektu osazen odlučovač tuků. Shromážděný odloučený tuk bude likvidován jako odpad podle příslušné legislativy. Odloučená voda bude dále odváděna s ostatní splaškovou vodou do splaškové kanalizace. Dešťové odpadní vody budou v prostorách areálu odvodněny do nově budované dešťové kanalizace nebo budou přirozeným vsakem vody infiltrovat do podloží. Dešťové odpadní vody ze zpevněné plochy parkoviště, u kterých lze předpokládat možnost kontaminace ropnými látkami, budou zachyceny pomocí odlučovače ropných látek. Koncentrace ropných látek na výstupu z odlučovače by měla být méně než 0,2 mg/l. Poté budou dešťové vody svedeny do kanalizační přípojky. Voda pro zázemí klubu bude získávána z veřejného vodovodu. Realizací záměru (vytvořením zatravněných ploch) dojde ke zlepšení retenční schopnosti půdy – zlepší se jímání atmosférických srážek a plynulost odtoku přívalových srážkových vod. Zatravněním dojde také k omezení rizika vodní eroze. Záměr nebude mít významný vliv na kvalitu a množství povrchových ani podzemních vod.

Půda Golfové hřiště je navrženo na celkové ploše 62,85 ha, z toho cca 61,96 ha tvoří zemědělská půda. Stávající zemědělská plocha, která v současné době již přímo navazuje na hranici zastavěného území lokality pro bydlení Michalovice, však již nebude nadále zemědělsky využívána. Součástí realizace golfového hřiště bude výsadba izolační, skupinové stromové a keřové zeleně a dále budou do území zakomponovány dva rybochovné rybníky. Z celého areálu se předpokládá, že celkový trvalý zábor zemědělské půdy nepřesáhne 5 ha, z čehož činí 3,42 ha trvalý zábor pro rybochovná zařízení. Souhlas příslušného orgánu ochrany ZPF KÚ Středočeského kraje k trvalému odnětí pro účely realizace rybochovných zařízení již byl udělen. Zemědělský půdní fond dotčený záměrem je nyní z hlediska kultur zařazen převážně do trvalých travních porostů. Z hlediska BPEJ se jedná převážně o půdy I. třídy ochrany ZPF (BPEJ 3.09.00, 3.10.00) - bonitně nejcennější půdy. Na lokalitě nebyly provedeny meliorace. Vzhledem k tomu, že vodní plochy a zařízení na akumulaci a distribuci vody budou realizovány jako samostatné vodohospodářské dílo a pohyb návštěvníků golfového hřiště a techniky pro údržbu herních ploch bude usměrňován po označených travnatých plochách (není plánována


75



výstavba komunikačního systému v prostoru hřiště), dojde ke snížení potřeby plochy zemědělské půdy určené k trvalému odnětí. Pro realizaci odpališť, jamkovišť a bankrů se tedy nepředpokládá trvalý zábor ZPF větší než 1,5 ha. Pozemky určené k plnění funkcí lesa budou záměrem dotčeny v rozsahu celkově cca 0,89 ha v podobě trvalého záboru PUPFL. Předpokládá se, že bude odlesněn pás o výměře cca 0,56 ha a dané pozemky budou následně zakategorizovány jako trvalý travní porost. Zbývající část lesního porostu bude ponechána jako stromy rostoucí mimo les - sídelní zeleň. Po konzultaci provedené na odboru životního prostředí Magistrátu města Mladá Boleslav je výše popsaná změna využívání s ohledem na stávající kvalitu lesního porostu možná. Ovzduší Pro posouzení vlivu záměru na kvalitu ovzduší byla zpracována rozptylová studie, která tvoří přílohu č. 2 tohoto oznámení. Doprava vyvolaná provozem golfového hřiště v obci Mladá Boleslav spolu s působením stacionárního zdroje záměru (kotel K1) nezpůsobí svými emisemi nadměrné znečištění ovzduší NO2, NOx, CO ani benzenem. Průměrné roční koncentrace všech sledovaných znečišťujících látek budou v celém území mnohem nižší než příslušné imisní limity. Celkový provoz golfového hřiště nepovede k žádnému významnému zvýšení znečištění ovzduší v posuzované lokalitě. Z hlediska imisní zátěže lze záměr vyhodnotit jako nevýznamný. Hluk Pro posouzení vlivu záměru na hluk byla zpracována samostatná akustická studie, která tvoří přílohu č. 1 tohoto oznámení. Pro všechny uvažované stavy v žádném kontrolním bodě na hranici pozemků nově budované obytné zástavby není překročena hodnota 50 dB pro den. Noční provoz areálu není uvažován, není ho proto třeba hodnotit. Dle výpočtů je v zájmovém území je splněn denní hlukový limit Nařízení vlády LAeq,p= 55 dB pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích i limit LAeq,p= 50 dB z dopravy na neveřejných komunikacích. Posuzovaný záměr nebude způsobovat vibrace, které by vykazovaly hodnoty a frekvence, překračující povolené limitní hodnoty, které jsou stanoveny z hlediska ochrany lidského zdraví nebo vlivů na stabilitu a trvanlivost okolních stavebních objektů. Fauna, flóra, ekosystémy Záměr zahrnuje převážně agroekosystémy (trvalé travní porosty), které budou dotčeny v rozsahu cca 61,96 ha. Ve sledovaném území nebyly nalezeny chráněné druhy rostlin ve smyslu vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. Dva zjištěné taxony jsou zařazeny do Redukované verze Černého a Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Procházka, 2001). V souvislosti s výstavbou golfového areálu dojde k jejich dotčení. Zmíněné cenné druhy rostlin se však vyskytují i v širším okolí. Technické zásahy v souvislosti s realizací záměru navíc budou prostorově omezeny na nezbytnou míru.


76



V průběhu entomologického a ornitologického průzkumu v roce 2004 bylo v místě plánovaného golfového hřiště nalezeno pět ohrožených druhů živočichů (dle Vyhlášky č. 395/1992 Sb.). Jejich populace však nebudou záměrem ohroženy, neboť v okolí se nachází dostatek biotopů, kde se tyto druhy také vyskytují a kde mají svá útočiště. Vzhledem k tomu nepovažujeme případný úbytek živočišných populací za významný. Realizací záměru nebudou ohroženy žádné stávající prvky ÚSES. Záměr se uskuteční v ochranné zóně nadregionálního biokoridoru č. 5 a 16. Vzhledem k tomu, že v území dojde vlivem výstavby golfového hřiště k omezení intenzivního zemědělství, lze konstatovat, že záměr bude mít na ÚSES pozitivní vliv. Posuzovaný záměr se nedotýká žádného registrovaného VKP či prvku navrženého k registraci dle zákona č. 114/1992 Sb. Dojde pouze k dotčení části lesa (VKP jmenovaný dle zákona č. 114/1992 Sb.) v rozsahu 0,89 ha. Předpokládá se, že z celkového plánovaného trvalého záboru PUPFL (0,89ha) bude odlesněn pás o výměře přibližně 0,56 ha a dané pozemky budou následně zakategorizovány jako trvalý travní porost. Zbývající část lesního porostu bude ponechána jako stromy rostoucí mimo les - sídelní zeleň.

Krajinný ráz Posuzovaný záměr je umístěn v krajině s výrazně antropogenními rysy. Krajinný ráz širšího zájmového území tvoří především rozsáhlé zemědělské kultury (pole, sady) doplněné řadou remízků, soliterní zeleně. Stabilizační lesní a luční porosty tvoří jen malou část místní krajiny. Významným přírodním liniovým prvkem procházejícím územím je řeka Jizera a na ní navazující niva. Důležitou součástí krajiny je také antropogenní složka tvořená plochami obytné zástavby, liniovými stavbami (místními komunikacemi, elektrickým vedením) či umělými dominantami v podobě vodárenské věže. Nejvýznamnější krajinnou dominantou je zřícenina hradu Michalovice (Putna) ze 13. století, která je viditelná z širokého okolí. Areál s navrhovanými travnatými plochami spolu s izolační zelení, skupinovou stromovou a keřovou výsadbou a vodními plochami by měl vytvořit pozvolný přechod od intenzivně zemědělsky využívané krajiny k nivě Pojizeří. Zdravotní rizika Nepředpokládá se, že by výstavba areálu měla mít vliv na zdravotní rizika obyvatelstva. Následné využívání záměru obyvatelstvem bude mít spíše pozitivní vliv na jeho zdraví. (Při golfové hře se uplatňuje jeden z nejpřirozenějších pohybů – chůze. Golfová hra má mj. pozitivní vliv na lidskou psychiku.) V zájmovém území se nebudou vyskytovat koncentrace NO2, které by představovaly riziko z hlediska zdraví obyvatel. V žádném bodě nedojde k překročení hygienických limitů pro NO2.


77



H. PŘÍLOHY

•

Vyjádření příslušného stavebního úřadu (Magistrát města Mladá Boleslav) k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace ze dne 13. 10. 2005

•

Stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody (Krajský úřad Středočeského kraje) dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., z hlediska důsledků koncepcí a záměrů na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti ze dne 23. 8. 2005

•

Stanovisko archeologické památkové péče k záměru (Okresní muzeum v Mladé Boleslavi) ze dne 25. 1. 2001

•

Vyjádření Krajského úřadu Středočeského kraje (odbor životního prostředí a zemědělství) k použití zemědělské půdy k nezemědělským účelům na pozemcích v k.ú. Podlázky za účelem stavby rybochovného zařízení ze dne 21.9. 2005

•

Stanovisko Povodí Labe k rybochovnému zařízení v k. ú. Podlázky ze dne 24.10. 2005


78



Literatura Obecná Kolektiv autorů, 1992: Atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva ČSFR. ČSAV, Praha. Culek M. a kol., 1996: Biogeografické členění České republiky. ENIGMA, Praha. ČSN ISO 1996 - 1, 2, 3. Popis a měření hluku prostředí. ČNI, Praha, 1992. Dostál J., 1992: Velký klíč k určování rostlin. Academia, Praha. Havel B., 2001: Riziková analýza. Parkovací dům Pardubice, OHS Svitavy. Kubát K., Hrouda L. a kol., 2002: Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha, 928 p. Květena ČR 1. - 7. díl. Academia, Praha. Metodický pokyn odboru lesa a půdy MŽP č.j. 00LP/1067/96 ze dne 1.10. 1996 Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí... Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování a hodnocení a řízení kvality ovzduší Nařízení vlády č. 88/2004 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Neuhäuslová Z. a kol., 1998: Mapa potenciální přirozené vegetace ČR. Academia, Praha. Nováková B. a kol., 1991: Zeměpisný lexikon ČR. Obce a sídla A – M. Academia, Praha. Procházka F., 2001: Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky. In: Příroda 18. AOPK ČR, Praha. Quitt E., 1971: Klimatické oblasti Československa. In: Studia Geographica 16. Geogr. úst. ČSAV, Brno. SZÚ Praha, 1998: Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí - subsystém 3 „ Zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku " - odborná zpráva za rok 1997. SZÚ, Praha. SZÚ Praha, 2000: Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí - subsystém 1 „Monitoring zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k venkovnímu a vnitřnímu ovzduší " - odborná zpráva za rok 1999. SZÚ, Praha. Vyhláška č. 279/1997 Sb., o oceňování majetku Vyhláška č. 381/2002 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů a Seznam nebezpečných látek WHO, 1999 : Guidelines for Air Quality, Geneva. WHO, 1999 : Guidelines for Community Noise, Geneva. Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), v platném znění Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP a jeho příloha č. 3 v platném znění (zákon č. 93/2004 Sb.) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění


79



Související bezprostředně se záměrem GOLFER, 2004: Sportovně – rekreační areál Mladá Boleslav – Michalovice. Prostorová studie (průvodní a souhrnná zpráva, podklad pro přípravu procesu pro ÚR) Kuncová J., Vysoký V., Majer P., 2004: Zpráva z biologického průzkumu plánovaného Areálu pro sjezdové lyžování a golfového hřiště Michalovice u Mladé Boleslavi Terplan a.s., 2000: Studie vlivů zóny individuálního bydlení Mladá Boleslav - Michalovice na životní prostředí. Mapové podklady Digitální mapy oblasti v měřítku 1 : 10 000 (Zabaged – ČÚZK Praha) čtverce: 10060704, 10060706, 10080704, 10080706


80



Datum zpracování oznámení: 15.11.2005 Zpracovatel oznámení: Renata Holubová, interní spolupracovník, EKOLA group, spol. s r.o., Praha Ing.

Zuzana Mattušová, interní spolupracovník, EKOLA group, spol. s r.o., Praha

Ing.

Libor Ládyš, EKOLA group, spol. s r.o., Praha

(osvědčení o odborné způsobilosti č.j. 3772/603/OPV/93 ze dne 8.6. 1993) Osoby, které se podílely na zpracování oznámení: Ing.

Lenka Čtvrtníková, externí spolupráce, firma EKOBEST s. r. o., Pardubice

Mgr.

Pavel Dušek, interní spolupracovník, EKOLA group, spol. s r.o., Praha

Mgr. Markéta Dušková (osvědčení o odborné způsobilosti č.j. 29560/4924/OPVŽP/02 ze dne 14. 11. 2002), interní spolupracovník, EKOLA group, spol. s r.o., Praha Ing.

Jitka Ondráčková, interní spolupracovník, EKOLA group, spol. s r.o., Praha

Sídlo a kontaktní adresa zpracovatelů oznámení: EKOLA group, spol. s r.o. Mistrovská 4 108 00 Praha 10 IČO: 63981378 DIČ: CZ63981378 Tel.: 274 784 927-9 Tel./fax: 274 772 002 Zázn.: 222 725 118 Mobil: 602 375 858, 777 045 858 E-mail: [email protected]


81

2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Golfové hřiště Mladá Boleslav

Recommend Documents