2001-O11 ČD D2. článek porada 16 a 1205

Výklady z předpisových porad a z výnosu č.j. 60656/2001-O11 článek porada 16 a 1205

5/10

19

10/02

a příl.29

20

11/03

21

3/02

22,

6/05

druhý odstavec

23

6/03

23

1/05

32

1/05

ČD D2 Otázka: Jaká je nejdelší délka vlaku, když v předpise je odkaz na Dodatek, nebo Tabulky dopravních údajů, kde mají být tyto údaje uvedeny? Odpověď: Největší délka vlaku je uvedena v TTP. Při zavádění těchto tabulek byly Dodatky a TDÚ zrušeny. Nedopatřením se to nepromítlo v předpise SŽDC (ČD) D2. Bude upraveno co nejdříve. Otázka: může mít smlouva o provozování drážní dopravy přílohy? Odpověď: ano, každá smlouva může mít přílohy, v nich může být např. řešena problematika finančního vyrovnání za provedení určitých úkonů. Otázka: strojvedoucí je v tomto předpise společný název pro zaměstnance s odbornou způsobilostí k řízení hnacího (speciálního hnacího) vozidla. Jak je to pro zaměstnance se zkouškou K-04 nebo E-05, kde pracovní zařazení je řidič drážního spec. vozidla SHV nebo MVTV? Bude zmocněn k převzetí souprav hlavních klíčů na trati D3? Odpověď: i zaměstnanec s pracovním zařazením (resp. s odbornou zkouškou) ”řidič SHV” je pro účely předpisu ČD D2 (a tedy i ČD D1 a ČD D3) strojvedoucí, proto může soupravu hlavních klíčů přebírat. Otázka: kdy nastane situace podle posledního odstavce (Pokud byl strojvedoucí zpraven ... ve vzdálenosti menší ...)? Odpověď: např. v situaci, kdy strojvedoucí zastaví u vjezdového návěstidla, za kterým je (ve vzdálenosti kratší než 250 popř. 60 m) přejezd s PZZ v poruše a o poruše PZZ bude zpraven u tohoto návěstidla. Otázka: mezi ŽST Chrlice a ŽST Sokolnice - Telnice, kde je jízda vlaků uskutečňována v mezistaničním oddílu, je odbočná výhybka vlečky, která má vytvořenu závislost prostřednictvím zástrčkového zámku do SZZ ŽST Sokolnice - Telnice. Musí být návěstidla uvedena v ZDD? V podkladech od SDC k ZDD ŽST Chrlice je uvedeno, že čl. 22 ČD D 2 se týká odjezdových návěstidel ŽST Chrlice (konkrétně odjezdových návěstidel S1, S2, S3 a S4). Domníváme se, že to není správné. Odpověď: pro uvedený případ platí první odstavec čl. 22, takže návěstidla nemusí být v ZDD uvedena (druhý odstavec se k tomuto případu nevztahuje). Otázka: lze použít objízdnou trasu i u vlaku, který jede dle SJŘ Zvláštních vlaků a tabulka 3 není v tomto SJŘ vypracována? Odpověď: ano, pokud tabulka 3 SJŘ příslušné trati obsahuje údaje o objízdné trase. Tabulka 3 SJŘ příslušné trati platí i pro vlaky jedoucí podle SJŘ Zvláštních vlaků nebo podle Rozkazu o jízdním řádu. Otázka: kdo je oprávněn vydat výnos k objízdným trasám? Odpověď: předpis ČD D2 nenařizuje jeho vydání. V případě potřeby jej pro obvod RCP vydá jeho vedoucí. Otázka: kdy je zaměstnanec zmocněn k samostatnému výkonu služby? Odpověď: zaměstnance k samostatnému výkonu služby zmocňuje VP UŽST, podepsanou pracovní smlouvou a předložením rozvrhu služeb na příslušném pracovišti.

1

článek porada 34

04/06

34

09/09

36

11/04

36

05/09

36

10/12

37

05/09

ČD D2 Otázka : Může při odborném výcviku student vykonávat jakékoliv činnosti související s výkonem dopravní služby (např. nabídka, přijetí, výprava vlaku návěstí Odjezd)? Mohou zaměstnanci s odbornou zkouškou D-07 vykonávající výcviku a přípravu na odbornou zkoušku D-08 vykonávat činnosti související s výkonem dopravní služby (včetně výpravy vlaků návěstí Odjezd) bez stejnokroje ? Jakou barvu bude mít služební páska na levém rukávu Odpověď: Uvedení zaměstnanci včetně studentů mohou vykonávat všechny činnosti, mimo výpravy vlaků návěstí Odjezd. Pokud ale zaměstnanec má již stejnokroj, smí i vlaky vypravovat návěstí Odjezd. Barva pásky bude vždy žlutá. Otázka: Vysvětlete ustanovení článku 34 předpisu SŽDC (ČD) D2. Podmínky pro získání odborné způsobilosti k výkonu dopravní služby stanovené předpisem SŽDC Zam1 platí i pro externí dopravce? Odpověď: Ustanovení třetího odstavce článku 34 předpisu SŽDC (ČD) D2 platí jen pro zaměstnance SŽDC a operátora dráhy. Pro zaměstnance dopravců platí předpisy pro získání odborné způsobilosti příslušného dopravce. Stejně tak platí i všechny další odkazy na předpis SŽDC Zam1, uvedené v předpise SŽDC (ČD) D2. Otázka: lze využít tohoto článku ve vztahu k objízdným trasám i pro externí dopravce, u něhož je pro použití dráhy celostátní nebo regionální podmínkou vydání licence, ale ta je vydána pro vyjmenovanou trať (tratě) a nemusí zahrnovat tratě sloužící jako objízdné trasy? Jak postupovat? (Objízdnou trasu využíváme operativně – bez jakéhokoliv „varování“ zaměstnanců dopravce, takže odezva bude v okamžiku postavené vlakové cesty – zastavení a další projednání; u odklonových tras je to trochu podobné, i když zpětná odezva bude už v okamžiku zpravení). Odpověď: pokud dopravce žádá o koupi trasy, musí ho prodejce upozornit i na objízdné trasy a povinnost jejich znalosti. Zástupci všech OPŘ upozorní prodejce tras na tuto skutečnost. Otázka: Součástí znalostí traťových poměrů se rozumí i znalost v úvahu přicházejících objízdných tras (uvedené v tabulce 3 SJŘ)? Odpověď: Znalost objízdných tras je součástí znalostí traťových poměrů každého dopravce. Otázka: Musí mít zaměstnanci vlakových čet vystavenou kartu znalostí traťových poměrů? Odpověď: Pokud na trati nevykonávají pravidelné dopravní činnosti (např. sunutí vlaku), kartu znalostí mít vystavenou nemusí. Otázka: Mají-li vykonávat členové doprovodu vlaku, kteří nejsou znalí místních poměrů, mimořádný posun v dopravně, kdy se jedná o mimořádný posun? Odpověď: Mimořádný posun je takový posun, který nebyl předem plánovaný. Tedy se jedná např. o odstavení vozu se závadou, přestavení vlaku nebo hnacího vozidla na jinou kolej z dopravních důvodů, rozdělení vlaku pro uvolnění nástupiště apod. Smyslem novelizovaného článku 37 není umožnit např. posun manipulačního vlaku, jehož vedoucí posunové čety nezná místní poměry - toto není mimořádný posun.

2

článek porada 38

02/09

38

09/09

42

3/02

42

02/09

ČD D2 Otázka: V průběhu roku 2008 bylo ve výhybnách Velký Ratmírov a Kamenný Malíkov na základě pokynu dopravního kontrolora zavedeno používání modrých čepic u výpravčích. Tyto výhybny jsou vybaveny zvýšeným nástupištěm pro nástup a výstup zaměstnanců SŽDC a ČD. Vlaky s přepravou cestujících zde zastavují z dopravních důvodů nebo pro nástup a výstup zaměstnanců SŽDC a ČD. Vysvětlení, proč v těchto případech nemusí být dodržen bod a), b) a c) článku 505 předpisu SŽDC (ČD) D2, přestože podle čl. 12 tohoto předpisu se ustanovení platná pro stanice vztahují i na výhybny, nás neuspokojilo. Proto žádáme o posouzení této problematiky. Odpověď: Podle článku 12 platí sice pro výhybny vše, co platí pro stanice, ale v uvedených výhybnách žádné vlaky nezastavují pro výstup a nástup cestujících, není tedy žádný důvod dodržovat ustanovení článku 505, protože ten se týká jen stanic, kde vlaky zastavují pro výstup a nástup cestujících (tedy není ani důvod dávat do TJŘ černou tečku). V uvedených výhybnách jsou odjezdová návěstidla u každé koleje, takže výpravčí tam nikdy nemůže dávat návěst Odjezd, a tedy není důvod k tomu, aby měl červenou čepici. Po zastavení vlaku z dopravních důvodů je totiž vlak vypraven návěstí odjezdového návěstidla, po zastavení pro výstup a nástup zaměstnance SŽDC nebo ČD se postupuje jako na zastávce, protože tento výstup nebo nástup se uskutečňuje v místě mimo prostor pro nástup a výstup cestujících (byť tam je nástupiště, ale nejedná se o tarifní bod a není zveřejněno v jízdním řádu pro cestující). Návěstí Odjezd by výpravčí vypravoval vlak, zastavující pro výstup a nástup zaměstnance SŽDC nebo ČD, jedině v případě, že by toto zastavení bylo uskutečněno v místě určeném pro výstup a nástup cestujících (např. při mimořádném zastavení rychlíku ve stanici) - samozřejmě za předpokladu, že pravidelně zastavující vlaky vypravuje výpravkou. Otázka: V jisté stanici mají ostrovní nástupiště. Dle SŘ je přístup na toto nástupiště podchodem (schodiště a výtah tvoří přístup do podchodu). Ve stanici slouží dva výpravčí, kteří si v poslední době zvykli na to, že posílají posunovače od ČD Cargo, aby převáděli cestující přes koleje, ačkoli přechody přes koleje nejsou vedeny jako přechod pro cestující (tyto jsou často používány zejména zaměstnanci ČDC). Je možné, aby výpravčí posílal posunovače pro převádění cestujících, není-li to uvedeno v SŘ? Čl. 38 předpisu SŽDC (ČD) D2 uvádí, že zaměstnanec musí mít identifikační štítek, což u ČDC neexistuje. Navíc není ČDC ani dopravcem, ani operátorem obsluhy dráhy. Domnívám se, že zvolený postup odporuje jak ustanovení ZDD, tak i předpisu SŽDC (ČD) D2. Odpověď: Takto nelze postupovat. Otázka: lze ve smyslu textu posledního odstavce přidělit organizaci posunu staničnímu dozorci, aniž by tím bylo porušeno ustanovení první věty čl. 665? Odpověď: ve smyslu čl. 42 ČD D2 to musí být odborně způsobilý zaměstnanec, tedy musí mít odbornou způsobilost výpravčího (zátěžový výpravčí, staniční dispečer, dozorčí provozu ve směnách apod.). Staniční dozorce tuto odbornou způsobilost podle předpisu ČD Ok2/1 nesplňuje. Otázka: Může výpravčí nařídit nějakou činnost posunovači – zaměstnanci dopravce ČD, a.s.? Odpověď: Ano, pokud je tato činnost součástí dohody mezi SŽDC a ČD, a.s. Dále to musí být uvedeno v ZDD čl. 58 B.

3

článek porada 43

6/03

43

11/04

43

01/06

43

02/09

43,

09/09

1068

ČD D2 Otázka: nahrazuje záznamové zařízení zápisy v telefonním zápisníku, které jsou nařízené jinými předpisy (např. ČD Op16)? Odpověď: článek 43 předpisu ČD D2 se vztahuje na způsob záznamů o průběhu organizování a provozování drážní dopravy. Pro ostatní záznamy je nutno si vyžádat stanovisko příslušného gestora. Otázka: mohou mezi sebou zaměstnanci při výkonu služby před nadřízeným nebo kontrolním orgánem hovořit cizím jazykem (vyjma předpisových závazných znění probíhajících samozřejmě v češtině)? Odpověď: podle článku 43 předpisu ČD D2 musí být všechny hovory, týkající se dopravní služby, vedeny v českém jazyce. Proto případné hovory cizím jazykem, týkající se dopravní služby (i když se nejedná o závazná slovní znění), nejsou přípustné. To platí trvale, nejen před nadřízeným nebo kontrolním orgánem. Otázka: je nutný ve vztahu k předpisu ČSD T 100 čl. 106 zápis do telefonního zápisníku, zda podle výjimky č. j. 8759/87-O14, odstavec třetí, jsou-li hovory zaznamenávány záznamovým zařízením. Odpověď: pokud se dotaz vztahuje pouze k předmětné výjimce, je zápis nutný, vzhledem k bodu 3 této výjimky. Pro ostatní případy platí předchozí odpověď k č. 43 ČD D2 (06/03) Otázka: V ZDD, TTP a podobné dokumentaci se uvádí názvy stanic nebo zastávek česky nebo dvojjazyčně, jak je na základě rozhodnutí DÚ uvedeno ve služební rukověti SŽDC (ČD) SR70? Odpověď: V ZDD i TTP by měly být uváděny dvojjazyčné názvy tak, jak jsou uvedeny v SŽDC (ČD) SR70. V ZDD by však bylo možné tento dvojjazyčný název použít jen v názvu (na titulní straně) a v článku 1 s dodatkem „(dále jen ...)“. V dalších článcích pak lze používat pouze český název. Otázka: Článek 1068 - jak má výpravčí dokumentovat zavedené a odřeknuté vlaky a další změny ve vlakové dopravě ohlášené provozním dispečerem nebo dispozičním výpravčím? A jak dokumentuje dispoziční výpravčí změny ve vlakové dopravě ohlášené výpravčím svého dispozičního úseku? Musí být tato hlášení vždy zapisována v telefonním zápisníku (popř. knize dispečerských příkazů) nebo platí obecná zásada dle článku 43 předpisu SŽDC (ČD) D2 - záznam v telefonním zápisníku může být nahrazen záznamem pořízeným technickým (záznamovým) zařízením na jiných médiích? A jak postupovat v případě, že provozní dispečer provádí hlášení změn ve vlakové dopravě formou vyslání směnového plánu výpravčím do aplikace Dopravní deník Odpověď: Záznam pořízený technickým zařízením nahrazuje podle čl. 43 předpisu SŽDC (ČD) D2 pouze zápisy v telefonním zápisníku. Změny ve vlakové dopravě, které výpravčí zapisuje do knihy dispečerských příkazů, proto tento záznam nenahrazuje. Pokud je nařízeno změny ve vlakové dopravě zapisovat do telefonního zápisníku, nemuseli by ji zaměstnanci zapisovat, pokud nebudou písemný zápis potřebovat (např. z důvodu jízdy MZ apod.). Pro ohlašování změn ve vlakové dopravě formou vyslání směnového plánu platí zápis z předpisové porady v Kostelci n. O. ve dnech 26.-27. května 2009.

4

článek porada 43

11/09

52

10/02

52 a 54 9/04

53

10/02 11/02

53

02/09

54

1/04

ČD D2 Problematika záznamového zařízení Může obsluhující zaměstnanec (výpravčí nebo dispečer) považovat svou komunikaci za archivovanou na záznamovém zařízení v případě, když na svém pracovišti nemá indikovánu činnost záznamového zařízení (samostatná optická indikace nebo přídavná indikace na dalším sdělovacím zařízení)? Mohou být v tomto případě nadále příslušné zápisy týkající se dopravní dokumentace nahrazeny záznamem na záznamovém zařízení? Odpověď: Předpis SŽDC (ČD) D2 v článku 43 připouští možnost náhrady určitých písemných záznamů v dopravní dokumentaci záznamem pořízeným technickým zařízením. Proto musí mít výpravčí kontrolu správné činnosti tohoto zařízení, aby v případě jeho poruchy věděl, že musí vést záznamy v dopravní dokumentaci písemně. Bez této kontroly nemohou být písemné záznamy v dopravní dokumentaci nahrazeny záznamy technickým zařízením. Kontrola nemusí být prováděna přímo, ale postačuje kontrola prostřednictvím jiného určeného zaměstnance. Otázka: Jak napíši nultou kolej v odevzdávce dopravní služby, když se čísla kolejí píší numericky. Např. nultá kolej je volná – žádná kolej není obsazena – pak se nula objeví v bodě 1a), 1b)? Odpověď: Toto musí řešit vzor předávky dopravní služby ve staničním řádu. Otázka: může povolit schvalovatel SŘ, aby se v bodě 1a) písemné odevzdávky dopravní služby uváděly jen určené dopravní koleje, případně aby se volné koleje neuváděly vůbec? Ve velkých stanicích je velký počet údajů (např. Brno-Maloměřice). Odpověď: v odevzdávce služby musí být všechny dopravní koleje uvedeny. Není však nutné rozdělení bodu 1 odevzdávky služby na koleje volné a obsazené. Koleje mohou být v odevzdávce služby již předepsány a zaměstnanec pouze dopíše, zda je kolej volná či obsazená (případně čím je obsazená), např.: kolej 1.: volná kolej 2.: 58614 kolej 3.: Břeclav Otázka: uvádí se v ”Odevzdávce dopravní služby” v bodě 1b) obsazení kolejí jen pokud je kolej obsazena jen v obvodu odpovědnosti nebo i v obvodu odpovědnosti jiného zaměstnance? Odpověd: ČD D2 hovoří o celé koleji; pro výhybkáře však může být v ZDD stanoveno, že v odevzdávce služby uvádí jen ty koleje, které zasahují do jeho obvodu odpovědnosti. Otázka: V obvodu ŽST České Velenice je stanoven obvod pro zjišťování volnosti vlakové cesty pro St.1 tak, že signalista nemá v obvodu žádnou dopravní kolej, pouze záhlaví a část zhlaví. Co v tomto případě uvádět v bodech 1a, 1b odevzdávky služby (volné, obsazené dopravní koleje)? Odpověď: Body 1a, 1b odevzdávky služby nebudou vyplňovány. Případné obsazení záhlaví nebo části zhlaví musí být uváděno v bodě 27 odevzdávky služby – Různé. Otázka: je nutné provádět předávku služby při krátkodobé nepřítomnosti jednoho ze zaměstnanců (WC, oběd) – jsou na pracovišti dva a dle SŘ jsou vzájemně zastupitelní? Odpověď: předávka se nemusí provádět - pokud se ale používají PIK karty, musí ji zaměstnanec před odchodem vyjmout.

5

článek porada

ČD D2

Otázka: může povolit schvalovatel SŘ, aby se v bodě 1a) písemné odevzdávky dopravní služby uváděly jen určené dopravní koleje, případně aby se volné koleje neuváděly vůbec? Ve velkých stanicích je velký počet údajů (např. Brno-Maloměřice). Odpověď: v odevzdávce služby musí být všechny dopravní koleje uvedeny. Není však nutné rozdělení bodu 1 odevzdávky služby na koleje volné a obsazené. Koleje mohou být v odevzdávce služby již předepsány a zaměstnanec pouze dopíše, zda je kolej volná či obsazená (případně čím je obsazená), např.: kolej 1.: volná kolej 2.: 58614 kolej 3.: Břeclav 60656/01 Přístupovou cestou k nástupištím, která má charakter přejezdu, se rozumí přechody pro cestující přes kolejiště na ostrovní nástupiště bez podchodů (lávek), umožňující přejezd vozíků a v některých případech i silničních vozidel, který ale není přejezdem ve smyslu § 3 Vyhlášky č. 177/1995 Sb. Označení těchto přechodů podle prvního odstavce článku 60 ČD D2 je povinností správce komunikace, tedy SDC. Stejně tak je povinností SDC, jako správce objektu, umístit tabulky se zákazem vstupu podle druhého a třetího odstavce článku 60 ČD D2; Otázka: lze pro zpravení podle druhého odstavce použít jen vývěsku ve 3/02 vestibulu? Odpověď: ano. Samotná vývěska ale nestačí, stejnou informaci musí obsahovat hlášení staničního rozhlasu (je-li ve stanici). 10/02 Otázka: je nutné odstranit ze širokých nástupišť lavičky? Odpověď: dle ČD D2 ne, jsou to ostrovní nástupiště. 10/02 Otázka: nesmí-li cestující vstupovat do kolejiště dříve než vlak zastaví, platí též zásada že musí opustit kolejiště dříve než se dá vlak do pohybu? Odpověď: ne. 11/04 Otázka: kdo má označit přechody přes koleje, které nejsou určeny pro cestující? Odpověď: SDC dle zaváděcího výnosu č. j. 60656/01-O11. 02/09 Otázka: Jakým způsobem je v předpisech SŽDC (ČD) D2, SŽDC (ČD) D3 definován, resp. jak má operátor obsluhy dráhy upravit v ZDD a do kterého čl. zapracovat (SŘ, a zvláště PND3) způsob zajištění bezpečného přístupu cestujících k vlaku s ohledem na pohyb drážních vozidel (dle § 72, odst. 3 dopravního řádu drah). Začíná se na to zaměřovat Drážní inspekce - asi stále pokračování MU v Brandýse n. O. Odpověď: Způsob zajištění bezpečného přístupu cestujících je dostačujícím způsobem stanoven v článku 60 předpisu SŽDC (ČD) D2 (tabulka nebo vývěska se zákazem vstupu cestujících do kolejiště před zastavením vlaku, doplňuje se varováním staničním rozhlasem).

54 a 52 9/04

60

60

60 60

60

60

6

článek porada 60

05/09

70

3/02

70

5/02

70

4/05

ČD D2 Otázka: Jak zajistit bezpečnost cestujících na přechodu přes koleje na zastávce Milotice nad Bečvou? Zastávka je vybudována u druhé traťové koleje, přechod slouží výhradně pro příchod a odchod na nástupiště u koleje první a na zastávce není vybudován rozhlas. Zaměstnanec prodává pro KCOD jízdenky a zajišťuje bezpečnost cestujících při přechodu přes přechod. Od nového GVD již tuto službu (prodej jízdenek) nebude KCOD požadovat. Již v roce 2004 nám bylo SDC Olomouc sděleno, že tento přechod nelze považovat za „přejezd“ a o bezpečnost se musí starat zaměstnanec ČD. Lze tento přechod považovat ve smyslu §4, odst. (1) Vyhlášky 177/95 Sb. za přejezd, zapracovat do TTP, ZDD a pracoviště zaměstnancem operátora obsluhy dráhy neobsazovat? Odpověď: Podle §3, odst. (2) Vyhlášky 177/95 Sb. mohou přechody pro železniční nebo poštovní manipulaci anebo pro pohyb cestujících nebo zaměstnanců provozovatele dráhy nebo drážní dopravy (které nejsou podle této vyhlášky považovány za přejezd) existovat pouze ve stanicích. Proto se může jednat pouze o klasické křížení dráhy a pozemní komunikace, tedy o přejezd. Pokud je přejezd určen pouze pro chůzi osob, může být zabezpečen pouze výstražnými kříži i na trati s traťovou rychlostí nejvýše 100 km/h. Otázka: druhá věta říká ”ZDD může v odůvodněných případech stanovit, která výhybka se považuje za krajní” – co jsou odůvodněné případy? Odpověď: pro účely zjišťování volnosti vlakové cesty je možno za krajní výhybu považovat jakoukoliv výhybku na příslušném zhlaví. Pro ostatní účely ta výhybka, která bude součástí záhlaví, musí být výhybka, kterou odbočuje vlečka, manipulační kolej apod. – nikdy ne odbočení dopravní koleje. Odůvodněné případy budou v největším počtu případů právě vlečky, odbočující u vjezdového návěstidla. Otázka: jestliže bude ZDD určena za krajní výhybku výhybka jiná v pořadí od vjezdového návěstidla, bude se pak měnit i obvod výhybek přilehlých k tomuto návěstidlu? Nebudeme strojvedoucího uvádět v omyl, protože z ustanovení SŘ bude znát, že krajní výhybka je např. č.2, ale první výhybka za návěstidlem ve směru jízdy je výhybka č. 1? Odpověď: obvod výhybek přilehlých k hlavnímu návěstidlu se nemění. V ZZD bude určena za krajní výhybku jiná výhybka v pořadí od vjezdového návěstidla jen pro účely zjišťování volnosti vlakové cesty. Otázka: lze pro kolejiště odbočky využít pojmů „zhlaví, záhlaví“? Odpověď: ano, i na odbočce je zhlaví (zpravidla pouze jedno, viz však ale odbočky Praha-Rokytka, Brno-Černovice, kde jsou zhlaví dvě) i záhlaví a platí pro ně stejné zásady pro označování jako pro stanici (výhybnu).

7

článek porada 70

10/08

70

a 11/02

866 D1

80

3/03

80 a

6/03

TTP

ČD D2 Otázka: V MZ 1061-08-dps/telegram č.003294 z 28.08.08 je pro stanici Holoubkov uvedeno dopravní opatření, které se neslučuje s výkonem služby výpravčího dle ČD D2. Zde uvedená dopravní podmínka "nesmí na st. koleje č.1, 2." neumožňuje přes stanici provézt vlak vezoucí tuto MZ. Důvodem je zvolený termín označení místa, přes které není možné vlak vézt. Z uvedeného předpisového ustanovení a MZ 1061-08-dps plyne, že vlak, který nesmí v Holoubkově na 1. a 2. staniční kolej, musí výpravčí zastavit u vjezdového návěstidla 1L nebo 2L. Na staniční kolej 1. nebo 2., která začíná, jako hlavní průjezdná dopravní staniční kolej určená pro jízdy vlaků právě za uvedenými návěstidly, ho již nesmí pustit, jinak se dopustí porušení příkazu z MZ. Odpověď: Text uvedený v DPS není v rozporu s ustanovením článku 70 předpisu SŽDC (ČD) D2. Jasně je uvedeno, že kolej od vjezdového návěstidla ke krajní výhybce se nazývá záhlaví a označuje se např. "Záhlaví 1. traťové koleje ze směru Kařízek", tedy se nejedná o žádnou 1. staniční kolej. Kromě toho je v článku 21 SŘ uvedeno, ve kterém místě začíná a končí staniční kolej č. 1 a 2. Otázka: článek 866, odstavec druhý, v předpise SŽDC (ČD) D1 označuje místo, kam tabuli „K“ (s návěstí Konec pomalé jízdy nebo návěstí Konec dočasné pomalé jízdy) lze umístit, jako jednokolejné záhlaví. O jaký úsek se jedná? Ze článku 70 předpisu SŽDC (ČD) D2 vyplývá, že záhlaví je kolej (v jednotném čísle), tudíž dle mého názoru je záhlaví pouze jednokolejné. Co tedy znamená pojem „jednokolejné záhlaví“? Jedná se o záhlaví na jednokolejné trati? Spadá sem i záhlaví na souběhu tratí? Odpověď: ke každé traťové koleji sice přísluší jedno záhlaví, ale v kontextu s pojmy „jednokolejná trať“ a „dvoukolejná (vícekolejná) trať“ je možno používat i pojem „jednokolejné záhlaví“ nebo „dvoukolejné (vícekolejné) záhlaví“, je ale nejspíš použit jen v tomto článku (neprověřoval jsem to). Jednokolejné záhlaví je tedy to, kde je jen jedna kolej (není tam tedy souběh s jiným záhlavím, ať už stejné nebo jiné tratě). Na záhlaví platí pro umisťování návěstidel pravidla jako na širé trati, nikoliv ve stanici. Je-li tedy v čl. 866 pro jednokolejnou trať povolena odchylka od umísťování návěstidel, je stejná odchylka povolena i pro jednokolejné záhlaví. Otázka: čím je vymezen obvod nákladiště? Odpověď: obvod nákladiště je vymezen v průběžné traťové koleji krajními výhybkami, příp. jej tvoří pouze výhybka v případě, že je nákladiště do průběžné traťové koleje zaústěno pouze jednou výhybkou (vymezení výhybky je dáno čl. 84 předpisu ČD D2). A dále obvod nákladiště tvoří ostatní koleje a výhybky nákladiště, příp. až po hranice odbočujících vleček stanovených smlouvami platnými na styku drah. Otázka: v jedné tabulce TTP je nutno označit traťové koleje tří dvoukolejných tratí. Je dovoleno z důvodu jejich rozlišení, označit je například ”T1A”, T2A” a podobně? Odpověď: ano, lze.

8

článek porada 86 a 111

86, D1 obr. 2/II, D3 čl.371

107

111 a 86

142

145

146

ČD D2

Otázka: Vzhledem k častým dotazům, vznikajícím při přepracovávání ZDD, požaduji vysvětlit problematiku označování výkolejek vleček odbočujících ve stanici i na širé trati. V železničních stanicích se setkáváme se dvěma verzemi, kdy je výkolejka označena např. jako "TVk1" nebo "VkT1". Jaké označení je správné? Odpověď: Předpisem to není nijak stanoveno, takže těžko můžu něco odpovědět. Používají se obě varianty a nejsem schopen říci, která je správná (resp. správnější, protože správné jsou obě). V dokumentaci SDC se však převážně používá označení např. „TVk1“. 10/12 Otázka: V předpisech SŽDC (ČD) D1 obr. 2/II, SŽDC (ČD) D2 čl. 86, SŽDC (ČD) D3 čl. 371 je označení výhybky se samovratným přestavníkem uváděno jiným způsobem (Sv, sv, SV). Jak je to správně? Odpověď: V každém z předpisů má zkratka jiný význam. V předpise SŽDC (ČD) D1 je to označení návěstidla, v předpise SŽDC (ČD) D2 označení výhybky a v předpise SŽDC (ČD) D3 je to klasická zkratka. Otázka: výhybkář má stanoviště v dopravní kanceláři a vede svůj 6/05 telefonní zápisník. Po provedené prohlídce výhybek provede zápis do telefonního zápisníku výpravčího nebo svého? Odpověď: Zápis se provádí do telefonního zápisníku toho zaměstnance, který je určen k obsluze výhybek (tedy v uvedeném případě do svého telefonního zápisníku). Pokud zaměstnanec, provádějící prohlídku výhybek, ohlásí její provedení výhybkáři telekomunikačním zařízením a je-li hovor zaznamenáván, nemusí se prohlídka do telefonního zápisníku zapisovat. Otázka: Vzhledem k častým dotazům, vznikajícím při přepracovávání 5/10 ZDD, požaduji vysvětlit problematiku označování výkolejek vleček odbočujících ve stanici i na širé trati. V železničních stanicích se setkáváme se dvěma verzemi, kdy je výkolejka označena např. jako "TVk1" nebo "VkT1". Jaké označení je správné? Odpověď: Předpisem to není nijak stanoveno, takže těžko můžu něco odpovědět. Používají se obě varianty a nejsem schopen říci, která je správná (resp. správnější, protože správné jsou obě). V dokumentaci SDC se však převážně používá označení např. „TVk1“. 05/09 Otázka: Je pro strojvedoucího směrodatný čas uvedený na elektronickém rychloměru, aniž by byl porovnán s časem dopravního zaměstnance? Odpověď: Rozhodující jsou hodiny ve služební místnosti staničních a traťových zaměstnanců. Otázka: zpracovatel a vydavatel tabulek Dodatků není jedna a táž osoba. 3/02 Kdo bude zodpovědným za zveřejnění ve stanovené době? Odpověď: pověřeným zaměstnancem pro zpracování TTP je zaměstnanec SDC, zaměstnancem pověřeným vydáním TTP je zaměstnanec o11/1 (v současnosti p. T. Kabrle). Tím, že změna TTP má být zveřejněna nejméně 21 dní před dnem její účinnosti, je zároveň dáno, že zaměstnanec pověřený zpracováním nemůže o tuto změnu požádat v době kratší a navíc zde musí být ještě časový prostor pro vydavatele TTP tak, aby výše uvedený časový předstih byl dodržen.Tedy oba dva jsou odpovědni za to, že změna bude zveřejněna nejméně 21 dní předem. Odpovědnost vzhledem ke zveřejnění v počítačové databázi bude řešena chystaným výnosem k této problematice. 60656/01 O trvalé změně těch stavebně technických parametrů staveb drah a staveb na dráze, které mají přímý vliv na bezpečnost a plynulost drážní dopravy, které ale nejsou v TTP uváděny (např. aktivace odjezdového návěstidla), musí být doprovod vlaku zpravován po dobu 21 dnů. 5/10

9

článek porada 146

3/02

146

3/03

153

4/05

160 a 161

11/02

164

02/09

ČD D2 Otázka: první a třetí odstavec si odporují Odpověď: nikoliv. První odstavec řeší, pokud nebude dodržen termín účinnosti změny TTP (dojde k posunutí účinnosti). Třetí odstavec řeší situaci, kdy došlo ke změně, ale ta není vydána. Bude-li tato změna vydána dříve než do 21-ti dnů, přesto se o ní bude zpravovat nejméně 21 dnů od doby, kdy změna vznikla. Jestliže změna bude vydána za déle než 21 dnů, bude se o ní zpravovat po celou dobu trvání nevydání změny. Otázka: je nutné zpravovat vlaky o zneplatnění (např.otočením) nepřenosného návěstidla s návěstí Místo zastavení? A jak se postupuje v případě přenosných návěstidel? Odpověď: dojde-li ke zneplatnění nebo odstranění nepřenosných návěstidel, je nutné postupovat dle článku 145 a 146 předpisu ČD D2. V případě „otáčení návěstidla“, se písemným rozkazem zpravují jen ty vlaky, kterých se zneplatnění týká, tj. případ od případu. O umístění (resp. odstranění) přenosného návěstidla s návěstí Místo zastavení se strojvedoucí písemným rozkazem nezpravují. Postupuje se podle článku 281 předpisu ČD D1. Otázka: může být použito stejné číslo vlaku ve stejné trase v kalendářním dni vícekrát? Jedná se o jízdy zpožděných vlaků, s náskokem nebo je vyčerpána kapacita Lv podle tabulky 5 SJŘ. Odpověď: nikoliv. Mohou jet ve stejném dni třeba tři vlaky stejného čísla, ale jeden bude včerejší, jeden dnešní a jeden zítřejší. Rozlišení bude provedeno v poznámkách dopravního deníku. Je-li využita přidělená kapacita tras tabulky 5 SJŘ, je možno dále zavádět následy těchto vlaků. Otázka: je možno v seznamu vlaků pro staniční (traťové) zaměstnance uvést Lv vlaky do jednoho řádku? Odpověď: Ano, Lv vlaky je možno uvést do jednoho řádku, jsou-li vedeny ve stejné trase a v jednom směru. Otázka: Jak správně postupovat ve smyslu posledního odstavce čl. 164 předpisu SŽDC (ČD) D2 v případě, že se jedná o mimořádnou změnu u vlaku, který jede podle potřeby? Odpověď: Každý vlak musí být zpravován 21 dnů po změně. Přitom nezáleží, zda za tu dobu pojede 21x, 15x, 1x nebo vůbec nepojede. Pokud vlak nepojede, není koho zpravovat. Otázka: Pochybuji, že v případě pp vlaku, který v období 21 dní nepojede ani jednou a nebude tak ani jednou zpraven, je tímto naplněn smysl tohoto článku, jak ho asi měl na zřeteli tvůrce předpisu. Odpověď: Smysl článku je ten, že za těch 21 dní se snad už ke každému strojvedoucímu mimořádná změna dostane. Samozřejmě těch 21 dní zpravování nemůže vyřešit vše ani u pravidelného vlaku; pokud se budou po tu dobu střídat v turnusu např. 3 strojvedoucí (a každý z nich tedy bude 7x zpraven) a 25. den vlak poveze strojvedoucí po dovolené (nebo po nemoci...), jsme přesně tam, kde jsme u vlaku pp.

10

článek porada 176h,

10/07

příloha 23 a V15/I

185

1/02

197

11/03

a 505

197

9/03

ČD D2 Otázka: Nečinným hnacím vozidlem nezapojeným do průběžné brzdy se rozumí, že není HV zapojeno do průběžného potrubí vlaku nebo je zapojeno do průběžného potrubí a je pouze vypnuta brzda z činnosti? Jaký je důvod k omezení rychlosti na 70 km/h, když příloha 23 žádné omezení nestanovuje? Odpověď: gestora předpisu ČD V15/I: Jedná se o HV, které je zapojeno do průběžného potrubí (soulad s přílohou 23), ale je vypnut brzdový rozvaděč , brzda HV nebrzdí. Důvod k omezení rychlosti po technické stránce není, bude řešeno změnou předpisu. Nutno zohlednit nebrzděnou váhu vozidla s ohledem na zařazení ve vlaku a jeho konstrukční rychlost. Doporučuji tuto část – z předpisu ČD D2 čl. 176h - úplně vyškrtnout. Omezení rychlosti nemá technické opodstatnění. Brzdění řeší předpis ČD V15/I. Otázka: musí se jízdní řád vlečkových vlaků vydávat vždy v dohodě s ŽST? Odpověď: ano, podle přílohy č. 29 předpisu ČD D2. Otázka: může vlak s přepravou cestujících zastavující pro výstup a nástup cestujících odjet ze stanice s označením značkou ”µ” v KJŘ (v řádku pro časový údaj odjezdu vlaku) v době před časem příjezdu uvedeného v SJŘ a KJŘ? Je to v souladu s ustanoveními předpisu ČD D2, potažmo prováděcích vyhlášek zákona o dráhách? V TJŘ je uveden časový údaj pro příjezd a odjezd a znění v tabulkách 3 jednotlivých SJŘ je mnohdy odlišné (liší se v jednom SJŘ pro 2 ŽST). Může být uplatněno to samé, co v předchozí otázce? Odpověď: v tab. 3 SJŘ jsou používána dvě znění, kterými je jízda s náskokem dovolována. Jedno znění se používá pro stanice, kde je v KJŘ uvedena v řádku odjezdu značka ”µ”. Tam je dovolen odjezd ihned po ukončení výstupu cestujících bez omezení, tedy i před časem pravidelného příjezdu, neboť jednak doba odjezdu není závazně oznámena, jednak je možnost odjezdu ihned po ukončení výstupu cestujících oznámena značkou ”µ” - viz vysvětlení této značky na str. A3 KJŘ (např. Praha-Smíchov na trati 171). Druhé znění se používá pro stanice, kde v KJŘ není řádek odjezdu uveden vůbec. Tam je dovolen odjezd ihned po ukončení výstupu cestujících, nejdříve ale v době pravidelného příjezdu, neboť doba odjezdu sice není závazně oznámena, ale cestujícím není nijak oznámena ani možnost dřívějšího odjezdu (např. Praha-Bubeneč na trati 091). Otázka: je možné při zpoždění vlaků osobní přepravy zaměnit trasy dvou ve sledu jedoucích vlaků, z důvodu snížení zpoždění (druhý odjede s náskokem jako první)? Odpověď: ne, je ale možnost vlaky přečíslovat.

11

článek porada 197

4/05

204 a

04/07

995

ČD D2 Otázka: v provozu se množí případy, kdy ve stanici obsazené výpravčím, dochází k dávání rozkazu k odjezdu vlaku s přepravou cestujících výpravčím a na elektronickém rychloměru ještě není čas odjezdu (někdy 30 vt., někdy až 1,5 min.). V případě, že strojvedoucí na toto upozorní, je mu odpovězeno, že ve stanici je pánem výpravčí, on že si porovnal čas v sousedních stanicích, a tedy že má strojvedoucí odjet. Strojvedoucí ale odmítá odjet, protože v případě odjezdu a následném rozboru je odjezd určen na vteřinu přesně a on může být potrestán, protože odjíždí před plánovaným odjezdem. Jak má tedy strojvedoucí postupovat, výpravčí oponuje čl. 42 předpisu ČD D2. Je pravda, že může dojít k poruše času na elektronickém rychloměru nebo tento čas může vykazovat velkou odchylku, ale někteří strojvedoucí již mají čas, který se seřizuje automaticky, a tudíž mají přesný čas. Mají strojvedoucí ze stanice obsazené výpravčím uposlechnout rozkaz k odjezdu a odjet (na elektronickém rychloměru ještě není čas odjezdu), anebo čekat až čas na elektronickém rychloměru bude ukazovat čas odjezdu? Kdo bude v případě nějaké mimořádnosti potrestán, když se zjistí, že vlak odjel před plánovaným odjezdem? Něco jiného je to na zastávkách a ve stanicích s černou tečkou, tam za odjezd plně odpovídá strojvedoucí. Prosím o vysvětlení uvedeného problému, množí se totiž dotazy strojvedoucích, protože za dané situace u ČD hledají výpravčí (někteří) každou záminku ke stížnosti na strojvedoucí. Odpověď: podle čl. 197 ČD D2 nesmí být vypraven žádný vlak s náskokem, pokud je doba odjezdu oznámena cestující veřejnosti. Výpravkou vlak vypravuje výpravčí, jedná se tedy výhradně o povinnost danou výpravčímu. Nikde v předpise není ustanovení, které by strojvedoucímu zakazovalo předčasný odjezd, byl-li takto výpravčím vypraven (výpravkou) – povinnost sledovat čas odjezdu má strojvedoucí pouze na zastávce, ve stanici s výlukou služby výpravčího a ve stanici s „černou tečkou“ (čl. 504 a 505 ČD D2). Otázka: v modernizovaných traťových úsecích (např. Ostrava-Svinov – Opava východ, Ostrava-Svinov – Dluhonice, Přerov – Nedakonice) dosud nedošlo k aktualizaci následných mezidobí a elektrických mezidobí podle nového stavu železniční infrastruktury (traťová rychlost, zabezpečovací zařízení, trakční vedení). Kdo je odpovědný za jejich aktualizaci? Odpověď: výše uvedená mezidobí musí jednotlivým dotčeným UŽST a RCP dodat v souladu s předpisy ČD D 23 a ČD D 24 před změnou stavu infrastruktury GŘ O 11 – SENA (následná mezidobí) a GŘ O 14 (elektrická mezidobí), aby mohly být zpracovány vývěsky dle přílohy č. 3 bodu 11) předpisu ČD D 2. Vrchní přednostové UŽST však musí v předstihu před změnami o nich informovat SENu dle článku 111 předpisu ČD D 24.

12

článek porada 210

02/09

221, 226

11/02

223 a

5/02

242

224

6/03

225

10/02

226

6/02

ČD D2 Otázka: Platí tento článek pro výpravčí stále v plném rozsahu i po současných organizačních změnách? Na jakém základě musí dopravce ohlásit výpravčímu připravenost vlaku k odjezdu (ukončení sestavy vlaku nebo manipulace s vlakem a pod.)? Odpověď: Článek 210 SŽDC (ČD) D2 je zatím stále platný. Přepravní povinnosti uvedené v odstavcích c) a d) jsou v současné době uloženy v ZPD zaměstnancům dopravce, a proto se výpravčích v naprosté většině případů netýkají. Povinnost dopravce ohlásit připravenost vlaku k odjezdu bude teprve doplněna do připravované novelizace předpisů SŽDC. Současně se připravuje možnost elektronického ohlašování připravenosti s indikací u výpravčího v elektronickém DD nebo aplikaci GTN. Otázka: předvídané odjezdy jsou do sousední stanice dávány EDD. Na trati máme pracoviště strážníka oddílu, popř. závoráře (nebo strážníka trati). Musíme v ZDD podmínit, že předvídaný odjezd daný EDD může být výpravčím odeslán až po telefonickém ohlášení samostatného předvídaného odjezdu na trať? Odpověď: předpis nestanovuje pořadí ohlašování předvídaného odjezdu jednotlivým zaměstnancům v případě, že není ohlašován všem zúčastněným současně. Výpravčí, který vlak vypravuje, musí obdržet potvrzení příjmu předvídaného odjezdu od všech zaměstnanců, kteří jej mají potvrdit. V případě potřeby může podrobnosti stanovit ZDD – viz poslední odstavec čl. 226. Otázka: hlášení předvídaného odjezdu se provádí v časovém rozmezí 1 – 5 minut před časem předpokládaného odjezdu. Vlaky se nabízí v časovém období 1 – 5 minut před časem předvídaného odjezdu vlaku. Jsou tyto články v souladu? Odpověď: ano, pojmy časové rozmezí a časové období mají stejný význam. Otázka: může být dodržen postup dle tohoto článku i na tratích s telefonickým dorozumíváním? Odpověď: ano, pokud je předvídaný odjezd ohlašován i samostatně (např. na širé trati jsou PZZ obsluhovaná výhybkářem sousední stanice). Otázka: nelze vlak vypravit před časem ohlášeného předvídaného odjezdu? Odpověď: nelze. Lze jej však odvolat a dát hlášení nové. Otázka: je možno doplnit text předvídaného odjezdu o situaci, kdy jede vlak na trať a jeho část se bude jako vlak vracet zpět, tak jako u článku 245? Odpověď: ano

13

článek porada 226 +

04/06

souvislosti

226 a

11/02

221

228

1/05

230

11/02

234

1/03

236

3/02

ČD D2 Otázka: Jak zní samostatné hlášení předvídaného odjezdu vlaku jedoucího do km na trati (zastávku) a zpět (viz zápis 6/2002 s odkazem na čl. 245) a je dovoleno provést úpravu obdobnou čl. 247 ČD D 2? Odpověď: Vzhledem k tomu, že není v předpise ČD D 2 uvedeno závazné slovní znění, je dovoleno obdobnou úpravu provést (např.: Vlak 19765 odjede z Podlešína ve 4.20 do km 38,7 a zpět jako vlak 19766 do Podlešína). Otázka: Vlak odjíždí do km (na zastávku) proti správnému směru zabezpečenou vlakovou cestou s traťovým klíčem. Při návratu vlaku z km jízdou ve správnému směru (ale proti směru uděleného traťového souhlasu), musí být vlak zpraven o neplatnosti oddílových návěstidel a o tom, že u posledního oddílového návěstidla musí jednat jako u návěstidla s návěstí Výstraha? Odpověď: Ano. Otázka: Musí být pro tuto jízdu (do km a zpět) na trati s AB zavedeno telefonické dorozumívání? Odpověď: Ano Otázka: Po návratu vlaku, musí být oznámeno sousední stanici, že vlak se vrátil případně dána telefonická odhláška? Odpověď: Ano Otázka: předvídané odjezdy jsou do sousední stanice dávány EDD. Na trati máme pracoviště strážníka oddílu, popř. závoráře (nebo strážníka trati). Musíme v ZDD podmínit, že předvídaný odjezd daný EDD může být výpravčím odeslán až po telefonickém ohlášení samostatného předvídaného odjezdu na trať? Odpověď: předpis nestanovuje pořadí ohlašování předvídaného odjezdu jednotlivým zaměstnancům v případě, že není ohlašován všem zúčastněným současně. Výpravčí, který vlak vypravuje, musí obdržet potvrzení příjmu předvídaného odjezdu od všech zaměstnanců, kteří jej mají potvrdit. V případě potřeby může podrobnosti stanovit ZDD – viz poslední odstavec čl. 226. Otázka: lze aktivovat stanoviště strážníka trati i na jednokolejné trati, příp. je-li pracovní místo přímo v provozované koleji dvou a vícekolejné trati? Odpověď: ano, lze je aktivovat. Otázka: předvídané odjezdy jsou do sousední stanice dávány EDD. Na trati máme pracoviště strážníka oddílu, popř. závoráře. Na trati došlo k poruše traťového telefonu a telefonické spojení s pracovištěm strážníka oddílu, popř. závoráře je jen po hláskovém telefonu ze sousední stanice. Mohu v ZDD podmínit, že předvídaný odjezd daný EDD může být výpravčím sousední stanice odeslán popř. potvrzen až po telefonickém ohlášení samostatného předvídaného odjezdu na trať? Odpověď: postup je jednoznačně stanoven článkem 230. Pro jízdu vlaku v opačném směru platí moje odpověď na předchozí dotaz k čl. 221 a 226. Otázka: lze ZDD nařídit hlášení skutečného odjezdu i mimo rozsah tohoto článku? Odpověď: zpřísnění není možné. Otázka: lze tohoto ustanovení využít pro jízdu do km na širé trati a zpět v případě, že za dopravnou, která není dočasně obsazena (VSDZ) je obsazená dopravna? Odpověď: nelze

14

článek porada 236

3/02

236

6/02

236

1/03

236

11/03

239

6/05

240 a

04/06

253

241 b)

6/03

a 406

242 a 223

5/02

ČD D2 Otázka: lze tohoto ustanovení využít pro jízdu do km na širé trati a zpět v případě, že za dopravnou, která není dočasně obsazena (VSDZ) je státní hranice a za ní je obsazená dopravna sousední železnice? Odpověď: po projednání se sousední železnicí a zapracování příslušných ustanovení do rozdílových předpisů či do dodatkových ujednání nebo MPS v tom smyslu, že mezi stanicemi, mezi kterými je státní hranice, se bez vzájemné domluvy obou výpravčích nesmí uskutečnit žádná jízda, avšak pro jízdy do stanice před státní hranicí by mohlo být tohoto ustanovení ze strany ČD využito. Otázka: lze tohoto ustanovení využít i při předpokládané výluce, kdy je vyloučena část traťové koleje a na nevyloučenou část traťové koleje jsou vypravovány vlaky? Obě stanice jsou obsazeny výpravčím. Odpověď: ne. Otázka: lze aplikovat druhý odstavec článku 236 ČD D2 na článek 458 ČD D2? Odpověď: ano, pokud zaměstnanec určený ZDD ohlásí ve smyslu čl. 236 ČD D2, že vlak přijel celý. Otázka: mezistaniční úsek mezi stanicemi A – B je vybaven AH. Ve stanici B je vyloučeno záhlaví. Nákladní doprava je zastavena, vlaky osobní dopravy jezdí pouze ze stanice A do km (na zastávku) a zpět. Je nutno zavést mezi stanicemi A – B telefonické dorozumívání, nebo výpravčí stanice A postupuje ve smyslu uvedeného článku? Odpověď: druh TZZ není rozhodující. Ustanovení prvního odstavce čl. 236 není možné v tomto případě používat, neboť mezistaniční úsek je stále ohraničen dvěmi dopravnami řízenými výpravčím. Proto výpravčí zavede telefonické dorozumívání (není-li zavedeno trvale). Otázka: může použít výpravčí ke sjednání jízdy vlaku vlastní mobil (případně veřejný tel. automat na nástupišti, telefon v obchodě apod.) při poruše traťového telefonu? Odpověď: v ZDD je uvedeno, které další spojení musí výpravčí při poruše traťového spojení použít. Pokud ale žádné z těchto spojení nebude funkční, nevylučuje to použití vlastního mobilu nebo jiného telefonu (ale pak se nejedná o nemožné dorozumění). Otázka: Lze ve smyslu uvedených článků nabízet a přijímat vlaky, případně dávat odhlášky prostřednictvím e-mailové pošty? Odpověď: Ano, prostřednictvím manipulační kanceláře; manipulace je shodná jako při zprostředkování dálnopisem. Otázka: v jednom směru je funkční AB, v opačném telefonické dorozumívání, je v tomto případě odhláška došlá činností AB plnohodnotná odhlášce telefonické? Odpověď: text článku 241b) zní obecně a týká se všech typů ZZ. Tedy odhláška došlá činností ZZ má v těchto případech stejnou vypovídací hodnotu jako telefonická odhláška. Otázka: hlášení předvídaného odjezdu se provádí v časovém rozmezí 1 – 5 minut před časem předpokládaného odjezdu.Vlaky se nabízí v časovém období 1 – 5 minut před časem předvídaného odjezdu vlaku. Jsou tyto články v souladu? Odpověď: ano, pojmy časové rozmezí a časové období mají stejný význam.

15

článek porada 243

01/06

245

6/02

247 a

1/04

437

ČD D2 Otázka: mezi dvěmi stanicemi se nabídka a přijetí uskutečňuje pouze za pomoci rádiového spojení. Rádiová stanice závoráře umožňuje zprávy přijímat od obou výpravčích, ale vysílat může jen do jedné stanice. Je možné, aby předvídaný odjezd byl součástí nabídky a přijetí a ve směru, ve kterém závorář nemůže přijetí předvídaného odjezdu potvrdit, zprostředkoval druhý výpravčí (ve smyslu čl. 258)? Odpověď: je možné postupovat dle článku 224 předpisu ČD D2. Tento způsob hlášení předvídaného odjezdu je nutné zapracovat do SŘ čl. 68 a OŘ čl. 13. Otázka: lze pro jízdu vlaku, u kterého se na širé trati odvěsí část, vracející se zpět, využít traťový klíč? Je nutno v takovém případě zavádět telefonické dorozumívání? Odpověď: postup je stejný, jako u vlaku s nezavěšeným postrkem Otázka: mezi stanicemi A a D je zastávka B a hláska C (ŽST A - zast. B - Hl. C - ŽST D). Podle GVD je trasován ze stanice A vlak, který se ze zastávky B vrací zpět do A (tedy přes hlásku C vůbec nejede). Po jeho návratu je trasován vlak ze stanice D do A. Kdy může výpravčí stanice D tento následný vlak nabídnout? Odpověď: až po návratu prvního vlaku do stanice A. Výpravčí dá za vlakem odhlášku na hlásku C, a do stanice D oznámí návrat vlaku (obdobně jako se oznamuje návrat nezavěšeného postrku - čl. 261 ČD D2). Až po tomto oznámení může výpravčí stanice D druhý vlak nabídnout.

16

článek porada 247

02/10

253 a

4/06

240

254

1/03

ČD D2 Otázka: vzhledem k častým dotazům výpravčích ŽST Čísovice a nejednotnému uplatňování sjednávání jízd vlečkového vlaku ze stanice Čísovice na vlečku, odbočující na širé trati v km 18,055, zasílám žádost o gestorský výklad čl. 247 předpisu SŽDC (ČD) D2. V současné době je praxe taková, že se jízda sjednává mezi výpravčími ŽST Čísovice a Mníšek pod Brdy telefonickým dorozumíváním (jízdy podle HPB nejsou vzhledem k možnostem traťového zabezpečovacího zařízení možné) takto: Nabízí výpravčí z Čísovic: Přijmete vlak 85 591 do km 18,055 s odjezdem z Čísovic ve 12.20? Kužvart Výpravčí ze Mníšku přijme vlak takto: Ano, přijímám vlak 85 591 do km 18,055 s odjezdem z Čísovic ve 12.20. Zajíc Po uzamčení a ohlášení, že vlak uvolnil traťovou kolej [SŽDC (ČD) D2, čl. 241f], je možno nabízet a přijímat další vlaky. Až se vlečkový vlak, který se na vlečce pohybuje jako posun, od výkolejky na vlečce dle ustanovení přípojového provozního řádu ozve, nabídne výpravčí z Mníšku pod Brdy vlak 85 592 ze vlečky zpět do výchozí ŽST Čisovice takto: Přijmete vlak 85 592 z km 18,055 s odjezdem z km 18,055 ve 14.50? Zajíc Výpravčí z Čisovic přijímá vlak takto: Ano, přijímám vlak 85 592 z km 18,055 s odjezdem z km 18,055 ve 14.50. Kužvart Tato znění sice odpovídají svým smyslem článkům 233, 241 a 247 předpisu SŽDC (ČD) D2, ovšem vzhledem k tomu, že se jedná o závazná slovní znění, není jasné, zda odpovídají i používaná slovní znění ustanovením předpisu. Proto Vás tímto žádám o gestorský výklad pro Opatření přednosty provozního obvodu, které by stanovovalo závazný postup,popř. stvrzovalo správnost uvedeného postupu. Ve článku 247 předpisu SŽDC (ČD) D2 se uvádí pouze nabídka do km a zpět, takže není jasné, zda není nutné vlak vždy nabídnout zároveň i pro jízdu zpět. Pro úplnost dodávám, že že v PPŘ se neuvádí nabídka ani přijetí, pouze se stanovuje způsob obsluhy vlečkovým vlakem, který se po vlečce pohybuje jako posun. Odpověď: Předpis nevyčerpává všechny možnosti, uvedený postup je v souladu s předpisem. Podmínkou ovšem je, aby způsob sjednávání byl jasně uveden v ZDD. V žádném případě však není možno vlak, který uvolňuje traťovou kolej, nabízet vlak při jízdě na vlečku zároveň i pro jízdu zpět. Otázka: Lze ve smyslu uvedených článků nabízet a přijímat vlaky, případně dávat odhlášky prostřednictvím e-mailové pošty ? Odpověď: Ano, prostřednictvím manipulační kanceláře; manipulace je shodná jako při zprostředkování dálnopisem. Otázka: podle článku 254 předpisu ČD D2 se musí odhláška opakovat. Článek 243 předpisu ČD D2 ale umožňuje při tzv. ”ostrém” křižování spojit odhlášku s nabídkou. Musí se v tomto případě odhláška také opakovat? Odpověď: platí článek 244 předpisu ČD D2 – odhláška se nemusí opakovat.

17

článek porada 254 a

9/03

257

255

3/02

255

6/02

255f)

3/02

255

6/05

255,

6/05

poslední odstavec

257 a 254

9/03

ČD D2 Otázka: bude-li mezi dvěma stanicemi obsazenými výpravčím ještě dálkově řízená jedna nebo více dopraven s kolejovým rozvětvením a bude-li možno zjistit bezpečně konec vlaku až v dopravně s výpravčím, které z těchto dopraven se uvede zeměpisný název při telefonické odhlášce? Bude to název první dopravny sousedící se zadní dopravnou obsazenou výpravčím, nebo to bude název té dopravny, ve které lze bezpečně zjistit konec vlaku? Odpověď: odhláška je zpráva zadní dopravně, že celý vlak opustil prostorový oddíl. Prostorovým oddílem je v tomto případě širá trať mezi zadní stanicí obsazenou výpravčím a nejbližší stanicí s ní sousedící. Výpravčí proto použije název této stanice. Tedy - výpravčí ve stanici A řídí dálkově i stanice B a C. Při jízdě vlaku ze stanice D, přestože konec vlaku výpravčí zjistil až po příjezdu vlaku do stanice A, bude znít odhláška "Vlak 5602 v C. Jméno." Otázka: pokud za člena obsluhy vlaku stanoveného TTP zjistí výpravčí sám, že vlak dojel celý, odpadá v tomto případě dokumentování? Jak se chovat při kontrole dokumentace? Odpověď: není co dokumentovat a tedy není co kontrolovat. Otázka: může nařídit výpravčí obsluze vlaku zjištění v mimořádných případech, že vlak dojel celý, i když tato povinnost není uvedena v TTP? Odpověď: ano. Otázka: může strojvedoucí zjistit i konec vlaku opačného směru? Může se např. jednat o vlak vybavený telekomunikačním zařízením. Odpověď: může. Otázka: obsluha vlaku dává návěst „Vlak vjel celý“, ale tento článek nemá v rozsahu znalostí. Odpověď: ano, ale má znalost ruční speciální návěsti podle čl. 378 předpisu ČD D 1, ví tedy jak a kdy tuto návěst dávat. Otázka: je nutné ZDD řešit způsob dokumentace v dopravním deníku nařízené 1. větou? Co se má uvádět ve druhé odrážce? Odpověď: pro tyto zápisy je nutno upravit dopravní deník, tedy v ZDD musí být stanoveno jak. Otázka: bude-li mezi dvěma stanicemi obsazenými výpravčím ještě dálkově řízená jedna nebo více dopraven s kolejovým rozvětvením a bude-li možno zjistit bezpečně konec vlaku až v dopravně s výpravčím, které z těchto dopraven se uvede zeměpisný název při telefonické odhlášce? Bude to název první dopravny sousedící se zadní dopravnou obsazenou výpravčím, nebo to bude název té dopravny, ve které lze bezpečně zjistit konec vlaku? Odpověď: odhláška je zpráva zadní dopravně, že celý vlak opustil prostorový oddíl. Prostorovým oddílem je v tomto případě širá trať mezi zadní stanicí obsazenou výpravčím a nejbližší stanicí s ní sousedící. Výpravčí proto použije název této stanice. Tedy - výpravčí ve stanici A řídí dálkově i stanice B a C. Při jízdě vlaku ze stanice D, přestože konec vlaku výpravčí zjistil až po příjezdu vlaku do stanice A, bude znít odhláška "Vlak 5602 v C. Jméno."

18

článek porada 257

9/03

259

5/10

259

10/12

277

02/09

278

11/01

ČD D2 Otázka: je-li sousednímu výpravčímu dávána telefonická odhláška mimodrážním spojením dle čl. 257 ČD D2, který čas se bude v tomto hlášení uvádět a jaký čas se bude uvádět v dokumentaci? Čas příjezdu vlaku nebo čas uskutečněného hlášení? Odpověď: v dopravní dokumentaci se vždy uvádí čas, kdy byla odhláška dána. Pokud jde o druhou část dotazu, předpis jednoznačně nestanoví, zda se jedná o čas příjezdu nebo čas uskutečněného hlášení; uvedené znění odhlášky je beze změny převzato z předchozích předpisů. Z textu odhlášky ale vyplývá, že jde o čas příjezdu vlaku. Upřesnění je možné zapracovat do následující změny předpisu. Otázka: Myslím si, že by při zavádění jízdy v mezistaničním oddíle mělo být ze zápisu v dopravní dokumentaci hned jasné, mezi kterými stanicemi je tato jízda zavedena (traťové koleje nepotřebuji vymezovat, neboť jízda v mezistaničním oddíle musí být zavedena ve všech traťových kolejích, stačí tedy pouze vymezit mezi kterými stanicemi). Odpověď:Máte naprostou pravdu v tom, že v zápisech (alespoň u výpravčích stanic, ze kterých lze ze stanice jezdit v traťových oddílech ve dvou nebo více směrech) by měly být uvedeny stanice, mezi kterými se zavádí / ruší jízda v mezistaničním oddíle. Je to chyba, která se stále přenášela ze starých předpisů do nových a nikdo si to neuvědomil. Proto není v tomto případě chybou , když výpravčí doplní závazné slovní znění a zápis v dopravním deníku o názvy stanic, mezi kterými se zavádí / ruší jízda v mezistaničním oddíle. Otázka: Mohu zavést jízdu vlaku v mezistaničním oddílu, přestože nedošlo k nemožnému dorozumění hláskařů, ale došlo k poruše oddílového návěstidla hlásky a oddílové návěstidlo není vybaveno PN? Odpověď: Ano, mohu. Otázka: Nedojde-li odhláška v čase, kdy měl vlak prostorový oddíl opustit, je výpravčí (hradlář) povinen upomenout přední dopravnu o odhlášku. Do jaké doby má výpravčí (hradlář) upomenutí uskutečnit, musí to být vždy ihned, když je čas na ohlášku, nebo to není výslovně stanoveno? Odpověď: Druhou větou článku 277 předpisu SŽDC (ČD) D2 je nařízeno v případech, kdy odhláška nedojde ve stanoveném čase, upomenout přední dopravnu o tuto odhlášku. Smyslem článku je zabránit, aby následný vlak zbytečně snižoval rychlost z důvodu nepostavení odjezdového (oddílového) návěstidla do polohy dovolující jízdu. Proto není v tomto článku určeno, že je o odhlášku nutno upomenout okamžitě po uplynutí jízdní doby; často by to ani nebylo proveditelné. Zaměstnanec musí proto podle dopravní situace sám posoudit, zda je nutno o odhlášku upomenout co nejdříve po uplynutí jízdní doby (blíží-li se následný vlak) nebo zda může o odhlášku upomenout s určitým časovým odstupem (zohledňujícím např. běžné tolerance v jízdních dobách a v pobytech na zastávkách, možnost zaneprázdnění zaměstnance přední dopravny jinou činností apod.) a až tehdy, kdy mu to ostatní pracovní povinnosti dovolí. Určit maximální dobu tohoto odstupu nějakou časovou hodnotou nelze, závisí to na místních podmínkách i na okamžité situaci; je ale samozřejmé, že nelze připustit, aby např. 30 minut po uplynutí jízdní doby zaměstnanec neupomenul přední dopravnu o odhlášku jen proto, že nejede žádný následný vlak. Otázka: musí být nabídka vlaku s nezavěšeným postrkem na poloautobloku podle tohoto článku i při jízdě v mezistaničním oddílu? Odpověď: ano, článek nepřipouští jinou možnost.

19

článek porada 302

01/06

312

09/09

323

1/03

352,

3/03

437 a 470

356

1/02

356

1/02

ČD D2 Otázka: Jaké podmínky pro další jízdu vlaku platí při zneplatnění návěstidla automatického hradla, které je doplněno štítem Op? Viz i „DV 59 849/2005-O11“ (neřeší zneplatnění návěstidla) Odpověď: Je-li strojvedoucí zpraven o neplatnosti návěstidla, neplatí ani štít Op, který je na něm umístěn. Jsou-li přejezdy v následujícím prostorovém oddílu v poruše (vypnuté), musí být strojvedoucí o jejich neúčinkování zpraven písemným rozkazem. S SDC bude projednáno, aby na návěstidla nebyly umisťovány jiné návěsti, např. náv. pro traťovou rychlost, výstražná návěstidla, apod. Otázka: Pokud strojvedoucí přijíždí k pochybné návěsti nebo k zhaslému oddílovému návěstidlu autobloku. a na vlakovém zabezpečovači má znak dovolující jízdu, pokračuje dál v jízdě podle návěstí vlakového zabezpečovače. Ale pokud na vlakovém zabezpečovači nemá znak dovolující jízdu, zastaví u tohoto návěstidla, po 5 minutách pojede dál (návěstidlo je nadále zhaslé) a na vlakovém zabezpečovači se objeví znak dovolující jízdu. Jak má v tomto případě strojvedoucí jednat? Odpověď: V takovém případě postupuje stejně jako u návěsti Stůj (podle druhé věty posledního odst. se postupuje jen v případě, že je kód VZ dovolující jízdu přenášen ještě před tímto zhaslým návěstidlem). To, že se po projetí kolem návěstidla objeví kód VZ, nemá na další jednání vliv stejně jako to nemá vliv po projetí kolem návěsti Stůj. Otázka: lze upravit text povolenek pro vícekolejnou trať, např. o doplnění ”Platí pro nultou traťovou kolej”? Odpověď: ano, lze, ale pouze v případě tříkolejné (nebo vícekolejné) trati. Vzory povolenek pro jednokolejnou a dvoukolejnou trať jsou předpisem stanoveny jako normativní, vzor povolenky pro tříkolejnou trať předpis ČD D2 nestanoví. Otázka: pokud se při přípravě vlakové cesty hlásí název sousední dopravny, musí se tento název zapisovat lomeně k číslu koleje? Kolonka může být někdy malá i při použití ZDD dovolené zkratky. Odpověď: v odbočných stanicích je nařízeno doplňovat příkaz k přípravě vlakové cesty i telefonické hlášení o provedení této přípravy o název sousední stanice proto, že může snadno dojít k záměně často podobných čísel vlaků, jedoucích na různé trati nebo z nich, případně by výhybkář musel zdlouhavě v seznamu vlaků vyhledávat příslušný vlak, aby zjistil kam (odkud) jede. Zapisování tohoto názvu (popř. zkratky) do vedené dopravní dokumentace ale postrádá smysl, není proto nutné a není předpisem nařízeno. Jiná situace je ale u PMD – ze zápisu u výhybkáře by bez této zkratky nebylo zřejmé, kam nebo odkud PMD jel, proto je čl. 826 předpisu ČD D2 nařízeno zapisování zkratky sousední stanice ve všech případech. Otázka: jak postupovat v případě, uvázne-li na trati PMD? Odpověď: je možno postupovat podle článku 356. Otázka: jak výpravčí postupuje, nedojel-li vlak ve stanovené době do příští stanice? Odpověď: pokud mu nebylo oznámeno, že došlo ke skutečnostem uvedeným v čl. 1418 nebo 1430, považuje tento stav za uváznutí vlaku a postupuje podle čl. 356. Může však postupovat i podle čl. 1419, aniž nastaly výše uvedené skutečnosti.

20

článek porada 392

09/09

392

3/03

402

1/02

402

11/02

ČD D2 Otázka: Na trati Brno - Břeclav dochází k postupnému vypínání zabezpečovacího zařízení ve stanicích + traťového zabezpečovacího zařízení (autoblok) na tratích. Vždy je vypnutá jedna stanice plus přilehlé úseky trati k vedlejším stanicím. Jedná se mi o jízdu vlaku proti správnému směru při vypnutém autobloku a zavedeném telefonickém dorozumívání mezi výpravčími. Bylo mi sděleno, že toto je možné jen při uvedení toho konkrétního vlaku v ROV a poté již není možné zavést vlak například při mimořádnostech v dopravě (zpoždění vlaku) po druhé koleji. Připadá mi to podivné, jednak jsem tuto formulaci v předpise nenašel a jednak to předem vylučuje operativu během výluk, která je velmi potřebná. Dotaz tedy zní: Je možné zavést vlaky při vypnutém autobloku (jeho výluce) a zavedeném telefonickém dorozumívání proti správnému směru, aniž by to bylo uvedeno v ROV? Pokud je potřeba to při pravidelné jízdě uvést to do ROV, je možné toto při mimořádnostech v dopravě (zpoždění vlaku) operativně změnit např. dispečerem a zavést vlak po své koleji? Odpověď: V předpise SŽDC (ČD) D2 není nikde uveden zákaz jízd proti správnému směru při vypnutí obousměrného autobloku. Nikde není ani nutnost vlaky jedoucí proti správnému směru uvádět v ROV. Podmínkou samozřejmě je telefonické dorozumívání v příslušné traťové koleji, tedy nabídka, přijetí a odhláška pro všechny vlaku, včetně vlaků jedoucích ve správném směru. Řízení provozu je v takové případě ovšem velmi náročné, a proto nesouhlasím s tím, aby byl takový způsob řízení provozu výpravčím nařizován; je jen na jejich rozhodnutí, zda jej budou uskutečňovat. Nemohu ale vědět, jestli zákaz jízdy proti správnému směru v tomto konkrétním případě nevyplývá např. z provedení úprav staničního, traťového nebo přejezdového zabezpečovacího zařízení jen pro jeden směr jízdy. Proto je nutno respektovat případný zákaz jízd proti správnému směru, byl-li by v ROV uveden. Otázka: předpis ČD D2 nedefinuje jízdu po nesprávné koleji na tratích s telefonickým dorozumíváním. Je možné na takovýchto tratích jezdit po nesprávné koleji? A pokud ano, podle čeho? Nabízí se tyto možnosti:
jízda na traťovou kolej, pro kterou nemá výpravčí vydanou povolenku,
jízda nesplňující podmínky pravostranného (levostranného) provozu uvedeného v Dodatku apod. Odpověď: I na tratích s telefonickým dorozumíváním je možná jízda po nesprávné koleji podle čl. 392 předpisu ČD D2. Zabezpečovací zařízení ve stanicích umožňuje pouze zabezpečení vlakové cesty na/ze správné koleje. Stejně tak oddílová návěstidla hlásek jsou umístěna pouze pro jízdu po správné koleji. Otázka: při zavedení telefonického dorozumívání je výpravčí povinen za předchozím vlakem zapsat danou nebo došlou odhlášku. Kam tuto odhlášku napíše, jestliže před tím sloupec 16 dopravního deníku proškrtl? Odpověď: může napsat nový dvouřádek, kde napíše druh a číslo vlaku a odhlášku. Otázka: je nutné zavést telefonické dorozumívání při poruše PZZ, které je závislé na odjezdovém návěstidle? Odpověď: pokud je možné splnit všechny podmínky, platí čl. 413.

21

článek porada 402

11/03

402

11/03

poslední věta 2. odstavce

402

403

02/09

5/10

v návaznosti na D32

406

6/03

a 241 b)

413

5/02

ČD D2 Otázka: za posledním vlakem, vypraveným ještě za činnosti zabezpečovacího zařízení, musí být při poruše traťového zabezpečovacího zařízení dána telefonická odhláška dříve, než bude nabídnut první vlak. Výpravčí před výpravou následného vlaku zjistí poruchu traťového zabezpečovacího zařízení (mezitím došlo k vystřídání výpravčích). Podle čl. 254 ČD D2 smí výpravčí dát odhlášku jen při nepochybném zjištění, že vlak vjel celý. Způsob zjištění že vlak vjel celý je uveden v čl. 255 ČD D2. Jak zjistí výpravčí, že vlak vjel celý (byl již rozposunován)? Odpověď: podle článku 255 g) ČD D2. Otázka: ”ustanovení tohoto odstavce…” – prosíme o vysvětlení (proč není uvedeno i zneprovoznění koleje nebo jiné situace vyžadující zavedení telefonického dorozumívání) – takto je to zavádějící. Odpověď: po ukončení výluky traťové koleje nebo po ukončení jízdy PMD je výpravčí o volnosti mezistaničního úseku zpraven jiným způsobem, telefonická odhláška za vlakem jedoucím před výlukou nebo před jízdou PMD není proto nutná. Možnost obdobného postupu po ukončení zneprovoznění traťové koleje (dle čl. 393 ČD D2) je námětem pro následující změnu předpisu. V dotazu je ale nutno konkretizovat zmiňovanou ”jinou situaci”. Otázka: Na trati s RPB byl zrušen předvídaný odjezd vlaku po přestavení odjezdového návěstidla na návěst Stůj. Nelze přitom změnit směr uděleného traťového souhlasu. Musí být dána telefonická odhláška za posledním vlakem, vypraveným ještě za činnosti zabezpečovacího zařízení? Odpověď: Ano. Otázka: Jízda vlaku převážejícího jaderné palivo má být zabezpečena telefonickou nabídkou, přijetím a odhláškou. Pokud je klasický dopravní deník, tak problém není, ale EDD vyžaduje zavést telefonické dorozumívání, bez něj nelze dokumentovat nabídku a přijetí. Proto i výpravčí ze sousední stanice po mě chtěl, abych zavedl telefonické dorozumívání. Ač jsem ho nakonec zavedl (s ohledem na EDD), dost se mi to příčilo, protože předpis SŽDC (ČD) D2 jasně stanoví případy, kdy se telefonické dorozumívání zavádí a tento případ (mimořádná jízda vlaku) tam uveden není. Odpověď: Výpravčí buď ukončí vedení dopravní dokumentace na EDD a přejde na papírový deník, nebo do sloupce poznámka v EDD zapíše přijetí dal v 16:20 hod., přijetí dostal v 16:30 hod. Sloupec odhláška zůstává otevřen, takže odhlášku může výpravčí v EDD normálně zapsat. Do poznámky vždy napíše, že se jedná o přepravu ČJP nebo VJP. Otázka: v jednom směru je funkční AB, v opačném telefonické dorozumívání, je v tomto případě odhláška došlá činností AB plnohodnotná odhlášce telefonické? Odpověď: text článku 241b) zní obecně a týká se všech typů ZZ. Tedy odhláška došlá činností ZZ má v těchto případech stejnou vypovídací hodnotu jako telefonická odhláška. Otázka: proč se vyžaduje telefonická odhláška za předchozím vlakem a ne telefonická odhláška za vlakem, který jel na PN? Otázka: protože je nutno zjistit, zda jsou splněny podmínky pro jízdu vlaku (tj. volnost prostorového oddílu), které se jinak kontrolují činností zabezpečovacího zařízení. Byl-li proveden závěr vlakové cesty, dojde za tímto vlakem odhláška normálním způsobem.

22

článek porada 413

4/05

428

3/02

428 a

9/03

588

435

3/02

436

9/04

437

1/02

437

5/02

ČD D2 Otázka: zde je vysvětleno, že pokud bude uskutečněn odjezd vlaku po obsluze zabezpečovacího zařízení kdy nastal závěr vlakové cesty, a po příjezdu vlaku do sousední dopravny je toto zabezpečovací zařízení v základním stavu, se telefonické dorozumívání nezavádí. Jak to bude v situaci, kdy po obsluze zabezpečovacího zařízení nenastal závěr vlakové cesty (odjezd např. na PN po předchozí kontrole správného postavení výhybek, popř. jejich uzamknutí přenosnými výměnovými zámky), a po příjezdu vlaku do sousední stanice je zabezpečovací zařízení taktéž v základním stavu. Je v tomto případě nutné zavádět telefonické dorozumívání? Pro doplnění uvádím, že se jedná o traťové zabezpečovací zařízení – Traťový souhlas s izolovanou kolejí a Doplňující ustanovení k tomuto zabezpečovacímu zařízení tuto problematiku neřeší. Odpověď: pokud se závěr odjezdové vlakové cesty neprovedl, nejsou splněny podmínky čl. 413 ČD D2, a tedy je při odjezdu na PN nutné zavést telefonické dorozumívání. Otázka: je zpravení vlaku dle posledního odstavce dostatečné i na tratích s obousměrným traťovým ZZ, nebo se musí doplnit také číslo traťové koleje? Odpověď: o čísle traťové koleje se v tomto případě nezpravuje. Tam, kde není autoblok, není zpravení o čísle traťové koleje nařízeno. Autoblok bez oddílových návěstidel je obdoba poloautomatickému bloku a v jeho případě se taktéž nezpravuje o čísle traťové koleje. Otázka: musí se na tratích s automatickým blokem bez oddílových návěstidel ve stanici vést blok rozkazů "Z"? Odpověď: nemusí. Otázka: pokud operátor výpravčího vede tiskopis Dopravní deník, jedná se v tomto případě ve smyslu tohoto článku pouze o ”dopravní zápisník” a musí být v SŘ popsáno, které údaje Dopravního deníku (čl. 437) zapisuje? Odpověď: v tomto případě vede operátorka dopravní zápisník na tiskopise Dopravní deník a SŘ bude řešit, které sloupce bude vyplňovat. Otázka: předpis ČD D2 čl. 436 stanoví, že údaje se do dopravního deníku zapisují dle předtisku, není-li stanoveno jinak. V následujícím článku se dozvíme, že sloupec 14 se vyplňuje pouze u vlaku s přepravou cestujících. Projede-li (přijede-li nebo odjede-li) vlak s přepravou cestujících dle jízdního řádu, tedy "včas", nebude tedy žádný důvod k vyplnění sloupce 14. Může v tomto případe onen sloupec zůstat nevyplněný? Odpověď: předpis ČD D2 neřeší, jakým způsobem se sl. 14 dopravního deníku vyplňuje, jede-li vlak včas - tj. pokud "není-li co vyplňovat". Stejně tak neřeší ale například i způsob vyplňování sloupce "-" (náskok), pokud je vlak zpožděný. Je proto na výpravčím, jaký způsob si zvolí - někomu vyhovuje proškrtnutí sloupce, někdo jej nechá nevyplněný, někdo do něho může zapsat nulu. Podstatné je, že pokud vlak nejede včas, je v příslušném sloupci uvedena výše zpoždění nebo náskoku. Otázka: mohou se v dopravním deníku vyplňovat sloupce 10 – 12, i když ZDD dovoluje jejich nezapisování? Odpověď: ano, tyto záznamy nejsou na závadu. Otázka: zápis ve sl. 17 dopravního deníku - text v závorce uvedený u počasí se vztahuje i na teplotu nebo jen na počasí? Odpověď: text v závorce se vztahuje na teplotu i počasí.

23

článek porada 437,

3/03

352 a 470

437 a

3/03

825

437 a

3/03

825

437 a

9/03

825

437 a

1/04

247

437

5/04

ČD D2 Otázka: pokud se při přípravě vlakové cesty hlásí název sousední dopravny, musí se tento název zapisovat lomeně k číslu koleje? Kolonka může být někdy malá i při použití ZDD dovolené zkratky. Odpověď: v odbočných stanicích je nařízeno doplňovat příkaz k přípravě vlakové cesty i telefonické hlášení o provedení této přípravy o název sousední stanice proto, že může snadno dojít k záměně často podobných čísel vlaků, jedoucích na různé trati nebo z nich, případně by výhybkář musel zdlouhavě v seznamu vlaků vyhledávat příslušný vlak, aby zjistil kam (odkud) jede. Zapisování tohoto názvu (popř. zkratky) do vedené dopravní dokumentace ale postrádá smysl, není proto nutné a není předpisem nařízeno. Jiná situace je ale u PMD – ze zápisu u výhybkáře by bez této zkratky nebylo zřejmé, kam nebo odkud PMD jel, proto je čl. 826 předpisu ČD D2 nařízeno zapisování zkratky sousední stanice ve všech případech. Otázka: rámují se červeně jízdy PMD? Odpověď: červeně se rámují pouze mimořádné vlaky, nikoliv PMD. Otázka: rámují se jízdy PMD zeleně, jedou-li po nesprávné koleji? Jede-li PMD na nesprávnou kolej do km a zpět, má se rámovat údaj ve druhém dvouřádku vyplněném pro jízdu zpět? Odpověď: i když PMD jede na sjednanou kolej, ve smyslu čl. 825 se při jízdě na nesprávnou kolej musí rámovat zeleně. To platí i pro situaci pro zpětnou jízdu z nesprávné koleje z km na trati. Otázka: provádí se zápis zprávy o dojezdu PMD tam, kde je prováděna dálková obsluha staničního zabezpečovacího zařízení? Odpověď: ano, došlou zprávu ve smyslu čl. 842, případně 843 zapíše výpravčí do dopravního deníku. Otázka: mezi stanicemi A a D je zastávka B a hláska C (ŽST A - zast. B - Hl. C - ŽST D). Podle GVD je trasován ze stanice A vlak, který se ze zastávky B vrací zpět do A (tedy přes hlásku C vůbec nejede). Po jeho návratu je trasován vlak ze stanice D do A. Kdy může výpravčí stanice D tento následný vlak nabídnout? Odpověď: až po návratu prvního vlaku do stanice A. Výpravčí dá za vlakem odhlášku na hlásku C, a do stanice D oznámí návrat vlaku (obdobně jako se oznamuje návrat nezavěšeného postrku - čl. 261 ČD D2). Až po tomto oznámení může výpravčí stanice D druhý vlak nabídnout. Otázka: jak postupovat při rámování vlaků, které jedou v části trasy jako pravidelné a v části pokračují jako rušící pod stejným číslem? Pokud ano, tak jak – třeba polovinu dvouřádku sloupce 1? Pokud se mění druh vlaku (Os/Sv - číslo zůstává), smí se uvádět lomeně do dopravního deníku? Odpověď: způsob rámování údajů v popisovaném případě předpis neřeší. Postupuje se stejně jako při jízdě po nesprávné koleji – i zde se rámuje celý dvouřádek, bez ohledu na to zda vlak po nesprávné koleji přijede nebo odjede. Účelem rámování je pouze upozornit na mimořádnost, podrobnosti o této mimořádnosti lze zjistit jinde. Pokud se u průchozího vlaku mění ve stanici druh (popř. se pravidelný vlak mění na rušící nebo opačně), lze jej uvádět lomeně, předpis to nezakazuje.

24

článek porada 437

5/04

437

9/04

ČD D2 Otázka: jakým způsobem správně dokumentovat v dopravním deníku NAD? Třeba v případě dle GVD průchozího vlaku – NAD zavedena do vlastní stanice a z ní dále pokračuje vlak. Je možný následující zápis? sl. 1 – druh vlaku a číslo dle GVD sl. 2, 3 – jen ve spodní polovině dvouřádku (vlak) sl. 6 – odjezd NAD ze sousední ŽST sl. 7-12 – jen ve spodní polovině (vlak) sl. 13, 14 – v obou polovinách sl. 16 – jen ve spodní polovině (vlak) sl. 17 – v horní polovině poznámka BUS nebo NAD s uvedením registrační značky, event. pořadového čísla autobusu (při prvním uvedení vždy reg. značka). Odpověď: ano, tento způsob dokumentace je v souladu s ustanoveními předpisu ČD D2 i ČD D7/2. Otázka: ve stanicích s cestovými návěstidly výpravčí vypraví vlak s přepravou cestujících od nástupiště za toto cestové návěstidlo. Následně bude (během jízdy k odjezdovému návěstidlu) předjížděn dalším vlakem. Jaká bude dokumentace času odjezdu a předvídaného odjezdu vlaku v dopravním deníku, pokud tento vlak u odjezdového návěstidla již znovu nezastaví? Odpověď: v takovém případě jde vlastně o stanici se dvěma obvody (obdoba osobního a seřaďovacího nádraží) - jeden obvod jsou koleje s nástupišti (např. 1., 2., 4. a 6.), druhý obvod jsou „předjízdné“ koleje (např. 1a., 2a., 4a.). Odjezd z obvodu nástupišť je např. 10,34, průjezd v obvodu předjízdných kolejí je např. 10,39. V dopravním deníku výpravčí vyplní čas odjezdu, tj. čas kdy se vlak dá do pohybu (10,34), předvídaný odjezd bude čas předpokládaného odjezdu vlaku z dopravny (10,39). Ve stanicích, kde zabezpečovací zařízení přenáší čísla vlaku, je správné pořadí předvídaných odjezdů zajištěno činností tohoto zařízení.

25

článek porada 437

11/04

437, 440

4/05

(ČD D7/2 čl. 179)

448b)

1/02

ČD D2 Otázka: do poznámek dopravního deníku se dle ČD D2 zaznamenávají i „změny počasí po dobu směny“. Chtěl bych vědět přesný právní výklad co to už je a co ještě není změna počasí a v jakém smyslu mohou toto „nezaznamenání“ trestat kontrolní orgány např. snížením VO nebo vyhrožováním mimořádných přezkoušek z titulu hrubé neznalosti předpisu. Po snížení VO jsem zaznamenával „změnu počasí“ vícekrát za směnu a zase to bylo špatně, protože podle kontrolních orgánů „změna počasí“ podle nich nenastala a tudíž jsem byl označen za demagoga, protože se jedná naopak zase o „přebytečné údaje“. V odpovědi nechci slyšet, že to záleží „na něčím subjektivním dojmu“ např. nadřízeného nebo kontrolního orgánu. Odpověď: záznam o počasí se do dopravního deníku provádí proto, aby byl k dispozici pro případné šetření mimořádné události, stížnosti cestujících apod. Předpisem ani „přesným právním výkladem“ není možné stanovit, o kolik stupňů se musí teplota změnit nebo kolik obláčků se musí na obloze objevit či zmizet, aby bylo nutno změnu počasí dokumentovat. Tady opravdu záleží pouze na subjektivním dojmu výpravčího, zda usoudí, že se počasí změnilo natolik, aby tuto změnu zapsal. Navíc např. rychlost větru je pro výpravčího neměřitelný údaj, nelze stanovit, jak výpravčí jednoznačně rozpozná, zda se jedná o vánek nebo o slabý vítr (nebo zda je rychlost větru 4 či 5 km/h); jediný možný způsob zjištění je subjektivní pocit. Je samozřejmé, že pokud má výpravčí v dopravním deníku za celou denní směnu jediný záznam v 6,00 hodin „+8º C, jasno, klid“ a přitom v poledne bude +24º C a bouřka, tak nadřízený může nezapsání počasí oprávněně považovat za závadu. Na druhou stranu ale pokud výpravčí zaznamená i nepatrnou změnu počasí, nemůže to být hodnoceno jako nadbytečný údaj. Dokonce i opakování stejného údaje nemůže být závadou, neboť v některých případech může toto počasí výpravčí zapsat záměrně, aby vyloučil případné pochybnosti, zda počasí nezapomněl zapsat (např. pokud by bylo ve výše uváděném případě opravdu po celou směnu +8º C, jasno a klid). Upřesnění: musí se dokumentovat každá změna počasí, která vyžaduje plnění opatření vyplývající z předpisů ČD, např. vytápění a temperování souprav, občerstvení při ztížených povětrnostních podmínkách (v létě i zimě), apod. Otázka: - Pokud je v dopravně vedení dopravního deníku v elektronické verzi, dochází v obvodu RCP Brno k následujícímu problému: vlak jede pod svým číslem po objízdné trase do cílové stanice a po původní trase jede náhradní doprava (v tomto případě autobusová), která by měla být označena jako vlak, který nahrazuje, což elektronický dopravní deník „nevezme“. Rozhodli jsme se řešit tuto situaci tak, že vlak pojede pod původním číslem a náhradní autobusová doprava pojede jako násled tohoto vlaku (má to dále vztah k ISOŘ). Lze tuto situaci takto řešit? Odpověď: ano, lze. Další možností je původní trasu označit samostatně (např. ND1) a do poznámek uvést, že se jedná o náhradu za vlak např. 4002 (ale to v současné době „nevezme“ ISOŘ). Otázka: kdy může dojít k vjezdu na kusou kolej? Otázka: pouze při výluce části dopravní koleje. Pokud by však před provizorním zarážedlem byla umístěna návěst Konec vlakové cesty, nejedná se o vjezd na kusou kolej, ale strojvedoucí by museli být zpravováni o aktivaci nového návěstidla.

26

článek porada 449

05/09

456

5/02

456

3/03

456

3/03

ČD D2 Otázka: V ŽST Praha hl. n. byla cestová návěstidla, umístěná vlevo, doplněna návěstí Hlavní návěstidlo je na opačné straně. Ve smyslu čl. 499 by ale v takovém případě směla stát vozidla až ve vzdálenosti 50 m za tímto návěstidlem, nebo by měla být vjíždějícímu vlaku dávána ruční návěst Stůj ve vzdálenosti 50 m od vozidel. Toto je ale nereálné v praxi dodržovat. Odpověď: Nejdřív je nutné se podívat na čl. 6 předpisu SŽDC (ČD) D1 (na str. 15): Návěstidlo přímo u koleje – návěstidlo umístěné přímo (bezprostředně) u koleje, a to přímo vpravo, vlevo nebo přímo nad kolejí. Tedy v Praze hl. n. se i tam, kde je návěstidlo vlevo, jedná o návěstidlo přímo u koleje. Pak platí také čl. 448a) předpisu SŽDC (ČD) D2: Vlakovou cestou u vjíždějícího a pravidelně i mimořádně zastavujícího vlaku se rozumí: a) úsek koleje od vjezdového (cestového) návěstidla na vjezdové straně vlaku až k hlavnímu návěstidlu s návěstí zakazující jízdu vlaku, popř. k červené desce nebo červenému terči s návěstí Stůj, nahrazující hlavní návěstidlo a upravené jako nepřenosné návěstidlo; tam, kde takové návěstidlo není nebo není přímo u koleje, až k návěstidlu s návěstí Konec vlakové cesty nebo Hlavní návěstidlo je na opačné straně, Protože v Praze hl. n. je návěstidlo přímo u koleje, končí vlaková cesta u něho a nikoliv u návěstidla s návěstí Hlavní návěstidlo je na opačné straně (i když tam je také umístěno). A na to teprve navazuje čl. 449: Za hlavním návěstidlem, popř. za červenou deskou nebo červeným terčem s návěstí Stůj, nahrazující hlavní návěstidlo a upravené jako nepřenosné návěstidlo, ukončují-li uvedená návěstidla vlakovou cestu, mohou stát vozidla. Protože v Praze hl. n. ukončuje vlakovou cestu hlavní návěstidlo, mohou stát vozidla bezprostředně za návěstidlem. Otázka: ve stanicích, kde zab. zař. samočinně znemožňuje postavit hlavní návěstidlo na návěst dovolující jízdu, je-li vlaková cesta obsazena, musí výpravčí při přípravě vlakové cesty pro odjezd zjistit, zda došlo k uvolnění koleje mezi čelem vlaku a odjezdovým návěstidlem od vozidel, která se zde nacházela. Dle znění poslední věty je toto také nutno zjišťovat pohledem? Odpověď: způsob zjištění předpis nestanovuje. Otázka: nešlo by tento článek upravit tak, aby druhý odstavec platil i ve stanicích bez kolejových obvodů s ústředním stavědlem, kde musí výpravčí zjišťovat volnost vlakové cesty v celém obvodu ŽST. V podstatě se nejedná o žádný rozdíl. Odpověď: ve stanicích dle druhého odstavce čl. 456 se při přípravě vlakové cesty pro odjezd zjišťuje, zda došlo k uvolnění koleje mezi čelem vlaku a odjezdovým (cestovým) návěstidlem od vozidel, která se zde nacházela. Není určen způsob zjištění (viz zápis Sepekov, 14.-15. 5. 2002). Ve smyslu dotazu se nejedná o žádný rozdíl, ale v části vlakové cesty by se zjišťovala volnost vlakové cesty pohledem a v části by se zjišťovalo uvolnění koleje (od čela vlaku k cestovému, odjezdovému návěstidlu příp. k první výhybce). Otázka: lze považovat zjištění volnosti vlakové cesty pro vjezd vlaku (ve stanicích s ústředním stavědlem, kde za volnost vlakové cesty odpovídá jen výpravčí), za zjištění volnosti pro odjezd vlaku až k místu původně ukončujícímu vlakovou cestu, nebyl-li prováděn ve stanici posun? Odpověď: volnost vlakové cesty pro odjezd vlaku lze zjistit i v době přípravy vjezdové vlakové cesty.

27

článek porada 456, 457

11/02

458

1/02

458 b)

11/03

458

4/05

458

01/08

458

02/09

458

02/09

ČD D2 Otázka: může výpravčí zjistit volnost vlakové cesty s předstihem, např. hodinu před příjezdem vlaku, když po tuto dobu nepojede ve stanici žádný vlak? Odpověď: jak dlouho dopředu smí výpravčí zjistit volnost vlakové cesty pohledem není v předpise SŽDC (ČD) D2 přesně určeno, ale jednoznačně je definováno, že sled dopravních úkonů nesmí být přerušen (byť prodejem jízdenek). Otázka: je možno kolej ve stanici, která není očíslována čísly 90 - 99, považovat za spojovací kolej? Odpověď: ano, pokud bude v ZDD uvedeno, že má charakter spojovací koleje. Otázka: musí způsob zjišťování volnosti vlakové cesty na základě došlé telefonické odhlášky povolovat ZDD i na tratích s traťovým zabezpečovacím zařízením 1. kategorie? Odpověď: musí, je nutné ověřit zda odhláška není dávána např. na základě indikace o volnosti úseků PZZ. Otázka: Staničním řádem máme dané obvody odpovědnosti za PVC, kde záhlaví jako nepřehledný úsek je obvodem výpravčího. Při jízdě vlaků ve sledu by měl připravovat vlakovou cestu tak, že nejprve zjistí volnost ve svém obvodu (ČD D2, čl. 468). Protože však nemá odhlášku za předchozím vlakem, neví, zda je jeho úsek volný - musí dodržet tento postup, nebo si může nechat připravit vlakovou cestu a pak počkat už jen na odhlášku? Odpověď: Na Vámi popisovanou situaci se článek 468 ČD D2 nevztahuje, podle posledního odstavce čl. 469 lze příkaz k přípravě vlakové cesty vydat i dříve, než došla za předchozím vlakem odhláška. Otázka: lze na základě tohoto článku zjišťovat volnost vlakové cesty pomocí kamerových systémů? Odpověď: nelze Otázka: V obvodu pro zjišťování volnosti vlakové cesty výpravčího je nepřehledný úsek na záhlaví, kde nebyl v době odevzdávky ukončen posun. Jak se výpravčí z odevzdávky služby dozví, že tento posun byl dovolen? Odpověď: Tento údaj se musí uvést v bodu 27 odevzdávky služby – Různé. Otázka: Jak se má zjišťovat volnost vlakové cesty pro návrat vlaku, jedoucího pouze do km na širé trati (např. na zastávku), jestliže je záhlaví nepřehledné? Odpověď: Za zjištění volnosti nepřehledného záhlaví lze v takovém případě považovat skutečnost, že se jedná o návrat vlaku ze širé tratě, jelikož případné oddělení posledních vozidel na záhlaví při odjezdu by ještě před odjezdem ze širé tratě zpět strojvedoucí, popř. zaměstnanec v čele sunutého vlaku, zjistil.

28

článek porada 458,

09/09

464, 469

458

11/02

461

9/04

463

11/03

ČD D2 Otázka: V ŽST neobsazených zaměstnancem OOD je nutno odstavit na dopravní kolej bez boční ochrany vozidla. Boční ochranu budou v tomto případě tvořit uzamykatelné kovové podložky. Musí mít klíče od jejich zámků v úschově vždy výpravčí organizující drážní dopravu v této ŽST? Vycházím z toho, že buď mám klíče nebo musím střežit? V praxi to není reálné, jak to řešit? Odpověď: Povinnost zaměstnance zařízení střežit platí jen pro výhybky, pojížděné po hrotu. Aby měl klíče od uzamykatelných podložek dispečer, dálkově řídící provoz ve stanici, je naprosto nereálné. Zaměstnanec řídící posun, který vozidla na takovou kolej odstavuje, musí uzamčení podložek dispečerovi ohlásit (není-li hovor nahráván, musí jej zapsat do telefonního zápisníku) a klíče uložit na místo, určené ZDD. Otázka: tento článek řeší problematiku snížené viditelnosti nebo nepříznivé místní poměry pro zjišťování volnosti vlakové cesty. Mám dotaz k poslednímu odstavci tohoto článku, hlavně k poslední větě. Tato poslední věta platí pouze pro ustanovení tohoto článku nebo musím ve všech stanicích, kde není záznamové zařízení, dokumentovat posun dle ustanovení ZDD? Odpověď: dokumentovat je třeba pouze hlášení zaměstnance řídícího posun nebo výhybkáře o uvolnění záhlaví (popř. jiné koleje) po ukončení posunu. Dokumentace vlastního posunu (svolení k posunu, jeho ukončení apod.) se tento článek netýká. Otázka: je možné v případech, kdy jsou prováděny odjezdy vlaků na nesprávnou kolej na elektromechanickém staničním zabezpečovacím zařízení nevybaveném pro odjezdy na nesprávnou kolej zvláštní úpravou, postupovat podle ustanovení článku číslo 461 předpisu ČD D2 a nemuselo být postupováno podle ustanovení článků 306 a 308 předpisu ČSD D101/T101. Odpověď: ano, lze. Uvedený postup může být používán v těch případech, kdy po zastavení vlaku ve stanici není vzhledem k jeho délce možné uzavřít návěstní hradlo na vjezdové straně vlaku a nemůže tak být vlaková cesta pro odjezd na nesprávnou kolej zabezpečena prostřednictvím zabezpečovacího zařízení - návěstním hradlem a závěrem výměn pro vjezd ze správné koleje. Odjezd vlaku na nesprávnou kolej bude v tomto případě zabezpečen a zajištěn v souladu s ustanovením článku 473 předpisu ČD D2. Otázka: přezkoušení správné polohy výhybek a výkolejek při poruchách ústředních stavědel (TEST, RZZ, JOP). Jak postupovat při poruše indikačních prvků polohy výhybky (výkolejky): a) je nutno stanovovat ZDD závazná slovní znění? b) zápisníkem se v tomto článku myslí telefonní zápisník nebo Zápisník volnosti a správného postavení vlakové cesty? c) má-li staniční dozorce společné stanoviště s výpravčím, je nutné trvat na provedení zápisu v dopravním deníku i v případech, jsou-li hlášení zaznamenávána záznamovým zařízením? Viz ČD D2 čl. 483, druhý odstavec – obdoba hlášení o provedení přípravy vlakové cesty. Odpověď: podle místních poměrů určí ZDD.

29

článek porada 464,

09/09

458, 469

467

10/05

468 a

5/02

470

468

5/03

468

05/09

ČD D2 Otázka: V ŽST neobsazených zaměstnancem OOD je nutno odstavit na dopravní kolej bez boční ochrany vozidla. Boční ochranu budou v tomto případě tvořit uzamykatelné kovové podložky. Musí mít klíče od jejich zámků v úschově vždy výpravčí organizující drážní dopravu v této ŽST? Vycházím z toho, že buď mám klíče nebo musím střežit? V praxi to není reálné, jak to řešit? Odpověď: Povinnost zaměstnance zařízení střežit platí jen pro výhybky, pojížděné po hrotu. Aby měl klíče od uzamykatelných podložek dispečer, dálkově řídící provoz ve stanici, je naprosto nereálné. Zaměstnanec řídící posun, který vozidla na takovou kolej odstavuje, musí uzamčení podložek dispečerovi ohlásit (není-li hovor nahráván, musí jej zapsat do telefonního zápisníku) a klíče uložit na místo, určené ZDD. Otázka: Musím coby signalista zapisovat do Zápisníku volnosti a správného postavení vlakové cesty i takové vlaky, pro které nestavím vlakovou cestu ani nehlásím volnost (tzn. vlaky, které výpravčí sice ohlásí všem stavědlům, ale pro které staví vlakovou cestu jen signalista St2 a mně na St1 se vůbec neocitnou v mém obvodu.)? Odpověď: Podle článku 467 ČD D2 vydává výpravčí příkaz k přípravě vlakové cesty všem zaměstnancům, kteří se musí zúčastnit na přípravě vlakové cesty. Neznám konkrétní místní podmínky, nemohu tedy jednoznačně odpovědět, ale pokud výhybkář neohlašuje provedení přípravy vlakové cesty (telefonicky ani obsluhou zabezpečovacího zařízení), není důvod, aby mu výpravčí ohlašoval příkaz k přípravě vlakové cesty a není tedy co zapisovat. Otázka: na PVC se podílí několik stanovišť. Výpravčí nařídí variantní vlakovou cestu podle čl. 470. Dle čl. 468 opakuje celou variantní cestu 1. stanoviště na vj. straně, ostatní pouze potvrdí, že rozuměli. Zápis do D 3337 musí stanoviště dokumentovat pro celou variantní cestu nebo jen tu část, za kterou zodpovídá? To samé platí pro hlášení o postavení vlakové cesty jednotlivých stanovišť. Odpověď: stanoviště v zápisníku D 3337 musí dokumentovat celou variantní cestu. Rovněž v hlášení o postavení vlakové cesty musí být uvedena celá variantní cesta. Otázka: vyplývá z posledního odstavce uvedeného článku následující postup při přípravě vlakové cesty pro vlak projíždějící: výpravčí smí uvolnit návěstní hradlo vjezdového návěstidla až po uzavření závěrů výměn na odjezdové straně, tj. po obdržení informace o zastavení rušícího posunu a ohlášení volnosti vlakové cesty pro vjezd tohoto vlaku? Odpověď: pokud byla provedena příprava vlakové cesty pro vlak projíždějící, je správný pouze tento postup. Výpravčí nemůže uvolnit návěstní hradlo vjezdového návěstidla, dokud nemá jistotu, že byl na odjezdovém zhlaví zastaven rušící posun (směrem na vjezdovou kolej) a případně i že vjezdová kolej v obvodu odpovědnosti výhybkáře odjezdového zhlaví volná (pokud do jeho obvodu zasahuje). To mu výhybkář oznámí uzavřením závěru výměn. Otázka: Musí zaměstnanec, který opakuje hlášení výpravčího při přípravě vlakové cesty nebo potvrzuje, že hlášení rozuměl, ohlásit i své stanoviště (stavědlo)? Odpověď: Ano, při vydávání pokynů telekomunikačním zařízením musí být zřejmé, kdo pokyn vydává a kdo jej přijímá - viz čl. 41 předpisu SŽDC (ČD) D2. Výpravčí musí vědět, který zaměstnanec pokyn správně pochopil.

30

článek porada 468 a 476

5/10

469

6/02

469 c)

6/03

469 c)

9/04

469,

09/09

464, 458,

ČD D2 Otázka: Ve stanici s jediným obvodem pro zjišťování volnosti vlakové cesty se výhybkář neúčastní samotné přípravy vlakové cesty, pouze staví výhybky pro zamýšlenou vlakovou cestu ve smyslu druhé odrážky čl. 468 SŽDC (ČD) D2. Forma příkazu k těmto postupům není závazně dána a to ani v případech poruchy SZZ, kdy výpravčí ztratí kontrolu polohy výhybky a výhybkář nouzově přestavuje výhybku, kterou jinak výpravčí přestavuje v rámci přípravy vlakové cesty. Lze dát dozorci výhybek v tomto příkaz ku přípravě vlakové cesty dle čl. 470 SŽDC (ČD) D2, i když tento nemá svůj obvod pro zjišťování volnosti vlakové cesty a výpravčí pouze nařizuje správné postavení výhybek a výkolejek pro zamýšlenou vlakovou cestu? Anebo postupuje podle čl. 476 SŽDC (ČD) D2, kdy používá pouze volné formy? Anebo musí ZDD v případě, kdy dojde k poruše indikačních prvků polohy výhybek a výkolejek, stanovit výhybkáři obvod pro zjišťování volnosti vlakové cesty a postup dle čl. 470 SŽDC (ČD) D2? Odpověď: Pokud výpravčí pouze nařizuje správné přestavení výhybek, odpovídá za správné postavení vlakové cesty on sám; výhybkář ("donašeč klíčů") mu tedy musí donést klíč, nebo se po přestavení výhybky musí výpravčímu rozsvítit její kontrola apod. Pokud to není možné (např. výhybka je zajištěna přenosným zámkem - i uzamykatelným), musí být výhybkáři stanoven ZDD klasický obvod pro zjišťování volnosti vlakové cesty. Otázka: lze volnost vlakové cesty zjistit třeba i hodinu předem? Odpověď: ano. Otázka: za koncem nástupiště směrem k odjezdovému návěstidlu, u kterého končí vlaková cesta, je PZM. Musí být závory uzavřeny, vjíždí-li vlak zastavující z důvodu nástupu a výstupu cestujících nebo jiný vlak, kterému je označováno místo zastavení ruční nebo přenosnou návěstí Stůj? Ve smyslu posledního odseku je toto popsáno v článku 77 SŘ. Odpověď: PZM musí být uzavřeno, SŘ nelze neuzavírání PZM povolit. Nutno řešit jiným způsobem, například přemístit odjezdová návěstidla. Otázka: jaká opatření se mají v ZDD uvádět? Má se zde uvádět, zda bylo pro obsluhu PZZ vydáno DU nebo zda se postupuje podle předpisu ČD Z2? Odpověď: v ZDD se může uvést např. povinnost výhybkáře na odjezdovém zhlaví, který obsluhuje PZZ uprostřed stanice, ohlašovat telefonicky provedení přípravy vlakové cesty pro vjezd podle čl. 475 ČD D2 a nikoliv podle čl. 474 (uzavření PZZ musí výhybkář ohlásit slovy „... postaveno a volno“, přestože ve vlakové cestě nejsou v jeho obvodu žádné výhybky). V tomto článku ZDD mohou být také stanoveny povinnosti zaměstnanců při rušení vlakové cesty - např. kdy může být vlaková cesta zrušena vzhledem k PZZ v této vlakové cestě. Otázka: V ŽST neobsazených zaměstnancem OOD je nutno odstavit na dopravní kolej bez boční ochrany vozidla. Boční ochranu budou v tomto případě tvořit uzamykatelné kovové podložky. Musí mít klíče od jejich zámků v úschově vždy výpravčí organizující drážní dopravu v této ŽST? Vycházím z toho, že buď mám klíče nebo musím střežit? V praxi to není reálné, jak to řešit? Odpověď: Povinnost zaměstnance zařízení střežit platí jen pro výhybky, pojížděné po hrotu. Aby měl klíče od uzamykatelných podložek dispečer, dálkově řídící provoz ve stanici, je naprosto nereálné. Zaměstnanec řídící posun, který vozidla na takovou kolej odstavuje, musí uzamčení podložek dispečerovi ohlásit (není-li hovor nahráván, musí jej zapsat do telefonního zápisníku) a klíče uložit na místo, určené ZDD.

31

článek porada 469, 470,

10/05

483

470

1/02

470 a

5/02

468

470 a 478

10/02

ČD D2 Otázka: Když do „Zápisníku volnosti......" nebudu zapisovat vlaky u kterých mi byl dán příkaz k přípravě vlakové cesty výpravčím jen obsluhou zabezpečovacím zařízení, jak mám tedy postupovat, když výpravčí odvolá vlak.cestu, která již byla pro danou jízdu vlaku postavena? Jde o to, že podle čl. 483 odst. 3 ČD D2 mám škrtnout údaje v Zápisníku tak, aby zůstaly čitelné a napsat „Odvoláno“. Neboli jinak řečeno, nemůžu škrtnout něco, co není napsáno, když se vlak.cesta nedokumentuje. A dále bych nemusel dodržovat čl. 469 odst. 2 ČD D2. Tak se ptám, jestli to není v rozporu s předpisem ČD D2 čl. 483 odst.3 a čl. 469 odst. 2 téhož předpisu. Odpověď: V čl. 483 ČD D2 je stanoveno: „Odvolá-li ...., škrtnou se údaje v Zápisníku...“. Souhlasím s Vámi, že pokud žádné údaje nejsou zapsány, není co škrtat. V takovém případě se proto údaje neškrtají ani se nikam nezapisuje „Odvoláno“. Pokud jde ale o čl. 469, tady pravdu nemáte. Podle čl. 470 ČD D 2 smí dát výpravčí příkaz k přípravě vlakové cesty jen obsluhou zabezpečovacího zařízení, jen pokud je ve stanici připraven k odjezdu ve stejném směru jen jeden vlak, a tento vlak bude odjíždět ze stejné koleje, na kterou vjel. Číslo koleje pro konkrétní odjíždějící vlak bylo tedy ohlášeno již při přípravě vlakové cesty pro vjezd. Otázka: dokumentuje se při PVC dle předposledního odstavce číslo koleje u výhybkáře v „Zápisníku volnosti a správného postavení vlakové cesty”? Odpověď: nedokumentuje, podle prvního odstavce čl. 483 se zapisují údaje, ohlášené výpravčím. Obsluha zabezpečovacího zařízení není hlášení. Otázka: na PVC se podílí několik stanovišť. Výpravčí nařídí variantní vlakovou cestu podle čl. 470. Dle čl. 468 opakuje celou variantní cestu 1. stanoviště na vj. straně, ostatní pouze potvrdí, že rozuměli. Zápis do D 3337 musí stanoviště dokumentovat pro celou variantní cestu nebo jen tu část, za kterou zodpovídá? To samé platí pro hlášení o postavení vlakové cesty jednotlivých stanovišť. Odpověď: stanoviště v zápisníku D 3337 musí dokumentovat celou variantní cestu. Rovněž v hlášení o postavení vlakové cesty musí být uvedena celá variantní cesta. Otázka: příkaz k přípravě vlakové cesty je doplněn o název sousední stanice, odkud se očekává vlak. Telefonické hlášení o provedení přípravy vlakové cesty musí být doplněno o název sousední stanice i výhybkářem, který je na opačné (odjezdové) straně a pro uvedený vlak žádnou vlakovou cestu nestaví, hlásí pouze volnost koleje? Odpověď: ano, musí.

32

článek porada 470,

3/03

352 a 437

470

1/06

470

05/09

473 a

5/03

D101/T101 čl. 622

473 (poslední odstavec)

5/03

ČD D2 Otázka: pokud se při přípravě vlakové cesty hlásí název sousední dopravny, musí se tento název zapisovat lomeně k číslu koleje? Kolonka může být někdy malá i při použití ZDD dovolené zkratky. Odpověď: v odbočných stanicích je nařízeno doplňovat příkaz k přípravě vlakové cesty i telefonické hlášení o provedení této přípravy o název sousední stanice proto, že může snadno dojít k záměně často podobných čísel vlaků, jedoucích na různé trati nebo z nich, případně by výhybkář musel zdlouhavě v seznamu vlaků vyhledávat příslušný vlak, aby zjistil kam (odkud) jede. Zapisování tohoto názvu (popř. zkratky) do vedené dopravní dokumentace ale postrádá smysl, není proto nutné a není předpisem nařízeno. Jiná situace je ale u PMD – ze zápisu u výhybkáře by bez této zkratky nebylo zřejmé, kam nebo odkud PMD jel, proto je čl. 826 předpisu ČD D2 nařízeno zapisování zkratky sousední stanice ve všech případech. Otázka: jak je nutné dokumentovat jízdu vlaku objízdnou trasou v dopravní dokumentaci výpravčího a výhybkáře? Ze zápisů v dopravní dokumentaci výpravčího a výhybkáře není zřejmé, kam nebo odkud vlak jel. Odpověď: předpisem není řešeno, výpravčí může jízdu objízdnou trasou uvést ve sl. 17 dopravního deníku, případnou úpravu dopravní dokumentace výhybkáře stanoví ZDD. Otázka: V odbočné stanici jsou připraveny k odjezdu dva vlaky stejným směrem, ale každý na jinou trať. Je možné v tomto případě aplikovat 3. odstavec čl. 470, jestliže signalista na odjezdové straně byl přítomen při přípravě vlakové cesty pro vjezd obou vlaků? Odpověď: Ano, lze postupovat podle článku 470. Příkaz k přípravě vlakové cesty smí dát výpravčí i jen obsluhou zabezpečovacího zařízení. Jedná se o vlaky různých směrů (jeden do stanice A, druhý do stanice B). Uvolnění návěstního hradla lze na rozdíl od čísla koleje oznámené kolejovým číselníkem považovat za spolehlivé. Otázka: musí se při jízdě na dotykový klíč zavádět hlášení o tom, že vlak odjel celý nebo si vždy tuto informaci výpravčí vyžádá a provede zápis do dopravní dokumentace pouze časovým údajem do sloupce určeného ZDD? Jaký je postup v případě poruchy hradlové zarážky? Odpověď: při jízdě na dotykový klíč ani při poruše hradlové zarážky není nutno zavádět telefonické hlášení o provedení přípravy vlakové cesty. Informaci o tom, že vlak odjel celý si výpravčí vyžádá (může i na delší časové období = do odvolání ohlašujte ...). Otázka: řeší pouze ZDD, že při zavedeném telefonickém hlášení přípravy vlakové cesty na tratích dvou- a vícekolejných musí být příkaz doplněn jak uvedeno v článku 470c) druhá odrážka? Nebo se číslo traťové koleje nemusí ohlašovat? Odpověď: číslo traťové koleje se ohlašuje vždy, jede-li vlak na/z nesprávné koleje nebo proti správnému směru. Při jízdě na/ze správné koleje se neohlašuje. V ZDD není důvod toto uvádět.

33

článek porada 474

11/03

474

1/04

474

6/05

475

11/09

476

3/02

476

9/04

ČD D2 Otázka: jak bude znít hlášení o postavení a volnosti vlakové cesty, pokud výhybkář výhybky pouze přestavuje, ale jejich správnou polohu kontroluje výpravčí uzávorováním? Odpověď: v takovém případě výhybkář neobsluhuje zabezpečovací zařízení, proto bude provádět hlášení podle 2. odstavce čl. 474: ”První stanoviště. Pro vlak 67515 na první kolej volno. Vondráček”. V čl. 77 SŘ musí být nařízeno, že výhybkář smí toto hlášení dát, až když jsou výhybky pro danou vlakovou cestu postaveny (aby nemohlo dojít k případnému poškození závorníků). Otázka: musí být přípravě vlakové cesty zúčastněn i výhybkář, který pro danou vlakovou cestu nestaví žádnou vyhybku, pouze je odjíždějící vlak v jeho obvodu volnosti? Odpověď: přítomen být musí, ale pouze potvrdí příkaz - hlášení o provedení přípravy vlakové cesty neprovádí. Toto se rovněž týká i výhybkářských stavědel, která jsou umístěna tak, že vlaková cesta pro vjezd vlaku do jejich obvodu odpovědnosti nezasahuje, mohlo by ale dojít k posunu proti postavené vlakové cestě – viz čl. 726 ČD D2. V tomto případě ale výhybkář musí ohlásit přestavení (zajištění) rozhodující výhybky tím, že ohlásí provedení přípravy vlakové cesty. Otázka: co se rozumí v tomto článku pod pojmem „osobní hlášení“? Odpověď: Pokud zaměstnanec ohlašuje provedení PVC svým podpisem do dopravního deníku, nemusí její provedení ještě ohlašovat ústně. Slova „nebo osobní“ budou při nejbližší změně předpisu vypuštěny. Otázka: Při výlukové činnosti a dálkovém ovládání zabezpečovacího zařízení vzniká potřeba řešit situace, kdy zjištění volnosti vlakové cesty a správné postavení vlakové cesty budou provádět dva různí zaměstnanci. Je tento postup možný? Odpověď: Ano, postup musí být určen úpravou ZDD, která bude mít platnost po dobu příslušné etapy výluky Otázka: poslední řádek – nejde o chybu? Odpověď: má zde být název návěsti dle předpisu ČD D1, tj. Výměny jsou přestaveny. Otázka: jak postupovat při ztrátě kontroly výhybky s elektromotorickým přestavníkem na RZZ? Odpověď: výhybkář na pokyn výpravčího přestaví výhybku ručně a ohlásí její správné přestavení dle čl. 476 ČD D2. Tyto hovory se nemusí dokumentovat.

34

článek porada 476 a 468

5/10

478 a

10/02

470

481

02/09

483

5/03

483

11/04

ČD D2 Otázka: Ve stanici s jediným obvodem pro zjišťování volnosti vlakové cesty se výhybkář neúčastní samotné přípravy vlakové cesty, pouze staví výhybky pro zamýšlenou vlakovou cestu ve smyslu druhé odrážky čl. 468 SŽDC (ČD) D2. Forma příkazu k těmto postupům není závazně dána a to ani v případech poruchy SZZ, kdy výpravčí ztratí kontrolu polohy výhybky a výhybkář nouzově přestavuje výhybku, kterou jinak výpravčí přestavuje v rámci přípravy vlakové cesty. Lze dát dozorci výhybek v tomto příkaz ku přípravě vlakové cesty dle čl. 470 SŽDC (ČD) D2, i když tento nemá svůj obvod pro zjišťování volnosti vlakové cesty a výpravčí pouze nařizuje správné postavení výhybek a výkolejek pro zamýšlenou vlakovou cestu? Anebo postupuje podle čl. 476 SŽDC (ČD) D2, kdy používá pouze volné formy? Anebo musí ZDD v případě, kdy dojde k poruše indikačních prvků polohy výhybek a výkolejek, stanovit výhybkáři obvod pro zjišťování volnosti vlakové cesty a postup dle čl. 470 SŽDC (ČD) D2? Odpověď: Pokud výpravčí pouze nařizuje správné přestavení výhybek, odpovídá za správné postavení vlakové cesty on sám; výhybkář ("donašeč klíčů") mu tedy musí donést klíč, nebo se po přestavení výhybky musí výpravčímu rozsvítit její kontrola apod. Pokud to není možné (např. výhybka je zajištěna přenosným zámkem - i uzamykatelným), musí být výhybkáři stanoven ZDD klasický obvod pro zjišťování volnosti vlakové cesty. Otázka: příkaz k přípravě vlakové cesty je doplněn o název sousední stanice, odkud se očekává vlak. Telefonické hlášení o provedení přípravy vlakové cesty musí být doplněno o název sousední stanice i výhybkářem, který je na opačné (odjezdové) straně a pro uvedený vlak žádnou vlakovou cestu nestaví, hlásí pouze volnost koleje? Odpověď: ano, musí. Otázka: Bylo by vhodné určit konkrétní místo pobytu signalisty (výhybkáře) při sledování postavení a volnosti vlakové cesty před příjezdem nebo odjezdem vlaku? To navrhla RIBŽD po vyšetření smrtelného úrazu signalisty v ŽST Plzeň hl.n. Odpověď: Navržené řešení nemá žádný praktický význam, nebude realizováno. Otázka: je nutné v zápisníku volnosti a správného postavení vlakové cesty rámovat červeně mimořádné vlaky? Může to nařídit ZDD? Odpověď: výhybkáři čísla mimořádných vlaků nerámují. Způsob zápisů stanoví článek 483 ČD D2 a proto není možno ZDD ani jiným příkazem přednosty stanice tento způsob měnit. Otázka: vztahuje se úleva v zapisování hlášení o provedení přípravy vlakové cesty (podle druhého odstavce) i na zápis o rozkazu k přípravě vlakové cesty podle prvního odstavce (kde je uvedeno „Zapíše se vždy...“)? Odpověď: ano, oba odstavce spolu souvisí. Úleva, uvedená ve druhém odstavci, platí i pro zapisování příkazu podle prvního odstavce.

35

článek porada 483, 469, 470

10/05

ČD D2 Otázka k čl.: Když do „Zápisníku volnosti......" nebudu zapisovat vlaky u kterých mi byl dán příkaz k přípravě vlak.cesty výpravčím jen obsluhou zabezpečovacím zařízení, jak mám tedy postupovat, když výpravčí odvolá vlak.cestu, která již byla pro danou jízdu vlaku postavena? Jde o to, že podle čl. 483 odst. 3 ČD D 2 mám škrtnout údaje v Zápisníku tak, aby zůstaly čitelné a napsat „Odvoláno“. Neboli jinak řečeno, nemůžu škrtnout něco, co není napsáno, když se vlak.cesta nedokumentuje. A dále bych nemusel dodržovat čl. 469 odst. 2 ČD D 2. Tak se ptám, jestli to není v rozporu s předpisem ČD D 2 čl. 483 odst.3 a čl. 469 odst. 2 téhož předpisu. Odpověď: V čl. 483 ČD D 2 je stanoveno: „Odvolá-li ...., škrtnou se údaje v Zápisníku...“. Souhlasím s Vámi, že pokud žádné údaje nejsou zapsány, není co škrtat. V takovém případě se proto údaje neškrtají ani se nikam nezapisuje „Odvoláno“. Pokud jde ale o čl. 469, tady pravdu nemáte. Podle čl. 470 ČD D 2 smí dát výpravčí příkaz k přípravě vlakové cesty jen obsluhou zabezpečovacího zařízení, jen pokud je ve stanici připraven k odjezdu ve stejném směru jen jeden vlak, a tento vlak bude odjíždět ze stejné koleje, na kterou vjel. Číslo koleje pro konkrétní odjíždějící vlak bylo tedy ohlášeno již při přípravě vlakové cesty pro vjezd.

36

článek porada 496, 1302

497

497

ČD D2

Otázka: prosím o rozsouzení sporu mezi výpravčími a strojvedoucími v případech, kdy při odjezdu vlaku po přímé výpravě výpravčím nevidí strojvedoucí na odjezdové návěstidlo. Jako strojvedoucí jsme názoru, že pokud nevidím na odjezdové návěstidlo, tak jedu tak, abych před ním případně zastavil. Ovšem když jsem pro toto své tvrzení hledal oporu v předpise, nějak jsem se nedopídil, spíše jsem byl zviklán. Je jasné dle článku 1302 předpisu (SŽDC) ČD D2, že se nesmím rozjet na více jak 40 (respektive 30) km/h dle možného indikátoru či PN. Ale pokud nebude v technických možnostech zastavit (smýkání kol při neadhezním počasí) a dojde k projetí návěstidla, neměl by být strojvedoucí viněn, neboť byl řádně vypraven (výpravkou či ústně) a protože dle článku 496 předpisu (SŽDC) ČD D2 „…Výpravčí smí vlak vypravit, až když jsou splněny všechny předepsané úkony před jeho odjezdem…“. Předpokládám, že předepsaný úkon je postavení návěstidla na návěst dovolující jízdu. Kolegové uváděli i příklad (Ústí nad Labem) kdy strojvedoucí odjel proti Stůj. Špatně bylo vidět na návěstidlo, stál těsně u něho a výpravčí ho vypravil a vina za MU byla rozdělena 70/30. Ano, strojvedoucí pochybil (bylo jeho povinností se přesvědčit o návěsti návěstidla), ale výpravčí nesměl dát návěst Odjezd (dle výše uvedeného článku). Jak je možné, že vina není 50/50? Mohl byste prosím toto trochu osvětlit? Odpověď: pokud výpravčí vypraví vlak výpravkou, odpovídá za postavení vlakové cesty on. Proto je v čl. 1302 SŽDC (ČD) D2 stanoveno, že strojvedoucí musí očekávat na odjezdovém návěstidle (pokud ho nevidí) nejpovážlivější návěst dovolující jízdu (tj. jak správně uvádíte, rychlost 40 nebo 30 km/h). Při výpravě výpravkou by nemělo dojít k situaci, že odjezdové návěstidlo nebude dovolovat jízdu, nařizovat proto strojvedoucímu, že musí očekávat návěst Stůj, by bylo zbytečné (samozřejmě ale může dojít k nepředpokládané změně návěstního znaku z důvodu poruchy apod. – vlaková cesta však v takovém případě zůstává zajištěná, takže případným projetím návěstidla nemůže dojít k ohrožení bezpečnosti). V jiné situaci je strojvedoucí, který ve stanici, kde se provádí výprava vlaků s přepravou cestujících hlavním návěstidlem (dle čl. 505 – černá tečka) „popotahuje“ k odjezdovému návěstidlu. V takovém případě strojvedoucímu nebylo žádným způsobem sděleno, že je odjezd dovolen. Proto je tato situace předpisem řešena odlišně a strojvedoucí musí očekávat návěst Stůj. K Vámi uváděnému příkladu z Ústí n. L. Vám ale nemohu nic říci. Konkrétní podíl viny stanovuje ten, kdo vydává vyhodnocení mimořádné události. 10/02 Otázka: jak bude vypraven vlak s přepravou cestujících po jeho mimořádném zastavení ve výhybně Praha-Vyšehrad? Odpověď: Výhybna Praha-Vyšehrad je dopravna bez prostoru určeného pro výstup a nástup cestujících. Protože má u každé koleje hlavní návěstidlo platné pro jeho jízdu, bude vypraven jako ve všech podobných výhybnách, tj. návěstí hlavního návěstidla dovolující jízdu vlaku. Pokud zde vlak zastaví z důvodu výstupu (nástupu) zaměstnance ČD, zachová se postup dle čl. 504 ČD D2. 60656/01 Výprava vlaku ústním rozkazem, daným osobně (podle odstavce b), nahrazuje výpravu výpravkou. Proto může tento způsob použít jen výpravčí, určený k výpravě vlaků návěstí Odjezd. Ve stanicích, kde se vlaky návěstí Odjezd nevypravují, není výprava vlaků ústním rozkazem daným osobně dovolena. 11/02

37

článek porada 497 a 505

3/03

498

9/04

ČD D2 Otázka: lze ve stanicích určených dle čl. 505 ČD D2 (tzv. stanice s „černou tečkou“) použít znění písemného rozkazu „Návěstidlo S1 se neobsluhuje, po rozkazu k odjezdu smíte odjet“? Odpověď: ano, lze, ale pak je nutné dát rozkaz k odjezdu, což se v tomto případě nedá provést návěstí Odjezd (výpravkou) ani ústním rozkazem daným výpravčím osobně. Takže by musel následovat další písemný rozkaz k odjezdu nebo ústní rozkaz k odjezdu daný telekomunikačním zařízením. Text písemného rozkazu k odjezdu v případě, že při doručení tohoto písemného rozkazu je možný odjezd vlaku, by měl být součástí doručovaného písemného rozkazu (vzor č. 24 předpisu ČD D2/2). Otázka: ŽST Břeclav je technologicky rozdělena na dva obvody a následně jsou tyto obvody využity i pro zpracování jízdních řádů, a to obvod Břeclav osobní nádraží (zde se nacházejí nástupiště – tedy prostor pro výstup a nástup cestujících, a je to bod pro výchozí a končící vlaky osobní dopravy) a obvod Břeclav přednádraží (zde se vykonává větší část práce s nákladními vlaky, ale tento bod je veden samostatným řádkem v tabelárním jízdním řádu i u vlaků osobní dopravy jedoucích do/z obvodu Břeclav osobní nádraží). Vlak s přepravou cestujících má v obvodu Břeclav přednádraží v tabelárním jízdním řádu zapracováno pravidelné zastavení. V tomto obvodu se nachází pracoviště výpravčího označeného červenou stejnokrojovou čepicí. Jak bude tento pravidelně zastavující vlak z tohoto obvodu vypraven? Stávající praxe je taková, že tento vlak vypravuje výpravčí označený červenou stejnokrovou čepicí návěstí Odjezd dle čl. 498 předpisu ČD D2. Obdobná situace je v ŽST Brno-Maloměřice, která není vybavena pro služby cestujícím, ale jsou zde výchozí vlaky pro přepravu zaměstnanců ČD, je zde pro jejich nástup upraven „peronek“ a toto místo se nachází v obvodu výpravčího označeného červenou stejnokrojovou čepicí. Stávají vžitá praxe je taková, že tyto vlaky vypravuje venkovní výpravčí označený červenou stejnokrojovou čepicí návěstí Odjezd dle čl. 498 předpisu ČD D2. Odpověď: jelikož se ve Vámi popisovaných případech nejedná o zastavení vlaku v prostoru pro výstup a nástup cestujících, postupují zaměstnanci před odjezdem takového vlaku podle čl. 504 ČD D2, tj. bez výpravy návěstí Odjezd. Návěst Výzva k pohotovosti dá po výstupu (nástupu) zaměstnanců strojvedoucí a po návěsti Souhlas k odjezdu od člena vlakové čety uvede vlak (po případném uzavření centrálně uzavíraných dveří) do pohybu.

38

článek porada 498

10/08

ČD D2 Otázka: Jde o rozdílný výklad článku 498a, druhý odstavec. Tam se píše o strojvedoucích vozidel, z nichž ovládají centrálně uzavírané dveře, kteří dávají návěst Souhlas k odjezdu. V praxi se uplatňuje dvojí výklad: Strojvedoucí nikdy Souhlas k odjezdu nedávají, nýbrž očekávají jej od člena vlakové čety, který je nejblíže strojvedoucímu vedoucího HV. Dle členů vlakové čety mají dávat Souhlas k odjezdu strojvedoucí zadních jednotek, kteří centrálně ovládají dveře, a naposled ten člen vlakové čety, který je nejblíže strojvedoucímu vedoucího HV (s odvoláním na SŽDC (ČD) D2, čl. 498a, odst. třetí); je-li ve stanici červený výpravčí, je jasné, že ten potřebuje návěst Souhlas k odjezdu pouze jednou, takže je jasné, že se takto nepostupuje. Odpověď: Základní princip: každý strojvedoucí se musí dozvědět, že může zavřít dveře (tedy že je v jeho vozech ukončen nástup a výstup cestujících). Naopak zadní strojvedoucí (který zavírá dveře, ale neovládá jízdu vlaku) musí někomu oznámit, že v jeho části jsou dveře zavřené. To se samozřejmě netýká prvního strojvedoucího, ten zavření svých dveří nemusí nikomu oznamovat, nebudou-li zavřené, nerozjede se. Postup při různém řazení vlaků je tento: a) Jedna jednotka s centrálně zavíranými dveřmi: Členové vlakové čety (dále jen průvodčí) postupně dávají návěst Pohotovi k odjezdu, první průvodčí pak dá Souhlas k odjezdu výpravčímu (tam kde vypravuje) nebo strojvedoucímu (na zastávce nebo ve stanici s černou tečkou). b) Dvě jednotky s centrálně zavíranými dveřmi (nepropojené kabelem, tedy každá zavírá dveře samostatně), každá má svého průvodčího: Průvodčí zadní jednotky dá Pohotovi k odjezdu zadnímu strojvedoucímu, ten zavře dveře, dá Pohotovi k odjezdu přednímu průvodčímu a ten pak dá Souhlas k odjezdu výpravčímu nebo přednímu strojvedoucímu. c) Dvě jednotky s centrálně zavíranými dveřmi (nepropojené kabelem, tedy každá zavírá dveře samostatně), mají jen jednoho průvodčího, který je t.č. v zadní jednotce: Průvodčí na zadní jednotce dá Pohotovi k odjezdu zadnímu strojvedoucímu, ten zavře dveře a dá Souhlas k odjezdu výpravčímu nebo přednímu strojvedoucímu. d) Dvě jednotky s centrálně zavíranými dveřmi (nepropojené kabelem, tedy každá zavírá dveře samostatně), mají jen jednoho průvodčího, který je t.č. v přední jednotce: Průvodčí v přední jednotce dá Pohotovi k odjezdu zadnímu strojvedoucímu, ten zavře dveře, dá Pohotovi k odjezdu zpátky průvodčímu a ten pak dá Souhlas k odjezdu výpravčímu nebo přednímu strojvedoucímu (tady to vypadá trochu komplikovaně, ale zadní strojvedoucí potřebuje vědět, že může zavřít dveře, průvodčí pak potřebuje vědět, že dveře jsou zavřené - proto ty návěsti od průvodčího ke strojvedoucímu a zpět k průvodčímu). e) Jednotka s centrálně zavíranými dveřmi na konci vlaku bez centrálního zavírání: Platí totéž, co v odst. b), c) nebo d). Pokud je vlak sestaven jen z lokomotivy a jednotky (např. 750 + 810), připadá pak v úvahu samozřejmě jen odst. c).

39

článek porada 505

3/02

505

6/02

505

10/02

505 a

3/03

497

505 a 197

11/03

ČD D2 Otázka: vypravuje vlak na zastávce nebo ve stanici podle čl. 505 vlaková četa? Odpověď: výpravu vlaku uskutečňuje pouze výpravčí způsoby uvedenými v článku 497 ČD D2. Pro stanice dle čl. 505 ČD D2 (”černé kolečko”) platí další vysvětlení. Vlaková četa ani strojvedoucí výpravu vlaku neprovádí - těm je stanoven postup před odjezdem vlaku jinými ustanoveními (ČD D2, čl. 504, 506 druhý odstavec). Otázka: může strojvedoucí vlaku s přepravou cestujících ve stanici s černou tečkou uvést vlak do pohybu, i když odjezdové (cestové) návěstidlo jízdu zakazuje? Odpověď: pouze když návěst návěstidla nevidí. Otázka: může výpravčí ve stanici, kde je možná výprava vlaku s přepravou cestujících návěstí hlavního návěstidla dovolující jízdu vlaku, postavit vlakovou cestu pro průjezd, i když zde má tento vlak mimořádně zastavit pro výstup a nástup cestujících? Odpověď: může. Otázka: lze ve stanicích určených dle čl. 505 ČD D2 (tzv. stanice s „černou tečkou“) použít znění písemného rozkazu „Návěstidlo S1 se neobsluhuje, po rozkazu k odjezdu smíte odjet.“? Odpověď: ano, lze, ale pak je nutné dát rozkaz k odjezdu, což se v tomto případě nedá provést návěstí „Odjezd“ (výpravkou) ani ústním rozkazem daným výpravčím osobně. Takže by musel následovat další písemný rozkaz k odjezdu nebo ústní rozkaz k odjezdu daný telekomunikačním zařízením. Text písemného rozkazu k odjezdu v případě, že při doručení tohoto písemného rozkazu je možný odjezd vlaku, by měl být součástí doručovaného písemného rozkazu (vzor č. 24 předpisu ČD D2/2). Otázka: může vlak s přepravou cestujících zastavující pro výstup a nástup cestujících odjet ze stanice s označením značkou ”µ” v KJŘ (v řádku pro časový údaj odjezdu vlaku) v době před časem příjezdu uvedeného v SJŘ a KJŘ? Je to v souladu s ustanoveními předpisu ČD D2, potažmo prováděcích vyhlášek zákona o dráhách? V TJŘ je uveden časový údaj pro příjezd a odjezd a znění v tabulkách 3 jednotlivých SJŘ je mnohdy odlišné (liší se v jednom SJŘ pro 2 ŽST). Může být uplatněno to samé, co v předchozí otázce? Odpověď: v tab. 3 SJŘ jsou používána dvě znění, kterými je jízda s náskokem dovolována. Jedno znění se používá pro stanice, kde je v KJŘ uvedena v řádku odjezdu značka ”µ”. Tam je dovolen odjezd ihned po ukončení výstupu cestujících bez omezení, tedy i před časem pravidelného příjezdu, neboť jednak doba odjezdu není závazně oznámena, jednak je možnost odjezdu ihned po ukončení výstupu cestujících oznámena značkou ”µ” - viz vysvětlení této značky na str. A3 KJŘ (např. Praha-Smíchov na trati 171). Druhé znění se používá pro stanice, kde v KJŘ není řádek odjezdu uveden vůbec. Tam je dovolen odjezd ihned po ukončení výstupu cestujících, nejdříve ale v době pravidelného příjezdu, neboť doba odjezdu sice není závazně oznámena, ale cestujícím není nijak oznámena ani možnost dřívějšího odjezdu (např. Praha-Bubeneč na trati 091).

40

článek porada 505

5/04

505

1/05

505

04/07

505 a 516

5/10

505 e)

05/09

505e; Výnos č. 3

5/10

ČD D2 Otázka: Lze stanovit dle tohoto článku i stanici, ve které jsou skupinová návěstidla, která jsou ale v kolejích, kde není prostor pro výstup a nástup cestujících (např. obvod nákladního nádraží, relační koleje pro sestavu nákladních vlaků apod.)? Odpověď: Ano, lze. Článek 505 se vztahuje na vlaky zastavující pravidelně i mimořádně v prostoru pro výstup a nástup cestujících. Mimo tento prostor jsou i vlaky s přepravou cestujících vypravovány jako ostatní vlaky (viz minulé zápisy – výprava vlaků z výhybny, mimořádné zastavení vlaku mimo nástupiště apod.). Otázka: lze ve stanici s černou tečkou nařídit strojvedoucímu osobního vlaku posun (popojetí) od nástupiště k odjezdovému návěstidlu (i když strojvedoucí vidí návěstidlo v poloze zakazující jízdu)? Odpověď: ano, takový posun lze strojvedoucímu nařídit. Otázka: od 21.6.2007 má dojít v ŽST Ostrožská Nová Ves (UŽST Otrokovice) k zavedení DOZ a výpravy vlaků osobní dopravy hlavním návěstidlem, ale pravidelná změna GVD s doplněním černých koleček do SJŘ bude uskutečněna již od 10.6.2007. Jak mají být strojvedoucí zpraveni o aktuálně platném způsobu výpravy vlaku? Odpověď: od 10.6. do 21.6.2007 je nutno zpravovat doprovod vlaku písemnými rozkazy o tom, že černá kolečka ještě neplatí. Otázka: Může ve stanici označené v SJŘ značkou „černé kolečko“ (ϑ) strojvedoucí vlaku s přepravou cestujících zastavujícího pro jejich výstup a nástup při vjezdu minout odjezdové návěstidlo v poloze dovolující jízdu proto, aby celá souprava vlaku byla u nástupiště? Odpověď: Ano. Otázka: Nemůže-li strojvedoucí před odjezdem vlaku pohledem bezpečně zjistit, že příslušné hlavní návěstidlo dovoluje odjezd, má povinnost dotázat se výpravčího, zdali příslušné hlavní návěstidlo dovoluje odjezd? Odpověď: V odstavci e) výše uvedeného článku je pouze uvedeno, jakým způsobem má postupovat strojvedoucí, který nevidí na odjezdové (cestové) návěstidlo a ani jeho návěst nezjistil některým ze způsobů, vyjmenovaných v tomto odstavci. V žádném případě zde není stanovena povinnost strojvedoucího se na návěst hlavního návěstidla ptát výpravčího, je jen na jeho uvážení, zda možnost dotazu využije. Otázka: V článku jsou popsány způsoby, jakými může strojvedoucí bezpečně zjistit, že příslušné hlavní návěstidlo dovoluje odjezd. Poslední možností z uvedených způsobů je „nebo dotazem u výpravčího“. Věta je však rozvinutá a v prvním odstavci je uvedeno …., pokud k tomu nedostal pokyn od výpravčího a ve druhém odstavci ….. nebo se souhlasem výpravčího. Od koho vychází iniciativa k tomuto způsobu zjištění, od strojvedoucího nebo od výpravčího? Odpověď: Od strojvedoucího. Ovšem i výpravčí může projevit iniciativu jako první, například pokud na základě znalostí místních podmínek ví, že strojvedoucí má pouze tuto možnost zjištění, případně na rozkaz k odjezdu nereaguje v rozporu s JŘ a nebyl mu oznámen důvod překročení pobytu.

41

článek porada 505 f)

05/09

506

5/02

508

3/02

508 a

3/02

1317

ČD D2 Otázka: Žádáme o řešení problému v platném JŘ, jedná se o vlak Os 6716 a vlak 6773 v ŽST Domoušice. V době plánovaného pobytu vlaku Os 6716 má být v této stanici ukončena jízda vlaku 6773 z opačného směru a to na stejné koleji, tj. plánovaně již obsazené vlakem Os 6716. Po spojení souprav těchto vlaků pak tato vozidla pokračují jako vlak 6716 do ŽST Rakovník. V ŽST Domoušice je výprava vlaku Os 6716 uskutečňována dle ustanovení čl. 505 předpisu SŽDC (ČD) D2. V době plánovaného odjezdu tak může po splnění povinností vlakového doprovodu vlak odjet, aniž strojvedoucí vidí na příslušné návěstidlo a neobdržel od výpravčího informaci o prodloužení pobytu. V situaci, kdy v našem konkrétním případě jede protijedoucí vlak (Os 6773) se zpožděním, může tak dojít v nepřehledném úseku mezi místem odjezdu a nejbližším hlavním návěstidlem ke střetnutí. Strojvedoucí odjíždějícího vlaku nemá ničím stanovenou povinnost vyčkat příjezdu protijedoucího vlaku a pokud výpravčí nesplní povinnost dle čl. 505f), jsou vytvořeny podmínky pro vznik MU. Odpověď: Předpis SŽDC (ČD) D2 popisovanou situaci řeší dostatečným způsobem. Článkem 505 f) tohoto předpisu je nařízeno výpravčímu, jak má postupovat v případech, kdy je nutné, aby vlak zůstal stát v prostoru pro nástup a výstup cestujících (např. informováním strojvedoucího pomocí telekomunikačního zařízení, označením místa zastavení přenosnou návěstí Stůj apod.). Situace, kdy budou těsně před pravidelným odjezdem nebo po pravidelném odjezdu před stávající vedoucí hnací vozidlo vlaku přidávána další vozidla (ať už vjezdem jiného vlaku na obsazenou kolej, nebo posunem), je bezesporu takovou, kdy je nutné, aby zde vlak zůstal stát. I pokud by končící vlak vjížděl na jinou kolej, mohlo by při následném posunu dojít k naprosto stejné situaci, pokud by výpravčí nesplnil povinnost, danou mu článkem 505 f) předpisu SŽDC (ČD) D2. V předpisech provozovatele dráhy je zásadně dána zodpovědnost za určité pracovní úkony vždy jen jednomu zaměstnanci. Není a nebude v nich stanovován postup pro ostatní zaměstnance v případech, kdy někdo neplní své povinnosti. Pokud budou zaměstnanci dodržovat platné předpisy provozovatele dráhy, nemůže ve Vámi popisované situaci k žádnému ohrožení bezpečnosti železniční dopravy dojít. Kromě toho by měl strojvedoucí jako vedoucí doprovodu vlaku z dokumentů dopravce vědět, v jakém řazení má vlak jet, a tedy že v další trati již nepojede jako vedoucí hnací vozidlo (samozřejmě pokud se nejedná o mimořádnost - přidání lokomotivy nezávislé trakce při napěťové výluce apod.). Otázka: musí se opakovat ústní rozkaz k odjezdu? Odpověď: ne, nemusí se opakovat. Otázka: může strojvedoucí po odstranění závady být vypraven i hlavním návěstidlem dle čl. 502? Odpověď: ano, může. Otázka: zastaví-li vlak s přepravou cestujících ve stanici v prostoru pro výstup a nástup cestujících, musí být vždy vypraven. Zastaví-li však takový vlak mimořádně v zastávce na širé trati, nemusí být vypraven a pokračuje v další jízdě, jakmile pomine důvod zastavení? Odpověď: platí čl. 1317 ČD D2

42

článek porada 508

5/10

510

3/02

510

10/02

510

1/03

510

11/04

513

5/02

513

9/04

ČD D2 Otázka: Ke druhému odstavci (ve vazbě na čl. 618) – vlak s přepravou cestujících byl zpraven písemným rozkazem o neobsluhování odjezdového návěstidla a zároveň mu byl dán písemný rozkaz k odjezdu. Po uvedení vlaku do pohybu byla dána návěst Stůj, zastavte všemi prostředky. Vlak zastavil tak, že jeho zadní část je u nástupiště. Lze po odstranění příčiny pokračovat v jízdě s tím, že bude pro toto vypravení použit již vydaný písemný rozkaz k odjezdu anebo musí být vydán nový písemný rozkaz k odjezdu (pokud nelze dát rozkaz k odjezdu jiným způsobem), protože ve smyslu čl. 618 původní písemný rozkaz pozbyl platnosti (nařízený písemný úkon byl proveden)? Odpověď: Musí být vydán nový písemný rozkaz k odjezdu. Otázka: prosíme vysvětlit první odstavec, např. rozkazem Z, část 1 na autobloku? Odpověď: na tratích s autoblokem rozkazem Z, část 1, v ostatních případech jiným písemných rozkazem. V písemném rozkaze dále musí být uvedena případná omezení rychlosti nebo další omezení dané ZDD (a dodané příslušnou SDC). RPN pro tento účel nelze použít (ČD D1 čl. 340 a 359). Otázka: na tratích s automatickým blokem se při výpravě vlaku z koleje, která nemá odjezdové návěstidlo, provádí zpravení strojvedoucího rozkazem Z, část 1. Může se rozkaz Z část 1 upravit? Text ”návěstidla se neobsluhují” neodpovídá skutečnosti – žádná zde nejsou. Odpověď: nemůže. Otázka: ze znění tohoto článku a dle vzoru č. 42 předpisu ČD D2/2 vyplývá povinnost zpravení vlaku výpravčím stanice vlastní. Je možné v odůvodněných případech (např. ŽST Zadní Třebáň a Sádek u Žatce) zpravit vlak již v dispoziční stanici? Odpověď: ano, je možno zpravit vlak i jinde než ve vlastní stanici, ale pouze v souvislosti s jízdou vlaku po nesprávné koleji. Otázka: v ŽST na dvoukolejné trati jsou některé dopravní koleje bez odjezdových návěstidel (z nesprávné kolejové skupiny), zabezpečovací zařízení ale umožňuje stavět vlakové cesty i z těchto kolejí. Jak postupovat při výpravě vlaku z těchto kolejí? Odpověď: jako v ŽST bez odjezdových návěstidel. Podle čl. 510 ČD D2 se postupuje např. při odjezdu z manipulační koleje. Otázka: lze za vysvětlení použitého pojmu ”odsun osy” pokládat úvod věty? Odpověď: text v závorce naopak vysvětluje význam úvodu věty. Otázka: ve stanici jsou dvě dopravní koleje. Denně tudy projede 33 Os a několik Mn vlaků. V GVD 2003/4 není ve stanici pravidelné křižování, používá se jen 1. (přímá) kolej. Je možné nějaký vlak vést po druhé dopravní koleji (číslo 3), na kterou se vjíždí odbočkou, i když se s žádným vlakem nebude křižovat? Odpověď: podle článku 513 předpisu ČD D2 je třeba, aby na kolej umožňující jízdu nesníženou rychlostí vjel každý vlak, u kterého není důvod pro vjezd sníženou rychlostí. Jinými slovy, vlaky nemohou jezdit ve stanici odbočkou, není-li k tomu důvod. Tím důvodem je samozřejmě křižování a předjíždění, ale může jím být třeba i nutnost ojetí kolejnic ve stanici s kolejovými obvody nebo nakládka těžších cestovních zavazadel, pokud je např. u 3. koleje vyšší nástupiště nebo lepší možnost příjezdu ručního vozíku a podobně. Důvody tedy nemusí být pouze dopravní. Neznám důvod, proč by tazatel chtěl některý vlak vést po 3. koleji, pokud by tak ale chtěl jezdit bezdůvodně, je to samozřejmě porušení předpisu.

43

článek porada 516 a

5/04

D1, čl. 264, 265

516

6/02

516

5/03

ČD D2 Otázka: jak se musí zachovat strojvedoucí vlaku s přepravou cestujících, který ve stanici zastavuje pro výstup a nástup a je mu v prostoru za zvýšeným nástupištěm označováno místo zastavení ruční návěstí Stůj? Musí respektovat to, že je vlak s cestujícími a zastaví u zvýšeného nástupiště dle ČD D2 čl. 516, nebo dodrží ustanovení ČD D1 čl. 264 resp. 265 a zastaví co nejblíže před touto návěstí? Odpověď: strojvedoucí dostává dva rozporné pokyny, proto jedná podle jejich závažnosti a zastaví ve smyslu čl. 516 ČD D2, aby vozy s cestujícími byly všechny u zvýšeného nástupiště, pokud ovšem není souprava delší než toto nástupiště. Otázka: Je možno určit místo zastavení dle druhého odstavce tohoto článku i uvedením konkrétního místa (např. přechod pro cestující)? Odpověď:Pokud je místo zastavení určeno v TTP nebo v tabulce 3 SJŘ, je nutno místo zastavení popsat tak, aby strojvedoucí mohl takto určené místo za vjezdu zpozorovat a měl tedy možnost tento pokyn splnit. Otázka: kde (na kterém místě) zastaví vlak s přepravou cestujících, je-li zpraven dle článku 546 o mimořádném zastavení z důvodu výstupu cestujících v ŽST (výhybně), která není pro výstup ani nástup cestujících určena a vybavena? Musí se označit místo zastavení? Musí být vlak po výstupu zaměstnance ČD výpravčím vypraven, když ŽST (výhybna) nesplňuje podmínky článku 505 (nemá černou tečku)? Odpověď: vlak zastaví tam, kde to bude mít písemným rozkazem nařízeno. Místo zastavení není nutno označovat. Žádná výhybna (ani ŽST, která není určena pro výstup ani nástup cestujících) nesplňuje podmínky čl. 505, protože tam není prostor pro výstup a nástup cestujících; proto nemá černou tečku. Postup před odjezdem vlaku je stejný jako na zastávce, tedy podle čl. 504 - vlak totiž zastavil mimo prostor pro výstup a nástup cestujících (případný peronek je sice nástupištěm, ale nikoliv prostorem pro výstup a nástup cestujících).

44

článek porada 516 519

09/09

516 a 505

5/10

ČD D2 Otázka: V ŽST s úrovňovým přístupem na nástupiště ubývá zaměstnanců OOD, ve většině případů je výpravčí sám, případně je stanice při DOZ dopravně neobsazena. Navíc v mnohých stanicích výpravčí na základě smlouvy provádí odbavování cestujících. a) Je správně konstruován GVD, je-li stanoven vjezd vlaků osobní dopravy zastavujících pro nástup/výstup cestujících při křižování v intervalu 1 minuty (Milotice nad Opavou) nebo ½ minuty (Hlubočky)? Výpravčí je sám, obsluhuje staniční rozhlas a provádí odbavování cestujících. b) Z časových důvodů je velmi obtížné včas zajistit označení místa zastavení alespoň vlaku vjíždějícímu na kolej bližší výpravní budově nebo není možné určit místo zastavení (čl.516). Umístit nepřenosné návěstidlo s návěstí Místo zastavení vzhledem k osové vzdálenosti kolejí není dovoleno. Bylo by možné návěstidla s návěstí Místo zastavení a Konec nástupiště v dopravnách s kolejovým rozvětvením umisťovat tak, aby byly postaveny na kratší straně? c) Jak má výpravčí zajistit bezpečnost cestujících v takovýchto ŽST, případně v ŽST dopravně neobsazených, když předpisy pro provozování a organizování drážní dopravy provozovatele SŽDC a konstrukce GVD je ve vzájemném rozporu? Odpověď: Při konstrukci GVD by měly být zohledňovány časy, potřebné při křižování k zajištění bezpečnosti cestujících. Pokud v popisovaném případě výpravčí nemá možnost zajistit zastavení vlaků čely uprostřed nástupiště (podle 2. odst. čl. 518) a proto dovolí vjezd jen jednoho vlaku (přestože zabezpečovací zařízení umožňuje současné vjezdy), druhému vlaku jej dovolí až po zastavení prvého vlaku a zajištění bezpečného výstupu a nástupu cestujících, postupuje správně. Otázka: Může ve stanici označené v SJŘ značkou „černé kolečko“ (ϑ) strojvedoucí vlaku s přepravou cestujících zastavujícího pro jejich výstup a nástup při vjezdu minout odjezdové návěstidlo v poloze dovolující jízdu proto, aby celá souprava vlaku byla u nástupiště? Odpověď: Ano.

45

článek porada 516

5/10

ČD D2 Otázka: Železniční stanice Bludov je zrekonstruovaná v rámci elektrizace trati Zábřeh - Šumperk. Jsou zde vybudována koridorová nástupiště a u kolejí číslo 3 a 5 jsou umístěna v obou směrech jízdy cestová návěstidla, která tyto koleje rozdělují na dva prostorové oddíly. U každé této koleje je samostatné zvýšené nástupiště. Mezi těmito cestovými návěstidly a nástupišti je vybudován úrovňový přechod pro cestující. Otázka zní: Kde má zastavit vlak osobní přepravy, který zde zastavuje pro výstup a nástup cestujících, když na uvedeném cestovém návěstidle je návěst dovolující jízdu vlaku? (Rychlost 40 km/h a opakování návěsti výstraha). Protože se zde výprava vlaku uskutečňuje podle článku 505 předpisu ČD/SŽDC D2 (stanice je neobsazená a dálkově řízena), vzniknou zde dvě zcela odlišné situace při odjezdu vlaku. Pokud vlak zastaví u předního nástupiště před cestovým návěstidlem, tak po ukončení výstupu a nástupu cestujících v čase pravidelného odjezdu odjede za cestové návěstidlo s návěstí dovolující jízdu vlaku a jede až k odjezdovému návěstidlu, přičemž celý vlak zastaví až za druhým nástupištěm. V druhém případě vjíždějící vlak zastaví u nástupiště za cestovým návěstidlem a protože strojvedoucí vidí návěst Stůj na odjezdovém návěstidle, musí zůstat stát u nástupiště. Kolej s nástupištěm před cestovým návěstidlem je volná a je k dispozici např. pro vjezd dalšího vlaku. Stalo se, že strojvedoucí, který zastavil před cestovým návěstidlem a potom pokračoval v jízdě na konec stanice k odjezdovému návěstidlu ujel cestujícím z přípojného vlaku. Odpověď: Tato situace není žádným předpisem řešena.

Je faktem, že postavené cestové návěstidlo by mohlo být pro strojvedoucího pokynem k tomu, aby zastavil pro výstup a nástup cestujících až u druhé části nástupiště. Ale muselo by to být něčím stanoveno, jinak se strojvedoucí může domnívat, že už mu výpravčí staví odjezd (na odjezdu PN, proto to opakování výstrahy - nebo že během pár vteřin dojde odhláška apod.). V takových stanicích by mělo být v TTP jednoznačně stanoveno, kde má strojvedoucí zastavit v případě, že cestové návěstidlo dovoluje jízdu - buď vždy u první části nástupiště, bez ohledu na postavené cestové návěstidlo, nebo u druhé části nástupiště. Samozřejmě výpravčí pak má vždy možnost strojvedoucího informovat radiem, ruční nebo přenosnou návěstí apod. o jiném místě zastavení.

46

článek porada 516 a 517

5/10

ČD D2 Otázka:

1. Do stanice vjíždí vlak na návěst Výstraha. Při vjezdu vlaku dojde k zaúčinkování kontroly bdělosti strojvedoucího. Vlak zastaví. Jak se má zachovat strojvedoucí vlaku? a) pokud vlak uvolnil zadní námezník b) pokud vlak neuvolnil zadní námezník

Může se tento vlak bez dalšího pokynu rozjet a dojet k hlavnímu návěstidlu? 2. To, že se vlak po zastavení nesmí pohybovat platí, jen pokud např. jedna náprava vjede na dopravní kolej, nebo je to už i v případě, pokud vlak takto (zaúčinkování kontroly bdělosti) zastaví vlak např. na záhlaví?

519 2. odst.

11/04 4/05

Odpověď: Článkem 1333 předpisu SŽDC (ČD) D2 je jednoznačně stanoveno, že po zastavení vlaku ve stanici může vlak popojet nebo couvnout jen se souhlasem výpravčího. Zcela předpisově by tedy mělo platit, že jakmile vlak zastaví 1. nápravou za vjezdovým návěstidlem, neměl by už dál jet bez souhlasu. Ale lze akceptovat, pokud bude vlak po zastavení čelem na zhlaví nebo záhlaví pokračovat bez souhlasu; po zastavení i jen částí vlaku na dopravní koleji lze pokračovat jen se souhlasem výpravčího. Otázka: vyjádření „…vlaku s přepravou cestujících, který má ve stanici zastavit…“ se vztahuje na kterýkoliv vlak s přepravou cestujících (tedy i ten, který zastavuje mimořádně a ne pro výstup a nástup cestujících), anebo jen na vlak s přepravou cestujících, který zastavuje pro výstup a nástup cestujících (pravidelně nebo mimořádně)? [Domnívám se, že vzhledem k dnešní platné legislativě (zákon o dráhách, vyhl. MD o přepravním řádu), kdy cestující ve stanici může do kolejiště, až mu to bude dovoleno – viz ČD D2, čl. 60, cestující ve vlaku může vystupovat v místech k tomu určených a je-li zastavení zveřejněno, pak možno říci, že se toto ustanovení vztahuje na vlaky zastavující pro výstup a nástup cestujících.] Pokud by se vztahoval na kterýkoliv vlak s přepravou cestujících, pak by se na dvoukolejné trati s nástupišti, kde není mimoúrovňový přístup, nemohlo uskutečňovat postavení průjezdu dvou vlaků s přepravou cestujících, protože co kdyby ten, co vjíždí na vzdálenější kolej, mimořádně zastavil – druhý by pak projížděl po koleji bližší = ohrožení cestujících prvního vlaku, a muselo by to být zohledněno i při konstrukci GVD. Pokud by se argumentovalo „neohrožováním“ případného cestujícího, který neznaje stav vystupuje, pak je nutno se zamyslet nad celou výpravou vlaku, protože v době dávání návěstí pro výpravu vlaku nejsou všechny dveře pod dozorem a přesto cestující dle platné legislativy může nastupovat, pohybuje se v místech veřejnosti přístupných a dle jeho hodinek (pozdě jdoucích) ještě nenastal čas odjezdu. A navíc, co dveře z druhé strany [a ještě k tomu ve stanici, kde jsou nástupiště mezi dvěma bezprostředně sousedícími kolejemi (ŽST Jihlava, ŽST Veselí nad Lužnicí, ŽST Kunovice apod.)]? Odpověď: článek 519 se vztahuje pouze na vlaky, které ve stanici zastavují (pravidelně i mimořádně) pro výstup a nástup cestujících. Doplnění zápisu: uvedený článek se vztahuje nejen na vlaky, které ve stanici zastavují (pravidelně nebo mimořádně) pro výstup a nástup cestujících, ale na všechny vlaky, které zastavují z rozhodnutí výpravčího (zastavení pro zpravení písemným rozkazem apod.).

47

článek porada 520

9/04

524

1/02

524

3/02

524

5/02

a 534

524

1/03

524

5/03

ČD D2 Otázka: smí být dovolena jízda vlaku po koleji bližší k výpravní budově v případech, kdy by mohli být touto jízdou ohroženi cestující vlaku stojícího na vzdálenější koleji, nelze-li je varovat staničním rozhlasem (staniční rozhlas není nebo je v poruše)? Musí pro tyto případy ZDD stanoveny podmínky? Například zajištění bezpečnosti cestujících nařízením uzavření dveří u vlaku stojícího na vzdálenější koleji. Odpověď: v ZDD je třeba zapracovat nutná opatření. Novelizovaný předpis ČD D2 již bude s touto možností počítat. Otázka: musí se dávat ruční návěst Výstraha před označeným místem zastavení? Odpověď: ano, vždy, pokud je před místem zastavení stanoviště zaměstnance, zúčastněného na PVC. Za vydání příkazu odpovídá výpravčí. Otázka: lze pokyn k zastavení na určitém místě dát i TRS? Musí se v tomto případě dávat ruční návěst Výstraha? Odpověď: ano, lze dát TRS (je to telekomunikační zařízení) a v tomto případě nemusí být dávána návěst Výstraha. Návěst Výstraha předvěstí návěst Stůj nebo návěst Místo zastavení. V tomto případě je ale místo zastavení ”označeno” jiným způsobem – telekomunikačním zařízením (podle čl. 525). Otázka: vztahuje se povinnost dávat vjíždějícímu vlaku ruční návěst Výstraha i na výhybkáře ústředního stavědla, které není umístěno na zhlaví, ale někde ”bokem” kolejiště? Odpověď: ano. Otázka: lze dovolit jízdu vlaku za nepřenosné návěstidlo Místo zastavení např. návěstí Popotáhnout? Odpověď: ano, lze. Otázka: podle čl. 281 předpisu ČD D1 je ruční návěst Stůj předvěstěna mimo jiné i tím, že vlak má pravidelné zastavení dle TJŘ. Je opravdu nutné tuto návěst předvěstit ještě jednou ruční návěstí Výstraha z obsazeného stanoviště výhybkáře? Odpověď: ano, čl. 524 nařizuje dávat ruční návěst Výstraha vždy, když je před místem zastavení stanoviště výhybkáře; nepřipouští tedy úlevu v případě, že návěst Stůj je předvěstěna i jiným způsobem.

48

článek porada

ČD D2

525

02/10

Otázka: V předpisu SŽDC (ČD) D2, článku 525 je uvedeno, že pokud je třeba změnit místo zastavení u pravidelně zastavujícího vlaku a není možno označit místo zastavení ruční nebo přenosnou návěstí Stůj nebo Místo zastavení, může výpravčí dávat pokyny strojvedoucímu telekomunikačním zařízením nebo ručními speciálními návěstmi. V ŽST je určeno tabulkou 3 TTP zastavení pro vlaky osobní dopravy zastavující pro výstup a nástup cestujících 5 m (odhadem) před přechodem, který je situován před dopravní kanceláří. Dochází zde však k situacím, kdy takto stanovené místo zastavení nezajistí, aby celý vlak byl u zvýšeného nástupiště. V uvedeném případě se nabízejí dvě možnosti řešení dávání pokynů telekomunikačním zařízením: a) "V ŽST xx zastavte za přechodem pro cestující, čelem vlaku u konce nástupištní hrany vjezdové koleje", i když místo zastavení není označeno ruční nebo přenosnou návěstí Stůj nebo Místo zastavení, nebo je nutné b) použít závazné slovní znění dle čl. 37 předpisu SŽDC (ČD) Z 11 (alternativa ručních speciálních návěstí). V případě možnosti udělení pokynu podle bodu a) je nutné tento pokyn dát za vjezdu vlaku do stanice nebo je možno jej dát dříve tj., je-li vlak ještě v přilehlém mezistaničním úseku? Upozorňujeme, že na základě požadavku DKV Olomouc byl dán gestorský výklad k článku 51 předpisuSŽDC (ČD) Z 11 (č.j. 1607/2007-O11/PHA z 19.3.2007), který se také týkal uvedené problematiky. Odpověď: Při zpravení telekomunikačním zařízením není nutno používat závazného slovního znění dle čl. 37 předpisu SŽDC (ČD) Z 11, jelikož se nejedná o náhradu ruční speciální návěsti. Zpravení vlaku je možné kdy-

531

3/02

531

3/02

531

10/02

531

5/03

Otázka: jakými všemi způsoby se zpraví strojvedoucí o vjezdu na obsazenou kolej? Je jízda na PN dle tohoto článku zpravením o vjezdu na obsazenou kolej, i kdyby nebyly splněny v článku tři uvedené podmínky? Odpověď: samozřejmě je. Otázka: ve vztahu k čl. 21 ČD D2 a čl. 530 ČD D2 – jsou za vozidla ve společné jízdní cestě považována i vozidla, jejichž obrys přesahuje přes námezník? Odpověď: ano, pokud jsou vozidla v průjezdném průřezu, jedná se o vjezd na obsazenou kolej a tedy strojvedoucí musí před nimi zastavit. Otázka: co je "nezbytná dopravní situace"? Odpověď: okamžitý stav posoudí a popř. zdůvodní výpravčí. Otázka: může výpravčí přilehlé stanice zpravit (na základě žádosti) strojvedoucího o vjezdu vlaku na obsazenou kolej v dirigující stanici? Odpověď: o vjezdu vlaku na obsazenou kolej v dirigující nebo přilehlé stanici se zpravuje stejně, jako o vjezdu na kolej obsazenou vozidly v dopravně D3, tedy vždy v sousední dopravně (popř. u vjezdového návěstidla). Otázka: je možné zpravit vlak jedoucí na širou trať do km a zpět ve vlastní stanici o mimořádném vjezdu na obsazenou kolej? Odpověď: o mimořádném vjezdu vlaku na obsazenou kolej se zpravuje v poslední stanici obsazené výpravčím. U vlaku, jedoucího na trať a zpět je touto stanicí stanice vlastní. Není rozhodující, zda se vlak vrací pod stejným číslem nebo zda na trati dojde ke změně čísla vlaku.

koli.

a D3 čl. 274

531

5/04

49

článek porada 531 a D3 čl. 274

533

533

533

533

534 a 524

541 a 594

ČD D2

Otázka: Kde musí být strojvedoucí zpraven písemným rozkazem o mimořádném vjezdu na obsazenou kolej v dirigující nebo přilehlé stanici, do které vjíždí z tratě D3:  v přilehlé nebo dirigující stanici, ze které odjíždí na trať D3 (jako v poslední stanici obsazená výpravčím ve smyslu článku 531 D2), případně ve výchozí dopravně D3, pokud je vlak výchozí z tratě D3;  v poslední dopravně D3, ve které má ohlašovací povinnost;  nebo v sousední dopravně D3 před dirigující nebo přilehlou stanicí (ve smyslu článku 274 D3), přičemž se mu zde musí nařídit ohlašovací povinnost, pokud je zde tabelárním JŘ zrušena? Odpověď: Strojvedoucího zpraví dirigující dispečer v sousední dopravně D3. Pokud v této dopravně D3 je ohlašovací povinnost zrušena, musí ji dirigující dispečer strojvedoucímu nařídit. 60656/01 Pokud je při vjezdu na obsazenou kolej dán pokyn k najetí na stojící vozidla bez zastavení, je jízda od vzdálenosti 10 m před stojícími vozidly považována za posun 10/02 Otázka: projíždějící vlak má ve stanici mimořádně zastavit (případ dle první věty čl. 550 ČD D2, kdy se mu musí označit místo zastavení ruční nebo přenosnou návěstí Stůj). Současně však tento vlak pojede mimořádně na obsazenou kolej a tudíž se podle čl. 533 místo zastavení neoznačuje. Označovat nebo ne? Odpověď: čl. 533 označení nevylučuje ani nezakazuje – tedy označit. 10/02 Otázka: lze pro povolení najetí strojvedoucího na stojící vozidla při vjezdu na obsazenou kolej použít slyšitelnou návěst Stlačit? Odpověď: ne, důvodem je článek 10 ČD D1, který stanovuje že: „…vždy musí být jednoznačné a zřejmé…”, což by v tomto případě nebylo. Otázka: je-li při vjezdu vlaku na obsazenou kolej dávána návěst Stlačit, je 6/03 to posun bez posunové čety? Musí být dveře vozidel, na která se najíždí, uzavřeny? Odpověď: při vjezdu vlaku na obsazenou kolej se jedná vždy o posun s posunovou četou. Zaměstnancem řídícím posun je buď zaměstnanec, dávající návěst Stlačit nebo výpravčí (při použití telekomunikačního zařízení). K zavírání dveří vozidel, na která se najíždí, není důvod - s vozy nebude pohybováno. Otázka: vztahuje se povinnost dávat vjíždějícímu vlaku ruční návěst 5/02 Výstraha i na výhybkáře ústředního stavědla, které není umístěno na zhlaví, ale někde ”bokem” kolejiště? Odpověď: ano. 02/10 Otázka: V předpisu SŽDC (ČD) D2 je v čl. 541 a 594 stanoveno, že o jízdě po odklonové trase musí být strojvedoucí i vedoucí vlakové čety zpraveni písemným rozkazem. Zpravení strojvedoucího je jasné, problémy však jsou se zpravením vedoucího vlakové čety, kterého výpravčí v dlouhém vlaku někdy dost dlouho hledá a dochází ke zbytečnému zpožďování vlaků (např. Poříčany). Navrhuji, aby v těchto případech byla vlaková četa zpravena pouze telekomunikačním zařízením, popř. prostřednictvím dispečera osobní dopravy, bez jehož souhlasu vlak stejně jet odklonem nemůže. Odpověď: V současné době je zpravování písemným rozkazem nutné. Jinak se bude problematika řešit v novém předpise SŽDC Dp1.

05/09

50

článek porada 542

3/02

545

1/07

545

02/10

545

5/10

546

1/03

548

5/02

ČD D2 Otázka: je nesmyslné, aby strojvedoucí znal u všech SJŘ přílohu 3. Proto byla na popud zástupců strojvedoucích vytvořena ruční návěst, která informuje strojvedoucího, že pojede objízdnou trasou. A pak je dáno ředitelům OPŘ, aby rozhodli o neinformování strojvedoucích, i když tam výpravčí mohou návěst Změna trasy dát? Jestliže bylo dovoleno vypracovat pro strojvedoucí výpisy ze SJŘ, pak bychom museli k těmto výpisům dodávat i všechny tabulky 3, a to nepovažujeme za ulehčení práce strojvedoucího, ke kterému výpisy slouží. Odpověď: mimo jiné, k tomu tabulka 3 SJŘ slouží. A jsou zde další údaje dané předpisem ČD D2, které strojvedoucí musí znát. Jestliže tedy tento systém nevyhovuje, pak vyvolejte jednání na zrušení tabulky 3 SJŘ. Otázka: Rozumí se pokynem k zastavení vlaku ve stanici (viz první věta článku) i zastavení z dopravních důvodů dle údajů TJŘ? Odpověď: Ano. Otázka: Sešitové jízdní řády SŽDC jsou zpracovány až do pohraniční stanice na území sousedního státu. Stejně tak pomůcky sousedního provozovatele dráhy jsou zpracovány až do české pohraniční stanice. SJŘ 544 nařizuje některým vlakům v ŽST Bad Schandau zastavení z dopravních důvodů pro střídání vlakové čety; v pomůckách GVD DB Netz AG je ale u stejných vlaků značka „nezveřejněné zastavení“ - tj. zastavení pro potřeby dopravce. Čím se řídí strojvedoucí? Odpověď: Strojvedoucí českého dopravce by měl používat pomůcky SŽDC. Nový předpis SŽDC Dp1 bude rozlišovat zastavení z dopravních důvodů (pro potřeby provozovatele dráhy) a nezveřejněné zastavení (pro potřeby dopravce). Otázka: Stanice je označena značkami „0S“ nebo „PS“, vlak nákladní dopravy nebo lokomotivní vlak je pravidelně zastavující a zastavení není třeba. Musí dávat výpravčí svolení k průjezdu návěstí Odjezd? Může strojvedoucí projet bez dávání návěsti Odjezd dávanou výpravčím, pokud z postavení vjezdového návěstidla zjistí, že na odjezdovém návěstidle je návěst dovolující jízdu? [pro odjíždějící vlaky není splněna podmínka čl. 502, a pro vlak byl dán pokyn k zastavení = údaj o zastavení v SJŘ] Odpověď: Pokud vlak vjížděl na návěst Volno (nebo obdobnou) na vjezdovém návěstidle, byl tím pokyn k zastavení v TJŘ (= zastavení z dopravních důvodů) zrušen. Vlak tedy nevjíždí s pohotovostí zastavit a čl. 545 se ho netýká. Pokud by vlak vjížděl na návěst Výstraha (nebo obdobnou), musí návěst Odjezd dostat. Otázka: jakým způsobem může výpravčí zrušit platnost písemného rozkazu o mimořádném zastavení z dopravních důvodů strojvedoucímu vlaku s přepravou cestujících • v ŽST, kde provádí výpravu vlaků výpravčí návěstí Odjezd • v ŽST označenou ”černou tečkou” • ve výhybně Odpověď: dle prvního odstavce článku 546. Není-li to možné (např. neníli ve stanici s ”černou tečkou” možnost spojení rádiovým zařízením), musí vlak zastavit. Otázka: musí se při zpravení telekomunikačním zařízením o mimořádném zastavení vlaku sepsat rozkaz Pv? Odpověď: ne, rozkaz Pv se nesepisuje.

51

článek porada 548, D2/2

11/02

550

11/04

561

10/09

570

3/02

570

6/03

a 582

ČD D2 Otázka 1: Vlak dle VR končí jízdu ve stanici bez závislých návěstidel a je o tom zpraven písemným rozkazem [SŽDC (ČD) D2/2 – vzor znění pořadové číslo 192 – „Jízdu ukončete ve Stochově.“]. Dle TJŘ je v této stanici vlakem pravidelně projíždějícím. Nahrazuje zpravení o ukončení jízdy zpravení o mimořádném zastavení? Odpověď: Zpravení vlaku písemným rozkazem o ukončení jízdy v dotčené stanici jeho zpravení o mimořádném zastavení v této stanici nenahrazuje. Otázka 2: Lze v tomto případě takový vlak o mimořádném zastavení zpravit dle VR již ve výchozí (dispoziční) stanici? Odpověď: Ne, podle čl. 548 předpisu SŽDC (ČD) D2 je nutno o mimořádném zastavení tento vlak zpravit až ve stanici, kde vlak naposledy zastavuje. Otázka 3: Ze zpravení vlaku vyplývá, že ve stanici bez závislých návěstidel končí jízdu [SŽDC (ČD) D2, čl. 1390, SŽDC (ČD) D2/2 – vzor znění pořadové. číslo 61 – „Z Kolína do Pardubic pojedete jako soupravový vlak“, vzor znění pořadové číslo 150 – „Z Valšova do Olomouce hl.n. pojedete jako Lv 1. nsl 3514“]. Dle TJŘ je v této stanici vlakem pravidelně projíždějícím. Nahrazuje zpravení o ukončení jízdy zpravení o mimořádném zastavení? Odpověď: Zpravení vlaku o ukončení jízdy v dotčené stanici jeho zpravení o mimořádném zastavení v této stanici nenahrazuje. Otázka: mimořádně zastavujícímu vlaku se označí místo zastavení přenosnou/ruční návěstí Stůj (skupinová návěstidla). Lze toto označení provést i telekomunikačním zařízením (ve stanici pouze výpravčí, zhlaví neobsazena)? Odpověď: nelze, místo zastavení je nutno označit návěstí Stůj. Otázka: Za jakých podmínek smí strojvedoucí pokračovat v další jízdě při projetí vjezdového návěstidla z důvodu náhlé změny návěsti na návěst zakazující jízdu? Myšleno samozřejmě až po ohlášení MU a ukončení šetření. Musí obdržet písemný rozkaz, jak je to u projetí odjezdového návěstidla, nebo stačí ústní pokyn osoby řídící drážní dopravu? Odpověď: Nemusí, stačí ústní pokyn. Otázka: výluka služby závoráře je možná, je-li PZZ po dobu výluky trvale uzavřeno. Co znamená trvale uzavřeno? Není v rozporu se zákonem o dráhách? Odpověď: trvalé uzavření musí být projednáno s příslušným obecním úřadem, který k tomu dá příslušné vyjádření. Otázka: musí být zpraven strojvedoucí o zrušení VSDZ závoráře? Odpověď: strojvedoucí se nezpravuje.

52

článek porada 572 a 575

4/06

575

3/02

ČD D2 Otázka: Jak má strojvedoucí postupovat u odjezdového návěstidla, které zakazuje jízdu ve stanici s výlukou služby výpravčího na tratích s AB? Stavění vlakových cest je zapnuto do autobloku. Jaká dopravní opatření musí být přijata, je-li na trati s AB výpravčí stanice sousedící se stanicí s výlukou služby výpravčího vyrozuměn o poruše vjezdového a odjezdového návěstidla stanice výlukou dotčené? Opět je stavění vlakových cest zapnuto do autobloku. Je-li nutné na trati s AB organizovat jízdy vlaků v mezistaničním oddílu jak před, tak i za stanicí s výlukou služby výpravčího, budou v takovém případě vlaky zpravovány dvěma rozkazy Z část 2? Porucha kolika návěstidel AB je považována za poruchu AB v traťovém úseku se stanicí s výlukou služby výpravčího? Má vliv na vyhodnocení poloha těchto návěstidel? Vjezdová a odjezdová návěstidla plní funkci oddílových návěstidel a současně krycích návěstidel výhybek. V některých případech také krycích návěstidel PZS. Odpověď: Čl. 572 ČD D2: ... v rozkaze o výluce služby dopravních zaměstnanců, v němž stanoví: e) platnost hlavních návěstidel, způsob jejich zneplatnění, zajištění vlakové cesty ... f) zda bude za výluky služby obsluhováno telekomunikační a zabezpečovací zařízení, způsob jeho obsluhy… ad 1) strojvedoucí postupuje dle čl. 575 ad 2) je-li stavění vlakových cest ve stanici B i nadále zapnuto do autobloku, bude strojvedoucí zpraven jedním rozkazem Z, ve kterém bude zpraven o jízdě v mezistaničním oddílu stanice A – stanice C a o neplatnosti vjezdového a odjezdového návěstidla stanice B (dle čl. 575), případně i rozkazem Op část A. ad 4) mohou nastat např. tyto situace: - porucha jednoho oddílového návěstidla v prvním mezistaničním úseku - porucha jednoho oddílového návěstidla ve druhém mezistaničním úseku - současná porucha dvou a více oddílových návěstidel v prvním mezistaničním úseku - současná porucha dvou a více oddílových návěstidel ve druhém mezistaničním úseku - současná porucha jednoho, dvou a více oddílových návěstidel v prvním i ve druhém mezistaničním úseku - současná porucha jednoho, dvou a více oddílových návěstidel v prvním nebo ve druhém mezistaničním úseku a vjezdového (odjezdového, popř. obou) návěstidla stanice B - současná porucha jednoho, dvou a více oddílových návěstidel v obou mezistaničních úsecích a vjezdového (odjezdového, popř. obou) návěstidla stanice B Je nutno vyhodnotit situaci dle skutečného stavu zabezpečovacího zařízeni a postupovat dle čl. 310 (s přihlédnutím k DU) a popř. dle čl. 575. Otázka: zneplatnění hlavního návěstidla světelným indikátorem ”hlídá” postavení výhybek? Odpověď: ano, světelný kříž je závislý na postavení výhybek.

53

článek porada 575

10/02

575

10/02

575

1/04

579

10/02

579

11/04

582

6/03

a 570

586

4/05

586 a D3, čl.119

5/10

588

9/03

a 428

ČD D2 Otázka: za výluky služby dopravních zaměstnanců když výpravčí zpravuje vlak písemným rozkazem o tom, která hlavní návěstidla pro jeho jízdu neplatí, musí uvádět do písemného rozkazu nápis na označovacím štítku odjezdových návěstidel? (jedná se např. i o několik stanic, kde je výluka služby). Odpověď: není nutno, protože se zde hovoří o ”neplatném” ne o ”neobsluhovaném” návěstidle. Otázka: z výhybny se po dobu VSDZ stává hláska - musí být nutně hláskové spojení? Odpověď: stačí jen traťové spojení. Otázka: jsou-li při výluce služby zneplatněna návěstidla z jedné strany světelným indikátorem a z druhé strany křížem neplatnosti, musí strojvedoucí dodržet ze strany, kde jsou kříže neplatnosti, rychlost 40km/h? Odpověď: ano. Otázka: kam provedou zápis zaměstnanci v sousedních dopravnách? (vedená dopravní dokumentace nebo telefonní zápisník nebo v obou). Odpověď: jen do telefonního zápisníku. Otázka: tento článek nařizuje zápis o ukončení nebo zahájení dopravní služby při výluce služby dopravních zaměstnanců do telefonního zápisníku a do vedené dopravní dokumentace. Je nutné do telefonního zápisníku zapisovat celá znění, uvedená v čl. 577 a 578 ČD D2, nebo je možné provést zápis zkráceně, tj. bez uvedení času ukončení/zahájení služby, neboť tento čas je již uveden v prvním sloupci telefonního zápisníku (tedy jen např. "Dopravní služba ve stanici Aš ukončena. Kejř")? Odpověď: do prvního sloupce telefonního zápisníku se zapisuje čas, kdy byl příslušný hovor proveden, což nemusí být vždy stejný časový údaj jako čas ukončení/zahájení služby. Z článků 577 a 578 ČD D2 vyplývá, že těmito články vyžadované úkony (včetně ohlášení) plní zaměstnanci před ukončením nebo před zahájením dopravní služby. Není tedy na závadu, když např. hovor o ukončení dopravní služby ve 23,50 hod. bude uskutečněn (a samozřejmě tak i zapsán) již ve 23,48 hod. Z tohoto důvodu je nutné i do telefonního zápisníku provádět zápisy celým zněním podle příslušných závazných slovních znění. Otázka: musí být zpraven strojvedoucí o zrušení VSDZ závoráře? Odpověď: strojvedoucí se nezpravuje. Otázka: Je možné v rozkazech Op, Z a Pv použít nálepku do části “Jiné příkazy”? Odpověď: V rozkazech Op a Z ano, nálepka ale nesmí být větší než část "Jiné příkazy" (nesmí překrývat ani nevyplněné části rozkazu). V rozkaze Pv je použití nálepky ale těžko proveditelné. Otázka: Strojvedoucí používají u diktovaných rozkazů Pv D3 v dopravně Lipno nad Vltavou nálepky, které dostanou před odjezdem od výpravčího v žst Rybník. Jedná se o pomalé jízdy. Je zde uvedeno správně "jedna nálepka". Rozkaz platí pro více vlaků. Je toto možné? Střídají se ve Vyšším Brodě. Odpověď: Nálepky je na rozkazy PvD3 možno používat za stejných podmínek, jako na rozkazy Z a Op (viz výklad k čl. 586 ČD D2 z porady 4/2005) Otázka: musí se na tratích s automatickým blokem bez oddílových návěstidel ve stanici vést blok rozkazů "Z"? Odpověď: nemusí.

54

článek porada 594

594 a 541

594 a 595

595

599 599 a 607

599

ČD D2

Otázka: je-li vedoucí vlakové čety zpravován ve smyslu tohoto článku společně se strojvedoucím, kdo z nich musí být zpraven jako první? Komu musí být doručen písemný rozkaz k podepsání jako prvnímu? Může strojvedoucí odmítnout podepsání takového rozkazu se zdůvodněním, že jej převezme, až když bude zpraven vedoucí vlakové čety? A naopak, může vedoucí vlakové čety odmítnout převzetí takového rozkazu s odůvodněním, že jej převezme až když bude zpraven strojvedoucí? Odpověď: na pořadí zpravení nezáleží, oba musí být zpraveni před odjezdem vlaku. 02/10 Otázka: V předpisu SŽDC (ČD) D2 je v čl. 541 a 594 stanoveno, že o jízdě po odklonové trase musí být strojvedoucí i vedoucí vlakové čety zpraveni písemným rozkazem. Zpravení strojvedoucího je jasné, problémy však jsou se zpravením vedoucího vlakové čety, kterého výpravčí v dlouhém vlaku někdy dost dlouho hledá a dochází ke zbytečnému zpožďování vlaků (např. Poříčany). Navrhuji, aby v těchto případech byla vlaková četa zpravena pouze telekomunikačním zařízením, popř. prostřednictvím dispečera osobní dopravy, bez jehož souhlasu vlak stejně jet odklonem nemůže. Odpověď: V současné době je zpravování písemným rozkazem nutné. Jinak se bude problematika řešit v novém předpise SŽDC Dp1. Otázka: Výpravčí má předat písemný rozkaz vedoucímu obsluhy vlaku. 5/10 Jak jej pozná, když označení není v předpise stanoveno? Je jasné, že vychází z informace, dané členem doprovodu, to je ale někdy nejednoznačné a zdlouhavé. Otázka zní, zda se uvažuje o jednání o řešení, které by jednoznačně stanovovalo tyto zaměstnance dopravců označit vedoucího obsluhy vlaku. Odpověď: Zatím se o tom neuvažuje. 02/09 Otázka: V případě dočasně neobsazené osobní pokladny na tratích provozovaných dle předpisů SŽDC (ČD) D2 i SŽDC (ČD) D3 má povinnost zpravit vlakovou četu dle článku 244 předpisu ČD KC 2 dispečer O16. Je možné článek 595 a) předpisu SŽDC (ČD) D2 chápat i tak, že povinnost zpravení vlakové čety může dispečer O16 uložit výpravčímu? Odpověď: Tuto povinnost lze přenést na výpravčího pouze v případě, že dispečer O16 o to požádá dispečera O11, který to následně nařídí výpravčímu (dirigujícímu dispečerovi). 60656/01 Znění článku umožňuje i opravu písemných rozkazů, vydaných v jiné stanici 10/07 Otázka: Mohou mít písemné rozkazy vypracované výpočetní technikou vzhledem k obsahu zpravení přílohy? Odpověď: Písemné rozkazy vypracované ručně či výpočetní technikou nemohou mít přílohy. Ve smyslu článku 607 předpisu ČD D2 však mohou mít nálepky. Pokud je rozsah zpravení velmi obsáhlý, musí se vyhotovit více písemných rozkazů, ustanovení článků 599, 607 předpisu ČD D2 musí být dodrženo. 02/09 Otázka: Výnosem k předpisům SŽDC (ČD) č. 2 bylo povoleno v písemných rozkazech používat zkrácené názvy stanic a zastávek. V posledním dstavci článku 43 předpisu SŽDC (ČD) D2 však zůstal text neopraven a použití zkrácených názvů není dovoleno. Není to rozpor, nebo se to týká pouze používání „zkratek“? Odpověď: V článku 43 se jedná o jiný druh zkrácených názvů - ZDD může třeba dovolovat používat zkrácený název „Město“ místo celého názvu „Jihlava město“. Ovšem takto zkrácený název do písemného rozkazu použít nelze. 6/05

55

článek porada 603

3/02

603

3/03

603

9/03

603

05/09

604

10/07

ČD D2 Otázka: kdo bude podepisovat rozkazy sepsané dopředu (noční výpravčí sepisuje pro denní směnu apod.) nebo rozkazy sepsané operátorkou? Odpověď: za správnost odpovídá ten, kdo rozkaz sepsal (tj. podepsal). Jestliže rozkaz podepsal noční výpravčí, odpovídá za jeho správnost a denní výpravčí pak musí jen provést případnou aktualizaci (zrušení pomalé jízdy apod.). Jestliže noční výpravčí rozkaz nepodepíše, pak jej podepíše denní výpravčí, ale odpovídá tím za jeho správnost. Otázka: lze ve smyslu tohoto článku v dopravně s dálkovým obsluhováním obsazené pohotovostním výpravčím diktovat písemný rozkaz tomuto pohotovostnímu výpravčímu? Odpověď: ano, lze. Bude se postupovat stejně, jako při diktování písemného rozkazu výhybkáři, tedy i s doložkou „zr“. Otázka: může výpravčí (dispečer) při dálkové obsluze zabezpečovacího zařízení diktovat písemný rozkaz i jiným zaměstnancům než výpravčímu (např. staničnímu dozorci, výhybkáři, strojvedoucímu)? Odpověď: ano, může. Strojvedoucí bude pokyny zapisovat do rozkazu Pv (i např. pokyny týkající se PMD - do části „Jiné příkazy“), ostatní zaměstnanci do příslušného tiskopisu v souladu s čl. 603 ČD D2. Otázka: Vzdálený tisk písemných rozkazů – tento termín předpis SŽDC (ČD) D2 nezná, nicméně v praxi se vyskytuje. Znamená to, že na jednom pracovišti výpravčího je písemný rozkaz vytvořen a elektronicky přeposlán na jiné pracoviště, které fyzicky zabezpečí zpravení strojvedoucího tímto písemným rozkazem. 1. je možné tento způsob zpravování akceptovat? 2. pokud tento způsob zpravování akceptovat lze, může být zaměstnancem vzdáleného pracoviště, který rozkaz předává strojvedoucímu, jiný pracovník než výpravčí? 3. kdo je odpovědný za správnost textu vydaného rozkazu – je to zaměstnanec, který jej sestavil a elektronicky odeslal, případně výpravčí v místě fyzického zpravování strojvedoucích nebo jiný zaměstnanec, který rozkaz elektronicky přijal a následně strojvedoucímu fyzicky vydal? Odpověď: 1. předpis SŽDC (ČD) D2 vzdálený tisk písemných rozkazů nezná, lze jej však akceptovat; 2. zaměstnancem vzdáleného pracoviště, který rozkaz předává strojvedoucímu, může být i jiný zaměstnanec než výpravčí - viz čl. 604 předpisu SŽDC (ČD) D2; 3. v zásadě za správnost tohoto písemného rozkazu odpovídá zaměstnanec, který rozkaz sestavil. Zaměstnanec, který rozkaz vydává (a podepisuje), nemusí mít k dispozici podklady pro kontrolu jeho správnosti. Podle místních podmínek však ZDD může stanovit odpovědnost jinak a vždy musí řešit odpovědnost za dodatečné opravy (rukopisné), vzniklé mezi časem vytištění a časem vydání rozkazu. ZDD však musí vždy řešit odpovědnost za správnost údajů, pokud je rozkaz tištěn pomocí vzdáleného tisku v jiné stanici, než ve které byl sestaven. V kmenových datech počítačového programu musí být nastaveno, aby se na rozkaze netiskl název stanice vydání! Problematika vzdáleného tisku bude zapracována do nejbližšího výnosu k předpisu SŽDC (ČD) D2. Otázka: Může písemné rozkazy doručovat jiný zaměstnanec než ten, který je sepsal? Odpověď: Jedná se o technologické řešení, platí článek 604 předpisu ČD D2.

56

článek porada 605

1/02

605 a)

3/02

a 616

605

1/03

605,

4/05

609, 885, 892

605 f) a 813

11/09

ČD D2 Otázka: musí být v rozkaze o pomalé jízdě uvedeno, že se jedná o nepředvěstěnou pomalou jízdu? Odpověď: ano. Otázka: lze zneplatnit návěstidlo i otočením (ČD D1, čl. 876)? Odpověď: ano, lze – viz předpis ČD D1, čl. 876. Otázka: a) jak dlouho zpravovat strojvedoucí o aktivaci nepřenosného návěstidla v TTP neuváděného (např. návěstidel s návěstmi ”Konec vlakové cesty”, ”Tabule před zastávkou”, ”Konec nástupiště”, ”Hranice pro návrat vozidel z širé trati”, ”Místo zastavení” apod.)? b) kdo má za povinnost zařídit zpravování o výše uvedeném? Odpověď: a) řeší výnos č.j. 60656/2001 – O11. b) dle článku 146 předpisu ČD D2 a přílohy 7 předpisu ČD D1 pověřený zaměstnanec SDC. Platí to i pro případy, které nejsou uvedené v TTP. Otázka: jak se má postupovat v případě: - když rozkazem ROVZZ je nařízeno vypnutí PZZ bez přejezdníků a toto trvá dobu kratší než 72 hodin? Je možné v tomto případě uplatnit ustanovení čl. 885 ČD D2? - když dojde k poruše PZZ a je známo, že porucha bude odstraněna až za dva dny? Je nutné umístit návěstidla pro pomalou jízdu? - bude stanovena spodní hranice při předpokládaném vypnutí PZZ, kdy bude nutno umístit návěstidla pro pomalou jízdu? Odpověď: - i při vypnutí PZZ je nutno respektovat ustanovení článku 605 f) předpisu ČD D2 (Každé snížení rychlosti musí být kromě nepředpokládaných případů vždy návěstěno), proto je v takovém případě nutno umístit návěstidla pro pomalou jízdu. Ustanovení čl. 885 ČD D2 je však možno uplatnit i při vypnutí PZZ na dobu kratší než 72 hodin - předpis nestanoví žádnou lhůtu pro umístění návěstidel pro pomalou jízdu v nepředpokládaných případech; návěstidla musí být umístěna hned, jakmile je to možné - v současné době spodní hranice stanovená není. Otázka: Musí být strojvedoucí zpraven písemným rozkazem o pomalých jízdách se stejnou nebo vyšší rychlostí, než je stanovena rychlost vlaku, předepsaná v příslušném úseku tabelárním jízdním řádem? Musí být obdobně zpraven strojvedoucí PMD písemným rozkazem o pomalé jízdě 40 km/h a více (resp. 50 km/h a více)? Odpověď: Strojvedoucí nemusí být zpraven. Pokud však zpraven bude (např. při použití PC programu na zpracování písemných rozkazů), není to na závadu.

57

článek porada 606

05/09

606

02/09

606

6/03

607

5/02

607 a

10/07

599

ČD D2 Otázka: Pokud je vlak osobní dopravy v části tratě odřeknut a nahrazen náhradní dopravou, který výpravčí je povinen zpravit vlak o mimořádnostech, nacházejících se v úseku za stanicí, kde končí náhradní doprava: a) výpravčí pravidelné dispoziční stanice (platilo by to i v případě, že je vlak je odřeknut již z této stanice?)? V tomto případě musí dopravce vyřešit přepravu písemného rozkazu přes úsek se zavedenou náhradní dopravou a jeho doručení na hnací vozidlo za tímto úsekem (např. u dopravce ČD lze použít postup definovaný výnosem č.j. 1306/08-O7/Sv k článku 596 předpisu ČD D2); b) nebo výpravčí mimořádné výchozí stanice, ve které končí náhradní přeprava? Pokud ve výše popsaném případě zpravuje pravidelná dispoziční stanice dle Prováděcího nařízení k předpisu SŽDC (ČD) D2 vlaky o mimořádnostech ve více dispozičních úsecích, je povinností výpravčího následující dispoziční stanice zjistit, ve které stanici byl vlak zpraven? V případě zpravení dle bodu a) již nemusí vlak dále zpravovat, ale v případě zpravení dle bodu b) by jej musela zpravit o všech mimořádnostech v následujícím dispozičním úseku. Odpověď: Za zpravení při nepředpokládané výluce odpovídá výpravčí v mimořádně výchozí stanici vlaku. Výpravčí této stanice musí oznámit výpravčímu další dispoziční stanice, kam je vlak zpraven. Výpravčí v dispoziční stanici zajistí další zpravení. Při předpokládané výluce určí postup ROV. Otázka: V případě zpravování vlaků přes více dispozičních úseků (ŽST Hradec Králové zpravuje vlaky až do ŽST Praha hl. n. a ŽST Nymburk zasílá el. programem zpracované rozkazy do ŽST Hradec Králové pro úsek Nymburk – Praha hl.n.) odpovídá za úplnost a veškeré platné údaje ten, kdo zaslaný rozkaz zpracoval? Odpověď: V tomto případě odpovídá každý výpravčí za tu část rozkazu, kterou zpracoval. Ve vytištěném rozkaze jsou také zpracovatelé jednotlivých částí uvedeni. Otázka: kdo zpraví vlak o pracovním místě (nebo vypnutí automatického bloku), pokud se toto místo nachází mezi odbočkou a stanicí? Odpověď: tak jako v jiných případech - i v mezistaničním úseku s odbočkou platí ustanovení čl. 606 ČD D2. Otázka: lze ustanovení druhého odstavce využít i pro vedoucí vlakové čety? Odpověď: ano, pokud vlaky doprovází stejný vedoucí vlakové čety. Otázka: Mohou mít písemné rozkazy vypracované výpočetní technikou vzhledem k obsahu zpravení přílohy? Odpověď: Písemné rozkazy vypracované ručně či výpočetní technikou nemohou mít přílohy. Ve smyslu článku 607 předpisu ČD D2 však mohou mít nálepky. Pokud je rozsah zpravení velmi obsáhlý, musí se vyhotovit více písemných rozkazů, ustanovení článků 599, 607 předpisu ČD D2 musí být dodrženo.

58

článek porada 607

5/10

608

5/04

609,

4/05

605, 885, 892

610

5/03

a příloha 19

610

05/09

ČD D2 Otázka: Může výpravčí sepisující rozkaz pomocí nálepek uvést počet nálepek číslicí? Musí dostat při zpravování čety vždy svůj díl rozkazu? Odpověď: V předpise SŽDC (ČD) D2 je sice v čl. 607 napsáno "např. tři nálepky", ale není to psáno kurzívou, takže to není závazný vzor - pokud tedy výpravčí zapíše "3 nálepky" nebo "3x nálepka", je to také v pořádku. Pokud je text rozkazu vzhledem ke svému obsahu určen i pro vedoucího vlakové čety, musí pochopitelně dostat svůj průpis - proto také existují bloky V rozkazů s jedním i se dvěma průpisy. Případy, kdy zaměstnanec nemusí dostat svůj průpis a jen spolupodepíše prvopis, jsou v předpise jednoznačně uvedeny (např. v čl. 831). Otázka: je možné při poruše více přejezdů v jednom mezistaničním úseku (mezi dvěma stejnými zastávkami) v rozkazu „Op“ používat tzv. stejnítka pro opakování údajů předchozího řádku nebo svorky pro spojení řádků? Bude tento postup možný i u rozkazů nového vzoru? Odpověď: nelze. Takový způsob vyplňování rozkazu Op není možný, údaje je nutno vyplnit pro každý přejezd. V čl. 610 ČD D2 je stanoveno: ... doplní se předtisk … názvy stanic, zastávek, … . Vámi vyjmenované značky zde nejsou uvedeny. Stejně se samozřejmě musí postupovat u rozkazů nového vzoru. Otázka: jak se má postupovat v případě: - když rozkazem ROVZZ je nařízeno vypnutí PZZ bez přejezdníků a toto trvá dobu kratší než 72 hodin? Je možné v tomto případě uplatnit ustanovení čl. 885 ČD D2? - když dojde k poruše PZZ a je známo, že porucha bude odstraněna až za dva dny? Je nutné umístit návěstidla pro pomalou jízdu? - bude stanovena spodní hranice při předpokládaném vypnutí PZZ, kdy bude nutno umístit návěstidla pro pomalou jízdu? Odpověď: - i při vypnutí PZZ je nutno respektovat ustanovení článku 605 f) předpisu ČD D2 (Každé snížení rychlosti musí být kromě nepředpokládaných případů vždy návěstěno), proto je v takovém případě nutno umístit návěstidla pro pomalou jízdu. Ustanovení čl. 885 ČD D2 je však možno uplatnit i při vypnutí PZZ na dobu kratší než 72 hodin - předpis nestanoví žádnou lhůtu pro umístění návěstidel pro pomalou jízdu v nepředpokládaných případech; návěstidla musí být umístěna hned, jakmile je to možné - v současné době spodní hranice stanovená není. Otázka: jede-li vlečkový vlak bez uvolnění traťové koleje, kterému byl vydán rozkaz Op část A, platí takto sepsaný rozkaz i pro jízdu zpět, má-li stejné číslo vlaku pro jízdu tam i zpět? Odpověď: je možno vydat jen jeden rozkaz Op, ale přejezd tam musí být uveden dvakrát - jednou mezi A a B, podruhé mezi B a A. Totéž platí i pro osobní vlak, jedoucí do km a zpět - pak bude číslo vlaku zapsáno lomeně. Otázka: Jakým způsobem se vyplní rozkaz Op, část A v případě umístění přejezdu přímo na zastávce (uprostřed nástupiště)? Odpověď: V rozkaze Op, část A se vyplní „mezi stanicemi A a B“. Do části „Jiné příkazy“ se může uvést umístění přejezdu na zastávce (název zastávky).

59

článek porada 610

11/09

611 ve 6/05 vztahu k čl. 1451

611

5/10

613

5/10

ČD D2 Otázka: Je možno v rozkazu Op vymezit polohu přejezdu, který je v nákladišti nebo ihned za návěstidlem hradla (hlásky), stejně jako u přejezdu na zastávce, tj. vymezit polohu přilehlých stanic a upřesnit do části „Jiné příkazy“? Odpověď: Pokud je přejezd na nákladišti (mezi krajními výhybkami nákladiště), lze postupovat jako na zastávce. Pokud je však přejezd za návěstidlem hradla (hlásky), lze jeho polohu vymezit běžným způsobem a proto tímto způsobem postupovat nelze. Rozhodující je poloha oddílového návěstidla, nikoliv budovy hradla (hlásky). Otázka: jaký bude postup při zpravení vlaku rozkazem Op, pokud je stanicí, kde vlak podle GVD naposledy zastavuje, stanice bez odjezdových návěstidel, kde vlak zastavuje jen z dopravních důvodů? Musí tedy v této stanici z důvodu zpravení zastavit? Odpověď: Výpravčí si zjistí, kde vlak skutečně naposledy zastaví. Není tedy nutné, aby vlak zastavil v takové stanici jen z důvodu zpravení (přestože by jinak mohl projet). Otázka: Výpravčí řídí svojí stanici (A) a také řídí dálkově následující sousední stanici (B) ve směru jízdy vlaku pokračujícího do další stanice samostatně řízené již jiným výpravčím (C). Vím, že PZZ je v poruše mezi stanicemi B a C, vlak Os zastavuje všude, mohu ho zpravit již ve stanici A rozkazem „Op“ nebo nikoli a počkám až zastaví ve stanici B a nadiktuji „Pv“. Dle mého názoru mohu „Op“ dát ve stanici A, protože dodržím ustanovení článku 611, jelikož v B mu „Op“ nikdo nedá, leda opět výpravčí stanice A a to jen „Pv“. Odpověď: V takovém případě je možno vlak zpravit v A, jde o poslední stanici obsazenou výpravčím. Otázka: Výpravčí řídí svojí stanici (A) a také řídí dálkově následující

sousední stanici (B) ve směru jízdy vlaku pokračujícího do další stanice samostatně řízené již jiným výpravčím (C). Výpravčí mají tendenci vydávat rozkaz Z část 2 ve své stanici (A) pro úsek z následující stanice (B), kterou dálkově řídí, do další stanice (C). Rozkaz vyplní jako pro stanici B k jízdě do C, razítko zůstane „sepsáno“ v ...“A“…, do části „Jiné příkazy“ napíší, že údaje jsou platné až ze stanice B. Dle mého názoru je 1 věta článku 613 jasná a nelze ji takto překrucovat. Že tam alespoň rychlík projede a nedostane zpoždění diktováním rozkazu „Pv“ není pro mne důvod k porušování tohoto ustanovení. Odpověď: Rozkaz Z takto nelze v žádném případě vydávat. Dá se tolerovat zpravení rozkazem V podle 2. odst. čl. 613, i když se nejedná o stanici, zapojenou jen jedním zhlavím - důvody jsou ale stejné (vlak ve stanici nemá kdo zpravit).

60

článek porada 614

3/02

614

3/02

614

10/02

616

11/01

poslední odstavec

+1303 c)

616

3/02

druhá odrážka a 605

616

5/03

616

11/03

ČD D2 Otázka: lze dle ustanovení tohoto článku zpravit vlak jedním písemným rozkazem o jízdě v prostorových oddílech: ŽST A - odbočka - ŽST C? Odpověď: ano. Jsou však možné čtyři varianty: jízda ze stanice A na odbočku B v prostorovém oddílu A-B, a z odbočky B do stanice C v traťových oddílech, jízda ze stanice A na odbočku B v traťových oddílech, a z odbočky B do stanice C v prostorovém oddílu B-C, jízda ze stanice A na odbočku B v prostorovém oddílu A-B, z odbočky B do stanice C v prostorovém oddílu B-C, jízda ze stanice A do stanice C v mezistaničním oddílu (při neplatnosti vjezdového návěstidla odbočky B). Dle těchto variant se upraví navrhované znění písemného rozkazu. Otázka: jak by měl být zpraven vlak, pokud na dálkově obsluhované odbočce nelze obsluhovat vjezdová návěstidla (výhybky má výpravčí pod kontrolou a mezi výpravčími je možné dorozumění)? Odpověď: například: ”Jedete v mezistaničním oddílu ŽST A - ŽST C, vjezdové návěstidlo odbočky B pro vaši jízdu neplatí.” Otázka: lze tímto rozkazem ”V” zpravit strojvedoucího jinde než v odbočce (např. v sousední stanici)? A je-li touto sousední stanicí stanice dle čl. 613, druhý odstavec, lze jej zpravit ve stanici před touto stanicí? Odpověď: ano, lze. Otázka: je-li vlak zpraven o jízdě po nesprávné koleji a výluka se nekoná, je nutno tento rozkaz zrušit? Odpověď: ano, pokud se tak nestane, musí strojvedoucí podle čl. 1303 ČD D2 (2. změna) zastavit. Otázka: lze zneplatnit návěstidlo i otočením (ČD D1, čl. 876)? Odpověď: ano, lze – viz předpis ČD D1, čl. 876. Otázka: je možné na trati s obousměrným autoblokem při výluce traťového zabezpečovacího zařízení v jedné traťové koleji oddílová návěstidla zneplatnit a vlaky zpravovat v dispoziční stanici rozkazem V a ve druhé traťové koleji oddílová návěstidla nezneplatňovat a vlaky zpravovat rozkazem Z? Odpověď: ano. lze. Otázka: na trati je traťová rychlost 120 km/h. Může strojvedoucí využít této rychlosti i v případě, že úsek není kódován? Odpověď: strojvedoucí může jet rychlostí, kterou stanovují rychlostníky. Vyhláška č. 173/1995 Sb., kterou se vydává Dopravní řád drah, sice v odst. 2, § 9 stanovuje, že tratě na kterých jezdí vlaky rychlostí vyšší než 100 km/h musí být vybaveny traťovou částí VZ, současně ale v odst. 1, § 76 připouští, že tratě nevybavené traťovou částí VZ mohou být pojížděny rychlostí vyšší než 100 km/h, pokud byla tato rychlost dovolena ještě před účinností této vyhlášky.

61

článek porada 616 a

1/07

čl. 6 a 876 ČD D1 a čl. 153 ČD D7/2

618

3/03

621

5/10

623

1/02

a 735

625

11/01

625

3/02

625

3/02

ČD D2 Otázka: Dotaz se týká zneplatňování návěstidel při vypnutí AB, je-li VR nařízeno zpravování rozkazem V místo rozkazem Z v dispoziční (výchozí, atd.) stanici. Zneplatňují se podle předpisu ČD D1 (tj. označí se jako neplatná, zakryjí se nebo se odstraní) i poslední oddílová návěstidla AB? Jak strojvedoucí splní rozkaz (viz vzor 90 uvedený v předpisu ČD D7/2), bude-li návěstidlo s návěstí Stanoviště oddílového návěstidla odstraněno? Předpis odstranění nevylučuje. Odpověď: Pokud bude poslední oddílové návěstidlo autobloku odstraněno, nahradí se přenosným návěstidlem s návěstí Výstraha, na stožár se umístí návěst Stanoviště oddílového návěstidla. Otázka: lze zrušit písemný rozkaz telekomunikačním zařízením? Odpověď: ano, lze zrušit písemný rozkaz telekomunikačním zařízením, avšak jen tak, že tímto zařízením bude nadiktován písemný rozkaz Pv (vzor 117 ČD D2/2), kterým se zruší příslušný písemný rozkaz. Výjimkou je zneplatnění písemného rozkazu o zastavení (nikoliv z důvodu nástupu a výstupu cestujících) dle čl. 546, první odstavec (svolení k průjezdu návěstí Odjezd nebo vypravení vlaku telekomunikačním zařízením). Otázka: Je možné přivěšení, odvěšení vozidla považovat za samostatný technologický úkon bez ohledu, je-li prováděn během posunu či nikoliv. Vycházejíc rovněž z definice posunu (...se rozumí úmyslně a organizovaně prováděná jízda vozidel,...). Jedná se dle našeho názoru o samostatný úkon a zařazení tohoto úkonu dle čl. 621 předpisu SŽDC (ČD) D2 k jednoduchému posunu je záležitost čistě organizační. Odpověď: Přivěšování a odvěšování vozidel lze provádět buď jako součást posunu, součást jednoduchého posunu (ručního apod.) nebo jako samostatný technologický úkon - jednoduchý posun, při kterém nedochází k pohybu vozidel. Otázka: kdo odpovídá za uzavření PZZ, je-li v postavené posunové cestě? Odpověď: zaměstnanec, který staví posunovou cestu. Zaměstnanec řídící posun dává požadavkem na postavení posunové cesty současně i požadavek na uzavření PZZ v této cestě. Otázka: jak mají být stanoveny posunovací obvody, je-li v ŽST samostatný obvod výhybek (např. na odstavných kolejích), který nepatří do obvodu žádného stavědla, nebo v ŽST s PST? Odpověď: každý tento obvod musí být samostatný posunovací obvod, ve kterém bude plnit povinnost výhybkáře ten zaměstnanec, který zde přestavuje výhybky (tedy i posunovač, nebo nebude-li PST předáno na místní obsluhu výpravčí). Bude-li zaměstnanec přestavovat výhybky ve více sousedících posunovacích obvodech současně, postupuje jako by to byl jeden posunovací obvod. Otázka: lze za jeden posunovací obvod považovat část kolejiště, kdy některé výhybky obsluhuje výpravčí ústředně a některé výhybky jemu přidělený výhybkář ručně. Vlastně jako dozorce výhybek a výhybkář, kde každý přestavuje některé výhybky, ale souhlas k posunu dává jen dozorce výhybek (v položené otázce výpravčí)? Odpověď: ano, lze. Souhlas k posunu však musí dát výpravčí. Otázka: lze obdobně postupovat u PSt a EMZ, kdy ten kdo ”dává souhlas či uvolňuje klíč” je vlastně dozorcem výhybek a ten kdo na místě výhybky obsluhuje je jeho výhybkář? Odpověď: i to je možné, ale pořád platí, že souhlas k posunu musí dát ten, kdo dává souhlas nebo uvolňuje klíč.

62

článek porada 625 a 637

5/10

ČD D2 Otázka: Jak musí být stanoveny hranice posunovacích obvodů na záhlaví stanic? Označníkem, úrovní označníku, vjezdovým návstidlem, úrovní vjezdového návěstidla a komu by měl být posunovací obvod přidělen? Například k označníku výhybkář a od označníku k vjezdovému návěstidlu výpravčí? Odpověď: Posunovací obvody musí pokrývat celý obvod stanice, tedy hranice posunovacího obvodu, ve kterém je záhlaví, musí končit u vjezdového návěstidla (v jeho úrovni, není-li přímo u koleje). Není žádný důvod určovat samostatný posunovací obvod mezi označníkem a vjezdovým návěstidlem.

63

článek porada 625

11/02

ČD D2 Otázka: Máme dotaz ke stanovení posunovacích obvodů. Z článku vyplývá, že posunové obvody se stanovují tak, aby souhlasily s obvody pro přestavování výhybek. Vzhledem k tomu, že nejsme jednotní ve správném určení těchto obvodů zasílám různé varianty a jak bychom posunové obvody určili. Hlavně narážíme na problém, zda mohu určit posunový obvod pouze pro určitou kolej a výhybku. Vím, že článek 625 je řešen i ve výkladech, ale některé odpovědí jsou již letité a tak jsme dotazováni zda opravdu platí vzhledem k současnému rozdělení dráhy. Zda mohu přidělit posunový obvod zaměstnanci jiné organizační složky - obvod zaměstnance řídícího posun. Příklad 1: Mám stanici, kde všechny výhybky na daném zhlaví obsluhuje pouze příslušný signalista. Zde stanovím posunovací obvod tak, aby všechny výhybky, příslušného stavědlastanoviště, byly v tomto posunovém obvodu a za tento posunový obvod plně odpovídá příslušný signalista. Souhlas k posunu musí dát on. Příklad 2: Mám stanici, kde mám Pst. Zde musím stanovit posunovací obvody následovně. - není-li odpovědným zaměstnancem předána obsluha výhybek na Pst, tak posunový obvod má přidělen ten zaměstnanec, který tyto výhybky obsluhuje a souhlas k posunu musí dát on; - je-li ale obsluha výhybek předána na Pst, tak musím stanovit nový posunový obvod pro Pst a určím zde zaměstnancem odpovědným za tento obvod zaměstnance obsluhujícího Pst (zaměstnanec řídící posun) a souhlas k posunu dá tomuto zaměstnanci výpravčí předáním obsluhy výhybek na Pst a další posun si řídí zaměstnanec řídící posun. Příklad 3: Mám stanici, kdy ručně přestavované výhybky obsluhuje pouze zaměstnanec řídící posun. a) výhybky nemají závislost prostřednictvím EMZ, popř. zástrčkového zámku. Zde stanovím posunovací obvod tak, aby tyto výhybky patřily do posunového obvodu zaměstnance řídícího posun. Souhlas k posunu v tomto obvodu musí dát on. b) výhybky mají závislost prostřednictvím EMZ, popř. zástrčkového zámku. Zde musím stanovit posunovací obvody následovně. - není-li odpovědným zaměstnancem předán klíč ze zástrčkové zámku, popř. není-li uvolněn v EMZ klíč, tak posunový obvod má přidělen tento zaměstnanec a souhlas k posunu musí dát on. - je-li odpovědným zaměstnancem předán klíč ze zástrčkové zámku, popř. je-li uvolněn v EMZ klíč zaměstnanci řídícímu posun, tak musím stanovit nový posunový obvod tak, aby tyto výhybky patřily do posunového obvodu zaměstnance řídícího posun. Souhlas k posunu dá zaměstnanci výpravčí (signalista) předáním (uvolněním) klíče a další posun si řídí zaměstnanec řídící posun. Příklad 4: Kombinace výše popsaných variant. Mám stanici, kde výhybky na zhlavích obsluhují signalisté a uprostřed stanice mám ručně přestavovanou výhybku obsluhovanou zaměstnancem řídícím posun. Klíč je držen v EMZ, který uvolňuje výpravčí. Stanovím posunové obvody následovně: (viz přiložený obrázek dále) a) klíč je držen v EMZ - obvody rozdělím mezi výpravčího a signalisty (modrá barva) b) klíč z EMZ má zaměstnanec řídící posun - obvody rozdělím mezi zaměstnance řídícího posun a signalisty. Signalista St1 od vjezdového návěstidla až k námezníku výhybky č. 3 na koleji č. 5, ke sloupu č. 15 na koleji č. 3, 1, 2 a 4 Výpravčí (zaměstnanec řídící posun) od námezníku výhybky č. 3 na koleji č. 5 až k námezníku výhybky č. 6 na koleji č. 5 a 7 Signalista St2 od vjezdového návěstidla až k námezníku výhybky č. 6 na koleji č. 5, ke sloupu č. 15 na koleji č. 3, 1, 2 a 4 Obvod výpravčího Obvod zaměstnance řídícího posun

5 3 2 1 4

Obvod St1

7 5 3 1 2 4

Obvod St1 sloup č.15

64

6

8 9 7

Obvod St2

Obvod St2

článek porada

631, 633

09/09

633

3/02

633

05/09

ČD D2 Odpověď: ve stanicích s Pst (nebo s EMZ, popř. zástrčkovým zámkem – dále jen „Pst“) není možné při předání Pst stanovit nový posunový obvod. Posunovací obvody musí být stanoveny trvale, a předáním Pst se pouze změní zaměstnanec, kterému je jeden z obvodů přidělen. Pokud Pst není předané, je to obvod výpravčího (nebo výhybkáře, zkrátka toho, kdo výhybky přestavuje nebo má jejich kontrolu, aby přes ně mohl dovolovat jízdu). Ve stanici může být stanoveno třeba 6 obvodů, které v základním stavu budou všechny výpravčího – ten pak postupuje, jako by to byl jeden obvod (tj. nemusí dovolovat posun jen „na hranici“, nemusí sám se sebou sjednávat posun z jednoho obvodu do druhého apod.). Předáním Pst předá výpravčí příslušný posunovací obvod zaměstnanci obsluhujícímu Pst (dozorce výhybek, zaměstnanec řídící posun atd.). Předáním Pst nemůže dát výpravčí (výhybkář) souhlas k posunu. Aby ho mohl dát, musel by mít kontrolu správného přestavení výhybek, což nemá. Souhlas k posunu může dát jen ten, v jehož posunovacím obvodu se posunuje (tedy ten, kdo Pst obsluhuje). Výpravčí jen povolí provádění posunu zaměstnanci řídícímu posun podle čl. 661 předpisu SŽDC (ČD) D2, nikoliv tomu, kdo obsluhuje Pst – i když to může být jeden a ten samý člověk. Otázka: Může výpravčí ve své stanici nařídit přestavení výměn vlakové četě i když to běžně dělá sám? Popis situace: ŽST Úštěk, která má stavědlo na jednom zhlaví a druhé zhlaví obsluhuje výpravčí ručně. Mimořádně v noci nepřijel samotný motorový vůz 810, ale lokomotiva ř. 742 se třemi přívěsnými vozy 010 a bylo proto potřeba objet soupravu. Odpověď: Ano, pokud by byl tento úkon uveden v ZDD. Není-li v ZDD uvedena ruční obsluha výhybek vlakovou četou, nelze jí tento úkon nařídit bez předchozí dohody s dopravcem. Otázka: zaměstnanci uvedení v bodech a) až d) musí půl roku vykonávat činnost v pracovním zařazení posunovače, než mohou být zařazeni jako vedoucí posunové čety? Odpověď: ano, je to tak. Tito zaměstnanci však mohou posun řídit, pokud je posunová četa sestavena jen z jednoho zaměstnance. V takovém případě se nestanou vedoucím posunové čety, mají ale jeho veškeré povinnosti (poslední odst. čl. 20). Otázka: V předpisu SŽDC (ČD) D2 v článku 633, čtvrtém odstavci, je uvedeno, že odbornou způsobilost člena nebo vedoucího posunové čety také splňuje strojvedoucí. V praxi toto aplikujeme v případech, kdy řízení a provádění posunu provádí druhý strojvedoucí (např. při sunutí vozidel). Je tento postup správný? Odpověď: V článku 633 předpisu SŽDC (ČD) D2 v odstavci B) je uvedeno, že strojvedoucí splňuje odbornou způsobilost člena nebo vedoucího posunové čety. Proto je oprávněn činnost vedoucího posunové čety vykonávat.

65

článek porada 637 a 625

5/10

646c)

1/02

647 f)

9/03

a 786

647

10/09

648 a 761

5/10

649

3/02

ČD D2 Otázka: Jak musí být stanoveny hranice posunovacích obvodů na záhlaví stanic? Označníkem, úrovní označníku, vjezdovým návstidlem, úrovní vjezdového návěstidla a komu by měl být posunovací obvod přidělen? Například k označníku výhybkář a od označníku k vjezdovému návěstidlu výpravčí? Odpověď: Posunovací obvody musí pokrývat celý obvod stanice, tedy hranice posunovacího obvodu, ve kterém je záhlaví, musí končit u vjezdového návěstidla (v jeho úrovni, není-li přímo u koleje). Není žádný důvod určovat samostatný posunovací obvod mezi označníkem a vjezdovým návěstidlem. Otázka: kdy je zaměstnanec řídící posun povinen kontrolovat správné postavení posunové cesty? Odpověď: správné postavení posunové cesty kontroluje, pokud sám staví posunou cestu (v posunovacím obvodu bez výhybkáře). Otázka: je těmito články stanovena odpovědnost za odstranění prostředků k zajištění vozidel proti ujetí i v případě: - kdy v rozporu s čI. 779 a 780 jsou umístěny zarážky "navíc" uvnitř skupiny odstavených vozidel, přestože je utažený dostatečný počet brzd? - kdy v rozporu s čI. 782 jsou zarážky umístěny na obou kolejnicích? Jinými slovy, musí zaměstnanec řídící posun (určený zaměstnanec) vždy projít odstavená vozidla (třeba i 700 m), aby předešel vzniku mimořádné události? Odpověď: za odstranění všech zajišťovacích prostředků odpovídá vždy při posunu zaměstnanec řídící posun nebo jím určený zaměstnanec, v ostatních případech zaměstnanec určený ZDD. Otázka: Žádám Vás o výklad čl. 647 písm. f) předpisu SŽDC (ČD) D2, jestli se za odstranění prostředků k zajištění vozidel proti ujetí považuje i odbrzdění průběžné brzdy před uvedením posunového dílu do pohybu nebo jestli za prostředky k zajištění vozidel proti ujetí považovány pouze zarážky, kovové podložky a dřevěné klíny dle čl. 776 předpisu SŽDC (ČD) D2? Odpověď: Prostředky k zajištění vozidel proti ujetí jsou vyjmenovány v čl. 776. Průběžná brzda zde uvedena není. Za zajišťovací prostředek je možno průběžnou brzdu považovat jen při zajištění odstavených vozidel průběžnou brzdou podle čl. 784. Otázka: Proč jsou přenášeny povinnosti dopravce na provozovatele dráhy (zaměstnance operátora obsluhy dráhy) při posunu bez posunové čety tak, jak je dnes ukládají články 647 (odst. b, e, f, g, h, i, j, k, l), čl. 648 a 761 odst. b) předpisu SŽDC D2? Hodlá provozovatel dráhy toto v krátké době nějak řešit? Odpověď: Řešit to hodlá při novelizaci předpisu. Otázka: strojvedoucí musí být zpraven o tom, že další pokyny mu bude dávat člen posunové čety? Odpověď: nemusí. Strojvedoucí očekává pokyny při posunu od kteréhokoliv člena posunové čety. Ví, že první pokyn mu může dát jen zaměstnanec řídící posun, ale další pokyny mu může dávat kterýkoliv člen posunové čety. Není tedy důvod strojvedoucímu oznamovat, kdo mu bude dávat pokyny.

66

článek porada 649

10/02

649

11/02

649

10/09

661,

10/02 11/02

711 a 762

ČD D2 Otázka: co je "další pokyn k jízdě"? Odpověď: je to každý pokyn po uvedení hnacího vozidla do pohybu; veškeré pokyny k jízdě (tedy i k uvedení posunového dílu do pohybu) může dávat člen posunové čety, jen pokud jsou všichni na posunu zúčastnění zpraveni o předání řízení posunu dotčenému zaměstnanci. Otázka: musí zaměstnanec řídící posun dávat návěsti po celou dobu pohybu vozidel? Odpověď: první pokyn k zahájení posunu dá zaměstnanec řídící posun, pro další pokyny určí zaměstnance, který bude dávat návěsti. Otázka: Při vjezdu osobního vlaku na kolej, kde konec vlakové cesty je ukončen cestovým návěstidlem, je nutno ještě popotáhnout vlak za cestové návěstidlo k zarážedlu. Výpravčí dá strojvedoucímu radiostanicí návěst Posun za námezník a vyrozumí jej o posunu, jako pro tažený posunový díl s tím, že určí tomuto dílu místo zastavení dle posledního odstavce čl. 649. Strojvedoucí pokračuje za místo ukončující vlakovou cestu a poněvadž je mu určeno místo zastavení pro tažený posunový díl, zastaví na místě určeném před zarážedlem. Je tento způsob v rozporu s ustanoveními předpisových ustanovení? Domnívám se, že ne. Druhý názor je, že takto vjíždějícímu vlaku nelze umožnit jízdu posunem za námezník, ale musí být vyrozuměn o posunu bez posunové čety a musí být vyrozuměn též o místě zastavení pro tažený posunující díl. Zastaví na místě určeném zaměstnancem řídícím posun. Lze použít obě možnosti nebo je některá špatně? Odpověď: S určitými nepřesnostmi jsou obě možnosti správné. Výpravčí může dát strojvedoucímu návěst Posun za námezník ručním návěstidlem a zaměstnanec řídící posun (tedy buď sám výpravčí, nebo z jeho rozkazu např. posunovač) speciálními ručními návěstmi dá strojvedoucímu pokyny k další jízdě. Pokud má výpravčí se strojvedoucím spojení radiostanicí, nemůže mu dávat radiostanicí návěst Posun za námezník, ale touto radiostanicí strojvedoucího vyrozumí o postupu při posunu a o místě zastavení podle čl. 768 SŽDC (ČD) D2. V žádném případě ale nebude strojvedoucí zastavovat na místě, určeném zaměstnancem řídícím posun (při posunu bez posunové čety je jím sám strojvedoucí), ale v místě určeném výpravčím. Otázka: jaký je rozdíl mezi pojmy "souhlas k posunu" a "svolení k posunu"? Odpověď: pojem ”souhlas k posunu” je definován v čl. 6 předpisu ČD D1. “Souhlas k posunu” je pokyn pro zaměstnance řídícího posun o postavení posunové cesty (pokud splnil ostatní povinnosti, může uvést posunový díl do pohybu); "svolení k posunu" je pouze informace o povolení posunu, např. tabulkou 3 SJŘ, TTP apod.

67

článek porada 665

666

666

668

672

678

ČD D2

Otázka: zaměstnanec řídící posun nevidí na nepřenosné návěstidlo platné pro posun, platné pro jednu kolej (tu, na které je posunový díl) – je mu dán souhlas k posunu tímto návěstidlem (i když na něj nevidí), což si ověří dle čl. 646 dotazem u výhybkáře (který mu řekne jen informaci o postavení návěstidla) anebo musí dostat souhlas k posunu od výhybkáře k pohybu z místa, kde posunový díl stojí? Odpověď: zaměstnanec řídící posun nesmí uvést posunový díl do pohybu bez souhlasu k posunu (poslední odstavec čl. 646). Tento souhlas k posunu je možné dát pouze způsoby, vyjmenovanými v čl. 665. Proto pouhá informace o poloze návěstidla k uvedení posunového dílu do pohybu nepostačuje. Nic ale nebrání, aby dal výhybkář zaměstnanci řídícímu posun souhlas k posunu ústně předem (tj. např. při dohodě zaměstnance řídícího posun s výhybkářem o postupu při posunu nebo před zajetím hnacího vozidla na příslušnou kolej) - ”Záloha z páté koleje k Se4 posun dovolen” 60656/01 Pokud výhybkář dovoluje posun do sousedního posunovacího obvodu, ve kterém ale staví posunovou cestu on sám (např. v obvodu pomocného stavědla, které není předané na místní obsluhu), postupuje jako by se jednalo o jeden posunovací obvod. 11/01 Otázka: je nutné sjednávat posun mezi výhybkářskými stanovišti v sousedních stanicích vždy jen prostřednictvím výpravčího? Odpověď: záleží na místních podmínkách, zda mohou i tito výhybkáři sjednávat posun přímo. Otázka: je možno ustanovení tohoto článku použít i ve stanici, kde nejsou 3/02 pomocná stavědla, ale při stavění posunových cest se rozsvítí návěst Posun dovolen na všech (nebo jen některých) návěstidlech platných pro posun příslušného obvodu (např. ŽST Loukov u M.H.)? Odpověď: ano. Otázka: tím, že člen posunové čety může obsluhovat zvukové návěstidlo 3/02 hnacího vozidla, zasahuje přímo do obsluhy hnacího vozidla. Použití zvukových návěstí je na některých HV registrováno a zaznamenáváno rychloměrem a tuto činnost by měl provádět jen zaměstnanec, který má oprávnění k řízení HV. Odpověď: jedná se o zaměstnance, který je určen k přenášení návěstí. A tento zaměstnanec by měl mít možnost při zjištění, že v kolejišti nebo jeho blízkosti se pohybují osoby, dát návěst Pozor, protože požadavek na strojvedoucího a jeho další reakce by mohlo znamenat časové prodlení. Otázka: nelze-li pro poruchu přestavit návěstidlo pro posun, může se 3/02 svolení k posunu kolem takového návěstidla časově omezit – jak je zpraven strojvedoucí? Odpověď: stejně jako zaměstnanec řídící posun, tedy ústně. 5/03

68

článek porada 685

11/02

687f a

4/06

693

709

3/02

711

1/02

711, 661 a 762

10/02 11/02

714

6/03

721

3/02

ČD D2 Otázka: jedná se mi o to, zda je dovolen odraz, kdy je k lokomotivě přivěšeno několik vozů, a některé z nich mají nálepku NEODRÁŽET NESPOUŠTĚT (3 vykřičníky !!! ). Myslím, že by to nemělo být, jelikož po odrazu musí lokomotiva prudce zastavit (samozřejmě záleží na počtu vozů přivěšených k HV a na způsobu brzdění) a to může mít vliv na posunutí nákladu. Předpis (SŽDC) ČD D2 toto jednoznačně neříká. Odpověď: v článku 688 předpisu (SŽDC) ČD D2 je pro vozidlo, označené zákazem odrážení a spouštění, stanoveno "vozidla je zakázáno odrážet a spouštět". Z toho vyplývá, že zařazení takového vozidla do zadní části posunového dílu (která nebude odražena, tj. s přivěšeným hnacím vozidlem) je možné. K rázům v soupravě při brzdění sice může dojít, ale ke stejným nebo podobným rázům by došlo i např. při brzdění sunutého posunového dílu před najetím na stojící vozidla apod. (aniž by byla nějaká vozidla odrážena). Toho si zaměstnanec řídící posun musí být vědom a musí tomu přizpůsobit technologii posunu. Otázka: Lze odchylně od článku 687f předpisu ČD D2 směrnicí pro posun na spádovišti dovolit spouštění vozidel na volnou kolej, pokud tato vozidla nebudou zastavena ruční brzdou ? Odpověď: Při zpracování směrnice pro posun na spádovišti nutno vycházet z § 16 Vyhlášky 173/1995 – DŘD (sklonové poměry, zařízení k zastavování vozidel, posun na kolejích sbíhajících se s vlakovou cestou, apod.), dále z místních poměrů – tj. počtu zaměstnanců posunové čety a jejich povinností, příp. povinností dalších zaměstnanců ŽST. Otázka: když je potřeba popojet s lokomotivou nebo vozem (např. 0,5 m) a použije se tyče upravené pro pohyb, jedná se o posun ve smyslu ČD D2? Jedná se o jednoduchý posun? Musí u něho být zaměstnanec řídící posun? Jakou musí mít zaměstnanec zkoušku? Odpověď: ve smyslu předpisu se jedná o ruční posun a při jeho provádění zde musí být zaměstnanec řídící posun s příslušnou odbornou způsobilostí. Otázka: je svolení výpravčího o posunu na dopravních kolejích souhlasem k posunu? Odpověď: ne, čl. 711 řeší svolení k posunu, čl. 661 řeší souhlas k posunu. Otázka: jaký je rozdíl mezi pojmy "souhlas k posunu" a "svolení k posunu"? Odpověď: pojem ”souhlas k posunu” je definován v čl. 6 předpisu ČD D1. “Souhlas k posunu” je pokyn pro zaměstnance řídícího posun o postavení posunové cesty (pokud splnil ostatní povinnosti, může uvést posunový díl do pohybu); "svolení k posunu" je pouze informace o povolení posunu, např. tabulkou 3 SJŘ, TTP apod. Otázka: podle jakých zásad se určuje, zda se dovolení posunu a obsazení dopravních kolejí musí či nemusí evidovat? Odpověď: toto je pouze na schvalovateli ZDD, předpis žádné podmínky nestanoví. Otázka: může výpravčí nařídit přípravu vlakové cesty ve smyslu tohoto článku (posun není ukončen a není ohlášeno uvolnění dopravní koleje), i když nemá přidělen žádný obvod odpovědnosti za volnost vlakové cesty a neplní tedy opatření dle čl. 468? Odpověď: může – nemá přidělen žádný obvod, čímž je tedy zajištěno splnění ustanovení čl. 468.

69

článek porada 730

1/05

733

5/02

735

1/02

a 623

735

3/02

739

6/02

741

5/04

742

6/03

750a)

5/02

758

3/02

758

1/03

758

02/10

ČD D2 Otázka: OZOV ukončí napěťovou výluku odepsáním u výpravčího, ale v kolejišti nedojde k odstranění přenosných návěstí pro elektrický provoz. Výpravčí nařídí strojvedoucímu elektrické lokomotivy posun, ale strojvedoucí zastaví před přenosným návěstidlem pro elektrický provoz. Jak zpravím strojvedoucího o neplatnosti těchto návěstí (souvislost s čl. 968 předpisu ČD D1)? Odpověď: k této situaci by nemělo dojít. Při posunu strojvedoucího zpravíme ústně. Otázka: jedná se o stavební spád? Odpověď: ano. Otázka: kdo odpovídá za uzavření PZZ, je-li v postavené posunové cestě? Odpověď: zaměstnanec, který staví posunovou cestu. Zaměstnanec řídící posun dává požadavkem na postavení posunové cesty současně i požadavek na uzavření PZZ v této cestě. Otázka: je možné při posunu bez posunové čety při poruše PZS místo střežení vydat rozkaz Op? Odpověď: zatím nikoliv (námět do další změny). Otázka: lze udělit výjimku z čl. 739 a provádět posun za námezník ve stanici bez odjezdových návěstidel? Odpověď: ne. Je však možno postupovat podle článku 768 ČD D2. Otázka: ve vztahu k čl. 37 předpisu ČD Z11 – lze nahradit návěst Posun za námezník pokynem daným telekomunikačním zařízením? Odpověď: nelze, protože v takovém případě se již nejedná o posun za námezník, ale o posun bez posunové čety (viz čl. 768 ČD D2). Otázka: je pokynem pro jízdu za námezník i ruční návěst Stůj, dávaná v místě potřebného zastavení (asi 10 m za návěstí Konec vlakové cesty)? Odpověď: není, návěst Stůj ani Posun za námezník nejsou pokynem pro další jízdu. Otázka: na tratích, kde se jízda vlaků zabezpečuje telefonickým dorozumíváním se nedává souhlas k jízdě vlaku, ale vlaky se nabízejí a přijímají – lze tedy pod pojmem ”souhlas s jízdou vlaku” rozumět i ”nepřijal od výpravčího sousední stanice vlak”? Odpověď: ano, lze. Otázka: podle poslední věty tohoto článku sunutí vozidel bez posunové čety nebude strojvedoucí provádět a tento článek je zbytečný. Odpověď: jestliže strojvedoucí nebude souhlasit se sunutím vozidel při posunu bez posunové čety ve smyslu tohoto článku, pak nemůže být sunutí bez posunové čety provedeno. Článek ale zbytečný není, neboť toto ustanovení je využíváno. Otázka: možno do ZDD zapracovat ustanovení o dovolení posunu bez posunové čety v případech, kdy je tento posun realizován pravidelně? Odpověď: ano, tímto způsobem budou vyrozuměni staniční zaměstnanci o tomto posunu. Zpravení strojvedoucího ale musí být prováděno dle čl. 762 předpisu ČD D2. Otázka: Bude možné posunovat bez posunové čety i bez zpravení výpravčím v případě SHV? Např. v případě MUV-69 není přítomna v drtivé většině případů žádná posunová četa. Odpověď: Není to možné. Výpravčí musí být vyrozuměn o tom, že posunová četa není přítomna, a sám musí strojvedoucího zpravit o způsobu posunu. Beze zpravení nesmí strojvedoucí zahájit posun.

70

článek porada 758 775

02/10 a 5/10

758, 760, 762

1/03

ČD D2 Otázka: Předpis D2 v čl. 758 - 775 stanovuje podmínky pro posun bez posunové čety. - z jakých dokumentů výpravčí zjistí, že dopravce u vlaku požaduje posun bez posunové čety? - jakým dokumentem provozovatel dráhy - SŽDC dal povinnost dopravcům dát včas operátorovi obsluhy dráhy tyto informace? Je určena lhůta a způsob předání těchto informací? - má dopravce povinnost požadavek na posun bez posunové čety předem projednat s operátorem obsluhy dráhy (obdoba dřívější povinnosti UŽST (RCP) projednat s DKV požadavek na vyvěšení HV strojvedoucím)? - jak je to s posunem s HV bez posunové čety u vlaků zavedených ad hoc? Odpověď: Požadavek dopravce řeší směrnice SŽDC č. 70, čl. 4.3 – Příděl kapacity: 4.3 Základní údaje žádosti jsou požadavky na trasu, její časovou polohu, dny jízdy, místa požadovaných zastavení i s důvody a délkou pobytu, složení vlaku a jeho změny v průběhu jízdy. Při zavedení vlaku jsou pak tyto údaje uvedeny v rozkaze o jízdním řádu, v redukovaném TJŘ apod. Otázka: musí výpravčí o posunu spojených hnacích vozidel bez posunové čety vyrozumět oba strojvedoucí? Odpověď: při změně směru jízdy ano.

71

článek porada 758 a ostatní souvisejíc í

5/10

ČD D2 Otázky: 1. Ve stanici s RZZ se posun při objíždění nákladních i osobních souprav nebo při odstavování samostatných nebo spojených hnacích vozidel (ne posun s taženými nebo sunutými vozidly) provádí ve 100% případů jako posun bez posunové čety a výpravčí to není schopen ovlivnit (ve stanici pouze výpravčí a výhybkáři). Domnívám se, že toto není možné považovat za výjimečné případy (čl.758). 2. Jak má výpravčí informovat o jízdě bez posunové čety, když není zaměstnancem, který o tom rozhoduje a ani nemá potřebné informace (zda DKV nebo Cargo má pro tento posun určené zaměstnance čl.761a)? 3. V mnoha případech je technologie známá výpravčímu i strojvedoucímu, pokud ne, informuje strojvedoucí výpravčího co má dělat (výpravčí nerozhoduje o nasazení lokomotiv) ne naopak (čl.761 b). 4. Pokud výpravčí zpraví strojvedoucího např."směr Okrouhlice - 4b - a na vlak" musí z toho být strojvedoucímu jasné, že na koleji 4b bude měnit směr jízdy nebo musí říci:"směr Okrouhlice - 4b změna směru jízdy - a na vlak". 5. Pokud výpravčí zpraví strojvedoucího např."směr Okrouhlice a do obvodu St.III" musí strojvedoucí podle znalosti místních poměrů vědět, že ze St III musí od určitého místa dostat souhlas k posunu od zaměstnance do jehož obvodu jede nebo tuto informaci musí v každém případě obsahovat zpravení o posunu (čl. 761 h)? 6. Výpravčí oznámí vysílačkou strojvedoucímu, kam bude vyjíždět a na kterých kolejích bude měnit směr jízdy. Strojvedoucí odpoví "Rozumím" nebo při opakování vynechá některá místa změny směru. Dá se tato odpověď považovat za správné převzetí pokynu nebo nemůže být zahájen posun, protože není jistota, že správně pochopil kudy pojede? 7. Jak se zpraví strojvedoucí pokud má přejíždět např. z koleje 4. na kolej 6. přes kolej 4b a ta není volná až k návěstidlu platnému pro posun (např. km polohou? Kdo v tomto případě oznámí výpravčímu tento km, neboť na zabezpečovacím zařízení je znázorněno obsazení celé koleje 4b a výpravčí nemůže z těchto informací vědět z kterého km je kolej obsazena, a nebo platí čl. 655 b,c o jízdě podle rozhledových poměrů)? 8. Smím postavit při objíždění dvou vlaků pro obě lokomotivy po jedné koleji za sebou, aniž první lokomotiva uvolnila kolej? Pokud ano, jak mám v tomto případě určit, kam až může druhá lokomotiva posunovat, když obě jedou a první může kdykoliv v kterémkoliv místě z mně neznámých důvodů zastavit? Odpovědi: 1. V převážné většině stanic s RZZ se postupuje podle čl. 758a). I pokud by se jednalo o stanici, kde nejsou podmínky odst. a) splněny, nemusí výpravčí nijak ovlivňovat, zda posun bude s četou či bez čety - není-li četa k dispozici, výpravčí nařídí posun bez čety podle odst. c). 2., 3. Výpravčí nařídí posun bez čety na základě informace od dopravce (strojvedoucího). 4. Pokud je při jízdě hnacího vozidla na vlak možné na koleji 4b změnit směr jízdy nebo touto kolejí projet beze změny směru jízdy, je nutné informaci o změně směru jízdy na této koleji strojvedoucímu dát. V opačném případě to nutné není. 5. V čl. 761 jsou uvedeny informace, které strojvedoucí musí dostat. Proto informaci o tom, kam až je jízda dovolena na návěsti nepřenosných návěstidel a odkud bude jízda řízena zaměstnancem St III musí výpravčí strojvedoucímu dát (viz i druhý odst. čl. 623). 6. Při zpravení radiostanicí musí strojvedoucí rozkaz opakovat. Opakování není nutné pouze v případě jednoduchého rozkazu, daného rozhlasem, který lze nahradit ruční návěstí (např. pokyn k vyjetí z kusé koleje apod.). 7., 8. Zpravení o obsazení koleje není nutné, strojvedoucí musí obsazení vždy předpokládat - jede podle rozhledových poměrů podle čl. 655, odst. b) a c).

72

článek porada 761 a 648

5/10

761

10/09

762

10/02

ČD D2 Otázka: Proč jsou přenášeny povinnosti dopravce na provozovatele dráhy (zaměstnance operátora obsluhy dráhy) při posunu bez posunové čety tak, jak je dnes ukládají články 647 (odst. b, e, f, g, h, i, j, k, l), čl. 648 a 761 odst. b) předpisu SŽDC D2? Hodlá provozovatel dráhy toto v krátké době nějak řešit? Odpověď: Řešit to hodlá při novelizaci předpisu. Otázka: V České Třebové jsou tabulkou 3 TTP stanoveny pravidelné posuny bez posunové čety. Mezi nimi je i pravidelný posun z osobního nádraží do depa. Tím je naplněn bod c) čl. 762 D2. Všechny koleje jsou vybaveny návěstidly, tudíž strojvedoucí se řídí těmito nepřenosnými návěstidly (čl. 764 D2). Souhlas k posunu je mu v tomto případě dán návěstí Posun dovolen nepřenosného návěstidla. Do obvodu osobního nádraží přijede osobní vlak, tvořený jednotkou 814/914, která odstupuje do depa dle tab. 3 TTP. Zastaví u nástupiště v blízkosti podchodu a po chvíli vlakvedoucí oznámí, že byly ukončeny činnosti zaměstnanců dopravce. A dále nastávají tyto možnosti: a) na návěstidle svítí návěst Posun dovolen a strojvedoucí odjede do depa, b) na návěstidle svítí návěst Posun dovolen a strojvedoucí po zpravení dle čl. 761 odjede do depa, c) na návěstidle svítí Stůj, strojvedoucí čeká a po rozsvícení návěsti Posun dovolen odjede do depa, d) na návěstidle svítí Stůj, strojvedoucí čeká na zpravení nebo si sám zpravení vyžádá a po rozsvícení návěsti Posun dovolen odjede do depa, e) na návěstidle svítí Stůj, strojvedoucí popojede k návěstidlu a odtud po rozsvícení návěsti Posun dovolen odjede do depa, f) na návěstidle svítí Stůj, strojvedoucí nesmí popojet k návěstidlu, vyčká na zpravení a odtud po rozsvícení návěsti Posun dovolen odjede do depa, g) na návěstidlo není vidět, strojvedoucí oznámí pomocí radiostanice výpravčímu ukončení výstupu cestujících a domluví s ním další postup (třeba popojetí k návěstidlu nebo vyčkání na další pokyny – třeba na oznámení, že je už postaveno a tedy udělení souhlasu k posunu), h) na návěstidlo není vidět, strojvedoucí k němu popojede a odtud po rozsvícení návěsti posun dovolen odjede do depa. Které postupy jsou správné? Odpověď: Správné jsou postupy b), d), f) a g). Zpravení tabulkou 3 TTP je nedostatečné (alespoň v TTP 501, předpokládám, že totéž je i v ostatních), nahrazuje jen zpravení podle čl. 761 a). Nutné je ale ještě zpravení podle čl. 761 b), což v TTP není. Strojvedoucí nemůže vědět, jestli na návěst Posun dovolen jede do depa, do jiného obvodu stanice nebo třeba jen na jinou kolej v os. n. (do depa zatím není jízda možná a výpravčí potřebuje uvolnit kolej)? Zpravení podle 761 c), e), h) by nutné nemuselo být, asi v popisovaném případě nepřipadá v úvahu. Otázka: pokud zpravuji strojvedoucího o posunu bez posunové čety prostřednictvím výhybkáře, jak zjistí strojvedoucí, že osoba která mu dává svolení je opravdu výhybkář (staniční dozorce)? Odpověď: strojvedoucímu předpis ČD D2 nenařizuje toto zjišťovat.

73

článek porada 762 711 a 661

10/02 11/02

762 c)

5/02

762 c)

10/02

762 c)

11/02

767

5/10

768

3/02

ČD D2 Otázka: jaký je rozdíl mezi pojmy "souhlas k posunu" a "svolení k posunu"? Odpověď: pojem ”souhlas k posunu” je definován v čl. 6 předpisu ČD D1. “Souhlas k posunu” je pokyn pro zaměstnance řídícího posun o postavení posunové cesty (pokud splnil ostatní povinnosti, může uvést posunový díl do pohybu); "svolení k posunu" je pouze informace o povolení posunu, např. tabulkou 3 SJŘ, TTP apod. Otázka: zde je uveden pojem pravidelný posun. Je to v souladu s ustanovením čl. 758 (ve výjimečných případech)? Odpověď: ano. Otázka: musí údaje v tabulce 3 SJŘ nebo TTP obsahovat všechny náležitosti zpravení strojvedoucího uvedené ve čl. 761? Lze kombinovat (některé údaje budou uvedeny v tabulce 3 SJŘ nebo v TTP a ostatní doplní výpravčí či výhybkář)? Odpověď: ano, lze takto kombinovat. Otázka: je možno o pravidelném posunu bez posunové čety zpravit kromě SJŘ nebo TTP např. i příl. 11 SŘ, nebo Smlouvou o styku drah? Odpověď: v současné době ne. Předpokládáme ale do další změny předpisu tuto možnost zapracovat. Otázka: Ve stanici Mstětice je 5. kolej dle ZDD kolejí dopravní, zahrnutou do zabezpečovacího zařízení. Fyzicky ovšem patří vlečkaři, je tedy součástí vlečky Keramost. Dle Smlouvy o styku drah vzájemně zaústěných lze tuto vlečku obsluhovat pouze formou posunu, takže vlak, vjíždějící na tuto kolej (a jsou to často vlaky dlouhé a těžké, které na tuto kolej musejí vjíždět za účelem obsluhy vlečky), by měl správně vjet na jinou dopravní kolej a poté by měl následovat posun. To není ovšem ekonomické řešení. Proto vznikl následující návrh: Ukončit jízdu vlaku u vjezdové výhybky č. 8 a dále pokračovat posunem. Lze v tomto případě aplikovat článek 768 předpisu SŽDC (ČD) D2, takže by vlak po zpravení o změně vlaku v posun v úrovni výhybky č. 8 pokračoval bez zastavení jako posun bez posunové čety? V článku 768 se mluví o posunu "za návěstidlo, ukončující vlakovou cestu". Jde zde o vymezení možnosti posunu v pokračování jízdy vlaku bez zastavení, anebo jde pouze o volbu možnosti posunu bez zastavení vlaku, aniž by se jednalo o posun za námezník? Odpověď: Podle článku 768 předpisu SŽDC (ČD) D2 postupovat v žádném případě nelze. Vlaková cesta je jednoznačně definována a návěstidlo, ukončující vlakovou cestu také - je to odjezdové (cestové) návěstidlo, popř. koncovník. Na vjezdovém zhlaví ŽST Mstětice žádná taková návěstidla nejsou. Otázka: ve vazbě na čl.762 - je možné ukončit vlakovou cestu osobního vlaku u cestového návěstidla a jeho další jízdu k nástupišti upravit jako posun za předpokladu, že strojvedoucí by o tomto posunu byl zpraven tabulkou 3 SJŘ nebo TTP? Odpověď: lze.

74

článek porada 780

05/09

a příloha 25

780

11/02

780

11/02

781

3/02

781

9/04

781 a

4/05

784

782

5/02

ČD D2 Otázka: V případech, kdy jsou ve stanicích dlouhodobě odstavena vozidla na dopravních kolejích s kolejovými obvody a po uplynutí 7 dnů dle přílohy 25 předpisu SŽDC (ČD) D2, čl.2b) jsou zajištěna uzamykatelnými kovovými podložkami z obou stran, je tato uzamykatelná podložka plnohodnotnou náhradou zajištění vozidel proti ujetí dle čl. 780 SŽDC (ČD) D2 a zarážky lze v tomto případě odstranit, nebo je uzamykatelná kovová podložka pouze boční ochranou vlakových cest a zajišťovací prostředky proti ujetí vozidel (zarážky) se neodstraňují a musí se ponechat na místě? Odpověď: Odstavená vozidla lze zajišťovat jednou kovovou podložkou nebo dvěma zarážkami. Ve Vámi zmiňovaných případech uzamykatelná kovová podložka zabraňuje vozidlům v ujetí dle čl. 780 SŽDC (ČD) D2 a současně je boční ochranou vlakových cest dle příl. 25 předpisu SŽDC (ČD) D2, čl.2b). Zajištění vozidel ještě navíc zarážkami je nadbytečné. Otázka: článek 780 v předpise SŽDC (ČD) D2, odstavec druhý, umožňuje vozidla, odstavená v kusých kolejích, zajišťovat pouze utažením ručních brzd. V praxi však dochází k tomu, že tyto vozy se po několikerém najetí posunou až k zarážedlu kusé koleje. Pokud je zarážedlo tvořené pouze pražcem, dojde k jeho přeskočení jednou (nebo i více) nápravami a k vykolejení vozidel. Existuje norma (předpis), která stanovuje, jak má být zarážedlo zhotoveno? Odpověď: podrobnosti o zarážedlech jsou uvedeny v čl. 258 předpisu SŽDC S4 a ve vzorovém listu železničního spodku Ž 9. Otázka: je porušením článku 780 předpisu (SŽDC) ČD D2, když zarážka, kterou podkládám vozy na manipulační koleji, ležící na spádu větším 2,5 ‰, není umístěna pod krajní nápravou, ale pod jinou nápravou? Bylo mi sděleno, že i tato zarážka leží na straně spádu, takže co bylo porušeno? Odpověď: zarážka pod jinou než krajní nápravou je pouze položená ve směru spádu. Vozidlo má přední (zadní) čelní stranu ke spádu a zadní (přední) čelní stranu ke stoupání. Podkládá se na straně spádu - tedy se podkládá čelní strana ke spádu. Prostor mezi podvozky (nápravami) leží uvnitř a tedy neleží na žádné straně. Článek 780 předpisu (SŽDC) ČD D2 je tedy porušen, protože vozidlo není podloženo na straně spádu. Otázka: platí druhá věta prvního odstavce i pro odstavec druhý? Ustanovení druhého odstavce nelze na spádovišti dodržet? Odpověď: stačí, aby byla spolehlivě zajištěna proti ujetí první skupina vozidel na nejnižším místě – druhá věta prvního odstavce se vztahuje na celý článek. Otázka: kdy smí být odstraněny zajišťovací prostředky při posunu u jednotlivého vozidla na dopravní koleji (posunovači je odeberou již při přípravě k posunu, tj. lokomotiva je ještě na opačném konci stanice – nesprávný postup)? Odpověď: vozidlo musí být při najetí hnacího vozidla zajištěno podle čl. 781 ČD D2. Otázka: jaký je vztah ustanovení těchto dvou článků? Odpověď: v čl. 784 je ustanovení, povolující úlevu z čl. 781. Otázka: při zajišťování vozů pouze zarážkami na rovině a na sklonu do 2,5 promile včetně musí být tedy jak zarážky nahrazující ruční brzdy, tak i kovové podložky (nebo zarážky nahrazující podložky) z obou stran. Je to tak správně? Odpověď: ano.

75

článek porada 782

5/02 6/02

782 a

01/08

787

783

3/02

784

3/02

784

3/02

ČD D2 Otázka: lze pro zajištění vozidel proti ujetí kombinovat utažení ručních brzd a položení zarážek? Odpověď: kombinace ručních brzd a zarážek je možná, ale v tomto případě se vždy musí počítat dvojnásobek potřebné brzdící váhy odstavených vozidel (dle předpisu ČD D2) nebo potřebná brzdící váha pro zajišťování vozidel jen zarážkami podle ustanovení předpisu ČD V15/I. Při zajišťování vozidel proti ujetí na sklonu do 2,5 ‰ (včetně) se vozy zajišťují podložkami (zarážkami) tak, jako při zajištění vozidel bez ručních brzd. Otázka: jak bude zjištěna hmotnost soupravy kolejových polí pro účely stanovení potřebného počtu zarážek při jejím odstavení v ŽST? Je možné z důvodu bezpečnosti zpřísnit podmínky pro zajištění soupravy kolejových polí, např. doplnění soupravy o vozy s utaženou ruční brzdou nebo zrušení výjimky z článku 1141 ČD D 2 uvedené v článku 12 e) přílohy III/6 ČD D 2/81? Odpověď: hmotnost soupravy kolejových polí je nutno zjistit z průvodních listin. Nebudou-li průvodní listiny k dispozici, je nutno uvažovat součet hmotnosti a únosnosti všech odstavených podvozků (1,2 t + 32 t). Zpřísnit způsob zajištění odstavených vozidel dovoluje čl. 787 předpisu ČD D 2. Otázka: musí mít ŽST klíny, kterými zaměstnanci stanice budou zajišťovat nedoprovázená HV? Odpověď: pokud je HV neobsazené (nedoprovázené), tak je pro zajišťování proti ujetí považováno za vůz (kabina HV je uzamčena, ruční brzdu nelze obsloužit, klíny nejsou přístupné). Jiná situace je, pokud jeden strojvedoucí veze 2 HV a který za dopravované HV odpovídá. Otázka: kolik vozidel je myšleno pojmem ”souprava”? Odpověď: i jediné vozidlo. Otázka: může být ve smyslu ustanovení tohoto článku takto zajištěn také vlak s přepravou cestujících v ŽST i na trati? Nejedná se o rozpor s čl.1354? Odpověď: na trati se zajišťuje podle čl. 1354.

76

článek porada 784

09/09

784 a

4/05

781

784

1/03

784

3/03

784

6/03

784

10/09

ČD D2 Otázka: V ŽST Letohrad došlo k mimořádné události a základě jejího uzavření žádám o posouzení článku 784 předpisu SŽDC (ČD) 2 a současně o vysvětlení, zda-li se současně platný článek 784 týká i odstavení jednoho vozu, protože celý článek 784 je ve vztahu k počtu vozů formulován v množném čísle. Odpověď: V žádném předpise není uvedena definice soupravy, ale pokud hnací vozidlo poveze jen jeden vůz, je tento vůz bezesporu soupravou příslušného vlaku. Proto je podle článku 784 předpisu SŽDC (ČD) D2 možno za podmínek, uvedeným v tomto článku, odstavení i jen jednoho vozu; zda tento vůz přijel samostatnou jízdou nebo byl odstaven z jiné soupravy, není z technického hlediska rozhodující. Článek 784 je sice formulován v množném čísle, ale takto je formulován celý předpis. Například hned následující články 785 a 786 jsou formulovány shodně, ale nikdo nemůže zpochybnit, že by se netýkaly odstavení jednoho vozu. Naopak formulace článků v jednotném čísle by byla matoucí. Podle § 34, odst. 1 b) Vyhlášky Ministerstva dopravy č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, nesmí provozovatel drážní dopravy použít k jízdě drážní vozidlo, které má takovou závadu na brzdovém systému, která může způsobit nespolehlivé brzdění drážního vozidla. Z toho vyplývá, že za technický stav vozidel, použitých k jízdě, odpovídá dopravce. Pokud by předmětné vozidlo nemělo závadu na brzdovém systému, k žádné mimořádné události by nedošlo. Proto nepovažujeme znění článku 784 předpisu SŽDC (ČD) D2 za nebezpečné. Předpis SŽDC (ČD) D2 však žádnému dopravci nezakazuje, aby si pravidla pro zajišťování vozidel nezpřísnil (např. s ohledem na technický stav svých vozidel) a aby např. ustanovení článku 784 nepoužíval. Otázka: jaký je vztah ustanovení těchto dvou článků? Odpověď: v čl. 784 je ustanovení, povolující úlevu z čl. 781. Otázka: není rozpor mezi článkem 784 předpisu ČD D2 a článkem 320 předpisu ČD V15/1? Odpověď: rozpor není. Předpis ČD V 15/1 řeší zajištění vlaku, předpis ČD D2 povoluje stejný způsob zajištění navíc i pro posun. Otázka: u vozů řady Daa-k nelze využít ustanovení předpisů ČD D2 a ČD V15/I o zajištění proti ujetí na dobu do 30 minut odvětráním průběžné brzdy, neboť vzhledem k netěsnosti dojde k dřívějšímu úniku vzduchu. Odpověď: v takovém případě by to byl vůz s technickou závadou na brzdovém zařízení, nesplňující předepsanou těsnost. V případě zjištění této závady na voze je nutno postupovat podle předpisu ČD V62. Otázka: musí být při najíždění na takto zajištěná vozidla učiněná opatření dle článku 781? Odpověď: nemusí, zabrzděním odstavených vozidel průběžnou brzdou je plně nahraženo jejich zajištění ručními brzdami i zarážkami. Otázka: Je připravována nějaká úprava čl. 784 SŽDC (ČD) D2 v souvislosti s mimořádnou událostí v Písečné? Drážní inspekce nám totiž doporučuje upravit si vlastním opatřením, že zmíněný článek lze na síti SŽDC aplikovat jen tehdy, jedná-li se o skupinu dvou a více průběžně brzděných vozů, nikoliv samostatný vůz. Odpověď: Není důvod zmíněný článek upravovat. Když je vůz v dobrém technickém stavu, tak 30 minut vydrží být zajištěn proti ujetí jen odvětraným hlavním potrubím. Ale nic nebrání dopravcům si tento článek zpřísnit.

77

článek porada 785

3/02

785

3/02

785 a

02/09

801

786 a 647 f)

9/03

ČD D2 Otázka: komu ohlásí zaměstnanec, který provedl zajištění vozidel proti ujetí jen zarážkami, pokud posunovací obvod nemá výhybkáře? Odpověď: obvod musí někomu patřit, byť v něm nebude vykonávat výhybkáře (např. výpravčímu) – tomu, kdo pro tento obvod dává svolení k posunu. Otázka: vztahuje se ustanovení třetího odstavce i na situaci, kdy jsou vozy zajištěné ručními brzdami doplněny vozy zajištěnými zarážkami (nedostatek ručních brzd)? Odpověď: ano, toto ustanovení platí i pro toto kombinované zajištění. Ustanovením je míněna situace zarážek náhradou za ruční brzdy. Otázka: Opakuji otázku z minulé předpisové porady. Naprostou většinu zarážek používají dopravci. V ŽST a dopravnách D3, mimo kolejiště, je pro případ mimořádností uloženo několik zarážek. Přebytečné zarážky proto nebyly nikomu předány a materiálově zatěžují PO. Na problematiku upozornil rovněž zástupce ředitele O11 pro CDP Přerov na gremiální poradě konané dne 9.2.2009. Proto žádám o odpovědi: a) jak naložit s přebytečnými zarážkami, které operátor obsluhy dráhy nepoužívá (odstavené vozy na manipulačních kolejích), lze je z kolejiště odstranit? b) kdo a na kterých kolejích kontroluje ve smyslu článku 786 SŽDC (ČD) D2 zajištění odstavených vozidel především v dopravnách s DOZ? c) proč musí operátor obsluhy dráhy kontrolovat zajištění a odpovídat za uložení zarážek na ostatních kolejích (mimo kolejí určených pro jízdu vlaků), které slouží pro přepravní manipulace? V dopravnách D3, které jsou dnes již neobsazené, musí být dopravní koleje volné a zajištění vozidel na ostatních kolejích nekontrolujeme; d) o kterých zarážkách a jaké údaje je nutno zapracovat do ZDD? Odpověď: a) není problémem předpisu SŽDC (ČD) D2, b) čl. 786 nic podobného neřeší. Zřejmě se jedná o dotaz k čl. 785 - zatím ještě platí, že zajištění vozidel kontroluje zaměstnanec, v jehož posunovacím obvodu jsou vozidla odstavena. Ve stanicích s DOZ by to měla určit ZDD - viz poslední věta článku 785; c) protože to zatím nařizuje předpis SŽDC (ČD) D2. Po jeho novelizaci budou platit jiná pravidla; d) podle článku 787 předpisu SŽDC (ČD) D2 musí být v ZDD určena místa, kde se zarážky ukládají, nikoliv jejich druh, typ, barva apod. Otázka: je těmito články stanovena odpovědnost za odstranění prostředků k zajištění vozidel proti ujetí i v případě: - kdy v rozporu s čI. 779 a 780 jsou umístěny zarážky "navíc" uvnitř skupiny odstavených vozidel, přestože je utažený dostatečný počet brzd? - kdy v rozporu s čI. 782 jsou zarážky umístěny na obou kolejnicích? Jinými slovy, musí zaměstnanec řídící posun (určený zaměstnanec) vždy projít odstavená vozidla (třeba i 700 m), aby předešel vzniku mimořádné události? Odpověď: za odstranění všech zajišťovacích prostředků odpovídá vždy při posunu zaměstnanec řídící posun nebo jím určený zaměstnanec, v ostatních případech zaměstnanec určený ZDD.

78

článek porada 787 a

01/08

782

787

02/09

801

10/08

ČD D2 Otázka: jak bude zjištěna hmotnost soupravy kolejových polí pro účely stanovení potřebného počtu zarážek při jejím odstavení v ŽST? Je možné z důvodu bezpečnosti zpřísnit podmínky pro zajištění soupravy kolejových polí, např. doplnění soupravy o vozy s utaženou ruční brzdou nebo zrušení výjimky z článku 1141 ČD D 2 uvedené v článku 12 e) přílohy III/6 ČD D 2/81? Odpověď: hmotnost soupravy kolejových polí je nutno zjistit z průvodních listin. Nebudou-li průvodní listiny k dispozici, je nutno uvažovat součet hmotnosti a únosnosti všech odstavených podvozků (1,2 t + 32 t). Zpřísnit způsob zajištění odstavených vozidel dovoluje čl. 787 předpisu ČD D 2. Otázka: V článku 787 předpisu SŽDC(ČD) D2 je mimo jiné uvedené, že ZDD musí vždy obsahovat údaje o nejnepříznivějším stavebním spádu na jednotlivých kolejích dopravny. Kdy z dopravního hlediska přestává rovina a je nutno uvažovat o spádu či stoupání? Konkrétně 1 promile je již považováno za stoupání? Viz článek 687 h) předpisu SŽDC (ČD) D2. Odpověď: Předpisem SŽDC (ČD) D2 ani SŽDC (ČD) D1 není stanovena žádná definice roviny nebo spádu z dopravního hlediska. Znamená to, že pro tento případ platí všeobecné fyzikální definice, tj. za kolej v rovině je považována pouze kolej ve sklonu 0 ‰, jakýkoliv jiný sklon je považován za spád, resp. stoupání. Otázka: Naprostou většinu zarážek používají dopravci, případně DKV. V ŽST a dopravnách D3 je pro případ mimořádností uloženo několik zarážek. Další přebytečné zarážky nebyly nikomu předány a materiálově zatěžují PO. Pořizovací náklady jsou asi 600,-Kč za jednu zarážku. Jak naložit s přebytečnými zarážkami, které operátor obsluhy dráhy nepoužívá, lze je z kolejiště odstranit? O kterých zarážkách a jaké údaje je nutno zapracovat do ZDD? Odpověď: Zatím zarážky nelze z kolejiště odstranit, doporučeno ponechat stávající stav, t.j. jak počet zarážek v kolejišti, tak zpracování ZDD.

79

článek porada 801 a

02/09

785

801

10/09

801

10/09

807

10/07

ČD D2 Otázka: Opakuji otázku z minulé předpisové porady. Naprostou většinu zarážek používají dopravci. V ŽST a dopravnách D3, mimo kolejiště, je pro případ mimořádností uloženo několik zarážek. Přebytečné zarážky proto nebyly nikomu předány a materiálově zatěžují PO. Na problematiku upozornil rovněž zástupce ředitele O11 pro CDP Přerov na gremiální poradě konané dne 9.2.2009. Proto žádám o odpovědi: a) jak naložit s přebytečnými zarážkami, které operátor obsluhy dráhy nepoužívá (odstavené vozy na manipulačních kolejích), lze je z kolejiště odstranit? b) kdo a na kterých kolejích kontroluje ve smyslu článku 786 SŽDC (ČD) D2 zajištění odstavených vozidel především v dopravnách s DOZ? c) proč musí operátor obsluhy dráhy kontrolovat zajištění a odpovídat za uložení zarážek na ostatních kolejích (mimo kolejí určených pro jízdu vlaků), které slouží pro přepravní manipulace? V dopravnách D3, které jsou dnes již neobsazené, musí být dopravní koleje volné a zajištění vozidel na ostatních kolejích nekontrolujeme; d) o kterých zarážkách a jaké údaje je nutno zapracovat do ZDD? Odpověď: a) není problémem předpisu SŽDC (ČD) D2, b) čl. 786 nic podobného neřeší. Zřejmě se jedná o dotaz k čl. 785 - zatím ještě platí, že zajištění vozidel kontroluje zaměstnanec, v jehož posunovacím obvodu jsou vozidla odstavena. Ve stanicích s DOZ by to měla určit ZDD - viz poslední věta článku 785; c) protože to zatím nařizuje předpis SŽDC (ČD) D2. Po jeho novelizaci budou platit jiná pravidla; d) podle článku 787 předpisu SŽDC (ČD) D2 musí být v ZDD určena místa, kde se zarážky ukládají, nikoliv jejich druh, typ, barva apod. Otázka: Proč musí zabezpečovat prostředky pro zajištění odstavených vozů (zarážkami, podložkami) na tratích s DOZ zaměstnanci SŽDC, OOD? Odpověď: SŽDC připravuje vydání výnosu, jímž by byla OOD stanovena pouze povinnost mít na pracovišti zarážky pro případ ujetí vozidel apod. Zarážky, nutné pro posun a pro zajištění vozidel proti ujetí by si zajišťovali dopravci. Otázka: Jakým způsobem lze omezit krádeže zajišťovacích prostředků na tratích DOZ nebo D3? Je nutné mít zarážky umístěné v dopravnách D3? Odpověď: Na tratích D3 platí předpis SŽDC (ČD) D3 včetně všech výkladů. V ostatních případech viz odpověď na předchozí dotaz. Otázka: Mohou ČD zakázat jízdu PMD jinému dopravci a kdo je k tomu oprávněn? Odpověď: Smluvně je ošetřeno, že jiní dopravci přednostně používají dopravní cestu pro jízdu vlaku a za tímto účelem jim je přidělována kapacita dráhy. Jízdu PMD, není-li kapacita přidělena, však zakázat nelze. Ovšem jízda PMD se uskutečňuje pouze pro účely uvedené v článku 807 předpisu ČD D2. Vhodnou vlakovou přestávku včetně pro zjištění sjízdnosti trati či odvoz vlaku nebo jeho část z trati, stanoví výpravčí. Pokud je jízda PMD v jiných neuvedených situacích důležitější, může rozhodnout vedoucí dispečer příslušného RCP, v některých případech ústřední dispečer.

80

článek porada 807, 808

02/09

807

10/09

807

10/12

808

11/02

808

3/03

ČD D2 Otázka: Hnací vozidla po nespecifikovaných poruchách nebo po mimořádné události se přepravují do domovského DKV na speciálních podvozcích samostatnou jízdou. Tato jízda se uskutečňuje jako vlak za podmínek stanovených DKV (dopravcem). Jednou došlo z důvodu poruchy na podvozku, na kterém bylo hnací vozidlo dopravováno, k mimořádné události. Operativní řízení bylo ze strany RIBŽD upozorněno, že takové jízdy se uskutečňují výhradně jako PMD. Žádný předpis však nic takového nestanoví. Kdo rozhodne, jakým způsobem se taková jízda uskuteční? Odpověď: Dopravce. Otázka: Máme vlečky, které odbočují ze širé trati a až do konce platnosti grafikonu 2010/2011 můžeme jezdit jako PMD. Pak již jen jako vlečkový vlak. Bude možné, aby v tomto případě jel vlečkový vlak do km na trati ke styku drah a od tohoto místa pokračoval dále jako posun na vlečku? Odpověď: Samozřejmě to možné je. Je věcí každého provozovatele dráhy, jakým způsobem jízdu na vlečku organizuje. Otázka: Chtěl bych se zeptat ohledně výnosu č. 3 k SŽDC (ČD) D2 čl. 807 - nikde jsem nenašel, zda to platí pro všechny PMD, nebo jen pro PMD ze stanice do sousední stanice. 1. příklad - souprava 30 vozů se má přestavit z koleje na kolej, vyjede za výhybku, nevejde se, jede proto jako PMD za obvod stanice (do km a zpět), souprava není pro potřeby SŽDC. 2. příklad - pojede HV s porouchanou částí VZ jako PMD ze stanice do stanice (čl. 808) dopravce ČD. Je to v souladu s předpisem nebo ne? Odpověď: 1. příklad je v souladu s předpisem, 2. příklad není v souladu. Článek 807 platí v zásadě pro všechny PMD, ať jedou až do sousední stanice, nebo jen do km na širé trati. V posledním odstavci čl. 807 je však uvedeno: Jako posun mezi dopravnami je nutno uskutečnit i posun za vjezdové návěstidlo (za úroveň vjezdového návěstidla), ačkoliv posunový díl při této jízdě zcela obvod stanice neopustí. Pro takovou jízdu platí z ustanovení o PMD jen ta, která stanoví podmínky pro sjednávání a dokumentaci jízd PMD výpravčími, o zpravování PMD a o obsluze PZZ. Z toho vyplývá, že pro takový posun ustanovení prvního odst. č. 807 neplatí. Otázka: Jak bude organizována jízda vlaku po odstranění stromu na trati, není-li možné spojení telekomunikačním zařízením? Odpověď: Nelze dát jednoznačnou odpověď, je mnoho možností. Nejjednodušší je pomocné vozidlo po odstranění překážky s vlakem spojit (bez výluky TK). Není-li to možné (např. pomocné vozidlo je MUV), může výpravčí kolej vyloučit, a pomocné vozidlo i vlak dojedou jako PMD z vyloučené koleje (po příslušném zpravení). Není-li ani to možné (není k dispozici nikdo, kdo by plnil funkci OZOVa nebo není možno vlak zpravit o tom, že se z něj stal PMD na vyloučené koleji), nesmí výpravčí dovolit jízdu vlaku do té doby, než se pomocné vozidlo vrátí zpět - jízdu vlaku za PMD ani dvou PMD za sebou na nevyloučené koleji předpis ČD D2 nepřipouští (posel se zprávou apod.). Otázka: Lze jízdu HV ze ŽST do ŽST uskutečnit jako PMD (jedná se o jízdu hnacího vozidla pro vlak)? Odpověď: Ano, lze - viz odsek d) čl. 808 předpisu ČD D2.

81

článek porada 808

11/04

808

11/09

ČD D2 Otázka: Jízdy vozidel pro údržbu trakčního vedení prodlužují jízdní doby TJŘ z důvodu údržby. Mají se zavádět tato vozidla jako vlaky nebo PMD? Odpověď: Vlaky mají určenou jízdní dobu, kterou strojvedoucí musí dodržovat. Je-li nutná manipulace, musí být jízda uskutečněna jako PMD, kdy má strojvedoucí možnost zpětného pohybu pro údržbu TV. Otázka: Na školení výpravčích, pořádaným DVI, sepisovali výpravčí cvičně rozkazy V PMD pro uvázlý vlak. Byly jim zadány čtyři příklady. Vyplněné rozkazy V PMD si pak všichni ponechali na doporučení lektora jako vzory pro nastalé situace. Prosím o gestorský výklad, zda jsou uvedené vzory v souladu s předpisy SŽDC, zejména pak informace pro strojvedoucího v části „Jiné příkazy“ a zakroužkování bodu 5. Výpravčí si stěžují, že rozkaz tím ztrácí přehlednost a srozumitelnost a do části „Jiné příkazy“ lze těžko tolik informací napsat čitelně a přehledně. Odpověď: Zakroužkování bodu 5 je u vzorů 1 a 2 v pořádku, protože toto PMD jede za vlakem [viz SŽDC (ČD) D2, čl. 808, poslední odrážka ve druhém odst.]. Je ovšem námětem do nového předpisu, jestli je nutné v takovém případě PMD zpravovat o tom, že jede za vlakem, protože přesnou polohu konce vlaku mu sdělujeme jinde. Zpravení o jízdě za vlakem (a tím nařízení jízdy podle rozhledových poměrů) má smysl pro případ, že PMD jede za jedoucím vlakem. Pak musí strojvedoucí PMD očekávat kdekoliv, že vlak dostihne. Ovšem při jízdě pro uvázlý vlak známe přesnou polohu vlaku a není tedy žádný důvod, aby PMD jel celých třeba 5 km podle rozhledových poměrů. Totéž platí i pro jízdu proti vlaku – proto předpis jízdu podle rozhledových poměrů nenařizuje. Nařízení jízdy podle rozhledových poměrů v rozkaze V PMD je proto zbytečné. Pokud jde o přehlednost části „Jiné příkazy“ – výpravčí tam píší zbytečné informace, pak se nelze divit, že se to zdá nepřehledné. Větu „Jedete pro uvázlý vlak 65021, který uvázl v km 65,000 a vyžádal si pomocné hnací vozidlo“ lze zjednodušit „Jedete do km 65,000 pro uvázlý vlak 65021“, nebo dokonce „Jedete pro uvázlý vlak 65021“ (informace o poloze uvázlého vlaku je v bodech 2 nebo 3 rozkazu). Pro jednoznačnost je však lepší, když výpravčí polohu uvázlého vlaku do „Jiných příkazů“ zapíše. Ale v každém případě např. informace o tom, že si vlak vyžádal pomocné hnací vozidlo, je zcela zbytečná.

82

článek porada 808

02/10

809

04/07

812

1/02

812

1/02

812

3/02

ČD D2 Otázka: Pokud pojedeme s pomocným hnacím vozidlem pro uvázlý vlak, jak máme zajištěno, že dotyčné HV nám nenarazí do tohoto vlaku? Samozřejmě je potřeba, aby se PMD a vlak spojili, ale domnívám se, že k tomu je třeba pokyn (návěst Stlačit). PMD může jet rychlostí 40 km/h. Kilometrické polohy, které se udávají, nejsou přesné (najit staničník je občas problém) a proto mi tam jízda podle rozhledu přišla více než logická. (Obzvlášť po MU, kdy PMD narazilo do uvázlého vlaku apod.) Mohl byste mi dát bližší vysvětlení? Jde mi o větu, která je v zápisu z porady Chřibské: "Totéž platí i pro jízdu proti vlaku – proto předpis jízdu podle rozhledových poměrů nenařizuje." Jízda podle rozhledu dle mého zaručovala, aby nedošlo ke srážce pomocného hnacího vozidla, jedoucího jako PMD, a vlaku. Proto jsem i ve vzoru psal do jiných příkazů "Nařizuji jízdu podle rozhledových poměrů!" Odpověď: Nepojede-li PMD podle rozhledových poměrů, není opravdu ničím stanoveno, že by nesmělo do vlaku narazit. Vyplývá to sice z čl. 674 (tam není řečeno, že nesmí narazit, ale že smí na vozidla najet rychlostí jen 5 km/h a je to zde uvedeno všeobecně, není to jen v souvislosti s jízdou podle rozhledových poměrů). Podle názoru některých zaměstnanců se ale tento článek nevztahuje na PMD, protože je v oddíle „Posun“. Ovšem ani nařízení jízdy podle rozhledových poměrů by to nevyřešilo jednak je nesmysl, aby PMD jel třeba 10 km za mlhy podle rozhledových poměrů, jestliže poměrně přesně víme, kde uvázlý vlak stojí, jednak by tento PMD při striktním výkladu musel před vlakem zastavit, ale nesměl by se s ním spojit (resp. by do něj nesměl "ťuknout"), protože pokud by pro PMD neplatilo v čl. 674 ustanovení o rychlosti při najíždění, pak by neplatila ani úleva z podmínek jízdy podle rozhledových poměrů, uvedená ve stejném článku. Pro najetí PMD na stojící vlak za účelem svěšení platí rychlost 5 km/h, uvedená v čl. 674, jelikož na místě manipulace platí podle článku 838 SŽDC (ČD) D2 pro PMD veškerá ustanovení pro posun Otázka: může výpravčí vykonávat pouze činnost pracovníka dozoru (nikoliv dopravní službu) v ŽST přiléhající k traťové koleji, na kterou ze sousední stanice obsazené výpravčím jezdí PMD na vlečku a zpět do sousední stanice. Odpověď: řešením je zavést VSDZ ve stanici obsazené pracovníkem dozoru, přičemž veškerý PMD budou organizovat pouze výpravčí sousedních ŽST Otázka: musí se do rozkazu V PMD zapisovat výsledek zkoušky brzdy, neopustí-li PMD obvod stanice? Odpověď: ne – viz čl. 807. Otázka: má se do rozkazu V PMD zapisovat počet vozidel s brzdou stupňovitě neodbrzďovatelnou nebo počet vozidel s brzdou Knorr (Westinghouse apod.)? Odpověď: zapisuje se počet vozidel s brzdou stupňovitě neodbrzďovatelnou, konkrétní typ brzdy není podstatný. Otázka: je zápis zaměstnance řídícího posun v písemném rozkaze V PMD (případně V) dostačující, aby strojvedoucí věděl, jakou rychlostí smí jet? Odpověď: ne, pokud zaměstnanec řídící posun zjistí nedostatečné brzdění PMD pro rychlost 40 (30) km/h., musí požádat výpravčího o zpravení strojvedoucího.

83

článek porada 812

11/02

812

1/03

812

5/04

812

10/09

812

10/09

813

5/03

a 1317

ČD D2 Otázka: ze stanice pojede PMD na vyloučenou kolej. Je možné použít zprávu o brzdění od vlaku, pokud se sestava nezměnila? Odpověď: ano, je možno. Otázka: kam zaměstnanec řídící posun zapíše do rozkazu V PMD údaje o brzdění při jízdě do km a zpět, pokud jsou údaje pro zpáteční jízdu jiné a na písemném rozkaze již není místo pro jejich zapsání? Odpověď: může použít i rub tohoto rozkazu. Otázka: každý PMD musí být označen jako vlak. Platí toto ustanovení vždy nebo jen v souvislosti s čl. 710, 712 a hlavně čl. 725 předpisu ČD D1? Jak má být označen sunutý PMD, který opouští obvod ŽST (přístavba vozů na vlečku) při normální viditelnosti a rovněž tak při snížené viditelnosti – při té by PMD nemohl vůbec odjet. Jak to vyřešit v případě, že není možno v ŽST objet s hnacím vozidlem, aby bylo v čele vlaku. Spojení se strojvedoucím je zachováno. Odpověď: podle čl. 812 ČD D2 musí být PMD označen návěstmi jako vlak (netýká se ale PMD, který neopustí zcela obvod stanice). Pro vlak platí ustanovení čl. 725 ČD D1, tj. pokud je první vozidlo sunutého vlaku vybaveno bílými návěstními svítilnami, musí být rozsvícené i za nesnížené viditelnosti. Za snížené viditelnosti ale musí být první vozidlo sunutého vlaku označeno návěstmi vždy. Stejné ustanovení platí tedy i pro PMD. U nákladních vlaků není předpoklad, že by byly vozy vybaveny návěstními svítilnami, proto ve smyslu čl. 725 ČD D1 nemusí být čelo PMD za nesnížené viditelnosti návěstí Začátek vlaku označeno. Pojede-li PMD za snížené viditelnosti, návěst Začátek vlaku na prvním sunutém voze být musí. Proto ve stanicích, kde k těmto situacím dochází, by měly být minimálně dvě svítilny, aby bylo možno ustanovení čl. 725 ČD D1 dodržet. Typ svítilen předpis ČD D1 neurčuje. Otázka: Závěrové tabulky pro činnost PZS jsou zpracovány pro rychlost při posunu 40 km/h. Bude zajištěna správná činnost přejezdu, pokud jede SHV jako PMD a má pracovní rychlost vyšší? Odpověď: Bude-li odjezd PMD zabezpečen vlakovou cestou, musí být zabezpečovacím zařízením uvedeno PZS do činnosti včas. Bude-li odjezd PMD zabezpečen posunovou cestou, musí být PZS na záhlaví a v bezprostřední blízkosti ŽST (závislé na SZZ) uzavřeny jako při odjezdu vlaku na PN. Otázka: Stává se, že SŽDC vydá dps o nové řadě SHV a odvolává se na přílohu předpisu D2/81, která zde není k dispozici. Odpověď: U ČD byly do předpisu doplňovány některé přílohy dálnopisnými zprávami. Pokud zaměstnanci tyto dps nemají, může k podobným situacím docházet. Na odboru provozuschopnosti je připravován výnos k předpisu SŽDC (ČD) D2/81, kterým bude předpis upraven. Současně se připravuje novelizace předpisu. Otázka: jestliže na tratích s AB (příp. i AH bez oddílových návěstidel) nebude v odevzdávce dopravní služby výpravčího vyplňován údaj ”Nedošly odhlášky” – jak se nastupující výpravčí dozví, že má konat k nedojetému vlaku do sousední dopravny dané povinnosti (viz ČD D2, čl. 813 a 1317)? Odpověď: stejně jako by k tomu došlo v jinou dobu - po dotazu nebo žádosti výpravčího přední stanice, podle trvalého svícení kontrolky ”obsazení tratě” apod.

84

článek porada 813 a 605 f)

814

814

814

814 a 816

816 818

ČD D2

Otázka: Musí být strojvedoucí zpraven písemným rozkazem o pomalých jízdách se stejnou nebo vyšší rychlostí, než je stanovena rychlost vlaku, předepsaná v příslušném úseku tabelárním jízdním řádem? Musí být obdobně zpraven strojvedoucí PMD písemným rozkazem o pomalé jízdě 40 km/h a více (resp. 50 km/h a více)? Odpověď: Strojvedoucí nemusí být zpraven. Pokud však zpraven bude (např. při použití PC programu na zpracování písemných rozkazů), není to na závadu. 11/02 Otázka: PMD je zpraven při odjezdu na provozovanou kolej "V PMD" (příkaz č. 4) o tom, že pro odjezd platí návěsti odjezdového (cestového) návěstidla. Musí se ještě do "Jiných příkazů" uvádět čísla (označení) návěstidel, které platí pro jeho jízdu? Odpověď: nemusí. Otázka: platí jako souhlas k posunu pro odjezd PMD ze stanice i návěst 6/05 dovolující jízdu vlaku (poř. č. 4 rozkazu V PMD), pokud se jedná o návěst skupinového odjezdového (cestového návěstidla)? Odpověď: návěstidlo platí, ale PMD musí dostat souhlas k posunu jiným způsobem. Otázka: Návěst označníku pro PMD neplatí, vztahuje se totéž i na 5/10 seřaďovací návěstidlo, které plní funkci označníku? Odpověď: Ne, i když seřaďovací návěstidlo plní funkci označníku, není to označník. Otázka: pro odjezd PMD ze stanice a za vjezdu PMD do stanice 4/05 (odbočky) platí všechna vztažná ustanovení o posunu v dopravně s kolejovým rozvětvením – pokud je PMD doprovázeno pouze strojvedoucím (viz čl. 811, druhý odstavec), jedná se o posun bez posunové čety? Odpověď: nejedná, protože i v tomto případě je zde zaměstnanec, který plní veškeré povinnosti zaměstnance řídícího posun (viz čl. 811, druhý odstavec). 60656/01 Telefonickou dohodou podle odst. b) je míněna dohoda jakýmkoliv telekomunikačním zařízením Otázka: je sjednána jízda PMD do km a zpět s manipulací na trati. 5/04 Z důvodu technické závady návrat není možný, ale vzhledem ke sklonovým poměrům PMD může pokračovat do sousední stanice. Bylo by možné zrušit jízdu z km zpět a sjednat jízdu z km do sousední stanice (strojvedoucí PMD bude zpraven rozkazem Pv – v části 8 by byl nadiktován text jako na rozkazu V PMD)? Který výpravčí bude rušit jízdu, sjednávat a diktovat rozkaz? Odpověď: tento postup je správný. Předpis nestanoví, který výpravčí bude jízdu sjednávat. Písemný rozkaz ale sepisuje, resp. diktuje vždy ten výpravčí, který jízdu sjednával. 11/09

85

článek porada 819 a příl.24

819

820

825

825 a 437

825 a 437

825 a 437

826

826

ČD D2

Otázka: jestliže bude využito možnosti podle bodu 10 písemného rozkazu V PMD (tedy bude ve stanici, která jej vydává dovolen vjezd PMD do sousední stanice), musí být toto součástí sjednání jízdy PMD? Musí být toto sjednání zvlášť dokumentováno? Anebo je nutné toto dojednat zvlášť (a pak tedy zvlášť dokumentovat ve smyslu čl. 43)? Odpověď: dovolení vjezdu PMD do sousední stanice není součástí sjednání jízdy PMD. Možnost vjezdu PMD do sousední stanice musí být dohodnuta zvlášť, a proto musí být samostatně dokumentováno u obou výpravčích v telefonním zápisníku (pokud není záznamové zařízení). Dokumentovat se musí jak vznesení požadavku, tak oznámení o zpravení. Upřesnění výkladu: Dokumentace sjednání svolení k vjezdu PMD do sousední stanice písemným rozkazem je možná jak v telefonním zápisníku, tak i ve sloupci 17 dopravního deníku. Otázka: vzhledem k tomu, že uvedená znění nejsou kurzívou, je možné 9/04 použít i jiné znění při zachování obsahu sjednání? Odpověď: ano. Otázka: je nutné (na některých typech RPB) při jízdě PMD za vlakem dát 1/02 znovu souhlas pro nedokončenou jízdu PMD po udělení odhlášky za vlakem? Odpověď: ne, podstatné je udělení souhlasu při sjednávání jízdy. 60656/01 PMD je možno pro účely výpočetní techniky (např. automatický záznam splněného GVD) číslovat šestimístnými čísly, začínajícími 999 (tj. čísly 999001, 999002 atd). Při číslování není nutno dodržovat aritmetické pořadí Otázka: rámují se červeně jízdy PMD? 3/03 Odpověď: červeně se rámují pouze mimořádné vlaky, nikoliv PMD. Otázka: rámují se jízdy PMD zeleně, jedou-li po nesprávné koleji? Jede-li 3/03 PMD na nesprávnou kolej do km a zpět, má se rámovat údaj ve druhém dvouřádku vyplněném pro jízdu zpět? Odpověď: i když PMD jede na sjednanou kolej, ve smyslu čl. 825 se při jízdě na nesprávnou kolej musí rámovat zeleně. To platí i pro situaci pro zpětnou jízdu z nesprávné koleje z km na trati. Otázka: provádí se zápis zprávy o dojezdu PMD tam, kde je prováděna 9/03 dálková obsluha staničního zabezpečovacího zařízení? Odpověď: ano, došlou zprávu ve smyslu čl. 842, případně 843 zapíše výpravčí do dopravního deníku. Otázka: sl. 5 ”Zápisníku volnosti a správného postavení vlakové cesty” – 5/02 zápis sjednaného času odjezdu ze sousední stanice v případě, že je nařízena obsluha PZZ – platí všeobecně (tedy pro případy, kdy výhybkář obsluhuje PZZ v obvodu stanice nebo i na širé trati) nebo jen pro případ, že tento výhybkář obsluhuje PZZ na širé trati? Odpověď: do sl. 5 ”Zápisníku volnosti a správného postavení vlakové cesty” zapisuje výhybkář časový údaj pouze, pokud obsluhuje PZZ na širé trati. Otázka: zkratku názvu sousední stanice uvádí výhybkář i při vjezdu 6/02 PMD? Odpověď: ano. 3/03 5/03

86

článek porada 826

11/03

826

01/08

826 a

05/09

842

831

5/03

831 a D2/2 46

02/10

831 a 832

5/10

838

1/02

ČD D2 Otázka: článek nařizuje projednání posunové cesty se všemi výhybkáři, jejichž obvodů se jízda PMD týká. Jaký je způsob dokumentace u stanovišť, které následují za prvním stanovištěm na vjezdové straně – kdo ohlašuje a dokumentuje příjezd PMD? Odpověď: příjezd PMD ohlašuje a dokumentuje pouze první stanoviště na vjezdové straně. Otázka: musí se ve druhém sloupci Zápisníku volnosti a správného postavení vlakové cesty zapisovat zkratka názvu sousední stanice i na stanovišti s jedním záhlavím, kde nezaúsťuje odbočná trať? Odpověď: zkratka názvu sousední stanice se v Zápisníku volnosti a správného postavení vlakové cesty musí uvádět vždy. Otázka: Ve stanicích, kde je vjezdové zhlaví obsazeno výhybkářem, hlásí skutečný čas příjezdu PMD, po zjištění že vjel celý, výhybkář. Ve stanicích, kde je zhlaví neobsazeno, má strojvedoucí povinnost oznámit výpravčímu, že PMD dojel do stanice celý. Může výpravčí, který při vjezdu PMD z koncových návěstí zjistí, že PMD vjel celý, dát výpravčímu sousední stanice zprávu o příjezdu PMD a uvolnění traťové koleje dříve, než mu tuto skutečnost ohlásí strojvedoucí PMD? Odpověď: Ano, výpravčí, který při vjezdu PMD z koncových návěstí zjistil, že PMD vjel celý, může dát neprodleně výpravčímu sousední stanice zprávu o příjezdu PMD a o uvolnění traťové koleje, aniž bude čekat do doby, kdy mu tuto skutečnost ohlásí strojvedoucí PMD. Otázka: kam se bude zapisovat údaj o zkoušce brzdy pro PMD, které začíná jízdu na širé trati? (sepisuje se zde písemný rozkaz Pv – bude moci do něj psát vedoucí posunu?) Odpověď: do části ”Jiné příkazy”, popř. na zadní stranu rozkazu Pv. Otázka: Jak postupuje strojvedoucí PMD, jedoucího pro uvázlý vlak, když: a) se uvázlá vozidla nacházejí v uvedeném km? b) se vozidla v uvedeném km nenacházejí, ale je je vidět? c) se vozidla v uvedeném km nenacházejí a není je vidět? Odpověď: V prvním případě se jedná o standardní postup, ve druhém případě smí provádět posun za určenou kilometrickou polohu dle čl. 838 předpisu SŽDC (ČD) D2, ve třetím případě je nutná domluva s výpravčím. Otázka: Výpravčí řídí svojí stanici (A) a také řídí dálkově následující sousední stanici (B) ve směru jízdy vlaku pokračujícího do další stanice samostatně řízené již jiným výpravčím (C). Může výpravčí ve stanici A sepsat jeden (nebo třeba i dva) rozkaz(y) „V PMD“ až do další stanice obsazené výpravčím (C), přes stanici (B), kterou sám řídí? Výpravčí mají tendenci toto provádět. Do rozkazu vydaného v A napíši směrem k „C“, jízdu ukončete v „C“, v bodě 4 lze pak „zaimprovizovat“ dle potřeby stavění VC nebo nikoli. Dle mého názoru, ani za předpokladu, že jízdu nejprve projedná s výpravčím sousední stanice (C), toto nelze. V A vydá „V PMD“, v B nadiktuje „Pv“. Odpověď: Zpravení je nutné pro každý mezistaniční úsek zvlášť, v tomto případě není možné v A vydat rozkaz V-PMD pro trať B - C. Otázka: jakým způsobem zruší výpravčí platnost pokynu o neúčinkování PZZ? Odpověď: platnost pokynu, uvedeného v písemném rozkaze, lze zrušit jen způsoby, uvedenými v čl. 618. Proto musí výpravčí telekomunikačním zařízením nařídit sepsání rozkazu Pv.

87

článek porada 838

11/04

838

11/04

838

11/04

838

11/09

842 a

05/09

826

843

1/02

843

10/02

843

11/02

ČD D2 Otázka: jak správně postupovat při jízdě PMD do km a zpět za účelem manipulace na trati, když místo manipulace je za PZM, na které není z místa obsluhy vidět. Ve smyslu příl. 1 k ČD Z2 a čl. 870 ČD D2 se PZM smí otevřít po zprávě ze stanoviště určeného ZDD, přičemž dle čl. 838 ČD D2 je nutné nařídit obsluhu PZM až k místu manipulace. PMD ale až k tomuto určenému stanovišti nepojede. Odpověď: není-li v takovém případě možné ohlášení strojvedoucího PMD, že vozidla minula přejezd, je možné zpravení písemným rozkazem o neúčinkování tohoto PZM pro tuto jízdu. Otázka: jak správně postupovat při PMD, které pojede do sousední stanice s manipulací na širé trati, a za místem manipulace leží PZZ. Je nutno uvést v bodě „Jiné příkazy“ polohu místa manipulace a následně sepsat bod 7 rozkazu V PMD? Odpověď: žádný článek nenařizuje v písemném rozkaze uvádět místo manipulace, vždy záleží na dohodě s vedoucím práce PMD. V písemném rozkaze výpravčí jen uvede, která PZZ neúčinkují. Otázka: jak postupovat při PMD s manipulací na nákladišti, kde leží závorářské stanoviště (PZM bude ovlivněno až posunem v nákladišti). Odpověď: PMD může být zpraven o neúčinkování PZM (s ohledem na místo, kam až je jízda PMD dovolena). Při vlastním posunu v místě manipulace platí čl. 735 ČD D2. Otázka: Při zpravení o neúčinkování PZZ stačí v písemném rozkaze V PMD vyplnit bod 7, když PZZ neúčinkuje pro jízdu tam i zpět, nebo je nutno uvádět i do „Jiných příkazů“, že pro jízdu zpět PZZ neúčinkuje? Odpověď: Stačí vyplnit bod 7, rozkaz platí po celou dobu jízdy PMD. Otázka: Ve stanicích, kde je vjezdové zhlaví obsazeno výhybkářem, hlásí skutečný čas příjezdu PMD, po zjištění že vjel celý, výhybkář. Ve stanicích, kde je zhlaví neobsazeno, má strojvedoucí povinnost oznámit výpravčímu, že PMD dojel do stanice celý. Může výpravčí, který při vjezdu PMD z koncových návěstí zjistí, že PMD vjel celý, dát výpravčímu sousední stanice zprávu o příjezdu PMD a uvolnění traťové koleje dříve, než mu tuto skutečnost ohlásí strojvedoucí PMD? Odpověď: Ano, výpravčí, který při vjezdu PMD z koncových návěstí zjistil, že PMD vjel celý, může dát neprodleně výpravčímu sousední stanice zprávu o příjezdu PMD a o uvolnění traťové koleje, aniž bude čekat do doby, kdy mu tuto skutečnost ohlásí strojvedoucí PMD. Otázka: provádí se dokumentace PMD v Dopravním deníku a Zápisníku volnosti a správného postavení vlakové cesty při opakovaných jízdách PMD na širou trať v době jednoho sjednání? Odpověď: ano. Otázka: při jízdě PMD na širou trať opakovaně zapisuje výhybkář do Zápisníku volnosti a správného postavení vlakové cesty koleje, na které PMD vjíždí a odjíždí? Odpověď: ano zapisuje. Pouze sjednání těchto jízd není nutné. Otázka: PMD je zpraveno rozkazem V PMD o jízdě do km a zpět. Je možno napsat opatření při jízdě zpět (neúčinkování PZZ) do bodu č. 7 v rozkaze V PMD? Odpověď: bod 7 v rozkaze V PMD platí pouze pro jízdu do km a pokračuje dál. Opatření při jízdě zpět je potřeba napsat do "jiných příkazů".

88

článek porada 843

5/04

843

1/03

843

6/05

845

4/05

853

1/05

870

10/02

ČD D2 Otázka: PMD jede na širou trať s manipulací v nákladišti a návratem zpět do ŽST. Obsluhovacím řádem není povoleno uzamčení PMD v nákladišti. Na manipulační koleji dojde k poruše SHV, které se nemůže vrátit. Strojvedoucí ohlásí výpravčímu telekomunikačním zařízením uzamčení výhybek a výkolejek do základní polohy a sjízdnost průběžné koleje bez omezení. Lze toto hlášení považovat za zprávu o uvolnění průběžné traťové koleje, nebo je nutno odřeknout vlaky a zavést NAD až do doby návratu PMD? Odpověď: ano, takové hlášení lze považovat za ohlášení volnosti tratě. Výpravčí na základě žádosti strojvedoucího ukončí původně sjednanou jízdu PMD v km na širé trati (vozidlo bylo z průběžné koleje odstraněno) a strojvedoucího o tom zpraví rozkazem Pv. Výpravčí postupují podle OŘ nákladiště jako při ztrátě (zapomenutí) klíčů od nákladiště do doby, než klíče obdrží zpět. Otázka: může ohlásit zaměstnanec řídící posun zajištění a uzamčení výměn v základní poloze a ohlásit uvolnění traťové koleje? Odpověď: ano, může. Otázka: za vlakem jede PMD do km a zpět. Je možné dát odhlášku za vlakem bez toho, že bychom nejprve obdrželi zprávu o příjezdu PMD a uvolnění traťové koleje? Odpověď: samozřejmě. Otázka: po odjezdu PMD vznikne nemožné dorozumění. Může výpravčí, který má pro příslušnou kolej povolenku, za tímto PMD uskutečnit jízdu vlaku? Odpověď: jízdu vlaku ne! Ve smyslu čl. 342 může být za tímto PMD uskutečněna jízda jiného PMD za účelem stanoveným tímto článkem. Otázka: není rozpor mezi způsobem zastavování silničních vozidel před přejezdy podle §29 a §79 Zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích? Odpověď: po konzultaci s příslušným zaměstnancem MD ČR platí pro zaměstnance ČD §29 zákona č. 361/2000 Sb., se kterým je čl. 853 předpisu ČD D2 v souladu. Otázka: čím je stanoviště určené? Odpověď: ZDD.

89

článek porada 873

02/10

883

10/05

a Z2

883

02/09

ČD D2 Otázka: Proč se strojvedoucí u PZS vybaveného přejezdníky chová dle čl. 873 SŽDC (ČD) D2 jinak než PZS bez přejezdníků - nemělo by se i tam uvažovat o podobných ustanoveních, když strojvedoucí zastaví mimořádně na trati na nějakou dobu (viz čl.1317) v ovládacím obvodu PZS (to že stojí v ovládacím obvodu by asi měl vědět)? Došlo k uváznutí vlaku v ovládacím obvodu PZS, výpravčí z důvodu dlouhodobé výstrahy otvírá přejezd nouzově, sejme nouzový závěr z tlačítka a zpravuje vlaky při jízdě v sousední koleji písemnými rozkazy o neúčinkování PZS. V tomto případě se nejedná o poruchu - jaký bude postup při zápisu do Záznamníku poruch? Vzhledem k tomu, že se jedná o snížení rychlosti vlaku, je nutné vše ohlásit a dokumentovat a dále i pak obnovit nouzový závěr. Odpověď: Pokud strojvedoucí pojede mezi přejezdníkem a přejezdem rychlostí nižší než 20 km/h (nebo zde zastaví), může dojít k překročení mezní doby výstrahy a tím k jejímu ukončení. Z tohoto důvodu je v předpise SŽDC (ČD) D2 článek 873. U přejezdů bez přejezdníků k samočinnému otevření dojít nemůže (samozřejmě s výjimkou náhle vzniklé poruchy, to ale nesouvisí s rychlostí vlaku nebo jeho zastavením). Pokud strojvedoucí zastavení v ovládacím obvodu PZS neohlásí, nemůže výpravčí PZS nouzově otevírat. Pokud strojvedoucí zastavení ohlásí, řeší dostatečně tuto situaci čl. 1320 předpisu SŽDC (ČD) D2. Pokud výpravčí sejme nouzový závěr z tlačítka nouzového otevření PZS, zapíše jeho sejmutí do Záznamníku poruch obdobným způsobem jako při sejmutí jiného nouzového závěru z dopravních důvodů (např. u vybavovacího tlačítka při zrušení vlakové cesty apod.). Otázka: Sdělte mi, prosím, jak a po jaké době je nutno činit dopravní opatření, jestliže přejezdové zabezpečovací zařízení zůstane trvale ve stavu „Výstraha“ a tuto nelze zrušit ani nouzově. Zda stačí rozkaz V? Odpověď: V závislosti na konkrétním typu přejezdového zabezpečovacího zařízení (PZZ) toto řeší jednotlivé přílohy předpisu ČD Z2 (čl. 13 přílohy č. 2; čl. 9 a 10 přílohy č. 3; čl. 11 a 12 přílohy č. 4; čl. 12 a 13 přílohy č. 5). Zjednodušeně lze říci, že popisovaný stav je poruchou PZZ a od vzniku této poruchy je nutné zpravovat všechny vlaky rozkazem Op, část A. Otázka: V případě, že je porouchán jen přejezdník, ale PZS je v pořádku (výpravčí má kontrolu uzavření přejezdu), je nutné zpravovat vlaky rozkazem Op, část A? Odpověď: Článek 883 platí i v tomto případě, vlaky se musí zpravovat rozkazem Op, část A, porucha přejezdníku se v rozkaze Op zvlášť neuvádí. Jiným způsobem bude tato situace řešena až v novelizaci předpisu.

90

článek porada 885

4/05

885

5/04

885, 892,

4/05

605, 609

893

9/04

904

6/05

ČD D2 Otázka: při vyloučení závislosti PZS na kolejových obvodech při současné úpravě PZS na ruční ovládání dle ČD Z2 na cca 48 hodin (změna kategorizace PZS 3ZBI na PZS 1ZNI) je možné vyžadovat od SDC navíc splnění podmínek dle čl. 885 ČD D2? A protože se jedná o PZS na trati přes silnici 1. třídy s velmi hustým provozem (jediný možný vjezd do lázeňského města), špatnými rozhledovými podmínkami a vzhledem k jízdním dobám a hlavně strachu z nekázně řidičů bylo přistoupeno i k tomu, že se k přijatým opatřením provádí i zpravování písemnými rozkazy Op. Lze to takto provádět? Odpověď: postupovat dle čl. 885 ČD D2 lze i při době vypnutí kratší než 72 hodin. Avšak nařizovat zpravování písemným rozkazem Op v uváděném případě nelze, neboť se jedná o zpřísnění předpisu, a to má v pravomoci pouze generální ředitel (popř. může být u příslušného ustanovení předpisu uvedeno zmocnění, kdo může odchylku schválit) – viz i dps GŘ ČD 504 ze dne 18. 06. 1998 (zpracovatel: Balek). Otázka: lze pro tento případ umístit i nepřenosný neproměnný přejezdník (pouze s návěstí Otevřený přejezd), jehož poloha bude zapracována do TTP, a následně po splnění podmínek uvedených v čl. 145 - 147 předpisu ČD D2 nezpravovat písemným rozkazem (byť se jedná o situaci, kdy není vazba mezi přejezdníkem a přejezdovým zabezpečovacím zařízením) ? Odpověď: ano, lze. Otázka: jak se má postupovat v případě: - když rozkazem ROVZZ je nařízeno vypnutí PZZ bez přejezdníků a toto trvá dobu kratší než 72 hodin? Je možné v tomto případě uplatnit ustanovení čl. 885 ČD D2? - když dojde k poruše PZZ a je známo, že porucha bude odstraněna až za dva dny? Je nutné umístit návěstidla pro pomalou jízdu? - bude stanovena spodní hranice při předpokládaném vypnutí PZZ, kdy bude nutno umístit návěstidla pro pomalou jízdu? Odpověď: - i při vypnutí PZZ je nutno respektovat ustanovení článku 605 f) předpisu ČD D2 (Každé snížení rychlosti musí být kromě nepředpokládaných případů vždy návěstěno), proto je v takovém případě nutno umístit návěstidla pro pomalou jízdu. Ustanovení čl. 885 ČD D2 je však možno uplatnit i při vypnutí PZZ na dobu kratší než 72 hodin - předpis nestanoví žádnou lhůtu pro umístění návěstidel pro pomalou jízdu v nepředpokládaných případech; návěstidla musí být umístěna hned, jakmile je to možné - v současné době spodní hranice stanovená není. Otázka: objednavatel vypnutí PZZ musí podle tohoto článku přiložit stanovisko Policie ČR k použití silničních značek. V současné době toto stanovisko Policie ČR již nevydává, vydává jej místně příslušný dopravní referát. Je toto stanovisko platné? Odpověď: ano, toto stanovisko je platné. Otázka: je osobou dle tohoto článku kdokoliv (tedy i osoba mimo České dráhy)? Odpověď: ano, osoba je kdokoliv, kdo bude seznámen se ZDD dle tohoto článku.

91

článek porada 905

3/02

907

10/02

907

5/04

920

09/09

919

3/02

ČD D2 Otázka: čl. 905 se odvolává na čl. 906, který má odvolávku na čl. 883 a 884? Odpověď: ačkoliv byla snaha uvádět v předpisech co nejméně odkazů na jiné články, někdy by uvádění stejných ustanovení na více místech přineslo znepřehlednění předpisu a jeho zahlcení. Dalším důvodem je, že by při uvádění stejných ustanovení na více místech při opravách mohlo způsobit opomenutí opravy v některém místě. Takže v některých případech jsou odkazy na jiné články výhodnější. U článku 905 je však odkaz zbytečný, v příští změně bude vypuštěn. Otázka: na předpisové poradě zaměstnanců pro tvorbu ROVZZ bylo slíbeno, že do našeho zápisu bude vysvětleno, kdy je přejezd ”dočasně zrušen”. A jaké úpravy na něm musí být provedeny. Odpověď: je-li strojvedoucí zpraven o dočasném zrušení přejezdu – je to informace o tom, že byla učiněna taková opatření, aby na přejezd nemohl vjet uživatel pozemní komunikace (strojvedoucí jede jako by zde přejezd nebyl). Je-li však strojvedoucí zpraven o poruše nebo vypnutí přejezdu – je to pro něj příkaz jet přes tento přejezd se zvýšenou opatrností (viz ČD D2 čl. 885). Otázka: je potřeba, aby realizace dle tohoto článku bylo uvedena ve vydaném rozhodnutí správního orgánu (viz čl. 902)? Je potřeba o tom, že zde bude omezena rychlost, informovat i další zainteresované (např. analýza, přídělce tras apod.), protože to bude mít dopad na plynulost drážní dopravy? Odpověď: podmínky pro realizaci dle tohoto článku musí být uvedeny ve vydaném rozhodnutí správního orgánu. Pokud se týká oznamovací povinnosti, ta není ničím stanovena – postup bude stejný jako u pomalých jízd. Otázka: Článek 920 předpisu SŽDC (ČD) D2 stanoví, že výluka může začít i tehdy, je-li vylučovaná kolej obsazena mechanismy pro výluku. Kdy přesně bude ukončen PMD na vyloučené koleji? Těsně před zahájením nebo okamžikem zahájení výluky? Je nutno zapisovat hlášení o uvolnění koleje, jedná-li se o vyloučenou traťovou kolej? Nebo bude PMD ukončen zároveň s ukončením výluky? Domnívám se, že ne, jelikož by pak asi měla následovat dvě hlášení pro ukončení výluky - tj. pro vozidla, která jela na kolej před vyloučením a po zahájení výluky. To by asi nedávalo moc smysl. Odpověď: Výpravčí sjedná PMD na nevyloučenou kolej do km na širé trati a jako čas ukončení jízdy uvede čas zahájení výluky. Zprávu o ukončení jízdy PMD do dopravního deníku výpravčí nezapíší, ale do poznámky v dopravním deníku uvedou, že jde o vozidlo, použité při výluce. Otázka: OZOV ohlásí, že jsou přípravné práce ukončeny. Patří do přípravných prací i případné vypnutí PZZ? Odpověď: ne, pokud by mělo být provedeno vypnutí PZZ v předstihu ještě na provozované koleji, pak je na to nutné vydat VR.

92

článek porada 919

11/04

920

6/03

921

10/02

921 a

05/09

D7/2, 197c)

921 a 926

11/09

923 a

04/06

881 D1

ČD D2 Otázka: při výluce dle SROV oznámí OZOV připravenost dle čl. 919 ČD D2 a výpravčí pak zahájí výluku dle čl. 921. V SROV je uvedeno, i zda bude vypnuto napětí TV nad vyloučenou kolejí. Výpravčí zapíše do dopravního deníku do sl. 17 číslo SROV. Je to postačující nebo je ještě nutno postupovat dle 963 (na další dvouřádek je nutno napsat hlášení o zahájení napěťové výluky)? Odpověď: výluka koleje a napěťová výluka TV jsou dvě na sobě nezávislé výluky, i když jsou konány podle jednoho výlukového rozkazu. Proto je nutné provádět a zapisovat obě hlášení podle čl. 921 i 963 (resp. 926 a 963 při ukončení výluky) Otázka: jak a kým bude zpraveno speciální vozidlo, jedoucí za vlakem na traťovou kolej, které bude následně použito při výluce? Odpověď: budou sepsány 2 písemné rozkazy. První sepíše a jízdu sjedná výpravčí výchozí stanice PMD a po dohodě se zaměstnancem pro řízení sledu stanoví km polohu ukončení jízdy. Jako čas ukončení jízdy stanoví výpravčí čas zahájení výluky. Druhý rozkaz s pokyny pro jízdu na vyloučené koleji a z vyloučené koleje sepíše zaměstnanec pro řízení sledu a vydá jej strojvedoucímu ještě před odjezdem PMD na provozovanou kolej. Otázka: když výpravčí neohlašuje sousední stanici zahájení výluky (čl. 236 ČD D2) ani traťovým stanovištím, provádí zápis o vyloučení koleje do dopravního deníku? Odpověď: ano, zápis se provádí, i když se nic nehlásí. Otázka: Proč musí být písemný souhlas ředitele RCP ke změně stanice zahajující výluku traťové koleje konanou dle SROV? Nestačí pouze v textové části platné pro všechny akce uvedené v sešitu SROV doplnit text, například: „Souhlas RCP se změnou stanice určené k zahájení výluky je dán. Bude-li nutné stanici určenou k zahájení výluky obsadit výpravčím, musí to být uvedeno v DPS zmocňující k zahájení výluky.“? Odpověď: Ano, pokud je v textové části SROV (ROV) souhlas RCP ke změně stanice zahajující výluku již dán, není nutné jej již znovu vyžadovat pro DPS zmocňující k zahájení výluky. Otázka: Je možné uvést ve výlukových rozkazech (SROV) jako stanici určenou k zahájení a ukončení ýluky dle VR obě dvě stanice, přiléhající k místu výluky a konkrétní stanici určit dle potřeby až zmocňovací depeší? Odpověď: Do výlukových rozkazů (SROV) nelze uvést obě dvě stanice přiléhající k místu výluky. Musí být určena pouze jedna. Souhlas se změnou stanice je řešen v zápise z předpisové porady v květnu 2009. Otázka: Považuje se zavedení štítku výluky nebo nouzového závěru výhybky postavené do odvratné polohy na JOP za splnění ustanovení tohoto článku, aby nemusela být vyloučená kolej kryta přenosnou návěstí Stůj? Odpověď: Platí výklad z předpisové porady 1/04, zavedení štítku výluky nebo nouzového závěru výhybky postavené do odvratné polohy na JOP nahrazuje upamatovávací pomůcku dle čl. 923 ČD D2.

93

článek porada 926

5/02

926

5/02

926

11/04

926 a 921

11/09

947

11/02

ČD D2 Otázka: pokud bude stanoven odchylný způsob oznámení – kam se dodatečně provede zápis o sjízdnosti a volnosti koleje? Může být stanoveno, že výpravčí ponechá volný dvojřádek v dopravním deníku pro tento zápis? Anebo bude tento zápis sice proveden v dopravním deníku, ale na nejbližším volném dvojřádku v době provádění zápisu (čili někdy v časovém sledu minulosti bude ukončena výluka červeným zápisem a pak bude někde později zápis, na základě kterého je výluka ukončována)? Odpověď: výpravčí nesmí ponechat v dopravním denníku volný dvojřádek. Zápis se provede na nejbližší dvojřádek v DD, který je volný v okamžiku zápisu. Otázka: lze využít po dohodě všech zúčastněných a po provedení příslušného zápisu v telefonním zápisníku obsahujícím i tuto dohodu, možnost odchylného způsobu oznámení i při nepředpokládané výluce? Odpověď: při nepředpokládané výluce nelze toto využít. Otázka: OZOV musí zápisem oznámit volnost koleje a provozuschopnost součástí dráhy (případně za jakých podmínek je možné provozovat drážní dopravu). Vzhledem k definici součástí dráhy – viz čl. 13 předpisu ČD D7/2 – je možné v tomto zápisu uvádět jen ty součásti dráhy, které byly výlukou na základě VR dotčeny (a ty v zápise buď vyjmenovat anebo definovat „součásti dráhy dotčené výlukou“)? Anebo je potřeba uvádět do zápisu celé znění ve smyslu zmiňovaného výnosu – tedy součásti dráhy všeobecně (např. nefungující odpad by tedy bylo nutno uvést do zápisu jako nefunkční součást dráhy, ale bez vlivu na organizování drážní dopravy apod. viz definice – čl. 13 ČD D7/2)? Odpověď: OZOV provede zápis o volnosti koleje a provozuschopnosti součástí dráhy „dotčených výlukou“ – nutno doplnit do chystané novelizace ČD D2. Otázka: Je možné uvést ve výlukových rozkazech (SROV) jako stanici určenou k zahájení a ukončení ýluky dle VR obě dvě stanice, přiléhající k místu výluky a konkrétní stanici určit dle potřeby až zmocňovací depeší? Odpověď: Do výlukových rozkazů (SROV) nelze uvést obě dvě stanice přiléhající k místu výluky. Musí být určena pouze jedna. Souhlas se změnou stanice je řešen v zápise z předpisové porady v květnu 2009. Otázka: rád bych se zeptal na výklad předposlední věty čl. 947 tohoto předpisu: Pohyb na vyloučené traťové koleji je dovolen jen do úrovně vjezdového návěstidla. Jak bude tato věta uplatněna v případě, že je vyloučena traťová kolej včetně záhlaví této traťové koleje, které na traťovou kolej navazuje? Platí tato věta i v tomto případě tak, že strojvedoucí musí dostat od ZPŘS dvě svolení - u vjezdového návěstidla (je-li platné) a pak u krajní výhybky, anebo se v tomto případě místo, kde dostává svolení k posunu na staniční kolej, přesouvá ke krajní výhybce? Odpověď: odpověď je hned v následující větě čl. 947: „Při současné výluce traťové koleje a záhlaví se postupuje jako při výluce koleje ve stanici“.

94

článek porada 960 a

6/03

963

960 a

11/04

příl. 26

960 a

10/09

961

961

3/02

ČD D2 Otázka: kdo plní povinnosti OZOV při nepředpokládané napěťové výluce, jedná-li se o poruchu v napájecí nebo spínací stanici a na opravu se jede pohotovostním autem? Odpověď: do doby, než bude v souladu s článkem 914 proveden zápis o tom, kdo plní povinnosti OZOVa (a v případě jiných závad i zaměstnance pro řízení sledu), je možné uvedenou situaci považovat za poruchu zařízení. Zákaz jízdy elektrických HV se zdviženým sběračem v takovém případě nařídí příkazem elektrodispečer a po odstranění poruchy tento zákaz zruší. Pokud by však byl prováděny práce přímo v TV, nutno plně respektovat platná ustanovení předpisu ČD D2. Otázka: jaký je správný postup ve smyslu předpisu ČD D2 čl. 960 a následně při zřízení neutrálního pole (NP) v trakčním vedení po dobu pěti měsíců? Musí být vždy vypracován VR nebo je možno provést akci na SROV? Bude se po celou dobu jednat o předpokládanou výluku trakčního vedení a vlaky budou zpravovány podle VR, anebo bude výluka ukončena aktivací NP? Je-li NP aktivováno jako povýlukový stav, kdo je zodpovědný za zajištění zpravování vlaků o změně stavebních parametrů drah, když jde o „plánovanou výluku“. Jak budou provedeny vztažné zápisy ve vedené dopravní dokumentaci v jednotlivých případech? Je možné po zřízení NP vydat změnu TTP a ukončit zpravování vlaků o změně stavebních parametrů drah? Je možné osadit nepřenosná návěstidla pro el. provoz do doby vydání změny TTP? Jaké je správné znění písemných rozkazů do doby účinnosti změny TTP? Pozn.: o potřebě zřízení či zrušení NP se provozovatel dráhy dozví zhruba 4 až 3 týdny před akcí. Odpověď: do TTP se uvede umístění nepřenosných (trvalých) návěstidel pro el. provoz, o umístění přenosných návěstidel pro el. provoz se musí po celou dobu zpravovat písemným rozkazem. Otázka: Dle článku 960 se za napěťovou výluku považuje pro účely předpisů pro organizování a provozování drážní dopravy i stav, kdy trakční vedení sice není vypnuté, ale není sjízdné se zdviženými sběrači. Všechny vzory zpravování strojvedoucích písemnými rozkazy o jízdě se staženými sběrači v článku 961 obsahují termín „beznapěťový úsek“. V současné době se množí připomínky zaměstnanců PO a SDC - SEE, že v případech, kdy TV není vypnuté, ale není sjízdné se zdviženými sběrači, je termín „beznapěťový úsek“ zavádějící a doporučují ho nahradit termínem „elektricky nesjízdný úsek“. Při předpokládaných napěťových výlukách by stanovilo SDC použití pojmu „beznapěťový úsek“ nebo „elektricky nesjízdný úsek“ při zpravování strojvedoucích v žádosti o ROV, při nepředpokládaných napěťových výlukách by to stanovil elektrodispečer a následně by to bylo uvedeno v depeši vydané dle přílohy 26 předpisu SŽDC (ČD) D2. Lze takové řešení připustit, popř. jej výhledově zapracovat do předpisu? Odpověď: Zatím platí předpis, změna v tomto smyslu se nepředpokládá. Pro strojvedoucího je nepodstatné, jestli je nebo není TV pod napětím. Otázka: lze v písemném rozkaze při napěťové výluce – jízda se staženými sběrači v ŽST po spojovacích kolejích uvádět km polohy (např. Česká Třebová)? Odpověď: lze.

95

článek porada

ČD D2

Otázka: jaký vzor se používá při jízdě se staženými sběrači na odbočce? Odpověď: odbočka je místo na širé trati a proto podle bodu h) tohoto článku. 961 h) 11/01 Otázka: může se tento vzor rozkazu použít i pro jízdu se staženým sběračem přes více mezistaničních úseků (od km – do km)? Odpověď: ano, ale je nutné uvést úsek v km ... – ... (popř. i doplněn textem ”včetně ŽST X a Y”), aby byl tento úsek jednoznačně definován. 961 h) 60656/01 při zpravení podle odstavce h) může být beznapěťový úsek nejen na širé trati, ale může zasahovat i do obvodu stanice (např. k vzdušné izolaci na záhlaví, popř. může být při napěťové výluce více mezistaničních úseků beznapěťový úsek včetně mezilehlých stanic) Otázka: – při zpravování o nově zřízených trvalých návěstidlech pro 961 4/05 elektrický provoz (které nejsou dosud uvedeny v TTP) je nutno uvádět do písemného rozkazu i umístění návěstidla s návěstí „Připravte se ke stažení sběrače“? Odpověď: ano. Otázka: – při napěťových výlukách TV se uvádí v písemných rozkazech i 961 4/05 časové vymezení platnosti. Je tento údaj v souladu s ustanoveními předpisu ČD D2? Jak se má zachovat strojvedoucí, který jede úsekem s napěťovou výlukou TV po uvedeném časovém vymezení platnosti a návěstidla pro elektrický provoz zde jsou ještě umístěna? Odpověď: ano, uvádění časového vymezení je v souladu s ustanoveními předpisu (program pro zpracování písemných rozkazů byl na základě toho takto projektován). Pokud po vyznačeném časovém vymezení jsou návěstidla pro elektrický provoz ještě umístěna, strojvedoucí splní jejich pokyn pokud je včas zjistí a může na ně zareagovat (jedná stejně jako by zjistil umístění návěstidel, o kterých by nebyl vůbec zpraven). 961, 02/10 Otázka: Na základě šetření MU kategorie C19 se objevil rozpor mezi 963 a ustanoveními předpisů SŽDC (ČD) D1 a SŽDC (ČD) D2. Podle čl. 961 D1 čl. 10 SŽDC (ČD) D2 musí umístění návěstidel zajistit OZOV, ale podle čl. 968 a 968 SŽDC (ČD) D1 má odpovědnost za správné umístění návěstidel pro elektrický provoz OZOV nebo jím pověřený zaměstnanec. Odpověď: Podle čl. 963 i 961 předpisu SŽDC (ČD) D2 odpovídá za umístění OZOV. Podle těchto článků OZOV vždy odpovídá za to, že zajistí, aby návěstidla byla umístěna (aby se na ně nezapomnělo) a že určí, na která místa se návěstidla umístí. V čl. 968 předpisu SŽDC (ČD) D1 se už mluví o konkrétním umístění, za které také odpovídá OZOV, ale upřesňuje to tak, že vlastním umístěním může OZOV někoho pověřit. A v čl. 10 předpisu SŽDC (ČD) D1 je stanoveno, že ten, kdo návěstidlo umístil (tj. ten, koho OZOV pověřil – pokud to nebude dělat sám), odpovídá za to, že je umístěno tam, kde má být, tedy že jsou dodrženy pokyny OZOVa a že jsou dodrženy podmínky pro umísťování návěstidel, stanovené předpisem SŽDC (ČD) D1 (tj. např. vpravo od koleje apod.). V žádném případě ale není nikde stanoveno, že by OZOV musel skutečné umístění návěstidel osobně kontrolovat - toho ho právě zbavuje čl. 10 předpisu SŽDC (ČD) D1. Za umístění samozřejmě odpovídá vrcholově (tak jako ředitel odpovídá za práci svých podřízených). Mezi ustanoveními předpisů není nesoulad, čl. 10 předpisu SŽDC (ČD) D1 stanoví odpovědnost jasně – OZOV stanoví místo, kam se návěsti umístí, ale může pověřit zaměstnance, kterému dá pokyny v souladu s předpisem SŽDC (ČD) D1. Tento zaměstnanec je povinen tyto pokyny dodržovat 961

11/01

96

článek porada 961 a

10/09

960

961

11/02

963

5/02

963

6/03

a 960

ČD D2 Otázka: Dle článku 960 se za napěťovou výluku považuje pro účely předpisů pro organizování a provozování drážní dopravy i stav, kdy trakční vedení sice není vypnuté, ale není sjízdné se zdviženými sběrači. Všechny vzory zpravování strojvedoucích písemnými rozkazy o jízdě se staženými sběrači v článku 961 obsahují termín „beznapěťový úsek“. V současné době se množí připomínky zaměstnanců PO a SDC - SEE, že v případech, kdy TV není vypnuté, ale není sjízdné se zdviženými sběrači, je termín „beznapěťový úsek“ zavádějící a doporučují ho nahradit termínem „elektricky nesjízdný úsek“. Při předpokládaných napěťových výlukách by stanovilo SDC použití pojmu „beznapěťový úsek“ nebo „elektricky nesjízdný úsek“ při zpravování strojvedoucích v žádosti o ROV, při nepředpokládaných napěťových výlukách by to stanovil elektrodispečer a následně by to bylo uvedeno v depeši vydané dle přílohy 26 předpisu SŽDC (ČD) D2. Lze takové řešení připustit, popř. jej výhledově zapracovat do předpisu? Odpověď: Zatím platí předpis, změna v tomto smyslu se nepředpokládá. Pro strojvedoucího je nepodstatné, jestli je nebo není TV pod napětím. Otázka: jakým způsobem mají být strojvedoucí při výluce napětí trakčního vedení zpravováni o jízdě vlaku se staženými sběrači ve stanicích s více obvody (např. vlak jede z jednoho přednádraží do druhého). Jaký má být v těchto případech text písemného rozkazu? Odpověď: při výluce napětí trakčního vedení se vždy musí určit místo dotčené výlukou co nejpřesněji. Do textů, které jsou v předpise SŽDC (ČD) D2 článku 961 psány kurzívou, je možné v těchto případech doplnit text dle místních poměrů, např. „ …při odjezdu z osobního nádraží…“ nebo „ …při vjezdu do přednádraží…“. Otázka: ve smyslu příl. 26 k ČD D2 je zavedena evidence nepředpokládaných napěťových výluk trakčního vedení, ale tento článek stanovuje zápis OZOVa do dopravního deníku. Proč? (Proč by nemohl OZOV provést zápis přímo do stanovené evidence?). Odpověď: OZOV provede zápis do dopravního deníku, pak vydá dps a na základě této dps výpravčí provede záznam do evidence nepředpokládaných napěťových výluk trakčního vedení. Otázka: kdo plní povinnosti OZOV při nepředpokládané napěťové výluce, jedná-li se o poruchu v napájecí nebo spínací stanici a na opravu se jede pohotovostním autem? Odpověď: do doby, než bude v souladu s článkem 914 proveden zápis o tom, kdo plní povinnosti OZOVa (a v případě jiných závad i zaměstnance pro řízení sledu), je možné uvedenou situaci považovat za poruchu zařízení. Zákaz jízdy elektrických HV se zdviženým sběračem v takovém případě nařídí příkazem elektrodispečer a po odstranění poruchy tento zákaz zruší. Pokud by však byl prováděny práce přímo v TV, nutno plně respektovat platná ustanovení předpisu ČD D2.

97

článek porada 963

9/04

975

10/02

975

3/02

975

3/03

975

02/09

ČD D2 Otázka: jak správně postupovat, je-li např. pro jízdu mimořádné zásilky nařízeno v určeném úseku vypnutí napětí TV (bez přítomnosti zaměstnance SDC)? Pokud se postupuje jako při nepředpokládané výluce, kdo provede do telefonního zápisníku zápis dle čl. 914? Stačí zápis provedený výpravčím stanice, ze které vlak do vypnutého úseku jede, na základě oznámení elektrodispečera, že plní povinnosti OZOVa s poznámkou, že je hovor zaznamenáván? Jak postupovat při zahájení a ukončení výluky? Odpověď: - jméno zaměstnance, který plní povinnosti OZOVa, zapíše do telefonního zápisníku výpravčí po dohodě s elektrodispečerem - v knize dispečerských příkazů provede výpravčí zápis o vypnutí napětí TV - v dopravním deníku zapíše zahájení napěťové výluky - v knize dispečerských příkazů provede zápis o zapnutí napětí TV - v dopravním deníku provede zápis o ukončení napěťové výluky Otázka: jestliže v ZDD bude určen ke sledování vlaku za odjezdu výpravčí sousední dopravny, musí se tento určený výpravčí k tomuto vlaku chovat jako k vlaku odjíždějícímu (jsou na něj přeneseny povinnosti výpravčího k vlaku odjíždějícímu) nebo se k němu bude chovat jako k vlaku vjíždějícímu (nemusí jej sledovat) …? Odpověď: i když je tento vlak vjíždějící, musí jej sledovat podle zásad pro vlak odjíždějící. Otázka: vztahuje se tento článek i na výpravčího, který nemá přidělen obvod pro zjišťování volnosti vlakové cesty? Odpověď: pokud se jedná o výpravčího vnější služby, pak se na něj tento článek vztahuje, neboť plní povinnosti za výpravčího vnitřního, který tento obvod přidělen má. Pokud se jedná o ostatní výpravčí, kteří nemají přidělen obvod pro zjišťování volnosti vlakové cesty, pak nemají ani povinnost sledovat jízdu vlaku v přiděleném obvodu. Otázka: je stanoveno, odkud musí výpravčí sledovat jízdu vlaku, zda na straně nástupu a výstupu cestujících? Odpověď: předpis ČD D2 neurčuje stranu, na které musí výpravčí jízdu vlaku sledovat. Zvláště ve stanicích s ostrovními nástupišti nelze vždy vlak očekávat na straně výstupu a nástupu cestujících. Otázka: V předpisu je uvedeno, že výpravčí nemusí vlak sledovat za vjezdu, znemožňuje-li mu to jiný úkon, související s plněním jeho povinností nebo pokud je ZDD ke sledování vlaků určený jiný zaměstnanec. Je jiným úkonem, souvisejícím s plněním jeho povinností i prodej jízdenek? Odpověď: Dle stávajícího předpisu ano.

98

článek porada 976

5/10

995 a

04/07

204

1017b) 3/02

1040

11/03

ČD D2 Otázka: Není rozpor mezi předpisem SŽDC (ČD) V65 a tímto článkem? Odpověď: Článek 976 SŽDC (ČD) D2 nařizuje při zjištění závady vlak co nejdříve zastavit. Důvodem je zjistit co nejdříve stav vozidel, aby se předešlo případnému poškození vozidel či tratě další jízdou. Po zastavení je povinností strojvedoucího zjistit stav vozidel a podle jejich stavu rozhodnout buď o jejich další jízdě (není-li závada nebo odstranil-li ji), nebo o odstavení vozidla v nejbližší stanici, nebo vůbec o zákazu jakéhokoliv pohybu. Pokud je na trati indikátor horkoběžnosti, provádí se zjištění stavu vozidel činností tohoto zařízení za jízdy. Do určité teploty ložiska indikátor "rozhodne", že vozidlo je v pořádku a může pokračovat v jízdě (tj. se nejedná o závadu), od určité teploty indikátor vyhodnotí závadu na vozidle a výší výchylky (tj. podle teploty ložiska) výpravčímu sdělí, zda je třeba vozidlo odstavit v nejbližší stanici nebo okamžitě zastavit. Jedná se o naprosto stejnou činnost, jako při kontrole závady strojvedoucím. Předpis SŽDC (ČD) V65 tedy pouze upřesňuje, jak výpravčí v případě závady pozná, zda má vozidla zastavit ihned nebo až ve stanici. Otázka:: v modernizovaných traťových úsecích (např. Ostrava-Svinov – Opava východ, Ostrava-Svinov – Dluhonice, Přerov – Nedakonice) dosud nedošlo k aktualizaci následných mezidobí a elektrických mezidobí podle nového stavu železniční infrastruktury (traťová rychlost, zabezpečovací zařízení, trakční vedení). Kdo je odpovědný za jejich aktualizaci? Odpověď: výše uvedená mezidobí musí jednotlivým dotčeným UŽST a RCP dodat v souladu s předpisy ČD D 23 a ČD D 24 před změnou stavu infrastruktury GŘ O 11 – SENA (následná mezidobí) a GŘ O 14 (elektrická mezidobí), aby mohly být zpracovány vývěsky dle přílohy č. 3 bodu 11) předpisu ČD D 2. Vrchní přednostové UŽST však musí v předstihu před změnami o nich informovat SENu dle článku 111 předpisu ČD D 24. Otázka: výpravčí, který zpozoroval závadu na vlaku, zajistí vypnutí napětí. Strojvedoucí, který sleduje vlastní soupravu a tuto závadu nezjistil, může pokračovat v jízdě? Odpověď: zde je chyba oproti ustanovení dopravního řádu drah, která bude napravena při nejbližší změně v tom smyslu, že strojvedoucí musí zastavit ihned, zjistí-li závadu, nebo na nejbližším vhodném místě, není-li závada zjištěna. Otázka: vzhledem ke stávající problematice ohledně znalosti traťových poměrů na objízdných trasách (viz causa DKV Praha ve vztahu k objízdným trasám v OPŘ Brno), bylo by možné požadovat, aby v hlášení o odjezdu vlaku byl doplněn údaj o znalosti traťových poměrů na objízdných trasách strojvedoucího vedoucího hnacího vozidla? Odpověď: není důvod, řeší čl. 36 ČD D2.

99

článek porada 1064

05/09

1067

5/04

1068 a 09/09 43

1070, 1076

09/09

ČD D2 Otázka: Je možno ohlašovat vlakovou dopravu prostřednictvím e-mailu, přestože všechny stanice zatím nejsou elektronickou poštou vybaveny, a předpokládat, že pošta byla úspěšně doručena, nebyla-li do 20 minut potvrzena? Odpověď: Tato problematika zatím není dořešena. Do doby vyřešení platí toto: Ohlašování vlakové dopravy může být nahrazeno rozesláním sestavy 174-0 Vyhlášený směnový plán pro traťový úsek z informačního systému ISOŘ ŘVD na pracoviště výpravčích, vybavená výpočetní technikou s aplikacemi ISOŘ Klient, Dopravní deník a GTN. ŽST příjem této sestavy vyslané v časech uvedených v Prováděcím nařízení ke Směrnici D7 provoznímu dispečerovi nepotvrzuje. Pokud sestava 174-0 nebude do ŽST doručena, má ŽST po uplynutí 20 minut po stanoveném ohlašovacím čase za povinnost dotázat se provozního dispečera, zda byl směnový plán vyhlášen. Příjem sestavy vyslané mimo dobu pro ohlašování vlakové dopravy musí ŽST potvrdit vhodným způsobem s využitím dostupné výpočetní techniky (e-mail, pošta systému ISOŘ) nebo telefonicky. Otázka: v některých ŽST došlo ke zrušení oběžníkového telefonního spojení. Jak bude výpravčí v přiděleném okruhu na určených tratích ohlašovat zavedené a odřeknuté vlaky stanicím svého dispozičního úseku (operátor výpravčího není obsazen). Jedná se třeba o 15 stanic dispozičního úseku? Odpověď: hlášení je nutno provést pro každou ŽST zvlášť, zprostředkování „od stanice ke stanici“ možné není. Otázka: Článek 1068 - jak má výpravčí dokumentovat zavedené a odřeknuté vlaky a další změny ve vlakové dopravě ohlášené provozním dispečerem nebo dispozičním výpravčím? A jak dokumentuje dispoziční výpravčí změny ve vlakové dopravě ohlášené výpravčím svého dispozičního úseku? Musí být tato hlášení vždy zapisována v telefonním zápisníku (popř. knize dispečerských příkazů) nebo platí obecná zásada dle článku 43 předpisu SŽDC (ČD) D2 - záznam v telefonním zápisníku může být nahrazen záznamem pořízeným technickým (záznamovým) zařízením na jiných médiích? A jak postupovat v případě, že provozní dispečer provádí hlášení změn ve vlakové dopravě formou vyslání směnového plánu výpravčím do aplikace Dopravní deník Odpověď: Záznam pořízený technickým zařízením nahrazuje podle čl. 43 předpisu SŽDC (ČD) D2 pouze zápisy v telefonním zápisníku. Změny ve vlakové dopravě, které výpravčí zapisuje do knihy dispečerských příkazů, proto tento záznam nenahrazuje. Pokud je nařízeno změny ve vlakové dopravě zapisovat do telefonního zápisníku, nemuseli by ji zaměstnanci zapisovat, pokud nebudou písemný zápis potřebovat (např. z důvodu jízdy MZ apod.). Pro ohlašování změn ve vlakové dopravě formou vyslání směnového plánu platí zápis z předpisové porady v Kostelci n. O. ve dnech 26.-27. května 2009. Otázka: Pokud výpravčí zpravuje podřízené provozní zaměstnance stanice (výhybkáře apod.) nebo zaměstnance traťových stanovišť o změnách ve vlakové dopravě telefonicky, musí být toto hlášení vždy zapisováno v telefonním zápisníku všech zúčastněných zaměstnanců nebo je možno použít zásadu dle článku 43 předpisu SŽDC (ČD) D2? Odpověď: Viz odpověď k článku 43 předpisu SŽDC (ČD) D2.

100

článek porada 1147

3/02

1164

3/02

1164

5/10

1164 a 5/10 1221

1164

10/12

1164 a 10/12 1221

ČD D2 Otázka: možno u vozidel DDC považovat za písemný požadavek ustanovení předpisu ČD D2/81? Odpověď: ne. Předpis ČD D2/81 není zařaditel speciálního vozidla a v tomto předpise není ani uveden žádný požadavek na zpravení (typu: divize dopravní cesty žádá, aby výpravčí zpravili vlaky …). Otázka: kdo a jak zpraví strojvedoucího v DKV o omezení rychlosti vlaku? Odpověď: dle opatření DKV (v některých případech řeší přímo příslušné předpisy). Otázka: Od kterého dispečera musí mít dopravce souhlas, jsou-li do vlaku zařazena vozidla, vyžadující snížení stanovené rychlosti. V opatření vydaném O12 je uveden dispečer O16? Odpověď: Ustanovení druhého odstavce navazuje na první odstavec, proto je příslušným dispečerem vždy ten dispečer, který je podle prvního odstavce oprávněn snížení rychlosti dovolit (v návaznosti na druh vlaku). Otázka: V obou článcích je uvedeno, že na základě podkladů dodaných dopravcem může strojvedoucího zpravit písemným rozkazem i výpravčí. Jakým způsobem musí být podklady výpravčímu předány? Odpověď: Vždy prokazatelným způsobem. Tedy i telefonicky, bude-li rozhovor zaznamenáván záznamovým zařízením. Otázka: V současné době se snížení rychlosti nákladních vlaků dopravce ČD Cargo z důvodů zařazení vozidla s omezenou rychlostí projednává prostřednictvím IS ISOŘ u všech druhů vlaků. V této souvislosti Vás žádám o stanovisko k čl. 1164, zda je nutný souhlas provozovatele dráhy SŽDC před zařazením drážního vozidla, vyžadujícího snížení stanovené rychlosti, do vlaku jiného druhu, než uvádí čl. 1164. Odpověď: Pokud je nutno snížit rychlost nákladního, popř. lokomotivního vlaku z důvodu zařazení vozidla, vyžadujícího nižší rychlost než je stanovená rychlost vlaku, je třeba vždy souhlasu provozního dispečera (kromě vlaku Nex, kde je nutný souhlas ústředního dispečera). Článek bude takto při nejbližší příležitosti upraven. Otázka: Může ČD Cargo, a.s. použít pro zpravení strojvedoucího rozkaz "V"? Je možné považovat za zpravení strojvedoucího o snížení rychlosti vlaku zápisem do Mezinárodní zprávy o brzdění do sl. 63, nebo musí strojvedoucí vždy dostat ještě i písemný rozkaz? Odpověď: Způsob zpravení si určuje dopravce sám. Podstatné je, že strojvedoucí je písemně a prokazatelně zpraven. Použití rozkazu V je proto možné, v případě použití mezinárodní zprávy o brzdění by se ale pravděpodobně nejednalo o prokazatelné zpravení pokud by však u někoho zůstala uložena podepsaná kopie, bylo by též přípustné.

101

článek porada 1164 a 11/02 1221

1205 a 5/10 16

1215 a 02/10 1221

1221 a 11/09 SŽDC (ČD) D2/1, čl. 35

ČD D2 Otázka: „Na základě podkladů, dodaných dopravcem, může strojvedoucího zpravit i výpravčí, a to písemným rozkazem.“ Kdo je míněn tím dopravcem? Může to třeba být vozmistr, který při zkoušce brzdy zjistil, že skutečná brzdící % jsou nižší než předepsaná? Jakou formou musí dopravce poskytnout výpravčímu tyto podklady? Stačí ústně? Odpověď: dopravcem je míněn jakýkoliv zaměstnanec dopravce, který je k tomu oprávněn, tj. je k provádění této činnosti pověřen a je k ní odborně a zdravotně způsobilý (viz zápis z předpisové porady v Ostravici 25. a 26.5.2010). Podklady musí dopravce poskytnout výpravčímu vždy prokazatelným způsobem. Tedy i telefonicky, bude-li rozhovor zaznamenáván záznamovým zařízením. Otázka:Jaká je nejdelší délka vlaku, když v předpise je odkaz na Dodatek, nebo Tabulky dopravních údajů, kde mají být tyto údaje uvedeny? Odpověď:Největší délka vlaku je uvedena v TTP. Při zavádění těchto tabulek byly Dodatky a TDÚ zrušeny. Nedopatřením se to nepromítlo v předpise SŽDC (ČD) D2. Bude upraveno co nejdříve. Otázka: Dle Rozkazu o zavedení GVD (str. 20, 21) v opatření při překročení normativu hmotnosti u vlaků osobní dopravy při přidání posilového vozu je stanoveno: Opatření při překročení normativu hmotnosti u vlaků osobní dopravy Při přidávání posilových vozů, jednorázových přepravách apod. musí být dodržována ustanovení následujících odstavců: a) vlaku s překročeným normativem hmotnosti se předepíše rozkazem „V“ normativ hmotnosti, jízdní doby a další potřebné údaje ve smyslu čl. 1221 předpisu SŽDC (ČD) D2 podle jiného vhodného vlaku. Není-li vhodný vlak v jízdním řádu obsažen, postupuje se dle čl. 1215 předpisu SŽDC (ČD) D2 a normativ hmotnosti se určí podle Tabulky hmotností tažených vozidel Doplňku. Jedná se o případ, kdy není v SJŘ uveden žádný vlak s normativem hmotnosti, který nastane v případě přidání posilového vozu. Dle tabulek hmotností tažených vozidel tuto hmotnost uveze, ale překročí jízdní doby dané TJŘ, protože má normativ hmotnosti překročen. Jaké bude znění písemného rozkazu? Odpověď: Výpravčí nemá k dispozici žádné údaje, které by do rozkazu mohl napsat, proto žádný písemný rozkaz nemůže sepisovat. Otázka: Vzhledem k připravované změně čl. 1221 předpisu SŽDC (ČD) D2 a čl. 35 předpisu SŽDC (ČD) D2/1, kdy si dopravce může sám zpravovat strojvedoucího, můžeme jako dopravce ČD Cargo použít k tomuto zpravování rozkazu Pv? Muselo by dojít ke změně čl. 590 předpisu SŽDC (ČD) D2? Odpověď: Ano, je to možné. Změna čl. 590 nutná není, je věcí dopravce, jak tiskopisy, které si nakoupil, použije. Článek řeší jen zpravování, které je předpisem nařízeno výpravčímu.

102

článek porada 1221

02/10

1221 a 5/10 1164

1221 a 10/12 1164

1221

10/12

1221 a 11/02 1164

ČD D2 Otázka: V současném GVD je hodně nákladních vlaků brzděno I. způsobem. OSS nám přiděluje tyto trasy i přesto, že žádáme o vlak brzděný II. způsobem. Jak máme postupovat? Odpověď: Odbor jízdního řádu byl na toto upozorněn a přijal opatření, aby k podobným případům nedocházelo. Není-li však jiná možnost přidělení trasy a vlak není možno brzdit I. způsobem, musí být potřebná brzdící procenta určena buď podle jiného vhodného vlaku, nebo přímo při přidělení trasy. Otázka: V obou článcích je uvedeno, že na základě podkladů dodaných dopravcem může strojvedoucího zpravit písemným rozkazem i výpravčí. Jakým způsobem musí být podklady výpravčímu předány? Odpověď: Vždy prokazatelným způsobem. Tedy i telefonicky, bude-li rozhovor zaznamenáván záznamovým zařízením. Otázka: Může ČD Cargo, a.s. použít pro zpravení strojvedoucího rozkaz "V"? Je možné považovat za zpravení strojvedoucího o snížení rychlosti vlaku zápisem do Mezinárodní zprávy o brzdění do sl. 63, nebo musí strojvedoucí vždy dostat ještě i písemný rozkaz? Odpověď: Způsob zpravení si určuje dopravce sám. Podstatné je, že strojvedoucí je písemně a prokazatelně zpraven. Použití rozkazu V je proto možné, v případě použití mezinárodní zprávy o brzdění by se ale pravděpodobně nejednalo o prokazatelné zpravení pokud by však u někoho zůstala uložena podepsaná kopie, bylo by též přípustné. Otázka: Pokud dopravce u sestaveného vlaku zjistil dopravní hmotnost, překračující normativ hmotnosti, nebo není možno dosáhnout brzdících procent, stanovených jízdním řádem, lze pokračovat v další jízdě pouze se souhlasem provozního dispečera podle TJŘ jiného vhodného vlaku. V této souvislosti Vás žádám o stanovisko k článku 1221, jak postupovat, není-li vhodný vlak. Dopravce ČDC může předložit k požadavku o udělení souhlasu provozního dispečera změny v normativu hmotnosti, stanovené rychlosti, brzdících procentech a jízdních dobách vlaku. Odpověď: Pokud je nutno snížit rychlost vlaku z důvodu překročení normativu hmotnosti nebo nedostatku brzdících procent a v sešitovém jízdním řádu není žádný vhodný vlak, může dopravce zjistit nový normativ hmotnosti, stanovenou rychlost a potřebná brzdící procenta i z předpisu SŽDC (ČD) D2/1 a z předpisu pro provoz a obsluhu brzdových zařízení železničních kolejových vozidel. O novém normativu hmotnosti, stanovené rychlosti a potřebných brzdících procentech musí dopravce zpravit strojvedoucího. Otázka: „Na základě podkladů, dodaných dopravcem, může strojvedoucího zpravit i výpravčí, a to písemným rozkazem.“ Kdo je míněn tím dopravcem? Může to třeba být vozmistr, který při zkoušce brzdy zjistil, že skutečná brzdící % jsou nižší než předepsaná? Jakou formou musí dopravce poskytnout výpravčímu tyto podklady? Stačí ústně? Odpověď: dopravcem je míněn jakýkoliv zaměstnanec dopravce, který je k tomu oprávněn, tj. je k provádění této činnosti pověřen a je k ní odborně a zdravotně způsobilý (viz zápis z předpisové porady v Ostravici 25. a 26.5.2010). Podklady musí dopravce poskytnout výpravčímu vždy prokazatelným způsobem. Tedy i telefonicky, bude-li rozhovor zaznamenáván záznamovým zařízením.

103

článek porada 1260a) 5/10

1261 1266

09/09

ČD D2 Otázka: To, co platí pro „přepravní cestu“, platí současně i pro „dopravní cestu“? Odpověď: Přepravní cesta je cesta, po které je zásilka přepravována. Nejsou-li v instradaci mimořádné zásilky uvedeny objízdné nebo odklonové trasy, tak po nich zásilka nemůže být dopravována. Celá stať o mimořádných zásilkách bude co nejdřívě přepracována - podklady již URMIZA vypracovala. Otázka: Ze ŽST Třinec jsou nákladními vlaky dopravovány kolejnice o délce více než 36m. Ve vydané instradaci je nařízeno omezení rychlosti pouze „50/20“. a) nejedná se za strany URMIZy o porušení ustanovení čl.1266 s ohledem na to, že v ŽST Č. Těšín je dovolován vjezd (i vjezd na osobní nádraží) návěstí Volno (Výstraha) i do odbočky při nejvyšší traťové rychlosti 60km/h? Zaměstnanci URMIZy na telefonické upozornění na popsanou situaci nereagují s odkazem na nedostatek v předpisu b) nejedná se opravdu o nedostatek v předpisu s ohledem na přepravu jiných zásilek než dlouhých kolejnic s obdobným omezením rychlosti? Druhý odstavec článku 1266 se týká pouze kolejnic o délce více než 36m. Poznámka: Nelze v žádném případě souhlasit s tím aby dopravní opatření zajišťoval obsluhující zaměstnanec OOD konkrétní ŽST pouze na základě vydané podmínky 50/20. Vždyť ve stanici s rychlostní návěstní soustavou výpravčí mnohdy ani neví, že do odbočky je jízda dovolována návěstí Volno (Výstraha). O tratích s DOZ ani nemluvě. Odpověď: URMIZA oznamuje podmínky, za kterých je dovoleno mimořádnou zásilku k přepravě přijmout a podmínky pro jejich dopravu, všem stanicím na přepravní cestě mimořádné zásilky ve smyslu článku 1258, 1260, písmeno f) předpisu SŽDC (ČD) D2, u zásilek kolejnic o délce více než 36 metrů platí článek 1265 a 1266 předpisu SŽDC (ČD) D2. V uvedených článcích jsou povinnosti URMIZy ve vztahu k dopravním podmínkám přepravy.

104

článek porada 1261 a 5/10 1266

ČD D2 Otázka: Nadále jsou ze ŽST Třinec odesílány kolejnicové pásy delší než 36m a v instradaci vydávanou URMIZou není respektováno ustanovení druhého odstavce článku 1266 předpisu SŽDC (ČD) D2 (V ŽST Č.Těšín se může vjíždět i odjíždět vedlejším směrem na návěst Volno). Že se jedná o porušení tohoto ustanovení bylo konstatováno na poradě ve Sloupu v září 2009.

Nově, jako zkouška, byly odeslány kolejnicové pásy o délce 60m dokonce s omezením rychlosti „70/40“. Lze pouze instradačním telegramem měnit a porušovat ustanovení předpisu SŽDC (ČD) D2? Neustále je na to zaměstnanci OOD a ČD Cargo poukazováno, kdy bude sjednána náprava? Odpověď: Těchto stanic je více a jejich počet roste. Navíc omezení rychlosti za lomítkem se netýká jen kolejnic, ale i ostatních mimořádných zásilek, především s PLM (např. Rychlost N/20 km/h). Omezení rychlosti za lomítkem (20 km/h nebo jiné) je pozůstatek dřívějších předpisů a platilo především pro jízdy přes výhybky s rychlostí 40 km/h a nižší, kterou nařizovala návěst hlavního návěstidla, nebo byla tato rychlost ve stanici nařízena. Omezení rychlosti pro tyto případy platí i nadále. Modernizací tratí, výhybek a zvětšováním poloměrů oblouků výhybek dochází nejen ke zvyšování rychlosti při jízdě vedlejším směrem, ale i k plynulejší jízdě, což samo o sobě eliminuje vliv odstředivé síly i bočních nárazů. Z tohoto důvodu není nutné předpisem omezovat rychlost zásilky s PLM (kolejnice) při jízdách přes výhybky umožňující rychlost 50 km/h a vyšší. Pokud bude nutno u některé mimořádné zásilky omezit jízdu vedlejším směrem i v těchto případech, stanoví URMIZA konkrétní omezení pro konkrétní stanice a koleje ve svém opatření. Citovaná DPS je nyní bezpředmětná. Jednalo se jen o jediný případ, kdy URMIZA umožnila dopravci ČD Cargo zkušební jízdu kolejnic, při které byly měřeny boční nárazy a posuvy kolejnic. Protože se vznesla vlna kritiky na toto povolení, nebyly další zkušební jízdy kolejnic URMIZOU povoleny. Na základě výše uvedeného, navrhuji v předpise SŽDC (ČD) D2 texty týkající se kolejnic odstranit bez náhrady a celou stať „Doprava mimořádných zásilek“ upravit. Nejrychlejším řešením problému by bylo vydat dočasné opatření, které by sporné články zrušilo nebo upravilo. 1265

3/03

Otázka: lze použít ustanovení článku pro zpravení strojvedoucího o omezení rychlosti (ve tvaru zápisu 60/30), které nařídil vozmistr u dlouhodobě odstavených vozidel? Odpověď: vzhledem k tomu, že se nejedná o mimořádnou zásilku, není možné použít zpravení podle čl. 1265 ČD D2. Výpravčí proto musí v písemném rozkaze omezení rychlosti zapsat bez zlomku. Např.: „Z Kolína do Chocně nepřekročte rychlost 60 km/h. Při jízdě přes výhybky jiným než přímým směrem nepřekročte rychlost 30 km/h.“

105

článek porada 1265

11/03

1266 a 5/10 1261

ČD D2 Otázka: co se přesně rozumí pojmem ”vjezdová (odjezdová)” rychlost ve smyslu čl. 1265? Jedná se o traťovou rychlost nebo se za vjezdovou (odjezdovou) rychlost považuje i pomalá jízda? Odpověď: pojmem vjezdová (odjezdová) rychlost se rozumí i případná pomalá jízda – v některých případech se totiž při vypnutí zab. zařízení může umístit pomalá jízda 40 km/h přes celou stanici a jízda na všechny koleje (i vedlejším směrem) se dovoluje jednosvětlovou návěstí. Sice je obvyklejší, že se v takovém případě naopak dovoluje jízda i na kolej v přímém směru dvousvětlovou návěstí nebo PN (a tedy bez pomalé jízdy), ale první postup nelze vyloučit. Otázka: Nadále jsou ze ŽST Třinec odesílány kolejnicové pásy delší než 36m a v instradaci vydávanou URMIZou není respektováno ustanovení druhého odstavce článku 1266 předpisu SŽDC (ČD) D2 (V ŽST Č.Těšín se může vjíždět i odjíždět vedlejším směrem na návěst Volno). Že se jedná o porušení tohoto ustanovení bylo konstatováno na poradě ve Sloupu v září 2009.

Nově, jako zkouška, byly odeslány kolejnicové pásy o délce 60m dokonce s omezením rychlosti „70/40“. Lze pouze instradačním telegramem měnit a porušovat ustanovení předpisu SŽDC (ČD) D2? Neustále je na to zaměstnanci OOD a ČD Cargo poukazováno, kdy bude sjednána náprava? Odpověď: Těchto stanic je více a jejich počet roste. Navíc omezení rychlosti za lomítkem se netýká jen kolejnic, ale i ostatních mimořádných zásilek, především s PLM (např. Rychlost N/20 km/h). Omezení rychlosti za lomítkem (20 km/h nebo jiné) je pozůstatek dřívějších předpisů a platilo především pro jízdy přes výhybky s rychlostí 40 km/h a nižší, kterou nařizovala návěst hlavního návěstidla, nebo byla tato rychlost ve stanici nařízena. Omezení rychlosti pro tyto případy platí i nadále. Modernizací tratí, výhybek a zvětšováním poloměrů oblouků výhybek dochází nejen ke zvyšování rychlosti při jízdě vedlejším směrem, ale i k plynulejší jízdě, což samo o sobě eliminuje vliv odstředivé síly i bočních nárazů. Z tohoto důvodu není nutné předpisem omezovat rychlost zásilky s PLM (kolejnice) při jízdách přes výhybky umožňující rychlost 50 km/h a vyšší. Pokud bude nutno u některé mimořádné zásilky omezit jízdu vedlejším směrem i v těchto případech, stanoví URMIZA konkrétní omezení pro konkrétní stanice a koleje ve svém opatření. Citovaná DPS je nyní bezpředmětná. Jednalo se jen o jediný případ, kdy URMIZA umožnila dopravci ČD Cargo zkušební jízdu kolejnic, při které byly měřeny boční nárazy a posuvy kolejnic. Protože se vznesla vlna kritiky na toto povolení, nebyly další zkušební jízdy kolejnic URMIZOU povoleny. Na základě výše uvedeného, navrhuji v předpise SŽDC (ČD) D2 texty týkající se kolejnic odstranit bez náhrady a celou stať „Doprava mimořádných zásilek“ upravit. Nejrychlejším řešením problému by bylo vydat dočasné opatření, které by sporné články zrušilo nebo upravilo.

106

článek porada 1302 a 11/02 496

1303

11/01

bod c), 616

1306 a 11/02 1319

ČD D2 Otázka: prosím o rozsouzení sporu mezi výpravčími a strojvedoucími v případech, kdy při odjezdu vlaku po přímé výpravě výpravčím nevidí strojvedoucí na odjezdové návěstidlo. Jako strojvedoucí jsme názoru, že pokud nevidím na odjezdové návěstidlo, tak jedu tak, abych před ním případně zastavil. Ovšem když jsem pro toto své tvrzení hledal oporu v předpise, nějak jsem se nedopídil, spíše jsem byl zviklán. Je jasné dle článku 1302 předpisu (SŽDC) ČD D2, že se nesmím rozjet na více jak 40 (respektive 30) km/h dle možného indikátoru či PN. Ale pokud nebude v technických možnostech zastavit (smýkání kol při neadhezním počasí) a dojde k projetí návěstidla, neměl by být strojvedoucí viněn, neboť byl řádně vypraven (výpravkou či ústně) a protože dle článku 496 předpisu (SŽDC) ČD D2 „…Výpravčí smí vlak vypravit, až když jsou splněny všechny předepsané úkony před jeho odjezdem…“. Předpokládám, že předepsaný úkon je postavení návěstidla na návěst dovolující jízdu. Kolegové uváděli i příklad (Ústí nad Labem) kdy strojvedoucí odjel proti Stůj. Špatně bylo vidět na návěstidlo, stál těsně u něho a výpravčí ho vypravil a vina za MU byla rozdělena 70/30. Ano, strojvedoucí pochybil (bylo jeho povinností se přesvědčit o návěsti návěstidla), ale výpravčí nesměl dát návěst Odjezd (dle výše uvedeného článku). Jak je možné, že vina není 50/50? Mohl byste prosím toto trochu osvětlit? Odpověď: pokud výpravčí vypraví vlak výpravkou, odpovídá za postavení vlakové cesty on. Proto je v čl. 1302 SŽDC (ČD) D2 stanoveno, že strojvedoucí musí očekávat na odjezdovém návěstidle (pokud ho nevidí) nejpovážlivější návěst dovolující jízdu (tj. jak správně uvádíte, rychlost 40 nebo 30 km/h). Při výpravě výpravkou by nemělo dojít k situaci, že odjezdové návěstidlo nebude dovolovat jízdu, nařizovat proto strojvedoucímu, že musí očekávat návěst Stůj, by bylo zbytečné (samozřejmě ale může dojít k nepředpokládané změně návěstního znaku z důvodu poruchy apod. – vlaková cesta však v takovém případě zůstává zajištěná, takže případným projetím návěstidla nemůže dojít k ohrožení bezpečnosti). V jiné situaci je strojvedoucí, který ve stanici, kde se provádí výprava vlaků s přepravou cestujících hlavním návěstidlem (dle čl. 505 – černá tečka) „popotahuje“ k odjezdovému návěstidlu. V takovém případě strojvedoucímu nebylo žádným způsobem sděleno, že je odjezd dovolen. Proto je tato situace předpisem řešena odlišně a strojvedoucí musí očekávat návěst Stůj. K Vámi uváděnému příkladu z Ústí n. L. Vám ale nemohu nic říci. Konkrétní podíl viny stanovuje ten, kdo vydává vyhodnocení mimořádné události. Otázka: je-li vlak zpraven o jízdě po nesprávné koleji a výluka se nekoná, je nutno tento rozkaz zrušit? Otázka: ano, pokud se tak nestane, musí strojvedoucí podle čl. 1303 ČD D2 (2. změna) zastavit. Otázka: vlak o síle vlakového doprovodu 0/0-S se nachází na trati, kde došlo k MU nebo nemůže pokračovat v další jízdě pro závadu na hnacím vozidle. Jakým způsobem strojvedoucí nahlásí MU, nebo požádá o pomocnou lokomotivu, nenachází-li se na trati traťový telefon? Odpověď: pro nahlášení MU nebo žádost o pomocnou lokomotivu lze využít traťový radiový systém (TRS) nebo i mobilní telefon.

107

článek porada 1308

5/04

a 890 D1

1317

3/02

a 508

1317

5/03

a 813

1319 a 11/02 1306

1320

9/04

1322

4/05

ČD D2 Otázka: je možno použít návěst Stůj, zastavte všemi prostředky ke krytí náhle vzniklého nesjízdného místa na širé trati ? Odpověď: ano. Zpozoruje-li strojvedoucí při jízdě vlaku na vícekolejné trati, že by mohl být ohrožen jiný vlak, podle čl. 1308 ČD D2 musí ihned rozsvítit jedno přední červené světlo na hnacím vozidle, ostatní světla na tomto čele zhasnout a co nejrychleji zpravit výpravčího ... . Není-li možné vyrozumět výpravčího ..., musí strojvedoucí ... učinit bezodkladná opatření ke krytí nesjízdného místa ve smyslu předpisu ČD D1( čl. 890). Otázka: zastaví-li vlak s přepravou cestujících ve stanici v prostoru pro výstup a nástup cestujících, musí být vždy vypraven, zastaví-li však takový vlak mimořádně v zastávce na širé trati, nemusí být vypraven a pokračuje v další jízdě, jakmile pomine důvod zastavení? Odpověď: platí dle čl. 1317 ČD D2 Otázka: jestliže na tratích s AB (příp. i AH bez oddílových návěstidel) nebude v odevzdávce dopravní služby výpravčího vyplňován údaj ”Nedošly odhlášky” – jak se nastupující výpravčí dozví, že má konat k nedojetému vlaku do sousední dopravny dané povinnosti (viz ČD D2, čl. 813 a 1317)? Odpověď: stejně jako by k tomu došlo v jinou dobu - po dotazu nebo žádosti výpravčího přední stanice, podle trvalého svícení kontrolky ”obsazení tratě” apod. Otázka: vlak o síle vlakového doprovodu 0/0-S se nachází na trati, kde došlo k MU nebo nemůže pokračovat v další jízdě pro závadu na hnacím vozidle. Jakým způsobem strojvedoucí nahlásí MU, nebo požádá o pomocnou lokomotivu, nenachází-li se na trati traťový telefon? Odpověď: pro nahlášení MU nebo žádost o pomocnou lokomotivu lze využít traťový radiový systém (TRS) nebo i mobilní telefon. Otázka: jaký je způsob dokumentace předvídaného odjezdu ve smyslu čl. 1320 ČD D2 po mimořádném zastavení, zejména v dopravním deníku? Je nutno původní odvolat (vlak/PMD neminul stanoviště)? Obdoba u pomocné jízdy PMD. Odpověď: předvídaný odjezd výpravčí neodvolává – odjezd vlaku byl uskutečněn. Výpravčí, který dá svolení k odjezdu vlaku z trati, zpraví nejprve všechna traťová stanoviště, jichž se jízda vlaku týká - předpis nenařizuje v tomto případě dát předvídaný odjezd. Po zpravení dá výpravčí strojvedoucímu svolení k jízdě. Zpravení mohou zaměstnanci dokumentovat ve sloupci „Poznámky“ vedené dopravní dokumentace nebo v telefonním zápisníku - předpis to neurčuje. Otázka: – co má strojvedoucí dělat v případě, že je zpraven údajem ve Zprávě o brzdění a vlaku o tom, že ve vlaku je řazena zásilka nebezpečných věcí dle RID a dojde v nepřehledné situaci (mlha, déšť, tma, konfigurace terénu) k zastavení vlaku z důvodu úniku vzduchu z hlavního potrubí? Jak interpretovat „…všechna dostupná opatření…“? Co když se tam nadýchá? Můžeme ho tam vůbec poslat? Nebo počkáme na HZS, kteří se svým vybavením zjistí vyvěšené brzdové spojky? Odpověď: v tomto případě nejsou strojvedoucímu dostupná žádná opatření ke zjištění příčiny zastavení vlaku, protože údaj o zásilce RID mu v tom brání. Musí však splnit ohlašovací povinnost dle předpisů ČD D2, ČD D17 a Opatření k přepravě nebezpečných věcí s vysokým potenciálem nebezpečnosti - Bezpečnostní plán Českých drah, akciová společnost (čj. 62 044/2004-O30 ze dne 22.2.2005).

108

článek porada 1324

5/10

1332

3/02

1334

05/09

1340

5/02

1341

10/12

ČD D2 Otázka: V poslední větě prvního odstavce je uvedeno „….smí vlak pokračovat v další jízdě podle rozhledových poměrů k následujícímu hlavnímu návěstidlu; od tohoto návěstidla dále podle jeho návěstního znaku.“ Nemělo by být správně uvedeno „…k následujícímu hlavnímu návěstidlu ohraničujícímu prostorový oddíl (oddílové, vjezdové); ...“, vždyť následujícím hlavním návěstidlem může být návěstidlo krycí? Konkrétně: Skrochovice – Opava západ. Mezistaniční úsek je oddílovým návěstidlem hlásky Holasovice rozdělen na dva prostorové oddíly a v uvedeném směru jízdy je za oddílovým návěstidlem krycí návěstidlo, kryjící odbočnou výhybku vlečky Palhanec. Odpověď: Ano, jedná se o chybu, která bude při vhodné příležitosti opravena. Otázka: může být v TTP nařízeno, že strojvedoucí musí ohlásit, že vlak vjel do stanice celý a že uvolnil zadní námezník? Odpověď: ano, může. Musí být však splněno ustanovení, že má možnost tento stav zjistit z hnacího vozidla. V žádném případě nesmí být strojvedoucí nucen opustit hnací vozidlo za účelem zjištění konce vlaku. Otázka: Článek 1334 předpisu SŽDC (ČD) D2 stanoví: „Po zastavení vlaku musí strojvedoucí, popř. členové obsluhy vlaku, upozornit výpravčího na všechny okolnosti, které mají nebo mohou mít vliv na další jízdu vlaku. Výpravčího je nutné upozornit, bude-li třeba prodloužit pravidelný pobyt ve stanici. Stejnou povinnost má i výpravčí k doprovodu vlaku …..“. Musí výpravčí ve stanici s výpravou vlaků dle článku 505 předpisu SŽDC (ČD) D2 v případě, že vlak nemusí zůstat stát v prostoru pro nástup a výstup cestujících, upozornit doprovod vlaku na okolnost, že odjezdové návěstidlo zakazuje jízdu, protože tato okolnost má vliv na další jízdu vlaku? Odpověď: Na to, že odjezdové návěstidlo zakazuje jízdu, upozornil výpravčí strojvedoucího pokynem, daným přímo [zabezpečovacím zařízením - nepřenosným návěstidlem, tj. návěstí předchozího (vjezdového, cestového) návěstidla], viz příloha 6 k předpisu SŽDC (ČD) D1, obr. „Význam a použití pojmů“. Výpravčí proto nemá povinnost na tuto skutečnost strojvedoucího upozorňovat ještě jiným způsobem. Otázka: ve smyslu tohoto čl. nelze využít toho, že strojvedoucímu bude doručen písemný rozkaz (např. při návratu vlaku, který je čelem za obvodem stanice, ale zadní část je v obvodu stanice), musí být tedy vždy sepsán rozkaz Pv? Odpověď: ano, musí být sepsán rozkaz Pv. Dotaz je námětem na změnu ustanovení. Otázka: V předpise SŽDC (ČD) D2 čl. 1341 je mimo jiné uvedeno: Na prvním sunutém voze, který musí být vybaven správně účinkující tlakovou nebo ruční brzdou, musí zaujmout stanoviště odborně způsobilý zaměstnanec. Mám zaměstnance, který sice má zkoušku posunová četa, ale nemá v daném úseku znalost traťových poměrů. Můžu ho pro nepředvídaný návrat vlaku ze širé trati použít? Odpověď: Odborně způsobilý zaměstnanec podle tohoto článku musí umět dávat strojvedoucímu pokyny k jízdě (ručními návěstmi nebo radiostanicí). Znalost traťových poměrů není nutná.

109

článek porada 1343

9/03

1372

05/09

ČD D2 Otázka: tento článek uvádí, že při nepředpokládaném návratu vlaku z trati je zpráva o dojezdu PMD považována za odhlášku za vlakem. Má ji výpravčí stanice, do které se vlak vracel, zapsat do sl. 16 dopravního deníku do spodní poloviny dvouřádku jako došlou odhlášku, přestože ji sám dává? Odpověď: výpravčí a případně i strážníci oddílu, kteří tuto odhlášku nemohou zapsat do příslušného sloupce dopravní dokumentace, ji mohou zapsat do sloupce "Poznámka". Otázka: Musí mít u sunutých vlaků první sunutý vůz rukojeť záchranné brzdy? Odpověď: Ano, nelze připustit nedodržování článku 1372 předpisu SŽDC (ČD) D2.

110

článek porada 1372

09/09

ČD D2 Otázka: V září 2009 se bude konat výluka části traťové koleje v úseku Adamov Brno-Maloměřice, při které bude provedena výluka traťové koleje jen v úseku zastávka Bílovice nad Svitavou – Maloměřice St. 6. Do zastávky Bílovice nad Svitavou bude možno zajíždět s vlaky po první traťové koleji a poté zpět do Adamova. Problém spočívá v tom, že výluka napětí trakčního vedení bude i na zastávce Bílovice nad Svitavou, a to ještě asi tři kilometry za ní směrem na Adamov. Naše opatření v osobní dopravě spočívá v tom, že v Adamově bude zavěšeno vozidlo nezávislé trakce na přípřež, které vlak do zastávky Bílovice dotáhne. Po asi dvaceti minutách pobytu toto vozidlo vlak vysune pod trolej s napětím a ten bude pokračovat zpět do Adamova. Spor spočívá ve způsobu vysunutí ze zastávky Bílovice. Lokomotiváři tvrdí, že pokud bude nezávislá lokomotiva zapojena k jednotce (budou použity jednotky řady 560) na napájecí (žluté) potrubí a obsazeno místo strojvedoucího v čele vlaku, není důvod přijímat nějaká opatření, neb strojvedoucí v čele vlaku může případně soupravu zabrzdit. Z technologických důvodů nelze zařadit vozidlo z Adamova na postrk, aby poté vlak ze zastávky Bílovice nad Svitavou jednoduše vytáhnul. Protože takovýchto výluk je plánováno více a podobné probíhaly již v minulosti bez nutnosti vlaky sunout, hodně nám záleží na tom, jak se má správně postupovat. Pokud by vlak byl brán jako sunutý, způsobuje to řadu problémů, nejen v značném prodloužení jízdní doby, ale i v používání volné frekvence pro sunutí, vlaková dokumentace apod. Otázka zní, o jakou jízdu se ze zastávky Bílovice nad Svitavou do ŽST Adamov jedná. Odpověď: Tato Vámi popisovaná situace není žádnými předpisy řešena. Po technické stránce není žádný důvod na omezování rychlosti sunutých vlaků; příkladem mohou být vratné soupravy s řídícím vozem v čele vlaku. Důvodem ke snížení rychlosti sunutých vlaků (i posunových dílů) je pouze bezpečnost - jednak zohlednění časové prodlevy mezi okamžikem, kdy zaměstnanec v čele vlaku spatří návěst nebo překážku a okamžikem, kdy strojvedoucí hnacího vozidla na předanou informaci zareaguje, jednak potřeba získat dostatečný časový prostor pro případné zjištění, že komunikace mezi těmito zaměstnanci je přerušena a pro následné použití záchranné brzdy zaměstnancem v čele vlaku. Pokud je v čele vlaku hnací vozidlo, které sice nevyvíjí tažnou sílu, ale je z něho plně ovládána průběžná brzda vlaku, jeho strojvedoucí může na situaci před vlakem okamžitě reagovat; žádnou časovou prodlevu není nutno zohledňovat. Takový stav je možno považovat za jízdu vlaku se zavěšeným postrkem žádným předpisem není zakázáno, aby v místě, kde není zapotřebí tažné síly obou hnacích vozidel, přestalo hnací vozidlo v čele vlaku vyvíjet tažnou sílu a vlak byl pouze sunut postrkem, a ani žádným předpisem není v takových případech nařízeno snížit rychlost na 30 km/h. Nakonec i pokud vlak elektrické trakce projíždí vypnutý úsek trakčního vedení setrvačností se staženými sběrači (a nejvyšší dovolenou rychlostí), jedná se z hlediska bezpečnosti o naprosto stejnou situaci - strojvedoucí může vlak pouze zabrzdit, hnací vozidlo nevyvíjí při jízdě žádnou tažnou sílu; způsob, jakým je vlak udržován v pohybu (vlastní setrvačností nebo jiným hnacím vozidlem) nemá na bezpečnost jízdy vliv. Z výše uvedených důvodů lze tedy jízdu vlaku během Vámi popsané výluky považovat za jízdu vlaku se zavěšeným postrkem, samozřejmě za podmínky, že celá souprava včetně hnacího vozidla nezávislé trakce bude, kromě brzdového potrubí, propojena i napájecím (žlutým) potrubím.

111

článek porada 1382

1392

1413

1419

1430 a 6 D1

ČD D2

Otázka: V ŽST Cheb došlo k situaci, že strojvedoucí zastavil s vlakem osobní dopravy a ptal se výpravčího na další dispozice. Výpravčí řekl, že to není jeho věc, strojvedoucí začal vyvěšovat lokomotivu a přitom na soupravu vlaku najela zezadu posunovací lokomotiva, čímž došlo k ohrožení bezpečnosti strojvedoucího mezi lokomotivou a vozem. Kdo je zodpovědný za tuto situaci? Odpověď: Podrobné a přesné technologické postupy práce s osobními vozy musí být řešeny v příloze 26 SŘ (obsluha souprav vozidel vlaků osobní dopravy – ZPD, část B), která měla být zpracována ze strany DKV dle pokynů O 16 ke zpracování ZPD č.j. 1784/2008-O16/7 nejpozději do 12.12.2008. Otázka: dle druhého odstavce, musí mít Lv vlaky uvedené v tabelárním 3/02 jízdním řádu ve sloupci ”Zvláštní opatření” shodné údaje s Lv vlaky, které jsou uvedeny v tabulce 5 SJŘ? Odpověď: všechny lokomotivní vlaky bez ohledu na to, zda mají zpracovány tabelární jízdní řády nebo jsou uvedeny v tabulce 5 SJŘ, musí mít ve sloupci ”Zvláštní opatření” stejné údaje. 60656/01 Zjistí-li člen doprovodu vlaku, že došlo ke stržení záchranné brzdy, k napadení nebo okradení osob ve vlaku, sdělí to výpravčímu podle článku 1413 ČD D2 a PČR (přímo nebo prostřednictvím výpravčího podle článku 1416 ČD D2) 02/10 Otázka: Kdo smí nahlásit výpravčímu sjízdnost koleje po odstranění překážky, např. spadlého stromu? Stačí velitel hasičů, byl-li strom odstraněn z průjezdního průřezu bez vyloučení koleje? Odpověď: K tomu je oprávněn pouze odborně způsobilý zaměstnanec SDC. Otázka: jak zjistí výpravčí, zda osová vzdálenost sousedících kolejí při 5/04 souběhu dvou a více kolejí různých tratí nebo v záhlaví dopraven není větší než 10 metrů? Jedná se o jízdy PLM po sousedních kolejích nebo při MU. Odpověď: výpravčí se to nedozví nikde, tento údaj však ale nepotřebuje znát. Na přepravu mimořádných zásilek jsou vydávány dvě dálnopisné zprávy – jedna obsahuje přepravní podmínky (způsob odbavení, rozměry, případné souhlasy cizích železnic apod.), ve druhé jsou dopravní podmínky. V dopravních podmínkách MZ jsou vždy uváděny konkrétní mezistaniční úseky, ve kterých se zásilka s PLM nesmí setkat s jiným vlakem nebo s PLM, i když jsou vzhledem ke zpracování počítačovým programem v univerzální textové podobě („Střelice – Odb. St. silnice: na dvou- a vícekolejné trati a na souběhu tratí nesmí potkat …“ apod., přestože se v tomto případě jedná jednoznačně o dvoukolejnou trať, nikoliv o trať vícekolejnou ani o souběh tratí). I když není souběh kolejí v celém mezistaničním úseku, nepotřebuje výpravčí znát jeho přesné místo (tj. např. v km … – km … ); pro zajištění bezpečnosti musí stejně vyčkat s jízdou po sousední koleji až po odhlášce za prvním vlakem. Stejně tak při vzniku MU nepotřebuje výpravčí vědět, zda osová vzdálenost dvou kolejí je menší nebo větší než 10 m. Musí vždy jednat „podle nejlepšího vědomí“, někdy může dojít při vykolejení vozidel k jejich převrácení i do vzdálenosti daleko větší než 10 m od osy koleje. 02/09

112

článek porada

ČD D2

Otázka: před orkánem Kyrill byl vydán příkaz ústředního dispečera o zpravování strojvedoucích o opatrné jízdě z důvodu padajících stromů. Měl takový postup oporu v předpisech? Odpověď: výše uvedený postup nemá žádnou oporu v předpisech, mimořádné povětrnostní podmínky řeší článek 1440 předpisu ČD D2. V navrženém novém předpisu ČD D1 budou opatření, jak se mají strojvedoucí chovat při mimořádných povětrnostních podmínkách, ještě více konkretizována. 1440 01/06 Otázka: - je často diskutován problém sjízdnosti a nesjízdnosti tratě. O nesjízdnosti tratě hovoří i čl. 1440 předpisu D2, ale je zřejmě vztažen k přírodním pohromám, kdy dojde např. k přerušení či zavalení tratě. Strojvedoucí se ptají, kdy lze prohlásit trať za nesjízdnou a kdo to může rozhodnout (může to být strojvedoucí, který v daném úseku uvázl ?) A jak v takovém případě postupovat? Konkrétní příklad: strojvedoucí jel s vlakem z Libiny do Troubelic a oznámil výpravčímu, že měl problémy se zastavením v zastávce z důvodu smýkání kol a stejné problémy při provozním brzdění. Vyslovil názor, že trať je nesjízdná, výpravčí ale přesto na trať vypravil další vlak (proti kopci, ale od Libiny je naopak klesání). Výpravčí ani neinformoval strojvedoucího o snížených adhesních podmínkách!!! Odpověď: tento dotaz byl konzultován s pověřeným zaměstnancem O12 – smýkání kol není důvodem k znesjízdnění trati dle uvedeného článku. Snížení adhezních podmínek musí strojvedoucí předpokládat vzhledem k povětrnostní situaci. Výpravčí není schopen vyhodnotit, zda ke snížení adhezních podmínek došlo a tedy ani strojvedoucího o tomto informovat. 1445 10/02 Otázka: kde zjistíme, která HV mají zaručenou součinnost s kolejovými obvody? Odpověď: dle O12 všechna hnací vozidla ČD ČSN 34 2613 splňují. 60656/01 Pokud je ve stanici bez odjezdových návěstidel výluka služby výpravčího, 1451 postupuje se podle poslední věty tohoto článku i v případě, že za výluky služby výpravčího jede zpožděný nebo s náskokem jedoucí vlak (který dle jízdního řádu má jet v době, kdy je zde výpravčí ve službě) Otázka: musí být ve stanici bez odjezdových návěstidel při trvalé výluce 1451 5/03 služby výpravčího (24 hodin) všechny vlaky pravidelně zastavující, pokud je stanice obsazena staničním dozorcem? Odpověď: dodržení této podmínky není nutné u vlaků, jedoucích za výluky služby výpravčího. Případné obsazení stanice jiným zaměstnancem nemá na toto vliv. Otázka: - jaký bude postup při zpravení vlaku rozkazem Op, pokud je 1451 6/05 ve stanicí, kde vlak podle GVD naposledy zastavuje, stanice bez vztahu odjezdových návěstidel, kde vlak zastavuje jen z dopravních důvodů? k čl. 611 Musí tedy v této stanici z důvodu zpravení zastavit? Odpověď: Výpravčí si zjistí, kde vlak skutečně naposledy zastaví. Není tedy nutné, aby vlak zastavil v takové stanici jen z důvodu zpravení (přestože by jinak mohl projet). 1440

04/07

113

článek porada 1455

5/03

1455

9/04

ve vztahu k čl. 177

1455

05/09

ČD D2 Otázka: nařizuje první věta tohoto článku jízdu vlaku rychlostí 30 km/h i v případě, kdy hlavní návěstidlo není označeno indikátorovou tabulkou 3? Zpracovateli podkladů pro tvorbu SJŘ byl dán požadavek na zrušení ustanovení nařizujícího uvádění značky 3> u všech vlaků v dané stanici, tj. i těch, u kterých k omezení rychlosti vzhledem k pojížděným výhybkám nedochází. Navrhuji úpravu, aby se v TJŘ uváděla značka 3> jen u vlaků, jichž se snížení rychlosti týká. Odpověď: Značka 3> v TJŘ platí vždy, bez ohledu na označení návěstidla indikátorovou tabulkou. Snahou O11 je, aby všechna návěstidla, u kterých to přichází v úvahu, byla indikátorovou tabulkou označena. Potom by bylo možno ustanovení čl. 1455 ČD D2 zrušit. V současné době ale není možno souhlasit s návrhem uvádět značku jen u vlaků, jichž se týká. Vlak může být zaveden pod jakýmkoliv číslem, a pak by výpravčí musel mít povinnost nedovolit jízdu vlaků určitých čísel na některou kolej, což by přinášelo větší problémy než uvádění značky 3> u všech vlaků. Otázka: je tímto ustanovením nařízeno snížení rychlosti bez ohledu na umístění indikátorových tabulek nebo indikátorů? Odpověď: v podstatě ano. Strojvedoucí nemusí vědět, zda ve stanici indikátorové tabulky nebo indikátory jsou, či zda je snížení rychlosti uvedeno pouze značkou 3> v TJŘ. Zná-li však strojvedoucí místní poměry a ví, že ve stanici indikátorové tabulky nebo indikátory jsou umístěny, nemusí při jízdě kolem jiného návěstidla rychlost 30 km/h dodržet. V novelizovaném předpisu ČD D2 bude již tato problematika řešena jinak. Otázka: V článku 1455 je uváděna vjezdová a odjezdová rychlost vlaku. Je tím pádem omezeno i provádění posunu v těchto stanicích na dodržování rychlosti při posunu jiným než přímým směrem na 30 km/hod? Odpověď: Ve stanicích, kde je podle čl. 1455 SŽDC (ČD) D2 uvedena v TJŘ značka 3>, je vjezdová (odjezdová) rychlost 30 km/h pouze v obvodu výhybek. Na staniční koleji (za obvodem výhybek) platí rychlost, stanovená hlavním návěstidlem, tedy 40 km/h.

114

článek porada

ČD D2

Otázka: Ve stanici Hodonín máme ve všech SJŘ uvedenu značku 3>. Vzhledem k tomu, že vlaková cesta vlaků na/z příslušných kolejí přes předmětné výhybky je návěstěna hlavním návěstidlem s indikátorem s číslicí 3, ptám se, zdali je možné v tabelárech všech SJŘ značku 3> zrušit? Významně by to prospělo jízdě vlaků po hlavní trati, které při jízdě do odbočky (např. při předjíždění) zbytečně snižují rychlost na 30 km/hod, i když vlaková cesta s předmětnými kolejemi nemá nic společného. Pokud by tam jely, svítil by na návěstidle příslušný indikátor s číslicí 3. Odpověď: Problematika je řešena druhým odstavcem článku 1455 předpisu SŽDC (ČD) D2: Značka 3> u těch stanic, kde je hlavním návěstidlem návěstěno snížení rychlosti na 30 km/h podle předpisu SŽDC (ČD) D1, platí jen při jízdě na PN (RPN). Z důvodu možné jízdy na PN tedy není v SJŘ možné značku 3> zrušit. Na základě článku 1455 však není důvod, aby strojvedoucí snižovali rychlost na 30 km/h při jízdě na jiné koleje. Protože ale chápu, že strojvedoucí EC, který v Hodoníně nikdy nejel po 7.-11. koleji (aby viděl svítit indikátor), nemůže vědět, zda v Hodoníně je nebo není snížení rychlosti návěstěno, pomohla by malá poznámka v tab. 3 SJŘ (nebo v TTP): "V ŽST Hodonín je snížení rychlosti na 30 km/h návěstěno hlavními návěstidly podle předpisu SŽDC (ČD) D1. Podle čl. 1455 předpisu SŽDC (ČD) D2 proto značka 3> platí jen při jízdě na PN." Obdobné řešení je samozřejmě možné i v jiných stanicích, kde je snížení rychlosti návěstěno. příl. 1 60656/01 Za pracoviště např. vedoucího posunu je možno považovat i dopravní kancelář, ve které může mít společnou sbírku předpisů s výpravčím Otázka: seznam předpisů a pomůcek na pracovišti – musí být příl. 1 3/02 v přechodové stanici MPU? Odpověď: předpis ČD D2 v zásadě neřeší styk s cizími železnicemi. Musí být řešeno případ od případu. příl. 2 11/04 Otázka: vybavení pracoviště výpravčího ve smyslu ČD D2 na a3 neobsazené dálkově řízené dopravně s kolejovým rozvětvením. Může být rozsah pomůcek pro výkon služby dle příl. 20 SŘ nulový? Odpověď: ZDD určí takové vybavení, jež je podle místních podmínek nutné pro případ obsazení výpravčím, tedy minimálně pomůcky GVD (list GVD, SJŘ a Seznam vlaků pro staniční zaměstnance). Je však nutné dodržovat zásadu, že budou-li na pracovišti předpisy ČD D1, ČD D2 apod., je nutné tam mít i sbírku rozkazů DV. Otázka: Kdy bude vydána změna přílohy č. 2 předpisu SŽDC D2 - rozsah příloha 5/10 č. 2 sbírky předpisů na pracovišti výpravčích? Odpověď: Zatím se o změně neuvažuje, nebyl dán žádný podnět. Otázka: musí být ZDD uložena na pracovišti každého výpravčího nebo lze příl. 3 1/02 3/02 jen u vedoucího směny tam, kde je ve směně více výpravčích? Odpověď: kde je uložena sbírka předpisů, tam musí být uložena i příslušná ZDD. 1455

10/12

115

článek porada příloha

05/09

č. 3

příl.3

10/02

příl.3

02/10

příl.19

5/03

a 610

příloha 10/08 19

ČD D2 Otázka: Přednosta PO může rozhodnout, které předpisy a pomůcky mohou mít zaměstnanci jen v elektronické podobě. Vzhledem k nejednotné situaci na stanicích žádám o vysvětlení, které pomůcky ano a které ne, případně stačí-li odkaz na server. Jedná se o tyto předpisy a pomůcky: Tabulka traťových poměrů, Sešitový jízdní řád včetně jeho změn, Čekací doby, Evidence dočasných změn stavebně technických parametrů dráhy (Záznamník pomalých jízd), Evidence depeší. Tyto pomůcky jsou instalovány na počítač s aplikací Dopravní deník. Je to v souladu s opatřením čj. 541/2009-O11 Souběh provozních aplikací na PC? Je nutno uvádět v příloze 20 postup při poruše počítače? Odpověď: Je plně v kompetenci přednosty PO, které předpisy a pomůcky budou na prpracovištích jen v elektronické podobě a jak bude řešit případnou poruchu výpočetní techniky. Otázka: není v souladu bod 19 přílohy č. 3 (přehled pomalých jízd) a bod 3 přílohy č. 26 (evidence pomalých jízd …). Odpověď: ano, je to tak. Přílohy budou upraveny další změnou. Otázka: Příloha 3 předpisu SŽDC (ČD) D2 stanovuje, že přednosta PO může rozhodnout, které předpisy a pomůcky mohou mít zaměstnanci jen v elektronické podobě. Ve výnosech SŽDC k předpisům SŽDC (ČD) řady D a Z je uváděno, že je nutno číslo výnosu zapsat do záznamu o změnách a u dotčených článků nebo příloh předpisů. To však lze provést jen u předpisů v tištěné podobě, do předpisů v elektronické podobě ve formátu pdf nemůže běžný uživatel nijak zasahovat. Bylo by proto možné zveřejnit na Portálu provozování dráhy elektronicky všechny předpisy SŽDC řady D a Z v aktuálně platném znění se zapracovanými všemi výnosy a pokud možno barevně nebo jinak graficky odlišeným změněným textem? Výrazně by to usnadnilo práci s předpisy v elektronické podobě. Dnes je tak zveřejněn pouze předpis SŽDC (ČD) D2, úpravy dle výnosů v něm však bohužel nejsou nijak odlišeny. Odpověď: Po vydání „Výnosu č. 3 k předpisům ...“ budou na Portále provozování dráhy zveřejněny všechny předpisy v aktuálním znění. Otázka: jede-li vlečkový vlak bez uvolnění traťové koleje, kterému byl vydán rozkaz Op část A, platí takto sepsaný rozkaz i pro jízdu zpět, má-li stejné číslo vlaku pro jízdu tam i zpět? Odpověď: je možno vydat jen jeden rozkaz Op, ale přejezd tam musí být uveden dvakrát - jednou mezi A a B, podruhé mezi B a A. Totéž platí i pro osobní vlak, jedoucí do km a zpět - pak bude číslo vlaku zapsáno lomeně. Otázka: Strojvedoucími je poukazováno na nesprávné zpravování o poruše PZZ v obvodu zastávek na dvoukolejných tratích (Dolní Lutyně, Rokytnice u Přerova), kdy ve správném směru je přejezd sice za nástupištěm, ale vzhledem k vzájemné km poloze přejezdu a zastávky je v jednom směru před zastávkou a opačném směru za zastávkou. Obdobně komplikované je to při jízdě proti správnému směru. Bylo by možno vydat „Pokyn provozovatele dráhy“, který by dovoloval obdobnou úpravu písemného rozkazu Op jako v případě přejezdů nacházejících se v obvodu ŽST? Odpověď: Vzhledem k tomu, že prostorově není definován pojem „zastávka“ nelze v současnosti provádět v těchto případech úpravu rozkazu Op jako u přejezdů nacházejících se v obvodu ŽST.

116

článek porada příl. 20 6/03

přílohy 3/02 20, 21 a 566

příloha 10/07 23, čl. 176h a V15/I

příloha 23

05/09

ČD D2 Otázka: v rozkaze Z části 3 na konci první věty není značka ”§”. Lze tuto větu škrtnout? Odpověď: lze, obdobně jako v části druhé. Protože však tato značka není, nutno postupovat dle čl.599 (druhý odstavec) jako při opravě textu písemného rozkazu. Otázka: proč se v případě odjezdového nebo cestového návěstidla před označení návěstidla toto neuvádí a proč se neuvádí u vjezdového návěstidla označení z označovacího štítku? Odpověď: protože v některých případech plní funkci odjezdového návěstidla návěstidlo cestové a pak by vznikla nutnost toto při sepisování písemných rozkazů zohledňovat. Navíc by přivodilo zmatek to, že písemný rozkaz by obsahoval znění o odjezdovém návěstidle a štítek na návěstidle by označoval cestové návěstidlo. V případě vjezdového návěstidla by se jednalo o duplicitu – vjezdové návěstidlo je vždy jednoznačné. Otázka: Nečinným hnacím vozidlem nezapojeným do průběžné brzdy se rozumí, že není HV zapojeno do průběžného potrubí vlaku nebo je zapojeno do průběžného potrubí a je pouze vypnuta brzda z činnosti? Jaký je důvod k omezení rychlosti na 70 km/h, když příloha 23 žádné omezení nestanovuje ? Odpověď: gestora předpisu ČD V15/I: Jedná se o HV, které je zapojeno do průběžného potrubí (soulad s přílohou 23), ale je vypnut brzdový rozvaděč , brzda HV nebrzdí. Důvod k omezení rychlosti po technické stránce není, bude řešeno změnou předpisu. Nutno zohlednit nebrzděnou váhu vozidla s ohledem na zařazení ve vlaku a jeho konstrukční rychlost. Doporučuji tuto část – z předpisu ČD D2 čl. 176h - úplně vyškrtnout. Omezení rychlosti nemá technické opodstatnění. Brzdění řeší předpis ČD V15/I. Otázka: Dopravce ČD Cargo chce přepravovat ve svých vlacích v zimním období nečinná neobsazená motorová hnací vozidla se spalovacím motorem v chodu. Jedná se např. o přepravy motorových lokomotiv, řazených za vlakovou elektrickou lokomotivou v Pn vlacích. Případný zásah při poruše, požáru apod. by provedl strojvedoucí vedoucího hnacího vozidla. Důvodem tohoto řešení je zajištění protáčení motoru a současně úspora nákladů na strojvedoucí. Lze to připustit, když příloha 23 předpisu SŽDC (ČD) D2 stanovuje, že spalovací motor u nečinných hnacích vozidel musí být zastaven? Odpověď: Většina ustanovení předpisu ČD D2 o řazení vlaků nebyla do předpisu SŽDC (ČD) D2 převzata. Příloha 23 navazuje na tyto nepřevzaté články a proto bude při nejbližší příležitosti rovněž zrušena. Je plně v kompetenci dopravce, jakým způsobem bude přepravovat ve svých vlacích hnací vozidla.

117

článek porada příl.24 a 819

příloha 25

příloha 25

příloha 25 a 780

příl. 26

ČD D2

Otázka: jestliže bude využito možnosti podle bodu 10 písemného rozkazu V PMD (tedy bude ve stanici, která jej vydává, dovolen vjezd PMD do sousední stanice), musí být toto součástí sjednání jízdy PMD? Musí být toto sjednání zvlášť dokumentováno? Anebo je nutné toto dojednat zvlášť (a pak tedy zvlášť dokumentovat ve smyslu čl. 43)? Odpověď: dovolení vjezdu PMD do sousední stanice není součástí sjednání jízdy PMD. Možnost vjezdu PMD do sousední stanice musí být dohodnuta zvlášť, a proto musí být samostatně dokumentováno u obou výpravčích v telefonním zápisníku (pokud není záznamové zařízení). Dokumentovat se musí jak vznesení požadavku, tak oznámení o zpravení. Upřesnění výkladu: Dokumentace sjednání svolení k vjezdu PMD do sousední stanice písemným rozkazem je možná jak v telefonním zápisníku, tak i ve sloupci 17 dopravního deníku. 02/09 Otázka: Platí příloha 25 předpisu SŽDC (ČD) D2 pro všechny dopravce, provozující drážní dopravu na tratích provozovaných SŽDC? Nebo v této oblasti platí jen vnitřní předpisy dopravců? Odpověď: Příloha 25 SŽDC (ČD) D2 platí v plném rozsahu pro všechny dopravce na síti SŽDC. 02/09 Otázka: Podle přílohy 25 k předpisu SŽDC (ČD) D2 se každé odstavené vozidlo (více než 7 dní) považuje za nešuntující. Vztahuje se toto i na samostatné 1 vozidlo? Má dopravce povinnost nahlásit výpravčímu taková vozidla a po nahlášení těchto vozidel si vyžádat písemný rozkaz pro strojvedoucího? Je zde návaznost na článek 1161 předpisu SŽDC (ČD) D2, který je dán do pravomoci dopravce, kde poslední odstavec říká: „Před odjezdem vozidel, která byla odstavena více než 30 kalendářních dnů, musí vždy vozmistr vykonat jejich výchozí technickou prohlídku." Tato povinnost byla dle nového předpisu ČD Cargo, a.s., KV1-B-2008 (bývalá ČD V62) zrušena. Odpověď: Příloha 25 k předpisu SŽDC (ČD) D2 se samozřejmě vztahuje i na jedno vozidlo. Návaznost na článek 1161 zde žádná není [tento článek v předpise SŽDC (ČD) D2 není] a nebyla ani v době, kdy článek 1161 ještě platil. 05/09 Otázka: V případech, kdy jsou ve stanicích dlouhodobě odstavena vozidla na dopravních kolejích s kolejovými obvody a po uplynutí 7 dnů dle přílohy 25 předpisu SŽDC (ČD) D2, čl.2b) jsou zajištěna uzamykatelnými kovovými podložkami z obou stran, je tato uzamykatelná podložka plnohodnotnou náhradou zajištění vozidel proti ujetí dle čl. 780 SŽDC (ČD) D2 a zarážky lze v tomto případě odstranit, nebo je uzamykatelná kovová podložka pouze boční ochranou vlakových cest a zajišťovací prostředky proti ujetí vozidel (zarážky) se neodstraňují a musí se ponechat na místě? Odpověď:Odstavená vozidla lze zajišťovat jednou kovovou podložkou nebo dvěma zarážkami. Ve Vámi zmiňovaných případech uzamykatelná kovová podložka zabraňuje vozidlům v ujetí dle čl. 780 SŽDC (ČD) D2 a současně je boční ochranou vlakových cest dle příl. 25 předpisu SŽDC (ČD) D2, čl.2b). Zajištění vozidel ještě navíc zarážkami je nadbytečné. 60656/01 V dálnopisné zprávě, kterou se zavádí nepředvěstěná pomalá jízda, musí být navíc uvedeno, že se jedná o nepředvěstěnou pomalou jízdu. Rovněž v písemném rozkaze musí být uvedeno, že se jedná o nepředvěstěnou pomalou jízdu. 3/03 5/03

118

článek porada příl. 26 6/02

příl. 26 6/02

příl. 26 10/02 a příl.3

příl. 26 3/03

příl.29

10/02

a 19

příl. 29 10/02

příloha 02/09 29

--

01/06

ČD D2 Otázka: lze zavést pracovní místo (označené výstražným kolíkem s dočasnou platností pro pracovní místa) i jiným způsobem, než je uvedeno v příloze 26 (tj. dálnopisnou zprávou)? Odpověď: ano; podrobnosti musí řešit TNP o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Otázka: jestliže je povoleno zavést pomalé jízdy, nepředpokládané napěťové výluky a pracovní místa elektronickou poštou, jaké náležitosti se budou uvádět místo náležitostí dálnopisné zprávy? Odpověď: uvedenou problematiku bude řešit TNP o elektronickém podpisu. Otázka: není v souladu bod 19 přílohy č. 3 (přehled pomalých jízd) a bod 3 přílohy č. 26 (evidence pomalých jízd …). Odpověď: ano, je to tak. Přílohy budou upraveny další změnou. Otázka: jak se označí v evidenci dočasných změn stavebně technických parametrů dráhy (pomalých jízd a nepředpokládaných napěťových výluk trakčního vedení) a pracovních míst neoznačená pomalá jízda (ve vzorech záznamníků – viz příloha k zápisu z rozšířené pracovní porady předpisových zaměstnanců a zaměstnanců pro zkoušky konané ve dnech 12.-13. března 2002 v Soběšovicích – se uvádí ve sloupci „T, N“ jen symboly pro dočasnou pomalou jízdu nebo nepředvěstěnou pomalou jízdu)? Odpověď: údaj „neoznačená“ („neoznačeno“), příp. „neoznačená pomalá jízda“ se uvede ve sloupci „Poznámka“ vedeného záznamníku. Otázka: může mít smlouva o provozování drážní dopravy přílohy? Odpověď: ano, každá smlouva může mít přílohy, v nich může být např. řešena problematika finančního vyrovnání za provedení určitých úkonů. Otázka: jestliže bude ve Smlouvě o provozování drážní dopravy stanoveno, že platí na příslušné dráze předpisy ČD a bude stanoveno, že předpisy si bude provozovatel dráhy zajišťovat od ČD (zásobovací sklad apod.), jak se tedy: a) gestor příslušného předpisu dozví, že má zvýšit náklad o tyto kusy? b) zásobovací sklad dozví, že má vyčlenit příslušný počet kusů a pro kterého provozovatele dráhy? Odpověď: podle předpisu ČD M1 je určena záloha 10%. Lze též řešit dotiskem. Přesný postup musí obsahovat uvedená smlouva. Otázka: Jak se operátor obsluhy dráhy a provozovatel dráhy celostátní nebo regionální dozví o smlouvách o provozování drážní dopravy mezi dopravci a provozovateli drah – vleček? Je možné, aby dopravce a provozovatel dráhy - vlečky do svých vnitřních předpisů a smluv bez vědomí provozovatele dráhy celostátní a operátora obsluhy dráhy zapracovali povinnosti výpravčích? Odpověď: Do smluv o provozování drážní dopravy nelze uložit třetí straně úkoly bez jejího vědomí. Zapracování povinností výpravčích do vnitřních předpisů provozovatele vlečky musí vycházet ze smlouvy o styku drah nebo být jinak prokazatelně projednáno se SŽDC a ČD. Otázka: na soupravě vlaku „Pendolino“ je instalováno zařízení pro překlenutí záchranné brzdy strojvedoucím. Za jakých podmínek může toto zařízení využít strojvedoucí při jízdě vlaků na ČD? Může se týkat i jízdy vlaků ostatních dopravců, kteří provozují osobní dopravu na kolejích ČD. Odpověď: bude řešeno ve spolupráci se SŽDC.

119

článek porada 11/09

5/10

ČD D2 Otázka: Při vyhlášení 2. stupně zimního opatření dle Pokynu generálního ředitele SŽDC č. 10/2009 si zaměstnanec, který dává svolení k posunu dle čl. 717 předpisu SŽDC (ČD) D2 vyžádá potvrzení sjízdnosti manipulačních kolejí od odborně způsobilého zaměstnance SDC. Záznam o provozuschopnosti manipulačních kolejí provádí výpravčí nebo zaměstnanec SDC? Odpověď: Záznam provádí odborně způsobilý zaměstnanec SDC. Otázka: Ve kterých z uvedených případů je výpravčí povinen vybavit strojvedoucího platným JŘ při jízdě vlaku odklonem: 1. dle ROV se jedná o odklonovou jízdu vlaku, TJŘ je obsažen v SJŘ zvláštních vlaků; 2. k ROV je pro odklonovou jízdu přiložen TJŘ zvláštního vlaku, použitelný pouze pro předpokládanou výluku dle tohoto ROV; 3. neplánovaná jízda odklonem, např. z důvodu mimořádné udásti. V případě vydání TJŘ výpravčím musí být jeho správnost potvrzena razítkem a podpisem (obdoba výpisů prováděních v DKV)? Jak je to s vybavením strojvedoucího TTP pro jízdu odklonem ve všech výše uvedených případech? Odpověď: Výpravčí tuto povinnost nemá, jedině že by mu to nařizoval ROV. Dopravci SJŘ zvláštních vlaků mají, stejně tak by měli dostat ROV i s přílohami (jízdními řády). Takže při plánovaných výlukách by měli být strojvedoucí vybaveni dopravcem (z depa), včetně TTP, tak jako jsou vybaveni pro pravidelné vlaky.

Pokud výpravčí při výluce dávají jízdní řád, je to jejich snaha o ušetření si problémů pro případ, že by strojvedoucí pomůcky neměl. Pro neplánované odklony to není řešeno žádným předpisem, strojvedoucí musí podle DŘD mít jízdní řád i TTP sebou. Pokud je nemá, neměl by jet, nebo se může s výpravčím dohodnout, že mu je vytiskne, to je věcí jejich dohody. Předpis D2 to neřeší.

120