20. listopadu 2014, Brno Připravil: Pavel Mach. Ochrana ovzduší

20. listopadu 2014, Brno Připravil: Pavel Mach

Ochrana ovzduší Terminologie a cíle ochrany ovzduší Nástroje ochrany ovzduší před vnášením znečišťujících látek Výkon státní správy v oblasti ochrany ovzduší

Ochrana ovzduší

strana 2

Úvod Ovzduším se rozumí plynný obal Země (atmosféra). Předmětem právní úpravy je vnější ovzduší, které se vyskytuje volně v prostoru. Naopak vnitřní ovzduší (uvnitř budov či jiných objektů) je předmětem ochrany v rámci práva zdravotnického a hygienického. Optimální a pokud možno konstantní zastoupení prvků a látek přirozeně se vyskytujících v ovzduší je základním předpokladem existence současných forem života na naší planetě. Nadměrné vnášení cizorodých (zejména jedovatých) látek do ovzduší narušuje tuto skladbu a rovnováhu a je příčinou některých globálních problémů životního prostředí (skleníkový efekt → globální oteplování, narušování ozónové vrstvy Země, kyselé deště). Nepříznivý stav znečištěného ovzduší bezprostředně negativně ovlivňuje i stav ostatních složek životního prostředí a ekosystémů.

Ochrana ovzduší

strana 3

Právní úprava v Evropské unii  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu

 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, v platném znění  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 ze dne 17. května 2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech

Ochrana ovzduší

strana 4

Prameny právní úpravy v České republice  Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší ze dne 2. května 2012 ve znění novel  Zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech ze dne 7. února 2012  Vyhláška č. 257/2012 Sb., o předcházení emisím látek, které poškozují ozonovou vrstvu, a fluorovaných skleníkových plynů ze dne 12. července 2012  …

Ochrana ovzduší

strana 5

Základní terminologie  vnější ovzduší – ovzduší v troposféře  znečišťující látka – každá látka, která svou přítomností v ovzduší má nebo může mít škodlivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí anebo obtěžuje zápachem  znečišťování ovzduší (emise) – vnášení jedné nebo více znečišťujících látek do ovzduší  úroveň znečištění – hmotnostní koncentrace znečišťující látky v ovzduší (imise) nebo její depozice na zemský povrch za jednotku času  provozovatel zdroje znečišťování – právnická nebo fyzická osoba, která stacionární zdroj skutečně provozuje; není-li taková osoba známa nebo neexistuje, považuje se za provozovatele vlastník stacionárního zdroje

Ochrana ovzduší

strana 6

Kategorizace zdrojů znečišťování Zdroje znečišťování  stacionární (§ 2 písm. e)) – ucelená technicky dále nedělitelná stacionární technická jednotka nebo činnost, které znečišťují nebo by mohly znečišťovat, nejde-li o stacionární technickou jednotku používanou pouze k výzkumu, vývoji nebo zkoušení nových výrobků a procesů  mobilní (§ 2 písm. f)) – samohybná a další pohyblivá, případně přenosná technická jednotka vybavená spalovacím motorem, pokud tento slouží k vlastnímu pohonu nebo je zabudován jako nedílná součást technologického vybavení

Ochrana ovzduší

strana 7

Kategorizace stacionárních zdrojů znečišťování podle typu činnosti a podle velikosti zdroje (množství určitých emitovaných látek ze stacionárního zdroje): zdroje vyjmenované – v seznamu v příloze č. 2 zákona 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

Energetika – spalování paliv Tepelné zpracování odpadů, nakládání s odpady a odpadními vodami Energetika – ostatní Výroba a zpracování kovů a plastů Zpracování nerostných surovin Chemický průmysl Potravinářský, dřevozpracující a ostatní průmysl Chovy hospodářských zvířat Použití organických rozpouštědel Nakládání s benzinem Ostatní zdroje

zdroje nevyjmenované – zdroje neuvedené v příloze č. 2 zákona

Ochrana ovzduší

strana 8

Cíle ochrany ovzduší  předcházení znečišťování ovzduší  snižování úrovně znečišťování → omezení rizik pro lidské zdraví způsobených znečištěním ovzduší  snížení zátěže životního prostředí látkami vnášenými do ovzduší a poškozujícími ekosystémy  vytvoření předpokladů pro regeneraci složek životního prostředí postižených v důsledku znečištění ovzduší

Ochrana ovzduší

strana 9

Nástroje právní regulace na ochranu ovzduší – stacionární zdroje            

přípustná úroveň znečištění přípustná úroveň znečišťování povinnosti subjektů administrativní nástroje plánovací a koncepční nástroje a programové dokumenty ekonomické nástroje požadavky na kvalitu paliv evidence zdrojů znečišťování ovzduší a jejich emisí (REZZO) registr informačního systému kvality ovzduší autorizace plošné mechanismy ochrany (zvláštní ochrana) sankční nástroje

Ochrana ovzduší › Nástroje právní regulace

strana 10

Přípustná úroveň znečištění Přípustnou úroveň znečištění ovzduší určují:  hodnoty imisních limitů (příloha č. 1 zákona)  meze tolerance  četnost překročení pro jednotlivé znečišťující látky  hodnoty cílových imisních limitů pro jednotlivé znečišťující látky (vztahují se k přízemnímu ozónu)

Přípustná úroveň znečištění představuje určitý standard kvality vnějšího ovzduší neboli maximální přípustnou koncentraci znečišťujících látek rozptýlených ve vnějším ovzduší.


strana 11

Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a maximální počet jejich překročení → Příloha č. 1 zákona Znečišťující látka

Doba průměrování

Imisní limit

Maximální počet překročení

Oxid siřičitý

1 hodina

350 μg∙m-3

24

Oxid siřičitý

24 hodin

125 μg∙m-3

3

Oxid dusičitý

1 hodina

200 μg∙m-3

18

Oxid dusičitý

1 kalendářní rok

40 μg∙m-3

0

Oxid uhelnatý

maximální denní osmihodinový průměr

10 μg∙m-3

0

Benzen

1 kalendářní rok

5 μg∙m-3

0

Částice PM10

24 hodin

50 μg∙m-3

35

Částice PM10

1 kalendářní rok

40 μg∙m-3

0

Částice PM2,5

1 kalendářní rok

25 μg∙m-3

0

Olovo

1 kalendářní rok

0,5 μg∙m-3

0


strana 12

Přípustná úroveň znečišťování Přípustnou úroveň znečišťování ovzduší určují:  emisní limity  emisní stropy  přípustná tmavost kouře  technické podmínky provozu Přípustná úroveň znečišťování se vztahuje k množství znečišťujících látek, jež jsou vypouštěny z jednotlivých zdrojů znečišťování. Zjednodušeně se jedná o maximální přípustné znečištění, které jsou provozovatelé oprávněni vypouštět ze zdrojů do ovzduší.


strana 13

Povinnosti subjektů Povinnosti subjektů lze rozdělit na:  povinnosti právnických a fyzických osob  uvádějící na trh paliva  uvádějící na trh stacionární zdroj

 povinnosti provozovatele stacionárního zdroje (§ 17)  povinnosti osob nakládající z vybranými barvami, laky a výrobky pro opravu nátěru silničních vozidel (§ 18)  zajištění minimálního obsahu biopaliv (§ 19)  snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot (§ 20)


strana 14

Administrativní nástroje Administrativní nástroje jsou představovány výsledky rozhodovací činnosti příslušných úřadů v podobě stanovisek, závazných stanovisek a povolení orgánů ochrany ovzduší.

Při vydávání stanovisek, závazných stanovisek a povolení by příslušné úřady měly přihlížet ke stávajícímu znečištění v dané oblasti. Pokud se uvedená stanoviska a povolení týkají oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, jejich rozhodování vychází z programů ke zlepšení kvality ovzduší. V ostatních oblastech se orgány ochrany řídí programy snižování emisí.


strana 15

Koncepční nástroje Mezi koncepční nástroje v oblasti ochrany ovzduší patří:  Národní program snižování emisí České republiky (§ 8)  krajské a místní programy snižování emisí znečišťujících látek  plány snížení emisí znečišťujících látek u stanovených stacionárních zdrojů  Programy zlepšování kvality ovzduší (§ 9; příloha č. 5) → krajské a místní programy


strana 16

Ekonomické nástroje Vůči stacionárním zdrojům znečišťování ovzduší (příloha č. 2 zákona) se uplatňují ekonomické nástroje v podobě poplatků za znečišťování ovzduší. Základem poplatku za znečišťování je množství emisí ze stacionárního zdroje nebo zdrojů v tunách. Znečišťující látky, které podléhají zpoplatnění a sazby poplatků za znečišťování v jednotlivých letech (v Kč/t) → Příloha č. 9 zákona 2013-2016

2017

2018

2019

2020

2021 a dále

TZL

4 200

6 300

8 400

10 500

12 600

14 700

SO2

1 350

2 100

2 800

3 500

4 200

4 900

NOx

1 100

1 700

2 200

2 800

3 300

3 900

VOC

2 700

4 200

5 600

7 000

8 400

9 800


strana 17

Plošné mechanismy ochrany (zvláštní ochrana) Zvláštní ochrana ovzduší se zajišťuje:  stanovením oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší  stanovením zón pro ochranu ekosystémů a vegetace  nepřetržitým sledováním úrovně znečištění ovzduší  zpracováním programů ke zlepšení kvality ovzduší  akčními plány obsahujícími krátkodobá opatření  stanovením zvláštních imisních limitů  smogovým varovným a regulačním systémem


strana 18

Sankční nástroje Jako sankci v rámci odpovědnosti za správní delikty (§ 22 a násl.) lze podle zákona o ovzduší uložit:  zjednání nápravy  pokuty  omezení nebo zastavení provozu

Ochrana ovzduší

strana 19

Nástroje právní regulace na ochranu ovzduší – mobilní zdroje     

stanovení technických parametrů a emisních limitů povinnosti subjektů stanovení požadavků na složení paliv ekonomické nástroje sankční nástroje


strana 20

Stanovení technických parametrů a emisních limitů Mobilní zdroje (silniční vozidla) mají stanoveny technické požadavky, jejichž dodržování je zajištěno prostřednictvím:  schvalování typu vozidla  schvalování technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného a dovezeného silničního vozidla  schvalování technické způsobilosti vozidla v provozu


strana 21

Povinnosti subjektů Provozovatelé mobilních zdrojů znečišťování jsou povinni provozovat a udržovat tyto zdroje v souladu s podmínkami stanovenými zvláštními právními předpisy včetně dodržování stanovených emisních limitů. Výrobci a dovozci jsou povinni vyrábět a dovážet pouze takové mobilní zdroje, které splňují podmínky pro provoz a emisní limity stanovené zvláštními právními předpisy. Provozovatelé mobilních zdrojů znečišťování jsou povinni plnit pokyny orgánů ochrany ovzduší vydané podle § 10 odst. 4 a 5.


strana 22

Stanovení požadavků na složení paliv Požadavky na složení paliv zejména s ohledem na obsah biopaliv v pohonných hmotách jsou konkretizovány v ustanovení § 19 zákona o ovzduší. → Vyhláška č. 133/2010 Sb., o požadavcích na pohonné hmoty, o způsobu sledování a monitorování složení a jakosti pohonných hmot a o jejich evidenci (vyhláška o jakosti a evidenci pohonných hmot) ze dne 5. května 2010 ve znění novel

Povinnost dodavatelů pohonných hmot snižovat emise skleníkových plynů z pohonných hmot je konkretizována v ustanovení § 20 zákona o ovzduší.


Ekonomické nástroje Ekonomický nástroj motivující k využívání biopaliv představuje poplatek z objemu biopaliv za neuvedení stanoveného množství biopaliva do volného daňového oběhu.

strana 23


strana 24

Sankční nástroje Sankce v podobě pokuty lze ukládat nejen podle zákona o ovzduší (např. výrobcům, dovozcům a prodejcům paliv), ale rovněž i v režimu zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (výrobcům vozidel aj.). → Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích ze dne 10. ledna 2001 ve znění novel

Ochrana ovzduší

strana 25

Výkon státní správy v oblasti ochrany ovzduší Státní správu na úseku ochrany ovzduší zajišťuje (§ 27):          

Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo zemědělství Ministerstvo zdravotnictví Česká inspekce životního prostředí Česká obchodní inspekce krajské úřady obecní úřady obcí s rozšířenou působností obecní úřady újezdní úřady a Ministerstvo obrany na území vojenských újezdů celní úřady

Ochrana ovzduší › Výkon státní správy

strana 26

Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo vydává (§ 11 odst. 1): stanovisko k politice územního rozvoje a zásadám územního rozvoje v průběhu jejich pořizování závazné stanovisko k umístění stavby pozemní komunikace v zastavěném území obce o předpokládané intenzitě dopravního proudu 15 tisíc a více vozidel za 24 hodin v návrhovém období nejméně 10 let a parkoviště s kapacitou nad 500 parkovacích stání, k řízení podle jiného právního předpisu rozhodnutí o kvalifikaci typu stacionárního zdroje využívajícího technologii, která doposud nebyla na území České republiky provozována, kterým se pouze stanoví: 1.zda má být pro daný typ stacionárního zdroje vyžadována rozptylová studie, případně pro jaké znečišťující látky 2.zda mají být u daného typu stacionárního zdroje vyžadována kompenzační opatření, 3.zda má být pro daný typ stacionárního zdroje vyžadován provozní řád jako součást povolení 4.emisní limity, podmínky provozu a způsob zjišťování úrovně znečišťování pro daný typ zdroje


strana 27

Krajský úřad Krajský úřad vydává (§ 11 odst. 2):  stanovisko k územnímu plánu a regulačnímu plánu obce v průběhu jeho pořizování  závazné stanovisko k umístění stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší k řízením podle stavebního zákona  závazné stanovisko ke stavbě a změně stavby stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší k řízením podle jiného právního předpisu,  povolení provozu stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší

Příklad povolení provozu

strana 28


strana 29


strana 30


strana 31


strana 32

Obecní úřad obce s rozšířenou působností Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydává (§ 11 odst. 3):  závazné stanovisko k územnímu a stavebnímu řízení a k řízení o vydání kolaudačního souhlasu z hlediska ochrany ovzduší u stacionárních zdrojů neuvedených v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší


strana 33

Obecní úřad Obecní úřad může vydat (§ 11 odst. 4):  vyjádření k řízení o vydání závazného stanoviska k umístění stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší k řízením podle stavebního zákona, a to do 15 dnů ode dne doručení podkladů ve věci, pokud se s krajským úřadem nedohodne jinak

20. listopadu 2014, Brno Připravil: Pavel Mach

Ochrana ozónové vrstvy a klimatického systému Země Terminologie a cíle ochrany Nástroje ochrany Výkon státní správy

Ochrana ozónové vrstvy a klimatického systému Země

strana 35

Prameny právní úpravy v České republice Původně Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší ze dne 14. února 2002 ve znění novel  HLAVA III – Ochrana ozonové vrstvy Země → § 23-33  HLAVA IV – Ochrana klimatického systému Země → § 34-35

→ zrušen a nahrazen s platností od 1. 9. 2012 novým: Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší ze dne 2. května 2012 ve znění novel k této základní právní úpravě ochrany ozonové vrstvy a klimatického systému Země dále přistupují další právní předpisy:


strana 36

 Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ze dne 9. prosince 2004 ve znění novel  Vyhláška č. 12/2009 Sb., o stanovení postupu zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí skleníkových plynů a formuláře žádosti o vydání povolení k emisím skleníkových plynů ze dne 18. prosince 2008 → s účinností od 1. ledna 2013 zrušena zákonem č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů

 Vyhláška č. 279/2009 Sb., o předcházení emisím regulovaných látek a fluorovaných skleníkových plynů ze dne 18. srpna 2009 → s účinností od 1. září 2012 zrušena novým zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší


Právní úprava platná od 1. září 2012  Zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech ze dne 7. února 2012  Vyhláška č. 257/2012 Sb., o předcházení emisím látek, které poškozují ozonovou vrstvu, a fluorovaných skleníkových plynů ze dne 12. července 2012

strana 37


strana 38

Základní terminologie  provozovatel – osoba skutečně zajišťující technický provoz zařízení, které obsahuje fluorované skleníkové plyny; není-li známa nebo neexistuje, považuje se za provozovatele vlastník takového zařízení  recyklace výrobků – zpracování vyřazených výrobků za účelem znovuzískání regulovaných látek nebo fluorovaných skleníkových plynů a materiálového využití  regulovaná látka – látka uvedená na seznamu v Příloze I. nařízení č. 1005/2009/ES, včetně svých izomerů, vyskytující se samostatně nebo ve směsi a bez ohledu na to, zda je nově vyrobená, znovuzískaná, recyklovaná nebo regenerovaná

Ochrana ozónové vrstvy … › Základní terminologie

strana 39

 nová látka – látka uvedená na seznamu v Příloze II. nařízení č. 1005/2009/ES, vyskytující se samostatně nebo ve směsi a bez ohledu na to, zda je nově vyrobená, znovuzískaná, recyklovaná nebo regenerovaná  skleníkové plyny – vodní pára oxid uhličitý CO2 metan CH4 oxid dusný N2O částečně nebo zcela fluorovaný uhlovodík fluorid sírový  F-plyny – fluorované skleníkové plyny; syntetické látky, které se nevyskytují přirozeně (např. fluorované uhlovodíky (HFC) k chlazení a mražení, chlorofluorouhlovodíky (CFC), fluorid sírový (SF6) a perfluorouhlovodíky (PFC) pro elektronický průmysl)


strana 40

Nástroje právní regulace na ochranu ozónové vrstvy Nástroje právní regulace se týkají:  vlastní výroby a používání regulovaných látek  obchodování s regulovanými látkami a výrobky je obsahujícími  omezování úniků  ekonomické nástroje  sankční nástroje

Ochrana ozónové vrstvy … › Nástroje právní regulace

strana 41

Regulace výroby, uvádění na trh a používání  úplný zákaz výroby regulovaných látek  výjimky ze zákazu a postupné omezování výroby stanovených látek  zákaz uvádění na trh a používání regulovaných látek  výjimky ze zákazu a postupné omezení uvádění na trh a použití regulovaných látek  zákaz uvádění na trh výrobků a zařízení, jež obsahují regulované látky


strana 42

Pravidla pro obchodování s regulovanými látkami  zákaz dovozu regulovaných látek nebo výrobků a zařízení je obsahujících s výjimkami  zákaz vývozu regulovaných látek a výrobků je obsahující s výjimkami  vývozní a dovozní licence pro případy uplatnění výjimek  stanovení kvót výrobcům a dovozcům regulovaných látek  označování látek a výrobků …


Regulace úniků regulovaných látek  povinnosti subjektů:      

znovuzískávat regulované látky získané látky zneškodnit, regenerovat nebo recyklovat označovat obaly a výrobky kontrolovat úniky látek odstraňovat závady instalovat systémy detekce apod.

 certifikace osob pro realizaci:  kontroly těsnosti zařízení a úniku látek  zacházení s regulovanými látkami, jejich znovuzískávání, zneškodňování, servisní práce apod.

 evidence, vykazování a registr regulovaných látek

strana 43


strana 44

Ekonomické nástroje Ekonomické nástroje představují poplatky za výrobu regulovaných látek a výrobků, které je obsahují. Poplatek činí 400 Kč za kilogram regulované látky a je příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky. Správcem poplatku za regulované látky je Česká inspekce životního prostředí.


strana 45

Sankční nástroje Jako možný nepříznivý následek porušení primární povinnosti je lze uložit v podobě:  opatření k nápravě, včetně uložení k nezávadnému zneškodnění, popřípadě recyklaci či regeneraci regulovaných látek nebo výrobků  zrušení certifikace k zacházení s regulovanými látkami  pokut


Nástroje právní regulace na ochranu klimatického systému Země Mezi nástroje právní regulace patří například:  povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů  povinnosti subjektů  ekonomické nástroje – povolenky  rejstřík obchodování s povolenkami  evidence – Národní inventarizační systém  sankční nástroje

strana 46

Ochrana klimatického systému › Nástroje právní regulace

strana 47

Povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů Povolení se vztahuje na provozovatele vybraných zařízení, jimiž jsou výhradně stacionární zdroje uvedené v příloze č. 1 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Podmínkou vydání povolení je dostatečné materiální, technické a organizační vybavení ke zjišťování a vykazování emisí.


strana 48

Povinnosti subjektů Základní povinností provozovatele zdroje skleníkových plynů je provozovat zařízení na základě povolení. Na něj navazují další povinnosti:  zjišťovat a vykazovat množství emisí skleníkových plynů  zajistit ověření vykázaného množství autorizovanou osobou aj.

Subjektům, které vyrábějí F-plyny, jsou uloženy povinnosti:      

zákaz uvádění stanovených výrobků a zařízení na trh omezovat úniky a používání znovuzískávat a zneškodňovat uvedené plyny povolení k používání jako hasících prostředků označovat výrobky s obsahem těchto plynů kontrolovat úniky, instalovat systémy detekce aj.


strana 49

Ekonomické nástroje Povolenky či obchodovatelná oprávnění představují majetkovou hodnotu odpovídající právu provozovatele zařízení vypustit do ovzduší tunu oxidu uhličitého nebo množství jiného skleníkového plynu, který má stejný účinek globálního ohřevu na klimatický systém Země. Provozovatelé zdrojů skleníkových plynů mohou vypouštět jen takové množství emisí, které je pokryto jim přidělenými povolenkami.


Rejstřík obchodování s povolenkami

strana 50


Evidence – Národní inventarizační systém

strana 51


strana 52

Sankční nástroje V režimu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů lze za porušení povinností stanovených zákonem očekávat zrušení povolení a pokutu.


strana 53

Výkon státní správy Státní správu na úseku ochrany ozónové vrstvy vykonávají (§ 21 a další):

   

Ministerstvo životního prostředí Česká inspekce životního prostředí Česká obchodní inspekce celní úřady

Ochrana ovzduší

strana 54

Otázky 1. Jaké podklady bude správní orgán vyžadovat pro ověření, že provozovatel zdroje znečišťování ovzduší dodržuje emisní limity? 2. Uveďte alespoň 3 činnosti správních orgánů v rámci ochrany ovzduší. 3. Jaké znáte nástroje ke snižování úrovně znečišťování a znečištění ovzduší, které správní orgán v oblasti ochrany ovzduší používá? 4. Jak se dělí zdroje znečišťování ovzduší a co to je vyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší?

20. listopadu 2014, Brno Připravil: Pavel Mach. Ochrana ovzduší

Recommend Documents