2.
Směsi, směšování a ředění roztoků, vylučování látek z roztoků
Složení směsi k látek můžeme vyjadřovat pomocí hmotnostních zlomků jednotlivých látek (složek směsi). Hmotnostní zlomek i-té složky wi je definován jako poměr její hmotnosti mi k hmotnosti směsi m: wi =
mi m
(21)
Podle zákona zachování hmotnosti je hmotnost směsi rovna součtu hmotností všech jednotlivých složek mj , tedy k
m=
∑m
(22)
j
j =1
a dosazením do rovnice (21) dostaneme: wi =
mi
(23)
k
∑m
j
j =1
Z uvedené definice hmotnostního zlomku vyplývá, že může nabývat hodnot od 0 (v případě, že daná složka ve směsi není) do 1 (v případě, že “směs“ je složena jen z dané složky). Součet hmotnostních zlomků všech složek směsi je roven 1: k
k
mj
∑ w =∑ m j
j =1
j =1
=
1 ⋅ m
k
∑m j =1
j
=
1 ⋅m =1 m
(24)
K úplnému popisu složení směsi stačí o jeden hmotnostní zlomek méně, než je v ní obsaženo složek, neboť hodnotu hmotnostního zlomku jedné složky vypočítáme odečtením součtu hmotnostních zlomků ostatních složek od jedné. Hmotnostní zlomek je v praxi (nejen v chemii) nejčastějším způsobem vyjádření koncentrace složky ve směsi, ovšem zpravidla bývá vyjádřen v procentech. Převedení “neprocentového“ hmotnostního zlomku na procenta se provede vynásobením koeficientem 100%. Je to násobení jednou, hodnota se tedy nezmění, jde jen o jinou formu vyjádření. Například: wi = 0,3647 = 0,3647⋅100% = 36,47% V chemii se s hmotnostními zlomky setkáváme nejčastěji při vyjadřování koncentrací roztoků. Řekneme-li například 5 %ní roztok chloridu sodného ve vodě, znamená to, že hmotnostní zlomek chloridu sodného v roztoku je 5 %, tedy 0,05. Analogicky, jako hmotnostní zlomek, je definován molový zlomek x. Je to poměr látkového množství složky k součtu látkových množství všech složek směsi. Pro molový zlomek i-té složky xi platí vztah xi =
ni
(25)
k
∑n
j
j =1
kde n j jsou látková množství jednotlivých složek. Dosadíme-li do rovnice (25) za ni a nj výrazy z rovnice (17), dostaneme: xi =
Ni
(26)
k
∑N
j
j =1
Molové zlomky, stejně jako hmotnostní zlomky, nabývají hodnot od nuly do jedné a součet molových zlomků všech složek směsi je roven jedné:
9
k
∑x
=1
j
(27)
j =1
Přepočet molových zlomků na hmotnostní zlomky a obráceně je možný, pokud jsou známy molové hmotnosti všech složek. mi
wi =
ni M i
=
k
∑m ∑n M j
j
j=1
xi =
=
k
j
mi Mi = k = mj
k
∑n ∑ M j
j =1
j =1
j
∑ x nM j
j=1
ni
xi nM i
xi nM i
=
k
n⋅
j
j=1
wi m Mi = k wjm
∑M j =1
j
=
k
∑x M j
j
j=1
m m⋅
wi Mi = k wj
∑M j =1
j
xi M i
(28)
k
∑x M j
j
j=1
wi Mi k wj
∑M j =1
(29)
j
K vyjádření koncentrace látky v roztoku se často používá její látková koncentrace neboli molarita c. Je definována jako poměr látkového množství složky k objemu roztoku. Molarita i-té složky ci při objemu směsi V je definována vztahem ci =
ni V
(30)
Nejčastěji bývá vyjádřena v mol dm–3 či v mol l-1, dosti často také v mmol cm–3 či v píše například “0,1 M roztok látky“ místo “roztok látky o koncentraci 0,1 mol dm-3 “.
mmol ml-1. Zkráceně se
Pro výpočet hmotnostního zlomku složky z její molarity a obráceně je třeba znát hustotu směsi ρ a molovou hmotnost složky. mi ni M i M = = ci ⋅ i m ρV ρ
wi =
(31)
Hustoty roztoků se stanovují pokusně, pro některé roztoky jsou jejich hodnoty dostupné v literatuře. Je třeba mít na paměti, že změnou teploty roztoku se nemohou změnit hmotnostní nebo molové zlomky složek. Hustota je v důsledku teplotní roztažnosti závislá na teplotě, proto při změně teploty roztoku se změní jeho molarita. Při odvození vztahu mezi složeními směšovaných směsí a výsledné směsi vycházíme ze zákona zachování hmotnosti. Sestavíme tzv. hmotnostní bilance. Hmotnost výsledného roztoku mR musí být rovna součtu hmotností směšovaných směsí ml (celková hmotnostní bilance). Je-li s počet směšovaných směsí, platí: s
∑m
l
= mR
(32)
l=1
Analogicky je hmotnost i-té složky ve výsledném roztoku mR,i rovna součtu jejích hmotností ve směšovaných směsích ml,i (hmotnostní bilance i-té složky): s
∑m
l,i
= m R, i
(33)
l =1
Tento vztah upravíme na tzv. směšovací rovnici tak, že hmotnosti bilancované složky v jednotlivých směšovaných směsích i ve výsledné směsi vyjádříme jako součiny hmotností těchto směsí a příslušných hmotnostních zlomků bilancované složky (wl,i ve směšovaných směsích, wR,i ve výsledné směsi) a případně hmotnost výsledné směsi nahradíme výrazem z celkové hmotnostní bilance: s
∑w
l ,i ml
= wR,i mR
(34)
l =1
respektive s
∑w
l , i ml
l =1
s
= wR,i
∑m
(35)
l
l =1
10
Ze směšovací rovnice vyplývá pro hmotnostní zlomek i-té složky ve výsledné směsi vztah s
∑w
l ,i ml
w R, i =
l =1
(36)
mR
respektive s
∑w
l ,i ml
w R, i =
l =1
(37)
s
∑m
l
l =1
Výrazem na pravé straně rovnice (37) je definován tzv. vážený průměr hodnot wl, s váhami ml. Tedy hmotnostní zlomek určité složky ve výsledné směsi je roven váženému průměru jejích hmotnostních zlomků ve výchozích směsích, když jejich váhami jsou příslušné hmotnosti výchozích směsí. Příklad 4
Jakou koncentraci v procentech hmotnosti má roztok připravený rozpuštěním 9 g uhličitanu sodného v 85 g vody? Řešení Hovoří-li se o koncetraci roztoku, který mohl vzniknout rozpuštěním pevné látky v rozpouštědle, je míněna koncentrace složky, která byla před rozpuštěním pevná. Zde je tedy míněn hmotnostní zlomek uhličitanu sodného wNa2CO3 . K výpočtu použijeme rovnici (23), do níž dosadíme hmotnosti uhličitanu mNa2CO3 a vody mH2O : wNa2CO3 =
mNa2CO3 9g = = 0,0957 = 9,57% mNa2CO3 + mH2O 9 g + 85 g
Připravený roztok obsahuje 9,57% hmotnosti uhličitanu sodného. Příklad 5
Kolik gramů chloridu draselného a kolik mililitrů vody potřebujeme k přípravě 245 g 2,5%ního vodného roztoku (hustota vody ρ je 1 g⋅ml-1)? Řešení Hmotnost chloridu draselného (složka KCl) vyjádříme z rovnice (21): mKCl = wKCl m = 0,025 ⋅ 245 g = 61 , g
Z rovnice (22) vyjádříme hmotnost vody (složka H2O): mH2O = m − mKCl = 245 g − 6,1 g = 238,9 g
Z hmotnosti vody potom vypočítáme její objem VH2O =
mH2O
ρ
=
238,9 g 1 g ⋅ ml-1
VH2O .
= 238,9 ml
K přípravě žádaného roztoku potřebujeme 6,1 g chloridu draselného a 238,9 ml vody. Příklad 6
Kolik gramů kyseliny sírové obsahuje 200 ml 60%ní kyseliny o hustotě 1,4983 g ml-1? Řešení Nejprve vypočítáme hmotnost zředěné kyseliny m z jejího objemu V a její hustoty ρ. m = Vρ = 200 ml ⋅ 1,4983 g ⋅ ml −1 = 299,66 g
Hmotnost čisté kyseliny sírové (složka 1) vyjádříme z rovnice (21): 11
m1 = w1 ⋅ m = 0,60 ⋅ 299,66 g = 179,8 g
Daný objem kyseliny obsahuje 179,8 g kyseliny sírové. Příklad 7
Přírodní dusík je směs isotopů 147 N a atomová hmotnost je 14,0067 u. Vypočítejte
15 7N
s atomovými hmotnostmi 14,003 07 u a 15,00011 u, jeho zdánlivá
a) molové zlomky jednotlivých isotopů v tomto prvku, b) hmotnostní zlomky jednotlivých isotopů v tomto prvku. Řešení Veličiny příslušné isotopu
14 7N
resp.
15 7N
jsou označeny indexem 14 resp. 15.
a) Vyjdeme z rovnice (4). Hmotnost prvku m nahradíme součtem hmotností jednotlivých isotopů m14 a m15 podle rovnice (22). Za veličiny m14 a m15 potom dosadíme výrazy s počty atomů jednotlivých isotopů N14, N15 a jejich atomovými hmotnostmi ma14, ma15 odvozenými z rovnice (3). Veličiny N14 a N15 ve výrazu vyjádříme z rovnice (26), když počet atomů v prvku (součet počtů atomů obou isotopů) je N. ma =
m m14 + m15 N14 ma 14 + N15 ma 15 x14 Nma 14 + x15 Nma 15 = = = N N N N
Po úpravě dostaneme: ma = x14 ma 14 + x15 ma 15
Naposled uvedený vztah je rovnice o dvou neznámých, x14 a x15. Rovnice (27) má v tomto případě tvar: x14 + x15 = 1
Simultánním řešením obou naposled uvedených rovnic dostaneme například: x14 =
ma − ma 15 14,0067 u − 15,00011u = = 0,99636 = 99,636 % ma 14 − ma 15 14,00307u − 15,00011u
Druhou neznámou, x15, pak můžeme vypočítat z druhé z obou rovnic: x15 = 1 − x14 = 1 − 0,99636 = 0,00364 = 0,364 %
V přírodním dusíku je z celkového počtu atomů 99,636 % atomů
14 7N
a 0,364 % atomů
15 7N
.
b) K výpočtu hmotnostních zlomků isotopů w14 a w15 využijeme prve vypočítaných molových zlomků x14 a x15. Například, při výpočtu w14 vyjdeme z rovnice (21). Vyjádříme m14 z rovnice (3) a m z rovnice (4) V dalším kroku vyjádříme .N14 z rovnice (26). Po úpravě dostaneme výraz, v němž všechny veličiny známe, a můžeme dosadit hodnoty a provést numerický výpočet. w14 =
m14 N14 ma 14 x14 Nma 14 x14 ma 14 0,99636 ⋅ 14,00307 u = = = = = 0,99610 = 99,610 % 14,0067u m ma N ma N ma
Z rovnice (24) dostaneme: w15 = 1 − w14 = 1 − 0,99610 = 0,00390 = 0,390 %
Přírodní dusík obsahuje 99,610 % hmotnosti isotopu
14 7N
a 0,390 % hmotnosti isotopu
15 7N
.
Příklad 8
Vypočítejte molaritu vodného roztoku, který v 1000 ml obsahuje 5,8443 g chloridu sodného. Řešení Molaritou roztoku složeného z jediné rozpuštěné látky (zde chlorid sodný), a rozpouštědla (zde voda), se rozumí molarita rozpuštěné látky. Chlorid sodný budiž označen jako složka 1, jeho molaritu označíme c (bez indexu, jak je v případě jediné rozpuštěné látky obvyklé). 12
Vyjdeme z rovnice (30). Za látkové množství chloridu sodného n1 dosadíme výraz odvozený z rovnice (15), celý výraz můžeme upravit a po dosazení hodnot veličin výpočet dokončíme. m1 n1 M 1 m 5,8443 g c= = = 1 = = 0,100 mol l-1 V V M 1V 58,443 g mol-1 ⋅ 1,000 l
Roztok chloridu sodného má koncentraci 0,100 mol l-1. Příklad 9
Vypočítejte, jaký objem 0,1 M roztoku manganistanu draselného lze připravit rozpuštěním 55,313 g této látky ve vodě. Řešení Manganistan draselný budiž složka 1, jeho molaritu označíme c. Z rovnice (30) vyjádříme objem roztoku V, za n1 dosadíme výraz odvozený z rovnice (15), celý výraz můžeme upravit a po dosazení hodnot veličin výpočet dokončíme. m1 n m 55,313 g M V = 1 = 1 = 1 = = 3,5 l = 3500 ml c c M 1c 158,03 g mol-1 ⋅ 0,1 mol l -1
Rozpuštěním daného množství KMnO4 lze připravit 3 500 ml 0,1 M roztoku. Příklad 10
Vypočítejte koncentraci roztoku, který byl připraven smíšením 6 kg 96 %ního vodného roztoku kyseliny sírové a 25 kg 10 %ního vodného roztoku této kyseliny. Řešení Označíme kyselinu sírovou (čistou) jako složku 1, vodu jako složku 2, 96 %ní kyselinu jako směs 1 a 10 %ní kyselinu jako směs 2. Z rovnice (37) dostaneme:. wR,1 =
m1w1,1 + m2 w2,1 6 kg ⋅ 0,96 + 25 kg ⋅ 0,10 = = 0,266 = 26,6 % m1 + m2 6 kg + 25 kg
Připravený roztok má koncentraci 26,6 %. Příklad 11
Přídavkem 250 g 96 %ní kyseliny sírové k jejímu 3 %nímu roztoku o hustotě 1,018 g ml-1 byla získána 25 %ní kyselina. Vypočítejte objem použité 3 %ní kyseliny sírové. Řešení Označíme kyselinu sírovou (čistou) jako složku 1, 96 %ní kyselinu jako směs 1, 3 %ní kyselinu jako směs 2 a 25 %ní kyselina je výsledná směs. Směšovací rovnice (35) má pro bilanci složky 1 při směšování dvou směsí tvar w1,1m1 + w2,1m2 = wR,1( m1 + m2 )
a z ní vyplývá: m2 =
m1 w R,1 − m1 w1,1 wR,1 − w1,1 0,25 - 0,96 = m1 = 250 g ⋅ = 806,82 g 0,03 − 0,25 w2,1 − wR,1 w2,1 − w R,1
Z hmotnosti 3 %ní kyseliny m2 a její hustoty ρ2 vypočítáme její objem V2: V2 =
m2
ρ2
=
806,82 g = 792,6 ml 1,018 g ml -1
K ředění bylo použito 792,6 ml 3 %ní kyseliny sírové. Příklad 12
Vypočítejte množství vody, kterého je třeba použít k ředění 10 kg 65 %ní kyseliny sírové na 2 %ní kyselinu. 13
Řešení Považujme kyselinu sírovou (čistou) za složku 1, 65 %ní kyselinu za směs 1, vodu za směs 2 a 25 %ní kyselinu za výslednou směs. Protože hmotnostní zlomek kyseliny sírové ve vodě k ředění je nulový, má směšovací rovnice (35) v tomto případě, na rozdíl od Příkladu 11, pro bilanci složky 1 tvar w1,1m1 = wR,1( m1 + m2 )
a tedy platí: 0,65 w m2 = m1 1 − 1 = 10 kg ⋅ − 1 = 315 kg wR 0,02
K ředění je potřeba 315 kg vody. Příklad 13
Vypočítejte množství pentahydrátu síranu měďnatého a množství vody potřebné k přípravě 1 200 g 5 %ního roztoku síranu měďnatého. Řešení Pentahydrát síranu měďnatého (CuSO4 ⋅ 5 H2O) zde budeme považovat za směs 1, v níž na jednu vzorcovou jednotku síranu měďnatého (CuSO4, složka 1) připadá 5 molekul vody (složka 2). Pro hmotnostní zlomek síranu měďnatého v pentahydrátu podle rovnice (23) platí: w1,1 =
159,610 u ma 1 = = 0,6392 m a1 + 5m a 2 159,610 u + 5 ⋅ 18,016 u
Vyjdeme ze směšovací rovnice (34) pro složku 1, která se zjednoduší na tvar m1 w1,1 = mR wR,1
protože voda použitá k rozpuštění neobsahuje síran, a tedy platí: m1 = mR
wR,1 0,05 ⋅ 1200 g = = 93,87 g w1,1 0,6392
Z celkové hmotnostní bilance (32) dostaneme m2 = mR − m1 = 1200 g - 93,87 g = 1106,13 g
K přípravě roztoku je potřeba 93,87 g modré skalice a 1 106,13 g vody. Příklad 14
Vypočítejte hmotnost pentahydrátu síranu měďnatého, který se při 60°C rozpustí ve 300 g vody na nasycený roztok a hmotnost krystalů, které se vyloučí z takto připraveného roztoku po ochlazení na 20°C. V nasyceném roztoku je koncentrace CuSO4 28,6 % při 60°C a 17,1 % při 20°C. Řešení Budiž složka 1 síran měďnatý, složka 2 voda, směs 1 pentahydrát síranu měďnatého, směs 2 voda a výsledným roztokem je nasycený roztok při 60°C. Výpočet hmotnostního zlomku síranu měďnatého v pentahydrátu w1,1 je uveden v Příkladu 13. Směšovací rovnice (35) pro přípravu nasyceného roztoku při 60°C má tvar w1,1m1 = wR,1 ( m1 + m2 )
a jejím řešením dostaneme m1 = m2
0,286 wR,1 = 300 g ⋅ = 243 g 0,639 - 0,286 w1,1 − wR,1
Abychom nemuseli v dalším postupu počítat s veličinami m1 a m2, z celkové hmotnostní bilance přípravy nasyceného roztoku při 60°C (rovnice (32)) vypočítáme hmotnost připraveného roztoku mR: mR = m1 + m2 = 243 g + 300 g = 543 g
14
Pro vyloučení krystalů z roztoku musí podle zákona zachování hmotnosti platit tytéž vztahy, jako pro rozpuštění. Považujme vyloučené krystaly za směs 3, která má stejné složení jako směs 1, a matečný louh (nasycený roztok při 20°C) za směs 4. Směšovací rovnice (34) pro tento případ w3,1m3 + w4,1m4 = wR,1m R
obsahuje dvě neznámé, m3 a m4. Druhou rovnicí potřebnou k řešení je celková hmotnostní bilance (rovnice (32)), tedy m3 + m4 = mR
Simultánním řešením naposled uvedených dvou rovnic dostaneme: m3 = mR
0,286 - 0,171 wR,1 − w4,1 = 543 g ⋅ = 133 g 0,639 − 0,171 w3,1 − w4,1
Ve 300 g vody se při 60°C rozpustí 243 g pentahydrátu síranu měďnatého, po ochlazení na 20°C se z roztoku vyloučí 133 g pentahydrátu síranu měďnatého. Úlohy
9. Kolik gramů chloridu sodného je třeba k přípravě 1280 g jeho 3%ního roztoku? 10. Kolik gramů.hydroxidu sodného a kolik mililitrů vody o hustotě 1,000 g cm-3 je potřeba k přípravě 500 ml 20 %ního roztoku hydroxidu o hustotě 1,219 1 g cm-3? 11. Při stanovení čistoty hliníku bylo zjištěno, že obsahuje 0,003 % hmotnosti nečistot. Za předpokladu,, že nečistotou je pouze křemík, vypočítejte, kolik atomů hliníku připadá na jeden atom křemíku. 12. Germaniový polovodič, který má hustotu 5,35⋅103 kg m-3, obsahuje v 1 cm3 1⋅1018 atomů boru. Vypočítejte hmotnostní zlomek boru v polovodiči. Kolik atomů germania připadá na jeden atom boru? 63 65 Cu a 29 Cu s relativními atomovými hmotnostmi 62,929 a 64,928, má 13. Přírodní měď, která je směsí isotopů 29 střední relativní atomovou hmotnost 63,55. Vypočítejte a) molové zlomky jednotlivých isotopů v tomto prvku, b) hmotnostní zlomky jednotlivých isotopů v tomto prvku.
14. V přírodním boru je z celkového počtu atomů 19,9 % atommů 105 B a 80,1 % atomů 115 B . Relativní atomové hmotnosti těchto isotopů jsou 10,0130 a 11,0093. Vypočítejte střední relativní atomovou hmotnost přírodního boru. 71 15. Přírodní gallium je směs isotopů 69 31 Ga (60,2 % počtu atomů) a 31 Ga (39,8 % počtu atomů) s atomovými hmotnostmi 68,925 7 u a 70,924 8 u. Vypočítejte jeho střední relativní atomovou hmotnost.
16. Přírodní lithium je směs isotopů 63 Li (7,54% počtu atomů) a 73 Li (92,46% počtu atomů). Vypočítejte zdánlivou hmotnost atomu 73 Li , jestliže hmotnost atomu 63 Li je 6,015 u a zdánlivá atomová hmotnost přírodního lithia je 6,941 u. 109 17. Přírodní stříbro je směs isotopů 107 47 Ag (51,35% počtu atomů) a 47 Ag (48,65% počtu atomů) s atomovými hmotnostmi 106,905 u a 108,905 u. Vypočítejte zdánlivou atomovou hmotnost a hmotnostní zlomky isotopů.
18. Vypočítejte molaritu čisté vody při teplotě 4°C, je-li její hustota 1,000 0 g cm-3. 19. Vypočítejte, kolik gramů hydroxidu sodného obsahuje 150 ml jeho 0,125 M vodného roztoku. 20. V 70 ml vodného roztoku je obsaženo 7,077 g dusičnanu draselného. Jaká je molarita tohotoroztoku? 21. Kolikgramů síranu draselného obsahuje 122 ml jeho 0,25 M roztoku? 22. Jakýobjem 30%ní kyseliny chlorovodíkové o hustotě 1,149 g cm-3 je potřeba k přípravě 2 000 ml 5 %ního roztoku této kyseliny o hustotě 1,024 g cm-3)? 23. Vypočítejte objem 36 %ní kyseliny chlorovodíkové o hustotě 1,179 g ml-1 a hmotnost vody pro přípravu 100 g 15 %ní kyseliny.
15
24. Jaká je molarita roztoku připraveného přidáním 0,1 mol hydroxidu sodného ke 200 ml 0,1 M roztoku hydroxidu sodného po doplnění na objem 500 ml? 25. Vypočítejte molaritu 10 %ního roztoku hydroxidu sodného, má-li hustotu 1,108 9 g ml-1. 26. Vypočítejte objem nasyceného roztoku chloridu sodného při 20°C, který obsahuje 26,4 % soli a má hustotu 1,200 g ml-1, a hmotnost vody k přípravě 1 kg 5 %ního roztoku chloridu sodného. 27. Jaká bude koncentrace roztoku vzniklého přidáním 50 g vody ke 150 g 1%ního roztoku manganistanu draselného? 28. Jaká je koncentrace roztoku vzniklého smíšením 150 ml roztoku bromidu draselného nasyceného při 20°C (rozpustnost 65,2 g KBr ve 100 g vody) o hustotě 1,370 g ml-1 s 240 g 15%ního roztoku této soli? 29. Jaký objem 36%ní kyseliny chlorovodíkové o hustotě 1,178 9 g ml-1 je třeba přidat ke 260 g 15%ního roztoku této kyseliny, aby výsledný roztok byl 22%ní? 30. Kolik gramů 10 %ního roztoku chromanu draselného musíme přidat ke 100 g 3 %ního roztoku této soli, aby vznikl 5 %ní roztok? 31. Kolik vody je třeba odpařit z 1500 g 12%ního roztoku hydroxidu draselného, aby vznikl 20%ní roztok? 32. Jaký objem 5%ní kyseliny sírové o hustotě 1,0317 g ml-1 vznikne zředěním 25 ml 65%ní kyseliny sírové o hustotě 1,5533 g ml-1 vodou? 33. Odpařením vody ze 45%ní kyseliny sírové bylo získáno 125 g 65%ní kyseliny. Jaká byla hmotnost 45%ní kyseliny? Kolik vody se odpařilo? 34. Vypočítejte koncentraci roztoku síranu železnatého, který byl připraven rozpuštěním 35 g heptahydrátu síranu železnatého ve 205 g vody. 35. Vypočítejte hmotnost pentahydrátu thiosíranu sodného, který je potřeba k přípravě 500 ml 0,25 M-Na2S2O3. 36. Vypočítejte, kolik gramů chloridu barnatého obsahuje nasycený vodný roztok při 100°C (37 g BaCl2 ve 100 g roztoku) připravený z 50 g dihydrátu chloridu barnatého. Jaké množství vody bylo použito k přípravě roztoku? 37. Vypočítejte hmotnost dekahydrátu síranu sodného a hmotnost vody, které byly použity k přípravě 1 kg 3 %ního roztoku síranu sodného. 38. Vypočítejte hmotnost hexahydrátu chloridu hořečnatého a hmotnost vody k přípravě jednoho kilogramu 10 %ního roztoku chloridu hořečnatého. 39. Vypočítejte, kolik gramů dihydrátu chloridu barnatého se musí rozpustit na nasycený roztok při 60°C, aby po jeho ochlazení na 20°C vykrystalizovalo 25 g BaCl2 ⋅ 2 H2O, jestliže se rozpouští 59,2 g BaCl2 ⋅ 2 H2O ve 100 g vody při 60°C a 44,6 g BaCl2 ⋅ 2 H2O ve 100 g vody při 20°C. 40. Vypočítejte koncentraci roztoku síranu měďnatého připraveného rozpuštěním 12 g CuSO4 . 5 H2O v 75 g vody. 41. Vypočítejte, kolik gramů dusičnanu amonného vykrystalizuje z 260,5 g vodného roztoku nasyceného při 60°C (rozpustnost 421,0 g NH4NO3 ve 100 g vody) po ochlazení na 20°C (rozpustnost 192,0 g NH4NO3 ve 100 g vody). 42. Vypočítejte hmotnost hexahydrátu chloridu hlinitého, který se vyloučí z 2000 g jeho vodného roztoku nasyceného při 100°C (rozpustnost 49,0 g AlCl3 ve 100 g vody) po ochlazení na 20°C (rozpustnost 131,9 g AlCl3 ⋅ 6 H2O ve 100 g vody).
16
