Dodání zboží:
1) Plátce pronajímá formou operativního pronájmu soustruh německému nájemci registrovanému k DPH v Německu a soustruh zůstává v tuzemsku: a) b) c) d) e)
Jedná se o dodání zboží s osvobozením podle § 64, Jedná se o zapůjčení zboží, takže není předmětem daně, Jedná se o poskytnutí služby podle § 9 odst. 1, Jedná se o dodání zboží v tuzemsku podle § 7 a tím o zdanitelné plnění, Jedná se o poskytnutí služby v tuzemsku, podle spotřeby a použití služby.
2) Plátce pronajímá formou finančního pronájmu soustruh německému nájemci registrovanému k DPH v Německu a soustruh zůstává v tuzemsku: a) b) c) d) e)
Jedná se o dodání zboží s osvobozením podle § 64, Jedná se o zapůjčení zboží, takže není předmětem daně, Jedná se o poskytnutí služby podle § 9 odst. 1, Jedná se o dodání zboží v tuzemsku podle § 7 a tím o zdanitelné plnění, Jedná se o poskytnutí služby v tuzemsku, podle spotřeby a použití služby.
3) Plátce dodává zboží v tuzemsku slovenskému pořizovateli, který je na Slovensku registrován k DPH a zajišťuje přepravu z Prahy do Brna: a) Plátce uplatní tuzemskou daň, protože se jedná o zdanitelné plnění podle § 7, b) Plátce uplatní systém reverse charge podle § 64, protože pořizovatel je osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, c) Slovenský pořizovatel se musí v tuzemsku registrovat k dani a uplatní nárok na odpočet daně, d) Plátce neuplatní tuzemskou daň, protože slovenský pořizovatel nemůže uplatnit nárok na odpočet daně, e) Plátce uplatní tuzemskou daň a slovenský pořizovatel uplatní nárok na odpočet daně na Slovensku.
4) Plátce dodává zboží ve svém skladě v tuzemsku bez zajištění přepravy, rakouskému pořizovateli, který je registrován k dani v Rakousku: a) Plátce uplatní na výstupu tuzemskou daň, protože uskutečňuje zdanitelné plnění podle § 7 a po doložení výstupu zboží pořizovatelem z tuzemska do Rakouska, vrátí pořizovateli daň, b) Plátce osvobodí dodání zboží od daně podle § 64, protože pořizovatel je registrován k dani v jiném členském státě, c) Plátce uplatní na výstupu daň, protože uskutečňuje zdanitelné plnění podle § 7 a rakouský pořizovatel má možnost požádat v tuzemsku o vrácení daně podle § 82a, 82b, pokud splní tam stanovené podmínky, d) Plátce uplatní daň na výstupu, protože uskutečňuje zdanitelné plnění podle § 7 a rakouský pořizovatel registrovaný k DPH v Rakousku je plátce a uplatní nárok na vrácení daně.
e) Plátce uplatní daň na výstupu, protože uskutečňuje zdanitelné plnění podle § 7 a rakouský pořizovatel nemá nárok na odpočet daně ani na vrácení daně, protože je neplátce daně.
5) Plátce dodává zboží a zajišťuje přepravu do Německa pořizovateli se sídlem v Německu, který je podnikatel, ale není registrován k dani v žádném členském státě: a) Plátce uplatní osvobození od daně podle § 64, protože přeprava byla ukončena v jiném členském státě, b) Plátce neuplatní osvobození od daně podle § 64, protože pořizovatel není registrován k dani a plátce tak uskutečňuje zdanitelné plnění dodáním zboží podle § 7, c) Plátce uplatní daň na výstupu, protože uskutečňuje zdanitelné plnění podle § 7 a německý pořizovatel uplatní v tuzemsku nárok na odpočet, protože je podnikatelem, d) Plátce uplatní daň na výstupu, protože uskutečňuje zdanitelné plnění podle § 7 a německý pořizovatel uplatní v tuzemsku nárok na vrácení daně podle § 82a, 82b, protože je podnikatelem, e) Plátce neuplatní daň na výstupu, protože daň v Německu musí přiznat německý pořizovatel podle místa, kde byla přeprava ukončena.
6) Plátce dodává zboží a zajišťuje přepravu z tuzemska do Polska ruskému pořizovateli, který je registrován k DPH v Rusku, ale není registrován v žádném členském státě: a) Plátce uplatní osvobození od daně podle § 64, protože dodává zboží osobě registrované k dani do jiného členského státu, b) Plátce neuplatní daň na výstupu a dodání osvobodí od daně podle § 66, protože vůči ruskému pořizovateli uskutečňuje vývoz zboží, c) Plátce neuplatní daň na výstupu, protože povinnost registrace v Polsku má jako pořizovatel ruská firma, d) Plátce uplatní daň na výstupu, protože uskutečňuje zdanitelné plnění podle § 7 a ruský pořizovatel uplatní v tuzemsku nárok na odpočet daně, protože je podnikatelem, e) Plátce uplatní daň na výstupu, protože uskutečňuje zdanitelné plnění podle § 7 a pořizovatel není registrován k dani v žádném členském státě.
7) Plátce přemísťuje svůj majetek do Německa, kde jej uskladní u německé firmy, registrované k DPH v Německu a podle potřeby bude plátce dodávat své zboží dalším pořizovatelům v Německu a v jiných členských státech: a) Plátce osvobodí v tuzemsku dodání vlastního zboží do Německa, protože přemísťuje svůj majetek podle § 13 odst. 6, bez ohledu na právní úpravu v Německu, protože následné plnění již není předmětem právní úpravy v tuzemsku,
b) Plátce osvobodí v tuzemsku dodání vlastního zboží do Německa, protože přemísťuje svůj majetek podle § 13 odst. 6 a musí se v Německu registrovat k dani a přiznat daň, protože podle § 64 odst. 4 je osvobození v tuzemsku tímto přiznáním daně v Německu podmíněno. V Souhrnném hlášení uvede kód 1, c) Plátce uplatní v tuzemsku daň a nemusí se registrovat k dani v Německu a tím nepřizná v Německu daň, d) Plátce uvede přemístění majetku do Souhrnného hlášení v tuzemsku s kódem 0. e) Plátce neuvede přemístění majetku do daňového přiznání v tuzemsku, protože v daňovém přiznání není pro takové plnění řádek.
8) Plátce přemísťuje svůj majetek do Německa, kde jej uskladní u německé firmy, registrované k DPH v Německu a pověří tuto firmu, aby za plátce zboží podle potřeby a zájmu dodávala zboží dalším pořizovatelům v Německu a v jiných členských státech: a) Plátce přemísťuje svůj majetek do jiného členského státu podle § 13 odst. 6 a musí se v Německu registrovat k dani a v tuzemsku zboží osvobodí od daně podle § 64, b) Plátce přemísťuje svůj majetek do jiného členského státu podle § 13 odst. 6 a nemusí se v Německu registrovat k dani, protože převedl právo nakládat se zbožím jako vlastník na skladovatele v Německu, c) Plátce nepřemísťuje svůj majetek do jiného členského státu podle § 13 odst. 6 a nemusí se v Německu registrovat k dani, protože převedl právo nakládat se zbožím jako vlastník na skladovatele v Německu a považuje plnění za dodání zboží s osvobozením podle § 64 a daň přizná v Německu pořizovatel, d) Plátce uvede plnění do daňového přiznání v tuzemsku do řádku 20 a do Souhrnného hlášení kód 1 e) Plátce uvede plnění do daňového přiznání v tuzemsku do řádku 20 a do Souhrnného hlášení je neuvádí.
9) Plátce přepraví stroj do Německa a zavazuje se německé firmě, registrované k dani v Německu, že stroj zabuduje a uvede do provozu: a) Plátce přemísťuje svůj majetek do Německa podle § 13 odst. 6, v tuzemsku osvobodí plnění od daně a musí se kvůli pořízení zboží v Německu registrovat a přiznat tam daň, b) Plátce přemísťuje svůj majetek do Německa podle § 13 odst. 6, v tuzemsku osvobodí plnění od daně a po instalaci se musí se kvůli dodání stroje v Německu registrovat a uplatit tam daň, c) Plátce nemůže uplatnit osvobození podle § 64, protože nemá v době uskutečněné přepravy pořizovatele, na kterého by přenesl povinnost přiznat daň, a proto uplatní tuzemskou daň, d) Plátce nepřemísťuje majetek do jiného členského státu podle § 13 odst. 7, v tuzemsku neuplatní daň, v Německu se nemusí registrovat k dani, protože poskytuje službu podle § 7 odst. 3 a daň přizná německý příjemce služby až ke dni splnění závazku, tedy ke dni poskytnutí služby, e) Plátce přemísťuje majetek do jiného členského státu, po registraci v Německu přizná daň z pořízení zboží a po ukončení instalace uplatní daň DE za samostatnou službu instalace vůči německé firmě.
10) Plátce dodává zboží z tuzemska na Slovensko osobám nepovinným k dani. Plátce překročí v měsíci květnu limit 35.000,- EUR, stanovený na Slovensku pro takové plnění: a) Plátce překročením tohoto limitu nesmí do konce kalendářního roku dodávat na Slovensko další zboží nepovinným osobám, b) Jedná se o přemístění majetku plátcem podle § 13 odst. 6 na Slovensko a plátce se musí registrovat ke dni pořízení zboží na Slovensku a přizná daň z přemístěného majetku. Při následném dodání zboží musí plátce uplatnit SK daň na výstupu, c) Do překročení limitu plátce dodání zboží zdaňoval v tuzemsku, jeho překročením začne přemísťovat svůj majetek podle § 13 odst. 6 na Slovensko a musí tam z pořízení zboží přiznat daň, d) Překročením limitu přestane plátce uplatňovat v tuzemsku daň a je povinen se registrovat k dani na Slovensku a uplatňovat slovenskou daň. Plátce nepřemísťuje svůj majetek na Slovensko podle § 13 odst. 7 a registrace na Slovensku je navázána na jeho dodání zboží s místem na Slovensku a nevzniká kvůli pořízení zboží na Slovensku.
11) Slovenská firma registrovaná k dani na Slovensku zajišťuje přepravu zboží ze Slovenska do Polska a vystavuje daňový doklad na tuzemskou firmu, plátce daně a plátce následně vystavuje daňový doklad na polskou firmu, registrovanou k dani v Polsku: a) Plátce pořizuje zboží od slovenské firmy s místem v Polsku a musí se registrovat k dani v Polsku a přiznat daň. Následně uplatní polskou daň při dodání s místem v Polsku, b) Plátce pořizuje zboží od slovenské firmy s místem v Polsku, nemusí se registrovat k dani v Polsku kvůli pořízení zboží a nemusí přiznat daň. Následně, při dodání zboží s místem plnění v Polsku se musí registrovat k dani a uplatní polskou daň při dodání polské firmě. Plnění uvede v řádku 26 daňového přiznání v tuzemsku, c) Plátce přizná daň v tuzemsku z pořízení zboží v řádku 3 daňového přiznání, uplatní nárok na odpočet a následně dodá zboží do Polska a osvobodí plnění podle § 64 a v Souhrnném hlášení uvede kód 0, d) Protože přeprava nesměřuje přes tuzemsko, musí se plátce registrovat k dani na Slovensku, přizná daň a následně osvobodí zboží od daně na Slovensku, protože dodává zboží ze Slovenska do Polska osobě registrované k dani. Plnění uvede v daňovém přiznání v řádku 26, e) Plátce pořizuje zboží ze Slovenska v Polsku a následně dodává zboží s místem plnění v Polsku, ale je prostřední osobou v třístranném obchodě a nemá povinnost se registrovat k dani v Polsku ani při pořízení ani při dodání zboží. V daňovém přiznání vyplní odstavce 30 a 31 a v Souhrnném hlášení uvede kód 2.
12) Autobazar, plátce daně, dodává ojetá vozidla slovenskému autobazaru, registrovanému k dani na Slovensku. V kterém případě postupuje plátce podle § 90, tedy uplatňuje zvláštní režim:
a) Plátce daně uplatní daň pouze ze své přirážky, a protože neuplatňuje osvobození při dodání zboží, neuvádí jej do Souhrnného hlášení, b) Plátce daně může uplatnit osvobození od daně na výstupu podle § 64 i u své přirážky, protože nedodává nový dopravní prostředek, c) Plátce daně nemůže uplatnit postup podle § 90, pokud pořídil ojeté vozidlo od neplátce, d) Protože plátce daně nedodává nový dopravní prostředek, musí uplatnit daň z celé ceny dodávaného vozidla.
13) Autosalon v tuzemsku, plátce daně, dodává nový dopravní prostředek podle § 4 odst. 4 písm. b) německému občanovi a německé firmě neregistrované k dani: a) Autosalon uplatní tuzemskou daň vůči oběma, protože pořizovatel nemá přiděleno DIČ EU k DPH a neumožňuje to § 19, b) Autosalon uplatní tuzemskou daň pouze vůči německému občanovi, který není podnikatelem a německé firmě přenese daňovou povinnost, protože to umožňuje § 19, c) Autosalon neuplatní tuzemskou daň ani německému občanovi ani německé firmě neregistrované k dani, protože to umožňuje postup podle § 19, d) Autosalon neuplatní tuzemskou daň ani německému občanovi ani německé firmě, ale podmínkou je, že oba pořizovatelé musí zpětně doložit plátci, že přiznali daň v Německu, e) Autosalon uplatní oběma pořizovatelům daň v tuzemsku a teprve po prokázání přiznání daně v Německu jim autosalon vrátí tuzemskou daň.
14) Při dodání zboží z tuzemska do jiného členského státu plátcem, osobě registrované k dani, je dodržena zásada u nepřímé daně, kdy daň je odváděna ve státě spotřeby zboží. Jak je tato zásada dodržena, když pořizovatelem je osoba neregistrovaná k dani: a) Plátce osvobodí dodání podle § 64 a pořizovatel musí přiznat daň registrací ve svém členském státě, bez ohledu na cenu zboží, b) Jestliže je pořizovatelem osoba neregistrovaná, bez rozdílu, zda je povinná či nepovinná k dani, uplatní plátce daň na výstupu, protože uskutečňuje zdanitelné plnění podle § 7. Pořizovatel, osoba povinná i nepovinná k dani má stanoven ve svém členském státě limit a jeho překročení znamená jeho povinnou registraci k dani, c) Jestliže je pořizovatelem osoba nepovinná k dani, má plátce stanoven limit členského státu pořizovatele a při jeho překročení uskutečňuje zasílání zboží a musí se registrovat k dani členského státu pořizovatele. Jestliže je pořizovatelem osoba povinná k dani, má stanoven limit pro povinnou registraci svým členským státem tato osoba, d) Bez ohledu na to, zda je pořizovatelem osoba povinná či nepovinná k dani, má plátce povinnost uplatňovat v tuzemsku daň, doku mu pořizovatelé nesdělí, že se registrovali k dani. Výsledky: 1C, 2D, 3A, 4C, 5B, 6E, 7B, 8C, 9D, 10D, 11E, 12A, 13C, 14C.
Pořízení zboží:
1) Plátce pořizuje zboží z Německa od německé firmy, ale neregistrované k dani v žádném členském státě. Přeprava je zajištěna z Německa do tuzemska: a) Plátce je povinen přiznat daň v tuzemsku podle § 108, protože daň v Německu není dodavatelem uplatněna, b) Dodavatel v Německu je povinen se registrovat k dani v Německu kvůli dodání zboží a jako registrovaný přenese povinnost přiznat daň na plátce do tuzemska, c) Zboží je pořízeno z Německa do tuzemska od osoby neregistrované k dani a plátci nevzniká povinnost přiznat v tuzemsku daň, protože se nejedná o pořízení zboží podle § 16, což je totožné s pořízením zboží s místem plnění v tuzemsku, kdy plátce pořídí zboží od neplátce, d) Dodavatel se musí v tuzemsku registrovat k dani jako identifikovaná osoba podle § 6g a uplatní vůči plátci tuzemskou daň, e) Dodavatel se musí registrovat k dani v tuzemsku, jestliže cena zboží, které je předmětem plnění, překročí částku 326.000,- Kč v kalendářním roce. Do té doby neuplatní daň ani dodavatel, ani pořizovatel.
2) Plátce pořizuje zboží ze Slovenska do Maďarska od slovenské firmy registrované k dani a zboží bude v Maďarsku uskladněno. Následně bude plátce dodávat zboží zájemcům v Maďarsku: a) Pro plátce daně se nejedná o pořízení zboží, protože zboží nebylo dopraveno do tuzemska, b) Místem plnění je Slovensko, protože plátce nemá maďarské DIČ k DPH a slovenský dodavatel uplatní slovenskou daň, c) Plátce se musí registrovat k dani na Slovensku a uplatní tam nárok na odpočet daně, d) Místem plnění je podle § 11 místo ukončení přepravy, tedy Maďarsko a plátce se tam musí registrovat k dani, aby splnil povinnost přiznat daň, e) Plátce se nemusí registrovat k dani v Maďarsku, protože je prostřední osobou v třístranném obchodě podle § 17.
3) Plátce pořizuje stroj z Německa formou finančního pronájmu, se stanovenou lhůtou 48 měsíců a čtvrtletními splátkami, kdy pronajímatel je německá firma registrována k dani v Německu a stroj byl přepraven z Německa do tuzemska: a) Jedná se o poskytnutou službu a plátce bude přiznávat daň z jednotlivých čtvrtletních splátek, b) Jedná se o poskytnutou službu a plátce přizná daň až uplynutím sjednané lhůty, c) Jedná se o pořízení zboží, ale daň přizná v tuzemsku plátce až ukončením sjednané lhůty, d) Jedná se o pořízení zboží a plátci vzniká povinnost přiznat daň z jednotlivých splátek,
e) Jedná se o pořízení zboží plátcem, protože byl naplněn § 13 a nájemce nabyl právo nakládat se zbožím jako vlastník v okamžiku držení zboží. Plátce přizná daň z celé částky za zdaňovací období, kdy zboží pořídil.
4) Plátce nakoupil v Polsku s polskou daní malý bagr, s kterým po určitou dobu poskytoval služby s místem v Polsku a následně jej přepravil do tuzemska: a) Plátce přemísťuje svoje vlastní zboží z Polska do tuzemska a naplňuje § 16 odst. 5 písm. a) a pořizuje tak zboží z jiného členského státu do tuzemska a vzniká mu podle § 108 povinnost přiznat v tuzemsku daň, b) Plátce zaplatil za bagr v Polsku cenu včetně polské daně a při přepravě bagru do tuzemska mu nevzniká v tuzemsku povinnost přiznat daň, c) Plátci vzniká při přepravení bagru do tuzemska povinnost přiznat daň, protože polský prodejce neměl uplatnit polskou daň a měl přenést povinnost na kupujícího plátce do tuzemska, d) Plátce se měl registrovat k dani v Polsku, protože pak mohl uplatnit nárok na odpočet daně v Polsku a v tuzemsku by tak neměl povinnost přiznat daň.
5) Slovenský dodavatel zboží, registrovaný k dani na Slovensku, dodává zboží ze Slovenska do tuzemska tuzemským občanům: a) Slovenský dodavatel bude vždy dodávat zboží se slovenskou daní, protože občané nemohou být registrováni k DPH, b) Slovenský dodavatel bude dodávat zboží se slovenskou daní do doby, než překročí v kalendářním roce v součtu dodaného zboží částku 1 140.000,- Kč a bude se muset v tuzemsku registrovat k dani a dále již bude dodávat zboží s tuzemskou daní, c) Slovenský dodavatel bude dodávat zboží se slovenskou daní do doby, než překročí v kalendářním roce v součtu dodaného zboží částku 326.000,- Kč a bude se muset v tuzemsku registrovat k dani a dále již bude dodávat zboží s tuzemskou daní, d) Slovenský dodavatel bude dodávat zboží se slovenskou daní do doby, než dosáhne v tuzemsku obrat pro povinnou registraci stanovený v § 6 a bude se muset v tuzemsku registrovat k dani a dále již bude dodávat zboží s tuzemskou daní, e) Slovenský dodavatel bude dodávat zboží se slovenskou daní do doby, než překročí v kalendářním roce v součtu dodaného zboží částku 1 140.000,- Kč a dosažením tohoto limitu přestane uplatňovat slovenskou daň a tuzemskou daň bude jednotlivým pořizovatelům vyměřovat celní úřad.
6) Plátce dováží zboží z Číny a v Hamburku je zboží tamními celními orgány propuštěno do volného oběhu. Následně je přepraveno do tuzemska: a) Daň byla vyměřena a zaplacena v Německu daňovým zástupcem a plátci již v tuzemsku nevzniká povinnost přiznat daň, b) Daň vyměřená a odvedena v Německu daňovým zástupcem bude plátci společně se clem přeúčtována a plátce může požádat o vrácení daně v Německu podle § 82. Povinnost přiznat daň v tuzemsku již plátci nevzniká,
c) S daní vyměřenou a odvedenou v Německu nemá plátce nic společného, ale přepravením zboží do tuzemska dochází k přemístění majetku plátcem z jiného členského státu podle § 16 odst. 5 písm. b) a plátce má povinnost přiznat v tuzemsku daň z pořízeného zboží v řádku 3 DAP, d) Bez ohledu na právní úpravu v Německu, podléhá zboží při přepravení do tuzemska dani podle § 23, jako by bylo dovezeno do tuzemska a plátce přizná daň při dovozu, e) Plátci vyměří daň při dovozu celní úřad v Německu, kde byl dovoz ukončen a plátce ji zaplatí spolu se clem. Plátce může požádat v Německu o vrácení daně podle § 82.
7) Plátce pořizuje stroj z Německa od firmy registrované k dani v Německu a součástí dodávky je závazek dodavatele, že instaluje stroj a uvede jej do chodu. Doba instalace je stanovena na 2 měsíce: a) Jedná se o pořízení zboží, z kterého vznikne plátci povinnost přiznat daň podle § 108, za období, kdy byl stroj pořízen a samostatně vznikne povinnost při ukončení instalace, b) Jedná se o pořízení zboží, kdy základem daně bude cena stroje navýšená o instalaci a plátci vzniká povinnost přiznat daň při pořízení zboží za období, kdy byl pořízen, c) Německá firma přemísťuje svůj majetek do tuzemska podle § 16 odst. 5 písm. c) a následně jej použije pro účely ekonomické činnosti v tuzemsku, což představuje instalaci stroje a je tudíž povinna se v tuzemsku registrovat jako plátce daně, d) Jedná se o dodání zboží s instalací nebo s montáží v tuzemsku a místem plnění je podle § 7 odst. 3 tuzemsko a obsahem uzavřeného závazku se jedná o poskytnutí služby. Plátci vzniká povinnost přiznat daň za zdaňovací období, kdy je služba poskytnuta, tedy až po ukončení instalace, e) Německá firma, která se musí registrovat v tuzemsku, uplatní tuzemskou daň při pořízení stroje a následně za instalaci, po jejím ukončení.
8) Tuzemský občan nakoupí v německém autosalonu předváděcí osobní automobil, který má najeto 4.000 km a je v provozu 7 měsíců: a) Protože je občan osobou nepovinnou k dani, prodá autosalon vozidlo s německou daní, b) Německý autosalon nemůže postupovat ve zvláštním režimu podle § 19, protože lhůtou, která je stanovena pro nová vozidla na 6 měsíců provozu, není již vozidlo považováno za nový dopravní prostředek a uplatní německou daň, c) Německý autosalon prodá vozidlo s německou daní a po doložení, že vozidlo bylo vzato do evidence v tuzemsku, vrátí tuzemskému občanovi daň, d) Tuzemský občan se musí v tuzemsku registrovat k dani a následně mu německý autosalon uplatní přenos daňové povinnosti a občan přizná v tuzemsku daň, e) Autosalon prodá vozidlo, které je nové ve smyslu § 4 odst. 4 písm. b) bez německé daně a občan má povinnost v tuzemsku zaplatit daň.
9) Tuzemský autobazar, plátce daně, pořizuje ojetá vozidla z Německého autobazaru, který je registrován k dani v Německu. Německý dodavatel dodává vozidla ve zvláštním režimu podle § 90: a) Německý dodavatel osvobodí od německé daně celou cenu vozidla, včetně své přirážky a uvede dodání do svého Souhrnného hlášení. Plátci vzniká povinnost přiznat daň v tuzemsku podle § 108, b) Německý dodavatel osvobodí od německé daně pouze cenu nakoupeného vozidla, ale zdaní přirážku a uvede dodání do svého Souhrnného hlášení. Plátci vzniká povinnost přiznat daň v tuzemsku podle § 108 z celé ceny vozidla, c) Německý dodavatel osvobodí od německé daně pouze cenu nakoupeného vozidla, ale zdaní přirážku a neuvede dodání do svého Souhrnného hlášení. Plátci nevzniká povinnost přiznat daň v tuzemsku podle § 108 a při dalším prodeji uplatní daň pouze u své přirážky, d) Německý dodavatel osvobodí od německé daně pouze cenu nakoupeného vozidla, ale zdaní přirážku a uvede dodání ve výši ceny nakoupeného vozidla do svého Souhrnného hlášení. Plátci nevzniká povinnost přiznat daň v tuzemsku podle § 108 z přirážky německého dodavatele, ale pouze z osvobozené ceny vozidla, e) Německý dodavatel osvobodí od německé daně pouze cenu nakoupeného vozidla, ale zdaní přirážku a neuvede dodání do svého Souhrnného hlášení. Plátci nevzniká povinnost přiznat daň v tuzemsku podle § 108 a při dalším prodeji uplatní daň z celé ceny nakoupeného vozidla, včetně své přirážky.
10) Tuzemská firma, neplátce daně, pořizuje ze Slovenska zboží v hodnotě 450.000,- Kč: a) Tuzemská firma, jako osoba povinná k dani se musí povinně registrovat k dani v tuzemsku jako identifikovaná osoba, protože překročila v kalendářním roce částku 326.000,- Kč. Přizná daň podle § 108, ale nemá nárok na uplatnění odpočtu daně, b) Tuzemská firma, jako osoba povinná k dani se musí povinně registrovat k dani v tuzemsku jako identifikovaná osoba, protože překročila v kalendářním roce částku 326.000,- Kč. Přizná daň podle § 108 a má nárok na uplatnění odpočtu daně, c) Tuzemská firma, jako osoba povinná k dani se musí povinně registrovat k dani v tuzemsku jako plátce daně, protože překročila v kalendářním roce částku 326.000,Kč. Přizná daň podle § 108 a má nárok na uplatnění odpočtu daně, d) Tuzemská firma, jako osoba povinná k dani se musí povinně registrovat k dani v tuzemsku jako plátce daně, protože překročila v kalendářním roce částku 326.000,Kč. Přizná daň podle § 108 a nemá nárok na uplatnění odpočtu daně, e) Tuzemská firma, jako osoba povinná k dani se může dobrovolně registrovat k dani v tuzemsku podle § 94a jako plátce daně, protože překročila v kalendářním roce částku 326.000,- Kč. Přizná daň podle § 108 a má nárok na uplatnění odpočtu daně.
11) Tuzemská firma A, plátce daně, provozuje skladovací služby a také konsignační sklad. Zboží dodává do skladu německá firma B, registrována k dani v Německu, která pověřila firmu A, aby za dohodnuté
ceny dodávala zboží dalším zájemcům. Firma A se nestává vlastníkem zboží a vystupuje jako komisionář: a) Německá firma B přemísťuje svůj majetek do tuzemska podle § 16 odst. 5 písm. c) a musí se v tuzemsku registrovat k dani a má povinnost přiznat daň podle § 108, b) Německá firma B přemísťuje svůj majetek do tuzemska podle § 16 odst. 5 písm. c) a nemusí se v tuzemsku registrovat k dani kvůli pořízení zboží, ale až bude zboží dodávat dalším pořizovatelům, c) Německá firma B nepřemísťuje svůj majetek do tuzemska podle § 16 odst. 5 písm. c) a nemusí se v tuzemsku registrovat k dani kvůli pořízení zboží, ale podle § 6c odst. 2 ji vzniká povinná registrace, až bude zboží dodávat dalším pořizovatelům, d) Německá firma B nepřemísťuje svůj majetek do tuzemska, protože přenesla právo nakládat se zbožím jako vlastník na firmu A a firma A přizná daň při pořízení podle § 108 a na výstupu uplatní daň při následném dodání dalším pořizovatelům.
12) Tuzemská firma A, plátce daně, provozuje skladovací služby a také konsignační sklad. Zboží dodává do skladu německá firma B, registrována k dani v Německu, která si bude zboží dodávat z konsignačního skladu sama a firma A poskytuje firmě B pouze služby: a) Německá firma B nepřemísťuje svůj majetek do tuzemska, firma A nemá ze zákona důvod pro přiznání daně a firma B se musí registrovat v tuzemsku k dani podle § 6c odst. 2 až následným dodáním zboží dalším pořizovatelům, b) Německá firma B přemísťuje svůj majetek do tuzemska podle § 16 odst. 5 písm. c) a vzniká ji povinnost registrace k dani v tuzemsku a tím povinnost přiznat daň. Následné dodání zboží je již jejím plněním a uplatní tuzemskou daň na výstupu, c) Německá firma B nepřemísťuje svůj majetek do tuzemska podle § 16 odst. 5 písm. c) a nevzniká ji povinnost registrace k dani v tuzemsku a tím povinnost přiznat daň. Daň při pořízení přizná provozovatel skladu firma A. Následné dodání zboží je již plněním firmy B a ta se musí registrovat k dani podle § 6c odst. 2, d) Německá firma B nepřemísťuje svůj majetek do tuzemska podle § 16 odst. 5 písm. c) a nevzniká ji povinnost registrace k dani v tuzemsku a tím povinnost přiznat daň. Daň při pořízení přizná provozovatel skladu firma A. Následné dodání zboží je již plněním firmy B a ta uplatní na výstupu německou daň, e) Německá firma B nepřemísťuje svůj majetek do tuzemska podle § 16 odst. 5 písm. c) a nevzniká ji povinnost registrace k dani v tuzemsku a tím povinnost přiznat daň. Daň při pořízení nepřizná nikdo a následné dodání zboží je již plněním firmy B a ta se musí registrovat k dani podle § 6c odst. 2.
13) Plátce pořídil zboží z Polska v květnu, zaplatil za zboží v červnu a v červenci obdržel od dodavatele daňový doklad. Za jaké zdaňovací období vzniká plátci povinnost přiznat daň podle § 25 a kdy má nárok na uplatnění odpočtu daně podle § 72 a násl: a) Plátce musí přiznat daň za zdaňovací období květen, kdy pořídil zboží a nárok na odpočet uplatní rovněž za květen, b) Plátce musí přiznat daň za zdaňovací období květen, kdy pořídil zboží, ale nárok na odpočet uplatní rovněž za červenec, kdy obdržel daňový doklad,
c) Plátce musí přiznat daň za zdaňovací období červenec, až za zdaňovací období, kdy má k dispozici daňový doklad a nárok na odpočet uplatní rovněž za červenec, kdy obdržel daňový doklad, d) Plátce musí přiznat daň za zdaňovací období červen, kdy zaplatil za zboží a to je datum, kdy může nakládat se zbožím jako vlastník. Nárok na odpočet má plátce za červenec, kdy obdržel daňový doklad, e) Plátce musí přiznat daň za zdaňovací období červen, a to k 15. dni a nárok na odpočet může uplatnit podle § 73 odst. 1 písm. b) za stejné období, i když nemá k dispozici daňový doklad. Výsledky: 1C, 2D, 3E, 4A, 5B, 6C, 7D, 8E, 9C, 10A, 11D, 12B, 13E.
Vývoz zboží.
1) Plátce vyváží zboží z tuzemska do Ruska a je na rozhodnutí celního úřadu uveden jako deklarant. Fakturu však vystavuje na německou firmu neregistrovanou v žádném členském státě: a) Nejedná se o vývoz, protože zboží je dodáno osobě z jiného členského státu, ale o dodání zboží s místem v tuzemsku podle § 7 a plátce uplatní daň v tuzemsku, b) Nejedná se o vývoz, protože zboží je dodáno osobě z jiného členského státu, ale o dodání zboží s místem v Německu podle § 64 a plátce uplatní osvobození od daně, c) Jedná se o vývoz podle § 66, protože zboží vystupuje do třetí země a plátce má daňový doklad s náležitostmi podle § 33a. Faktura je pouze účetním dokladem, d) Rozhodující je vztah mezi subjekty a tím je vystavená faktura, která je současně i daňovým dokladem, takže se nejedná o vývoz, e) Protože německá osoba není registrována k dani v žádném členském státě, nemůže se jednat ani o osvobozené plnění podle § 64, ani o vývoz, ale o zdanitelné plnění podle § 7.
2) Plátce vyváží zboží z tuzemska do Švýcarska v režimu pasivního zušlechťovacího styku, ale zboží je neopravitelné a zůstane sešrotováno ve Švýcarsku: a) Plátce nemůže zboží osvobodit od daně podle § 66, protože nebude vráceno zpět do tuzemska, což je podmínkou režimu, do kterého bylo zboží propuštěno, b) Plátce považuje takové plnění za vývoz, protože byly splněny podmínky § 66 a osvobození není podmíněno vrácením zboží formou zpětného dovozu, c) Zboží nemůže být propuštěno do vývozu v režimu pasivního zušlechťovacího styku, ale do režimu aktivního zušlechťovacího styku, d) Plátce přemístil svůj majetek do třetí země a musí se ve Švýcarsku registrovat k dani a přiznat tam daň a touto registrací je uskutečněn vývoz ve smyslu § 66, e) Plátce může uskutečnit vývoz zboží pouze v režimu vývoz a jedině tento režim znamená uskutečnění vývozu podle § 66 s osvobozením od daně.
3) Plátce dováží zboží z Číny v režimu tranzit do tuzemska a v režimu vnější tranzit je zboží vyvezeno do Ruska:
a) Plátce považuje vývoz v režimu vnější tranzit za vývoz podle § 66, protože propuštění zboží do režimu vnější tranzit je vývozem s osvobozením od daně a daňovým dokladem je tranzitní doklad, b) V režimu vnější tranzit nelze uskutečnit vývoz podle § 66 a dochází tak ke zdanitelnému plnění dodáním zboží ruské firmě, c) Režim vnější tranzit nemůže být považován za vývoz ve smyslu § 66, protože proti uvedenému vývozu v řádku 22 nelze na vstupu uvést dovoz do žádného řádku DAP, d) Režim tranzit musí být ukončen propuštěním do režimu, ve kterém vzniká povinnost přiznat daň a teprve potom lze zboží vyvézt ve smyslu § 66, e) Zboží může být dovezeno v režimu tranzit, ale vyvezeno pouze v režimu vývoz, takže vývoz v režimu vnější tranzit není vývozem ve smyslu § 66.
4) Plátce navrhuje umístění zboží do svobodného skladu v tuzemsku. Ve svobodném skladu prodá zboží jinému plátci a ten jej vyveze do Ruska: a) Umístění zboží do svobodného skladu v tuzemsku není vývozem a prodej zboží uvnitř skladu je zdanitelným plněním podle § 7, vývoz uvádí plátce do DAP až výstupem do Ruska, b) Svobodný sklad je tuzemskem a umístění do svobodného skladu není zdanitelným plněním, protože plátce zboží nikomu nedodává. Vývozem je až výstup zboží ze svobodného skladu do Ruska, c) Svobodný sklad je považován za třetí zemi a umístění do něj za vývoz podle § 66 a prodej zboží uvnitř skladu je dodáním zboží s místem plnění ve třetí zemi, d) Svobodný sklad je tuzemskem, ale umístění zboží do něj před vývozem je považováno za vývoz podle § 66. Prodej zboží ve svobodném skladu je osvobozen od daně podle § 68 odst. 15, vývoz uvádí plátce do DAP za zdaňovací období, kdy bylo zboží umístěno do svobodného skladu, e) Svobodný sklad a celní sklad je totožný celní režim a propuštěním zboží před vývozem do těchto skladů nedochází k vývozu. Prodej zboží uvnitř skladu je osvobozen, pokud k němu dochází ve svobodném skladu i v celním skladu.
5) Plátce navrhuje zboží na propuštění do režimu uskladnění v celním skladu před vývozem a v celním skladu prodá zboží dalšímu plátci: a) Propuštění zboží do celního skladu před vývozem je považováno za vývoz podle § 66 a následný prodej uvnitř skladu za plnění s místem ve třetí zemi, b) Propuštění zboží do celního skladu před vývozem je považováno za vývoz podle § 66 a následný prodej uvnitř skladu za zdanitelné plnění, c) Plátce uvádí vývoz do DAP za zdaňovací období, kdy bylo zboží propuštěno do režimu uskladnění v celním skladu, d) Plátce musí považovat propuštění zboží do režimu uskladnění v celním skladu za vývoz, za toto období uvede vývoz do DAP, ale prodej zboží uvnitř skladu je zdanitelným plněním e) Propuštění zboží před vývozem do režimu uskladnění v celním skladu nemá žádný smysl, protože celní sklady jsou tuzemskem a případný prodej zboží uvnitř skladu by byl zdanitelným plněním. Plátce uvede vývoz do DAP až za zdaňovací období,
kdy je zboží navrženo a propuštěno do režimů, které podle § 66 znamenají vývoz zboží.
6) Daňovým dokladem při vývozu zboží je: a) Vývozní faktura, která je jako u zdanitelných i intrakomunitárních plnění také daňovým dokladem, b) Přepravní doklad, tj. nákladní list CMR, CIF, lodní konosament, letecký nákl. list apod., potvrzený celním výstupním pohraničním celním úřadem členského státu EU, c) Místopřísežné prohlášení vystavené osobou, která zajišťuje vývoz, d) Rozhodnutí celního úřadu v elektronické podobě (datová zpráva), která obsahuje potvrzení o výstupu zboží z EU do třetí země, e) Právní úprava umožňuje dokazovat vývoz jakýmikoliv důkazními prostředky, ve smyslu právní zásady volného hodnocení důkazních prostředků.
7) Plátce vykazuje vývoz v daňovém přiznání v řádku 22 za období: a) Podle data, kterým celní úřad rozhodl o propuštění zboží, b) Podle data, kdy bylo plátci za zboží zaplaceno zahraniční osobou za vyvezené zboží, c) Podle data, kdy je celním úřadem potvrzeno vystoupení zboží z EU do třetí země, d) Podle data ukončení přepravy na přepravním dokladu ve třetí zemi, e) Podle data, kdy bylo ve třetí zemi zboží při dovozu procleno a uvolněno pro použití zahraniční osoby.
8) Plátce vyváží zboží na Ukrajinu a přepravu zajišťuje ukrajinská firma, která má v tuzemsku provozovnu, která je plátcem daně: a) Pokud bude mít plátce řádný daňový doklad s náležitostmi ve smyslu § 33a, osvobodí vývoz od daně, b) Pokud přepravu při vývozu zajišťuje kupující, který má v tuzemsku sídlo nebo provozovnu, nemůže být plátci uznáno osvobození od daně, protože to blokuje § 66 odst. 2 a musí se uskutečnit zdanitelné plnění a následně vývoz uskuteční ukrajinská firma, c) Existence provozovny v tuzemsku, kterou zřídil kupující, nemá vliv na osvobození vývozu, bez ohledu na to, kdo přepravu uskutečňuje, d) Protože ukrajinská firma nemá sídlo v EU, nemůže být podle Celního kodexu deklarantem v celním řízení, a proto musí být vývoz uznán plátci jako osvobozené plnění, e) Vývoz může být plátci uznán, protože kupující by nesměl mít v tuzemsku sídlo, ale provozovna nemá vliv na vývoz plátce.
9) Vývoz do Ruska uskutečňuje z tuzemska firma, která má sídlo v tuzemsku, ale není plátcem: a) Neplátce daně nemůže uskutečnit vývoz zboží, b) Neplátce daně se musí registrovat nejprve jako plátce a pak může vývoz uskutečnit,
c) Neplátce daně se musí nejprve povinně registrovat jako osoba identifikovaná a pak může uskutečnit vývoz, d) Vývoz může uskutečnit jak osoba povinná, tak nepovinná, stejně jako registrovaná k dani nebo neregistrovaná k dani. Neplátce daně nemůže vývoz uvádět v DAP, protože je nepodává, ale vývoz uskutečnit může, e) Jestliže vyváží zboží neplátce, je správcem daně celní úřad a daň neplátci vyměří.
10) Plátce se při vývozu nechal zastoupit v celním řízení nepřímým zástupcem, který je také plátcem. Kdo uvede vývoz do daňového přiznání: a) Nepřímý zástupce je osobou, která jedná vlastním jménem na účet zastoupeného, a proto vývoz vždy uvede do daňového přiznání zastoupená osoba, která má k vyváženému zboží takový vztah, že může se zbožím nakládat jako vlastník, b) Vývoz uvede do DAP nepřímý zástupce, protože jedná vlastním jménem, c) Vývoz uvedou do svých DAP oba, zastoupená osoba proto, že může nakládat se zbožím jako vlastník a nepřímý zástupce proto, že jedná vlastním jménem, d) Vývoz uvede v DAP ten, koho určí správce daně, e) Vývoz uvede v DAP ten, koho určí celní úřad. Výsledky: 1C, 2B, 3A, 4D, 5E, 6D, 7C, 8B, 9D, 10A.
Dovoz zboží:
1) Při dovozu zboží vzniká plátci povinnost přiznat daň podle § 23, jestliže navrhuje zboží do těchto celních režimů: a) b) c) d) e)
Volný oběh, tranzit, aktivní zušlechťovací styk v podmíněném systému, Volný oběh, aktivní zušlechťovací styk v podmíněním systému, dočasné použití, Volný oběh, aktivní zušlechťovací styk v systému navracení, dočasné použití, Volný oběh, uskladnění zboží v celním skladu, dočasné použití, Volný oběh, přepracování pod celním dohledem, tranzit.
2) Plátce dováží zboží z Ruska a navrhuje celnímu úřadu propuštění zboží do celního režimu uskladnění zboží v celním skladu: a) Plátci vzniká povinnost přiznat daň podle § 23 dnem vstupu zboží na území EU, tedy propuštěním do režimu tranzit, b) Plátci vzniká povinnost přiznat daň podle § 23 dnem rozhodnutí o propuštění zboží do celního skladu, c) Plátci daně vzniká povinnost přiznat daň podle § 23 jedině tehdy, pokud bude zboží v režimu uskladnění v celním skladu prodávat další osobě, d) Plátci daně v režimu uskladnění zboží v celním skladu podle § 23 povinnost přiznat daň nevzniká, e) Plátci daně v režimu uskladnění zboží v celním skladu podle § 68 odst. 15 povinnost přiznat daň nevzniká.
3) Plátce dováží stoj ze Švýcarska a navrhuje celnímu úřadu propuštění do celního režimu dočasného použití. Po 12 měsících bude stroj vyvezen zpět do Švýcarska: a) Při propuštění zboží do režimu dočasného použití nevzniká celní dluh a tudíž nevzniká ani povinnost přiznat daň, b) Při propuštění zboží do režimu dočasného použití vzniká celní dluh a tudíž vzniká i povinnost přiznat daň, c) Při propuštění zboží do režimu dočasného použití nevzniká celní dluh, ale vzniká povinnost přiznat daň. Clo i daň budou vyměřeny 3% za každý měsíc používání, takže clo i daň ve výši 36%, d) Při propuštění zboží do režimu dočasného použití vzniká celní dluh a tudíž vzniká i povinnost přiznat daň. Ukončením režimu a zpětným vývozem bude vráceno clo a vrácena daň v částce, kterou tvoří rozdíl 100% - 36%, e) Při propuštění zboží do režimu dočasného použití nevzniká celní dluh, ale vzniká povinnost přiznat daň a to v celé výši ze základu daně, bez ohledu na to, jak dlouho bude zboží v tuzemsku používáno. Clo bude vybráno ve výši 36% ukončením režimu a zpětným vývozem, daň přizná plátce propuštěním zboží do režimu dočasného použití v plné výši.
4) Plátce dováží zboží z Norska a navrhuje celnímu úřadu propuštění do celního režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení (AZSN). Po 6 měsících je zboží dodáno do Maďarska: a) V režimu AZSN nevzniká plátci povinnost přiznat daň, protože jej musí vyvézt, b) V režimu AZSN vzniká plátci povinnost přiznat daň, protože jej nemusí vyvézt, ale pokud by bylo zboží vyvezeno, vrátí mu celní úřad vybrané clo, u daně nelze vrátit, protože plátce má nárok na odpočet daně už při splnění povinnosti přiznat daň, c) V režimu AZSN vzniká plátci povinnost přiznat daň, protože jej nemusí vyvézt, ale pokud bylo zboží vyvezeno do Maďarska, vrátí mu celní úřad vybrané clo, u daně nelze vrátit, protože plátce má nárok na odpočet daně už při splnění povinnosti přiznat daň, d) V režimu AZSN vzniká plátci povinnost přiznat daň, protože jej nemusí vyvézt, ale pokud bylo zboží vyvezeno do Maďarska, vrátí mu celní úřad vybrané clo i přiznanou daň, protože u tohoto režimu je správcem daně celní úřad.
5) Plátce dovezl zboží z USA a navrhuje celnímu úřadu umístění do svobodného pásma. V době umístění ve svobodném pásmu prodá plátce zboží další osobě: a) Plátci vzniká povinnost přiznat daň dnem umístění do svobodného pásma, ale prodej zboží ve svobodném pásmu je zdanitelným plněním, b) Plátci vzniká povinnost přiznat daň dnem umístění do svobodného pásma, ale prodej zboží ve svobodném pásmu je osvobozeným plněním, c) Plátci nevzniká povinnost přiznat daň dnem umístění do svobodného pásma, ale prodej zboží ve svobodném pásmu je zdanitelným plněním,
d) Plátci nevzniká povinnost přiznat daň dnem umístění do svobodného pásma a prodej zboží ve svobodném pásmu je osvobozeným plněním, e) Plátci nevzniká povinnost přiznat daň dnem umístění do svobodného pásma a prodej zboží ve svobodném pásmu je osvobozeným plněním, ale podmínkou pro osvobození je, že zboží musí být z tuzemska vyvezeno ve smyslu § 66.
6) Plátce dovezl zboží a navrhuje celnímu úřadu propuštění do volného oběhu. Plátci je vyměřeno celním úřadem clo a je mu fakturována přeprava ze Švýcarska do tuzemska a služby celní deklarace: a) Plátce započte do základu daně pouze základ pro vyměření cla a zaplacené clo, b) Plátce započte do základu daně pouze základ pro vyměření cla a služby poskytnuté celní deklarací, c) Plátce započte do základu daně základ pro vyměření cla, vybrané clo, služby poskytnuté celní deklarací a část přepravy na území EU, d) Plátce započte do základu daně základ pro vyměření cla, vybrané clo, služby poskytnuté celní deklarací a celou přepravu z místa ve třetí zemi do místa určení v tuzemsku, e) Plátce započte do základu daně vybrané clo, služby poskytnuté celní deklarací a celou přepravu z místa ve třetí zemi do místa určení v tuzemsku.
7) Plátce navrhuje umístění zboží před vývozem do svobodného skladu, ve kterém je zboží prodáno další osobě za vyšší cenu. Po určité době navrhuje nový vlastník, aby zboží bylo vráceno zpět do tuzemska: a) Základem daně bude původní cena zboží při umístění do svobodného skladu, b) Základem daně bude rozdíl mezi cenou původní a cenou prodejní, c) Základem daně bude 0, protože umístěním zboží do svobodného skladu bylo zboží vyvezeno, d) Základem daně bude nová cena, navýšena o marži plátce, který zboží prodal ve svobodném pásmu, e) Podle celních předpisů se nejedná o dovoz, a proto zboží nepodléhá dani.
8) Plátce dováží zboží a sazba cla podle celního sazebníku je označena jako „zboží prosté cla“: a) Takto označené zboží je osvobozeno od cla a tudíž je podle § 71 osvobozeno od daně, b) Takto označené zboží není osvobozeno od cla, a proto má plátce povinnost přiznat daň, c) Tzv. „nulová“ sazba cla, jak je označováno zboží prosté cla, je v celním sazebníku stanoveno na roveň institutu osvobození od cla, d) Jestliže je zboží prosté cla, není důvodem řídit se podmínkami stanovenými v § 71 a tím je zboží osvobozeno od daně. Výsledky: 1C, 2D, 3E, 4B, 5D, 6C, 7D, 8B.
Poskytování služeb.
1) U poskytovaných služeb mezi osobami z jiných členských států a osobami z třetích zemí přiznává daň: a) Osoba, která služby poskytuje, bez ohledu na to, která osoba je příjemcem služby, b) Osoba, která služby přijímá, pokud je registrovanou k dani a nemusí mít sídlo nebo provozovnu v místě plnění, c) Osoba, která služby poskytuje, vyjma příjemců z třetích zemí, d) Osoba, která služby přijímá, pokud je osobou povinnou k dani a má sídlo nebo provozovnu v místě, kde je stanoveno místo plnění, e) Osoba, která služby přijímá, pokud je osobou registrovanou k dani a má sídlo nebo provozovnu v místě, kde je stanoveno místo plnění.
2) Osoba povinná k dani podle § 5 je osoba: a) b) c) d) e)
Registrovaná k dani v jiném členském státě, Neregistrovaná k dani, ale podnikatel v jiném členském státě, Pouze zahraniční osoba, bez ohledu, zda je registrovaná v třetí zemi, Pouze tuzemská osoba, která je nebo není registrovaná k dani, ale je podnikatelem, Všechny osoby, které jsou podnikatelskými subjekty, bez ohledu na to, zda jsou registrovanými k dani.
3) Služby osvobozené od daně znamenají: a) Poskytovatel je osvobozuje od daně a příjemce musí přiznat daň ve svém členském státě nebo ve třetí zemi, b) Poskytovatel je osvobozuje od daně pouze při poskytnutí osobám povinným k dani, c) Poskytovatel je osvobozuje všem osobám, povinným nebo nepovinným k dani a příjemcům služeb nevzniká povinnost přiznat daň, d) Poskytovatel je osvobozuje pouze osobám registrovaným k dani v jiném členském státě nebo zahraničním osobám povinným k dani, e) Poskytovatel je osvobozuje pouze zahraničním osobám povinným k dani.
4) Do řádku 21 DAP a do Souhrnného hlášení s kódem 3 uvádí plátce nebo identifikovaná osoba služby: a) Všechny služby poskytnuté s místem plnění mimo tuzemsko, b) Služby s místem plnění stanoveného podle § 9 odst. 1, pokud jsou poskytnuty osobě registrované k dani v jiném členském státě, c) Pouze služby osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, d) Pouze služby s místem plnění mimo tuzemsko, s výjimkou služeb poskytnutých s místem plnění ve třetí zemi, e) Pouze služby poskytnuté osobám povinným k dani, se sídlem v jiných členských státech.
5) Podle § 9 odst. 1 se stanoví místo plnění v těchto případech: a) Pouze u poskytnutých služeb osobám povinným k dani se sídlem v tuzemsku, v jiných členských státech a ve třetích zemích,
b) Pouze u poskytnutých služeb osobám registrovaným k dani se sídlem v tuzemsku nebo v jiných členských státech, c) Všem osobám, povinným i nepovinným k dani, pokud není místo plnění stanoveno v jiných ustanoveních zákona o DPH, d) Pouze osobám povinným a nepovinným k dani se sídlem ve třetích zemích, e) Všem osobám nepovinným k dani, kdy se musí registrovat k dani v místě plnění poskytovatel služby.
6) Při poskytnutí služby tuzemskou osobou povinnou k dani, ale neplátcem daně, se musí poskytovatel registrovat v tuzemsku: a) Jako plátce daně, při poskytnutí jakékoliv služby s místem plnění mimo tuzemsko pro osobu povinnou k dani podle § 6c, b) Jako identifikovaná osoba při poskytnutí jakékoliv služby s místem plnění mimo tuzemsko pro osobu povinnou k dani podle § 6i, c) Jako identifikovaná osoba podle § 6i, při poskytnutí služby s místem plnění podle § 9 odst. 1, pokud je místem plnění jiný členský stát, d) Jako plátce daně podle § 6i, při poskytnutí služby s místem plnění podle § 9 odst. 1, pokud je místem plnění jiný členský stát, e) Jako identifikovaná osoba podle § 6i, při poskytnutí služby s místem plnění ve třetí zemi.
7) Při přijetí služby s místem plnění v tuzemsku tuzemskou osobou povinnou k dani, ale neplátcem, je povinen přiznat daň podle § 108 a má nárok na odpočet: a) Příjemce služby, který se musí registrovat k dani v tuzemsku jako osoba identifikovaná podle § 6h, ale nemá nárok na uplatnění odpočtu daně, b) Poskytovatel služby podle § 6c, jestliže je osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, který daň v tuzemsku odvede, c) Poskytovatel služby podle § 6c, jestliže je osobou povinnou k dani se sídlem ve třetí zemi, který daň v tuzemsku odvede, d) Příjemce služby, který se musí registrovat k dani v tuzemsku jako plátce daně podle § 6 a má nárok na uplatnění odpočtu daně, e) Příjemce služby, který se musí registrovat k dani v tuzemsku jako osoba identifikovaná podle § 6h, avšak pouze u služeb, u kterých bylo místo v tuzemsku stanoveno podle § 9 odst. 1, ale nemá nárok na odpočet daně.
8) Při přijetí služby s místem plnění v tuzemsku plátcem nebo identifikovanou osobou, uvádí tyto osoby povinnost přiznat daň podle § 108 do těchto řádků DAP: a) Do řádku 5 DAP, bez ohledu na ustanovení, podle kterého bylo místo plnění stanoveno v tuzemsku a bez ohledu na to, která osoba služby poskytla, b) Do řádku 12 DAP, bez ohledu na ustanovení, podle kterého bylo místo plnění stanoveno v tuzemsku a bez ohledu na to, která osoba služby poskytla, c) Do řádku 5 DAP, jestliže u služby bylo stanoveno místo plnění v tuzemsku podle § 9 odst. 1 a poskytovatelem služby byla osoba registrovaná k dani v jiném
členském státě. Do řádku 12 budou uvedeny ostatní služby s místem plnění v tuzemsku, s výjimkou služeb osvobozených od daně, d) Do řádku 5 DAP, jestliže u služby bylo stanoveno místo plnění v tuzemsku podle § 9 odst. 1 a poskytovatelem služby byla osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba povinná k dani. Do řádku 12 budou uvedeny ostatní služby s místem plnění v tuzemsku, e) Do řádku 5 DAP je uvede pouze plátce daně, jestliže u služby bylo stanoveno místo plnění v tuzemsku podle § 9 odst. 1 a poskytovatelem služby byla osoba registrovaná k dani v jiném členském státě. Identifikovaná osoba a plátce daně uvede do řádku 12 DAP ostatní služby s místem plnění v tuzemsku, s výjimkou služeb osvobozených od daně.
9) Podle § 108 vzniká plátci a identifikované osobě povinnost přiznat daň, pokud je služba poskytnuta s místem plnění v tuzemsku a služby poskytla osoba neusazená v tuzemsku podle § 4 odst. 4 písm. n). Osoba neusazená v tuzemsku je: a) Osoba povinná k dani, se sídlem nebo provozovnou v jiném členském státě, b) Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo ani provozovnu, c) Osoba povinná k dani, se sídlem v jiném členském státě, registrovaná i neregistrovaná a zahraniční osoba, které nemají v tuzemsku sídlo nebo provozovnu, d) Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě a zahraniční osoba povinná k dani, které nemají v tuzemsku sídlo nebo provozovnu, e) Všechny osoby povinné i nepovinné k dani, které nemají v tuzemsku sídlo nebo provozovnu.
10) U služby poskytnuté s místem plnění v tuzemsku osobou povinnou k dani, ale neregistrovanou k dani, která má sídlo v jiném členském státě, vzniká povinnost přiznat daň v tuzemsku: a) Povinnost přiznat daň nevzniká, protože službu poskytuje osoba neregistrovaná k dani, b) Povinnost přiznat daň vzniká plátci i identifikované osobě, c) Povinnost přiznat daň nevzniká tuzemské osobě povinné k dani, ale neplátci a tuzemské osobě nepovinné k dani, d) Povinnost přiznat daň vzniká plátci, identifikované osobě i osobě nepovinné k dani, e) U všech poskytnutých služeb vzniká poskytovateli povinnost registrace k dani v jeho členském státě, stává se osobou registrovanou v jiném členském státě a následně vzniká plátci a osobě identifikované povinnost přiznat daň. Výsledky: 1D, 2E, 3C, 4B, 5A, 6C, 7A, 8C, 9C, 10B.
Poskytnuté služby v konkrétních případech:
1) Slovenský živnostník, neregistrovaný k dani na Slovensku provede stavební práce v tuzemsku, tuzemskému živnostníkovi, který má budovu v majetku. Daň přizná: a) Nikdo, protože ani jeden ze živnostníků není registrován k dani, b) Tuzemský živnostník se musí registrovat k dani jako plátce daně podle § 6h, přizná daň a má nárok na odpočet daně, c) Tuzemský živnostník, se musí registrovat jako identifikovaná osoba podle § 6h, protože službu poskytuje osoba neusazena v tuzemsku. Nemá nárok na odpočet daně, d) Tuzemský živnostník, jako identifikovaná osoba podle § 6h, protože službu poskytuje osoba neusazena v tuzemsku. Uplatní nárok na odpočet daně, e) Slovenský živnostník se musí registrovat k dani v tuzemsku jako identifikovaná osoba podle § 6h a odvede v tuzemsku daň.
2) Tuzemský dopravce, plátce daně, uskuteční přepravu z Prahy do Brna pro slovenskou firmu neregistrovanou k dani na Slovensku. Kdo přizná daň: a) Dopravce uplatní podle § 9 odst. 1 přenos povinnosti přiznat daň na osobu povinnou k dani se sídlem na Slovensku, b) Dopravce neuplatní přenos povinnosti přiznat daň podle § 9 odst. 1 na osobu povinnou k dani se sídlem na Slovensku, protože není registrována k dani a uplatní tuzemskou daň, c) Dopravce neuplatní přenos povinnosti přiznat daň podle § 9 odst. 1 na osobu povinnou k dani se sídlem na Slovensku, protože přeprava je uskutečněna a spotřebována v tuzemsku a uplatní tuzemskou daň, d) Přeprava bude osvobozena od daně, protože příjemce služby není registrován k dani a nemohl by uplatnit nárok na odpočet daně, e) Slovenský objednatel přepravy se musí v tuzemsku registrovat k dani podle § 6 jako plátce daně a dopravce uplatní tuzemskou daň a objednatel přepravy uplatní nárok na odpočet daně.
3) Tuzemský živnostník, tlumočník, poskytuje v tuzemsku ruské firmě. Kdo přizná daň:
tlumočnické
služby
a) Tuzemský tlumočník je osobou povinnou k dani a musí se podle § 6i registrovat jako identifikovaná osoba a uplatní přenos povinnosti přiznat daň na ruskou firmu, b) Tuzemský tlumočník je osobou povinnou k dani, ale nemusí se podle § 6i registrovat jako identifikovaná osoba a jako neplátce nemůže uplatnit daň, ani přenos povinnosti přiznat daň na ruskou firmu, c) Tuzemský tlumočník je osobou povinnou k dani a musí se podle § 6 registrovat jako plátce daně a uplatní přenos povinnosti přiznat daň na ruskou firmu, d) Tlumočnická služba byla spotřebována v tuzemsku a tlumočník se musí registrovat k dani jako plátce daně podle § 6 a uplatní tuzemskou daň, e) Tlumočnická služba byla spotřebována v tuzemsku a tlumočník se musí registrovat k dani jako identifikovaná osoba podle § 6 a uplatní tuzemskou daň.
4) Tuzemská firma, plátce daně, opraví stroj v Německu, slovenské firmě registrované k dani na Slovensku. Stroj po opravě zůstává v Německu, protože jej tam slovenská firma používá. Daň z opravy stroje přizná: a) Tuzemská firma se musí registrovat k dani v Německu a uplatní vůči slovenské firmě německou daň, b) Tuzemská firma se nemusí registrovat k dani v Německu a uplatní vůči slovenské firmě tuzemskou daň, protože je registrována k dani v tuzemsku, c) Tuzemská firma se nemusí registrovat k dani v Německu a neuplatní vůči slovenské firmě žádnou daň a přenese povinnost přiznat daň na slovenskou firmu, která se musí registrovat k dani v Německu a přizná tam daň, d) Tuzemská firma se nemusí registrovat k dani v Německu a neuplatní vůči slovenské firmě žádnou daň a přenese povinnost přiznat daň na slovenskou firmu, která se nemusí registrovat k dani v Německu, protože místem plnění je její sídlo na Slovensku a tam přizná daň, e) Místem plnění je podle § 9 odst. 1 Slovensko a tuzemská firma se musí registrovat k dani na Slovensku a uplatní vůči slovenské firmě slovenskou daň.
5) Tuzemský dopravce, plátce daně, uskuteční přepravu z tuzemska do Ruska pro tuzemskou společnost, která je osobou nepovinnou k dani. Daň přizná: a) Tuzemský dopravce, protože vůči osobě nepovinné k dani stanoví místo plnění podle § 10f, tedy tam, kde je přeprava zahájena, b) Tuzemský dopravce, protože vůči osobě nepovinné k dani stanoví místo plnění podle § 9 odst. 2, tedy podle svého sídla, c) Osoba nepovinná k dani se musí registrovat k dani v tuzemsku jako plátce daně a daň, kterou vůči ní uplatní dopravce může získat uplatněním nároku na odpočet daně, d) Osoba nepovinná k dani se musí registrovat k dani v tuzemsku jako identifikovaná osoba podle § 6i a daň, kterou vůči ní uplatní dopravce nemůže získat uplatněním nároku na odpočet daně, e) Nikdo, protože se jedná o přepravu při vývozu, která je osvobozena od daně podle § 69, bez ohledu na to, zda je poskytnuta osobě povinné či nepovinné k dani.
6) Plátce daně pronajímá formou operativního pronájmu stroj slovenské firmě, která není na Slovensku registrována k dani. Lhůta pronájmu je stanovena na 3 roky a jsou smluvně stanoveny čtvrtletní splátky. Stroj se nachází v Polsku. Kdo přizná daň: a) Jedná se o dodání zboží z tuzemska do Polska a plátce uplatní vůči slovenské firmě přenos daňové povinnosti a slovenská firma přizná daň v Polsku, b) Jedná se o dodání zboží z tuzemska do Polska a plátce neuplatní vůči slovenské firmě přenos povinnosti přiznat daň, protože není registrována k dani a uplatní podle § 7 tuzemskou daň, c) Jedná se o poskytnutí služeb s místem plnění podle § 9 odst. 1 a plátce přenese povinnost přiznat daň na slovenskou osobu, která se musí na Slovensku registrovat k dani a přizná daň,
d) Jedná se o poskytnutí služeb s místem plnění podle spotřeby a použití služby v Polsku a plátce přenese povinnost přiznat daň na slovenskou osobu, která se musí v Polsku registrovat k dani a přizná tam daň, e) Jedná se o dodání zboží z tuzemska do Polska a plátce uplatní vůči slovenské firmě přenos daňové povinnosti, pokud se slovenská firma registruje k dani v Polsku.
7) Tuzemský živnostník, tlumočník, poskytuje tlumočnické služby v tuzemsku německé firmě, neregistrované k dani. Kdo přizná daň: a) Tuzemský tlumočník je osobou povinnou k dani a musí se podle § 6i registrovat jako identifikovaná osoba a uplatní přenos daňové povinnosti na německou firmu, b) Tuzemský tlumočník je osobou povinnou k dani, ale nemusí se podle § 6i registrovat jako identifikovaná osoba a jako neplátce nemůže uplatnit daň, ani přenos povinnosti přiznat daň na německou firmu, c) Tuzemský tlumočník je osobou povinnou k dani a musí se podle § 6 registrovat jako plátce daně a uplatní přenos povinnosti přiznat daň na německou firmu, d) Tlumočnická služba byla spotřebována v tuzemsku a tlumočník se musí registrovat k dani jako plátce daně podle § 6 a uplatní tuzemskou daň, e) Tlumočnická služba byla spotřebována v tuzemsku a tlumočník se musí registrovat k dani jako identifikovaná osoba podle § 6 a uplatní tuzemskou daň.
8) Německý dopravce, registrovaný k dani v Německu, přepraví tuzemské firmě, neplátci, zboží z Francie do Španělska. Kdo přizná daň: a) Francouzský dopravce uplatní francouzskou daň podle místa zahájení přepravního výkonu, b) Francouzský dopravce se musí registrovat k dani ve Španělsku, podle místa ukončení přepravy a uplatní španělskou daň, c) Francouzský dopravce uplatní přenos povinnosti přiznat daň na tuzemskou firmu, protože je osobou povinnou k dani a tuzemský příjemce se musí v tuzemsku registrovat k dani podle § 6 jako plátce daně a přizná daň a uplatní nárok na odpočet daně, d) Francouzský dopravce uplatní přenos povinnosti přiznat daň na tuzemskou firmu, protože je osobou povinnou k dani a tuzemský příjemce se musí v tuzemsku registrovat k dani podle § 6i jako identifikovaná osoba a přizná daň, ale nemůže uplatnit nárok na odpočet daně, e) Francouzský dopravce uplatní přenos povinnosti přiznat daň na tuzemskou firmu, protože je osobou povinnou k dani a tuzemský příjemce se musí v tuzemsku registrovat k dani podle § 6i jako identifikovaná osoba a přizná daň a uplatní nárok na odpočet daně.
9) Plátce daně poskytuje elektronické služby a dodává výukový program slovenským a ukrajinským státním gymnáziím. Kdo přizná daň: a) Slovenským i ukrajinským gymnáziím uplatní plátce tuzemskou daň podle místa plnění, které se stanoví podle § 9 odst. 2 v tuzemsku,
b) Slovenským gymnáziím uplatní daň plátce podle místa plnění, které se stanoví podle § 9 odst. 2 v tuzemsku a ukrajinským gymnáziím neuplatní tuzemskou daň, protože místem plnění je podle § 10h Ukrajina, c) Slovenským i ukrajinským gymnáziím plátce služby elektronické osvobodí od daně podle § 10h, d) Slovenským gymnáziím uplatní plátce přenos povinnosti přiznat daň podle § 9 odst. 1 a ukrajinským gymnáziím osvobodí od daně podle § 10h, e) Slovenským i ukrajinským gymnáziím uplatní plátce přenos povinnosti přiznat daň podle § 9 odst. 1.
10) Plátce uskutečňuje přepravu zboží z Německa do tuzemska pro švýcarskou firmu, která nemá v tuzemsku sídlo ani provozovnu, ale je v tuzemsku registrována k dani. Kdo přizná daň z přepravy: a) Plátce stanoví u přepravy místo plnění podle § 9 odst. 1 a přenese povinnost přiznat daň na švýcarskou firmu, b) Plátce se musí registrovat k dani v Německu, kde začíná přepravní výkon a kde je místo plnění podle § 10f a uplatní německou daň, c) Plátce neuplatní přenos povinnosti přiznat daň a nestanoví místo plnění podle § 9 odst. 1, protože byly splněny podmínky pro stanovení místa plnění v tuzemsku podle § 10k a plátce uplatní tuzemskou daň, d) Plátce uskutečňuje přepravu pro zahraniční firmu a taková přeprava zboží je osvobozena od daně podle § 69, e) Plátce stanoví místo plnění podle ukončení přepravy v tuzemsku, protože ukončením přepravy je přeprava spotřebována v tuzemsku.
Výsledky: 1C, 2A, 3B, 4D, 5E, 6C, 7A, 8D, 9B, 10C JUDr. Svatopluk Galočík
