2. HORNINY JESENÍKŮ
Geologická minulost Jeseníků Hrubý Jeseník je stejně jako Rychlebské a Orlické hory budován přeměněnými horninami a hlubinnými vyvřelinami. Nízký Jeseník je tvořen úlomkovitými sedimenty a v malé míře sopečnými horninami. Nejstaršími částmi Hrubého Jeseníku jsou ortoruly a je obklopující pararuly, svory a další přeměněné horniny budující hory Keprník a Orlík. Vznikly na přelomu starohor a prvohor při kadomském vrásnění. Ve východní části Hrubého Jeseníku a v okolí Branné se vyskytují fylity, kvarcity a mramory, představující přeměněné mořské sedimenty z období devonu. V okolí Sobotína a Jeseníku jsou tělesa amfibolitů - přeměněných devonských vyvřelin. K přeměně devonských hornin došlo v karbonu při variském vrásnění, kdy byly horniny vystaveny značným tlakům a teplotám při spojování tehdejších menších pevnin do jediného kontinentu Pangea. Hrubý Jeseník se při tomto vrásnění stal součástí variského pásemného pohoří. Nízký Jeseník buduje tzv. kulm - vrstvy spodnokarbonských drob, břidlic a slepenců, které byly uloženy v moři lemující variské pohoří. Další fází karbonských horotvorných procesů byly i kulmské vrstvy zvrásněny a zakomponovány do variského horstva. V souvislosti s tvorbou variského pohoří se ještě v karbonu do metamorfovaných hornin protavilo magma, z něhož utuhly žulovský a šumperský pluton, tvořené žulou a granodioritem. V závěru prvohor a během druhohor bylo variské pohoří zarovnáno erozí. V křídě a neogénu postihly Nízký Jeseník mořské záplavy. Před 20 miliony lety probíhala na severním okraji Nízkého Jeseníku sopečná činnost. Dnešní hornatý a pahorkatinný reliéf Jeseníků vznikly, když vrásnící se Alpy a Karpaty zatížily v neogénu český masiv a způsobily jeho rozlámání na kry. Na přelomu neogénu a kvartéru vznikly v Nízkém Jeseníku nové sopky (Velký a Malý Roudný, Uhlířský vrch, Venušina sopka, Červená hora). V ledových dobách během kvartéru zasáhl na úpatí Jeseníků kontinentální ledovec, který vznikl ve Skandinávii a rozšířil se až do střední Evropy. V poslední ledové době byly na některých místech větrem naváty sprašové hlíny.
Ukázky typických hornin Jeseníků (obrázky jsou pořízeny s geologické expozice na zastavení naučné stezky č. 2 u školy)
Amfibolit Bukovice u Jeseníku
Břidlice Lhotka u Vítkovabřidlicový důl
Čedič s krystaly olivínu Mezina u Bruntálu
Fylit Františkov u Branné
Křemen Žulová - Andělské Domky
Mramor Supíkovice
Bludný balvan žuly rapakivi Javorník
Slepenec Podhradí - Annino údolí
Svor s granáty (almandiny) Zlatý Chlum u Jeseníku
Útržek lávy s dutinkami po uniklém plynu Uhlířský vrch u Bruntálu
Žula Boží hora u Žulové
Vápenec - Štramberk
Pískovec
Tuf – lapilli Uhlířský vrch u Bruntálu
Droba – Mladecko - lom
Pracovní listy: Horniny Jeseníků 1. stupeň
Teorie: Horniny – tvoří pevný povrch Země – heterogenní směsi minerálů nebo organických zbytků (příp. přírodními vulkanickými skly), které vznikají rozmanitými geologickými procesy. – na rozdíl od minerálů jsou látkově a strukturně nesourodé – většina druhů hornin je tvořena kombinací pouze devíti prvků: C, O, Si, Al, Fe, Mg, Ca, K, Na – jejich chemické složení se nedá vyjádřit jediným chemickým vzorcem
Horniny posuzujeme podle
Minerálního složení – z dnes známých minerálů se jich běžně v horninách vyskytuje asi 200 Struktury – tvar, velikost a vzájemný vztah stavebních součástí Textury – uspořádání stavebních částic v prostoru
Horninový cyklus Horniny se vlivem procesů probíhajících na zemském povrchu a pod ním postupně mění a přeměňují jedny v druhé. Každá hornina, nacházející se dnes na zemském povrchu, prošla patrně hned několika horninovými cykly. 1. Horniny, nacházející se na povrchu Země, se působením vody, větru či mrazu rozpadají a vzniklé částice jsou unášeny, někdy i na velké vzdálenosti, do míst, kde se usazují. 2. Usazené horniny se mohou později dostat hlouběji pod zemský povrch, kde dochází buď k jejich postupné přeměně, nebo se mohou roztavit na žhavou tekutou hmotu, tzv. magma. 3. Roztavené horniny mohou opět utuhnout, a to jak hluboko v Zemi, tak na jejím povrchu. 4. V některých vyvřelých horninách bývají přítomny též kusy okolních hornin, které vystupující magma strhlo s sebou a které se nestačily roztavit. 5. Na zemském povrchu jsou horniny opětovně vystaveny vlivu vody, větru či mrazu a celý koloběh se může opakovat.
Podle vzniku dělíme horniny na Vyvřelé (magmatické) – vznikají tuhnutím a krystalizací ze silikátové taveniny – magmatu Usazené (sedimentární) – vznikají na povrchu zemské kůry zvětráváním, přemísťováním a usazováním starších hornin, chemickým srážením z roztoků nebo přímou či nepřímou činností organismů Přeměněné (metamorfované) – vznikají přeměnou starších hornin
Zástupci hornin (obrázky jednotlivých hornin jsou v úvodní barevné tabuli ke geologii)
Vyvřelé horniny Žula (granit) Barva: Světlá bělošedá, narůžovělá nebo namodralá Stavba: Stejnosměrně zrnitá nebo s velkými krystaly živců Použití: sochařský a dekorační kámen, obklady Čedič (bazalt) Barva: šedočerná Stavba: celistvá hornina, se zrny černého pyroxenu a žlutozeleného olivinu Použití: štěrk, roury, dlaždice
Fotografie čediče
Usazené horniny Slepenec Barva: proměnlivá, podle barvy valounů a tmelu Stavba: hornina složená ze stmelených zaoblených valounů větších než 2 mm Použití: drcené kamenivo (štěrk) Pískovec Barva: světlešedá, nažloutlá, nahnědlá, načervenalá až červenohnědá, někdy nezelenalá Stavba: hornina složená ze stmelených částic menších než 2 mm Použití: stavební, dekorační a sochařský kámen, sklářské písky Jílová břidlice Barva: šedá až černá, někdy zelenošedá, nefialovělá až červenohnědá Stavba: jemná celistvá hornina s nápadnou odlučností a štípatelností do tenkých desek Použití: výroba šamotu, žáruvzdorné malty Vápenec Barva: bílá, časté je ale zbarvení různými příměsemi Stavba: celistvá až zrnitá stejnorodá nebo nestejnorodá hornina, často s viditelnými zkamenělinami, běžně s žilkami kalcitu Použití: výroba vápna a cementu, stavební kámen, dlažba, dekorativní a sochařský kámen, vápnění půd
Přeměněné horniny Svor Barva: Bělošedá, šedá, nažloutlá, nahnědlá, s lesklými plochami břidličnatosti Stavba: drobně zrnitá, nápadně břidličnatá hornina Použití: jen místně pro malé stavby a cesty Krystalický vápenec (Mramor) Barva: bílá, šedá (může být páskovaný) Stavba: stejnoměrně zrnitá Použití: dekorační kámen, obklady, výroba vápna, stavební kámen
1. Seřaď správně, jak probíhá horninový cyklus: A. V některých vyvřelých horninách bývají přítomny též kusy okolních hornin, které vystupující magma strhlo s sebou a které se nestačily roztavit. B. Roztavené horniny mohou opět utuhnout, a to jak hluboko v Zemi, tak na jejím povrchu. C. Usazené horniny se mohou později dostat hlouběji pod zemský povrch, kde dochází buď k jejich postupné přeměně, nebo se mohou roztavit na žhavou tekutou hmotu, tzv. magma. D. Na zemském povrchu jsou horniny opětovně vystaveny vlivu vody, větru či mrazu a celý koloběh se může opakovat. E. Horniny, nacházející se na povrchu Země, se působením vody, větru či mrazu rozpadají a vzniklé částice jsou unášeny, někdy i na velké vzdálenosti, do míst, kde se usazují.
1. _____
2. _____
3. _____
4. _____
5. _____
2. Doplň chybějící slova do vět: Horniny na rozdíl od _________________ jsou látkově a strukturně nesourodé. Horniny se vlivem procesů probíhajících _________________________________________ postupně mění a přeměňují jedny v druhé. Každá hornina, nacházející se dnes na zemském povrchu, prošla patrně hned několika _____________________________________. Horniny posuzujeme podle ______________________, _____________________ a textury. Usazené horniny vznikají na povrchu zemské kůry ______________________, ______________________ a __________________ starších hornin, chemickým srážením z roztoků nebo přímou či nepřímou _____________________ organismů. ________________________ horniny vznikají přeměnou starších hornin.
3. Přiděl ke vzorkům hornin jejich názvy a roztřiď je do tří skupin: (Slepenec, žula, pískovec, mramor, jílová břidlice, čedič, svor, vápenec)
Vyvřelé horniny: Přeměněné horniny: Usazené horniny:
4. Vyber si 3 vzorky a doplň informace o nich do tabulky:
Název
Druh horniny
Barva
Stavba
Použití
