2 Daňová problematika územních samosprávných celků

II/2 Daňová problematika územních samosprávných celků

II/2 Daňová problematika územních samosprávných celků Cíl kapitoly Cílem kapitoly je seznámit vedoucí úředníky krajů a obcí s daňovým režimem územních samosprávných celků. Předmět má poskytnout základní teoretické a praktické znalosti v oblasti daňového práva ČR se zaměřením na specifika zdanění územních samosprávných celků. Daňové povinnosti územních samosprávných celků upravují platné daňové zákony. Obce, kraje a jimi zřízené organizace se mohou stát daňovými subjekty prakticky u všech daní, které jsou zařazeny do naší daňové soustavy. 2.1 Daň z příjmů právnických osob Daň z příjmů právnických osob je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Obce a kraje jsou podle tohoto zákona zařazeny mezi „poplatníky, kteří nebyli zřízeni či založeni za účelem podnikání“ (tzn. neziskové organizace). Obcím a krajům mohou vzniknout příjmy: • které nejsou předmětem daně, • které jsou předmětem daně, a to: o příjmy osvobozené od daně, o příjmy, které se zdaňují zvláštní sazbou daně, o příjmy zahrnované do základu daně z příjmů. Předmětem daně nejsou: • výnosy daní a poplatků, • příjmy získané zděděním nebo darováním nemovitosti, movité věci nebo majetkového práva - často užívaným termínem zde je tzv. sponzorský příspěvek, za movité věci se považují i peníze, plynou-li z takto nabytých příjmů další příjmy, jsou tyto již zdaněny podle své povahy, • příjmy získané nabytím akcií podle zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, • příjmy plynoucí z dotací a jiných forem státní podpory, jsou-li poskytnuty podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, • příjmy z úroků z vkladů na běžném účtu, • příjmy z činností vyplývajících z poslání obcí a krajů, ovšem pouze za podmínky, že jsou ztrátové, čili za předpokladu, že výdaje vynaložené podle zákona o daních z příjmů jsou při porovnání s příjmy vyšší. Předmětem daně jsou, ale jsou osvobozeny: • příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu bioplynu a dřevoplynu, zařízení na jiné způsoby výroby elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie. Osvobození začíná běžet v kalendářním roce, kdy zařízení bylo poprvé uvedeno do provozu, a běží po dobu následujících pěti let. • úrokové výnosy z hypotečních zástavních listů, • úrokové příjmy plynoucí z prostředků veřejné sbírky.

79

II Oblast finanční a kontrolní

Příjmy zdaňované zvláštní sazbou daně (srážkovou daní) Nejčastějšími příjmy, které se vyskytují u obcí a neziskových organizací a jsou zdaňovány zvláštní sazbou, např. 15 % sazbou, jsou zejména tyto: • dividendové příjmy, podíly na zisku plynoucí z účasti ve společnostech s ručením omezeným, z členství v družstvech, • vypořádací podíly při zániku společníka v akciové společnosti nebo ve společnosti s ručním omezeným. Od roku 2004 je pro právnické osoby zrušena srážková daň na úrokové výnosy. Za řádně sraženou a odvedenou daň je odpovědný plátce daně, to znamená ten, kdo tyto příjmy vyplácí. Příjemce je již nezahrnuje do základu daně. Sražená daň je daní konečnou. Předmětem daně jsou a zdaňují se v základu daně: • příjmy z reklam, • příjmy z nájemného z nestátního majetku, • příjmy z hospodářské (podnikatelské) činnosti, • příjmy plynoucí ze ziskové hlavní činnosti. Zákon o daních z příjmů tyto činnosti klasifikuje jako činnosti vyplývající z poslání neziskové organizace za podmínky, že náklady či výdaje vynaložené podle zákona o daních z příjmů v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší než příjmy. Ziskovost je nutné podle zákona o daních z příjmů sledovat: za celé zdaňovací období, podle jednotlivých druhů činností a také podle jednotlivé činnosti v rámci téhož druhu činnosti. Pokud jednotlivá činnost v rámci jednoho druhu činnosti je prováděna jak za ceny vyšší než výdaje vynaložené podle zákona o daních z příjmů, tak za ceny nižší či rovny výdajům, je předmětem daně pouze ta oblast, kde jsou ceny vyšší. Pro daňové účely je nepřípustné zisky a ztráty z činností v rámci hlavní činnosti kumulovat. Výdaje (náklady) Při sledování výsledků hospodaření obcí a krajů se hlavní pozornost věnuje plnění rozpočtu výdajů a příjmů. Při dělení rozpočtových výdajů (stejně i příjmů) jsou povinny použít hlediska, která jsou stanovena v rozpočtové skladbě. Podnikatelská (hospodářská, zdaňovaná) činnost obcí a krajů musí být v souladu s ust. § 6 odst. 3 zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, sledována na zvláštních účtech mimo rozpočtové příjmy a výdaje (účtová třída 5 - Náklady a účtová třída 6 -Výnosy). Výsledky podnikatelské činnosti se promítají do rozpočtu vždy nejpozději ke konci kalendářního roku tak, aby byly součástí závěrečného účtu. Pro zachycení různých druhů prováděné podnikatelské činnosti je třeba zvolit v účetním rozvrhu vhodné analytické členění. U obcí a krajů se pro účely stanovení základu daně z příjmů náklady či výdaje rozlišují podle toho, v souvislosti s jakými výnosy či příjmy vznikly, zda s příjmy, které nejsou či jsou předmětem daně anebo předmětem daně, jsou, ale jsou od daně osvobozeny či zdaňovány zvláštní sazbou. U výdajů souvisejících se zdaňovanými příjmy jsou některé výdaje omezeny podle zákona o daních z příjmů nebo limity podle zvláštních předpisů. Základ daně z příjmů právnických osob je charakterizován jako rozdíl, o který příjmy s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, upravený podle zákona o daních z příjmů. 80


Daňová ztráta Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. U obcí a krajů se za vyměřenou ztrátu považuje ztráta z těch činností, z nichž příjmy jsou předmětem daně. Což znamená, že účetně vykázanou ztrátu z tzv. hlavní činnosti nelze uznat za daňově účinnou a nelze ji od základu daně odečítat. V opačném případě lze tedy uplatnit daňovou ztrátu z činností vzniklých v hospodářské oblasti. Reinvestice Zákon o daních z příjmů umožňuje poplatníkům odečíst od základu daně 10 %, 15 % a 20 % vstupní ceny hmotného majetku, jsou-li jeho prvními vlastníky. Tento odpočet je nazýván jako reinvestice. Odpočet lze uplatnit nejdříve v tom období, ve kterém je hmotný majetek evidován v majetku. Evidováním majetku se rozumí uvedení majetku do užívání podle zákona o účetnictví. Odpočet je závislý na dalších podmínkách, z nichž pro neziskové organizace platí především, že odpočet nelze uplatnit: • u hmotného majetku nabytého darováním, • u hmotného majetku, který je pouze zčásti používán k zajištění zdanitelného příjmu. Jak pro podnikatelské subjekty, tak i pro neziskové organizace platí tříletý časový test, jak je uvedeno v zákoně o daních z příjmů, tzn. pokud dojde k vyřazení majetku nebo jeho pronájmu v této stanovené lhůtě, nárok na odpočet zaniká. Dojde-li během tří let k přeřazení majetku do hlavní činnosti nebo pokud bude majetek využíván současně pro potřeby obou činností, tzn. hlavní i hospodářské, nárok na odpočet také zaniká a poplatník je povinen zahrnout uplatněný odpočet nebo jeho část do základu daně z příjmů. Odpočet 30 % Uvedenou možnost odpočtu ve smyslu ust. § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů mohou využít pouze neziskové organizace. Základ daně mohou snížit až o 30 %, maximálně o 1 milion Kč. Pokud částka 30 % činí méně než 300 000 Kč včetně, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně do výše základu daně. Prostředky získané uplatněním tohoto odpočtu musí nezisková organizace použít ke krytí nákladů (výdajů) takových činností, z nichž příjmy nejsou předmětem daně, zejména hlavní činnosti provozované se ztrátou, a to nejpozději ve třech bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. Ze základu sníženého o odčitatelné položky se vypočte prostřednictvím sazby daň z příjmů právnických osob. Neziskové organizace si mohou uplatnit také slevu na dani, a to v případě zaměstnávání zaměstnanců se změněnou pracovní schopností. Daňové přiznání Jestliže má obec nebo kraj příjmy, které jsou zdaňované v základu daně, má povinnost podat daňové přiznání, a to i v případě, že by byla vykázána daňová ztráta. Daňové přiznání se podává nejpozději do tří měsíců po uplynutí ročního zdaňovacího období. Jedná-li se o poplatníka, který má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce, prodlužuje se lhůta k podání daňového přiznání do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Vypočtenou daň obce a kraje správci daně neodvádí, podle současného daňového určení je daň z příjmů právnických osob výdajem a současně příjmem rozpočtu obce nebo kraje. Na základě rozhodnutí Ministerstva financí převádí úhradu daně 81


ze svého vkladového výdajového účtu přímo na svůj příjmový účet. Příslušenství daně (např. penále u doměřené daně po kontrole) obec a kraj z výdajů svého rozpočtu zaplatit do státního rozpočtu musí. 2.2 Daň z příjmů fyzických osob Obce a kraje a jimi zřízené neziskové organizace jsou plátci daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, kterou sráží svým zaměstnancům nebo neuvolněným funkcionářům. Mezi příjmy ze závislé činnosti patří: • příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního vztahu, tj. příjmy zaměstnance v právním vztahu podle zákoníku práce, příjmy ze současného nebo dřívějšího služebního poměru, příjmy ze současného nebo dřívějšího členského poměru nebo obdobného poměru, v němž poplatník při výkonu své práce je povinen dbát příkazů plátce, • příjmy za práci členů družstev a příjmy za práci společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným, • odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, např. členů představenstva a dozorčí rady akciové společnosti vyplácené ze zisku akciové společnosti, • příjmy poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti, a to i příjmy, které jsou vypláceny jako náhrada za ztrátu příjmů ze závislé činnosti. Mezi tyto příjmy patří i dary poskytované zaměstnavatelem svým zaměstnancům v souvislosti s výkonem závislé činnosti nebo funkce. Za funkční požitky jsou u obcí a krajů považovány odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, v občanských sdruženích a v jiných orgánech a institucích. Mezi příjmy ze závislé činnosti patří výše uvedené příjmy bez ohledu na to, zda jsou pravidelně nebo jednorázově vyplácené, zda jsou zaměstnanci vyplaceny nebo jsou mu poskytnuty v jiné formě plnění. Nepeněžní plnění se pro účely daně z příjmů oceňují cenou obvyklou. Zvláštního ocenění se použije v případě, že zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci motorové vozidlo k používání nejen pro služební, ale i pro soukromé účely. Takto poskytovaná nepeněžní výhoda se oceňuje pro daň z příjmů jako příjem zaměstnance částkou ve výši 1 % z pořizovací ceny vozidla v kalendářním měsíci, nejméně však 1 000 Kč. Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně nejsou: • náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti, a to do výše stanovené zákonem o cestovních náhradách; jde o výdaje na služební cestě, a to o prokázané jízdní výdaje, prokázané výdaje za ubytování a dále stravné, ale jen do stanovené výše, • hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a desinfekčních prostředků poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem, • náhrady poskytované zaměstnancům podle zákoníku práce za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce, • částky přijaté zaměstnancem jako záloha na výdaje provedené jménem zaměstnavatele, • náhrady výdajů, poskytované v souvislosti s výkonem funkce, na které vzniká nárok podle zvláštních předpisů, s výjimkou náhrady ušlého příjmu.

82


Příjmy osvobozené od daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků Obecné daňové osvobození se vztahuje zejména na nemocenské dávky, dávky v nezaměstnanosti, dávky státní sociální podpory, podpory sociálního charakteru z prostředků nadací a občanských sdružení. Dále jsou osvobozeny např. tyto příjmy: • hodnota stravování poskytovaného zaměstnavatelem ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování jako nepeněžní plnění. Peněžní částky vyplacené místo poskytování stravy jsou součástí příjmů zaměstnance ke zdanění, • nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z FKSP nebo sociálního fondu ve formě možnosti používat rekreační zařízení, použití zdravotnických nebo vzdělávacích zařízení, tělovýchovných zařízení a dále také poskytnutí vstupenek na kulturní pořady, u poskytnutí rekreace je osvobozena nejvýše částka 20 000 Kč za kalendářní rok, • nepeněžní plnění formou darů z FKSP podle vyhlášky Ministerstva financí č. 114/2002 Sb., od daně je z hodnoty nepeněžních darů ročně osvobozena jen částka 2 000 Kč, • částky vynaložené zaměstnavatelem za svého zaměstnance na doškolení zaměstnance, které souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele, • pojistné na sociální pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění. Základ daně Základem daně (nebo dílčím základem daně vztahujícím se k příjmům ze závislé činnosti, máli zaměstnanec ještě jiné druhy příjmů) se rozumí úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků snížený o pojistné na sociální zabezpečení (důchodové, nemocenské, zaměstnanost) a o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění. Zdanění příjmů ze závislé činnosti Postup při zdanění měsíční mzdy závisí na tom, zda zaměstnanec podepsal u zaměstnavatele daňové prohlášení (tj. tiskopis „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků“). Zaměstnanec je oprávněn podepsat prohlášení u svého zaměstnavatele nebo u jednoho z případných více zaměstnavatelů. Přitom platí, že toto prohlášení může být podepsáno v jednom období pouze u jednoho zaměstnavatele. Prohlášení předkládá zaměstnanec zaměstnavateli do 30 dnů po vstupu do zaměstnání a také každoročně do 15. února na běžný kalendářní rok. 1) Zaměstnanec s prohlášením V případě, kdy zaměstnanec podepíše prohlášení, sráží zaměstnavatel daň zálohově a při výpočtu této zálohy zohledňuje nezdanitelné části základu daně, a to ve výši 1/12 jejich celoroční výše. Rozlišují se nezdanitelné části: • na poplatníka (na poplatníka samotného, na invaliditu poplatníka, na poplatníka – studenta), • na vyživovanou osobu (na vyživované dítě, na manželku / manžela) a • ostatní nezdanitelné části (dary na veřejně prospěšné účely, úroky z úvěrů na bytové potřeby, příspěvky na penzijní připojištění, pojistné na soukromé životní pojištění).

83


Záloha se srazí při výplatě nebo připsání mzdy poplatníkovi k dobru bez ohledu na to, za kterou dobu se mzda vyplácí. Provádí-li plátce vyúčtování mezd měsíčně, srazí zálohu při vyúčtování mzdy za uplynulý měsíc. Mzdy plynoucí do konce ledna za uplynulé zdaňovací období se zahrnují do základu pro výpočet zálohy v tomto období. 2) Zaměstnanec bez prohlášení V případě, že zaměstnanec nepodepíše prohlášení, rozlišují se dva případy: a) Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby Pokud úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků u zaměstnance bez prohlášení nepřesáhne v kalendářním měsíci 5 000 Kč hrubých, srazí zaměstnavatel z příjmu konečnou srážkovou daň sazbou 15 %. b) Měsíční daňová záloha u zaměstnance bez prohlášení Těm poplatníkům, kteří nepodepsali na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani a současně: - jejich hrubá měsíční mzda přesáhne 5 000 Kč nebo - jde o příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností (nejedná-li se o příjmy z pracovněprávního vztahu) nebo odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, srazí plátce zálohu na daň, avšak nejméně ve výši 20 % ze zdanitelné mzdy bez přihlédnutí k prokázaným nezdanitelným částkám základu daně. Roční zúčtování daně a ostatní povinnosti plátce daně Po skončení zdaňovacího období může plátce (obec nebo kraj nebo jimi zřízená nezisková organizace) provést roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků. Roční zúčtování záloh neprovede plátce u poplatníka, který podá nebo je povinen podat daňové přiznání k dani. Při ročním zúčtování počítá zaměstnavatel celoroční daň z úhrnu zdanitelných příjmů, daňových základů a daňových záloh, přičemž přihlédne i k prokázaným nezdanitelným částkám, které si zaměstnanec v průběhu zdaňovacího období neuplatnil. Výpočet daně a roční zúčtování záloh provede plátce daně nejpozději do 31. března z úhrnu mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi všemi plátci postupně. Rozdíl zálohově sražené daně a vypočtené daně ve prospěch poplatníka vrátí plátce daně poplatníkovi jako přeplatek nejpozději při zúčtování mzdy za březen, je-li částka vyšší než 50 Kč. Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh se poplatníkovi nesráží. Plátce daně je povinen vést pro poplatníky mzdové listy a rekapitulaci o sražených zálohách a o dani sražené podle zvláštní sazby. Na žádost poplatníka je povinen vystavit potvrzení o výši příjmů poplatníka. Sražené zálohy na daň a srážkovou daň odvádí plátce svému místně příslušnému správci daně. Po skončení roku je plátce povinen odevzdat finančnímu úřadu vyplněný tiskopis Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků (s povinnou přílohou - Počet zaměstnanců) nebo Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob.

84


2.3 Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty je upravena zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Zákon definuje stát, obce, kraje a právnické osoby, které byly založeny nebo zřízeny zvláštním právním předpisem nebo na základě zvláštního právního předpisu jako veřejnoprávní subjekty. Pro účely uplatňování daně z přidané hodnoty se rozlišuje, zda obec nebo kraj vykonává veřejnou správu nebo také ekonomickou činnost. Důležitým pojmem je osoba povinná k dani. Veřejnoprávní subjekt se za osobou povinnou k dani považuje v těchto případech: • pokud při výkonu veřejné správy dojde k narušení hospodářské soutěže, • pokud uskutečňuje ekonomické činnosti, tzn. činnosti výrobců, obchodníků, osob poskytujících služby a také soustavného využití majetku k získání příjmů, • pokud uskutečňuje činnosti uvedené v příloze k zákonu č. 3, např. dodávku vody, plynu, elektřiny a tepla, reklamní služby nebo, dopravu nebo závodní stravování. Jestliže se veřejnoprávní subjekt stane osobou povinnou k dani, je povinen se registrovat jako plátce daně z přidané hodnoty po překročení obratu 1 mil. Kč nejdéle za předcházejících 12 měsíců. Obrat se nově počítá od 1.5. 2004. Obratem veřejnoprávního subjektu se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí výnosy za zdanitelná plnění uskutečněná účetní jednotkou. Do obratu se tedy nezahrnují výnosy za výkon veřejné správy a výnosy za plnění osvobozená od daně. Do obratu se také nezahrnují částky, které nejsou v souladu s účetními postupy účtovány do výnosů (veřejnoprávní subjekt o nich účtuje na zúčtovacích vztazích). Povinnost registrovat se k dani z přidané hodnoty může veřejnoprávnímu subjektu vzniknout i jako osobě identifikované k dani. Touto osobou se obec nebo kraj může stát v případě, že neuskutečňuje ekonomické činnosti a pořídí zboží z jiného členského státu nad 10 000 eur v kalendářním roce. Daň z přidané hodnoty se neodvádí z činností, které jsou od daně osvobozeny. Plátce daně nemá nárok na odpočet daně z přidané hodnoty u přijatých zdanitelných plnění, která použije v souvislosti s osvobozenými činnostmi bez nároku na odpočet. Takovou osvobozenou činností je např. pronájem nemovitostí nebo provozování kulturních a sportovních zařízení. Pokud veřejnoprávní subjekt uskutečňuje činnosti zdanitelné i osvobozené od daně bez nároku na odpočet, rozděluje přijatá zdanitelná plnění na tři části: • vstupy, které použije pouze pro zdanitelná plnění s nárokem na odpočet daně – u nich bude mít nárok na odpočet v plné výši, • vstupy, které použije pouze pro osvobozená plnění bez nároku na odpočet – u nich nebude mít nárok na odpočet vůbec, • vstupy, které použije jak pro zdanitelná plnění, tak i pro osvobozené činnosti bez nároku na odpočet – u této daně bude zkracovat nárok na odpočet, a to pomocí tzv. koeficientu: kde

A = součet cen bez daně za všechna uskutečněná zdanitelná s nárokem na odpočet B = součet cen za uskutečněná osvobozená plnění bez nároku na odpočet

85


Do výpočtu koeficientu se nezahrnuje např. prodej dlouhodobého majetku využívaného pro ekonomickou činnost a také příležitostný převod nebo nájem nemovitostí. Vypočtený koeficient se zaokrouhluje na dvě desetinná místa nahoru. Poměrná část odpočtu daně se pak stanoví jako součin celkové daně na vstupu za příslušné zdaňovací období a vypočteného koeficientu. Krácení daně na vstupu provádí plátce za každé zdaňovací období, ve kterém uskutečňuje osvobozená zdanitelná plnění bez nároku na odpočet, přičemž použije koeficient vypočtený z údajů předchozího kalendářního roku – tzv. zálohový koeficient. Po skončení kalendářního roku je povinnost provést roční vypořádání nároku na odpočet, kdy se vychází z údajů za celý kalendářní rok a počítá se vypořádací koeficient. Vypořádání se uvádí do daňového přiznání za poslední zdaňovací období v kalendářním roce. Daňové přiznání u daně z přidané hodnoty se předkládá do 25. dne následujícího měsíce po skončení zdaňovacího období, ve stejném termínu je splatná i daň. Daňové přiznání se předkládá vždy, tj. i nulové (plátce neuskutečnil ve zdaňovacím období zdanitelná plnění). 2.4 Daně spotřební Spotřební daně jsou upraveny zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Tyto daně jsou ukládány na výrobu a dovoz minerálních olejů, lihu, piva, vína a meziproduktů a tabákových výrobků. V případech, kdy obec vlastní vinice, ze kterých vyrábí a prodává víno, nebo má svůj pivovar a registruje se jako provozovatel daňového skladu, dostane se do okruhu plátců spotřebních daní a vztahují se na ni všechna práva a povinnosti jako na ostatní subjekty. 2.5 Majetkové daně Daň silniční Silniční daň upravuje zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční. Předmětem této daně jsou silniční vozidla, která jsou registrována v České republice a jsou používána k podnikání nebo v přímé souvislosti s podnikáním nebo k činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daní z příjmů - toto se týká organizací založených nebo zřízených k jiným účelům, než je podnikání. U obcí a krajů jsou předmětem daně silniční motorová vozidla, která jsou: • plně nebo zčásti používána v hospodářské činnosti, • používána v jednotlivých činnostech hlavní činnosti, které budou podléhat dani z příjmů. Poplatníkem daně silniční je: • právnická nebo fyzická osoba, která je zapsána v technickém průkazu vozidla vydaném v České republiky jako provozovatel vozidla, • zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla, pokud daňová povinnost nevznikla již provozovateli vozidla. Některá vozidla jsou od daně silniční osvobozena, např. vozidla požární ochrany nebo zdravotnické služby, dále také vozidla jednostopá, vozidla speciální samosběrná (zametací) a speciální jednoúčelová vozidla.

86


Daň z nemovitostí Právní úprava je obsažena v zákoně č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Daň z nemovitostí se dělí na dvě relativně samostatné části – daň z pozemků a daň ze staveb. Poplatníkem daně z nemovitostí je vlastník pozemku a vlastník stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru, v některých případech nájemce nebo uživatel. Obce a kraje jsou poplatníky i daně z nemovitostí, ale vzhledem k rozpočtovému určení tohoto příjmu (jde o příjem obcí) jsou většinou od daně osvobozeny. Osvobození se nevztahuje na: • pozemky a stavby ve vlastnictví obce, které se nenacházejí na katastrálním území obce, • pozemky a stavby ve vlastnictví kraje, které se nenacházejí v územním obvodu kraje, • pozemky ve vlastnictví kraje, které jsou využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány. Osvobozeny jsou pozemky a stavby, s výjimkou obytných domů, ve vlastnictví státu, které jsou pronajaty obci, kraji, organizační složce státu nebo příspěvkové organizaci za předpokladu, že nejsou využívány k podnikatelské činnosti. Jestliže podléhá osvobození jen část stavby, nárok na osvobození se uplatňuje v poměrné výši. Nárok na osvobození se zjistí z poměru podlahové plochy nadzemní části stavby podléhající osvobození k celkové ploše nadzemních částí stavby. Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí Právní úprava je obsažena v zákoně č. 357/1992 Sb., o dani dědické darovací a z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Tyto jednorázové majetkové daně jsou spojeny se změnou v osobě vlastníka a postihují nabytí majetku novým vlastníkem. Poplatníkem je obecně dědic (dědická daň), nabyvatel (daň darovací) nebo převodce – prodávající (daň z převodu nemovitostí). Základem daně je určitým způsobem stanovená hodnota majetku, sazba daně dědické a darovací je klouzavě progresivní a diferencovaná podle zařazení poplatníků do tří skupin dle příbuzenského poměru, sazba daně z převodu nemovitostí je jednotná lineární. Obce a kraje jsou poplatníky tehdy, nabývají-li bezúplatně majetek dědictvím nebo darováním nebo prodávají-li nemovitý majetek. Pravděpodobnost zdanění však v praxi není příliš častá, zákon umožňuje rozsáhlá osvobození. Nárok na osvobození si obce a kraje musí uplatnit v podaném daňovém přiznání. Od daně dědické a daně darovací je osvobozeno bezúplatné nabytí majetku • Českou republikou, • územními samosprávnými celky a jimi zřízenými příspěvkovými organizacemi, • dobrovolnými svazky obcí. Od daně z převodu nemovitostí jsou osvobozeny např. • přechody vlastnictví k nemovitostem v souvislosti s rozdělováním a slučováním obcí nebo se změnami jejich území podle zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů, • převody vlastnictví k nemovitostem z vlastnictví obcí do vlastnictví dobrovolných svazků obcí vytvořených podle § 20a zákona č. 367/1990 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů zvláštního zákona, a dále z vlastnictví svazků do vlastnictví obcí, které byly či jsou ve svazku sdruženy a které byly předchozími vlastníky převáděných nemovitostí. 87


Předmětem daně darovací nejsou dotace, příspěvky a podpory ze státního rozpočtu, z rozpočtu územních samosprávných celků, státních fondů nebo jiných peněžních fondů státu nebo územních samosprávných celků, jakož i z veřejných rozpočtů a jiných peněžních fondů cizího státu. To se netýká peněžních fondů spravovaných podnikatelskými subjekty. Kontrolní otázky 1. Které příjmy nejsou (a které jsou) předmětem daně z příjmů právnických osob u územních samosprávných celků? 2. Jaké odčitatelné položky snižují základ daně z příjmů právnických osob u neziskových organizací, v čem spočívá rozdíl oproti podnikatelským subjektům? 3. Vysvětlete způsob výpočtu měsíční zálohy na daň u zaměstnance s podepsaným prohlášením u zaměstnavatele a bez prohlášení. 4. Za jakých podmínek může plátce daně - nezisková organizace - uplatnit odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu? 5. Za jakých podmínek jsou neziskové organizace poplatníky daně silniční? 6. Na které pozemky a stavby obcí a krajů se nevztahuje osvobození od daně z nemovitostí? Použitá a doporučená literatura REKTOŘÍK, J., ŠELEŠOVSKÝ, J. a kol. Jak řídit kraj, město a obec. Díl II. Finance, rozpočty, účetnictví, veřejná kontrola. Praha: Masarykova univerzita, 2002. STUCHLÍKOVÁ, H. Zdaňování rozpočtových organizací, příspěvkových organizací a obcí daní z příjmů právnických osob. Olomouc: ANAG, 2000. ŠELEŠOVSKÝ, J. a kol. Účetnictví, daně a financování územních samosprávných celků a organizací neziskového sektoru. Brno: Masarykova univerzita, 2002. VANČUROVÁ, A. Daňový systém ČR 2004. Praha: VOX, 2004. Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů.

88

2 Daňová problematika územních samosprávných celků

Recommend Documents