Ledov˘ vítr vanul v poryvech od East River a útoãil doktorce Kay Scarpettové na kabát, kdyÏ spûchala po 30. ulici. Do Vánoc zb˘val pouh˘ t˘den, ale nebyl tu vidût ani náznak svátkÛ. Scarpettová pro sebe tuto oblast naz˘vala Manhattansk˘ tragick˘ trojúhelník, tfii body spojené zoufalstvím a smrtí. Za zády mûla Memorial Park, velk˘ bíl˘ stan, kde byly ve vakuu uloÏeny lidské ostatky dosud neidentifikovan˘ch nebo nevyÏádan˘ch obûtí z Ground Zero. Vpfiedu vlevo se tyãila ãervená cihlová gotická budova b˘valé psychiatrické kliniky Bellevue, nyní útulku pro bezdomovce. Pfiímo naproti se nacházel nákladní prostor Úfiadu hlavního soudního lékafie, neboli OCME, kde zrovna byly otevfiené ‰edé ocelové dvefie garáÏe. Zacouval k nim nákladní vÛz, z nûhoÏ dûlníci vyná‰eli dal‰í palety s pfiekliÏkou. V márnici se rozléhal hluk, vytrvalé bouchání kladivem na chodbách, kde se zvuk nesl jako v amfiteátru. Márniãní technici mûli plné ruce práce pfii montování jednoduch˘ch borov˘ch rakví, velikosti pro dospûlé i pro dûti, a jen tak tak staãili uspokojovat rostoucí poptávku po mûstsk˘ch pohfibech na hfibitovû Potter’s Field. KvÛli ekonomické situaci. OvlivÀovala teì v‰echno. Scarpettová uÏ teì litovala, Ïe si v lepenkové krabici nese cheeseburger a hranolky. Jak dlouho byly v ohfiívárnû na servírovací lince v bufetu lékafiské fakulty Newyorské univerzity? Na obûd bylo pozdû, skoro tfii hodiny odpoledne, a byla si celkem jistá odpovûdí na otázku, jak bude tento pokrm chutnat. JenÏe nemûla ãas na zvlá‰tní objednávku nebo se zastavit u salátového baru, aby se najedla zdravû, ãi si dokonce vybrala nûco, co by jí moÏná opravdu chutnalo. Dnes mûli zatím patnáct pfiípadÛ, sebevraÏdy, nehody, vraÏdy a chudáky, ktefií zemfieli bez lékafiského o‰etfiení nebo, je‰tû smutnûji, v osamûní.
1
9
Patricia Cornwellová
Pfii‰la do práce v ‰est ráno, aby zaãala brzy, do devíti dokonãila první dvû pitvy a tu nejhor‰í si nechala nakonec – mladou Ïenu s poranûními a artefakty, které byly ãasovû nároãné a matoucí. Scarpettová strávila s Toni Darienovou víc neÏ pût hodin, pofiizovala puntiãkáfisky detailní diagramy a poznámky, udûlala tucty fotografií, fixovala cel˘ mozek ve formalinu k dal‰ímu zkoumání, shromaÏìovala a ukládala víc neÏ obvykl˘ poãet zkumavek s tekutinami a fiezy orgánÛ a tkání a uchovala a zdokumentovala v‰e, co jen mohla, v pfiípadu, kter˘ byl podivn˘ ne proto, Ïe byl neobvykl˘, ale protoÏe si protifieãil. ZpÛsob a pfiíãina smrti ‰estadvacetileté Ïeny byly Ïalostnû v‰ední a nevyÏadovaly dlouhé posmrtné ohledání, aby se zodpovûdûly nejzákladnûj‰í otázky. Bylo to násilné úmrtí v dÛsledku poranûní po tupém úderu, jediné ránû v t˘lu hlavy pfiedmûtem, jenÏ mûl zfiejmû mnohobarevn˘ lakovan˘ povrch. Smysl nedávalo v‰echno ostatní. KdyÏ bylo tûlo té mladé Ïeny objeveno krátce pfied svítáním na kraji Central Parku, asi deset metrÛ od V˘chodní 110. ulice, pfiedpokládalo se, Ïe si minul˘ veãer ‰la v de‰ti zabûhat a byla sexuálnû napadena a zavraÏdûna. BûÏecké kalhoty a spodní kalhotky mûla shrnuté ke kotníkÛm, flísovou mikinu a sportovní podprsenku vytaÏené nad prsa. Kolem krku mûla na dvojit˘ uzel uvázanou ‰álu Polartec a policie i lékafisko-právní vy‰etfiovatelé OCME, ktefií se dostavili na místo ãinu, na první pohled usoudili, Ïe byla u‰krcena ãástí vlastního obleãení. JenÏe nebyla. KdyÏ Scarpettová prohlíÏela tûlo v márnici, nena‰la nic, co by naznaãovalo, Ïe ta ‰ála zapfiíãinila smrt nebo k ní aspoÀ pfiispûla. Îádné známky udu‰ení, Ïádné vitální reakce jako zarudnutí nebo podlitiny, jen suché odûrky, jako by ‰ála byla kolem krku uvázána po smrti. Jistû bylo moÏné, Ïe ji vrah udefiil do hlavy a nûkdy pozdûji u‰krtil, aniÏ si uvûdomil, Ïe je uÏ mrtvá. Ale kolik ãasu s ní 10
FAKTOR SCARPETTOVÁ
v tom pfiípadû strávil? Podle pohmoÏdûnin, otokÛ a krvácení v mozkovém kmeni musela pfieÏívat nûjakou dobu, moÏná nûkolik hodin. Pfiesto se na místû nálezu na‰lo velmi málo krve. AÏ kdyÏ vy‰etfiovatelé tûlo otoãili, objevili poranûní vzadu na hlavû, asi tfiícentimetrovou trÏnou ránu se znaãn˘m otokem, ale jen mal˘m v˘ronem tekutiny z poranûní, a tento nedostatek krve pfiiãetli na vrub de‰ti. Scarpettová o tom váÏnû pochybovala. RoztrÏená kÛÏe na hlavû by silnû krvácela a nebylo pravdûpodobné, Ïe by obãasn˘ a nepfiíli‰ siln˘ dé‰È vût‰inu krve z Toniin˘ch dlouh˘ch hust˘ch vlasÛ smyl. Rozbil jí útoãník lebku a pak s ní strávil dlouh˘ ãas venku v de‰tivé zimní noci, neÏ jí pevnû uvázal ‰álu kolem krku, aby se ujistil, Ïe neÏije, aby o tom mohla mluvit? Anebo bylo ‰krcení souãástí sexuálnû násilného rituálu? Proã posmrtné skvrny a posmrtná ztuhlost dÛraznû odporovaly tomu, o ãem zdánlivû vypovídalo místo ãinu? Vypadalo to, Ïe Toni zemfiela v parku pozdû minulou noc, a zároveÀ, Ïe je mrtvá uÏ ‰estatfiicet hodin. Scarpettovou ten pfiípad mátl. MoÏná o tom pfiem˘‰lela aÏ pfiíli‰. Anebo moÏná nemyslela jasnû, byla utahaná a mûla nízkou hladinu krevního cukru, protoÏe cel˘ den nic nejedla a pila jen kávu, spousty kávy. UÏ teì se opozdila na schÛzku zamûstnancÛ ve tfii odpoledne a potfiebovala b˘t doma do ‰esti, aby si za‰la do fitcentra a naveãefiela se s manÏelem, Bentonem Wesleym, neÏ bude muset spûchat do CNN, coÏ se jí vÛbec nechtûlo. S tou úãastí v ReportáÏi Crispinové nemûla nikdy souhlasit. Proã proboha svolila, Ïe vystoupí v televizi s Carley Crispinovou a bude hovofiit o posmrtn˘ch zmûnách ve vlasech a o v˘znamu mikroskopie a dal‰ích disciplín forenzní vûdy, které byly mylnû chápané právû vinou toho, do ãeho se Scarpettová zapletla – zábavního prÛmyslu? Pronesla svou krabici s obûdem po nakládací rampû plné kartonÛ a beden s dodávkami 11
Patricia Cornwellová
pro kanceláfie a márnici a kolem kovov˘ch nákladních vozíkÛ a palet. StráÏn˘ za plexisklem pilnû telefonoval, a kdyÏ kolem nûj procházela, skoro jí nevûnoval pohled. Nahofie na rampû pouÏila protahovací magnetickou kartu, kterou nosila na ‰ÀÛrce, otevfiela si tûÏké kovové dvefie a vstoupila do katakomb z bíl˘ch starobyl˘ch kachlíkÛ se zelenomodr˘mi prvky a zábradlím, které jako by vedlo v‰ude a nikam. KdyÏ tu zaãala pracovat na ãásteãn˘ úvazek jako soudní lékafika, ãasto se v tûch chodbách ztratila a skonãila v antropologické laboratofii místo neuropatické ãi kardiopatické, v pánské ‰atnû místo dámské, v dekompoziãní místnosti místo hlavního pitevního sálu, v nesprávné velké chladicí komofie ãi na schodi‰ti, nebo dokonce v nesprávném poschodí, kdyÏ nastoupila do starého ocelového nákladního v˘tahu. Ale dost brzy pochopila logiku zdej‰ího plánu a jeho praktického kruhového rozloÏení, poãínaje nakládacím prostorem. Ten byl podobnû jako nakládací rampa za masivními garáÏov˘mi dvefimi. KdyÏ transportní t˘m soudního lékafiství pfiivezl tûlo, byla nosítka vyloÏena na rampu a projela pod detektorem záfiení nade dvefimi. Pokud se nespustil alarm upozorÀující na pfiítomnost radioaktivního materiálu, jako jsou radiofarmaka pouÏívaná k léãbû nûkter˘ch druhÛ rakoviny, byla dal‰í zastávkou podlahová váha, kde se tûlo zváÏilo a zmûfiilo. Kam ‰lo poté, to záleÏelo na jeho stavu. Pokud bylo ve ‰patném stavu nebo potenciálnû nebezpeãné pro Ïivé osoby, pfii‰lo do velké dekompoziãní chladicí komory vedle dekompoziãní místnosti, kde se provádûla pitva v izolaci a se speciální ventilací a dal‰ími ochrann˘mi prostfiedky. JestliÏe bylo tûlo v dobrém stavu, bylo pfievezeno po chodbû napravo od rampy a jeho cesta mohla v urãitém bodû zahrnovat rÛzné zastávky podle stupnû jeho po‰kození: 12
FAKTOR SCARPETTOVÁ
rentgenologické oddûlení, sklad histologick˘ch vzorkÛ, laboratofi forenzní antropologie, dvû dal‰í chladicí komory pro nová tûla, která je‰tû nepro‰la ohledáním, v˘tah pro pfiípady, které mûly b˘t prohlédnuty a identifikovány nahofie, evidenãní místnost, neuropatologické ãi kardiopatologické oddûlení, hlavní pitevna. Poté co byl pfiípad dokonãen a tûlo pfiipraveno k odeslání, zavr‰ilo cel˘ okruh opût v nakládacím prostoru, ale v jiné velké chladicí komofie. A tam teì mûla b˘t i Toni Darienová, ve vaku na zip na úloÏné polici. Ale nebyla tam. LeÏela na vozíku zaparkovaném pfied nerezov˘mi ocelov˘mi dvefimi lednice a laborantka z identifikaãního oddûlení upravovala modré prostûradlo kolem jejího krku, vytaÏené aÏ k bradû. „Copak to dûláme?“ zeptala se Scarpettová. „Mûli jsme nahofie men‰í rozruch. Podívají se na ni.“ „Kdo a proã?“ „Matka je v hale a nechce odejít, dokud ji neuvidí. Nebojte se. Postarám se o to.“ Laborantka se jmenovala Rene, byla to asi pûtatfiicetiletá Ïena s kudrnat˘mi ãern˘mi vlasy, ebenov˘ma oãima a neobyãejn˘m talentem pro jednání s rodinami. Pokud mûla problém s rodinou zemfielého ona, ne‰lo o Ïádnou banalitu. Rene dovedla vyfie‰it témûfi cokoli. „Myslela jsem, Ïe identifikaci provedl otec,“ podivila se Scarpettová. „Vyplnil papíry a potom jsem mu ukázala fotografii, kterou jste mi poslala do poãítaãe – to bylo tûsnû pfiedtím, neÏ jste ode‰la do bufetu. Pár minut nato pfii‰la matka, oba se zaãali v hale hádat, pfií‰ernû, a on nakonec vztekle ode‰el.“ „Jsou rozvedení?“ „A oãividnû se nenávidí. Matka trvá na tom, Ïe chce vidût tûlo, a nedá si to vymluvit.“ Rene rukama v purpurov˘ch nitrilov˘ch rukavicích odhrnula pramen vlhk˘ch vlasÛ z ãela mrtvé Ïeny a zastrãila jí pár dal‰ích pramínkÛ za u‰i, 13
Patricia Cornwellová
opatrnû, aby nebyly vidût Ïádné stehy po pitvû. „Vím, Ïe za nûkolik minut máte schÛzi personálu. O tohle se postarám.“ Podívala se na lepenkovou krabici, kterou Scarpettová stále drÏela. „Ani jste je‰tû nejedla. Co jste dnes mûla? Asi nic, jako obvykle. O kolik jste zhubla? Jednou omylem skonãíte v antropologické laboratofii jako kostlivec.“ „KvÛli ãemu se hádali v hale?“ zeptala se Scarpettová. „KvÛli pohfiební sluÏbû. Matka chce nûjakou z Long Islandu. Otec chce jinou v New Jersey. Matka chce pohfieb do zemû, otec kremaci. Oba se o ni perou.“ Znovu se dotkla mrtvého tûla, jako by se úãastnilo rozhovoru. „Potom se zaãali vzájemnû obviÀovat ze v‰eho, co vás jen napadne. Dûlali takov˘ kravál, Ïe v jednu chvíli vy‰el ven doktor Edison.“ To byl hlavní soudní lékafi a ‰éf Scarpettové, kdyÏ pracovala ve mûstû. Stále pro ni bylo trochu tûÏké zvyknout si na nadfiízeného, zvlá‰È kdyÏ sama byla vût‰inu své kariéry buì ‰éfovou, nebo majitelkou soukromé praxe. Ale fiídit OCME v New Yorku by nechtûla, ani kdyby jí to nabídli, coÏ se ov‰em nestalo a patrnû ani nestane. Vést takovou obrovskou instituci by bylo totéÏ jako dûlat starostu velké metropole. „No, víte, jak to chodí,“ poznamenala Scarpettová. „Hádka, a tûlo nikam nejde. Pozastavíme její propu‰tûní, dokud nám právní oddûlení nedá jiné pokyny. Ukázala jste tedy matce fotografii a co potom?“ „SnaÏila jsem se, ale nepodívala se na ni. Pr˘ chce vidût dceru a neodejde, dokud se tak nestane.“ „Je v místnosti pro rodiny?“ „Tam jsem ji nechala. PoloÏila jsem vám sloÏku na stÛl, kopie dokumentÛ.“ „Díky. Podívám se na to, aÏ pÛjdu nahoru. NaloÏte ji do v˘tahu a já se o v‰echno postarám na druhém konci,“ fiekla Scarpettová. „MoÏná byste mohla doktoru Edisonovi vyfiídit, Ïe to ve tfii nestihnu. Vlastnû uÏ zaãali. Doufejme, Ïe ho 14
FAKTOR SCARPETTOVÁ
je‰tû chytím, neÏ odejde domÛ. Musíme si spolu o tom pfiípadu promluvit.“ „Vyfiídím mu to.“ Rene poloÏila ruce na ocelovou rukojeÈ vozíku. „Hodnû ‰tûstí dnes veãer v televizi.“ „Povûzte mu taky, Ïe jsem mu poslala poãítaãem fotografie z místa ãinu, ale nebudu schopná nadiktovat pitevní protokol nebo mu dát fotografie dfiív neÏ zítra.“ „Vidûla jsem upoutávky na ten pofiad. Jsou prima.“ Rene stále hovofiila o televizi. „AÏ na to, Ïe nemÛÏu Carley Crispinovou vystát, stejnû jako toho profilovaãe, co tam pofiád mají. Jak se jen jmenuje? Doktor Agee. UÏ mû otravuje a unavuje, jak mluví o Hannah Starrové. Vsadím se, Ïe se vás Carley taky na ni zeptá.“ „CNN ví, Ïe o aktivních pfiípadech nediskutuji.“ „Myslíte, Ïe je mrtvá? ProtoÏe já jsem o tom pfiesvûdãená.“ Hlas Rene následoval Scarpettovou k v˘tahu. „Jako ta, co se ztratila na Arubû, jak se jmenovala? Natalee? Lidé zmizí z nûjakého dÛvodu – protoÏe nûkdo chce, aby zmizeli.“ Scarpettová pfiece dostala slib. To by jí Carley Crispinová neudûlala, neodváÏila by se dané slovo poru‰it. Scarpettová není Ïádn˘ fiadov˘ expert, neznámá osoba, obãasn˘ host, mluvící hlava, jak se teì uji‰Èovala cestou v˘tahem nahoru. Je pfiední forenzní analytiãka CNN a u v˘konného producenta Alexe Bachty si pevnû vymínila, Ïe nebude diskutovat nebo ani se zmiÀovat o Hannah Starrové, krásné finanãní magnátce, která jako by se vypafiila do vzduchu den pfied DíkÛvzdáním, poté co ji naposled údajnû vidûli odcházet z restaurace v Greenwich Village a nastupovat do Ïlutého taxíku. Kdyby do‰lo na nejhor‰í, kdyby byla mrtvá a její tûlo se objevilo v New York City, spadalo by do jurisdikce tohoto úfiadu a pfiípad by se nakonec dostal ke Scarpettové. Vystoupila v prvním poschodí a pak se vydala dlouhou chodbou kolem oddûlení zvlá‰tních operací. Za dal‰ími 15
Patricia Cornwellová
zamãen˘mi dvefimi byla hala zafiízená karmínov˘mi a modr˘mi ãalounûn˘mi pohovkami a kfiesly, nízk˘mi stolky s kupou ãasopisÛ a s vánoãním stromkem a menorou v oknû obráceném na První Avenue. Nad recepcí byl v mramoru vytesán nápis: Taceant colloquia. Effugiat risus. Hic locus est ubi mors gaudet succurrere vitae. NechÈ utichne hovor. NechÈ odejde smích. Zde je místo, kde se smrt raduje, Ïe pomáhá Ïivotu. Z rádia na podlaze za recepãní pfiepáÏkou znûla hudba, Eagles vyhrávali „Hotel California“. Filene, ãlenka zdej‰í ochranky, patrnû usoudila, Ïe prázdná hala jí patfií a mÛÏe ji naplnit sv˘mi oblíben˘mi popûvky. „… MÛÏe‰ se kdykoli odhlásit, ale nikdy nemÛÏe‰ odejít,“ vyzpûvovala Filene ti‰e s kapelou, aniÏ si uvûdomovala tu ironii. „Není nûkdo v místnosti pro rodiny?“ Scarpettová se zastavila u recepãní pfiepáÏky. „Aha, promiÀte.“ Filene vypnula rádio. „Myslela jsem, Ïe to aÏ tam nemÛÏe b˘t sly‰et. Ale to nic. Bez sv˘ch popûvkÛ se obejdu. Já jen, Ïe tu je nuda, víte? Sedím tu a sedím a nic se nedûje.“ To, co Filene bûÏnû vídala na tomto místû, nebylo nikdy radostné, a zfiejmû právû proto, a ne z nudy, poslouchala optimistick˘ soft rock, kdykoli mohla, aÈ slouÏila v recepci nebo dole v kanceláfii márnice. Scarpettové to nevadilo, pokud tu zrovna nebyli truchlící pfiíbuzní, ktefií by si zaslechnutou hudbu ãi slova mohli vyloÏit jako provokativní nebo neuctivé. „¤eknûte paní Darienové, Ïe jsem na cestû,“ poÏádala Scarpettová. „Potfiebuji asi patnáct minut, abych si ovûfiila pár vûcí a podívala se na dokumenty. A zdrÏte se tûch popûvkÛ, neÏ odejde, ano?“ Od haly nalevo bylo administrativní kfiídlo, které Scarpettová sdílela s doktorem Edisonem, dvûma jeho zástupci 16
FAKTOR SCARPETTOVÁ
a vedoucí personálu, která teì byla na svatební cestû aÏ do Nového roku. V budovû staré pÛl století bylo tûsno a ve tfietím poschodí, kde mûli pracovny forenzní patologové pracující na pln˘ úvazek, se pro Scarpettovou uÏ nena‰lo volné místo. KdyÏ byla ve mûstû, pouÏívala b˘valou ‰éfovu konferenãní místnost v pfiízemí s vyhlídkou na tyrkysovû modr˘ cihlov˘ vchod do OCME na První Avenue. Odemkla dvefie a ve‰la dovnitfi. Povûsila si kabát, odloÏila krabici s obûdem na psací stÛl a posadila se k poãítaãi. Otevfiela internetov˘ prohlíÏeã a do kolonky hledání zadala BioGraph. Nahofie na obrazovce se objevilo upozornûní Mûli jste na mysli: Biografie. Ne, nemûla. Vydavatelství Biograph Records. Nikoli, to nehledala. Americká spoleãnost pro mutoskop a biograf, nejstar‰í filmová spoleãnost v Americe zaloÏená v roce 1895 vynálezcem, kter˘ pracoval pro Thomase Edisona, vzdálen˘m pfiedkem hlavního soudního lékafie bÛhví z kterého kolena. Zajímavá náhoda. Ale nic pro BioGraph s velk˘m B a velk˘m G, jak to bylo napsáno vzadu na neobvykl˘ch hodinkách, které mûla Toni Darienová na levém zápûstí, kdyÏ dnes ráno pfiivezli její tûlo do márnice. Ve Stowe ve Vermontu hustû snûÏilo, padaly mokré vloãky a usazovaly se na vûtvích balzámov˘ch jedlí a skotsk˘ch borovic. LyÏafiské vleky táhnoucí se pfies Green Mountains byly jako jemná pavuãinová vlákna, ve snûhové boufii témûfi neviditelná a nehybná. V takovém poãasí nikdo nelyÏoval, v‰ichni se drÏeli doma. Vrtulník Lucy Farinelliové trãel v nedalekém Burlingtonu. AspoÀ byl bezpeãnû v hangáru, ale Lucy a asistentka státního zástupce okresu New York, Jaime Bergerová, nikam nepoletí je‰tû aspoÀ pût hodin, moÏná déle, rozhodnû ne pfied devátou veãer, kdy se má boufie pfiesunout dále na 17
Patricia Cornwellová
jih. To by uÏ mûly b˘t splnûny viditelnostní podmínky pro let, spodní základna mrakÛ nad devût set metrÛ, dohlednost osm kilometrÛ nebo víc, vítr od severov˘chodu do tfiiceti uzlÛ. Cestou domÛ do New Yorku by mûly mít pfiízniv˘ vítr do zad, takÏe by se tam mohly dostat vãas, aby udûlaly to, co potfiebují. JenÏe Bergerová mûla mizernou náladu, cel˘ den se zdrÏovala ve druhém pokoji nebo na telefonu a ani se nesnaÏila chovat se mile. Dívala se na to tak, Ïe poãasí je tu uvûznilo déle, neÏ mûly v plánu, a za to mohla podle ní Lucy, protoÏe byla pilot. Bylo jedno, Ïe se meteorologové spletli, Ïe to, co zaãalo jako dvû oddûlené malé boufie, se slouãilo v jednu nad Saskatchewanem v Kanadû, spojilo se s masou arktického vzduchu a vytvofiilo pofiádné monstrum. Lucy zti‰ila hlasitost videa na YouTube, znamenité sólo Micka Fleetwooda na bicí pfii Ïivém koncertu „World Turning“ z roku 1987. „UÏ mû sly‰í‰?“ fiekla do telefonu tetû Kay. „Je tu hroznû ‰patn˘ signál a poãasí tomu moc nepomáhá.“ „Teì je to mnohem lep‰í. Jak to vypadá?“ ozval se hlas Scarpettové tûsnû na Lucyinû ãelisti. „Zatím jsem nic nena‰la. CoÏ je divné.“ Lucy mûla pu‰tûné tfii notebooky MacBook, kaÏdou obrazovku rozdûlenou do kvadrantÛ ukazujících nejnovûj‰í informace Leteckého meteorologického centra, v˘sledky vyhledávání z neuronov˘ch sítí, odkazy napovídající Lucy, Ïe by mohly vést k webov˘m stránkám, které ji zajímají, e-mailovou po‰tu Hannah Starrové, Lucyinu po‰tu a zábûry z bezpeãnostní kamery zachycující herce Hapa Judda v operaãním odûvu v márnici nemocnice Park General je‰tû pfiedtím, neÏ se stal slavn˘m. „Jsi si jistá tím názvem?“ uji‰Èovala se Lucy, zatímco prohlíÏela obrazovky a v my‰lenkách pfieskakovala od jednoho trápení ke druhému. 18
