Zářijové ABAHOA číslo 75 / 1999 ZÁPIS ze schůze ORJ dne 2.září 1999 Přítomni: Pučalík, Kopečná, Brátka, Bublan, Nejezchleba, Boček, Dvořák, Vorlíček, Zeibert, Šťastný, Křivánek, Zábrš, Bělková, Reegen, Ficová. 1. br.Pučalík, zahájil a řídil schůzi: - rekapitulace táborů. - poznámka Ježka, že vše je v zápisech o kontrolách. - Ali, podle hlášení 3 tábory z jiných okresů, kontrolován tábor Vaneč a Amazonek u Stálek, úroveň dobrá. - informace o pojištění za škodu. - příště bude projednáno okresní kolo závodu světlušek a vlčat. - zjištěno, že oblastní kolo zmíněného závodu není v našich silách. - informace o situaci v ÚRJ. - informace z ekonomického oddělení ÚRJ: - žádosti o dotace měly být do 31.8. - žádosti na zahraniční akce měly být do 15.9. - požadavek hospodářské zpravodajky: faktury mají být na adresu střediska s číslem, nesmí být na jméno. Pro investice musí být nad 100.000,-Kč výběrové řízení. - výchovní zpravodajové musí do 15.9. odevzdat naplánované akce vých.odboru. 2. br.Zeibert: ti, kteří mají novinové výstřižky o letošních táborech, nechť mu je zašlou na jeho adresu: Milan Zeibert, Novodvorská 1069, Třebíč. - Špačková liga bude u rybníka Přibyl 11.-12.9., pořadatelé zvou. - Běh Stínadly (br.Vít Oplatek) v sobotu 9.10. od 14.00hodin, sraz na Hrádku, startovné 5,-Kč. - Indiánské léto na Jurenkově osadě, termín bude upřesněn, ORJ schválila na tento účel dotaci 1.000,-Kč. - na sobotu 4.12. chystá 42.odd. střediska "4" mikulášské představení. Oddíly se vyzývají k účasti na programu (divadelní skeče, scénky). Informace: Jiří Vorlíček, Riegerova 44, 674 01Třebíč. - ve dnech 6.-7.11. bude v Budišově čekatelský kurz + eventuelně i zkoušky. Podmínkou je dovršení 15 let a doporučení vůdce střediska. - příští ORJ nahlásí vůdcové středisek jmenovitě zájemce o vůdcovské zkoušky, které budou ještě před vánocemi. 3. br.Vrána: - s hospodáři bylo projednáno vyúčtování dotací na tábory, víkendové a provozní náklady a to: - na kterých tiskopisech - termíny Připomínáme, že vyúčtování táborů nutno předat do 10.9.1999. Předběžně předávat vyúčtování víkendových akcí: - do 20.9.1999 předat hospodáři tiskopis s nahlášením čerpání víkendových akcí a provozních nákladů k 30.9.1999 a předpoklad do 31.12.1999. Do 10.9.1999 předat hospodáři plán víkendových akcí r.2000. Příští ORJ budou 7.10., 4.11, 2.12.1999 v klubovně PVS. - Zapsal: br.Harry -
Zpráva poslední minuty - Indiánské léto Tradiční závěr Indiánského léta se koná v sobotu 2.10.1999 opět na Jurenkově osadě. Program připraví osvědčení Rikitan a Mirča. - Ježek -
VŮDCE je první opravdový skaut, se kterým se nováček setkává. Teď v září, kdy noví členové do oddílů přicházejí, neuškodí si připomenout, jak se k ideálu dobrého vůdce přiblížit. Vždyť vůdce má velký vliv na formování chlapcova charakteru po několik let. Jsou to léta problémová, kdy mládež opouští rodičovské vzory a hledá mimo rodinu, které by obdivoval a následoval. Vůdce podle B.Powella by měl být dědem vševědem, mužem i chlapcem. Mít smysl pro vše, co hoch obdivuje a nepřehlížet to. Ovšem zdůrazňovat to, co je nositelem ušlechtilosti, čestnosti a dalších hodnot. Měl by se seznámit s pedagogikou, aby porozumněl dětské duši a uměl vždy správně zasáhnout. Získat si důvěru nových členů, umět dobře jednat s každým jednotlivcem a nikdy je nezklamat. Mít víru ve své poslání a sdílet ho s nadšením. Tím strhne pro skautské ideály i ostatní. Být optimistou, který svoji radost rozdává. Hledá kolem sebe kladné hodnoty. I ve špíně lze nalézt jasný květ. Žádný neúspěch jej nesmí rozčílit. Tím by přenášel nervozitu i na své svěřence. Musí na sobě stále pracovat, prozkoumávat svou povahu a vyhledávat své špatné vlastnosti jako je třeba nepořádek, vychloubačnost, nepřesnost a přemýšlet, jak je odstranit. Neustále rozšiřovat své znalosti a vzdělání. Nejnovější poznatky se nedostanou do knih, proto jsou uváděny ve skautských časopisech. Mít smysl pro kulturu, krásu. Nalézt si čas, s rádci navštívit výstavu, činohru, přednášku. Nemít oblíbence, být přítelem všem, věnovat všem stejnou pozornost, aby nevyvolal u někoho žárlivost. Využít každé příležitosti, aby členy oddílu poznal. Hovořit s nimi o samotě. Citlivě přistupovat k jejich problémům, ne se zvědavě vyptávat, ale volit vhodnou chvíli. Pofoukat ránu, pohladit na srdci. Posměváčky si vzít stranou, poukázat na dobré vlastnosti posmívaného, odsoudit nebratrské chování. Chybujícího pokládat za "nemocného", ne za "zločince". Nekárat před ostatními. Pokud se vůdci něco nepodaří, je třeba čestně říci, proč k tomu došlo, zbytečně se neospravedlňovat. Hoši tuto čestnost a opravdovost přijmou. - závěrečná práce frekventanta ILŠ P.V.Hurníka -
RECEPTÁŘ - PESTRÁ SCHŮZKA HESLA: Buď laskavý v řeči. Co je těžké se naučit, je říci něco dobrého nebo být zticha. Zlé jazyky znečišťují životní prostředí. Ba i tvůj soused je lepší, než si myslíš. Kdo zná sám sebe, nikoho neodsoudí. Pomluvy a klepy - těch mám až po krk. HRY, které nezklamou: Zbyly vám z tábora sladkosti? Dejte do řady různé druhy bonbónů, postupně jde každý za dveře, ostatní se domluví na určitém druhu, hráč si po návratu bere od každého druhu po jednom, jak sáhne na určitý bonbón, křiknou ostatní: "Ruce pryč!" A jde další za dveře. Nebo: každý má širší brčko, vdechem přisaje lentilku z delší hromádky a přenáší je do své misky po dobu 30 sekund. Kdo více? Při zpěvu si předáváme balíček, v kterém jsou v jedné části lístečky s úkoly (zatanči břišní tanec, zajódluj, vítězný řev Tarzana a pod.), v druhé části jsou odměny. U koho se balíček nalézá při dokončení sloky, ten splní úkol a vezme si odměnu. Když už máme ty brčka, lze jimi při závodě družstev foukat do pingpongového míčku kolem židle. Venku si můžeme zahrát stopovanou - vždy po 20 krocích balený bonbón, tam, kde je zapíchnuté lízátko je ukrytý "zloděj". O nalezené bonbóny se rozdělíme. Další hry venku: Komu dojede dál na konci zahnutý klacek vržený z prudké stráně? Kdo nasbírá do krabičky od zápalek co nejvíce druhů hmyzu? Kdo donese stejný proutek jako mám já? Kdo najde více plodů podzimu? Obejmi kmen stromu, nohy nad zemí, jak dlouho se udržíš? JAK ZÍSKAT PENÍZE? Jsou celé aleje jabloní a jedlých jeřabin, které nikdo nesklízí. Je třeba zjistit na silniční správě, které nejsou pronajaty. Padaná jablka za 1,30 Kč a jeřabiny za 5,-Kč vykupuje Dům zahrádkářů každou středu a neděli od 16 do 18 hodin. TRIKY: Češeme-li se chvíli hřebenem, přiskočí k němu útržky toaletního papíru. Těžko se ti podaří lehce prohnutou kartu sfouknout ze stolu Mince zmizí z ruky - na nehet prostředníku dáš kousek žvýkačky, sevřeš dlaň s mincí v pěst, mince se na nehet přilepí, pak ukážeš prázdnou dlaň. Poslušné hodinky - položíš-li je na papír, pod kterým je magnet (třeba z chňapky) nejdou. (teda tohle nedoporučuji, po tomto triku nemusí jít hodinky přesně nebo nepůjdou už vůbec. Pozn. Jezevec)
RUČNÍ PRÁCE: Využijeme podzimních plodů, bukvice, žaludy, šípky, javorové nažky, kaštany, šišky, melounová semínka. Tvoříme z nich obrazce, zvířátka, šperky, totemky, bůžky a pod. Lepíme na různobarevné podklady nebo jen tak složíme na pařezu, po zhodnocení rozmetáme. Ze zdařilých prací uděláme výstavku. Přírodní materiály lze kombinovat třeba i s knoflíky, sponkami a pod. HÁDANKY: Když ležíme, máme to nad hlavou, v restauraci doplňuje pokrm, večer se na ni rádi díváme. (obloha) Dere nám slzy do očí, stoupá vzhůru, oživuje nám celodenní tůru. (kouř) Je to délková míra, z pěti je první, zvedáme to nahoru na znamení obdivu. (palec u ruky) V rodině vypukne dřív než se naděješ, vyvolat ji dovede každý hlupák, ale včas ukončit jen člověk moudrý. (hádka)
Chudáky střeží, u mocných jsou střeženy, v pevnosti Boyard nás mohou uvěznit. (dveře) Opak studeného kraje jsem, země tu nespí pod sněhem, máš-li chlad, hned se ke mě vrať. (jih) Nemá to ústa a mluví to, nemá to uši a slyší to, nemá to tělo a nese se to. (ozvěna) - Rikitan -
Broňa se loučí? (dopis)
Třebíč 9.7.1999 Milí Orjáci, zdravím Vás ještě z Třebíče, ale až to budete číst, budu se povalovat již na jiném pracovišti - na OHS v Českém Krumlově, na oddělení hygieny práce a pracovního lékařství. Bohužel jsem se nedostavila na poslední ORJ v červnu. Měla jsem před atestací a vše ostatní kromě učení jsem vypustila z programu. Atestace se povedla. Tak se loučím s Vámi všemi až teď písemně. Bude se mi stýskat po schůzkách s Vámi, které byly pro většinu z Vás asi nudné, zejména pro mladší. Jenže já kromě obsahu jsem tam cítila i ducha otevřenosti, upřímnosti a přímosti, někdy netolerantní, ale poctivě myšlené tak, aby výtka vedla k nápravě. Taky se mi nesmírně líbily Harryho drzosti, jeho ironizující a zdrcující kritika, jeho nadávání - i sprosté i dědkovská ješitnost, kteréžto všechno vždy vyústilo v legraci nebo slovní pohlazení a zasmání nás všech. Byla to protiváha Aliho úředního tónu, který musel nasazovat, jinak bychom rokovali a kecali o blbinách, na které nás naváděl Harry, do rána. Bude mi smutno i po Jiřce - oponující velké holčičí náčelnici se spoustou praktických připomínek, na které samozřejmě mužští ideologové s hlavou v nebesích vůbec nemyslí, jelikož se jedná o nízké přízemní věci (bez jejichž vyřešení by se ovšem nic nedalo zorganizovat). A Jiřka hospodářka, s pleteným kloboukem či bez, poctivka neustále se hrabající v průklepácích, drobných i stovkách, urgující, vymáhající, do halíře si pamatující, že jí Franta Vodička dluží 2 koruny za odpis vojenského ešusu či ona jemu 50 halířů vrací za benzín. No a Karel Vránů - nejtrpělivější tajemník, který neustále pro administrativní ignoranty (a to se mi zdáli všichni kromě něj) opisuje vyhlášky, zákony, nařízení a nutí nás všechny ignoranty vypisovat granty či aspoň žádosti o dotace, které ovšem, když už je někdo vyplní, tak až po termínu, a Karel to zas musí nějak zařídit, aby to v Praze ještě přijali ... A to nám ani nenadává, jen slušně domlouvá či píše. Pepa-Rikitan - tiše sedící, vrchní knihovník, který toho víc udělá než namluví, ten se na ORJ nijak zvlášť neprojevoval. A indián Ježek neustále chvátající, psí oči obracející na Aliho nebo Harryho, čím později přichází, tím dříve odejde, přečte z notesu pár povinností z jakési schůze někde ve vyšších kruzích skautských, čímž naštve Harryho i Aliho, a tím začne pro nás ostatní okouzlující divadlo dvou hvězd: ti se s vervou pustí napřed do nadřízených a později do sebe či si vzpomenou na Veselýho nebo na tábor na Oslavě v roce 1891. Po 10 minutách si Ali vzpomene, že je schůze ORJ a že i jiní by rádi něco dodali či odjeli do Jemnice, takže se mu podaří za pomoci Karla či Jiřky Harryho utišit (ale ne uklidnit) a přečte se další bod, který naštve zase jiné - ti se ovšem nedovedou tak originálně rozohnit, aby to pobavilo a rozesmálo nás ostatní ... Zkrátka, kromě jiného, tohle všechno mi bude chybět. Kdybyste někdo potřeboval cokoli v Českém Krumlově, zavolejte mi do práce na tel. 0337-712 014 nebo napište do Lipové 159 v Českém Krumlově. Přeji Vám všem pevné zdraví a dobré kamarády. Ah oj (věrný opis dopisu včetně letopočtu tábora)
Jeden den v táboře Dunícího Hromu V údolí se probouzí nový den. Ze země, napité nedávnými dešti, stoupá pára a nad řekou se válí chuchvalce mlhy. Na ostrohu, čnícím do prérie jako příď lodi, probleskují mezi stromy bílé plachty týpí. Od potoka stoupá dým. Do ranního cvrlikání ptáků se najednou ozve brnkání kytary a zpěv: Vstávejte, vstávejte, je bílý den, vstávejte, vstávejte, vylezte ven. Deště již ustaly, sluníčko svítí, vylezte z postelí, pojďte se mýti. Je sedm hodin a v táboře rodičů s dětmi láká budíček na rozcvičku. Ze stanů pomalu vykukují rozespalé tváře a tvářičky a na plácek mezi stany se beze spěchu scházejí malí i velcí "indiáni". Někdo nepřijde vůbec. I to patří k tomuto táboru, protože tahat spící mrňousy do ranní rosy není asi to pravé, jak těmto táborníkům začít den. Ti co se sešli, se rozdělí na dvě skupiny hloupých rozespalých medvědů, kteří si navzájem snaží nahnat hrůzu. Řev šelem probouzí i poslední spáče, a tak se na mytí k potoku schází celý tábor. Po snídani, na kterou nám náš bratr Doutnající Dým připravil chléb "s čím chceš", se scházíme k nástupu. Na trojnohu stoupá státní vlajka. Ti větší se snaží stát v pozoru, ti mladší se naopak předvádějí a snaží rozveselit rodiče, kteří najednou ztrnou a hledí na ten "trojbarevný ubrus". Na plácek již pěkně peče slunce, a tak Dunící Hrom hovoří jen krátce: "Hned po nástupu vyrazí muži na lov a donesou do kuchyně pořádnou zásobu dřeva. Maminky s dětmi vytvoří v lese z přírodnin na jednom metru čtverečním příbytek pro lesní skřítky. Po svačině bude další etapa celotáborové hry, při které budou muset malí indiáni prokázat svoji bystrost. Po obědě a poledním klidu vyrazíme na kolech na nedalekou zříceninu Dub. Pozor! Rozchod! Při svačině, na kterou šikovný Doutnající Dým natrhal někde banány, se malí indiáni dozvídají, že v lesíku nad táborem bylo při poslední bouři rozmetáno mnoho předmětů, které do lesa nepatří. Je potřeba je všechny najít. Rod po rodu se vydávají nahoru do lesíka a hledají, co tam vítr zanesl. (Celý tábor tvoří jeden kmen. V každém stanu bydlí jeden indiánský rod. Rod nerovná se rodina. V některých stanech spolu bydlí příslušníci dvou rodin, které nemohly jet na tábor kompletní.) Při hledání předmětů nepatřících do lesa si někdy nejsme jisti, nakolik jsou děti nepozorné a nakolik již považují igelitový sáček či PET láhev v lese za samozřejmost. Jak bývá u těchto her pravidlem, vítězí spíše rozvážnější děti než rtuťovití jedinci, zběsile pobíhající po lese. Ti, kteří zrovna nehledají, nemusí ztrácet čas a mohou si zatím zastřílet z luků. Samozřejmě, že čtyřleté děti si s lukem neví rady a rodiče jim musí hodně pomáhat. O to větší je ale radost, když šíp zasviští vzduchem. A když ještě dokonce zasáhne cíl, vzdálený necelých pět metrů, nezná nadšení mezí. O pár let starší kluci si však po nějakém čase již počínají tak samostatně, že dozírající rodič má co dělat, aby k obědu nebylo maso. Na krátké výlety do okolí se letos rodiny vybavily bicykly, a tak cesta na tři kilometry vzdálený Dub utíká velice příjemně. Poslední metry samozřejmě stoupáme pěšky, a tak za chvíli již stojíme u nevelkých zbytků kamenných zdí. Při zpáteční cestě si uděláme krátkou přestávku a náčelník Duniví Hrom čte další kapitolu z knihy Malí indiáni, podle které se hraje celotáborová hra. Naši malí indiáni mají za úkol trefit šiškou sršní hnízdo (pařízek), a potom před sršni uprchnout. Neprchá se samozřejmě jen tak po louce, ale musí přeskákat, prokličkovat a podlézt různé překážky. Děti běhají jako o život a rodiče okolo bzučí jako hejno sršňů. Po návratu do tábora se všichni hrnou do kuchyně, neboť na výletě všem důkladně vytrávilo. Na večeři je rizoto s bizoním masem. Ti bizoni se letos vydařili! A je tu večerní nástup k vlajce. Při snímání vlajky se Petřík ve vlajkové četě dožaduje: "Chci tu modrou, dejte mi tu modrou!" Dostává cíp s modrým klínem a šťastně pomáhá nést vlajku do trojnohy. Za chvíli se scházíme ve společenském týpí a čteme si další kapitolu z knihy Malí indiáni od Mabel Guinnip La Rue. Kapitola se jmenuje Pero zlatého orla. Jak to vypadá, zítra si budeme muset vyrobit čelenky. Ti nejmenší usínají maminkám v náručí, ti starší si ještě zazpívají pár písniček a rozejdou se do svých stanů. Pomalu se šeří, týpí se rozsvěcují jako lampióny a z některých stanů se ještě ozývá maminčina pohádka na dobrou noc. Tábor rodičů s dětmi pořádá již třetím rokem 5.oddíl vodních skautů v Třebíči. Jedná se spíš o pobyt rodin v přírodě, neboť tábor se vším všudy nelze po předškolácích chtít. Nejmladší "indiánce" Nemůžu Trefit nebylo ani 2,5 roku. Tábora se zúčastnilo celkem 12 rodin z Třebíče, Hustopečí a Poděbrad. Přesto, že se některé rodiny před táborem neznaly, zdá se, že se dobrá věc podařila. - HU, zveřejněno v 3.8.1999 v Horáckých novinách -
Roy má kulaté 50-tiny Ten, kdo se podobal legendárnímu hochu z Foglarovy knihy "Hoši od Bobří řeky", dostal čestnou přezdívku ROY. Nebylo mnoho chlapců, kteří v našem prvním oddíle tento název získali. Podmínky byly opravdu těžké: ušlechtilost, kamarádství, věrnost, statečnost, slušné chování a mluva, kázeň. Tyto zásady splňoval beze zbytku Jenda Štěpničků, a tak mu bylo toto čestné jméno slavnostně přiděleno. V těchto dnech se dožívá padesáti let. V oddíle byl od dětství až do vojny, pak mu Rikitan předal vedení oddílu. I teď pomáhá při skautských podnicích podle svých sil. Vyniká zvlášť ve skautských dovednostech. Ve vázání uzlů, výrobcích ze dřeva, kovotepectví i v lasování byl nepřekonatelný. Dokázal ušít stan tee-pee, uplést z provázků lano, pěstoval kulturistiku a sebeobranu. Dokázal neobvyklé tělocvičné kousky. Ze srdce mu přejeme, aby mu Bůh dal dobré zdraví, hodně hřejivého slunka, modrou oblohu a suchou stezku v jeho dalším životě. - Rikitan 15.6.1999 -
O těchto stránkách (URL) - není součástí tištěné ABAHOA č.75
Webové stránky mají svůj domov na serveru TOC (Telecom), kde v současné době platím nějaký ten peníz za údržbu webu a E-mailu, takže je zde jakási záruka rychlosti otevírání stránek. Adresa úvodní stránky, takzvané URL těchto stránek je
http://web.iol.cz/7ors6/index.html Konec adresy - index.html je pro většinu webových programů na prohlížení stránek nepovinný a nemusí se psát. Mimo to existují ještě dvě kopie těchto stránek a záleží jenom na tobě abys vyzkoušel(a), na které adrese se ti rychleji otevírají webové stránky.
http://www.volny.cz/pavel.belka/index.html http://freeweb.coco.cz/7ors6/index.html (pomalejší) Můžeš si poklepem na výše uvedené odkazy vyzkoušet jednotlivé adresy. Pro E-mailový kontakt na mě funguje tlačítko na úvodní stránce, teda pokud máte nainstalovaného a funkčního poštovního klienta. Oficiální E-mail na mne je
[email protected] - Jezevec -
SKAUTSKÁ NAVŠTÍVENKA (7) - 1. a 3. smečka vlčat střediska "Srdíčko" V prázdninovém dvojčísle Zpravodaje MT se společně představují dva oddíly, které v průběhu celého roku působí samostatně, ale vyvrcholení celoroční činnosti - letní tábory - pořádají už devátý rok společně.
1. smečka střediska "Srdíčko" Třebíč obnovila svoji činnost v roce 1990. Velice rychle stoupal počet členů až do stavu 4 šestek, tj. 24 vlčat - chlapci od 6 do 11 let. Scházeli jsme se v klubovně na ulici Na Hrádku. Po dvou letech jsme se museli přestěhovat do klubovny nad zimním stadiónem. Odtud jsme se po roce opět stěhovali, tentokrát do klubovny na ulici Smila Osovského (Paul), kde se scházíme dodnes vždy ve čtvrtek od 16.00 do 1800 hodin. Pro naši smečku se stal slavným rok 1993, kdy jsme zvítězily v okresním kole závodu O totem náčelníka a v krajském kole jsme se umístili na 4.místě. V dalších letech jsme se většinou umisťovali na druhých a třetích místech. V současné době prožíváme období rozkvětu naší smečky. Máme pěknou klubovnu poskytující nám potřebné zázemí. Již několik let se nám daří udržovat vysoké počty členů zúčastňujících se všech našich podniků. Od roku 1990 prošlo naší smečkou téměř 100 chlapců, z nichž 78 vykonalo vlčácký slib. Mimo schůzek vyrážíme na sobotní výpravy spojené s vařením na ohni, hrami v přírodě a návštěvou zajímavých míst a akcí. K pěkným jednodenním podnikům patřila návštěva Westernového městečka. Několikrát jsme zhlédli letecký den na letišti v Náměšti a Křižanově. Pravidelně pořádáme smečkovou drakiádu. Stáli jsme u zrodu běžeckého závodu Běh ve Stínadlech. V zimě pořádáme několik tradičních podniků: sáňkařské závody, bruslařské závody (hokej, rychlobruslení), stromeček v přírodě a letos jsme si vyjeli za sněhem do Nového Města na Moravě. Uspořádali jsme i pár víkendových pobytů pod stany. K zajímavějším patřil Minitábor '96 na louce před střediskovými klubovnami u hvězdárny. Během pátečního odpoledne za pomoci rodičů vyrostlo táborové městečko z podsadových stanů včetně kuchyně, jídelny a vlajkového stožáru. V loňském roce jsme si vyjeli zatábořit na Markovku. K dopravě materiálu jsme použili 4 káry tlačené vlčaty. Užili jsme si koupání, dovádění na voru, her na louce i starání se o své vlastní žaludky, a to vše vlastními silami. Vůdcem 1. smečky je Jiří Karkulík. 1. smečka pod vedením Lubora Herzána se schází každé úterý od 16.00 do 1730 hodin v klubovně "Srdíčko" u Kostelíčka. Popisovat činnost mimo tyto pravidelné schůzky by znamenalo zčásti opakovat to, co bylo řečeno o 1. smečce. Pro čtenáře zajímavější bude využít zbývajícího prostoru ke stručné charakteristice dosavadních společných táborů. Každý z nich je inspirován určitou myšlenkou nebo historickým obdobím. Na prvních dvou táborech - MAUGLÍ ' 91 a AKELA ' 92 jsme se nechali inspirovat I. a II. Knihou džunglí od Rudyarda Kiplinga. Na následujícím táboře TITICACA ' 93, který byl uspořádán - stejně jako oba předchozí - na říčce Chvojnici nedaleko Hlubokého u Jinošova, jsme se na dva týdny proměnili v jihoamerické indiány. Následující tábor OKLAHOMA ' 94 jsme postavili na novém tábořišti na řece Oslavě nedaleko Vanče a proběhl ve stylu severoamerických indiánů. K nezapomenutelným zážitkům patřily vyjížďky na mustangu Barče. Vykopání kompletní kostry mamuta bylo největší událostí pravěkého tábora TRILOBIT ' 95. Následující dva tábory na říčce Rokytné čerpaly inspiraci z českých dějin. HUSITA ' 96 nepotřebuje bližší komentář, následující PERUN '97 byl motivován Starými pověstmi českými. Vytrvalé deště a rozvodněná Rokytná byly tvrdou prověrkou fyzické i psychické odolnosti. V loňském roce jsme se vrátili na osvědčené tábořiště u Vanče. Tábor VONT ' 98 probíhal na motivy díla Jaroslava Foglara a k největším atrakcím patřilo létající kolo Jana Tleskače. Nevšedním zážitkem byl i život v indiánských stanech týpí. Letošnímu táboru poskytla inspiraci kniha J.Verna Pět neděl v balónu. Jak se toto atraktivní téma promítne do každodenního táborového života, vědí zatím jen oba vedoucí. Účastníci si však mohou být jisti, že ani tentokrát to nebude podnik pro ufňukané slečinky. - Jiří Karkulík, Lubor Herzán - - uveřejněno ve Zpravodaji města Třebíč č.7,8 /1999
KALENDÁRIJUN -zářijové 11.9. Špaček - rybník Přibyl, začátek v 9 hodin 25.9. Přes tři jezy - Praha, 9 hodin 2.10. Indiánské léto - Jurenkova osada 7.10. Schůze ORJ - klubovna VS, 17 hodin 9.10. Běh Stínadly - DDM Hrádek, 14 hodin(startovné 5 Kč!) 16.10. Lorenzova stuha - loděnice VS, 15 hodin 4.11. Schůze ORJ - klubovna VS, 17 hodin 6.-7.11. čekatelský kurz + zkoušky - Budišov 2.12. Schůze ORJ - klubovna VS, 17 hodin 4.12. Mikulášská besídka - připravuje 43.oddíl - Ježek -
