ČESKOSLOVENSKA SOCI ALI ST IC KÁ REPUBLIKA
E Právo k využití vynálezu přísluší státu podle § 3 odst. 6 zák. ô. 34/1957 Sb.
Í^KMjs i0mP<>
PT
42 I 3 / 0 9
MPT
G 0 1 n 23/BO
Přihlášeno 08. VII. 1970 (P,V 4804-70)
Vyloženo 24. III. 1972 ÚŘAD PRO PATENTY A VYNÁLEZY
DT
Vydáno 15. I. 1973
539.163: -.539.1.074
iRN'Dr. irng. RICHARD TYKVA, CSc., PRAHA
Z píši; o b s í a r i o v e n a p l o š n é h o r o z l o ž e n í n í z k o e n e r g e í i c k ý c h b e t a m i M i d ů , p o p r í p a d e j i J í ý c l i r a d i o m i k l i d ů p ř i s t o p o v a c í c h pracích v biologických, biochemických a chemických pokusných systémech
1 Vynález se týká stanovení plošného rozložení nízkoenergetických beta nuklidů, napríklad 3 H, 14C, použitých jako radioaktivní Indikátory při stopovacích pracích v různých biologických, biochemických nebo. ehemických pokusných systémech, například v histologických řezech, při gelové elektroforese nebo po chrom a tograf i c k ém delení na papíře nebo v t e n k é vrstve. Popsaný způsob dovoluje v t ě c h t o pokusných systémech t a k é stanovit plošné rozložení jiných radionuklidu: beta nuklidů s vyšším energetickým spektrem emitovaných elektronů, napríklad 32 P, ^nuklidů s nízkou energií emitovaných gama kvant, například 2 ll - Am, nebo inuklidů 's vnitřní konve r sí emitovaných gama kvant, na monoenergetické elektrony, n a p ř í k l a d 133Ba. V jediném detekčním systému je stanovení možno provádět jak pro jednotlivé rádionuklidy, t a k p r o více radionuklidu současně přítomných v m ě ř e n é m vzorku. Způsob dovoluje t a k é stanovení j e d n o t o , či více uvedených nuklidů v jednotlivých nespojitých vzorcích, n a p ř í k l a d o d p a r k ů n a mističkách. Řešení m n o h a problémů v biologii, biochemii ia organické chemii je umožňováno výhradně pomocí stopovacích p o k u s ů za použití radioaktivních indikátorů. Nejširší mioižnosti použití m a j í přitom právě nízko147198
s
lu
15
20
25
so
energetické beta inuklidy, t a k ž e biolog nebo chemik často stojí p ř e d úkolem stanovit jejich rozložení ve svém pokusném systému. Malá energie emitovaných elektronů klade obecně n a detekční systémy těchto nuklidů specifické požadavky, zvláště při stanovení nižších hodnot radioaktivity, k t e r é je při stopovacích pracích běžně vyžadováno. Pro stanovení rozložení nízkoenergetických beta nuklidů v různých plošných ú t v a r e c h při požadavcích neporušení vzorku 'a rozlišovací schopnosti jednotlivých 'měření, k l e s a j í c í až k ploše velikosti 1 mm 2 , bylo přitom až dosud prakticky v ý h r a d n ě používáno autoradiografie. Nevýhodou iautoTíadiognafie přitom je především d l o u h á doba, p o t ř e b n á p r o expozici a popřípadě t a k é pro vyhodnocení, zvláště při nižší detekované radioaktivitě. Exponování vzorku ma fotografické emulzi trvá často >až několik týdnů a t í m je značně zpomalen p r ů b l h sledované stopovací , p r á c e . Současné ' S t a n o v e n í většího' počtu nadionuklidů v jednom prep'arľtu dovoluje 'autoradiografie v m n o h e m omezenější míře . než popisovaný způsob, -a to buď pomocí absorpce záření, inebo r ů z n o b a r e v n ý m zázn'a-, mem jednotlivých'nuklidů ve speciálních emulsích. V určitých případech je vyhodnocení lautoradiografického záznafcnu zatíženo.
1 4 7 19 8 4
3
subjektivní chybou experimentátora 'a jen při určitých pokusných p o d m í n k á c h lze záznam považovat za kvantitativní. Autoradiografický záznam je po' celé ploše p r e p a r á t u prováděn shodným postupem. Navržený způsob stanovení je od známých způsobů rozdílný v provedení v přípravě proměřovaných p r e p a r á t ů a v tom, že umožňuje stanovení plošného rozložení i většího p o ôtu různých radionuklidů včetně nízkoenergetických beta n u k lidů v biologických, biochemických 'a chemických p o k u s n ý c h systémech, a to s (automatickým záznamem objektivně 'naměřených hodnot v poměrně krátkém čase a s možností stanovit rádioaktivitu jednotlivých nuklidů v r ů z n ý c h místech p r e p a r á t u s rozdílnou přesností a s rozdílnou rozlišovací schopností. Podle vynálezu se zkoumaný vzorek vloží do měřicí komory, ve které je umístěn detektor radioaktivity, n a p ř í k l a d polovodičový detektor, jpřičemž pohybovým zařízením je vyvolávám relativní pohyb vzorku vůči detektoru pro p o s t u p n é ohledávání jednotlivých míst vzorku detektorem a získané napěťové i'm puls y jsou vedeny do zařízení ke zpracování impulsů a vyhodnocovány graficky nebo' číselně nebo obojím způsobem součastně, přičemž pohybové zařízení a vyhodnocování impulsů je řízeno podle určeného programu, stanovujícího' směr a délku kroku a rychlost a místo ohledávání, a při záznamu je zároveň určován i obrys vzorku. Nastavení p r a c o v n í c h podmínek 'a jejich stálost jsou přitom jednoduchým způsobem kontrolovány. Plně 'automatizované vyhodnocení v jednotlivých detekovaných místech se d ě j e buď n u m e r i c k y v počtech n a m ě ř e ných impulsů ve zvolenéím časovém intervalu, nebo graficky, a to buď v četnostech impulsů, nebo pomocí rozdílných barev, vyjadřujících řády impulsů, n a m ě ř e n ý c h ve zvoleném časovém intervalu. Jednotlivé způsoby vyhodnocení je m o ž n o provádět současné. Při záznamu je pomocí zvláštního detektoru obrysu zároveň určován obrys vzorku. Výměna měřených vzorků je možná p o m ě r n ě velmi rychle a snadno. Navržený způsob dovoluje stanovit p o m ě r n ě nízkou r a d i o a k t i vitu a 'malé rozdíly v radioaktivitě dvou míst preparátu. Aplikace navrženého způsobu v r ů z n ý c h vědních oborech je velmi široká, například v histológii, genetice, fyziologii, f a r m a k o l o gii, molekulární biologii, biochemii n e b o organické chemii. Tato použití se p a k široce promítají do praktických použití ve zdravotnictví, zemědělství a odpovídajícím průmyslu. Příklad u s p o ř á d á n í zařízení k provádění způsobu p o d l e vynálezu je n a z n a č e n schematicky na přiložených výkresech, kde n a o b r . 1 je zjednodušené principiální schéma zařízení k p r o v á d ě c í způsobu podle vynálezu, a n a obr. 2 jsou u jednotlivých základnich dílů zakresleny důležitější části a jejich logická inávaznost.
a
io
«
20
25
30
35
40
45
Celé zařízení je možno rozdělit do' šesti základních dílů, naznačených na obr. 1: měřicí komoru 1, díl 2, sloužící k nastavování výchozí polohy vzorku p ř i měření a k určení způsobu detekce, posuvové zařízení 3, zařízení 4 p r o určování 'obrysu, zařízení 5 pro zpracování a výběr impulsů z detektoru r a dioaktivity a díl B p r o záznam. Podle obr. 2 je v měřicí kotmoře 1 umístěn stolek 7, který je posuvný v dvouosém souřadnicovém systému pomocí elektrických motorků s tyristorovými spínači 8. Ve víku komory je zabudován vertikálně zvnějšku nastavitelný polovodičový detektor 9, například Si/Li detektor a detektor 10 obrysu. Je žádoucí, aby detekce obrysu byla p r o v á d ě n a také u vzorků s malou výškou, n a p ř í k l a d 0,02 mm. Polovodičový detektor může být podle potřeby opatřen nasouvátelnou clonkou s otvorem vymezujícím šířku svazku detekovaných částic. Cloiika je vyměnitelná podle požadované šířky svazku. Mezi víko'>a dno je vloženo vakuové těsnění. K víku je přímo připojen nízkošumový předzesilovač 11. Polovodičový detektor 3 a vstupní část předzesilovače 11 'mohou být chlazeny připojeným chladicím zařízením 12. Takové opatření je žádoucí například p ř i detekci 5 H. P r o snížení pozadí 'a tím zvýšení citlivosti d e t e k c e lze použít m e c h a n i c k é h o stínění 13, t v o ř e n é h o vrstvou z olova, s výhodou lze použít olova s vysokou radiochemickou čistotou. Proměřovaný vzorek je nejprve u p r a v e n tak, aby byl stálý jak při evakuaci, tak dlouhodobě ve vakuu řádově 10" 5 torr a nebyl p ř i t o m zdrojem vodních, či organických par, k t e r é by ohrozily polovodičový detektor radioaktivity. Upravený vzor e k (nebo popřípadě větší počet vzorků) je po otevření komory vložen n a pojízdný stolek a podle potřeby přichycen. Víko je běh e m výměny vzorku nad' uzavřeným prostorem vyplněno vysoušedlem. Po vložení vzorku je k o m o r a víkem u z a v ř e n a 'a je z a h á j e n o odsávání připojenou vakuovou a p a r a t u r o u 14 až do dosažení vakua řádově 10~ 5 t o r r .
Pokud bylo v k o m o ř e přímo p ř e d popsaným vkládáním vzorků prováděno měření, je polovodičový detektor po ukončení t o h o t o 50 předcházejícího m ě ř e n í p ř i v a k u u řádově 10 ~5 t o r r a s vloženým pracovním napětím ze zdroje 15 uzavřen viakuově těsným uzávěrem, k t e r ý dovolí během otevření komory a výměny vzorků ponechat n a n ě m pracovní 55 napětí, jakmile po výměně vzorku bylo> v komoře opět dosaženo vakua řádově 10" 5 torr, je vakuový uzávěr n a detektoru o t e v ř e n a systém je p ř i p r a v e n k činnosti. Pokud byla kohiora před vložením vzorku zavzdušněna, eo je celý p r o5s t o r komory odsáván p ř i vakuu řádově 10" t o r r nejméně dvě hodiny a p a k během n e j m é n ě jedné další hodiny postupně v k l á d á n o n a p ě t í n;a detektor 'až do dosažení pracovní hodnoty. Zavzdusnění je p r o v á d ě n o es vzduchem, n e o b s a h u j í c í m vodní, či organické páry nad mez, stanovenou požadavky detektoru radioaktivity.
147198 S
B
Při výrobe k o m o r y je ú č e l n é d b á t na radiochemickou čistotu všech k o n s t r u k č n í c h materiálů, zvláště pečlivě vybírat materiály u r č e n é p r o součástky v b e z p r o s t ř e d n í blízkosti d e t e k t o r u radioaktivity. Jako základních k o n s t r u k č n í c h m a t e r i á l ů lze použít niklu, elektrolytické m ě d i a m ě k k é oceli, získané podle možnosti z v ý r o b k ů starších více inež dvacet let. Radiochemickou čistotu těchto m a t e r i á l ů n u t n o kontrolovat. Před z a h á j e n í m plošné d e t e k c e (např. běhe'm odsávání komory 1) uvede obsluha stolek 7 pomocí zařízení 18 p r o volbu obou výchozích souřadnic pod detektor v ž á d a n é m bodě, t í m t a k é uvede d o o d p o v í d a j í c í h o bo du zapisovač p r o barevný z á z n a m v dílu G a provede pomocí zařízení 17 volbu způsobu detekce, dále výběr intervalu amplitud zaz n a m e n á v a n ý c h impulsů v dílu 5 a způsob z á z n a m u v dílu S. Zařízení 17 pro volbu způsobu detekce poskytuje p ě t vzájemně se vylučujících možností. První je obvod 20 pro cejchování, při němž je n a vstup předzesilovače 11 přiváděn signál z testovacího impulsního g e n e r á t o r u 21, používaný p r o n a s t a v e n í a o v ě ř e n í stálosti energetické kalibrace záznamového zařízení. Bez použití t o h o t o t e s t o v á n í by bylo žádoucí každé nastavení pracovních podmínek v detekčním systému radioaktivity a jejich stálost ověřovat u v á d ě n í m v h o d n ý c h nuklidů, vysílajících m o n o e n e r g e t i c k é částice ionizujícího záření pod detektor a odpovídajícím testovacím měřením. Druhá možnost volby detekce je pomocí obvodu 22 p r o stanovení radioaktivity n a papírových p á s k á c h , odvíjejících se n a d n e p o h y b u j í c í m se stolkem 7 pomocí e l e k t r i c k é h o m o t o r k u a cívky, a to s volitelnými rychlostmi, s h o d n ý m i s rychlostmi zapisovače 23. Další obvody 24 ,a 25 se pak o d sebe liší jen tím, že p r v n í 'umožňuje o h l e d á v á n í ve s m ě r u jediné osy, druhý ve s m ě r u dvou vzájemně kolmých os x, y. Přitom je n a s t a v i t e l ná délka k r o k u zařízením 18 a nezávisle v obou s m ě r e c h celková délka p o s u v u zařízením 19. Poslední obvod 26 pro m ě ř e n í jednotlivých o d d ě l e n ý c h v z o r k ů [ n a p ř í k l a d odp a r k ů na m i s t i č k á c h ] je u r č e n p ř i stálé délce kroku ve s m ě r u obou os. Uvedené možnosti dovolují p r o m ě ř o v a t r ů z n á místa n a ploše stolku 7 p o s t u p n ě rozdílnými způsoby podle zvolených s o u ř a d n i c a volby p o s t u p u . Možnost stanovení jednotlivých n u k l i d ů za optimálních p o d m í n e k a možnost stanovení více n u k l i d ů v jedinom vzorku u m o ž ň u j í odpovídající n a s t a v e n f f z i s k u a t v a r o v á n í v lin e á r n í m zesilovďciloDvody 28 a d i s k r i m i n a č ních h l a d i n v j e d n o k a n á l o v o m širokopásmovém a m p l i t u d o v é m a n a l y z á t o r u 27. Napěťové impulsy s amplitudami, ležícími p ř i nastaveném t v a r o v á n í ve zvoleném amplitudovém intervalu, jsou vedeny do části 28, ve k t e r é jsou impulsy upraveny pro v s t u p čítače 29 impulsů. Určení t v a r o v á n í napěťových i m p u l s ů sní-
m a n ý c h z detektoru, zisku zesilovače a určen í diskriminačních hladin, může být p r o v á děno na základě energetické kalibrace dosažené po'mocí etalonů několika radionuklidů J n a p ř í k l a d 135B>a, ^ C d , 57Co, 241 Am]. časový interval, určující dobu jednotlivých m ě ř e n í radioaktivity, je nastaven na časovači 30. Pomocí změny v .nastavení časovače lze požadovaným způsobem měnit přesnost m ě ř e n í radioaktivity. Zbývající f u n k č n í části, z a h r n u t é ve schématu do dílu 5, jsou nastaveny trvale. Spouštění časovače 30 je prováděno řídící jednotkou 31, zprostředkující zápis počtu impulsů z a z n a m e n á v a n ý c h n a čítači 20 impulsů v časovém intervalu, u r č e n é m časovačem 30 n a tiskací zařízení 32. Pro grafický záznam rozdílnými barvami je zázna'm z čítače 29 impulsů v e d e n do převodníku 33. Pokud uiá být záznam prováděn g r a f i c k y v naměřených četnostech impulsů v zapisovači 23, je záznam z čítače 23 veden do i n t e g r á t o r u 34. Vzhledem k použití jediného k a n á l u je při přítomnosti více radionuklidu ve vzorku nutno- provést nastavení v obvodu 26 p r o m ě ř e n í jednotlivých vzorků ia v amplitudovém analyzátoru 27 p r o každý z nuklidů zvlášť a ohledávání vzorku pro každý nuklid opakovat. Bylo by možno d o s á h n o u t také přímo s o u č a s n é stanovení více radionuklidů během jediného ohledávání, a to při použití většího" počtu výběrových kanálů (zesilovač s obvodem 26 a 'analyzátorem 27, p ř í p a d n ě v některýtíli případech vícekanálový amplitudový analyzátor], potřebných zařízení pro zpracování a záznam napěťových impulsů -l jednotlivých Amplitudových intervalů. Po dosažení požadovaných pracovních podmínek v komoře 1 a n a s t a v e n í potřebných h o d n o t v dílech 2 a 5, je uveden v činnost spouštěč 35. Tím je uvedeno v činnost krokovací zařízení 36 ve směru osy x, k t e r é dá povel čítači 37 k r o k ů k provedení jedné krokové jednotky. Je-li tato vzdálenost menší než n a s t a v e n á délka kroku „a", jde povel p ř e s obvod 38 [x < -a, y < a] n a blokovací obvod 39, z něhož jde nový pove'1 nia spouštěč 35. Tyto operace se po k r o k o v ý c h jedinotkách o p a k u j í t a k dlouho, až je dosaženo požadované délky kroku. Pak jde povel přes obvod 40 (x š a, y ž a] n a obvod 41 pro zastavení počítání krokových jednotek, n a blokování další činnosti blokovacím obvodem 39 a d o zařízení 4 pro detekci obrysu. Posun je pak p r o v á d ě n k r o k o v a c í m zařízením 36, k t e r é dovoluje p r o v á d ě n í posuvů v předcházejícím odstavci popsaným postupem přes rozvod 42, pokud n e n í dosaženo celkové délky posuvu, n a s t a v e n é ve směru osy x pomocí zařízení 19 p r o nastavení celkové délky posuvu. Jakmile je dosaženo této celkové délky posuvu, jde povel z krokovacího zařízení 36 p ř e s rozvod 43 n a p ř e p í n a č 44 pohybu do s m ě r u osy y, k t e r ý dá přes blokovací obvod 39 pokyn spouštěči 35. Pokud je s p l n ě h a p o d m í n k a pro zapojení kro-
5
io
is
20
25
3o
=-5
w
«
5o
55
6o
6o
1 471S S 7
8
kovacího zařízení 36 'na rozvod 48, je blokováno počítání krokových jednotek v čítači k r o k ů 37, t a k ž e poslední krok, je-li neúplný, není p r o v e d e n . Posun v e slměru osy y a přepnutí pohybu ve směru osy x jsou provádě- s ny obdobne. Impuls, vedený z obvodu 40 do zařízení 4 p r o detekci obrysu, přichází n a zařízení 45 k ovládaní detektoru obrysu, spojené s vlastním detektorem 10 obrysu. Jestliže n e n í ob- 10 rys zaznamenán, jde pokyn p ř e s rozvod 48 n a spouštěč 35 a zároveň d o posuvného registru 47, k t e r ý má schopnost p o d a t informaci o tom, zda v daném místě je n e b o není c b r y s po dalším konstantním počtu kroko- ^ vých jednotek, po k t e r ý c h detektor radioaktivity ohledává totéž místo.. Pokud se používá g r a f i c k é h o barevného záznamu, je kromě t o h o zaznamenáno n a zapisovači 48, že místo leží vně m e r e n é h o 20 vzorku. V případě, že detektor obrysu se octne nad vzorke'm, jde i n f o r m a c e do posuvného r e g i s t r u 47 p ř e s rozvod 49 a n a barevném zapisovači 48 n e n í prováděn záznam. £5 Po uvedeném k o n s t a n t n í m počtu, krokových jednotek poskytuje posuvný r e g i s t r 47 na výstupu odpovídající informaci o. tom, zda detektor radioaktivity S je n e b o není nad vzorkem. Jestliže není, jde přes rozvod 30 50 pokyn n a spouštěč 35, p o k u d je, jde přes rozvod 5í pokyn n a řídicí jednotku 31 a je započato m ě ř e n í radioaktivity, p o p s a n é již blíže u souhrnného popisu dílu 5. Barevný záznam je p r o v á d ě n pěti různými 3S barvami, šestou barvou je z a z n a m e n á v á n a nepřítomnost vzorku. Barvy odlišují četnosti n a m ě ř e n ý c h impulsů od jednotek za miinu-tu do ř á d u 10 4 impulsů za minutu. Zařízení 52 k nastavení barvy je řízeno z dekád čítače 10 29 impulsů p ř e s převodník 33, zařízení 53 pro. tisk barvy z řídicí jednotky 31. Pres zpožďovací obvod 24 je poloha b a r e v vynulována pomocí n u l o v a c í h o zařízení 55. Pohyb tiskacího zařízení b a r e v n é h o zapi- ^ sovače je ovládán z 'krokovacího zařízení 30 pomocí elektrických m o t o r k ů s tyristorovými spínači 58. Záznam je p r o v á d ě n n a p r ů hledný papír zespodu, t a k ž e je s t á l e p a t r n ý postup měření. Po provedení vynulování ba- 50 rev je dán z nulovacího zařízení 55 pokyn na spouštěč 35 pro provedení dalšího, k r o k u dříve popsaným postupem. Příklady p r o v e d e n í Příklad
55
1
Má-li se stanovit rozložení n u k l i d u 14C v histologických řezech, n a p ř . p ř i orgánové to-
so
pologii, sleduje-li s e metabolická ontogenese u myších embryí za přítomnosti 14C značených p r e k u r s o r ů ribonukleové a deo.xiribon.uMeové kyseliny bílkovin, připraví se běžnou technikou parafínové řezy a p ř e n e s o u n a vhodnou podložku. Obvykle je žádoucí připravit řez s tloušťkou, jež dovoluje provádění detekce obrysu řezu, jinak je pak v komoře z a z n a m e n á n obrys podložky a lokalizaci radioaktivních plošek je t ř e b a provádět vzhledem k n ě m u . Po uvedení řezu na podložku je z n ě h o o d s t r a ň o v á n p a r a f í n , a to pomocí d e s t i l o v a n é h o benzenu a dioxanu, používaného k přípravě kapalných scintilátorů. Podložka s řezem n e b o několika řezy je p o s t u p n ě p o n o ř o v á n a do. 'benzenové lázně asi n a 15 minut, o p l á c h n u t a benzene'rn, asi n a 15 minut p o n o ř e n a do nově p ř i p r a v e n é benzenové lázně, znovu benzenem opláchnuta a pak dvakrát střídavě a s i na 5 minut vložena d o čerstvě p ř i p r a v e n é dioxanové lázně a dioxanem o p l á c h n u t a . Po posledním opláchnutí je podložka se vzorkem asi po dobu jedné hodiny p o n e c h á n a n a vzduchu při laboratorní teplotě, p a k vložena do exsikátoru a o d s á v á n a až d o dosažení vakua řádově 1 0 - 5 t o r r . Při tomto vakuu je podložka se vzorkem ještě 'asi hodinu odsávána. Po popsané ú p r a v ě je pak uOhován'a ve vakuu až do uchycení n a posuvný stolek měřicí komory. Příklad
2
Při elektroforese v kombinovaných gelech, například polyákrylamid-agarosy, použité 14 n a p ř í k l a d k dělení směsi současně C 'a 32P onačených ribonukleových kyselin z E. soli, jsou gely p o vlastní elektroforese a případném barvení u c h o v á n y až několik dnů v jedn'dmolámí kyselině octové p ř i 0 °C. Před měřením se gel p ř e n e s e v podélně rozříznuté polyethylenové h a d i č c e do k r á j e č e gelů. V tomto se podélně rozřízne na čtyři části tak, že z jeho. střední části vzniknou dva pásky o tloušťce asi 1 m m . Rozříznutý gel je z kráječe m í r n ý m p r o u d e m vody spláchnut do Petriho misky. Jeden ze středních pásků, u r čený pro stanovení radioaktivity, je opět pomocí rozříznuté polyethylenové hadičky dopraven .na vhodnou podložku a s ní do zařízení n a sušení gelu, k d e je sušen na vzduchu při laboratorní teplotě přibližně 12 hodin. Takto p ř i p r a v e n é pásky jsou pak vloženy do exsikátoru a odsávány po. dobu několika hodin při vakuu řádově 10~ 5 torr. Po odsávání jsou pak jednotlivé podložky se vzorky uchovávány ve viakuu až do uchycení na posuvný stolek měřicí komory.
1 4 7 1 9 8
9
10 předmět patentu
1. Způsob stanovení plošného rozložení nízíkoenergetiokých beta nuklidů, 'popřípadě jiných radionuklidii, při stopovacích pracích v biologických, 'biochemických a chemických pokusných systémech, vyznačený tím, že vzorek se vloží do měřicí komory, ve k t e r é je umístěn detektor radioaktivity, například polovodičový detektor, přičemž pohybovým zařízením je vyvolán relativní pohyb vzorku vůči detektoru pro postupné ohledávání jednotlivých míst vzorku detektorem a získané napěťové impulsy jsou vedeny do zařízení lke zpracování impulsů ia jejich četnost vyhodnocována graficky nebo
t
M
číselně, popřípadě oběma způsoby zároveň, přičemž pohybové zařízení a vyhodnocování impulsů je řízeno podle předem určeného programu, určujícího směr a délku kroku a rychlost a místo ohledávání, a p ř i záznamu je zároveň určován i obrys vzorku. 2. Způsob podle bodu 1 vyznačený tím, že zařízení k e zpracovávání impulsů je řízeno v závislosti tna zjištěném obrysu vzorku. 3. Způsob podle bodu 1 inebo 2 vyznačený tím, že impulsy získané detektorem radioaktivity, příslušné různým radionuklidům, se po tvarování podrobují amplitudové diskriminaci.
2 listy výkresů
S s v e r o g r a f l a , n. p., provozovna 52, Most
1 4 7 1 9 8
Obr. 1
1 4 7 1 9 8
Obr. 2
