19 L TO 2002

Æ

KRKONOäE / 19

Dlouh˝ch 25 let byl Wenzel Lahmer jedin˝m lÈka¯em pro devÏt tisÌc obyvatel Maröova, TemnÈho Dolu, LyseËin, Albe¯ic, SuchÈho Dolu, Pece, VelkÈ a MalÈ ⁄py. Na konci 19. stoletÌ si koupil mÏchov˝ fotoapar·t na sklenÏnÈ negativy rozmÏru 13 x 18 centimetr˘ a p¯i cest·ch za pacienty i na rodinn˝ch v˝letech pades·t let fotografoval v˝chodnÌ Krkonoöe. Zachytil lidi se†kter˝mi ûil, fotografoval krajinu, kterou miloval. Ve stejnÈ dobÏ v†˙dolÌ pod SnÏûkou tvo¯ili technicky i esteticky vÌce zdatnÌ profesion·lnÌ fotografovÈ, ale protoûe byli cizinci, neznali zajÌmavÈ lidi, nebyli u v˝znamn˝ch ud·lostÌ, nezachytili promÏnu mÌst v†pr˘bÏhu p˘l stoletÌ. »·st Lahmerovy fotografickÈ poz˘stalosti je nen·vratnÏ zniËen·, vÏtöinu zachycen˝ch lidÌ uû nikdo nepozn·, p¯esto n·m jeho zachr·nÏnÈ snÌmky pom·hajÌ nalÈzt identitu kdysi vyko¯enÏnÈho kraje. Od roku 1912 zaËal negativy kopÌrovat a barvit ökrobovou metodou pro promÌt·nÌ diapozitiv˘, na jednom zachytil Annu Lahmerovou na veselÈm v˝letu u malebnÈho kostelÌka v†MalÈ ⁄pÏ. Vydejme se na stejn· mÌsta jako doktor Lahmer p¯ed sto lety. (pokraËov·nÌ na str. 3)

L…TO 2002

Z D A R M A

Galerie, informaËnÌ centrum a pension Vesel˝ v˝let Krkonoösk˝ n·rodnÌ park Mal· ⁄pa HornÌ Maröov Pec pod SnÏûkou Mapa v˝chodnÌch Krkonoö äpindler˘v Ml˝n Trutnov DoporuËujeme osvÏdËenÈ sluûby Indi·ni v KrkonoöÌch V˝lety do okolÌ Fotoalbum

str. 3 str. 4 - 5 str. 6 - 7 str. 8 - 9 str. 10 - 13 uprot¯ed str. 16 - 17 str. 20 - 21 str. 10, 18 str. 22 - 23 str. 19, 23 - 25 str. 27

VESEL› V›LET V PECI

2 Æ

ochrann· zn·mka

Vydavatel/redaktor: Miloslav a Pavel Klimeöovi Jazykov· ˙prava: VÏra Pokorn· Grafick· ˙prava a ilustrace: KvÏta Krh·nkov·, ZdenÏk Petira, Stanislav äpelda Fotografie na titulnÌ stranÏ: Wenzel Lahmer Mapa: ZdenÏk Petira Fotografie: Hans Bˆnsch, Rudolf Feix, J. Happich, Pavel Klimeö, Wenzel Lahmer, Adolf Walter, Rudolf SlavÌk a archiv vydavatel˘ Sazba: Old¯ich M. älegr, OFSET ⁄pice, tel. (0439) 881 171 Tisk: Garamon, s.r.o. Hradec Kr·lovÈ, (049) 563 01 01 P¯eklad do nÏmËiny: Hans-J. Warsow P¯eklad do polötiny: Andrzej Magala ReklamnÌ agenda: Lenka Klimeöov· (0439) 874 221 Uz·vÏrka tohoto vyd·nÌ: 22. 5. 2002 Devaten·ctÈ ËÌslo sezÛnnÌch novin Vesel˝ v˝let vych·zÌ v celkovÈm n·kladu 61.000 kus˘ v˝tisk˘, z toho 25.000 kus˘ v ËeskÈ, 28.000 kus˘ v nÏmeckÈ a 8.000 kus˘ v polskÈ verzi. Vesel˝ v˝let vyöel dÌky pochopenÌ zastupitelstev mÏst a obcÌ Pec pod SnÏûkou, HornÌ Maröov, Mal· ⁄pa, äpindler˘v Ml˝n, Trutnov, vedenÌ Spr·vy KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku ve VrchlabÌ a dobrÈ v˘li v˝öe uveden˝ch spolupracovnÌk˘.

M·te-li z·jem o zasl·nÌ vyd·nÌ VeselÈho v˝letu (p¯ÌötÏ 20/zima 2003) poötou dom˘, poölete n·m spolu s vaöÌ adresou 40 KË, jste-li z »eskÈ republiky, a 190 KË, jste-li cizinci, nebo si noviny objednejte osobnÏ v InformaËnÌm centru Vesel˝ v˝let v TemnÈm Dole. Tato Ë·stka kryje n·klady spojenÈ s administrativou poötovnÌ distribuce. Veöker· autorsk· pr·va vyhrazena ! Adresa redakce: Vesel˝ v˝let Temn˝ D˘l 46, 542 26 HornÌ Maröov tel., fax (0439) 874298, fax 874221 (od 22. IX. 499874298, 499874221) e-mail: [email protected] www.veselyvylet.cz P¯ed lety, po dlouhÈ a ˙mornÈ pouti mezi kavkazsk˝mi ötÌty a ledovci, po kamenit˝ch svazÌch a h¯ebenech, jsme se sv˝mi druhy usedli okolo ohnÏ a ukonËili nam·havou a nebezpeËnou t˙ru se slovy: ÑTo byl ale vesel˝ v˝let!ì. PonÏkud trpkÈ rËenÌ vesel˝ v˝let n·s pak prov·zelo nejen na dalöÌch cest·ch za dobrodruûstvÌm a exotikou vzd·len˝ch velehor, kraj˘ a mÏst, ale i doma p¯i proch·zk·ch s rodinou, na obyËejn˝ch vandrech kousek za humna, nebo p¯i n·vötÏv·ch mÌst d˘vÏrnÏ zn·m˝ch. Ona pr˘povÌdka poprvÈ vy¯Ëen· na Kavkaze ztratila svou ho¯kou p¯Ìchuù a stala se znamenÌm pro ryzÌ a neopakovateln˝ z·ûitek, pro nav·z·nÌ kontaktu, pov˝öila na oznaËenÌ cesty, kter· m· pro poutnÌka smysl a p¯itom je i pln· poesie.

A V TEMN…M DOLE StarÈ Krkonoöe na z·bÏrech doktora Lahmera V†öestn·ctÈm vyd·nÌ VeselÈho v˝letu jsme v†portrÈtu lÈka¯e a fotografa Wenzela Lahmera slÌbili v˝stavu jeho zachovan˝ch snÌmk˘. NejlepöÌ termÌn je nynÌ p¯i p¯Ìleûitosti v˝roËÌ zaloûenÌ VeselÈho v˝letu, protoûe radost z†Lahmerov˝ch fotografiÌ a touha po tolika letech je opÏt uk·zat lidem byla jednÌm z†d˘vod˘, proË jsme p¯ed deseti lety galerii otev¯eli. Ze stovek nalezen˝ch negativ˘, diapozitiv˘ a sesbÌran˝ch fotografiÌ jsme vybrali p¯es Ëty¯icet snÌmk˘ krajiny a objekt˘ v†Peci, ve VelkÈ a MalÈ ⁄pÏ, v MaröovÏ, v TemnÈm Dole a nÏkolik dalöÌch z·bÏr˘ lidÌ. Na v˝stavÏ p¯edstavujeme i autora a jeho rodinu. Wenzel Lahmer se narodil v†roce 1864 v†Mlad˝ch Buk·ch a v†roce 1891 otev¯el v MaröovÏ lÈka¯skou praxi. Oûenil se s†Annou Adolfovou z†brusÌrny d¯eva ve VelkÈ ⁄pÏ. Podle st·¯Ì jejich dvou dcer zachycen˝ch na fotografiÌch se poda¯ilo datovat nejstaröÌ snÌmky. Lahmer nebyl politicky aktivnÌ, ale i tak skonËil po druhÈ svÏtovÈ v·lce s†rodinou v†transportu do NÏmecka, kde po zranÏnÌ v†roce 1947 zem¯el. Je pochov·n v†neoznaËenÈm hrobÏ ve v˝chodonÏmeckÈm mÏstÏ Ruhla. Od pamÏtnÌk˘ vÌme, ûe fotografie vystavoval a o fotografov·nÌ p¯edn·öel na gymn·ziu v†TrutnovÏ. NÏkolik z·bÏr˘ vÏnoval KrkonoöskÈmu muzeu ve VrchlabÌ, dalöÌ byly otiötÏny v† publikacÌch a na pohlednicÌch. Po p˘l stoletÌ jsou opÏt p¯edstaveny ve¯ejnosti, pro kterou je autor fotografoval. SnÌmky p¯ipomÌnajÌ ztracenou tv·¯ mnoha staveb a pom·hajÌ p¯i jejich opravÏ. Naposledy poslouûily p¯i renovaci kaple svatÈ Anny v†TemnÈm Dole. VÏtöÌ v˝bÏr fotografiÌ by si zaslouûil vyd·nÌ publikace. Vesel˝ v˝let na tom bude pilnÏ pracovat. ProdejnÌ v˝stava dobov˝ch fotografiÌ Wenzela Lahmera bude v†galerii Vesel˝ v˝let v†Peci pod SnÏûkou otev¯en· dennÏ od 9. Ëervna do 29. srpna 2002.

Milan Chabera ñ Obrazy, kresby, kol·ûe 2001 - 2002 Za¯azenÌ v˝stavy akademickÈho malÌ¯e a v·ûenÈho p¯Ìtele VeselÈho v˝letu Milana Chabery na poslednÌ t¯etinu letoönÌho roku se trochu v·ûe k†otev¯enÌ galerie v†roce 1992. Milanovy kresby a malby tehdy byly mezi prvnÌmi vystaven˝mi v˝tvarn˝mi dÌly. Studoval na Akademii v˝tvarn˝ch umÏnÌ v†Praze u profesora Jana Smetany a vystavuje od roku 1980 po celÈm svÏtÏ. Jeho obrazy jsou zastoupeny v†galeriÌch a soukrom˝ch sbÌrk·ch v†EvropÏ, Americe i Austr·lii. Na v˝stavÏ v†Peci pod SnÏûkou uvidÌte pr·ce z†poslednÌch dvou let provedenÈ r˘zn˝mi technikami ñ malby acrylem, oleje, kol·ûe, ryt˝ a ökr·ban˝ papÌr, obrazy na pl·tnÏ jsou acryly a oleje. Milanova tvorba pat¯Ì k†ryzÌmu expresionismu s†dominantnÌmi figur·lnÌmi motivy. Jsme r·di, ûe m˘ûeme p¯ednÌho souËasnÈho ËeskÈho v˝tvarnÌka p¯edstavit ìu n·s v†lese.î ProdejnÌ v˝stavu obraz˘ Milana Chabery najdete v†galerii Vesel˝ v˝let v†Peci pod SnÏûkou dennÏ od 1. z·¯Ì do konce ¯Ìjna a jeötÏ p¯es Nov˝ rok do poloviny ledna 2003.

äestÈho†Ëervna desetilet˝ Vesel˝ v˝let ñ to jsou sezÛnnÌ noviny, dvÏ informaËnÌ centra, dvÏ galerie, pension a hlavnÏ velk˝ okruh p¯·tel mnoha profesÌ a z·jm˘. Vesel˝ v˝let host˘m v˝chodnÌch Krkonoö napovÌd·, co hezkÈho mohou vidÏt, zaûÌt a dozvÏdÏt se. Organizuje opravu pam·tek nejen pro jejich kr·su a historick˝ odkaz, ale takÈ jako cÌl v˝let˘ stejnÏ naladÏn˝ch n·vötÏvnÌk˘ a mÌstnÌch lidÌ. PodÌlel se na obnovÏ hr·dku Aichelburg, K¯ÌûovÈ cesty s†kaplÌ sv. Anny, kaple a pomnÌku ve Sklen·¯ovicÌch, opravÏ boûÌch muk s†kalichem nad Albe¯icemi Ö. Fotografie ukazujÌ kapliËku NarozenÌ P·nÏ v†HornÌch LyseËin·ch. V†prvnÌ polovinÏ letoönÌho kvÏtna vytvo¯ily (na fotografii zprava) KvÏta Krh·nkov·, jejÌ dcery Magdalena a Kate¯ina, Magda Pichov· a jeötÏ Hanka BÏlinov· fresku s†vÌce neû pades·ti figurami. HezkÈ pohlazenÌ uprost¯ed lesa Ëek· na poutnÌkovy zvÏdavÈ oËi.

3

InformaËnÌ centrum Vesel˝ v˝let najdete v†˙pskÈm ˙dolÌ nejprve v†TemnÈm Dole za HornÌm Maröovem a druhÈ, bez nads·zky nejvÏtöÌ krkonoöskÈ, uprost¯ed Pece pod SnÏûkou nad autobusov˝m n·draûÌm. KromÏ okamûit˝ch informacÌ tu zÌsk·te vöechny dostupnÈ materi·ly o KrkonoöÌch, hlavnÏ mapy, atlasy, pr˘vodce, ËeskÈ a nÏmeckÈ knihy vËetnÏ dÏtsk˝ch, video-programy ve Ëty¯ech jazycÌch, pohlednice, turistickÈ zn·mky a daleko nejvÏtöÌ v˝bÏr origin·lnÌch suven˝r˘ a d·rk˘ z†Krkonoö. NabÌdku doplÚujÌ r˘znÈ druhy film˘, baterie a telefonnÌ karty. Obchod s†d·rky a mÛdou je samostatnou Ë·stÌ VeselÈho v˝letu v†Peci. HlavnÌ nabÌdku tvo¯Ì autorsk· mÛda, mÛdnÌ doplÚky a öperky,

Wenzel Lahmer fotografoval dneönÌ galerii Vesel˝ v˝let v TemnÈm Dole v roce 1910.

öirok˝ sortiment keramiky a dÏtsk˝ch hraËek. Zakl·d·me si na v˝bÏru zboûÌ, kterÈ najdete v†KrkonoöÌch vÏtöinou jen ve VeselÈm v˝letu. SmÏn·rna je v obou provozovn·ch. V†galerii v†TemnÈm Dole vystavujÌ a prod·vajÌ svÈ pr·ce takÈ auto¯i, kte¯Ì se uû p¯edstavili na samostatn˝ch v˝stav·ch v†galerii Vesel˝ v˝let v†Peci. Jsou tu barevnÈ grafiky Aleöe Lamra, autora Ëtrn·cti zastavenÌ na K¯ÌûovÈ cestÏ na Starou Horu, lidsky milÈ obrazy Milana Hencla, fotografie Krkonoö od Ji¯Ìho Havla, vz·cnÈ fotografie z†archivu horolezce Miroslava Lanöe ämÌda a dalöÌ. Pension vyuûÌv· vÏtöÌ Ë·st historickÈho domu Vesel˝ v˝let v†TemnÈm Dole. Je mÌstem klidu, pohody a pozn·nÌ mÌstnÌho kraje. ZajÌmavÈ architektonickÈ ¯eöenÌ interiÈru doplÚuje autorsk˝ a historick˝ n·bytek. Pro potÏöenÌ i pouËenÌ na chodb·ch i pokojÌch najdete obrazy, fotografie, mapy, drobnÈ dobovÈ p¯edmÏty z†Krkonoö i naöich vesel˝ch v˝let˘ do hor celÈho svÏta. Z†praktick˝ch informacÌ zb˝v· dodat, ûe pokoje rodinnÈho pensionu Vesel˝ v˝let jsou vybaveny sprchou a toaletou, radiem, v†apartm· je navÌc mal˝ kuchyÚsk˝ kout. VÏtöÌ kuchyÚka je k†dispozici vöem host˘m. Pod·v·me bohatou snÌdani. Auta parkujÌ p¯Ìmo p¯ed domem. Za pensionem zaËÌn· Krkonoösk˝ n·rodnÌ park se†öirokou moûnostÌ zimnÌch a letnÌch aktivit. Pension je u vych·zkovÈ trasy Aichelburg, jen kousek od domu vede K¯Ìûov· cesta na Starou Horu. P¯Ìmo u domu je zast·vka skibusu, kter˝m se dostanete k†vlek˘m v†Peci pod SnÏûkou a zpÏt. InformaËnÌ centrum, galerie, smÏn·rna a obchod Vesel˝ v˝let v†Peci pod SnÏûkou Ëp. 196, PS» 542 21, tel. (0439) 796130, fax 796131 a 874221 (od 22. IX. 499736130 a 499736131, 499874221). InformaËnÌ centrum, galerie, smÏn·rna a pension Vesel˝ v˝let v†TemnÈm Dole Ëp. 46, HornÌ Maröov, PS» 542 26, tel., fax (0439) 874 298 (od 22. IX. 499874298). P˘jËov·nÌ klÌË˘ od hr·dku Aichelburg. E-mail: [email protected]. Jsou otev¯eny dennÏ od 8.30 do 18 hodin. DomluvÌte se i nÏmecky a anglicky. Pension Vesel˝ v˝let v†TemnÈm Dole nabÌzÌ ubytov·nÌ se snÌdanÌ ve dvou a t¯Ìl˘ûkov˝ch pokojÌch a apartm·, telefonick· rezervace v†infocentru, podrobnosti o ubytov·nÌ v†pensionu v·m poöleme na poû·d·nÌ poötou nebo elektronickou cestou.

KRKONOäSK›

4 VäECHNY CESTY (CO) VEDOU NA SNÃéKU SnÏûka se stala poutnÌm mÌstem jeötÏ v†dobÏ, kdy v†okolnÌch lesÌch ûili medvÏdi a kolonizace Krkonoö teprve zaËÌnala. P¯i hraniËnÌch sporech mezi majiteli severnÌ a jiûnÌ strany hor nechal slezsk˝ ölechtic Kryötof Leopold Schaffgotsch v letech 1665 aû 1681 s†velk˝m ˙silÌm na vrcholu nejvyööÌ hory na sever od Alp postavit kapli zasvÏcenou sv. Vav¯inci. TÌm potvrdil pr˘bÏh hranice mezi »echy a Slezskem p¯es SnÏûku a nechtÏnÏ vytvo¯il mÌsto, kam budou pro duchovnÌ ˙tÏchu, romantickÈ chvÌle, p¯ÌrodovÏdnÈ pozn·nÌ, sportovnÌ v˝kony Ëi radost z†pobytu na hor·ch stoupat z†obou stran hor bÏhem dalöÌch stoletÌ miliony lidÌ. V†souËasnÈ dobÏ podle pr˘zkumu Spr·vy KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku (KRNAP) navötÌvÌ vrchol roËnÏ t¯iËtvrtÏ miliÛnu lidÌ. VÏtöina alespoÚ v jednom smÏru pouûije lanovou dr·hu z†Pece pod SnÏûkou, ale mnoho host˘ projde jednou z†v˝stupov˝ch cest. Od roku 1995 Spr·va KRNAP vynakl·d· velkÈ ˙silÌ, aby vöechny chodnÌky na ËeskÈ stranÏ SnÏûky byly opraveny a nevznikaly ökody na p¯ÌrodÏ v†jejich okolÌ. V†r·mci Spr·vy KRNAP se o obnovu chodnÌk˘ a sanaci poökozenÈ p¯Ìrody v oblasti SnÏûky starajÌ p¯ÌrodovÏdci z†odboru ochrany p¯Ìrody, technici z†investiËnÌho oddÏlenÌ a z lesnÌho hospod·¯stvÌ. T˝m VeselÈho v˝letu se na akci podÌlÌ a proto v·s m˘ûe podrobnÏ informovat. Unik·tnÌ seversk· p¯Ìroda uprost¯ed Evropy Ze t¯Ì stran v†dob·ch ledov˝ch SnÏûku obruöovaly ledovce a vytvo¯ily jedineËn˝ trojbok˝ jehlan se strm˝mi svahy do Ob¯Ìho dolu na z·padÏ, LvÌho dolu na v˝chodÏ a dolu LomniËky na severu. Ve vrcholovÈ partii p¯ipomÌnajÌ statisÌciletÈ p˘sobenÌ mrazovÈho zvÏtr·v·nÌ suùov· pole a ve st¯ednÌ EvropÏ vz·cnÈ svahovÈ terasy. »ty¯i z†nich, rovinky po p¯edchozÌm strmÈm ˙seku, pozn·te p¯i v˝stupu od SvorovÈ hory. Tady mr·z srovnal kameny do zjeûen˝ch tvar˘ mnoha ¯·dk˘ a kruh˘. VrcholovÈ partie s†drsn˝m podnebÌm ob˝v· ¯ada vz·cn˝ch organizm˘. BarevnÈ obrazce na kamenech vytv·¯ejÌ liöejnÌky. Rostou velmi pomalu, nÏkterÈ jen milimetr za rok. Vrchol SnÏûky barevnÏ kr·ölÌ trsy velehorskÈ sÌtiny trojklannÈ, zbarvujÌcÌ se uû v†brzkÈm lÈtÏ do Ëervena. Z†jasnÏ kvetoucÌch alpÌnek nejlÈpe pozn·te ochm˝¯enÈ ûlutÈ jest¯·bnÌky. NÏkterÈ rostou pouze

v KrkonoöÌch. Z†cesty nenÌ vidÏt nejvz·cnÏjöÌ kvÏtina SnÏûky, kriticky ohroûen˝ rozrazil chudobkovit˝. Ze vz·cn˝ch†pt·k˘ tu hnÌzdÌ mal˝ pÏvec pÏvuöka podhornÌ a seversk˝ druh kulÌka hnÏdÈho. To je jen nÏkolik prvk˘, kterÈ z†kr·snÈ hory dÏlajÌ vz·cn˝ ekosystÈm, klenot v evropskÈ pokladnici p¯Ìrody. Z†Pece podÈl lanovky Z†centra horskÈho mÏsta stoup· z·padnÌm svahem R˘ûovÈ hory 2,5 km dlouh˝ zelenÏ znaËen˝ chodnÌk na R˘ûohorky. S†nÌm se brzy spojuje ûlut· spojka od dolnÌ stanice lanovky. V†letech1999 aû 2000 Spr·vou KRNAP opraven· cesta vede hust˝m lesem kolem luËnÌch enkl·v Karl˘v Vrch a VÏtrnÌk. Kousek za starou loveckou chatou se otevÌr· kr·sn˝ v˝hled na StudniËnÌ horu a do R˘ûovÈho dolu, kudy vede sedaËkov· lanovka. N·roËnÏjöÌ v˝stup konËÌ na R˘ûohork·ch se stejnojmennou boudou z†roku 1903, otev¯enou pro hosty celou sezÛnu. Ke SnÏûce pokraËuje zpevnÏn· cesta od Port·öek vÌce neû 150 let star˝m smrkov˝m porostem. U mezistanice lanovky R˘ûov· hora podch·zÌ lana dolnÌho ˙seku. Les p¯ech·zÌ v rozs·hlÈ kleËovÈ porosty, kter˝mi vede pohodln· cesta dva kilometry po rovinÏ a dokonce kousek z†kopce. BÏhem z·vÏreËnÈho kilometrovÈho v˝stupu ze sedla R˘ûovÈ hory postupnÏ ub˝v· kosod¯evina a nad 1500 metr˘ nad mo¯em uû jsou jen tr·vy a suùoviötÏ. D¯Ìve na SnÏûku turistÈ stoupali z ËeskÈ strany hor ËastÏji Ob¯Ìm dolem a z†r˘zn˝ch smÏr˘ od LuËnÌ boudy. Po dokonËenÌ lanovÈ dr·hy v†roce 1950 se nejpouûÌvanÏjöÌ trasou stala ˙zk· pÏöina z†R˘ûovÈ hory, kter· nebyla na siln˝ provoz p¯ipravena. TuristÈ se tudy vracejÌ z†vrcholu a kdyû kv˘li silnÈmu vÏtru lanovka jezdÌ jen na R˘ûovou horu, b˝v· tu plno v†obou smÏrech. Na poslednÌm kilometru je p¯ev˝öenÌ 230 metr˘. NÏkterÈ ˙seky majÌ sp·d 30%, mÌsty dokonce p¯es 50%, pak na jednom metru vystoup·te nebo klesnete o p˘l metru. P˘sobenÌm p¯ÌvalovÈ vody, silnÈho vÏtru a tisÌc˘ podr·ûek se nezpevnÏn· cesta za 45 let zmÏnila v†eroznÌ r˝hu o öÌ¯ce aû 15 metr˘, nÏkde i metr hlubokou. Vyplaven˝ a vychozen˝ materi·l zasyp·val na st·le vÏtöÌ ploöe okolnÌ p¯Ìrodu. Pod ötÏrkem mizely jest¯·bnÌky, plavunÏ, liöejnÌky, tr·vy a dokonce celÈ ke¯e kleËe. Turist˘m byla ch˘ze po rozbitÈ cestÏ nep¯Ìjemn· a vyboËovali ËastÏji z†p˘vodnÌ trasy. EroznÌ ör·m byl patrn˝ i z†velkÈ d·lky. Rychlost eroze potvrdil zajÌmav˝ n·lez. P¯i odkr˝v·nÌ n·nosu kamenÌ a zeminy se v†hloubce 180 centimetr˘ objevil na ˙rovni p˘vodnÌho terÈnu igelitov˝ pytlÌk od mlÈka asi z†roku 1970. Mohutn˝ n·plav ho p¯ekryl na 25 let. Od roku 1994 Spr·va KRNAP situaci usilovnÏ ¯eöÌ. HlavnÌmi ot·zkami projektu byla technologie stavby a trasa novÈ cesty. Zvaûovalo se vyuûitÌ star˝ch serpentin v†nejprudöÌ Ë·sti. OdbornÌci nakonec nedoporuËili obnovit d·vno v¯esem a liöejnÌky zarostl˝ chodnÌk a potvrdili linii st¯edem eroznÌ r˝hy. Nezbylo neû velk˝ sp·d rozloûit umÏl˝mi stupni. Nepopul·rnÌm technick˝m ¯eöenÌm se snÌûil sklon cesty v†nejprudöÌch mÌstech pod 25% a omezil se odnos jemn˝ch Ë·stic vodou i seölap·v·nÌm turisty. Cesta byla rozdÏlena na 400 r˘znÏ dlouh˝ch obdÈlnÌk˘ ohraniËen˝ch po stran·ch kamenn˝mi obrubnÌky a p¯ÌËnÏ ocelov˝mi stupnicemi. Bez mechanizace cest·¯i p¯emÌstili po trase stovky tun sypkÈho materi·lu a vymodelovali terÈn do p¯ijatelnÈ podoby. Velk˝ vrtulnÌk, jedin˝ technick˝ pomocnÌk, ve†vacÌch p¯ivezl chybÏjÌcÌ kameny na obrubnÌky a svodnice. é·dn˝ materi·l se nesmÏl sebrat mimo erodovanÈ plochy. UpravenÈ okolÌ novÈ cesty pracovnÌci os·zeli kleËÌ, donesen˝mi drny a oseli tr·vou. Protoûe na SnÏûce hodnÏ fouk·, museli drny p¯ipevnit d¯evÏn˝mi kolÌky a travnÌ semÌnka v†prav˝ okamûik na terÈn p¯ilepit. »ek·nÌ na bezvÏt¯Ì trvalo mÏsÌc,

N¡RODNÕ PARK

5

neû se koneËnÏ v z·¯Ì 1998 na nÏkolik dnÌ utiöil vÌtr a rozprost¯en· sÌje se post¯Ìkala roztokem lepidla a startovacÌmi d·vkami hnojiva. Dnes je vidÏt mÌsty souvisl˝ porost. Je dobrÈ vÏdÏt, ûe mÈnÏ pohodlnou ch˘zÌ po schodech p¯ispÌv·te k†zachov·nÌ p¯ÌrodnÌch hodnot. N·vrat travnÌch porost˘ se ûlut˝mi jest¯·bnÌky a koniklecem bÌl˝m do blÌzkosti cesty je odmÏnou. äramlem z†VelkÈ ⁄py ZajÌmavou variantou v˝stupu na SnÏûku je m·lo zn·m·, ale po opravÏ p¯Ìjemn· ûlutÏ znaËen· cesta äramlem. ZaËÌn· u silnice kousek za st¯edem VelkÈ ⁄py a dva a p˘l kilometru stoup· romantick˝m ˙dolÌm podÈl ËistÈho potoka s†kask·dami kolem nÏkolika skalnÌch v˝choz˘. Napojuje se na cestu od Port·öek jen kousek p¯ed R˘ûohorkami. V†roce 1883 koupili maröovskÈ panstvÌ hospod·¯i z†VrchlabÌ CzerninMorzinovÈ a ukonËili nespolehlivÈ plavenÌ d¯eva. Na doporuËenÌ lesnÌch odbornÌk˘ vsadili na um zdejöÌch d¯eva¯˘. Ti po ˙zk˝ch cest·ch dok·zali sv·ûet d¯evo na sanÌch rohaËk·ch i z†tÏch nejodlehlejöÌch mÌst. Proto hrabÏ Rudolf Czernin-Morzin nechal postavit kilometry s·Úka¯sk˝ch cest. äramlem od roku 1887 proch·zÌ jedna z†nejkr·snÏjöÌch. Zvl·ötnÌ jmÈno poch·zÌ od nÏmeckÈho Schrommaweg, v p¯ekladu élebsk· cesta. Sv·ûelo se po nÌ na sanÌch d¯evo, povoz taûen˝ volem tudy vyv·ûel z·soby na R˘ûohorky. Se stokilov˝mi krosnami po cestÏ stoupali nosiËi na SnÏûku. P¯esnÏ dva metry öirok˝ chodnÌk mÌrnÏ vystupuje nad okolnÌ terÈn. V rovnomÏrnÈm sklonu se vine v ladnÏ vykrojen˝ch obloucÌch. Takov· cest·¯sk· lah˘dka mohla vzniknout jen tam, kde je dostatek vhodn˝ch kamen˘. Cestu poökozenou motocyklovou öestidennÌ soutÏûÌ a p¯ibliûov·nÌm d¯eva se Spr·va KRNAP rozhodla opravit n·roËnou technologiÌ zvanou ötÏtov·nÌ. Mnoho stoletÌ pouûÌvan· cest·¯sk· metoda spoËÌv· ve vytvo¯enÌ pevn˝ch kraj˘ z†nejvÏtöÌch kamen˘. Prostor mezi nimi se vyskl·d· do stejnÈ v˝öky menöÌmi kameny a vöe se vyklÌnuje co nejvÏtöÌm poËtem mal˝ch kamen˘. Ve vytvo¯enÈ klenbÏ se nepohne jedin˝ k·men. Je ökoda, ûe kr·snou strukturu†kamennÈho dÌla nenÌ po dokonËenÌ vidÏt, protoûe ji p¯ekryje zemina. Letos v lÈtÏ bude oprava dokonËena. Po hranici p¯es Svorovou horu PÏkn˝ je v˝stup na SnÏûku od horskÈ boudy Jelenky p¯es Svorovou horu (Czarna Kopa) a Ob¯Ì h¯eben. ZdejöÌ v˝hledy na polskou stranu pat¯Ì k†nejkr·snÏjöÌm v†KrkonoöÌch. Z†PomeznÌch Bud Ëerven· a SovÌ dolinou z†Karpazce Ëern· turistick· znaËka se spojujÌ jeötÏ pod obnoven˝m Emmin˝m pramenem . Z†PomeznÌch Bud je to na SnÏûku 550 metr˘ v˝ökovÈho rozdÌlu, tedy mnohem mÈnÏ neû z†Pece nebo z†Karpacze. VÏtöinou p˘jdete pohodlnÏ po rovinÏ a hlavnÌ p¯ev˝öenÌ zdol·te bÏhem dvou kr·tk˝ch, zato strm˝ch v˝övih˘. ObÏma prudk˝m mÌst˘m na hraniËnÌ CestÏ Ëesko-polskÈho p¯·telstvÌ vÏnovala Spr·va KRNAP nemalÈ ˙silÌ. PrvnÌ tÏûk˝ ˙sek nad boudou Jelenkou je dlouh˝ 680 metr˘ a konËÌ v nadmo¯skÈ v˝öce 1410 metr˘ na vrcholu SvorovÈ hory. Erodovan· mÌsta se stoup·nÌm i p¯es 60% byla pro cest·¯e velkou zkouökou. Odplavov·nÌ a seölap·v·nÌ svorovÈ sutÏ cestu za¯Ìzlo do hlubokÈho ˙vozu. Bylo nutnÈ na nÏkolika mÌstech schodiötÏm cestu zv˝öit tak vysoko, aby mohla p¯Ìvalov· voda z†˙vozu odtÈct svodnicÌ mimo. ZniËenÈ okolÌ po ˙pravÏ do p˘vodnÌ podoby p¯ekryly novÈ drny. Stovky kamen˘ na obrubnÌky a svodnice putovaly v†rukou cest·¯˘ z†vrcholu SvorovÈ hory po trase dol˘. Asi p¯ed sto lety nÏkdo navröil pro rozhlÌûenÌ na kÛtÏ 1410 metr˘ z kamen˘ velkou hromadu. Byly zarovn·ny dokonce i starÈ hraniËnÌ meznÌky s ËÌslem 147, 148 a 149, nynÌ osazenÈ do okraje opravenÈ cesty. Cest·¯i hromadu

p¯erovnali, vhodnÈ kameny pouûili pro stavbu cesty a ze zbytku upravili vyhlÌdku. DubovÈ stupnÏ trasu zpevnily a snÌûily sp·d, nejstrmÏjöÌ mÌsta zajiöùuje ötÏtov·nÌ. I tak cesta vyûaduje Ëastou ˙drûbu. PodobnÏ opraven˝ je i druh˝ n·roËn˝ ˙sek ze sedla†Ob¯Ìho h¯ebenu k JubilejnÌ cestÏ tÏsnÏ pod vrcholem SnÏûky. Aû v†KrkonoöÌch p˘jdete po nÏkterÈ†opravenÈ cestÏ tak si vzpomeÚte, ûe slouûÌ nejen pro vaöe pohodlÌ, ale i ochranÏ okolnÌ p¯Ìrody. Ob¯Ìm dolem Mod¯e znaËen· cesta proch·zÌ cel˝m Ob¯Ìm dolem, dva kilometry pohodlnÏ podÈl ¯eky ⁄py a pak od kapliËky s†pam·tnÌkem obÏtem zemnÌch lavin dva kilometry a 300 metr˘ stoup· ˙boËÌm SnÏûky k†b˝valÈ Ob¯Ì boudÏ. Odtud vedou na vrchol dvÏ cesty, ale uû po polskÈ stranÏ hory. Cestu z·vÏrem Ob¯Ìho dolu postavil za penÌze Ëlen˘, hoteliÈr˘ a d·rc˘ v†osmdes·t˝ch letech 19. stoletÌ Rakousk˝ krkonoösk˝ spolek. N·roËn· stavba protÌn· sutÏ a skalnÌ v˝chozy, do kter˝ch je na nÏkolika mÌstech zasek·na. Byla zniËena vodnÌ erozÌ a siln˝m provozem. S†minim·lnÌm pouûitÌm technick˝ch prvk˘ Spr·va KRNAP provedla opravu v†letech 1997 a 1998. ObnovenÌ svodnic teÔ zpomaluje vodnÌ erozi a odplavov·nÌ poch˘znÈ vrstvy. ZajÌmav˝m mÌstem je strm· rokle RudnÌk, ve kterÈ stojÌ nÏkdejöÌ vod·rna pro boudy na SnÏûce. Uvnit¯ si m˘ûete prohlÈdnout dobovÈ fotografie a za¯ÌzenÌ s†Peltonov˝m Ëerpadlem, kterÈ v†letech 1912 aû 1956 tlaËilo odtud vodu do n·drûe v†»eskÈ boudÏ o 392 metr˘ v˝öe. Pro cest·¯e je d˘leûitÈ, ûe se v RudnÌku mÏnÌ druh horniny. SmÏrem dol˘ jsou mÈnÏ vhodnÈ fylity a svory, nahoru na h¯eben vystupuje pevn· ûula. Ovöem opracovanÈ ûulovÈ bloky ve schodiöti kolem Dixova k¯Ìûe sem dopravil vrtulnÌk ze zbo¯enÈ Ob¯Ì boudy.

www.krnap.cz

VELK› OKRUH

6

OKOLO MAL… ⁄PY

7

Cestou na SnÏûku z†MalÈ ⁄py kolem Jelenky p¯es Svorovou horu a Ob¯Ì h¯eben uvidÌte jednu z†nejv·ûnÏjöÌch devastacÌ p¯Ìrody v†nejcennÏjöÌch mÌstech KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku. V†povÌd·nÌ na p¯edchozÌ stranÏ jsme vysvÏtlili, jak vz·cnÈ jsou pam·tky na zalednÏnÌ Krkonoö, t¯eba struktura sutÌ a polygon·lnÌch p˘d vznikl˝ch mrazov˝m zvÏtr·v·nÌm. BÏhem nÏkolika poslednÌch let, nejprve na polskÈ a novÏ i na ËeskÈ stranÏ Ob¯Ìho h¯ebenu a v˝chodnÌ Ë·sti vrcholu SnÏûky, nÏkdo vytrh·v· ze zemÏ i ze suùov˝ch polÌ kameny a stavÌ z†nich stovky mal˝ch pyramid, kter˝m se na velk˝ch hor·ch ¯Ìk· kamennÌ muûÌci. V pustin·ch majÌ pro horolezce i dalöÌ poutnÌky d˘leûit˝ v˝znam, mockr·t n·m pomohli nalÈzt spr·vnou cestu. Doned·vna pro mnohÈ byli symbolem pomoci jednoho ËlovÏka druhÈmu, vzpomÌnkou na chvÌle radosti, jak naöli spr·vn˝ smÏr. Ze stejn˝ch skulptur v†KrkonoöÌch zbyl ho¯k˝ pocit zmaru a zloby na hloupost nÏkoho nezn·mÈho. Co jinde m· smysl, je v†naöich mal˝ch hor·ch s†perfektnÏ znaËen˝mi cestami hol˝ nesmysl a hlavnÏ neomluvitelnÈ niËenÌ p¯Ìrody. NevÌm, co lidi vede k†zanech·nÌ d˘kazu ìpodÌvej, byl jsem tu!î stejnÏ primitivnÏ, jakoby vyryli vzkaz h¯ebÌkem do zdi kdesi na z·chodku. Nebo majÌ radost z†tvo¯ivosti, jako kdyû malÈ dÌtÏ upl·c· b·boviËku na pÌskoviöti? Moûn· majÌ pocit, ûe kdyû to nÏkdo uËinil p¯ed nimi, musÌ, Ëi mohou takÈ. Asi stovku kamenn˝ch muûÌk˘ jsme pod vrcholem SnÏûky rozebrali. Snaûili jsme se najÌt mÌsto odkud byly kameny vytaûeny, dbali jsme, aby staletÈ liöejnÌkovÈ porosty na kamenech mÏly öanci p¯eûÌt. Vûdy se to nepoda¯ilo, nÏkde z˘stala namÌsto kruhovitÏ na v˝öku postaven˝ch kamen˘ jen hrom·dka plac·k˘ s†hnÏd˝mi skvrnami bez liöejnÌk˘. Uû je nikdo ˙plnÏ neposkl·d· tak, jak to p¯Ìroda vytv·¯ela tisÌce let. Spr·va KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku p¯ipravuje v†lÈtÏ rozebr·nÌ vöech kamenn˝ch pyramid od SvorovÈ hory aû na SnÏûku, vÏtöina ploch bude urovn·na do co nejp˘vodnÏjöÌ podoby. ProsÌme v·s, kdyû nÏkoho uvidÌte znovu muûÌky stavÏt, ¯eknÏte mu, ûe se chov· stejnÏ barbarsky, jako kdyby zabÌjel vz·cnÈ nosoroûce, kr·snÈ velryby nebo p·lil deötn˝ prales. DÏkujeme za pomoc.

Vydejme se na horskÈm kole na celodennÌ t˙ru (nebo projdÏme nÏkterÈ ˙seky pÏöky), kter· n·s zavede na nejzajÌmavÏjöÌ mÌsta horskÈ obce Mal· ⁄pa. ZaËneme uprost¯ed †PomeznÌch Bud, kde aû do roku 1949 st·la nad dneönÌ koneËnou stanicÌ autobusu Star· PomeznÌ bouda - Heindelbaude. V†letech 1841 aû 1857 v†nÌ mÏla sÌdlo celnice, pozdÏji Ëetnick· stanice, obchod a hostinec. Projedeme kolem chalup Nov˝ch Domk˘ smÏrem ke kostelu. Na Rennerov˝ch boud·ch jeötÏ p¯ed prudk˝m a nebezpeËn˝m sjezdem ke kostelu uhneme doleva a kolem boudy Moravanka projedeme po lesnÌ cestÏ ˙boËÌm PomeznÌho h¯ebene aû nad LyseËiny s v˝hledem na polskou stranu. Od loveckÈ chaty sjedeme p¯Ìk¯e na CestnÌk, historickou k¯iûovatku pÏti cest. PokraËujeme rovnÏ po neznaËenÈ öirokÈ sv·ûnici po v˝chodnÌm ˙boËÌ DlouhÈho h¯ebenu aû k†mÌstu, kde teËe p¯es cestu voda. PramenÌ jen kousek v˝ö v mÌstÏ, kterÈ starÈ mapy oznaËujÌ jako Kaiserborn tedy CÌsa¯sk˝ pramen. CeloroËnÏ vydatn˝ zdroj vody byl skoro zapomenut˝, aû ho protnula nov· cesta a tÌm znovuobjevila pro lesnÌ dÏlnÌky, turisty a poutnÌky. Pr˝ se tu na svÈ cestÏ do MalÈ ⁄py zastavil v†z·¯Ì 1779 budoucÌ cÌsa¯ Josef II. Je zajÌmavÈ, ûe jen kousek odtud p¯ed 20 lety p¯i v˝sadbÏ novÈho lesa naöli studenti lesnickÈ ökoly z†Trutnova mal˝ poklad st¯Ìbrn˝ch mincÌ snad z†josefÌnskÈ doby. Z pohodlnÈ sv·ûnice na k¯iûovatce Ëty¯ cest zahneme doprava, kde zaËÌn· ostrÈ stoup·nÌ k prvnÌmu vrcholu DlouhÈho h¯ebene. Tudy vedla p˘vodnÌ cesta z†Maröova do MalÈ ⁄py. Brzy je vidÏt Nov˝ »erven˝ k¯Ìû, u kterÈho se zastavÌme. Je osm metr˘ vysok˝ a p¯·telÈ VeselÈho v˝letu ho vztyËili v†roce 1994 s†p¯·nÌm, aby po imisnÌch tÏûb·ch zase brzy ˙plnÏ zarostl nov˝m lesem. Neû se tak stane, jeden z†nejhezËÌch kruhov˝ch rozhled˘ v MalÈ ⁄pÏ n·m p¯edstavÌ na v˝chodÏ Albe¯ice a R˝chory, na jihu SvÏtlou a »ernou horu, na z·padÏ »erven˝ a PÏnkavËÌ vrch s†luËnÌmi enkl·vami, LvÌ d˘l sev¯en˝ mezi Rennerovu a JelenÌ horou. Vzadu je zprava Svorov· hora, SnÏûka, R˘ûov· a StudniËnÌ hora - pohled jako z†letadla. Na severu je hlavnÌ, vyööÌ vrchol DlouhÈho h¯ebene a Mal· ⁄pa, kam se vr·tÌme. Za chvÌli sjedeme kamenitou cestou opÏt k†CestnÌku a po ËervenÈ znaËce p¯ijedeme k†malebnÈmu mÌstu U kostela. Kostel svatÈho Petra a Pavla, kter˝ je zachycen na titulnÌ stranÏ VeselÈho v˝letu, obklopuje soubor p˘vodnÌch d¯evÏn˝ch staveb. V†lÈtÏ je moûnÈ nahlÈdnout p¯es m¯Ìû dovnit¯. VÌtÏzn˝ oblouk mezi lodÌ a presbyt·¯em zdobÌ rakousk˝ cÌsa¯sk˝ orel p¯ipomÌnajÌcÌ z·sluhu Josefa II. o zaloûenÌ kostela v†roce 1791.

Zprava objedeme h¯bitov podÈl†kamennÈ zdi, d·me se po lesnÌ cestÏ doleva a snadno obkrouûÌme KravÌ horu. Aû budeme na odvr·cenÈ z·padnÌ stranÏ, otev¯e se n·m v˝hled p¯es hlubokÈ ˙dolÌ na JelenÌ horu s†osadou Nikl˘v Vrch. Tam takÈ pozdÏji dojedeme, ale teÔ si povöimnÏte malÈ louky uprost¯ed les˘ s†jedinou chalupou. Jen odtud jsou totiû Tonovy domky vidÏt. Pat¯Ì mezi jednu ze t¯Ì luËnÌch enkl·v, kterÈ p¯ed 400 lety zaloûili t¯i brat¯i d¯evorubci KirchschlagerovÈ ñ Anton Tonovky, Nikolas Nikl˘v Vrch a äimon äÌmovy chalupy. Pozn·me vöechny t¯i, tÏûko p¯ÌstupnÈ Tonovy domky jenom takhle na d·lku. D¯Ìve tu st·ly t¯i chalupy, ale po roce 1945 z˘staly pr·zdnÈ a dvÏ se rozpadly. VÏtöÌ Ë·st louky je zalesnÏn·, jen podle okraje starÈho porostu pozn·me p˘vodnÌ rozsah chudÈho hospod·¯stvÌ. DokonËÌme okruh okolo KravÌ hory a p¯ijedeme zpÏt ke kostelu. Nezahneme hned doprava dol˘, ale pojedeme jakoby zpÏt k†CestnÌku a 200 metr˘ za h·jovnou uhneme po ûlutÏ znaËenÈ cestÏ na silniËku do Sp·lenÈho Ml˝na. Prudk˝, ale bezpeËn˝ sjezd n·s p¯ivede do nejnÌûe poloûenÈ Ë·sti MalÈ ⁄py. Tady st·val v mÌstÏ dneönÌho parkoviötÏ a silnice Mohorn˘v ml˝n. Zanikl· ìradniceî dolnÌho dÌlu obce n·m naposledy p¯ipomene Josefa II. Na svÈ krkonoöskÈ pouti v†roce 1779 v†ml˝nÏ p¯enocoval a jeho n·vötÏva se stala pro pozdÏjöÌ hostinec a od roku 1902 hotel hlavnÌ atrakcÌ. Cel˝ komplex budov vËetnÏ prastarÈ svÏtnice s†cÌsa¯sk˝m p¯Ìborem, zouv·kem a jin˝mi pam·tkami sho¯el v†roce 1940. Od hotelu Sp·len˝ Ml˝n, kter˝ stojÌ jen nÏkolik metr˘ od mÌsta ztracenÈ pam·tky, pojedeme 300 metr˘ do kopce po st·tnÌ silnici. Uhneme doleva p¯es most na ûlutÏ znaËenou horskou silnici proch·zejÌcÌ 11 kilometr˘ LvÌm dolem a jeho okolÌm. PrvnÌ Ë·st podÈl JelenÌho potoka je mÌrn·, od velkÈ skl·dky d¯eva n·s Ëek· t·hlÈ stoup·nÌ. Na VasovÏ louce st·la do roku 1898 h·jovna Vasova bouda, neû ji podle vypr·vÏnÌ starousedlÌk˘ pytl·ci jako pomstu hajnÈmu vyp·lili. Pr˝ p¯edtÌm jednoho pytl·ka zast¯elil. Z boudy zbyl jen kamenn˝ sklÌpek. Moûn· v·s zaujme netradiËnÌ pohled na SnÏûku od jejÌho ˙patÌ. H¯eben sestupujÌcÌ z†vrcholu k†soutoku JelenÌho a KoulovÈho potoka je Prost¯ednÌ hora, kter· rozdÏluje z·vÏr LvÌho dolu na dvÏ ˙dolÌ. Za ostrou zat·Ëkou vyjedeme od JelenÌho potoka dlouh˝m stoup·nÌm na Velk˝ polom. Tady je poslednÌ p˘sobiv˝ v˝hled na dneönÌ trase. Pod n·mi se propad· svah k†VasovÏ louce a d·v· vyniknout zprava SvorovÈ ho¯e, Ob¯Ìmu h¯ebenu, SnÏûce s†Prost¯ednÌ horou, Kouli a ˙plnÏ vlevo RennerovÏ ho¯e, kterou si budeme prohlÌûet p¯i dalöÌ jÌzdÏ po mÌrnÏ klesajÌcÌ lesnÌ silnici k†luËnÌ enkl·vÏ äÌmovy chalupy. JedineËn˝ soubor vöech v˝vojov˝ch typ˘

malo˙pskÈ chalupy si prohlÈdneme pÏknÏ svrchu. Ovöem ta nejcennÏjöÌ s†malo˙psk˝m senÌkov˝m vik˝¯em je aû dole. StejnÏ pohodlnÏ dojedeme nad osadu Nikl˘v Vrch, kde jsou Ëty¯i cennÈ p˘vodnÌ chalupy a horsk· bouda Grizzly s†celoroËnÌm provozem. Po vrstevnicovÈ silniËce objedeme celou JelenÌ horu aû na dalöÌ luËnÌ enkl·vu éaclÈ¯skÈ boudy. JmÈno p¯ipomÌn· zakladatele z†nedalekÈho hornickÈho mÏsta éaclÈ¯. V okolÌ bud se kutalo jiû od 16. stoletÌ, stopy po poslednÌm hornickÈm pr˘zkumu p¯ed pades·ti lety jsou vidÏt v†nejniûöÌ Ë·sti. Sjedeme dol˘ na st·tnÌ silnici a zaËneme stoupat osadou SmrËÌ. U ¯ady vzrostl˝ch jasan˘ s†autobusovou zast·vkou a mal˝m parkoviötÏm st·vala jedna z†nejstaröÌch hospod v†MalÈ ⁄pÏ. Nejprve se jmenovala äv˝carsk˝ dv˘r, pozdÏji podle majitele Bruneckera a po roce 1945 Hospoda Za vÏtrem. Vyho¯ela v†roce 1962. JeötÏ p¯ed velkou serpentinou opustÌme silnici a vyjedeme po zelenÈ spojce na ûlutÏ znaËenou cestu od Jelenky k†naöemu cÌli na†PomeznÌch Boud·ch. Jakmile opÏt vyjedeme z†lesa dostaneme se za lyûa¯sk˝m vlekem Hybnerka na rovnÈ mÌsto p¯ipomÌnajÌcÌ pam·tnou H¸bnerovu boudu. Vyhl·öenou restauraci s†nejlepöÌmi maÔarsk˝mi vÌny, vybran˝m jÌdelnÌËkem, muzikou a taneËnÌm s·lem vyhled·vali uû p¯ed tÈmÏ¯ 200 lety hostÈ hlavnÏ ze Slezska. Pob˝valo tu mnoho v˝znamn˝ch osobnostÌ, t¯eba sask˝ kr·l Johann v†roce 1841 nebo korunnÌ princ a budoucÌ prusk˝ cÌsa¯ Bed¯ich po vyhranÈ v·lce v†roce 1866. Od roku 1815 se tu jako na prvnÌm mÌstÏ v†KrkonoöÌch po¯·daly jÌzdy na sanÌch rohaËk·ch z†PomeznÌch Bud do dneönÌch Kowar. TÏsnÏ p¯ed 2. svÏtovou v·lkou majitel Gustav Adolf p˘vodnÌ boudu zbo¯il a novou uû nedostavÏl. Zbytek byl rozebr·n v†roce 1961. PomeznÌ Boudy jsou odtud na dohled. DobovÈ fotografie i povÌd·nÌ p¯ipomÌnajÌ Ëty¯i kdysi slavnÈ, pozdÏji zaniklÈ malo˙pskÈ hostince. Dnes jich na trase najdete mnohem vÌc.

Heindelbaude st·la na PomeznÌch Boud·ch proti dneönÌmu Ho¯ci (1930).

Hostinec Modr· hvÏzda a vzadu hotel Mohorn˘v ml˝n. Ve starÈ Ë·sti vpravo p¯espal v roce 1779 cÌsa¯ Josef II. (1932).

Hostinec Emila Bruneckera, pozdÏji Za vÏtrem (1930).

H¸bnerova bouda (1929).

KAMENNÕ MUéÕCI, ROZEJDÃTE SE!

PodrobnÈ informace o MalÈ ⁄pÏ jsou zve¯ejnÏny na st·le aktualizovan˝ch internetov˝ch str·nk·ch obce. Najdete tu pl·n MalÈ ⁄py, p¯ehled majitel˘ dom˘, v†rubrice Pensiony a ubytov·nÌ najdete u nÏkter˝ch sluûeb vlastnÌ str·nky. SouË·stÌ jsou i obr·zky ze starÈ i souËasnÈ MalÈ ⁄py, z†nichû nÏkterÈ m˘ûete poslat jako elektronickou pohlednici. Proto na internetu otev¯te http:// www.malaupa.cz. ⁄daje o sportovnÌch a turistick˝ch moûnostech MalÈ ⁄py najdete takÈ v†teletextu na »T1 a »T2 pod n·zvem Panor·ma ñ zpravodajstvÌ z†hor na stranÏ 192-3. P¯i vysÌl·nÌ PanoramatickÈ kamery na Rennerov˝ch boud·ch v†MalÈ ⁄pÏ v nadmo¯skÈ v˝öce 1108 metr˘ jsou dob¯e vidÏt i†h¯ebenovÈ partie vËetnÏ SnÏûky. Proto si po cel˝ rok dennÏ podle z·bÏr˘ p¯ÌmÈho p¯enosu na »T2 v†dobÏ od 7.55 do 8.30 m˘ûete v MalÈ ⁄pÏ napl·novat t˙ru.

HORNÕ MARäOV

8 SÕDLO LESNÕ SPR¡VY

Kr·lovsk· a cÌsa¯sk· komora 1262 ñ 1769

SchaffgotschovÈ 1769 ñ 1824

AichelburgovÈ 1824 ñ 1882

MorzinovÈ 1883 ñ 1945

»eskoslovensk˝ a »esk˝ st·t od 1945

Lesy a jejich spr·vci pat¯Ì do ûivota†HornÌho Maröova odnepamÏti. Trutnovsko s†pohraniËnÌm pralesem zÌskal v†roce 1262 od äv·benic˘ Ëesk˝ kr·l P¯emysl Otakar II. a prosadil kolonizaci kraje nÏmeck˝mi osadnÌky. Z osady ⁄pa vyrostlo kr·lovskÈ mÏsto Trutnov se sÌdlem purkrabstvÌ. PrvnÌ pÌsemn· zmÌnka o obci Maröov je o 200 let mladöÌ, z†roku 1466. P¯edpokl·d·me, ûe uû tehdy tu pracovaly hutÏ na ûelezo s†velkou spot¯ebou d¯eva. Z·pis v†desk·ch dvorsk˝ch v†roce 1553 sice mluvÌ v†MaröovÏ o dvou opuötÏn˝ch hamrech, ale tÏûba d¯eva se za p˘sobenÌ purkrabÌho trutnovskÈho kraje Kryötofa z Gendorfu posunula vÌce do hor. HlavnÌ osÌdlenÌ v˝chodnÌch Krkonoö p¯ineslo od roku 1566 k·cenÌ lesa a plavenÌ d¯eva pro st¯ÌbrnÈ doly v†KutnÈ Ho¯e. Tehdy v†MaröovÏ u soutoku ¯eky ⁄py a LyseËinskÈho potoka vznikla lesnÌ spr·va a s†r˘znou pravomocÌ vydrûela 436 let. Na†obrazovÈ mapÏ asi z†roku 1578 p¯ipisovanÈ äimonu H¸ttelovi se spr·vnÌ d˘m jmenuje Tzalhaus, snad celnice k evidenci plavenÈho d¯eva a vypl·cenÌ d¯eva¯˘. TakÈ Ëesk· zpr·va kutnohorsk˝ch ˙¯ednÌk˘ o stavu les˘ z†roku 1609 mluvÌ o ˙¯ednÌm domÏ Jeho CÌsa¯skÈ Milosti jako o Collhausu, v kterÈm sÌdlÌ collmistr (celnÌk) Marek Hubner. V†z·vÏru zpr·va doporuËuje Maröov pov˝öit na hlavnÌ lesnÌ ˙¯ad. To se stalo aû o 160 let pozdÏji. JeötÏ p¯ed tÌm v†roce 1599 nechal lesmistr Kaöpar Nuss postavit v†MaröovÏ pivovar, kter˝ dlouho slouûil i jako provizornÌ sÌdlo majitel˘ panstvÌ a snad i lesnÌ spr·vy. CÌsa¯sk· komora sice v†roce 1622 vesnice Maröov, LyseËiny a Albe¯ice prodala manûelce valdötejnskÈho gener·la Adama TrËky z†LÌpy, ale ponechala si ve vlastnictvÌ v˝chodokrkonoöskÈ lesy zaËÌnajÌcÌ hned za Maröovem jako z·sob·rnu d¯eva pro Kutnou Horu. V†cÌsa¯skÈm drûenÌ z˘staly i osady Temn˝ D˘l, Velk· a Mal· ⁄pa. Teprve hrabÏ Jan Arnoöt AntonÌn Schaffgotsch koupil Ë·st cÌsa¯sk˝ch les˘ a zbytek v†roce 1769 dokoupil jeho syn Josef Vilibald. Od tÈ doby byl v†MaröovÏ lesnÌ ˙¯ad s revÌry Velk· ⁄pa, Mal· ⁄pa, Riesenhaim v†Peci, Latovo ˙dolÌ, R˝chory a »ern· hora. Od Schaffgotsch˘ panstvÌ sÚatkem zÌskali AichelburgovÈ, kdy za hrabÏte Bertholda provedl v†roce 1854 lesmistr Schneider prvnÌ zamÏ¯enÌ lesa jako z·klad pro regulaci tehdy chaotickÈho hospoda¯enÌ. D¯evo ölo öpatnÏ na odbyt, i proto Berthold podpo¯il vznik skl·rny v†TemnÈm Dole a nÏkolik brusÌren d¯eva podÈl ¯eky ⁄py. Ovöem jeho syn Alfons si v†dalöÌch letech vedl tak öpatnÏ, ûe lesnÌ hospod·¯stvÌ bylo blÌzko krachu. PanstvÌ 31. prosince 1882 koupila hrabÏnka Aloisia Czernin-Morzinov· z VrchlabÌ. NeobratnÈho lesmistra Bodensteina uû v†roce 1877 vyst¯Ìdal A. Bakesch a zavedl na Maröovsku modernÌ lesnictvÌ. Dos·hl v˝raznÈho zlepöenÌ a s†podporou majitel˘ a lesnÌho person·lu vytvo¯il bÏhem t¯iceti let svÈho p˘sobenÌ z†v˝chodnÌch Krkonoö uk·zkovÈ panstvÌ. DÌky ekonomickÈmu ˙spÏchu mohli CzerninovÈ v†MaröovÏ investovat. P¯estavÏli z·mek, postavili kostel, zmodernizovali pilu, pivovar, koupili na hor·ch nÏkolik chalup a p¯emÏnili je na h·jovny. Na maröovskÈm n·mÏstÌ v†roce 1902 postavili pro lesnÌ ˙¯ednÌky dva obytnÈ domy s†cihlovou fas·dou. Odsud poch·zÌ i zajÌmavÈ tablo, kterÈ dnes zdobÌ sÌÚ lesnÌho hr·dku Aichelburg jako p¯ipomÌnka lesnickÈ tradice. V†roce 1907 jeden·ct feön˝ch lesnÌk˘ v†kr·sn˝ch uniform·ch zachycen˝ch na kabinetnÌch fotografiÌch p¯eje ke st¯ÌbrnÈ svatbÏ svÈmu nadlesnÌmu a jeho manûelce. JmÈna fo¯t˘ z†tÈ doby zn·me, ale nikdo uû je nedok·ûe p¯i¯adit k†jednotliv˝m tv·¯Ìm. Moûn· je mezi nimi i tehdy jeötÏ slouûÌcÌ lesmistr Bakesch, kdo vÌ? V†roce 1927 Czernin˘m »eskoslovensk˝ st·t p¯i pozemkovÈ reformÏ zn·rodnil lesy ve st¯ednÌch KrkonoöÌch a ekonomickou situaci panstvÌ jeötÏ zhoröil obrovsk˝ vÏtrn˝ polom v†¯Ìjnu 1930. Majitel JaromÌr Czernin-Morzin musel prodat Ë·st revÌru Latovo ˙dolÌ na »ervenÈm vrchu a äpiË·ku. LesnÌ ˙¯ad od 18. stoletÌ sÌdlil v†p¯ÌzemnÌm kamennÈm domÏ se öpiËatou†valbovou st¯echou hned vedle z·mku. P¯estavbou v†roce 1873 vznikl zajÌmavÏ zdoben˝ d˘m, bohuûel neuv·ûenÏ zbo¯en˝ v roce 1990 (foto na str. 27). Po druhÈ svÏtovÈ v·lce se zn·rodnÏn˝ czerninsk˝ majetek dostal pod st·tnÌ spr·vu. BÏhem p¯ÌötÌch 56 let mÏl lesnÌ ˙¯ad r˘zn· jmÈna: N·rodnÌ spr·va velkostatku Maröov (do roku 1948), ÿeditelstvÌ st·tnÌch les˘ a statk˘ ìPrameny ⁄pyî (do r. 1950), »eskoslovenskÈ st·tnÌ lesy - n·rodnÌ podnik (do r.1961), St·tnÌ lesy - lesnÌ z·vod HornÌ Maröov (do r. 1975), V˝chodoËeskÈ st·tnÌ lesy - LZ HornÌ Maröov (do r. 1992), Lesy »eskÈ republiky - LZ HornÌ Maröov (do r. 1993), Spr·va KRNAP - LZ HornÌ Maröov (do r. 2001). Na Silvestra loÚskÈho roku po 232 letech maröovsk· lesnÌ spr·va zanikla a v†obci po reorganizaci Spr·vy KRNAP z˘stalo jen spojenÈ polesÌ Velk· ⁄pa a Latovo ˙dolÌ, i kdyû pod star˝m n·zvem LesnÌ spr·va HornÌ Maröov. NejvÌce lesnÌho person·lu tu p˘sobilo od roku 1977, kdy lesy pod zdejöÌ spr·vou sahaly aû k†JaromÏ¯i. Tehdy zaËala imisnÌ kalamitnÌ tÏûba a lesnÌ z·vod zamÏstn·val 580 lidÌ, z†toho 93 lesnÌk˘. Rozsah pracÌ byl srovnateln˝ s†tÏûbou pro Kutnou Horu v 16. stoletÌ. Dnes se lesnÌci zamÏ¯ujÌ p¯edevöÌm na obnovu lesa a v†HornÌm MaröovÏ jich z˘stalo podstatnÏ mÈnÏ. I tak hajnÌ a fo¯ti, jak se jim takÈ ¯Ìk·, pat¯Ì mezi nejËastÏjöÌ a nejv·ûenÏjöÌ profese v obci. V†zelenÈm obleËenÌ jsou dob¯e k†pozn·nÌ.

9 Ke kapli NarozenÌ P·nÏ v†HornÌch LyseËin·ch I mÈnÏ zdatnÌ cyklistÈ zvl·dnou na horskÈm kole okruh ˙dolÌm okolo Albe¯ickÈho vrchu. Po horskÈ silniËce vyjedete p¯es LyseËiny a Albe¯ice k†LyseËinskÈ boudÏ. Odtud sjedete po mod¯e znaËenÈ lesnÌ cestÏ HornÌmi LyseËinami zpÏt do Maröova. Jen p˘l kilometru pod LyseËinskou boudou pozn·te pr·vÏ dokonËenou kapli NarozenÌ P·nÏ, kter· bÏhem sedmi let vyrostla z†˙plnÈ zbo¯eniny. Obnovu zavröila v˝tvarnice KvÏta Krh·nkov·. JejÌ dcery, restaur·torka Kate¯ina i Magdalena a s nimi restaur·torky Magda Pichov· a Hanka BÏlinov·, spoleËnÏ provedly v˝zdobu kaple n·roËnou technologiÌ fresky, tedy malby do syrovÈ omÌtky. V†biblickÈm v˝jevu narozenÌ JeûÌöka jdou k†jesliËk·m z levÈ strany krkonoöötÌ horalÈ a z pravÈ strany kolednÌci z†celÈho k¯esùanskÈho svÏta. Z†klenutÈho stropu se na nÏ dÌv· 27 svat˝ch a andÏl˘. TakovÈ dÌlo nem· v†poslednÌm p˘lstoletÌ v†KrkonoöÌch obdoby. ProsÌme, v†lÈtÏ nech·vejte otev¯enÈ dve¯e, ale v zimÏ je za sebou vûdy zav¯ete. DÏkujeme a p¯ejeme hezk˝ z·ûitek. KlÌËe od hradu Aichelburg Vych·zkov· trasa Aichelburg proch·zÌ HornÌm Maröovem, Temn˝m Dolem, po obnoven˝ch chodnÌËcÌch stoup· ˙boËÌm SvÏtlÈ hory k†horskÈ farmÏ Sosna na Valöovk·ch a nov˝m prodlouûenÌm konËÌ v historickÈm centru VelkÈ ⁄py. Cestou pozn·te v˝znamnÈ pam·tky opat¯enÈ vysvÏtlujÌcÌm textem ve Ëty¯ech jazycÌch. P˘ldennÌ v˝let si m˘ûete zpest¯it n·vötÏvou obnovenÈho lesnÌho hr·dku Aichelburg, kter˝ stojÌ na sk·le vysoko nad ¯ekou ⁄pou. HradnÌ spoleËnost Aichelburg, kter· trasu provozuje, v·m umoûnÌ vyp˘jËit si v†galerii Vesel˝ v˝let v†TemnÈm Dole klÌËe od hradnÌ sÌnÏ. PodÌv·te se z†kamennÈ vÏûe do ˙dolÌ a hlavnÏ pozn·te p¯ÌbÏh hrabÏte Bertholda a jeho manûelky Theodory. VÌc neprozradÌme. Trasu doporuËujeme hlavnÏ romantik˘m, kterÈ potÏöÌ ìobyËejnÈî vÏci bez z·stup˘ lidÌ, hezk˝ les, horskÈ chalupy a v˝hledy na krkonoöskou krajinu. S†pr˘vodcem po K¯ÌûovÈ cestÏ na Starou horu Nep¯ipravenÈho n·vötÏvnÌka temnodolskÈ k¯ÌûovÈ cesty moûn· p¯ekvapÌ, ûe na obrazech nejsou re·lnÈ tv·¯e, postavy, zn·mÈ scenÈrie. MalÌ¯ a grafik Aleö Lamr zobrazil JeûÌö˘v p¯ÌbÏh zp˘sobem sobÏ vlastnÌm, to je pomocÌ jednoduch˝ch znak˘, symbol˘ a metafor. JeûÌö je ûlut· teËka, zlobu a z·öù jeho tr˝znitel˘ p¯edstavuje zlovÏstn· Ëerven· barva uprost¯ed trnovÈ koruny, utrpenÌ jeho bliûnÌch zn·zorÚujÌ prostÏ jen slzy. Trojjedinost BoûÌ je troj˙helnÌk. Tak v˝stiûnÏ se û·dn˝ realista ani vyj·d¯it nem˘ûe. NÏkdo by si mohl myslet, k¯Ìûov· cesta je star˝ uzav¯en˝ p¯ÌbÏh. Ale v†tomto p¯ÌpadÏ, m·te-li trochu fantazie a chuù hledat, m˘ûete obraz spoluvytv·¯et, podÌlet se na v˝kladu, pokl·dat ot·zky a tÏöit se, ûe p¯i p¯ÌötÌ n·vötÏvÏ najdete dalöÌ moûnou odpovÏÔ. Pro lepöÌ pozn·nÌ si m˘ûete v†galerii Vesel˝ v˝let v†TemnÈm Dole, kter· je jen 200 metr˘ od zaË·tku K¯ÌûovÈ cesty na Starou horu, koupit pr˘vodce s†Ëesko nÏmeck˝m textem a barevn˝mi fotografiemi. Vyöel pr·vÏ nynÌ k†p¯Ìleûitosti 250 let od vysvÏcenÌ kaple sv. Anny. Cel˝ are·l K¯ÌûovÈ cesty i s†kapliËkou se po opravÏ zaskvÏl v†plnÈ kr·se. A nezapomeÚte se zastavit u kouzelnÈ stud·nky u Ëtrn·ctÈho zastavenÌ. UrËitÏ v·m udÏl· dob¯e.

PENSION HERTA R·di v·m p¯edstavÌme jednu z†nejlepöÌch sluûeb v˝chodnÌch Krkonoö, kterou najdete v rodinnÈm pensionu Herta v†lyseËinskÈm ˙dolÌ. Od roku 1989 stojÌ na mÌstÏ zemÏdÏlskÈ usedlosti rodiny Herty QueseleitovÈ, podle kterÈ se i jmenuje. MajitelÈ MarkÈta a Stanislav Korbelovi jiû dvan·ct let vylepöujÌ vybavenÌ domu a sluûeb. ModernÏ za¯Ìzen˝ pension vhodn˝ i pro ökolenÌ a semin·¯e nabÌzÌ ubytov·nÌ s†vysok˝m standardem se snÌdanÌ nebo polopenzÌ v†sedmi pokojÌch a jednom apartm·, celkem 24 l˘ûek. ProstornÈ pokoje majÌ p¯edsÌÚ, samostatnÈ koupelny se sprchou a WC, p¯Ìpojky pro satelitnÌ a televiznÌ p¯Ìjem, poËÌtaËem ¯ÌzenÈ vyt·pÏnÌ. Pobyt v·m zp¯ÌjemnÌ sauna, slunn· terasa, billiardov· herna, spoleËensk· mÌstnost se satelitnÌ TV, stolnÌ tenis. HlavnÌm prostorem celÈho domu je ˙tuln· jÌdelna s†barem. SnÌdanÏ jsou pod·v·ny formou bufetu, k†veËe¯i je jednotnÈ menu a nebo si m˘ûete p¯eobjednat z dalöÌch Ëty¯ nebo pÏti jÌdel t¯eba dr˘beûÌ Ëi vep¯ov˝ steak, pstruha Ëi studen˝ talÌ¯, pizzu. V†baru si objedn·te teplÈ, studenÈ, mÌchanÈ n·poje, poh·ry nebo palaËinky. BÏûnÏ se toËÌ Budvar a PlzeÚ, ale skupiny host˘ si mohou objednat i jinou znaËku piva. Kousek od†pensionu je vlastnÌ 350 metr˘ dlouh˝ lyûa¯sk˝ vlek s†unaöeËi pro jednu osobu a upravovan· sjezdovka pro zaËÌnajÌcÌ a st¯ednÏ zdatnÈ lyûa¯e. KompletnÌ lyûa¯skÈ vybavenÌ vËetnÏ carvingov˝ch lyûÌ si tady m˘ûete vyp˘jËit. Pro letnÌ hosty jsou p¯ipravena horsk· kola. Louka mezi pensionem a potokem se v†lÈtÏ mÏnÌ na travnatÈ dÏtskÈ h¯iötÏ, u domu je takÈ rusk˝ kuûelnÌk, ohniötÏ a gril, na kterÈm se podle z·jmu host˘ p¯ipravuje veËe¯e. Brzy p¯ibude kvalitnÌ tenisov˝ kurt s†umÏl˝m povrchem. VlastnÌ parkoviötÏ je osvÏtlenÈ a celoroËnÏ udrûovanÈ. Na druhÈ stranÏ parkoviötÏ stojÌ pension Herta II. se Ëty¯mi pokoji a samostatn˝m apartm· (celkem 16 l˘ûek). Objekt je ide·lnÌ pro rodinnou rekreaci s moûnostÌ samostatnÈho va¯enÌ, pokoje majÌ kuchyÚsk˝ kout, je tu spoleËensk· mÌstnost, stolnÌ tenis, veranda a louka s ohniötÏm. UpozorÚujeme na p¯ÌznivÈ ceny.

Pension Herta v†DolnÌch LyseËin·ch, poöta HornÌ Maröov, PS» 542 26, majitelÈ MarkÈta a Stanislav Korbelovi, tel. (00420) 439 874253, fax 874 252 (od 22. IX. 499874253 a 499874252), kvalitnÌ ubytov·nÌ se stravov·nÌm za dobrou cenu. DomluvÌte se i nÏmecky, e-mail: [email protected]. DalöÌ informace na www.pensionherta.cz.

10

DOPORU»UJEME OSVÃD»EN… SLUéBY Pension Nikola V samÈm centru Pece pod SnÏûkou, u hlavnÌ ulice vedoucÌ k lyûa¯skÈmu are·lu, najdete rodinn˝ pension Nikola. Z·kladem kvalitnÌ sluûby je ubytov·nÌ (31 l˘ûek s moûnostÌ p¯ist˝lky) ve vÏtöÌm apartm· a v jeden·cti dvoul˘ûkov˝ch pokojÌch vybaven˝ch WC, sprchou, televizorem, ledniËkou a t¯eba i mal˝m trezorem. HostÈ mohou posedÏt v prostornÈ stylovÈ jÌdelnÏ rozöÌ¯enÈ o mal˝ bar. ZdejöÌ kuchynÏ je v˝hradnÏ Ëesk· a dennÏ dostanete mimo jinÈ i peËenÈ ËeskÈ mouËnÌky. V pensionu Nikola si m˘ûete objednat ubytov·nÌ se snÌdanÌ, polo- nebo plnou penzÌ. V zimÏ si p¯ed domem nazujete lyûe, sjedete k p¯ibliûovacÌmu vleku a za deset minut sjedete k nejlepöÌm vlek˘m a sjezdovk·m v Peci. ZpÏt sjedete na lyûÌch aû k pensionu. V okolÌ pensionu jsou p˘jËovny lyûÌ. Po t˙¯e i lyûov·nÌ potÏöÌ proh¯·tÌ v saunÏ a sol·riu. P¯ed domem je vlastnÌ parkoviötÏ s dostateËnou kapacitou po cel˝ rok. Pension Nikola v Peci pod SnÏûkou, PS» 542 21, majitel Alena Novotn·, tel. (0439) 796 151, fax 796 251 (od 22. IX. 499736151, 499736251), domluvÌte se i nÏmecky. Pension Veronika Nov˝ pension Veronika najdete uprost¯ed Pece pod SnÏûkou v†dolnÌ Ë·sti VelkÈ Pl·nÏ na k¯iûovatce cest k†MalÈ Pl·ni a lyûa¯sk˝m vlek˘m, hotelu Horizont a k hlavnÌ ulici. ModernÌ d˘m nabÌzÌ ubytov·nÌ s†polopenzÌ (21 l˘ûek) ve dvou, t¯Ì a Ëty¯l˘ûkov˝ch pokojÌch s†koupelnou se sprchou a toaletou. Vöechny pokoje majÌ satelitnÌ televizi a mohou b˝t doplnÏny o p¯ist˝lku. Z prosklenÈ p˘lkruhovÈ restaurace s†venkovnÌ terasou je n·dhern˝ v˝hled na mÏsto, kopce a lyûa¯skÈ terÈny. Mezi speciality restaurace pat¯Ì Ëesk· jÌdla jako dom·cÌ ovocnÈ knedlÌky s†tvarohem a ölehaËkou. OdpolednÌ a veËernÌ hostÈ sem chodÌ na lehk· jÌdla, zmrzlinovÈ poh·ry, toËenÈ pivo PlzeÚ a dalöÌ n·poje. UbytovanÌ majÌ zajiötÏnou snÌdani a veËe¯i. Z†pensionu Veronika jsou snadno dostupnÈ vöechny sportovnÌ i spoleËenskÈ aktivity ve mÏstÏ. P¯Ìmo u domu je 400 metrov˝ lyûa¯sk˝ vlek se cviËnou loukou. CeloroËnÏ je v†provozu ve 200 metr˘ vzd·lenÈm hotelu Horizont sportovnÌ centrum s†kryt˝m bazÈnem, whirlpoolem, saunou, sol·riem, squashem, ricochetem, fitnessem, kuûelnÌkem a dalöÌmi aktivitami. Snadno dostupnÈ jsou i dva letnÌ antukovÈ tenisovÈ kurty, lyûa¯skÈ ökoly a p˘jËovny lyûa¯skÈho vybavenÌ. P˘jËovnu horsk˝ch kol najdete p¯Ìmo v†domÏ. CeloroËnÌ parkov·nÌ je na vlastnÌm parkoviöti u objektu. Pension Veronika, Pec pod SnÏûkou Ëp. 309, PS» 542 21, provozuje V·clav äindel·¯, tel.: (0439) 796135, fax: 796134 (od 22. IX. 499736135, 499736134), tel. 0602 279598, e-mail: [email protected], www. veronika-pec.cz. DomluvÌte se i nÏmecky. Hotel Krokus *** Hotel Krokus uprost¯ed Pece pod SnÏûkou nabÌzÌ ubytov·nÌ se snÌdanÌ nebo polopenzÌ v 17 dvoul˘ûkov˝ch pokojÌch s†vlastnÌ sprchou a toaletou. NÏkterÈ se mohou rozöÌ¯it o p¯ist˝lku, jeden pokoj v†p¯ÌzemÌ je za¯Ìzen˝ pro imobilnÌ hosty. SnÌdani a veËe¯i ubytovanÌ hostÈ dost·vajÌ v†jÌdelnÏ, kter· je p¯es poledne a veËer otev¯en· i kolemjdoucÌm. Na ja¯e a v†lÈtÏ se kav·rna zvÏtöuje o posezenÌ na terase. Tady je v†provozu l·vov˝ gril pro p¯Ìpravu peËen˝ch pochoutek. Hotel m· vlastnÌ parkoviötÏ, na kterÈm hotelovÌ hostÈ pohodlnÏ zaparkujÌ v†centru horskÈho st¯ediska, parkovnÈ je v†cenÏ pobytu. Rezervaci ubytov·nÌ si za¯ÌdÌte prost¯ednictvÌm elektronickÈ poöty nebo telefonicky v†hotelovÈ recepci dennÏ od 9 do 21 hodin. Kav·rna s†vlastnÌmi cukr·¯sk˝mi v˝robky je otev¯en· dennÏ od 9 do 22 hodin, restaurace v†lÈtÏ od 11 do 21 hodin. V†domÏ je bankovnÌ automat. Pro v˝bÏr letnÌho programu je v†recepci p¯ipraven p¯ehled zajÌmav˝ch mÌst v†öirokÈm okolÌ. V†zimÏ se do lyûa¯skÈho are·lu svezete skibusem, kter˝ m· zast·vku jen 150 metr˘ od hotelu, nebo vyjedete p¯ibliûovacÌm vlekem. ZpÏt sjedete na lyûÌch aû tÈmÏ¯ k†hotelu. Hotel Krokus ***, poöta Pec pod SnÏûkou Ëp. 189, PS» 542 21, majitel: ing. Miroslav Kopeck˝, tel.: 0439 896 961 (od 22. IX. 499896961), fax: 0439 896 962 (499896962), e-mail: [email protected]. DomluvÌte se i nÏmecky a anglicky. Horsk˝ hotel Lyûa¯sk· bouda Opraven· Lyûa¯sk· bouda nabÌzÌ s†polo- i plnou penzÌ stravov·nÌ a ubytov·nÌ ve Ëty¯l˘ûkov˝ch pokojÌch (celkem 71 l˘ûek) s†vlastnÌ sprchou a toaletou pro ökolnÌ skupiny, party p¯·tel i jednotlivÈ hosty. JezdÌ sem lidÈ, kte¯Ì chtÏjÌ str·vit pobyt skuteËnÏ uprost¯ed hor, v†nadmo¯skÈ v˝öce 1206 metr˘. Ubytov·nÌ s polopenzÌ si snadno rezervujete i p¯es internet vyplnÏnÌm objedn·vky on-line. äkolnÌ skupiny uvÌtajÌ plnou penzi. UbytovanÌ hostÈ tu najdou spoleËenskou mÌstnost snad s†nejvÏtöÌm krbem v†KrkonoöÌch. Je zde bar, kuleËnÌk, hra öipky, herna pro nejmenöÌ a sauna. V†lÈtÏ je u boudy h¯iötÏ na volejbal a petangue. Na LiöËÌ louku se vr·tily po mnoha letech kr·vy, ovce a kozy, kterÈ se tu pasou celÈ lÈto. Do lesa je to jen p·r krok˘. I kolemjdoucÌ turistÈ a lyûa¯i vyuûÌvajÌ bufet a restauraci s†klasickou Ëeskou kuchyni i minutky. Otev¯eno pro pasantnÌ hosty je dennÏ od 10 do 22 hodin. ZimnÌ parkov·nÌ je na st¯eûen˝ch parkoviötÌch v†Peci pod SnÏûkou, doprava zavazadel, pop¯. osob zajiötÏna rolbou, v†lÈtÏ parkov·nÌ podle dohody s†vedenÌm hotelu. V†zimÏ se odtud sjÌûdÌ k†lyûa¯sk˝m vlek˘m v†Peci pod SnÏûkou odkud je snadn˝ n·vrat na lyûÌch p¯es HnÏd˝ Vrch. LiöËÌ louka je ide·lnÌ v˝chozÌ mÌsto pro bÏûka¯e a turisty. Horsk˝ hotel Lyûa¯sk· bouda, poöta »ern˝ D˘l, PS» 543 44, vedoucÌ Jan Neboh·Ë, tel. 0439 796 407 (od 22.IX. 499736407), fax 0439 796139 (499736139), e-mail: [email protected], www.lyzarska.cz. DomluvÌte se i anglicky a nÏmecky.

PEC POD SNÃéKOU

11

VYCH¡ZKOV¡ TRASA VL»Õ J¡MA Z†centra Pece pod SnÏûkou v·s provede nejbliûöÌm okolÌm horskÈho mÏsta novÏ otev¯en· vych·zkov· trasa VlËÌ j·ma. MÌrnÏ n·roËnou proch·zku pohodlnÏ zvl·dnete za t¯i aû Ëty¯i hodiny. Na smÏrovkami dob¯e oznaËenÈm 8 kilometr˘ dlouhÈm okruhu pozn·te p¯ÌrodnÌ, stavebnÌ a historickÈ zajÌmavosti z·padnÌ Ë·sti mÏsta a hezkou krajinu v†ledovcovÈm karu VlËÌ j·ma, podle kterÈ se vych·zka jmenuje. Je vybaven· tabulemi s†textem v†ËeötinÏ, nÏmËinÏ, angliËtinÏ a polötinÏ a ¯adou odpoËinkov˝ch mÌst. »·st trasy vede po m·lo zn·m˝ch obnoven˝ch chodnÌcÌch mezi vysok˝m Svahem, Zahr·dkami a HnÏd˝m Vrchem. SouË·stÌ se stanou dvÏ historickÈ kaple, aû budou bÏhem letoönÌho a p¯ÌötÌho lÈta d˘kladnÏ opraveny. P¯i tvorbÏ vych·zkovÈ trasy spojila svÈ sÌly Spr·va KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku s mÏstem Pec pod SnÏûkou a t˝mem informaËnÌho centra Vesel˝ v˝let. Ti vöichni jsou Ëleny obËanskÈho sdruûenÌ HradnÌ spoleËnost Aichelburg, kterÈ o vych·zkovou trasu peËuje. Vych·zka zaËÌn· na n·mÏstÌ v†Peci pod SnÏûkou ˙vodnÌm panelem s†p¯ehledem d˘leûit˝ch ud·lostÌ, kterÈ p¯edznamenaly dneönÌ podobu horskÈho mÏsta. ÿada z†nich se v·ûe k†nedalekÈ HospodÏ Na Peci, kterou smÏle oznaËÌme za nejstaröÌ radnici v†horskÈ Ë·sti Krkonoö. V†roubenÈm domÏ s†restauracÌ m˘ûe naöe putov·nÌ zaËÌt i skonËit. Hospoda Na Peci Podle kronik·¯e Stefana Dixe prastar· rycht·¯sk· kniha Maröova ztracen· p¯i povodni 1897 uv·dÏla zaloûenÌ Alter Petzer Kretscham (StarÈ peckÈ krËmy) roku 1644 v†samostatnÈ osadÏ Appe, tedy ⁄pÏ. V†panskÈm hostinci se pravidelnÏ konal soudnÌ den pod vedenÌm starÈho Apperichtera (˙pskÈho rycht·¯e) Georga Sagassera. Za Valdötejn˘ v†roce 1731 byl k†vrchnostenskÈ PeckÈ krËmÏ v†souvislosti s†velk˝m hornick˝m ruchem p¯istavÏn s·l. V†hospodÏ mÏl sÌdlit podle vypr·vÏnÌ star˝ch lidÌ hornÌ ˙¯ad nad vöemi zdejöÌmi doly. Pansk˝ hajn˝, rycht·¯ a hospodsk˝ David Hofer zÌskal krËmu v†roce 1793 do dÏdiËnÈho vlastnictvÌ. S·l z†vald-ötejnsk˝ch dob zch·tral, tak si Hofer vybral v†ZelenÈm dole naproti osadÏ Chaloupky d¯evo a postavil novou krËmu, kter· stojÌ dodnes. V†HospodÏ Na Peci se po staletÌ sch·zeli lidÈ, rozhodovali o pr·vu a ûivotÏ v†horskÈ obci, z†mÌstnÌch hoch˘ se tu rekrutovali cÌsa¯ötÌ voj·ci, ìOtec Krkonoöî Prosper Piette tady s nadöenci zaloûili Spolek zimnÌch sport˘ Aupatal (⁄pskÈ ˙dolÌ), aby podpo¯ili rozvoj lyûov·nÌ. Nechceme vÏ¯it, ûe ˙zemnÌ pl·n v†normalizaËnÌch letech pl·noval pam·tn˝ d˘m mÏsta Pece pod SnÏûkou zbo¯it. NaötÏstÌ po revoluci v†roce 1989 byla jiû uzav¯en· hospoda zachr·nÏna a na Silvestra 1991 ji po opravÏ otev¯eli novÌ majitelÈ Jana a Ji¯Ì äolcovi. U autobusovÈho n·draûÌ zaËÌn· HlavnÌ ulice tvo¯en· domy p¯ev·ûnÏ z †let 1925 aû 1933. PodÌl na jejÌm vzniku mÏl rozvoj lyûov·nÌ a i dnes je tato Ë·st mÏsta ruönÏjöÌ v†zimnÌ sezÛnÏ. Zato v†lÈtÏ je tu p¯Ìjemn· ìpromen·dnÌ atmosfÈraî navozen· klidem a ˙pravou vÏtöiny stylov˝ch dom˘ a takÈ dobr˝mi sluûbami nÏkolika restauracÌ s†letnÌm posezenÌm na teras·ch a v p¯edzahr·dk·ch. St¯edisko Spr·vy KRNAP P˘vodnÌ prostou horskou chalupu orientovanou h¯ebenem nap¯ÌË ˙dolÌ na tomto mÌstÏ postavil Stefan Dix s†podporou majitel˘

Hospoda Na Peci (1897).

panstvÌ Aichelburg˘ v†letech 1820 aû 1824. P¯i hroznÈ povodni v†noci z 29. na 30. Ëervence 1897 drav˝ proud ZelenÈho potoka podemlel skoro polovinu domu, ovöem roubenÌ se nerozpadlo a chalupa z˘stala st·t. Kolem 1. svÏtovÈ v·lky jin˝ Stefan Dix starou chalupu zbo¯il a na jejÌm mÌstÏ postavil velk˝ rouben˝ p˘lötokov˝ d˘m, kter˝ se bez vÏtöÌch zmÏn zachoval dodnes. Sedlov˝ vik˝¯ nad hlavnÌm vchodem prosvÏtloval podkrovnÌ mÌstnost pro hosty, zadnÌm senÌkov˝m vik˝¯em se na p˘du ukl·dalo seno, protoûe i v†novÈm stavenÌ byl velik˝ chlÈv pro dobytek a konÏ. Ve dvac·t˝ch letech Franz Dix p¯emÏnil povoznictvÌ na n·kladnÌ autodopravu a k†domu p¯istavÏl velikou gar·û. Do dneönÌho dne se v†chalupÏ zachoval p˘vodnÌ interiÈr roubenÈho stavenÌ. Od 23. Ëervna 1978 v†domÏ sÌdlÌ terÈnnÌ st¯edisko Spr·vy KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku s†informaËnÌm centrem a proto si hostÈ mohou citlivÏ udrûovan˝ interiÈr dob¯e prohlÈdnout. TerÈnnÌ sluûba Spr·vy KRNAP spolu s†Krkonoösk˝m muzeem a Vesel˝m v˝letem p¯ipravujÌ scÈn·¯ pro malou n·rodopisnou expozici, kter· zp¯ÌstupnÌ dalöÌ Ë·st historickÈho domu. ValdötejnskÈ pece Na konci HlavnÌ ulice u soutoku ZelenÈho a VlËÌho potoka do roku 1840 st·la nejstaröÌ pec na tavbu ûeleznÈ rudy, kter· dala pravdÏpodobnÏ obci Pec jmÈno. SouË·stÌ hutÌ byla i nezbytn· pec pro tavbu zdejöÌho v·pence. Jen o kus nÌûe pochwerk (stoupa) na vodnÌ pohon drtil rudu p¯inesenou z†hor. NejvÏtöÌ v˝kon mÏly pece, ve†kter˝ch vznikala ocel, v†letech 1701 aû 1737 za Valdötejn˘. Pracovali tu öachtmist¯i, taviËi a ˙¯ednÌci z†Prahy, Rokycan a Mitrovic. Ti jistÏ p¯ispÏli k†oûivenÌ p˘vodnÌho ËeskÈho jmÈna Pec, zkomolenÈho nÏmeck˝mi osadnÌky uû v 16. stoletÌ na Pecr (Petzer). P¯i povodni v Ëervenci1897 byla chalupa stojÌcÌ na mÌstÏ pecÌ zasaûena proudem. Hospod·¯ Johann Braun se snaûil zachr·nit dobytek, ale jeho mrtvolu naöli aû za Trutnovem. Manûelku PavlÌnu tÏsnÏ p¯ed z¯ÌcenÌm domu do vln ZelenÈho potoka zachr·nil soused Franz Dix. PovodeÚ odnesla takÈ velikou haldu strusky, kter· se u pecÌ bÏhem staletÌ nakupila. ZelenÈ, ûlutÈ a modrÈ sklovitÈ kamÌnky jsou obËas k†vidÏnÌ v†¯ece ⁄pÏ. Hned v†p¯ÌötÌm roce na stejnÈm mÌstÏ Erdmann Richter postavil pension, dneönÌ DÏtskou ozdravovnu R˘ûenka. Ke stavbÏ domu pouûil takÈ kameny ze zbytku valdötejnskÈ pece. Jeden z prvnÌch host˘ Otto Happak, c.k. vrchnÌ komisa¯ kancel·¯e pro hrazenÌ byst¯in, se tu zdrûel dlouho. ÿÌdil odtud regulaci horsk˝ch potok˘ a ¯ek, kamenn· dÌla z†tÈ doby chr·nÌ b¯ehy dodnes.

12

13

Na konci HlavnÌ ulice vznikl v†mÌstÏ Valdötejnsk˝ch hutÌ v†roce 1898 pension Richter, dnes dÏtsk· ozdravovna R˘ûenka.

JeötÏ p¯ed parkoviötÏm Zelen˝ Potok odboËuje vpravo samostatn· Ë·st vych·zkovÈ trasy pojmenovanÈ podle ZelenÈho dolu. MalebnÈ a romantickÈ ˙dolÌ je p¯ÌstupnÈ po cestÏ, kterou v letech 1887 aû 1889 nechal postavit podÈl ZelenÈho potoka hrabÏ Rudolf CzerninMorzin pro sv·ûenÌ d¯eva. Na jedno z †nejkr·snÏjöÌch mÌst v†blÌzkosti centra Pece pod SnÏûkou jsme v·s uû ve VeselÈm v˝letu upozorÚovali nÏkolikr·t, teÔ je cesta zpest¯ena pÏti informaËnÌmi panely a odpoËinkov˝mi mÌsty. NejlÈpe se ale odpoËÌv· na konci cesty ve stylovÈ restauraci JelenÌ louky. VÏtöÌ Ë·st zp·teËnÌ cesty projdete jinou trasou p¯es Chaloupky a Velkou Pl·Ú.

milion let. PoslednÌ, nejslaböÌ doba ledov· skonËila teprve p¯ed deseti tisÌci lety. Pam·tky na nejstaröÌ zalednÏnÌ nenajdeme, zahladila je pozdÏjöÌ eroze. V†Peci pod SnÏûkou byly t¯i ledovce alpskÈho typu. NejvÏtöÌ krkonoösk˝ ledovec postupoval Ob¯Ìm dolem. V†dobÏ nejvÏtöÌho zalednÏnÌ dosahoval s†dÈlkou p¯es 5 km aû na dneönÌ PeckÈ n·mÏstÌ, moûn· i d·l. Stopy po druhÈm ledovci naleznete v†ZelenÈm dole. T¯etÌ zdejöÌ ledovec VlËÌho dolu konËil pr·vÏ tady u Javoru typickou ledovcovou morÈnou. O t¯i kilometry v˝öe se ve VlËÌ j·mÏ nahromadÏn˝ snÌh pod tlakem dalöÌch vrstev p¯emÏÚoval na led. Ten se sunul dol˘ a jako velk˝ buldozer modeloval ˙dolÌ. Un·öenÈ balvany a zeminu ukl·dal po bocÌch a hlavnÏ na svÈm tajÌcÌm Ëele do val˘ zvan˝ch morÈny. ZdejöÌ ledovcovou ìp¯ehraduîve tvaru obr·cenÈ podkovy pozdÏji uprost¯ed prorazil a odplavil potok. StojÌte p¯ed dokonalou pravou Ë·stÌ ËelnÌ morÈny ledovce VlËÌho dolu. M· stejn˝ tvar jako morÈny t¯eba v†Alp·ch nebo v†Himal·jÌch, jenom je proti nim menöÌ. Po levÈ stranÏ morÈny vede nad gar·ûemi cesta, kterou se budete vracet z†HnÏdÈho Vrchu. Podle nÏmeckÈho glaciologa Josefa Partsche, kter˝ jako prvnÌ v†roce 1894 popsal zdejöÌ ledovcovÈ jevy, jsou morÈny VlËÌho dolu nejkr·snÏjöÌ v†cel˝ch KrkonoöÌch. Obnoven· historick· obecnÌ cesta v·s provede od sjezdovky ke kapliËce pod éiûkovou boudou. Zaloûili ji v†19. stoletÌ mÌstnÌ bouda¯i ze sbÌrky, kterou mezi sebou uspo¯·dali. Po mnoha letech nez·jmu je ˙plnÏ zniËen·, ale jejÌ z·chrana zaËne brzy. LuËnÌ enkl·vy Vysok˝ Svah a Zahr·dky se zn·m˝mi sjezdovkami jsou rozdÏleny LuËnÌm potokem, kter˝ p¯ejdete v†zajÌmavÈm mÌstÏ. Po†jednÈ z nejstaröÌch pam·tek v†Peci sice zbyl jen vÏtöÌ hlinÏn˝ val, p¯esto p¯ipomÌn· dobu, kdy horsk· obec teprve vznikala. PlavebnÌ p¯ehrada - klausa St¯ÌbrnÈ doly v†KutnÈ Ho¯e, klenot Kr·lovstvÌ ËeskÈho, se dostaly v†polovinÏ 16. stoletÌ do v·ûn˝ch potÌûÌ pro nedostatek d˘lnÌho d¯eva a d¯evÏnÈho uhlÌ. Tehdy vznikl odv·ûn˝ projekt, kter˝ bÏhem p¯ÌötÌch Ëty¯iceti let zmÏnil tv·¯ v˝chodnÌch Krkonoö a p¯inesl sem trvalÈ

JelenÌ louky Ledovcem doöiroka vymodelovanÈ ˙dolÌ se nabÌzelo pro zaloûenÌ horskÈ samoty v†nadmo¯skÈ v˝öce 950 metr˘. Na JelenÌch louk·ch, kterÈ do roku 1945 podle d¯eva¯skÈ rodiny Zee nesly jmÈno Zehgrundbauden, se bÏhem Ëty¯ stoletÌ uplatnily vöechny Ëty¯i lidskÈ Ëinnosti, kterÈ p¯ispÏly ke kolonizaci Krkonoö. Najdeme tu stopy po hornictvÌ, d¯eva¯stvÌ, chovu dobytka a cestovnÌm ruchu. SevernÏ od hostince je kolem ZelenÈho potoka nÏkolik dodnes patrn˝ch mÌst, kde se p·lilo v†milÌ¯Ìch d¯evÏnÈ uhlÌ. LuËnÌ enkl·va zaloûen· pro sklÌzenÌ sena a pastvu dobytka v 16. stoletÌ oûila dolov·nÌm ûeleznÈ rudy za Valdötejn˘ v letech 1716 aû 1737. V†okolÌ bylo nÏkolik d˘lnÌch dÏl, od kter˝ch se ruda nosila k†hamr˘m a hutÌm v Peci. Uû v†roce 1731 zÌskal Karl Zee pro hornÌky v˝ËepnÌ opr·vnÏnÌ a ve stejnÈ chalupÏ je hostinec i dnes po 270 letech. VÏtöÌ zmÏny p¯inesl turistick˝ ruch na konci 19. stoletÌ. V†roce 1900 p¯istavÏl k†hostinci Johann Kohl nÏkolik pokoj˘ a o 25 let pozdÏji velk˝ s·l, kter˝ slouûÌ dodnes. Z†dalöÌch staveb je zajÌmav· mal· vodnÌ elektr·rna z†roku 1931, kter· zajiöùovala osvÏtlenÌ celÈ boudy. Po mnoha letech ji v†roce 1995 obnovil souËasn˝ majitel Vratislav ÿÌha, stejnÏ jako stylov˝ hostinec, kouzlo pravÈ horskÈ boudy i upravenÈ okolÌ. HlavnÌ Ë·st vych·zkovÈ trasy pokraËuje podÈl VlËÌho potoka k†dolnÌ stanici lyûa¯skÈho vleku Javor, kde zaËÌn· okruh okolo VlËÌho dolu. PohodlnÏjöÌ a orientaËnÏ jednoduööÌ je projÌt trasou nejprve p¯es Vysok˝ Svah, tedy po smÏru hodinov˝ch ruËiËek a vr·tit se od HnÏdÈho Vrchu. Ledovcov· morÈna

LuËnÌ enkl·va Zahr·dky a strûe do VlËÌ j·my (1937).

KapliËka na HnÏdÈm Vrchu p¯iöla pozdÏji o zvonici (1933).

osÌdlenÌ. CÌsa¯ötÌ ˙¯ednÌci povolali z†Tyrol odbornÌky na tÏûbu a plavenÌ d¯eva Hanse Gaudena a Pavla Laghnera, aby celou vÏc zorganizovali. Z†KutnÈ Hory p¯iöel zamÏ¯it kraj pod SnÏûkou geometr Ji¯Ìk z†ÿ·snÈho. Podle jeho v˝poËt˘ TyrolanÈ umÌstili plavebnÌ p¯ehrady ñ klausy, pomocÌ kter˝ch plavili i v†lÈtÏ p¯i malÈm stavu vody d¯evo po potocÌch, ¯ece ⁄pÏ a pak po Labi aû do Baöky u KolÌna. Odtud bylo p¯evezeno do KutnÈ Hory nebo sp·leno v†milÌ¯Ìch na d¯evÏnÈ uhlÌ. NejvÏtöÌ klausa st·la od roku 1575 ve VelkÈ ⁄pÏ, menöÌ vznikly v†ModrÈm, ZelenÈm a Ob¯Ìm dole a jedna z†m·la dochovan˝ch tady na LuËnÌm potoce mezi Vysok˝m Svahem a Zahr·dkami. Dob¯e patrn˝ hlinÏn˝ val b˝val zv˝öen d¯evÏnou n·stavbou. Po naplnÏnÌ p¯ehrady uvolnÏn· voda odnesla v†korytÏ pod klausou p¯ipravenÈ d¯evo dol˘. Z okolnÌch str·nÌ d¯eva¯i spouötÏli öpalky k†potoku d¯evÏn˝mi smyky. P˘vodnÌ krkonoösk˝ prales dok·zali novÌ osadnÌci sekerami sm˝tit za 40 let, ale pravidelnÈ plavenÌ d¯eva trvalo do roku 1729. JeötÏ v†letech 1778 aû 1848 se plavilo pro stavbu a topenÌ v JosefovskÈ pevnosti, p¯ÌleûitostnÏ do roku 1882 ke skl·rn·m a brusÌrn·m d¯eva v†TemnÈm Dole. To uû jen s†jarnÌ vodou bez uûitÌ klaus.

tedy Braun˘v kotel nebo kotlina. Nad strûemi z˘stal p˘vodnÌ svah, kter˝ pozvolna stoup· aû k†vrcholu LiöËÌ hory. Z†druhÈ strany kopce je na severov˝chodnÌ expozici LiöËÌ j·ma vyhlouben· ledovcem ZelenÈho dolu. »ast˝m ekosystÈmem na dnÏ kar˘ jsou raöeliniötÏ. RaöelinÌk vyuûÌv· pomalÈho odtoku vody na rovnÏjöÌm terÈnu a ve vlhkÈm prost¯edÌ dok·ûe r˘st ve vrstv·ch na sobÏ. Vytv·¯Ì aû metrovÈ vrstvy organickÈ hmoty, kter· p¯i deöti zcela nas·kne vodou. Pozvoln˝m odtÈk·nÌm raöeliniötÏ z·sobujÌ vodoteËe a to i v†dobÏ sucha. TakÈ proto jsou hory trval˝m vodnÌm zdrojem.

Projdete p¯es Zahr·dky s† v˝hledem na hlavnÌ krkonoösk˝ h¯eben se SnÏûkou uprost¯ed. Za sjezdovkou do lesa vch·zÌ pÏöina k†VlËÌ j·mÏ. Velk· Ë·st n·slednÈho starÈho chodnÌku byla i se t¯emi d¯evÏn˝mi a jednÌm kamenn˝m mostkem d˘kladnÏ opravena tradiËnÌ technologiÌ hlavnÏ pro vych·zkovou trasu VlËÌ j·ma. Zvl·öù partie okolo TemnÈ byst¯iny jsou hezk˝m mÌstem, za kter˝m v·s pohodlnÏ p¯es raöeliniötÏ p¯evede nov˝ povalov˝ chodnÌk.

JelenÌ louky a vzadu zaniklÈ Steinerovy domky (1936).

VlËÌ j·ma V†dob·ch ledov˝ch bylo v†tomto mÌstÏ j·dro ledovce VlËÌho dolu, kter˝ odtud pod tlakem dalöÌch vrstev snÏhu a ledu pomalu stÈkal do ˙dolÌ. Tady se usazovaly masy snÏhu un·öenÈho ze severoz·padu p¯es hlavnÌ krkonoösk˝ h¯eben. V p˘vodnÏ mÌrnÏjöÌm svahu LiöËÌ hory ledovec vyhloubil VlËÌ j·mu, odbornÏ zvanou ledovcov˝ kar, zaËÌnajÌcÌ typickou prudkou strûÌ vysoko nad v·mi. Naopak smÏrem dol˘ vzniklo öirokÈ ˙dolÌ s ¯adou rovn˝ch mÌst. Kdyû poslednÌ ledovec asi p¯ed 30 tisÌci lety rozt·l, zbyly po nÏm ledovcovÈ morÈny, kterÈ m˘ûete nejlÈpe vidÏt u dolnÌ stanice lyûa¯skÈho vleku Javor, a po celÈ trase velkÈ kamennÈ bloky, kterÈ ledovec tady vytrhl ze strûÌ a odnesl do ˙dolÌ. Ledovcov˝ p˘vod VlËÌ j·my p¯ipomÌnalo i nejstaröÌ mÌstnÌ pojmenov·nÌ. StarousedlÌci tomuto mÌstu ¯Ìkali Braunkessel,

Za samotou zvanou »ert˘v Ml˝n brzy vystoupÌte z†lesa a p¯es sjezdovku HnÏd˝ Vrch zamÌ¯Ìte ke zdejöÌ kapliËce. StarÈ fotografie prozradily, ûe u nÌ st·vala d¯evÏn· zvonice s†mal˝m zvonem. Ten skonËil roztaven˝ do zbranÌ druhÈ svÏtovÈ v·lky a kaple zpustla. Obnova cihlovÈ stavby s hr·zdÏnou zvonicÌ uû je p¯ipravena a snad se tu nakonec bude opÏt zvonit. Po zpevnÏnÈ cestÏ sejdete kolem opravovanÈ h·jovny dol˘, aû zahnete doleva. P˘vodnÌ cesta z†HnÏdÈho Vrchu do centra Pece pod SnÏûkou tady vede po ledovcovÈ morÈnÏ. U Javoru se spojuje s†cestou, po kterÈ jste vych·zeli. P¯ejeme hezkou proch·zku a zajÌmav· pozn·nÌ. ObËanskÈ sdruûenÌ HradnÌ spoleËnost Aichelburg si p¯i svÈm zaloûenÌ v†roce 1996 vytklo za hlavnÌ cÌl obnovit lesnÌ hr·dek Aichelburg, okolnÌ chodnÌky a z¯Ìdit vych·zkovou trasu Aichelburg. Kdyû se akci v†roce 2000 poda¯ilo dokonËit, zaËalo se sdruûenÌ podÌlet na obnovÏ dalöÌch pam·tek a p¯ÌpravÏ program˘ pro hosty v˝chodnÌch Krkonoö. Prost¯edky na z·chranu pam·tek zÌsk·v· z†grant˘ a hlavnÏ z dar˘ od organizacÌ a jednotliv˝ch osob. ZÌskan· Ë·stka je pouûita na konkrÈtnÌ pam·tku, nikoli pro administrativnÌ ˙Ëely, a d·rce je o vyuûitÌ prost¯edk˘ podrobnÏ informov·n. VstupnÈ vybranÈ za prohlÌdku lesnÌho hr·dku Aichelburg slouûÌ k uhrazenÌ pojiötÏnÌ hr·dku, za¯ÌzenÌ vych·zkovÈ trasy, K¯ÌûovÈ cesty v†TemnÈm Dole a dalöÌch opraven˝ch pam·tek. Jestli v·s pr·ce HradnÌ spoleËnosti Aichelburg zaujala, m˘ûete na obnovu dalöÌch pam·tek p¯ispÏt prost¯ednictvÌm bankovnÌho ˙Ëtu Ë. 7846810287/0100 (KB Trutnov) nebo hotovÏ v informaËnÌch centrech Vesel˝ v˝let. DarovacÌ smlouvu v·m vystavÌ tajemnÌk spoleËnosti Milan VÌch (tel. 0737 225428). O informace dalöÌch p¯ipravovan˝ch akcÌ si m˘ûete napsat prost¯ednictvÌm e-mailu na adresu [email protected].

äPINDLERŸV ML›N

16

17 st·la na seniöti v†⁄dolÌ BÌlÈho Labe, kde ji Ëasto ohroûovaly laviny. Proto v†roce 1835 starou boudu Ignaz Bradler rozebral a p¯enesl na seniötÏ ve SlezskÈm sedle. NÏjak˝ Ëas pat¯ila Johannu Spindlerovi, aû ji v†roce 1885 koupil Vinzenz Adolf, podle kterÈho se do roku 1945 jmenovala. SouËasnÈ jmÈno jÌ pr˝ po 2. svÏtovÈ v·lce dal nov˝ spr·vce jako projev solidarity s†utrpenÌm Luûick˝ch Srb˘ bÏhem nacizmu. TakÈ Adolfova bouda dvakr·t vyho¯ela. Nejprve v†roce 1905, kdy byla obnoven· aû po öesti letech a potom 18. Ëervence 1936. ÿÌk· se, ûe cel˝ d˘m byl dob¯e pojiötÏn˝ a hasiËi u ohnÏ dostali tolik ko¯alky, ûe stavba vyho¯ela do z·kladu. Snad proto hned po poû·ru vyrostl nejlepöÌ horsk˝ hotel v†oblasti, po v·lce p¯emÏnÏn˝ na vojenskou zotavovnu. Dnes äpindlerovy Boudy nabÌzejÌ svÈ sluûby vöem host˘m a hlavnÏ jsou jako p¯ed 200 lety ìhorsk˝m dÌlemî äpindlerova Ml˝na.

äPINDLEROVY BOUDY NejvyööÌm mÌstem, kam m˘ûete v†KrkonoöÌch vyjet vlastnÌm vozem je 1200 metr˘ nad mo¯em vysokÈ SlezskÈ sedlo. JmÈno se v†map·ch objevilo p¯ed Ëty¯iceti lety a p¯Ìliö se nevûilo. »astÏji se ¯Ìk· u äpindlerovky nebo äpindlerovskÈ sedlo. Pol·ci majÌ pro stejnÈ mÌsto pojmenov·nÌ Krakonoska Przelecz. Z†ËeskÈ i slezskÈ strany sedlem dlouho proch·zela jen ˙zk· pÏöina, pozdÏji p¯Ìkr·, erozÌ rozbit· cesta od BÌlÈho Labe p¯es Leierovy, nynÌ JelenÌ boudy. V†roce 1911 zaËali stavitelÈ z†JiûnÌho Tyrolska, kte¯Ì se p¯ed tÌm ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ p¯edvedli p¯i stavbÏ LabskÈ p¯ehrady, regulaci Labe a horsk˝ch potok˘, budovat n·roËnou 7 kilometr˘ dlouhou silnici. Kv˘li svÏtovÈ v·lce se stavba prot·hla aû do roku 1921. Horsk· silnice ke äpindlerovce, uû za rakouskÈho mocn·¯stvÌ naz˝van· Spindlepassstrasse, zaËÌn· kamenn˝m mostem p¯es BÌlÈ Labe u soutoku s†Labem. Tady se vybÌralo m˝tnÈ - v†roce 1925 za automobil 10 a za autobus 15 korun. V letnÌ sezÛnÏ do sedla vyjelo dennÏ aû 450 vozidel. V†zimÏ silnice zapadala snÏhem, z·sobov·nÌ a dopravu host˘ zajiöùovali konÏ se sanÏmi. Ze slezskÈ strany zaËali budovat silnici z†Hainu, dnes Przesieky, ale poslednÌ dva kilometry ìDrogy Sudeckejî z˘staly nedokonËenÈ. BÏhem druhÈ svÏtovÈ v·lky na vylepöenÌ silnice a novÈho ˙seku do niûöÌ Ë·sti sedla pracovali sovÏtötÌ v·leËnÌ zajatci. Aû mnohem pozdÏji byla cel· trasa zpevnÏna asfaltov˝m povrchem. Dnes se vybÌr· poplatek za vjezd vozidel u informaËnÌho st¯ediska Spr·vy KRNAP ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ. Silnice je pr˘jezdn· po cel˝ rok a v†cenÏ je i parkov·nÌ u äpindlerovy boudy. ZdravotnÏ postiûenÌ majÌ povolenÌ zdarma, je moûnÈ si koupit i vÌcedennÌ kartu. ZpoplatnÏnÌ vjezdu vedle†zajiötÏnÌ prost¯edk˘ na provoz silnice reguluje mnoûstvÌ automobil˘. V†letnÌ i v zimnÌ sezÛnÏ jezdÌ z†centra mÏsta dennÏ kaûdou hodinu od 8.30 do 16.30 ke äpindlerovce autobus. Potomci nejstaröÌch d¯eva¯sk˝ch rod˘, kterÈ p¯iöly do oblasti äpindlerova Ml˝na uû v 16. stoletÌ, zaloûili v†sedle p¯ed 220 lety äpindlerovy Boudy. Dnes je tu na obou stran·ch hranice t¯in·ct stavenÌ, t¯i z†nich majÌ dlouhou a zajÌmavou historii. Nejzn·mÏjöÌ a nejv˝öe poloûenou äpindlerovu boudu zaloûil Franz Spindler, rycht·¯ z Bed¯ichova. Dole ve vsi mÏl dva domy a pozdÏji i hospodu. Podle ml˝na rodu Spindler˘ se jmenuje celÈ horskÈ mÏsto äpindler˘v Ml˝n.

Aby mohl Franz chovat vÌce krav, pot¯eboval horskÈ seno. V†roce 1814 postavil prvnÌ letnÌ boudu pro ust·jenÌ dobytka a uloûenÌ sena na p˘du. TÈ se ¯Ìkalo Rycht·¯sk· bouda, pozdÏji Star· äpindlerova bouda. Brzy po†roce 1879, kdy ji koupil Franz Adolf, zanikla. Druhou letnÌ boudu Franz Spindler postavil o deset let pozdÏji. St·la na nÏkdejöÌm panskÈm seniöti u st·tnÌ hranice mezi Mal˝m äiö·kem a DÌvËÌmi Kameny a dnes na jejÌm mÌstÏ stojÌ zn·m· äpindlerova bouda. Dvakr·t vyho¯ela, poprvÈ hned v†roce 1826, podruhÈ v†roce 1885. To uû ji vlastnil Johann Hollmann, kter˝ se sem p¯iûenil. P¯i poû·ru uvnit¯ z˘stala osmilet· Spindlerova vnuËka a vöechen dobytek. O obnovu se HollmannovÈ postarali hned p¯ÌötÌ rok a boudu zcela p¯izp˘sobili st·le ËastÏji p¯ich·zejÌcÌm turist˘m. Aby hostÈ p¯ijeli i v†zimÏ, zavedl Johann Hollmann na dlouh· desetiletÌ velmi oblÌbenÈ jÌzdy na rohaËk·ch do Przesieky a pozdÏji do äpindlerova Ml˝na. Bouda se po poû·ru stala horsk˝m hotelem, ale hospod·¯stvÌ v†nÌ z˘stalo. DalöÌ p¯estavby a vylepöenÌ mezi svÏtov˝mi v·lkami provedli majitelÈ z†rodiny Rudolfa Lhoty. Po roce 1945 se äpindlerovka stala nejzn·mÏjöÌ odbor·¯skou zotavovnou v†KrkonoöÌch a z˘stala dodnes v†nep¯etrûitÈm provozu. Na slezskÈ stranÏ sedla vznikla naproti äpindlerovce v†roce 1928 ml·deûnick· ubytovna, dnes pro ve¯ejnost otev¯enÈ Schronisko Odrozenie. Mnohem staröÌ je p¯Ìmo u st·tnÌ hranice nÏkdejöÌ nÏmeck· celnice, od roku 1945 kas·rna polskÈ hraniËnÌ str·ûe. »eskoslovensk· finanËnÌ str·û mÏla v letech 1919 aû 1938 sluûebnu v nÏkdejöÌ h·jovnÏ morzinskÈho panstvÌ. Je ökoda, ûe zajÌmav˝, ale zch·tral˝ historick˝ horsk˝ d˘m pod Luûickou boudou uû asi nikdo nezachr·nÌ. HollmannovÈ byli nejpoËetnÏjöÌm d¯eva¯sk˝m rodem a zapsali se mnoha Ëiny do historie äpindlerova Ml˝na. P¯esto û·dn· slavn· bouda jejich jmÈno nep¯ipomÌn·. Postarali se o vÏhlas äpindlerovky, ale boudÏ z˘stalo pojmenov·nÌ po zakladateli Spindlerovi. OpaËnÏ tomu bylo u nejstaröÌ boudy ve SlezskÈm sedle. ⁄plnÏ prvnÌ letnÌ boudu tu z¯Ìdil v†roce 1784 Ignaz Hollmann, jenûe kdyû ji po sto letech v†roce 1885 koupil Franz Erlebach, dostala jeho jmÈno. Po dalöÌch sto letech v†roce 1984 byl na mÌstÏ Erlebachovy boudy postaven nov˝ hotel a z p˘vodnÌ horskÈ boudy zbylo jenom historickÈ jmÈno. NejmladöÌ a z·roveÚ nejstaröÌ ze t¯Ì p˘vodnÌch äpindlerov˝ch bud je Adolfova, dnes Luûick· bouda. P˘vodnÌ roubenka totiû uû v 18. stoletÌ

Turistick˝ hraniËnÌ p¯echod otev¯en Kolem äpindlerovky proch·zeli lidÈ do sousednÌho Slezska po staletÌ. Od letnÌ sezÛny bude po pades·ti sedmi letech hraniËnÌ p¯echod u äpindlerovy boudy znovu otev¯en. Jen v†roce 1961 tudy turistÈ se zvl·ötnÌm povolenÌm smÏli chvÌli p¯ech·zet, ale jinak bylo pozn·v·nÌ druhÈ strany hor a setk·v·nÌ se sousedy neû·doucÌ. Je smutnÈ, ûe ˙¯ednÌk˘m obou p¯·telsk˝ch zemÌ trvalo zprovoznÏnÌ p¯echodu ve SlezskÈm sedle tak dlouho po roce 1989. Turistick˝ hraniËnÌ p¯echod pro pÏöÌ a cyklisty je jako na dalöÌch Ëty¯ech mÌstech v†KrkonoöÌch otev¯en dennÏ v†lÈtÏ od 8 do 20 a v†zimÏ od 9 do 16 hodin. Kaûd˝ u sebe musÌ mÌt cestovnÌ pas, nenÌ moûnÈ p¯ech·zet jen s obËansk˝m pr˘kazem jako v†r·mci malÈho pohraniËnÌho styku na ostatnÌch hraniËnÌch p¯echodech. Kolem SnÏûn˝ch jam - Otev¯enÌm turistickÈho hraniËnÌho p¯echodu u äpindlerovy boudy se otevÌr· turist˘m z†ËeskÈ strany n·dhern˝ okruh kolem nejskalnatÏjöÌch partiÌ v†KrkonoöÌch - kolem SnÏûn˝ch jam. Od äpindlerovky projdeme na polskÈ stranÏ po zelenÏ znaËenÈm chodnÌku p¯es jedny z†nejkr·snÏjöÌch partiÌ severnÌ strany hor. StÏny ledovcovÈho karu SnÏûnÈ j·my (Sniezne Kotly) jsou odspodu velkolepÈ. Pozn·te stopy po ledovcÌch, vËetnÏ mal˝ch jezÌrek. Na hlavnÌ h¯eben se vr·tÌme po ûlutÈ znaËce od Schroniska Pod Labskim Szcytem. Od ViolÌku p˘jdeme po CestÏ p¯·telstvÌ a SnÏûnÈ j·my si prohlÈdneme tentokr·t s†vrchu. Historick˝ chodnÌk z†rovnan˝ch ûulov˝ch kv·dr˘ obch·zÌ VysokÈ Kolo. K†PetrovÏ boudÏ a d·l ke äpindlerovce se vr·tÌme buÔ po h¯ebeni nebo po ˙boËÌ kolem Martinovky. CelodennÌ v˝let je moûnÈ prodlouûit ¯adou variant, ale n·vötÏva SnÏûn˝ch jam je nejlepöÌ.

»eskoslovenötÌ legion·¯i jako finanËnÌ str·û pod Adolfovou boudou v roce 1919.

K†rozhlednÏ na éal˝ vede ze äpindlerova Ml˝na st¯ednÏ n·roËn˝ okruh. TÏûöÌ je jen ˙vodnÌ stoup·nÌ na MÌseËky. HezkÈ v˝hledy na SedmidolÌ a snadnÏjöÌ jÌzda po horskÈ silniËce z†Bed¯ichova vede kolem hotelu Harmony a letnÌ bobovÈ dr·hy, proch·zÌ pod sedaËkovou lanovkou na MedvÏdÌn, na kterÈ se mohou s†kolem p¯epravit ti, kdo se bojÌ, ûe stoup·nÌ je nad jejich sÌly. Z†MÌseËek projedeme po v˝chodnÌm ˙boËÌ äe¯Ìna lesnÌ cestou pod Harrachovou sk·lou s†nejhezËÌm pohledem na äpindler˘v Ml˝n a pozdÏji kolem zn·mÈho obËerstvenÌ Na rovince. K†rozhlednÏ na éal˝ je jen kr·tkÈ stoup·nÌ. Kamenn· vÏû z†roku 1892, postaven· majitelem panstvÌ hrabÏtem Janem Harrachem, je za pÏknÈho jasnÈho poËasÌ otev¯ena dennÏ od 10 do 16 hodin. P¯ehlÈdneme odtud nejen nejzn·mÏjöÌ krkonoösk· mÌsta, ale i PodkrkonoöÌ s†»esk˝m r·jem a za zvl·öù hezkÈho poËasÌ je vidÏt i PolabÌ, BezdÏz, ÿÌp a Praha. ZpÏt pojedeme jinou trasou p¯es horskou obec Benecko. Po lesnÌ sv·ûnici sjedeme ke†zn·mÈ turistickÈ jÌzd·rnÏ Farma Hucul - Janova Hora. Na MÌseËky se vr·tÌme cyklistickou stezkou po z·padnÌm ˙boËÌ äe¯Ìna. Ke sjezdu do äpindlerova Ml˝na zvolÌme ËervenÏ znaËenou VodovodnÌ cestu, po kterÈ jsme si netroufli vyjet nahoru. HlavnÌ letnÌ sezÛnu uû podes·tÈ zah·jÌ äpindlerovsk· pouù. JubilejnÌ roËnÌk ve dnech 28. aû 30. Ëervna m· zatÌm nejbohatöÌ program. P·teËnÌ odpoledne zaËÌn· na n·mÏstÌ 2. pouùov˝m bÏhem do vrchu jako Mal· cena äpindlerova Ml˝na, veËer tu pokraËuje Country party. V†sobotu od 9.30 je poutnÌ möe svat· v†kostele sv. Petra, kde zaznÌ latinsky zpÌvan· möe ìMissa quintaî od V. E. Hor·ka v†provedenÌ VrchlabskÈho chr·movÈho sboru, n·sledujÌ t¯i z Biblick˝ch pÌsnÌ od AntonÌna Dvo¯·ka a smÏs n·rodnÌch pÌsnÌ. Ve 13. hodin p¯ijede†Krakonoö s†doprovodem, d·le uvidÌte nap¯Ìklad historick˝ öerm, vystoupenÌ maûoretek a muûoretek, v 15. hodin zn·m˝ folklornÌ soubor äpindler·Ëek, kter˝ letos oslavil t¯icet let nep¯etrûitÈho ˙Ëinkov·nÌ, nÏkolik dalöÌch koncert˘, divadlo, od 18. hodin bude pouùov· veselice u hotelu Hradec a v†DolskÈ FOR YOU, veËer ve 22.30 velk˝ pouùov˝ ohÚostroj. NedÏle zaËne poutnÌ möÌ svatou v†kostele sv. Petra, pokraËov·nÌ letnÌ slavnosti u hotelu Hradec, slavnostnÌ möe v†kostele sv. Petra, promen·dnÌ koncert dechovÈ hudby, historick˝ öerm, pouliËnÌ kapela, kouzla s†ohnÏm, ûonglov·nÌ, ch˘ze po st¯epech, opÏt vystoupÌ muûoretky a maûoretky, p¯id· se mnoho dalöÌch atrakcÌ a zdarma pouùov˝ gul·ö. ZajÌmavou podÌvanou bude 29. Ëervna takÈ Adrenalin Cup neboli Otev¯enÈ mezin·rodnÌ mistrovstvÌ »R v†extrÈmnÌm z·vodÏ ötafet. Ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ jsou dobrÈ podmÌnky na kon·nÌ z·vodu ve Ëty¯ech sportech za sebou ñ bÏhu do vrchu z†mÏsta na MedvÏdÌn, odtud seskok na pad·ku zpÏt do äpindlu, pokraËuje se na kajaku pod Labskou p¯ehradou a z·vod konËÌ okruhem na horskÈm kole okolo Pl·nÏ. Kaûdou nedÏli do poloviny z·¯Ì jsou na n·mÏstÌ od 14. hodin promen·dnÌ koncerty dechovÈ hudby. VÌce se dozvÌte v TuristickÈm informaËnÌm centru, TIC äpindler˘v Ml˝n, P.O.Box 24, PS» 54351, telefon (0438) 593 656, fax 593 818 (od 22. IX. 499523656, 499523818), e-mail: [email protected]. SÌdlÌ v†budovÏ mÏstskÈho ˙¯adu, je otev¯enÈ dennÏ od 9 do 17 hodin s†hodinovou polednÌ p¯est·vkou. V†ËeskÈm, nÏmeckÈm, anglickÈm a ruskÈm jazyce tu zÌsk·te informace o mÏstÏ, turistice, lyûov·nÌ, ËerstvÈ zpr·vy HorskÈ sluûby a Spr·vy KRNAP. P¯i n·vötÏvÏ pod·v· TIC rovnÏû informace o moûnosti ubytov·nÌ. Vedle propagaËnÌho materi·lu jsou k†dost·nÌ mapy, pr˘vodce, pohlednice i drobnÈ suven˝ry. www.mestospindleruvmlyn.cz

DOPORU»UJEME OSVÃD»EN… SLUéBY

18

Pension a samoobsluha U Hlav·Ë˘ Dominantou n·mÏstÌ v HornÌm MaröovÏ je opraven˝ historick˝ d˘m, kter˝ nechal postavit v roce 1855 hrabÏ Berthold Aichelburg. Dnes je tu pension U Hlav·Ë˘ s kvalitnÌm ubytov·nÌm se snÌdanÌ ve dvoul˘ûkov˝ch pokojÌch (15 l˘ûek) s moûnostÌ p¯ist˝lky. Pokoje majÌ vlastnÌ TV a kompletnÌ soci·lnÌ za¯ÌzenÌ. Ve spoleËenskÈ mÌstnosti je mal˝ bar a televize. HostÈ si mohou zaplavat v malÈm krytÈm bazÈnu u penzionu. U celoroËnÏ otev¯enÈho pensionu je zajiötÏno i parkov·nÌ. V p¯ÌzemÌ domu je samoobsluha se öirok˝m sortimentem potravin a n·poj˘. M˘ûete tu nakoupit i drogistickÈ zboûÌ, ovoce a zeleninu. Obchod je otev¯en sedm dnÌ v t˝dnu v dobÏ od 6,30 do 12 a od 13 do 18 hodin, v sobotu od 6,30 do 13, v nedÏli od 8 do 12 hodin. CelÈ lÈto je u obchodu v zahr·dce otev¯eno posezenÌ pod sluneËnÌky. KromÏ zmrzliny a z·kusk˘ si m˘ûete d·t k·vu a vybrat si z rozöÌ¯enÈho sortimentu nealkoholick˝ch n·poj˘. Zahr·dka se zmrzlinou je otev¯ena i o vÌkendech po cel˝ den. Pension a samoobsluha U Hlav·Ë˘, HornÌ Maröov, PS» 542 26, majitelÈ Miluöka a Milan Hlav·Ëovi, tel. (0439) 874 112 (od 22. IX. 499 874 112), domluvÌte se i nÏmecky.

SEVER - v˝chova pro trvale udrûiteln˝ ûivot V novÈ budovÏ z·kladnÌ ökoly v HornÌm MaröovÏ sÌdlÌ nevl·dnÌ neziskov· organizace St¯edisko ekologickÈ v˝chovy a etiky R˝chory - SEVER. CeloroËnÏ po¯·d· pobytovÈ akce s ubytov·nÌm (35 l˘ûek) hlavnÏ pro û·ky z·kladnÌch ökol, studenty st¯ednÌch a vysok˝ch ökol, uËitele, pracovnÌky s dÏtmi a ml·deûÌ i dalöÌ z·jemce o ekologickou v˝chovu. Na programu jsou exkurze po KrkonoöÌch s terÈnnÌm pozorov·nÌm p¯Ìrody, v˝tvarn· tvo¯ivost, aktivity zamÏ¯enÈ na rozvoj spolupr·ce, simulaËnÌ hry, glob·lnÌ v˝chova pod n·zvem ÑSvÏt ve t¯ÌdÏì aj. K dispozici je spoleËensk˝ s·l, klubovna, knihovna (tÈmatickÈ Ëasopisy, publikace) a videotÈka se zhruba 280 filmy, kuchyÚka, sprchy. CelodennÌ stravov·nÌ je zajiötÏno p¯ev·ûnÏ ve ökolnÌ jÌdelnÏ. Do st¯ediska p¯ijÌûdÏjÌ i û·ci z bliûöÌch ökol na nÏkolikahodinovÈ v˝ukovÈ programy anebo pracovnÌci st¯ediska vyjÌûdÏjÌ za nimi s Ñp¯enosn˝miì programy. ÑSeve¯anÈì majÌ zkuöenosti i s po¯·d·nÌm mezin·rodnÌch semin·¯˘ a program˘ pro zahraniËnÌ skupiny. DomluvÌ se anglicky, nÏmecky, rusky a polsky. O program a konzultace se star· osm st·l˝ch zamÏstnanc˘ a okruh externÌch spolupracovnÌk˘. Ve st¯edisku si m˘ûete zakoupit publikace a materi·ly, nap¯. ned·vno vydanou »Ìtanku z v˝chodnÌch Krkonoö. St¯edisko SEVER, HornÌ Maröov, PS» 542 26, tel. ubytovna (0439) 874 280 (od 22. IX. 499 874 280), kancel·¯ 874 326 (499 874 326), byt a kancel·¯ ¯editele tel. a fax 874 181 (499 874 181), e-mail: [email protected], http://www.ecn.cz/server.

Tet¯evÌ boudy

Komplex Ëty¯ modernÌch budov pod LiöËÌ horou mezi »ern˝m Dolem, PecÌ pod SnÏûkou a DolnÌm Dvorem nabÌzÌ v†nadmo¯skÈ v˝öce 1030 metr˘ ubytov·nÌ i s†plnou penzÌ pro ökoly a individu·lnÌ pobyty v†oddÏlen˝ch pavilonech (celkem 150 l˘ûek). V†pavilonu pro jednotlivÈ hosty majÌ vöechny t¯Ì a Ëty¯l˘ûkovÈ pokoje vlastnÌ sprchov˝ kout, toaletu a um˝vadlo, v†pavilonu pro ökoly jsou na pokojÌch sprchy a um˝vadla, toalety jsou na chodbÏ. P¯Ìpravou aktivit pro hosty pat¯Ì Tet¯evÌ boudy k†jednÏm z†nejlepöÌch v†KrkonoöÌch a v†nabÌdce pro ökoly nemajÌ konkurenci. Kaûd· ökolnÌ skupina m· vlastnÌ klubovnu s†tabulÌ, lavicemi, TV s videem, hernu se stolnÌm tenisem i malou tÏlocviËnu. K†programu pat¯Ì p¯edn·öky HorskÈ sluûby, sauna, posilovacÌ stroj a kulat˝ bili·r. U jÌdelny je s·l s†taneËnÌm parketem a aparaturou pro dÏtskÈ diskotÈky. Rodinn· rekreace m· vlastnÌ vybavenÈ klubovny, vin·rnu s†taneËnÌm parketem. Velk· restaurace se v†lÈtÏ rozöi¯uje o terasu s†n·dhern˝m v˝hledem do kraje. Je otev¯en· dennÏ tÈmÏ¯ cel˝ rok i pro pr˘chozÌ hosty. V†boudÏ je p˘jËovna horsk˝ch kol a lyûÌ. Sjezdovka a 250 metr˘ dlouh˝ vlek je p¯Ìmo u boudy, od hornÌ stanice Zahr·dek v†lyûa¯skÈm are·lu SKI Pec je to sem 15 minut. Jen kousek za boudou vede upravovan· bÏûeck· trasa Krkonoösk· cesta. LetnÌ parkov·nÌ vËetnÏ autobusu je u boudy se znaËen˝m p¯Ìjezdem z†DolnÌho Dvora, v†zimÏ pro ökoly v†»ernÈm Dole, pro ostatnÌ v†Peci pod SnÏûkou. Odvoz osob a zavazadel zajiöùujÌ Ëty¯i rolby. Horsk· bouda Tet¯evÌ boudy, poöta »ern˝ D˘l, PS» 543 44, provozujÌ Ivana a Miroslav Radionovi, tel.: (0439) 896 312, fax: 896 329 (od 22. IX. 499 896 312, 499 896 329), tel.: 0601 245 480, e-mail: [email protected]. DomluvÌte se i nÏmecky. Pension Zelen˝ Ml˝n P¯Ìmo u lyûa¯skÈho are·lu Prkenn˝ D˘l nedaleko éaclÈ¯e najdete kvalitnÌ ubytov·nÌ s†moûnostÌ stravov·nÌ v†modernÌm pensionu Zelen˝ Ml˝n. Vöech 17 pokoj˘ se 46 l˘ûky m· vlastnÌ p¯ÌsluöenstvÌ a satelitnÌ TV. V†pensionu je oblÌben· stylov· restaurace s†Ëeskou i mezin·rodnÌ kuchynÌ, pro ubytovanÈ hosty samostatn· jÌdelna. Restaurace s†letnÌ terasou je pro hosty otev¯en· v†sezÛnÏ dennÏ od 12 do 22 hodin. Hned vedle terasy je dÏtskÈ h¯iötÏ. V†pensionu najdete p˘jËovnu a ˙schovnu horsk˝ch kol, protoûe okolÌ éaclÈ¯e je p¯ÌznivÈ pro cykloturistiku. Hezk˝ okruh vede okolo nedalekÈ pevnosti Stachelberg, lehk˝ je v˝jezd p¯es hraniËnÌ p¯echod Bobr do polskÈ vesniËky Niedamirow a zpÏt p¯es Lubavku, Kr·lovec a R˘ûov˝ palouËek p¯ipomÌnajÌcÌ odchod do exilu Jana Amose KomenskÈho. JinÈ letnÌ i zimnÌ trasy vedou na R˝chory se vz·cnou p¯Ìrodou. Pension s restauracÌ je vhodn˝ nejen pro rodinnÈ pobyty, ale v†jarnÌch, letnÌch a podzimnÌch termÌnech pro skupiny, ökoly a ökolky, svatby, podnikov· ökolenÌ a jinÈ jednor·zovÈ akce. ParkoviötÏ je u domu. Za dobrou sluûbu jsou p¯ÌznivÈ ceny. Lyûa¯sk˝ are·l éaclÈ¯ - Prkenn˝ D˘l a pension Zelen˝ Ml˝n Ëp. 1 provozuje spoleËnost Arrakis, RevoluËnÌ 264, éaclÈ¯, PS» 542 01, tel., fax: + 42 0439 776555, 776146 (od 22. IX. 499 776555, 499 776146), e-mail: [email protected], http:// www.zacler.cz/arrakis. DomluvÌte se i nÏmecky a polsky.

AFRIKA UPROSTÿED EVROPY, TO JE ZOO VE DVOÿE KR¡LOV… NAD LABEM Nejv˝znamnÏjöÌ zoologickou zahradu v†»eskÈ republice m˘ûete navötÌvit v†kteroukoli roËnÌ dobu. Z Pece pod SnÏûkou to je do Dvora Kr·lovÈ jen 45 kilometr˘. ZdejöÌ ZOO chov· nejvÏtöÌ kolekci zvÌ¯at v†»R (tÈmÏ¯ 2800 kus˘), je doslova genobankou africk˝ch zvÌ¯at v†EvropÏ a v chovu nosoroûc˘, ûiraf, zeber ale i dalöÌch zvÌ¯at zaujÌm· svÏtovÈ prvenstvÌ. Nejvz·cnÏjöÌm zvÌ¯etem je severnÌ forma nosoroûce tuponosÈho, kter· pat¯Ì mezi nejohroûenÏjöÌ ûivoËichy v˘bec. V†p¯ÌrodÏ ûije poslednÌch 30 jedinc˘,†v†zajetÌ pak jen dalöÌch10. Kr·lovÈdvorsk· ZOO jako jedin· na svÏtÏ tohoto nosoroûce rozmnoûuje. PoslednÌ ml·dÏ se narodilo 29. Ëervna 2000 a bylo po pr·vu nazv·no îml·dÏ milÈniaî, neboù ho lze oznaËit za nejvz·cnÏjöÌ odchovanÈ ml·dÏ na svÏtÏ v†roce 2000. Klasick· Ë·st zoologickÈ zahrady s pavilony öelem, slon˘, hroöÌk˘ a lidoop˘ s†nejvÏtöÌ chovnou skupinou orangutan˘ ve st¯ednÌ EvropÏ, nabÌzÌ po cel˝ rok nespoËet blÌzk˝ch pohled˘ na chovan· zvÌ¯ata a jejich ml·Ôata jen za sklem expozic. P¯i proch·zce unik·tnÌm pavilonem ìPtaËÌ svÏtî se za kaûdÈho poËasÌ ocitnete p¯Ìmo v†tropech. Pozorov·nÌm vz·cn˝ch ptaËÌch druh˘ z†r˘zn˝ch oblastÌ celÈho svÏta, kterÈ V·m p¯eletujÌ volnÏ nad hlavami, zaûijete neopakovatelnÈ chvÌle stejnÏ jako cestovatelÈ v tropech. ObdobnÈ pocity budete mÌt po prohlÌdce pavilonu ìVodnÌ svÏtyî, kter˝ V·s nejprve uchv·tÌ rozmanitostÌ bizarnÌho svÏta kor·lov˝ch ˙tes˘ a ryb, tropick· ¯eka zase p¯iblÌûÌ, jakÈ podivuhodnÈ obyvatele skr˝v·. JedineËnou specialitou ZoologickÈ zahrady ve Dvo¯e Kr·lovÈ je zajistÈ Safari, projÌûÔky mezi zvÌ¯aty. VelkÈ travnatÈ v˝bÏhy se p¯es lÈto st·vajÌ domovem voduöek, pakoÚ˘, p¯Ìmoroûc˘ a ¯ady dalöÌch druh˘ antilop a zeber. To ale nenÌ vöe. VodnÌ pt·ky, jako jsou pelik·ni, volavky nebo kormor·ni, m˘ûete, stejnÏ jako kopytnÌky, pozorovat p¯Ìmo ze safaribusu za odbornÈho v˝kladu pr˘vodce. Evropskou specialitou s†neopakovatelnou atmosfÈrou, jsou veËernÌ projÌûÔky safaribusem po 49 ha ZOO kolem voln˝ch v˝bÏh˘ ûiraf, nosoroûc˘, zeber, ale i lv˘, gepard˘. Ty se konajÌ kaûdoroËnÏ o letnÌch pr·zdnin·ch (letos od p·tku 28.6. do nedÏle 1.9.). Nejrozs·hlejöÌ, a jedinou na svÏtÏ, galerii obraz˘ d·vno vyhynul˝ch ûivoËich˘ a rostlin pod n·zvem ìPravÏk oËima ZdeÚka Burianaî shlÈdnete v budovÏ ¯editelstvÌ spolu s†expozicÌ model˘ dinosaur˘. P¯ekvapenÌ pro milovnÌky pravÏku Ëek· jeötÏ v†pavilonu slon˘ - mechanick· maketa mamuta ve skuteËnÈ

19

Po p¯edloûenÌ tohoto v˝tisku VeselÈho v˝letu zÌsk·te v†pokladnÏ ZOO slevu 20,- KË na vstupnÈm do ZOO (platÌ do 30. 9. 2002). velikosti. PÏknou akcÌ je ìV·noËnÌ ZOOî, kter· trv· od 1. prosince aû do konce ledna. Cel· zahrada je slavnostnÏ osvÏtlen· a vyzdoben· v·noËnÌ dekoracÌ. Na v˝let do ZOO si tedy vyhraÔte alespoÚ p˘lden, lÈpe vöak cel˝. St·le je co obdivovat.

ZOO ve Dvo¯e Kr·lovÈ je otev¯ena dennÏ od 9 hodin po cel˝ rok, safari je v†provozu od 1.5. do 30.9. AtrakcÌ letnÌch pr·zdnin je ìVeËernÌ safariî v†dobÏ 19.30-21.30 hod . OtevÌracÌ doba: V·noËnÌ ZOO prosinec - leden 9-19 hodin, ˙nor - duben a ¯Ìjen - listopad 916 hodin, letnÌ sezÛna kvÏten - z·¯Ì 9-18 hodin. Tel.: 0437- 829 515, fax 820 564, e-mail: [email protected], http://www.zoodk.cz. P¯Ìmo u vchodu do ZOO je velkÈ parkoviötÏ a v†objektu naleznete ¯adu moûnostÌ k obËerstvenÌ, nap¯Ìklad v†restauraci U lemura. Prodej upomÌnkov˝ch p¯edmÏt˘ a dalöÌho zboûÌ v†zooshopu Serengeti. Ubytovat se m˘ûete v†novÈm hotelu Safari tel.: 0437 622 451, e-mail: [email protected].

KRKONOäSK… KYSELO Na jÌdelnÌm lÌstku ¯ady restauracÌ a hospod nach·zÌm krajovou specialitu krkonoöskÈ kyselo. NetrpÏlivÏ Ëek·m, co dostanu na talÌ¯i a Ëasto jsem zklam·n. ÿÌdk· polÈvka se od skuteËnÈho kysela hodnÏ liöÌ. PravÈ kyselo b˝valo hlavnÌm jÌdlem lidÌ v†PodkrkonoöÌ, hospodynÏ ve v˝chodnÌch KrkonoöÌch d¯Ìve va¯ily jen bÌlou houbovou polÈvku. V†naöÌ rodinÏ se recept dÏdÌ vÌce neû sto let a kyselo je dodnes jednou z†nejËastÏjöÌch a nejoblÌbenÏjöÌch polÈvek. Aby bylo po celou zimu, musÌme nasbÌrat a usuöit kaûdoroËnÏ hodnÏ hub. Kdyû nerostou, je n·m to lÌto pr·vÏ kv˘li kyselu. Ze ûampiÛn˘ nebo jin˝ch nelesnÌch hub nenÌ dobrÈ. P¯Ìprava ìpolÈvky chud˝chî je velmi jednoduch·, jenomûe spr·vn˝ odhad pomÏru jednotliv˝ch surovin je vÏcÌ dlouhÈ praxe. Kyselo je asi jedin· polÈvka, jejÌmû z·kladem je ûiv˝ materi·l - chlebov˝ kv·sek ze ûitnÈ mouky. Stav a kvalita mikroorganizm˘ p¯edurËÌ v˝sledek a d·v· jÌdlu zvl·ötnÌ chuù. V†komunistickÈ dobÏ nebyl kv·sek vûdy k†dost·nÌ, nÏkdy byl jen suöen˝ a to se pak Ëasto polÈvka nepovedla. Dnes je ke koupi v kaûdÈm dobrÈm†peka¯stvÌ a v nÏkolika dalöÌch obchodech. Dob¯e zral˝ kupujeme v†TrutnovÏ v†malÈm kr·mku s†potravinami ve SpojeneckÈ ulici. Doma kv·sek na nÏkolik hodin nebo nejlÈpe na cel˝ den zalijeme v†kameninovÈm hrnci vlaûnou vodou a p¯ikryt˝ postavÌme do tepla. Houby pova¯Ìme ve velkÈm hrnci a kdyû jsou mÏkkÈ, p¯ilijeme k nim p¯es sÌtko p¯ipraven˝ rozkvedlan˝ kv·sek. Za ËastÈho mÌch·nÌ pova¯Ìme, z¯edÌme mlÈkem a osolÌme. V†druhÈm kastrolu na m·sle zpÏnÌme cibulku, a p¯id·me vajÌËka, kter· nakonec do polÈvky zamÌch·me. Kousek m·sla kyselo jeötÏ vylepöÌ. Va¯enÌ je velmi citlivÈ na p¯ip·lenÌ. Kdyû n·m na v˝sledku hodnÏ z·leûÌ, dova¯Ìme polÈvku radÏji v†dalöÌm hrnci. Do kysela pat¯Ì brambory, ale vûdy va¯enÈ zvl·öù. S†polÈvkou se setkajÌ aû v talÌ¯i. Podle prvnÌho ochutn·nÌ se hned pozn·, jak se dnes povedlo. MusÌ b˝t ¯·dnÏ hustÈ, nÏkdy je vÌce silnÈ, tedy kv·skovÏ kyselejöÌ, jindy slabÈ, kdyû byl kv·sek polomrtv˝ nebo moc z¯edÏn˝. PokaûdÈ chutn· trochu jinak. StejnÏ jako chleba se nikdy nep¯ejÌ a vÏzte, ûe nejlepöÌ je po odleûenÌ druh˝ den. Proto dÏl·me dvojitou d·vku do velkÈho hrnce, aby zbylo. P¯i oh¯Ìv·nÌ hodnÏ hustou polÈvku m˘ûeme z¯edit mlÈkem. BabiËka n·m vypr·vÏla, jak na kyselu vyrostli naöi p¯edkovÈ. Jedli ho r·no, v†poledne i veËer. Trochu je lituji, protoûe i kdyû si d·m dva plnÈ talÌ¯e, m·m brzy hlad. Asi jim nÏkdy p¯i sedlaËenÌ, tkalcov·nÌ Ëi dob˝v·nÌ pa¯ez˘ notnÏ kruËelo v†b¯iöe.

TRUTNOV

20

VÕTÃZN¡ BITVA PROHRAN… V¡LKY

AntonÌn Tich˝ Krajina severov˝chodnÌch »ech je trvale poznamenan· ìkrvÌ a ûelezemî prusko - rakouskÈho v·leËnÈho konfliktu v†roce 1866. Jedna z†nejvÏtöÌch bitev 19. stoletÌ u Hradce Kr·lovÈ 3. Ëervence toho roku, znamenajÌcÌ koneËnou por·ûku Rakouska v†mocenskÈm souboji o nadvl·du ve sjednocenÈm NÏmecku, mÏla svou p¯edehru v†jedinÈm, byù jen jednodennÌm vÌtÏzstvÌ rakousk˝ch zbranÌ v†bitvÏ u Trutnova 27. Ëervna. V·lka, kter· na desetiletÌ ovlivnila uspo¯·d·nÌ v†EvropÏ i vnitropolitick˝ v˝voj habsburskÈ monarchie, zanechala ¯adu v˝razn˝ch stop i v†okolÌ Trutnova. Postupem Ëasu se z†nich stalo jedno z†hlavnÌch turistick˝ch l·kadel oblasti. Na st·lou expozici ìöestaöedes·tÈî v†Muzeu PodkrkonoöÌ v†TrutnovÏ navazuje novÏ z¯Ìzen· nauËn· stezka, spojujÌcÌ nejzajÌmavÏjöÌ pam·tky d·vnÈho bojiötÏ. BarevnÈ panely s†popisem ud·lostÌ v†ËeötinÏ doplÚuje shodnÏ ¯eöen˝ tiötÏn˝ pr˘vodce i v†jazyce nÏmeckÈm nebo anglickÈm, kter˝ m˘ûete zÌskat v†MÏstskÈm informaËnÌm st¯edisku ve StarÈ radnici na KrakonoöovÏ n·mÏstÌ. Kaûd˝ vÌkend od zaË·tku kvÏtna do konce z·¯Ì, poskytujÌ u pam·tnÌk˘ na jejÌ trase informace a p¯edv·dÏjÌ dobovou v˝stroj a zbranÏ ËlenovÈ Klubu vojenskÈ historie v†bÌl˝ch kab·tcÌch rakousk˝ch pÏö·k˘, kte¯Ì nav·zali na slavnou tradici trutnovsk˝ch ostrost¯elc˘. TÏch 15 minut ch˘ze z†ruönÈho centra pulzujÌcÌho mÏsta do velebnÈ tiöiny rozs·hlÈho lesoparku, pokr˝vajÌcÌho obÏ strategickÈ v˝öiny nÏkdejöÌ krvavÈ öarv·tky, äibenÌk a Jansk˝ vrch, pom·h· nalÈzt odpovÏÔ na vtÌrajÌcÌ se ot·zku, proË je vzpomÌnka na pouhou epizodu v†tisÌcilet˝ch dÏjin·ch lidsk˝ch selh·nÌ st·le ûiv·. NenÌ to k¯ÌsenÌ ducha monarchie, ani oslava v·leËnÈho bÏsnÏnÌ, zejmÈna po jeötÏ nezhojenÈm traumatu z†obou obludn˝ch celosvÏtov˝ch hr˘z 20. stoletÌ, ale hlubok· ˙cta k tisÌc˘m padl˝ch, z†jejichû odkazu se lidstvo st·le odmÌt· pouËit. S†vÏdomÌm, ûe kaûd· v·lka je zlo,

p¯in·öejÌcÌ bolest a utrpenÌ, byla ìöestaöedes·t·î na naöem ˙zemÌ poslednÌm utk·nÌm voj·k˘ s†voj·ky, v†nÏmû str·d·nÌ civilnÌho obyvatelstva bylo jaksi mimo r·mec boj˘, poslednÌm kontaktnÌm st¯etem muûe proti muûi, kdy i smrt za ìBoha, cÌsa¯e a vlastî byla ot·zkou vojenskÈ cti a sl·vy. A ve srovn·nÌ s†technickou maöinÈriÌ n·sledn˝ch v·lek i poslednÌm velkolep˝m v·leËn˝m divadlem barevn˝ch uniforem, blyötiv˝ch p¯ilbic a vlajÌcÌch chochol˘. O ìkavalÌrskÈmî vedenÌ boje svÏdËÌ i smÌ¯livÈ sousedstvÌ pomnÌk˘ padl˝ch obou soupe¯ÌcÌch stran, vyrostl˝ch na bojiöti z·hy po skonËenÌ boj˘. Mapky jednotliv˝ch operacÌ mohou jen vzd·lenÏ p¯iblÌûit drama tÈmÏ¯ 60 000 pÏö·k˘, 4 000 jezdc˘ a 25 dÏlost¯eleck˝ch bateriÌ. TÌm mÈnÏ tragickÈ osudy jednotlivc˘ z†vÌce neû 6 000 padl˝ch, ranÏn˝ch a zajat˝ch. StÏûejnÌ p¯ÌbÏh vÌtÏze od Trutnova, velitele 10. arm·dnÌho sboru rakouskÈ SevernÌ arm·dy, zkuöenÈho vojev˘dce, polnÌho podmarö·lka Ludwiga von Gablenze, dokresluje mÌsto jeho poslednÌho odpoËinku, monument·lnÌ obelisk s†rozhlednou na äibenÌku. Osudy zn·m˝ch i bezejmenn˝ch hrdin˘ se v·ûÌ i k†pomnÌk˘m roztrouöen˝m v†okolÌ baroknÌ kaple sv. Jana K¯titele, na mÌstÏ nejurputnÏjöÌch p˘tek na JanskÈm vrchu. TakÈ dlaûdice na n·mÏstÌ s†datem 27. 6. 1866, poblÌû prvnÌho seznamovacÌho panelu nauËnÈ stezky, je spojena s†p¯ÌbÏhem 19 zatËen˝ch trutnovsk˝ch obËan˘, vËetnÏ tehdejöÌho purkmistra, vÏznÏn˝ch za ˙dajnou zradu prusk˝ch ˙toËnÌk˘ v†HlohovÏ. PovÏstnÈ vÌtÏzstvÌ pruskÈ puöky jehlovky s†trojn·sobnou rychlostÌ palby oproti zastaralÈ rakouskÈ l·dovaËce, je zn·mo ze ökolnÌho dÏjepisu. RovnÏû o jednotliv˝ch f·zÌch bitvy u Trutnova je dostupnÈ literatury dost a dost. I bez tÏchto vÏdomostÌ je hodinov· proch·zka uklidÚujÌcÌ p¯Ìrodou, umocnÏn· nevöednÌm souborem pomnÌkovÈ architektury, opravdu citov˝m z·ûitkem. I ve smrti spolu Asi 100 metr˘ od J·nskÈ kaple dol˘ po svahu spat¯Ìte v†ohr·dce mezi stromy pÌskovcovou stÈlu s†reliÈfnÌm medailonem majora rakouskÈho pÏöÌho pluku Ë. 24 Antona LipoöËaka. Zde jej zas·hla smrtÌcÌ prusk· kulka a zde byl tÈû pochov·n aû do roku 1995, kdy byly jeho ostatky pietnÏ uloûeny v†kapli. V†polednÌch hodin·ch osudnÈho 27. Ëervna, vyrazil horkokrevn˝ major se sv˝m oddÌlem z†opevnÏn˝ch v˝öin p¯Ìliö p¯edËasnÏ proti vÌce neû tisÌcovce st·le dotÏrnÏjöÌch oblÈhatel˘. SmrtelnÏ ranÏnÈho velitele odvlekl zpÏt do ˙krytu kapliËky oddan˝ kadet Karel Mrovec, kter˝ p¯i krvavÈ p¯est¯elce na vysvÏcenÈ p˘dÏ rovnÏû zahynul. »ty¯i desÌtky vesmÏs ranÏn˝ch obr·nc˘, kte¯Ì se odmÌtli vzd·t, pozdÏji PrusovÈ mezi rozst¯Ìlen˝mi troskami olt·¯e, varhan a kostelnÌch lavic vzali do zajetÌ. HrdinstvÌ vÏrnÈho kadeta Mrovce p¯ipomÌn· n·pis na boku LipoöËakova pomnÌku. Vych·zka za pam·tkami prusko-rakouskÈ bitvy 27. Ëervna 1866 zaËÌn· ˙vodnÌm panelem na pravÈ stranÏ Krakonoöova n·mÏstÌ. SmÏrovky s†letopoËtem a zk¯Ìûen˝mi öavlemi v·s povedou podloubÌm, uliËkou U Br·ny, p¯es ulici Na Struze k lesnickÈ ökole, podÈl mÏstskÈho parku k†evangelickÈmu kostelu. Po lesnÌch cestiËk·ch projdete k†restaurovanÈmu Gablenzovu pomnÌku s†kr·sn˝m v˝hledem na Trutnov a Krkonoöe. D·l prohlÌdka mÌsta bitvy pokraËuje parkov˝m lesem p¯es sedlo se silnicÌ do ⁄pice na Jansk˝ vrch se stejnojmennou kaplÌ a vojensk˝m h¯bitovem s nejvÏtöÌ koncentracÌ vojensk˝ch pomnÌk˘. Od kaple sejdete pÏöinkami mÏstskÈho parku zpÏt k†lesnickÈ ökole a do centra mÏsta.

21 Kaûdou sobotu od 13 do 17 a nedÏli jiû od 10 hodin je aû do 29. z·¯Ì zp¯ÌstupnÏn Gablenz˘v pomnÌk a Jansk· kaple. Ve stejnÈm Ëase ËlenovÈ Klubu vojenskÈ historie p¯edv·dÏjÌ uk·zku dobov˝ch zbranÌ a uniforem a vyst¯elÌ z†ned·vno dokonËenÈ repliky dÏla z v·lky 1866. V†sobotu 22. Ëervna se m˘ûete do vÌru v·leËn˝ch ud·lostÌ v†TrutnovÏ nakr·tko vr·tit s†historickou jednotkou c. k. pÏöÌho pluku Ë. 1 cÌsa¯e Frantiöka Josefa I. z†trutnovskÈho Klubu vojenskÈ historie, posÌlenou mnoha dalöÌmi uniformovan˝mi jednotkami, p¯i tradiËnÌ vzpomÌnkovÈ slavnosti. V†TrutnovÏ je dob¯e vy¯eöen systÈm parkov·nÌ. HistorickÈ centrum s†Krakonoöov˝m n·mÏstÌm obt·ËÌ dopravnÌ okruh vybaven˝ na vÏtöinÏ k¯iûovatek kruhov˝mi objezdy. PodÈl okruhu je nÏkolik vÏtöÌch parkoviöù, kde se platÌ v†automatech mÌrnÈ parkovnÈ. ParkovacÌ plochy p¯Ìmo na n·mÏstÌ a v†okolnÌch ulicÌch b˝vajÌ obsazenÈ a parkovnÈ na dobu delöÌ neû 30 minut v˝raznÏ stoup·. MÏstötÌ str·ûnÌci jsou d˘slednÌ. V†restaurovanÈm renesanËnÌm domÏ ve SlezskÈ ulici sÌdlÌ MÏstsk· galerie. Ve st·lÈ expozici v˝tvarnÌk˘ se vztahem k†mÏstu jsou nap¯Ìklad pr·ce malÌ¯e Josefa »apka, socha¯˘ Emila Schwantnera, Oto Gutfreunda, Ladislava ZÌvra a jin˝ch autor˘. V†Ëervnu v†hlavnÌ v˝stavnÌ sÌni uvidÌte fotografie v˝stavy Trutnov oËima fotograf˘ z†Lohfeldenu, na Ëervenec a srpen je p¯ipravena v˝stava MojmÌra PreclÌka ñ Plastika a kresby. V†galerii je i prodejnÌ Ë·st s†dÌly nÏkolika v˝tvarnÌk˘. Muzeum PodkrkonoöÌ v†historickÈm domÏ vedle baroknÌho katolickÈho kostela p¯edstavuje dvÏ st·lÈ expozice, jiû zmÌnÏnou o prusko-rakouskÈ v·lce 1866 a n·rodopisnou z Trutnovska. Na to navazuje sezÛnnÌ v˝stava Z†muzejnÌch depozit·¯˘ ukazujÌcÌ zajÌmavÈ p¯edmÏty nejen se vztahem k†regionu. MÏstskÈ letnÌ koupaliötÏ najdete ve sportovnÌm are·lu spoleËnÏ s†fotbalov˝m a zimnÌm stadionem. V†plnÈ sezÛnÏ tu nenÌ dostatek parkovacÌch mÌst, je lepöÌ nechat v˘z na parkoviöti u mÏstskÈho okruhu. KoupaliötÏ je otev¯enÈ v kvÏtnu, Ëervnu a†z·¯Ì od 9 do 19 hodin, v†Ëervenci a v srpnu aû do 20 hodin. BÏhem Ëervna bude reklamaËnÌ oprava a m˘ûe b˝t nÏkolik dnÌ zav¯eno. V†are·lu koupaliötÏ najdete restauraci, rychlÈ obËerstvenÌ, vyh¯ÌvanÈ bazÈny, tobog·n, skluzavku, kurt na pl·ûov˝ volejbal, dÏtsk˝ koutek, stoly na stolnÌ tenis, aerobik a aquadrom (tel. pokladna 0439 817 100 kl. 33, kancel·¯ 816 888). FITNESS kryt˝ bazÈn blÌûe ke st¯edu mÏsta je v dobÏ letnÌch pr·zdnin mimo provoz. V Ëervnu a od z·¯Ì p¯es zimu je otev¯en od pondÏlÌ do soboty v†dobÏ 9 aû 11 a jeötÏ 16 aû 21 hodin (tel. 0439 817 100 kl. 31). P¯ÌrodnÌ are·l Dolce najdete po dvou kilometrech p¯i v˝jezdu z†Trutnova smÏrem na JiËÌn. V†rekreaËnÌm st¯edisku s kask·dou rybnÌk˘ se m˘ûete koupat a slunit na upraven˝ch travnat˝ch pl·ûÌch. V†are·lu je autokemp, bungalovy a finskÈ chatky, tenis, minigolf, h¯iötÏ na nohejbal, p˘jËovna horsk˝ch kol, restaurace s rybÌm grilem, moûnost sportovnÌho rybolovu i rozdÏl·v·nÌ ohÚ˘ na urËen˝ch mÌstech (tel. 0439 813065, www.dolce.cz). ìTRUTNOV 87-2002" Open Air Music Festival je nejvÏtöÌm woodstockem v†»eskÈ republice a nejzn·mÏjöÌ kulturnÌ akcÌ v TrutnovÏ. Letos je vÏnov·n Jagannatovi, ochr·nc˘m lidsk˝ch pr·v a zvÌ¯at. V†p¯ÌrodnÌm are·lu Na Bojiöti ve dnech 16. aû 18. srpna vystoupÌ desÌtky nejlepöÌch dom·cÌch kapel a nÏkolik zahraniËnÌch host˘. V†programu najdete skupiny a sÛlisty - Garage, 123 min., Ji¯Ì StivÌn & Co., Hypnotix, MÚ·ga a éÔorp, Iva Bittov·, NaËeva, S.P.S, Tata Bojs, Vltava, Ji¯Ì Schmitzer, VladimÌr MiöÌk & Etc..., Petr V·öa & Ty syË·ci, Rad˘za, ävihadlo, Echt! a mnoho

dalöÌch. Jako hlavnÌ program vybrala po¯·dajÌcÌ agentura Geronimo koncert skupiny Hudba Praha, Waldemara Matuöky & KTO, skupinu z USA Sick of It All a jedno velkÈ zahraniËnÌ p¯ekvapenÌ. W. Matuöka kv˘li vystoupeni ÑNa Bojiötiì p¯iletÌ z †Floridy. Festivalov˝ maratÛn uv·dÏjÌ ZdenÏk Such˝ a Radomil UhlÌ¯, na jeviöti se jistÏ objevÌ Ëten·¯ vlastnÌch b·snÌ Ivan ÑMagorì Jirous (kter˝ prohl·sil: ÑTen festival, to je takov· manifestace radostiì) a v†publiku moûn· zasedne Ëast˝ host festivalu president »eskÈ republiky V·clav Havel. (tel., fax: 0439 710 210, 710 220, http:// trutnov.openair.cz). KomornÏjöÌm z·ûitkem je öest koncert˘ v·ûnÈ hudby v†r·mci 22. roËnÌku slavnostÌ komornÌ hudby Trutnovsk˝ podzim ve dnech 2. aû 14. ¯Ìjna v†koncertnÌ sÌni Bohuslava Martin˘. Na z·vÏreËnÈm koncertu v†N·rodnÌm domÏ vystoupÌ KomornÌ filharmonie Pardubice pod vedenÌm J. F. Manzoneho z †Francie. V†koncertnÌ sÌni bude ve stejn˝ch dnech vystavovat fotografie Ivan Knotek. TuristickÈ informaËnÌ centrum Trutnov najdete na KrakonoöovÏ n·mÏstÌ v†historickÈm domÏ s†vysokou vÏûÌ StarÈ radnice. M˘ûete tu zÌskat nejen tiötÏnÈ pr˘vodce nauËnou stezkou bitvy 1866, ale spoustu dalöÌch materi·l˘ a informacÌ z†Trutnova a okolÌ. HostÈ vyuûÌvajÌ zprost¯edkov·nÌ ubytov·nÌ, smÏn·rnu, nabÌdku map, pohled˘, tematick˝ch publikacÌ, videokazet, suven˝r˘, telefonnÌch karet, film˘. I p¯i kr·tkÈ n·vötÏvÏ si odnesou informace o pam·tk·ch, sportovnÌch a kulturnÌch akcÌch na kterÈ si mohou koupit vstupenky. TIC nabÌzÌ takÈ p¯ekladatelskÈ a pr˘vodcovskÈ sluûby, zajiöùuje vyvol·nÌ diafilm˘ a v˝robu razÌtek. TIC Trutnov,SdruûenÌ pro turistickÈ informaËnÌ centrum, Krakonoöovo n·mÏstÌ 72, PS» 541 01, tel., fax: 0439 818245 (od 22. IX. 499818245), e-mail: [email protected], www.trutnov.cz/ infocentrum. Otev¯eno je od pondÏlÌ do p·tku v†dobÏ 9 ñ18 hodin a v†sobotu do 12 hodin. www.trutnov.cz

C.k. nadporuËÌk Johann Wowes padl 28. 6. 1866 v†bitvÏ u NovÈho RokytnÌku.

22

INDI¡NI V KRKONOäÕCH

Po velk˝ch povodnÌch na konci 19. stoletÌ p¯iöli do Krkonoö z†alpskÈ Ë·sti rakouskÈho mocn·¯stvÌ stovky statn˝ch chlap˘, kte¯Ì opravili starÈ cesty, postavili novÈ a hlavnÏ sv·zaly neposluönÈ toky kamennou regulacÌ. P¯espolnÌ spolu s mÌstnÌmi tehdy odvedli dobrou pr·ci a protoûe cizÌ cest·¯i a kamenÌci p¯evl·dali, b˝valo po v˝platÏ hodnÏ veselo. V obecnÌch†kronik·ch jsou z·pisy o divok˝ch Jihotyrolanech, kte¯Ì se Ëas od Ëasu v†hospodÏ i poprali. Po obrovskÈ vÏtrnÈ kalamitÏ v†¯Ìjnu 1930 p¯iöli na lesnÌ pr·ce v†letech 1931 aû 1933 desÌtky d¯eva¯˘ z†PodkarpaskÈ Rusy. VÏtöinou spali v†ch˝öÌch z†klestÌ zakryt˝ch p·sy smrkovÈ k˘ry p¯Ìmo na pracoviöti v†hor·ch. St·le jim ho¯ely ohnÌËky, u kter˝ch se h¯·li a p¯ipravovali si jednoduchÈ jÌdlo. Do hospody moc nechodili, aby uöet¯ili vydÏlanÈ penÌze.

Po Ëty¯iceti letech socialismu zpustly krkonoöskÈ cesty stejnÏ, jako by o nÏ peËovaly jen p¯ÌrodnÌ ûivly. Spr·va KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku se v roce 1994 rozhodla desÌtky kilometr˘ lesnÌch cest, horsk˝ch chodnÌk˘ a pÏöin postupnÏ obnovit d˘kladn˝mi opravami. VÏtöina z†nich proch·zÌ†nejcennÏjöÌmi partiemi n·rodnÌho parku a proto se spravujÌ jen z†mÌstnÌho materi·lu a ruËnÏ bez mechanizace. Na oprav·ch cest pracovali mÌstnÌ, ale protoûe na to nestaËili p¯ich·zejÌ jim do v˝chodnÌch Krkonoö vûdy v†lÈtÏ na pomoc cest·¯i z†r˘zn˝ch kout˘ naöÌ zemÏ. VypadajÌ na prvnÌ pohled jinak, neû je bÏûnÈ a ¯eËeno slovy trutnovskÈho kronik·¯e ze 16. stoletÌ äimona H¸ttela, do kraje pod SnÏûkou zase po mnoha desetiletÌch p¯iöel ìcizÌ lidî. VÏtöinou p¯ijedou stopem, jinÌ p¯ijdou pÏöky nebo na koni, sami Ëi s†dÏvËetem, dokonce s†mladou rodinkou. NÏkdy putujÌ celÈ t˝dny stovky kilometr˘, aby si cestu uûili. Protoûe p¯eb˝vajÌ ve velk˝ch stanech tee-pee s†ohnÏm uprost¯ed, vûilo se pro nÏ pojmenov·nÌ Indi·ni. NÏkte¯Ì skuteËnÏ uzn·vajÌ indi·nskou kulturu, nap¯Ìklad äejnovo tee-pee je mal˝m indi·nsk˝m muzeem. JinÌ jsou vÌce trempÌci, pro dalöÌ je cest·¯stvÌ a ûivot v†indi·nskÈ komunitÏ jen pr·zdninovou z·leûitostÌ. M·lokdo zn· jejich prav· jmÈna, ¯ÌkajÌ si Urson, Ohniv˝ MedvÏd, Ahmed, Jerry, S˝kora, Gigoö, Antoö, Indi·n, Sapy, Feroö Ëi Vichroö. Protoûe jsou veselÌ a p¯·telötÌ, dob¯e se sûili s mÌstnÌmi spolupracovnÌky. Havran je na cest·ch uû p¯es deset let, vÏtöinu Ëasu ûije v†p¯ÌrodÏ a poslednÌ t¯i roky cestuje v˝hradnÏ v†sedle na koni. Mezi sv˝mi m· velkou autoritu a p¯Ìkladnou pracovitostÌ a poctivostÌ ovlivnil nejednoho cest·¯e. Jednou se za nÌm p¯ijeli podÌvat rodiËe. Ubytovali se v†pensionu a veËer po pr·ci je syn pozval k†sobÏ do tee-pee. Moûn· si jeho souËasn˝ ûivot nedovedli ˙plnÏ p¯edstavit, ale pak odjÌûdÏli klidnÌ. DalöÌ synovÈ jsou uËitel a bankovnÌ ˙¯ednÌk, ale Indi·n Havran jim p¯ipadal öùastnÏjöÌ. Ji¯Ìk po ökole prosedÏl nÏkolik let u computeru, aû jednou sbalil ruksak a s†fenkou Luckou vyrazil na vandr. P¯i stopov·nÌ potkal cest·¯e smÏ¯ujÌcÌ do Krkonoö. Svezl se s†nimi a v†tee-pee mu Indi·n MÌrovec vypr·vÏl o svÈ zimnÌ cestÏ p¯es BlÌzk˝ V˝chod, kdy dojel a doöel aû do jiûnÌho Egypta. Tam se otoËil a jeötÏ stihl zaË·tek cest·¯skÈ sezÛny v†KrkonoöÌch. Jen v†Izraeli p¯iöel o psa. Ji¯Ìk brzy poznal, ûe naöel p¯Ìtele na dalöÌ cestu a do kancel·¯e se uû nevr·til. Stal se z†nÏho kamenick˝ mistr vyuËen˝ na krkonoösk˝ch cest·ch. S†MÌrovcem opravovali zdi lesnÌho hr·dku Aichelburg, dva roky stavÏli kamenn˝ kostel na MoravÏ, pokl·dali p¯ÌrodnÌ dlaûbu v†brnÏnskÈm sÌdle ombutsmana, naposledy se hl·sili z†veletrhu kvÏtin v†Holandsku, kde vytvo¯ili kamennÈ zÌdky pro n·rodnÌ pavilon »eskÈ republiky. P¯ijedou sem i takov˝, kte¯Ì nedostanou jinde öanci, protoûe smrdÌ od ohnÏ, kou¯Ì tr·vu, na hlavÏ majÌ dredy Ëi podivnÈ st¯apce, cvoky v†nose a velkÈho psa. NenÌ to s†nimi vûdy ˙plnÏ jednoduchÈ, ale kdyû respektujÌ nepsan· pravidla, t¯eba ûe se nekrade, nelûe, neberou drogy a nebubnuje v†noci dostanou p¯Ìleûitost tvrdÏ pracovat. Brzy se pozn·, zda dok·ûou s†pomocÌ krump·Ëe, lopaty, palice a pajsru stejnou technologiÌ, jako jejich p¯edch˘dci p¯ed sto a vÌce lety, postavit z balvan˘ a hlÌny pevnou cestu. Indi·ni r·di vysvÏtlujÌ, jak jsou spolu p¯ÌbuznÌ. Skoro vöichni majÌ alespoÚ jednoho psa, kterÈho dostali od p¯Ìtele, jehoû fena mÏla ötÏÚata se†psem jinÈho p¯Ìtele, kter˝ ho m· od dalöÌho Indi·na. Vznik· sloûit˝ propletenec p¯Ìbuzensk˝ch vztah˘, v†kterÈm se vyznajÌ jen nejstaröÌ p¯ÌsluönÌci komunity. Vypr·vÏnÌ psÌch p¯Ìhod je na dennÌm po¯·dku, t¯eba jak Zden·l mÌsto sebe poslal do pr·ce fenu Terrynku, o JahodovÏ malÈm »ertÌkovi co odjel dom˘ vlakem, jak Sukovi zaËala rodit Lady p¯i autostopu nebo o nejvÏtöÌ potupÏ Angreöta, kterÈmu ze SnÏûky utekl v˘dce smeËky ¡mir a on ho pak naöel zav¯enÈho mezi o¯Ìöky v psÌm ˙tulku ve SvobodÏ. Pes je pro mnohÈ Indi·ny prvnÌm partnerem, za kterÈho nesou zodpovÏdnost, o kterÈho se musÌ vûdy postarat. Protoûe s†nimi st·le cestujÌ, neublÌûÌ

23 lidem a kdyû se porvou, tak jedinÏ kv˘li postavenÌ ve smeËce. P¯esto jsou psi hlavnÌ p¯ÌËinou jejich problÈm˘ s†mÌstnÌmi obyvateli. Uû je mÈnÏ tÏch, kte¯Ì Indi·ny nemajÌ r·di prostÏ ze z·sady, pro jejich jin˝ vzhled a hodnoty. Odveden· pr·ce je u mnoh˝ch omilostnila, ale po v˝platÏ deset leûÌcÌch ps˘ p¯ed hospodou je pro nÏkoho nep¯ekonateln˝ problÈmem. ⁄plnÏ jin˝m cest·¯em je poustevnÌk Sam, kter˝ si ¯Ìk· Gj·neöv·rpuri, ale v indi·nskÈ mluvÏ je Ten Kter˝ SedÌ a MlËÌ. NÏkolik sezÛn ûije na StarÈ Ho¯e v†kapliËce svatÈ Anny nebo pod celtou nÏkde v okolÌ. Na zimu odch·zÌ meditovat do jin˝ch hor. Jednu proûil v†jeskyni v rumunsk˝ch Karpatech, dalöÌ v†Himal·jÌch u pramene ¯eky Gangy, p¯edminulou zimu snad ve SlovenskÈm r·ji. Kde tu letoönÌ a jestli se vysok˝ poustevnÌk v kutnÏ a s†dlouhou holÌ do Krkonoö zase vr·tÌ nikdo nevÌ. Rozhodl se pro duchovnÌ zkouöku a uû t¯etÌ rok v˘bec nemluvÌ. Jak dlouho jeötÏ? Zato pÌöe b·sniËky a kr·tkÈ povÌdky, kterÈ ukl·d· do mal˝ch sbÌrek. Moûn· ˙plnÏ zapomnÏl, ûe na nÏho doma na MoravÏ Ëek· maminka, stejnÏ vz·cn· jako intenzivnÌ duchovnÌ ûivot. Neû se Indi·ni rozejdou na podzim do sv˝ch zimoviöù na statku u ZrnÏtÌna, v†kl·öte¯e u Mari·nsk˝ch L·znÌ, ve äpanÏlsku, v†Izraeli a na mnoha dalöÌch mÌstech, sepÌöou spolu dalöÌ knÌûeËku b·sniËek, povÌdek a post¯eh˘ St¯Ìpky z†cesty dom˘. Tam i nezasvÏcen˝ pochopÌ mnohÈ z†jejich neklidn˝ch duöÌ. Proto se brzy objevÌ na p¯ipravovan˝ch webov˝ch str·nk·ch VeselÈho v˝letu. Jednou budou vöechny cesty opravenÈ a Indi·ni moûn· zmizÌ z Krkonoö natrvalo. V†˙dolÌ pod SnÏûkou po nich z˘stane nejen cest·¯skÈ dÌlo, ale i vzpomÌnka na svobodn˝ zp˘sob ûivota a moûn· i nÏkolik tolerantnÏjöÌch lidÌ.

ZAJEœTE DO JAROMÃÿE A JOSEFOVA DvÏ spojen· mÏsta 40 km od Krkonoö na trase do Hradce Kr·lovÈ nabÌzejÌ zajÌmavÈ programy pro pÏkn˝ i deötiv˝ den.

éelezniËnÌ muzeum v˝topna JaromÏ¯ je prvnÌm svÈho druhu u n·s. Je v blÌzkosti ûelezniËnÌ stanice, ve sto let starÈ rotundÏ p˘vodnÌ v˝topny parnÌch lokomotiv. St·l· expozice p¯edstavuje historii ûeleznice s†uk·zkou lokomotiv, osobnÌch a n·kladnÌch voz˘ , elektrickÈ akumul·torovÈ lokomotivy Ringhoffer z roku 1916 a hlavnÏ nejstaröÌ provoznÌ parnÌ lokomotivu v†»eskÈ republice ¯ady 310.006. HistorickÈ expon·ty d·le slouûÌ. Ve dnech 1.6., 6.7., 3.8., 7.9. a 5.10. 2002 se m˘ûete svÈzt Nostalgick˝m parnÌm vlakem taûen˝m vz·cnou lokomotivou na†trati z†JaromÏ¯e do N·choda a zpÏt. Odjezd z†JaromÏ¯e je v 10,56 hodin, zp·teËnÌ odjezd z†N·choda v 15,00 hodin. Zp·teËnÌ jÌzdnÈ je 80 KË, jednosmÏrnÈ 40 KË, ˙sekovÈ od 20 KË a dÏti od 6 do 15 let platÌ polovinu. éelezniËnÌ muzeum v˝topna JaromÏ¯, provozuje SpoleËnost ûelezniËnÌ v˝topna JaromÏ¯, N·draûnÌ 222, 551 02 JaromÏ¯, tel. 0442/ 816504. St·l· expozice je otev¯ena v Ëervenu, v z·¯Ì a ¯Ìjnu -†sobota a nedÏle 9-16 hodin, v†Ëervenci a v srpnu dennÏ mimo pondÏlÌ 9-16 hod. Moûnost vypravenÌ historickÈho vlaku dle vaöich poûadavk˘. www.spolecnost-zeleznicni.cz, e-mail:[email protected]

PevnostnÌ mÏsto Josefov Unik·tnÌ komplex vojenskÈho mÏsta uzav¯enÈho v†hradb·ch zaloûil cÌsa¯ Josef II. Byl postaven˝ za sedm let do roku 1787 a je vrcholem pevnostnÌho stavitelstvÌ. ProhlÌdka podzemnÌch chodeb pevnosti trv· 45 aû 60 minut. V†muzeu NovorenesanËnÌ josefovsk· radnice je expozice historie mÏst JaromÏ¯ a Josefov. Velkou ud·lostÌ jsou zajÌmavÈ akce Dob˝v·nÌ pevnosti 8.6. 2002 voj·ky z†obdobÌ 1850-1890 a ManÈvry c.k. vojska 20. aû 22. 9. 2002 vojska z†obdobÌ 1914 ñ1918.

ätÏtov·nÌ Vysoko v†hor·ch opravuji se skupinkou tul·k˘ stezku pro poutnÌky. Z†kamen˘ posbÌran˝ch po horsk˝ch svazÌch stavÌm schody a zÌdky, nap¯ÌË cesty hloubÌm svodnice pro vodu a do sk·ly vysek·v·m z·¯ezy, do nichû sv·dÌm pot˘Ëky. P¯i pr·ci mÏ koupou pr˘trûe studenÈho deötÏ, olizujÌ chladnÈ vÏtry, oblÈkajÌ z·voje mlhy, ocit·m se v†mracÌch, a pak vyjde slunce, aby mÏ zah¯·lo na tÏle i na duöi a oz·¯ilo duhu, jako tichou smlouvou mezi n·mi ñ cest·¯i a horami. Kolem proch·zejÌ turistÈ z†mÏst v†bund·ch s†reklamnÌm n·pisem, z†nichû pluje obl·Ëek v˘nÌ deodorant˘, sapon·t˘ a ûv˝kaËek a litujÌ n·s, cest·¯e, pro tu tÏûkou d¯inu, jak oni to vidÌ. NetuöÌ vöak, ûe je to intenzivnÌ, dob¯e placen· meditaceÖ Ten Kter˝ SedÌ a MlËÌ, 1998.

PevnostnÌ mÏsto Josefov, provozuje MÏstskÈ muzeum , Husova 295, 551 02 JaromÏ¯, tel. 0442/ 812731, tel. podzemnÌ chodby 0442/ 812343. PodzemÌ je otev¯eno: duben, ¯Ìjen ñ sobota, nedÏle a sv·tky 9-12, 13-16 hodin, kvÏten, Ëerven a z·¯Ì ñ dennÏ mimo pondÏlÌ 9-12, 13-17, v†Ëervenci a srpnu aû do 18 hodin. Muzeum v†radnici je otev¯eno: duben aû Ëerven, z·¯Ì a ¯Ìjen ñ sobota a nedÏle 10-16, Ëervenec a srpen ñ dennÏ mimo pondÏlÌ 10-17 hodin. www.jaromer-josefov.cz, e-mail:[email protected] LetiötÏ Josefov po¯·d· vyhlÌdkovÈ lety p¯i dobrÈm poËasÌ dennÏ od 9 do16 hodin. Vybrat si m˘ûete z†r˘zn˝ch tras let˘ v†cenÏ jiû od 300 KË za osobu. LÈt· se letadly Cessna 172, ZlÌn 43 a L200 Morava. Are·l letiötÏ z·roveÚ nabÌzÌ ubytov·nÌ, restauraci, kemp, ve¯ejnÈ vnitrost·tnÌ letiötÏ a leteckou ökolu. Provozuje AEROKLUB JaromÏ¯ letiötÏ Josefov, NovomÏstsk· 363, 551 02 JaromÏ¯ 2-Josefov, tel. 0442/ 812649, 0603 806800.

V›LETY

24

DO OKOLÕ

rokokov˝ öpanÏlsk˝ s·l, medvÏdi v†hradnÌm p¯Ìkopu. DennÏ mimo pondÏlÌ, kvÏten ñ z·¯Ì 9-16, duben a ¯Ìjen jen o vÌkendech 9-15, tel. 0441/ 426201. Galerie U Mistra s†palmou v†KomenskÈho ulici s†prodejnÌ expozicÌ obraz˘, kreseb a grafiky od dvaceti autor˘, nap¯Ìklad Borise Jirk˘, AntonÌna KroËi, Aleöe Lamra, Josefa Hampla, Frantiöka HodonskÈho. AutorskÈ v˝stavy 8.7.- srpen fotografie Pavel ätecha, 10.9. ñ11.10. kresby a obrazy Milana Chabery, pondÏlÌ - p·tek 10-12, 13-17, tel. 0441/ 422216.

OkolÌ Krkonoö nabÌzÌ celou ¯adu v˝jimeËn˝ch cÌl˘ i jednor·zov˝ch akcÌ. NÏkterÈ uvedenÈ objekty jsou evropsk˝mi unik·ty. I za jeden den stihnete pomocÌ auta poznat alespoÚ dvÏ mÌsta. Z†v˝chodnÌch a st¯ednÌch Krkonoö jsou vöechna snadno dostupn·, pro p¯edstavu jsme v†z·vork·ch uvedli vzd·lenosti cÌl˘ od informaËnÌho centra Vesel˝ v˝let v†HornÌm MaröovÏ. JanskÈ L·znÏ (5 km z†HornÌho Maröova) ñ Promen·dnÌ koncerty u l·zeÚskÈ kolon·dy od Ëervna do srpna kaûdou nedÏli ve 14 hodin, tel. 0439/ 860170.

NovÈ MÏsto nad MetujÌ (63 km) ñ n·mÏstÌ s†renesanËnÌmi domy s†podloubÌm z†poloviny 16. stoletÌ, Mari·nsk˝ sloup a NejsvatÏjöÌ TrojÌce, socha Bed¯icha Smetany, renesanËnÏ baroknÌ z·mek na mÌstÏ tvrze z†poloviny 16. stoletÌ, vÏû M·selnice, baroknÌ sochy trpaslÌk˘ (snad od Maty·öe Brauna), kvÏten ñ ¯Ìjen otev¯en· zahrada v†italskÈm stylu. DennÏ kvÏten ñ Ëerven a z·¯Ì ˙ter˝ ñ nedÏle 9 ñ 16, Ëervenec ñ srpen mimo pondÏlÌ 9 -17, ¯Ìjen pouze sobota a nedÏle, ostatnÌ mÏsÌce jen na objedn·vku, tel. 0441/ 470523.

éaclÈ¯ (25 km) ñ TuristickÈ f·r·nÌ v ËernouhelnÈm hlubinnÈm dole je v†provozu v ˙ter˝ a ve Ëtvrtek v 9 a v 11 hodin. Exkurzi m˘ûe absolvovat vûdy nejv˝ö 20 z·jemc˘, nejmÈnÏ 3 osoby. V†sobotu je exkurze moûn· p¯i objedn·vce nejmÈnÏ 2 dny p¯edem a pro nejmÈnÏ 10 osob. Rezervace na tel. 0439/ 876 154 aû 7. MÏstskÈ muzeum na n·mÏstÌ se st·lou expozicÌ o†historii a osobnostech regionu, dolov·nÌ uhlÌ, n·rodopisu a p¯ÌrodnÌch zajÌmavostech, do 30. Ëervna v˝stava Josef »apek - DÌlo a utrpenÌ, otev¯eno st¯eda ñ nedÏle 10-16, tel. 0439/ 876 660, www.krkonoöenet.cz/zacler. DÏlost¯eleck· tvrz Stachelberg ñ BabÌ je souË·stÌ soustavy opevnÏnÌ hranic »eskoslovenska z†let 1936-38, nejvÏtöÌ modernÌ tvrz v†»ech·ch, muzeum Ës. opevnÏnÌ je otev¯eno kvÏten, Ëerven a z·¯Ì v†sobotu a v†nedÏli, Ëervenec - srpen dennÏ kromÏ pondÏlÌ, tel. 0439/ 733273. Trutnov (15 km) ñ Krakonoöovo n·mÏstÌ: v†dolnÌ Ë·sti radnice postaven· roku 1591, upravena do pseudogotickÈho slohu roku 1862, ¯ada renesanËnÌch, pozdÏ baroknÌch a empÌrov˝ch dom˘ spojen˝ch souvisl˝m podloubÌm, kaöna se sochou Krakonoöe, baroknÌ sloup NejsvatÏjöÌ Trojice z†r. 1704. Muzeum PodkrkonoöÌ: ve äkolnÌ ulici u dominantnÌho baroknÌho kostela, pozdnÏ empÌrov· budova, trval· expozice k†prusko-rakouskÈ bitvÏ roku 1866, Poklady minulosti z†depozit·¯e muzea, dennÏ mimo pondÏlÌ, 912 a 13-17, tel. 0439/ 811897. MÏstsk· galerie na SlovanskÈm n·mÏstÌ, v†restaurovanÈm renesanËnÌm domÏ V†Ëervnu v†hlavnÌ v˝stavnÌ sÌni uvidÌte fotografie v˝stavy Trutnov oËima fotograf˘ z†Lohfeldenu, na Ëervenec a srpen je p¯ipravena v˝stava MojmÌra PreclÌka ñ Plastika a kresby. DennÏ mimo nedÏle a pondÏlÌ 9.3016.30, v†sobotu do 15., tel. 0439/ 815916. HostinnÈ (26 km) ñ renesanËnÌ radnice se sochami dvou obr˘ Roland˘ a Mari·nsk˝ sloup na n·mÏstÌ, v†radnici muzeum s†historickou expozicÌ mÏsta: selsk· svÏtnice s†malovan˝m n·bytkem, dobovÈ dokumenty z v˝voje mÏsta a jednotliv˝ch dom˘, obraz·rna s†motivy mÏsta, otev¯eno v†nedÏli 2x v†mÏsÌci nebo lÈpe kdykoli po telefonickÈm objedn·nÌ na MÏ⁄ u pana Tom·öe AndÏla tel. 0438/ 441333. Galerie antickÈho umÏnÌ v†kl·öternÌm, ranÏ baroknÌm kostele frantiök·n˘ s†odlitky antick˝ch soch a plastik z†evropsky v˝znamnÈ sbÌrky budovanÈ od 18. stoletÌ p¯i KarlovÏ universitÏ v†Praze. Jsou tu vystaveny i odlitky, jejichû origin·ly jsou dnes ztraceny nebo poh¯eöov·ny. Otev¯eno je od 1. 5. do 31.10. dennÏ mimo pondÏlÌ 9-12 a 13-17, tel. 0438/ 541239. Porcinkule, lidov· slavnost a pouù s†kulturnÌm programem po oba dny 3.-4.8. VrchlabÌ (29 km) ñ z·mek: p¯Ìstupn˝ vestibul s†obrazy poslednÌch uloven˝ch medvÏd˘ v†KrkonoöÌch, z·meck˝ park s†tiötÏn˝m pr˘vodcem. KrkonoöskÈ muzeum p¯i Spr·vÏ KRNAP- kl·öter: st·l·†ekologick· expozice K·men a ûivot, n·rodopisn· Hory a lidÈ, 11.6.-10.9. v˝stava PortrÈty ve sbÌrk·ch KrkonoöskÈho muzea, 17.9.-17.11. putovnÌ v˝stava »s. legie, T¯i historickÈ domy: st·l· krkonoösk· n·rodopisn· expozice, 11.6.-30.6. Krkonoöe oËima dÏtÌ, ÿemeslnickÈ lÈto 2002 - uk·zky ¯emesel do 15.9. Muzea jsou otev¯ena dennÏ mimo pondÏlÌ 8-17 hodin, tel. 0438/ 456111,

25

Dobroöov (68 km) ñ Pevnost na DobroöovÏ je souË·stÌ soustavy opevnÏnÌ hranic »eskoslovenska z†let 1936-38, dÏlost¯eleckÈ sruby a vÏûe, velkÈ podzemnÌ prostory pro 600 voj·k˘, expozice uniforem a model˘ pevnostÌ, dennÏ mimo pondÏlÌ, kvÏten ñ z·¯Ì 10-12 a 13-18, duben a ¯Ìjen 10-12 a 13.30-16, tel. 0441/ 21047. Jir·skova chata s†rozhlednou 622 m n.m. s†v˝hledem po celÈm kraji. Broumov (61 km) ñ Benediktinsk˝ kl·öter z†poË·tku 14. stoletÌ naposledy baroknÏ p¯estavÏn˝ K.I. Dienzenhoferem, kl·öternÌ kostel sv. VojtÏcha, soubor gotick˝ch a baroknÌch plastik a obraz˘, kl·öternÌ knihovna, Muzeum Broumovska. otev¯eno je duben ñ ¯Ìjen dennÏ mimo pondÏlÌ 9-16 kaûdou celou hodinu, v†nedÏli od 10, tel. 0447/ 21678, 22171. HistorickÈ j·dro mÏsta s†renesanËnÌmi, baroknÌmi a empÌrov˝mi domy, kostel Panny Marie na mÏstskÈm h¯bitovÏ je nejstaröÌ d¯evÏnou cÌrkevnÌ stavbou ve st¯ednÌ EvropÏ. www. krnap.cz. VyhlÌdkovÈ lety z†letiötÏ Aeroklubu podle poËasÌ dennÏ 9-17.30 hodin, tel. 0438/ 421292. Harrachov (58 km) ñ Muzeum skla, ve vöednÌ den i s†prohlÌdkou skl·rny s†v˝robou a brouöenÌm skla 9-17 hodin. Za¯ÌzenÌ skl·rny z†roku 1896 je st·tnÌ technickou pam·tkou za¯azenou na seznam UNESCO. Muzeum s prodejnou skla je otev¯eno v t˝dnu 9-17, o vÌkendu do 13.hodin, skupin·m doporuËujeme objedn·nÌ prohlÌdky, tel. 0432/ 528141. Muzeum SKI s†historiÌ Harrachova a lyûov·nÌ, dennÏ mimo pondÏlÌ 9-15, tel. 0432/ 529169. Dv˘r Kr·lovÈ nad Labem (36 km) ñ ZOO Safari: rozloha 100 ha, 2800 zvÌ¯at z†celÈho svÏta, p¯edevöÌm z†Afriky, projÌûÔka autobusem po Safari, nejoblÌbenÏjöÌ je pavilon PtaËÌ svÏt s†volnÏ lÈtajÌcÌmi tropick˝mi pt·ky. Je otev¯ena dennÏ od 9 hodin po cel˝ rok, safari je v†provozu od 1.5. do 30.9. AtrakcÌ letnÌch pr·zdnin je ìVeËernÌ safariî v†dobÏ 19.30-21.30 hodin. OtevÌracÌ doba: V·noËnÌ ZOO prosinec - leden 9-19 hodin, ˙nor - duben a ¯Ìjen listopad 9-16 hodin, letnÌ sezÛna kvÏten - z·¯Ì 9-18 hodin, tel. 0437/ 829515. MÏstskÈ muzeum Kohout˘v dv˘r se st·lou expozicÌ z†historie mÏsta a galeriÌ s†expon·ty z†N·rodnÌho muzea v†Praze. DennÏ mimo pondÏlÌ 9-12 a 13-17, tel. 0437/ 623800. Kuks (37 km) ñ b˝val˝ l·zeÚsk˝ komplex z†poË·tku 18. stoletÌ zaloûen˝ hrabÏtem F. A. äporkem (z·mek, divadlo, z·vodiötÏ), dochoval se öpit·l s†p˘vodnÌ lÈk·rnou (druh· nejstaröÌ v†EvropÏ) a kostel s†hrobkou äpork˘. Unik·tnÌ jsou dvÏ ¯ady baroknÌch soch od Maty·öe Brauna ñ alegorickÈ sochy Ctnosti a Ne¯esti. Otev¯eno je dennÏ mimo pondÏlÌ od kvÏtna do srpna 9-12 a 13-17, v†z·¯Ì 9-

12 a 13-16, tel. 0437/ 632161. Nedaleko je Braun˘v soubor soch v†p¯ÌrodÏ v†NovÈm lese nad éÌrËem zvan˝ BetlÈm, podle ˙st¯ednÌch reliÈfnÌch plastik vytesan˝ch ve skalnÌch stÏn·ch. MalÈ SvatoÚovice (33 km) ñ PoutnÌ kostel Panny Marie SedmiradostnÈ se ìz·zraËnouî mari·nskou stud·nkou, obnoven· K¯Ìûov· cesta. Muzeum brat¯Ì »apk˘ se st·lou expozicÌ rukopis˘, p¯eklad˘ a cestopis˘ zdejöÌho rod·ka Karla »apka, galerie s†obrazy p¯ednÌho ËeskÈho kubisty Josefa »apka. ⁄ter˝ aû p·tek 8-12 a 13-16, sobota a nedÏle do 17, tel. 0439/ 886295. »erven˝ Kostelec (40 km) ñ BaroknÌ kostel sv. Jakuba ze 17. stoletÌ postaven˝ K.I. Dienzenhoferem na n·mÏstÌ. Ratibo¯ice (47 km) ñ empÌrov˝ z·mek a malebnÈ BabiËËino ˙dolÌ dolnÌho toku ¯eky ⁄py, lidov· architektura ñ StarÈ bÏlidlo, Pansk˝ ml˝n, Pansk· hospoda, otev¯eno je mimo pondÏlÌ, kvÏten ñ srpen 9-11.30 a 13-16, tel. 0441/ 452123. »esk· Skalice (50 km) ñ Muzeum Boûeny NÏmcovÈ zaloûenÈ r. 1902, nynÌ v†b˝valÈm hostinci U bÌlÈho lva. ñ TextilnÌ muzeum je ve stejnÈ budovÏ, zaloûeno r. 1938, textilnÌ suroviny, v˝voj v˝roby tkanin, spolupr·ce s†v˝znamn˝mi v˝tvarnÌky (Aleö, J. »apek, Svolinsk˝, Trnka), pro obÏ muzea jedno vstupnÈ, dennÏ mimo pondÏlÌ, kvÏten ñ srpen 8-17, duben a ¯Ìjen jen ve vöednÌ dny 814, tel. 0441/ 452933 N·chod (54 km) ñ renesanËnÌ z·mek v 16. stoletÌ Smi¯ick˝mi p¯estavÏn z†p˘vodnÌho gotickÈho hradu, unik·tnÌ gobelÌny,

Adröpaösko ñ TeplickÈ sk·ly (43 km) ñ DvÏ skalnÌ mÏsta vzd·len· od sebe 4 km, 1500 skalnÌch vÏûÌ, dalöÌ skalnÌ ˙tvary, jezÌrka a vodop·dy, r·j horolezc˘. ProhlÌdka obou skalnÌch mÏst trv· nejmÈnÏ 6 hodin, radÏji cel˝ den, otev¯eno je st·le, v†Adröpachu od 8-18 s†pr˘vodcem, tel. 0447/ 586012.

POLSKO Kowary (27 km) ñ B˝val· hornick· osada s†mÏöùansk˝mi domy z 18. stoletÌ, klasicistnÌ radnice z†roku 1788, p˘vodnÏ gotick˝ kostel p¯estavÏn˝ do baroknÌ podoby, socha baroknÌho svÏtce Jana NepomuckÈho na kamennÈm mostÏ. HornÌ Karpacz (37 km) - Unik·tnÌ d¯evÏn˝ kostel Viking˘ Wang, nejpozdÏji z 12. stoletÌ, p¯enesen˝ z†Norska do slezsk˝ch Krkonoö v†roce 1842, prohlÌdky dennÏ (mimo dobu bohosluûeb) v†lÈtÏ 918, v†zimÏ 9-17. SobieszÛw (48 km) - Hrad ChojnÌk zaloûen˝ na stejnojmennÈm vrchu jiû ve 13. stoletÌ, od roku 1675 z¯Ìcenina v†kr·snÈ krajinÏ s†jedineËn˝m v˝hledem na severnÌ Krkonoöe. P¯Ìstupn˝ pouze pÏöky (v˝stup 40 minut), otev¯eno je dennÏ mimo pondÏlÌ. Jelenia GÛra (40 km) ñ v KrkonoöskÈm muzeu je st·l· v˝stava skla s†depositem p¯es 6000 kus˘, vËetnÏ unik·tnÌch nejstaröÌch suven˝r˘ z†Krkonoö v†podobÏ brouöen˝ch sklenic s†motivy krkonoösk˝ch dominant. Od 21.6. je tu v˝stava vÌce neû 50 grafik a obraz˘ v˝znamnÈho v˝tvarnÌka Krkonoö t¯ic·t˝ch let minulÈho stoletÌ Friedricha Iwana. HodnÏ motiv˘ je z†Pece a MalÈ ⁄py, tel. 0048 75 7523465.

SERVIS PRO BOUDAÿE

26

Z FOTOALBA DOKTORA LAHMERA

PR¡DELNA MLAD… BUKY

CENOVÃ V›HODN› SMRKOV› N¡BYTEK PÿÕMO OD V›ROBCE 582 66 KRUCEMBURK tel./fax: 00420/453/ 698 705, 697 293, fax: 00420/453/697 303

mobil: 0777/745 218 ñ obchodnÌ z·stupce e-mail: [email protected] www.intermont-nabytek.cz ï ï ï ï ï ï

Pr·delna v Mlad˝ch Buk·ch je nejvÏtöÌ pr·delnou na Trutnovsku a pere i pro nejv˝öe poloûenÈ boudy v cel˝ch KrkonoöÌch. V pr·delnÏ vyperou veökerÈ pr·dlo v plnÈ sezÛnÏ do 14 dn˘ za norm·lnÌ cenu, do 7 dn˘ s mÌrnou p¯ir·ûkou. P¯Ìmo v pr·delnÏ se dohodnete na konkrÈtnÌm termÌnu vypr·nÌ, cenÏ, mÌ¯e naökrobenÌ, navonÏnÌ a pop¯ÌpadÏ vybÏlenÌ loûnÌho pr·dla. Pr·delna v·m zajistÌ i dopravu pr·dla. Pr·delna, MladÈ Buky, PS» 542 23, majitel Petr Luk·Ëek, tel. (0439) 871 120, otev¯eno je od pondÏlÌ do p·tku v dobÏ od 6.00 do 14.00, v plnÈ sezÛnÏ aû do 16 hodin.

znaËkov˝ n·bytek Ëty¯i r˘znÈ ¯ady smrkovÈho n·bytku vÌce neû 100 prvk˘ v˝hodn· cena n·vrh interiÈru vy¯eöÌ INTERMONT za v·s 50 let tradice

IDE¡LNÕ K ZAÿÕZENÕ HOTELU, CHATY, PENZIONU »I CHALUPY Cestou na SnÏûku od R˘ûovÈ hory.

SYST…M PEDRO

Æ

MONTERO ZNA»KA VAäEHO N¡BYTKU

R¡MOV¡NÕ Stanislav äpelda KvÌËala 115, 542 32 ⁄PICE Telefon: 0439/781 441 (od z·¯Ì 2002 499781441) Mobil: 0737 117 200 E-mail:[email protected]

R·mov·nÌ - velk˝ v˝bÏr d¯evÏn˝ch a kovov˝ch liöt, paspartov·nÌ - grafik, kreseb, reprodukcÌ apod., v˝roba stoj·nk˘ a leporel pro fotografie. Spolupr·ce s v˝tvarnÌky, fotografy, galeriemi, v˝zdoby interiÈr˘.

PASPARTOV¡NÕ

KompletnÌ sluûby v oblasti mobilnÌch telefon˘ sÌtÏ Paegas pro nen·roËnÈ uûivatele i profesion·ly. V˝stavba sÌtÏ GSM Paegas. Paegas Profi Partner

»ernohorsk· 84, 542 25 JANSK… L¡ZNÃ Mobil: 0603 473 914, telefon: 0439/875 160, fax: 0439/875 249 E-mail: [email protected] www.radioking.cz

LesnÌ ˙¯ad v†HornÌm MaröovÏ.

PospÌöilova 378, 500 03 HRADEC KR¡LOV… Mobil: 0603 441 755, telefon: 049/551 3767, fax: 049/551 3778 E-mail: [email protected] www.radioking.cz

äITÕ PROäÕVAN›CH DEK z vlastnÌho i donesenÈho materi·lu

»IäTÃNÕ PEÿÕ velk˝ v˝bÏr sypkoviny r˘znÈ barvy, cena dle kvality materi·lu Trutnov, éiûkova 498, tel.: 0439 / 816 277 Reference: Hotel Horizont, Hotel Harmony, Penzion Tet¯Ìvek, Penzion Habr, Bouda Barborka, LesnÌ bouda. Ji¯Ì Mach·Ëek, äkroupova 538, 54101 Trutnov Tel., fax: 00420 (0) 439 812 375 (od 22.IX. 449812375) Mobil: 0606 611 640 e-mail: [email protected], http://www.volny.cz/pensiondita

Hospod·¯ a hospodsk˝ Hermann Krause s†rodinou z†dneönÌ éiûkovy boudy p¯i suöenÌ sena na VysokÈm Svahu v†Peci. Fotografie asi z roku 1910 jsou pozv·nkou na v˝stavu dobov˝ch snÌmk˘ lÈka¯e Wenzela Lahmera v†galerii Vesel˝ v˝let v†Peci pod SnÏûkou. Z·roveÚ doplÚujÌ povÌd·nÌ o cest·ch na SnÏûku na str. 4, o lesnÌ spr·vÏ na str. 8 a o vych·zce v†okolÌ Pece na str. 11.

27

DalöÌ informaËnÌ st¯ediska: MÏstskÈ informaËnÌ st¯edisko (MiS) na n·mÏstÌ v Jansk˝ch L·znÌch tel. 875 161, TuristickÈ informaËnÌ centrum (CIS) Krkonoöe na n·mÏstÌ ve SvobodÏ nad ⁄pou 871 167, IC Turista v centru Pece pod SnÏûkou 796 280, Infocentrum v TrutnovÏ v radnici na n·mÏstÌ 818245, TIC äpindler˘v Ml˝n 0438-593656, VrchlabÌ 0438422 136, IC Flora v domÏ sluûeb v Benecku 0432-582606, IC Harrachov 0432-529600, informaËnÌ st¯ediska Spr·vy KRNAP (viz. nÌûe) aj.

Horsk· sluûba: st·l· pohotovost je ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ tel. (0438) 493239, 0602 448338. V zimÏ v Peci pod SnÏûkou (u P4) (0439) 896 233 je sluûebna v provozu dennÏ od 7.00 do 22.00 (po tÈto dobÏ 0602 448444). DalöÌ zimnÌ sluûebny jsou v Jansk˝ch L·znÌch (0439) 895 151 (0606 157 936), na LuËnÌ boudÏ (i v noci) 796 219, v MalÈ ⁄pÏ na PomeznÌch Boud·ch 891 233 (0606 157935), Harrachov (0432) 529 449, 0602 448334.

INFORMA»NÕ CENTRUM VESEL› V›LET GALERIE - SMÃN¡RNA v TemnÈm Dole v HornÌm MaröovÏ, tel., fax: (0439) 874 298 v Peci pod SnÏûkou, tel.: (0439) 796 130, fax: 796 131, 874 221 (od 22. IX. 499736130, 499736131, 499874221) e-mail: [email protected] www.veselyvylet.cz dennÏ 8.30 - 18.00 Telefonov·nÌ: V˝chodnÌ Krkonoöe jsou v trutnovskÈm telefonnÌm obvodu s volacÌ znakem 0439, ze zahraniËÌ 00420-439, st¯ednÌ Krkonoöe jsou ve vrchlabskÈm obvodu (i äpindler˘v Ml˝n) se znakem 0438, ze zahraniËÌ 00420-438. POZOR! SPT »esk˝ Telecom opÏt p¯eËÌsluje vöechny telefonnÌ stanice. Od 22. z·¯Ì 2002 se mÏnÌ v KrkonoöÌch p¯edvolacÌ ËÌsla 0438 a 0439 na spoleËnÈ 499 (uû bez nuly), tedy z ciziny 00420 499 .... Ve vÏtöinÏ mÌst se mÏnÌ pouze p¯edËÌslÌ, ale nap¯. v Peci pod SnÏûkou se stanice s trojËÌslÌm 796 mÏnÌ na 736. Volejte informace o telefonnÌch ËÌslech 1180. ZdravotnictvÌ: rychl· z·chrann· sluûba Trutnov a VrchlabÌ tel. 155, pro v˝chodnÌ Krkonoöe je pohotovostnÌ sluûba ve SvobodÏ nad ⁄pou 871 121, pohotovost Trutnov 741 922, Nemocnice Trutnov 866 111, Pec pod SnÏûkou zubnÌ lÈka¯ (0603 413 113), HornÌ Maröov 874 144, zubnÌ lÈka¯ 874 166, dÏtskÈ oddÏlenÌ 874 143, JanskÈ L·znÏ 875 116, Svoboda nad ⁄pou 871 140, dÏtskÈ oddÏlenÌ 871 287, äpindler˘v Ml˝n 493 344, lÈk·rna je v HornÌm MaröovÏ otev¯ena po-p· 8.00-12.30, 14.00-17.00, 874 121, ve SvobodÏ nad ⁄pou (942 016), pohotovostnÌ sluûba VrchlabÌ (i pro äp. Ml˝n) (0438) 421155. Policie: st·l· pohotovost Trutnov a VrchlabÌ tel. 158, dopravnÌ nehody 804294, sluûba Pec pod SnÏûkou 796 233, Svoboda nad ⁄pou 871 333, äpindler˘v Ml˝n 493 333, policie HornÌ Maröov 874 133, mÏstsk· policie JanskÈ L·znÏ 0603 345538, mÏstsk· äpindler˘v Ml˝n 593 115, 0606 484 805. HasiËi: st·l· sluûba Trutnov 150, 848 411. ParkoviötÏ: St¯eûenÈ parkoviötÏ Velk· ⁄pa P2 - tel. 896 156, Pec u kapliËky P3 - 796 179 a Zelen˝ Potok P4 - 0728 153 268, Mal· ⁄pa ve Sp·lenÈm Ml˝nÏ 891 128, na PomeznÌch Boud·ch 891 145, JanskÈ L·znÏ u lanovky 875 124, äpindler˘v Ml˝n P1 (0438) 593229, P2 593119 MÏstskÈ a obecnÌ ˙¯ady: HornÌ Maröov tel. 874 156, JanskÈ L·znÏ 875 101, Pec pod SnÏûkou 896 215, Mal· ⁄pa 891 157, Svoboda nad ⁄pou 871 105, éaclÈ¯ 878510, äpindler˘v Ml˝n 493 226, ˙¯ednÌ hodiny jsou vûdy v pondÏlÌ a ve st¯edu 8.00-12.00, 12.30-17.00. Spr·va KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku: st¯edisko Pec pod SnÏûkou 896 213, v lÈtÏ po-p· 7.30-12.00, 12.30-16.00, so-ne 8.00-12.00, 13.0016.30, Harrachov (0432) 529 188 po-ne 7.00-12.00, 13.00-16.30, äpindler˘v Ml˝n (0438) 493 228 dennÏ v zimÏ 8.00-16.45, v lÈtÏ 8.0018.00, HornÌ Rokytnice nad Jizerou (0432) 523 694 v zimÏ po-p· 9.0012.00, 13.00-16.00, so 9.00-12.00, v lÈtÏ po-so 9.00-12.00, 13.00-16.30, KrkonoöskÈ muzeum VrchlabÌ dennÏ mimo pondÏlÌ 8.00-16.00 (0438) 456 111. Muzeum v Ob¯Ìm dole v Peci pod SnÏûkou 796 311, po-p· 9.00-12.00, 13.00-16.00, informace a smÏn·rna Temn˝ D˘l v HornÌm MaröovÏ 874 264, po-Ët 8.00-16.30, p· 8.30-18.00, so + ne 9.00-16.30, v plnÈ sezÛnÏ i dÈle, R˝chorsk· bouda 895 107. LesnÌ hospod·¯stvÌ VrchlabÌ ˙st¯edÌ (0438) 456 111, lesnÌ spr·vy: HornÌ Maröov (0439) 874 161, Pec pod SnÏûkou 896 214, Svoboda nad ⁄pou 871 159, äpindler˘v Ml˝n (0438) 593 282. Meteorologick· stanice v Peci pod SnÏûkou 796 303.

BenzinovÈ pumpy jsou ve SvobodÏ nad ⁄pou otev¯eny dennÏ od 6.00 do 20.00 hodin (Benzina, tel. 871 128) a 6.00 - 21.00 (Lucraco Oil, tel. 871 188), ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ dennÏ 7.00-17.00 (nedÏle od 8.00, tel. 493 295). »erpadla s nep¯etrûit˝m provozem jsou v TrutnovÏ a ve VrchlabÌ. Bohosluûby: HornÌ Maröov sobota 17.00, Svoboda nad ⁄pou nedÏle 11.15, JanskÈ L·znÏ nedÏle 8.30, Velk· ⁄pa sobota 15.30, Mal· ⁄pa poslednÌ sobota v†mÏsÌci 15.00, äpindler˘v Ml˝n nedÏle 10.00. Shrom·ûdÏnÌ sbor˘ svÏdk˘ Jehovov˝ch v†s·le kr·lovstvÌ v†TrutnovÏ, BojiötÏ 103. T˝dennÌ shrom·ûdÏnÌ: KaûdÈ ˙ter˝ a Ëtvrtek, vûdy od 17.45 do 19.30. Ve¯ejnÈ p¯edn·öky kaûdou nedÏli od 9.30 do 11.30 a od 16.30 do 18.30. Autoopravna a pneuservis: Svoboda nad ⁄pou - Hl·vka 871 153, dennÏ 7.00-12.00, 13.00-17.00, Autoklub Bohemia Assistance nonstop 0/124, élut˝ andÏl 1230. HraniËnÌ p¯echody: Mal· ⁄pa 891 133 - i pro vozidla (pouze osobnÌ vozy) nep¯etrûit˝ provoz, stejnÏ jako p¯echody v Kr·lovci u éaclÈ¯e a v HarrachovÏ. TuristickÈ hraniËnÌ p¯echody jsou u LuËnÌ boudy, u SlezskÈho domu, v SovÌm sedle, u VoseckÈ boudy, v Bobru - NiedamirÛw, otev¯eny v zimÏ 9.00-16.00, v lÈtÏ 8.00-20.00. Pas s sebou. Autobusy: p¯edprodej mÌstenek (pouze z v˝chozÌ stanice) a informace OSNADO v Peci pod SnÏûkou 796 380, dennÏ 8.00-12.00, 12.30-15.00 hodin, ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ tel. 493 263, pondÏlÌ - p·tek 8.00-16.00, v sezÛnÏ i v sobotu, pop¯. v nedÏli 8.00-13.00. LanovÈ dr·hy: Na SnÏûku (Pec p. Sn., tel. 895137) dennÏ v kaûdou celou hodinu 8-18 hodin, v ˙seku R˘ûov· hora - vrchol SnÏûky podle poËasÌ. Port·öky (Velk· ⁄pa, tel. 796 347 dennÏ 8.30 - 17.00, od 15. 2. do 17.30. »ern· hora (JanskÈ L·znÏ, tel. 875152) dennÏ v 7.30 a potom kaûdou celou hodinu 8-18 hodin, Na Pl·Ú (äp. Ml˝n - Sv. Petr, tel. 0438/497 215) a MedvÏdÌn (äp. Ml˝n, tel. 0438/493 384) dennÏ 8.30 16.00 a v 18.00, éal˝ (VrchlabÌ, tel. 0438/212 85, 42 35 82), Lys· hora (Rokytnice, jen v zimÏ, tel. 0432/523833), »ertova hora (Harrachov, tel. 0432/52 81 51). Panoramatick· kamera: dennÏ na »T2 7.55-8.30 panoramatickÈ z·bÏry v p¯ÌmÈm p¯enosu z Harrachova, LysÈ Hory, MedvÏdÌna, SvatÈho Petra ve äp. Ml˝nÏ, Pece pod SnÏûkou, MalÈ ⁄py a »ernÈ hory.

CYKLOSERVIS MIKLI Opravy silniËnÌch i horsk˝ch kol, SHIMANO servis.

Miloslav Klimeö sen.

Slovany 122, HornÌ Maröov Tel./fax: (0439) 874 236 (od 22. IX. 499871236), tel. 0737 504 811 e-mail: [email protected]

19 L TO 2002

Recommend Documents