školní rok 2010/2011 16. číslo
18. dubna – 1. května 2011 Aktuální vydání pro vás připravili: Lucie Ješátková, Matěj Boháček, Vladislav Sibal a David Žák
ÚVODNÍK Vítáme vás u dalšího čísla Deváťáckých novin, které připravil náš tým reportérů – Lucie Ješátková, Matěj Boháček, Vláďa Sibal a David Žák.
Za poslední 2 týdny se toho v naší škole událo opravdu spoustu. Začíná být znát, že se blíží konec školního roku, a tak se ve škole častěji dějí různé akce, od sletu čarodějnic až po loutkové divadlo. Ostatně podívejte se sami.
VÝLET 1. TŘÍDY Dne 19. 4. se prvňáci zúčastnili v Pelhřimově akce „Den Země 2011“, kterou pořádalo Středisko ekologické výchovy Mravenec. Co je tam čekalo? Vyzkoušeli si vlastnoruční výrobu svíček ze včelího vosku. Dále poznávali stopy zvířat, ptactvo podle pírek, exotické ptactvo v Děkanské zahradě. Potom si vyzkoušeli odlévání stop a byli seznámeni s několika druhy ptačích budek.
Od paní učitelky Vaňkové jsme se dozvěděli, že děti byly nadšené, že se jim tam moc líbilo a že by určitě jely znovu. PS: Tento výlet se konal u příležitosti Mezinárodního dne Země, jehož oslavy se konají 22. dubna.
ŠACHOVÝ TURNAJ Každý rok se na naší škole pořádá Velikonoční šachový turnaj. I letos tomu nebylo jinak. Jednotlivé partie soutěže se hrály každé pondělí po dobu šesti týdnů. Účastníků bylo hodně, jenom z naší třídy se turnaje účastnili čtyři hráči. Nechyběli ani tradiční favorité, jako třeba Tomáš Vacek (1. místo) a Mirek Křikava, který se nakonec dělil o 2. místo s Vaškem Dvořákem a Filipem Hnátem. Špatně si nevedli ani někteří prvňáci a druháci, kterým se podařilo porazit i deváťáky. Všichni účastníci dostali podle umístění za odměnu čokoládové velikonoční zajíce různých velikostí. 1
„RODIČÁK“ Abyste si nemysleli, že si ve škole užíváme jenom všelijakých zábavných akcí a soutěží, nesmíme opomenout, že 20. 4. proběhly rodičovské schůzky, ze kterých měli určitě všichni žáci strach, samozřejmě až na nás ostřílené deváťáky, které už nějaký „rodičák“ v podstatě ani nezajímá :) Ale nemyslete si, že z toho každý vyvázl s pochvalou. Mluvilo se hlavně o prospěchu žáků a o chování. Nakonec snad ve většině rodin dopadl rodičák dobře a bez větších odřenin.
VELIKONOCE Tak a je to tu. Uteklo to jako voda a další Velikonoce jsou za námi. A s nimi i velikonoční prázdniny, na které jsme se všichni určitě těšili. Především kluci, kteří své spolužačky pěkně „vymrskali“ pomlázkou. Od 21. 4. do 25. 4. jsme se mohli povalovat doma a relaxovat. Pro nás deváťáky to byly poslední velikonoční prázdniny na ZŠ, a tak jsme si je museli pořádně užít. Jenže někteří si moc užívat nemohli, protože po prázdninách je čekaly přijímací zkoušky na střední školy. A to trochu pokazilo bezstarostnou prázdninovou atmosféru.
ŠKOLNÍ SLET ČARODĚJNIC 27. 4. se uskutečnily čarodějnické soutěže pro první stupeň. Je to poprvé, co se u nás ve škole tato akce konala. Žáci z druhého stupně připravili spoustu tematicky zaměřených stanovišť pro malé, ještě nezkušené Jeníčky a Mařenky z prvního stupně. Jako třeba: sbírání perníčků, let na koštěti nebo míchání lektvarů či poznávání bylinek a mnohé další. Zatímco jsme my starší chystali kouzelné hry a záludné úkoly, probíhala na prvním stupni výuka prvních dvou hodin v trošku netradičním duchu, také čarodějně pojatém. Když bylo všechno připraveno, žáci prvního stupně se rozdělili 2
do skupinek a vyrazili soutěžit. Slovo „soutěžit“ však berte trochu s rezervou. Nebyli zde žádní vítězové ani poražení, jen spousta dětí, co si tento den hezky užila. Celkovou atmosféru příjemně doladila i skutečnost, že většina organizátorů z řad druhého stupně i soutěžících z prvního dorazila v nádherných čarodějnických kostýmech. A tak to bylo pro všechny hezké „kouzelné“ dopoledne. My starší jsme s povděkem přijali fakt, že se nemusíme učit a místo toho můžeme rozvinout svou fantazii a tvůrčí schopnosti. A děti z prvního stupně se dobře bavily. „Nejlepší bylo sbírání perníčků v tělocvičně,“ řekli spokojení třeťáci. A musíme se přiznat, že i my jsme se bavili stejně jako oni.
PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY A je to tady. 26. a 27. duben byl pro nás deváťáky ve znamení přijímacích zkoušek na střední školy. Mohli jsme si podat přihlášky na 3 školy, takže někteří jedinci dělali zkoušek hned několik. Ten, kdo pracoval na tom, aby si v 8. a 9. třídě udržel co nejlepší průměr na vysvědčení, strach mít nemusel, protože byl přijat bez
zkoušek, ale komu se boj se známkami nevydařil, měl Velikonoce plné nervů. 27. dubna odpoledne už skoro každý věděl, zda je, či není přijat. Většinou byli všichni úspěšní. Těm, kdo se na vybranou školu nedostali kvůli nedostatečné kapacitě, se to snad povede na odvolání.
LOUTKOVÉ DIVADLO Po velmi namáhavých „přijímačkách“, které jsme si každý protrpěl po svém, nastala i radostnější událost. Do školy 28. 4. přijel pan Petr Abbe Hroš s loutkovým divadlem. Nakonec to ale zas tak radostná událost nebyla, protože jsme zjistili, že loutkové divadlo je určeno jenom pro první stupeň a mateřskou školku. Takže pro nás tentokrát nic. Nám to tedy zas až tak nevadilo, ale přece jen bychom další malou odchylku od učení uvítali. I přesto, že jsme na divadlo nemohli jít, jsme pro vás nafotili alespoň pár fotek ze začátku představení a udělali rozhovor s panem Hrošem, který najdete pod textem. A nám nezbývá než doufat, že v nejbližší době přijede i nějaké loutkové divadlo určené pro nás, už skoro dospělé. Rozhovor Už jste u nás někdy byl? Ne. Po zkušenostech s naším publikem, chtěl byste přijet někdy příště? Ano, pokud to vyjde. Do jakých krajů jezdíte vystupovat? Jezdím po celé České republice. Tak to se asi docela najezdíte. Odkud jste? Jsem z Votic. To je mezi Táborem a Benešovem. A byl jste v ještě v nějakých okolních školách? Nedávno jsem byl v Pelhřimově. Dneska jste hrál nejspíš nějakou pohádku, jak se jmenovala? O statečném Mikešovi. Pohádka trvala 45 minut. Pro jakou věkovou skupinu převážně hráváte? Hraji jenom pro 1. stupeň základní školy a pro mateřské školky. Tak to je škoda, my bychom se rádi také podívali na nějaké to představení. Tak já na příští rok připravím něco i pro 2. stupeň. Třeba něco z dějepisu, například o českých pověstech. 3
NADANÁ BÁSNÍŘKA V naší škole, jak by řekl pan ředitel Šimek, se vyskytuje nejeden „nadaný jedinec“. Mezi ně patří i žákyně 7. třídy Soňa Matějková, která píše a předělává různé básničky. Nejenom, že ji to baví, ale je v tom i docela dobrá. Proto prosíme čtenáře našich novin, jestli vědí o nějaké té básnické soutěži, které by se mohla Sonča zúčastnit, aby dali vědět do školy, a Sonča mohla konečně projevit svůj talent i před profesionály. Podívejte se sami, že její básničky rozhodně nejsou k zahození. Mořská panna Narodila se mořská panna a bude se jmenovat slečna Lana. Žije na poloostrově Florida a tajně poslouchá Kabát Corida. Vždy, když rybaří náš Drnec, tak mu tam Lana přiváže hrnec. Mp3 ráda poslouchá a rybkám tiše naslouchá. Oči sladké, srdce vratké. Ocas ladný, vůbec vadný. Je to krásná mořská mladice, že se k ní souká i hadice. Má dvě krásné kabely od zpěváka Pala Habery. A to byla naše slečna Lana, krásná, ladná mořská panna. Zlatovláska Byl jednou jeden Jiří, který z kachen škubal peří. Jednou si jej král povolal, úkol mu hned daroval. Jestli přeliješ, rozhodnu se, zda-li přežiješ. Jiřík přelil sklenku, král chtěl za to milenku. Jestli tu nebude zítra v lavici, nechám ti srazit palici. Bylo to jen na vlásku, Jiřík přived Zlatovlásku. Ona však neseděla v jeho lavici, tak Jiříkovi srazil palici. Zlatovláska nad ním kalila, mrtvou a živou vodu mu tam nalila. Jiřík už nebyl zdaleka mrtvý, za jeho hrdinství dostal pár mrkví. Tak si vzal svojí Zlatovlásku, ta pohádka byla opravdu na vlásku.
PELHŘIMOVSKÝ ZVONEK V naší škole máme nejen nadanou básnířku, ale i spoustu skvělých zpěvaček, mezi něž patří i naše spolužačky Míša Havlová a Aneta Musilová. Tyto dvě zpěvačky vyrazily v pátek 29. 4. na Pelhřimovský zvonek, tedy na okresní pěveckou soutěž, kam už jezdí pěkných 4
pár let, a pokaždé přivezou nějaké to pěkné umístění. Letos se o to postarala Aneta, která skončila na 2. místě s písničkami Nechte zvony znít a Hej Jude. Samozřejmě gratulujeme a přejeme spoustu dalších pěveckých úspěchů.
ČARODĚJNICE V SENOŽATECH Jako v každé jiné vesnici, tak i v Senožatech se každoročně slaví 30. 4. pálení čarodějnic. Na tuto akci jsou už několik dní předem natěšení nejen nejmenší žáci naší školy, ale i ti největší žáci, tedy deváťáci. Nesměl zde samozřejmě chybět ani náš tým reportérů. Čarodějnice se letos jako každý rok pálily na poli U Hájku. Bohužel letos přišlo o něco méně lidí, protože stejně jako minulý rok začalo pršet. Naštěstí to nebyl kdoví jaký liják, a tak lidé zůstali. To víte, stačí dobrá nálada a lidé si nějakého toho deštíku ani nevšimnou.
A ještě čarodějnická tečka Protože část článků těchto novin byla v čarodějnickém duchu, tak se s vámi takto i rozloučíme. Na obrázku si můžete prohlédnout kolekci čarodějnic, kterou vytvořili žáci z prvního stupně při kroužku výtvarných technik s paní vychovatelkou Pípalovou. Čarodějnice krátký čas schůzovaly u nás ve škole, aby poté odlétly do Pelhřimova bojovat do soutěže O nej... čarodějnici.
5
Účast na sletu prý byla hojná, z celého okresu se sešly více než dvě stovky konkurentek. Ale jen některé čarodějnice mohly být ty nej... Nezávidíme porotě, která v takto silně obsazené soutěži musela rozhodovat a vybrat díla nejzdařilejší. Takových nakonec bylo šestnáct (bez určení pořadí) a náš čarodějnický kolektiv do oceněné šestnácky také patří.
