16. Zpět Zavřít

PRAHA

1/16

přírodní poměry

Martin Pelikán [email protected]

Vytvořeno v LATEXu za pomoci balíčku pdfslide. Jakékoli používání je bez souhlasu autora zakázáno.

JJ II J I Zpět Zavřít

Geologická stavba • město leží v Pražské kotlině Pražské plošiny

2/16

• koncem prvohor bylo území Prahy mírná zvlněná rovina z břidlic a pískovců — netypické podloží Prahy • výjimku tvoří jižní obvod s podložím z vápence a mramoru. • v druhohorách (křída) byla Praha zalitá mořem a usadily se tu vrstvy pískovců • potom moře ustoupilo a dolinu Prahy formovaly vodní toky, hlavně Vltava • z této doby je v Praze celkem jedenáct říčních teras (z pleistocénu) • přítoky Vltavy vytvořily charakteristické terénní útvary jakými jsou Barrandova skála, Dívčí Hrady, Vyšehradská skala, Petřín, Letná, Trója, Baba nebo Bílá hora.


Geomorfologické začlenění • systém - Hercynský

3/16

• subsystém - Hercynská pohoří - Český masiv • provincie - Česká vysočina • subprovincie - Poberounská


Podnebí • Praha leží v oblasti severního mírného pásma s výrazným střídáním čtyř ročních období na přechodu mezi oceánským a pevninským podnebím

4/16

• srážkami a teplotou město patří do oblasti suché a velmi suché • charakteristický je rozdíl mezi podnebím v Pražské kotlině a v okolní náhorní plošině • většinu Prahy chrání před západními větry Petřín a Letná • kvůli své závětrné poloze jsou v městě časté opary, mlhy a smog (přičiněním dnešní civilizace)


Vodstvo • město leží na dolním toku Vltavy při ústí Berounky

5/16

• Vltava má u Karlova mostu šířku 320 m a je v Praze dlouhá 23 km, má přiměřený spád 0,5 m na 1 km, největší hloubku 10,5 m a nejvyšší stav v březnu a dubnu • Vltava v Praze vytváří velký meandr, tzv. holešovický oblouk • přítoky Vltavy zprava: Botič a Rokytka, zleva: Dalejský, Brusnický a Šárecký potok • čistota vodních toků na území města je neuspokojivá → nesprávně fungující kanalizace, nepovolené vypouštění a nedostatečné čištění odpadních vod • špatná kvalita vody — IV. kategorie čistoty (voda silně znečištěná), pod městem pak V. kategorie (voda velmi nečistá, nehodící se k žádné úpravě či užití)


Půda a horniny • asi nejznámější geologickou a paleontologickou oblastí, dokonce i světově uznávanou je Barrandien

6/16

• světový unikát - obrovská pestrost, množství a bohatství kamenných fosilií • Barrandienské horniny - slepence, pískovce, jílové sedimenty, karbonáty (siderit FeCO3, ankerit CaFe(CO3)2, dolomit CaMg(CO3)2, kalcit CaCO3), rohovce, ferolity (místy hematit Fe2O3) a další


Biota • biologicky chráněných druhů je v oblasti minimum, podrobnější informace přímo na místě (v některých PR jsou chráněné rostliny)

7/16

• daleko více bioty je v lidských budovách např. Botanická zahrada v Tróji, pod Vyšehradem, Dendrologická zahrada v Průhonicích, ZOO Praha - Troja, výzkumné ústavy AV ČR atd.


Příklad bioty v Praze 8/16


Ochrana přírody • Praha je nejvíce znečištěnou oblastí v republice

9/16

• přestože je velkoměsto, máme zde 1 CHKO a 11 přírodních rezervací • nejznámější např. Šárka — Lysolaje, Troja, Záběhlice — Hostivař, Klánovice • z jihozápadní části sem zasahuje CHKO Český kras • následuje asi 80 známých míst, která jsou předmětem ochrany přírody např. Petřínské skalky, Podbabské skály, Střešovické skály, U Závisti, obora Hvězda, Jenerálka, Divoká Šárka, Barrandovské skály • i v centru města se nachází několik udržovaných zelených ploch např. Františkánská zahrada, ostrovy na Vltavě, Olšanské hřbitovy, komplex zahrad na Petříně, Královská obora - Stromovka, . . .


Divoká Šárka (1) 10/16


Divoká Šárka (2) 11/16


Ochrana přírody - odpad • Praha jako původce komunálního odpadu v roce 1998 vyprodukovala 210,5 tis. tun směsného odpadu

12/16

• v roce 1999 sníženo na 208,6 tis. tun (meziroční nárůst - 0,85%) • v roce 2000 — 209,9 tis. tun (meziroční nárůst 0,57%) • v roce 2001 — 211,8 tis. tun (meziroční nárůst 0,95%) • od roku 2002 meziroční nárůst díky zavedení paušální platby za odpad vzrostl na 6,99%, — 226,7 tis.tun • v roce 2003 opět starý systém — 230,2 tis. tun (meziroční nárůst 1,54%) • v roce 2004 — 231,0 tis. tun (meziroční nárůst činil 0,35%).


Ochrana přírody - ovzduší • centrum Prahy dnes vykazuje nejvyšší koncentrace NOx v České republice

13/16

• průměrné roční koncentrace NOx se v roce 1998 pohybovaly v rozmezí 70-180 g/m3, přičemž imisní limit platný v ČR je 80 g/m3, maximální koncentrace dosahovaly až 1000 g/m3 — zde by průměrná koncentrace neměla překročit 200 g/m3


SWOT analýza (1) - klady 14/16

Strengths (silné stránky) Barrandien - fosílie zelené plochy v centru na okrajích města jsou PR

→ → → →

Opportunities (šance) výzkum, poznatky, vykopávky odpočinek turistů i obyvatel nedaleká možnost opustit město


SWOT analýza (2) - zápory 15/16

Weakness (slabé stránky) odpad město je u řeky ovzduší — dusičnany nefunkční kanalizace + málo čističek kopce — větrný stín způsob života Pražanů

→ → → → → → →

Threats (hrozby) ovzduší, příroda hrozící záplavy zdraví obyvatel špatná kvalita vody tvorba smogu špatné životní prostředí


Použitá literatura 16/16

1. http://[cs|sk].wikipedia.org/ - Česká a Slovenská Wikipedie 2. http://praha-mesto.cz/ - oficiální stránky města Prahy 3. http://www.wmap.cz/vmp/ - vegetační mapa Prahy 4. http://www.praha-mesto.cz/files/=30602/cz 7.pdf - dokument o pražském životním prostředí 5. http://barrandien.wz.cz/ - stránky o Barrandienu 6. http://www.google.com/ - všemocný vyhledávač 7. http://praha6.wz.cz/foto/sarka1.jpg 8. http://www.volny.cz/billicek/obr/obrazy/sarka.jpg


16. Zpět Zavřít

Recommend Documents