16, Brno

Církevní střední zdravotnická škola s.r.o. Grohova 14/16, 602 00 Brno

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

OŠETŘOVATEL

1/140

2/140

OBSAH: Profil absolventa ................................................................................................................................... 5 Identifikační údaje ............................................................................................................................ 5 Uplatnění studenta ............................................................................................................................ 5 Uplatnění v praxi s důrazem na region............................................................................................. 5 Kompetence absolventa.................................................................................................................... 5 Charakteristika školního vzdělávacího programu ................................................................................ 8 1. Identifikační údaje.................................................................................................................. 8 2. Popis celkového pojetí vzdělání ............................................................................................. 8 3. Organizace výuky .................................................................................................................. 9 4. Způsob hodnocení ţáků ....................................................................................................... 10 5. Vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami: .................................................. 11 6. Způsoby práce s nadanými ţáky .......................................................................................... 11 7. Podmínky pro přijetí ............................................................................................................ 11 8. Zdravotní způsobilost ........................................................................................................... 11 9. Způsob ukončení vzdělávání ................................................................................................ 12 10. Spolupráce se sociálními partnery ....................................................................................... 12 Učební plán ........................................................................................................................................ 14 Český jazyk a literatura ...................................................................................................................... 16 Anglický jazyk ................................................................................................................................... 23 Německý jazyk ................................................................................................................................... 31 Občanská nauka.................................................................................................................................. 39 Dějepis ................................................................................................................................................ 46 Chemie ............................................................................................................................................... 49 Fyzika ................................................................................................................................................. 53 Biologie .............................................................................................................................................. 57 Matematika ......................................................................................................................................... 60 Tělesná výchova ................................................................................................................................. 65 Informační a telekomunikační technologie ........................................................................................ 73 Ekonomika ......................................................................................................................................... 79 První pomoc ....................................................................................................................................... 82 Základy epidemiologie a hygieny ...................................................................................................... 88 Ošetřovatelská péče ............................................................................................................................ 92 Odborný výcvik ................................................................................................................................ 103 Etická výchova ................................................................................................................................. 108 Sociální aktivizace klientů ............................................................................................................... 113 Klinická propedeutika ...................................................................................................................... 117 Somatologie ...................................................................................................................................... 120 Křesťanská nauka ............................................................................................................................. 124 Psychologie a komunikace ............................................................................................................... 130 Personální a materiální zabezpečení vzdělávání ...................................................................... 136 BOZP a PO ............................................................................................................................... 137 Autorský kolektiv ............................................................................................................................. 138

3/140

PŘEHLED ZMĚN V ŠVP Dodatek č. Datum Dodatek se týká:

4/140

PROFIL ABSOLVENTA Identifikační údaje Kód a název oboru: Stupeň vzdělání: Délka a forma studia: Typ školy: Ředitel: Tel: Fax: E-mail: Zřizovatel: Platnost ŠVP:

53–41-H/01 Ošetřovatel střední vzdělání s výučním listem 3 roky denního studia církevní škola Mgr.David Kasan 541 246 863 541 241 576 [email protected] Kongregace Milosrdných sester III. řádu svatého Františka pod ochranou Svaté Rodiny od 1. 9. 2010

Uplatnění studenta Absolvent oboru ošetřovatel by měl být schopen po ukončení tříletého studia pracovat ve zdravotnických zařízeních lůţkového i ambulantního typu i v oblasti domácí péče, zejména v nemocnicích, v léčebnách dlouhodobě nemocných, v ústavech sociální péče, ve stacionářích pro osoby se zdravotním postiţením, v zařízeních pro seniory a v oblasti hospicové a respitní péče. Pod odborným dohledem nebo přímým vedením všeobecné sestry nebo porodní asistentky poskytuje ošetřovatelskou péči stanovenou zákonem 96/2004 Sb., viz kapitola Odborné kompetence. Ve spolupráci se zdravotnickým týmem se podílí na preventivní, léčebné, rehabilitační a diagnostické péči v rozsahu své odborné způsobilosti. Po absolvování má moţnost pokračovat v nástavbovém studiu oboru Zdravotnický asistent.

Uplatnění v praxi s důrazem na region V našem regionu je široká síť zdravotnických a sociálních zařízení a proto jsou moţnosti absolventa různorodé. Navíc náš region nabízí absolventům, kteří jsou vybaveni znalostí cizího jazyka, i práci v sousedních zemích, zvláště v Rakousku a na Slovensku. Také v případě dalšího vzdělávání se nabízí náš region poměrně rozsáhlou síť středních odborných škol se zdravotnickým zaměřením. Kompetence absolventa Student je veden k dosaţení kompetencí, které obor Ošetřovatel CSZŠ s.r.o. Brno povaţuje za stěţejní pro svého absolventa, a to vzhledem ke schopnostem a vzdělávacím předpokladům studentů. Jedná se o tyto klíčové a odborné kompetence: Klíčové kompetence:  kompetence k učení – efektivně se učit, vyhodnocovat dosaţené výsledky a stanovovat si potřebné cíle dalšího vzdělávání 5/140

 kompetence k řešení problémŧ – schopnost samostatně řešit běţné pracovní i mimopracovní problémy, spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi  komunikativní kompetence - správně se vyjadřovat v písemné i ústní formě v učebních, ţivotních a pracovních situacích , chápat výhodu znalostí cizího jazyka pro budoucí práci a uplatnění v ţivotě  personální a sociální kompetence – snaţit se posoudit reálně své schopnosti a dovednosti, odhadovat důsledky svého chování a jednání, pečovat o své zdraví a přispívat k utváření mezilidských vztahů  občanské kompetence a kulturní povědomí – uznávat hodnoty a postoje v demokratické společnosti, dodrţovat zákony a respektovat práva a osobnost druhých lidí. Přijímat hodnoty a tradice svého národa a podporovat evropské i světové kultury  kompetence k pracovnímu uplatnění – schopnost vyuţít svých odborných i osobnostních předpokladů pro uplatnění na trhu práce, profesního rozvoje a pochopení nutnosti celoţivotního vzdělávání, zvláště v této profesi  matematické kompetence – umět vyuţít svých matematických schopností v běţném ţivotě i ve své profesi  kompetence vyuţívat prostředky ICT a pracovat s informacemi – umět pracovat s počítačem a jeho programovým vybavením, vyuţívat prostředků ICT jako zdroj informací a efektivně s nimi pracovat

V rámci odborných kompetencí je ţák veden k tomu, aby:  poskytoval zdravotní péči v souladu s platnými právními předpisy a standardy v rámci zdravotnického týmu  při své práci se řídil Etickým kodexem práv pacientů a Etickým kodexem zdravotnických pracovníků  uměl posoudit zdravotní stav klienta/pacienta a rozpoznat jeho aktuální potřeby  usiloval o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo sluţeb Absolvent je schopen: a) Podílet se pod odborným dohledem všeobecné sestry, porodní asistentky nebo radiologického asistenta na poskytování základní ošetřovatelské péče a specializované ošetřovatelské péče v rámci ošetřovatelského procesu. Ţáci jsou vedeni k uspokojování bio-psycho-sociálně-spirituálních potřeb klientŧ/pacientŧ dle celostního přístupu k člověku. Uspokojování tělesných potřeb:  provádět hygienickou péči u klientů/pacientů včetně základní prevence proleţenin a úpravy lůţka  pomáhat při podávání stravy klientům/pacientům a dětem (při krmení) podle míry jejich soběstačnosti  pečovat o vyprazdňování klientů/pacientů (spontánní vyprazdňování, provedení očistného klyzmatu)  měřit klientům/pacientům tělesnou teplotu, výšku a hmotnost  doprovázet klienty/pacienty na odborná vyšetření a ošetření  zajišťovali aplikaci tepla a chladu  provádět nácvik sebeobsluhy s cílem zvyšování soběstačnosti klienta/pacienta a prevenci imobilizačního syndromu  poskytovat první pomoc v rozsahu své odborné způsobilosti  provádět úpravu těla zemřelého 6/140

Uspokojování psychosociálních potřeb:  pečovat o úpravu prostředí klientů/pacientů  podílet se na zajištění herních aktivit dětí  podílet se na aktivizaci dospělých klientů/pacientů a komunikace s nimi  podílet se na rozvoji kognitivních funkcí seniorů a klientů v domovech a ústavech sociální péče  psychická podpora klientů/pacientů Uspokojování spirituálních potřeb  respektovat náboţenské a kulturní hodnoty klienta/pacienta  zajistit dle přání klienta/pacienta kontakt s duchovním, pastoračním asistentem, smíření s rodinou aj. b) asistovat při níţe uvedených ošetřovatelských, diagnostických nebo léčebných výkonech pod přímým vedením všeobecné sestry, porodní asistentky a radiologického asistenta:  při převazech  podávání léčivých přípravků včetně aplikací injekcí a infúzí  odběru biologického materiálu  zavádění močového katétru a výplachu močového měchýře  sondování a péče o katétry c) pečovat o prostředí a pomŧcky  podílet se na přejímání, kontrole, manipulaci a uloţení zdravotnických prostředků a prádla  provádět dezinfekci a sterilizaci, pečovat o pomůcky z různého materiálu včetně pomůcek na jedno pouţití  znát a dodrţovat základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a poţární prevence  znát systém péče o zdraví pracujících  jednat ekonomicky, nakládat s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na ţivotní prostředí. c) pracovat s informacemi  pracovat se zdravotnickou dokumentací  pouţívat běţnou odbornou terminologii při získávání a vyhodnocování informací v písemné i ústní podobě  podílet se na zpracování informací spojených s přijetím, překladem, propuštěním a úmrtím klienta/pacienta

7/140

CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU 1. Identifikační údaje Kód a název oboru: Stupeň vzdělání: Délka a forma studia: Typ školy: Ředitel: Kontakty: Zřizovatel:

Platnost ŠVP:

53–41-H/01 Ošetřovatel střední vzdělání s výučním listem 3 roky denního studia církevní škola Mgr. David Kasan tel: 541 246 863 fax: 541 241 576 e-mail: [email protected] Kongregace Milosrdných sester II. řádu svatého Františka pod ochranou Svaté Rodiny 1. 9. 2010 – 30. 6. 2013

2. Popis celkového pojetí vzdělání Celkové pojetí je v souladu se základními principy výchovy a vzdělávání. Je cestou i nástrojem rozvoje lidské společnosti – rozvoje znalostí, dovedností a schopností ţáka ve všech oblastech činnosti a formování jeho charakterových vlastností. V teoretickém vyučování jsou vyuţívány moderní metody výuky pomocí didaktických pomůcek a moderní techniky (multimediální PC, dataprojektor, zpětný projektor, magnetofon, video, videokamera). Stěţejní část vzdělávání tvoří praktická výuka, která je orientována především na získávání odborných dovedností a zkušeností ve zdravotnických a sociálních zařízeních různého typu. Za základní formy výuky ve všech předmětech je povaţováno frontální a skupinové vyučování. Klademe důraz na osvojování moderních metod učení - komunikativní metody, dialog, metody kritického myšlení, diskuze, a na samostatné myšlení a vyhledávání informací. Ţáci jsou vedeni k prezentaci a obhajobě samostatné práce. V průběhu svého vzdělávání si ţáci mají vytvořit a osvojit nejen odborné kompetence, ale i kompetence klíčové, a to na úrovni odpovídající jejich schopnostem a studijním předpokladům. Cílem vzdělání v daném oboru je posilovat klíčové kompetence ţáka tak, aby:  absolventi jednali zodpovědně a samostatně  respektovali práva a osobnost druhých  uměli pracovat v týmu  jednali v souladu s morálními zásadami a pravidly slušného chování  uznávali hodnotu lidského ţivota a cítili za něj odpovědnost  byli připraveni řešit svoje osobní a sociální problémy V oblasti odborného vzdělávání je důraz kladen na posilování takových odborných kompetencí, které absolventům umoţní uplatnění na trhu práce. Do celkové koncepce vzdělávání se prolínají následující prŧřezová témata:

8/140



občan v demokratické společnosti zaměřuje se na vytváření a upevňování postojů a hodnotové orientace ţáků, které jsou potřebné pro fungování a zdokonalování společnosti a demokracie. Nejedná se jen o postoje, hodnoty, ale i o budování občanské gramotnosti ţáků (osvojení si faktické, věcné a normativní stránky jednání odpovědného občana).



člověk a ţivotní prostředí podílí se na zvyšování znalostí o zákonitostech přírody, o vztazích člověka k prostředí, o současných globálních a regionálních problémech lidstva o moţnostech a způsobu jejich řešení. V souvislosti s jejich odborným vzděláním poukazuje na vlivy pracovních činností na prostředí a zdraví a vyuţívá moderní techniky a technologie v zájmu udrţení rozvoje.



člověk a svět práce má za cíl pomoci studentům uplatnit svůj odborný profil na trhu práce . Umoţňuje jim vyuţívat své osobnostní a odborné předpoklady pro budování své budoucí profesní kariéry. Zdůrazňujeme především rostoucí mobilitu pracovních sil a nutnost svou kvalifikaci neustále adaptovat na nové poţadavky trhu. Z toho vyplývá potřeba dalšího vzdělávání a vyuţívání rekvalifikací. Partnerem ve výuce je i úřad práce.



informační a komunikační technologie připravuje ţáky k tomu, aby byli schopni pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií, efektivně je vyuţívali nejen v průběhu vzdělávání, ale i při řešení pracovních úkolů v rámci profese, na kterou se připravují a v činnostech, které jsou a budou běţnou součástí jejich osobního a občanského ţivota.



etická a náboţenská výchova prostupuje celým výchovně – vzdělávacím procesem a klimatem církevní školy. Zaměřuje se na vytváření a posilování etických a náboţenských principů a pozitivních postojů k tradičním křesťanským hodnotám. Důleţité je vést ţáky k mravním hodnotám, ke zvnitřnění vlastního hodnotového systému, který vede k osobní zralosti, rozvíjet duchovní ţivot člověka a navazovat na křesťanské kořeny v evropské kultuře.



výchova ke zdraví zahrnuje činnosti, jejichţ cílem je poskytnout ţákům dostatek zřetelných informací o moţnostech a způsobech, jak předcházet nemocem, jak zlepšit znalosti této oblasti, jak je motivovat, ovlivnit jejich postoje a vést je k aktivnímu zájmu o své zdraví a ke změně chování.

Témata jsou začleňována průběţně do teoretické i praktické výuky formou exkurzí, přednášek, ročníkových prací, projektů a jsou podporována i celkovým klimatem školy.

3. Organizace výuky Budova školy zahrnuje jak učebny se standardním vybavením, tak učebny pro odbornou výuku. Z odborných učeben jsou pro zkvalitnění výuky určeny učebny pro výuku ošetřovatelství, psychologie a komunikace, fyziky, informačních a komunikačních technologií a tělesné výchovy. Na výuku odborných předmětů, které jsou organizovány jako praktické cvičení 9/140

(ošetřovatelství, první pomoc, psychologie a komunikace), je třída dělena na skupiny. Toto dělení se uplatňuje i při výuce cizích jazyků, ICT, tělesné výchovy a křesťanské nauky. Nedílnou součástí školního vyučování je odborná praxe v nemocničních zařízeních, domovech důchodců, hospicích, dále je doplněno exkurzemi, přednáškami a besedami, zahraničními zájezdy. Výuka je doplněna adaptačními, psychologickými a sportovními kurzy, účastí na různých soutěţích, zařazováním projektových dnů a dalšími výchovně vzdělávacími aktivitami souvisejícími se vzděláváním podle ŠVP.

4. Zpŧsob hodnocení ţákŧ Základ pro hodnocení chování a prospěchu v teoretickém i praktickém vyučování je dán platnou legislativou a klasifikačním řádem, který je součástí školního řádu. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování ţáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky: a. diagnostickým pozorováním ţáka, b. průběţným sledováním výkonů ţáka a jeho připravenosti na vyučování, c. různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy, d. kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami předepsanými učebními osnovami, e. analýzou různých činností ţáka, f. konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky. Zásady hodnocení ţáků:  motivační charakter - hodnotí se okamţitý výkon ţáka v kontextu hodnocení celé třídy tak, aby ţáci měli moţnost porovnat své výkony navzájem  zpětná vazba – je zásadním nástrojem pro poznání ţáka, jak zvládl průběh nebo výsledek hodnocené činnosti  práce s chybou – chyba je vnímána jako přirozená součást procesu hledání. Pokud si je ţák schopen uvědomit svoji chybu, je na dobré cestě k pochopení a trvalému osvojení učiva.  stanovení pravidel klasifikace - pravidla klasifikace vycházejí z klasifikačního řádu školy  hodnocení a diagnostika – je pro ţáka návodem, jak se efektivně učit, jaké je třeba volit metody učení a opakování a jakých nedostatků se má vyvarovat  hodnocení ţáků se specifickými poruchami učení – provádí se individuálně s ohledem na diagnostikované poruchy učení, ţákům je poskytnuto více času na vypracování zadaného úkolu  hodnocení odborné praxe - má specifický charakter a řídí se kriterii uvedenými ve školním řádu a v deníku praxe V rámci odborné výuky jsou ţáci hodnoceni systémem známkování a slovním hodnocením. Společné zásady při hodnocení:  vyuţívat formy sebehodnocení  respektovat práva ţáka na jeho individuální rozvoj  uplatňovat specifický přístup ke slabším ţákům a ţákům s SPU Hodnocení výsledků vzdělávání ţáka na konci kaţdého klasifikačního období je na vysvědčení vyjádřeno klasifikačními stupni 10/140

5. Vzdělávání ţákŧ se speciálními vzdělávacími potřebami:  ve škole se vzdělávají ţáci s SPU , ţáci se zdravotním znevýhodněním a ţáci ohroţeni sociálněpatologickými jevy. Tito ţáci jsou integrováni do běţné třídy a mohou se vzdělávat dle individuálního vzdělávacího programu. Ţáci jsou dlouhodobě sledováni, vedení ke spolupráci s výchovným poradcem a třídními učiteli motivováni ke studiu a zvládání aktuálních problémů  všichni vyučující jsou informováni o ţácích se SVP 6. Zpŧsoby práce s nadanými ţáky Nadaní ţáci jsou zapojováni do zájmových krouţků určených k rozvoji jejich talentu, do soutěţí a olympiád. Jsou individuálně vedeni učitelem, spolupracují s médii. Komunikativně nadaní ţáci rozvíjí svoje schopnosti při moderování různých školních akcí. Škola poskytuje a nadaný ţák vyuţívá : - ve výuce náročnější metody a postupy - individuální přístup (zadávání zvláštních úloh, zajímavých řešení, řešení problému, vyhledávání zajímavostí) - samostudium - informační a komunikační technologie - skupinovou výuku a týmovou práci (jako vedoucí i jako členové) - krouţky, knihovny, internet – rozšiřuje své zájmy a dovednosti - projekty a soutěţe - konzultace nad rámec výuky v konzultačních hodinách učitele - vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. 7. Podmínky pro přijetí Ke vzdělávání ve střední škole lze přijmout uchazeče, kteří splnili povinnou školní docházku a kteří při přijímacím řízení splnili podmínky pro přijetí prokázáním vhodných schopností, vědomostí, zájmů a zdravotní způsobilosti. Přesná kritéria pro přijímání ţáků ke studiu jsou kaţdoročně stanovena ředitelem školy v zákonem stanovené lhůtě.

8. Zdravotní zpŧsobilost Součástí přihlášky ke studiu je vyjádření o zdravotní způsobilosti ţáka, kterou lékař potvrdí na předepsaném formuláři. Při výběru studijního oboru ošetřovatel nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:  prognosticky závaţnými onemocněními podpůrného a pohybového aparátu znemoţňujícími zátěţ páteře a trupu  prognosticky závaţnými onemocněními omezujícími funkce končetin a s poruchou jemné motoriky  prognosticky závaţnými chronickými nemocemi dýchacích cest a plic, kůţe a spojivek včetně onemocnění alergických  prognosticky závaţnými nemocemi srdce a oběhové soustavy vylučujícími středně velkou zátěţ  prognosticky závaţnými poruchami mechanismu imunity  prognosticky závaţnými a nekompenzovanými formami epilepsie a epileptických syndromů a kolapsovými stavy  prognosticky závaţnými nemocemi oka znemoţňujícími zvýšenou fyzickou zátěţ a manipulaci s břemeny 11/140

  

prognosticky závaţnými poruchami vidění, poruchami barvocitu závaţnými duševními nemocemi a poruchami chování a psychopatologickými rysy osobnosti prokázaným sklonem k abúzu návykových látek a alkoholu

9. Zpŧsob ukončení vzdělávání Obsah a organizace závěrečné zkoušky se řídí platnými předpisy o ukončování vzdělávání v středních školách závěrečnou zkouškou. Jednotlivé samostatně klasifikované zkoušky se konají v pořadí: písemná zkouška, praktická zkouška ze všeobecné ošetřovatelské péče a ústní zkouška. Studijní volno mají ţáci 4 dny před konáním ústní závěrečné zkoušky. Dokladem o dosaţení stupně vzdělání je vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list.

10. Spolupráce se sociálními partnery

Hlavními sociálními partnery školy jsou brněnská zdravotnická a sociální zařízení, se kterými škola dlouhodobě spolupracuje. Patří mezi ně:  Fakultní nemocnice U Svaté Anny v Brně  Fakultní nemocnice Brno Bohunice  Vojenská nemocnice Brno  Nemocnice Milosrdných bratří Brno  Domov důchodců Nopova  Hospic sv. Alţběty V těchto zařízeních je realizována praktická část výuky. Ţáci jsou v nich připravováni pro své budoucí povolání a probíhá zde praktická část závěreční zkoušky. Tato pracoviště také vyuţíváme k doplnění teoretické výuky ve formě exkurzí. Spolupráce se zdravotnickými a sociálními zařízeními umoţňuje škole získávat nejmodernější poznatky z oblasti ošetřovatelství a medicíny a začlenit je do přípravy ošetřovatelů. Při pracovních jednáních s vedoucími pracovníky nemocnic získáváme informace o poţadavcích na vzdělávání. Spolupráci se sociálními partnery vyuţíváme také v době odborné praxe, kdy jsou ţáci zařazeni do pracovních kolektivů na jednotlivých ošetřovacích jednotkách a v době závěrečních zkoušek, při kterých jsou vedoucí pracovníci klinik a oddělení členy zkušební komise v pozici odborníka z praxe. Škola umoţňuje pracovníkům nelékařských oborů další profesní růst a pořádá pro ně odborné konference. Významnými sociálními partnery jsou pro školu rodiče a žáci. S rodiči se pravidelně pedagogové setkávají na třídních schůzkách, při individuálních konzultacích a na společenských akcích pořádaných školou (reprezentační ples školy, konference pořádané školou, veletrhy SŠ apod.). Se zástupci ţáků z jednotlivých tříd se vedení školy pravidelně schází na neformální besedě Naslouchání u čaje. Ţáci mají moţnost se vyjádřit jak k procesu vzdělávání, tak k ostatním školním i mimoškolním aktivitám. Zástupci rodičů nebo zletilých ţáků jsou také členy školské rady. Dalšími sociálními partnery jsou:  základní školy, pro které organizujeme ukázky první pomoci, canisterapii a jiné projekty z oblasti zdravého ţivotního stylu  ostatní střední školy a školská zařízení jak zdravotnické, tak církevní, se kterými si nejen vyměňujeme zkušenosti, ale spolupracujeme také v oblasti školních i mimoškolních aktivit (projekty, soutěţe, přehlídky aj.) 12/140

   

vyšší odborné školy a vysoké školy, především Masarykova univerzita Brno, se kterou spolupracujeme na víceletém projektu Efektivní výuka na SZŠ, a další vysoké školy, s nimiţ spolupracujeme hlavně při organizaci exkurzí a laboratorních cvičení úřady práce, které navštěvují naši ţáci při exkurzích v rámci průřezového tématu Člověk a svět práce zástupci obcí, především odbor školství Jihomoravského kraje, který je pro nás poradním a metodickým orgánem, dále pak starostové obcí z regionu Brno a Brno-venkov, se kterými spolupracujeme v různých oblastech charitativní organizace, kterým škola pomáhá při zajištění charitativních sbírek a jiných projektů. Dlouhodobě podporujeme také Adopci na dálku.

13/140

UČEBNÍ PLÁN Studijní obor: 53–41-H/01, Ošetřovatel Forma studia: denní tříleté studium Počet týdenních vyučovacích hodin v ročníku I. II. III. Celkem 2 2 2 6 2 2 2 6 1 1 1 3 2 0 0 2 1 1 0 2 1 0 0 1 2 0 0 2 2 1 0 3 0 0 2 2 2 2 2 6 2 1 1 4 0 0 2 2 2 0 0 2 0 2 0 2 4 0 0 4 0 1 0 1 6 4 3 13 0 12 13 25 0 2 3 5 1 1 1 3 1 1 1 3 31 33 33 97

Vyučovací předmět Český jazyk a literatura Cizí jazyk Občanská nauka Dějepis Chemie Fyzika Biologie Matematika Sociální aktivizace klientů Tělesná výchova ICT Ekonomika První pomoc Klinická propedeutika Somatologie Základy epidemiologie a hygieny Ošetřovatelská péče Odborný výcvik Psychologie a komunikace Etická výchova KN Počet hodin celkem

PŘEHLED VYUŢITÍ TÝDNŦ V OBDOBÍ ZÁŘÍ – ČERVEN ŠKOLNÍHO ROKU Činnost

1.ročník 2.ročník 3.ročník

Vyučování dle rozpisu učiva

33

31

Sportovní výcvikový kurz

1

1

Odborná praxe

31

4

Závěrečná zkouška

3

Adaptační kurz

1

Časová rezerva ( výchovně vzdělávací akce, soutěţe, exkurze apod.)

5

4

4

Celkem týdnů

40

40

38

14/140

Církevní střední zdravotnická škola s.r.o., Brno, Grohova 14/16 Škola : Kód a název RVP : Název ŠVP RVP Vzdělávací oblasti a obsahové okruhy Jazykové vzdělávání : Český jazyk Cizí jazyk Společenskovědní vzdělávání

53-41-H/01 Ošetřovatel Ošetřovatel ŠVP Min. počet hodin za Vyučovací předmět dobu vzdělávání týdenních celkový 3

96

Český jazyk a literatura

6 3

192 96

Přírodovědné vzdělávání

3

96

Matematické vzdělávání Estetické vzdělávání

3 2

96 64

Vzdělávání pro zdraví

3

96

Vzdělávání v ICT Ekonomické vzdělávání

3 2 10

96 64 320

35

1120

Obory základu pro poskytování ošetřovatelské péče Ošetřovatelské a klinické obory

Sociální vztahy a dovednosti Disponibilní hodiny Celkem

4

128

19

608

96

3072

Počet hodin za studium týdenních celkový 6

192

Cizí jazyk Občanská nauka Křesťanská nauka Dějepis Chemie Fyzika Biologie Matematika Český jazyk a literatura Sociální aktivizace klientů Tělesná výchova První pomoc ICT Ekonomika První pomoc Klinická propedeutika Somatologie Ošetřovatelská péče

6 3 3 2 2 1 2 3 0 (6) 2 6 0 (2) 4 2 2 2 4 3 (13)

192 256

Ošetřovatelská péče

10 (13)

1152

160

96 64 192 128 64 352

Základy epidemiologie a hygieny Odborný výcvik Psychologie a komunikace Etická výchova

25 5 3

256

Disponibilní hodiny

20

640

97

3744

15/140

1

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA kód a název oboru vzdělávání: Ošetřovatel 53-41-H/01 název ŠVP: ošetřovatel forma vzdělávání: denní délka vzdělávání: 3 roky týdenní počet vyučovacích hodin za studium: 6 (2 + 2 + 2) platnost: od 1. 9. 2010 počínaje 1. ročníkem

1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl předmětu Předmět ČJL je nedílnou součástí všeobecného vzdělávání a poskytuje základ pro rozvíjení většiny klíčových kompetencí, kterými by měl být ţák vybaven pro zvládnutí učiva. Obecným cílem jazykového vzdělávání je rozvoj komunikačních schopností a dovedností ţáků, uţívání mateřského jazyka jako nástroje dorozumívání a myšlení a přenášení informací. Jazykové vzdělávání se podílí i na rozvoji sociál. kompetencí ţáků. Pro kultivaci jazykového projevu ţáků je důleţité estetické vzdělávání, např. práce s uměleckým textem. Znalost mateřského jazyka je nezbytná i pro studium cizích jazyků.

Charakteristika učiva Předmět se skládá ze dvou částí, které se vzájemně doplňují – oblast komunikační a slohové výchovy a oblast literární výchovy. Obě oblasti rozvíjejí především komunikační kompetence ţáků, kultivují jejich jazykové projevy a učí je pracovat s textem a vyuţívat různé zdroje informací. Výuka předmětu navazuje na vědomosti a dovednosti získané na ZŠ a rozšiřuje jejich znalosti o literární historii a dovednosti práce s textem.

Strategie výuky Výuka je orientována na aplikaci získaných vědomostí a dovedností v praktickém ţivotě, neboť rozvíjí především komunikativní a sociální kompetence ţáka. Proto je potřeba střídat frontální formu výuky s prací ve skupinách a s individuálním vzděláváním, např. vypracování referátů, kratších stylistických prací a mluvních cvičení. Výuku oţivuje vyuţívání didaktické techniky, např. práce s internetem, audio a videozáznamy, DVD, dataprojektory. Jazykové znalosti ţáků jsou v průběhu studia soustavně upevňovány formou stylistických a pravopisných cvičení, doplňovacích cvičení a mluvnických rozborů. Literární vzdělávání zahrnuje kromě četby uměleckých textů také přehled hlavních etap české a světové literární historie. Výuka ČJL dává prostor pro vyuţití mezipředmětových vztahů, např. navazuje na znalosti z historie, občanské nauky, zeměpisu, latinského jazyka apod.

Hodnocení výsledkŧ ţákŧ Výsledky učení jsou ve všech třech oblastech kontrolovány: průběţně  ústní i písemnou formou, např. ve slohových pracích, diktátech, mluvnických rozborech, referátech a mluvních cvičeních  v souladu s platným klasifikačním řádem  zohledňováni jsou ţáci se specifickými poruchami učení.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a prŧřezových témat Předmět ČJL rozvíjí tyto klíčové kompetence : 16/140

 komunikativní – ţáci formulují v mluvené i psané podobě jasně a srozumitelně své myšlenky, vyjadřují se jazykově a věcně správně a v souladu se zásadami kultury projevu a chování, dodrţují jazykové a stylistické normy i danou terminologii  vyuţití ICT a práce s informacemi - ţáci pracují s různými zdroji informací (internet, knihovny, slovníky, encyklopedie atd.), kriticky hodnotí získané informace  vedoucí k učení – uplatňují různé způsoby práce s textem, pořizují si poznámky, přijímají hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí, orientují se v moţnostech dalšího vzdělávání v oboru  občanské a kulturní povědomí – uznávají tradice a hodnoty svého národa, respektují jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu  personální a sociální – přijímají a odpovědně plní svěřené úkoly, přispívají k vytváření vstřícných mezilidských vztahů. Do výuky budou průběţně zařazována také průřezová témata :  občan v demokratické společnosti – ţáci jsou vedeni k zodpovědnosti za další vývoj společnosti i za kulturní dědictví ( např. četba textů K. Čapka, stylistika – zamyšlení nad danou problematikou)  člověk a ţivotní prostředí –ţáci jsou vedeni k zodpovědnosti za stav ţivotního prostředí a snaţí se je chránit pro budoucí generace (např. diskuze na téma „ nerudovská otázka“, sloh. práce, mluv. cvičení na téma ochrana ţivot. prostředí)  mediální výchova – ţáci se orientují ve sluţbách médií ( do výuky je v rámci stylu prostě sdělovacího a publicistického zařazena práce s den. tiskem)  člověk a svět a práce – ţáci písemně a verbálně komunikují se svými potenciálními zaměstnavateli, formulují svá očekávání a své priority ( v rámci výuky stylu administrativního píší strukturovaný ţivotopis, ţádost, motivační dopis)  etická a náboţenská výchova – ţáci jsou vedeni k dodrţování ţivotních hodnot v souladu s křesťanskou morálkou, k respektování a toleranci jiných etnik a kultur (např. četba textů duchovně orientovaných autorů).

17/140

2. Rozpis učiva a výsledkŧ vzdělávání 1. ročník: 2 hodiny týdně, celkem 66 hodin Tematický celek

Výsledky vzdělávání a kompetence

1. Jazyk a komunikace - řeč a jazyk: charakteristika češtiny, komunikace v ţivotě člověka, její druhy, písmo, jeho vznik a vývoj, příbuznost jazyků, národní jazyk a jeho útvary, historický vývoj češtiny - informatická výchova: informace a jejich získávání, knihovny a jejich sluţby, internet a další média, - pojmenování a slovo: obohacování slovní zásoby, uţívání přejatých slov, jednotky slovní zásoby - opakování a procvičování učiva: skladba, tvarosloví, pravopis (průběţně).

Ţák: - vysvětlí pojem jazyk a řeč, objasní vztah češtiny a slovanských jazyků - má přehled o knihovnách a jejich sluţbách - vyuţívá v komunikaci spisovného jazyka - pracuje s Pravidly českého pravopisu - prokáţe znalost pravopisu

2. Komunikační a slohová výchova - úvod do stylistiky, slohové postupy a útvary, druhy slohu - přehled základních slohových útvarů: např. zpráva, oznámení, referát ad. - běţná komunikace: konverzace, vypravování v běţné komunikaci, mluvní cvičení, praktický slohový výcvik - korespondence:druhy, forma, zásady, adresa, praktický slohový výcvik 3. Literatura, estetické vzdělávání - umění a jeho vliv na člověka, základní pojmy: literatura a lidová slovesnost, literární druhy a ţánry - nejstarší literatury světa: starověké orientální literatury, Starý a Nový zákon, antická literatura řecká a římská: odkaz civilizaci, umění a věda, dobové souvislosti - středověká literatura: křesťanství a vývoj kultury v Evropě, etapy vývoje našeho písemnictví od 9. do 15. století v historickém kontextu: legendy, kroniky, písně, satiry, např. Kosmas, Dalimil, umělecké památky - humanismus a renesance: vysvětlení pojmů, renesance v malířství, architektuře, představitelé, památky v Evropě i u nás, osobnosti evropské literatury, např. Dante, Petrarca - specifika české renesance: Blahoslav, Bible kralická, Veleslavín, cestopisy - baroko: doba, znaky barokního umění,

- čte s porozuměním, zpětně reprodukuje a transformuje text a určí převaţující slohový postup - rozpozná vypravěče, adresáta, fikci od reality - zpracuje samostatně ústně i písemně jednodušší slohové útvary na dané i zvolené téma

rozezná základní druhy a ţánry literatury rozezná umělecký text od neuměleckého pořizuje si zápisky a poznámky čte s porozuměním reaguje na text na základě četby interpretuje příběh podílí se argumenty na hodnocení spoluţáků má přehled o kulturních památkách, doloţí modernost pojetí vyučování u J. A. Komenského - zhodnotí význam nár. obrození a jeho přínos budoucím generacím -

18/140

umělecké památky u nás a v Evropě - J. A. Komenský a jeho světový přínos, představitelé oficiální literatury: Michna z Otradovic, Balbín, lidová slovesnost a její význam - klasicismus a osvícenství, preromantismus: vysvětlení pojmů v kontextu s vývojem poznání v 17. stol., umělecké památky, encyklopedisté, Moliere, Goethe, ad. - české národní obrození: objasnění pojmu, snahy jazykovědné, literární, počátky čes. divadla, novinářství Dobrovský, Jungmann, Kramerius, Thám, Palacký, Čelakovský, rukopisy

19/140

2. ročník: 2 hodiny týdně, celkem 62 hodin Tematický celek


1. Jazyk a komunikace - opakování učiva 1. ročníku - zvuková stránka jazyka: výslovnost, zvukové stránky věty a projevu - grafická stránka jazyka: pravidla českého pravopisu, cvičení, psaní slov přejatých (oborová terminologie) - pojmenování nových skutečností: slovotvorné vztahy mezi slovy, způsoby tvoření slov, psaní zkratek a značek, tvorba sousloví - tvarosloví: slovní druhy, mluvnické kategorie jmen a sloves, slova ohebná a neohebná - jednotky slovní zásoby, tvoření slov - slovní druhy

Ţák: - volí vhodné výrazové prostředky podle slohotvorného rozvrstvení a funkce - vysvětlí význam slov v daném kontextu - ovládá rozvrstvení slovní zásoby - orientuje se ve vhodných jazykovědných příručkách - pracuje s Pravidly českého pravopisu - prohlubuje znalosti pravopisu

2. Komunikační a slohová výchova - slohový postup popisný: popis, charakteristika osoby, odborný popis pracovního postupu, návod, praktický slohový výcvik - styl administrativní a jeho útvary: písemnosti, formuláře, ţádost, ţivotopis, praktický slohový výcvik - mediální výchova: oblast masové komunikace, zpravodajské útvary, reklama 3. Literatura, estetické vzdělávání - světový romantismus: základní rysy a charakteristika kulturní epochy, Byron, Scott, Hugo, Puškin ad. - romantismus v českých zemích základní rysy, specifika českého romantismu, rozbor a význam Máje, tvorba Erbena, Tyla ad. - počátky realismu v české lit. : ţivot a dílo B. Němcové a K. H. Borovského - realismus, kritický real. a naturalismus ve svět. literatuře, základní rysy a charakter uměleckého směru, díla předních svět. autorů: Gogol, Balzac, Zola ad. - básnické generace v české lit. 2. pol. 19. stol.: májovci, ruchovci, lumírovci, rukopisné boje, význam, představitelé - kritický realismus v českých zemích: venkovská a historická próza, real. drama (Jirásek, Mrštíci)

- v ukázce rozliší popis prostý, umělecký, odborný - vytvoří jednodušší popis odborně zaměřený a další útvary popisu - sestaví základní projevy administrativního stylu - odliší podstatné informace od nepodstatných - sestaví jednoduché zpravodajské a propagační útvary např. zprávu, reklamu

- uvede představitele světové, případně naší hudby, malířství - charakterizuje romantického hrdinu, romantické prostředí - srovná znaky romantismu a realismu - zhodnotí význam Máchy, Erbena, Němcové - má přehled o základních dílech svět. realismu - doloţí znalost probíraného díla z filmové verze, uvede rozdíly - orientuje se v českých kulturně historických poměrech 2. pol. 19. stol.

20/140



1. Jazyk a komunikace - opakování učiva 2. ročníku - jednotky slovní zásoby, vztahy mezi slovy - slovní druhy - principy větné stavby - interpunkce - pojmenování a slovo - univerbizace a multiverbizace - mluvní cvičení a referáty - věty dvojčlenné: hlavní a rozvíjející větné členy, věty jednoduché, souvětí - tvarosloví, mluvnické kategorie oheb. slov. druhů, neoheb. slov. druhy 2. Komunikační a slohová výchova - stylové rozvrstvení češtiny - opakovací slohové práce zasahující různé funkční styly - sloţitější útvary publicist. stylu: recenze, fejeton - mluvní cvičení a referáty, rozbory ukázek, praktický slohový výcvik 3. Literatura a estetická výchova - literatura na přelomu 19. a 20. stol. - impresionismus, symbolismus, dekadence: Poe, Wilde, ad. - česká moderna, generace „buřičů“ : Bezruč, Gellner ad. - světoví autoři 2. pol. 19. stol.: dobrodruţná lit., počátky sci-fi lit. (A. Dumas, J.Verne ad.) - literatura 1. pol. 20. stol. - nové umělecké směry: surrealismus, dadaismus, kubismus, poetismus, proletářská poezie - česká poezie v meziválečném období: Wolker, Nezval, Seifert, a další - meziválečná česká próza a drama : Hašek, Čapkové, Poláček, Vančura, V+W ad., lit. za okupace - literatura po r. 1945 : rozdělení lit. na oficiální a ineditní, charakteristika doby, Drda, Hrabal, Páral, Pavel, Škvorecký, ad. - poezie: básníci „písničkáři“(Kryl, Hutka,Nohavica) - současná tvorba: Viewegh, Ţáček ad. 21/140

Ţák: - rozezná synonyma, antonyma, homonyma - obrazné pojmenování od neobrazného - ovládá základy větně členského rozboru věty a výstavby věty - rozebere souvětí - prokáţe znalost zásad pravopisu - rozliší jazyk spisovný a nespisovný, obecnou češtinu

- vyhledává dostupné informace, je schopen sestavit a pronést projev - pouţívá vhodnou slovní zásobu - vyjadřuje se věcně správně a srozumitelně - vhodně argumentuje - charakterizuje text daného funkčního stylu

- rozliší umělecký text od neuměleckého: samostatně interpretuje dílo - v projevu pouţívá adekvátní výrazy - vyjadřuje svůj názor - orientuje se v nejznámějších dílech světové i české literatury 20. a 21. stol. - rozliší skutečnost od fikce - diskutuje o četbě a diváckých i kulturních záţitcích - orientuje se v běţných typech literárních periodik

- divadlo po r. 1945 : Semafor, Husa na provázku ad. - světová literatura 20. stol. : Hemingway,Tolkien, Kafka, Remarque, Exupéry ad.

22/140

ANGLICKÝ JAZYK kód a název oboru vzdělávání: Ošetřovatel 53-41-H/01 název ŠVP: ošetřovatel forma vzdělávání: denní délka vzdělávání: 3 roky týdenní počet vyučovacích hodin za studium: 6 (2 + 2 + 2) platnost: od 1. 9. 2010 počínaje 1. ročníkem

1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu: Výuka cizího jazyka je součástí všeobecného vzdělávání, prohlubuje a rozvíjí komunikační schopnosti ţáků v souvislosti s výukou gramatiky a slovní zásoby a dále se zaměřuje na specifické jazykové vzdělávání dané zdravotnickým zaměřením.

Charakteristika učiva: Obsahem výuky je příprava studentů na osvojení si všech dovedností v těchto oblastech:  ústní projev - řečové dovednosti, rozvíjení jazykových prostředků, komunikačních dovedností  písemný projev – nacvičování písemného vyjadřování  porozumění čtenému textu  porozumění odposlechu na úrovni A2 SERR pro jazyky

Výukové strategie: Cizí jazyk se vyučuje ve skupinách do 18 ţáků v jazykové učebně nebo kmenových třídách. Ve výuce jsou pouţívány audiodidaktické metody a ţáci jsou vedeni k dalšímu samostudiu/CDROM, internet/. Pro rozvoj komunikativních dovedností vedeme ţáky k týmové práci na řešení problémových situací.

Hodnocení výsledkŧ ţákŧ: Pro hodnocení pouţíváme platný klasifikační řád. Pouţíváme jednak:  ústní zkoušení (konverzace na dané téma, formulování vlastního názoru, dialog podle zadaných rolí)  po skončení dané lekce nebo tematického celku i písemné opakování. Ţáci jsou vedeni k sebehodnocení. Při celkové klasifikaci zohledňujeme aktivitu a samostatnost. Výsledky samostatné práce, prezentace a skupinové práce hodnotíme zejména ústně.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a prŧřezových témat: Ţáci jsou ve výuce cizího jazyka vedeni k rozvíjení klíčových kompetencí vztahujícím se k příslušným průřezovým tématům:  člověk a ţivotní prostředí – konverzace na téma ţivotní prostředí a jeho ochrana  informační a komunikační technologie – internet jako zdroj informací, on-line slovníky,internetová podpora k učebnici a výukovému časopisu Bridge  člověk a svět práce – význam znalosti cizího jazyka pro pracovní uplatnění  etická a náboţenská výchova – morální postoje, křesťanské tradice a svátky  výchova ke zdraví – zdravý ţivotní styl, odborná slovní zásoba. Ţáci ve výuce rozvíjejí:

23/140

  

komunikační a sociální kompetence – schopnost vyjednávání, řešení konfliktů na modelových situacích, práce ve skupině, vhodné reakce na hodnocení své práce nebo prezentace kompetence k pracovnímu uplatnění – vyhledávání a vyhodnocování získaných informací o pracovním trhu v zahraničí občanské kompetence – příprava ţáků na aktivní ţivot v multikulturní společnosti.

24/140

2. Rozpis učiva a výsledkŧ vzdělávání 1. ročník: 2 hodiny týdně, celkem 66 hodin Tematický celek Unit 1 - Grammar: Verb „to be“, possessive adjectives: my, your, his, her - Vocabulary: Countries, using a bilingual dictionary - Everyday English: Hello and goodbye, telephone numbers - Reading+Listening - Writing: Introducing yourself

Unit 2 - Grammar: Verb „to be“- questions and negatives, negatives and short answers, possessive´s - Vocabulary: The family, opposite adjectives, food and drink - Everyday English: In a café - prices - Reading+Listening - Writing: About your class

Unit 3 - Grammar: Present Simple 1, questions and negatives - Vocabulary: Verbs – help, make, serve jobs - Everyday English: What time is it? - Reading+Listening - Writing: Natural writing – using pronouns

Unit 4 - Grammar: Present simple 2 - Vocabulary: Verbs – relax, go out, play, leisure activities - Everyday English: Social expressions - Reading+Listening

Výsledky vzdělávání a kompetence Ţák: - jednoduchým způsobem, písemně i ústně představí sebe a své přátele - rozumí hlavním bodům přečteného textu, ve kterém se autor stručně popíše a charakterizuje - pojmenuje jednoduchým způsobem předměty kolem sebe - pouţívá číslovky v běţných kaţdodenních situacích - v slyšeném textu rozliší jednotlivá čísla - zeptá se na základní osobní údaje třetí osoby - rozumí hlavním bodům krátkého čteného textu popisující běţnou britskou rodinu - ústně i písemně popíše sebe a svou rodinu - charakterizuje předměty a zvířata podle vzhledu - rozumí hlavním bodům e-mailového dopisu, ve kterých autor popisuje svou rodinu - napíše e-mailový dopis, ve kterém popíše a charakterizuje svou třídu - rozumí jídelníčku v běţném zařízení rychlého občerstvení - objedná si velmi jednoduchým způsobem běţné jídlo - rozumí krátkému čtenému textu popisujícímu zaměstnání jiných lidí - s pomocí poznámek napíše krátký text o svém kamarádovi či příbuzném - zeptá se na povolání třetí osoby - postihne hlavní informace v krátkém slyšeném textu charakterizujícím jiné lidi - postihne hlavní body v čteném textu o pracovním dnu třetí osoby - s vizuální oporou popíše běţná povolání - zeptá se na čas a na podobnou otázku odpoví - napíše neformální popis něčí osoby - postihne hlavní informace v čteném i slyšeném textu o běţné náplni dne - simuluje rozhovor o běţné náplni dne - popíše svůj kaţdodenní ţivot - v slyšeném textu rozliší slova s podobnou 25/140

- Writing: Informal letter – to a penfriend

Unit 5 - Grammar: There is/are, How many, prepositions of place, some and any, this, that, these, those - Vocabulary: Rooms, things in the house, places - Everyday English: Directions - Reading+Listening - Writing: Describing where you live

výslovností - pojmenuje běţné druhy volnočasových aktivit - diskutuje ve skupině s kamarády o svém volném čase - rozumí hlavním bodům čteného a slyšeného textu o ročních obdobích - řekne, které roční období má rád a proč - vypráví, co dělává v jednotlivých ročních obdobích - vyplní dotazník o zdravém ţivotním stylu - jednoduchým způsobem se omluví, zeptá na význam slova nebo výrazu, kterému nerozumí - rozliší stavbu neformálního dopisu - napíše osobní dopis kamarádovi - pojmenuje běţné vybavení bytu a popíše jeho umístění - pojmenuje základní druhy potravin a zeptá se na jejich umístění v kuchyni - pojmenuje běţné předměty, které si s sebou nosí podnikatel v aktovce či student ve své tašce - rozumí hlavním bodům čteného textu o domě neobvyklého tvaru - popíše, jak si představuje ideální bydlení - porovná různé formy a způsoby bydlení v různých zemích - pojmenuje obchod a instituce, kde si můţe zakoupit nebo vyřídit běţné, pro sebe potřebné věci - popíše místo, kde bydlí, a běţné obchody, sluţby a potřebné instituce v okolí

26/140

2. ročník: 2 hodiny týdně, celkem 62 hodin Unit 6 - Grammar: can/can´t, was/were, could, was born - Vocabulary: Countries and languages, verbs – translate, check, laugh - Everyday English: On the phone - Reading+Listening - Writing: Formal letter – applying for a job

Unit 7 - Grammar: Past simple 1, regular/irregular verbs, time expressions - Vocabulary: verbs – earn, act, study get, leave, become - Everyday English: What´s the date - Reading+Listening - Writing: Describing a holiday

Unit 8 - Grammar: Past simple 2, negatives, ago time expressions - Vocabulary: Relationships spelling, phonetic symbols - Everyday English: Special occasions - Reading+Listening - Writing: About a friend

Unit 9 - Grammar: Count and uncount. nouns I like, I´d like, a and some, much and

- řekne, kterými jazyky mluví - rozliší v slyšeném textu, jaké běţné činnosti umí třetí osoba vykonávat - porovná běţné činnosti v minulosti a dnes - zeptá se kamaráda na jeho aktuální činnosti - stručně charakterizuje slavné lidi - porozumí hlavním bodům čteného, stručného ţivotopisu slavné osoby - vyţádá si po telefonu informace o telefonním čísle - zanechá nebo převezme telefonní vzkaz - rozlišuje stavbu formálního dopisu - napíše svůj ţivotopis do ţádosti o práci - rozumí hlavním bodům čteného ţivotopisu slavné osoby - zeptá se kamaráda na důleţité okamţiky v jeho ţivotě - zeptá se, kdy se co odehrálo, a na podobné otázky odpoví - zeptá se kamaráda, kde strávil prázdniny, a na podobné otázky odpoví - popíše svoje prázdniny v krátkém písemném projevu - charakterizuje významné lidi minulosti - rozumí hlavní informaci novinového článku a významných lidech a jejich prvenstvích - tvoří smysluplná slovní spojení aktuálně podle běţné situace - zeptá se na datum, sdělí datum - zeptá se na významné dni a na stejnou otázku odpoví - pojmenuje významné technické památky - gramaticky správně vyjádří přesný časový údaj - rozumí hlavním bodům krátkého populárně naučného textu popisujícího technický vynález - ve slyšeném textu postihne dokončení dříve čteného ţivotního příběhu - vytvoří písemný popis svého přítele podle dané struktury - pojmenuje významné dny v roce a hlavní způsob jejich oslav - vyjádří přání k významnému nebo svátečnímu dni - pojmenuje běţné potraviny a nápoje - sdělí, jaké jídlo má rád, jaké ne, a zeptá se na 27/140

-

many Vocabulary: Food and drink Everyday English: Polite offers and requests Reading+Listening Writing: Filling in forms

Unit 10 - Grammar: Comparatives and superlatives, have got - Vocabulary: City and country, adjectives - Everyday English: Directions 2 - Reading+Listening - Writing: Describing a place

totéţ kamaráda - nakoupí základní potraviny na trhovišti – simuluje situaci nakupování - rozumí populárně naučnému textu o typických kuchyních v různých státech světa - napíše krátký informativní text o typických jídlech naší země - v slyšeném textu rozliší jednotlivé mluvčí podle typického jídla jejich země - pouţívá vhodné zdvořilostní fráze při stolování - objedná si písemně, e-mailem, ubytování v hotelu - vyplní běţný formulář k ubytování, například v hotelu - porovná ţivot na venkově se ţivotem ve městě - vyjádří svůj vztah k ţivotu na venkově a ve městě - porovná vzhled a hlavní rysy svých kamarádů, různých lidí, známých osobností a podobně - pochopí hlavní myšlenku krátkého populárně naučného textu o vzniku tanečních ţánrů a vyhledá v něm konkrétní informace - pojmenuje hlavní typy míst a budov ve městě - popíše svoje město a porovná ho s jinými městy

28/140

3. ročník: 2 hodiny týdně, celkem 62 hodin Unit 11 - Grammar: Present continuous, possessive pronouns - Vocabulary: Clothes, describing people - Everyday English: In a clothes shop - Reading+Listening - Writing: Describing people

Unit 12 - Grammar: going to, infinitive of purpose - Vocabulary: The weather verbs – sneeze, jump, fall - Everyday English: Making suggestions - Reading+Listening - Writing: A postcard

Unit 13 - Grammar: Question forms, adjectives and adverbs - Vocabulary: Describing feelings, at the chemist´s - Everyday English: At the chemist´s - Reading+Listening - Writing: A story

Unit 14 - Grammar: Present perfect

Ţák: - rozliší jednotlivé osoby podle popisu jejich oblečení - zeptá se na majitele nějaké věci a přivlastní různé věci jejich majitelům - porozumí hlavní myšlence písně a vyhledá v ní konkrétní slova a výrazy - sdělí, co má rád a co rád nemá - přiřadí k sobě slova, která se rýmují - při nákupu oblečení pouţívá vhodné zdvořilostní fráze - popíše podrobně blízkou osobu nebo kamaráda - sdělí, co se chystá v dohledné době udělat, a zeptá se na totéţ kamaráda - sdělí, za jakým účelem se chystá něco udělat a na totéţ se zeptá kamaráda - odhadne téma populárně naučného článku podle obrázku - vyhledá v populárně naučném textu konkrétní informace - simuluje interview - pojmenuje hlavní typy počasí - popíše počasí v různých místech podle značek v tabulce nebo na mapě - vyjmenuje činnosti, které lze dělat při různém počasí - zeptá se kamaráda, co bude dělat ve volném čase, a na totéţ odpoví - napíše pohlednici z prázdnin - identifikuje a pojmenuje známé příběhy a pohádky podle obrázků - klade kamarádovi otázky na místo, čas, způsob a průběh nějaké činnosti - uspořádá slova do sloţitějších vět v logickém sledu - vypráví krátký příběh a spojuje jednotlivé události do logického sledu - popíše pocity lidí podle jejich výrazu - uvede příčiny svého dobrého či špatného pocitu - vyhledá hlavní body v čteném romantickém příběhu - pojmenuje a koupí si v drogerii základní hygienické potřeby - napíše krátký příběh nebo pohádku - se na totéţ kamaráda 29/140

present perfect and past simple - Vocabulary: Past participles at the airoport - Everyday English: At the airoport - Reading+Listening - Writing: An email

- gramaticky správně formuluje, co právě udělal nebo co ještě neudělal - pochopí hlavní myšlenku novinového článku o cestování zajímavých lidí po světě a vyhledá v textu základní informace - postihne hlavní body textu slyšené písně - porozumí základním nápisům na letišti - rozumí běţným nápisům a pokynům na letišti - napíše e-mailem zprávu o svém jazykovém pobytu ve Velké Británii

30/140

NĚMECKÝ JAZYK kód a název oboru vzdělávání: Ošetřovatel 53-41-H/01 název ŠVP: ošetřovatel forma vzdělávání: denní délka vzdělávání: 3 roky týdenní počet vyučovacích hodin za studium: 6 (2 + 2 + 2) platnost: od 1. 9. 2010 počínaje 1. ročníkem

1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl předmětu: Výuka německého jazyka je součástí všeobecného vzdělávání, prohlubuje a rozvíjí komunikační schopnosti ţáků v souvislosti s výukou gramatiky a slovní zásoby a dále se zaměřuje na specifické jazykové vzdělávání dané zdravotnickým zaměřením.

Charakteristika učiva: Obsahem výuky je příprava ţáků na osvojení si všech dovedností v těchto oblastech:  ústní projev - řečové dovednosti, rozvíjení jazykových prostředků, komunikačních dovedností  písemný projev – nacvičování písemného vyjadřování  porozumění čtenému textu  porozumění poslechu.

Výukové strategie: Německý jazyk se vyučuje v početně upravených skupinách v jazykové učebně nebo kmenových třídách. Ve výuce jsou pouţívány výkladové metody pro vysvětlení nových gramatických jevů, dále cvičení, práce s textem a poslechem. Důraz je kladen na interakci mezi ţáky nebo ţákem a učitelem. Pro rozvoj komunikativních dovedností jsou ţáci vedeni k týmové práci při řešení problémových situací. Ţákům jsou poskytovány informace o studiu v zahraničí a o jazykových kurzech.

Hodnocení ţákŧ: Ţáci jsou hodnoceni:  v souladu s platným klasifikačním řádem školy  ústně (konverzace na dané téma, formulování vlastního názoru, dialog podle zadaných rolí)  po skončení dané lekce nebo tematického celku i písemně  na základě aktivity a samostatnosti v hodinách. Ţáci jsou vedeni k sebehodnocení. Výsledky skupinové práce jsou hodnoceny zejména ústně.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a prŧřezových témat: Ţáci jsou ve výuce cizího jazyka vedeni k rozvíjení klíčových kompetencí vztahujících se k příslušným průřezovým tématům, tj.:  člověk a ţivotní prostředí (tematický okruh příroda apod.)  etická a náboţenská výchova (tematický okruh rodina, křesťanské svátky aj.)  výchova ke zdraví (tematický okruh lidské tělo, zdraví a zdravý ţivotní styl apod.)  informační a komunikační technologie (práce s různými druhy cizojazyčných textů, vyhledávání informací na internetu apod.)  občan v demokratické společnosti a svět práce (okruh práce a povolání, cestování aj.). Ţáci ve výuce rozvíjejí tyto klíčové kompetence: 31/140

  

komunikační a sociální kompetence - např. schopnost vyjednávání, řešení konfliktů kompetenci k pracovnímu uplatnění – učí se vyhledávat a vyhodnocovat získané informace občanské kompetence – ty jsou posilovány přípravou ţáků na aktivní ţivot v multikulturní společnosti.

32/140


Výsledky vzdělávání a kompetence Ţák: - procvičí si výslovnost s pouţitím audio nahrávky, vyslovuje co nejblíţe přirozené výslovnosti - uplatňuje správnou grafickou podobu jazyka - zvolí správný člen u podst. jm. - pouţije správný tvar slovesa v přít. čase - poskládá německou větu - představí se, zahajuje a ukončuje rozhovor - reaguje na základní pracovní pokyny

1. - Aussprache - deutsches Alphabet - Artikel - Personalpronomen - Konjugation im Präsens - Aussagesatz, Fragesatz - Konversation: Erste Kontakte

-

Substantive – starke Deklination im Singular Negation (nein, nicht, kein) Adjektive im Prädikat Kardinalzahlen Konversation: Meine Familie

3. - Präpositionen mit Dativ und mit Akkusativ - Personalpronomen – Deklination - Wortstellung – Objekte - wer + was – Deklination - Konversation: Einkaufen

4. - Possessivpronomen - starke Verben – Konjugation im Präsens - Imperativ - Zeitangaben - Konversation: Essen und Trinken

5. - Substantive – schwache Deklination - Plural der Substantive - Präpositionen mit Dativ und Akkusativ, - „es gibt“ - Konversation: Wohnen

6. - Pronomen dieser, jeder, alle – Deklination - Modalverben - Konversation: Im Supermarkt

-

pouţije správný tvar podstatného jména dokáţe vytvořit zápor pouţije příd. jm. v přísudku v náleţitém tvaru definuje základní číslovky jednoduchou formou představí svoji rodinu, reaguje na otázky

- rozliší rozdílné pouţití předloţek v českém a německém jazyce - správně pouţije tvar zájmena s předloţkou - seřadí více předmětů v německé větě - skloňuje tázací zájmena - zná a vhodně pouţívá základní konverzační obraty při nakupování - pouţije správná přivlastňovací zájmena - rozpozná silná a slabá slovesa a časuje je v přítomném čase - rozliší vykání a tykání v rozkazu - několika způsoby vyjadřuje časové údaje - popíše své stravovací návyky - rozliší silné a slabé skloňování podstatných jmen - utvoří mnoţné číslo podst. jm. - správně pouţívá předloţky se 3. a 4. pádem - pouţívá vazbu „es gibt“ - popíše dům/byt a jeho okolí - skloňuje uvedená zájmena a vhodně je pouţívá - časuje způsobová slovesa v přít. čase, 33/140

smysluplně je pouţívá - popíše průběh nakupování v supermarketu, dokáţe si vyţádat potřebné informace 7. - Leseverstehen - Hörverstehen - Verwendung des Wörterbuchs

- orientuje se v textu, najde v něm důleţité informace - rozumí krátkým rozhovorům rodilých mluvčích pronášeným zřetelně, spisovným jazykem - orientuje se ve slovníku.

34/140

2. ročník: 2 hodiny týdně, celkem 62 hodin Tematický celek 1. - Verben mit trennbaren und untrennbaren Vorsilben - reflexive Verben - Konversation: Mein Tagesablauf

2. - Adjektive im Prädikat - Adverbien – Steigerung - geographische Namen - koordinierende Konjunktionen - Konversation: Urlaub

3. - „werden“ im Präsens - Präteritum - Pronomen jemand - Negation (nichts, niemand, niemals) - Konversation: Schule, Beruf

4. - Perfekt - Subjekt: man, es - allein x selbst - Konversation: Freizeit und Hobbys

5. - Futur I. - Wortstellung im Nebensatz - Perfekt – Modalverben - Konversation: Körper und Gesundheit

6. - Rektion der Verben - Pronominaladverbien - wie x als - Konversation: Reisen

Výsledky vzdělávání a kompetence Ţák : - rozliší odlučitelné a neodlučitelné předpony u sloves - pouţívá 3. a 4. p. u zvratných sloves - popíše svůj denní program

- stupňuje přídavná jména v přísudku a příslovce - správně pouţívá členy a předloţky u vybraných zeměpisných názvů - rozliší spojky souřadící ovlivňující a neovlivňující slovosled - navrhne různé moţnosti výběru dovolené - vymezí pouţití slovesa „werden“, pouţívá jeho tvary v přít. čase - pouţívá správné tvary préterita u jednotlivých druhů sloves - správně skloňuje zájmeno „jemand“ - pouţívá vhodnou negaci - dokáţe ústně i písemně zformulovat své plány do budoucna s ohledem na povolání a další studium - správně pouţije perfektum, orientuje se ve větě s pomocným slovesem - rozliší pouţití podmětů „man“ a „es“ - rozliší význam německého označení pro „sám“ - dokáţe charakterizovat své volnočasové aktivity, je schopen je popsat formou krátkého dopisu nebo e-mailu - uţívá vhodně budoucí čas - orientuje se ve větě jako celku, vytvoří vedlejší věty se správným slovosledem - pouţívá tvary perfekta daných sloves - popíše části lidského těla - pouţívá předloţkové a bezpředloţkové vazby - rozlišuje zájmenná příslovce tázací a ukazovací - tvoří srovnání s pouţitím „wie“ a „als“ - uvede moţnosti cestování a jejich výhody, 35/140

popř. nevýhody 7. - Leseverstehen - Hörverstehen - Verwendung des Wörterbuchs

- orientuje se v textu, odhaduje význam neznámých výrazů podle kontextu - zaznamená základní informace z přiměřeného vyslechnutého textu - vhodně pouţívá slovník.

36/140



1. - Präteritum - Perfekt - Hauptsatz, Nebensatz - Konversation: Kultur

Ţák: - rozliší vhodnost uţití préterita a perfekta - správně uspořádá větné členy ve větě jednoduché, vytvoří vedlejší větu se správným slovosledem - popíše moţnosti kulturního vyţití

2. - Substantive – Deklination - Possessivpronomen - Adjektive – Deklination nach Artikel - Konversation: Bekleidung, Mode

- pouţívá správné koncovky přídavných jmen ve všech pádech - charakterizuje svůj styl oblékání, popíše výběr oděvu při různých příleţitostech

3. - Personalpronomen - Negation - Pronomen (einer, keiner, meiner) - Konversation: Einkaufen

- aplikuje v praxi pravidla pro vytvoření záporné věty - pouţívá daná zájmena ve správných tvarech - vyjmenuje jednotlivé typy obchodů a popíše jejich nabídku, dokáţe vést rozhovor s prodavačem

4. - Präpositionen mit Dativ und/oder Akkusativ - Kardinalzahlen, Ordinalzahlen, Datum - Konversation: Prag, Die Tschechische Republik

5. - Verben – Konjugation im Präsens - Modalverben - Infinitivsätze - Konversation: Wohnen

6. - Demonstrativpronomen - reflexive Verben, - Imperativ - Präpositionen mit Genitiv - Konversation: Menschliche Beziehungen

7. - Leseverstehen - Hörverstehen - Verwendung des Wörterbuchs

- automaticky pouţívá předloţky s různými pády - správně pouţívá tvary řadových číslovek, zejména při vyjadřování data - podá základní informace o naší republice a hlavním městě a uvede nejznámější praţské památky, zeptá se na cestu, popíše trasu - pouţívá věty s infinitivem závislým na podst. jm., příd. jm. a slovesu - diskutuje o různých moţnostech bydlení, jeho výhodách a nevýhodách - pouţívá předloţky s 2. p. - diskutuje o mezilidských vztazích

- čte s porozuměním věcně i jazykově přiměřené texty - rozumí přiměřeným souvislým projevům čteným i vyslechnutým - vhodně pouţívá slovníky, přeloţí přiměřený 37/140

text 8. - Deutschsprachige Länder

- podá základní geografické a demografické informace o německy mluvících zemích.

38/140

OBČANSKÁ NAUKA kód a název oboru vzdělávání: Ošetřovatel 53-41-H/01 název ŠVP: ošetřovatel forma vzdělávání: denní délka vzdělávání: 3 roky týdenní počet vyučovacích hodin za studium: 3(1 + 1 + 1) platnost: od 1. 9. 2010 počínaje 1. ročníkem

1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl předmětu Obecným cílem této vzdělávací oblasti v odborném školství je připravit ţáky na aktivní občanský ţivot v demokratické společnosti. Výchova k demokratickému občanství směřuje především k pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace ţáků tak, aby byli slušnými lidmi a informovanými aktivními občany svého demokratického státu, aby jednali odpovědně a uváţlivě nejen ku vlastnímu prospěchu, ale téţ pro veřejný zájem a prospěch. Ţáci se učí porozumět společnosti a světu, kde ţijí, uvědomovat si vlastní identitu a nenechat se manipulovat.

Charakteristika učiva: Obsah předmětu vychází z obsahového okruhu RVP – Společenskovědní vzdělávání, Estetické vzdělávání, Vzdělávání a komunikace v českém jazyce a Průřezových témat. Obsahem vzdělávání jsou následující tematické celky: Člověk v lidském společenství, Člověk jako občan, Člověk a právo a Česká republika, Evropa a svět. Učivo směřuje k tomu, aby ţáci dovedli:  vyuţívat svých vědomostí a dovedností v praktickém ţivotě (ve styku s jinými lidmi a s různými institucemi, při řešení praktických otázek svého politického a občanského rozhodování, hodnocení a jednání, při řešení svých problémů osobního, právního a sociálního charakteru)  získávat a hodnotit informace z různých zdrojů (mluvené a psané slovo, fotografie, mapy, schémata, film, internet).

Pojetí výuky: Základem výuky je výklad a řízená diskuse k probíranému tématu. Ţáci jsou vedeni k samostatnému uvaţování a vyjadřování svých názorů v diskuzích. V rámci výuky jsou pouţívány aktivizační, proţitkové a demonstrační metody (individuální a skupinová práce, dramatizace, výukové videoprogramy, práce s odbornou literaturou), součástí výuky jsou besedy s různými hosty, exkurze, návštěvy výstav. Důraz se neklade na sumu teoretických poznatků, ale na přípravu pro praktický odpovědný a aktivní ţivot. Tento kurikulární rámec by měl vést k lepšímu porozumění mnohotvárnosti dnešního světa, porozumění nárokům, které na lidi ţivot v současné době klade, a k získání potřebných klíčových kompetencí pro řešení občanských i soukromých aktivit jednotlivce. Významnou úlohu má rozvíjení finanční a mediální gramotnosti ţákŧ jako důleţitých dovedností, kterými by měl být vybaven člověk dnešní doby.

39/140

Hodnocení výsledkŧ: Ţáci jsou hodnoceni průběţně po celý školní rok dle školního a klasifikačního řádu. Podstatou hodnocení je správné pouţívání osvojených pojmů při argumentaci a samostatných vystoupeních, ústní zkoušení z probraného učiva, didaktický test na konci kaţdého tematického celku, příprava a prezentace krátké zprávy (aktuality). Hodnocena je práce jednotlivců i skupinové práce, hodnotí se i přístup k plnění studijních povinností. Součásti hodnocení je jednání a chování ţáků v souladu s osvojovanými principy a zásadami společenského chování a mezilidských vztahů.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a prŧřezových témat: - Předmět občanská nauka rozvíjí následující klíčové kompetence:  kompetence k učení – ţáci jsou schopni se učit, vyhodnocovat dosaţené výsledky a stanovit si potřeby svého dalšího vzdělávání  kompetence k řešení problémŧ – ţáci umí samostatně řešit běţné pracovní i mimopracovní problémy  komunikativní kompetence – ţáci jsou vedeni ke schopnosti vyjadřování se v běţných písemných i ústních formách v učebních, ţivotních i pracovních situacích  personální a sociální kompetence – ţáci jsou připraveni na základě poznání své osobnosti ke stanovování přiměřených cílů osobního rozvoje v oblasti zájmové i pracovní, pečovat o své zdraví, spolupracovat s ostatními a přispívat k utváření vhodných mezilidských vztahů  občanské kompetence a kulturní povědomí – ţáci uznávají hodnoty a postoje podstatné pro ţivot v demokratické společnosti a dodrţují je, jednají v souladu s udrţitelným rozvojem a podporují hodnoty národní, evropské i světové kultury  kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám – ţáci dokáţí optimálně vyuţívat svých osobnostních a odborných předpokladů pro úspěšné uplatnění ve světě práce, pro budování a rozvoj své profesní kariéry  kompetence vyuţívat prostředky informační a komunikačních technologií a pracovat s informacemi – ţáci pracují s prostředky ICT a adekvátně vyuţívají různé zdroje informací. Celým předmětem prolínají následující prŧřezová témata:  občan v demokratické společnosti – ţáci budou schopni se přiměřeně vyjadřovat (ústně i písemně) k probraným komunikačním situacím, výuka podporuje rozvoj kognitivních znalostí ţáka a rozšiřuje jeho celkový rozhled o společnosti, napomáhá rozvíjení jeho osobnosti. Ţáci formulují své názory a postoje, jsou schopni vyslechnout názory druhých a přiměřeně na ně reagovat, pracovat samostatně nebo v týmu  člověk a ţivotní prostředí – ţáci se seznámí s kulturními hodnotami v regionu včetně přírodních památek a jsou vedeni k péči o jejich zachování  člověk a svět práce – ţáci jsou vedeni k tomu, aby byli schopni zodpovědně rozhodovat o své vzdělávací cestě, uvědoměle dodrţovat pracovní povinnosti a vycházet s budoucími kolegy a nadřízenými, aktivně se podílet na fungování demokratických zásad i na pracovišti.

40/140

2. Rozpis učiva a výsledkŧ vzdělávání 1. ročník: 1 hodiny týdně, celkem 33 hodin Tematický celek 1. Člověk v lidském společenství Mezilidské vztahy - komunikace - asertivita - pravidla slušného chováni - konflikty

Sociální útvary - společnost - společnost tradiční a moderní, pozdně moderní společnost, současná česká společnost

Vrstevnické skupiny a vztahy v nich - společenské vrstvy, elity a jejich úloha - skupina vrstevníků a její význam, šikana - sociální nerovnost a chudoba v současné společnosti, sociální zajištění občanů Lidská tolerance a nesnášenlivost - rasy, etnika, národy a národnosti, multikulturní souţití; genocida v době druhé světové války (Ţidů, Romů, Slovanů a politických odpůrců), migrace, migranti, azylanti - postavení muţů a ţen, genderové problémy - víra a atheismus, náboţenství a církve, náboţenská hnutí, sekty, náboţenský fundamentalismus

Výsledky vzdělávání a kompetence Ţák: - dovede aplikovat zásady slušného chování v běţných ţivotních situacích; uvede příklady sousedské pomoci a spolupráce, lásky, přátelství a dalších hodnot - objasní, jak se mají řešit konflikty mezi vrstevníky a ţáky - popíše na základě pozorování lidí kolem sebe a informací z médií, jak jsou lidé v současné české společnosti rozvrstveni z hlediska národnosti, náboţenství a sociálního postavení; vysvětlí, proč sám sebe přiřazuje k určitému etniku (národu…) - uvede, jaká práva a povinnosti pro něho vyplývají z jeho role v rodině, ve škole, na pracovišti - objasní, co se rozumí šikanou a jaký má tento jev důsledky

- na konkrétních příkladech vysvětlí, z čeho můţe vzniknout napětí nebo konflikt mezi příslušníky většinové společnosti a příslušníkem některé z menšin - vysvětlí na příkladech osudů lidí (např. civilistů, zajatců, Ţidů, Romů, příslušníků odboje…), jak si nacisté počínali na okupovaných územích - uvede konkrétní příklady ochrany menšin v demokratické společnosti - na základě pozorování ţivota kolem sebe a informací z médií uvede příklady porušování genderové rovnosti (rovnosti muţů a ţen) - popíše specifika některých náboţenství, k nimţ se hlásí obyvatelé ČR a Evropy - vysvětlí, čím mohou být nebezpečné některé náboţenské sekty a náboţenská nesnášenlivost

41/140

2. Člověk jako občan Politický systém ČR - český stát - česká ústava - politický systém v ČR (parlamentní demokracie)

Politika, ideologie, politické strany a volby - politika, politické ideologie - politické strany, volební systémy a volby

- uvede základní zásady a principy, na nich je zaloţena demokracie - uvede příklady jednání, které demokracii ohroţuje (sobectví, korupce, kriminalita, násilí, neodpovědnost…) - uvede, k čemu je pro občana dnešní doby prospěšný demokratický stát a jaké má ke svému státu a jeho ostatním lidem občan povinnosti - uvede nejvýznamnější české politické strany, vysvětlí, proč se uskutečňují svobodné volby a proč se jich mají lidé zúčastnit; popíše, podle čeho se můţe občan orientovat, kdyţ zvaţuje nabídku politických stran

42/140



2. Člověk jako občan Politický extremismus v zahraničí a u nás - politický radikalismus a extremismus, současná česká extremistická scéna a její symbolika, mládeţ a extremismus

Ţák: - uvede příklady extremismu, např. na základě mediálního zpravodajství nebo pozorováním jednání lidí kolem sebe; vysvětlí, proč jsou extremistické názory a jednání nebezpečné - dovede debatovat o zcela jednoznačném a mediálně známém porušení principů nebo zásad demokracie

Občanská společnost - státní občanství - právní postavení občanů - občanská společnost

- uvede konkrétní příklad pozitivní občanské angaţovanosti - v konkrétních příkladech ze ţivota rozliší pozitivní jednání (tj. jednání, které je v souladu s občanskými ctnostmi), od špatného -nedemokratického jednání

Rozumět médiím - svobodný přístup k informacím; média (tisk, televize, rozhlas, internet), funkce médií, kritický přístup k médiím, média jako zdroj zábavy a poučení

- vysvětlí, proč je třeba zobrazení světa, událostí a lidí v médiích (mediální obsahy) přijímat kriticky - je schopen rozeznat zcela zřejmé konkrétní příklady ovlivňování veřejnosti (např. v médiích, v reklamě, jednotlivými politiky…)

3. Člověk a právo Právo - právo a spravedlnost, právní stát - právní řád, práva a povinnosti občanů, právní subjektivita, právní vztahy Lidská a občanská práva a svobody - svoboda - lidská práva, jejich obhajování, rovnoprávnost - práva, svobody a veřejná moc, - veřejný ochránce práv - práva dětí, práva etnických a národnostních menšin, hospodářská, sociální a kulturní práva Právní vztahy v soukromé sféře - rodinné právo – práva a povinnosti manţelů - občanské právo - vlastnictví, dědění, typy smluv a závazkových vztahů - odpovědnost za škodu – reklamace - pracovní právo – zaměstnání, podnikání - obchodní právo – ţivnostenské podnikání

- uvede, kdy je člověk způsobilý k právním úkonům a má trestní odpovědnost

- uvede základní lidská práva, která jsou zakotvena v českých zákonech – včetně práv dětí, popíše, kam se obrátit, kdyţ jsou lidská práva ohroţena

- vysvětlí práva a povinnost mezi dětmi a rodiči, mezi manţeli; dovede v této oblasti práva vyhledat informace a pomoc při řešení konkrétního problému - dovede reklamovat koupené zboţí nebo sluţby 43/140

- dovede z textu fiktivní smlouvy běţné v praktickém ţivotě (např. o koupi zboţí, cestovním zájezdu, pojištění) zjistit, jaké mu z ní vyplývají povinnosti a práva Právo ve veřejné sféře - trestní právo – trestný čin, přestupek (správní řízení), tresty a ochranná opatření, trestní odpovědnost - kriminalita páchaná na dětech a mladistvých (domácí násilí), kriminalita páchaná mladistvými - soustava soudů v České republice - orgány činné v trestním řízení - notáři, advokáti a soudci - struktura veřejné správy, obecní a krajská samospráva

- dovede aplikovat postupy vhodného jednání, stane-li se svědkem nebo obětí - kriminálního jednání (šikana, lichva, násilí, vydírání…) - popíše, čím se zabývá policie, soudy, advokacie a notářství

44/140



4. Česká republika, Evropa a svět Česká a československá státnost v prŧběhu dějin - počátky českého státu - středověké České království - České země v období novověku - boj za stání samostatnost v době první světové války - Československá republika v období mezi světovými válkami - boj za obnovu Československé republiky za druhé světové války - vývoj v poválečné Československé republice - obnova demokracie a rozpad Československa Česká republika v mezinárodních vztazích - ČR – demokratický a suverénní stát - ochrana a bezpečnost republiky (NATO) Česká republika a Evropa - členství v evropských organizacích (EU, Rada Evropy)

Ţák: - dokáţe vyjmenovat základní milníky ve vývoji českého státu - vysvětlí a popíše důleţité okamţiky ČR ve 20. století - dovede najít ČR na mapě světa a Evropy, podle mapy popíše její polohu a vyjmenuje sousední státy

- objasní, jakým způsobem je zajištěna bezpečnost republiky

- zná historii evropské integrace, popíše, proč existuje EU a jaké povinnosti a výhody z členství v EU plynou našim občanům

Organizace spojených národŧ - udrţování míru a bezpečnosti – OSN

- vysvětlí, k jakým nadnárodním uskupením ČR patří, její závazky

Globalizace, náš osud - rozmanitost soudobého světa – civilizační sféry a kultury (velmoci, vyspělé státy, rozvojové země) - globalizace, globální problémy lidstva - konflikty v soudobém světě

- uvede příklady velmocí, zemí vyspělých, rozvojových a zemí velmi chudých (včetně lokalizace na mapě) - na příkladech z hospodářství, kulturní sféry nebo politiky popíše, čemu se říká globalizace - uvede hlavní problémy dnešního světa (globální problémy), lokalizuje na mapě ohniska napětí ve světě - na příkladu (z médií nebo z jiných zdrojů) vysvětlí, jakých metod pouţívají teroristé a za jakým účelem

45/140

DĚJEPIS kód a název oboru vzdělávání: Ošetřovatel 53-41-H/01 název ŠVP: ošetřovatel forma vzdělávání: denní délka vzdělávání: 3 roky týdenní počet vyučovacích hodin za studium: 2 (2 + 0 + 0) platnost: od 1. 9. 2010 počínaje 1. ročníkem

1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl: Dějepis je součástí společenskovědní sloţky všeobecného vzdělávání. Poznání minulosti umoţňuje ţákům lépe porozumět světu, v němţ ţijí, a aktivně se účastnit ţivota v demokratické společnosti. Výuka dějepisu má nezastupitelnou úlohu při formování osobnosti člověka, utváření jeho hodnotové a názorové orientace, uvědomování si vlastní identity a odpovědnosti za současný stav, učí ţáky kriticky myslet a nenechat se sebou manipulovat. Charakteristika učiva: Výuka dějepisu na středních školách navazuje na znalosti a dovednosti získané během základního vzdělání a systematizuje různé historické informace, s nimiţ se ţáci ve svém ţivotě setkali (v masmédiích, v umění, při obecné výměně informací…). Učivo představuje systémový výběr z českých a obecných dějin tvořený na základě významných historických pojmů. S ohledem na nízkou hodinovou dotaci předmětu jsou jednotlivá období zastoupena v systému vzdělávání různou měrou – důraz je kladen na české dějiny. Strategie výuky: Výuka má být pro ţáky zajímavá a pozitivně motivující. Je třeba rozvíjet nejen ţákovy intelektové schopnosti, dovednosti a funkční gramotnost, ale i komunikativní kompetence a pozitivně ovlivňovat jeho hodnotovou orientaci. Ţáci by neměli být zahrnuti přemírou faktografie. Z mnoţství poznatků je třeba vybrat klíčové momenty, které měly rozhodující vliv na další vývoj dějin. Pozornost bude věnována i regionálním dějinám, a to zejména v samostatné práci ţáků (referáty). Do výuky budou průběţně zařazována také průřezová témata. Hodnocení výsledkŧ ţáků: Ţáci budou hodnoceni :  podle hloubky porozumění historickým jevům a procesům  podle schopnosti pracovat se zdroji informací, kriticky myslet a kompetentně debatovat o historii Znalosti získané v průběhu studia budou kontrolovány :  průběţně, a to ústní i písemnou formou  součástí klasifikace bude i samostatná práce ţáků (referáty, myšlenkové mapy,..)  hodnocení bude probíhat v souladu s platným klasifikačním řádem. Při pololetní a závěrečné klasifikaci budou vyučující vycházet nejen z výsledků písemného a ústního zkoušení, ale i z celkového přístupu ţáka k vyučovacímu procesu a k plnění studijních povinností.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a prŧřezových témat Předmět dějepis rozvíjí tyto klíčové kompetence :  komunikativní – ţáci formulují v mluvené i psané podobě jasně a srozumitelně své myšlenky, vyjadřují se v souladu se zásadami kultury projevu a chování, rozvíjet v nich

46/140

    

schopnost kritického myšlení – ţáci se učí pracovat s různými zdroji informací a kriticky je hodnotí, vyuţívají prostředky informačních a komunikačních technologií vyuţití ICT a práce s informacemi - ţáci pracují s různými zdroji informací (internet, knihovny atd.), kriticky hodnotí získané informace vedoucí k učení – uplatňují různé způsoby práce s textem, efektivně vyhledávají a zpracovávají informace, pořizují si poznámky, přijímají hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí, orientují se v moţnostech dalšího vzdělávání v oboru občanské a kulturní povědomí – uznávají tradice a hodnoty svého národa, respektují jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu personální a sociální – ověřují si získané poznatky, přijímají a odpovědně plní svěřené úkoly, přispívají k vytváření vstřícných mezilidských vztahů k řešení problémŧ – volí prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody) vhodné pro splnění daného úkolu.

Do výuky budou průběţně zařazována také průřezová témata :  občan v demokratické společnosti – ţáci jsou vedeni k zodpovědnosti za další vývoj společnosti i za kulturní dědictví, k prohlubování svého zájmu o politické a společenské dění u nás i ve světě i o veřejné záleţitosti lokálního charakteru, vyuţívání svých znalostí o minulosti k porozumění současnosti ( Evropa a svět ve 20. stol., totalitní reţimy)  mediální výchova – ţáci se orientují ve sluţbách médií, kriticky hodnotí dosaţené informace ( práce s dobovým tiskem – 19. a 20. stol.)  etická a náboţenská výchova – ţáci jsou vedeni k dodrţování ţivotních hodnot v souladu s křesťanskou morálkou, k respektování a toleranci jiných etnik a kultur (antika, středověký pohled na člověka a jeho vyznání).

47/140


Výsledky vzdělávání a kompetence Ţák: - objasní smysl poznávání minulosti

Pravěk - rozčlenění, přínos jednotlivých oblastí Starověk - dědictví a kulturní přínos starověkých civilizací - antická kultura a její dědictví v Evropě

- dokáţe uvést příklady kulturního přínosu starověkých civilizací (okrajově Egypt, Mezopotámie, Indie, Čína) především starověkého Řecka a Říma

Středověk - stát, společnost a církev - počátky českého státu - český stát za posledních Přemyslovců - český stát za vlády Lucemburků - husitské hnutí

- charakterizuje obecně středověk a jeho kulturu - vysvětlí počátky a rozvoj české státnosti

Raný novověk - 16. aţ 18. století - humanismus a renesance - objevy nových zemí - reformace a protireformace - 30letá válka, vestfálský mír

- vysvětlí významné společenské změny, které nastaly v raném novověku - charakterizuje problémy začlenění českého státu do habsburského soustátí, český stavovský odboj a jeho důsledky

Novověk -19. století - habsburská monarchie

- popíše program revoluce 1848 v českých zemích a její výsledky

Novověk - 20. století - vztahy mezi velmocemi – koloniální expanze a rozdělení světa v 19. a na počátku 20. stol., první světová válka(příčiny, průběh) - vývoj v Rusku; české země za světové války, výsledky první světové války - demokracie a diktatura – poválečné uspořádání Evropy a světa; vznik Československa a první republika - světová hospodářská krize - druhá světová válka (příčiny, průběh) - Protektorát Čechy a Morava - holocaust; důsledky druhé světové války

Situace v Evropě po 2. svět. válce - charakteristika poměrů v poválečné Evropě

- objasní vznik novodobého českého národa a úsilí o jeho emancipaci - vysvětlí rozdělení světa, vztahy mezi velmocemi v předvečer 1. svět. války rámcově popíše první světovou válku a objasní její dopad ve společnosti - vysvětlí důsledky poráţky centrálních mocností a poválečné uspořádání Evropy - charakterizuje první čs. republiku po stránce politické, hospodářské a kulturní včetně národnostního sloţení jejího obyvatelstva - popíše projevy a důsledky velké hospodářské krize - rámcově popíše průběh druhé světové války, vysvětlí německé válečné cíle - popíše válečné zločiny, holocaust - charakterizuje nacistickou politiku na protektorátním území - vysvětlí výsledky války a poválečné uspořádání v Evropě

48/140

CHEMIE kód a název oboru vzdělávání: Ošetřovatel 53-41-H/01 název ŠVP: ošetřovatel forma vzdělávání: denní délka vzdělávání: 3 roky týdenní počet vyučovacích hodin za studium: 2 (1 + 1 + 0) platnost: od 1. 9. 2010 počínaje 1. ročníkem

1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl předmětu: Cílem předmětu je poskytnout ţákům základní teoretické vědomosti z obecné chemie, z chemie anorganických látek, organických sloučenin a přírodních látek, které jsou potřebné k pochopení vztahů mezi strukturou látek, jejich vlastnostmi a jejich praktickým pouţitím. Výuka směřuje k vyuţívání poznatků v profesním i běţném ţivotě. Předmět chemie formuje logické myšlení a rozvíjí schopnosti a dovednosti ţáků k samostatné, týmové a experimentální práci.

Charakteristika učiva: Učivo je rozvrţeno do dvou ročníků po 1 hodině týdně. V 1. ročníku se ţáci věnují tematickým celkům z obecné a anorganické chemie, kde se seznámí s chemickými zákony a veličinami, s vlastnostmi, reakcemi a praktickým pouţitím vybraných prvků a jejich anorganických sloučenin. Do 2. ročníku jsou zařazeny tematické celky z organické chemie, která se zabývá základním názvoslovím, vlastnostmi a reaktivitou uhlovodíků a jejich derivátů, a biochemie, kde se ţáci seznámí se základními skupinami přírodních látek a některými biochemickými ději. Ţáci se učí chemické látky posuzovat i z hlediska účinků na ţivotní prostředí a na lidské zdraví. Celým učivem prochází průřezové téma Č1ověk a ţivotní prostředí a Výchova ke zdraví.

Směřování výuky v oblasti citŧ, postojŧ, hodnot a preferencí: Předmět chemie vede ţáky k uvědomění si důleţitosti a všudypřítomnosti chemických látek a přípravků v našem ţivotě (kosmetika, léčiva, potravinářská aditiva). Vede je k zamyšlení nad nešetrným uţíváním chemických prostředků denní potřeby a na jejich dopad na ţivotní prostředí a na zdraví člověka.

Pojetí výuky: Výuka je tvořena výkladovou částí, kterou představuje přednáška pro úvod do problematiky. Výklad je doplňován názorně demonstračními metodami (fólie, film, prezentace, demonstrační pokus). Vedle těchto metod jsou vyuţívány i rozhovory nad daným tématem a didaktické hry pro zopakování a procvičení učiva. Ţáci vypracovávají také referáty, při kterých vyhledávají informace na internetu nebo v odborné literatuře. Teorie je doplněna prováděním jednoduchých laboratorních cvičení, která navazují na probírané učivo.

Hodnocení výsledkŧ ţákŧ: Hodnocení ţáků vychází z platného klasifikačního řádu. Hodnotíme:  pochopení poznatků učiva  vyuţití mezipředmětových vztahů  písemný projev, a to jak v písemných samostatných pracích, tak i v protokolech z laboratorního cvičení 49/140



zapojení do diskuse ke konkrétnímu tématu či problému a prezentace referátů před třídou a vyučujícím  dovednosti při laboratorních cvičeních  aktivní přístup ţáka k výuce. Znalosti ţáků jsou ověřovány písemnými testy nebo slovním zkoušením individuálním i frontálním.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a prŧřezových témat Předmět chemie rozvíjí tyto klíčové kompetence:  komunikativní – ţáci jsou vedeni k pouţívání chemické terminologie, názvů, vzorců a chemických rovnic v písemném i mluveném slově  kompetence k učení – ţáci jsou připraveni dále se vzdělávat v dané tematice a chápou obtíţnost a šíři záběru chemie  kompetence k řešení problémŧ - ţáci jsou schopni se aktivně zapojit do týmové práce v hodině i při práci na projektu, vyhodnotí a interpretují výsledky jednoduchého experimentu. Sestaví tabulku, graf, nakreslí schéma, napíší protokol s vyuţitím informačních a komunikačních technologií  vyuţití ICT a práce s informacemi – ţáci vyuţívají informační a komunikační technologie k získávání dalších znalostí z oboru a k vyhledávání informací, především na internetu  matematické kompetence – řeší jednoduché stechiometrické a koncentrační výpočty . Správně pouţívají a převádějí jednotky  občanské kompetence - ţáci jsou vedeni k bezpečnému nakládání s nebezpečnými látkami a se základní první pomocí při zasaţení, jsou seznámeni s působením vybraných látek na lidský organismus a na ţivotní prostředí, aplikují získané poznatky v běţném ţivotě. Celým předmětem prolínají tato průřezová témata:  člověk a ţivotní prostředí - seznámení se s působením chemických látek na ţivotní prostředí  informační a komunikační technologie - práce s internetem, vyhledávání potřebných informací, práce s programy výukovými a pro kreslení chemických struktur  výchova ke zdraví - seznámení se s pozitivním i negativním působením chemických látek na lidský organismus.

50/140

2. Rozpis učiva a výsledkŧ vzdělávání 1.ročník, 1 hodina týdně, celkem 33 hodin Tematický celek


OBECNÁ CHEMIE

Ţák:

1. Chemické látky - třídění a vlastnosti látek, prvky, sloučeniny - směsi homogenní, heterogenní a jejich oddělování - chemická symbolika a anorganické názvosloví

- vysvětlí pojem prvek, sloučenina - rozeznává homogenní a heterogenní soustavy a navrhne různé způsoby rozdělení vybraných směsí - pouţívá chemické značky nejdůleţitějších prvků, ovládá názvosloví jednoduchých sloučenin

2. Atom, molekula - stavba atomu - chemická vazba - periodická soustava prvků, periodický zákon

3. Chemické výpočty, chemické rovnice - chemické rovnice - výpočty v chemii

- popíše sloţení atomu, rozlišuje pojmy neutron, proton a elektron - vyhledá nukleonové a protonové číslo v periodické tabulce - charakterizuje jednotlivé druhy radioaktivního záření a jejich biologické účinky - rozlišuje jednotlivé typy vazeb - orientuje se v periodické tabulce - zapíše jednoduchou chemickou reakci chemickou rovnicí - vypočítá molární hmotnost - vyjádří koncentraci roztoku pomocí hmotnostního zlomku a hm. procent

ANORGANICKÁ CHEMIE 1. Anorganické látky – oxidy, kyseliny, hydroxidy, soli 2. Vybrané prvky a jejich sloučeniny - vodík, kyslík, voda - halogeny - uhlík, dusík, síra, fosfor - vzácné plyny - kovy - nejvýznamnější zástupci a jejich sloučeniny

- vysvětlí vlastnosti anorganických látek - tvoří chemické vzorce a názvy vybraných anorganických sloučenin - charakterizuje vybrané prvky a anorganické sloučeniny a zhodnotí jejich vyuţití v odborné praxi a v běţném ţivotě - určí látky významné pro zdravotnictví - klasifikuje toxické látky a zná zásady bezpečné práce s nimi

51/140

2. ročník, 1 hodina týdně, celkem 31 hodin Tematický celek


ORGANICKÁ CHEMIE

Ţák :

1. Vlastnosti, rozdělení a názvosloví organických sloučenin

- charakterizuje základní skupiny uhlovodíků a jejich vybrané deriváty - tvoří jednoduché chemické vzorce a názvy

2. Uhlovodíky

- uvede významné zástupce uhlovodíků a jejich derivátů, jejich vyuţití v běţném ţivotě a odborné praxi , posoudí jejich vliv na zdraví a ţivotní prostředí

3. Deriváty uhlovodíkŧ

4. Organické sloučeniny v běţném ţivotě a odborné praxi - potravinářská aditiva a konzervanty - plasty - mýdla a detergenty - chemie v dopravě a energetice

- vyhledá na internetu databázi potravinářských aditiv a konzervantů, dokáţe posoudit jejich vliv na lidský organismus - uvede nejpouţívanější plasty, jejich vlastnosti a pouţití praxi - uvede pouţití pohonných hmot, vysvětlí pojem oktanové číslo, katalyzátor a jeho funkci, uvědomuje si dopad výfukových plynů na ţivotní prostředí - popíše zpracování ropy, uhlí a zemního plynu, výrobu bioplynu, funkci jaderné elektrárny - vypracuje s pomocí internetu referát na zadané téma

BIOCHEMIE 1. Chemické sloţení ţivých organismŧ

- objasní úzký vztah chemie s biologii, její význam v organismu

2.Přírodní látky - sacharidy - lipidy - proteiny - nukleové kyseliny - biokatalyzátory

- charakterizuje biogenní prvky a jejich sloučeniny - uvede sloţení, výskyt a funkce nejdůleţitějších přírodních látek

3. Biochemické děje - fotosyntéza - dýchání

- popíše a zhodnotí význam dýchání a fotosyntézy

52/140

FYZIKA kód a název oboru vzdělávání: Ošetřovatel 53-41-H/01 název ŠVP: ošetřovatel forma vzdělávání: denní délka vzdělávání: 3 roky týdenní počet vyučovacích hodin za studium: 1 (1 + 0 + 0) platnost: od 1. 9. 2010 počínaje 1. ročníkem

1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl předmětu Úkolem a cílem fyzikálního vzdělávání je prostřednictvím potřebného mnoţství poznatků přispět k hlubšímu pochopení podstaty fyzikálních jevů a zákonů, coţ má usnadnit přijímání nových poznatků a objevů z oblasti fyziky, techniky, moderní technologie a tyto poznatky dále smysluplně aplikovat a vyuţívat ve zdravotnické praxi i v běţném ţivotě. Ţák má chápat a umět pouţívat fyzikální terminologii, základní postupy a metody uţívané při řešení fyzikálních problémů. Fyzikální vzdělávání musí v tomto období stále více rozvíjet ţákovo logické myšlení, představivost, dovednost efektivně pracovat s odborným textem, rozvíjet jeho schopnost samostatného získávání nových informací prostřednictvím moderních technologií a zdrojů informací (internet,..), tyto analyzovat a vytvářet z nich logické závěry.

Charakteristika učiva Obsah předmětu je realizován v rámci jednoho ročníku. Je rozčleněn do osmi tematických celků. Důraz je kladen především na tematické celky, které vyuţívají aplikace fyzikálních poznatků v odborné zdravotnické praxi a mají bezprostředně vliv na lidský organizmus (vliv elektromagnetického záření, hluku, vibrací, gravitace,…) a jsou vyuţívány v diagnostických a léčebných metodách.

Strategie výuky Výuka fyziky vyuţívá kromě teoretického výkladu i formy experimentálního získávání a ověřování fyzikálních poznatků. Toto je realizováno prostřednictvím demonstračních experimentů. Výuku oţivuje vyuţívání didakt. techniky, např. audio a videozáznamy, DVD, dataprojektory. Výuka fyziky dává prostor pro vyuţití mezipředmětových vztahů, např. navazuje na znalosti z matematiky, chemie, biologie apod.

Hodnocení výsledkŧ ţákŧ Výsledky učení jsou kontrolovány:  průběţně  ústní i písemnou formou  zohledňuje se celkový přístup ţáka k výuce, plnění úkolů a poţadavků  probíhá v souladu s platným klasifikačním řádem  zohledňováni jsou ţáci se specifickými poruchami učení. Je dodrţován individuální přístup k ţákům a pomoc vyučujících především u ţáků s diagnostikovanými poruchami učení.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a prŧřezových témat Předmět Fyzika rozvíjí tyto klíčové kompetence:  k řešení problému – ţáci analyzují a rozebírají konkrétní problémové úlohy vyuţití ICT a práce s informacemi - vyhledávají informace o zadaných tématech  matematické – ţáci vyuţívají matematický aparát k vyřešení příkladů 53/140



vedoucí k učení - ţáci pracují s různými texty, vyhledávají a zpracovávají informace, prostřednictvím výukových metod se učí ovládat různé techniky učení, při mluveném projevu si pořizují poznámky.

Celým předmětem prolínají tato průřezová témata:  informační a komunikační technologie - vyhledávání informací při zadání samostatných úkolů  člověk a ţivotní prostředí - uvědomění si vlivu fyzikálních jevů na ţivotní prostředí a zdraví člověka a nutnosti chránit a zachovat ţivotní prostředí v co nejkvalitnější podobě (například v tematickém celku Vlnění a optika - vliv elektromagnetického záření na ţivé organismy)

54/140

2. Rozpis učiva a výsledkŧ vzdělávání 1. ročník: 1 hodina týdně, celkem 33 hodin Tematický celek 1. Úvod - význam a obsah fyziky - fyzikální veličiny, jednotky, převody

2. Mechanika - pohyb hmotného bodu - síly, Newtonovy pohybové zákony - práce, energie - gravitace - mechanika pevných těles - mechanika tekutin

3. Termika - teplota a teplo - látka a její skupenství - částicová stavba látek - ideální plyn - základy termodynamiky

4. Elektřina a magnetismus - elektrický náboj - elektrický proud - elektrický proud v látkách - magnetické pole - elektromagnetická indukce - střídavý proud

5. Vlnění a optika - mechanické kmitání - mechanické vlnění - zvuk - elektromagnetické vlny - světlo - zrcadla a čočky - oko

Výsledky vzdělávání a kompetence Ţák: - pouţívá fyzikální veličiny a jednotky, zejména délky, hmotnosti a času

- rozliší druhy pohybů a řeší jednoduché úlohy na pohyb hmotného bodu - určí síly, které působí na tělesa, a popíše, jaký druh pohybu tyto síly vyvolají - určí mechanickou práci a energii při pohybu tělesa působením stálé síly - vysvětlí na příkladech platnost zákona zachování mechanické energie - určí výslednici sil působících na těleso - aplikuje Pascalův a Archimédův zákon při řešení úloh - vysvětlí význam teplotní roztaţnosti látek v přírodě a v technické praxi - vysvětlí pojem vnitřní energie soustavy (tělesa) a způsoby její změny - popíše principy nejdůleţitějších tepelných motorů - popíše přeměny skupenství látek a jejich význam v přírodě a v technické praxi - popíše elektrické pole z hlediska jeho působení na bodový elektrický náboj - řeší úlohy s elektrickými obvody s pouţitím Ohmova zákona - popíše princip a pouţití polovodičových součástek s přechodem PN - určí magnetickou sílu v magnetickém poli vodiče s proudem - popíše princip generování střídavých proudů a jejich vyuţití v energetice - rozliší základní druhy mechanického vlnění a popíše jejich šíření - charakterizuje základní vlastnosti zvuku - uvede negativní vliv hluku a způsoby ochrany sluchu - charakterizuje světlo jeho vlnovou délkou a rychlostí v různých prostředích - řeší úlohy na odraz a lom světla 55/140

- řeší úlohy na zobrazení zrcadly a čočkami - vysvětlí optickou funkci oka a korekci jeho vad - popíše význam různých druhů elektromagnetického záření 6. Fyzika atomu - atom, laser - jádro atomu - radioaktivita - jaderná energie

7. Vesmír - sluneční soustava - hvězdy a galaxie

- popíše strukturu elektronového obalu atomu z hlediska energie elektronu - popíše stavbu atomového jádra a charakterizuje základní nukleony - vysvětlí podstatu radioaktivity a popíše způsoby ochrany před jaderným zářením - popíše princip získávání energie v jaderném reaktoru - charakterizuje Slunce jako hvězdu - popíše objekty ve sluneční soustavě - popíše příklady základních typů hvězd

56/140

BIOLOGIE kód a název oboru vzdělávání: Ošetřovatel 53-41-H/01 název ŠVP: ošetřovatel forma vzdělávání: denní délka vzdělávání: 3 roky týdenní počet vyučovacích hodin za studium: 2 (2 + 0 + 0) platnost: od 1. 9. 2010 počínaje 1. ročníkem

1.Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl předmětu Biologie je součástí vzdělávací oblasti přírodovědného vzdělávání, které vede ke komplexnímu pochopení přírodních jevů a zákonů. Formuje u ţáků ţádoucí vztahy k ţivotnímu prostředí. 1. Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem přírodovědného vzdělávání je naučit ţáky vyuţívat přírodovědných poznatků v profesním i občanském ţivotě, umět odpovídat na otázky vnějšího světa na základě relevantních důkazů. Vzdělávání směřuje k tomu, aby ţáci efektivně zpracovávali získané informace, rozuměli vyobrazením, tabulkám a schématům, aby si osvojili důleţité přírodovědné poznatky, které jim lépe umoţní porozumět přírodním jevům a procesům, vztahu člověka a přírody. Dalším cílem vzdělávání je, aby se ţáci zasazovali o udrţitelný rozvoj a ochranu ţivotního prostředí. 2. Charakteristika učiva Obsah učiva biologie je rozloţen do dvou ročníků. Ţák seznamuje v prvním ročníku se základy: buněčné biologie a genetiky. systematiky, vývojové biologie, ekologie a s ochranou ţivotního prostředí. Učivo bylo vybráno na základě poţadavků všeobecného biologického rozhledu s důrazem na obsah poţadovaných znalostí z biologie při dalším vzdělávání ţáka. Důraz je kladen především na ekologická témata. 3. Pojetí výuky Výuka je zaměřena teoreticky, je však doplněna i samostatnou prací ţáků (referáty, prezentace a projekty). Do výuky jsou zařazována i praktická a terénní cvičení. 4. Hodnocení výsledků ţákŧ Vychází z plánovaných výsledků vzdělávání, ţáci jsou hodnoceni ústně i písemně v souladu s klasifikačním řádem, který je součástí školního řádu. Při hodnocení oceňujeme nejen vědomosti a dovednosti, ale i schopnost učit se, samostatnost a tvořivost (hodnoceny jsou tedy i samostatné práce a práce na projektech). 5. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a prŧřezových témat: Předmět se svým charakterem podílí na rozvoji většiny klíčových kompetencí:  komunikativní – ţáci se učí samostatnému ústnímu projevu, diskutovat na dané téma  k řešení problému – hledají řešení zadaného biologického problému pomocí problémových úloh

57/140

 

vedoucí k učení – ţáci pracují s různými texty, vyhledávají a zpracovávají informace, prostřednictvím výukových metod se učí ovládat různé techniky učení, při mluveném projevu si pořizují poznámky, jsou vedeni k vlastnímu hodnocení výsledků učení vyuţití ICT a práce s informacemi – tvoří krátké prezentace v Power Pointu, vyhledávají informace o zadaných tématech a vyuţívají internet jako jeden ze zdrojů informací.

Celým předmětem prolínají tato průřezová témata:  občan v demokratické společnosti – ţáci jsou vedení k uvědomování si odpovědnosti kaţdého občana za trvale udrţitelný rozvoj společnosti ve vztahu k ţivotnímu prostředí (tematický celek: ekologie)  etická a náboţenská výchova – v ţácích je rozvíjena úcta k ţivotu a všemu stvoření, jsou seznamování s hlavními teoriemi vzniku ţivota a jeho vývoje na Zemi (tematický celek Vznik ţivota na Zemi, vývojová biologie)  výchova ke zdraví – výuka směřuje k odpovědnému vztahu ţáka ke svému zdraví, k uvědomění si důsledků nezdravého ţivotního stylu a závislostí, které se promítají do nemocí (tematické celky Biochemie, Buněčné biologie, Genetika, Ekologie a Ochrana ţivotního prostředí)  člověk a ţivotní prostředí - ţák je veden k odpovědnému vztahu k ţivotnímu prostředí (tematický celek Ekologie).

58/140

2.Rozpis učiva a výsledkŧ vzdělávání 1. ročník: 2 hodiny týdně, celkem 66 hodin Tematický celek


1. 1.Základy biologie - vznik a vývoj ţivota na Zemi - vlastnosti ţivých soustav - typy buněk - rozmanitost organismů a jejich charakteristika - dědičnost a proměnlivost - zdraví a nemoc

Ţák : - charakterizuje názory na vznik a vývoj ţivota na zemi - vyjádří vlastními slovy základní vlastnosti ţivých soustav - popíše buňku jako základní stavební a funkční jednotku ţivota, vysvětlí rozdíl mezi eukaryotickou a prokaryotickou buňkou, charakterizuje rostlinou a ţivočišnou buňku a uvede rozdíly - uvede základní skupiny a porovná je - uvede příklady bakteriálních, virových a jiných onemocnění a moţností prevence - objasní význam genetiky - vysvětlí význam zdravé výţivy a uvede principy zdravého ţivotního stylu

2. Ekologie - základní ekologické pojmy - ekologické faktory prostředí - potravní řetězce - koloběh látek v přírodě a tok energie - typy krajiny

- vysvětlí základní ekologické pojmy - charakterizuje abiotické faktory (sluneční záření, atmosféra, pedosféra, hydrosféra) a biotitické faktory prostředí (populace, společenstva, ekosystémy) - charakterizuje základní vztahy mezi organismy ve společenstvu - uvede příklad potravního řetězce - popíše podstatu koloběhu látek v přírodě z hlediska látkového a energetického - charakterizuje různé typy krajiny a její vyuţívání člověkem

3. Člověk a ţivotní prostředí - vzájemné vztahy mezi člověkem a ţivotním prostředím - dopady činností člověka na ţivotní prostředí - přírodní zdroje energie a surovin - odpady - globální problémy - ochrana přírody a krajiny - nástroje společnosti na ochranu ţivotního prostředí - zásady udrţitelného rozvoje - odpovědnost jedince za ochranu přírody a ţivotního prostředí

- popíše historii vzájemného ovlivňování člověka a přírody - hodnotí vliv činností člověka na ŢP a působení ŢP na člověka a jeho zdraví - charakterizuje přírodní zdroje surovin a energie z hlediska obnovitelnosti a vliv jejich vyuţívání na prostředí - popíše způsoby nakládání s odpady - charakterizuje globální problémy na Zemi - uvede základní znečišťující látky v ovzduší, ve vodě a v půdě, uvede příklady chráněných území v ČR a v regionu - uvede základní ekonomické a právní nástroje - vysvětlí udrţitelný rozvoj jako integraci hlavně environmentálních přístupů k ochraně ŢP - odůvodní odpovědnost jedince za ochranu přírody, krajiny a ŢP 59/140

MATEMATIKA kód a název oboru vzdělávání: Ošetřovatel 53-41-H/01 název ŠVP: ošetřovatel forma vzdělávání: denní délka vzdělávání: 3 roky týdenní počet vyučovacích hodin za studium: 3 (2 + 1 + 0) platnost: od 1. 9. 2010 počínaje 1. ročníkem

1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl: Předmět si klade za cíl rozvíjení logického a kritického myšlení a získání matematických znalostí a dovedností, které by ţáci uplatnili v běţném ţivotě, ve zdravotnické profesi i v oblasti mezipředmětových vztahů, popř. na ně mohli navázat v rámci dalšího vzdělávání. Cílem je také rozvoj osobnostních vlastností ţáků, jako je např. zodpovědnost, houţevnatost, pečlivost, přesnost apod.

Charakteristika učiva: Učivo navazuje na poznatky získané na základní škole, dále je prohlubuje a v některých oblastech rozšiřuje. Je rozděleno do dvou ročníků, v prvním s týdenní dotací dvě hodiny, ve druhém jedna hodina. Ţáci se setkají s početními operacemi s čísly, s výrazy, lineárními rovnicemi a funkcemi, úlohami z planimetrie, stereometrie a s finanční matematikou. Důraz je kladen na moţnosti vyuţití v běţném ţivotě a ve zdravotnické oblasti.

Směřování výuky v oblasti citŧ, postojŧ, hodnot a preferencí: Výuka rozvíjí v ţácích volní vlastnosti, kritické myšlení, vede ke schopnosti reálně odhadovat a hodnotit výsledky. Motivuje ke kladnému přístupu k matematice, kdyţ odhaluje její systematičnost a pouţití v nejrůznějších oblastech ţivota. Charakter předmětu dále vede k posílení důslednosti, přesnosti, pečlivosti, to znamená k dalšímu rozvoji osobnosti.

Pojetí výuky: Předmět svou povahou předpokládá návaznost učiva, a proto je důleţité porozumění a zvládnutí alespoň základů kaţdého tematického celku. Značná pozornost je věnována dostatečnému procvičování učiva a individuálnímu přístupu k ţákům. Při výuce je pouţívána metoda slovní, tj. forma výkladu a vysvětlování, následuje metoda názorně demonstrační, kdy ţák názorně sleduje a snaţí se pochopit nové učivo, metoda praktická, tedy procvičování učiva individuální nebo skupinovou formou. Zájem o předmět mají pomoci zvýšit motivující příklady související se zdravotnickou oblastí a reálnými ţivotními situacemi.

Hodnocení výsledkŧ: Hodnocení je zaloţeno na platných pravidlech školního řádu a klasifikační stupnici. Vychází:  z písemného zkoušení v podobě čtyř písemných prací, shrnujících učivo za uplynulé čtvrtletí  z průběţných kontrolních testů, které následují po probrání určitého úseku učiva 60/140

 

ze zkoušení u tabule, kde ţák můţe obhájit svůj postup a lépe si uvědomit, kde případně chybuje z celkového přístupu ţáka k předmětu (práce v hodině, vypracování domácích úkolů, vedení sešitu apod.).

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí: Ţáci rozvíjejí:  matematické kompetence projevující se v pouţívání základních početních operací, výpočtů, tabulek, grafů, převodů jednotek apod.  kompetence k učení – osvojování vzorců, pouček, jejich třídění, hledání postupů při řešení úloh, aplikace v ostatních předmětech i v reálných situacích kaţdodenního ţivota a odborné praxe  komunikativní kompetence při přesném vyjadřování a porozumění textu, při uţívání matematického jazyka a symboliky, při převádění slovního jazyka do matematické symboliky a naopak  kompetence k řešení problémŧ při hledání způsobu řešení úloh, při samotném řešení a kritickém posouzení, zda je získaný výsledek moţný  kompetence sociální a personální, uplatňující se při práci ve skupinách a projevující se v zodpovědném přístupu k práci  kompetence pracovní, projevující se v přesné, zodpovědné, svědomité práci, ve zdokonalení grafického projevu, ve zdárném dokončení práce Průřezová témata:  člověk a ţivotní prostředí – práce s informacemi a jejich zpracování (výpočty v oblasti přírodních věd)  informační a komunikační technologie – získávání informací a práce s nimi  člověk a svět práce – práce s informacemi, interpretace výsledků, práce ve skupinách (finanční matematika)

61/140



1. Číselné obory - rozdělení čísel do číselných oborů - základní početní operace s celými a racionálními čísly - intervaly - číselné obory - slovní úlohy : - trojčlenka: přímá úměrnost, aplikace, nepřímá úměrnost, aplikace, procenta - slovní úlohy na procenta ze zdravotnické praxe - poměr

Ţák: - provádí početní operace s reálnými čísly - vysvětlí pořadí početních operací a podle toho provádí výpočty - provádí odhad výsledků a jejich zaokrouhlování - zapíše a znázorní intervaly, jejich sjednocení a průnik - rozliší přímou a nepřímou úměrnost - řeší jednoduché úlohy se zaměřením na praktický ţivot a zdravotnickou praxi - provádí výpočty s procenty, roztoky

2. Mocniny a odmocniny - mocniny s přirozeným exp. - mocniny s celočíselným exp. - odmocniny 3. Výrazy - výraz, hodnota výrazu - součet a rozdíl mnohočlenů - násobení mnohočlenů - dělení mnohočlenů - umocňování mnohočlenů - rozklad mnohočlenů - lomené výrazy: definiční obor Lineární funkce, rovnice a nerovnice - funkce, základní pojmy - lineární funkce, graf - konstantní funkce - lineární rovnice - soustavy lineárních rovnic - lineární nerovnice - soustavy lineárních nerovnic - slovní úlohy s vyuţitím lineárních rovnic

Planimetrie - základní pojmy - podobnost, shodnost, souměrnost - posunutí, otočení - typy rovinných útvarů - řešení trojúhelníku - Pythagorova věta - Euklidovy věty

- pracuje s pojmy mocnina a odmocnina - provádí jednoduché výpočty s výrazy obsahujícími mocniny a odmocniny s ohledem na pořadí početních operací - provádí částečné odmocňování -

provádí operace s mnohočleny určí druhou mocninu dvojčlenu rozkládá mnohočleny vytýkáním určí definiční obor lomených výrazů

- pracuje s pojmy: funkce, definiční obor, obor hodnot, funkční hodnota, funkce rostoucí a klesající - sestrojí graf funkce - řeší rovnice s jednou neznámou, s neznámou ve jmenovateli - řeší soustavy lineárních rovnic o dvou neznámých metodou sčítací a dosazovací - řeší slovní úlohy uţívá pojmy: bod, přímky, rovina rozlišuje osovou a středovou souměrnost řeší příklady na posunutí a otočení rozlišuje různé druhy rovinných útvarů pracuje se základními pojmy (výška, těţnice…) - vyuţívá Pythagorovu a Euklidovy věty při -

62/140

řešení úloh Opakování - početní operace s reálnými čísly - operace s intervaly - algebraické výrazy - lineární rovnice a jejich soustavy - přímá a nepřímá úměrnost - procenta

- provádí početní operace s reálnými čísly s ohledem na pořadí početních operací - zapíše a znázorní intervaly, jejich - pracuje s výrazy - řeší jednoduché lineární rovnice a nerovnice - řeší slovní úlohy trojčlenkou

63/140

2. ročník: 1 hodina týdně, celkem 31 hodin Tematický celek 1. Opakování 1. ročníku - početní operace s reálnými čísly - operace s intervaly - algebraické výrazy - lineární rovnice a jejich soustavy - přímá a nepřímá úměrnost - procenta 2. Planimetrie – obvody a obsahy - čtverec - obdélník - kruh, kruţnice - trojúhelník - Pythagorova věta - Euklidovy věty

3. Goniometrie - typy goniometrických funkcí vztahy mezi nimi - grafy goniometrických funkcí - vyuţití gon. funkcí při řešení pravoúhlého trojúhelníku - slovní úlohy

4. Stereometrie - krychle - kvádr, hranol - jehlan - kuţel 5.Základy finanční matematiky - rodinné počty - úroky - finanční produkty

Výsledky vzdělávání a kompetence Ţák: - provádí početní operace s reálnými čísly s ohledem na pořadí početních operací - zapíše a znázorní intervaly, jejich sjednocení a průnik - pracuje s výrazy - řeší jednoduché lineární rovnice a nerovnice - řeší úlohy trojčlenkou - řeší úlohy na obvody a obsahy s důrazem na praktické vyuţití v běţném ţivotě (cena pozemku, oplocení, spotřeba kachliček, tapet apod.)

- rozlišuje jednotlivé typy funkcí - určuje velikost úhlu v obloukové a stupňové míře - vyuţívá goniometrických funkcí při řešení pravoúhlého trojúhelníku - řeší praktické slovní úlohy

- řeší jednoduché úlohy na povrchy a objemy těles s přihlédnutím k praktickému vyuţití

- sestaví rodinný rozpočet - zjišťuje úroky např. půjček a provádí výpočty jednoduchých úloh - kriticky posuzuje různé nabízené finanční produkty s ohledem na své moţnosti - vyhledá pomocí ICT údaje o různých finančních produktech a provádí jednoduché výpočty o zaplacených úrocích

64/140

TĚLESNÁ VÝCHOVA kód a název oboru vzdělávání: Ošetřovatel 53-41-H/01 název ŠVP: ošetřovatel forma vzdělávání: denní délka vzdělávání: 3 roky týdenní počet vyučovacích hodin za studium: 6 (2 + 2 + 2) platnost: od 1. 9. 2010 počínaje 1. ročníkem

2. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Tělesná výchova je součástí vzdělávací oblasti vzdělávání ke zdraví, které vede ţáky zdravému způsobu ţivota a celoţivotní odpovědnosti za své zdraví. V tělesné výchově se usiluje zejména o výchovu k celoţivotní pohybové aktivitě. Hlavním cílem je přispívat k všestrannému a harmonickému rozvoji ţáků, k formování pozitivních vlastností osobnosti a k upevňováním zdraví rozvojem pohybových schopností. Ţáci si zdokonalují základní pohybové dovednosti v tělovýchovných i sportovních činnostech, získávají základní poznatky z tělesné kultury, rozvíjejí estetické cítění a vkus v pohybové činnosti, vyuţívají pohybové rekreace v denním reţimu k regeneraci pracovní výkonnosti. Charakteristika učiva Předmět se vyučuje v 1. aţ 4. ročníku v rozsahu 2 hodiny týdně. Výuka je zaměřena hlavně na praktická tělesná cvičení. Praktická část je doplňována částí teoretickou, která obsahuje např. pravidla jednotlivých sportovních disciplín, aktuality ze sportovního dění (soutěţe), znalosti o lidské motorice a historii tělesné kultury. Učivo je koncipováno spirálovitě, to znamená, ţe tematické celky se kaţdém ročníku pravidelně opakují, avšak s vyšší úrovní a náročností provedení. V prvním ročníku je zařazen letní sportovní kurz (je zaměřen především na cyklistiku), ve druhém ročníku je zařazen zimní sportovní kurz (je zaměřen především na alpské lyţování a snowboarding). Směřování výuky v oblasti citŧ, postojŧ, hodnot a preferencí Výuka směřuje k tomu, aby si ţáci uvědomili význam zdraví a pohybových aktivit směřujících k upevňování zdraví. Výuka dále směřuje k rozvíjení pocitů sounáleţitosti, k týmové spolupráci a k vzájemné podpoře členů v kolektivu. Výuka je vedena tak, aby ţáci brali jednání v duchu fair-play za samozřejmý přístup při řešení sporných situací. Pojetí výuky Tělesná výchova je předmět praktický, při kterém se ţáci aktivně snaţí osvojit si různé pohybové a sportovní dovednosti. Avšak i tato praktická výuka je doplněna některými teoretickými poznatky (například z pravidel vybraných sportů, hygienickými zásadami při sportování, bezpečnostními pravidly, apod). Výuka probíhá převáţně v tělocvičně, je však podle organizačních moţností školy doplňována aktivitami na dalších sportovištích (posilovna, venkovní hřiště, plavecký bazén, apod). Výuku rovněţ doplňují sportovní kurzy (zimní lyţařský kurz a letní cyklistický kurz). Hodnocení výsledkŧ ţákŧ Při hodnocení ţáků se vyuţívá platný klasifikační řád školy doplněný slovním hodnocením a sebehodnocením. Důraz je kladen na:  osobní přístup ţáka k tělesné výchově  aktivní účast v hodinách tělesné výchovy 65/140

 praktické předvedení osvojovaných dovedností  orientace v pravidlech a soutěţích vybraných sportovních disciplín Součástí klasifikace můţe být písemné zkoušení z teorie nebo seminární práce. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a prŧřezových témat Předmět se svým charakterem podílí na rozvoji především těchto klíčových kompetencí:  komunikativní – ţák je veden ke komunikaci v týmu, ve hře, při hledání strategie a taktiky  personální a sociální – výuka směřuje k aktivnímu mezilidskému kontaktu, k vyjadřování podpory slabším členům druţstva, k adekvátně vyjádřené kritice (např.za nesportovní chování) a pod  k řešení problému – ţák je veden ke hledání způsobu řešení vzniklých situací (ve hře, v taktické a strategické přípravě, v obsazení herních postů, při úrazech, při pomoci slabším členům týmů, a pod)  vedoucí k učení – výuka podporuje především motorické učení, rozkládání sloţitějších pohybových sestav na základní prvky a při jejich opětovném skládání do sloţitých pohybových celků, při opakování jednotlivých fází pohybu a jejich vrstvení, při zrychlování, automatizaci a zefektivňování osvojených pohybových aktivit Celým předmětem prolínají tato průřezová témata:  člověk a ţivotní prostředí – téma se promítá do podpůrných aktivit při sportovních kurzech (skupinová práce při večerním zaměstnání na lyţařských kurzech, pozorování krajiny a vybraných jevů při cyklistických kurzech, a pod)  výchova ke zdraví – téma je promítnuto ve všech tematických celcích a je navíc zdůrazněno krátkým teoretickým vstupem v relaxační a kompenzační části výukové jednotky

66/140



1. Organizace a bezpečnost - komunikace při pohybových činnostech, organizace, hygiena, bezpečnost v hodinách TV. - plán TV, pořadová průprava (nástupy, hlášení, povely), cvičební úbor.

Ţák : - vyjmenuje základní organizační hygienické a bezpečnostní zásady v hodinách TV

2. Lehká atletika - běţecké hry, drobné pohybové hry, krátké sprinty, vysoký start, vytrvalostní běh.

- prokáţe atletické znalosti, pohybové schopnosti a dovednosti

3. Softbal - průpravná cvičení, technika odpalování, házení a chytání, základní pravidla

- prokáţe pohybové dovednosti a ovládne sportovní náčiní

4. Odbíjená - průpravná cvičení, míčová technika, herní činnosti jednotlivce (vrchní odbití obouruč, spodní podání)

- prokáţe znalosti a dovednosti ze sportovních a míčových her

5. Košíková - průpravná cvičení, míčová technika, HČJ: driblink na místě i za pohybu, všechny druhy přihrávek na místě, střelba obouruč z místa

- rozliší základní vztahy v pohybových a sportovních hrách - prokáţe zlepšení vztahu ke kolektivu

6. Základní gymnastika

- základní obratnostní cvičení jednotlivců bez náčiní, protahovací, obratnostní a posilovací cvičení s náčiním (švihadla, tyče) 7. Sportovní gymnastika - všechny druhy kotoulů, stoj na lopatkách, stoj na hlavě - přeskok: průpravná cvičení na trampolínce a švédské bedně, - koza (skrčka) 8. Moderní gymnastika - průpravná cvičení:chůze a krokové variace, poskoky, rytmická cvičení. - cvičení bez náčiní: - skoky (dálkový, jelení, nůţky, čertík, kadet, arabeska) - obraty (přednoţením, zanoţením, ve výponu, ve dřepu, piruety, jednoduchá povinná sestava)

- prokáţe obratnost, pohybové dovednosti a schopnost orientovat se v prostoru

- prokáţe dynamickou sílu paţí a výbušnou sílu dolních končetin

- předvede koordinaci a plynulost pohybů, orientaci v prostoru a ladnost

67/140

8. Aerobik - základní kroky a prvky, cvičení na základě nápodoby cvičitelky

- prokáţe zvýšení tělesné zdatnosti a výkonnosti

9. Florbal - průpravná cvičení, míčová technika, HČJ (vedení míče, přihrávka na místě, střelba na bránu z místa), hra, technika drţení hokejky, pravidla – základy

- prokáţe zlepšení dovednosti s míčem - prokáţe nové poznatky z organizace a pravidel florbalu

10. Ringo - základní technika házení krouţku, pravidla, hra

- demonstruje pohybové reakce, sílu svalstva paţí, speciální rychlost a ohebnost

11. Košíková - průpravná cvičení, opakování dosud osvojených HČJ, nové HČJ: přihrávka za pohybu, střelba jednoruč odrazem o desku, hra se zjednodušenými pravidly

- demonstruje nové znalosti a dovednosti ze sportovních a míčových her

12. Odbíjená - průpravná cvičení, opakování jiţ osvojených HČJ, nové HČJ:odbití obouruč spodem (bagr), různé formy zjednodušené hry 13. Lehká atletika - drobné pohybové hry, štafetové a jiné závodivé hry, člunkový a intervalový běh, vytrvalostní běh, skokanské hry, skok z místa

- předvede znalosti a dovednosti z atletiky, prokáţe vytrvalost, běţeckou rychlost a výbušnou sílu dolních končetin

14. Softbal - průpravná cvičení, taktická příprava: zavírání met,stráţení met, post nadhazovače, post catchera, rozšíření pravidel a jejich osvojení, hra 15. Sporty vyţadující zvláštní klimatické a prostorové podmínky - cyklistický kurz

- prokáţe znalost pravidel, organizaci a rozhodování - prokáţe, ţe jedná v duchu fair play

- demonstruje rychlost, obratnost a speciální pohybové schopnosti

- prokáţe obratnost a vytrvalost - prokáţe zlepšení vztahů ke kolektivu - uplatní bezpečnostní zásady

68/140

2. ročník: 2 hodiny týdně, celkem 62hodin Tematický celek


1. Organizace a bezpečnost - komunikace při pohybových činnostech, organizace, hygiena a bezpečnost v hodinách TV. - plán TV, pořadová průprava (nástupy, hlášení, povely), cvičební úbor.

Ţák : - vyjmenuje základní organizační hygienické a bezpečnostní zásady v hodinách TV

2. Lehká atletika - běţecké hry, drobné pohybové hry, hod kriketovým míčkem (průpravná cvičení, vlastní hody), vytrvalostní běh

- prokáţe atletické znalosti, pohybové schopnosti a dovednosti - demonstruje výbušnou sílu horních končetin

3. Softbal - průpravná cvičení, opakování techniky odpalování, házení a chytání, taktická příprava: činnost hráčů v poli, pravidla, rozšiřování vědomostí, soutěţe (Česká softbalová liga)

- prokáţe pohybové dovednosti a ovládne sportovní náčiní - předvede nové poznatky z organizace a pravidel softbalu

4. Odbíjená

- průpravná cvičení, míčová technikaopakování jiţ osvojených HČJ - vrchní podání, příjem podání, základy pravidel odbíjené

- prokáţe znalosti a dovednosti ze sportovních a míčových her - prokáţe zlepšení vztahu ke kolektivu - předvede dovednosti v herních činnostech jednotlivce

5. Košíková - průpravná cvičení, míčová technika – opakování HČJ: dvojtakt, streetball, pravidla - rozšíření vědomostí 6. Základní gymnastika - základní obratnostní cvičení jednotlivců bez náčiní, protahovací, obratnostní a posilovací cvičení s náčiním( švihadla, tyče, medicimbaly, lehké činky, gumičky, obruče)

- objasní základní vztahy v pohybových a sportovních hrách - pouţívá spolupráci ve skupině - prokáţe obratnost, pohybové dovednosti a schopnost orientovat se v prostoru

7. Sportovní gymnastika - prostná: opakování učiva 1. ročníku (kotouly, stoje na rukou), - hrazda dosaţná: vzpor, kmihy, přešvihy únoţmo do vzporu jízdmo a zpět do vzporu, spád do podkolení a švihem opět do vzporu jízdmo, seskok ze vzporu zášvihem vzad, seskok přešvihem vpřed ze vzporu jízdmo

- prokáţe dynamickou sílu paţí a výbušnou sílu dolních končetin - předvede koordinaci a plynulost pohybů, orientaci v prostoru a ladnost - předvede koordinaci pohybů velkých svalových skupin

8. Moderní gymnastika - průpravná cvičení : chůze a krokové variace, poskoky, rytmická cvičení, opakování učiva 1. ročníku (skoky, obraty), cvičení s míčem – technika

- demonstruje plynulost pohybů, orientaci v prostoru a ladnost - skládá pohybové prvky ve vazby a sestavy

69/140

- volná sestava 9. Aerobik - základní prvky a kroky - opakování a rozšiřování dovedností, vytváření pohybové skladby, cvičení nápodobou podle cvičitelky 10. Florbal - průpravná cvičení, míčová technika, opakování HČJ z 1.ročníku, přihrávka a střelba za pohybu, osobní obrana, hra

- předvede zlepšení v dovednostech s míčem - demonstruje nové poznatky z herní organizace a osobního úkolu ve hře - opakuje pohybové reakce - demonstruje sílu svalstva paţí, speciální rychlost a ohebnost

11. Hod plným míčem - doplňková pohybová činnost 12. Košíková - průpravná cvičení, opakování dosud osvojených HČJ, rozehrávka, hra 3:3 se zjednodušenými pravidly

- demonstruje nové znalosti a dovednosti ze sportovních a míčových her

13. Odbíjená - průpravná cvičení, opakování jiţ osvojených HČJ, nové HČJ: nahrávka, hra 6:6, pravidla odbíjené- rozšiřování vědomostí 14. Lehká atletika - drobné pohybové hry, štafetové a jiné závodivé hry, vytrvalostní běh, vrh koulí průpravná cvičení, technika vrhu, vrh koulí na výkon 15. Softbal - průpravná cvičení, taktická příprava: sklepávání míčku, hra, teorie - základní informace 16. Sporty vyţadující zvláštní klimatické a prostorové podmínky - lyţařský kurz

- cvičí v aerobním reţimu - vysvětlí principy výstavby pohybové skladby

- prokáţe znalost pravidel, organizaci a rozhodování - prokáţe, ţe jedná v duchu fair play - předvede znalosti a dovednosti z atletiky - demonstruje vytrvalost,běţeckou rychlost a výbušnou sílu horních končetin - prokáţe rychlost, obratnost a speciální pohybové schopnosti

- prokáţe obratnost a vytrvalost - prokáţe zlepšení vztahů ke kolektivu - uplatní bezpečnostní zásady

70/140



1. Organizace a bezpečnost Ţák : - komunikace při pohybových činnostech, - prokáţe základní organizační, hygienické a organizace, hygiena a bezpečnost v hodinách bezpečnostní zásady v hodinách TV TV. - plán TV, pořadová průprava (nástupy, hlášení, povely), cvičební úbor. 2. Lehká atletika - běţecké hry, skokanské hry, drobné pohybové hry, speciální běţecká cvičení, člunkový běh, hod plným míčem, vrh koulí, vytrvalostní běh 3. Softbal - průpravná cvičení, opakování techniky, odpalování, házení a chytání, taktická příprava: činnost hráčů v poli, upevňování získaných dovedností, taktika soutěţe, pravidla, česká softbalová liga

- demonstruje atletické znalosti a dovednosti - prokáţe přiměřenou vytrvalost a atletickou výkonnost

- předvede základní herní dovednosti a vědomosti - ovládne v přiměřené míře sportovní náčiní

4. Odbíjená

- průpravná cvičení,míčová technika, opakování herních činností jednotlivce (HČJ), technika smečování

- demonstruje techniku, taktiku a základní pravidla volejbalu - prokáţe zdokonalení v herní činnosti

5. Košíková - průpravná cvičení, míčová technika, opakování HČJ, signál „hoď a běţ“

- předvede základní herní dovednosti a vědomosti - předvede signál „hoď a běţ“

6. Základní gymnastika

- základní obratnostní cvičení jednotlivců bez náčiní 7. Sportovní gymnastika - přeskok přes kozu a švédskou bednu

- prokáţe obratnost, pohybové dovednosti a schopnosti orientovat se v prostoru - předvede dynamickou sílu paţí a výbušnou sílu dolních končetin

8. Moderní gymnastika - cvičení s obručí (volná sestava)

- vytvoří a předvede volnou sestavu na cvičení s obručí

9. Úpoly - základní sebeobrana pádová technika úvod do základů bojových umění 10. Florbal - průpravná cvičení, míčová technika, přihrávka a střelba za pohybu, aplikace HČJ ve hře

- předvede své dovednosti v sebeobraně - ilustruje sportovní a nesportovní jednání - předvede další znalosti a dovednosti z florbalu - demonstruje dovednosti s míčem

71/140

- demonstruje pohybové dovednosti získané v 1.– 3. ročníku

11. Košíková - průpravná cvičení, opakování dosud osvojených HČJ, technická cvičení, rozvíjení orientace v poli, nácvik trestných hodů 12. Odbíjená - průpravná cvičení, opakování jiţ osvojených HČJ, hra 6:6 13. Lehká atletika - drobné pohybové hry, štafetové a jiné závodivé hry, vytrvalostní běh 14. Softbal - průpravná cvičení, hra

- předvede standardní hru v poli

- demonstruje přiměřenou atletickou výkonnost v jednotlivých disciplínách - předvede rychlost, obratnost a speciální pohybové schopnosti

72/140

INFORMAČNÍ A TELEKOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE kód a název oboru vzdělávání: Ošetřovatel 53-41-H/01 název ŠVP: ošetřovatel forma vzdělávání: denní délka vzdělávání: 3 roky týdenní počet vyučovacích hodin za studium: 4 (2 + 1 + 1) platnost: od 1. 9. 2010 počínaje 1. ročníkem

1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl: Cílem předmětu je naučit ţáka vyuţívat prostředky informačních a komunikačních technologií v běţném i pracovním ţivotě a vyhledávat, zpracovávat a kriticky posuzovat informace.

Charakteristika učiva: Učivo je rozvrţeno do tří ročníků v prvním ročníku jsou vyučovány dvě hodiny v dalších dvou po jedné hodině týdně. V 1. ročníku se ţáci seznámí s hardwarem a zapojením osobního počítače, operačním systémem Windows a textovým editorem Word. Ve 2. ročníku si ţáci prohloubí znalosti práce s programem Word, seznámí se s programem na tvoření prezentací PowerPoint a naučí se základní grafické programy. Třetí ročník je věnován práci s programem Exel. Ţáci se učí vytvářet tabulky a grafy.

Směřování výuky v oblasti citŧ, postojŧ, hodnot a preferencí: Cílem předmětu je dosáhnout toho, aby se ţák nebál pracovat s prostředky ICT a dále rozvíjel své technické i uţivatelské znalosti s novými informačními systémy a aby pochopil důleţitost a hodnotu informací v dnešní společnosti.

Pojetí výuky: Výuka probíhá ve specializované učebně ICT, kde má kaţdý ţák k dispozici počítač. Je tvořena výkladovou částí doplněnou promítáním prezentací. Hlavní důraz je kladen na vypracování konkrétních úloh v probíraném programu.

Hodnocení výsledkŧ ţákŧ: Ţáci jsou hodnoceni v souladu s platným klasifikačním řádem školy. Hodnotíme:  přesné vyjadřování se v odborných termínech s překladem do českého jazyka  pochopení poznatků učiva  vyuţití mezipředmětových vztahů  schopnost zpracovat zadanou samostatnou práci  aktivní přístup ţáka k výuce. Hodnocení ověřujeme formou ústní a písemnou. .

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a prŧřezových témat: Předmět směřuje ţáky k tomu, aby:  uměli vyhledávat a zpracovávat informace z různých odvětví ţivota.  vyuţívali k učení různé informační zdroje (především internet) 73/140

     

vyuţívali kancelářský software k zpracovávání administrativních písemností a pracovních dokumentů pouţívali e-mailovou poštu k řešení pracovních problémů dodrţovali platné zákony a morální principy týkající se pirátského softwaru a duševního vlastnictví vyuţívali informační zdroje o pracovních i vzdělávacích příleţitostech, popřípadě vyuţívali poradenských sluţeb vytvářeli a četli různé tabulky, grafy, diagramy, schémata dokázali kriticky posoudit důvěryhodnost různých zdrojů informací.

Celým předmětem prolínají tato průřezová témata:  Občan v demokratické společnosti. Ţák posiluje mediální gramotnost ţáka tím, ţe má kritický odstup od médií a zároveň pouţívá média k vlastnímu vzdělání.  Informační a komunikační technologie Ţák efektivně pouţívá prostředky IKT v běţném ţivotě i pro výuku. Umí pouţívat Internet, textové a tabulkové procesory, pouţívá programy pro tvorbu prezentací a zpracování obrázků.

74/140



1. Úvod - vývoj výpočetní techniky - základní pojmy - druhy PC

Ţák: - popíše stručnou historii výpočetní techniky - definuje základní pojmy z oboru informačních technologií

2. Komponenty počítače - základní jednotka - vstupní zařízení - výstupní zařízení - záznamová média a jejich porovnání

- rozliší pojmy hardware a software - vysvětlit funkci jednotlivých součásti PC a přídavných zařízení - popíše klady a zápory jednotlivých záznamových médií

3. Operační systémy - typy OS - funkce OS - uţivatelské rozhraní (interface) - uspořádání dat na disku (soubor, sloţka) - kořenový adresář, stromová struktura - vlastnosti souborů a adresářů - typy souborů

- definuje princip fungování operačního systému - klasifikuje různé typy OS - pracuje s pojmy soubor, adresář, sloţka a stromová struktura

4. MS Windows XP - pracovní plochy a její prvky - okno a práce s ním - typy oken - hlavní panel a tlačítko Start - spuštění a přepínání programů - ikony tento počítač a koš - program průzkumník - práce s objekty - vytvoření zástupce programu na ploše - schránka - nastavení pracovní plochy - vlastnosti a nastavení disků - tiskárny a konfigurace tisku - ovládací panely - příslušenství OS

- je schopen vysvětlit principy operačního systémů Windows - orientuje se v tomto systému, - definuje strukturu dat, moţnosti jejich ukládání - orientuje se v systému sloţek, - ovládá operace se soubory - vyuţívá program Průzkumník - rozpozná běţné typy souborů a pracovat s nimi - vyuţívá schránku pro přenos dat mezi soubory - ovládá základní konfigurační prvky v Panelu nástrojů - pracuje s programy patřícími do příslušenství OS Windows

5. Počítačové sítě - Topologie počítačové sítě - Rozdělení sítí podle velikosti - Koncepce sítí - Přístupová práva. - Sdílení sloţky a tiskárny.

- orientuje se v principech, moţnostech a vyuţití počítačových sítí - vyuţívá základních prostředků sítí - orientuje se v hlavních etapách vývoje sítí a moţnostech vyuţití sítí v současné době

6. Internet - internet a jak pracuje. - adresy na internetu

- popíše celosvětovou strukturu sítě Internet - pracuje s internetovými prohlíţeči - vyhledává informace na Internetu 75/140

-

webové stránka, hypertextové odkazy práce s internetový prohlíţeč vyhledávání v internetu elektronická pošta

7. Textový editor MS Word - prostředí Wordu - kurzor a panely nástrojů - struktura dokumentu - psaní textů, vládání symbolů, funkce zpět - práce s bloky - formátování textu, kopírování formátu - formátování odstavce - styly - práce s dokumenty - šablony - nastavení a úprava tabulátorů - pravítko, co všechno umí - odráţky a číslování - nastavení stránky - vytvoření sloupců v textu - tvorba a úprava tabulek - pohled na dokument. tisk dokumentu. - vkládání grafických objektů a jejich úprava - kontrola pravopisu, tezaurus - automatické opravy - tvorba obsahu a rejstříku - hromadná korespondence - export a import dat

- pouţívat elektronickou poštu

- nastaví prostředí textového editoru Word - určí zásady úpravy, editace a formátování textů - formát kopíruje, na nový text - pracuje se schránkou a pouţívá další vestavěné funkce (vyhledáván a nahrazování textů, kontrola pravopisu, automatické opravy) - pouţívá všechny typy tabulátorů - pracuje s odráţkami a víceúrovňovým číslováním - nastaví vzhled stránky, záhlaví a zápatí dokumentu - vkládá tabulky, obrázky a nastavuje jejich obtékání textem - tabulky edituje - pouţívá hromadnou korespondencí - exportuje a importuje data mezi základními formáty

76/140

2. ročník: 1 hodiny týdně, celkem 31 hodin Tematický celek 1. Prezentace v programu PowerPoint - pracovní plocha - šablony a rozvrţení snímků - základní tvorba prezentace - vloţení a nastavení efektů - časování 2. Tabulkový editor Excel - prostředí Excelu - základní operace s buňkami - bloky a jejich označení - formátování buněk - podmíněné formátování. - kopírování a přesun buněk - operace s řádky a sloupci. - vlastní seznamy - nové seznamy - definice a tvorba řad

Výsledky vzdělávání a kompetence Ţák: - definuje funkci programu - připraví podklady pro prezentaci - vytváří prezentaci na dané téma a nastaví její vlastnosti - snímky animuje - nastavuje časování prezentace popíše pracovní plochu Excelu definuje typy buněk a základní operace s nimi upravuje a formátuje buňky tvoří vzorce pomocí průvodce i bez něj pracuje se základními funkcemi správně pouţívá absolutní a relativní adresování - ovládá podmíněné formátování - vytvoří vlastní seznamy a pouţívá je -

77/140


Výsledky Vzdělávání a kompetence Ţák:

1. Funkce v Excelu - absolutní a relativní adresování - tvorba vzorců vepsáním - autosuma

2. Grafy v Excelu - tvorba grafu - editace grafu - komentář 3. Databázové soubory v Excelu - práce s databázovými soubory - řazení a filtry - makra - práce se souborem, tisk - export a import dat

- tvoří vzorce, pomocí průvodce - vysvětlí základní funkce - správně pouţívá absolutní a relativní adresování - z tabulek tvoří grafy (volí vhodné typy), edituje je a připravuje pro tisk

- ve vytvořených databázových souborech řadí a filtruje data dle zadaného klíče - ovládá základní tvorbu maker - makra zaznamenává a spouští, - exportuje a importuje data mezi základními formáty

78/140

EKONOMIKA kód a název oboru vzdělávání: Ošetřovatel 53-41-H/01 název ŠVP: ošetřovatel forma vzdělávání: denní délka vzdělávání: 3 roky týdenní počet vyučovacích hodin za studium: 2 (0 + 0 + 2) platnost: od 1. 9. 2010 počínaje 1. ročníkem

3. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu: Obecným cílem předmětu je vytvoření základů ekonomického vzdělání, ekonomického myšlení ţáků, to je pochopení a hodnocení hospodářských jevů a procesů ve společnosti. Jedná se o vědomosti a dovednosti, které ţák můţe vyuţít v reálném občanském i profesním ţivotě.

Charakteristika učiva: Obsahem učiva jsou teoretické poznatky a jejich aplikace v praxi. Teoretické poznatky jsou především z oblasti podstaty fungování trţní ekonomiky, národního hospodářství a EU, mezd, daňové soustavy, finančního trhu, podnikání a podniku. Ţáci získají předpoklady pro rozvoj vlastních podnikatelských aktivit a naučí se orientovat v právní úpravě podnikání. Výuka směřuje k tomu, aby ţák:  rozuměl obsahu základních pojmů z ekonomiky a správně je pouţíval  zvaţoval při plánování a posuzování určité činnosti v pracovním procesu i běţném ţivotě moţné náklady, výnosy a zisk, vliv na ţivotní prostředí, sociální dopady  efektivně hospodařil s finančními prostředky  nakládal s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky s ohledem na ţivotní prostředí  orientoval se v pracovněprávních vztazích  chápal kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku  znal význam, účel a uţitečnost vykonávané práce, její finanční, popř. společenské ohodnocení  sledoval průběţně aktuální dění v národní i světové ekonomice a uměl posoudit dopady opatření hospodářské politiky  uměl myslet kriticky, nenechal se manipulovat a tvořil vlastní úsudek.

Výukové strategie: Výuka kombinuje klasické výukové metody slovní (vysvětlování, výklad, práce s textem, rozhovor) s problémovou výukou a komplexními metodami výuky. Z nich vyuţívá skupinovou a kooperativní výuku, samostatnou práci ţáků i frontální výuku. Je organizována exkurze na úřad práce.

Hodnocení výsledkŧ ţákŧ: Ţáci jsou hodnoceni průběţně prostřednictvím následujících metod a forem:  písemné zkoušení po dokončení tematického celku minimálně 2x za pololetí  ústní zkoušení minimálně 1x za pololetí, nechybí ani sebehodnocení. Jsou dodrţovány tyto zásady:  učitel přistupuje k hodnocení s vědomím motivační funkce hodnocení  učitel zahrne v celkovém hodnocení kvalitu práce, aktivitu, píli, snahu a učební výsledky ţáků a jejich schopnost argumentovat a obhájit svůj názor na podkladě teoretických vědomostí 79/140

Hodnocení je prováděno průběţně. Hlavním kritériem jsou známky a dále se přihlíţí také na aktivní účast ţáka v hodině a ke konané práci dle pokynů vyučujícího. Při klasifikaci se také klade důraz na samostatné vystupování.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a prŧřezových témat: Vyučovací předmět se podílí zejména na rozvoji kompetencí:  k učení – to znamená mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání, uplatňovat různé způsoby práce s textem (zvl. studijní a analytické čtení), umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný, s porozuměním poslouchat mluvené projevy (např. výklad, přednášku, proslov aj.), pořizovat si poznámky, vyuţívat ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí, sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení, přijímat hodnocení výsledků svého učení ze strany jiných lidí  k řešení problémŧ – porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosaţené výsledky  komunikativních – výuka podporuje komunikaci a práci v týmu, ţáci jsou vedeni k diskuzím a umění obhájit svůj názor. Celým předmětem prolínají tato průřezová témata:  občan v demokratické společnosti – osobnost a její rozvoj, komunikace, vyjednávání, řešení konfliktů  člověk a svět práce – výuka je obsahově zaměřena na hlavní oblasti světa práce, charakteristické znaky práce (pracovní činnosti, pracovní prostředky, pracoviště, mzda, pracovní doba, moţnosti kariéry, společenská prestiţ apod.), jejich aplikace na jednotlivé alternativy uplatnění po absolvování příslušného oboru vzdělání a navazujících směrů vyššího a vysokoškolského studia, vztah k zájmům, studijním výsledkům, schopnostem, vlastnostem a zdravotním předpokladům ţáků, trh práce, jeho ukazatele, všeobecné vývojové trendy, poţadavky zaměstnavatelů, zákoník práce, pracovní poměr, pracovní smlouva, práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele, mzda, její sloţky a výpočet, moţnosti zaměstnání v zahraničí, soukromé podnikání, podstata a formy podnikání, rozdíly mezi podnikáním a zaměstnaneckým poměrem, výhody a rizika podnikání, nejčastější formy podnikání, činnosti, s nimiţ je třeba při podnikání počítat, orientace v ţivnostenském zákoně a obchodním zákoníku  informační a komunikační technologie – učí ţáky pracovat s informacemi a komunikačními prostředky.

80/140

Rozpis učiva a výsledkŧ vzdělávání 3. ročník: 2 hodiny týdně, celkem 62 hodin Tematický celek


1. Základy trţní ekonomiky Ţák: - potřeby, statky, sluţby, spotřeba, ţivotní - objasní a správně pouţívá základní úroveň ekonomické pojmy - výroba, výrobní faktory - posoudí vliv ceny na nabídku a poptávku - trh, nabídka, poptávka, zboţí, cena - rozpozná běţné cenové triky a klamavé nabídky 2. Zaměstnanci, pracovněprávní ztahy - organizace práce - zákoník práce - druhy škod, odpovědnost zaměstnance 3. Podnikání, podnikatel - právní formy podnikání - ţivnostenský zákon - obchodní společnosti - podnikatelský záměr 4. Podnik, majetek hospodaření podniku - struktura majetku - náklady, výnosy, hospodářský výsledek

- formuluje práva a povinnosti zaměstnanců - vysvětlí druhy odpovědnosti za škody - vyhledá informace v zákoníku práce

- definuje právní formy podnikání - vytvoří jednoduchý podnikatelský záměr - orientuje se v účetní evidenci

- rozliší druhy nákladů - rozlišuje druhy majetku

5. Peníze, mzdy, daně, pojistné - peníze, hotovostní a bezhotovostní platba - inflace - mzda časová a úkolová - státní rozpočet - daňová soustava - sociální a zdravotní pojištění - úroková míra

-

6. Daňová evidenční povinnost - zásady vedení daňové evidence - minimální základ daně - daňové přiznání fyzických osob

- vysvětlí náleţitosti daňových dokladů - uvede zásady vypracování daňových přiznání

objasní formy platebního styku vysvětlí podstatu inflace a její důsledky vysvětlí termín RPSN orientuje se ve struktuře mzdy objasní druhy daní a jejich vztah ke struktuře státního rozpočtu - objasní platbu sociálního a zdravotního pojištění

81/140

PRVNÍ POMOC kód a název oboru vzdělávání: Ošetřovatel 53-41-H/01 název ŠVP: ošetřovatel forma vzdělávání: denní délka vzdělávání: 3 roky týdenní počet vyučovacích hodin za studium: 2 (2 + 0 + 0) platnost: od 1. 9. 2010 počínaje 1. ročníkem

1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl: Cílem předmětu je osvojení si vědomostí a dovedností v poskytování první pomoci. Orientuje se na ţivot ohroţující situace, vede ke správnému rozhodnutí, aby další následky pro zraněného i společnost byly co nejmenší. Součástí tohoto cíle je také osvojení si etických aspektů v dané problematice.

Charakteristika učiva: Obsah učiva je shrnut do jednoho ročníku ve dvouhodinové dotaci. V prvním pololetí se ţáci seznámí s obecnou první pomocí, odbornými termíny, integrovaným záchranným systémem. Zaměřuje se na polohování a transport raněných. Součástí předmětu je neodkladná kardiopulmonální resuscitace, kterou si ţáci prakticky nacvičí bez pomůcek i s pomůckami. Ţák si osvojí postup při řešení raněného v bezvědomí, při krvácení, šoku a s problematikou ošetření ran. Součástí předmětu je nácvik modelových situací při řešení první pomoci v klinických oborech.

Výukové strategie: První pomoc je teoreticko – praktickým předmětem, probíhajícím v odborných učebnách. Výuka je zaměřena na výklad s doplněním praktických ukázek. Stěţejní formou výuky jsou praktická cvičení a skupinová práce, při které ţáci získávají dovednosti a schopnost rychle a správně reagovat na danou situaci. Z dalších aktivizačních metod je vyuţívána samostatná práce, řízená diskuze rozvíjející tvořivé myšlení a schopnost samostatného úsudku ţáků. Učebna poskytuje řadu specifických pomůcek, modelů a je doplněna audiovizuální technikou.

Hodnocení ţákŧ: Ţáci jsou hodnoceni v souladu s platným klasifikačním řádem školy. Důraz je kladen na:  pochopení poznatků učiva ověřeného ústní, písemnou a praktickou interpretací vědomostí a dovedností  schopnost samostatného myšlení a práce v týmu  aktivní přístup ţáka k výuce  schopnost vyjadřování se v odborných termínech  vyuţití mezipředmětových vztahů  schopnost samostatně zpracovat zadaný úkol.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a prŧřezových témat: První pomoc rozvíjí tyto klíčové kompetence:  komunikativní – ţák se učí ústnímu projevu, komunikovat s odbornou i laickou veřejností, analyzovat a předávat informace  personální a sociální – ţáka vede k uvědomění si potřeby pomáhat a poskytovat první pomoc v krizových situacích 82/140

 

k řešení problémŧ – ţák efektivně a odborně řeší vzniklé krizové situace vedoucí k učení – ţák se učí aktivně reagovat na nové poznatky a postupy v poskytování první pomoci

Celým předmětem prolínají tato průřezová témata: výchova ke zdraví – ţák zdůvodní význam prevence úrazu, orientují se v kompetencích sloţek zdravotní péče  etická a náboţenská výchova – ţáci jsou vedeni k potřebě aktivně pomáhat, mít spoluzodpovědnost za zraněného, jsou vedeni k ochraně ţivota člověka od jeho početí po přirozenou smrt bez rozdílu rasy, pohlaví a věku  občan v demokratické společnosti – ţák se učí úctě a respektu k lidem a majetku druhých lidí. 

83/140



1. Úvod do předmětu první pomoc - definice základních pojmů - Integrovaný záchranný systém (IZS), - základní sloţky, jejich kompetence, - způsoby aktivace IZS - vlastnosti zachránce - dodrţování osobní bezpečnosti při poskytování PP - význam první pomoci

Ţák: - definuje základní pojmy vztahující se k první pomoci a správně je pouţívá - dokáţe určit sloţky IZS, způsoby aktivizace a komunikace v systému; - zná své postavení v záchranném řetězci - jmenuje linky tísňového volání - vysvětlí pravidla bezpečnosti zachránce

2. Příruční lékárna - základní vybavení a vyuţití obsahu lékárny v domácnosti - uloţení a kontrola lékárny v domácnosti a na pracovišti - autolékárna, lékárna pro ozdravné pobyty dětí - význam příruční lékárny

3. Jednotný postup při poskytování PP - orientace na místě nehody, posouzení závaţnosti situace, třídění raněných - zjišťování základních informací, - záznam, předání informací,jednotný postup poskytování PP - nácvik postupu vyšetřování předávání informací

- objasní jednotný postup poskytování první pomoci a uvede pravidla pro třídění raněných - zná postup vyšetření raněných a umí jej aplikovat - ovládá získání základních informací o vzniklé situaci a charakteru zranění a předat je IZS

4. Polohování a transport raněných, pravidla a zpŧsoby vyprošťování postiţených - základní polohy při vyšetřování a ošetřování raněných, jejich indikace, zásady odsunu raněných - odsunové prostředky, techniky odsunu a přenášení postiţených jednou nebo více osobami - nácvik modelových situací 5. Bezvědomí - vyšetření stavu vědomí, určení poruchy vědomí (kvantitativní, kvalitativní) - vyšetření postiţeného v bezvědomí - sledování stavu, záznam informací

- popíše základní vybavení domácí lékárny - zná předepsané vybavení autolékárny a lékárny pro pobyty dětí - ví, kde se nachází školní lékárna a jak je vybavena - najde expirační dobu pro jednotlivé sloţky lékárny - vyjmenuje některá léčiva, která jsou základním vybavením lékárny

- uvede pravidla pro vyprošťování a přenášení postiţených - uloţí nemocného do správné polohy pro vyšetření, ošetření a transport a je schopen volbu polohy zdůvodnit - zvolí a správně pouţívá vhodné a odsunové prostředky - dodrţuje zásady BOZP - vyjmenuje příznaky poruch vědomí - umí poskytnout první pomoc při kolapsu - objasní závaţnost stavu a význam stálého dohledu u postiţených v bezvědomí

84/140

- transport zraněných v bezvědomí - PP při kolapsu, nácvik ošetření - modelové situace 6. Šok - příznaky šoku a následné změny v organismu - PP u šokových stavů, preventivní protišoková opatření - nácvik modelové situace 7. Krvácení - druhy krvácení - jednotný postup při poskytování PP u zevního krvácení - rozpoznání a poskytnutí PP při vnitřním krvácení a krvácení z tělních otvorů, nácvik ošetření, modelové situace

9. Neodkladná resuscitace - poruchy průchodnosti dýchacích cest (u dětí a dospělých) - poskytnutí PP při zástavě dechu - zástava krevního oběhu (u dětí a dospělých) - etické aspekty neodkladné resuscitace - pomůcky k osobní ochraně při neodkladné resuscitaci - nácvik provedení, modelové situace

11. Poranění hlavy - mechanizmy vzniku poranění, rozdělení, nejčastější komplikace, - zásady poskytování PP - nácvik ošetření a modelových situací

- dokáţe rozlišit a určit typ krvácení - aplikuje správně jednotný postup při stavění jednotlivých druhů krvácení - vyjmenuje komplikace spojené s krvácením - objasní nutnost pouţití prostředků osobní ochrany při zástavě krvácení vzhledem k riziku přenosu infekčních onemocnění - vyjmenuje typy a příznaky křečových stavů, poskytne PP - dokáţe zajistit bezpečnost postiţeného v křečovém stavu

8. Křeče, křečové stavy - typy křečí a příznaky - poskytnutí PP - nácvik modelové situace

10. Rány - druhy ran a poranění - zásady ošetřování jednotlivých typů ran, pomůcky - nácvik ošetření, modelové situace

- rozpozná příznaky šoku - pouţívá vhodná preventivní protišoková opatření - ošetří a sleduje postiţeného v šoku - uvědomuje si nebezpečí rozvoje šoku, význam preventivních opatření

- dokáţe vymezit pojem neodkladná - resuscitace - rozpozná zástavu krevního oběhu a poruchy průchodnosti dýchacích cest - zjistí příčiny neprůchodnosti dýchacích cest, nedostatečného dýchání a zástavy dechu - poskytne nepřímou srdeční masáţ a zahájit kardiopulmonální resuscitaci - pouţívá vhodné pomůcky a osobní ochranné prostředky - vysvětlí význam správné resuscitace a nebezpečí vyplývající z nesprávně poskytnuté péče - rozliší jednotlivé druhy ran a poranění - umí zvolit a správně aplikovat vhodný postup ošetření podle druhů ran - pouţívá vhodné prostředky a obvazové techniky - vysvětlí význam dodrţování zásad asepse - dodrţuje zásady BOZP - rozpozná příčiny poranění hlavy - rozliší jednotlivé typy poranění hlavy - orientuje se podle typu zranění v poskytnutí pomoci

85/140

12. Poranění páteře a míchy - mechanizmus vzniku poranění, příznaky, nejčastější komplikace, zásady poskytování PP - nácvik ošetření a modelových situací 13. Poranění hrudníku a břicha - příčiny poranění, závaţnost a rozdělení, příznaky poranění hrudníku, PP - nácvik ošetření a modelových situací 14. Zlomeniny kostí a poranění kloubŧ - charakteristika, příčiny, rozdělení, obecný postup při poskytování PP - ošetření poraněného se zlomeninou lopatky, klíční kosti a předloktí, drobných kostí ruky a zápěstí, vymknutí kloubů na horní končetině, - ošetření poraněného se zlomeninou stehenní kosti, bérce, hlezna a nohy, vymknutí kloubů na dolní končetině - nácvik ošetření a modelových situací

- objasní příčiny poranění a jejich typy - dokáţe manipulovat s těmito zraněnými při poskytování pomoci

- orientuje se v jednotlivých poraněních hrudníku a břicha - vyjmenuje hlavní příznaky těchto poranění - volí vhodné pomůcky při poskytování pomoci - rozezná typy poranění kostí a kloubů - zná obecné zásady PP u uzavřených a otevřených zlomenin - vhodně pouţívá jednotlivé pomůcky ke zpevnění poranění kostí a kloubů

15. Sportovní úrazy - mechanizmy a etiologie těchto zranění - zásady ošetření a léčby u těchto zranění - nácvik modelové situace

- uvědomuje si nejčastější příčiny vzniku těchto poranění a s nimi spojenou prevenci - poskytne první pomoc u těchto poranění

16. Úrazy při dopravních nehodách - zranění způsobená v automobilu a v jiných doprav. prostředcích - vyprošťování zraněného z auta - nácvik modelové situace

- vymezí obsah zákona o provozu č.361/200 Sb. a následky jeho porušení - manipuluje se zraněným při vyprošťování a umí poskytnout první pomoc

17. První pomoc při poranění oka - charakteristika nejčastějších úrazů oka - poskytnutí PP při některých poraněních 18. Návykové látky a akutní otravy - druhy nejčastějších otrav - PP při akutních otravách spojených s bezvědomím a při zachování vědomí - nácvik ošetření a modelových situací 19. Specifická poranění - charakteristika tonutí, oběšení a uškrcení - PP u těchto poranění

- charakterizuje nejčastější úrazy oka a jejich klinické projevy - dovede poskytnout základní ošetření - vyjmenuje nejčastější návykové látky a jejich škodlivý vliv na organismus - orientuje se v akutních otravách a podle příčiny vhodně zvolí poskytnutí pomoci - vysvětlí mechanizmus poškození při tonutí a oběšení - charakterizuje pomoc při tonutí, oběšení a uškrcení

20. Poškození teplem, chladem, elektrickým 86/140

proudem a chemikáliemi - hodnocení rozsahu popálenin a poleptání, jejich příznaky - etiologie úpalu,úţehu, hypotermie - PP při zasaţení elektr. proudem a bleskem 21. Akutní stavy v gynekologii - krvácení, křeče, záněty, neočekávaný či překotný porod, mimoděloţní těhotenství - zásady PP při náhlých stavech u těhotných ţen v mimořádných podmínkách - nácvik ošetření a modelových situací

- popíše příznaky těchto poranění a důsledky rozsahu popálenin a poleptání - poskytne první pomoc a základní ošetření u těchto zranění

- objasní příznaky a komplikace při akutních stavech v těhotenství a v gynekologii - popíše postup poskytování první pomoci při náhlých stavech v gynekologii a porodnictví - vyjmenuje vhodné prostředky pro ošetření rodičky i novorozence v mimořádných podmínkách

87/140

ZÁKLADY EPIDEMIOLOGIE A HYGIENY kód a název oboru vzdělávání: Ošetřovatel 53-41-H/01 název ŠVP: ošetřovatel forma vzdělávání: denní délka vzdělávání: 3 roky týdenní počet vyučovacích hodin za studium: 1 (0 + 1 + 0) platnost: od 1. 9. 2010 počínaje 1. ročníkem

1.Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl předmětu: Základy epidemiologie a hygieny poskytují ţákovi vybrané poznatky z mikrobiologie, epidemiologie a hygieny, které mu pomohou pochopit vliv mikroorganismů na zdraví člověka, vznik a šíření infekčních chorob a význam dodrţování hygienického a protiepidemického reţimu ve zdravotnických zařízeních jako součást prevence.

Charakteristika učiva: Tento předmět je rozloţen do čtyř velkých celků, z nichţ první je mikrobiologie. Zde se ţáci seznámí s jednotlivými druhy mikrobů, zejména těch, jeţ poškozují zdraví člověka. V celku imunologie získají poznatky z klinické imunologie a poznatky o moţnostech očkování v boji proti nemocem.Třetí celek epidemiologie je zaměřen na obecný úvod do této vědy, ale hlavně na jednotlivá infekční onemocnění, vyskytující se nejčastěji v dnešním světě, zvláště na území ČR. Poslední blok je věnován hygieně práce ve zdravotnických zařízeních.

Výukové strategie: Základy epidemiologie a hygieny jsou teoretickým předmětem, který vyuţívá formu frontální a skupinové výuky, s uplatněním převáţně metod výkladu, doplněného audiovizuálními pomůckami pro ucelení si představy o daném tématu.Z aktivizačních metod bude uplatněna samostatná práce a skupinová práce s vyuţitím odborné literatury, informační technologie a odborných slovníků. V průběhu školního roku bude výuka doplněna exkurzí do mikrobiologické laboratoře.

Hodnocení ţákŧ: Ţáci jsou hodnoceni v souladu s platným klasifikačním řádem školy. Důraz je kladen na:  pochopení poznatků učiva ověřeného ústní i písemnou formou interpretace  přesné vyjadřování odborných termínů s překladem do českého jazyka  schopnost zpracovat samostatně zadanou práci  aktivní přístup ţáka k výuce  vyuţití mezipředmětových vztahů.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a prŧřezových témat: Předmět Základy epidemiologie a hygieny rozvíjí tyto klíčové kompetence:  vedoucí k učení - ţáci pracují s různými texty, vyhledávají a zpracovávají informace, prostřednictvím výukových metod se učí ovládat různé techniky učení, při mluveném projevu si pořizují poznámky, přijímají hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí  k řešení problémŧ - v kapitolách epidemiologie vyhledávají moţná řešení vzniklých epidemiologických situací za pomoci odborné literatury a dostupných informacích na PC, v kapitole o hygieně společně řeší problémy 88/140



  

personální a sociální - ţáky vedeme k odpovědnému vztahu ke svému zdraví, k uvědomění si důsledků nezdravého ţivotního stylu a závislostí, které se promítají do nemocí, při skupinových pracích se učí pracovat v týmu a reagovat na hodnocení svých prezentací nebo referátů komunikativní - ţáci se učí samostatnému ústnímu projevu, při referenci své práce by měli správně a srozumitelně formulovat své myšlenky, diskutovat na dané téma a dodrţovat odbornou terminologii vyuţití ICT a práce s informacemi - ţáci vyhledávají informace na internetu dle zadání učitele, učí se zpracovávat krátké prezentace v Power Pointu na dané téma k pracovnímu uplatnění - mikrobiologie jim umoţní lépe se orientovat ve světě mikrobů, pochopit důleţitost správného odběru na mikrobiologické vyšetření a poznat některá infekční onemocnění, se kterými se setkají ve své práci. Epidemiologie jim nabídne přehled jednotlivých kroků zabraňující šíření infekčních chorob a důleţitost dodrţování hygienických zásad při vykonávání jejich profese.

Celým předmětem prolínají tato průřezová témata:  člověk a ţivotní prostředí - ţáci poznají negativní vliv ţivotního prostředí na ţivot mikrobů, vedoucí k jejich mutaci a vzniku nových infekčních nemocí, i to, jak má ţivotní prostředí vliv na imunitu organismu člověka  výchova ke zdraví - ţáci sami aktivně vyhledávají moţnosti, jak posílit imunitu člověka v boji proti nemocem, učí se chápat nutnost dodrţování některých společenských návyků, zabraňujících šíření nozokomiálních a jiných infekčních nemocí  informační a komunikační technologie - při zpracování prezentací vyuţívají znalostí z předmětu ICT, učí se pracovat s internetem a stahovat si potřebné informace do Wordu a předloţit je jako zpracovaný referát  etická a náboţenská výchova - ţáci si uvědomí význam půstu a střídmosti v jídle (křesťanská nauka), která se významně podílí na podpoře imunitního systému člověka. Vedeme je k pochopení nutnosti dodrţovat hygienické zásady vytvořené morálkou společnosti jako prevence přenosu nemocí. Při odběru biologického materiálu respektují práva pacientů.

89/140



1. Úvod do studia: - vymezení obsahu a funkce předmětu - vysvětlení základních pojmů

Ţák: - vysvětlí význam mikrobiologie, imunologie, hygiena; vztahy mezi těmito obory a jejich přínos pro zdravotní péči

2. Mikrobiologie: - morfologie a fyziologie mikrobů, jejich třídění - mikrobiální osídlení člověka - patogenita mikrobů ( bakterií, virů, plísní a parazitů ) - rezistence mikroorganizmů

- klasifikuje a charakterizuje druhy mikroorganizmů způsobujících nejčastější infekční onemocnění - vysvětlí propojení mikroorganizmů s ţivočichy - zná typy patogenních mikrobů a nemoci s nimi spojené - uvede příklady vyšetřovacích metod nakaţlivých chorob - vysvětlí pojem rezistence

3. Imunologie:

- rozumí odborné terminologii a správně ji pouţívá - vysvětlí význam a fungování obranných mechanizmů v lidském těle - uvede příklady reakce organizmu na cizorodou látku - charakterizuje přínos imunologie jako vědní disciplíny pro péči a zdraví dětí i dospělých

- imunita, sloţky imunity, aktivní a pasivní imunita - klinická imunologie – alergie, autoimunita, transplantace

4. Epidemiologie: - infekční proces a onemocnění - prevence infekčního onemocnění, protiepidemická opatření - přehled infekčních chorob podle původu nákazy a cesty přenosu alimentární: salmonelóza, virová hepatitida A - střevní virozy respirační: chřipka,TBC angína - dětská exantemová onemocnění: spalničky, příušnice, zarděnky,plané neštovice záškrt dávivý kašel ,spála - infekce přenášené biologickým materiálem: virová hepatitida B, C, AIDS

5. Základy hygieny: - charakteristika oboru, úloha hygieny v primární prevenci - hygiena výţivy: vliv výţivy na zdraví a prevenci onemocnění, současné trendy ve

- vysvětlí rozdíl mezi infekční a neinfekční nemocí - popíše vznik nákazy, formy výskytu nákaz a proces přenosu - popíše zásady a základní prostředky prevence infekčních onemocnění a epidemií - rozdělí infekční onemocnění podle původu nákazy a způsobu přenosu a charakterizuje je z hlediska jejich projevů, důsledků a rozšíření - charakterizuje epidemiologickou situaci v ČR, uvede příklady infekčních onemocnění souvisejících se sociálním prostředím, s migrací nebo s cestovním ruchem - vyjadřuje se věcně i terminologicky správně, umí pracovat s informacemi - objasní pojmy všeobecná a komunální hygiena - pomocí příkladů vysvětlí, jaké hygienické poţadavky se kladou na ţivotní prostředí - charakterizuje hlavní současné směry ve

90/140

výţivě a stravování - hygiena a bezpečnost práce ve zdravotnických zařízeních: zásady hygieny provozu zdravotnických zařízení, prevence nozokomiálních nákaz, riziková pracoviště, ochrana pracovníků proti infekcím včetně zdravotních rizik souvisejících s výkonem povolání – povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance, základní předpisy BOZP pro zdravotnické pracovníky

výţivě a stravování - uvede zásady prevence nozokomiálních nákaz - uvede, jaké jsou hygienické poţadavky na přípravu a podávání jídel na ošetřovací jednotce - vysvětlí, jak je zabezpečena péče o zdraví zaměstnanců ve zdravotnictví

91/140

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE kód a název oboru vzdělávání: Ošetřovatel 53-41-H/01 název ŠVP: ošetřovatel forma vzdělávání: denní délka vzdělávání: 3 roky týdenní počet vyučovacích hodin za studium: 13 (6 + 4 + 3) platnost: od 1. 9. 2010 počínaje 1. ročníkem

1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl předmětu: Obecným cílem předmětu ošetřovatelská péče je vést ţáky k získávání teoretických poznatků a praktických dovedností v péči o zdraví, prevenci poškození zdraví a ošetřování klientů. Důraz je kladen na vytváření sociálních dovedností a postojů ţáků vyplývajících z holistického pojetí osobnosti klienta, z problematiky multikulturního přístupu ke klientovi.

Charakteristika učiva: Předmět ošetřovatelská péče je zařazen do celého tříletého studia tohoto oboru. V prvním ročníku jsou ţáci seznamováni s pojmem ošetřovatelství, ošetřovatelský proces, s vývojem ošetřovatelství, ochranou zdraví zdravotníka, s organizací práce zdravotnického týmu atd. Dalšími tematickými celky jsou vizita, péče o pomůcky, lůţko a jeho úprava, hygienická péče a výţiva. V druhém ročníku se ţáci seznamují s problematikou bolesti, spánku, sledování fyziologických funkcí a vyprazdňování, s asistencí při určených ošetřovatelských, diagnostických a léčebných výkonech. Třetí ročník je zaměřen na ošetřovatelskou péči na interním, chirurgickém, dětském oddělení a dalších vybraných pracovištích, včetně péče o matku a dítě.

Strategie výuky: Předmět ošetřovatelská péče je teoreticko – praktický předmět. Výuka je realizována zejména prostřednictvím výkladu, doplněna o praktické ukázky a praktické procvičování odborných výkonů . V předmětu se vyuţívají znalosti ze somatologie, psychologie, přírodovědných věd a klinické propedeutiky. Praktický nácvik probíhá v odborné učebně. Je doplněna vhodnými didaktickými pomůckami (např.dataprojektor, notebook, modely, nástěnné obrazy). Výuku doplňujeme exkurzemi (ošetřovací jednotky, centrální sterilizace, ústav sociální péče, stacionáře, domov pro seniory atd.).

Hodnocení ţákŧ: Ţáci jsou hodnoceni v souladu s platným klasifikačním řádem školy. Hodnotíme:  praktické dovedností  pochopení poznatků učiva  vyuţití mezipředmětových vztahů  komunikační dovednosti  aktivní přístup ţáka k výuce  vztah k praktickým činnostem  schopnost týmové spolupráce, časového rozvrţení práce  uplatňování získaných teoretických poznatků v praktické činnosti atd. Hodnocení ověřujeme formou ústní , písemnou a praktickou. 92/140

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a prŧřezových témat: Předmět Ošetřovatelská péče rozvíjí tyto klíčové kompetence  komunikativní – ţáci se učí samostatnému ústnímu projevu, diskutovat na dané téma  personální a sociální – ţáky vedeme k odpovědnému vztahu ke svému zdraví, k uvědomění si důsledků nezdravého ţivotního stylu a závislostí, které se promítají do nemocí. Při skupinových pracích se učí pracovat v týmu a reagovat na hodnocení svého vystupování při hodnocení svých prezentací nebo referátů  k řešení problému – hledají moţnosti, jak sami mohou pozitivně ovlivnit ţivotní prostředí a svůj ţivotní styl tak, aby předcházeli vzniku nemocí  vyuţití ICT a práce s informacemi – tvoří krátké prezentace v Power Pointu, vyhledávají nformace o zadaných tématech a vyuţívají internet jako zdroj slovníku cizích slov  vedoucí k učení – ţáci pracují s různými texty, vyhledávají a zpracovávají informace, prostřednictvím výukových metod se učí ovládat různé techniky učení, při mluveném projevu si pořizují poznámky, přijímají hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí. Celým předmětem prolínají tato průřezová témata:  informační a komunikační technologie – vyhledávání informací při zadání samostatných úkolů, zpracování krátké prezentace v programu Power Point  člověk a ţivotní prostředí – uvědomění si vlivu ţivotního prostřed na zdraví člověka  výchova ke zdraví – seznámení se s vlivy nezdravého ţivotního stylu na vznik nemocí, společné hledání moţných cest vedoucích k prevenci vzniku civilizačních chorob  etická a náboţenská výchova – vedení ţáků k úctě k ţivotu, k empatii, toleranci, k pomoci kaţdému člověku, který ji bude potřebovat bez ohledu na jeho stav, národnost, vyznání nebo postavení.

93/140

2. Rozpis učiva a výsledkŧ vzdělávání 1.ročník – teorie, počet hodni týdně: 2, celkem za školní rok: 66 Tematický celek 1.Úvod do předmětu - ošetřovatelství a jeho cíle - význam zdravotnického povolání - znaky ošetřovatelského povolání - vývoj ošetřovatelství ve světě a v Čechách - kategorie zdravotnických pracovníků - kvalifikace ošetřovatelského personálu - zdravotnická etika - etický kodex zdravotnického pracovníka - práva nemocných - principy multikulturního ošetřovatelství 2. Zdravotnická zařízení lŧţkového a ambulantního typu - typy a druhy ošetřovacích jednotek - stavební uspořádání a vybavení - provoz a organizace práce na ošetřovací jednotce - udrţování pořádku, inventář, spotřební materiál, prádlo - zařízení a provoz ambulance

Výsledky vzdělávání a kompetence Ţák: - vysvětlí pojem ošetřovatelství, význam zdravotnického povolání, charakterizuje znaky ošetřovatelského povolání - popíše vývoj ošetřovatelství - definuje postavení ošetřovatele v ošetřovatelském týmu - definuje práva nemocných - objasní pojem zdravotnická etika - vyjmenuje zásady etického kodexu zdravotnického pracovníka - definuje principy multikulturního ošetřovatelství - definuje a vysvětlí výhody typů a druhů ošetřovacích jednotek - popíše uspořádání a vybavení ošetřovací jednotky - ovládá zásady s manipulací prádla a jeho třídění a uloţení - vysvětlí pojem spotřební materiál, jeho vyuţití a uloţení - popíše ambulantní zařízení

3.Organizace práce zdravotnického týmu, ochrana zdraví ošetřovatele - zdravotnický tým a jeho cíle - vyjmenuje členy zdravotnického týmu, jejich - postavení ošetřovatele ve zdravotnickém týmu kompetence a cíle - organizační systémy práce ošetřovatelského - vyjádří vlastními slovy organizační formy týmu ošetřovatelské péče - ţivotní styl ošetřovatele - pochopí význam dodrţování ţivotního a pracovního reţimu ošetřovatele, aplikuje odpočinkové aktivity a relaxační techniky 4.Ošetřovatelský proces a potřeby klientŧ - charakteristika ošetřovatelského procesu - objasní pojem a význam ošetřovatelského - potřeby a jejich dělení procesu - subjektivní a objektivní příznaky potřeb - kategorizuje potřeby podle Maslowa a dokáţe - ošetřovatelská anamnéza vysvětlit hierarchii potřeb - ošetřovatelská dokumentace - rozliší subjektivní a objektivní příznaky potřeb - předávání sluţby - uvede způsoby odebrání oš.anamnézy a její písemný záznam - vysvětlí význam předávání sluţby jako zdroj informací o klientech 5.Klient a nemocniční prostředí - adaptace nemocného na prostředí, - objasní pojmy adaptace, hospitalizmus, zná hospitalizmus u dětí a dospělých jednotlivé fáze adaptačního procesu - specifika hospitalizace národnostních menšin - rozumí adaptačním mechanismům jako reakce 94/140

- příjem, překlad, propuštění nemocného - zvláštnosti při příjmu dětí k hospitalizaci

6. Péče o odpočinek a spánek nemocných/klientŧ - definice spánku a odpočinku, fáze spánku a jeho znaky - nespavost a její příčiny - léčba nespavosti - další poruchy spánku - aktivity vedoucí ke klidnému spánku - formy odpočinku a jejich vyuţití u nemocných 7. Péče o nemocného/klienta s bolestí - definice bolesti a její fyziologie - druhy,charakter bolesti a její projevy - monitoring bolesti - léčba bolesti - specifika národnostních menšin z pohledu proţívání bolesti

8.Doprovod nemocných/klientŧ na vyšetření a ošetření - bezpečnostní, hygienické a etické zásady doprovodu soběstačných a nesoběstačných nemocných, základy radiační ochrany

na hospitalizaci - vyjmenuje pracovní úkony ošetřovatele v souvislosti s příjmem, překladem a propuštěním - seznámí se se specifiky hospitalizace u Romů, Ukrajinců, Vietnamců a dalších národnostních menšin - vymezí rozdíly přístupu k dětem a dospělým při pobytu v nemocnici - objasní význam spánku a odpočinku v ţivotě člověka - pojmenují fáze spánku - vysvětlí příčiny nespavosti a moţnosti její léčby - charakterizuje další poruchy spánku - dovede navrhnout činnosti pro zkvalitnění spánku a formy odpočinku pro nemocné v dané situaci - definuje bolest a dokáţe vysvětlit fyziologii bolesti - rozezná druhy bolesti, její charakter - dokáţe zaznamenat intenzitu bolesti do dokumentace - uvede moţnosti léčby bolesti (farmakologické, alternativní) - vyjmenuje pocity klienta s bolestí a podle toho určí správný přístup k němu - seznámí se s proţíváním bolesti u národnostních menšin ţijících na našem území - dodrţuje bezpečnost, hygienické a etické zásady doprovodu - vysvětlí důleţitost radiační ochrany při RTG vyšetřeních

95/140

1. ročník – cvičení, počet hodin týdně: 4, celkem za školní rok: 132 Tematický celek


1.Úvod do předmětu - uvedení do obsahu učiva - BOZP při praktických cvičeních - seznámení se s odbornou učebnou, uloţením pomůcek a dodrţování řádu této učebny

Ţák: - seznámí se s charakteristikou učiva tohoto předmětu a učebnou - uvede zásady dodrţování BOZP při praktických cvičeních

2.Péče o pomŧcky - dezinfekce, její význam, druhy a způsoby provedení - fyzikální dezinfekce - chemická dezinfekce, dezinfekční přípravky a jejich pouţití - zásady při práci s dezinfekčními roztoky - příprava dezinfekčních roztoků - sterilizace, její příprava, obalové materiály - druhy a způsoby provedení sterilizace - zásady práce se sterilním materiálem - pomůcky k jednomu pouţití - nozokomiální nákazy, jejich prevence - protiepidemický a hygienický reţim ve zdravotnických zařízeních

3.Obvazový materiál, obvazová technika - druhy materiálu, pouţití - obvazy, šátky, prakové obvazy - jednoduché obvazy mulové - elastická bandáţ dolních končetin a jejich význam - zásady obvazování

- určí, jak pečovat o pomůcky - definuje pojem dezinfekce, zná druhy a způsoby jejího provedení - vysvětlí pojmy expoziční doba, expirační doba - orientuje se v dezinfekčních prostředcích nejčastěji uţívaných ve zdravotnictví - vypočítá mnoţství účinné látky pro daný dezinfekční roztok - dodrţuje zásady při práci s dezinfekčními roztoky - určí rozdíl mezi dezinfekcí a sterilizací - vyjmenuje způsoby provedení sterilizace - popíše zásady zacházení se sterilním materiálem - dokáţe zacházet se sterilním materiálem a připravit materiál ke sterilizaci - zdůvodní nutnost dodrţování hygienického reţimu - je si vědom rizik vyplývajících z nedodrţování hygienicko-epidemiologických zásad - vymezí pojem nozokomiální nákazy - vymezí preventivní opatření k zamezení jejich výskytu či šíření - vyjmenuje jednotlivé druhy obvazového materiálu, jejich pouţití - rozumí jejich významu - dodrţuje zásady správného obvazování - zvládá základní obvazové techniky

4.Lŧţko a jeho úprava - typy lůţek pro děti a dospělé - základní vybavení lůţka, pomůcky doplňující lůţko - úprava lůţka bez nemocného a s nemocným - komunikativní dovednosti při práci s nemocným - polohy nemocného na lůţku a jejich změny

- uvede základní typy lůţek, jejich vybavení, doplňující pomůcky - zvládne úpravu lůţka s nemocným i bez nemocného - vyjmenuje příklady poloh a jejich změn - dokáţe pouţívat základní vybavení lůţka a pomůcky doplňující lůţko - upraví polohu pacienta dle poţadavků jeho

96/140

zdravotního stavu - akceptuje význam vhodně upraveného lůţka a správné polohy nemocného pro jeho další léčení - přijímá nutnost komunikace s nemocným při úpravě lůţka 5.Hygienická péče o děti a dospělé - význam hygienické péče - osobní a loţní prádlo, hygienické návyky - ranní, večerní toaleta, celková koupel, hygiena při vyprazdňování, mytí znečištěného nemocného - péče o kůţi, prevence opruzenin a proleţenin, příčiny jejich vzniku, projevy, ošetření informativně - komunikativní dovednosti při poskytování hygienické péče - záznam hygienické péče

6.Výţiva nemocných - dietní systém - zásady zdravé výţivy - vybraná kulturní specifika ve stravování - návyky správného stolování - podávání jídla u dětí nad 6 let věku a dospělých dle pohybového reţimu a komunikativní dovednosti při práci s nemocným

- zdůvodní preventivní, léčebný a estetický význam hygienické péče - určí adekvátní péči o kůţi - objasní postupy vedoucí k prevenci opruzenin a proleţenin, příčiny jejich vzniku, projevy, ošetření - provede písemný záznam hygienické péče - definuje zásady hygienické péče - vysvětlí postupy při zajištění hygienické péče u nemocných různého stupně sebepéče - definuje pomůcky a zásady při hygienické péči - ovládá praktické provedení hygienické péče u nemocných různého věku a typu sebepéče - dokáţe vhodně komunikovat s nemocným - respektuje přirozený stud nemocného

- vyjmenuje druhy diet - popíše postup podávání stravy a krmení nemocných dle stupně sebepéče - dokáţe uvést alternativní postupy výţivy nemocných - zvládá krmení nemocných dle věkové kategorie a stupně soběstačnosti - přijímá výhody zdravé výţivy a zdravého ţivotního stylu - uvědomuje si potřebu správně upravené stravy pro uspokojivý pocit nemocného

97/140

2 ročník – teorie, počet hodin týdně: 1, celkem za školní rok 31 hodin Tematický celek


1. Sledování fyziologických funkcí - fyziologie FF a faktory ovlivňující FF - patologické hodnoty - poruchy vědomí

Ţák: - definuje fyziologické a patologické hodnoty fyziologických funkcí a je schopen je porovnat se získanými hodnotami - orientuje se v odchylkách fyziologických funkcí od normy vzhledem k věku nemocných

2.Zdravotnická dokumentace - druhy zdravotnické dokumentace - záznamy - předávání sluţby

- uvede typy zdravotní dokumentace - orientuje se v jednotlivých záznamech - vysvětlí důleţitost předání sluţby písemně i ústně

3.Vizita - lékařská a sesterská vizita - příprava pomůcek

- definuje pojem vizita - vysvětlí průběh i přípravu lékařské a sesterské vizity - uvede pomůcky, které je zapotřebí k vizitě připravit - definuje náplň práce jednotlivých zdravotnických pracovníků při vizitě

4.Péče o vyprazdňování nemocného - fyziologie vyprazdňování močového měchýře a tlustého střeva - hodnocení moče a stolice - inkontinence, její druhy a projevy - klyzma, druhy, účel

5.Péče o seniory a chronicky nemocné - fyziologická charakteristika stáří, zvláštnosti ošetřovatelské péče u seniorů - zařízení zdravotní a sociální péče pro seniory a chronicky nemocné ( LDN, USP, domy s pečovatelskou sluţbou, gerontologická centra, hospic, paliativní péče, oddělení následné péče) - pečovatelská sluţba - fáze umírání, smrt - péče o nemocného v terminálním stádiu 6. Prevence imobilizačního syndromu - projevy a prevence imobilizačního syndromu 7. Chronické rány - dekubity – charakteristika, stupně, projevy, prevence - Bércové vředy

- orientuje se ve fyziologii a patologii vyprazdňování vzhledem k diagnóze a věku nemocných - získané hodnoty porovnává s fyziologickými normami - uvědomuje si důleţitost správného posouzení fyziologických potřeb a vyprazdňování nemocných - objasní význam a druhy jednotlivých klyzmat - vysvětlí pojem inkontinence a její druhy - reprodukuje fyziologická i patologická specifika charakteristické pro stáří - dokáţe jmenovat zdravotní a sociální zařízení určené pro seniory a chronicky nemocné - dokáţe definovat význam a rozsah činnosti pečovatelské sluţby - uvědomuje si význam a zvláštnosti ošetřovatelské péče u seniorů

- definuje pojem imobilizační syndrom a objasní jeho projevy a prevenci - definuje pojem chronická rána a bércový vřed - objasní stupně dekubitů, jejich projevy a prevenci vzniku dekubitů

98/140

2 ročník – cvičení, počet hodin týdně: 3, celkem za školní rok 93 hodin Tematický celek


1.Sledování fyziologických funkcí - měření výšky a hmotnosti dětí a dospělých - měření krevního tlaku, dechu a tepu - záznam zjištěných hodnot

Ţák: - ovládá prakticky měření FF a zápis - manipuluje s pomůckami ke sledování FF - definuje fyziologické a patologické hodnoty fyziologických funkcí a je schopen je porovnat se získanými hodnotami - zaznamená informace o FF

2. Rehabilitační ošetřovatelství - význam, metody a účinky rehabilitace - kondiční cvičení - polohování nemocného - dechová cvičení - vertikalizace - informativně fyzikální terapie, masáţe - aplikace tepla a chladu

- vymezí pojem rehabilitace - zdůvodní jeho význam a účel - orientuje se v základních metodách rehabilitace - demonstruje správně jednoduchá kondiční a dechová cvičení - dokáţe pouţívat pomůcky k polohování a bezpečně vertikalizovat nemocného - objasní pouţití tepla a chladu v léčbě nemocného a správně pouţívá pomůcky k tomu určené

3.Péče o vyprazdňování nemocného - sledování vyprazdňování močového měchýře a tlustého střeva - klyzma a jeho podání - podkládání podloţních mís a pouţívání močových lahví - péče o inkontinentního nemocného

- ovládá postup nácviku defekačního reflexu - dokáţe pouţít podloţní mísu a močovou láhev - zaznamená bilanci tekutin, údaje o odchodu moči a stolice - zvolí vhodné pomůcky pro inkontinentní nemocné - dokáţe nemocnému vysvětlit způsob jejich pouţívání - komunikuje v průběhu jednotlivých výkonech - dokáţe zhodnotit moč nemocného - akceptuje přirozený stud nemocného a jeho kulturní specifika při jednotlivých výkonech a sběru dat - ovládá správný postup při podání jednotlivých druhů klyzmat

4.Péče o zemřelého - péče o mrtvé tělo a s tím spojená dokumentace - popíše úkony spojené s úpravou těla zemřelého 5.Prevence imobilizačního syndromu - psychická a fyzická aktivizace pacientů - aktivní a pasivní polohování

- definuje příčiny, rizika a prevenci imobilizačního syndromu

6.Asistence při určených ošetřovatelských, diagnostických a léčebných výkonech ( pod přímým vedením) - převazy akutních, chronických a operačních

- popíše vybavení převazového vozíku,

99/140

ran - podávání léčivých přípravků - odběr biologického materiálu - zavádění močového katétru a výplachu močového měchýře - sondování a péče o drény

-

problematiku převazu, fáze a zásady převazování ran definuje zásady pro manipulaci s pomůckami kontaminovanými biologickým materiálem dokáţe připravit pomůcky k převazu rány, asistence převazu aseptické a septické rány dokáţe manipulovat se sterilním materiálem a pomůckami definuje zásady při převazu stomií třídí léky podle formy, účinku a způsobu aplikace uvede základní způsoby aplikace léků definuje zásady pro aplikaci léků různými způsoby (per os, kůţí, do oka, nosu, ucha) připraví pomůcky nutné k aplikaci léků v modelové situaci definuje pojem biologický materiál a vysvětlí účel jeho odběru zdůvodní hygienické zásady pro odběr a manipulaci s biolog. materiálem dokáţe připravit pacienta na odběr asistuje při odběru biologického materiálu asistuje při zavádění močového katétru a výplachu močového měchýře asistuje při zavádění nasogastrické sondy a při péči o drény

100/140

3. ročník – teorie, počet hodin týdně: 3, celkem za školní rok 93 hodin Tematický celek


1.Ošetřovatelská péče na interním oddělení: - charakteristika a organizace ošetřovatelské péče - onemocnění dýchacích cest – záněty, a onemocnění srdce – infarkt myokardu, hypertenze - onemocnění močových cest – záněty - diabetes melitus - onemocnění štítné ţlázy

Ţák: - vymezí organizaci práce ošetřovatelského týmu na dané ošetřovací jednotce, úseky práce i charakteristiku práce interního oddělení, - pojmenuje hlavní náplň práce ošetřovatele v rámci tohoto oddělení - ovládá ošetřovatelské úkony, realizované na jednotlivých úsecích - pouţívá základní terminologii vztahující se k internímu celku - orientuje se v nejčastěji se vyskytujících diagnózách na interním úseku - identifikuje a uspokojuje bio-psycho-sociální potřeby nemocného na interním oddělení - definuje základní klinickou charakteristiku i ošetřovatelskou problematiku daného úseku práce

2.Ošetřovatelská péče na chirurgickém oddělení - charakteristika a organizace ošetřovatelské péče - základy předoperační a pooperační péče - břišní chirurgie – apendicitis, kýly, cholelithiasis - zlomeniny - úrazy hlavy – komoce, kontuze, komprese

3. Ošetřovatelská péče o matku a dítě na gynekologicko-porodnickém oddělení - charakteristika a organizace ošetřovatelské péče - gynekologické záněty - pohlavně přenosné choroby - oš. péče o ţenu před porodem a po něm

- uvědomuje si rozdíly v organizaci práce na chirurgickém oddělení - vymezí specifika organizaci práce ošetřovatelského týmu na dané ošetřovací jednotce, úseky práce i charakteristiku práce chirurgického oddělení - pouţívá základní terminologii vztahující se k chirurgickému celku - uvede a charakterizuje nejčastěji se vyskytující diagnózy na chirurgickém oddělení - identifikuje a uspokojuje bio-psycho-sociální potřeby nemocného - určí specifika práce sestry na gynekologickoporodnickém oddělení, - uvědomuje si psychologické aspekty jednotlivých činnosti - aplikuje adekvátní komunikační techniky - identifikuje a naplňuje bio-psycho-sociální potřeby matky a jejího dítěte

4.Ošetřovatelská péče o klienta na dětském oddělení ( péče o děti nad 6 let) - charakteristika a organizace ošetřovatelské péče - záněty horních a dolních cest dýchacích - průjmová onemocnění

- definuje problematiku dětského oddělení z pohledu jednotlivých aktivit ošetřovatelského pracovníka - orientuje se v základních projevech jednotlivých onemocnění - popíše specifika práce na dětském oddělení, nejčastější onemocnění dětského věku a

101/140

zvláštnosti ošetřovatelské péče u dětí - uvědomuje si důleţitost vhodné komunikace a spolupráce s dítětem při přípravě na vyšetření, léčebné postupy a ostatní realizované intervence - identifikuje a uspokojuje bio-psycho-sociální potřeby nemocného - akceptuje a oceňuje práva nemocných dětí 5. Ošetřovatelská péče na vybraných pracovištích - neurologie – u nemocného s cévní mozkovou - definuje problémy ošetřovatelské péče příhodou, s Parkinsonovou a Alzheimerovou spojené s vybranými pracovišti chorobou - uvědomuje si význam a zvláštnosti - psychiatrie – mentální anorexie, deprese, ošetřovatelské péče u klientů vyššího věku závislosti - vybere základní onemocnění typické pro jednotlivá vybraná oddělení - orientuje se v odlišnosti projevů v emocionální a proţitkové oblasti u psychiatrických klientů a klientů vyšší věkové kategorie - aplikuje empatický přístup ke starým lidem - orientuje se v základní problematice neurologie a psychiatrie

102/140

ODBORNÝ VÝCVIK kód a název oboru vzdělávání: Ošetřovatel 53-41-H/01 název ŠVP: ošetřovatel forma vzdělávání: denní délka vzdělávání: 3 roky týdenní počet vyučovacích hodin za studium: 25 (0 + 12 + 13) platnost: od 1. 9. 2010 počínaje 1. ročníkem

1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl předmětu: V předmětu odborný výcvik si ţáci na základě svých teoretických znalostí osvojují a zdokonalují praktické činnosti a dovednosti, které jsou hlavní náplní práce při ošetřování pacientů/klientů. Tento předmět je vyučován v reálném prostředí a podmínkách zdravotnických a sociálních zařízení. Ţáci jsou vedeni učiteli k praktickému zvládnutí ošetřovatelských činností. V přímém kontaktu s pacienty/klienty si osvojují a zvnitřňují osobnostní postoje a návyky v přístupu k pacientům/klientům, jako jsou svědomitost, trpělivost, empatie, ochota poskytnout kvalitní ošetřovatelskou péči. V tomto předmětu ţáci pouţívají znalosti a dovednosti z předmětů somatologie, základy epidemiologie a hygieny, klinická propedeutika, zdravotnická psychologie, sociální aktivizace klientů, ošetřovatelská péče.

Charakteristika učiva: Výuka je prováděna v klinických podmínkách zdravotnických a sociálních zařízení. Je zařazena v 2.a 3. ročníku. Učivo je rozvrţeno do tematických celků. V druhém ročníku celá výuka začíná poučením o BOZP na jednotlivých úsecích smluvních zdravotnických a sociálních pracovišť. Obsahy jednotlivých tematických celků na sebe plynule navazují a vzájemně se prolínají. Ţáci se seznámí s managementem ošetřovatelské péče, osvojí si dovednosti pro vytváření vhodného prostředí pro pacienty/klienty, základy hygienické péče, dovednosti při zajišťování výţivy dětí a dospělých, vyprazdňování pacientů/klientů. Učivo ve 3. ročníku je zaměřeno na sledování a vyhodnocování fyziologických funkcí, asistenci při ošetřovatelských, diagnostických nebo léčebných výkonech, které provádí pod přímým vedením všeobecné sestry, porodní asistentky a radiologického asistenta. V další části je zaměřeno na zajištění bezpečí, hygienických podmínek a etického přístupu při doprovodu pacientů/klientů na vyšetření. Závěrečným tematickým celkem je ošetřovatelská péče o pacienty/klienty v terminálním stádiu a péče o tělo zemřelého.

Výukové strategie: Odborný výcvik je teoreticko-praktickým předmětem se skupinovou a individuální výukou. Výuka probíhá v klinických podmínkách se stanoveným cílem,obsahem, metodikou a organizací. Výuka předmětu se uskutečňuje na smluvním základě mezi školou a pracovištěm. Smlouva stanoví podmínky a rozsah odborného výcviku. Pozornost se věnuje také poučení ţáků o BOZP, PO a jejich pracovněprávním postavení v průběhu odborné praxe. Výuka předmětu probíhá skupinově, a to pod vedením odborné učitelky. Ošetřovatelské intervence musí být v souladu s dovednostmi osvojenými v předmětu ošetřovatelská péče a se znalostmi z ostatních odborných předmětů. Při výuce je nezbytné spolupracovat s personálem daného pracoviště. Součástí předmětu mohou být i exkurze do zdravotnických a sociálních zařízení. Doporučená školní pracoviště: interní, chirurgické, zařízení sociální péče. V průběhu 2. ročníku je do výuky zařazena souvislá praxe v rozsahu 7 hodin denně po dobu 4 týdnů. Celkem se jedná o 140 hodin výuky

103/140

Hodnocení ţákŧ: Ţáci jsou hodnoceni v souladu s platným klasifikačním řádem školy. Hodnotíme:  přesné a adekvátní pouţívání odborné terminologie  praktické zvládnutí zadaného úkolu  vyuţití mezipředmětových souvislostí  schopnost pracovat v týmu, komunikovat, samostatně pracovat  aktivní, empatický a etický přístup.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a prŧřezových témat: Předmět odborný výcvik rozvíjí tyto klíčové kompetence:  personální a sociální – ţáci jsou vedeni k odpovědnému přístupu ke zdraví svému i jim svěřených klientů, učí se vzájemné spolupráci mezi sebou i vzhledem k pracovnímu kolektivu  komunikativní – ţáci se učí komunikovat s klienty i členy zdravotnického a ošetřovatelského týmu  k řešení problému – ţáci se učí samostatně aktivně vyhledávat problémy, navrhovat jejich řešení a zdůvodnit navrhované strategie  vyuţití pracovního uplatnění – doplňují si znalosti a osvojují si dovednosti získané v odborných předmětech  vedoucí k učení – ţáci kriticky posuzují své výsledky a přijímají hodnocení výsledků svého učení. Celým předmětem prolínají tato průřezová témata:  informační a komunikační technologie - vyhledávají informace o svěřených klientech dle určených kompetencí  člověk a ţivotní prostředí – uvědomují si vliv ţivotního prostředí na zdraví člověka, jsou vedeni k třídění odpadu a k zásadám při práci s biologickým materiálem  výchova ke zdraví – seznamují se s vlivem nezdravého ţivotního stylu na zdraví člověka, aplikují zásady prevence onemocnění vzhledem k věku klientů  etická a náboţenská výchova – učí se respektovat ochranu ţivota člověka od jeho narození aţ po přirozenou smrt, zaujímají kritické stanovisko k problematice euthanázie, dodrţují etické normy v péči o svěřené klienty  Člověk a svět práce – ţáci se odborně připravují k profesionálnímu a odbornému přístupu ve svém budoucím povolání, získávají vzdělání pro své další profesní uplatnění.

104/140

2. Rozpis učiva a výsledkŧ vzdělávání 2.ročník: týdně 12 hodin, celkem 372 hodin Tematický celek 1. Management ošetřovatelské péče - specifika vybavení a pracovních postupů na ošetřovací jednotce - organizace a práce zdravotnického týmu - bezpečnost a ochrana zdraví při práci - léčebný a organizační řád, práva pacientů

2. Péče o prostředí - úklid a dezinfekce na ošetřovací jednotce - péče o pomůcky - péče o prostředí pacienta - prevence nozokomiálních nákaz

Výsledky vzdělávání a kompetence Ţák: - orientuje se na ošetřovací jednotce - popíše specifika pracovních postupů - orientuje se v organizaci práce týmu - charakterizuje pracovní kompetence jednotlivých členů týmu - aplikuje zásady bezpečnosti a ochrany při práci - dokáţe dodrţovat léčebný a organizační řád na ošetřovací jednotce - pracuje a komunikuje v souladu s právy pacientů -

3. Hygienická péče - úprava lůţka bez pacienta a s pacientem - manipulace s prádlem - péče o osobní hygienu pacienta - prevence opruzenin a dekubitů - polohování nemocného

3. Péče o výţivu dětí a dospělých - podávání stravy dětem a dospělým dle pohybového reţimu a stupně sebepéče - dodrţování hygienických zásad při přípravě stravy a manipulaci s jídlem - hydratace pacientů

4. Péče o vyprazdňování pacientŧ

aplikuje zásady dezinfekce dezinfikuje pomůcky připravuje pomůcky ke sterilizaci udrţuje pořádek a podílí se na úklidu na ošetřovací jednotce pečuje o svěřené pomůcky vytváří vhodné prostředí pro pacienta aplikuje zásady bariérové péče vysvětlí nutnost prevence nozokomiálních nákaz

- upravuje lůţko bez pacienta - upravuje lůţko s pacientem - dodrţuje zásady bezpečné manipulace s pacientem na lůţku - dokáţe provést péči o osobní hygienu pacienta - provádí prevenci opruzenin a dekubitů - řídí se zásadami prevence opruzenin a dekubitů - polohuje nemocného - kriticky posuzuje stupeň sebepéče pacienta v oblasti příjmu potravy - aplikuje zásady bezpečného podávání stravy pacientům - pomáhá při podávání stravy pacientům - pomáhá při krmení pacientům - dodrţuje zásady dietního stravování - aplikuje hygienické zásady při přípravě a manipulaci s jídlem - podílí se aktivně na dodrţování pitného reţimu u pacienta - popíše význam sledování odchodu stolice a 105/140

-

sledování odchodu stolice a moči nácvik defekace, očistné klyzma péče o inkontinentní pacienty hygienické návyky při vyprazdňování

moče - správně zhodnotí změny v odchodu stolice a moče - podílí se na nácviku defekace u pacientů - asistuje při aplikaci očistného klyzmatu - podílí se na péči o inkontinentní pacienty - navrhuje výběr pomůcek pro inkontinentní pacienty - edukuje pacienta pro znovuvytvoření hygienických návyků při vyprazdňování stolice a moči - aplikuje hygienické postupy při vyprazdňování stolice a moče u pacientů

106/140

3.ročník: týdně 13 hodin, celkem 403 hodin Tematický celek


1. Sledování fyziologických funkcí - měření tělesné teploty - měření krevního tlaku, dechu a pulsu - měření tělesné výšky - měření tělesné hmotnosti - záznam hodnot fyziologických funkcí

Ţák: - měří fyziologické funkce dle standardních postupů - připravuje pacienta k měření fyziologických funkcí - pouţívá odbornou terminologii - zapisuje naměřené hodnoty do dokumentace

2. Asistence při určených ošetřovatelských, diagnostických nebo léčebných výkonech prováděných pod přímým vedením všeobecné sestry, porodní asistentky a radiologického asistenta - asistence při převazu ran - asistence při odběru moči - asistence při odběru stolice - asistence při odběru sputa - asistence při odběru krve - asistence pří výtěrech a stěrech - asistence při cévkování - asistence při zavádění permanentního katétru - asistence při výplachu močového měchýře - péče o zavedený močový katétr - asistence při aplikaci léčivých přípravků

- dodrţuje zásady BOZP při manipulaci s biologickým materiálem - orientuje se v třídění odpadu - uvede si význam pouţívání individuálních pomůcek pro odběr biologického materiálu - aplikuje zásady aseptických postupů při převazu ran - připravuje pacienta k odběru biologického materiálu - pracuje s ohledem na stud pacienta - dodrţuje práva pacientů se zaměřením na nutnost informovanosti - charakterizuje význam a cíle péče o pacienta se zavedeným permanentním katétrem - asistuje při aplikaci léčivých přípravků - připravuje pacienta k infuzní terapii

3. Doprovod nemocných/klientŧ na vyšetření a ošetření - bezpečnostní, hygienické a etické zásady doprovodu soběstačných a nesoběstačných nemocných - pracovní činnosti ošetřovatele spojené s přijetím a propuštěním nemocného

- zajistí bezpečný doprovod pacienta dle míry jeho soběstačnosti na vyšetření - pečuje při doprovodu a převozu pacienta pečuje o jeho pohodlí - pouţívá efektivní komunikaci nejen s pacientem, ale i s ostatním zdravotnickým personálem - provede příjem pacienta - charakterizuje povinnosti ošetřovatele při propuštění nemocného

4. Základní ošetřovatelská péče o pacienty/klienty v terminálním stádiu, úprava těla zemřelého

- poskytuje základní ošetřovatelskou péči o člověka v terminálním stádiu - vyjmenuje potřeby a priority v péči o umírajícího - dodrţuje zásady etického přístupu - toleruje multikulturní přístup k umírajícímu - efektivně komunikuje s rodinou umírajícího - pečuje o tělo zemřelého - zachovává etický přístup k zemřelému - komunikuje s rodinou zemřelého 107/140

ETICKÁ VÝCHOVA kód a název oboru vzdělávání: Ošetřovatel 53-41-H/01 název ŠVP: ošetřovatel forma vzdělávání: denní délka vzdělávání: 3 roky týdenní počet vyučovacích hodin za studium: 3 (1 + 1 + 1) platnost: od 1. 9. 2010 počínaje 1. ročníkem

1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem předmětu etická výchova je orientace v mravních hodnotách, vytvoření a zvnitřnění vlastního hodnotového systému, který se stává posilou a základem na cestě k osobní zralosti. Ţák dokáţe realizovat poznané dobro bez nároku na odměnu, snaţí se jednat ve prospěch druhého, je komunikativní, kreativní a schopný spolupráce. Klíčovým pojmem etické výchovy je sociálně pozitivní neboli prosociální chování, které je zaměřeno na spolupráci, schopnost dialogu, poskytnutí pomoci jiným osobám či skupinám.

Charakteristika učiva Předmět etická výchova se vyučuje ve všech třech ročnících 1 hodinu týdně. Učivo směřuje k tomu, aby ţáci dovedli vyuţívat svých vědomostí a dovedností v praktickém ţivotě (ve styku s jinými lidmi, při řešení praktických otázek svého rozhodování, hodnocení a jednání, při řešení problémů osobního a sociálního charakteru a v práci ošetřovatele).

Pojetí výuky Výuka etické výchovy je postavena na vzájemné spolupráci ţáků, upřednostňuje kooperativnost, cit pro druhé. Tento předmět má nejdříve probouzet a rozvíjet dispozice, schopnosti a způsobilosti, které navozují a ulehčují prosociální chování. Současně upevňuje pozitivní charakterové vlastnosti kaţdého jednotlivce. Poté ţáka postupně přivádí k prosociálnímu jednání. Základem výuky je řízená diskuse k probíranému tématu. Ţáci jsou vedeni k samostatnému uvaţování a vyjadřování svých názorů v diskuzích. V rámci výuky jsou pouţívány aktivizační, proţitkové a demonstrační metody (individuální a skupinová práce, dramatizace, modelové situace.) Důraz se klade na přípravu pro praktický odpovědný a aktivní ţivot. Tento kurikulární rámec by měl vést k lepšímu porozumění vztahů mezi lidmi, porozumění nárokům, které na lidi ţivot v současné době klade, a k získání potřebných klíčových kompetencí pro vytváření vztahů s lidmi a řešení sociálních problémů.

Hodnocení výsledkŧ ţákŧ Ţáci jsou hodnoceni průběţně po celý školní rok dle školního a klasifikačního řádu.  Podstatou hodnocení je správné pouţívání osvojených pojmů při argumentaci a samostatných vystoupeních, ústní zkoušení z probraného učiva, příprava a prezentace morálního problému.  Hodnocena je práce jednotlivců i skupinové práce, hodnotí se i přístup k plnění studijních povinností.  Součásti hodnocení je jednání a chování ţáků v souladu s osvojovanými principy a zásadami společenského chování a mezilidských vztahů.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a prŧřezových témat 108/140

  





kompetence k učení – ţáci jsou schopni se učit, vyhodnocovat dosaţené výsledky a stanovit si potřeby svého dalšího vzdělávání kompetence k řešení problémŧ - ţáci vnímají problémové situace, umí rozpoznat a pochopit problém, přemýšlí o příčinách, promyslí a naplánují způsob řešení problému, jsou vytrvalí v hledání řešení komunikativní kompetence – ţáci umí formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně, účastní se aktivně diskusí, formulují a obhajují své názory a postoje, vyjadřují se a vystupují v souladu se zásadami kultury projevu a chování personální a sociální kompetence – ţáci mají být připraveni řešit své sociální i ekonomické záleţitosti, ověřovat si získané poznatky, kriticky zvaţovat názory, postoje a jednání jiných lidí. pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností, odhadovat důsledky svého jednání a chování v různých situacích , přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním konfliktům, nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým, stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní orientace a ţivotních podmínek občanské kompetence – ţáci uznávají hodnoty a postoje podstatné pro ţivot v demokratické společnosti a dodrţují je.

Celým předmětem prolínají následující prŧřezová témata:  



etická a náboţenská výchova – celý rozsah učiva občan v demokratické společnosti – ţáci budou schopni se přiměřeně vyjadřovat (ústně i písemně) k probraným komunikačním situacím, výuka podporuje rozvoj kognitivních znalostí ţáka a rozšiřuje jeho celkový rozhled o společnosti, napomáhá rozvíjení jeho osobnosti. Ţáci formulují své názory a postoje, jsou schopni vyslechnout názory druhých a přiměřeně na ně reagovat, pracovat samostatně nebo v týmu. člověk a svět práce - ţáci jsou vedeni k tomu, aby byli schopni zodpovědně rozhodovat o své vzdělávací cestě, uvědoměle dodrţovat pracovní povinnosti a vycházet s budoucími kolegy a nadřízenými, aktivně se podílet na fungování demokratických zásad i na pracovišti.

109/140

2. Rozpis učiva a výsledkŧ vzdělávání 1. ročník: 1 hodina týdně, celkem 33 hodin (třída je dělena na dvě skupiny) Tematický celek


1. komunikace

Ţák: - interpretuje komunikaci, její dělení a různé způsoby - zná zásady slušné komunikace

2. dŧstojnost člověka, sebeúcta

- vysvětlí důstojnost člověka, důstojné zacházení s ním

3. pozitivní hodnocení druhých

- pozitivně oceňuje sám sebe i druhé

4. vyjádření a komunikace citŧ

- charakterizuje důleţitost i úskalí citů pro ţivot člověka - orientuje se ve své osobnosti, emocích a potřebách - identifikuje a taktně komunikuje svoje city nachází vhodné způsoby, jak ovládat

5. tvořivost a iniciativa

- tvořivě řeší problémy a úlohy, rozvíjí svou tvořivost

6. empatie

- vyuţívá sociální empatii - projevuje soucit a pochopení

7. asertivita, uvolnění agresivity

- zná pravidla asertivního chování - řeší konflikty asertivním způsobem

8. reálné a zobrazené vzory

- inspiruje se a přejímá kladné vzory chování

9. spolupráce, pomoc

- dokáţe spolupracovat se spoluţáky, učitelem i kolegy

9. darování, dělení se

- uplatňuje prosociální chování

10. etika

11. rodina, ve které ţiji

- vysvětlí pojem etika, její vznik, význam a úlohu; rozlišuje morálku a etiku - objasní objektivní platnost mravních norem - aplikuje ve svém ţivotě zlaté pravidlo mravnosti - rozliší dobro od zla, chápe proces zla v nitru člověka - objasní význam a důleţitost manţelství a rodiny - posoudí hodnoty, které mladým lidem usnadňují vstup do samostatného ţivota, manţelství a rodičovství a usiluje ve svém ţivotě o jejich naplnění - projevuje etické postoje k ochraně matky a dítěte 110/140



1. výchova k sexuálnímu zdraví a rodinnému Ţák: - rozlišuje lásku a zamilovanost ţivotu - objasní nutnost dobrého výběru a poznání partnera - uplatňuje etické a odpovědné přístupy k sexualitě, rozhoduje se s vědomím moţných důsledků - orientuje se v problematice reprodukčního zdraví z hlediska odpovědnosti k budoucímu rodičovství - rozlišuje mravní normy i práva kaţdého jedince v oblasti sexuality a reprodukce 2. lidské hodnoty (záţitkové, činnostní, postojové, náboţenské) 3. ekonomické hodnoty

- orientuje se v hodnotovém ţebříčku - respektuje hodnoty v praxi - uplatňuje správný vztah k ekonomických hodnotám

111/140

3. ročník: 1 hodiny týdně, celkem 31 hodin Tematický celek 1. etické aspekty ochrany přírody

2. kapitoly z bioetiky: - interrupce - umělé oplodnění - kmenové buňky - prevence AIDS - euthanázie - paliativní medicína

Výsledky vzdělávání a kompetence Ţák: - přijímá zodpovědnost za sebe a svět, ve kterém ţije - zaujímá etické postoje k otázkám ochrany ţivota a tělesného i duševního zdraví - projevuje pozitivní vztah k lidskému ţivotu od početí aţ po přirozenou smrt

112/140

SOCIÁLNÍ AKTIVIZACE KLIENTŦ kód a název oboru vzdělávání: Ošetřovatel 53-41-H/01 název ŠVP: ošetřovatel forma vzdělávání: denní délka vzdělávání: 3 roky týdenní počet vyučovacích hodin za studium: 2 (0 + 0 + 2) platnost: od 1. 9. 2010 počínaje 1. ročníkem

1.Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl předmětu Obecným cílem vyučovacího předmětu sociální aktivizace klientů je poskytnout ţákům praktické a metodické dovednosti potřebné pro sociální aktivizaci a vyplňování volného času klientů. Vyučování směřuje k tomu, aby si ţák osvojil různé techniky a postupy pracovní a výtvarné terapie a prostředky sociální aktivizace klientů. Dále aby uměl připravit vhodný a přitaţlivý program pro klienty s ohledem na jejich věk a zdravotní stav, dokázal zorganizovat přiměřeně náročné herní činnosti dětí.

Charakteristika učiva Předmět sociální aktivizace klientů je zařazen do třetího ročníku tříletého studia daného oboru. Předmět se vyučuje v rozsahu 2 hodiny týdně, tj. celkem 58 hodin za studium. Ţáci jsou seznamováni s bezpečností práce, s pracovními pomůckami, které budou ve výuce potřebovat, a různými výtvarnými metodami. Výuka je zaměřená na práci s papírem, s přírodninami, se dřevem, s kovem a textilem. Vyuţívá techniky modelování, aranţování, šití, pletení. V oblasti kulturně- společenské činnosti s ohledem na typ klienta a zařízení jsou ţáci vedeni k práci s knihou, k dramatizaci, k práci s hudbou. Součástí výuky jsou také společenské a pohybové hry.

Pojetí výuky Výuka má výrazně praktický a dovednostní charakter. Důraz se klade na činnostní přístup ve vyučování a na rozvíjení metodických dovedností a kreativity ţáků. Ţáci jsou vedeni k vytváření zásobníků výrobků, činností, pracovních technik a postupů formou cvičení. Při výuce pouţíváme výpočetní techniku, odbornou literaturu, jiţ zhotovené výrobky. Při výuce vyuţíváme samostatné práce ţáků, jejich dovednosti a znalosti. Výuku je vhodné doplnit exkurzemi - knihovna, domov důchodců, výstavy. Ve výuce je vhodné uplatňovat různé aktivizační metody, které napomáhají vytvoření poţadovaných klíčových kompetencí, zvyšují motivaci ţáků a pozitivně ovlivňují jejich vztah k danému předmětu.

Hodnocení výsledkŧ Ţáci jsou hodnoceni v souladu s platným klasifikačním řádem školy. Při hodnocení vyuţíváme slovní hodnocení, sebehodnocení, kolektivní hodnocení a klasifikační stupnici. Hodnotíme:  časové rozvrţení práce  aktivní přístup ţáka k výuce  zvládnutí poţadovaných dovedností  schopnost zpracovat zadanou samostatnou práci. 113/140

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a prŧřezových témat Ţáci jsou v rámci výuky sociální aktivizace klientů směřováni k rozvíjení těchto klíčových dovedností:  komunikativní - ţáci se učí samostatnému ústnímu projevu, formulují své názory a postoje, vystupují v souladu se zásadami kultury projevu a chování  personální a sociální – ţáci se učí definovat cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní orientace, zvaţují názory a postoje jiných lidí, při praktických cvičeních se učí pracovat v týmu, podílí se na realizaci společných pracovních činností, zohledňují schopnost a práva klienta, jednají s empatií, ochotou a v souladu s profesní etikou  k řešení problému– ţáci popíší zadání úkolu, získají informace potřebné k řešení problému, navrhnou způsob řešení, zdůvodní jej, ověří správnost zvoleného postupu, vyuţívají zkušeností a vědomostí nabytých dříve, umí připravit vhodný a přitaţlivý program pro klienty, dokáţou organizovat přiměřeně náročné herní aktivity dětí  občanské kompetence a kulturní povědomí – ţáci jednají odpovědně, samostatně, iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i ve veřejném zájmu, respektují práva a osobnost druhých lidí.  vyuţití pracovního uplatnění – ţáci mají odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, ke vzdělávání, uvědomují si význam učení, ţáci si osvojí různé techniky pracovní a výtvarné terapie, prostředky sociální aktivizace a jsou připraveni přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám. Celým předmětem prolínají tato průřezová témata:.  člověk a ţivotní prostředí – ţáci si uvědomí vliv ţivotního prostředí na zdraví člověka a nutnost chránit a zachovat ţivotní prostředí v co nejkvalitnější podobě  člověk a svět práce –ţáci jsou vedeni k tomu, aby si uvědomili zodpovědnost za vlastní ţivot, naučí se hodnotit jednotlivé faktory charakterizující obsah práce a srovnávat tyto faktory se svými předpoklady, ţáci jsou motivováni k aktivnímu pracovnímu ţivotu  výchova ke zdraví – seznámení se s vlivy nezdravého ţivotního stylu na vznik nemocí  etická a náboţenská výchova – ţáci jsou vedeni ke kladnému přístupu k ţivotu, k ostatním lidem, ke kulturním a jiným hodnotám, které lidé vytvářejí.

114/140

2. Rozpis učiva pro 3. ročník 3. ročník: 2 hodiny týdně, celkem 62 hodin Tematický celek 1. Úvod do předmětu - náplň předmětu - zásady bezpečnosti práce a hygiena - základní pomůcky

2. Aktivizace seniorŧ - výzdoba květináče - malování na kameny - ubrousková technika

3. Aktivizace batolat - špinavá hra – „messy play“

4. Aktivizace dětí předškolního věku - práce s papírem - origami

5. Aktivizace dlouhodobě nemocných - práce s přírodninami

6.Aktivizace tělesně postiţených - modelování

7. Aktivizace adolescentŧ - práce s provázky a nitěmi - textilní práce

Výsledky vzdělávání a kompetence Ţák: - formuluje náplň předmětu - orientuje se v bezpečnosti práce a hygieny - obstará si základní pomůcky do vyučovací hodiny - definuje význam konkrétní aktivity pro osoby různého věku, mentálního a tělesného postiţení - vysvětlí specifika stárnutí - porozumí zvláštnostem v komunikaci se seniory - motivuje starší klienty ke zvládnutí techniky decoupage na kameny, na korkové podloţky, na květináče - vytvoří výzdobu květináče z mušliček a těstovin - rozumí technice malování na kameny - definuje potřeby, projevy a herní aktivity batolat - zabaví je tzv. ,,špinavou hrou“ - popíše chování, herní potřeby dětí předškolního věku - definuje zvláštnosti v komunikaci s dětmi předškolního období, vytvoří s předškoláky vánoční blahopřání - vyrábí s předškoláky krabičky na drobné dárky - předškolní děti motivuje k výrobě zápichů do květináče - vytvoří s dětmi jednoduché origami - popíše důvody nutnosti aktivizace dlouhodobě nemocných - povzbuzuje a motivuje je ke společné výzdobě adventního věnce - vymezí herní aktivity nevidomých, zaujme je modelováním z marcipánového těsta - s dětmi předškolního věku peče a zdobí vánoční perníčky - vymezí chování adolescentů, jejich herní aktivity 115/140

- povzbuzuje a motivuje je k vytvoření náramku přátelství - objasní adolescentům techniku tisku na textil - ušije s klienty jehelníček 8. Aktivizace dětí školního období - malování na sklo

9. Aktivizace uţivatelŧ domova dŧchodcŧ - hračka - skládanky z papíru

- objasní projevy chování školáků - získá děti pro vytvoření velikonoční ozdoby na skleněný svícen - vytvoří s klienty šperk ze smaltu - povzbuzuje děti k výrobě slupovacích motivů na sklo - vytvoří se seniory textilní hračku - slona, panenku nebo veselé zvířátko - předškolní děti motivuje k výrobě skládanek z papíru

10. Metodika kulturně společenské činnosti s ohledem na klienta a zařízení - navštíví Mahenovu knihovnu - zhlédne program aktivizace seniorů v Centru pro rodinu - navštíví výstavu dle aktuální nabídky

116/140

KLINICKÁ PROPEDEUTIKA kód a název oboru vzdělávání: Ošetřovatel 53-41-H/01 název ŠVP: ošetřovatel forma vzdělávání: denní délka vzdělávání: 3 roky týdenní počet vyučovacích hodin za studium: 2 (0 + 2 + 0) platnost: od 1. 9. 2010 počínaje 1. ročníkem

1.Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl je seznámit ţáky s postupy, pouţívanými při vyšetřování pacienta lékařem nebo všeobecnou sestrou. Současně tak vést ţáky k porozumění základní lékařské terminologie a v orientaci v chorobopisu pacienta. Ţáci by měli získat dovednosti při rozpoznávání základních chorobných příznaků a naučit se znát základní farmakologické přípravky, jejich formy, neţádoucí účinky a kontraindikace vybraných lékových skupin.

Charakteristika učiva KPD se vyučuje v druhém ročníku v rozsahu 2 vyučovacích hodin týdně, to je 66 hodin celkem. Obsah učiva je rozdělen do tří celků. V prvním celku se ţáci seznamují s obecnou symptomatologií. Obsahuje témata o zdraví a nemoci, lékařskou a sesterskou diagnostiku, anamnézu a její součásti, objektivní a subjektivní příznaky nemocí. V druhém celku se ţáci seznámí se sledováním a měřením fyziologických funkcí : tělesné teploty, dechu, tepu, vědomí, vylučování a vyměšování. Do tohoto celku je zahrnuto také fyzikální vyšetřování: pohled, poklep, pohmat, poslech a vyšetření per rectum. Třetí celek zahrnuje laboratorní, zobrazovací, endoskopické, funkční a elektrografické vyšetřovací metody včetně přípravy pacienta a péče o něj po výkonu. Poslední celek zahrnuje obecnou a speciální farmakologii, lékové skupiny, indikace, neţádoucí účinky.

Pojetí výuky Tento teoretický předmět navazuje na znalosti ze somatologie, ošetřovatelství a z přírodovědných předmětů, je nutné spolupracovat s vyučujícími těchto předmětů a vyuţívat mezipředmětových vztahů. Výuka probíhá v klasické třídě, vyuţívají se při ní vhodné didaktické pomůcky, jako je dataprojektor, počítač, nástěnné obrazy lidského těla, rentgenové snímky, videokazety, DVD. Je moţné vyuţít i různé formy vyučování: výklad, skupinovou práci, práci s učebnicí, časopisy, myšlenkové mapy, ţivotní zkušenosti ţáků, projektové vyučování a jiné aktivizační metody. Výuku je vhodné doplnit exkurzemi ve zdravotnických zařízeních (laboratoře, rtg, endoskopické a funkční vyšetření).

Hodnocení výsledkŧ ţákŧ Při hodnocení ţáků se vyuţívá platný klasifikační řád školy doplněný slovním hodnocením a sebehodnocením. Důraz je kladen na:  přesné vyjadřování odborných termínů s překladem do českého jazyka  pochopení poznatků učiva ověřeného ústní i písemnou formou interpretace  vyuţití mezipředmětových vztahů 117/140



aktivní přístup ţáka k výuce.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat: Předmět Vybrané kapitoly klinických oborů rozvíjí tyto klíčové kompetence:  personální a sociální – ţáky vedeme k odpovědnému vztahu ke svému zdraví, uvědomění si závaţnosti daných onemocnění nejen z hlediska biologického, ale i sociálního, vedeme je k orientaci ve vybraných klinických oborech  komunikativní – ţáci se učí vlastnímu ústnímu projevu, diskutovat na dané téma  k řešení problému – ţáci hledají moţnosti, jak účinně předcházet vybraným onemocněním  vyuţití ITC a práce s informacemi – ţáci vyhledávají aktuální informace k vybraným onemocněním  vyuţití pracovního uplatnění – ţáci rozlišují specifičnost jednotlivých klinických oborů  vedoucí k učení – ţáci vyhledávají a zpracovávají odborné informace, při mluveném projevu se učí pořizovat si vlastní poznámky. Celým předmětem prolínají tato průřezová témata:  člověk a ţivotní prostředí – ţáci posuzují vliv ţivotního prostředí a ţivotního stylu na zdraví člověka  výchova ke zdraví – ţáci zdůvodní význam výchovy ke zdraví jako celospolečenského problému, vysvětlují nutnost prevence onemocnění, pojmenují rizikové faktory vedoucí k vybraným onemocněním, vymezí společenskou závaţnost zneuţívání návykových látek  etická a náboţenská výchova – ţáci jsou vedeni k ochraně ţivota člověka od jeho početí po přirozenou smrt  informační a komunikační technologie – ţáci jsou vedeni k vyhledávání nových informací k vybraným onemocněním  člověk a svět práce – ţáci se odborně připravují k profesionálnímu a odbornému přístupu ve svém budoucím povolání, získávají vzdělání pro své další profesní uplatnění.

118/140

2. Rozpis učiva a výsledkŧ vzdělávání: 2.ročník 2 hodiny týdně, celkem 62 hodin Tematický celek


1. Obecná symptomatologie - pojmy zdraví a nemoc, diagnóza lékařská a sesterská - anamnéza osobní, rodinná, sociální, pracovní - subjektivní a objektivní příznaky nemoci 2. Fyziologické funkce, fyzikální vyšetření - sledování a měření fyziologických funkcí: tělesná teplota, dech, tep, krevní tlak, vědomí, vylučování a vyměšování - fyzikální vyšetřování: pohled, poklep, pohmat, poslech a vyšetření per rectum

Ţák: - je schopen vysvětlit rozdíl mezi diagnózou a anamnézou lékařskou a ošetřovatelskou - specifikuje objektivní a subjektivní příznaky nemoci, zvlášť bolest, její projevy, škálování, léčbu, objasní poruchy spánku a jejich řešení

-

rozpozná kritické stavy je schopen měřit fyziologické funkce rozezná jejich normální a patologické hodnoty orientuje se na lidském těle objasní postup při fyzikálním vyšetření

3.Vyšetřovací metody:

-

laboratorní přístrojové – přehled RTG,CT,MR, USG, Endoskopie, EKG EEG funkční vyšetření

4. Farmakologie: obecná farmakologie - účinky léků, reakce organismu na léky - charakteristiky lékových skupin - neţádoucí účinky, kontraindikace speciální farmakologie - léky proti bolesti, proti průjmu, projímadla, léky na spaní, na alergie, proti kašli, na vysoký krevní tlak, antibiotika, protisráţlivé léky

- vysvětlí podstatu vyšetřovacích metod - popíše přípravu, průběh i péči o pacienta po vyšetření - vyjmenuje příklad pouţití - vybraných vyšetřovacích metod

- charakterizuje účinky léků, reakce organismu na léky - uvede ţivot ohroţující neţádoucí účinky u vybraných léků a alergické reakce anafylaktický šok - vyjmenuje indikace u příslušných lékových skupin a co je třeba sledovat

119/140

SOMATOLOGIE kód a název oboru vzdělávání: Ošetřovatel 53-41-H/01 název ŠVP: ošetřovatel forma vzdělávání: denní délka vzdělávání: 3 roky týdenní počet vyučovacích hodin za studium: 4 (4 + 0 + 0) platnost: od 1. 9. 2010 počínaje 1. ročníkem

1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Předmět somatologie se zabývá stavbou a funkcí lidského těla. Poskytuje ţákům základní vědomosti z klinicky aplikované anatomie a fyziologie, histologie a biochemie. Učí základy medicínského jazyka a nomenklatury, prohlubuje znalosti ţáků z biologie člověka ze základní školy, úzce souvisí s přírodovědnými předměty.

Charakteristika učiva Předmět somatologie se vyučuje v 1. ročníku 4 hodiny týdně. Učivo somatologie je uspořádáno do tematických celků, které odpovídají orgánovým soustavám lidského těla. Nejdříve poskytuje základní informace o tkáních a na ně navazuje celek pohybový systém, který poskytuje informace o kostech, kloubech a svalech. Dalším celkem je krev, srdeční a oběhový systém, dýchací, trávicí, vylučovací systém, pohlavní systém, těhotenství a porod, koţní systém, látkové řízení organismu, nervová a smyslová soustava.

Směřování výuky v oblasti citŧ, postojŧ, hodnot a preferencí Výuka směřuje k tomu, aby si ţáci uvědomili význam zdravého těla pro kvalitu ţivota, váţili si zdraví jako velké hodnoty, vytvořili si správný postoj k zdravému způsobu ţivota, uvědomili si význam správného uţívání medicínského názvosloví, uvědomili si nutnost znát hodnoty vybraných fyziologických funkcí těla, uvědomovali si organismus jako celek, jehoţ stavba a funkce je propojená, uvědomili si význam znalostí o jednotlivých orgánech a orgánových systémech pro zdravotnického asistenta, znali význam znalostí ze somatologie pro další studium oboru, byli ochotni přijímat nové poznatky a vnímali lidské tělo jako součást lidské bytosti.

Pojetí výuky Výuka je pojata především frontálně, ale také skupinově nebo pomocí samostatné práce ţáků. Vyuţívá se aktivizačních metod, práce s odbornou literaturou, statistickými údaji, různými učebními pomůckami – atlasy, modely orgánů, obrazy, multimediální programy.

Hodnocení výsledkŧ ţákŧ Ţák je hodnocen z kaţdého tematického celku písemně nebo ústně podle platného školního řádu. Při hodnocení je kladen důraz na :  porozumění poznatkům, jejich ústní i písemná interpretace  schopnost zhodnotit, zda vybraný tělesný parametr je fyziologický  schopnost schematického znázornění  schopnost ţáka pouţívat základní odborné názvosloví  samostatnost ţáků při řešení daného úkolu.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a prŧřezových témat 120/140

V oblasti klíčových kompetencí se vyučovací předmět podílí na rozvoji:  personálních kompetencí - efektivně se učit a rozvíjet své dosavadní poznatky  komunikativních kompetencí – vhodně se vyjadřovat zejména v odborné terminologii, klást otázky, prezentovat připravené informace  sociálních kompetencí – schopnost pracovat v týmu, přijímat názor druhého, být zodpovědný a být schopen samostatně řešit úkoly.

V tomto předmětu jsou uplatňována tato průřezová témata:    

člověk a ţivotní prostředí – uvědomění si vlivu ţivotního prostředí na zdraví člověka a nutnost chránit a zachovat ţivotní prostředí v co nejkvalitnější podobě informační a komunikační technologie - vyhledávání informací při zadání samostatných úkolů, práce s programy o lidském těle etická a náboţenská výchova – vedení ţáků k úctě k člověku, lidskému tělu, k vývoji člověka výchova ke zdraví - seznámení se zdravým ţivotním stylem, správnou ţivotosprávou, ochranou zdraví a jednotlivých funkcí těla.

121/140

2. Rozpis učiva a výsledkŧ vzdělávání 1. ročník: 4 hodiny týdně, celkem 132 hodin Tematický celek a témata


1. Úvod do studia

Ţák: - charakterizuje somatologii jako vědu a její vztah k dalším vědním oborům - umí charakterizovat lékařské obory související se somatologií

2. Funkční morfologie tkání - buňka,tkáň,orgán,orgánový systém,organismus - tkáně- charakteristika, dělení - tkáně výstelkové, pojivové, tkáň svalová, nervová

- popíše a schematicky nakreslí buňku - definuje pojmy: buňka, tkáň, orgán,org. soustava,organismus - charakterizuje z anatomickofyziologického hlediska jednotlivé druhy tkání

3. Základní orientace na lidském těle - prezentuje a umí pojmenovat jednotlivé roviny a směry lidského těla na modelu kosterní soustavy 4. Pohybový systém - kostra lidského těla - stavba kostí - svalová soustava

5. Krev - funkce krve - krevní plazma - krevní elementy - imunita

6. Krevní oběh - stavba a funkce cév - srdce - tepny velkého oběhu - ţíly velkého oběhu - specializovaná krevní řečiště - dynamika krevního oběhu - mízní systém - slezina

- popíše obecnou stavbu kosti a spojení kostí - popíše na modelu skelet jako celek a jednotlivé kosti - popíše obecnou stavbu svalu a zná funkce jednotlivých svalů - prezentuje svalové skupiny a svaly na modelu - objasní funkci a sloţení krve včetně faktorů ovlivňujících sloţení - objasní určování krevních - skupin,vysvětlí rozdíl mezi krevními skupinami, definuje Rh faktor - definuje imunitu, její dělení,význam - jednoduše objasní principy sráţení krve, zástavy krvácení a hemolýzy - popíše stavbu stěny tepny, ţíly a vlásečnice - popíše a schematicky znázorní velký a malý krevní oběh - popíše a znázorní anatomii srdce - objasní průtok krve srdcem a cévní zásobení srdečního svalu - objasní řízení srdeční činnosti, základní 122/140

principy EKG, srdeční ozvy - definuje krevní tlak a portální oběh - popíše skladbu mízního systému a lymfy - popíše a charakterizuje funkci sleziny 7. Dýchací systém - stavba a funkce jednotlivých oddílů - přenos dýchacích plynů krví - mechanika dýchání, řízení dýchání - plicní objemy 8. Trávicí systém - dutina ústní, slinné ţlázy, mléčný i trvalý chrup - játra, ţlučové cesty, ţluč - slinivka břišní - metabolismus základních ţivin 9. Močový systém a vylučování - ledviny, vývodné cesty močové - diuréza a její řízení - sloţení moči

- popíše stavbu a funkci jednotlivých oddílů dýchacího systému - objasní pojem vitální kapacita plic - vysvětlí princip řízení dýchání

- prezentuje na modelu jednotlivé orgány trávicího systému - popíše obecný princip stavby a funkci oddílů trávicího systému - definuje základní pojmy metabolismu ţivin - prezentuje orgány na modelu, schematicky je zobrazí - definuje a popíše nefron - vysvětlí funkci a princip tvorby moči - vysvětlí mechanismus řízení funkce ledvin

123/140

KŘESŤANSKÁ NAUKA kód a název oboru vzdělávání: Ošetřovatel 53-41-H/01 název ŠVP: ošetřovatel forma vzdělávání: denní délka vzdělávání: 3 roky týdenní počet vyučovacích hodin za studium: 3 (1 + 1 + 1) platnost: od 1. 9. 2010 počínaje 1. ročníkem

1.Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl Součástí vzdělávacích programů školy je křesťanská nauka a náboţenská výchova. Dějiny národa jsou úzce s křesťanstvím a náboţenskými projevy generací ţijících před námi. Předmět křesťanská nauka seznamuje s obecnými náboţenskými pojmy, tradicemi, náboţenským ţivotem, jednotlivými náboţenstvími z hlediska historie i současného praktického projevu. Předmět přivádí k poznání náboţenského světa, pomáhá mu porozumět, pomáhá k tolerantnímu spoluuţívání se všemi lidmi. Napomáhá k plnému osobnostnímu rozvoji člověka, k poznání základů ţivota, pochopení osobního ţivota, pomáhá k odpovědnému směrování, volbě hodnotného cíle, hodnotové orientaci.

Charakteristika učiva Obsah předmětu vychází z křesťanského pojetí ţivota a pohledu na svět. Základem pro jednotlivé celky je Bible. Jednotlivé tematické celky: Člověk je součástí společnosti, kterou tvoří; Obecné a náboţenské pojetí člověka, jeho rozvoj s přihlédnutím k Bibli; Náboţenství a náboţenské směry současnosti s důrazem na křesťanství; Víra a ateismus, s přihlédnutím k jiným pojetím pravd o člověku; Poznávání náboţenského prostředí, náboţenské a zvláště křesťanské symboly; Poznání osoby Jeţíše Krista; Hlavní křesťanské svátky a jejich význam, náboţenské obřady, jejich smysl a průběh; Bible jako náboţenská kniha; Prolínání světa víry a bible do obecného ţivota člověka; Osobnostní rozvoj člověka podle křesťanských zásad a desatera, náboţenský člověk ve společnosti; Ţivot církve; Aktuální témata doby a náboţenský pohled.

Směřování výuky v oblasti citŧ, postojŧ, hodnot a preferencí Cílem předmětu je dosáhnout toho, aby ţák vyuţíval svých náboţenských vědomostí a dovedností v praktickém ţivotě, získával a hodnotil informace z různých zdrojů a dovedl je srovnávat s poţadavky Bible. Vede ţáka k porozumění vlastního ţivota a vytváření názoru na různá náboţenství.

Pojetí výuky Základem výuky je výklad a řízená diskuse k probranému tématu. Důraz je kladen na pravdivé poznání křesťanského a náboţenského ţivota a přípravu na odpovědný, praktický a aktivní ţivot. Ţáci jsou vedeni k samostatnému uvaţování a vyjadřování svých názorů v diskuzích. V rámci výuky jsou pouţívány aktivační, proţitkové a demonstrativní metody, exkurze, besedy s hosty, návštěvy výstav.

Hodnocení výsledkŧ Hodnocení ţáků probíhá průběţně po celý školní rok dle školního klasifikačního řádu. Základem pro hodnocení je aktivní přístup ţáka k výuce.  

osvojení učiva aktivita v hodinách a plnění studijních povinností 124/140



práce jednotlivce i ve skupině.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a prŧřezových témat Předmět křesťanská nauka rozvíjí následující klíčové kompetence:  kompetence k učení – ţáci jsou vedeni ke schopnosti vyhodnocovat učební postoje a dosaţené výsledky, stanovit si potřebu dalšího vzdělávání, vyhledat a zpracovat získané informace  kompetence k řešení problémŧ – ţáci jsou schopni samostatně řešit osobní, pracovní i společenské problémy  komunikativní kompetence – ţáci jsou vedeni ke schopnosti samostatného vyjadřování se v běţných ţivotních situacích  personální a sociální kompetence – ţáci jsou připraveni na základě poznání své osobnosti ke stanovování přiměřených cílů osobnostního rozvoje, spolupracovat s ostatními lidmi při utváření mezilidských vztahů  kompetence občanské a kulturní povědomí – ţáci uznávají základní hodnoty a postoje pro společný ţivot ve společnosti, jsou tolerantní k různým kulturním a náboţenským směrům, jsou schopni vyjádřit svůj názor/ postoj a zároveň respektovat postoj těch ostatních. Tento předmět naplňuje zejména tato prŧřezová témata:  křesťanská a etická výchova - ţák se orientuje v mravních hodnotách, ale i vytváří a zvnitřňuje vlastní hodnotový systému, který se stává posilou a základem na cestě k jeho osobní zralosti. Ţák dokáţe realizovat poznané dobro bez nároku na odměnu, snaţí se jednat ve prospěch druhého, je komunikativní, kreativní a schopný spolupráce. Ţák si osvojuje spolupráci, schopnost dialogu, poskytnutí pomoci jiným osobám či skupinám. Učí se ptát na základní existenciální otázky a nalézá na ně odpovědi. Poznává Stvořitele, obdivuje jeho dílo a učí se za něj děkovat, poznává Jeţíše Krista jako přítele, Spasitele a toho, kdo dává smysl jeho osobnímu ţivotu. Objevuje, rozvíjí a posiluje duchovní ţivot člověka, křesťanské kořeny v evropské kultuře a poselství křesťanských svátků. 

občan v demokratické společnosti - ţáci jsou schopni v různých situacích uplatňovat zdravou míru sebevědomí a odpovědnosti; kladou si základní existenční otázky a hledají na ně odpovědi a řešení; odolávají myšlenkové manipulaci; dovedou jednat s lidmi, diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledají kompromisní řešení; jsou ochotni se angaţovat i pro veřejné zájmy a chápou význam pomoci v rozvojových státech; váţí si materiálních a duchovních hodnot, dobrého ţivotního prostředí a snaţí se je chránit a zachovat pro budoucí generace.

125/140

3. Rozpis učiva a výsledkŧ vzdělávání 1. ročník: 1 hodina týdně, celkem 33 hodin Tematický celek


1. Člověk si klade základní otázky: - kdo jsem, kdo je člověk, sebepoznání a sebehodnocení - jaké máme místo zde na zemi, smysl ţivota - jak se mohu zapojit do ţivota a být prospěšný - sociální a náboţenský rozměr člověka

Ţák: - objasní postavení a úlohu člověka v řádu stvoření a zároveň přijímá zodpovědnost za svět kolem - orientuje se v základních rozměrech lidského ţivota – povolání k lásce, sluţbě a společenství, otevřenost pro sluţbu druhým

2. Náboţenství a lidská společnost - co je náboţenství jeho původ, náboţenství v jednotlivých národech - poznávání náboţenského prostředí, symboly, znaky, chrámy, náboţenské symboly jako svědectví víry v Boha minulých generací - náboţenské obřady, jejich původ a průběh - víra jako základ ţivota, víra v Boha, obecná víra je součástí ţivota, víra a ateismus - křesťanská víra, na jakém základě staví - existence Boha a moţné cesty k poznání: stvořený svět, svědomí, Jeţíš Kristus, bible - Bible, co je, vznik, uspořádání, praktické uţívání Bible 3. Základní otázky ţivota - jak vznikl svět - kdo je člověk - dobro a zlo ve světě, řešení situací - biblické příběhy jako ilustrace a poučení

4. Významné křesťanské svátky - Vánoce, Velikonoce, základ a význam proţívání - další křesťanská období a jejich slavení

5. Osoba Jeţíše Krista - historický Jeţíš, náboţenská osoba - seznámení s osobou Jeţíše

- vyjádří vlastními slovy poslání náboţenství v ţivotě člověka i společnosti a vyjmenuje základní charakteristiky světových náboţenství - diskutuje o cestách, které vedou k poznání Boha a má povědomí o základních křesťanských pravdách, které tvoří základ křesťanské víry

- řeší otázky týkající se vzniku Bible, jednotlivých literárních ţánrů - orientuje se v základním rozdělení Bible - zaujme stanovisko k biblickému pohledu na dobro a zlo, srovnává postoje biblických postav s vlastními postoji - charakterizuje význam nejdůleţitějších křesťanských svátků

- popíše osobu Jeţíše Krista jako historickou osobnost i z pohledu evangelií

126/140

2.ročník: 1 hodina týdně, celkem 31 hodin Tematický celek 1. Bible – evangelia - význam slova evangelium, obsah evangelia, seznámení s autory - Biblické příběhy Nového zákona jako svědectví o víře v Jeţíše a poznávání Boţího jednání 2. Náboţenské obřady a projevy, pohled do jednotlivých náboţenství Co věřící vyznávají, kdyţ se nechávají pokřtít, a jak se na křest připravují - jak je vnímána dospělost a křesťanské dospělost, jaký obřad s tím souvisí - proč se věřící scházejí v chrámech, co je základem setkávání v křesťanském kostele, vysvětlení dění a postojů - jak se staví věřící lidé v jednotlivých náboţenstvích ke zlu, jak různá vyznání řeší slabosti jednotlivců - nemocní lidé ve společnosti, náboţenský pohled na nemoc, náboţenská pomoc nemocným - nejčastější způsob proţívání ţivota je manţelství a rodina. Početně menší skupina je zasvěcený ţivot Bohu. Povolání člověka a náboţenské doprovázení jednotlivých skupin 3. Církev a společnost - vznik církve a její poslání - temné stránky dějin - pozitivní činnost církve


Počet hodin

Ţák: - vysvětlí vznik a utváření evangelií a ostatních novozákonních knih, orientuje se v jejich členění a obsahu

6

16 - interpretuje náboţenské obřady, zaujme k nim stanovisko, posoudí náboţenskou péči v jednotlivých obdobích ţivota - charakterizuje náboţenský pohled na nemoc, na dobro a zlo, na rodinu

7 - vyjádří vlastními slovy, co je to církev, její vznik a ţivot, její historický přínos v dějinách

127/140

3. ročník: 1 hodina týdně, celkem 31 hodin Tematický celek


1. Osobnostní rozvoj člověka podle křesťanských zásad a desatera - ţijeme ţivot podle pravidel, význam pravidel - náboţenská pravidla ţivota prolínající ţivot kaţdého člověka - co je správné a co ne, kdo to určuje - svoboda člověka, chápání - svědomí - doprovázení druhých

Ţák: - uvede, ţe pravidla ţivota chrání radost člověka - pojmenuje dobro a zlo za pomocí biblického sdělení - vyjádří důleţitost svědomí a péči o ně - uvědomuje si důleţitost vztahu úcty k druhému člověku i Bohu - stává se vnímavým a tolerantním k lidem s odlišným pohledem na ţivot či náboţenské přesvědčení

2. Přikázání Boţí - základní pravidlo se jmenuje láska - Desatero, modlitba Páně, kázání na hoře

- charakterizuje jednotlivá přikázání Desatera - analyzuje vztahy mezi svědomím a situacemi, které ukazují na mravně dobrý či špatný čin, přebírá odpovědnost za svá rozhodnutí - poznává Desatero v pohledu dějin spásy a jeho význam pro vyvolený národ a pro svůj osobní ţivot

3. První deska desatera - první tři přikázání desatera - znění - rozlišení toho, co je pro všechny lidi a co je závazné pro věřící, jak vyjadřují věřící vztah k Bohu - úcta a tolerance v ţivotě člověka, náboţenská tolerance - jak vyjadřují věřící vztah k Bohu, význam modlitby, svátečního dne, četby Písma - současné jevy, které nastupují tam, kde chybí víra v Boha a které mají negativní dopad na člověka: pověra, magie modlosluţba, věštění, vyvolávání zlých duchů, čarodějnictví, astrologie, ateismus, svatokrádeţ - kletba, rouhání - negativní dopady nerespektování svátečního dne 4. Druhá deska desatera – vztah ke druhým lidem Rodinný ţivot: - význam rodiny, rodina a domov - základní charakteristika rodiny - co rodinný ţivot stmeluje a rozděluje, moderní nebezpečí pro rodinný ţivot - Jednotlivé role v rodině Páté přikázání: - úcta k lidskému ţivot a jeho ochrana,

- zdůvodní důleţitost rytmu ţivota – dny volna a odpočinku, slavení a zaměření se nejen na výkon, ale i na kvalitu ţivota - posoudí negativní dopad některých moderních trendů víry v magii, horoskopy…

- popíše své postavení v rodině, charakterizuje své potřeby a poţadavky vůči rodičům, analyzuje svůj postoj ke konfliktům v rodině a zdůvodní potřebu respektovat poţadavky všech členů rodiny - vnímá a analyzuje jednotlivé jevy ovlivňující rodinný ţivot - zhodnotí biblický pohled na tělesný rozměr

128/140

křesťanský pohled na ţivot - důstojnost a posvátnost ţivota od početí k přirozené smrti Šesté přikázání: - stvořitelský záměr s člověkem, muţ a ţena jako povolání do sluţby ţivotu - pohlavnost, úcta k lidskému tělu - připravenost k sebedarování v manţelství - význam sexuality - současné jevy narušující úctu k tělu a stvořitelský záměr, stabilitu manţelství a rodiny Sedmé přikázání: - úcta k osobám a jejich majetku - získávání majetku - hodnota práce a odpočinku - spravedlnost v uţívání majetku - sociální rozměr majetku - solidarita s chudými Desáté přikázání: - úcta k majetku druhého - význam chudoby a postoje k ní - svoboda od majetku Osmé přikázání: - kaţdý má právo na dobré jméno a čest - ţít v pravdě a vydávat svědectví o pravdě - sdělovací prostředky a pravda - negativní projevy: pomluvy, nactiutrhání, křivá přísaha, leţ

člověka - srovnává rozdílnosti muţe a ţeny, biblický postoj k sexu - zjišťuje a analyzuje patologické projevy narušující úctu k lidskému tělu - zaujímá zralý a zdravý postoj k osobnímu majetku, stává se nesobeckým, otvírá své oči a srdce k potřebám druhých - zdůvodní závaţnost daného slova, rozlišuje pravdu a leţ, přetvářku, vytváří důvěryhodné vztahy mezi lidmi

129/140

PSYCHOLOGIE A KOMUNIKACE kód a název oboru vzdělávání: Ošetřovatel 53-41-H/01 název ŠVP: ošetřovatel forma vzdělávání: denní délka vzdělávání: 3 roky týdenní počet vyučovacích hodin za studium: 5 (0 + 2 + 3) platnost: od 1. 9. 2010 počínaje 1. ročníkem

1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl předmětu : Předmět psychologie a komunikace umoţňuje ţákům získat přehled vědomostí a dovedností ze základních i aplikovaných oborů psychologie. Předmět významně rozvíjí osobnost ţáka, formuje jeho vztah k povolání a rozvíjí profesní kompetence, zejména vztah ke klientům/pacientům, vede k osvojení zásad týmové práce. Psychologie a komunikace rozvíjí celoţivotní zodpovědnost za bio-psycho-sociální zdraví člověka. Umoţňuje rozlišovat a respektovat zvláštnosti jednotlivých vývojových období, pomáhá ţákům poznávat svou osobnost, a zároveň rozlišovat různé typy osobností klientů. Podstatnou součástí předmětu je také rozvoj komunikativních a sociálních dovedností ţáků.

Charakteristika učiva: Psychologie a komunikace se řadí mezi předměty odborné, svým obsahem do vzdělávací oblasti RVP „Sociální vztahy a dovednosti“. Obsahem je základní přehled pojmů z obecné, vývojové, sociální a zdravotnické psychologie. Učivo umoţňuje prakticky vyuţít psychologii v osobním ţivotě, v mezilidských vztazích, v pracovním prostředí. V rámci mezipředmětových vztahů vyuţívá poznatky zejména ze společenskovědních předmětů, ale také navazuje na zkušenosti z předmětů odborných, jako je odborný výcvik a ošetřovatelská péče, které zároveň kvalitativně mění.

Směřování výuky v oblasti citŧ, postojŧ, hodnot a preferencí: Výuka psychologie a komunikace směřuje k tomu, aby ţáci  měli vhodnou míru sebevědomí, byli schopni sebehodnocení a pěstovali pozitivní sebepojetí  jednali odpovědně a uplatňovali asertivní práva  byli schopni kritického myšlení, avšak tolerantní a solidární, oprostili se od stereotypů, předsudků a předsudečného jednání  zajímali se o etické otázky a hledali na ně odpověď, měli úctu k ţivotu, zdraví a duchovním hodnotám.

Pojetí výuky: Psychologie a komunikace je teoreticko-praktický předmět, který se realizuje v odborné učebně nebo kmenových třídách formou frontální a skupinové výuky. Mezi metody výuky patří: výklad, diskuse, samostatná práce, simulace běţných a problémových situací, jejich řešení a rozbor, hraní rolí, brainstorming, proţitkové metody, testy, aktivizační metody, relaxační cvičení, výtvarné techniky.

Hodnocení výsledkŧ ţákŧ : Ţáci jsou hodnoceni v souladu s platným klasifikačním řádem školy. Obsahem hodnocení je :  šířka a hloubka porozumění učivu 130/140

    

schopnost vyuţití mezipředmětových vztahů schopnost aplikace poznatků při řešení problémů zpracování a prezentace zadaných úkolů aktivní přístup ţáka k výuce kreativita ţáka

Při hodnocení jsou uplatňovány tyto metody : průběţné hodnocení v hodinách, ústní zkoušení, písemné testy, hodnocení zadaných úkolů, včetně jejich případné prezentace. Důleţité je i sebehodnocení ţáka a hodnocení jeho výsledků ostatními.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a prŧřezových témat: Ţáci oboru ošetřovatel jsou ve výuce předmětu psychologie a komunikace směřováni k rozvíjení klíčových kompetencí, a to zejména těchto:  komunikativních - nacvičuje rozhovor s klientem, se zdravotnickým personálem, s příbuznými  k řešení problémŧ - navrhne a realizuje v modelových situacích, při hraní rolí  personálních a sociálních - v přístupu ke klientovi nepodléhá předsudkům a stereotypům, reálně posuzuje své fyzické i duševní moţnosti v osobním ţivotě i při výkonu zdravotnického povolání  občanských - respektuje práva nemocných, dodrţuje etický kodex sester  k vyuţití ICT a práci s informacemi - vytváří prezentace na PC a prakticky je provádí  k pracovnímu uplatnění - získává a vyhodnocuje informace o pracovních a vzdělávacích příleţitostech, nacvičuje vhodnou komunikaci s potencionálním zaměstnavatelem, prezentuje svůj odborný potenciál, uvědomuje si význam dosaţených kompetencí nutných pro úspěšné uplatnění  k učení - ovládá různé techniky učení, vhodně argumentuje, obhajuje svůj názor, je schopen přijmout kritiku, učit se od druhých. Předmětem psychologie a komunikace se prolínají tato průřezová témata:  Občan v demokratické společnosti - dovede jednat s lidmi, váţí si materiálních a duchovních hodnot, má potřebné právní znalosti  Člověk a svět práce - orientuje se v moţnostech uplatnění na trhu práce  Informační a komunikační technologie - vyuţívá PC jako zdroj informací  Etická a náboţenská výchova - respektuje odlišnosti filozofického přístupu k ţivotu, je tolerantní k různým náboţenstvím a kulturním hodnotám  Výchova ke zdraví - orientuje se v problematice duševní hygieny, aktivně naplňuje preventivní programy zdraví.

131/140

2. Rozpis učiva a výsledkŧ vzdělávání 2. ročník: 2 hodiny týdně teorie, celkem 62 hodin Tematický celek


1. Psychologie jako věda - předmět psychologie - odvětví psychologie - vztah psychologie k jiným oborům - projevy a funkce psychiky - pojmy fylogeneze a ontogeneze - metody psychologie - vyuţití psychologie v praxi - význam psychologie pro zdravotnické povolání

Ţák: - charakterizuje psychologii jako vědu - definuje její předmět - vysvětlí na příkladech praktické vyuţití psychologie i jejich jednotlivých disciplín - vymezí význam psychologie obecně pro ţivot i pro zdravotnické povolání - vysvětlí rozdíl mezi fylogenezí a ontogenezí - vyjmenuje funkce psychiky - popíše základní psychologické metody

2. Člověk jako osobnost - pojem, charakteristika, biologická a sociokulturní determinace osobnosti - vývoj osobnosti v procesu socializace - struktura a rysy osobnosti - zájmy, postoje, hodnoty, cíle, schopnosti, motivace a potřeby - temperament a charakter, typologie osobnosti poznávání a posuzování osobnosti - stereotypy a předsudky - poţadavky na osobnost zdravotnického pracovníka - poruchy osobnosti a jejich prevence 3. Psychické procesy, stavy a vlastnosti - klasifikace psychických procesů - poznávací procesy: vnímání, představivost, myšlení a řeč, paměť a učení. - procesy emoční a volní - poruchy psychických procesů 4. Vývoj psychiky jedince - zákonitosti psychického vývoje - vývojová stadia a jejich charakteristika

- vysvětlí pojem osobnost, individuální rozdíly osobnosti, faktory podílející se na utváření osobnosti - vyjmenuje vlivy formující osobnost - charakterizuje strukturu osobnosti, vysvětlí její základní pojmy - definuje temperament a charakter, vztah a rozdíl mezi nimi, uvede příklady typologií - objasní význam potřeb a motivace, poznatky aplikuje na situaci klientů - na příkladech uvede chyby ve stereotypech a předsudcích - orientuje se v problematice poruch osobnosti - třídí psychické procesy a stavy - charakterizuje jednotlivé psychické procesy - vyuţívá znalostí ke zkvalitnění vlastního učení, k sebepoznávání a sebehodnocení

- definuje předmět ontogenetické psychologie - popíše zákonitosti psychického vývoje - charakterizuje jednotlivé vývojové etapy

132/140

3. ročník: 1 hodina týdně teorie, celkem 31 hodin, 2 hodiny týdně cvičení, celkem 62 hodin Tématický celek Teorie: 1. Komunikace a jednání s lidmi - komunikace jako sociální interakce komunikační proces, druhy komunikace - verbální komunikace, rozhovor, typy rozhovorů - neverbální komunikace - empatie, empatický rozhovor - asertivita, agresivita, manipulace - komunikační bariéry, - chyby v komunikaci, iatropatogenie - zásady komunikace s klientem různého věku - zásady komunikace s osobami se smyslovým nebo mentálním hendikepem 2. Psychologie v práci ošetřovatele - vliv choroby nebo zdravotního postiţení na psychiku člověka - bio-psycho-sociálně-spirituální přístup k nemoci a nemocnému člověku - psychosomatické a somatopsychické nemoci - subjektivní proţívání nemoci - pohled na nemoc - proţívání nemoci v čase - adaptace na nemoc a hospitalizaci - iatropatogenie a hospitalismus - produktivní a neproduktivní přístup k nemocnému - zvláštnosti přístupu k nemocným podle věku, kulturních specifik, tradic, zvyků - psychologie bolesti, strachu a úzkosti - psychologická problematika umírání a smrti - psychologie nemocných s tělesným, smyslovým a mentálním postiţením - vliv prostředí a pracovní činnosti na zdravotnické pracovníky - profesionální adaptace a deformace - syndrom vyhoření - psychohygiena ošetřovatele 3. Sociální skupiny a sociální vztahy - sociální skupiny, vliv skupiny na jedince - sociální vztahy a jejich charakter

Výsledky vzdělávání a kompetence Ţák: - vysvětlí pojem komunikace, rozdíl mezi verbální a neverbální komunikací - popíše zásady vedení rozhovoru - objasní a procvičí principy empatické komunikace - rozliší na různých situacích projevy asertivního a neasertivního jednání - na příkladech provede rozbor nejčastějších chyb při komunikaci - prokáţe a ocení význam prosociálního chování - vyzkouší komunikaci s osobami s postiţením na modelových situacích

- vysvětlí faktory ovlivňující psychiku nemocného - vymezí různé postoje k nemoci - vysvětlí pojmy iatropatogenie a hospitalismus - zhodnotí různé přístupy zdravotnických pracovníků k nemocnému - vysvětlí, kterým projevům v chování nemocného je třeba věnovat pozornost - určí rozdíl mezi produktivním neproduktivním chováním zdravotnického pracovníka - vyuţije znalostí z vývojové psychologie o charakteristice jednotlivých vývojových obdobích v souvislosti s proţíváním nemoci - charakterizuje pocity nemocného proţívajícího bolest, úzkost,strach - zdůvodní význam jazykové, kulturní a duchovní odlišnosti nemocných v rozsahu jejich práv - procvičí přístup k lidem s tělesným, smyslovým a mentálním hendikepem - rozliší projevy profesionální adaptace a deformace - charakterizuje na příkladech jednotlivé typy sociálních vztahů 133/140

-

sociální chování patologické projevy chování diskriminace, šikana, intolerance domácí násilí pracovní skupiny zásady týmové práce

- charakterizuje sociální skupinu z různých hledisek - ocení význam prosociálního chování - navrhne moţnosti prevence a obrany před šikanou a diskriminací - uvede klady a význam týmové práce

Cvičení: 1. Psychologie jako věda - praktické vyuţití psychologických metod

- aplikuje základní psychologické

2. Člověk jako osobnost - potřeby člověka s aplikací na potřeby nemocných - poznávání a posuzování osobnosti se zaměřením na sebepoznávání

- vyjádří vlastními slovy své potřeby a jejich změny v souvislosti se zdravotním stavem - zdůvodní význam sebepoznání a pozitivního sebepojetí

3. Psychické procesy, stavy a vlastnosti - aktivity zaměřené na procvičování vnímání, představivosti, paměti, myšlení, vůle, uvědomování si vlastních emocí a proţívání jiných osob - techniky učení 4. Vývoj psychiky jedince - zvláštnosti přístupu k lidem v různých etapách ţivota - výchovné zaměstnávání dětí - aktivizace seniorů 5. Komunikace a jednání s lidmi - verbální a neverbální komunikace - řešení modelových situací z běţného ţivota, ze zdravotnického prostředí, při hledání zaměstnání - kultura osobního projevu - asertivita, agresivita, manipulace - umění naslouchat druhému - komunikace s osobami se smyslovým nebo mentálním hendikepem

6. Psychologie v práci ošetřovatele - zdraví a nemoc – lidské hodnoty - adaptace na nemoc a hospitalizaci - iatropatogenie

metody

- cvičí jednotlivé psychické procesy - pouţívá vhodné způsoby učení

- vyzkouší přístup k jedincům podle věkových zvláštností - navrhne a provede vhodné zaměstnání jednotlivých věkových skupin

- cvičí soulad mezi verbální a neverbální komunikací - demonstruje fáze rozhovoru - cvičí pozorné naslouchání - rozliší projevy asertivního a neasertivního jednání - prokáţe dovednost komunikovat s osobami s postiţením správným způsobem - prokáţe kulturu řeči a - kultivované vystupování

- zaujme stanovisko k hodnotám - aplikuje produktivní přístup k nemocným - specifikuje odlišnost individuálních potřeb 134/140

- produktivní a neproduktivní přístup k nemocnému - zvláštnosti v přístupu k nemocným podle různých hledisek - psychologická problematika bolesti, strachu, umírání a smrti - relaxace, psychohygiena ošetřovatele 7. Volné hodiny - práce s odborným textem, hodiny zaměřené na samostatnou a tvůrčí práci ţáků, prezentace, referáty apod. dle aktuálních potřeb třídy

nemocných - navrhne a vyzkouší způsoby relaxace a ocení její význam

- orientuje se a pouţije odborný text - interpretuje výsledky své činnosti

135/140

Personální a materiální zabezpečení vzdělávání Personální podmínky Teoretickou i praktickou výuku na škole v současnosti zajišťuje 36 většinou plně kvalifikovaných a aprobovaných učitelů. Učitelé bez úplné kvalifikace si vzdělávání postupně doplňují studiem na vysokých školách. Pedagogický sbor se skládá z 24 učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů a 12 učitelek odborných předmětů, které mají bohaté zkušenosti z práce všeobecné nebo dětské sestry v různých typech nemocničních zařízení. Zkušení pedagogové, kteří jsou vhodně a vyváţeně doplňováni svými mladšími kolegy, zajišťují výuku nejenom u oboru Ošetřovatel, ale i u oborů Zdravotnické lyceum a Zdravotnický asistent. Všichni pedagogové se účastní dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků na prohloubení svých odborných i pedagogických kompetencí. Na škole působí výchovný poradce a metodik prevence sociálně patologických jevů. Škola je nakloněna také vzdělávání budoucích pedagogů, pro které zajišťujeme odbornou praxi ve výuce odborných i všeobecně vzdělávacích předmětů. O tuto problematiku se stará jeden z pedagogických pracovníků. Škola spolupracuje s několika charitativními organizacemi, pro které je vyčleněn také jeden pedagogický pracovník. O provoz školy se starají 3 nepedagogičtí pracovníci. Ostatní sluţby škola zajišťuje subdodavatelsky.

Materiální podmínky Budova školy je umístěna v centru města Brna v komplexu budov patřících zřizovateli, kongregaci Milosrdných sester III. řádu sv. Františka pod ochranou Svaté Rodiny. Výhodou je bezprostřední blízkost domova mládeţe pro ubytování dívek, kterému patří i jídelna slouţící také ţákům naší školy. Objekt školy je průběţně rekonstruován a modernizován tak, aby vyhovoval provozu školy a hygienickým poţadavkům. Škola má nově kompletně rekonstruované sociální zařízení. Knihovna je umístěna v přízemí školy. Je v ní odborná literatura i beletrie a k dispozici je počítač s připojením na internet. Všechny učebny jsou standardně vybaveny včetně audiovizuální techniky. Ve většině z nich je k dispozici zpětný projektor, projekční plátno, televize a videorekordér. V současnosti má škola většinu učeben vybavených pevně instalovanými dataprojektory a PC, další jsou k dispozici jako mobilní. Učebna výpočetní techniky má 18 PC, které jsou průběţně modernizovány. V areálu budovy školy je kostel, ve kterém ţáci mají moţnost se denně účastnit ranní bohosluţby. Jednou týdně se koná studentská mše svatá. Škola vyuţívá kostel, patřící zřizovateli školy, také ke společné oslavě liturgických svátků a k slavnostnímu zahájení i zakončení školního roku. Chodby školy jsou vyzdobeny výstavou fotografií ze ţivota školy, pracemi ţáků, fotografiemi, odbornými pomůckami apod.. Sborovna, kabinety a pracovny učitelů jsou standardně vybaveny. Vyučující mají nepřetrţitě přístup k PC a internetu, které jsou vyuţívány pro přípravu výuky. Škola má k dispozici 2 nově vybavené odborné učebny ošetřovatelství, učebnu psychologie, učebnu výpočetní techniky a nově zřízenou učebnu chemie a fyziky.

136/140

BOZP a PO Poţadavky na BOZP a PO  škola je povinna zajišťovat nezávadný technický stav budovy školy a technických zařízení. Pravidelně je prováděná jejich údrţba a technická kontrola. Revize zařízení jsou prováděná pravidelně v souladu s právními předpisy (elektrická zařízení a přístroje, hromosvod, kotelna, hasicí přístroje a hydranty, plynová zařízení, nářadí v tělocvičně a posilovně)  v době teoretického i praktického vyučování škola dodrţuje podmínky bezpečnosti, ochrany při práci a poţární ochrany (včetně činností, které souvisí se vzděláním, např. exkurzí, kulturních představení atd.) podle platných právních předpisů  škola dodrţuje a naplňuje specifické podmínky pro práci mladistvých, které jsou stanoveny právními normami a vedou ke zvýšení ochrany zdraví ţáků. Na začátku kaţdého školního roku a před činnostmi, kterých se ţáci v souvislosti s vyučováním zúčastní, jsou ţáci prokazatelně poučeni o nutnosti dodrţovat zásady bezpečnosti, ochrany zdraví a poţární ochrany při práci. Ţáci jsou prokazatelně seznámeni se školním řádem, BOZP a PO a zásadami bezpečného chování. V odborných učebnách jsou ţáci prokazatelným způsobem seznámeni s jejich provozními řády, které jsou důsledně dodrţovány (chemická a fyzikální učebna, odborné učebny, tělocvična, posilovna, učebna informatiky)  škola zajišťuje ochranu ţáků před úrazy, násilím, šikanou a jinými negativními vlivy. V prostorách školy je zajištěn pedagogický dozor  před nástupem na odbornou praxi jsou všichni ţáci prokazatelně poučeni o přepisech a nařízeních, která se týkají dodrţovaní zásad BOZP a PO a zdraví při práci. Kaţdý školní rok jsou ţáci poučeni o ochraně proti virové hepatitidě typu B, proti AIDS a o infekcích způsobených MRSA. Při nástupu na jednotlivé ošetřovací jednotky je skupina ţáků poučena o pravidlech BOZP a PO na daném pracovišti. Ve výuce ošetřování nemocných ţáci i odborné učitelky pouţívají předepsaný ochranný pracovní oděv a pracovní obuv s atestem pracovní obuvi. Praní pracovních oděvů se řídí platnými právními předpisy. Před nástupem ţáků na praktické vyučování do zdravotnických zařízení je provedena kontrola očkování ţáků proti virové hepatitidě typu B  proškolení zaměstnanců školy v BOZP a PO se řídí platnými právními předpisy. Kaţdé tři roky všichni zaměstnanci školy absolvují preventivní lékařskou prohlídku u závodního lékaře.  všechny úrazy ve škole i na jednotlivých ošetřovacích jednotkách jsou evidovány a registrovány podle platných právních předpisů.

137/140

AUTORSKÝ KOLEKTIV Koordinátor ŠVP

Bc. Helena Macková

Pracovní týmy Jazykové vzdělávání CJL AJ NJ Společenskovědní vzdělávání DEJ ON KN

Mgr. Irena Nováková Mgr. Alena Habrová Mgr. Gabriela Dujková Mgr. Radka Moosová Mgr. Petr Holánek Mgr. Milena Čermáková

Přírodovědné vzdělávání BIO FYZ CHE

Mgr. Kateřina Janíčková Mgr. Hana Horáčková Mgr. Andrea Odstrčilíková

Matematické vzdělávání MAT

RNDr. Jana Cigánková

Estetické vzdělávání TV SAK

Mgr. Kateřina Janíčková Bc. Blanka Petříková

Vzdělávání v ICT ICT

Ing. Eva Vykoukalová

Ekonomické vzdělávání EKO

Ing. Irena Vinklerová

Odborné SOM KPD ZEH PP OP OV

Zuzana Kostková Mgr. Anna Kotvrdová Mgr. Anna Kotvrdová Mgr. Veronika Franková Ludmila Staňková Mgr. Veronika Franková Mgr. Martina Kalábová

Sociální vztahy a dovednosti

Mgr. Drahomíra Koudelková Mgr. Martin Novák

Jazyková úprava

Mgr. Radka Moosová PhDr. Irena Nováková

Typografická úprava

Ing. Eva Vykoukalová

Úvodní listy

Bc. Helena Macková Mgr. Kateřina Janíčková Mgr. David Kasan PaedDr. Zdeňka Marešová 138/140

Dodatky

139/140

Přílohy

140/140

16, Brno

Recommend Documents