Pokyn ředitele školy č.j.: 05/6/14-Š
ze dne 05. 06. 2014 :
ZPRACOVÁNÍ A HODNOCENÍ ZÁVĚREČNÝCH SAMOSTATNÝCH PRACÍ I. A. Závěrečná samostatná práce je součástí studia podle školního vzdělávacího programu Střední lesnické školy a střední odborné školy sociální Šluknov. Zahrnuje dvě etapy. První etapu tvoří ročníková seminární práce, druhá etapa je pak závěrečnou prací ve smyslu ust. § 9 odst. 14 vyhl.č. 442/1991 Sb. o ukončování studia ve středních školách a učilištích, ve znění vyhl.č. 235/2003 Sb. a vyhl. č. 672/2004 Sb. Počínaje školním rokem 2007/08 se druhá etapa - závěrečná práce stává součástí praktické maturitní zkoušky podle § 79 odst. 4 písm. e) a odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb. (školského zákona). Každý žák je povinen samostatně zpracovat svoji závěrečnou práci podle zásad stanovených tímto předpisem. Bez předložení závěrečné práce nemůže být vykonána maturitní zkouška. B. Výběr a zadání tématu (1) Témata ročníkové seminární práce formulují učitelé profilových odborných předmětů, každý v oboru odpovídajícímu své aprobaci či specializaci. Počet témat a vzájemné poměrné zastoupení jednotlivých oborů předem stanoví zástupce ředitele pro pedagogiku podle počtu žáků v jednotlivých třídách druhého ročníku, a to tak, aby témat bylo vždy alespoň o jedno více, než je žáků ve třídě. Ve fázi sestavování těchto témat má ten žák, který chce zpracovávat vlastní téma své ročníkové seminární práce, možnost požádat odborného učitele s odpovídající aprobací či specializací, aby takové téma včlenil do jím zpracovávané součásti seznamu. Pokud mu bude vyhověno, může si současně toto téma pro sebe rezervovat. Formulovaná témata včetně informace o jejich případných rezervacích předají učitelé odborných předmětů každoročně do 15. května prvního ročníku studia správci závěrečných prací. Témata musejí být svým zaměřením relevantní s náplní odborných předmětů studovaných ve škole a musejí splňovat požadavek ověřitelnosti dosahovaných výsledků. Při jejich výběru se preferují místní lokality, resp. podmínky, za jakých se získávají ověřitelné výsledky, (2) Správce závěrečných prací (dále jen „správce“) zajistí do 15. května vyvěšení seznamů takto formulovaných témat na volně přístupném zabezpečeném místě (na nástěnce). Žáci prvních ročníků si mohou z těchto seznamů téma své ročníkové seminární práce vybrat, pokud se k němu přihlásí u správce ve lhůtě do 31. května. V mimořádných případech může být tento termín posunut, ne však o delší dobu než 2 kalendářní týdny. (3) Těm žákům, kteří se v prvním ročníku studia do 31. května k žádnému z vyvěšených témat nepřihlásí, ani si žádné téma nerezervovali podle bodu 1, přidělí téma správce, přičemž k tomu využije zbylá témata z vyvěšených seznamů. (4) O zadání ročníkové seminární práce se vyhotovuje písemný záznam, ve kterém se uvádí:
jméno žáka, název tématu práce, způsob zadání tématu (zda si žák téma předem vyjednal s koordinátorem, samostatně zvolil, anebo zda mu bylo přiděleno),
jméno koordinátora a jméno konzultanta, datum zadání tématu. Téma se považuje za zadané okamžikem, kdy žák podepíše tento záznam. Záznam se opatří vlastnoručními podpisy žáka a správce. Pořizuje se ve dvou
vyhotoveních: jedno dostane žák, druhé zakládá správce. (5) Zadané téma ročníkové seminární práce může být nepodstatně upraveno či pozměněno jen z objektivního důvodu a s vědomím a svolením konzultanta i koordinátora. V písemném vyhotovení této práce musí žák případnou změnu vysvětlit a odůvodnit. II. A. Konzultant, koordinátor (1) Konzultant:
je interní pedagog nebo externista z praxe,
má jej určeného každý zpracovatel pro ročníkovou seminární práci i pro závěrečnou práci,
pomáhá metodicky a odborně, na žádost žáka,
má právo sdělovat koordinátorovi (pokud sám není koordinátorem) při předkládání ročníkové seminární práce a oponentní komisi při obhajobě závěrečné práce své stanovisko k práci žáka. (2) Koordinátor:
je odborný učitel školy, který dohlíží jak na ročníkovou seminární práci, tak i na závěrečnou práci žáka především po organizační a technické stránce,
u žáků, kteří nemají externího konzultanta, anebo v případech, kdy konzultant nemůže svoji roli vykonávat, působí zároveň i jako konzultant,
má jej určeného každý zpracovatel pro ročníkovou seminární práci i pro závěrečnou práci,
přijímá žáka ke konzultacím, o kterých pořizuje písemný zápis. Konzultaci při zpracovávání závěrečné práce potvrzuje žákovi na zadávacím listu závěrečné práce. Žák je povinen konzultovat nejméně dvakrát postup své ročníkové seminární práce za každý rok zpracování. Ve čtvrtém ročníku je povinen nejméně dvakrát konzultovat postup své závěrečné práce, a to zvlášť za 1. a 2. čtvrtletí školního roku ve 4. ročníku studia. Žáci dálkového studia mají povinnost vykonat minimálně jednu konzultaci za každý ročník zpracování.
kontroluje, přijímá a hodnotí ročníkovou seminární práci žáka, poskytuje správci podklady pro vyhotovení zadávacího listu k této práci,
sděluje oponentní komisi své stanovisko k závěrečné práci žáka. Činí tak na oponentním listu písemně,
navrhuje známku za tuto práci. III. A. předkládání ročníkové seminární práce (1) Ročníková seminární práce obsahuje zejména:
jméno a podpis zpracovatele, datum vyhotovení, pojednání o zadání práce a vysvětlení, v čem spočívá problém, kterým se zpracovatel zabývá, popis metodiky, jaká byla při řešení použita, případně vyvinuta; její přednosti a nedostatky, dosavadní výsledky a jejich předběžné vyhodnocení,
záměr, jak využít dosažené výsledky pro svoji závěrečnou práci, představu o konečné podobě závěrečné práce - co ještě doplnit a dokončit. Ročníková seminární práce musí obsahovat metodiku schválenou koordinátorem a propracovanou praktickou část, bez těchto náležitostí bude práce hodnocena nedostatečně. (2) Ročníkovou seminární práci:
žák předkládá ve druhém a třetím ročníku studia před uzávěrkou klasifikace za 2. pololetí, a to vždy do poloviny června
žák v krátkosti prezentuje - objasní dosavadní postup a výsledky své práce před odbornou komisí v termínu, určeném ředitelem školy, nejpozději do doby uzávěrky klasifikace za příslušný ročník.
připraví k předložení v první polovině září ve čtvrtém ročníku studia, v tištěné či elektronické podobě,
předkládá koordinátorovi při osobní návštěvě v předem dohodnutém termínu. (3) Koordinátor na základě předložení:
ročníkovou seminární práci posoudí, poskytne žákovi rady a doporučení pro další postup při zpracovávání závěrečné práce. Zároveň formuluje konečné znění zadání závěrečné práce pro zadávací list a poskytne odpovídající podklady správci,
ohodnotí předloženou práci známkou. Hodnotí přitom celkovou úroveň práce, aktivitu a přístup zpracovatele (včetně splnění povinné konzultace) a přínos práce. Přihlíží též ke stanovisku konzultanta, pokud jej vykonává jiná osoba než koordinátor a pokud své stanovisko koordinátorovi sdělí. Známka za ročníkovou seminární práci se započítává do klasifikace předmětu „praxe“ v příslušném pololetí školního roku. (4) Žák, který nepředloží svoji ročníkovou seminární práci v termínu, není hodnocen z předmětu praxe v příslušném klasifikačním období. Odevzdání a prezentace ročníkové seminární práce je podmínkou postupu do dalšího ročníku studia. V případě nedostatečného hodnocení ročníkové seminární práce je zpracovatel povinen práci přepracovat a obhájit nejpozději do 31.8. příslušného roku. (5) Odevzdaná ročníková seminární práce se ukládá u koordinátora, nejméně na dobu do ukončení studia zpracovatele. (6) Součástí odevzdání ročníkové seminární práce je její prezentace před zkušební komisí. Každý žák je povinen mít zpracovanou elektronickou prezentaci a ověřeno její bezproblémové fungování. Termín konání a složení odborné komise stanoví ředitel školy. Prezentace je komisí ohodnocena, výsledná známka, která vznikne zprůměrováním hodnocení koordinátora, oponenta a obhajoby, se započítává do předmětu praxe v příslušném klasifikačním období. B. Zadání závěrečné práce (1) Na základě výsledků a závěrů z předkládání ročníkové seminární práce vyhotoví správce pro žáka zadávací list k závěrečné práci.
Zadávací list obsahuje:
jméno žáka, název tématu práce, jméno koordinátora a jméno konzultanta, datum zadání tématu. Téma se považuje za zadané okamžikem, kdy žák podepíše zadávací list, stvrzení, že žák bere na vědomí platné předpisy vztahující se k závěrečné práci, souhlasí s tím,
že originální vyhotovení a nosič s elektronickým záznamem odevzdané práce budou náležet škole, která ji může využívat ke studijním, publikačním anebo propagačním účelům; autorství práce tím není dotčeno a musí být při každém využití řádně citováno,
vyznačení, zda žák souhlasí se svojí účastí v soutěži středoškolské odborné činnosti pro případ, že by byl se svojí prací do této soutěže nominován.
Zadávací list se opatří vlastnoručními podpisy žáka a správce. Pořizuje se ve dvou vyhotoveních: jedno dostane žák, druhé zakládá správce. Zadávací list také obsahuje prostor, kam si nechá žák potvrdit vykonání povinných konzultací. (2) V případě, že žák zadávací list opakovaně odmítá podepsat a převzít, nebo se tomu vyhýbá, zveřejní správce dotyčné zadání prokazatelně vývěskou na nástěnce závěrečných prací s tím, že pokud se žák do 15 dnů od zveřejnění k podpisu zadávacího listu nedostaví, bude se mít za to, že mu bylo téma řádně zadáno. (3) Zadávací list žák umístí do své závěrečné práce za titulní stranu jako doklad o tom, že dodržel zadání tématu a vykonal povinnou konzultaci. V případě jeho ztráty vyhotoví správce žákovi duplikát (po předchozí úhradě v pokladně školy, odpovídající ceně jeho výtisku). (4)
Zadané téma závěrečné práce musí být dodrženo. IV.
A. Odevzdání závěrečné práce (1) Práce se odevzdávají nejpozději do 31. ledna maturitního školního roku zpracovatelů. V mimořádných případech vycházejících z nařízení státních školských orgánů, orgánů ochrany veřejného zdraví, popřípadě ředitelství školy, upřesní a zveřejní termín jejich odevzdání správce. (2) Žáci pořídí práci ve dvou vyhotoveních, která odevzdají u správce. Obě vyhotovení musejí být svázaná. Pokud se k práci připojuje materiál, který je k dispozici jen v jednom exempláři (jako například preparované přírodniny, herbářové položky), bude takovýto materiál připojen k jednomu vyhotovení a druhé bude opatřeno jeho fotografií, případně fotokopií. Je zakázáno používání šanonů, pokud práci lze svázat běžným vazačem. (Přípustné je jen v technicky nevyhnutelných případech). (3) Práce se vyhotovují s využitím výpočetní techniky. Současně s odevzdáním čistopisu se odevzdává nosič (CD nebo DVD), na kterém bude uložen text, popřípadě i grafické přílohy. Celá textová část práce musí být uložena v jednotném formátu, tj. zpracována s použitím téhož textového procesoru nebo editoru, musí se však jednat o formát, který je běžně používanými programy otevírán (např. doc, xls, pps, ppt, jpg, bmp, velmi doporučeno je též převedení do pdf). (4) Žák, který neodevzdá práci ve stanoveném termínu, nemůže konat maturitní zkoušku (5) V případě, že žák práci ve stanoveném termínu sice odevzdá, ne však se všemi náležitostmi či nedodrží formální pravidla, nerespektuje stanovené normy, chybí-li použitá literatura nebo není-li použitá literatura v souladu s bibliografickými citacemi, je práce považována za řádně
neodevzdanou. (6) Jakýkoli pokus o kopírování cizích prací a vydávání cizích textů za své myšlenky je považováno za porušení podmínek a takováto práce je hodnocena stupněm nedostatečný. V. A. Oponent, posuzování závěrečných prací před obhajobou (1) Oponent:
je odborný učitel školy, který má stejnou nebo blízkou aprobaci či kvalifikaci k tématu závěrečné práce a dosud s posuzovanou prací pokud možno nepřišel do styku,
zpracuje k obhajobě posudek práce, kde hodnotí její úroveň po jazykové, formální i odborné stránce, zvolené metody i jejich vyhodnocení,
dále hodnotí původnost práce a její přínos pro praxi či výzkum,
součástí oponentova posudku jsou též otázky ke zpracovateli, které zapíše na oponentním listě; zpracovatel na ně odpoví při obhajobě,
ohodnotí práci známkou, kterou zaznamená na příslušném místě oponentního listu. (2) Každá odevzdaná práce projde následujícím oběhem:
správce ji opatří oponentním listem, na kterém vyznačí jméno koordinátora, jméno oponenta, kdy byla odevzdána a zda má všechny náležitosti; na tomto místě může též uvést své připomínky či upozornění k některým vlastnostem či nedostatkům práce; poté ji předá koordinátorovi,
koordinátor zaznamená na oponentní list své vyjádření a své hodnocení známkou; pak ji nejpozději ve lhůtě stanovené správcem předá oponentovi,
oponent práci prostuduje, zpracuje k ní posudek včetně dotazů ke zpracovateli a vrátí práci s oponentním listem, posudkem, svým hodnocením známkou a eventuálně dalšími přílohami zpět správci, a to opět ve stanovené lhůtě.
VI. A. Oponentní komise, průběh obhajoby závěrečných prací (1) Oponentní komise:
je jmenována ředitelem školy,
členy komise s hlasem rozhodujícím jsou předseda, místopředseda, třídní učitel a další dva učitelé,
členové komise s hlasem rozhodujícím jsou povinni předem se seznámit s posudky oponenta a koordinátora u obhajovaných prací a potvrdit to svým podpisem na oponentním listě,
členy komise s hlasem poradním mohou být přizvaní odborníci z praxe a čestní hosté; ti mají rovněž právo klást žákovi při obhajobě otázky a účastnit se porady komise,
o známce komise rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů, s tím, že se do výsledného hodnocení započítávají též známky koordinátora a oponenta, a že při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy,
(2) Obhajoba:
koná se ve dnech stanovených ředitelem školy, po zpracování oponentních posudků,
probíhá podle předem stanoveného pořadí a časového harmonogramu,
trvá u každého žáka nejdéle 20 minut,
je organizována tak, aby každý měl stejný čas na přípravu. (3) Obhajoba probíhá podle následujícího jednacího pořádku:
žákovi se po příchodu do jednací místnosti zapůjčí oponentní list, který obsahuje m.j. posudek oponenta a jím připravené otázky pro zpracovatele, a vrátí se mu druhé vyhotovení závěrečné práce; pak se věnuje přípravě k obhajobě,
první vyhotovení závěrečné práce má k dispozici oponentní komise, po uplynutí stanoveného času na přípravu předstoupí žák před oponentní komisi a stručně
představí svoji práci; zaměří se přitom zejména na cíl, metodiku, získané výsledky a závěry; má prokázat samostatnost a původnost své práce a vysvětlit, v čem spatřuje její přínos; k tomuto účelu má žák připravenou elektronickou prezentaci, může použít i připravené pomůcky, jako obrazovou dokumentaci, poster, preparované přírodniny apod.
žák pak odpoví na připravené oponentovy otázky, členové oponentní komise kladou žákovi další otázky, především k bližšímu vysvětlení jeho práce a odpovědí na oponentovy otázky; na tyto dotazy žák odpovídá až do uplynutí vymezeného času. B. Hodnocení závěrečných prací, vyhlášení výsledků (1) Oponentní komise ohodnotí, nakolik zpracovatel jak při obhajobě, tak ve své práci prokázal:
samostatné řešení tématu,
znalost řešeného problému,
šíři a hloubku zpracování problému ve vazbě na další obory nebo výsledky výzkumu,
odborný přínos. (2) Oponentní komise při výsledném hodnocení přihlíží ke:
splnění všech náležitostí při odevzdání práce,
splnění povinné konzultace,
dodržení tématu,
kvalitě obhajoby,
hodnocením koordinátora a oponenta,
stanovisku konzultanta, pokud jej vykonávala jiná osoba než koordinátor a pokud své stanovisko komisi sdělil.
(3) Práce se klasifikuje stupnicí známek 1 až 5. Výsledky obhajob vyhlašuje předseda odborné komise veřejně po proběhlé poradě. Porada komise je neveřejná a vykoná se podle pokynu
předsedy. (4) V případě, že se žák k obhajobě nedostaví, postupuje se stejně jako při nedostavení se k maturitní zkoušce - podle § 81 odst. 2 a 3 zákona č. 561/2004 Sb. (5) Práce, která je evidentně kompilátem či plagiátem, je hodnocena vždy nedostatečně. Žák má povinnost tuto práci přepracovat a odevzdat v náhradním termínu. Navíc se žák dopouští porušení autorských práv a autorského zákona č. 121/2000 Sb. C. Hodnota známky za závěrečnou práci (1) Závěrečná práce je součástí praktické maturitní zkoušky podle § 79 odst. 4 písm. e) a odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb. (školského zákona), a proto známka za závěrečnou práci tvoří součást známky z praktické maturitní zkoušky. (2) Známka za závěrečnou práci se započítává vahou 50 % ke známce z ústní části praktické maturitní zkoušky, avšak jen za předpokladu úspěšného složení ústní části této zkoušky. (3) V případě nedostatečného hodnocení závěrečné práce je praktická maturitní zkouška hodnocena stupněm neprospěl. Žák tak musí závěrečnou práci přepracovat a odevzdat v náhradním termínu, který určí ředitel školy. Prezentace a obhajoba takovéto práce proběhne v rámci praktické maturitní zkoušky před odbornou komisí. VII. A. Správce závěrečných samostatných prací (1) Je jmenován ředitelem školy na návrh metodické komise učitelů odborných předmětů. (2) Odpovídá za:
včasné zadání témat prací,
výběr a přidělení oponentů a včasné postoupení prací k jejich hodnocení,
přípravu dokumentace k obhajobám. (3) Rozhoduje o:
přidělení témat ročníkových seminárních prací těm žákům, kteří se ve stanovené lhůtě sami k žádnému tématu nepřihlásili,
přidělení závěrečných prací oponentům, přihlíží přitom k jejich aprobaci a kvalifikaci. (4) Navrhuje:
skartaci slabších prací, s nízkou odbornou, studijní i dokumentační hodnotou, nejdříve však po 5 letech od obhajoby,
změny předpisů a postupů, týkajících se ročníkových seminárních a závěrečných prací. (5) Třídí a archivuje práce podle tématického zaměření, odborné hodnoty a originality
řešení. (6) Připravuje:
vybrané práce k dalšímu využití, včetně soutěží, tisku atd.,
práce k zapůjčení žákům, pedagogům nebo odborné veřejnosti a vede evidenci vypůjčovatelů. (7) Za výsledky své práce odpovídá řediteli školy. Je přímo řízen zástupcem ředitele
pro pedagogiku. Spolupracuje s metodickými komisemi učitelů odborných a všeobecně vzdělávacích předmětů. B. Využívání závěrečných samostatných prací (1) Úspěšně obhájené závěrečné (a z dřívějších ročníků maturitní) práce eviduje a ukládá správce. Práce se zapůjčují ke studijním účelům studentům, pracovníkům školy, popřípadě i jiným osobám. Výpůjčky se písemně evidují a obsahují m.j. vlastnoruční podpis vypůjčovatele. (2) Závěrečné práce žáků čtvrtých ročníků se nezapůjčují do doby ukončení jejich maturitních zkoušek. (3) Je zakázáno, aby si autoři vypůjčovali svoji vlastní práci. Pokud o to písemně požádají, přičemž se zaváží uhradit škole vzniklé náklady, pořídí jim škola fotokopii jejich práce. (4) Výjimku z těchto podmínek může v případech hodných zvláštního zřetele a jsou-li zjevné záruky řádného vrácení zapůjčených prací (například pro potřeby soutěže SOČ) povolit správce. (5) Opouští-li žák, popřípadě zaměstnanec školu, je povinen prokázat, že nemá žádné závazky m.j. ani vůči kabinetu správce (všechny vypůjčené práce vrátil). VIII. A. Přechodná ustanovení (1) Závěrečné samostatné práce vyhotovené a odevzdané podle dosavadního předpisu se u žáků čtvrtých ročníků se od školního roku 2008/09 považují nadále za obdobu dřívějších maturitních prací. Slovo maturitní bylo záměrně vypuštěno v souvislosti s možnou účastí ve Středoškolské odborné činnosti (SOČ), kde toto označení není žádoucí. (2) Závěrečné samostatné práce jsou žákům zadávány na počátku 4. ročníku studia a jsou pokračováním úspěšně hodnocené ročníkové seminární práce. Na začátku posledního ročníku studia se ročníková seminární práce vhodnou úpravou rozšíří a doplní, žáci následně zpracovávají závěrečnou práci s termínem odevzdání 31. 1. ve čtvrtém ročníku studia. (3)
Žáci dálkového studia práci odevzdávají ke dni 31. 1. v pátém ročníku studia.
B. Závěrečná ustanovení Tento předpis nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Současně se ruší: Pokyn ředitele školy č.j.: 13/1/09-Š
ze dne 13. 01. 2009
Mgr. Bc. Rudolf Sochor, v.r. ředitel
