13. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY. 13. Hospodářské podmínky Východiska, právní rámec a strategické dokumenty. Zákony a vyhlášky

13. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY 13. Hospodářské podmínky 13.1 Východiska, právní rámec a strategické dokumenty

Závěrečná kapitola se věnuje institucionálním aspektům evropské integrace a provádění evropské politiky na národní úrovni. Dokument je v gesci Úřadu vlády České republiky.  Dohoda o partnerství pro programové období 2014–2020

Zákony a vyhlášky

Schválena Evropskou komisí dne 26. 8. 2014.

 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

Dokument stanoví strategii, cíle a priority ČR pro efektivní využívání Evropských strukturálních a investičních fondů za účelem naplňování strategie Evropa 2020 na základě vymezených národních priorit.

Zákon o zaměstnanosti upravuje zabezpečování státní politiky zaměstnanosti. Ustanovuje působnost ministerstva a působnost Úřadu práce, zahrnuje zprostředkování zaměstnání krajskými pobočkami Úřadu práce a agenturami práce, podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci. Zákon dále řeší problematiku zaměstnávání osob se zdravotním postižením, zaměstnáváním zaměstnanců ze zahraničí. Zákon upravuje rovněž aktivní politiku zaměstnanosti.

Dohoda je strategickým dokumentem, založeným na analýze současné sociální a ekonomické situace, ekonomických trendů a potřeb České republiky, na jejichž základě jsou stanoveny priority pro financování v letech 2014–2020 při současném sledování naplňování společných cílů EU. Důraz je kladen na výsledky, které jsou sledovány prostřednictvím indikátorů.

Zákon je v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí.

Dokument je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj.

 Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů

 Strategie regionálního rozvoje ČR 2014–2020

Zákon upravuje podmínky pro poskytování podpory regionálnímu rozvoji s cílem zajistit dynamický a vyvážený rozvoj území ČR se zřetelem na kvalitu života a životního prostředí, přispět ke snižování regionálních rozdílů a zároveň umožnit využití místního potenciálu pro zvýšení hospodářské a sociální úrovně jednotlivých regionů.

Schválena usnesením vlády č. 344/2013 ze dne 15. 5. 2013.

Předpis dále definuje programové dokumenty na celostátní a krajské úrovni včetně jejich základního obsahu a postupu zpracování. Rovněž vymezuje působnost MMR, krajů a obcí při podpoře regionálního rozvoje a klade důraz na koordinaci podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Zákon je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj.

Strategické a rezortní dokumenty  Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020. Zpět na vrchol Schválena usnesením vlády č. 713/2011 ze dne 27. 9. 2011. Strategie má pomoci naplnit cíl vlády ČR dostat do roku 2020 ČR mezi 20 nejvíce konkurenceschopných zemí světa. Posuzuje konkurenceschopnost ČR v devíti pilířích: instituce, silniční a technická infrastruktura, makroekonomická stabilita, zdravotnictví, vzdělanost, trh práce, finanční trhy, efektivnost trhu zboží a služeb a zkvalitnění charakteristik podnikání, inovace.

Strategie regionálního rozvoje České republiky 2014-2020 je základním dokumentem regionální politiky na úrovni státu. Jedná se o střednědobý dokument, který formuluje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje, poskytuje potřebná východiska a stanovuje rozvojové cíle a zásady pro vypracování regionálních programů rozvoje. Dokument tvoří rovněž základní rámec pro formování regionální politiky České republiky komplementární s regionální politikou Evropské unie. Strategie regionálního rozvoje České republiky 2014–2020 hodnotí vývojové tendence faktorů regionálního rozvoje a vymezuje státem podporované regiony (hospodářsky problémové regiony, sociálně znevýhodněné oblasti a současné i bývalé vojenské újezdy). Na základě analýzy regionálního rozvoje ČR navrhuje cíle, priority i konkrétní opatření pro potřeby regionálního rozvoje. Implementační část nastavuje systém realizace regionálního rozvoje na centrální, sektorové i regionální úrovni. Dokument je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj.  Koncepce politiky zaměstnanosti 2013–2020 (Koncepce zaměstnanosti) Schválená poradou vedení Ministerstva práce a sociálních věcí v dubnu 2013.

Dokument zahrnuje celkem 43 projektů ve výše uvedených pilířích, které jsou rozpracovány do konkrétních opatření. Cílem projektů je vytvořit přívětivé podmínky pro tvořivé podnikání, inovace a růst životní úrovně.

Její součástí je rozsáhlý analytický rozbor stávajícího stavu trhu práce, přístupů politiky zaměstnanosti, její účinnosti a efektivity, zhodnocení souladu s ostatními politikami a strategickými dokumenty, a to jak na národní úrovni, tak úrovni Evropské unie. Koncepce vymezila základní problémové okruhy, které bude nutné v následujících letech v oblasti zaměstnanosti řešit a nastínila základní priority politiky zaměstnanosti.

Dokument je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu.

Dokument je v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí.

 Strategie působení ČR v EU. Aktivní politika pro růst a konkurenceschopnou Evropu

 Strategie politiky zaměstnanosti do roku 2020 (Strategie zaměstnanosti)

Schválena vládou ČR v květnu 2013.

Vychází z materiálu Koncepce politiky zaměstnanosti 2013–2020 a jejích příloh. Priority vytýčené v Koncepci zaměstnanosti dále rozpracovává do konkrétních strategických opatření.

Strategie působení ČR v EU nastiňuje hlavní obrysy priorit, které bude ČR prosazovat na půdě institucí EU. V úvodní části hodnotí působení ČR v rámci EU. Úsilí EU by se dle ČR v dalších letech mělo soustředit zejména na odstraňování přeshraničních překážek v infrastruktuře a administrativních bariér, mezi další priority lze například zařadit posílení energetické a surovinové bezpečnosti.

Dokument je v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí.

Druhá část se věnuje otázkám souvisejícím s ekonomickou konkurenceschopností ČR, doporučuje například využít potenciál vnitřního trhu pro nastartování růstu a zvýšení zaměstnanosti. ČR v neposlední řadě podporuje plné využití potenciálu spolupráce a koordinace v oblasti vědy, výzkumu a technologického rozvoje. Třetí oddíl dokumentu shrnuje sektorové priority ČR. Jako klíčové sektorové politiky jsou označeny doprava, energetika, průmysl, životní prostředí, zemědělství a témata související s prostorem svobody, bezpečnosti a práva.

Územně analytické podklady pro územně plánovací činnost Ministerstva pro místní rozvoj ČR

13–1

13. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Evropské a mezinárodní dokumenty a směrnice

13.2 Hrubý domácí produkt

 Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění

Klíčovým ukazatelem vývoje národního hospodářství, který měří ekonomickou výkonnost, je hrubý domácí produkt (HDP). V ČR je HDP sledován do úrovně krajů, údaje za menší územní jednotky nejsou k dispozici.

Schválena dne 3. března 2010. Evropa 2020 je základním strategickým dokumentem EU. Cílem strategie je dosažení takového hospodářského růstu, jenž bude založen na principech znalostní ekonomiky, bude udržitelný a bude podporovat začleňování, a to jak sociální, tak územní. Strategie stanovuje pět hlavních cílů, které se týkají zaměstnanosti, výzkumu a inovací, změny klimatu a energie, vzdělávání a boje proti chudobě. Ty by měly být dosaženy do roku 2020. Všechny členské státy si v každé z těchto oblastí stanovily své vlastní cíle.  Územní agenda Evropské unie 2020. K inteligentní a udržitelné Evropě rozmanitých regionů podporující začlenění Schválena den 19. května 2011. Dokument představuje strategický rámec pro vymezení priorit územního rozvoje EU v programovém období 2014– 2020. Má pomoci dosáhnout cílů stanovených ve strategii Evropa 2020 zohledněním územní dimenze a přispět k lepšímu začlenění územní dimenze do politiky soudržnosti. Územní agenda EU 2020 vymezuje následující priority: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Podpora polycentrického a vyváženého územního rozvoje; Podpora integrovaného rozvoje ve městech, venkovských a specifických oblastech; Územní integrace v přeshraničních a nadnárodních funkčních regionech; Zajištění globální konkurenceschopnosti regionů na základě silné místní ekonomiky; Zlepšení územního propojení pro jednotlivce, komunity a podniky; Správa a propojení ekologických, krajinných a kulturních hodnot regionů.

HDP na 1 obyvatele v ČR v běžných cenách od roku 2005 až do roku 2008 postupně rostl, poté jeho výše kolísala, nejnižší úrovně dosáhl v roce 2012. Z tab. 13.1 je patrné, že výkonnost ekonomiky ČR, měřená v HDP, byla v minulých letech zásadním způsobem ovlivněna celosvětovou hospodářskou krizí, tato krize se v české ekonomice naplno projevila v roce 2009, kdy ČR stejně jako EU dosáhla největšího poklesu. Od roku 2013 se začala úroveň HDP opět zvyšovat, v roce 2014 pak došlo k výraznějšímu růstu HDP, a to v ČR jako v celku i v jednotlivých krajích. Nelze však zatím odhadnout, zda se bude jednat o dlouhodobější trend. Tab. 13.1 Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele (v Kč) 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Česká republika

318 345 341 604 371 204 384 992 373 810 375 921 383 218 384 575 387 900 404 843

Hlavní město Praha

679 793 730 658 807 732 838 605 805 686 811 822 808 490 803 559 807 486 829 168

Středočeský kraj

293 576 322 766 349 521 361 055 338 680 333 680 345 593 348 294 347 177 369 335

Jihočeský kraj

287 319 304 597 317 797 320 403 319 487 317 054 319 614 326 066 331 474 343 817

Plzeňský kraj

299 827 328 384 341 415 334 076 338 474 346 460 353 547 345 375 361 465 384 101

Karlovarský kraj

243 379 251 303 272 027 272 587 274 281 269 200 272 823 270 953 270 921 276 941

Ústecký kraj

259 757 277 425 295 466 306 244 306 617 298 627 301 370 301 682 300 926 309 564

Liberecký kraj

265 775 280 484 289 513 292 838 280 984 287 144 293 619 298 671 300 639 315 209

Královéhradecký kraj

274 890 287 745 315 273 326 177 323 375 327 441 330 297 331 871 333 658 356 040

Pardubický kraj

259 935 284 988 311 876 315 159 303 432 308 768 320 213 305 082 312 191 327 545

Kraj Vysočina

261 437 280 476 306 952 305 159 302 228 300 530 315 793 322 618 326 186 334 994

Jihomoravský kraj

284 655 306 314 337 266 360 502 350 464 353 185 361 063 370 535 385 622 397 233

Olomoucký kraj

238 494 251 051 272 766 285 593 279 203 285 621 296 099 299 335 299 515 314 478

Zlínský kraj

254 560 278 640 300 583 323 242 316 007 313 138 323 620 323 256 329 349 359 354

Moravskoslezský kraj

266 984 280 125 306 426 322 178 303 351 311 598 328 364 331 321 323 090 337 741

Zdroj: Databáze regionálních účtů [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016. [cit. 2016-08-15]. Dostupné z URL: . Poznámka: Data za rok 2014 – předběžné údaje. Výše uvedené údaje však sledují vývoj HDP v běžných cenách bez zohlednění inflace, proto je vhodné je doplnit srovnáním HDP na 1 obyvatele v PPS (parita kupní síly) ve srovnání s průměrem EU-28 – viz tab. 13.2. Metodicky srovnatelná data za kraje jsou k dispozici až od roku 2011. Ze srovnání údajů v období 2011–2014 vyplývá, že dynamika růstu HDP byla v ČR v roce 2012 nižší než v EU, v letech 2013 a 2014 se však HDP v ČR vyvíjel pozitivněji než v EU, a to v ČR jako celku i ve všech krajích s výjimkou Karlovarského kraje. Ve sledovaném období vzrostla úroveň HDP na obyvatele v ČR z 82,9 % průměru EU v roce 2011 na 84,7 % v roce 2014. Z jednotlivých krajů má pouze Praha HDP na obyvatele vyšší než je průměr EU. Hranici 80 % HDP na obyvatele v EU přesáhly kraje Jihomoravský a Plzeňský. Naopak nejnižší HDP má Karlovarský kraj (57,9 % v roce 2014), méně než 70 % HDP na obyvatele EU mají dále kraje Ústecký, Liberecký, Olomoucký a Pardubický.

13–2


13. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Tab. 13.2 Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele v PPS (standard kupní síly), EU-28 = 100 (v %)

13.3 Hospodářská charakteristika ČR, mezinárodní vazby

2011

2012

2013

2014

Česká republika

82,9

82,1

83,2

84,7


175,0

171,5

173,1

173,4

Středočeský kraj

74,8

74,4

74,4

77,2

Jihočeský kraj

69,2

69,6

71,1

71,9

Plzeňský kraj

76,5

73,7

77,5

80,3

Karlovarský kraj

59,1

57,8

58,1

57,9

Ústecký kraj

65,2

64,4

64,5

64,7

Liberecký kraj

63,6

63,8

64,4

65,9


71,5

70,8

71,5

74,5

Pardubický kraj

69,3

65,1

66,9

68,5

Kraj Vysočina

68,4

68,9

69,9

70,1

Jihomoravský kraj

78,2

79,1

82,7

83,1

Olomoucký kraj

64,1

63,9

64,2

65,8

Zlínský kraj

70,0

69,0

70,6

75,1


71,1

70,7

69,3

70,6

Zdroj: Databáze regionálních účtů [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016. [cit. 2016-08-15]. Dostupné z URL: . Poznámka: Data za rok 2014 – předběžné údaje. Za období do roku 2010 nejsou dostupné metodicky odpovídající koeficienty parity kupní síly pro přepočet HDP z Kč.

13.3.1 Zaměstnanost a struktura zaměstnanosti podle sektorů Celková zaměstnanost v ČR v mezi roky 2010 a 2014 vzrostla ze 4 885 239 osob na 4 974 295 osob, pozitivní vliv na růst zaměstnanosti mělo mimo jiné ukončení celosvětové hospodářské krize. Z hlediska struktury zaměstnanosti je největší podíl osob zaměstnaných v terciárním sektoru (v roce 2014 – 59,0 %). Následuje sekundární sektor (v roce 2014 – 37,5 %) a nejnižší podíl osob je zaměstnaných v primárním sektoru (v roce 2014 – 3,5 %). Při regionálním porovnání je patrný značný rozdíl mezi Prahou a ostatními kraji. V Praze výrazně převládá zaměstnanost v terciárním sektoru (v roce 2014 – 80,8 %), zatímco zaměstnanost v primárním sektoru je minimální (v roce 2014 – 0,2 %). Z ostatních krajů převyšuje podíl zaměstnanců v terciárním sektoru výši 60 % v kraji Středočeském (v roce 2014 – 63,2 %) a Jihomoravském (v roce 2014 – 60,3 %). Nejnižší podíl zaměstnanců v terciárním sektoru mají Kraj Vysočina (v roce 2014 – 48,5 %) a kraje Zlínský (v roce 2014 – 48,9 %) a Pardubický (v roce 2014 – 49,6 %). V sekundárním sektoru mají nejvyšší podíl zaměstnanců kraje Zlínský (v roce 2014 – 48,8 %) Liberecký (v roce 2014 – 47,0 %) a Pardubický (v roce 2014 – 45,0 %). Nejnižší podíl zaměstnanců v sekundárním sektoru je v krajích Středočeském a Jihomoravském, tj. v krajích s vysokým podílem zaměstnanců v terciárním sektoru. V primárním sektoru má nejvyšší podíl zaměstnanců Kraj Vysočina (v roce 2014 – 7,3 %) a dále kraje Jihočeský, Karlovarský, Pardubický a Moravskoslezský. Nejnižší podíl zaměstnanců v primárním sektoru mají kromě Prahy kraje Liberecký, Zlínský a Středočeský. Tab. 13.3 Podíl osob zaměstnaných v jednotlivých sektorech národního hospodářství (v %) 2010

Obr. 13.1 Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele v PPS v roce 2014 (průměr EU 28 = 100 %)

2014

primární sektor 4,1

sekundární sektor 37,1

terciární sektor 58,8

primární sektor 3,5

sekundární sektor 37,5

terciární sektor 59,0


0,5

17,9

81,6

0,2

19,0

80,8

Středočeský kraj

3,3

36,6

60,1

2,9

33,9

63,2

Jihočeský kraj

6,4

39,8

53,8

5,5

40,1

54,4

Plzeňský kraj

5,5

40,7

53,8

4,1

44,0

51,8

Karlovarský kraj

6,0

37,0

57,1

4,9

37,1

58,0

Ústecký kraj

5,6

40,4

54,0

3,8

37,4

58,9

Liberecký kraj

2,6

47,3

50,1

2,1

47,0

50,9


3,5

41,2

55,3

4,1

42,2

53,8

Pardubický kraj

4,6

45,0

50,4

4,7

45,7

49,6

Kraj Vysočina

8,2

43,2

48,6

7,3

44,2

48,5

Jihomoravský kraj

3,3

35,4

61,3

3,3

36,5

60,3

Olomoucký kraj

5,2

41,4

53,4

3,4

44,4

52,2

Zlínský kraj

3,1

44,7

52,2

2,4

48,8

48,9


5,2

39,8

55,0

4,7

39,2

56,1

Česká republika

Zdroj: Veřejná databáze [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016. [cit. 2016-08-15]. Dostupné z URL: . Výpočty – Ústav územního rozvoje.

Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016.


13–3

13. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Obr. 13.2 Podíl osob zaměstnaných v sekundárním sektoru v roce 2014 (podle krajů)


13–4

Obr. 13.3 Podíl osob zaměstnaných v terciárním sektoru v roce 2014 (podle krajů)



13. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY 13.3.2 Strategické průmyslové zóny

Obr. 13.4 Strategické průmyslové zóny v ČR

K vytváření nových pracovních míst mohou přispět průmyslové zóny. Celostátní význam mají strategické průmyslové zóny. Jedná se o zóny o výměře minimálně 200 ha nebo o výměře nejméně 100 ha, kdy je zóna realizována v zastavěném, ale nevyužívaném území (brownfield). Dále jsou to zóny připravované pro významného či vážného investora, který se zaváže k realizaci významné výše investice a s tím i k vytvoření určitého počtu pracovních míst. Tyto zóny mohou mít velký význam pro rozvoj regionu, v němž se nacházejí. V ČR je v současné době sedm strategických zón, z nichž pět není dosud zcela obsazených. Tab. 13.4 Strategické průmyslové zóny v ČR Název

Obec

Kraj

Volná Rozloha plocha (ha) (ha)

Infrastruktura

Dopravní napojení

Strategické průmyslové zóny s dosud volnými plochami k pronájmu

PZ Kolín - Ovčáry

Kolín

PZ Ostrava – Mošnov Ostrava

PZ Joseph

Most

Středočeský

Moravskoslezský

Ústecký

370

200

192

75

164

112

PZ Triangle

Žatec

Ústecký

364

84

PZ Holešov

Holešov

Zlínský

360

275

 Plně vybaveno inženýrskými sítěmi.  Železniční vlečka v zóně.  Protihlukový val, retenční nádrž.  Plně vybaveno inženýrskými sítěmi.  Zajištěno 50 MW elektrické energie s možností navýšení.  Napojení na železniční vlečku ve výstavbě.  Plně vybaveno inženýrskými sítěmi.  Veškeré sítě budou přivedeny na hranici pozemku investora.  Plně vybaveno inženýrskými sítěmi.  Plně vybaveno inženýrskými sítěmi.  Železniční vlečka v zóně.

Napojení na mezinárodní dopravní síť.

Blízkost mezinárodního letiště s možností napojení na dálnici a železniční síť.

Blízkost dálnice a veřejného vnitrostátního letiště. Dobrá dopravní dostupnost. Blízkost dálnice a veřejného letiště.

Ostatní strategické průmyslové zóny PZ Nošovice PZ Škoda Plzeň

Nošovice Moravskoslezský Plzeň

Plzeňský

 Plně vybaveno inženýrskými sítěmi.

260

0

190

 Plně vybaveno 2 inženýrskými sítěmi.

Blízkost dálnice, dobré napojení na železniční síť. Blízkost dálnice a železnice.

Zdroj: Strategické průmyslové zóny [online]. Praha: Czechinvest, 2016. [cit. 2016-08-15]. Dostupné z URL: .


13.3.3 Mezinárodní vazby Zahraniční obchod Česká republika jako malá otevřená ekonomika je silně vázána na vnější ekonomické vztahy a její makroekonomický vývoj je proto silně ovlivňován mezinárodním obchodem. Z údajů o zahraničním obchodu zbožím je zřejmá silná provázanost ekonomiky ČR na ekonomiku zemí EU. V posledních pěti letech realizovala ČR více než 80 % dovozu a přes 65 % dovozu se zeměmi EU. Nejdůležitějšími partnery jsou přitom sousední země, tzn. Německo, Slovensko, Polsko a Rakousko. Ze zemí mimo EU vyváží ČR nejvíce do Ruska a největší část dovozu pochází z Číny. Výsledky zahraničního obchodu v letech 2010–2014 ukazují pozitivní vývoj. Ve sledovaném období vývozy i dovozy vyjádřené v běžných cenách rostly, obchodní bilance je od roku 2011 v přebytku a tento přebytek v následujících letech nadále rostl. Tab. 13.5 Vývoz a dovoz zboží podle teritoriálního členění v národním pojetí (v mil. Kč, běžné ceny) 2010

Celkem


2012

2013

2014

vývoz

2 334 841

2 570 941

2 725 843

2 786 230

3 149 198

dovoz

2 355 420

2 558 964

2 661 432

2 679 711

3 003 189

-20 579

11 977

64 411

106 519

146 009

vývoz

1 998 622

2 177 282

2 222 313

2 275 717

2 612 773

dovoz

1 539 319

1 695 281

1 741 231

1 789 625

2 044 287

bilance Evropská unie

2011

13–5

13. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY

2010 bilance v tom Eurozóna (19)

2011

2012

2013

2014

459 303

482 001

481 082

486 092

568 486

vývoz

1 591 158

1 733 891

1 754 820

1 782 629

2 025 215

dovoz

1 213 173

1 331 785

1 368 406

1 388 694

1 577 192

377 985

402 106

386 414

393 935

448 023

bilance

Obr. 13.5 Graf – Přímé zahraniční investice v ČR k 31. 12. 2014 (podle odvětvové struktury)

Informační a komunikační technologie; 5,0%

Vybrané státy Čína

Francie

Německo

Polsko

Rakousko

Ruská federace

Slovensko

Spojené království

vývoz

19 113

23 161

28 601

30 965

33 658

dovoz

269 683

280 681

263 179

243 028

283 158

bilance

-250 570

-257 520

-234 578

-212 063

-249 500

vývoz

125 114

138 800

134 606

133 960

153 539

dovoz

75 539

80 988

85 717

88 814

100 703

bilance

49 575

57 812

48 889

45 146

52 836

vývoz

770 196

836 495

853 803

874 100

1 010 334

dovoz

621 017

680 254

686 133

705 992

808 539

bilance

149 179

156 241

167 670

168 108

201 795

vývoz

155 804

177 752

175 749

177 295

201 939

dovoz

169 184

190 100

193 894

209 640

245 861

bilance

-13 380

-12 348

-18 145

-32 345

-43 922

vývoz

118 683

128 234

132 305

133 974

141 398

dovoz

85 342

91 223

87 616

86 054

97 936

bilance

33 341

37 011

44 689

47 920

43 462

vývoz

56 706

75 592

106 166

103 827

99 062

dovoz

130 095

142 900

154 959

152 194

129 603

bilance

-73 389

-67 308

-48 793

-48 367

-30 541

vývoz

221 110

257 146

272 318

274 463

297 141

dovoz

138 095

164 558

167 274

160 870

169 288

bilance

83 015

92 588

105 044

113 593

127 853

vývoz

100 079

102 255

119 445

126 602

150 217

dovoz

44 638

45 063

51 152

51 575

63 076

bilance

55 441

57 192

68 293

75 027

87 141

Zdroj: Český statistický úřad – časová řada Zahraniční obchod [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016. [cit. 2016-08-15]. Dostupné z URL: . Výpočty – Ústav územního rozvoje.

Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu; 3,1%

Soukromý nákup a prodej nemovitostí; 2,5% Ostatní; 7,1%

Zpracovatelský průmysl; 33,4%

Profesní, vědecké a technické činnosti; 5,6% Činnost v oblasti nemovitostí; 7,1%

Velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel; 10,7%

Finanční a pojišťovací činnost; 25,4%

Zdroj: Přímé zahraniční investice [online]. Praha: Česká národní banka. [cit. 2016-08-15]. Dostupné z URL: . Formální úprava – Ústav územního rozvoje. Největší podíl přímých zahraničních investic pochází ze zemí Evropské unie – k 31. 12. 2014 dosáhl podíl těchto investic ze zemí EU 86,9 %. Z jednotlivých zemí se na kapitálu investovaném v tuzemsku podílejí největší měrou 1 Nizozemí, Rakousko a Německo . Objem přímých zahraničních investic v letech 2009–2014 postupně rostl (s výjimkou mírného poklesu k 31. 12. 2011), k 31. 12. 2014 dosáhl výše 2 774,6 mld. Kč. Zhruba polovina přímých zahraničních investic byla 2 v roce 2013 lokalizována v Praze. Vysoký objem přímých zahraničních investic měly také kraje Středočeský, Jihomoravský a Moravskoslezský, tzn. kraje s největším počtem obyvatel. V přepočtu na 1000 obyvatel vykazuje nejvyšší objem přímých zahraničních investic opět Praha (k 31. 12. 2013 zhruba 4,5 násobek průměru ČR). Při srovnání objemu přímých zahraničních investic na 1000 obyvatel s průměrem ČR bez Prahy dosáhl nadprůměrných hodnot Středočeský kraj a dále kraje Jihomoravský, Moravskoslezský, Liberecký a Jihočeský. Zdroj: Přímé zahraniční investice [online]. Praha: Česká národní banka. [cit. 2016-08-15]. Dostupné z URL: .

Přímé zahraniční investice Velký vliv na českou ekonomiku mají přímé zahraniční investice. Z pozitivních efektů lze zmínit především tvorbu nových pracovních míst, vliv na růst produktivity práce, rozvoj inovací a znalostní ekonomiky. Přímé zahraniční investice mohou mít i negativní dopady, např. vytlačování již existujících investic, repatriaci zisků do zahraničí, negativní vlivy na životní prostředí u některých investic „na zelené louce“ atd. Při hodnocení investic je proto třeba posuzovat všechny přímé a nepřímé dopady a brát v úvahu jejich čistý přínos v dlouhodobém horizontu. Odvětvová struktura přímých investic do ČR je poměrně stabilní. Největší podíl přímých zahraničních investic k 31. 12. 2014 byl ve zpracovatelském průmyslu, následovalo odvětví finanční a pojišťovací činnosti a odvětví velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel. 1

Toto členění vychází ze sídla společnosti bezprostředně investující v ČR. Některé nadnárodní společnosti však z důvodu daňové optimalizace investují prostřednictvím dceřiných společností založených např. Nizozemí, Lucembursku, na Kypru. 2 V době zpracování kapitoly nebyly ještě k dispozici údaje za rok 2014 v regionálním členění.

13–6


13. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Tab. 13.6 Stav přímých zahraničních investic v jednotlivých krajích ČR (v tis. Kč)

13.4 Nezaměstnanost a počet uchazečů o zaměstnání

k 31. 12. 2009

k 31. 12. 2010

k 31. 12. 2011

k 31. 12. 2012

celkem

celkem

celkem

celkem

celkem

Česká republika

2 311 197 391

2 409 580 732

2 404 151 420

2 600 877 029

2 668 741 063

253 866


1 185 291 767

1 254 708 519

1 256 790 242

1 385 348 440

1 426 205 490

1 147 204

Středočeský kraj

k 31. 12. 2013 na 1000 obyv.

273 880 213

247 637 033

254 732 411

303 443 688

324 878 656

249 458

Jihočeský kraj

83 149 263

84 588 521

88 921 869

88 069 573

89 901 551

141 198

Plzeňský kraj

71 404 893

74 923 526

74 406 743

72 765 916

68 473 019

119 401

Karlovarský kraj

22 181 360

20 980 540

19 686 436

15 805 949

19 718 194

65 660

Ústecký kraj

103 870 443

104 276 159

87 117 990

83 669 168

90 012 328

109 090

Liberecký kraj

58 388 991

62 352 824

58 615 206

61 282 234

63 255 365

144 218


36 086 066

48 788 725

47 619 825

54 404 940

52 047 970

94 305

Pardubický kraj

39 536 449

56 233 271

52 942 874

49 814 011

35 204 380

68 228

Kraj Vysočina

58 297 339

52 539 912

49 793 550

50 478 753

50 658 928

99 291

Jihomoravský kraj

V minulých letech docházelo dlouhodobě k nárůstu nezaměstnanosti, a to až do roku 2013. Pozitivní změny ve vývoji ekonomiky v ČR, projevující se již ve 4. čtvrtletí 2013 růstem HDP, byly zaznamenány vzhledem ke zpožďování vývoje na trhu práce poklesem registrované nezaměstnanosti až ve druhém pololetí 2014. Na konci roku 2014 byl počet uchazečů o zaměstnání v ČR již o 54 900 nižší než na začátku roku a celkový počet činil 541 914. Trend snižování počtu nezaměstnaných pokračoval i v roce 2015 a na konci tohoto roku dosáhl počet uchazečů o práci 453 118. Z tohoto počtu bylo 436 547 dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let, rozhodujících pro výpočet ukazatele podílu nezaměstnaných osob. Ukazatel „míra registrované nezaměstnanosti“ nahradil od roku 2013 nový ukazatel, a sice průměrný podíl nezaměstnaných osob (tj. počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let k obyvatelstvu stejného věku). Podíl nezaměstnaných na konci roku 2013 činil 8,17 % a na konci roku 2014 již jen 7,46 %. Trend poklesu podílu nezaměstnaných pokračoval i v roce 2015 a na konci roku činil již jen 6,24 %. Tab. 13.7 Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce a podíl nezaměstnaných osob k 31. 12. 2015 Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce dosažitelní celkem

133 505 508

156 285 024

159 612 614

167 659 233

183 628 415

156 937

Olomoucký kraj

33 399 789

30 468 641

31 022 454

32 379 000

34 748 151

54 605

Česká republika

Zlínský kraj

39 537 549

48 597 827

49 868 017

49 133 987

51 412 424

87 690


172 667 764

167 200 210

173 021 188

186 622 136

178 596 192

Zdroj: Přímé zahraniční investice [online]. Praha: Česká národní banka. [cit. 2016-08-15]. Dostupné z URL: . Výpočty – Ústav územního rozvoje.

146 171

Podíl nezaměstnaných osob (%) celkem muži ženy

453 118

436 547

6,24

6,12

6,35


37 218

35 542

4,20

4,02

4,38

Středočeský kraj

48 102

46 957

5,41

5,06

5,76

Jihočeský kraj

22 576

21 363

5,07

5,03

5,10

Plzeňský kraj

18 587

17 607

4,62

4,36

4,89

Karlovarský kraj

14 896

14 156

7,06

7,11

7,01

Ústecký kraj

50 778

48 900

8,91

8,57

9,28

Liberecký kraj

19 507

18 444

6,36

5,94

6,80


18 574

17 848

4,96

4,95

4,96

Pardubický kraj

18 075

17 560

5,14

5,14

5,14

Kraj Vysočina

21 268

21 039

6,22

6,09

6,36

Jihomoravský kraj

56 032

54 477

7,01

6,83

7,20

Olomoucký kraj

31 058

29 478

7,01

7,17

6,84

Zlínský kraj

23 874

23 286

5,98

5,98

5,98


72 573

69 890

8,56

8,74

8,37

Zdroj: Veřejná databáze [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016. [cit. 2016-08-02]. Dostupné z URL: .


13–7

13. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Tab. 13.8 Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce a podíl nezaměstnaných osob v letech 2006–2015 (stav ke konci období) Rok

Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce celkem

dosažitelní

Obr. 13.6 Podíl nezaměstnaných v krajích ČR k 31. 12. 2015

Podíl nezaměstnaných osob (%) muži

celkem

ženy

2006

448 545

421 286

5,75

5,41

6,10

2007

354 878

331 696

4,49

4,15

4,82

2008

352 250

335 025

4,51

4,30

4,72

2009

539 136

527 728

7,12

7,37

6,86

2010

561 551

546 484

7,40

7,68

7,12

2011

508 451

491 958

6,77

6,81

6,73

2012

545 311

530 994

7,37

7,44

7,29

2013

596 833

582 457

8,17

8,33

8,02

2014

541 914

525 975

7,46

7,44

7,49

2015

453 118

436 547

6,24

6,12

6,35

Zdroj: Veřejná databáze [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016. [cit. 2016-08-02]. Dostupné z URL: . V ČR jsou velké regionální rozdíly v jednotlivých ukazatelích nezaměstnanosti. V jednotlivých krajích, okresech i ORP ČR jsou rozdíly v absolutním počtu uchazečů o zaměstnání. Nejvíce neumístěných uchazečů o zaměstnání k 31. 12. 2015 bylo evidováno v Praze (37 218), v okresech Ostrava-město (22 754), Brno-město (19 526) a Karviná (19 501). Naopak, méně než 5000 uchazečů registrovalo již 41 okresů, nejméně Pelhřimov (1 944), Plzeň-jih (1 788), Prachatice (1 652), Rychnov nad Kněžnou (1 607) a Rokycany (1 292). Výrazné rozdíly byly v roce 2015 v podílu nezaměstnaných osob na úrovni okresů, ale i krajů a ORP. Podíl nezaměstnaných osob v České republice na konci roku 2015 činil 6,24 %, (u mužů to bylo 6,12% a u žen 6,35 %).

Zdroj: Veřejná databáze [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016. [cit. 2016-08-02]. Dostupné z URL: . Obr. 13.7 Podíl nezaměstnaných v okresech ČR k 31. 12. 2015

Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl obdobně jako v předchozích letech evidován v roce 2015 v Ústeckém a Moravskoslezském kraji jako celku a v některých ORP kraje Ústeckého, Moravskoslezského a Olomouckého. Celkem 35 okresů ČR vykázalo podíl nezaměstnaných osob vyšší než republikový průměr. Nejvyšší byl přitom v okresech Bruntál (11,6 %), Most (11,1 %), Karviná (11,0 %), Ústí nad Labem (10,4 %), Ostrava-město (10,1 %), Jeseník (9,5 %), Znojmo a Chomutov (oba 9,4 %). Nejnižší podíl nezaměstnaných osob byl v okresech Praha východ (2,6 %), Rychnov nad Kněžnou (2,9 %), Mladá Boleslav (3,5 %), Praha-západ (3,7 %), Benešov (3,8 %), Rokycany (3,9 %), České Budějovice (4,0 %), Jičín, Plzeň-jih a Pelhřimov (4,1 %). V celé ČR bylo nově evidováno v roce 2015 601 951 uchazečů o práci, což je téměř o více než 40 000 uchazečů méně než v roce 2014. Nejvíce nově evidovaných uchazečů bylo v roce 2015 obdobně jako v předchozím roce, v kraji Moravskoslezském – 77 992, Jihomoravském – 68 922 a Středočeském – 67 743. Nejvíce nově hlášených uchazečů bylo v hl. m. Praze – 51 339, v okresech Ostrava-město – 21 025 a Brno-město – 20 430. Po celý rok byl obdobně jako v předešlých letech registrován velký pohyb na trhu práce.

Zdroj: Veřejná databáze [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016. [cit. 2016-08-02]. Dostupné z URL: .

13–8


13. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Obr. 13.8 Podíl nezaměstnaných v ORP ČR k 31. 12. 2014

Obr. 13.9 Podíl nezaměstnaných v ORP ČR k 31. 12. 2015


Zdroj: Veřejná databáze [on-line]. Praha: Český statistický úřad, 2016. [cit. 2016-08-02]. Dostupné z URL: . Bude nahrazeno aktuálním kartogramem zpracovaným v ÚÚR – viz obr. 13.8.


13–9

13. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Obr. 13.10 Graf – Ekonomické postavení obyvatelstva v ČR podle jednotek věku ve 4. čtvrtletí 2015

nezaměstnanosti nebo zvýšení zaměstnanosti v regionech, zejména o zaměstnání.

problémových skupin uchazečů

Počet uchazečů o zaměstnání pobírajících podporu v nezaměstnanosti se snížil z 115,9 tis. v roce 2014 na 101,8 tis. v roce 2015. Jejich podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání ovšem vzrostl z 20,6 % na 21,3 %. Důvodem je zejména nárůst dlouhodobě nezaměstnaných na úkor nezaměstnaných do 12 měsíců, neboť dlouhodobě nezaměstnaní nad 12 měsíců již nejsou pobírateli podpory v nezaměstnanosti. Obr. 13.11 Počet uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo v okresech a krajích ČR k 31. 12. 2015

Zdroj: Český statistický úřad. Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS – čtvrtletní údaje – 4. čtvrtletí 2015 [cit. 2016-05-03]. Dostupné z URL: . Volná pracovní místa Nabídka nahlášených volných pracovních míst (VPM) byla ve všech měsících výrazně vyšší než v odpovídajících měsících roku 2014. Průměrný počet volných pracovních míst (VPM) dosáhl v roce 2015 90,3 tis. a byl o 41,6 tis. vyšší než v roce 2014. Ke konci roku 2015 to bylo 102,5 tis. volných pracovních míst. K 31. prosinci 2015 evidováno například jen v Praze 15 016 volných pracovních míst a v dalších okresech Ostrava-město (3 939), Brno-město (3 233), Liberec (2 797), Pardubice (2 536) a České Budějovice (2 506 míst). Ukazatel počtu uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo odpovídal významnému nárůstu počtu nahlášených volných pracovních míst v roce 2015. Ukazatel počtu uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo se snížil z průměrné hodnoty 11,5 v roce 2014 na 5,3 v roce 2015. Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 4,4 uchazečů, z toho nejvíce v okresech Bruntál (18,4), Karviná (17,1), Ústí nad Labem (16,0), Chomutov (14,0), Hodonín (12,3), Jeseník (11,9) a Sokolov (10,6). Na trhu práce bylo i v roce 2015 více uchazečů o práci než volných pracovních míst. Struktura volných pracovních míst navíc neodpovídá struktuře uchazečů o práci, a proto dochází k realizaci mnoha rekvalifikačních programů aktivní politiky zaměstnanosti. Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti realizované úřady práce přispívají ke snižování

13–10

Zdroj: Statistická ročenka trhu práce v České republice 2015. Ministerstvo práce a sociálních věcí, Praha květen 2016. ISBN: 978-80-7421-125-6 [cit. 2016-06-21]. Dostupné z URL: . Struktura nezaměstnanosti Struktura nezaměstnanosti se hodnotí z hlediska věku, délky nezaměstnanosti a vzdělanostní struktury uchazečů o zaměstnání. Je patrný nesoulad mezi strukturou nabídky a poptávkou v jednotlivých regionech. Trvalým problémem, především v regionech s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti, je vysoký podíl uchazečů bez vzdělání nebo se základním vzděláním a obtížné umisťování těchto uchazečů. Podíl uchazečů bez vzdělání a se základním vzděláním se k 31. 12. 2014, i přes pokles jejich počtu, meziročně zvýšil oproti roku 2013 z 27,5 % na 27,7 % z celkového počtu uchazečů. Podíl vyučených, nejpočetnější kategorie z hlediska dosaženého vzdělání, klesl ze 40,4 % na 38,5 %. Mírně vzrostlo zastoupení uchazečů o zaměstnání s maturitou (kromě SOŠ s maturitou – ÚSO) a s vysokoškolským vzděláním. Obdobný trend pokračoval i v roce 2015. Problém byl i v roce 2015 především v regionech s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti, kde je vysoký i podíl uchazečů bez vzdělání nebo se základním vzděláním. Týká se to zejména kraje Karlovarského (47,8 %) a Ústeckého (44,4 %). Nejvyšší podíl uchazečů bez vzdělání nebo se základním vzděláním byl v okrese Sokolov (52,9 %), Ústí nad Labem (48,9 %), Teplice (48,6 %) a Cheb (48,4 %).


13. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Ve struktuře evidovaných uchazečů na konci roku 2015 převažovali vyučení (37,4 %) a uchazeči se základním vzděláním a bez vzdělání (28,7 %). Obecně na trhu stále klesá možnost uplatnění uchazečů s nízkým vzděláním a naopak roste předpoklad lepšího uplatnění pro uchazeče s vyšším vzděláním. Tab. 13. 9 Skupiny nezaměstnaných podle vzdělání k 31. 12. 2015 Území

Nezaměstnaní celkem

V tom s nejvyšším ukončeným vzděláním a ve specifické skupině Vyšší Základní Střední bez Střední a a bez vzdělání maturity s maturitou vysokoškolské 58,7 108,5 72,1 28,7

2010

2011

2012

2013

2014

2015

25–29 let

61 820

56 452

59 944

66 937

58 714

47 489

30–34 let

67 478

58 221

60 155

65 369

57 477

46 357

35–39 let

66 636

62 908

67 864

75 907

69 104

55 654

40–44 let

56 188

51 792

55 959

64 501

62 018

53 994

45–49 let

58 931

54 811

58 021

61 957

56 583

47 428

50–54 let

67 544

59 946

59 863

63 758

60 982

52 828

55–59 let

72 695

62 435

69 315

76 416

72 104

62 628

60–64 let

15 145

9 606

15 038

21 368

24 242

25 016

240

338

423

588

759

1 042

190 189

152 103

154 773

149 499

136 168

129 421

Česká republika

268,0


18,8

2,2

2,8

8,7

5,0

Středočeský kraj

23,2

3,1

10,6

7,3

2,3

Jihočeský kraj

12,6

2,7

5,6

2,7

1,6

do 3 měsíců

Plzeňský kraj

11,3

2,4

5,3

2,8

0,9

více než 3 měsíce až 6 měsíců

98 270

91 835

100 270

101 137

82 984

70 362

Karlovarský kraj

10,4

3,7

4,1

2,0

-

více než 6 měsíců až 9 měsíců

52 059

46 740

53 183

56 612

47 150

37 867

Ústecký kraj

30,0

11,8

10,9

6,3

1,0


42 552

33 643

44 851

52 604

38 447

27 913

Liberecký kraj

11,9

3,1

4,9

3,1

0,8


99 160

82 347

82 070

106 175

90 688

58 232


15,4

3,0

7,5

3,3

1,7

více než 24 měsíců

79 321

101 783

110 164

130 806

146 477

129 323

Pardubický kraj

12,0

2,4

5,2

3,0

1,4

Kraj Vysočina

11,7

1,7

4,5

4,0

1,6

Jihomoravský kraj

29,8

3,6

11,0

9,8

5,4

Olomoucký kraj

18,2

3,9

8,3

4,6

1,4

Zlínský kraj

13,9

1,3

6,1

4,1

2,3


48,8

13,7

21,6

10,5

3,0

Zdroj: Veřejná databáze [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016 [cit. 2016-08-02]. Dostupné z URL: . Tab. 13. 10 Vývoj struktury uchazečů o zaměstnání v ČR (v evidenci úřadů práce) – podle vzdělání, věku a délky nezaměstnanosti, roky 2010 – 2015. 2010 Uchazeči o zaměstnání v evidenci ÚP Vzdělání: neúplné a bez vzdělání

561 551

2011 508 451

2012 545 311

2013 596 833

2014 541 914

2015

2 957

3 001

3 009

3 006

3 206

8 065

144 657

136 615

147 030

161 269

147 107

122 072

vyučení

232 366

201 212

223 624

240 949

208 646

169 411

střední bez maturity

18 979

17 787

12 613

12 901

18 495

14 741

vyučení s maturitou úplné střední všeobecné s maturitou úplné střední odborné s maturitou

27 777

24 676

19 574

20 872

24 568

19 892

14 895

13 834

11 945

13 039

14 642

12 328

87 404

79 054

91 818

102 827

86 406

71 517

3 816

3 746

4 293

5 034

4 477

3 972

28 700

28 526

31 405

36 936

34 367

31 120

do 19 let

23 868

23 070

24 221

22 074

17 370

14 446

20–24 let

71 006

68 872

74 508

77 958

62 561

46 236

vysokoškolské

Zdroj: Veřejná databáze [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016 [cit. 2016-08-02]. Dostupné z URL: . Počet dlouhodobě nezaměstnaných osob (nezaměstnaných déle než 12 měsíců) v roce 2015 oproti roku 2014 výrazně poklesl, a sice z 237,2 tis. na 187,6 tis. Jejich podíl na celkovém počtu registrovaných nezaměstnaných se snížil ze 43,8 % na 41,4 %. Výrazně se však prodloužila průměrná délka evidence uchazečů o práci, a sice z 639 dní v roce 2014 na 682 dní v roce 2015. Za velmi negativní trend lze považovat zejména nárůst uchazečů o práci evidovaných déle než 24 měsíců. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů kopíruje situaci v nezaměstnanosti a je obecně vyšší v regionech s nadprůměrnou nezaměstnaností. Nejvíce je dlouhodobou nezaměstnaností postižen Ústecký (49,4 %), Moravskoslezský (49,0 %) a Karlovarský kraj (45,5 %). Nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných byl k 31. 12. 2015 v okresech Ostrava-město (55,1 %), Ústí nad Labem (55,0 %), Chomutov (54,2 %), Karviná (53,9 %), Most (53,8 %) a Kladno (52,2 %). Naopak nejnižší podíl těchto uchazečů mají okresy s nižší nezaměstnaností Benešov (20,4 %), Písek (20,5 %), Prachatice (22,0 %) a České Budějovice (22,5 %). Průměrná hodnota tohoto ukazatele za ČR dosáhla 41,4 %.

453 118

základní

vyšší

65 a více let Délka nezaměstnanosti:

Věkové skupiny:


1 3 – 11

13. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Obr. 13.12 Podíl dlouhodobě nezaměstnaných v ORP ČR k 31. 12. 2014 Územní jednotky

Počet obyvatel

Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce – absolventi

Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce – evidence nad 12 měsíců

1 175 025

2 598

23 270

634 718

1 246

12 855

584 676

1 270

8 819

1 213 311

2 656

34 980

Zdroj: Územně analytické podklady [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016. [cit. 2016-05-04]. Dostupné z URL: . Na celkovém počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání se značnou měrou podílejí starší lidé. Počet uchazečů nad 50 let sice oproti předešlému roku poklesl, ale podíl této věkové skupiny na celkovém počtu uchazečů k 31. 12. 2015 opět oproti předešlým letům vzrostl, a sice z 27,2 % na konci roku 2013 na 29,2 % na konci roku 2014 a v roce 2015 činil již 31,2 %. Tento negativní trend přetrvává již několik let. Za pozitivní lze považovat trend nižšího zastoupení mladých uchazečů o práci do 25 let. Zastoupení této věkové skupiny pokleslo z 16,8 % na konci roku 2013 na 14,7 % na konci roku 2014. V roce 2015 dále pokračoval pokles uchazečů o práci v této věkové skupině, jejich podíl klesl na 13,4%. Obecně poklesly absolutní počty uchazečů ve všech pětiletých skupinách s výjimkou kategorií nad 60 let věku uchazečů. Tab. 13.12 Věk, specifické skupiny nezaměstnaných v tis. osob k 31. 12. 2015 Území

Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Dlouhodobá nezaměstnanost je velkým problémem v téměř všech ORP Ústeckého kraje, Karlovarského kraje a Moravskoslezského kraje, ale rovněž v některých ORP Olomouckého kraje, Kraje Vysočina, Jihomoravského a Zlínského kraje, zejména v ORP na pomezí těchto dvou krajů. Nejhorší je situace v ORP Bruntál, kde byl podíl dlouhodobě nezaměstnaných vyšší než 15 %, následoval ORP Karviná s 14,4 %. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných vyšší než 13 % byl rovněž v ORP Litvínov a Vítkov. V ORP a Krnov, Ústí nad Labem, Orlová a Most byla hodnota dlouhodobé nezaměstnanosti ke konci roku 2014 vyšší než 13,5%. Tab. 13.11 Dlouhodobá nezaměstnanost a nezaměstnanost absolventů v krajích ČR k 31. 12. 2015 Územní jednotky Česká republika

Počet obyvatel

10 553 843

Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce – absolventi 17 936

Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce – evidence nad 12 měsíců 185 311


1 267 449

1 323

14 017

Středočeský kraj

1 326 876

1 850

18 677

Jihočeský kraj

637 834

901

6 559

Plzeňský kraj

576 616

730

6 431

Karlovarský kraj

297 828

364

6 724

Ústecký kraj

822 826

1 397

25 046

Liberecký kraj

439 639

748

7 623


551 421

911

6 335

Pardubický kraj

516 149

830

5 804

Kraj Vysočina

509 475

1 112

8 171

13–12

Nezaměstnaní celkem

25 až 29 let 37,5

v tom ve věkové skupině 30 až 34 35 až 44 45 až 54 let let let 35,7 65,3 49,4

Česká republika

268,0

15 až 24 let 43,7

55 a více let 36,5


18,8

2,8

1,8

3,0

4,9

3,2

3,0

Středočeský kraj

23,2

4,7

2,5

3,6

5,8

3,7

2,8

Jihočeský kraj

12,6

2,1

1,5

1,4

3,5

2,1

2,0

Plzeňský kraj

11,3

1,6

1,3

1,4

2,7

2,4

2,0

Karlovarský kraj

10,4

2,5

0,9

1,1

2,7

2,0

1,2

Ústecký kraj

30,0

5,1

5,9

4,2

7,4

4,9

2,4

Liberecký kraj

11,9

1,9

1,5

1,7

2,5

2,8

1,5


15,4

2,7

2,4

1,7

3,9

2,4

2,3

Pardubický kraj

12,0

1,9

1,9

1,1

3,7

1,9

1,6

Kraj Vysočina

11,7

2,5

2,0

1,6

2,2

1,7

1,7

Jihomoravský kraj

29,8

4,6

4,9

4,2

6,0

5,7

4,5

Olomoucký kraj

18,2

2,3

2,6

2,9

4,7

3,6

2,2

Zlínský kraj

13,9

1,9

1,6

2,1

3,5

2,4

2,3


48,8

7,1

6,8

5,7

11,6

10,4

7,0

Zdroj: Veřejná databáze [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016. [cit. 2016-08-02]. Dostupné z URL: . Na trhu práce se vyskytují skupiny uchazečů o práci, které vykazují určité znevýhodnění. Jedná se zejména o nejvíce postižené starší osoby (nad 55 let) ale i mladistvé osoby a absolventy škol. K dalším ohroženým skupinám patří osoby se zdravotním postižením a osoby s nízkou kvalifikací. Za částečně znevýhodněné na trhu práce jsou považovány v některých případech i ženy. Rozmístění znevýhodněných skupin uchazečů o práci dle ORP ve velké míře kopíruje situaci v nezaměstnanosti všech uchazečů o práci. V případě mladistvých a starších osob může být ovlivněno rovněž věkovou strukturou daného ORP, případně širšího zázemí.


13. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Obr. 13.13 Podíl žen na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání okresech ČR k 31. 12. 2015

Zdroj: Statistická ročenka trhu práce v České republice 2015. Ministerstvo práce a sociálních věcí, Praha květen 2016. ISBN: 978-80-7421-125-6 [cit. 2016-06-21]. Dostupné z URL: . .

Obr. 13.14 Podíl absolventů na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v okresech ČR k 31. 12. 2015

Zdroj: Statistická ročenka trhu práce v České republice 2015. Ministerstvo práce a sociálních věcí, Praha květen 2016. ISBN: 978-80-7421-125-6 [cit. 2016-06-21]. Dostupné z URL: .


1 3 – 13

13. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Obr. 13.15 Podíl osob se zdravotním postižením na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v okresech ČR k 31. 12. 2015

Srovnání nezaměstnanosti v rámci EU Pravidelná analýza ČSÚ se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Česká republika přitom patří mezi země s nejvyšší zaměstnaností. Tomu odpovídá i skutečnost, že naopak míra nezaměstnanosti je v ČR druhá nejnižší. Nezaměstnanost ve věku 15-64 let je v ČR stále jedna z nejnižších. S rostoucí zaměstnaností klesá i míra nezaměstnanosti, a to téměř ve všech členských zemích EU. Průměrně míra nezaměstnanosti za státy EU28 ve 3. čtvrtletí roku 2015 činila 9,1 %. V Německu byla míra nezaměstnanosti v daném období nejnižší s 4,5 %. Česká republika se vyznačuje relativně velmi nízkou úrovní nezaměstnanosti a je s 4,9 % na druhém místě za Německem. Ve 3. čtvrtletí 2015 byla obecná míra nezaměstnanosti mužů v ČR vůbec nejnižší s 4,0 %. Ze sousedních států byla ve stejném období míra nezaměstnanosti výrazně vyšší na Slovensku (11,3 %) a také v Polsku (7,1 %). Sousední Rakousko dosahuje také jedné z nejnižších hodnot mezi členskými zeměmi EU s 5,7 %. Tab. 13.13 Míra nezaměstnanosti 15–64 letých v členských zemích EU (v %) Rozdíl v p. b. 3.Q 2015 – 3.Q 2014

3. čtvrtletí 2015 Země celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

Německo

4,5

4,9

4,0

-0,4

-0,2

-0,7

Česká republika

4,9

4,0

6,1

-1,1

-0,8

-1,3

Malta

5,3

5,5

5,0

-0,7

-0,7

-0,6

Estonsko

5,4

4,7

6,1

-2,4

-3,7

-1,0

Spojené království

5,6

5,7

5,5

-0,7

-0,8

-0,6

Rakousko

5,7

6,1

5,2

0,0

0,3

-0,3

Dánsko

6,3

5,9

6,8

-0,4

-0,7

0,1

Maďarsko

6,5

6,2

6,8

-0,9

-1,0

-1,0

Nizozemsko

6,6

6,3

6,9

-0,4

-0,4

-0,5

Švédsko

6,7

6,9

6,4

-0,7

-0,8

-0,7

Rumunsko

6,8

7,2

6,1

0,0

0,2

-0,4

Polsko

7,1

6,8

7,6

-1,2

-0,8

-1,5

Lucembursko

7,8

6,9

8,8

1,4

1,2

1,5

Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) v ČR

Belgie

8,2

8,6

7,8

-0,6

-0,5

-0,5

Nejvyužívanějším nástrojem APZ jsou rekvalifikace, a sice specifické rekvalifikace, které jsou zabezpečovány na základě požadavků zaměstnavatelů a vedou ke konkrétnímu pracovnímu uplatnění, tak i nespecifické rekvalifikace, které obecně rozšiřují znalosti, což vede následně k možnosti lepšího a všestrannějšího uplatnění. Rekvalifikace řeší strukturální nerovnováhu na trhu práce mezi nabídkou a poptávkou.

Bulharsko

8,3

8,9

7,7

-2,5

-2,7

-2,2

Litva

8,5

9,3

7,8

-0,8

-1,3

-0,2

Finsko

8,6

8,7

8,4

0,9

0,5

1,2

Slovinsko

8,7

7,3

10,3

-0,7

-1,3

-0,1

V roce 2014 tento nástroj v porovnání s ostatními nástroji APZ nejvíce využívala Praha (79,7 %) a Ostrava-město (34,0 %). Velký podíl zařazených na rekvalifikaci byl zaznamenán v okresech Rokycany (47,7 %) a Plzeň-město (47,6 %).

EU28

9,1

8,9

9,3

-0,8

-0,8

-0,9

Irsko

9,5

10,9

7,8

-2,1

-2,1

-2,1

Lotyšsko

10,0

11,4

8,5

-0,9

0,1

-1,9

Na základě novely zákona o zaměstnanosti byla zahájena v průběhu roku 2012 realizace nového nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, tzv. zvolené rekvalifikace.

Francie

10,1

10,4

9,8

0,2

0,5

-0,1

Itálie

10,7

10,2

11,5

-1,2

-1,0

-1,4

Dalšími využívanými nástroji APZ je vytváření společensky účelných pracovních míst (SÚPM). Jedná se zpravidla o vytvoření nového pracovního místa, včetně zahájení samostatně výdělečné činnosti uchazečem, pokud to znamená trvalé, nebo dlouhodobější zaměstnání pro uchazeče.

Slovensko

11,3

10,1

12,9

-1,6

-2,2

-0,8

Portugalsko

12,4

12,1

12,7

-1,3

-0,9

-1,8

Kypr

15,0

14,4

15,7

-1,3

-2,8

0,4

Pro osoby se zdravotním postižením, které patří k nejobtížněji umístitelným na trhu práce, jsou zřizována chráněná pracovní místa.

Chorvatsko

15,6

14,5

16,8

-0,2

-0,9

0,5

Španělsko

21,3

20,0

22,8

-2,5

-2,7

-2,3

Mezi nástroje APZ patří dále veřejně prospěšné práce.

Řecko

24,2

20,8

28,4

-1,5

-2,0

-1,0

Od března 2014 je realizován nový nástroj APZ – aktivizační pracovní příležitost. Tento nástroj slouží k aktivizaci uchazečů o zaměstnání dlouhodobě vedených.

Zdroj: Český statistický úřad 2016 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z URL: .

Zdroj: Statistická ročenka trhu práce v České republice 2015. Ministerstvo práce a sociálních věcí, Praha, květen 2016, ISBN: 978-80-7421-125-6 [cit. 2016-06-21]. Dostupné z URL: .

13–14


13. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Míra nezaměstnanosti se nadále udržuje vysoká zejména v jižních státech Evropy (zejména Řecko a Španělsko). V případě Řecka z osob ve věku 15-64 let, které by chtěly pracovat, byla téměř čtvrtina nezaměstnaná.

13.5 Vyjížďka a dojížďka do škol a zaměstnání a její směry

Při celkovém poklesu nezaměstnanosti se podíl dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) na celkové nezaměstnanosti – v průměru za EU28 meziročně snížil o 1,7 p. b. na 48,2 %. V České republice se podíl dlouhodobě nezaměstnaných meziročně naopak zvýšil, a to o 4,6 %. Zvýšení tohoto podílu je však v podstatné míře kompenzováno snížením celkové nezaměstnanosti. Ve 3. čtvrtletí 2015 se tak sledovaný ukazatel za Českou republiku dostal nad úroveň EU28 (rozdíl 0,4 p. b.). Dlouhodobá nezaměstnanost je velkým problémem zejména v Řecku, Chorvatsku a na Slovensku. Nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných je naopak v severských státech, které se vyznačují i nízkou celkovou nezaměstnaností. Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle se v ČR pohybuje na úrovni průměru EU.

Údaje o vyjížďce a dojížďce do zaměstnání a škol jsou důležité pro zkoumání vztahů mezi sídly. Zdrojem dat jsou informace ze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB). Z mezikrajského srovnání dat ze SLDB 2011 vyplývá, že pouze Praha měla kladné saldo dojížďky do zaměstnání. Podobná situace byla v případě dojížďky do škol, kde kladné saldo dojížďky měla opět Praha a mírné saldo dojížďky do škol vykázal také Plzeňský kraj. S postavením Prahy jako centra dojížďky souvisí i největší vyjížďka ze Středočeského kraje. V rámci pracovní dojížďky má zásadní význam denní dojížďka. Tab. 13.15 Bilance dojížďky – vyjížďky do zaměstnání a školy za kraje (počet osob), stav k 26. 3. 2011 Dojíždějící z jiných krajů

Tab. 13.14 Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle na celkovém počtu nezaměstnaných ve věku 15–64 let (v %) Země Řecko Chorvatsko Slovensko Bulharsko Itálie Portugalsko Slovinsko Irsko Španělsko Belgie Lotyšsko Česká republika EU28 Maďarsko Rumunsko Francie Malta Kypr Litva Nizozemsko Německo Polsko Estonsko Rakousko Spojené království Finsko Lucembursko Dánsko Švédsko

Rozdíl v p. b. 3.Q 2015 – 3.Q 2014

3. čtvrtletí 2015 celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

73,6 67,5 67,1 62,8 59,0 57,2 55,6 55,6 51,0 50,9 50,5 48,6 48,2 47,3 45,2 44,8 44,7 44,7 43,8 43,1 43,1 37,7 36,2 28,7 28,2 28,1 26,8 25,2 22,5

72,4 71,9 70,3 64,5 59,3 58,9 54,6 61,3 50,0 51,8 52,9 48,8 49,0 48,8 45,6 46,1 57,1 47,4 47,8 44,9 45,2 39,0 39,5 32,7 31,5 34,4 31,2 24,8 24,7

74,7 63,2 64,2 60,6 58,6 55,6 56,5 46,0 52,1 49,9 47,2 48,4 47,3 45,6 44,6 43,4 42,1 39,1 41,2 40,2 36,3 33,5 23,5 24,2 21,2 22,5 25,6 20,0

-1,7 5,9 -2,8 1,6 -4,3 -2,7 3,0 -2,1 -2,4 1,1 7,8 4,6 -1,7 0,7 5,5 0,0 -1,6 -3,8 -3,5 3,6 0,1 -6,1 -7,4 1,4 -5,7 2,5 -0,3 -0,3 3,0

-2,7 10,4 -2,8 0,7 -3,9 -1,6 0,5 -3,0 -3,4 -0,1 8,0 4,8 -1,9 2,9 5,6 0,2 5,6 -2,3 -1,4 3,9 -0,7 -5,2 -7,2 3,7 -6,6 6,1 2,1 -1,5 3,4

-0,8 1,4 -2,0 2,9 -4,7 -3,8 5,3 -1,2 -1,2 2,7 6,9 4,5 -1,5 -1,7 5,3 -0,2 -5,0 -5,8 3,3 1,0 -7,0 -6,1 -1,8 -4,7 -1,2 -2,6 1,0 2,5

Zdroj: Český statistický úřad, 2016 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z URL: .

do zaměstnání z toho: celkem denně 142 617 105 756

do škol

Vyjíždějící do jiných krajů do zaměstnání z toho: celkem denně 24 291 17 621

do škol

Saldo dojížďky

5 683

do zaměstnání 118 326

137 111

117 984

36 958

213 698

184 073

70 186

-76 587

-33 228

Jihočeský kraj

67 109

59 078

28 742

74 737

62 397

32 177

-7 628

-3 435

Plzeňský kraj

61 829

54 334

24 156

68 935

59 116

23 760

-7 106

396

Karlovarský kraj

25 818

22 266

7 607

29 517

23 990

10 838

-3 699

-3 231

Ústecký kraj

67 043

56 932

23 460

81 167

65 167

27 671

-14 124

-4 211

Liberecký kraj

35 072

30 254

13 272

41 305

34 564

16 821

-6 233

-3 549


55 459

48 472

22 467

58 422

49 612

25 109

-2 963

-2 642

Pardubický kraj

54 574

47 586

22 042

61 003

51 291

26 400

-6 429

-4 358

Hlavní město Praha Středočeský kraj

Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

56 743

do škol 51 060

57 362

50 990

20 531

65 407

54 923

30 933

-8 045

-10 402

134 042

114 536

68 435

136 252

115 285

48 999

-2 210

19 436

69 384

61 134

30 465

75 007

63 673

31 811

-5 623

-1 346

72 384

64 993

25 588

78 288

67 198

32 708

-5 904

-7 120

120 124

109 019

41 217

129 147

113 147

46 638

-9 023

-5 421

Zdroj: Dojížďka do zaměstnání a škol podle Sčítání lidu, domů a bytů – Česká republika – 2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2013. [cit. 2016-08-15]. Dostupné z URL: . Výpočty – Ústav územního rozvoje. Regiony dojížďky Jako jeden z podkladů pro plánování dopravní infrastruktury, zejména veřejné hromadné dopravy, ale například i pro řešení otázky využití zdrojů pracovních sil, lze použít vymezení regionů pracovní dojížďky. Tyto regiony jsou chápány jako přirozené územní jednotky, které jsou z hlediska pohybu za prací relativně uzavřené. Dle regionalizace pracovní dojížďky, zpracované ČSÚ, existují v ČR tři regiony dojížďky s více než 0,5 milionem obyvatel (Praha, Brno, Ostrava) a 14 regionů nad 100 tisíc obyvatel. Tvoří je krajská města a dále města Mladá Boleslav, Opava, Teplice a Třinec. Celkem bylo vymezeno 227 dojížďkových regionů, nejvíce regionů je ve velikostní kategorii 20 000–49 999 obyvatel, průměrný počet obyvatel dojížďkového regionu je 45 263 obyvatel – viz následující tabulky a obrázky.

Důležitým indikátorem ovlivňující nezaměstnanost je podíl vysokoškolsky vzdělaných osob, který se v EU v průměru zvyšuje a blíží se tak k požadované hranici stanovené strategií Evropa 2020 (40 %). Stanovenou úroveň vzdělání splňuje již 17 zemí EU. Česká republika se podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) v roce 2015 stále řadí s 29,9 % mezi země s nejnižším zastoupením vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30–34 let. Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob však v ČR roste výrazně rychleji než v jiných zemích EU.


1 3 – 15

13. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Tab. 13.16 Regiony dojížďky do zaměstnání s více než 100 tisíci obyvateli (podle výsledků SLDB 2011) Pořadí

Region

Počet obcí

Obyvatelstvo celkem region

centrum

zázemí

Vyjíždějící z regionu celkem

Dojíždějící do regionu celkem

Saldo dojížďky regionu

Obsazená pracovní místa v regionu

1 Praha

436

1 787 660

1 268 796

518 864

26 203

87 899

61 696

881 663

2 Brno

311

704 226

385 913

318 313

12 847

28 630

15 783

325 702

73

590 391

296 224

294 167

18 811

17 929

-882

241 590

4 Plzeň

166

309 351

170 322

139 029

8 150

10 032

1 882

140 972

5 České Budějovice

116

191 549

93 715

97 834

5 737

6 914

1 177

88 705

70

180 591

101 003

79 588

6 615

10 893

4 278

85 101

106

161 725

94 314

67 411

6 179

8 716

2 537

74 341

8 Pardubice

91

152 905

90 767

62 138

7 207

8 789

1 582

70 777

9 Liberec

37

152 714

102 754

49 960

4 684

6 342

1 658

67 611

60

123 895

75 318

48 577

5 550

8 052

2 502

58 303

11 Ústí nad Labem

27

120 953

93 000

27 953

3 782

5 598

1 816

49 907

12 Mladá Boleslav

105

116 734

44 303

72 431

4 261

6 802

2 541

55 638

49

112 701

58 351

54 350

4 533

3 059

-1 474

47 308

3 Ostrava

6 Olomouc 7 Hradec Králové

10 Zlín

13 Opava 14 Karlovy Vary

Obr. 13.17 Saldo dojížďky do zaměstnání a do škol

43

111 693

48 639

63 054

3 662

4 787

1 125

47 748

15 Jihlava

104

105 773

50 075

55 698

2 974

5 226

2 252

49 470

16 Teplice

26

105 097

49 640

55 457

5 427

2 740

-2 687

38 354

17 Třinec

27

103 414

36 263

67 151

4 594

2 186

-2 408

41 102

Zdroj: Regionalizace dojížďky do zaměstnání podle výsledků sčítání lidu – 2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, 20. [cit. 2016-08-15]. Dostupné z URL: .

Obr. 13.16 Graf – Velikostní skupiny dojížďkových regionů podle počtu obyvatel

Zdroj: Regionalizace dojížďky do zaměstnání podle výsledků sčítání lidu – 2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, 20. [cit. 2016-08-15]. Dostupné z URL: . Úprava (výřez z mapové přílohy): Ústav územního rozvoje, 2016.

70 60

počet regionů

50 40 30 20 10 0 do 9 999

10 000–19 999

20 000–49 999

50 000–99 999

100 000–499 999

500 000 a více

počet obyvatel regionu

Zdroj: Regionalizace dojížďky do zaměstnání podle výsledků sčítání lidu – 2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, 20. [cit. 2016-08-15]. Dostupné z URL: . Upraveno: Ústav územního rozvoje, 2016.

13–16


13. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Obr. 13.18 Proudy a centra dojížďky do zaměstnání (podle výsledků SLDB 2011)

13.6 Hospodářsky problémové regiony dle SRR ČR 2014–2020 Státem podporované regiony Ve SRR ČR 2014–2020 jsou vymezeny v rámci regionů se soustředěnou podporou státu, státem podporované regiony ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů. Státem podporované regiony byly vymezeny na základě multikriteriální analýzy sociálně ekonomických podmínek rozvoje území. V územní úrovni ORP byly identifikovány regiony, které ve svém sociálně ekonomickém rozvoji významně zaostávají za ostatními a které ve svém rozvoji musí řešit specifické problémy, jejichž zvládnutí je obtížné bez spolupráce více subjektů, včetně aktivní pomoci státu. Oproti SRR ČR 2007–2013 se v rámci regionů se soustředěnou podporou státu vymezuje pouze jedna kategorie, a sice hospodářsky problémové regiony, které vykazují z hlediska vybraných hospodářských a sociálních ukazatelů podstatně nižší úroveň, než je průměr ČR. Do regionů se soustředěnou podporou státu jsou dále zařazeny vedle hospodářsky problémových regionů i ostatní regiony. Do kategorie ostatních regionů jsou zahrnuty:

– –

sociálně znevýhodněné oblasti, současné a bývalé vojenské újezdy.

V ČR bylo vymezeno 57 hospodářsky problémových regionů, vymezených obvody s rozšířenou působností – (ORP), viz tabulku ORP vymezené jako hospodářsky problémové oblasti. V těchto ORP žije 2 621 740 obyvatel, což odpovídá 24,8 % počtu obyvatel ČR a 24,7 % rozlohy ČR. Obr. 13.19 Hospodářsky problémové regiony dle SRR 2014–2020 ČR

Zdroj: Regionalizace dojížďky do zaměstnání podle výsledků sčítání lidu – 2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, 20. [cit. 2016-08-15]. Dostupné z URL: . Úprava (výřez z mapové přílohy): Ústav územního rozvoje, 2016.



1 3 – 17

13. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Problémy v oblasti sociální a ekonomické, které se odráží ve vymezení hospodářsky problémových regionů, mají území dopady, především dopady na intenzitu a způsob využívání území. Sociální či ekonomická nerovnováha či stabilita v území se může projevit nárůstem, stagnací či poklesem potřeb ploch pro určité funkce v území, zejména ploch zastavitelných pro průmysl, služby či bydlení a dále potřeb budování dopravní a technické infrastruktury. Tab. 13.17 ORP vymezené jako hospodářsky problémové oblasti dle SRR ČR 2014–2020

7109

Olomoucký

Přerov

0,0794

83417

Kumulativní podíl na počtu obyvatel ČR (%) 1890006 0,1789

7110

Olomoucký

Šternberk

0,0867

23751

2040448

0,1932

7111

Olomoucký

Šumperk

0,0704

71345

1733354

0,1641

7112

Olomoucký

Uničov

-0,0454

22906

819350

0,0776

7113

Olomoucký

Zábřeh

0,1157

33771

2191241

0,2075

7209

Zlínský

Valašské Klobouky

0,0608

23729

1662009

0,1574

Kód ORP

Kraj

Plný název ORP

Výsledek multikriteriálního hodnocení ORP

Počet Kumulativní obyvatel počet v obci obyvatel (SLDB 2011)

3213

Plzeňský

Stříbro

0,0236

17100

Kumulativní podíl na počtu obyvatel ČR (%) 1417028 0,1342

4102

Karlovarský

Cheb

0,1651

52311

2579217

0,2442

7212

Zlínský

Vsetín

0,1400

66985

2383413

0,2257

4104

Karlovarský

Kraslice

-0,2479

13844

295747

0,0280

8101

Moravskoslezský

Bílovec

0,0874

26026

2066474

0,1956

Moravskoslezský

Bohumín

0,0761

29195

1806589

0,1710

Kód ORP

Kraj

Plný název ORP

Počet Výsledek Kumulativní obyvatel multikriteriálního počet v obci hodnocení ORP obyvatel (SLDB 2011)

-0,0013

29692

1006378

0,0953

8102

Sokolov

0,0806

78244

1968250

0,1863

8103

Moravskoslezský

Bruntál

-0,2627

38367

281903

0,0267

Bílina

0,0204

20898

1381295

0,1308

8104

Moravskoslezský

Český Těšín

-0,0091

26377

927910

0,0879

Moravskoslezský

Havířov

-0,2813

94351

243536

0,0231

-0,3699

70793

110366

0,0104

4106

Karlovarský

Ostrov

4107

Karlovarský

4201

Ústecký

4202

Ústecký

Děčín

4203

Ústecký

Chomutov

4204

Ústecký

Kadaň

0,0517

78760

1582275

0,1498

8108

-0,0261

82183

901533

0,0854

8111

Moravskoslezský

Karviná

0,0757

44040

1777394

0,1683

8113

Moravskoslezský

Kravaře

0,0857

21271

2016697

0,1909

Moravskoslezský

Krnov

-0,0997

42001

546201

0,0517

17481

412259

0,0390

-0,3917

39573

39573

0,0037

8114

Louny

0,1399

43605

2316428

0,2193

8116

Moravskoslezský

Odry

-0,1581

Most

-0,1259

75638

487897

0,0462

8118

Moravskoslezský

Orlová

-0,1991

44663

394778

0,0374

Moravskoslezský

Ostrava

0,0183

332433

1360397

0,1288

16303

504200

0,0477

13898

124264

0,0118

4206

Ústecký

Litvínov

4207

Ústecký

4209

Ústecký

4210

Ústecký

Podbořany

4212

Ústecký

Rumburk

4213

Ústecký

Teplice

0,1530

15904

2507292

0,2374

8119

-0,2377

33824

329571

0,0312

8120

Moravskoslezský

Rýmařov

-0,1023

0,1405

107975

2491388

0,2359

8122

Moravskoslezský

Vítkov

-0,3022

4214

Ústecký

Ústí nad Labem

-0,0689

120943

4215

Ústecký

Varnsdorf

-0,2190

4216

Ústecký

Žatec

0,0829

5102

Liberecký

Frýdlant

5106

Liberecký

5108

Liberecký

5201

707801

0,0670

20544

350115

0,0331

27176

1995426

0,1889

-0,2904

24921

149185

0,0141

Nový Bor

-0,0043

26582

976686

0,0925

Tanvald

0,0016

21586

1027964

0,0973

Královéhradecký

Broumov

0,1202

16926

2208167

0,2091

5301

Pardubický

Česká Třebová

0,0224

18633

1399928

0,1325

5305

Pardubický

Králíky

0,1282

8996

2261683

0,2141

5308

Pardubický

Moravská Třebová

-0,0479

26938

796444

0,0754

5312

Pardubický

Svitavy

0,0433

31875

1503515

0,1423

6101

Vysočina

Bystřice nad Pernštejnem

0,1209

20409

2228576

0,2110

6106

Vysočina

Moravské Budějovice

0,1226

24111

2252687

0,2133

6206

Jihomoravský

Hodonín

-0,0512

61705

769506

0,0729

6210

Jihomoravský

Kyjov

0,0569

56005

1638280

0,1551

6211

Jihomoravský

Mikulov

0,1643

19614

2526906

0,2392

6212

Jihomoravský

Moravský Krumlov

-0,0074

22194

950104

0,0900

6218

Jihomoravský

Veselí nad Moravou

0,0254

39242

1456270

0,1379

6220

Jihomoravský

Znojmo

0,1054

90996

2157470

0,2043

7102

Olomoucký

Jeseník

-0,0852

40657

586858

0,0556

7103

Olomoucký

Konice

0,1304

11140

2272823

0,2152

7104

Olomoucký

Lipník nad Bečvou

0,0354

15370

1471640

0,1393

13–18

Celkem

Česká republika

2579217


13. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY 13.7 Závěrečný souhrn a hlavní problémy

2015. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů kopíruje situaci v nezaměstnanosti a je obecně vyšší v regionech s nadprůměrnou nezaměstnaností.

Hrubý domácí produkt, hospodářská charakteristika, vyjížďka a dojížďka do škol a zaměstnání

Nabídka nahlášených volných pracovních míst byla ve všech měsících r. 2015 výrazně vyšší než v odpovídajících měsících roku 2014. Ukazatel počtu uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo odpovídal významnému nárůstu počtu nahlášených volných pracovních míst v roce 2015. Je patrný nesoulad mezi strukturou nabídky volných pracovních míst a poptávkou v jednotlivých regionech.

Problémy z hlediska územního plánování Úroveň HDP na obyvatele vzrostla v ČR z 82,9 % průměru EU v roce 2011 na 84,7 % v roce 2014. V letech 2013 a 2014 byla dynamika růstu HDP v ČR vyšší než v EU. Vývoj ekonomiky ČR ovlivňují vnější ekonomické vztahy, z hlediska možného vlivu na území jsou významné především zahraniční obchod a přímé zahraniční investice. V souvislosti s ukončením ekonomické krize rostl v ČR v posledních letech nejen HDP, ale také se zvýšila celková zaměstnanost. Nejvíce osob bylo zaměstnáno v terciárním sektoru (59,0 % v roce 2014), nejméně v primárním sektoru (3,5 % v roce 2014). Existují však velké rozdíly v zaměstnanosti v jednotlivých sektorech mezi Prahou a ostatními regiony. K vytváření dalších pracovních míst mohou přispět průmyslové zóny, celostátní význam mají strategické průmyslové zóny. V současné době je v ČR sedm strategických průmyslových zón, z toho pět zón má dosud volné plochy k pronájmu. V rámci ČR jsou velké rozdíly v území ve vyjížďce a dojížďce do zaměstnání i ve vymezení regionů dojížďky. Obecně lze říci, že velikost regionu dojížďky (dojížďková vzdálenost do zaměstnání i do škol) je přímo úměrná velikosti sídla a jeho ekonomické síle. Naopak čím menší a ekonomicky slabší sídlo, tím více lidí z něj zpravidla dojíždí do zaměstnání a do škol. Náměty z hlediska územního plánování Při vymezování ploch pro průmyslové zóny je třeba vycházet z očekávané potřeby. Využívány by měly být plochy splňující základní požadavky, mezi něž patří dobrá dopravní dostupnost s možností využití více druhů přepravy, vhodné územně technické podmínky, možnost napojení na inženýrské sítě i dostupnost kvalifikované pracovní síly. Kromě budování průmyslových zón v nezastaveném území je třeba využívat také brownfields, přestože jejich příprava je ekonomicky, technicky i časově náročnější. Zde by měla být i větší, zejména finanční, pobídka ze strany státu.

Ve SRR ČR 2014-2020 jsou vymezeny v rámci regionů se soustředěnou podporou státu, státem podporované regiony. Státem podporované regiony byly vymezeny na základě multikriteriální analýzy sociálně ekonomických podmínek rozvoje území. Jedná se o regiony, které ve svém sociálně ekonomickém rozvoji významně zaostávají za ostatními a které ve svém rozvoji musí řešit specifické problémy, jejichž zvládnutí je obtížné bez spolupráce více subjektů včetně aktivní pomoci státu. Oproti SRR 2007–2013 se v rámci regionů se soustředěnou podporou státu vymezuje pouze jedna kategorie, a sice hospodářsky problémové regiony, které vykazují z hlediska vybraných hospodářských a sociálních ukazatelů podstatně nižší úroveň než průměr ČR. Při vymezení hospodářsky problémových regionů se vycházelo z ukazatelů výkonnosti ekonomiky, z míry nezaměstnanosti, zadluženosti obcí, množství poskytovaných dávek v hmotné nouzi a ze salda migrace. V ČR bylo vymezeno 57 hospodářsky problémových regionů, vymezených obvody obcí s rozšířenou působností (ORP). Náměty z hlediska územního plánování Vysoká nezaměstnanost je jedním z významných ukazatelů, který je součástí multikriteriální analýzy sociálně ekonomických podmínek při vymezování hospodářsky problémových regionů. Problémy v oblasti sociální a ekonomické mají rovněž územní dopady, především dopady na intenzitu a způsob využívání území. Sociální či ekonomická nerovnováha či stabilita v území se může projevit nárůstem, stagnací či poklesem potřeb ploch pro určité funkce v území, zejména ploch zastavitelných pro průmysl, služby či bydlení a dále potřeb budování dopravní a technické infrastruktury. Výrazně negativním územním dopadem pak může být nárůst ploch brownfields či devastace přírody a krajiny. V regionech s nadprůměrným podílem dlouhodobě nezaměstnaných osob hrozí největší nebezpečí vzniku vyloučených lokalit. Na tyto dopady nezaměstnanosti musí reagovat mimo jiné svými nástroji rovněž zásady územního rozvoje a územní plány.

Pro plánování dopravní infrastruktury slouží jako jeden z podkladů data o dojížďce včetně vymezení regionů dojížďky. Důležité jsou také údaje o velikosti regionů dojížďky, protože větší koncentrace pracovních míst vyvolávají zesílené dojížďkové proudy na vyšší vzdálenosti. Potenciál rozvoje v této oblasti musí být koordinován s řešením nadmístní sítě dopravní a technické infrastruktury. V úvahu je třeba vzít i skutečnost, že region dojížďky se často může překrývat se suburbanizačním územím, zejména v okolí velkých center osídlení. Nezaměstnanost a počet uchazečů o zaměstnání, hospodářsky problémové regiony Problémy z hlediska územního plánování V minulých letech docházelo dlouhodobě k nárůstu nezaměstnanosti a to až do roku 2013. Pozitivní změny ve vývoji ekonomiky v ČR, projevující se již ve 4. čtvrtletí 2013 růstem HDP, byly zaznamenány na trhu práce poklesem registrované nezaměstnanosti ve druhém pololetí roku 2014 a tento trend pokračoval i v roce 2015. Snižoval se i podíl nezaměstnaných osob. V ČR jsou velké regionální rozdíly v jednotlivých ukazatelích nezaměstnanosti mezi jednotlivými kraji, okresy i ORP. Výrazné rozdíly jsou v celkovém počtu registrovaných uchazečů o práci, ale i v podílu nezaměstnaných osob. Celkem 35 okresů ČR vykázalo podíl nezaměstnaných osob vyšší než republikový průměr. Jedná se zejména o okresy v severních Čechách a na severní Moravě, ale i na jižní Moravě. Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl obdobně jako v předchozích letech evidován v roce 2015 v Ústeckém a Moravskoslezském kraji jako celku a v některých ORP kraje Ústeckého, Moravskoslezského a Olomouckého. Trvalým velkým problémem na trhu práce je umisťování uchazečů s nižším vzděláním. Na celkovém počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání se značnou měrou podílejí rovněž starší lidé. Za velmi negativní trend lze však považovat zejména nárůst uchazečů o práci evidovaných déle než 24 měsíců. Výrazně se prodloužila průměrná délka evidence uchazečů o práci, a sice z 639 dní v roce 2014 na 682 dní v roce


1 3 – 19

13. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Použité zkratky: APZ ČR ČSÚ EU Eurostat HDP MPSV MMR ORP PPS PZ SLDB SOŠ SRR ČR ÚÚR ÚSO VPM VŠPS

aktivní politika zaměstnanosti Česká republika Český statistický úřad Evropská unie statistický úřad Evropské unie hrubý domácí produkt Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo pro místní rozvoj obec s rozšířenou působností parita kupní síly průmyslová zóna sčítání lidu, domů a bytů střední odborná škola Strategie regionálního rozvoje ČR Ústav územního rozvoje úplné střední odborné volná pracovní místa výběrové šetření pracovních sil



Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020. Zpět na vrchol [on-line]. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu. [cit. 2016-08-15]. Dostupné z URL: .



Strategie působení ČR v EU. Aktivní politika pro růst a konkurenceschopnou Evropu [online]. [cit. 201608-15]. Dostupné z URL: .



Strategie regionálního rozvoje ČR 2014–2020 [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2013. [cit. 2016-08-15]. Dostupné z URL: .



Územně analytické podklady [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016. [cit. 2016-05-04]. Dostupné z URL: .



Územní agenda Evropské unie 2020. K inteligentní a udržitelné Evropě rozmanitých regionů podporující začlenění. Brno: Ústav územního rozvoje, 2011. 13 s. ISBN 978-80-87318-19-5.



Veřejná databáze [on-line]. Český statistický úřad, Praha 2016. [cit. 2016-08-02]. Dostupné z URL: .

Zdroje: 

Český statistický úřad – časová řada Zahraniční obchod [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016. [cit. 2016-08-15]. Dostupné z URL: .



Český statistický úřad – Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS – čtvrtletní údaje 4. čtvrtletí 2015 [cit. 2016-05-03]. Dostupné z URL: .



Český statistický úřad 2016 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z URL: .



Databáze regionálních účtů [on-line]. Praha: Český statistický úřad, 2016. [cit. 2016-08-15]. Dostupné z URL: .



Dohoda o partnerství pro programové období 2014–2020 [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2014. [cit. 2016-08-15]. Dostupné z URL: .



Dojížďka do zaměstnání a škol podle Sčítání lidu, domů a bytů – Česká republika – 2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2013. [cit. 2016-08-15]. Dostupné z URL: .



Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění [on-line]. [cit. 2016-08-15]. Dostupné z URL: .



Přímé zahraniční investice [online]. Praha: Česká národní banka. [cit. 2016-08-15]. Dostupné z URL: .



Regionalizace dojížďky do zaměstnání podle výsledků sčítání lidu – 2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, 20. [cit. 2016-08-15]. Dostupné z URL: .



Statistická ročenka trhu práce v České republice 2015. Ministerstvo práce a sociálních věcí, Praha květen 2016. ISBN: 978-80-7421-125-6 [cit. 2016-06-21]. Dostupné z URL: .



Strategické průmyslové zóny [online]. Praha: Czechinvest. [cit. 2016-08-15]. Dostupné z URL: .

13–20


13. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY. 13. Hospodářské podmínky Východiska, právní rámec a strategické dokumenty. Zákony a vyhlášky

Recommend Documents