12. ČESKO-SLOVENSKÁ KONFERENCE 23. SYMPOZIUM. při příležitosti 80. narozenin prof. MUDr. Ladislava Pilky, DrSc. SBORNÍK ABSTRAKT

12. ČESKO-SLOVENSKÁ KONFERENCE

23. SYMPOZIUM

při příležitosti 80. narozenin prof. MUDr. Ladislava Pilky, DrSc.

SBORNÍK ABSTRAKT 12. – 13. LISTOPADU 2013 BRNO, HOTEL INTERNATIONAL

Sekce asistované reprodukce ČGPS ČLS JEP Gynekologicko-porodnická klinika MU a FN Brno

www.ivfbrno.cz

23. SYMPOZIUM ASISTOVANÉ REPRODUKCE

3

V Brně dne 12. listopadu 2013

VĚDECKÝ VÝBOR I. Crha (Brno) V. Dvořák (Brno) J. Feyereisl (Praha) R. Hudeček (Brno) M. Korbel’ (Bratislava) E. Kučera (Praha) R. Pilka (Olomouc) Š. Lukačín (Košice) A. Martan (Praha) Z. Novotný (Plzeň) L. Rob (Praha) J. Špaček (Hradec Králové) M. Tholt (Trstená) M. Brandejská (Praha) J. Dostál (Olomouc) A. Malenovská (Brno) T. Mardešić (Praha) M. Petrenko (Bratislava) L. Pilka (Zlín) M. Pohanka (Praha) D. Rumpík (Zlín) K. Řežábek (Praha) J. Štěpán (Hradec Králové) P. Trávník (Brno) P. Ventruba (Brno) J. Žáková (Brno)

KOORDINÁTOR KONFERENCE Prof. MUDr. Pavel Ventruba, DrSc., MBA E-mail: [email protected]

VĚDECKÝ SEKRETÁŘ RNDr. Jana, Žáková, Ph.D. E-mail: [email protected] Příspěvky neprošly odbornou oponenturou. Za jazykovou správnost a obsah odpovídají autoři. Vydal: Medica Healthworld, a.s. Počet výtisků: 350 1. vydání, Brno 2013 ISBN 978-80-905578-0-2 Editor © Pavel Ventruba, Jana Žáková, 2013

ÚVODNÍ SLOVO Vážené kolegyně a kolegové, dámy a pánové, předkládáme Vám sborník abstrakt prací, které zazní na 12. česko-slovenské konferenci reprodukční gynekologie a 23. sympoziu asistované reprodukce ČGPS ČCLS JEP, tradiční akcí konané ve dnech 12.–13. listopadu 2013 v Hotelu International v Brně. Na tomto odborném setkání gynekologů, embryologů, genetiků, urologů, andrologů, imunologů, psychologů a dalších odborníků z oblasti reprodukční medicíny bude prezentováno celkem 57 prací. Sborník je seřazen chronologicky a respektuje pořadí přednášek a posterů v programu. V úterý 12. 11. 2013, v části věnované reprodukční gynekologii, zazní celkem 14 vyzvaných přednášek, včetně 3 sdělení na satelitním sympoziu firmy BAYER na téma Endometrióza (abstrakta č. 1–14). V nově zařazeném bloku „Kontroverze v reprodukční medicíně“ budou diskutována dvě témata – význam provádění laparoskopie u párů s poruchou plodnosti a výběr embrya pro elektivní SET (č. 15, 16). Ve středu 13. 11 2013 bude předneseno 22 sdělení z oblasti asistované reprodukce. V úvodním bloku zazní 7 vyzvaných přednášek (práce č. 17–23). Na satelitním sympoziu generálního partnera konference firmy MSD na téma Elonva uslyšíme dvě přednášky (práce č. 24 a 25). V odpoledních blocích bude prezentováno 13 ústních sdělení (abstrakta č. 26–38) a 19 posterů (č. 39–57), které jsou seřazeny dle výsledku hodnocení abstrakt (viz Pořadí hodnocených abstrakt z asistované reprodukce). Věříme, že sborník abstrakt, který je letos opatřen ISBN, bude pro nás všechny zajímavý a přínosný. Poděkování patří jak autorům, tak i všem partnerům, s jejichž podporou se Vám tento sborník dostává do rukou.

prof. MUDr. Pavel Ventruba, DrSc., MBA koordinátor konference s vědeckým a organizačním výborem

4

12. ČESKO-SLOVENSKÁ KONFERENCE REPRODUKČNÍ GYNEKOLOGIE

OBSAH 1. Integrační vliv EBCOG na certifikované kurzy v gynekologii a porodnictví v ČR J. Feyereisl (Praha) 2. Vývoj a výsledky specializačního vzdělávání v gynekologii a porodnictví P. Ventruba, J. Feyereisl, E. Kučera, A. Martan, Z. Novotný, R. Pilka, L. Rob, J. Špaček (SOR gynekologie a porodnictví) 3. Národní registr komplikací gynekologické laparoskopie. Přechod na elektronický sběr dat. Data z let 1996–2012 Z. Novotný, V. Smitková, M. Králíčková (Plzeň) 4. Príspevok k diferenciánej diagnostike akútnych stavov v gynekológii – Porfýria Š. Lukačín, M. Mydlík (Košice, Slovensko) 5. Neinvazivní léčba symptomatických forem endometriózy R. Hudeček, P. Ventruba, I. Crha (Brno) 6. Výsledky laparoskopické léčby hluboké endometriózy a endometriózy rektovaginálního septa v Olomouci R. Pilka, P. Hejtmánek, D. Ondrová, M. Kudela, M. Pilková (Olomouc) 7. Problematika endometriózy v ČR – vznik Sekce pro endometriózu ČGPS E. Kučera (Praha) 8. Ovariální stimulace a riziko karcinomu ovaria I. Crha, V. Pospíchalová, P. Ventruba, J. Žáková, R. Krajčovičová (Brno) 9. Diagnosticko-terapeutický algoritmus heterotopické gravidity po asistované reprodukci R. Hudeček, P. Ventruba, I. Crha (Brno) 10. Aký je efekt farmakologickej liečby pred myomektómiou? M. Tholt, Ľ. Pániková, V. Kysel, P. Turňová, A. Rak (Trstená, Slovensko) 11. Zhoršování hodnot spermiogramu v populaci českých mužů – realita nebo mýtus? M. Pohanka, J. Zvěřina (Praha) 12. Indukce puberty u dívek s galaktosemií I. Rejdová, I. Vlašínová (Brno) 13. Riziko karcinomu štítné žlázy, prsu a dalších nádorů ve vztahu k léčbě neplodnosti D. Nováková, M. Křenek, P. Vlček, T. Mardesić, J. Prausová (Praha) 14. Diskotékové drogy v gynekológii dospievajúcich J. Hinšt (Bratislava, Slovensko) 15. Má dnes ještě význam provádění laparoskopie u párů s poruchou plodnosti? moderátor: P. Ventruba, PRO – T. Mardešić, PROTI – D. Rumpík 16. Můžeme vybrat optimální embryo pro elektivní SET dle kontinuálního monitoringu jeho vývoje? moderátor: P. Trávník, PRO – D. Hlinka, PROTI – L. Jelínková 17. Od historie po současnost národního registru asistované reprodukce P. Ventruba, K. Řežábek (Brno, Praha) 18. Data z Národního registru asistované reprodukce (NRAR) České republiky za rok 2012 K. Řežábek, P. Ventruba (Praha, Brno) – 20 min 19. Směrnice ke správné laboratorní praxi při asistované reprodukci P. Trávník (Brno) 20. Surogátní mateřství – naše výsledky D. Rumpík (Zlín) 21. Nastal už čas skončit s pomalým mražením? A. Malenovská, V. Hubinka, M. Koudelka (Brno)

7 7

8 8 9

9 10 10 11 12 12 13 14 15 15

15 15 17 17 18 18


22. Guide to the Quality and Safety of Tissues and Cell for Human Application (Chapter ART) D. Rumpík (Zlín) 23. Hodnocení morfologie není spolehlivá metoda výběru embryí pro ET: Morfologie blastocyst a korelace s jejich chromozomální výbavou L. Jelínková, M. Kosařová, Š. Vilímová, M. Krůželová, M. Baláková-Panošová, M. Schmiedlová, P. Šebek, P. Cuřínová, K. Slabá, V. Sobotka, T. Mardešić (Praha) 24. Elonva – ovariální stimulace v programu IVF (efektivní a jednoduchá) jako nikdy doposud T. Mardešić (Praha) 25. Integrating corifollitropin alfa into clinical practice N. Simberg (Uppsala, Švédsko) 26. Výběr embryí pro PGS E. Oráčová, P. Trávník, K. Veselá, M. Pešáková, L. Hromadová, J. Veselý, T. Koukal, I. Tokareva, J. Horák, M. Horňák, K. Beránková, G. Tauwinklová, J. Rubeš (Brno) 27. In vitro maturace oocytů pro IVF u pacientek s rizikem podání běžných dávek FSH L. Hromadová, K. Veselá, J. Veselý, E. Oráčová, P. Trávník, I. Tokareva, T. Koukal, M. Pešáková, G. Tauwinklová (Brno) 28. Vývoj nových technológií pre nekontaktnú manipuláciu s ľudskými oocytmi a embryami D. Hlinka, S. Lazarovská, I. Hamplová, K. Langerová, A. Košt’áková, P. Císař, D. Štys, D. Frtunik, M. Dudáš (Praha) 29. Analýza spermií u neplodného muže se vzácnou komplexní chromozomovou přestavbou t(1,3,6) metodou arrayCGH a FISH M. Horňák, M. Vozdová, P. Musilová, E. Oráčová, V. Linková, K. Veselá, J. Veselý, J. Rubeš (Brno) 30. Vitrifikovaná versus čerstvá blastocysta – úspěšnost transferu jednoho embrya K. Okénková, S. Kloudová, J. Šula, L. Prachařová, E. Matejičková, M. Kvíčalová, K. Stachová, P. Alexová, P. Texl (Brno) 31. Kritické podmínky analýzy a možná úskalí interpretace hybridizačních profilů na čipech při provedení PGS metodou array CGH J. Horák, M. Horňák, K. Beránková, P. Musilová, E. Oráčová, P. Trávník, K. Veselá, J. Rubeš (Brno) 32. Eliminace vlivu věku ženy na úspěšnost IVF cyklu s využitím array komparativní genomové hybridizace (aCGH) v rámci preimplantačního genetického screeningu (PGS) I. Slámová, K. Okénková, L. Prachařová, E. Matejičková, S. Kloudová, S. McArtur, P. Texl (Brno) 33. Mýty o plodnosti – výsledky dotazníkového šetření J. Březinová, H. Višňová (Praha) 34. Naše skúsenosti s morfokinetickým hodnotením kvality embryí M. Jureková, G. Kaňová, P. Harbulák (Bratislava, Slovensko) 35. Význam vyšetření akrozómu spermií v rámci léčby neplodnosti O. Křenek, E. Slováková, I. Burešová, T. Rumpíková, D. Rumpík, S. Bělašková (Zlín) 36. Uzavřený systém vitrifikace embryí v podchlazeném vzduchu Š. Machač, V. Hubinka, A. Malenovská, M. Koudelka (Brno) 37. Biopsie den 3 nebo den 5 - srovnání klinických výsledků IVF cyklů s užitím PGS pomocí array CGH K. Veselá, J. Horák, M. Horňák, E. Oráčová, J. Veselý, L. Hromadová, P. Trávník, J. Rubeš (Brno) 38. Zvyšuje dávka FSH použitá při stimulaci procento aneuploidií u embryí? Data z PGS cyklů s vyšetřením metodou array CGH P. Texl, K. Okénková, L. Prachařová, E. Matejičková, I. Slámová, S. Kloudová, S. McArthur (Brno, Sydney) 39. Asistovaná reprodukce u mužů po onkologické léčbě tumoru varlete E. Lousová, J. Žáková, H. Pochopová, P. Ventruba, I. Crha, E. Tesařová (Brno)

5

19

20

20 20 21

21

22

23 24

25

26

26 27 28 29

30

30

31

6


40. Vybrané ukazatele motivace dárkyň gamet k dárcovství T. Rumpíková, S. Bělašková, Š. Chudý, J. Dostál, D. Rumpík (Zlín, Olomouc) 41. Vliv psychické odolnosti ženy na úspěšnost prvního IVF/ICSI G. Ďurašková, R. Hampl, M. Bartoš, L. Hejhalová, Š. Novotná, H. Vodička, C. Provazník, J. Štěpán (Ústí nad Orlicí, Pardubice) 42. Srovnání úspěšnosti přenosu jednoho embrya M. Svobodová, V. Lattová, K. Smékalová, P. Lakomá, M. Foltýnová, P. Hejtmánek, J. Dostál (Olomouc) 43. Význam metody PICSI v asistované reprodukci S. Hlaváčová, T. Rumpíková, D. Rumpík, K. Tvrdoňová, I. Piknerová, M. Koudelka, Š. Machač, M. Štelcl, M. Lopatářová, S. Bělašková (Brno, Zlín) 44. Rané známky buněčné smrti u spermií J. Novotný, M. Řeřuchová, J. Březinová, R. Filipčíková, B. Zbořilová, I. Oborná (Olomouc) 45. Vývoj embryotransferů jednoho embrya ve FN Olomouc od roku 2010 do současnosti K. Smékalová, M. Foltýnová, M. Svobodová, P. Lakomá, J. Dostál, V. Lattová, P. Hejtmánek (Olomouc) 46. Klinické gravidity po použití spermií alogenních dárců s vyšetřeným DFI v programu IVF K. Faltusová, R. Rybář, P. Přinosilová, J. Štěpán, J. Rubeš, K. Veselá (Hradec Králové, Jihlava, Brno) 47. Analýza viability spermií a obsahu DNA pomocí flow cytometru M. Řeřuchová, J. Novotný, J. Březinová, R. Filipčíková, B. Zbořilová, I. Oborná (Olomouc) 48. Nové kandidátní geny pro teratospermii K. Veselá, B. Chylíková, I. Hrdlička, K. Řežábek, F. Liška (Praha) 49. Těhotenství s vlastními oocyty u klientky s hladinou AMH 0,0 – kazuistika J. Doležal, J. Březinová, J. Chocholoušová, S. Štrofová (Kostelec) 50. Selhání indukce maturace oocytů po aplikaci GnRH agonisty u pacientek s vysokým rizikem OHSS stimulovaných v antagonistickém protokolu H. Višňová, R. Hüttelová, Š. Budka, M. Bahníková (Praha) 51. Přístup k transferu jednoho embrya – tříletá zkušenost L. Prachařová, K. Okénková, E. Matejičková, M. Kvíčalová, K. Stachová, P. Alexová, P. Texl (Brno) 52. Problémy a dilemata v praxi asistované reprodukce: pohled lékařek a lékařů L. Slepičková (Brno) 53. Vývoj nových analytických přístupů pro neinvazivní stanovení implantačního potenciálu embrya A. Mádr, K. Svobodová, J. Žáková, I. Crha, Z. Glatz (Brno) 54. Současné možnosti časného screeningu a prevsence preeklampsie v ČR M. Macek sr., M. Pešková, A. Kestlerová, M. Turnovec, R. Vlk, D. Springer, G. Stránská, I. Špálová, R. Krejčí, V. Novotná, J. Feyreisl, L. Rob, M. Macek jr. (Praha) 55. Oddálení předčasného porodu pomocí inzerce vaginálního Arabin pesaru – první výsledky J. Texl, V. Križan, J. Kadlecová, Z. Hodická, J. Novotný, P. Ventruba (Brno) 56. Prevalence HPV infekce u neplodných párů a dárců - pilotní studie H. Ondryášová, J. Březinová, V. Koudeláková, I. Oborná, A. Sobek, J. Březinová, R. Filipčíková, J. Doležal, J. Novotný, M. Hajdúch (Olomouc) 57. HPV infekce, víme o ní dost? Informovanost středoškoláků v ČR o HPV H. Ondryášová, I. Oborná, J. Březinová, V. Koudeláková, M. Hajdúch (Olomouc) Soutěž o nejlepší abstrakt 23. sympozia asistované reprodukce Témata Lunch Table Discussion

32 33

33

34

35 36

37

37 38 39

40 40

41

42 42

43 44

45 46 48


7

1. Integrační vliv EBCOG na certifikované kurzy v gynekologii a porodnictví v ČR J. Feyereisl Ústav pro péči o matku a dítě, Praha

2. Vývoj a výsledky specializačního vzdělávání v gynekologii a porodnictví P. Ventruba, J. Feyereisl, E. Kučera, A. Martan, Z. Novotný, R. Pilka, L. Rob, J. Špaček Specializační oborová rada gynekologie a porodnictví MZ ČR Úvod: S účinností od 1. 1. 2012 došlo k převedení specializačního vzdělávání lékařů, tím i organizace kmenových a předatestačních kurzů a atestačních zkoušek (AZ) z IPVZ na lékařské fakulty a řídí se podle vyhlášky č. 188/2009 Sb. Metodika: Na LF nově vznikla oddělení specializačního vzdělávání, která zajišťují vše od zařazení do specializačního vzdělávání uchazeče, přes zápočty odborné praxe a vydávání certifikátu o absolvování základního kmene. Uchazečem vybraná LF posuzuje splnění požadavků příslušného vzdělávacího programu uvedených v přihlášce a přílohách, zajišťuje pozvánku a průběh atestační zkoušky. Diplomy o získání specializované způsobilosti jsou i nadále vydávány MZ ČR, kdy jejich předání úspěšným absolventům zajistí příslušná LF. Dokumentace o AZ se předává do IPVZ k archivaci. V průběhu roku 2012 došlo k několika pozitivním změnám a úpravám. Je to zejména konání AZ jen na dvou LF v příslušném jarním nebo podzimním termínu a tím zefektivnění i zkvalitnění průběhu AZ. Je zachována možnost vyššího využití podzimních termínů AZ (kolem 60 % uchazečů). Dále bylo oficiálně přesunuto provedení atestační operace a ultrazvukového vyšetření do průběhu stáží na EBCOG pracovišti. Tím byly vyjmuty praktické výkony vázané na pacienta z průběhu atestační zkoušky a jsou povinným„předpokladem“ k podání přihlášky k AZ. Výsledky: V roce 2012 proběhlo na sedmi LF v ČR ve všech základních oborech celkem 864 atestačních zkoušek, kdy jarní termíny využilo výrazně méně uchazečů (43 %) než podzimní (57 %). Lišily se počty atestačních oborů na jednotlivých LF, stejně jako počty uchazečů v základních oborech. Celkem uspělo 94 % uchazečů. Kmenový kurz Novinky z gynekologie a porodnictví se v roce 2012 konal na LF pouze v podzimním termínu – 3. LF UK Praha (18 školenců) a LF MU Brno (8 lékařů). Katedra gynekologie a porodnictví IPVZ pořádala v roce 2012 kmenové kurzy v jarním i podzimním termínu pro 25 a 18 účastníků. Rovněž v roce 2013 pořádaly LF kmenové kurzy pouze na podzim, a to na LF UK v Plzni a Hradci Králové (12, resp. 18 účastníků). Ve stejném roce se na IPVZ konaly kmenové kurzy v obou termínech. Od roku 2014 budou kmenové kurzy na LF již v obou termínech, v březnu 2014 na 1. LF UK Praha a v září 2014 na LF UP v Olomouci. V gynekologii a porodnictví proběhlo v roce 2012 celkem 56 atestačních zkoušek. V jarním termínu 2012 se konalo na pěti LF 24 atestací a v podzimním termínu se konaly AZ pouze na dvou LF – 32 AZ (57 %). Na jaře 2013 se konal předatestační kurz a atestační zkoušky na 1. LF UK Praha. Z 23 přihlášených uspělo 22 lékařů. V podzimním termínu 2013 se AZ konají na LF UP

8


v Olomouci, kdy 39 kolegů úspěšně absolvovalo předatestační kurz a 41 uchazečů je přihlášeno k AZ. V roce 2014 se předatestační kurz a AZ bude konat v jarním termínu (duben) na LF UK v Hradci Králové a v podzimním termínu (říjen) na 3. LF UK v Praze. Závěr: Převedení organizace specializačního vzdělávání lékařů z IPVZ na LF v našem oboru proběhlo úspěšně. SOR gynekologie a porodnictví úzce spolupracuje s Katedrou IPVZ a Akreditační komisí MZ ČR. Je zachována kontinuita specializačního vzdělávání a pokračuje proces kultivování vzdělávacího programu.

3. Národní registr komplikací gynekologické laparoskopie. Přechod na elektronický sběr dat. Data z let 1996–2012 Z. Novotný, V. Smitková, M. Králíčková Gynek. porod. klinika, FN Plzeň Souhrn: cílem Registru je sledování provádění laparoskopicky asistované vaginální hysterektomie (LAVH) a ostatních gynekologických laparoskopických hysterektomií (LH, TLH, LSH, LARVH a TRH). Shromažďovaná data zahrnují údaje o počtech operací, indikací, počtech a typech komplikací. To umožňuje pojmenovat jednotlivé komplikace a nejčastější příčiny k nim vedoucím. Původně byly rozesílány každoročně dva dotazníky na všechna lůžková gynekologická pracoviště v ČR, od roku 2013 probíhá sběr dat elektronicky. Přechod na elektronický sběr dat proběhl bez potíží, počet odevzdaných dotazníků byl nejvyšší za posledních pět let a počet vykázaných laparoskopických operací druhý nejvyšší za celé období existence registru. Závěr: setrvalý trend úbytku abdominálních hysterektomií. Poslední data ukazují na možnou renesanci vaginálního operování.

4. Príspevok k diferenciánej diagnostike akútnych stavov v gynekológii – Porfýria Š. Lukačín, M. Mydlík Lekárska fakulta UPJŠ Košice Akútne stavy v gynekológii charakterizuje bolesť v dolných partiách brucha/podbrušia. Bolesť má rôzne charakteristiky: môže byť trvalá, môže prichádzať vo vlnách, tupá, krčovitá, lokalizovaná na isté miesto, alebo sa môže propagovať. Môže byť spojená so symptomami zápalu alebo nauzeou či zvracaním. Cieľ práce: autori hodlajú podať správu o veľmi raritnej príčine úporných bolesti brucha – porfýrii. Kým v chirurgických učebniciach sa nájde aspoň upozornenie na nutnosť myslieť v diferenciálne diagnostickom procese riešenia stavov, spojených s biolesťami brucha, aj na porfýriu, v gynekologickej literatúre sme také upozornenie nenašli. A to aj v učebniciach renomovaných vydavateľstiev. Pritom porfýria sa sice u nás vyskytuje zriedkavo, ale trpia ňou častejšie ženy. Jedná sa o poruchu tvorby hemu, ktorá môže byť na rôznych miestach pomerne zložitej molekuly hemu. Preto doteraz je známych najmenej 8 viac-menej rozličných jednotiek choroby. Najznámejšia a najbolestivejšia je


9

Akútna intermitentná porfýria (AIP), ktorá sa vyskytuje aj v našich zemepisných šírkach. Jedná sa o dedičné ochorenie, spojené s krutými bolesťami brucha, ale aj inými vážnymi poruchami, ktoré môžu viesť až ku smrti. Pre bolesti sú pacienti často operovaní na chirurgických pracoviskách bez objektívneho nálezu v dutine brušnej. Takmer každý porfyrík nemá apendix! V pôrodníctve sú popísané prípady s podobným osudom, ale aj úspešné pôrody při diagnostikovanej chorobe. Materiál a výsledky: referujeme o našich dvoch prípadoch – jeden so skoro, druhý s typicky omeškanou diagnozou zo súboru našich 4 gynekologických a pôrodníckych prípadov.

5. Neinvazivní léčba symptomatických forem endometriózy R. Hudeček, P. Ventruba, I. Crha (Brno) Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno Endometrióza je definovaná jako ektopická přítomnost endometriální tkáně mimo děložní dutinu, která vyvolává chronickou zánětlivou reakci. Etiologie endometriózy je pravděpodobně multifaktoriální, velmi rozšířenou teorií vzniku je retrográdní menstruace, nicméně velkou úlohu sehrává imunitní systém. Mezi projevy endometriózy patří chronická pánevní bolest, nepravidelné a silné menstruáční krvácení, dyspareunie a dysfertilita. Práce udává přehled současných možností farmakologické léčby. Hormonální terapie zahrnuje aplikaci kombinované orální kontracepce, tablet se samotným progestinem – progestin only pills (POP), depotních progestinů – implantátů, intrauterinního systému (IUS) s levonorgestrelem, progestinů s přihlédnutím na výsledky aktuálních klinických hodnocení dienogestu. Dále jsou prezentovány terapeutické účinky selektivních modulátorů progesteronového receptoru (SPRM), GnRH analog a antagonistů a Add-back terapie. Přehled uzavírá výčet terapeutických možností selektivních modulátorů estrogenových receptorů (SERM,) selektivní inhibitorů aromatázy (IA) a protizánětlivá a imunomodulační terapie. Při rozhodování o medikamentózní nebo chirurgické terapii genitálních forem endometriózy či jejich případné kombinaci je třeba zvážit o jaký typ endometriózy se jedná. Zda o formu peritoneální, ovariální, rektovaginální, extragenitální, nebo o adenomyózu. Rovněž charakter pánevní bolesti a přítomnost neplodnosti ovlivňuje volbu vhodného terapeutického postupu. Mikroskopická charakteristika ektopických ložisek endometria má rovněž vliv na výsledný efekt hormonální terapie.

6. Výsledky laparoskopické léčby hluboké endometriózy a endometriózy rektovaginálního septa v Olomouci R. Pilka, P. Hejtmánek, D. Ondrová, M. Kudela, M. Pilková Porodnicko Gynekologická klinika, LF a FN UP Olomouc Úvod: Laparoskopická léčba hluboké endometriózy a endometriózy rektovaginálního septa představuje jeden z nejobtížnějších chirurgických endoskopických výkonů. Na druhé straně úspěšná operace přináší ženám postiženým tímto onemocněním výraznou úlevu a zlepšuje i jejich fertilitu.

10


Materiál a metodika: Na gynekologicko porodnické klinice v Olomouci jsme v období od listopadu 2008 do srpna 2013 operovali celkem 48 nemocných s hlubokou endometriózou postihující oblast douglasova prostoru a sakrouterinních vazů a rovněž nemocné s typickou endometriózou rektovaginálního septa. Všechny nemocné byly operovány jedním zkušeným operatérem, některé operace byly prováděny ve spolupráci s chirurgem. Výsledky laparoskopické léčby jsme vyhodnocovali retrospektivně ze zdravotnické dokumentace a rovněž na základě dotazníků, které jsme rozeslali nemocným. Výsledky: Součástí výsledků bude přehled pooperačních charakteristik, komplikací, vyhodnocení odpovědí na dotazníky a videoprezentace komplikovaného případu. Závěr: Dominantní obtíže hluboké pánevní endometriózy, které představují chronická pánevní bolest, dysmenorrhoea, dyspareunia, dyschesia a sterilita bývají v případě úspěšné operace výrazně zlepšeny. Jde však o technicky náročné výkony, které mají zůstat v rukou jen velmi zkušených endoskopických operatérů.

7. Problematika endometriózy v ČR – vznik Sekce pro endometriózu ČGPS E. Kučera1, M. Fanta2, R. Hudeček3, R. Chvátal4, R. Pilka5, A. Skřivánek6 Gynekologicko-porodnická klinika 3. LF UK Praha a FNKV 2 Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN v Praze 3 Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno 4 Gynekologicko-porodnické oddělení Nemocnice Znojmo 5 Porodnicko-gynekologická klinika LF UP a FN Olomouc 1

Úvod: Onemocnění endometriózou postihuje v Evropě mnoho miliónu žen. Trend je mírně stoupající. S podobnou vzestupnou tendencí se setkáváme i v ČR. Přibývá mladších pacientek se závažnými hlubokými formami této nemoci. Metodika: Ve většině evropských zemí existují národní společnosti zabývající se problematikou endometriózy. Evropská liga pro endometriózu (EEL – European Endometriosis League) a Německá společnost pro endometriózu (DGE – Deutsche Gesellschaft für Endometriose ) představují nadnárodní evropské struktury, které podporují integraci jednotlivých národních sekcí nebo společností. Před kládáme návrh na vznik Sekce pro endometriózu v České republice a její plánované aktivity. Závěr: Komplexní pohled na problematiku endometriózy v ČR a současně vznik příslušné sekce při ČGPS představuje logický důsledek výše uvedených současných evropských trendů.

8. Ovariální stimulace a riziko karcinomu ovaria I. Crha1, V. Pospíchalová2, P. Ventruba1, J. Žáková1, R. Krajčovičová1 Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno 2 Ústav experimentální biologie – PřF MU Brno, Masarykova univerzita

1

Úvod: Možný vliv ovariální stimulace na vznik karcinomu ovaria je intenzívně sledován déle než padesát let. Existuje velký počet studií různé kvality s rozdílnými výsledky a jejich mnohdy


11

účelovou interpretací. Pro racionální posouzení možné souvislosti mezi léčbou neplodnosti a karcinomem ovaria přináší nové poznatky molekulární biologie a genetika. Cílem práce je prezentovat současné na důkazech založené studie a nové informace o patogenezi karcinomu ovaria. Materiál a metodika: Literární rešerše databáze SCOPUS, systematický přehled databází původních prací a meta-analýz. Výsledky: Ženy s poruchami plodnosti mají vyšší riziko karcinomu ovaria v porovnání s plodnými (RR=1,5, 95% interval spolehlivosti 1,17–1,92). U žen s poruchou plodnosti však léčba metodami asistované reprodukce v porovnání s neléčenými ženami riziko karcinomu vaječníku nezvyšovala (RR=1,26, 95% interval spolehlivosti 0.62–2,55). V klinické praxi by neměla být zapomenuta signifikantní korelace mezi aplikací clomifencitrátu a vznikem karcinomu ovaria (Rossing,1994). Závěr :Zvýšené riziko vzniku karcinomu ovaria u dysfertilních žen je nutné respektovat v algoritmu diagnostiky a léčby. Poděkování: Tato práce vznikla díky projektu „Postdoc I“ (CZ.1.07/2.3.00/30.0009), který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

9. Diagnosticko-terapeutický algoritmus heterotopické gravidity po asistované reprodukci R. Hudeček, P. Ventruba, I. Crha. Gynekologicko–porodnická klinika LF MU a FN Brno Úvod: Heterotopická gravidita je definovaná jako současný výskyt intrauterinní a ektopické gravidity. Incidence heterotopické gravidity se pohybuje v rozmezí 1/25 000 až 1/30 000 děložních těhotenství. S rostoucí efektivitou asistované reprodukce (AR) je možná implantace více embryí intra i extrauterinně. Výskyt heterotopické gravidity v rámci technik AR kolísá mezi 0,75–2,9 %. Riziko vzniku heterotopické gravidity se zvyšuje v případech gravidit vzniklých po transferu více než jednoho embrya, po intrauterinní inseminaci se stimulací folikulogeneze exogenními gonadotropiny, nebo i u spontánních koncepcí vzniklých po podpoře ovulace antiestrogeny, tedy v těch případech, kde dochází vlivem stimulace vaječníků k polyovulaci. Materiál a metodika: Na Gynekologicko-porodnické klinice MU a FN Brno bylo v letech 1990 –2012 diagnostikováno a řešeno celkem 97 extrauterinních gravidit vzniklých po technikách asistované reprodukce na klinickém Centru asistované reprodukce CAR 01. Výsledky: Z celkového počtu 2 386 dosažených klinických gravidit po AR v tomto období tvoří extrauterinní gravidity 4,07 %. V uvedeném období bylo v tomto souboru diagnostikováno 9 heterotopických těhotenství (0,38 % z celkového počtu všech gravidit po AR a 9,28 % z celkového počtu extrauterinních gravidit po AR) Závěr: Léčba neplodnosti metodami asistované reprodukce je spojena se zvýšeným rizikem vzniku mimoděložního těhotenství. U všech incipientních gravidit po IVF/ET, kde byl proveden transfer více než jednoho embrya nebo po IUI se stimulací folikulogeneze exogenními gonadotropiny, je nutné myslet na riziko vzniku heterotopické gravidity. Dominantní roli v diferenciální diagnostice ektopické a heterotopické gravidity má endoskopie v kombinaci s transvaginál-

12


ním ultrazvukovým vyšetřením malé pánve a monitorováním dynamiky sérových hladin hCG. Je nutné posuzovat celý komplex vyšetření a korelovat všechny dostupné výsledky s klinickým stavem. Diagnostika nejasných stavů by měla být realizována pomocí endoskopie.

10. Aký je efekt farmakologickej liečby pred myomektómiou? M. Tholt, Ľ. Pániková, V. Kysel, P. Turňová, A. Rak Gynekologicko-pôrodnícke oddelenie HNsP Trstená, SK Liečba myómov maternice všeobecne je jedným z hlavných problémov gynekológie. Liečba žien s touto diagnózou by mala byť individuálna, založená na symptómoch, veľkosti, počte a posúdení rastu jednotlivých myómov maternice. Zvláštnu pozornosť je nutné venovať ženám s prianim zachovania fertility, pričom myómy maternice sú prítomné u 25-30% žien v reprodukčnom veku. Za sledované obdobie od roku 2010 doteraz sme porovnávali vplyv predoperačnej farmakologickej liečby u troch skupín pacientok. Jedna skupina pacientok mala pred operáciou aplikované aGnRH, druhá skupina dostala ulipristal acetát, tretiu skupinu tvorili pacientky bez predoperačnej liečby. Výsledky: Súbor tvorí 100 myomektómií realizovaných na našom pracovisku s rôznou lokalizáciou myómu. Z toho 63 % operácií bolo hysteroresketoskopicky (HRSC), 33 % laparoskopicky (LSK), 4 % laparotomicky (LT). Najčastejšou indikáciou na operáciu bola metrorrhagia a sterilita. Priemerný vek pacientok pri HRSC bol 48 rokov, pri LSK a LT 31 rokov. Predoperačná terapia: aGnRH – 37 %, ulipristal acetát – 14 %, bez liečby – 49 % pacientok. Priemerná veľkosť myómu pri HRSC – 2,5 cm, pri LSK a LT – 6 cm. Vplyv predoperačnej liečby na veľkosť myómu podľa UZ – pri aGnRH úbytok 15 % hmoty myómu, pri ulipristal acetát – 13 %. Záver: Efekt farmakologickej liečby pred myomektómiou môžeme zhodnotiť z hľadiska výhod aj nevýhod. Podľa lokalizácie najlepšie reagujú menšie intramurálne uložené myómy. Medzi výhody radíme čiastočné zmenšenie objemu myómu, úprava krvného obrazu pred operáciou, minimálne nežiadúce účinky při užívaní ulipristal acetátu na roziel od aGnRH. Medzi nevýhody patrí mäkká konzistencia myómu a zvýšené prekrvenie maternice, čo komplikuje operačnú liečbu. Medikamentóznu liečbu myómov by mal indikovať operatér prísne inviduálne vzhľadom na lokalizáciu, veľkosť a celkový klinický stav pacientky.

11. Zhoršování hodnot spermiogramu v populaci českých mužů – realita nebo mýtus? M. Pohanka, J. Zvěřina Sexuologický ústav, 1. LF UK, Apolinářská 4, Praha 2 Odborná i laická veřejnost byla v posledních letech opakovaně znepokojena zprávami o tom, že spermiologické parametry, zejména koncentrace spermií se ve vyšetřovaných ejakulátech postupně snižují. Tento fenomén je jedním z možných projevů nepříznivých ekologických vlivů na zdravotní stav populace.


13

Různí autoři opakovaně konstatovali, že čím nižší je koncentrace spermií v ejakulátu muže, tím vyšší je výskyt dalších funkčních a morfologických abnormit. Proto publikované údaje o výrazném poklesu koncentrace spermií vyvolávají dobře pochopitelnéobavy z možného poklesu plodnosti lidské populace. Obavy přitom nebudí jen zjišťovaný pokles počtu zárodečných buněk, ale také extrapolace tohoto sekulárního trendu v koncentraci spermií do budoucích dekád. Naším cílem bylo přispět k probíhající diskusi o prezentaci výsledků vlastního výzkumu Naše zkušenosti nesvědčí pro pokles koncentrace spermií v ejakulátech mužů, vyšetřovaných v souvislosti s neplodností. Analýza 110 spermiogramů navazující na analýzu více než 5000 spermiogramů z archivu Sexuologického ústavu 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze přinesla následující výsledky: průměrná hodnota koncentrace spermií byla 65,5mil./ml a průměrný počet spermii v celkovém objemu byl 232,5mil. Z výsledků dlouhodobého sledování je zřejmé, že hodnota koncentrace spermií se v našem souboru v čase spíše zvyšuje nežli snižuje. Azoospermie byla v pětiletých intervalech zastoupena následovně: 39,5 %, 22,9 %, 11,3 %, 10,0 %, 7,9 %, 5,9 %, 4,5 %. Tento sestupný trend azoospermií může být faktorem, který paradoxně zvyšuje průměrnou hodnotu koncentrace spermií. Neprokázali jsme tedy žádný trend ke snižování průměrné koncentrace spermií v čase. Předložená data testovanou hypotézu o postupně se zhoršujících spermiologických ukazatelích nepotvrdila .

12. Indukce puberty u dívek s galaktosemií I. Rejdová, I. Vlašínová Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno Úvod: Klasická galaktosemie je závažná, geneticky podmíněná porucha metabolizmu galaktózy, s autozomálně recesivní dědičností, podmíněná chyběním enzymu galaktóza-1-fosfát –uridyltransferázy (GALT), který metabolizuje galaktózu na glukózu. Galaktóza vzniká rozkladem laktózy na glukózu a galaktózu. Při galaktosemii dochází k hromadění galaktóza-1 fosfátu a ten se alternativní cestou metabolizuje na galaktikol. Galaktóza -1 P a galaktikol jsou pro organizmus škodlivé. Poškozují hlavně mozek, játra, ledviny, oční čočky, ovária. Vzniká hypergonadotropní hypogonadismus s projevy pubertas tarda. Příznaky onemocnění se projeví po narození v důsledku zahájení příjmu mléka. Jedinou možnou terapií je doživotní přísná dieta s omezením galaktózy. I nejpřísnější dieta není zárukou zábrany poškození organizmu vzhledem k endogenní produkci galatózy v každé buňce jako zdroje energie. Novorozenecký screening se u nás neprovádí. Incidence onemocnění je 1 : 50 000, přenašečem je každý 110. člověk. Diagnostika je založená na průkazu galaktikolu v moči a zvýšené hladiny galakózo-1-fosfátu v erytrocytech. Potvrzení je nutné molekulárně genetickým a enzymatickým vyšetřením. Cíl práce: navodit pubertu s pravidelným menstruačním cyklem u dívek s pubertas tarda při galaktosemii. Materiál: Do souboru jsme zahrnuli 3 dívky s galaktosemií a projevy pubertas tarda ve věku 12 let, výšky kolem 150 cm. Metodika: K navození puberty a menarche jsme vzhledem k nutnosti eliminace laktózy (a to i malého množství jako vehikula) volili estrogenový náplasťový systém s postupně se zvyšujícím dáv-

14


kováním (dělením náplasti na 1/8…1/6.1/4…1/3…1/2...1) za pravidelné kontroly klinického stavu, výšky, hmotnosti, funkční cytologie a UZ výšky endometria. Výsledky: Během substituční terapie pokračoval u dívek růst, došlo k rozvoji sekundárních pohlavních znaků a menarche jsme navodili aplikací Agolutinu 1 amp. i.m. na základě UZ vyšetření a funkční cytologie. U dvou dívek jsme pokračovali v hormonální terapii náplasťovým systémem v kombinaci s gestageny (Systen-sequi). U jedné dívky jsme museli změnit za jiný náplasťový systém - Climaru (z důvodu subjektivních potíží ihned po nalepení náplasti) a jako gestagen jsme použili Utrogestan (neobsahuje laktózu). Všechny dívky mají plně vyvinuty sekundární pohlavní znaky, výšku nad 160 cm a při zavedené terapii pravidelný menstruační cyklus. Závěr: K navození puberty a pravidelného menstruačního cyklu u dívek s galaktosemií jsme použili náplasťový estrogenní systém v postupně se zvyšujícím dávkování, který neobsahuje laktózu a nezatěžuje organismus.

13. Riziko karcinomu štítné žlázy, prsu a dalších nádorů ve vztahu k léčbě neplodnosti 1

D. Nováková, 1M. Křenek, 1P. Vlček, 2T. Mardesić, 3J. Prausová Klinika nukleární medicíny a endokrinologie 2. LF UK a FN Motol, Praha 2 Sanatorium Pronatal, Praha 3 Onkologická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha 1

Mezi potenciální rizikové faktory pro rozvoj karcinomu patří genetická predispozice, expozice některým faktorům životního prostředí a hormonální vlivy. Karcinomu štítné žlázy je, podle literárních údajů, u žen pátým nejčastějším zhoubným nádorem. U žen pod 45 let jde o druhý nejčastější zhoubný nádor. V posledních desetiletích výrazně narůstá hlavně incidence diferencovaných mikrokarcinomů štítné žlázy. Incidence tohoto typu karcinomu je u žen až čtyřikrát větší než u mužů. Nádory se manifestují zejména během reprodukčního období, proto je zvažována významná role ženských hormonů. Vzhledem k rostoucímu počtu párů s poruchou plodnosti a dostupnosti léčby metodami asistované reprodukce přibývá v posledních letech pacientek, které podstoupily ovariální stimulaci s následnou punkcí folikulů. V důsledku této léčby je diskutována možnost vyššího rizika nádorových onemocnění. V souvislosti s riziky léčby poruch plodnosti jsou mimo karcinomu štítné žlázy zmiňovány především karcinom ovaria, dělohy a prsu. Problém hodnocení dosavadních studií, které se zabývají tématikou nádorů u žen s poruchou plodnosti, je velká rozmanitost sledovaných souborů. Pacientky mají různé příčiny poruchy plodnosti, některé užívaly dříve hormonální antikoncepci nebo za sebou mají předchozí těhotenství. Pacientky také absolvují různé počty stimulovaných cyklů, ve kterých byly používány rozdílné hormonální preparáty používané v souvislosti s asistovanou reprodukcí. Roli má i genetická dispozice pacientek a jejich přidružená onemocnění. Na téma rizika některých typů nádorů, například karcinomu prsu, byly publikovány meta-analýzy. Našim cílem je informovat o míře rizika nádorů spojených s léčbou neplodnosti a možnostech


15

záchytu počátečních stadií nádorů. Doufáme, že naše podklady přispějí v Sekci asistované reprodukce k diskuzi na toto téma. Podporováno grantem: IGA MZČR, NT 11455-5/2010

14. Diskotékové drogy v gynekológii a pôrodníctve J. Hinšt Slovenská zdravotnícka univerzita v Bratislave, SK Úvod: Naše pracoviště se od roku 2008 zabývá problematikou surogátního mateřství. Od roku 2009 byla Ministerstvem spravedlnosti ČR iniciována celospolečenská diskuse o této problematice. Zákonná úprava toho medicínského postupu však zatím v ČR není. Materiál a metodika: Naše práce podává přehled současné legislativy týkající se surogátního mateřství v ČR. Zabývá se Listinou základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky č. 2/1993 Sb., Zákonem o rodině č. 94/1963 Sb., Trestním zákoníkem č. 94/2009, Zákonem o sociální ochraně dětí č. 359/1999 Sb., Zákonem o občanském soudním řádu č. 63/1963 Sb., Občanským zákoníkem č. 40/1964 Sb. Prezentujeme naše praktické zkušenosti z touto problematikou od roku 2008 do roku 2012. Závěr: Společnost začíná akceptovat, že existují alternativní cesty, jak mít rodinu, a lze očekávat, že s postupem času a budou-li se zdůrazňovat pozitivní aspekty rodinného života, bude stigma náhradního mateřství mizet. Je však nezbytně nutné dodržovat medicínské indikace k tomuto výkonu a řídit se doporučením odborné společnosti.

15. Má dnes ještě význam provádění laparoskopie u párů s poruchou plodnosti? moderátor: P. Ventruba, PRO – T. Mardešić, PROTI – D. Rumpík

16. Můžeme vybrat optimální embryo pro elektivní SET dle kontinuálního monitoringu jeho vývoje? moderátor: P. Trávník, PRO – D. Hlinka, PROTI – L. Jelínková

17. Od historie po současnost národního registru asistované reprodukce P. Ventruba1, K. Řežábek2 1 Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno 2 Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN v Praze Úvod: Vznik národního registru asistované reprodukce (NRAR) úzce souvisí se založením a historií Sekce asistované reprodukce ČGPS. Dne 30. května 1991 se v brněnském Hotelu International s podporou firmy Serono uskutečnilo u kulatého stolu zakládající setkání odborníků

16


z České a Slovenské republiky. V tento den byla uveřejněna první zpráva o asistované reprodukci v ČSFR, kdy šlo o retrospektivní sběr kumulativních dat 5 center (4 – ČR, 1 – SR) za rok 1989. Z celkového počtu 1456 cyklů IVF a 60 cyklů GIFT bylo dosaženo 12,6 % těhotenství na transfer po IVF a 15,6 % po GIFT, celkem bylo porozeno 36 dětí. Kromě založení naší společnosti bylo rozhodnuto o pořádání pravidelných výročních setkání a založení centrálního registru AR. Již první zpráva našeho NRAR byla zahrnuta do „World Collaborative Report 1989", prvního světového registru 23 zemí, prezentovaného na VII. světovém kongresu IVF v Paříži v roce 1991. Materiál a metodika: Ve stejném roce, 20. listopadu 1991, byla na brněnském 1. sympoziu asistované reprodukce uvedena druhá zpráva z centrálního registru ČSFR za rok 1990 sledující cycle-by-cycle metody (A) a těhotenství (B). Od roku 1992 byla vykazována jen klinická těhotenství. Pravidelné roční zprávy NRAR byly až do roku 2000 uváděné v Asistované reprodukci (periodikum SAR ČGPS) a zohledňovaly národní specifická pravidla a požadavky. Byly vypracovány podle pravidel International Working Group for Registers on Assisted Reproduction (IWG AR) a odesílány do světového registru ART. Česká republika a náš národní registr patří mezi zakládající země světového a posléze evropského registru (EIM – European IVF Monitoring – vznik červen 1999) pod záštitou ESHRE. První zpráva evropského registru za rok 1997 byla publikována v roce 2001. Trvalým cílem registrů je informovat o vývoji a trendech ART, legislativy a upozornit na rizika či komplikace související s prováděním umělého oplození. Do roku 1993 prováděly v ČR asistovanou reprodukci jen 4 centra (1875 cyklů) a v roce 1994 to bylo již 10 pracovišť (2526 cyklů). V roce 1995 vykázalo 16 center celkem 4501 cyklů, z toho byla 4 plně akreditovaná, 9 podmíněně akreditovaných a 3 transportní centra. Od roku 1993 lze pozorovat výrazný vzestup počtu center, prováděných cyklů ART, stejně jako počtu dosažených klinických těhotenství. Podíl na tom měla zprvu klasická IVF, tvořící více než 90 % všech cyklů, posléze ICSI. Do poloviny roku 2000 byla z pověření MZ ČR a SAR ČGPS data shromažďována na pracovišti NR ART v Brně a odborná společnost vydala 12 zpráv. Poté následovalo šestileté období diskuse o dopadu zákona o ochraně osobních dat a významu zdravotnických registrů. Od roku 2001 do 2006 převzalo sběr údajů o cyklech a těhotenstvích dosažených asistovanou reprodukcí MZ ČR. Jelikož šlo o stručné kumulativní údaje z jednotlivých center, výstupy byly limitovány a tak nelze mluvit o kompletním registru ART za toto období. V roce 2005 bylo, po opakovaných požadavcích naší společnosti, rozhodnuto o vzniku a zařazení NRAR do populačních registrů MZ ČR a do konce roku 2006 proběhl zkušební provoz. Závěr: Od ledna 2007 je NRAR celoplošný populační registr, zřízený MZ ČR a provozován ÚZIS ČR. Systém je provozován jako webová aplikace s centrální databází, kdy centra AR vkládají data do registru prostřednictvím zabezpečeného internetového připojení. V září 2013 vydal ÚZIS ČR ročenku „Asistovaná reprodukce v ČR 2010“, která uvádí setříděné a komentované statistické údaje za období 2007–2010. V roce 2010 poskytlo 31 center do NRAR data o 23 798 cyklech. Zasílání údajů o cyklech je prospektivní a povinné pro všechny poskytovatele asistované reprodukce v ČR. Ročenka ÚZIS tak po deseti letech navazuje na 12 zpráv NRAR vydávaných naší odbornou společností do roku 2000. V současné době je v tisku ročenka NRAR 2011 a na výročním sympoziu budou prezentována data za rok 2012.


17

18. Data z Národního registru asistované reprodukce (NRAR) České republiky za rok 2012 K. Řežábek1, P. Ventruba2 Gynekologicko-porodnická 1. LF UK a VFN v Praze 2 Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno

1

Úvod: NRAR shromažďuje data o cyklech IVF, KET a příbuzných metodách. Cílem příspěvku je informovat centra asistované reprodukce (poskytovatele dat) a všechny členy SAR o datech a jejich analýze za loňský rok 2012. Soubor a metodika: Data popisují výchozí parametry cyklů (věk, diagnóza ženy a muže, cíl cyklu), vstupní parametry léčebného cyklu před in vitro fází (stimulace ovarií/endometria, způsob získání spermií), průběh cyklu in vitro (oocytů získáno, darováno, přijato, oplozováno, oplozeno,...), výsledky cyklu (gravidita, počet implantovaných embryí, počet porozených dětí), komplikace a některé další údaje, např. počet PGD. Výsledky: Prezentace výsledků bude pro svoji obsáhlost provedena až v přednášce. Závěr: NRAR umožňuje analyzovat údaje o provádění metod asistované reprodukce v České republice a umožňuje poskytnout data do mezinárodního registru EIM.

19. Směrnice ke správné laboratorní praxi při asistované reprodukci P. Trávník REPROMEDA s.r.o., Brno Dosud neexistoval dokument odborné společnosti, který by stanovoval pravidla pro laboratorní praxi při asistované reprodukci. Tato absence vedla k tomu, že kontrolní orgány neměly oporu v odborně zpracovaných textech a pokoušely se o vlastní, často odborným poznatkům odporující, interpretaci platných předpisů, nezřídka s negativními důsledky pro ekonomiku pracovišť a kvalitu jejich výsledků. Autorský kolektiv z řad SAR ČGPS a ARE připravil k publikaci v České gynekologii první část směrnice, zabývající se čistotou prostředí. Přitom vycházel z platné legislativy, evropských směrnic, guidelines ESHRE, publikovaných odborných poznatků a vlastních zkušeností. Snahou autorského kolektivu bylo srozumitelně interpretovat platné předpisy v souladu s novými odbornými poznatky. Cílem odborné směrnice, která projde schválením orgánů odborné společnosti, je dosáhnout vysoké kvality a bezpečnosti práce s lidskými oocyty, spermiemi a embryi na všech pracovištích asistované reprodukce v České republice. Považujeme to za důležité nejen pro dosahování vysoké kvality práce pro českou klientelu ale i pro garanci úrovně asistované reprodukce vzhledem k zahraničním klientům. Snahou autorského kolektivu je postupné zpracování všech oblastí laboratorní práce v asistované reprodukci, které mají reálný vliv na kvalitu a bezpečnost asistované reprodukce.

18


20. Surogátní mateřství – naše výsledky D. Rumpík1, T. Rumpíková1, L. Pilka1, R. Pilka2, P. Ventruba3, E. Slováková1, L. Prudil4, L. Musilová4 1 Klinika reprodukční medicíny a gynekologie Zlín 2 Gynekologicko-porodnická klinika FN Olomouc 3 Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno 4 Advokátní kancelář Brno Úvod: Naše pracoviště se od roku 2008 zabývá problematikou surogátního mateřství. Vzhledem k tomu, že zákonná úprava tohoto medicínského postupu zatím v ČR není, jedná se o právně i medicínsky velmi náročný proces. Materiál a metodika: V letech 2004– 013 podstoupilo na naší klinice léčbu v programu surogátního mateřství 63 párů, u kterých byl závažný uterinní faktor neplodnosti. Celkem proběhlo 87 léčebných IVF cyklů, z toho 73 cyklů bylo spojeno s kontrolovanou ovariální stimulací biologické matky, přičemž 23 náhradních matek mělo po embryotransferu positivní těhotenský test. Ve 14 cyklech byl současně využit i program darovaného oocytu s následným pozitivním těhotenským testem u 11 surogátních matek. Celkově otěhotnělo 34 náhradních matek. Nejčastější příčinou uterinního faktoru byl stav po hysterektomii (onkologická příčina, zánětlivý stav – PID, těžká myomatosa dělohy), genetické příčiny (sy Rokitansky-Kuster-Hauser, syndrom testikulární feminizace), Ashermanův syndrom, stavy, kdy je gravidita u ženy zcela kontraindikována (stp. opakovaném Sectio Caesarea, DM I. typu s vaskulárními komplikacemi, systémové imunologické onemocnění, těžká kardiomyopatie). Preferován byl singl embryotransfer. Závěr: Považujeme za nezbytné dodržovat medicínské indikace k tomuto výkonu a řídit se doporučením odborné společnosti. Každý konkrétní případ je nutné řešit ve spolupráci se zkušenou advokátní kanceláří. Veřejnost začíná akceptovat, že existují alternativní cesty, jak mít rodinu, a lze očekávat, že s postupem času a budou-li se zdůrazňovat pozitivní aspekty rodinného života, bude stigma náhradního mateřství mizet.

21. Nastal už čas skončit s pomalým mražením? A. Malenovská, V. Hubinka, M. Koudelka Reprofit International s.r.o., Brno Úvod: Mražení gamet a embryí je důležitou součástí léčby neplodnosti. V druhé polovině 80. let v minulém století se začalo s mražením lidských embryí pomalou metodou mražení, postupným pomalým snižováním teploty. Až začátkem nového tisíciletí se zavedla nová metoda vitrifikace a následně supercooling. Materiál a metodika: Provedli jsme srovnání mrazících metod, a to z hlediska finančních nákladů, času na provedení metodiky. Analyzovali jsme výsledky provedených srovnávacích studií u jednotlivých typů mražených embryí, co která metodika přináší embryologům, lékařům a pacientům. Porovnali jsme survival rate po rozmražení, pregnancy rate a implantation rate.


19

Výsledky: Srovnáním výsledků 3 studií při mražení 8 buněčných embryí (Zheng, Kuwayama, Balaban) jsme dospěli k následujícím výsledkům: survival rate při pomalém mražení se pohybuje v rozmezí od 15 % do 87,7 % a při vitrifikaci od 94 % do 95 %. Pregnancy rate a implantation rate uvádí pouze Kuwayama, u slow freezingu je 17,4 % versus vitrifikace 35 %. Zajímavé výsledky byly získány při sledování progresívního růstu embryí do stadia blastocyst, u slow freezing 49,5 % versus vitrifikace 60,3 % a také byla signifikantně lepší kvalita embryí po rozmražení/warmingu ve prospěch vitrifikovaných embryí (slow freezing 56,2 % versus 96,9 %). U mražení blastocyst jsme srovnávali 4 studie od Stehlíka, Huanga, Liebermana a Kuwayamu, kde survival rate se pohybovala u slow freezingu od 56,9 % do 92,1 % a u vitrifikace od 84 % do 100 %. Pregnancy rate se pohybovala u slow freezingu od 16,7 % do 51 % a u vitrifikace od 46,1 % do 53 %. Závěr: Srovnáním výsledků z jednotlivých studií lze konstatovat, že metodou vitrifikace byly dosaženy lepší výsledky u vitrifikace jak embryí, tak i blastocyst. Po warmingu se získává větší počet kvalitních intaktních embryí s vyšším potenciálem implantace. Na základě těchto výsledků je vhodné doporučit transfer pouze jednoho rozmraženého embrya, aby se nezvyšoval počet vícečetných těhotenství.

22. Guide to the Quality and Safety of Tissues and Cells for Human Application (Chapter ART) D. Rumpík Klinika reprodukční medicíny a gynekologie Zlín Úvod: 25.–26. září 2013 proběhlo první setkání pracovní skupiny pro vypracování 2. vydání Průvodce na jakost a bezpečnost tkání a buněk pro použití u člověka (kapitoly ART). Jednání inicioval European Directorate for the Quality of Medicines & HealthCare (EDQM), který je institucí Rady Evropy (Council of Europe). Materiál a metodika: Od roku 1987 Rada Evropy aktivně přispívá k realizaci vysokých standardů pro ochranu veřejného zdraví a na podporu lidských práv a důstojnosti, a to zejména prostřednictvím svých aktivit v oblasti orgánů a tkání určených k transplantacím. Výbor expertů na transplantaci orgánů koordinuje a řídí činnosti v této oblasti. V roce 2013 byla vydána „první příručka na kvalitu a bezpečnost tkání a buněk pro použití u člověka. Aktualizované informace mají poskytnout informace a doporučení pro odborníky zapojené do identifikace potenciálních dárců, pro transplantační koordinátory řídící proces darování, pro zařízení, která zpracovávají a skladují tkáně a buňky, pro inspektory, kteří dělají audit těchto zařízení, a pro koncové uživatele s konečným cílem zvýšení bezpečnosti pro příjemce tkání a buněk. V roce 2015 se připravuje nové přepracované vydání, které bude aktualizovat a doplňovat údaje uvedené v prvním vydání a bude obsahovat novou kapitolu o asistované reprodukci (ART). Závěr: Materiál, který připravuje naše skupina, může být důležitý při našich jednáních se SÚKL a MZ ČR. Pokusíme se do něj zapracovat postupy, které nejsou evropskou direktivou vyjádřeny přesně a umožňují nepřesný výklad (např. určení „doby darování gamet“). Přípravě by měla naše odborná společnost věnovat maximální úsilí a pomocí nových guidelines vydaných EDQM alespoň částečně optimalizovat zavedení evropské tkáňové direktivy v AR v ČR.

20


23. Hodnocení morfologie není spolehlivá metoda výběru embryí pro ET: Morfologie blastocyst a korelace s jejich chromozomální výbavou L. Jelínková1, M. Kosařová2, Š. Vilímová1, M. Krůželová1, M. Baláková-Panošová1, M. Schmiedlová1, P. Šebek2, P. Cuřínová2, K. Slabá2, V. Sobotka1, T. Mardešič1 1 Sanatorium Pronatal Praha 2 Genetická laboratoř Sanatoria Pronatal Praha Úvod: Stále nejrozšířenější metodou výběru embryí pro ET je hodnocení jejich morfologie, v poslední době se rozšířilo hodnocení jejich morfokinetiky. I při použití těchto metod nepřekračuje procento implantovaných embryí 30–35 %, přitom nejčastější příčina selhání implantace v IVF-ET je aneuploidie embryí. Cílem naší práce je stanovení korelace morfologie embryí a jejich chromozomální výbavy, se zaměřením na blastocysty. Materiál a metodika: V období 1.9.2012–1.9.2013 bylo v programu PGS vyšetřeno 220 embryí od 43 párů, u kterých jsme pátý den kultivace sledovali korelaci morfologie a jejich chromozomální výbavy. Biopsie blastomery byla prováděna 3. den kultivace a PGS aneuplodií 24 chromozomů metodou array CGH. Platforma arrayCGH (BlueGnome): celogenomová amplifikace WGA (SurePlex), značení a kompetitivní hybridizace s BAC microarray (24sure V3 aCGH). Vývoj embryí byl dokumentován pomocí systému Primovision. Blastocysty byly rozděleny do kategorií ≥ B4AA (top quality), B3 a B1-B2 dle Gardnera (1999). Výsledky: Ze 136 hodnocených blastocyst bylo 68 v kategorii „top quality blastocyst“ ( ≥ B4AA), z nich 33 (48,5 %) euploidních, 12 (17,6 %) s jednou mono/trisomií, 13 (19,1 %) se dvěma aneuploidiemi a 15 (22 %)s komplexními aneuploidiemi. V kategorii B3 (31 embryí) byly tyto hodnoty 13 (41,9 %); 2 (6,5 %); 7 (22,6 %); 9 (29 %). V kategorii B1-B2 (37 embryí) to bylo 12 (32,4 %); 6 (16,2 %); 13 (35 %) a 6 (16,2 %). Závěr: Hodnocení morfologie či morfokinetiky embryí, jakkoliv sofistikované, nemůže spolehlivě určit embrya s nejvyšším vývojovým potenciálem. Více než 50 % top quality blastocyst je aneuploidních. V současné době kombinace hodnocení genetické výbavy a morfologie embryí představuje optimální způsob selekce embryí s nejvyšším implantačním potenciálem.

24. Elonva – ovariální stimulace v programu IVF (efektivní a jednoduchá) jako nikdy doposud T. Mardešić Sanatorium Pronatal Praha

25. Integrating corifollitropin alfa into clinical practice N. Simberg Graviditas, Infertility clinic Helsinky, Finsko


21

26. Výběr embryí pro PGS E. Oráčová, P. Trávník, K. Veselá, M. Pešáková, L. Hromadová, J. Veselý, T. Koukal, I. Tokareva, J. Horák, M. Horňák, K. Beránková, G. Tauwinklová, J. Rubeš REPROMEDA s.r.o., Brno Úvod: Semikontinuální monitorování vývoje časných embryí je v asistované reprodukci stále více používáno. Některé publikace poukazují na variabilitu časových intervalů specifických pro určité vývojové fáze a trvání fází buněčného cyklu jako prognostického markeru pravděpodobnosti implantace, případně pro predikci euploidie embryí. V této publikaci srovnáváme vývoj embryí monitorovacím systémem a výsledky aCGH (PGS). Materiál a metodika: V období červen 2011 až květen 2013 jsme na našem pracovišti analyzovali 162 embryí současně systémem semikontinuálního monitorování i aCGH při vývoji do 5. dne a biopsii blastomery den 3. Byly hodnoceny časové parametry dělení a pravidelnost dělení a výsledky byly korelovány s výsledky genetického vyšetření (aCGH). Část embryí byla geneticky dovyšetřena ještě 5. den. Výsledky: Podíl embryí s abnormálním dělením byl nejvyšší ve skupině s komplexní chromozomální abnormalitou (44,7 %) a strukturní přestavbou a tato embrya často zastavila svůj vývoj. Jen 6,2 % embryí s abnormálním dělením bylo euploidních. Ve skupině, která dosáhla stadia blastocysty, bylo zjištěno přes 50 % euploidních embryí. Byly zjištěny rozdíly mezi euploidními a aneuploidními embryi, pokud jde o časové parametry buněčného dělení, rozptyl hodnot byl ale v obou skupinách značný a hodnoty se překrývaly. Při dodatečném vyšetření na stadiu blastocysty byla strukturní abnormalita potvrzena u 12,5 % a aneuploidie celého chromozomu v 77 % embryí. Závěr: Většina embryí s abnormálním dělením nesla komplexní chromozomální abnormalitu a většina z nich se zastavila ve vývoji, jen minimum dosáhlo stadia blastocysty. U části embryí s komplexní nebo strukturní abnormalitou, která se vyvíjela do blastocysty, došlo k opravě. Embrya s monozomií nebo trizomií často dosahovala stadia blastocysty a nedocházelo u nich k opravě. Pokud provádíme biopsie den 5, vyšetřujeme preselektovanou skupinu, kde je vyloučena část embryí neschopných dalšího vývoje, u části embryí dojde k opravě a snižuje se podíl mozaicistních embryí. Měření časových parametrů buněčného dělení nedostačuje pro velký rozptyl hodnot k rozlišení euploidních a aneuploidních embryí, nepravidelnosti dělení jsou dobrým indikátorem přítomnosti komplexních aneuploidií.

27. In vitro maturace oocytů pro IVF u pacientek s rizikem podání běžných dávek FSH L. Hromadová, K. Veselá, J. Veselý, E. Oráčová, P. Trávník, I. Tokareva, T. Koukal, M. Pešáková, G. Tauwinklová REPROMEDA s.r.o., Brno Úvod: U části pacientek zůstává i při dodržení všech pravidel ovariální stimulace a indukce ovulace riziko vyplývající z podání FSH neúměrně vysoké. V Sanatoriu REPROMEDA jsme těmto

22


pacientkám provedli k minimalizaci rizik plánovaně odběr nezralých oocytů a jejich in vitro maturaci pro následné běžné fertilizační a kultivační postupy. Protože se tento postup ukázal být zcela bezpečným, bylo naším cílem zhodnotit jeho efektivitu a rozhodnout, zda má užití této metody místo i v budoucnu. Materiál a metodika: Do studie jsme zahrnuli 15 žen léčených v období 12/2011 až 07/2013, u nichž byl plánovaně proveden IVF cyklus s in vitro maturací oocytů. 14 z těchto pacientek vykazovalo klinické a laboratorní známky PCOS, u jedné ženy byl cyklus IVM bez stimulace FSH proveden pro pozitivní onkologickou rodinnou anamnézu a obavu pacientky z následků stimulace. Retrospektivně jsme v těchto cyklech zhodnotili podíl klinických gravidit, implantation rate, průměrný počet odebraných oocytů, podíl oocytů maturovaných celkem a do 24, resp. 48 hodin, podíl rýhujících se embryí, podíl vzniklých blastocyst a průměrnou hladinu AMH ve skupině pacientek s klinickou graviditou a u negravidních. Výsledky: Věkový průměr žen v souboru byl 30,9 roku. U 14 žen (93,3 %) byl proveden embryotransfer, průměrný počet přenesených embryí byl 1,4, PR/ET byla 28,6 %, IR 25 %. Průměrně bylo odebráno 14,4 oocytů, ve skupině gravidních 26,0, ve skupině negravidních 10,2. Celkem dozrálo a bylo oplozováno 122 oocytů (56,5 %), ve skupině gravidních dozrálo 52,9 % všech oocytů, z toho 81,8 % během 24 hodin, u negravidních dozrálo celkem 42,9 % oocytů, z toho do 24h 75 %. Ve skupině gravidních byl podíl oplozených oocytů 83,7 %, podíl rýhujících se embryí 80,0 %, podíl blastocyst 28,3 %, ve skupině netěhotných byl podíl oplozených oocytů 62,7 %, podíl rýhujících se embryí 58,2 %, podíl blastocyst identicky 28,5 %.Ve skupině těhotných byla průměrná hladina AMH 13,74 μg/l, u netěhotných 9,06 μg/l. Do dnešního dne jedna pacientka porodila, u ostatních běží těhotenství. Závěr: Metoda IVM má i přes nižší efektivitu ve srovnání se standardní IVF u pacientek s vysokým rizikem rozvoje OHSS svoje místo a na našem pracovišti bude v indikovaných případech dále užívána.

28. Vývoj nových technológií pre nekontaktnú manipuláciu s ľudskými oocytmi a embryami D. Hlinka1, S. Lazarovská1, I. Hamplová1, K. Langerová1, A. Košťáková1, P. Císař2, D. Štys2, D. Frtunik3 a M. Dudáš1 1 Prague Fertility Centre (PFC), Praha, ČR. 2 Institute of Physical Biology, Jihočeská Univerzita, Nové Hrady, ČR 3 PFC, Australia Úvod: Vysoký podiel manuálnej práce v IVF laboratóriách je príčinou neštandardných výsledkov medzi jednotlivými pracovníkmi ako aj medzi jednotlivými pracoviskami. Jednou z perspektívnych technológií, ktorá je v posledných rokoch zavádzaná do klinickej praxe je time-lapse systém (TLS) hodnotenia morfokineteckých markerov embryonálneho vývoja. Existujú dva základné problematické body TLS: 1. Merané veličiny (timing – časový priebeh bunkových delení) a morfologické ukazovatele nie sú ešte jednoznačne definované a rôzne pracoviská vykazujú rozdielnu relevantnosť meraných hodnôt v predikcii embryonálneho vývoja


23

2. Absencia automatického vyhodnotenie sledovaných markerov u najrozšírenejších TLS Materiál a metodika: Naše pracovisko v spolupráci s domácimi aj zahraničnými odborníkmi z rôznych odvetví pripravuje systém, ktorého cieľom je nielen odstrániť existujúce problémy ale integrovať celý TLS do „hands free“ komplexu. Tento systém by mal v konečnej verzii umožňovať: (semi)automatické ICSI, laserovú manipuláciu so spermiami (optical tweezer), interaktívny TLS s automatickou analýzou vývoja embryí, automatickú výmenu/analýzu kultivačných médií atd. Výsledky: Z hľadiska integrity celého systému najdôležitejším prvkom bolo vyvinutie vhodného manipulačného prostredia, ktoré by vyhovovalo všetkým predpokladaným účelom. Vyvinuli a špeciálnym postupom sme vyrobili novú kultivačnú misku „Asterisk“, ktorá spĺňa všetky kladené požiadavky na bežnú in-vitro kultiváciu ako aj pre budúce využitie v integrovanom multifunkčnom zariadení. Vyrobili sme prvý prototyp optického TLS, ktorý využíva duálne zobrazenie v tmavom poli ako aj v HMC. K analýze nasnímaných obrazov sme vyvinuli interaktívny software, ktorý umožní automatickú selekciu embryí podľa stanovených kritérií. Vo vývoji sa nachádza proces manipulácie so spermiami pomocou nedeštrukčného laseru. Záver: Využitie a vývoj nových technológií považujeme za kľúčový faktor pre štandardizáciu činností v humánnej embryológii.

29. Analýza spermií u neplodného muže se vzácnou komplexní chromozomovou přestavbou t(1,3,6) metodou arrayCGH a FISH M. Horňák1,2, M. Vozdová2, P. Musilová1,2, E. Oráčová1, V. Linková1, K. Veselá1, J.Veselý1, J. Rubeš1,2 1 Repromeda s.r.o., Brno 2 Výzkumný ústav veterinárního lékařství, Brno Úvod: Komplexní chromozomová přestavba je velmi vzácná abnormalita v karyotypu jedince. Je charakterizována přítomností minimálně tří zlomů na dvou nebo více chromozomech. V rámci standardního vyšetření karyotypu u neplodného páru jsme u muže zjistili komplexní reciprokou translokaci s inzercí: 46,XY,der(1)(6pter→6p21.2::1p21.1→1qter)der(3)(3pter→3q22.1::1p22.1→ 1pter) der(6)(3qter→3q22.1::1p22.1→1p21.1::6p21.2→6qter). Reciproké translokace způsobují nabalancované rozchody chromozomů do gamet. V případě této unikátní translokace mezi třemi chromozomy lze předpovídat formaci hexavalentu během synapse chromozomů v prvním meiotickém dělení. Teoreticky lze očekávat 64 typů rozchodu chromozomů zapojených do tvorby hexavalentu a jako důsledek toho zvýšenou frekvenci chromozomově nebalancovaných spermií. Použili jsme metodu arrayCGH a FISH pro stanovení frekvence unikátních typů segregace hexavalentu do jednotlivých spermií. Dále jsme se zabývali vlivem hexavalentu na segregaci ostatních chromozomů tzn. jeho interchromozomálním efektem. Materiál a metodika: 50 jednotlivých spermií bylo mikropipetou pod binokulární lupou přeneseno do mikrozkumavek. Lýze a dekondenzace spermií byla provedena použitím hydroxidu a dithiotreitolu. Poté byly jednotlivé spermie vyšetřeny metodou arrayCGH na DNA čipech 24sure+ (BlueGnome). 1557 spermií bylo nafixováno na podložní sklo a dekondenzováno hydroxidem. Na tomto preparátů jsme provedli metodu FISH za použití fluorescenčních sond pro telo-

24


merické a centromerické oblasti chromozomů zapojených do komplexní reciproké translokace. Interchromozomální efekt jsme studovali metodou FISH s využitím fluorescenčních sond pro chromozomy X, Y a 18. Výsledky: U 50 spermií pacienta bylo metodou arrayCGH detekováno pouze 8 chromozomově normálních/balancovaných spermií. Ostatní spermie byly nebalancované a celkově jsme u 50 spermií metodou arrayCGH detekovali 27 unikátních typů rozchodu hexavalentu. U 2 spermií jsme detekovali chromozomovou abnormalitu nesouvisející s komplexní reciprokou translokací. Byla zjištěna zvýšená frekvence spermií s přítomností obou pohlavních chromozomů X a Y v jednotlivých spermiích pacienta v porovnání s kontrolní skupinou (0,38 % vs. 0,07 %; P < 0.05). Metoda FISH na 1557 jednotlivě vyšetřených spermií shodně potvrdila nízkou frekvenci chromozomově normálních/balancovaných spermií (15,9 %) u pacienta. Závěr: Metoda arrayCGH je umožňuje precizní detekci jednotlivých typů nebalancovaných rozchodů u jedinců s reciprokou translokací. U našeho pacienta s komplexní reciprokou translokací t(1,3,6) jsme metodou arrayCGH a FISH detekovali pouze 16% normálních/balancovaných spermií. Pár se pro léčbu své neplodnosti rozhodl pro spermie dárce.

30. Vitrifikovaná versus čerstvá blastocysta – úspěšnost transferu jednoho embrya K. Okénková, S. Kloudová, J. Šula, L. Prachařová, E. Matejičková, M. Kvíčalová, K. Stachová, P. Alexová, P. Texl Sanatorium Helios, Brno Díky nástupu vitrifikace a neustálému zdokonalování jejich technik lze v dnešní době dosáhnout stejné kvality čerstvého a vitrifikovaného embrya. Dokonalé techniky vitrifikace umožňují odložení transferu embrya do přirozeného cyklu, redukci počtu transferovaných embryí a tím redukci vícečetných těhotenství, při maximalizaci kumulativní úspěšnosti na jeden odběr oocytů. Spolehlivá metoda kryokonzervace embryí byla také podmínkou pro zavedení modelu – biopsie a vitrifikace blastocysty, PGS analýza metodou array CGH s následným kryoembryotransferem v některém z dalších cyklů. Pro kryokonzervaci embryí ve stádiu blastocysty v dnešní době používáme již 3. generaci vitrifikačních technik (první generace byla zavedena do provozu embryologické laboratoře již v roce 2006). V brzké době plánujeme zavedení 4. generace vitrifikačních technik – vitrifikační automat, který by měl snížit vliv lidského faktoru na minimum. Vzhledem k přechodu na novou technologii považujeme za nezbytné rozebrat přínos dosavadní techniky. Této bilanční analýze byly podrobeny výsledky všech embryotransferů jednoho embrya v roce 2012. Data, kdy měly ženy více transferů, stejně tak transfery dárcovských embryí, byly z této skupiny vyloučeny. Skupinu tvoří 263 embryotransferů v daném období, přičemž jeden čerstvý transfer jednoho embrya mělo 190 žen a jeden kryoembryotransfer jednoho embrya mělo 73 žen. Byla sledována biochemická a klinická gravidita (prokázaná srdeční akcí) a v případě kryoembryotransferů navíc přeživatelnost embryí.


25

Po jednom embryotransferu jednoho čerstvého, resp. vitrifikovaného embrya otěhotnělo 61 %, resp. 64 % žen, u 52 %, resp. 53 % žen bylo prokázáno pokračující klinické těhotenství se srdeční akcí plodu. Statistická analýza dat dále ukázala, že naši techniku vitrifikace přežívá 98 % embryí. Transfer vitrifikovaného embrya v nativním cyklu (s podporou gestagenů) se zdá být lepší alternantivnou k čerstvým transferům. Z toho důvodu uvažujeme o významném omezení provádění čerstvých embryotransferů. Umožňuje navíc vyšetření embryí ve stádiu blastocysty dokonalejšími technikami PGS, řešení OHSS a jiných zdravotních komplikací spojeních s IVF léčbou. Kombinaci biopsie blastocytsy, vitrifikace a vyšetření PGS metodou array CGH a následného kryoembryotransferu považujeme za optimální model, který maximalizuje úspěšnost léčby IVF.

31. Kritické podmínky analýzy a možná úskalí interpretace hybridizačních profilů na čipech při provedení PGS metodou array CGH J. Horák1,2, M. Horňák1,2, K. Beránková1,2, P. Musilová1,2, E. Oráčová1, P. Trávník1, K. Veselá1, J. Rubeš1,2 1 Repromeda s.r.o., Brno 2 Výzkumný ústav veterinárního lékařství v.v.i., Brno Úvod: Preimplantační genetický screening (PGS) aneuploidií je genetické vyšetření v rámci IVF, které umožňuje přesně stanovit počet všech chromozomů člověka v bioptovaném oocytu nebo embryu a vybrat pro transfer pouze euploidní embryo, která má největší šanci, že se uhnízdí v děloze matky, nebude potraceno a povede k narození zdravého dítěte. Správně provedený výběr euploidních embryí pomocí PGS zvyšuje úspěšnost IVF cyklů, snižuje počet spontánních potratů a eliminuje riziko, že u plodu bude v rámci prenatální péče odhalena aneuploidie. Materiál a metody: Aneuploidie všech lidských chromozomů byly vyšetřeny u 20 biopsií pólocytů, 1411 biopsií blastomer a 547 biopsií trofoblastu metodou array CGH na čipech 24sureV3 (BlueGnome Ltd.). Výsledky: Nekontrolovatelné biologické faktory jako jsou fáze buněčného cyklu bioptované buňky, nebo genetická heterogenita buněk odebraných z trofoblastu jsou u 7 % vzorků příčinou velmi obtížné interpretace dat získaných hybridizací amplifikované DNA z biopsie embrya na čipu. Dvakrát byl rovněž zaznamenán jev, kdy výrazná odchylka v počtu chromozomů ovlivnila výsledek vyšetření u párově hybridizovaného vzorku. V 15 případech byla embrya s obtížně interpretovatelnými daty dovyšetřena v pozdějším stádiu a získané údaje byly konfrontovány s původním výsledkem vyšetření. Formulované hypotézy byly následně ověřeny několika jednoduchými testy. Závěr: Podařilo se definovat a zavést pomocná hodnotící kritéria a parametry, které zpřesňují interpretaci array CGH grafů u vyšetřovaných pólocytů nebo embryí a snižují riziko falešně pozitivních, nebo falešně negativních nálezů u biopsií s obtížně interpretovatelným profilem. Vylepšená hodnotící kritéria zvyšují přesnost PGS aneuploidií, která je základním předpokladem pro zvýšení efektivity IVF

26


32. Eliminace vlivu věku ženy na úspěšnost IVF cyklu s využitím array komparativní genomové hybridizace (aCGH) v rámci preimplantačního genetického screeningu (PGS) I. Slámová1,3, K. Okénková1, L. Prachařová1, E. Matejičková1, S. Kloudová1, S. McArtur2, P. Texl1 1 Sanatorium Helios, Brno, Česká republika 2 Genea – World Leading Fertility, Sydney, Austrálie 3 Oddělení genetiky a molekulární biologie, Ústav experimentální biologie, PřF MU Brno, Česká republika Nejčastějších příčinou spontánních potratů v raném stádiu těhotenství či samotného neuchycení embrya v děloze jsou chromozomální aberace. Genetické abnormality mohou vznikat jak během meiózy tak po oplodnění oocytu. Pomocí molekulárně-cytogenetických technik bylo prokázáno, že mnoho aberací je maternálního původu a jejich frekvence se zvyšuje s věkem ženy. S využitím metody aCGH 24sure V3 (BlueGnome an Illumina Company, Cambridge, UK) bylo analyzováno 586 embryí od 214 pacientek, vyšetřovány byly buňky trofektodermu, všechna embrya byla po biopsii vitrifikována, transfer pak proběhl v některém z dalších cyklů. Jednalo se vždy o embrya z vlastních oocytů ženy, ze studie byly vyloučeny všechny IVF cykly s použitím oocytů dárkyně. Jako kontrolní skupina byly použity IVF cykly s transferem embrya bez PGS od 247 pacientek. Dále byly rozděleny pacientky dle věku a to na ženy do 35 let (průměrný věk ve skupině byl 30 let) a ženy nad 35 let (průměrný věk ve skupině 37,3 let). Ve skupině žen do 35 let bylo nalezeno 31,2 % embryí s chromozomální aberací, ve skupině žen nad 35 let bylo nalezeno 44,4 % embryí s chromozomální aberací. Srovnáním úspěšnosti IVF cyklů mezi oběma skupinami bylo zjištěno, že ve skupině žen do 35 let je úspěšnost IVF cyklu po PGS 65,9 % a bez PGS 58,7 %. Naproti tomu ve skupině žen starších 35 let je úspěšnost IVF cyklu po PGS 65,7 % a bez PGS 25,8 %. Ve skupině žen do 35 let byl nárůst úspěšnosti IVF cyklu o 7 procentních bodů a u skupiny žen nad 35 let byl tento nárůst až o 40 procentních bodů. Stále více žen se rozhoduje pro početí dítěte ve vyšším věku než tomu bylo dříve. To je spojeno, kvůli většímu výskytu chromozomálních aberací, s problémy při otěhotnění. Nástrojem, který může těmto ženám ulehčit jejich snahu o potomka, je jednoznačně aCGH v rámci PGS. Ženy starší 35 let, kterým byla vyšetřena embrya pomocí techniky aCGH, měly stejnou pravděpodobnost otěhotnění jako ženy mladší 35 let. Potvrdilo se tak, že vyloučením embryí s chromozomální aberací, kterých je u žen nad 35 let více než u žen mladších, můžeme eliminovat vliv věku ženy na pravděpodobnost otěhotnění, a tím i úspěšnost celého IVF cyklu.

33. Mýty o plodnosti –výsledky dotazníkového šetření J. Březinová, H. Višňová IVF CUBE, Praha Úvod: Demografický vývoj posledních 15 let ukazuje na výrazný nárůst věku prvorodiček ze spontánního těhotenství a posun věkové hranice až nad 40 let v rámci IVF. Tento fakt vzbuzuje, na


27

poli psychologie, sociologie a reprodukční medicíny samotné, řadu otázek, jaké faktory ovlivňují odklad těhotenství a především, jaké mýty jsou spojené s plodností ženy. Materiál a metodika: Předkládáme výsledky dotazníkového šetření z období června až září 2013, kde hodnotíme procentuelní odhady statistické šance spontánního otěhotnění a šance na umělé oplodnění v několika věkových rozmezí. Dále pak hodnotíme názory, jaké faktory jsou nejvýznamnější pro otěhotnění žen ve věku 40–60 let. Výsledky porovnáváme s dostupnými zdroji v zahraniční literatuře. Výsledky: Získaná data ukazují na řadu mylných představ až mýtech o plodnosti ženy, o šancích na spontánní otěhotnění a možností IVF. Výsledky v neposlední řadě ukazují na zcela nedostatečnou informovanost a edukaci laické populace (jak žen, tak mužů) v otázkách plodnosti. Tento fakt je podporován i falešnou vírou v možnosti reprodukční medicíny a technického pokroku vůbec. Situaci nepomáhá ani měnící se kurz společnosti a psychologické proměnné dnešní doby, jako jsou destabilizace vztahů a jejich častá krátkodobost, změna rolí, absence stabilních rámců apod. Dále se prodlužuje období profesní přípravy a budování kariéry. Vzniká tak zdánlivě jednoduchý předpoklad, že na otěhotnění je dost času, vždyť je žena zdravá a pokud to nepůjde, otěhotní pomocí IVF. Závěr: Získaná data z dotazníkového šetření a zkušenosti v rámci psychologického poradenství ukazují na rostoucí trend odkladu mateřství a plánování rodiny. Podstatným faktorem je mylná informovanost v otázkách plodnosti a možnostech IVF. Závěrem si pokládáme otázky a nabízíme k diskuzi, jak by se tato situace dala ovlivnit. Je edukace v kompetenci vzdělávacího procesu (výchova k rodičovství, sexuální výchova, biologie...), obvodních gynekologů nebo CAR? Jaké možnosti může přinést informovanost prostřednictvím life-stylových medií? Jak odklad mateřství a zvyšující se věk žen ovlivňuje vývoj a procesy v oblasti reprodukční medicíny?

34. Naše skúsenosti s morfokinetickým hodnotením kvality embryí M. Jureková, G. Kaňová, P. Harbulák Gyn-Fiv, a.s., Bratislava, SK Úvod: Jedným z kľúčových aspektov liečby neplodnosti pomocou asistovanej reprodukcie je selekcia embryí s najvyššou pravdepodobnosťou nidácie. Vývoj embrya je dynamický proces a pri štandardnej kultivácii v bežnom inkubátore nie je možné sledovať morfologické zmeny v čase. Morfokinetický prístup, ako neinvazívna metóda hodnotenia kvality embryí, prináša nové možnosti zvýšenia úspešnosti liečby neplodných párov. Materiál a metodika: V našom centre používame na morfokinetické hodnotenie embryí Embryoscope, inkubátor so vstavanou kamerou na nepretržité sledovanie delenia embryí. Umožňuje presné určenie času prvého delenia embrya a jeho ďalších delení, navyše uľahčuje hodnotenie morfológie prvojadier a jadierok, štruktúru a umiestnenie pólového telieska, vzhľad cytoplazmy, priebeh fragmentácie, počet, tvar a symetriu blastomér a tvorbu a počet jadier po rozdelení embrya. Celkovo sme v Embryoscope vyhodnotili delenie 3497 embryí získaných zo 689 cyklov, v klasickom inkubátore boli kultivované embryá získané zo 776 cyklov.

28


Výsledky: Dosiahnuté výsledky: zo súboru 206 embryí so známou implantáciou sme vyhodnotili optimálny čas prvého rozdelenia embrya – 26,8 h ± 0,4 h po fertilizácii. Zistili sme, že so stúpajúcim vekom ženy stúpa percento embryí s čoraz neskorším začiatkom delenia. Z 2470 embryí, ktoré absolvovali 5-dňovú kultiváciu, dosiahlo štádium blastocysty rôznej kvality 54 % embryí, pričom priemerný čas vzniku blastocysty bol 106,3 h ± 0,2 h po fertilizácii. Po kultivácii embryí v klasickom inkubátore sme dosiahli úspešnosť PR – 48,5 %, CPR – 39,6 %, po kultivácii v Embryoscope PR – 55 %, CPR – 41,9 %. Najvýraznejšie zlepšenie úspešnosti liečby sme zaznamenali v skupine pacientok nad 35 rokov, u ktorých sme dosiahli nárast pre PR 17 % a pre CPR 20 %. Najväčší benefit morfokinetického hodnotenia kvality embryí sme zaznamenali v 3. IVF cykloch pacientok nad 35 rokov. Záver: Monitoring časového priebehu delenia embryí poskytuje nové informácie o parametroch delenia embryí, ktoré sa líšia medzi implantovanými a neimplantovanými embryami. Naše výsledky môžu do klinickej praxe poskytnúť cenné informácie o implantovaných embryách a pomocou morfokinetického prístupu uľahčiť výber embryí na transfer. Výsledky dosahujú vysokú úspešnosť hlavne u starších pacientok, ktorých liečba IVF bola v minulosti neúspešná.

35. Význam vyšetření akrozómu spermií v rámci léčby neplodnosti O. Křenek1, E. Slováková1, I. Burešová2, T. Rumpíková1, D. Rumpík1, S. Bělašková3 Klinika reprodukční medicíny a gynekologie, Zlín 2 Imalab s.r.o., Zlín 3 Fakulta aplikované informatiky, Univerzita Tomáše Bati, Zlín

1

Úvod: Akrozóm spermie hraje důležitou roli v procesu oplodnění oocytu. Funkční akrozóm umožňuje přilnutí spermie k povrchu oocytu a následné uvolnění akrozomálních enzymů vede k lýze zona pellucida, čímž je umožněno vlastní proniknutí spermie do oocytu. Materiál a metodika: V našem souboru jsme retrospektivně hodnotili parametry u 68 mužů, kteří se svými partnerkami podstoupili léčbu pomocí mimotělního oplodnění. Abychom omezili vliv ovariálního faktoru, byli vyřazeni muži, jejich partnerky byli starší 35 let. Zkoumané parametry: věk pacienta, integrita akrozómu, množství intraakrozomální proteinu (IAP), koncentrace spermií, progresivní pohyblivost, procento oplozených oocytů a otěhotnění partnerky v rámci cyklu IVF resp. ICSI. Parametry spermigramu byly hodnoceny dle metodiky WHO 2010. Dále byla stanovena integrita akrozomu a detekován intra-akrozomální protein (IAP) pomocí myší monoklonální protilátky proti lidskému IAP metodou průtokové cytometrie. Reagencie: Protilátka proti IAP- FITC (klon Hs-14; Exbio, a.s.), PBS (fosfátem pufrovaný fyziologický roztok), 96% etanol (pro permeabilizaci spermií). Přístroj: průtokový cytometr Navios (Beckman Coulter). Výsledky: Byla nalezena statisticky významná korelace mezi koncentrací spermií a integritou akrozómu, (p-hodnota = 0,019) její hodnota je -0,2864, slabší statisticky významný korelační koeficient (p-hodnota = 0,082) mezi integritou a pohyblivostíc spermií. Jeho hodnota je -0,2141. Silná korelace (p-hodnota 0,012) byla nalezena mezi koncentrací spermií a procentuální úspěšností oplození oocytů v rámci IVF, s korelačním koeficientem 0,592. Nalezená korelace mezi množstvím oplozených oocytů


29

v rámci IVF a kvalitou akrozomu (integritou p = 0,958, R =- 0,014 a/nebo IAP p = 0,14, R = 0,373) nedosahovala vzhledem k malému souboru statické významnosti. Aspekty omezující studii: Studie proběhla na jednom pracovišti. Vzorek zkoumaných pacientů není dostatečný. Na základě těchto vzorků jsme přistoupily k důkladné univariační a bivariační analýze. Na základě získaných výsledků budeme nadále pokračovat ve výzkumu vlivu metody oplodnění a dalších aditivních kovariátů. Závěr: Vyšetření kvality akrozómu je vedle standardního hodnocení spermiogramu dle metodiky WHO důležitou metodou k predikci úspěšnosti jednotlivých metod mimotělního oplodnění, vzhledem ke skutečnosti, že porucha akrozómu se může vyskytovat i u mužů s jinak normálním spermiogramem.

36. Uzavřený systém vitrifikace embryí v podchlazeném vzduchu Š. Machač, V. Hubinka, A. Malenovská, M. Koudelka REPROFIT International, Brno Úvod: Uchování reprodukčních buněk pro budoucí použití patří k nejdůležitějším postupům při léčbě neplodnosti. Nejmodernější strategií z hlediska mražení buněk je vitrifikace, která představuje efektivní a bezpečný způsob zachování biologických funkcí. Uzavřený systém vitrifikace využívající superpodchlazeného vzduchu vylučuje možnost kroskontaminace vzorků a je plně kompatibilní s národní tkáňovou legislativou. Cílem studie bylo srovnání výsledků vitrifikace v uzavřeném systému a pomalého mražení. Dále jsme srovnávali úspěšnost embryotransferů jednoho nebo dvou embryí se zaměřením na kumulativní úspěšnost. Materiál a metodika: Studie analyzuje výsledky léčby pacientů po kryoembryotransferu blastocyst na klinice REPROFIT International v období březen 2007 – červenec 2013. Z hlediska strategie pro snížení počtu vícečetných těhotenství jsme dále porovnali úspěšnost transferu dvou embryí, a to buď v režimu dvou čerstvých embryí (dET) nebo v režimu transferu jednoho čerstvého embrya a následného kryoembryotrasnferu jednoho embrya (sET + sKET). Sledované parametry byly: survival rate (SR), pregnancy rate (PR), implantation rate (IR) a ongoing pregnancy rate (oPR). Výsledky: Celkem bylo srovnáno 1640 vitrifikovaných embryí a 1340 pomalu mražených embryí v rámci 1891 kryoembryotransferů. U skupiny sKET s vitrifikovanými embryi byl popsán významně vyšší rozdíl (p < 0,001) oproti pomalému mražení v survival rate (98,5 % vs. 91,4 %), pregnancy rate (44,1 % vs. 24,3 %), implantation rate (31,8 % vs. 18,1 %) a ongoing pregnancy rate (31,6 % vs. 16,8 %). Použijeme-li výsledky vitrifikovaných embryí ke srovnání kumulativní úspěšnosti, byla strategie sET + sKET významně úspěšnější oproti dET (PR 67,2 % vs. 55,6 %, IR 53,2 % vs. 28,2 %, oPR 52,6 % vs. 41,3 %). Věkové rozložení příjemkyň embryí u jednotlivých skupin bylo 38,7 ± 6,1 (pomalé mražení), 38,6 ± 6 (vitrifikace) a 38,6 ± 5,9 (čerstvý ET). Závěr: Naše výsledky potvrzují přínos techniky vitrifikace ke strategii sET. Použití vitrifikace pro mražení embryí ve stádiu blastocyst se jeví jako vhodná metoda pro jejich dlouhodobé a bezpečné uchování.

30


37. Biopsie den 3 nebo den 5 – srovnání klinických výsledků IVF cyklů s užitím PGS pomocí array CGH K. Veselá1, J. Horák1,2, M. Horňák1,2, E. Oráčová1, J. Veselý1, L. Hromadová1, P. Trávník1, J. Rubeš1,2 1 REPROMEDA Brno 2 Výzkumný ústav veterinárního lékařství Brno Úvod: Cílem práce je porovnat výhody, nevýhody a výsledky PGS (preimplantančního genetického screeningu) prováděného na embryích po biopsii blastomery (den 3), resp. trofectodermu (den 5) pomocí mikročipové technologie (aray CGH). Materiál a metodika: Ve vyšetřovaném souboru hodnotíme výsledky vyšetření 1353 vzorků embryí, kde byla provedena biopsie blastomery (skupina A) a 547 vzorků trofektodermu z blastocyst (skupina B), kde jsou hodnoceny výhradně cykly s provedením kryoembryotransferu. Hodnoceny byly zejména následující parametry: podíl vyšetřených embryí, podíl aneuploidních embryí, podíl cyklů s embryotransferem, podíl klinických gravidit, a zejména podíl implantovaných embryí (implantation rate, IR), což jen ukazatel nezávislý na počtu transferovaných embryí a tudíž přináší nejlepší obraz o výsledcích metody jako takové. Jelikož v současnosti nelze získat na stejném centru adekvátní a odpovídající kontrolní soubor bez PGS, byl jako kontrolní zvolen soubor 78 227 žen léčených metodou IVF v letech 2007–2010 zanesených do NRAR (Národního registru asistované reprodukce). Výsledky: Ve skupině A, resp. B byl podíl vyšetřených embryí 96 %, resp. 98 %, podíl aneuploidních embryí 36,4 %, resp. 63,4 %; podíl klinických gravidit byl 54,5 %, resp. 44 % a implantation rate 33,7 %, resp. 31,4 %. Podíl potratů byl 9,9 %, resp. 14,3 %. Ve skupině C byla průměrná IR 16,8 %. Závěr: Výsledky ukazují na nepochybný pozitivní vliv PGS na zvýšení efektivity in-vitro fertilizace per se. Implantation rate je v obou souborech s PGS (A i B) přibližně o 100% vyšší, nežli v kontrolním souboru a to i tehdy, pokud se jedná o léčbu párů s horší prognózou a u skupiny B výhradně o transfery rozmražených embryí. V souvislosti s tímto poznatkem se otevírá diskuse o optimálním čase odběru materiálu a optimálním termínu transferu vyšetřených embryí a případná diskuse nad vhodnou stratifikací klientů pro jednotlivé metody a jejich optimalizací.

38. Zvyšuje dávka FSH použitá při stimulaci procento aneuploidií u embryí? Data z PGS cyklů s vyšetřením metodou array CGH P. Texl1, K. Okénková1, L. Prachařová1, E. Matejičková1, I. Slámová1, S. Kloudová1, S. McArthur2 1 Sanatorium Helios Brno 2 Genea – World Leading Fertility, 321 Kent Street, Sydney, Australia, NSW 2000 Model biopsie blastocyst s následnou vitrifikací umožňuje analýzu potenciálního negativního vlivu ovariální stimulace v „čerstvých“ IVF cyklech. Zdá se, že přenos jednoho euploidního embrya do nestimulovaného prostředí dává větší šanci na narození zdravého dítěte po IVF než transfer „čer-


31

stvého“ embrya. Lékaři v našich centrech používají vyšší dávky FSH pro stimulaci v IVF cyklech s plánovaným PGS vyšetřením metodou array CGH pro zisk většího množství embryí k biopsii s vědomím, že rozvoji OHSS je úspěšně zabráněno také včasným krátkodobým podáním kortikoidů s prostřednictvím vitrifikace embryí. Tato práce má za cíl sledovat, zda síla dávky FSH použité při stimulaci může ovlivnit embryonální aneuploidie. Byla analyzována data z 349 stimulací cyklů s biopsií blastocyst za účelem PGS vyšetření metodou array CGH. V závislosti na věku ženy a použité dávce FSH (< 1500 IU/stimulaci, 1500–2700 IU/stimulaci, > 2700 IU/stimulaci) jsme sledovali průměrný podíl zralých a oplozených oocytů, průměrný podíl formace blastocyst, utilizaci kultivace, průměrný podíl embryí s biopsií na cyklus a průměrný podíl aneuploidií u vyšetřovaných embryí. Cykly, kde bylo aCGH prováděno pro známé translokace, stejně jako cykly s darovanými vajíčky a náhradním mateřstvím byly z analýzy vyloučeny. Bylo prokázáno, že průměrný podíl zralých a oplozených oocytů, průměrný podíl formace blastocyst a utilizace kultivace se neliší ve skupinách rozdělených podle síly stimulace a věku žen. Dávka FSH použitá pro stimulaci nezvyšuje výskyt aneuploidií u embryí více než je obvyklé v dané věkové skupině.

39. Asistovaná reprodukce u mužů po onkologické léčbě tumoru varlete E. Lousová, J. Žáková, H. Pochopová, P. Ventruba, I. Crha, E. Tesařová Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno Cíl: Výskyt testikulárního karcinomu celosvětově vzrůstá. Podle dat uvedených v Národním onkologickém registru ÚZIS ČR je Česká republika na 7. místě mezi dalšími 182 zeměmi a testikulární karcinom je nejčastější malignitou ve věkové skupině 20–40 roků. V naší práci shrnujeme výsledky kryokonzervace, skladování a použití zamraženého spermatu mužů s testikulárním karcinomem pro léčbu infertility za 18leté období. Materiál a metodika: V období od října 1995 do prosince 2012 bylo zamraženo sperma od 523 mužů. Doposud se k léčbě sterility dostavilo 34 mužů (6,5 %) s partnerkami. Podstoupili celkem 57 léčebných cyklů se zamraženými, čerstvými a/nebo dárcovskými spermiemi. Výsledky: Celkem 557 mužů se rozhodlo nechat si zamrazit sperma před onkologickou léčbou. U 34 z nich byla diagnostikována azoospermie (6,1 %), vhodné sperma tedy mohlo být zamraženo u 523 mužů. Z tohoto počtu byl u 283 mužů (54,1 %) diagnostikován seminom, NGCT (nonseminomatous germ cell tumors) byl zjištěn u 240 mužů (45,9 %). Koncentrace spermií ve skupině mužů se seminomem byla 16,8 ± 19,8 mil/ml a ve skupině NSGCT byla koncentrace 19,7 ± 19,9 mil/ml – bez signifikantního rozdílu. Vyšetření spermiogramu s odstupem 6 měsíců až 9 let po léčbě podstoupilo 84 pacientů. Ke zhoršení spermiogramu došlo ve 41 případech (48,8 %). U 24 (28,6 %) mužů zůstaly hodnoty obdobné jaké měli v době zamražení ejakulátu. Lepší hodnoty než před léčbou onemocnění vykazovalo 19 mužů (22,6 %). V tomto souboru mužů byla před léčbou zjištěna u 5 (5,95 %) z nich azoospermie. Po léčbě došlo k nárůstu pacientů s azoospermií na 22 (26,19 %) mužů. Jedná se o nárůst o 77,7 %. 34 pacientů, kteří podstoupili léčbu sterility,

32


měli následující výkony: 6 x IUI, 2 x IVF a 38 x ICSI cyklů. Celkem bylo dosaženo 17 těhotenství (3 x IUI, 13 x ICSI, 1 x KET), což činí 36,9 % PR. Závěr: Muži po léčbě testikulárního karcinomu mají dobrou šanci na přežití a následné otcovství za použití vlastních zamražených spermií, i když sperma obsahovalo jen nízký počet až ojedinělé spermie. Všem mladým mužům by před onkologickou léčbou měla být tato možnost nabídnuta.

40. Vybrané ukazatele motivace dárkyň gamet k dárcovství T. Rumpíková1, S. Bělašková2, Š. Chudý3, J. Dostál4, D. Rumpík1 Klinika reprodukční medicíny a gynekologie, Zlín 2 Fakulta aplikované informatiky, Univerzita Tomáše Bati, Zlín 3 Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého, Olomouc 4 Porodnicko-gynekologická klinika LF UP a FN, Olomouc

1

Úvod: Studie charakterizuje motivační ukazatele dárkyň gamet v případě jejich ochoty podrobit se procesu dárcovství. Motivační ukazatele jsou analyzovány z pohledu motivů vnitřních (důvody vedoucí k dárcovství) a vnějších (reakce okolí na dárcovství). Toto členění je směřováno na vyhodnocení vztahu motivace versus anonymita. Cílem studie bylo zmapovat a popsat závislost mezi vnitřními a vnějšími ukazateli. Materiál a metodika: Zkoumaná skupina: 87 dárkyň oocytů. K získávání dat byl užit dotazník s otázkami s otevřeným i uzavřeným koncem. U uzavřených otázek byla zvolena Likertova škála. K vyhodnocení dat byly užity metody: jednofaktorová ANOVA, faktorová analýza s využitím softwaru Statistica a Implicative Statistical Analysis s využitím softwaru CHIC. Výsledky: Průměrný věk dárkyň byl 26,4 let se směrodatnou odchylkou (SD) 4,15 let. Vzdělání bylo nejčastěji SŠ s maturitou (54 %), rodinný stav: svobodná (57 %), vdaná (38 %). Bezdětných dárkyň bylo 44 %, další neméně četnou skupinu tvořily respondentky se 2 dětmi (30 %). 72 % respondentek je bez vyznání, 23 % zastává římskokatolické vyznání. Otázka anonymity se napříč věkovým spektrem neměnila (F - testová statistika = 1,17, DF – stupně volnosti = 4, p = 0,33). Většina (59 %) respondentek chce zůstat v anonymitě, 21 % respondentek nemá vyhraněný názor, zbylé respondentky (20 %) by raději volily neanonymní dárcovství. Faktorovou analýzou jsme analyzovali korelace základních škálových otázek a dospěli jsme ke čtyřem hlavním faktorům. Tyto faktory jsme následně podrobili statistické analýze implikací. Ze získaných výsledků je patrné, že pokud respondentka daruje gamety jako pomoc neplodnému příjemci, potom chce zůstat v anonymitě (síla implikace = 0,84). Závěr: Mezi respondentkami – dárkyněmi jednoznačně převládají názory na zachování anonymity. Z výsledků analýz plyne, že nejsilnějším motivem k dárcovství je faktor altruizmu, empatie, pocity pomoci jiným a pocity užitečnosti. Studie ukázala na názor dárkyň, že při budování vztahu mezi matkou a dítětem, potažmo dítětem a rodinou, je důležité dítěti informace o početí netajit. V 92 % jsou ochotné poskytnout příjemci informace nad rámec stávající legislativy (dosud umožňuje pouze informace o zdravotním stavu), přesto trvají na zachování anonymity. Výsledky výzkumu naznačují, že je nutné zahájit a vést debatu nejen o medicínských rizicích a důsledcích darování gamet, ale i o jeho psychosociálních a etických otázkách.


33

41. Vliv psychické odolnosti ženy na úspěšnost prvního IVF/ICSI G. Ďurašková1, R. Hampl2, M. Bartoš2, L. Hejhalová2, Š. Novotná2, H. Vodička2, C. Provazník2, J. Štěpán2 1 Psychologická ambulance, Ústí nad Orlicí 2 Centrum asistované reprodukce Sanus Pardubice Úvod: Problematika možného vlivu psychických faktorů na úspěšnost léčby neplodnosti je především v zahraničí stále široce zkoumána. Některé výzkumy svědčí o vlivu různých aspektů psychické odolnosti na výsledek IVF/ICSI. Psychickou odolnost (resilienci) chápeme jako schopnost odolávat a adaptovat se na stresové situace (zde především neplodnost a její léčbu). Resilience se konkrétně projevuje v prožívané životní spokojenosti (well-being) člověka či schopnosti užívat adaptivní strategie pro zvládání (coping) stresu. Cílem práce bylo zjistit, zda životní spokojenost a adaptivní coping u žen ovlivňuje úspěšnost jejich léčby IVF/ICSI. Materiál a metodika: Jedná se o prospektivní studii, která probíhala v Centru asistované reprodukce Sanus v Pardubicích. Mezi lety 2010 až 2013 byly k výzkumu zvány ženy (mladší 35 let) podstupující svůj první cyklus IVF/ICSI. Na počátku cyklu IVF/ICSI byly požádány o vyplnění psychologických dotazníků – Dotazníku životní spokojenosti (n = 95) a Cope Inventory (n = 74). Následně byly sledovány výsledky léčby těchto pacientek – potvrzení klinické gravidity. Stanovené hypotézy byly ověřeny pomocí t-testu. Výsledky: Ženy, které otěhotněly, měly signifikantně vyšší skóre v užívání adaptivní strategie zvládání stresu (vyhledávání emocionální sociální opory) než ženy, které neotěhotněly (t = 2,3, p = 0,02). V prožívání celkové životní spokojenosti (SUM) stejně jako jednotlivých jejích aspektů (spokojenost v partnerství, s vlastním zdravím, s vlastní osobou, atd.) nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi ženami, které otěhotněly a těmi, které při prvním cyklu IVF neotěhotněly (t = -0,5, p = 0,6). Závěr: Naše studie svědčí o vlivu adaptivní strategie zvládání stresu (vyhledávání emocionální sociální opory) na úspěch ženy při jejím prvním IVF/ICSI. Tato copingová strategie se vyznačuje zejména vyhledáváním porozumění a emoční podpory. Přestože některé zahraniční výzkumy potvrdily vliv aspektů životní spokojenosti na úspěch v léčbě, náš výzkum tuto souvislost neprokázal.

42. Srovnání úspěšnosti přenosu jednoho embrya M. Svobodová, V. Lattová, K. Smékalová, P. Lakomá, M. Foltýnová, P. Hejtmánek, J. Dostál Centrum asistované reprodukce FN Olomouc Úvod: Cílem naší práce bylo porovnat výsledky přenosu jednoho top quality (TOP) embrya (eSET) s přenosy pouze jednoho embrya bez možnosti selekce (SET). Paralelně jsme provedli vyhodnocení úspěšnosti otěhotnění v závislosti na délce kultivace embryí. Materiál a metodika: Do retrospektivní analýzy byly zahrnuty cykly s přenosem jednoho embrya z období 1/2012–8/2013. Do skupiny eSET (elektivní single embryotransfer) bylo zařazeno celkem 111 pacientek. Do skupiny SET single embryotransfer) bylo zařazeno celkem 58 cyklů. Pacientky byly rozděleny do 6 skupin podle délky kultivace.

34


Skupina A3 (n = 39) eSET – přenos TOP embrya po 3denní kultivaci, skupina A4 (n = 13) eSET po 4denní kultivaci, skupina A5 (n = 59) eSET po 5denní kultivaci. Skupina B3 (n = 26) SET (singl embryotransfer) po 3denní kultivaci, skupina B4 (n = 11) SET po 4denní kultivaci a skupina B5 (n = 21) SET po 5denní kultivaci. Embrya byla kultivovaná v médiích firmy Vitrolife při 37 oC a 6% CO2. U skupiny A a B jsme sledovali věk pacientky, počet získaných oocytů, počet oocytů v metafázi II. zracího dělení, procento oplozených oocytů, počet zamražených embryí, CPR/ET (počet klinických těhotenství na embryotransfer) a zastoupení dvojčetných gravidit. Klinická gravidita byla definována UZ prokázaným gestačním váčkem. Výsledky: Podíl klinických těhotenství na eSET (PR/eSET) byl 33 % (A3), 30 % (A4) a 44 % (A5). Podíl těhotenských ztrát 15 % (A3), 0 % (A4) a 20 % (A5). U skupiny pacientek se SET byl PR/SET 19 % (B3), 18 % (B4), 23 % (B5). Podíl těhotenských ztrát byl 19 % (B3), 0 %(B4), 0 % (B5). Ve skupině A bylo zamraženo celkem 27 % embryí, ve skupině B bylo zamraženo celkem 9 % embryí. Celkový PR/ET byl ve skupině A 39 %, ve skupině B 20 %. V obou skupinách byla dosažena pouze jednočetná gravidita. Závěr: Nejvyšší PR/ET jsme potvrdili u skupiny eSET po 5denní kultivaci. V této skupině jsme zjistili i nejvyšší podíl těhotenských ztrát. Naše výsledky potvrzují potřebu monitoringu vývoje a selekce embryí v časných stádiích, které by mohly snížit procento těhotenských ztrát.

43. Význam metody PICSI v asistované reprodukci S. Hlaváčová1, T. Rumpíková1, D. Rumpík1, K. Tvrdoňová1, I. Piknerová1, M. Koudelka2, Š. Machač2, M. Štelcl2, M. Lopatářová3, S. Bělašková4 1 IVF Czech Republic Zlín 2 Reprofit International Brno 3 Veterinární a farmaceutická univerzita Brno 4 Fakulta aplikované informatiky Univerzita Tomáše Bati Zlín Úvod: Metoda PICSI umožňuje vybrat k oplození zralé spermie. Zralá spermie vykazuje vysokou integritu řetězce DNA a normální frekvenci chromozomálních aneuploidií. Hlavička zralé spermie nese hyaluronan-specifický receptor, kterým se spermie váže na hyaluronan. Na rozdíl od zralých spermií se nezralé spermie neváží. Při PICSI lze tedy napodobit přirozenou vazbu zralých spermií na cumulus oophorous a přiblížit se tak principu přirozeného oplození. Materiál a metodika: Zkoumanou skupinu tvořilo celkem 925 pacientek s vlastními oocyty, z nichž 91,8 % pacientek (věk: 36,2 ± 5,3) podstoupilo oplození metodou ICSI a 8,2 % pacientek (věk: 35,9 ± 4,8) metodou PICSI. Studie zahrnuje časové období od ledna 2011 do prosince 2012. Pro oplození metodou ICSI byl použit PVP (SAGE a Vitrolife) a pro oplození metodou PICSI bylo použito médium SpermSlow™ (ORIGIO MediCult media) nebo PICSI misky (ORIGIO). Metody zpracování dat: Kontingenční tabulky, Mc Nemarův test, Odds Ratio, Dvouvýběrové t- testy, Pearsonův chí-kvadrát. Výsledky: Nebyl zaznamenán statisticky signifikantní rozdíl středních hodnot (neg.: 36,2 ± 4,9, pos.: 36,07 ± 5,35) věku pacientek v závislosti na výsledku gravidity (t = 0,3668, SV = 877, p =


35

0,714). Mc Nemarův test prokázal statisticky signifikantní rozdíl mezi výsledky gravidity v závislosti na použité metodě oplodnění (273,64; SV = 1; p < 0,0001), což bylo zjišťováno u pacientek starších 30 let. Statisticky signifikantní rozdíl je také v počtu narozených dětí v závislosti na použité metodě (7,49; SV = 2; p = 0,0236) a to ve prospěch metody PICSI. Poměr šancí pozitivní gravidity v závislosti na použité metodě je také statisticky signifikantní a z výsledků vyplývá, že pacientky, které podstoupily metodu ICSI, mají 0,8 krát nižší šanci na otěhotnění než pacientky, které podstoupily metodu PICSI. Závěr: Studie proběhla na dvou nezávislých pracovištích, přesto je vzorek pacientek, které podstoupily oplodnění metodou PICSI, nedostatečný. Na základě poměru těchto vzorků jsme přistoupili k důkladné univariační a bivariační analýze, a podařilo se nám prokázat statisticky významný rozdíl v metodách oplodnění zvláště u pacientek vyššího věku. Na základě těchto výsledků budeme nadále pokračovat ve výzkumu vlivu metody oplodnění a dalších aditivních kovariátů na pravděpodobnost úspěšné gravidity.

44. Rané známky buněčné smrti u spermií J. Novotný1, M. Řeřuchová1, J. Březinová2, R. Filipčíková2, B. Zbořilová3, I. Oborná3,4 1 Ústav biologie LF UP Olomouc 2 Ústav normální anatomie LF UP Olomouc 3 Fertimed s. r. o. Olomouc 4 Porodnicko-gynekologická klinika LFUP a FN Olomouc Úvod: Externalizace fosfatidylserinu patří mezi první známky nastartovaného programu buněčné smrti. Další známky buněčné smrti (permeabilizace buněčné membrány, ztráta membránového potenciálu mitochondrií) se objevují později. Materiál a metodika: Bylo zpracováno 44 ejakulátů. Část ejakulátu byla po odstranění seminální plazmy a resuspendování v médiu použita pro analýzu na flow cytometru. Spermie resuspendované v médiu byly rozděleny na alikvoty a následně barveny fluorescenčními barvivy. První alikvot byl barven annexinem V (stanovení externalizace fosfatidylserinu) a Ruby (Vybrant® DyeCycle™ Ruby Stain; stanovení obsahu DNA). Druhý alikvot byl barven Live-Dead kitem (LIVE/DEAD® Cell Viability Assays; stanovení viability podle intaktnosti/porušenosti buněčné membrány) a barvivem Sybr Green (SYBR® Green I Nucleic Acid Gel Stain, stanovení obsahu DNA). Měření probíhalo na flow cytometru Cytomics FC 500 (Beckman Coulter), v každém vzorku bylo analyzováno celkově 35 000 buněk/částic. Data byla vyhodnocena v software Kaluza Flow Cytometry Analysis (Beckman Coulter). Výsledky: Primární rozlišení spermií od nebuněčných částic bylo provedeno na základě parametrů velikosti a granularity. Rozlišení spermií od jiných částic bylo zpřesněno pomocí fluorochromu Ruby, případně Sybr Green (podle obsahu DNA). Viabilita spermií u jednotlivých vzorků byla 14,1–66,2 % (medián 36,3 %). Podíl spermií bez počátečních známek buněčné smrti se u jednotlivých vzorků pohyboval v rozmezí 9,3–54,9 % (medián 30,0 %). Podíl částic bez DNA, které se velikostí a granularitou shodují se spermiemi, byl 1,7–23,0 % (medián 5,7 %).

36


Závěr: Některé ejakuláty vykazovaly téměř shodné procento živých a annexin negativních spermií, zatímco jiné ejakuláty vykazovaly značně nižší procento spermií negativních na annexin (bez prvotních známek buněčné smrti) než bylo procento živých spermií v ejakulátu. Podpořeno granty IGA NT11083 a IGA UP LF_2013_010.

45. Vývoj embryotransferů jednoho embrya ve FN Olomouc od roku 2010 do současnosti K. Smékalová, M. Foltýnová, M. Svobodová, P. Lakomá, J. Dostál, V. Lattová, P. Hejtmánek Centrum asistované reprodukce, Porodnicko-gynekologická klinika, FN Olomouc Úvod: V posledních letech se stává celosvětovým trendem transfer pouze jednoho kvalitního embrya (eSET), který by měl snížit počet vícečetných gravidit. Ty jsou spojeny s řadou rizik pro matku i vyvíjející se plod. Cílem naší práce bylo zhodnocení trendu snižování počtu přenášených embryí a jeho vliv na pregnancy rate per embryotransfer (PR/ET) a výskytu vícečetné gravidity v období uplynulých čtyř let. Soubor a metodika: Retrospektivně jsme zhodnotili cykly IVF/ET uskutečněné v období 1/2010 –7/2013 na CAR PORGYN FNOL. V jednotlivých obdobích jsme sledovali věk pacientek v době embryotransferu, počet cyklů, ve kterých proběhla punkce oocytů, a počet cyklů ukončených ET, dále počet přenášených embryí, četnost dosažených klinických gravidit a výsledek těchto gravidit. Výsledky: Celkem bylo ve sledovaném období uskutečněno 897 cyklů IVF (257 cyklů v roce 2010, 182 cyklů v roce 2011, 305 cyklů v roce 2012 a 153 cyklů v období 1–7/2013). V roce 2010 bylo ukončeno embryotransferem 201 cyklů (78,2 %), v roce 2011 137 cyklů (75,3 %), v roce 2012 bylo embryotransferem zakončeno 265 cyklů (86,9 %) a za období 1–7/2013 138 cyklů (90,2 %). Počet eSETů vzrostl od roku 2010 o 30,9 %. Věk pacientek se v jednotlivých letech výrazně nelišil. Celkový počet gravidit v roce 2010 byl 78, z toho 18 těhotenství bylo dvojčetných (23 %), v roce 2011 bylo 68 gravidit, z toho 16 dvojčetných (23 %), v roce 2012 jsme zaznamenali celkem 99 gravidit, z nichž 18 bylo dvojčetných (18 %). Za období 1–7/2013 otěhotnělo 49 pacientek, u 7 z nich byla zjištěna dvojčetná gravidita (14 %). Celkový pregnancy rate se v jednotlivých obdobích pohyboval okolo 35 %, PR/ET byl v roce 2010 39 %, v roce 2011 49 %, v roce 2012 37 % a v období 1–7/2013 36 %. Závěr: Zjistili jsme, že za poslední čtyři roky došlo k významnému nárůstu počtu elektivních embryotransferů jediného embrya a zároveň došlo k postupnému snižování výskytu dvojčetných gravidit při zachování úspěšnosti otěhotnění. Na tomto trendu se podílela změna úhradového mechanizmu od dubna 2012.


37

46. Klinické gravidity po použití spermií alogenních dárců s vyšetřeným DFI v programu IVF K. Faltusová1, R. Rybář2, P. Přinosilová3, J. Štěpán1, J. Rubeš3,4, K. Veselá4 1 CAR Sanus, Hradec Králové 2 CAR Sanus Jihlava 3 Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v.v.i., Brno 4 GENPROGRESS, s.r.o., Brno Úvod: Jedním z přístupů pro ověření kvality dárcovských spermií v našem centru asistované reprodukce je vyšetření DFI (podíl spermií s narušenou integritou chromatinu v %). Pokud je DFI vyšší než 15 % (hranice normy), zájemce o dárcovství vyřazujeme z programu. V následující studii jsme zjišťovali dopad použití takto vybraných dárců na PR (pregnancy rate) a take-home baby rate příjemkyň. Materiál a metodika: Do studie jsme zahrnuli 11 dárců, jejichž vzorky spermií jsme vyšetřili na přítomnost DNA-fragmentací, a to již dříve zmíněnou metodou SCSA (Sperm Chromatin Structure Assay) a jejichž DFI se nacházelo v rámci normy. Spermie jsme použili ke konvenčnímu IVF a ICSI příjemkyň, započítali jsme i výsledky KETů pocházejících z těchto cyklů (celkem 93 embryotransferů, z toho 52 nativních). U příjemkyň jsme hodnotili pozitivitu hCG-testu (14 dní po přenosu 1–2 embryí), výskyt klinické gravidity a její výsledek (abort, porod). Výsledky: DFI použitých dárců se pohybovalo v rozsahu 5–13,8 %. Pozitivní hCG-test po embryotransferu mělo 56,99 % pacientek (nativní cykly a KETy dohromady), ve skupině pouze nativních cyklů 63,46 % žen. PR (nativní cykly + KETy) činil 54,84 %, pro nativní cykly 63,46 %. Takehome baby rate ve skupině všech žen, jejichž gravidita již skončila, byl 53,85 % (nativní cykly + KETy), po nativních transferech 59,09 %. V našem souboru se vyskytlo pouze 2,15 % biochemických gravidit (nativní cykly + KETy dohromady) a žádný abort. Závěr: Po použití spermií DFI-testovaných alogenních dárců jsme dosáhli vysokého PR příjemkyň a vysokého take-home baby rate. Naopak výskyt biochemických těhotenství byl velmi nízký, abortovost nulová. Zařazení hodnocení DFI spermií při výběru dárce se nám jeví jako přínosný přístup.

47. Analýza viability spermií a obsahu DNA pomocí flow cytometru M. Řeřuchová1, J. Novotný1, J. Březinová2, R. Filipčíková2, B. Zbořilová3, I. Oborná3,4 Ústav biologie LF UP Olomouc 2 Ústav normální anatomie LF UP Olomouc 3 Fertimed s. r. o. Olomouc 4 Porodnicko-gynekologická klinika LFUP a FN Olomouc

1

Úvod: Flow cytometrická analýza viability savčích spermií je založena na barvení některých struktur těchto buněk. Běžně se využívá jednoduchého barvení (např. TMRE, propidium jodid, aj.). Při analýze ejakulátu na flow cytometru musí být spermatické buňky odlišeny od jiných částic,

38


proto se u buněk/částic hodnotí jejich parametry – velikost, granularita, případně i obsah DNA. Materiál a metodika: V hodnoceném souboru bylo zpracováno 91 ejakulátů. Část ejakulátu byla použita pro stanovení hodnot spermiogramu dle standardů WHO, další část ejakulátu byla po odstranění seminální plazmy a resuspendování v médiu použita pro analýzu na flow cytometru. Spermie resuspendované v médiu byly rozděleny na dva alikvoty a následně barveny fluorescenčními barvivy. První alikvot byl obarven TMRE (Tetramethylrhodamine, ethyl ester; pro stanovení viability) a Ruby (Vybrant® DyeCycle™ Ruby Stain; pro stanovení obsahu DNA), druhý alikvot byl označen barvami Live-Dead kit (LIVE/DEAD® Cell Viability Assays, pro stanovení viability) a Sybr Green (SYBR® Green I Nucleic Acid Gel Stain, pro stanovení obsahu DNA) po dobu 30 min., v CO2 inkubátoru. Měření probíhalo na flow cytometru Cytomics FC 500 (Beckman Coulter), v každém vzorku bylo analyzováno celkově 35 000 buněk/částic. Data byla vyhodnocena v software Kaluza Flow Cytometry Analysis (Beckman Coulter). Výsledky: Základní parametry, které jsme použili pro odlišení spermatických buněk od jiných částic, které se v ejakulátu vyskytovaly, byly velikost a granularita. Pro zpřesnění analýzy byly spermie od jiných částic rozpoznány dle obsahu DNA pomocí fluorochromů Ruby, respektive Sybr Green. Mezi oběma metodami byla prokázána významná korelace (r = 0,95; p < 10-6). Závěr: Při využití jednoduchého barvení pro stanovení viability spermií pomocí flow cytometrické analýzy nelze na základě získaných údajů o velikosti a granularitě rozlišit spermie a částice, které se nachází v ejakulátu a označují se jako „M540 bodies“. Při použití dvojího barvení, kdy barvíme i DNA, lze tyto částice z hodnocení viability spermií vypustit a analýza je tak přesnější. Námi zvolené metody dvojího barvení vykazují obdobné výsledky. Podpořeno granty IGA NT11083 a IGA UP LF_2013_010.

48. Nové kandidátní geny pro teratospermii K. Veselá1, B. Chylíková1, I. Hrdlička1, K. Řežábek2, F. Liška1 Ústav biologie a lékařské genetiky VFN a 1. UF UK Praha 2 Centrum asistované reprodukce gynekologicko-porodnická klinika VFN a 1. UF UK Praha

1

Úvod: Teratospermie je definována jako nález velkého počtu patologických forem spermií v ejakulátu a je jednou z příčin mužské neplodnosti. Standartní laboratorní genetické vyšetření u mužů s nesyndromologickou sterilitou (zejména azoospermií anebo oligospermií) spočívá jednak ve vyšetření karyotypu a dále v molekulárně genetickém vyšetření ve smyslu vyloučení mutací v CFTR genu (obstruktivní azoospermie) a vyloučení mikrodelecí v oblasti AZF na chromozomu Y (neobstruktivní azoo/oligospermie). Velká část případů (přes 90 %) však zůstává neobjasněna. V posledních letech byly u modelových zvířat, zejména s použitím cílené mutageneze (knock-outy u myší), identifikovány další geny, které jsou nezbytné pro plodnost samců a jejichž mutace vyvolávají nesydromologickou neplodnost, provázenou zejména oligoteratospermií. Materiál a metody: Vybrali jsme kandidátní geny, jejichž mutace u modelových organismů interferují se spermatogenezí a vyvolávají zejména oligoteratospermii. Jde o geny CAPZA3, CDC42, CDC14B, CNTROB, CSNK2A2, GOPC, HOOK1, HRB, OAZ3, ODF1, RIMBP3


39

a SPATA16. Pacienti s poruchou spermiogeneze (cílová skupina cca 200 osob) jsou vyšetřeni v Centru asistované reprodukce VFN a 1. LF UK a následně odesláni na genetickou konzultaci a rutinní diagnostiku (genealogie, karyotyp, AZF a CFTR gen) do ÚBLG VFN a 1. LF UK. Kontrolní skupinu tvoří muži s prokázanou normospermií. Úseky vybraných genů jsou amplifikovány pomocí PCR nebo RT-PCR a podrobeny sekvenaci „nové generace“ na přístroji GS Junior (Roche). Výsledky: V pilotní fázi našeho projektu jsme zavedli metodiku a kompletně vyšetřili 25 pacientů a 7 kontrol. Dosud je do studie zařazeno 128 pacientů a 88 kontrol. Z toho jsme vyšetřili 25 pacientů a 7 kontrol a nalezli dohromady 102 známých sekvenčních variant ve všech sledovaných genech mimo CAPZA3 a 9 nových variant v genech CNTROB, RIMBP3 a HOOK1. Závěry: Vzhledem k malému počtu zpracovaných vzorků není možné nyní činit závěry, a tak je klinický význam nových variant zatím nejasný. Některé z nich však mohou mít vliv na patogenezi neplodnosti u vyšetřených pacientů. Podpora: studie byla podpořena Ministerstvem zdravotnictví ČR grant č. NT/12269-5.

49. Těhotenství s vlastními oocyty u klientky s hladinou AMH 0,0 – kazuistika J. Doležal, J. Březinová, J. Chocholoušová, S. Štrofová ARLETA Centrum reprodukčního zdraví, Kostelec nad Orlicí Úvod: V současné době je hladina anti-Müllerian hormonu (AMH) považována vedle bazální hodnoty FSH a ultrazvukového obrazu ovarií za jeden z markerů, který dostatečně vypovídá o ovariální rezervě. Ojediněle jsou publikovány práce (kazuistiky) o vzniku těhotenství u žen s velmi nízkými koncentracemi AMH (Fraisse et al. 2008, Tocci et. al 2009 ). Častěji jsou publikovány práce o neúspěšných cyklech IVF u těchto pacientek (Nelson et al. 2009, Weghofer et al.). V předložené kazuistice uvádíme výsledek léčby klientky našeho centra s hladinou AMH 0,0 ng/l a FSH 10,9 IU/l. Materiál a metodika: Kazuistika. Výsledky: klientka ZM, 30 let. Anamnéza: primární sterilita, stav po léčbě Hodgkinova lymfomu chemoterapií v 2005 a cholestektomii v 2009. Předchozí léčba: v letech 2010 a 2011 podstoupila dva cykly IVF s darovanými oocyty v jiném centru v ČR bez dosažení gravidity. Cyklus: I přes nulovou hodnotu AMH se náš tým rozhodl klientku stimulovat, neboť byla hraniční bazální hodnota FSH (10,9 IU/l) a vaginálním ultrazvukem bylo detekováno několik preantrálních folikulů. V popisovaném cyklu podstoupila klientka stimulaci antiestrogeny a HMG, k indukci ovulace bylo použito hCG. Při folikulometrii jsme detekovali vývoj 3 folikulů a při punkci byly získány 2 zralé oocyty. Oplození proběhlo metodou ICSI a obě vzniklá embrya byla transferována po 48hodinové kultivaci ve stádiu 4 buněk. Po 14 dnech nahlásila klientka pozitivní močový těhotenský test, o týden později byla hladina hCG 9 168 IU/l a ultrazvukově bylo 6 + 6 potvrzeno dvoučetné klinické těhotenství. Závěr: Tato kazuistika poukazuje na to, že u klientek s podezřením na nízkou ovariální rezervu je třeba postupavat vždy individuálně s použitím všech dostupných markerů. I u těchto klientek, s velmi nízkými hladinami AMH, můžeme po stimulaci ovarií získat oocty, embrya a dosáhnou těhotenství s vlastními oocyty.

40


50. Selhání indukce maturace oocytů po aplikaci GnRH agonisty u pacientek s vysokým rizikem OHSS stimulovaných v antagonistickém protokolu H. Višňová, R. Hüttelová, Š. Budka, M. Bahníková IVF CUBE, Praha Úvod: U pacientek s vysokým rizikem rozvoje OHSS stimulovaných v antagonistickém protokolu je možno vyvolat finální maturaci oocytů aplikací GnRH agonistů (GnRH-a). Uvádíme case report 3 případů nulového zisku oocytů a selhání uvedené strategie. Materiál a metodika: V období 06/2011–06/2013 v souboru 500 dárkyň oocytů bylo u subjektů (n = 123) stimulovaných antagonistickým protokolem vzhledem k riziku rozvoje OHSS (multifolikulární vývoj dle UZ) ustoupeno od aplikace hCG a byl aplikován GnRH-a (triptorelin 2 × 0,1 mg). Vaginální punkce folikulů pod UZ kontrolou byla provedena za 36 hodin po aplikaci GnRH-a. Výsledky: Folikulární punkce u 120 subjektů byla úspěšná a bylo získáno v průměru 15 oocytů. U 3 subjektů byla punkce folikulů neúspěšná a nezískán žádný oocyt. Chyba v medikaci, načasování a technice odběru oocytů byla vyloučena. U žádné z dárkyň nedošlo po aplikaci GnRH-a k rozvoji symptomů OHSS. Ze 3 uvedených dárkyň s nulovým ziskem oocytů, podstoupily 2 ženy s odstupem novou stimulaci opět v antagonistickém protokolu a k indukci ovulace byla použita kombinace GnRHa a hCG 1500 IU. V obou opakovaných případech byly oocyty získány a nedošlo k rozvoji OHSS. Závěr: Identifikace rizikových pacientek, kontrola hladiny progesteronu a LH po aplikaci GnRH-a, tandemová aplikace GnRH-a + malé dávky hCG, dodatečná aplikace hCG a opakování odběru oocytů představují možnosti záchrany stimulačního cyklu.

51. Přístup k transferu jednoho embrya – tříletá zkušenost L. Prachařová, K. Okénková, E. Matejičková, M. Kvíčalová, K. Stachová, P. Alexová, P. Texl Sanatorium Helios, Brno Transfer dvou a více embryí po IVF vede velmi často ke vzniku vícečetných těhotenství, která představují velké riziko jak pro matku, tak pro děti. Jedinou možností, jak snížit procento vícečetných těhotenství po IVF, je zavedení transferu jednoho embrya (SET) do běžné praxe. Se zavedením SET do praxe souvisí celkový přístup ke kultivaci. Pro úspěšné vykonávání SET je důležitá 1. dostatečně dlouhá kultivace, během níž se vyselektují kvalitní embrya (blastocysty), 2. dokonalá kryokonzervace dalších kvalitních embryí (blastocyst), jejíž výsledky se projeví v následujících kryotransferech, 3. PGD, resp. PGS vyšetření, která u významně zvyšují úspěšnost a zkracují čas nutný k dosažení prosperujícího těhotenství. V Sanatoriu Helios prosazujeme transfer jednoho embrya více než tři roky. Za tuto dobu bylo provedeno více než 1000 embryotransferů a v 95 % případů bylo zavedeno pouze jedno embryo. Monochoriální dvojčata se v tomto počtu vyskytovala ve 2,6 % případů. Ze zbylých 5 % transferů dvou embryí se bichoriální dvojčata vyskytla v 56,5 % případů. Souhrnné výsledky ukazují, že klinická těhotenství s prokázanou srdeční akcí při kvalitní kultivaci ukončené transferem jednoho embrya dlouhodobě neklesají pod 50 %. V případě selekce embryí


41

pomocí PGD/PGS metod FISH a array CGH je úspěšnost klinických těhotenství se srdeční akcí téměř o 44 % vyšší. Vzhledem k současnému přístupu k PGD/PGS cyklům je ale velmi důležité provedení spolehlivé kryokonzervace vyšetřovaných embryí, která jsou transferována v následujících cyklech. S přihlédnutím k těmto výsledkům se ukazuje, že ideálním modelem dnešního IVF je kultivace do stádia blastocysty, biopsie trofektodermu pro PGD/PGS vyšetření metodou aCGH, vitrifikace bioptovaných blastocyst a v některém z následujících cyklů transfer jednoho embrya, u kterého nebyly nalezeny genetické abnormality na úrovni chromozomů. Přesvědčit pacientku o vhodnosti tohoto postupu není složité s ohledem na to, že transfer jednoho embrya je od dubna 2012 podporován i ze strany pojišťoven.

52. Problémy a dilemata v praxi asistované reprodukce: pohled lékařek a lékařů L. Slepičková Fakulta sociálních studií, MU Brno Úvod: V lékařské praxi nastává řada situací, které jsou lékaři vnímány jako ztěžující léčebný postup nebo problematické z hlediska etiky či vnějších regulací. Výzkumná sonda do postojů českých lékařů (se zaměřením na lékaře a lékařky pracující v oboru gynekologie a asistované reprodukce) chce odpovědět na otázku, jaké problémy identifikují lékaři a lékařky ve své praxi jako nejpalčivější, jak se jejich vnímání problémů v kažodenní praxi liší na základě věku, prostředí v němž pracují, či pohlaví, a zda komplikace ve své práci spojují spíše s charakteristikami pacientů, s nimiž pracují, medicínským systémem a jeho fungováním, financováním zdravotnictví, nebo jinými aspekty medicíny či organizace práce. Výzkum se zabývá také tím, jaká je lékařská percepce životních situací a charakteristik pacientů a pacientek a jejich požadavků a očekávání, a jak medicínští profesionálové vnímají jejich případnou proměnu v souvislosti se sociálním kontextem. Materiál a metodika: Výzkum vychází ze dvou datových zdrojů z kvantitativního výběrového šetření, kterého se na konci roku 2012 zúčastnilo více než 1500 lékařů a lékařek z ČR, a které se zaměřilo na problematické oblasti medicíny a názory na konkrétní otázky týkající se lékařské praxe jako je financování, postoj pacientů, etické problémy související s asistovanou reprodukcí a porodnictvím atd. Druhým zdrojem dat je kvalitativní výzkum, který proběhl v letech 2012 a 2013 a zahrnuje data získaná prostřednictvím hloubkových rozhovorů s 15 lékaři a lékařkami pracujícími v oboru gynekologie a asistované reprodukce. Výsledky a závěr: Analýza dat ukázala, že za nejproblematičtější oblasti medicíny považují lékaři především vnější aspekty ovlivňující výkon jejich práce, především nekoncepčnost, s níž je přistupováno jak k rezortu zdravotnictvím ze strany ministerstva, tak k vedení konkrétních institucí, a také každodenní administrativní zátěž, která zamezuje tomu, věnovat více času vlastnímu vzdělávání a komunikaci s pacienty. Konkrétní problémy vlastní praxe pak lékaři spatřují především v problematickém postoji a nadměrném očekávání ze strany pacientů a také ve společenské situaci a vnější regulaci léčebných postupů, která klade určité skupiny osob do problematické pozice z hlediska dosahování početí, a tedy rodičovství.

42


53. Vývoj nových analytických přístupů pro neinvazivní stanovení implantačního potenciálu embrya A. Mádr1, K. Svobodová1, J. Žáková2, I. Crha2, Z. Glatz1 1 Ústav biochemie, Přírodovědecká fakulta a CEITEC, MU, Brno 2 Gynekologicko-porodnická klinika, LF MU a FN Brno Úvod: Neinvazivní stanovení implantačního potenciálu embrya, které poskytuje informace, jež jsou mikroskopickým technikám skryté, je stále výzvou pro odborníky z různých oborů. Ukazuje se, že metabolismus embrya koreluje s implantačním potenciálem, a právě stanovení metabolické aktivity konkrétního embrya může poskytnout nové informace pro výběr embrya k implantaci. K nepřímému, a tedy neinvazivnímu stanovení metabolismu embrya, lze využít analytický rozbor kultivačního média, ve kterém se embryo vyvíjelo, neboť změny ve složení kultivačního média jsou způsobeny metabolickou aktivitou embrya. Materiál a metodika: K stanovení změn složení kultivačních médií lze využít široké spektrum analytických technik, jako jsou kapilární elektroforéza, plynová a kapalinová chromatografie, ve spojení s detektory pracujících na různých fyzikálních principech. Každá ze zmíněných analytický technik má své výhody i nevýhody a pro stanovení kultivačních médií vyžadují vlastní metodický postup. Cílem je aplikovat dostupné analytické techniky a diskutovat jejich vhodnost pro stanovení kultivačních médií. Závěr: Vhodnost jednotlivých analytických technik pro stanovení kultivačních médií je otázkou, kterou lze diskutovat po vyvinutí patřičných metodických postupů a jejich aplikaci na sadě vzorků kultivačních médií, ve kterých se vyvíjelo embryo.

54. Současné možnosti časného screeningu a prevence preeklampsie v ČR M. Macek sr.1, M. Pešková1, A. Kestlerová2, M. Turnovec1, R. Vlk1, D. Springer3, G. Stránská1, I. Špálová1, R. Krejčí1, V. Novotná2, J. Feyreisl2, L. Rob1, M. Macek jr1. 1 Fakultní nemocnice v Motole, Praha 2 Ústav pro péči o matku a dítě, Praha 3 Všeobecná fakultní nemocnice, Praha Úvod: Časná forma preeklampsie (PE) je ve 12–20 % příčinou fetální a maternální mortality. Patogeneze je multifaktoriální, s genetickou dispozicí. K rizikovým faktorům patří i COH. Cílem studie je umožnit časný screening PE vyšetřením placentárního růstového faktoru (PlGF), PAPP-A, ultrazvukového vyšetření a klinicko-genetických rizik k prevenci těžké formy PE v I. trimestru. Materiál a metodika: Normální hladiny PlGF v I. a II. trimestru byly určeny u 800 vzorků na přístroji Delfia Xpress (Perkin Elmer), PAPP-A na přístroji Kryptor (Brahms). Bylo vyšetřeno 100 žen s PE s přerušením gravidity mezi 24.–41. týdnem. Riziko PE bylo vypočteno v I. trimestru softwarem Preeclampsia Predictor (Perkin Elmer), který kromě koncentrací PlGF a PAPP-A hodnotí také index pulzatility arteria uterina, střední arteriální tlak a další klinická rizika.


43

Výsledky: Byly stanoveny spolehlivé percentilové normy hladin PlGF v I. trimestru, které odpovídají evropským normám pro 9.–13. týden. Normy pro 14.–18. týden umožňují stanovit riziko PE i pro II. trimestr, což dostupný software neumožňuje. Linearita stoupajících hladin odpovídá publikovaným studiím. Bylo prokázáno, že nejtěžší formy PE s ukončením gravidity do 30. týdne mají hladiny PlGF odpovídající 9. týdnu gravidity. PE s ukončením ve 30.–33. týdnu odpovídají 14. týdnu, střední a pozdní formy preeklampsie odpovídají 16. týdnu. Závěr: Byl vypracován metodický postup screeningu gravidit s rizikem PE pro účinnou léčbu anopyrinem mezi 13. a 16. týdnem. Byla prokázána asociace mezi klinickou závažností PE a stupněm snížení hladiny PlGF s možností predikce nejenom časné, ale i střední a pozdní PE i ve II. trimestru. Podpořeno: CZ.2.16/3.1.00/24022, IGA NT13770-4/2012 a institucionální podpororou pro rozvoj výzkumné organizace 00064203 a projektem moderní terapie (Fakultní nemocnice v Motole, Praha).

55. Oddálení předčasného porodu pomocí inzerce vaginálního Arabin pesaru – první výsledky J. Texl1, V. Križan1, J. Kadlecová1, Z. Hodická1, J. Novotný2, P. Ventruba1 Gynekologicko-porodnická klinika, LF MU a FN Brno 2 Ústav matematiky, Fakulta strojního inženýrství, Vysoké učení technické v Brně

1

Úvod: Zavedení vaginálního Arabin pesaru je moderní metodou léčby inkompetence děložního hrdla. Umožňuje konzervativní řešení, oddaluje hrozící předčasný porod a zlepšuje celkové perinatologické výsledky. Výhodou metody, na rozdíl od klasické cerclage, je její neinvazivnost a možnost zavedení bez celkové anestezie. Materiál a metodika: Prospektivní soubor v současné době sestává z 20 sledovaných pacientek a 17 pacientek v kontrolní skupině v období 05/2013–09/2013. Diagnóza byla objektivně stanovena pomocí vaginální UZ cervikometrie (čípek ≤ 20 mm) v týdnu gestace 23 + 6 až 34 + 6. Vyřazeny byly pacientky přijaté s odtokem plodové vody nebo předčasným porodem v běhu. Cílem práce je zjistit, zda a o kolik se prodlouží doba trvání těhotenství oproti skupině pacientek, které si zavedení pesaru z různých důvodů nepřály. Výsledky: Průměrná délka těhotenství po zavedení pesaru v našem souboru je nyní 36 + 5 oproti 33 + 4 v kontrolní skupině. Závěr: První výsledky a zkušenosti se zaváděním Arabin pesarů na našem pracovišti jsou zatím pozitivní, utvrzují nás v jejich dalším použití. Nevýhodou je relativně vysoká cena a nutná plná úhrada pacientkou. Soubor pacientek se dále rozrůstá a výsledky se budou postupně zpřesňovat a rozšiřovat.

44


56. Prevalence HPV infekce u neplodných párů a dárců - pilotní studie H. Ondryášová1, J. Březinová2,4, V. Koudeláková1, I. Oborná2,3,7, A. Sobek3, J. Březinová2,4, R. Filipčíková2,4, J. Doležal5, J. Novotný6, M. Hajdúch1 1 ÚMTM 2 SpermBank International, Olomouc 3 Fertimed, Olomouc 4 Ústav normální anatomie LF UP, Olomouc 5 Arleta, Kostelec nad Orlicí 6 Ústav biologie LFUP, Olomouc 7 Porodnicko-gynekologická klinika LF UP a FN Olomouc Úvod: HPV infekce je možným faktorem ovlivňujícím plodnost. Cílem práce je zjistit prevalenci jednotlivých HPV genotypů u neplodných párů a dárců gamet a význam vakcinace. Materiál a metodika: Vzorky byly získány od obou partnerů neplodného páru, od dárkyň vajíček a dárců spermií po vysvětlení způsobu odběru a podpisu informovaného souhlasu. U mužů byla vyšetřována přítomnost HPV v ejakulátu, u některých i ve stěru z penisu; u žen z cervikálního sekretu. HPV byl detekován a genotypizován pomocí systémů Cobas a Papillocheck, jejichž výsledky byly porovnány. Výsledky: V rámci studie bylo vyšetřeno 150 žen, z toho 22 dárkyň vajíček a 128 neplodných žen, 106 mužů, z toho 29 dárců spermií a 77 neplodných mužů. V případě dárců gamet bylo HPV pozitivních 5 žen (22,7 %) a pouze 1 muž (3,4 %). U neplodných žen dosahovala HPV pozitivita 23,4 % (30/128) a u neplodných mužů 7,8 % (6/77). Z celkového počtu 7 HPV pozitivních mužů byla HPV infekce detekována ve 3 vzorcích ejakulátu a v 5 stěrech z penisu. Pouze od 13 mužů jsme obdrželi vzorek ejakulátu i stěru z penisu, z nichž 4 byly HPV pozitivní. Pouze 1 muž měl HPV pozitivní ejakulát i stěr, u zbylých 3 byla HPV pozitivita detekována pouze ve stěru z penisu. Ze 7 HPV pozitivních neplodných mužů jsme obdrželi biologický materiál od jejich sexuálních partnerek v 6 případech. Tři z nich byly HPV negativní, 1 pár byl HPV pozitivní, ale u ženy jsme detekovali HPV59 a u muže HPV53, 1 pár byl HPV16 pozitivní a u 1 páru jsme u muže detekovali HPV66 a žena byla při testu systémem Cobas pozitivní, ale při testu systémem PapilloCheck negativní. Závěr: HPV infekci jsme detekovali u 6,6 % testovaných mužů a u 23,3 % testovaných žen. U většiny mužů byl testován pouze ejakulát, který je prokazatelně méně často HPV pozitivní než stěr z penisu, což mohlo vést k velkému rozdílu incidence HPV infekce u mužů a žen. Incidence HPV infekce u dárkyň vajíček a neplodných ženy byla srovnatelná. Pro potvrzení vlivu HPV infekce na fertilitu bude potřeba analyzovat větší soubor vzorků, stejně tak pro porovnání incidence HPV infekce v ženské a mužské populaci. Podpořeno granty IGA NT11083, IGA UP LF_2013_015 a Biomedreg CZ.1.05/2.1.00/01.0030.


45

57. HPV infekce, víme o ní dost? Informovanost středoškoláků v ČR o HPV H. Ondryášová1, I. Oborná2,4, J. Březinová2,3, V. Koudeláková1, M. Hajdúch1 ÚMTM 2 SpermBank International, Olomouc 3 Ústav normální anatomie LF UP, Olomouc 4 Porodnicko-gynekologická klinika LF UP a FN Olomouc

1

Úvod: Infekce lidským papilomavirem (HPV) je nejrozšířenějším pohlavně přenosným onemocněním, u kterého byla jednoznačně prokázána asociace s rozvojem cervikálního karcinomu. HPV infekce je také asociována se vznikem nádorů penisu, anu, hlavy a krku. K nákaze HPV infekcí nejčastěji dochází na začátku sexuálního života. Riziko HPV infekce roste s počtem sexuálních partnerů. Možnou prevencí šíření HPV infekce je dostatečná informovanost populace o přenosu a protekci proti HPV, ale i očkování proti nejrizikovějším podtypům HPV. Používání kondomů snižuje riziko přenosu HPV. Materiál a metodika: Ve spolupráci s odborem školství KÚ olomouckého kraje a firmou Avenier byly uskutečněny přednášky o HPV infekci na 20 středních a vysokých školách v ČR. Po přednášce studenti zcela dobrovolně vyplnili anonymní dotazník týkající se přenosu a rizik spojených s HPV infekcí. Získaná data byla statisticky zpracována. Výsledky: Studie se zúčastnilo 1275 studentů, z toho 352 mužů a 923 žen. Průměrný věk respondentů byl 17,5 let, průměrný počet sexuálních partnerů byl 2,5 a s rostoucím věkem respondentů se počet sexuálních partnerů zvyšoval. Nejnižší byl u skupiny respondentů na gymnáziích. Prokazatelně lépe informované byly ženy a respondenti nad 20 let. Studenti mají poměrně dobré znalostí ohledně přenosu, rizikových faktorů a ochrany proti HPV. Informovanost v oblasti příznaků a incidence HPV infekce stejně jako v oblasti incidence a mortality karcinomu cervixu je velmi nízká. Studenti také nevědí, jak často by ženy měly chodit na pravidelné gynekologické prohlídky a neví, pro koho je vhodné očkování proti HPV. Pouze 21,9 % studentů je očkováno proti HPV, dalších 17,6 % studentů o očkování uvažuje. Hlavním důvodem, proč studenti ani neuvažují o očkování proti HPV, je jeho vysoká cena. Závěr: Znalosti studentů v oblasti HPV infekce nejsou dostatečné, také proočkovanost této skupiny studentů je nízká. Pro zásadní ovlivnění incidence HPV je nutné značně zvýšit informovanost především mladých lidí v této oblasti. Podpořeno granty IGA NT11083, IGA UP LF_2013_015 a Biomedreg CZ.1.05/2.1.00/01.0030.

46


SOUTĚŽ O NEJLEPŠÍ ABSTRAKT 23. SYMPOZIA ASISTOVANÉ REPRODUKCE – do soutěže nebyly zařazeny vyzvané přednášky – pořadí je dle výsledku anonymního hodnocení prací výborem SAR ČGPS – práce přihlášené jako poster jsou psány kurzívou 1. Hodnocení morfologie není spolehlivá metoda výběru embryí pro ET: Morfologie blastocyst a korelace s jejich chromozomální výbavou L. Jelínková, M. Kosařová, Š. Vilímová, M. Krůželová, M. Baláková-Panošová, M. Schmiedlová, P. Šebek, P. Cuřínová, K. Slabá, V. Sobotka, T. Mardešič (Praha) 2. Výběr embryí pro PGS E. Oráčová, P. Trávník, K. Veselá, M. Pešáková, L. Hromadová, J. Veselý, T. Koukal, I. Tokareva, J. Horák, M. Horňák, K. Beránková, G. Tauwinklová, J. Rubeš (Brno) 3. In vitro maturace oocytů pro IVF u pacientek s rizikem podání běžných dávek FSH L. Hromadová, K. Veselá, J. Veselý, E. Oráčová, P. Trávník, I. Tokareva, T. Koukal, M. Pešáková, G. Tauwinklová (Brno) 4. Vývoj nových technológií pre nekontaktnú manipuláciu s ľudskými oocytmi a embryami D. Hlinka, S. Lazarovská, I. Hamplová, K. Langerová, A. Košťáková, P. Císař, D. Štys, D. Frtunik, M. Dudáš (Praha) 5. Analýza spermií u neplodného muže se vzácnou komplexní chromozomovou přestavbou t(1,3,6) metodou arrayCGH a FISH M. Horňák, M. Vozdová, P. Musilová, E. Oráčová, V. Linková, K. Veselá, J.Veselý, J. Rubeš (Brno) 6. Vitrifikovaná versus čerstvá blastocysta – úspěšnost transferu jednoho embrya K. Okénková, S. Kloudová, J. Šula, L. Prachařová, E. Matejičková, M. Kvíčalová, K. Stachová, P. Alexová, P. Texl (Brno) 7. Kritické podmínky analýzy a možná úskalí interpretace hybridizačních profilů na čipech při provedení PGS metodou array CGH J. Horák, M. Horňák, K. Beránková, P. Musilová, E. Oráčová, P. Trávník, K. Veselá, J. Rubeš (Brno) 8. Asistovaná reprodukce u mužů po onkologické léčbě tumoru varlete E. Lousová, J. Žáková, H. Pochopová, I. Crha, E. Tesařová (Brno) 9. Eliminace vlivu věku ženy na úspěšnost IVF cyklu s využitím array komparativní genomové hybridizace (aCGH) v rámci preimplantačního genetického screeningu (PGS) I. Slámová, K. Okénková, L. Prachařová, E. Matejičková, S. Kloudová, S. McArtur, P. Texl (Brno) 10. Mýty o plodnosti –výsledky dotazníkového šetření J. Březinová, H. Višňová (Praha) 11. Vybrané ukazatele motivace dárkyň gamet k dárcovství T. Rumpíková, S. Bělašková, Š. Chudý, J. Dostál, D. Rumpík (Zlín, Olomouc) 12. Naše skúsenosti s morfokinetickým hodnotením kvality embryí M. Jureková, G. Kaňová, P. Harbulák (Bratislava) 13. Význam vyšetření akrozómu spermií v rámci léčby neplodnosti O. Křenek, E. Slováková, I. Burešová, T. Rumpíková, D. Rumpík, S. Bělašková (Zlín) 14. Vliv psychické odolnosti ženy na úspěšnost prvního IVF/ICSI G. Ďurašková, R. Hampl, M. Bartoš, L. Hejhalová, Š. Novotná, H. Vodička, C. Provazník, J. Štěpán (Ústí nad Orlicí, Pardubice)


47

15. Uzavřený systém vitrifikace embryí v podchlazeném vzduchu Š. Machač, V. Hubinka, A. Malenovská, M. Koudelka (Brno) 16. Biopsie den 3 nebo den 5 – srovnání klinických výsledků IVF cyklů s užitím PGS pomocí array CGH K. Veselá, J. Horák, M. Horňák, E. Oráčová, J. Veselý, L. Hromadová, P. Trávník, J. Rubeš (Brno) 17. Srovnání úspěšnosti přenosu jednoho embrya M. Svobodová, V. Lattová, K. Smékalová, P. Lakomá, M. Foltýnová, P. Hejtmánek, J. Dostál (Olomouc) 18. Význam metody PICSI v asistované reprodukci S. Hlaváčová, T. Rumpíková, D. Rumpík, K. Tvrdoňová, I. Piknerová, M. Koudelka, Š. Machač, M. Štelcl, M. Lopatářová, S. Bělašková (Brno, Zlín) 19. Rané známky buněčné smrti u spermií J. Novotný, M. Řeřuchová, J. Březinová, R. Filipčíková, B. Zbořilová, I. Oborná (Olomouc) 20. Vývoj embryotransferů jednoho embrya ve FN Olomouc od roku 2010 do současnosti K. Smékalová, M. Foltýnová, M. Svobodová, P. Lakomá, J. Dostál, V. Lattová, P. Hejtmánek (Olomouc) 21. Klinické gravidity po použití spermií alogenních dárců s vyšetřeným DFI v programu IVF K. Faltusová, R. Rybář, P. Přinosilová, J. Štěpán, J. Rubeš, K. Veselá (Hradec Králové, Jihlava, Brno) 22. Zvyšuje dávka FSH použitá při stimulaci procento aneuploidií u embryí? Data z PGS cyklů s vyšetřením metodou array CGH P. Texl, K. Okénková, L. Prachařová, E. Matejičková, I. Slámová, S. Kloudová, S. McArthur (Brno, Sydney) 23. vyřazeno Význam komponent zárodečného váčku (GV) při formování prvojader (PNs): I. membrána a jadérka A. Langerová (Praha) 24. Analýza viability spermií a obsahu DNA pomocí flow cytometru M. Řeřuchová, J. Novotný, J. Březinová, R. Filipčíková, B. Zbořilová, I. Oborná (Olomouc) 25. Nové kandidátní geny pro teratospermii K. Veselá, B. Chylíková, I. Hrdlička, K. Řežábek, F. Liška (Praha) 26. Selhání indukce maturace oocytů po aplikaci GnRH agonisty u pacientek s vysokým rizikem OHSS stimulovaných v antagonistickém protokolu H. Višňová, R. Hüttelová, Š. Budka, M. Bahníková (Praha) 27. Přístup k transferu jednoho embrya – tříletá zkušenost L. Prachařová, K. Okénková, E. Matejičková, M. Kvíčalová, K. Stachová, P. Alexová, P. Texl (Brno) 28. Léčba neplodnosti a riziko zhoubných nádorů D. Nováková, P. Vlček, T. Mardesić, J. Prausová (Praha) 29. Problémy a dilemata v praxi asistované reprodukce: pohled lékařek a lékařů L. Slepičková (Brno) 30. Těhotenství s vlastními oocyty u klientky s hladinou AMH 0,0 – kazuistika J. Doležal, J. Březinová, J. Chocholoušová, S. Štrofová (Kostelec) 31. Vývoj nových analytických přístupů pro neinvazivní stanovení implantačního potenciálu embrya A. Mádr, K. Svobodová, J. Žáková, I. Crha, Z. Glatz (Brno)

TÉMATA LUNCH TABLE DISCUSSION Kdy: středa 13. 11. 2013, 12.30–14.00 hod Kde: restaurace Lucullus, Hotel International 1. Specializační vzdělávání – klinik Chairman: doc. MUDr. T. Mardešic´, CSc. Co-chairman: prim. MUDr. R. Hudeček, PhD. 2. Specializační vzdělávání – embryolog Chairman: prof. MUDr. P. Trávník, DrSc. Co-chairman: RNDr. E. Oráčová, PhD. 3. IUI v nativním cyklu nebo se stimulací? Chairman: MUDr. M. Brandejská, CSc. Co-chairman: JUDr. M. Stejskal 4. Doporučení a návrhy pro zapracování do nových guidlines pro AR připravovaných EDQM (European Directorate for the Quality of Medicines & HealthCare) při Radě Evropy ve Štrasburku Chairman: MUDr. D. Rumpík Co-chairman: MUDr. S. Los Chovanec 5. ARE – aktuální zprávy Chairman: RNDr. A. Malenovská Co-chairman: RNDr. R. Hüttelová, Ph.D. 6. Organizační, procesní a ekonomické dopady zákona 296/2008 Sb. a vyhlášky 422/2008 na činnost center asistované reprodukce, přínosy a nežádoucí účinky Chairman: doc. MUDr. J. Dostál, Ph.D. Co-chairman: Mgr. V. Hubinka 7. Doplňky stravy a mužská neplodnost Chairman: MUDr. K. Řežábek, CSc. Co-chairman: MUDr. K. Bláhová 8. Uchování plodnosti žen zmražením oocytů Chairman: RNDr. L. Zetová Co-chairman: MUDr. J. Pavelková 9. Má dnes ještě význam provádění laparoskopie u párů s poruchou plodnosti? (pokračování kontroverzní diskuse) Chairman: doc. MUDr. I. Crha, CSc. Co-chairman: prim. MUDr. M. Petrenko, CSc. 10. Můžeme vybrat optimální embryo pro elektivní SET dle kontinuálního monitoringu jeho vývoje? (pokračování kontroverzní diskuse) Chairman: MVDr. D. Hlinka, PhD. Co-chairman: MVDr. L. Jelínková, CSc. •Závěry diskusí budou stručně prezentovány předsedajícími: Blok: Teze z poledních diskusí Kdy: středa 13. 11. 2013, 14.00–14.30 hod. Kde: Kongresový sál – moderátor: P. Ventruba, J. Žáková

POZNÁMKY

POZNÁMKY

Váš partner v léčbě neplodnosti

Zkrácená informace o léčivém přípravku Puregon 300 IU/0,36 ml injekční roztok. Puregon 600 IU/0,72 ml injekční roztok. Puregon 900 IU/1,08 ml injekční roztok. Puregon 50 IU/0,5 ml injekční roztok. Puregon 100 IU/0,5 ml injekční roztok Léčivá látka: Follitropinum beta v koncentraci 833 IU/ml vodného roztoku. Tato síla odpovídá 83,3 mikrogramům proteinu/ml. Jeden kontejner obsahuje čistou celkovou dávku 300 (600; 900) IU rekombinantní folikuly stimulující hormon (FSH) v 0,36 (0,72; 1,08) ml vodného roztoku. Jedna injekční lahvička obsahuje 50 IU FSH v 0,5 ml vodného roztoku/100 IU v 0,5 ml vodného roztoku. Indikace: U žen: Léčba infertility: anovulace (včetně syndromu polycystických ovárií, PCOD) u žen, které nereagovaly na léčbu klomifen-citrátem; řízená hyperstimulace ovarií k indukci vývoje mnohočetných folikulů v programech asistované reprodukce. U mužů: Poruchy spermatogeneze u hypogonadotropního hypogonadismu. Dávkování a způsob podání: Léčba má být zahájena pod dohledem lékaře, který má zkušenost s léčbou infertility. První injekce přípravku Puregon by měla být podána pod přímým lékařským dohledem.* U žen: Dávkování má být individuálně upraveno v závislosti na odpovědi ovarií. Anovulace: sekvenční podávání 50 IU přípravku Puregon denně po dobu nejméně sedmi dnů. Řízená ovariální hyperstimulace v programech asistované reprodukce: Minimálně pro první čtyři dny počáteční dávka 100−225 IU. Puregon může být podáván samotný nebo v kombinaci s agonistou nebo antagonistou GnRH pro prevenci předčasné luteinizace. U mužů: 450 IU/týden, nejlépe rozdělen do 3 dávek po 150 IU společně s hCG. V léčbě přípravkem Puregon a hCG je třeba pokračovat nejméně 3-4 měsíce. K posouzení odpovědi se doporučuje analýza spermatu za 4-6 měsíců po zahájení léčby.* Puregon injekční roztok v kontejnerech s náplní byl vyvinut pro použití společně s injekčním perem Puregon Pen a je určen k podkožnímu podání. Puregon injekce 50 IU/0,5 ml (100 IU/0,5 ml) má být podáván pomalu intramuskulárně nebo podkožně. Kontraindikace: Pro muže a ženy: Hypersensitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku, nádory ovaria, prsu, dělohy, varlat, hypofýzy nebo hypotalamu, primární gonadální porucha. Navíc pro ženy: vaginální krvácení dosud nejasné etiologie, ovariální cysty nebo zvětšená ovaria bez souvislosti se syndromem polycystických ovarií, malformace reprodukčních orgánů, myomy dělohy neslučitelné s těhotenstvím. Upozornění: Je třeba vyloučit přítomnost nekontrolovaných nongonadálních endokrinopatií. Při těhotenstvích, ke kterým dojde po indukci ovulace preparáty s gonadotropiny, existuje zvýšené riziko vícečetného těhotenství. Správná volba dávky FSH může předejít vzniku vícečetného těhotenství. Nežádoucí ovariální hyperstimulace: při léčbě žen má být před zahájením léčby a v pravidelných intervalech během léčby prováděno ultrasonograﬁcké posouzení vývoje folikulů a určení hladin estradiolu. Může obsahovat stopy streptomycinu a/nebo neomycinu. Tato antibiotika mohou u náchylných osob způsobovat reakce z přecitlivělosti. Není určen pro použití v těhotenství a v období kojení. Interakce: Současné použití přípravku Puregon a klomifen-citrátu může zesílit folikulární odpověď. Nežádoucí účinky: Léčba u žen: Časté: bolest hlavy, napětí břicha, bolest břicha, OHSS, bolest v oblasti pánve, reakce v místě aplikace injekce (modřiny, bolest, zarudnutí, otok a svědění). Méně časté: břišní dyskomfort, zácpa, průjem, nevolnost, potíže s prsy (bolest a/nebo napětí prsou, bolest bradavky), krvácení z dělohy mimo cyklus, ovariální cysta, zvětšení ovárií, ovariální torze, zvětšení dělohy, krvácení z pochvy, generalizované reakce přecitlivělosti (zarudnutí, kopřivka, vyrážka a svědění). Léčba u mužů: Časté: bolest hlavy, akne, vyrážka, epididymální cysta, gynekomastie, reakce v místě aplikace injekce včetně indurace a bolesti.* Léková forma: Injekční roztok (injekce). Uchovávání: V chladničce (2 °C - 8 °C). Chraňte před mrazem. Pro svou potřebu může pacient/ka uchovávat Puregon při teplotě do 25 °C jedno období nepřesahující 3 měsíce. Balení: 300 IU/0,36 ml; 600 IU/0,72 ml: 1 kontejner s náplní a 6 jehel pro použití s injekčním perem Puregon Pen. 900 IU/1,08 ml: 1 kontejner s náplní a 9 jehel pro použití s injekčním perem Puregon Pen. 50 IU/0,5 ml (100 IU/0,5 ml): 1 injekční lahvička. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. Držitel rozhodnutí o registraci: N.V. Organon,Kloosterstraat 6, Postbus 20, 5340 BH Oss, Nizozemsko. Registrační čísla: 300 IU/0,36 ml: EU/1/96/008/038; 600 IU/0,72 ml: EU/1/96/008/039; 900 IU/1,08 ml: EU/1/96/008/041; 50 IU/0,5 ml: EU/1/96/008/017; 100 IU/0,5 ml: EU 1/96 008/023; EU 1/96 008/024; EU 1/96 008/025. Datum poslední revize textu: 06/01/2012 *) Všimněte si, prosím, změn v souhrnu informací o léčivém přípravku. TENTO PŘÍPRAVEK JE VÁZÁN NA LÉKAŘSKÝ PŘEDPIS A JE ČÁSTEČNĚ HRAZEN Z PROSTŘEDKŮ VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ. DŘÍVE NEŽ PŘÍPRAVEK PŘEDEPÍŠETE, SEZNAMTE SE, PROSÍM, S ÚPLNÝM SOUHRNEM ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU.

Zkrácená informace o léčivém přípravku Orgalutran 0,25 mg/0,5 ml injekční roztok Léčivá látka: 0,25 mg ganirelixum v 0,5 ml vodného roztoku. Indikace: Prevence předčasného vzestupu luteinizačního hormonu (LH) u žen, které podstupují řízenou hyperstimulaci ovárií pro techniky asistované reprodukce. V klinických hodnoceních byl Orgalutran použit s rekombinantním lidským folikuly stimulujícím hormonem (FSH) nebo korifolitropinem alfa, dlouhodobým folikulárním stimulátorem.* Dávkování: Orgalutran má být předepsán pouze specialistou, který má zkušenosti s léčbouporuch fertility. Orgalutran se podává subkutánně, nejlépe do stehna. Místo podkožní injekceje třeba měnit, aby nedošlo k atroﬁi tukové tkáně. Aplikace přípravku Orgalutran může býtprovedena přímo pacientkou nebo jejím partnerem za předpokladu jejich předchozího náležitého zaškolení a možnosti porady s odborníkem. Řízená hyperstimulace ovárií podáváním FSH nebo korifolitropinu alfa může být zahájena 2. nebo 3. den menstruace. Orgalutran (0,25 mg) je aplikován subkutánní injekcí jedenkrát denně od 5. nebo 6. dnepodávání FSH nebo 5. nebo 6. den následující po podání korifolitropinu alfa. Počáteční den podání přípravku Orgalutran závisí na ovariální odpovědi, např. podle počtu a velikosti rostoucích folikulů a/nebo množství cirkulujícího estradiolu*. Orgalutran a FSH mají být podávány přibližně ve stejnou dobu. Oba přípravky se však nesměšují a injekce jsou aplikovány každá do jiného místa. Každodenní léčba přípravkem Orgalutran má pokračovat až do dne, kdy je vyvinuto dostatečné množství folikulů odpovídající velikosti. Konečné dozrání folikulů lze navodit podáním humánního choriového gonadotropinu (hCG). Z důvodu poločasu ganirelixu nemá být časový interval mezi podáním dvou injekcí přípravku Orgalutran a rovněž časový interval mezi poslední injekcí přípravku Orgalutran a injekcí hCG delší než 30 hodin, protože jinak by mohlo dojít k předčasnému vzestupu LH. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoliv pomocnou látku. Hypersenzitivita na gonadotropin -releasing hormon (GnRH) nebo na jakýkoliv jiný analog GnRH. Hypersenzitivita a alergie na latex. Středně těžké až těžké poškození funkce ledvin nebo jater. Těhotenství a kojení. Interakce: Žádné studie interakcí nebyly provedeny. Možnost interakcí s běžně užívanými léčivými přípravky včetně léčivých přípravků způsobujících uvolnění histaminu nelze vyloučit. Těhotenství a kojení: Použití přípravku Orgalutran je kontraindikováno v období těhotenství a kojení. Upozornění: Zvláštní opatrnosti je třeba u žen se známkami a příznaky aktivního alergického onemocnění. Pro nedostatek klinických zkušeností není podávání přípravku Orgalutran doporučeno u žen s těžkým alergickým onemocněním. Účinnost a bezpečnost užívání přípravku Orgalutran nebyla dosud stanovena u žen s tělesnou hmotností nižší než 50 kg nebo vyšší než 90 kg. Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg) na injekci. Nežádoucí účinky: jsou uvedeny všechny nežádoucí reakce u žen léčených přípravkem Orgalutran v klinických hodnoceních a kterým byl podáván FSH pro ovariální stimulaci. Nežádoucí účinky u přípravku Orgalutran při použití korifolitropinu alfa jako ovariálního stimulátoru se očekávají podobné*. Velmi časté: lokální kožní reakce v místě injekce (nejčastěji zarudnutí s otokem nebo bez otoku). Méně časté: bolest hlavy, nausea, malátnost. Velmi vzácně po podání Orgalutranu s FSH různé reakce přecitlivělosti jako vyrážka, otok tváře a dyspnoe. Léková forma: injekční roztok. Uchovávání: Chraňte před mrazem. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem. Balení: 1 předplněná injekční stříkačka k jednorázovému použití. Držitel rozhodnutí o registraci: N.V. Organon, Kloosterstraat 6, Postbus 20, 5340 BH Oss, Nizozemsko. Registrační číslo: EU/1/00/130/001. Datum poslední revize textu: 10/09/2012 *) Všimněte si, prosím, změn v souhrnné informaci o léčivém přípravku. TENTO PŘÍPRAVEK JE VÁZÁN NA LÉKAŘSKÝ PŘEDPIS A JE ČÁSTEČNĚ HRAZEN Z PROSTŘEDKŮ VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ. DŘÍVE NEŽ PŘÍPRAVEK PŘEDEPÍŠETE, SEZNAMTE SE, PROSÍM, S ÚPLNÝM SOUHRNEM ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU.

Merck Sharp & Dohme s.r.o., Evropská 2588/33a, 160 00 Praha 6, Česká republika, tel: 233 010 111, fax: 233 010 133 10-2014-WOMN-1057733-0001

12. ČESKO-SLOVENSKÁ KONFERENCE 23. SYMPOZIUM. při příležitosti 80. narozenin prof. MUDr. Ladislava Pilky, DrSc. SBORNÍK ABSTRAKT

Recommend Documents