1.1 Za klady. PDF byl vytvoren zkusebnıverzıfineprint pdffactory 1.2 Prihra va nıa chyta nımıc e

1

1.

Za klady

1.1

Za klady

Tato kapitola popisuje za kladnı prvky korfbalu. Jednotlive dovednosti, vs ak jes tž nenaucı korfbal jako takovy . Zvla dnutı tž chto dovednostıjes tž nezarucuje dobreho korfbalistu. Je vıce nez zrejme, ze nž kterıneholands tınebo belgictıkorfbaliste, navzdory tomu, ze dobre bž hajı, ska cıa ovla dajımıcovou techniku nejsou schopnıposkytnout primž reny protiklad holandsky m a belgicky m souperum. U mlady ch korfbalistu a zaca tecnıku by se mž l kla st duraz na chyta nıa prihra va nımıce. Dokonce i u zkus eny ch korfbalistu by tyto prvky mž ly by t pri treninku vidž t. Pozdž ji je souca stıtematu i kondicnıaspekt (rychlost, sıla atd.) a zautomatizova nımıcove techniky.

1.2

Prihra va nıa chyta nımıce

1.2.1

Ve dvojicıch, jeden asistuje, druhy prova dıcvicenı

Strucnž : Organizace: a)

Rozlicna cvicenıhodu a chyta nıve dvojicıch. Je mozno pouzıt k ucenınovy ch, nebo procvicova nı stary ch technik i jako kondicnıtrenink. Jeden mıc ve dvojici a jeden nebo dva kuzely. Je zde vzdy jeden asistent, ktery se nepohybuje a jeden cvicıcı. Po 30-60 sec. se vystrıdajı.

Cvicıcıhra c a asistent stojıod sebe 10 metru (kuzel muze by t umıstž n blıze k tomu kdo prova dı cvicenı. Hra c bž zı ve smž ru asistenta a dosta va mıc. Chyta mıc v bž hu jednou rukou a vracı mıc asistentovi pred obratem a na vratem do vy chozı pozice. Na sleduje stejny pohyb, ale hra c prihra va druhou rukou.

Pozn.: Toto cvic enıuc ızastavit se po obdrzenıprihravky pred zpe tnou prihravkou asistentovi. b) Jeden z hra cu je vzda len zhruba 10 metru. Hra c, ktery prova dıcvicenıbž zısmž rem k asistentovi a dosta va mıc do vy s e hlavy. Hra c musıchytit mıc a vra tit ho asistentovi ve vy skoku (vyskocit pred obdrzenım mıce a dopadnout na zem az po odehra nımıce). c) Jako b) ale cvicıcıhra c dosta va a vracıprihra vku v nejvys s ım bodž . d) Jako b) ale cvicıcıhra c dosta va mıc 50 cm nad hlavou. Prihra vku odehra va nad hlavou. Pozn. Pri cvic enı ch uzı vat co nejc aste ji pouze jednu ruku. e)

Kuzel je umıstž n 6 metru pred asistentem, cvicıcıhra c bž zıaz ke kuzelu a tam provede V ú pohyb ("vecko"). Asistent prihra va mıc do vnž js ıruky tak, aby ho mohl chytit jednou rukou. Cvicıcıhra c vracımıc asistentovi. Hra c bž zızpž t ke kuzelu prova dı"vecko" na druhou stranu,tzn. ze mıc chyta a vracızpž t druhou rukou. f) Jako e), ale mıc je odehra n zpž t natazenou rukou (vrchem). g) Jako e), ale mıc je odehra n zpž t natazenou rukou (spodem). h) Jako e), ale mıc by mž l by t odehra n zpž t jednou z na sledujıcıch moznostı: s odrazem o zem, za hlavou, nebo za za dy. Varianty: 1. cvicenıe) az h), ale nynına vž ts ıvzda lenost. Zde je kladen vž ts ıduraz na sılu. 2. cvicenıe) az h), ale nynıkazdemu "vecku" predcha zınahra vka obouruc. 3. cvicenıe) az h), ale namısto "vecka" bž ha cvicıcıhra c rovnž (jen vlevo a vpravo). Dra ha cvicıcıho hra ce a mıce je vıce menž stejna a prihra vka je tım obtıznž js ı. i) Cvicıcıhra c se pohybuje 4m pred asistentem v obrannem pohybu s pokrceny mi koleny (s nızky m tž zis tž m). Cvicıcıhra c chyta a ha zı mıc jednou rukou a pak se presunuje na druhou stranu pribliznž 5 metru daleko. Chyta me a ha zıme i druhou rukou, vzdy v obranne pozici. Toto cvicenıje zvla s tž zamž reno na posılenıstehennıho svalstva. j) Asistent a cvicıcıhra c stojıod sebe asi 4 m. Asistent nahra va mıc nad hlavu, cvicıcıhra c vyskakuje a odehra va co nejrychleji je to mozne. k) Jako j), ale asistent nahra va mıc nad hlavu cvicıcıho hra ce, ktery musıvyskocit a "odpinknutım" vra tit mıc (bez ňplneho chycenı) obž ma rukama. l) Cvicıcıhra c lezına zemi se vzpazeny ma rukama. Asistent je nž kolik metru daleko. Hra c vracımıc asistentovi z lehu. Cılem tohoto cvicenıje posılenırukou. m) Cvicıcıhra c sedınebo lezına zemi. Asistent stojı 8 metru daleko a nahra va mıc, cvicıcıhra c co nejrychleji vsta va a vracızpž t. Pozn. Cvic enıi) az m) jsou hlavne kondic nı . n) cvicıcıhra c zacına od kuzelu B a bž zıke kuzelu C, kde dosta va mıc od asistenta A. Po chycenımıce cvicıcıhra c vyskakuje a s v otocce o 90o nahra va jednou rukou asistentovi. Pak se vracızpž t do B atd. o) Stejnž jako n), ale nynı nabıha hra c od kuzelu D, chyta a nahra va druhou rukou. p) cvicıcıhra c zacına u B, bž zık D, chyta a nahra va mıc po vy skoku, ve kterem se obracıo 180o, nahra va asistentovi pravou rukou. Po na vratu k B a stejnem obratu nahra va levou rukou.

1001 korfbalovy ch cvicenı

PDF byl vytvoren zkusebnıverzıFinePrint pdfFactory http://www.fineprint.cz

2 q) Asistent odehra va mıc vysoky m obloukem. Cvicıcıhra c chyta mıc ve vy skoku v nejvys s ım bodž a odehra va ho zpž t. r) s) t)

Asistent hraje mıc nad hlavou hra ce, ktery bž zıpozadu,chyta mıc jednou rukou a co nejrychleji nahra va zpž t (levou i pravou). Cvicıcıhra c bž ha dokola kolem kuzelu B a D, na C dosta va vzdy prihra vku a odehra va zpž t "zadovkou" (kuzely C a A by nemž ly by t prılis daleko od sebe). "Hra c" pouzıva levou i pravou ruku. Jako s), ale hra c nahra va natazenou rukou pres hlavu.

Pozn. Tato cvic enı m se pouzı vajıvı ce v kondic nısekci, kdy jiz hrac i ovladajımı c ovou techniku. Pokud trenš r zvysuje tempo, neprovadı individualnıopravy. Idealne by strı danıme lo nasledovat jedno za druhym. Varianty: 1. ve cvicenıch, kde cvicıcıhra c bž ha pred asistentem, k nž mu a od nž ho (napr. kolem kuzelu), muze cvicıcıhra c jednodus eji bž hat kolem asistenta. S ohledem na za vratž mž nte smž r obıha nı. 2. vs echna cvicenızıskajına obtıznosti, jestlize se asistent bude pohybovat. Vhodne strıda nıby mž l mıt trener na pamž ti, zvla s tž pri na rocnem kondicnım treninku. 1.2.2 Prihra va nı a na sledova nımıce Strucnž : Organizace:

Za klady prihra va nıa chyta nımıce v ctyrclenny ch skupina ch. 4 hra ci ve skupinž , jeden mıc, dva kuzely zhruba 10 metru od sebe. Hra ci cıslo 1 a 2 jdou k jednomu kuzelu a c. 3 a 4 ke druhemu. Cvicenılze prova dž t i se tremi hra ci, ale mıc musızacınat na stranž kde jsou dva.

a) C .1 prihra va c.3 obouruc a bž zıza mıcem za cıslo 4. 3 nahra va 2 a bž zına druhou stranu atd. b) Jako a), ale nynıktera skupina prihraje drıve 25 prihra vek. Pro ty my vys s ıch kvalit zvy s it pocet na 50 nebo 100. Jestlize se mıc dotkne podlahy, zacıt pocıtat znovu od nuly (v tomto cvicenıby se chyby nemž ly vyskytovat). c) Jako a), ale nahra vat jednou rukou. d) Jako a), ale nahra vat druhou rukou. e) Jako a), ale chytat mıc jednou rukou (hra ci mohou naznacit zvednutım ruky, na kterou stranu chtž jıprihra vku dostat. f) Jako e) , ale chytat do druhe ruky. g) Jako a), ale chytat i nahra vat jednou rukou. h) Jako a), ale chytat i nahra vat druhou rukou. Pozn.: Tato cvic enılze pouzı t i formou soute zıpri urc enıpoc tu prihravek. Tento druh poc ı tanınenı dobrš pouzı vat ve skupinach s nizsı technickou urovnı . Varianty: Pred odehra nım muze hra c dosta vajıcı mıc udž lat pohyb doprava nebo doleva (mıc je tak nahra va n do pohybu coz je obtıznž js ı). Toto strıda nıje podobne hernısituaci.

1.2.3 Za kladnıcvicenıve dvojicıch Strucnž : Organizace:

a) • • b) c) d) e) f) g) h) i)

Prihra va nıa chyta nımıce ve dvojici. Dva hra ci stojıproti sobž ve vzda lenosti 8 metru (vzda lenost za visına kvalita ch hra cu) a jeden hra c ma mıc. Oba stojına pevnž na jednom mıstž . Vzda lenost muze by t vyznacena kuzely nebo znackami na podlaze. Jestlize nenı spra vny pocet hra cu, utvorte skupiny po trech. Je to leps ıres enı, nez aby jeden hra c trenoval sa m nebo netrenoval vubec.

Hra ci si v pa ru nahra vajıdvž ma rukama. Po chvıli zaradit vıce vzrus ujıcıcvicenı: ktera skupina si drıve 25x nahraje ktera dvojice si bude dele nahra vat bez spadnutımıce Jako a), ale nahra vat jednou rukou. Jako a), ale nahra vat druhou rukou. Nahra vat obouruc, chytat do jedne ruky (dosta vajıcıhra c naznacı, do ktere ruky ma prihra vka smž rovat). Jako d), ale chytat druhou rukou. Hra ci si mıc kuta lejı. Hra ci jsou blız a prihra vajısi odrazem. Prvnıhra c ha zıpravou rukou na druheho hra ce, ktery chyta pravou rukou, prenda si mıc do leve a nahra va ho prvnımu hra ci do leve ruky, ktery si da va do prave ruky atd. Hra ci si da vajı obtıznž js ı prihra vky, tak aby mž l partner problemy s chyta nım.

Pozn.: 1. Ac koli jsou tato cvic enıstacionarnı , nenechavejte hrac e nehybnš : pohyb by me l byt uvolne ny a relaxac nı . 2. U c elem te chto cvic enıje vstı penıoprav techniky, ktera by se me la zautomatizovat se zvysujı cı m poc tem opakovanı . Varianty: 1. stejna cvicenı, ale s vž ts ıvzda lenostımezi hra ci. 2. strıdanılze zacıt s obž ma hra ci blızko sebe a po 6 prihra vka ch kazdeho hra ce udž lajıoba krok dozadu. Budou se vzdalovat, az dojdou na maxima lnıvzda lenost, ze ktere jsou schopni si prihra t (nechat kazdeho hra ce pokusit se prihra t z jeho maxima). 3. stejna cvicenı, ale nynıjsou oba hra ci v neusta lem pohybu a prihra vky jsou tak obtıznž js ı.



3 4. prova dž jte cvicenıs medicinbaly nebo s velmi lehky mi mıci (volejbalovy mi). Nejsem si vž dom presneho ňcinku cvicenıs lehcımi a tž zs ımi mıci (mohl bych to samozrejmž vyzkoumat). Pokud ja sa m vım, tak pra ce s lehcımi a tž zs ımi mıci zvys uje sılu/rychlost a zleps uje techniku. Pro skupiny, kde je trenink casovž omezen toto na radıaz na vy jimky nepouzıvejte. 5. Stejna cvicenı, ale nynıs obra nci. Obra nce bra nıjen pasivnž , bra nıprihra vajıcıho, ne vs ak aby dž lal prihra vku prılis na rocnou.

1.2.4 Sloz ite jsıcvicenıve dvojicıch Strucnž : Organizace:

Jine (na rocnž js ı) prihra vky a chyta nıve dvojicıch Viz. kapitola za kladnıcvicenıv pa ru

a) Mıc si nahra vajımezi sebou natazenou rukou (pro leva ky: prava noha je vpredu a tž lo v pozici, ze prave rameno je ve smž ru dopredu, a mıc opous tıruku nad hlavou). b) Jako a), ale nynıse zkuste cvicenı"tocit". Prvnıhra c ha zımıc na druheho hra ce, ktery chyta "spodem" (s prsty zespoda mıce) a v plynulem pohybu zveda mıc natazenou rukou a prihra va ho nad hlavou zpž t na prvnıho hra ce. Chyta nı tak zacne pohyb, ktery pokracuje neprerus en az do odhozenımıce. c) Jako b), ale nynı"spodem". Mıc byl chycen nahore a ruku opous tıdole v plynulem pohybu. d) Hra ci si nahra vajı"zadovkou". Pro odhozenınatazenou rukou se musıtž lo natocit na stranu. Dodrzujte malou vzda lenost. e) Hra ci si nahra vajıve chvıli, kdy jsou ve vzduchu. Drıve, nez hra c mıc chytı, vyskocı, chytıa prihra va nez dopadne. Toto je velmi na rocne cvicenıa proto ho nedž lat dlouho. C asta chyba je predcasny vy skok. Tım se ztra cıcas na zpž tnou prihra vku. Toto cvicenı nenıdoporuceno pro mlade hra ce, kterıjes tž nemajıvyvinutou sılu pro vy skok. f) Jako e), ale nynıchytat a nahra vat jednou rukou (mıc musıby t prihra n presnž na levou nebo pravou stranu). g) Jako e), ale mıc je chyta n a prihra va n nad hlavou. h) Hra ci k sobž stojıza dy. Hra c c.1 drzımıc v obou rukou. Udž la rukama takovy pohyb, ze leva ruka se dostane dolu a prava ruka je nynıvlevo (ruce jsou vıce menž prekrızene). Jinak rec eno kdyby byl mı c volant, jednali by se o otoc enıdo leva, kdy prava ruka se dostane do pozice "za deset cela" a leva do pozice "za deset p˚l" Mıc je tedy nahra va n na druheho hra ce pravou rukou takovy m zpusobem, ze tž lo na sleduje mıc ve smž ru partnera: tento druh prihra vky je k vidž nı v ha zene. Ja sa m nema m tento hod pojmenova n, navrhuji proto rıkat mu zadem natazenou pazı. 1.2.5 Cvicenıv kruhu s ne kolika asistenty Strucnž : Organizace:

Ruzne formy chyta nıa prihra va nımıce v kruhu. Pouzıt skupinu zhruba o 12 hra cıch. 5 asistentu v kruhu s mıci. Zbytek skupiny stojıv za stupu 10 m od asistenta c. 1.

a) Prvnıze za stupu vybıha proti asistentovi c. 1, dosta va prihra vku a ihned ji vracı. Chyta nıi nahra vky se prova dı obouruc. Hra c bž zık asistentovi c. 2, dosta va mıc a vracıho zpž t. Tak pokracuje pres vs echny asistenty. Asistenty mž nit po 90 sek.

Pozn.: Toto cvic enıje sme rem doleva. Sme r se vsak m˚ze me nit a je moznš pouzı vat i jednu ruku. b) c) d) e) f) g) h) i) j) k)

Jako a), ale nynıprihra va asistent drıve - na vž ts ıvzda lenost. Jako a), ale asistent prihra va o zem. Jako a), ale asistent mıc kuta lı. Jako a), ale hra c nahra va zpž t jednou rukou. Asistent musınahra vat vzdy na vnž js ıruku (ven z kruhu). Jako e), ale hra c chyta i nahra va jednou rukou. Asistent nahra va mıc obloukem, takze hra c chyta i nahra va mıc v nejvys s ım bodž . Asistent kombinuje ruzne prihra vky. Asistent hra cum mıc jen poda va a hra c ho vracıpo pulobratu.(vy skok o 180o) Hra ci obdrzımıc, jakmile bž zıkolem asistent a odehra vajıho zpž t "zadovkou". Hra ci bž hajıve dvojicıch a jeden z nich bra nı. Hra c se pred prihra vkou musıuvolnit. Po odehra nımıce pocka hra c na obra nce.

Varianty: 1. Vzda lenost muze by t vž ts ıi mens ı. 2. Asistenti mohou by t v pohybu (rozumnž ), aby ztž zovali zpž tnou prihra vku hra cum. 3. Uplatnujte tocenına obž strany, aby se hra ci ucili nahra vat na obž strany a obž ma rukama.



4

1.2.6 Cvicenıve ctverci Strucnž : Organizace:

Chyta nıa prihra va nıpro skupinu ctyr hra cu s hodnž bž ha nım. C tyri hra ci vytvorıctverec o stranž zhruba 10 metru (s ohledem na vy konnost). Jeden mıc na ctverici hra cu. Jestlize nenıpocet hra cu dž litelny ctyrmi, vytvorit skupinu pž ti, ktera stojıv pž tiňhelnıku.

Hra c A nahra va hra ci B, bž zırychle za prihra vkou, dosta va rychle zpž t mıc a nahra va ho na C. C mu mıc vracıa A ho nahra va na D. D prihra va zpž t a A, prihra va krızem na B a vracıse do vy chozıho postavenı. Mezitım vybıha hra c B. Na sledujıcıcvicenızarazujeme po napr. trech obž zıch kazdeho hra ce. Varianty: 1. 2. 3. 4. 5.

Hra ci bž hajına druhou stranu. Asistenti se pomalu pohybujıdo stran. Soutž z - ktera ze skupin bude mıt drıve 3 obž hy. Trener da va pozor na dodrzova nıvzda lenostı. Lze mž nit vzda lenosti mezi hra ci. A nahra va po diagona le na C, obıha , dosta va zpž t a nahra va na D. Dosta va zpž t a jes tž jednou nahra va na B (ponž kud obtıznž js ı varianta). 6. Jako 5, ale nynına opacnou stranu a tım pa dem prihra vky levou rukou.

1.2.7 Ne ktera cvicenıpro trıclennČ skupiny Strucnž : Organizace: a) • • • • • • • •

b) • • • • • c) d) e) f) g)

Chyta nıa prihra va nıpro trıclenne skupiny. Vs echna predchozıcvicenıpro ctyri hra ce se dajıuplatnit i pro 3, ale budou o nž co obtıznž js ı: ve skupina ch trech hra cu je mozna kladen prılis velky duraz na bž ha nı a ne tolik na techniku. Jeden mıc pro kazdou skupinu. c. 1 a c. 2 stojıasi 12m od c. 3, c. 1 zacına s mıcem.

c. 1 da va dlouhy pas c. 3 a bž zıza mıcem. dosta va mıc zpž t nahra va jes tž jednou na c. 3, ale z pohybu. c. 3 vracıhra ci c. 1 mıc podruhe (tentokra t vs ak na malou vzda lenost) c. 1 chyta a nahra va po pulobratu (otocka o 180o) na c. 2 a znovu bž zıza mıcem. hra c c. 2 prihra va zpž t c. 1 c.1 chyta mıc, opž t se ota cıo 180o, nahra va na c. 3 a tento hra c pote prebıra funkci hra ce c. 1. c.1 zaujme pozici hra ce c.3 Kazdy hra c tedy odehra va 4 prihra vky: jednu dlouhou a jednu kra tkou stejnemu hra ci, jednu dlouhou druhemu a poslednıopž t prvnımu. C . 2 a c. 3 dž lajı45 sek sta le asistenty. Hra c c. 1 nahra va dlouhy pas hra ci c. 3 bž zıza mıcem a dosta va zpž t v blızkosti hra ce c.3 ota cıse, nahra va hra ci c. 2, znovu na sleduje prihra vku a dosta va ji zpž t blızko c.1 ota cıse a nahra va c.3 atd¨ Hra c se tedy sta le pohybuje mezi asistenty a obracıse vlevo o 180o . Jako b), ale nynıse obracıdoprava. Nejen, aby se vyhnul za vrati, ale taky aby mohl nahra vat levou rukou. Jako b) a c), ale nynısi hra c a asistent vymž nıjes tž jednu prihra vku navıc. Hra c obıha kolem asistentu "osmicku" a ota cıse strıdavž k asistentum levou a pravou stranou.Tzn. jednou nahra va pravou a jednou levou. Jako b), ale mıc chyta jen jednou rukou a ota cıse k prihra vce v jednom pohybu. Jako f), ale hra c se snazıchytat mıc ve vzduchu (ve vy skoku). Ve vy skoku ho tez i odhazuje. Toto cvicenıje na rocne na kondici.

1.2.8 CtyrclennČ skupiny a asistentem na strane Strucnž : Organizace:

Chyta nıa prihra va nımıce v ctyrclenny ch skupina ch, kde je ňkolem prihra va nıstranou v pohybu. Viz obra zek.Hra c c. 1 ma mıc. Funkce se mž nıpo 1 - 2 min.



5

a) • C . 1 nahra va c. 4 a bž zıprımo proti c. 3. ( Da vejte pozor, protoze zaca tecnıci casto bž hajıchybnž k c. 4.) • Hra c c. 4 nahra va zpž t c. 1 prımo pred sebe tak, ze c. 1 dosta va mıc ze strany. • C . 1 nahra va c. 3, ktery opakuje cvicenıpo hra ci c. 1 v opacnem smž ru. Pozn.: Pripomente zac atec nı k˚m, ze asistent musınahravat pred pohybujı cı ho se hrac e. b) Asistent kuta lımıc po zemi a bž zıcıhra c musımıc co nejrychleji zvednout a nahra t. c) Asistent da va vysokou prihra vku tak, ze mıc je chyta n ve vy skoku a odehra nďco nejrychleji po dopadu. d) Jako c), ale hra ci se snazıchytit i odehra t mıc ve vy skoku.

1.2.9 Chyta nıa prihra va nıse ctvrt a pulobratem (s obra tkou o 90o resp.180o) Strucnž : Organizace: a) • • • •

Cvicenıprocvicujıcıchyta nıa nahra va nıse ctvrt a pulobratem. Jeden mıc pro kazdou skupinu pž ti hra cu se dvž ma sta ly mi asistenty A a B. Je mozno prova dž t i ve skupina ch o ctyrech hra cıch. Funkce mž nte po 1 - 2 min.

Asistent A ma mıc. Hra c c. 1 bž zıproti A, ktery nahra va tak, ze mıc je chyta n na ňrovni asistenta B. Hra c c. 1 chyta a ve obra tce o 90o nahra va mıc k asistentovi B (Asistent B nahra va mıc asistentovi A) Potom se c.1 zaradızpž t do za stupu dals ıch hra cu a vybıha hra c c. 2.

b) Jako a), ale nynıponž kud "elegantnž js ım" zpusobem: mıc je chyta n ve vzduchu a odehra va n jednou rukou. Na obra zku je situace, kdy hra ci pouzıvajılevou ruku k chycenıa prihra vce, a pravou nohu k odrazu. c) Jako b), ale asistent stojına druhe stranž a nahra va na pravou ruku. Pozn.: Na toto tš ma se r˚znınazory, jak opravovat chyby v provade nıcvic enıb) a c). Ja osobne preferuji techniku, kde je maly krok vykonan ihned pred vyskokem, ale nenıabsolutne nutny, jelikoz mnoho korfbalist˚ to nede la a stejne dosahuje uvade nš ho vysledku. Je pozoruhodnš , ze zadny korfbalista neprovadıoba zp˚soby stejne dobre. Je takš pozoruhodnš , ze hrac i jsou c asto lepsı , kdyz hazejıslabsırukou. d) Asistent B stojıblıze k nabıhajıcımu hra ci. Asistent A pouze prihra va c. 1, kdyz je blızko a tım ho nutık pulobratu (obra tce o 180o) pred nahra vkou na B. Jinak jako cvicenıa). e) Jako d), ale hra ci se snazıodehra t mıc pri pulobratu ve vy skoku. f) Jako d), ale asistent B stojına opacne stranž , tzn, ze mıc nahra va na druhou ruku. g) Nynıs obra nci, kterıstž zujıprova dž nıcvicenı. Ma me tri asistenty (c. 3, 4, 5), (viz obr.) kterıstojına vrcholech trojňhelnıku o stranž 15 m. Uprostred je hra c c. 1 s obra ncem (c. 2). Hra c c.1 dosta va v bž hu mıc od c. 3 a odehra va mıc s obratem (prıpadnž ve vzduchu) hra ci c. 4 resp. c. 5 nebo c. 3. Obra nce se snazı "preka zet", ale neznemoznuje prova dž nı cvicenı. Funkce mž nte po 45 sek. (c. 2 je cvicıcıhra c, c. 3 jde bra nit a by valy cvicıcıhra c jde na asistenci) do doby nez se vs ichni vystrıdajıobž funkce. h) Jako g), ale obrana je nynıpreciznž js ı. Pro ulehcenımuze cvicıcıhra c nahra t asistentovi, ktereho si sa m vybere, ne vs ak stejnemu asistentovi, od ktereho mıc dostal. i) Jako h), ale nynısi jiz hra c nemuze vybırat asistenta. (musınahra vat v stanovenem poradı) j) Jako i), ale hra c pouzıva druhou ruku.

1.2.10 Cvicenıv kruhu Strucnž : Organizace:

Procvicova nıchyta nıa prihra vek v kruhu. Kruh s esti hra cu vzda leny ch od sebe 5 - 15 metru (dle kvality hra cu). Jeden mıc na skupinu a hra ci jsou ocıslova ni podle postavenıv kruhu za sebou.

Pozn.: Organizace v kruhu je velmi spolehliva a specialne vhodna pro mladš hrac e. a) Mıc je hra n po kruhu bez doteku zemž . Po uplynutıcasoveho limitu zaradit malou hru - napr. ktera skupina bude mıt drıve pž t okruhu. b) Hra c c. 1 nahra va c. 2, na sleduje mıc, dosta va zpž t a nehra va c. 3, atd. Kdyz hra c c. 1 obž hne cely okruh, vra tıse do sve vy chozı pozice. Pote nahra va mıc c. 2, ktery opakuje stejne cvicenı. (soutž z, kdo bude mıt drıve kompletnıcvicenı) c) Vs ichni stojına svy ch mıstech, nahra vajısi bez poradı, ale bez dotyku zemž . d) Jako c), ale 1 az 2 hra ci jsou v kruhu a snazıse mıc zachytit.("bago")



6 e) Jako c), ale nynına sleduje svou prihra vku kazdy hra c. f) Varianta na e). Nahra vka musıby t da va na hors ırukou, musıby t chyta na jednou rukou, nebo ha zena obž ma rukama na velkou vzda lenost. g) Dva hra ci, c. 1 a c. 2 zacınajı, stojıv kruhu. C . 1 je "nahra vac" a c. 2 je "obra nce". Hra c c. 1 nahra va komu chce a dosta va mıc zase zpž t. Cvicenıprobıha 30 sek. a obra nce se snazıvypıchnout mıc. Dals ıdvojice dž la stejne cvicenı. h) Jako g), ale nynı "nahra vacc" nahra va v kruhu ostatnım postupnž . (Toto je na rocnž js ı, jelikoz obra nce vı kam bude smž rovat prihra vka.) Pozn.: Poslednıdve cvic enıkladou d˚raz na zautomatizovanıuvolnovanı , hledanıvolnš ho prostoru k obdrzenıprihravky, atd. Tip pro cvic enıg) m˚ze byt nasledujı cı : Zkouset udrzet si obrance dale za zady, stale se od ne ho otac et pryc . K dosazenızminovanš ho je d˚lezitš byt schopen prihrat obe ma rukama. i)

Hra c c. 1 stojıuprostred kruhu, c. 2 ma mıc. C . 2 nahra va c. 1, bž zıza prihra vkou a zaujıma mısto hra ce c. 1. Hra c c. 1 nahra va c. 3 a bž zına pozici hra ce c.3. Hra c c.3 nahra va hra ci c.2 (ktery je teÚ uprostred kruhu) a bž zı na jeho mısto. Dvojka nahra va ctyrce atd. Je mozno soutž zit, ktery kruh "udž la " tri kola. j) "Hon na mıc" je vlastnž varianta cvicenıi). Udž lejte velky kruh, ve kterem jsou vs ichni hra ci. C . 1 a c. 7 jsou v kruhu a mıc majı hra ci c. 2 a c. 8. Da le je to jiz jako ve cvicenıi), dostihne jeden mıc druhy ? Zna ma varianta i). V kruhu jsou dva mıce. Zacınajıu c.1 a 4. Hra ci si nahra vajıpo obvodu postupnž a soutž zı, kdo drıve dostihne druheho.

1.2.11 Kriz nČ be ha nı Strucnž : Organizace:

Bž ha nı, chyta nıa prihra va nı, pricemz se hra ci krızı. C tyri hra ci ocıslovanı1 az 4, stojıcıvedle sebe v jedne radž po 6 metrech. Krajnıhra c ma mıc. Pro kazdou skupinu je dostacujıcıprostor 20x20m. Je mozno pouzıt tri i pž t hra cu.

Hra ci vybıhajısoucasnž stejny m smž rem. Mıc je prihra va n od c. 1 az po c. 4. Kdyz dostane mıc hra c c. 4, c. 3 se obracıa bž zı(v opacnem smž ru) krızem na dra hu hra ce c. 4. C . 4 prihra va c. 3 ( prihra vka s pulobratem) a take prebıha krızem na mısto c. 3. C . 3 a 4 jsou nynıvymž nž ni. Kdyz se obracıc. 4, c. 1 a 2 take mž nısmž r tak, ze vs ichni ctyri hra ci bž zıstejnou cestou proti puvodnımu smž ru. Mıc je jes tž jednou prehra va n (od 3 pres 4 a 2 k c. 1) a c. 2 a 1 se krızı. Pote zacına cvicenıznovu. Viz obr. Toto je vy borne cvicenı vyzadujıcı mnoho mıcovy ch dovednostı: prihra vky musı by t levou a pravou rukou, v pohybu, se ctvrt a pulobratem a vs echny prihra vky jdou vzduchem. Je to tez velmi dobre kondicnıcvicenı.

1.2.12 TrıclennČ skupiny s obra ncem Strucnž : Organizace:

Prihra va nıa chyta nıs bra nıcım hra cem. Kazdy skupina ma cıslo a mıc. Prostor zhruba 10x10 metru vyznaceny ca rami nebo kuzely.

a) C . 1 a 2 si nahra vajı. Prostrednıhra c c. 3 se jim ho snazıvypıchnout v omezenem prostoru. Hra c, jehoz prihra vku obra nce tecuje jde bra nit. b) C . 1 a 2 stojıod sebe 10 metru. C . 3 bra nıc. 1, ktere ma mıc. C . 1 musıda t c.2 dobrou prihra vku. C . 3 pak znovu bra nı2, ktere se pokous ıprihra t c.1. Pozn.: Je to cvic enı , kterš zahrnuje korfbalovš prvky a je proto velmi potrebnš . Kolik je korfbalist˚, kterıneume jı(nebo se bojı ) prihrat spoluhrac i, protoze pred sebou majıvysokš ho obrance? Varianty: 1. Natazenou rukou nad obra ncem. 2. Natazenou rukou pod rukama obra nce (je oblıbena zvla s tž u maly ch hra cu). 3. Prihra vka o zem jednou rukou. 4. Je mozne take kuta let mıc po zemi, ale to se nepouzıva .



7 5. Pivotova nım. Tım je mınž n pohyb jednou nohou dopredu a dozadu (nebo do stran) a donucenıobra nce k pohybu mimo stabilnı pozici. Napr. hra c s mıcem ukrocılevou nohou dozadu. Jestlize obra nce nena sleduje jeho pohyb, ma ňtocnık dostatek mısta na leve stranž pro prihra vku pres obra nce. Mnoho obra ncu se proto snazıby t tž snž u sveho soupere. Toto je moment, kdy ňtocnık ceka na: s mıcem v prave ruce levou nohu vpredu tak, ze tž lo je mezi obra ncem a mıcem (obra nce je udrzova n "na za dech") a tam je prostor pro prihra vku spoluhra ci. Jestlize to neudž la napoprve, pokracovat ve stejnem pohybu a obra nce napr. s patnž pres la pne. Tento pohyb casto pouzıvajıdž ti. c) C .1 a 2 hrajıspolecnž a c.3 bra nı1. Rozdıl od minuleho cvicenıje v tom, ze se hra ci mohou pohybovat volnž bez prostoroveho omezenı. Funkce mž nit po 45 s. d) Varianta na c), ale kondicnı. C .3 bra nıprve c.1 po dobu 30 s. a pak c.2. Pak bra nıc. 1 a nakonec c. 2. e) Jako c), ale obtıznž ji pro c. 1, protoze c. 2 stojına mıstž a obra nce vıkam pujde prihra vka.

1.2.13 Cvicenıpodle ca ry Strucnž : Organizace:

Prihra va nıa chyta nına dž lıcıca re (pulka, aut,...). Jeden mıc pro ctyri hra ce. Kazda skupina pracuje na ca re dlouhe 15 m.

Proc tato cvicenı? Korfbalova pravidla rıkajı, ze mıc musıby t odehra n uvnitr hris tž nebo mimo hris tž , jestlize se hra c nedotkne zemž mimo hris tž . Mıc, ktery zda nlivž smž ruje ze hris tž muze by t tedy udrzen ve hre. Na to nenıpotreba specia lnıtechnika, ale cit pro spra vny moment. Je treba to natrenovat. a) Cvicenı, jak zachra nit mıc, ktery smž ruje z hris tž . Mıc je ha zen mimo hris tž sta ly m asistentem A. Hra c bž zıpodel ca ry, vyskakuje, vracımıc na pravou stranu asistentovi drıve nez dopadne. Asistent ha zı mıc trochu da l od ca ry. Brzy bude zrejme, ze hra c je schopen zıskat mıc, ktery je jiz metr za carou. Je to ota zka spra vneho nacasova nı a kousku odvahy. b) Stejne cvicenı, ale hra c nynıvracımıc druhemu asistentovi (je treba ctvrtobrat ve vzduchu mimo hris tž ).

c) Ve cvicenıch a) a b) bž hajıhra ci podel ca ry. Nynıpobž zıkolmo k ca re. Asistent opž t nahra va vnž hris tž . Hra ci musejıbuÚ: 1. udrzet mıc ve hre, pricemz neza lezına tom, kde mıc skoncı. 2. Odehra t mıc na A. 3. Odehra t mıc na B. 4. Odehra t mıc na C. Pozn.: Ve vyse uvedenych cvic enı ch je mı c vzdy odehravan pravou rukou. Po c ase je nutnš zkouset mı c chytat a nahravat takš levou rukou.

d) Cvicenı, jak vra tit mıc kuta lejıcıse ven z hris tž . Je dobre trenovat ve dvojicıch, nebo se dvž ma mıci ve skupinž ctyrech hra cu. Oba asistenti i hra c stojı10 m od ca ry. Asistent kuta lımıc smž rem k ca re a hra c se ho snazızachytit a vra tit do hry. Je mozne, aby hra c mıc sebral a odehra l ho z vy skoku, ale to musıby t mıc posla n tak, aby se to dalo stihnout. U cel je ten, aby hra c zastavil mıc rukou, zatımco sprintuje. Hra c nynımusızkusit zajistit, aby mıc zastavil pred ca rou nebo, jestlize to nenı mozne, nechat mıc bž zet a zastavit ho az u ca ry a pak ho jen zvednout.



8 e) Vypıchnutı prihra vky pres pulıcı ca ru. U tocnık A1 nahra va spoluhra ci A2, ktery stojı za ca rou. Obra nce B2 musızkusit skocit pred A2, odrazit se nejda le na ca re, chytit mıc a jes tž ve vzduchu se ho snazit prihra t.

f) Jako e), ale s vıce rozdılny mi nahra vkami (vys s ı, nizs ı, z vž ts ıvzda lenosti,...). g) Cvicenı, ktere vıc priblizuje realitu. U tocnık A2 se bude vzdy pokous et chytat mıc a tım imitovat hernısituaci. Je treba da vat pozor na to, aby se cvicenınestalo nebezpecny m. Nenıňcelem vzıt mıc za kazdou cenu a zranit pri tom hra ce. V nž ktery ch prıpadech je to idea lnıcvicenı, jak naucit hra ce bojovat o mıc, kdyz muze by t tž lesny kontakt nevyhnutelny .

1.2.14 Ha zenına terc a jina cvicenıpro presnČ prihra va nı Strucnž : Organizace:

Cvicenı(hry) pracujıcına presnosti prihra vek. Dvojice, mıc a libovolny terc (mısto, kuzel, tenisovy mıc,...). Cılem tž chto cvicenıje zajistit presnost prihra vek. Fakt, ze prihra vka na spoluhra ce byla nepresna nenı tak evidentnı, jako pri tž chto cvicenıch. Zde je dobra ci s patna prihra vka mnohem viditelnž js ı.

a) Nahra va nı na pozici: kvuli bezpecnosti ha zejı vs ichni najednou na povel trenera. (Nž kdo by mohl ha zet tak tvrdž , ze by cıl "odstrelil"). Cıle jsou vyznaceny napr. provazem.. V kazde dvojici stojıhra ci proti sobž oba 8 m daleko od cıle. Vs echny c. 1 majı mıc. Na treneruv signa l vs ichni najednou ha zejıa snazıse zasa hnout cıl. Kazdy ha zıjen jednou. Kdyz majımıc vs echna c. 2, ha zejı opž t na povel. Ktery pa r bude mıt drıve 10 za sahu? b) Rovinne vodorovne terce zamž nıme za kuzely. Pro zpestrenımuze by t na vrcholu kuzelu umıstž n tenisa k. Hra ci od 12 do 18 let da vajıcasto prednost prostorovy m tercum, jelikoz jsou ve vy s ce norma lnıprihra vky, nez kuzely, ktere jsou prılis nızko. c) Hra s la hvemi. Nenıto hra do haly, ale je to dobra hra/sport na odpoledne. Kazdy pa r ma dvž la hve naplnž ne vodou. Stojı10 m od sebe. Hra ci stojıza vlastnımi lahvemi a snazıse zasa hnou la hev protihra ce. Jestlize se tak stane, hra c musınejdrıve zvednou mıc a pak la hev. Kdo ma drıve pra zdnou la hev prohra va . Pouzıvejte pokud mozno plastove la hve. 1.2.15 Manipulace s mıcem Strucnž : Organizace:

Cvicenımanipulace s mıcem pro zleps enıhra cova citu pro mıc. Kazdy hra c ma mıc a libovolny prostor k pohybu. Jestlize nenık dispozici dostatek korfbalovy ch mıcu. lze pouzıt i jine.

a) b) c) d) e) f) g) h) i)

Hra ci bž hajıa driblujıs mıcem o zem. Driblujıstrıdavž levou a pravou rukou. Vyhazujımıc vysoko a chytajımıc ve vy skoku. Nejdrıve to zkous ejına mıstž a pak v pohybu. Jako c), ale chytajımıc jen jednou rukou. Strıdat levou a pravou. Toto cvicenıje leps ıdž lat v pohybu. Hra ci drzımıc pred sebou a maly m obloukem si ho prehazujıza hlavu a zkous ejıho chytit za za dy. Jako e), ale nynıpri chuzi nebo v klusu. Mıc je vyhazova n do vzduchu a chyta n po vy skoku, pri kterem se hra c otocıo 360 stupnu. Mıc je vyhazova n do vzduchu, hra c si seda a okamzitž se zveda a chyta mıc. Hra ci stojına mıstž . Pravou natazenou rukou si mıc prehazujıobloukem pres hlavu a chytajıho levou natazenou rukou. Je mozne prova dž t i v bž hu. j) Obta cenımıce kolem tž la. Ruce si poda vajımıc kolem tž la, ktery se tž la nedoty ka . k) Hra ci si mıc obta cejıvy vrtkovity m pohybem. Zacınajıu hlavy a koncıu chodidel. l) Prova dž t ota civy pohyb pokrceny mi pazemi. Zacınat pravou rukou kolem hlavy, kde mıc prebıra leva ruka, pokracuje dolu ke kolenum, tam prebıra prava ruka atd. m) Pravou rukou si poda vat mıc do leve pod zdvizenou pravou nohou. Z leve se dosta va opž t do prave a je poda va n znovu do leve, ale pod levou nohou. To same v opacnem smž ru. U tohoto cvicenıje treba dba t na prova dž nıs rovny mi za dy. n) Rozkrocene nohy a poda vat si mıc osmickou mezi nimi.

1.2.16 Cvicenıproti zdi Strucnž : Organizace:

Varianty prihra va nıa chyta nıproti zdi. Kazdy hra c ma mıc a prostor na zdi. Mozno pouzıt i nekorfbalove mıce.

a) Mıc je ha zen ze vzda lenosti 3 m obž ma rukama proti zdi a zpž t chyta n. Pozdž ji mozno pouzıt soutž z. b) Nynıvzda lenost trochu zvž ts it, aby ruce s mıcem spra vnž "pumpovaly". Z jake vzda lenosti je hra c schopen si nahra t mıc a opž t ho chytit aniz by mu upadl na zem? c) Jako a), ale nynıjednou rukou. Strıdat ruce. d) Nahra t mıc levou rukou a chytat do leve. Stejnž tak i obra cenž atd. Kazdy hra c si stanovıvzda lenost sa m.



9 e) Ha zenıpropnutou (natazenou) rukou (spodem, vrchem nebo stranou). Pouzıvat obž ruce. Pozn.: Toto cvic enıprovade t v maximalnı m poc tu opakovanı. Slouzıpro zajiste nıspravnš techniky nahravky. Toto cvic enıdovoluje hrac ˚m hazet prudc eji nez normalne . V malš hale vsak m˚ze byt nebezpec nš pro spoluhrac e. f) Mıc je nahra va n zadovkou. g) Hra c ha zımıc proti zdi a pred chycenım dž la cely obrat. h) Toto cvicenı, pouze je-li dostatek mısta (zhruba 10 m zdi pro jednoho hra ce). Hra ci stojı2 m od zdi a nahra vajısi oni v pohybu podel stž ny. Pri zmž nž pohybu pouzıvajıdruhou ruku.

1.2.17 Honicka Strucnž : Organizace:

Honicka pomocımıce. Dulezita presna strelba. Vs ichni hra ci jsou rozmıstž ni na plos e 15x20 m. Dva hra ci majımıce. Oba hra ci hrajıs mž kky mi mıci a pokous ejıse dotknout mıcem ostatnıch hra cu. Kolika hra cu se honic dotkne? Hra c muze mıcem ha zet. Mž nit po 45 sec.

Pozn.: Davat pozor, aby honı cıhrac nehazel prı lis tvrde . Jestlize chceme ztı zit cvic enı, m˚zou platit doteky pouze bez hozenımı c e nebo odrazem o zem.

2. INDIVIDUALNI KORFBALOVA TECHNIKA V teto kapitole se zamž rıme na za kladnıdovednosti, ktere musıkorfbalista zıskat. Prvnıca st pojedna va o uvolnova nıproti jednomu protivnıkovi s prihlednutım na prechod z obrany do ňtoku. Samozrejmž to musı by t poda no soucasnž s kolektivnı hrou. Ve druhe ca sti se podıva me na individua lnı obranu. Od jednoho osobnıho protihra ce je pozadova no pouze zachyta va nımıce. V pododdıle ctvrte ca sti si posvıtıme na za klady ňtocenı. Ta zahrne vs echny druhy strelby a zajis tž nıstrelby - co nejleps ıdoskok. Nakonec se dostaneme k individua lnımu ňtoku a jak muze ňtocnık prekonat leps ıho obra nce.

2.1

Uvolnova nıse a kolektivnıhra

2.1.1 Hra bez protihra cu Strucnž : Organizace:

Cvicenıve hre, zamž rene na pohyb a nahra vky. Skupiny po ctyrech s jednım mıcem a dostatkem prostoru.

a) Hra ci si nahra vajı, pricemz se vs ichni pohybujı. Co nejrychleji odehra vat mıce. Dba t na to, aby mıce nepadaly na zem. b) Jeden z hra cu (hlavnıcvicenec) se po dobu 30 sec pohybuje vy raznž rychleji nez ostatnı. Po kazde prihra vce, kterou dostane musı mıc opž t vra tit stejnemu hra ci. Strıdat po 30 sec. Ktere skupinž nespadne mıc na zem? c) Jako a), ale nynımuze by t mıc nahra n pouze hra ci, ktery kra tce zasprintuje k nahra vajıcımu. Je treba ujasnit hra cum, ze je treba tyto pohyby dž lat i v za pase, cımz snızıme s anci obra nci zıskat mıc. d) Hra ci pokracujıve "hre", ale nynımohou dostat prihra vku pouze po pohybu od mıce. e) Kombinace c) a d). Prihra vku muze dostat pouze ten hra c, ktery udž la zretelny pohyb k mıci nebo od mıce. f) Jako d), ale nynıs V - pohybem (veckem) . Hra ci se nejdrıve pohybujık mıci, po nž kolika krocıch zastavujıa bž zıdo jineho smž ru, kam dosta vajınahra vku. Pozn.: U poslednı ho cvic enınesmıbyt mı c prihravan prı lis brzo, protoze by bylo prı lis mnoho spatnych prihravek. Ne kdy m˚ze byt cvic enıvı ce funkc nıpri pouzitıvı ce mš ne pasivnı ch obranc˚. Varianty: Vs echna uvedena cvicenı mohou by t prova dž na s obra nci. Dals ı moznostı je da t za ňkol obra ncum zachytit co nejvıce prihra vek. g) Cvicenıa) az e), ale nynınema kazde druzstvo svuj vymezeny prostor. Hra ci jsou promıcha ni mezi sebou, coz klade vys s ına roky na orientaci a koncentraci.



10

2.1.2 Uvolnova nıse ve pe ticlennych skupina ch Strucnž : Organizace:

Cvicenı, ve ktery ch je duraz na pohyb od obra nce. Jeden mıc na pž t lidı. Kazda skupina ma k dispozici 20x20 m. Hra ci jsou ocıslova ni.

a) C . 1 je ňtocnık, c. 2 obra nce a c. 3, 4 a 5 asistujıňtocnıkovi. Kazdy ma moznost volneho pohybu v prostoru. U tocnık dosta va vzdy mıc zpž t od sveho spoluhra ce. Obra nce se pokous ızachytit mıc. Funkce se mž nıpo 30 sec. Cvicenıkoncıaz si vs ichni vystrıdajı vs echny posty. Mıc se nedoty ka zemž . b) Jako a), ale nynıse musıňtocnık otocit vzdy za dy od obra nce, aby si ulehcil jak nahra vku tak i jejıprijetı. c) Jako a), ale nynıstojıasistenti na stejny ch mıstech v trojňhelnıku 15 m od sebe. Nynıje to pro ňtocnıka na rocnž js ı. d) Jes tž na rocnž js ı cvicenı je, kdyz musı ňtocnık nahra vat asistentum v urcenem poradı. U tocnık musınynıobıhat kruh a obra nce vı, kam pujde nahra vka a kam se bude pohybovat protihra c. Nynıbude ňspž s nost ňtocnıka mnohem mens ı. e) Jes tž jednou c), ale ňtocnık je poucen zkus enostız d) a ota cıse od obra nce a vytva rısi tım tak vıce prostoru.

2.1.3 Tenbal ("Prihra vana ") Strucnž : Organizace:

Zna ma hra, kde je za kladem uvolnž nıjeden na jednoho. Dva ty my 3 - 5 hra cu v prostoru 20x20 m. Jeden ty m ma mıc a musısi mezi sebou 10x nahra t aniz by jim druhy ty m mıc sebral. Jestlize chybujı, zıska va mıc druhy ty m. Za kazdy ch 10 prihra vek zıska va ty m 1 bod.

Pozn.: Tato hra je mnohdy zajımavž js ıpro trenery nez pro hra ce, pro ktere nenıprılis na rocna . Ruzna doplnujıcıcvicenıji vs ak ztızı. a) b) c) d)

Obra ncum postacık zıska nımıce pouze dotyk mıce. Zmens it hris tž na 10x10 m. Zkous et provest co nejvıce prihra vek. Pro stars ıhra ce by nemž lo by t problemem udž lat 50 prihra vek. Mıc se nesmınahra t zpž t stejnemu hra ci, od ktereho nahra vka pris la.

2.1.4 Uvolnova nıse v ctyrclennych skupina ch Strucnž : Organizace:

Cvicenıs ota cenım od obra nce. Jeden mıc pro ctyri. Dva sta lıasistenti 12 m od sebe, jeden z nich ma mıc.

a) U tocnık stojı mezi dvž ma asistenty bra nž n obra ncem. U tocnık hraje nepretrzitž mezi dvž ma asistenty, kterı jsou sta le na svy ch mıstech. Nahra va jim tım zpusobem, ze kazdemu da vıce jak jednu prihra vku za sebou. Obra nce se pokous ızachytit mıc. Mž nit funkce po 45 sec. b) Jako a), ale nynısi nemuze ňtocnık prihra t dvakra t se stejny m asistentem. Obra nce se snazızachyta vat pouze mıce smž rujıcık ňtocnıkovi. Podstata tohoto cvicenıje v tom, ze ňtocnık se musıdostatecnž dobre uvolnit, aby mohl prihra vku dostat. Upozornž te ňtocnıka, aby vyuzıval zmž n rychlosti pohybu a celeho prostoru. c) Cvicenıje obdobne jako a), ale jinak organizovane. U tocnık musızustat ve vzda lenosti 5 m od asistentu.(viz obr.) Varianty: Cvicenıc) je pro mnoho hra cu velmi fyzicky na rocne. Lze to usnadnit buÚ tım, ze da me mıc obž ma asistentum, nebo umoznit asistentum prihra vku mezi sebou, aby obra nce nemohl predvıdat prihra vku. d) e)

Jako ve cvicenıc) pouzijeme ca ru 5 metru od asistentu a k nıprida me dals ı, vzda lenou od nı3 metry. U tocnık ma nynık dispozici prostor pouze 3 metry s iroky . Je skutecnž nutne dž lat ostre zmž ny rychlosti a smž ru, protoze jiz nejsou mozne kra tke a dlouhe prihra vky. Obra nce dovolıňtocnıkovi nahra t mıc asistentovi. Jako d), ale nynıobra nce bra nıprihra vku asistentovi. U tocnık musıpouzıvat ruzne druhy prihra vek, pivotovat, pripravovat si dobrou pozici pro nahra vku (zas la pnout obra nce).



11 2.1.5 CtvercovČ cvicenıve trojicıch ("doplnova nı") Strucnž : Organizace:

Tri hra ci musıhra t mıc do ctverce. Je to ňnavne cvicenı, protoze je vıc stanovis Ž nez hra cu. Tri hra ci stojıv rozıch imagina rnıho ctverce o stranž 8 metru. Jeden roh je neobsazen. Prostrednıhra c c.2 ma mıc.

Za kladem cvicenıje nahra vka po stranž ctverce. Jinak receno, Hra c s mıcem musımıt vzdy dvž moznosti prihra vky (vlevo a vpravo). Nelze pouzıt prihra vku krızem. Hra c c.2 ma moznost vy bž ru nahra vky buÚ c.1 nebo c.3. Zvolısi naprıklad c.3 . V tomto prıpadž musıc.1 sprintovat do volneho rohu. Nynıma c.3 na vy bž r dvž varianty smž ru prihra vky (obr.2). Predpokla dejme, ze c.1 dostane mıc. C .2 musı sprintovat na mısto kde zacınal hra c c.1, takze hra c c.1 ma opž t na vy bž r ze dvou hra cu.

Pozn.: Hra ci c.1 a c.3 si mohou nahra vat mezi sebou a nutit tak bž hat pouze hra ce c.2 tam a zpa tky, ale to nenıidea tohoto cvicenı. Je proto nutne limitovat pocet zpž tny ch prihra vek stejnemu hra ci. Cılem je mys lenka, ze korfbalista musımıt vzdy dvž moznosti prihra vky. Bude to asi vs ak pouzıva no trenery (i hra ci) jako kondicnıtrenink. Pri ruzny ch varianta ch muze by t pouzito prihra vek jednou rukou, atd. 2.1.6 "Monokorfbal s kuz ely" Strucnž : Organizace:

Ruzne hry, v nichz je cılem dosazenıkolektivnıspolupra ce. Dva ty my cıtajıcı3-8 hra cu. Vytycte nejmenž 20x12 metru prostoru (lepe vıce). Namısto kos e pouzijme jako cıl napr. kuzel. Okolo kuzelu je vyznacen 4 metrovy kruh. Cılem tohoto cvicenıje zasa hnout souperuv terc. Vyzaduje to kolektivnı hru neboŽ nenı dovoleno bž hat s mıcem. Za dny hra c nesmı vystoupit do kruhu. Ve skutecnosti je to vlastnž monokorfbal, pricemz jsou kos e nahrazeny kuzely na zemi. Je to idea lnıhra na zleps ova nıkolektivnıhry, uvolnova nıse jednomu obra nci.

Varianty: 1. Kuzely mohou by t zamž nž ny cımkoli, napr. korfbalovy mi kos i a cılem muze by t dotknutıcıle s mıcem v ruce. 2. Pro zvy s enıobtıznosti si mohou oba ty my zvolit “stra zceó cıle, ktery ma moznost strezit cıl (muze vstoupit do kruhu) 3. Cıl muze by t korfbalovy stojan. Obra nce hraje s ostatnımi. Mıc musızasa hnout stojan kos e. Nynınenıtak obtızne trefit cıl, kdyz nenı tak tž snž bra nž n. 4. Pro velkou skupinu zavest dž lenıse strıda nım funkcıpo kazdy ch dvou bodech. 5. Ha zena , ale dribling s mıcem je zaka za n. Cıl je umıstž n na kazdem konci hris tž . Prostor pro obra nce cıle je pulkruh. 6. Monokorfbal s pravidly ragby. Lze uzıvat jako rekreacnısport nebo jako na hrada serioznıho treninku, pokud je s patne pocası. Tento zpusob je idea lnına zahra tı. Lze vyra zet mıc, chytat protivnıka a bž hat s mıcem. Tato hra nenıurcena pro dž ti. 2.1.7

Pohyb pri prihra vce ve ctyrech ctvercıch.

Strucnž : Organizace: a) b) c) d) e) f) g) h) i)

Cvicenına uvolnova nıve ctyrclenny ch skupina ch. Kazda skupina ma k dispozici prostor 20x20 metru rozdž leny na 4 dıly. Kazda skupina ma jeden mıc.

Hra ci si mezi sebou libovolnž prihra vajı a stojı kazdy ve svem ctverci. Mıc se nedoty ka zemž ! Pred obdrzenım prihra vky udž la kazdy hra c "V" pohyb. Mıc je prihra va n jednım smž rem. "Vecko" je treba prova dž t pred obdrzenım mıce, ale pohyb by mž l smž rovat k hra ci s mıcem. Mıc je prihra va n druhy m smž rem, a take druhou rukou. Jako b), ale nynıje "vecko" prova dž no smž rem od mıce. Mıc se jiz pohybuje obž ma smž ry. Kazdy hra c ma obra nce. U tocnıci prihra vajı mıc dokola aniz by opustili vlastnı ctverec. Obra nci ztž zujıobdrzenımıce, ale nechytajıprihra vky. Mž nte funkce kazde 2 az 3 minuty. Jako c), ale nynıse obra nci snazıo zachycenımıce. Jako c), ale nynımohou ňtocnıci prihra vat jen hra ci, ktery udž la "vecko" od mıce. Jako c), ale nynıjde nahra vka hra ci, jenz dž la "vecko" smž rem k mıci Jako c), ale ňtocnıci dosta vajıbod za kazdy ch 10 prihra vek bez chyby. Jestlize obra nci zıskajımıc, mž nıse funkce.

2.1.8 Uvolnova nına ca re Strucnž :

Cvicenına uvolnova nıu stredove ca ry.



12 Organizace:

Skupina trıhra cu s mıcem na ca re.

a)

Asistent A ma mıc. Hra c W se musıuvolnit, aby mohl dostat prihra vku. Obra nce D se mu to snazızneprıjemnit, jak je to jen mozne. Kdyz dostane hra c W mıc, nahra va ho zpž t asistentovi A. Mž nte funkce kazdou minutu. b) Hra c W nynı nestojı u ca ry, ale bž zı k nı asi z osmi metru . Toto cvicenı ma zduraznit vy hodu ňtocnıka W, pokud nestojısta le u ca ry. Pokud by cekal na mıc blızko u ca ry, nema mısto na uvolnž nıa obra nce ho muze preskocit a zıskat mıc. c) Jestlize ňtocnık nenıvolny , musıakcelerovat rychleji. Pokud se to sta le nedarı, je treba mž nit strany pohybu. U tocnık se musıuvolnovat od obra nce.

d) Jina cesta, jak se uvolnit je bž zet napr. doprava pak zmž nit smž r doleva. Jestlize bž zı obra nce za na mi, je leps ıdostat mıc pred sebe. Dokud obra nce bž zıpred na mi musıme dž lat zmž ny smž ru pohybu.

2.2

Individua lnıobrana

2.2.1 Bra ne nıve dvojicıch Strucnž : Organizace:

Cvicenına sledova nıjednoho protihra ce. Dvojice stojına dels ıca re haly, hris tž ,¨ Jeden ve dvojici je ňtocnık, druhy obra nce.

a) U tocnıci bž zı volny m tempem na druhou stranu. U kolem obra nce je sledovat ňtocnıka co nejtž snž ji. Pri tomto pohybu se snazıobra nci mıt sta le obž nohy na zemi. Kdyz dobž hnou na druhou stranu, vymž nısi funkce a bž zızpž t. b) U tocnıci bž zırychleji, ale sta le ne sprintem. Obra nci jiz nemohou "s oupat" nohama po zemi, ale musejıbž zet norma lnž . Nedž lat prılis velke kroky. c) U tocnıci zkous ejıobcas vybocovat obra ncum do stran. Rychlost sta le nenımaxima lnıa obra nci bž hajıvzdy pred ňtocnıkem. Obra nci se musejıota cet vzdy tak, aby byli tva rıv tva r ňtocnıkum. Musejıtedy zmž nit svou "prednı" nohu. d) Jako c), ale ňtocnıci mž nırychlost pohybu. C as od casu se mohou i zastavit a ztž zovat tak obra ncum tž sne sledova nı. e) Jako c), ale nynıňtocnıci skutecnž zkous ejıobcha zet obra nce. Dejte na sledujıcıinstrukce: - obra nce se musıdrzet maxima lnž 1 m od ňtocnıka - ňtocnıci musejıcasto prova dž t znatelne zmž ny v rychlosti ňtocnıci zkous ejı vybocovat obra ncum vzdy do te strany, na jednu "prednı" nohu (ňnik za za dy) f) U tocnıci mohou jıt i dozadu. Obra nci si sta le udrzujıodstup 1 m. U tocnıci sta le nebž hajı naplno. g) Jako e), ale nynıse obra nci pohybujık ňtocnıkum bokem.(cvalem stranou) h) Jako g), ale ňtocnıci mohou sprintovat.

kterou

majı

predsunutou

2.2.2 Utok a obrana Strucnž : Organizace:

Cvicenıobrany jeden na jednoho s pouzitım kos e. Skupina trıhra cu s mıcem a kos em. Jsou da ny funkce ňtocnık, obra nce a asistent (doskok). Funkce mž nit kazdy ch 30 - 45 sec. Cvicenıse da prova dž t i ve ctyrech, ale s mens ıintenzitou.

a) U tocnık ňtocı jak nejlepe umı, podporova n asistentem. Obra nce bra nı tak, aby znemoznil dona s ku. Muze obra nce zabra nit skorova nı? b) Jako a), ale nynıobra nce nesmıdovolit za dnou strelbu ze vzda lenosti mens ınez 6 m. c) Obra nce bra nıvs echnu strelbu. Pozn.: Pro mnoho korfbalist˚ je to neprirozenš poc ınanı , ale musejısledovat utoc nıka i daleko od kose, kde tı m riskujıunik na donasku. Toto cvic enıuc ıobrance zı skat cit a odhad, kam si az m˚ze dovolit jı t branit svš ho utoc nı ka. d) Norma lnıňtok a obrana. Obra nce se snazıco nejefektivnž ji zabra nit jakemukoliv skorova nı. Varianta: Mž nit casto protihra ce. Hra proti ruzny m protihra cum pripravuje sama mnoho ruzny ch situacı.



13

e) U tocnıci pokracujıjako doposavad, ale nynıse jim snazıobra nci vzıt mıc. Toho lze dosa hnou pozicırukou (zustanou nahore nebo stranou) - zveda nım, rozdılny mi pozicemi (sledovat ňtocnıka i asistenta najednou) nebo dokonce sledovat pouze asistenta. To je ale velmi riskantnı. f) Jako d), ale nynıse obra nci snazızachytit mıc. 2.2.3 ObrannČ pohyby Strucnž : Organizace:

Obranna cvicenıve dvojicıch Vytvorte dvojice ňtocnık - obra nce. Na jeden kos ú jeden mıc a tri, nebo ctyri dvojice. Jedna dvojice stojıpod kos em a ma mıc. Ostatnıdvojice stojıve vzda lenosti 15 m pred kos em.

a) U kolem ňtocnıku je dona s ka. Obra nci to vž dıa snazıse tomu zabra nit. U tocnıci stojı10 - 15 m pred kos em a jejich obra nci jsou od nich 1 - 2 m. Strıda nıdvojic je na sledujıcı: Jakmile se skoncıdvojice c. 1, asistuje ňtocnıkovi z dvojice c. 2 atd. Po asistenci se zaradı dvojice do skupiny ňtocnıku a obra ncu. V kazde dvojici se mž nıposty. b) Jako a), ale nynıňtocnıci ňtocıstrelbou z pohybu. Pozn.: V obou prı padech je ukolem obrance koncentrace pouze na jednu c innost, kterou zna predem a snazıse jıprı mo branit. Pokud to provadıspravne , ma utoc nı k jen malou sanci na zakonc enı . c) Nynısi muze ňtocnık zvolit mezi dona s kou a strelbou z pohybu. Ma vs ak pouze jednu moznost. Jestlize se rozhodne jıt na dona s ku a neuvolnıse, pokus tım koncı. Tento ňkol je nepatrnž tž zs ıpro obra nce, ale sta le nebude mnoho ňtocnıku schopno vystrelit. d) U tocnıci majınynıtri moznosti. Po naznacenıstrelby z pohybu mohou zkusit jıt na dona s ku. Nynıje to jiz na rocne pro obra nce a je dulezite poznat, jaky pohyb chce ňtocnık opravdu provest. e) Mala hra: ňtocnık i obra nce mohou skorovat a pocıtajısi body Zaprve za skorova nı, za druhe za zabra nž nıstrelby . Kazdy strıdavž ňtocıa bra nı. Ostatnıjako d). f) Jako e), ale ňtocnık muze 3Ř vymž nit mıc. 2.2.4 Zıska va nımıce v obrane Strucnž : Organizace:

Cvicenına zıska va nımıce v obranž . Skupiny trıhra cu s mıcem a kos em.

a) Asistent A1 nahra va ňtocnıkovi A2 , ktereho bra nıobra nce D. Obra nce se snazı zabra nit prihra vce od asistenta. Obra nce zkous ıodhadnout smž r, ktery m poletı mıc z pohybu ňtocnıka, nebo sledova nım jeho ocı. Zveda nım jedne, nebo obou rukou se snazızablokovat mıc. Po deseti prihra vka ch zmž nit funkce. V teto fa zi nenıkos potreba. b) Jako a), ale nynıse obra nce ota cı, kdyz ma pocit, ze mıc uz letıa snazıse ho chytit. Tato metoda je velmi riskantnı a proto je jejı uzitı menž vhodne, ale korfbaliste, kterıdoka zıteto techniky vyuzıt zpusobujısvy m souperum casto velke potıze. c) Jako a), ale nynıdž la ňtocnık A2 male pohyby dopredu a dozadu. Jak casto obra nce chytınebo tecuje mıc? d) Jako c), ale obra nce si vybıra stranu, kterou sleduje. Naprıklad se castokra t dıva na zlomek vteriny pres leve rameno jestli byl mıc odehra n a kudy letı. Pozn.: Asistent A1 a utoc nı k A2 musıspolupracovat: zvlasď na zac atku musıdovolit obranci (jestlize je provade nıcvic enıspravnš ) jednu c i vı ce sancıza zachycenımı c e. e) Jako d), ale nynısleduje obra nce mıc pres prave rameno. f) Jako d), ale obra nce mž nıpostupnž strany. g) Nynıvyuzijeme i kos e. A1 asistuje z pod kos e. A2 stojıokolo osmi metru pred kos em (ale ve strelecke vzda lenosti) Obra nce D bra nı A2. A1 nahra va A2, ktery /a pokud obdrzımıc, tak strılı. U kolem obra nce D je buÚ zıskat mıc, nebo zabra nit tomu, aby ho A2 v klidu chytil. h) Jako g), ale ňtocnık se pohybuje vıce dopredu a dozadu a da va tak mens ıs anci obra nci na zıska nımıce. i) Jako h), ale provedeme ze cvicenımalou hru. Asistent s ňtocnıkem hrajıspolecnž a snazıse da t co nejvıce kos u. Kazdy kos je bod pro ňtocnıka, chyceny mıc bod pro obra nce. Pozn.: Cvic enıse hodne podoba hre. Hodne obranc˚ bude preferovat obranu pouze svš ho utoc nı ka. Toto je vsak zakazano, protoze ukolem cvic enıje nauc it obrance zachytavat mı c. j)

V i) muze ňtocnık A2 tž zit z obra ncova sledova nımıce a tım pa dem muze prılezitostnž jıt na dona s ku. Nynıto udž la me slozitž js ıv tom, ze chvıli bude obra nce sledovat a vypichovat mıc a chvıli bude bra nit jedna-jedna pouze ňtocnıka. Ostatnıjako v i). Kolikra t da ňtocnık kos a kolikra t zıska obra nce mıc?

Pozn.: Pri moznosti vy bž ru mezi obranou hra ce a vychyta va nım prihra vek se ňtocnık sta va menž jisty m. Ma lokdo vı, jak celit teto obranne taktice, nenı-li si vž dom jak vyuzıt obra ncovo riskova nıpri sledova nımıce. Zakoncete trenink cvicenım ctyr hra cu proti ctyrem a obra ncum dejte moznost vy bž ru zpusobu obrany.



14 2.2.5 Blokova nıstrelby Strucnž : Organizace:

Cvicenıpro obra nce na vy uku blokova nıstrelby. Tri hra ci s mıcem na kos . Dva sta lıňtocnıci a jeden obra nce. Pokud mozno da t k sobž stejnž vysoke hra ce.

a) Asistent A1 nahra va ňtocnıkovi A2, ktery strılı. Obra nce stojı 1 metr od ňtocnıka, takze v tomto momentž nenı strelba bra nž na . U kolem obra nce je snazit se zablokovat strelu, coz vyzaduje nacasova nı. Obra nce nemuze ska kat prılis pozdž , ale ani prılis brzo, protoze ňtocnık by si pockal az obra nce dopadne. Po deseti strela ch mž nit funkce. Jakmile kazdy zablokuje aspon jednu strelu, prejdeme ke cvicenıb). Pozn.: Ne kterıhrac i nepouzijıblokovanınikdy v zivote . Toto cvic enıby jim prave me lo dat zkusenosti s tı mto druhem obrany. U toc nı ci jim proto cvic enıusnadnujı pomalejsıstrelbou a takš strelbu z brane nš pozice. b) U tocnık A2 nynıdž la male pohyby dosta va mıc od A1 a rovnou strılı. Obra nce se sta le snazıspra vny m zpusobem zablokovat strelu. Asistent s ňtocnıkem spolupracujıa umoznujıobra nci blokovat nebo znemoznit pa r strel . Mž nte po 10 strela ch. c) Jako b), ale nynıbez spolupra ce. U tocnık strılıi kdyz vidı, ze bude mıc blokova n (toto je cvicenıhlavnž pro obra nce). d) U tocnık A2 muze jıt na dona s ku. Na znakem strelby dostane A2 obra nce do vy skoku. Obra nce se snazısta le blokovat, ale nesmı ska kat naplno pri kazde strele. Pozn.: Toto je jiz mnohem slozite jsıpro obrance. V minulš m cvic enımohl obrance predvı dat strelbu po prihravce. Nynımusıbrat v uvahu moznost uniku na donasku. Tı m vsak ztracıc as a prı padnš blokovanıstrely m˚ze prijı t pozde . e) 30 - 60 sek. Obrana jeden na jednoho. U tocnık A2 ňtocıjak chce, ale musıalespon 3x vystrelit. Pridž lovat body za kazdy kos a za zablokovany mıc.

2.2.6 Na sledova nıtrenČra Strucnž : Organizace:

Cvicenına obranu, kde vs ichni dž lajıto co trener. Hra ci se rozestoupıdo prostoru na vzda lenost 4 metry od sebe. Vs ichni jsou celem k trenerovi.

a) Trener bž zıpomalu proti skupinž . Hra ci bž zıpozadu a udrzujısi stejne rozestupy. Podle prostoru trener zastavuje a bž zıpozadu zpž t. Hra ci ho na sledujınorma lnım bž hem. Trener uda va tempo a bž ha dopredu a dozadu. b) Jako a), ale nynıbž ha trener do stran. Trener postupnž zvys uje tempo a hra ci si udrzujırozestupy. c) Jako a), ale nynıje kladen duraz na co nejrychlejs ıreakce skupiny. Udrzovat rychle tempo. d) Jako b), ale rychleji. Trener muze poma hat slovnž (vlevo, vpravo, rychleji,...). Obcas je mozne zaradit "zkous ku" koncentrace hra cu pokyn na druhou stranu, nez je skutecny pohyb. U kolem je naucit hra ce reagovat na zmž nu pohybu a ne ostatnıvjemy. e) Trener nynıbž ha ve vs ech smž rech a v rychlem tempu. Ve skutecnosti by to mž lo by t za kladnıcvicenıpro na cvik obrany. f) Jako e), ale trener dž la zmž ny v rychlosti pohybu. 2.2.7 Komplikova nıprihra vky Strucnž : Organizace:

Cvicenı pro komplikova nısouperovi prihra vky. Jeden mıc na tri stejnž vysoke hra ce. Dva ňtocnıci a jeden obra nce.

a) Dva ňtocnıci si nahra vajıjednou rukou na vzda lenost cca 8 metru. Obra nce stojıblıze k jednomu z nich a snazıse dovoleny m zpusobem zablokovat mıc. U tocnık se nesnazıvyhnout se blokova nı, ale spolupracuje s obra ncem. Mž nte funkce po 20 prihra vka ch. b) Jako a), ale nynıňtocnık nahra va druhou rukou. c) Jako a) a b), ale s rozdılny mi protihra ci. Pozn.: Blokovanıprihravky je stejnš , jako blokovanıstrelby - je to otazka citu. Cvic enıje zajı mavš tı m, ze je pouzı vano r˚znych protihrac ˚. d) Jako a), ale nynısi ňtocnıci prihra vajıpreciznž ji. Pokud to budou prova dž t dobre, bude obra nce tecovat jen velmi ma lo prihra vek a mısto blokova nıbude tvorit pouze preka zku. e) Jeden ňtocnık A2 se pohybuje ze strany na stranu. V bodž 1 a 2 dosta va mıc od spoluhra ce a vracımu ho zpž t. Obra nce se snazıprekazit zpž tnou prihra vku. Kolikra t se podarıobra nci tecovat mıc ve 30 sek.? U tocnık A2 spolupracuje a nesnazıse na 100 % vyhnout blokova nı. f)

Jako e), ale ňtocnık A2 bž ha do "vecka", jako na strelbu z pohybu a na vrcholu pohybu dosta va prihra vku. g) Jako f), ale ňtocnık nynıprihra va vrchem.



15 h) Mnohem obtıznž js ıcvicenıpro obra nce. U tocnık A2 si muze vybrat jak prihraje mıc A1. Ostatnıjako f).

2.3

STRELBA

2.3.1 Za kladnıcvicenıpro tri hra ce Strucnž : Organizace:

a) b) c) d) e) f) g) h)

Za kladnıcvicenıtrojclenny ch skupin. Jeden kos a mıc pro tri hra ce. Cvicenıvzdy zacına s jednım hra cem na doskoku a dvž ma hra ci pred kos em. Strıdajı se tak, ze hra c, ktery strılel, jde doskakovat na sledujıcı strelbu a asistuje dals ımu strelci. Cvicenı muze by t praktikova no i pro ctyri hra ce, ale potom pripada menž strelby na kazdeho hra ce. Nž kdy muze by t dobre vyznacit mısto strelby kuzelem.

Dona s ka "spodem" ze vzda lenosti 10 metru. Pouzijte kuzely. Jako a), ale "vrchem". Je nutne prihra vat vy s a pozdž ji. Jako a), ale mıc je nejprve nahra n od kos e. Strelec vracımıc asistentovi a jde na dona s ku. Strelba z mısta z 8 m. Po strele doskok. Strelba po pohybu doleva nebo doprava ze 7 m. Strelba z pohybu (veckem) doleva. Start od kuzelu 10 m od kos e a 5 az 6 m od kos e udž lat ostry pohyb doleva a strılet. Jako f), ale doprava. Penalty.

Pozn.: Predchazejı cı cvic enı jsou zakladem pro veskerou streleckou techniku. D˚raz je kladen na nasledujı cı faze: Nauc enı techniky,zlepsovanı techniky,zvysenı rychlosti,zlepsenı d˚slednosti strelby (oprava po nespravnš m hodu atd.).Ve tsinou je cvic enı zajı mave jsıformou soute ze,ktera skupina nastrı lıdrı ve x kos˚.Mimoto je vhodnš toto cvic enıpouzıt na zac atku trš ninku jako rozcvic ku nebo v pr˚be hu trš ninku kdy chceme zlepsit, nebo udrzovat kondici. V poslednı m prı pade je lepsıpouzı t kuzely. Varianty: Toto cvicenıje mozne ruznž rozlis ovat a mž nit.

2.3.2 Rozsırenıza kladnıch cvicenıpro tri hra ce Strucnž : Organizace:

Ruzna strelecka cvicenıve trech. Viz predcha zejıcıcvicenı.

a) Strelec strılız mısta, potom bž zıdo strany dokud nenımıc doskocen a pote sprintuje na dona s ku. Varianty: U tocnık sprintuje na dona s ku ihned po strelbž a dosta va mıc pozdž a strılı "vrchem". b) U tocnık jde na dona s ku,ale zastavuje prudce 3 m pred kos em (nebo prımo pred kos em) a doufa , ze obra nce ho predbž hne, dosta va mıc a strılı. c) U tocnık dž la "V" pohyb, dosta va mıc, ale mısto strelby z pohybu jde na dona s ku. Ma mnoho moznostıjak nahra t mıc ke kos i: vnž js ı rukou (pokud jde doprava, tak pravou) o zem, jednou rukou "spodem", jednou rukou vrchem, nebo si prehodımıc a nahra va vnitrnı rukou.Toto jsou moznosti rozhodnutı, ktera z metod je nejlepe pouzitelna v te ktere chvıli a dobry korfbalista musıovla dat vıcero variant. d) U tocnık jde do "V" pohybu a predstıra chyta nınahra vky (asistent muze dokonce naznacovat prihra vku), ale pritom jde prımo na dona s ku (stejne jako c), ale bez prihra vky). e) U tocnık jde na dona s ku,ale po nž kolika metrech mž nıpohyb a "V" ú pohyb , ale tento pohyb take nenıdokoncen a potom vs em na sleduje dona s ka. Pozn.: U toc nš pohyby b) az e) jsou relativne lehce zvladnutelnš , ale spravnš nac asovanıje mnohem obtı zne jsı . Podle mš ho je to nejlš pe nauc itelnš pri pouzitıobranc˚ (v nasl. kapitole). f)

C .1 a 2 jsou pod kos em. C .3 ma mıc a je pred kos em. C .1 bž zıod kos e,dosta va mıc,dž la pulobrat a strılı. C .2 doskakuje, nahra va c.1 a bž zıdopredu, ota cıse a strılı, c.3 doskakuje atd.

Pozn.: Pohyb od kose m˚ze sme rovat r˚znym sme rem. Buóte opatrnı , protoze obrat nenıve vsech prı padech stejny. Strelba je mnohem obtı zne jsı , kdyz strelec be zıprı mo proti asistentovi. V ostatnı ch prı padech je strelba jednodusı , ale presna strelba je vzdy naroc na. g) U tocnık dž la ostry pohyb doprava, dosta va mıc, vracıho zpž t ke kos i a sa m se vracıdo vy chozıpozice, kde opž t dosta va mıc a strılı. Pozn.: Cvic enıg) je ukazkou kombinace dvou standardnı ch pohyb˚. Je zde ale mnohem vı c moznostı , kterš je treba vzı t v uvahu. Naprı klad vyrazit od kose, ale pri prijetımı c e ho nahrat pod kos jako na donasku, nebo "vš c ko" doprava, chytit mı c , nahrat zpe t pod kos a nasleduje "vš c ko" do leva.



16 2.3.3 Ctyrclenna skupina se sta lym obra ncem Strucnž : Organizace:

Praktikova nıruzny ch typu strelby s obra ncem C tyri hra ci na kos s jednım sta ly m asistentem, jednım sta ly m obra ncem a zbyly mi dvž ma strıdajıcımi se ve strelbž .

Vs echny mozne druhy strelby byly jiz zmınž ny a v teto ca sti budou praktikova ny s obra ncem. Cılem cvicenıs obra ncem muze by t (pro strelce): - prova dž t cvicenı v plne rychlosti (napr. zde nenımoznost zastavit a zamırit pred strelbou z vž ts ıvzda lenosti) - podobnost s hernımi situacemi (strelba s obra ncem na spra vnem mıstž je v mnohem rozdılna od strelby z klidu bez za dneho tlaku.). - zıska nıcitu pro nacasova nı(prova dž nı"V" pohybu s na slednou dona s kou v "pravy cas": toto vs echno je potreba prizpusobit presnemu casu, kdy je obra nce ve s patne pozici.). - Zıskat dovednost, urcit idea lnıprostor pro zaca tek pohybu (napr.odkud zacıt dona s ku nebo kde a jak "veckovat".) Mnoho korfbalistu nema ra do cvicenıs obra ncem na tž sno. U tocnık by vs ak mž l by t sta le pod tlakem, aby nemž l sklony k lajda ckemu prova dž nıcvicenı. V tom prıpadž mu obra nce svou hrou zablokuje, nebo sebere mıc. Pouz itıcvicenı Zde uka zeme jeden z prıkladu uzitıstrelby po pohybu do "V". Asistent stojıs mıcem u kos e. Dva ňtocnıci stojı10m od kos e s jednım obra ncem u jednoho z nich. Bra nž ny ňtocnık bž zısmž rem ke kos i a nutıobra nce ustupovat, dž la "vecko", uvolnuje se od obra nce, dosta va mıc a strılı. Obra nce se sta le snazıbra nit ňtocnıka, ale pokud ňtocnık provedl dobre pohyb, pribıha obra nce jiz pozdž . Obra nce okamzitž precha zık druhemu ňtocnıkovi, ktery prova dıstejne cvicenı. Po 1 min nebo 10 strela ch, vymž nte funkce. Varianty: Dva ňtocnıci stojı6metru pred kos em a 4metry od sebe. Asistent stojıpred kos em. Obra nce nynıbra nıoba ňtocnıky soucasnž . Ti si mohou mezi sebou prihra vat, ne vs ak vıce nž z dvakra t. Pak musıjeden vystrelit.

2.3.4

Obtız ne jsıdruhy strelby

Strucnž : Organizace: a) b) c)

Prova dž nıruzny ch typu strelby v obtızny ch situacıch Dvojice na kos , vzdy jeden asistent a jeden strelec. Funkce mž nit po jedne az dvou minuta ch.

Asistent nahra va 1metr od strelce na levou stranu. Ten musıpriskocit k mıci a strılet z tohoto pohybu. Jako a), ale nynına pravou stranu. Jako a), ale nynıasistent vybıra zda nahraje doleva, nebo poprava.

Pozn.: Cvic enıa), b) a c) jsou prı pravou na moznost spatnš prihravky a z nınasledujı cıstrelby. d) e) f)

Asistent da va prıme prihra vky z pod kos e. Tž snž pred obdrzenım prihra vky udž la ňtocnık stojıcı6metru od kos e jeden krok dozadu a pak strılız na sledujıcıho pohybu na jedne noze.To umoznuje ňtocnıkovi vytvorit si vıce mısta na strelbu, ale vyzaduje to znacnou da vku techniky a sıly. Stejne cvicenıjako d), ale nynıma strelec obra nce. Asistent nahra va i nada le co nejpresnž ji. Strelec se nakla nıa dž la pohyb dozadu drıve. Tento pohyb prova dž t pouze pred chycenım mıce a okamzitž na sleduje strelba. Asistent je pod kos em, strelec s obra ncem jsou 8 metru od kos e. Asistent nahra va strelci, ktery po chycenımıce dž la krok smž rem ke kos i a naznacıpohyb na dona s ku (zacne pohyb ke kos i), jakmile obra nce zareaguje na jeho pohyb, ňtocnık okamzitž da va nohu zpž t a strılı.

Pozn.: Ve cvic enı ch d), e) a f) se utoc nı k uvolnuje jednoduchym pohybem, jehoz spravnš provedenıvyzaduje mnoho technickych dovednostı(a proto je potreba trš novat).

2.3.5

Druhy strelby pro asistujıcıhra ce


Ruzne druhy strelby z pozice asistenta. Dvojice na kos , jeden je pod kos em, jeden pred kos em. Strıdejte po 1 minutž .

Asistent je 6metru od kos e a strelec je pod kos em. Strelec vybıha rychle za kos , dosta va mıc a okamzitž strılı. Asistent doskakuje. Jako a), ale strelec naznacuje strelbu ze vzda lenosti, domnž ly obra nce ska ce do strely a ňtocnık strılıjakoby penaltu pod rukou obra nce asi z 5 metru. Asistent doskakuje. Organizace je stejna , ale nynı je obra nce skutecny (dejte dvž dvojice dohromady). U lohou obra ncu je rozhodnout se jakou moznost poskytne ňtocnıkovi. Jestlize reaguje prılis pozdž , ňmyslnž , da tım prostor ňtocnıkovi. Pokud jde prudce k ňtocnıkovi, tak ten strılıvy s e popsany m hodem pod rukou obra nce.

Pozn.: Tato cvic enıjsou zakladem pro vytvarenısancıokolo kose (napr. jako reakce na predobranu). d) e)

Cvicenıb), ale ňtocnık vybıha do strany a je nucen se pred strelbou otocit o 90 - 180 stupnu. Ve fa zi vy uky lze toto cvicenı prova dž t staticky se strelcem stojıcım 5 metru od kos e, ktery dosta va nahra vky z mısta nž kolik metru pred kos em. Mıc je nahra va n na vnž js ıruku a ňtocnık strılıvrchem (norma lnž ). Jako d), ale nynıma ňtocnık obra nce, ktery ho branıtž snž a proto je nynıstrelba pod rukou.("penalta")



17 f)

U tocnık stojıv idea lnıpozici asistenta asi 1metr od kos e. Obra nce je mezi ňtocnıkem a kos em, ale ve skutecnosti nebra nı(ruku ma dole a neatakuje mıc). Strelec ha zıobž ma rukama pres hlavu do kos e.

Pozn.: Toto lze uplatnit, pokud obrance na chvilku prestane davat pozor a proto to musıbyt provedeno nenapadne . U toc nı k nem˚ze me nit pozici, nebo se pred strelbou ohlı zet. g)

h) i) j)

Strelec stojıpul metru za kos em s obra ncem pred sebou. Obra nce bra nıspra vnž s rukou nahore a celem k ňtocnıkovi. U tocnık, jenz ma mıc, dž la klamny pohyb, jako by prihra val za za da obra nce nž komu pred kos em. Obra nce reaguje na tento pohyb otocenım a pohledem po smž ru prihra vky a dıky tomu jeho ruka jiz nenıve spra vne obrane pozici. Jakmile se tak stane, ňtocnık okamzitž strılı. Asistent stojı5m pred kos em. Strılı, ale schva lnž az za kos . Strelec, ktery je pod kos em doskakuje mıc, dž la rychly krok dozadu a z tohoto pohybu strılı. Jako h), ale nynı ňtocnık strılı uz z vy skoku pod kos em. Nacasova nı je v tomto prıpadž velmi dulezite. Je take leps ı kdyz je fingovana strela o nž co dels ı, nez v predes lem cvicenı. Je to podobne jako volejbalove odbitı. Asistent stojı7 metru pred kos em a jes tž jednou strılıhodnž za kos . U tocnık na doskoku vı, ze je strela dlouha a vybıha za tımto mıcem a strılız pulobratu.

Pozn.: Situace popsanš v h, i) a j) jsou v zapasech c asto pouzı vanš , specialne tehdy, kdyz obrance strelce dava vı ce pozor na to, co se de je kolem. Cvic enıje vhodnš pro ty hrac e, kterımajıdobry doskok.

2.3.6

Kruhova cvicenıs vıce kosi

Strucnž : Organizace:

Cvicenıstandardnıstrelby v kruhu okolo vs ech kos u. Kazdy kos ma sta leho asistenta s mıcem. Zby vajıcıhra ci (strelci) se rozs ırıvhodnž do prostoru. Jsou mozne i jine typy organizace: viz 4 obra zky pokazde strele se strelci automaticky premıstık dals ımu kos i.

Nynıprova dıme vs echna cvicenıuzıvana pri standardnım cvicenı trıclenny ch skupin. Strıda nı funkcı muze probž hnout naprıklad po dvou nebo trech okruzıch, nebo kdyz nž ktery z hra cu da 10 kos u. Dals ızpusob strıda nı funkcı je, kdyz strelec zkazı dona s ku (nebo neda kos zda lky), tak se hra c sta va asistentem a ostatnıpokracujı norma lnž .

Na sledujıcı cvicenı zahrnujı jine formy okruhu a strıda nı funkcı. Strelec udž la "vecko". Asistent prihraje mıc, okamzitž odbž hne od kos e, dostane zpa tky mıc a strılı. Druhy hra c doskocımıc a stane se asistentem. Hra c, ktery pra vž vystrelil, prebıha k dals ımu kos i. "Prebıra nı": Strelec se snazı o dona s ku, ale predstavme si, ze je bra nž ny . Balon se prihraje zpž t k asistentovi, ktery rychle prebž hl pa r kroku v diagona lnım smž ru za kos . Tento hra c strılıa prebıha k dals ımu kos i (snazıse o dona s ku atd.). Pozn.: Tato popsana cvic enı jsou urc ena k provade nı strelby a jestlize vzdalenosti a mnozstvı kos˚ jsou dost velkš , tak slouzı ke zlepsenı strelby a be zeckš kondice. Jestlize se d˚raz klade na kondici, rekni strelc˚m, aby nede lali vsechno pri jednom tempu, ale aby vzdy zrychlili pri kazdš m novš m pohybu. Jestlize se ma pracovat na vytrvalosti, neme n asistenty tak c asto.



18

2.3.7

Strelba ve dvojicıch

Strucnž : Organizace: a) b) c) d) e) f)

Procvicova nıvs ech forem strelby ve dvojicıch u kos e. Idea lnıpro ucenınebo zleps ova nıtechniky. Jeden kos a mıc na kazdy pa r. Muzeme pouzıt kuzely. Po 1-2 minuta ch vystrıdejte funkce.

Dona s ka spodem, prvnıze predu, potom zezadu apod. Strelec tudız obıha osmicku. Jako a), ale dona s ka vrchem, dona s ka ve vzduchu (s vy skokem), nebo dona s ka z dels ıvzda lenosti (kde asistent prihraje prılis brzo). Strelba z da lky z pohybu. Strelba zblızka, nebo z velke vzda lenosti. Strelba za sta leho strıda nıpozic (smž r a vzda lenost), strelec je vzdy v pohybu kolem kos e. Strelba s po "vecku" doprava, doleva, strıda nıstran, zblızka, zda lky atd.

Pozn.: Dı ky tomu, ze hernısituace nehraje hlavnıroli a tı m, ze strelec nede la nic jinš ho, nez ze minutu c i dš le strı lı , je umozne na plna koncentrace na strelbu a tudı z se m˚zeme starat o vyuzitıspravnš techniky a opravovat chyby ve vzdalenosti nebo sme ru. A nad to, kazdy hrac se dostatec ne procvic ı . Jednoduse, cvic enızlepsujıstrelbu. Vhodnš jsou takš komentare a opravy od trenš ra. Varianty: Jestlize je ma lo kos u, na jednom kos i muzou by t dvž dvojice

2.3.8

Diagona lnıasistence ze ctyrmetru pred kosem

Strucnž : Organizace: a) b)

Procvicova nıvs ech typu strelby, kde asistence je postavena ze ctyrech metru diagona lnž pred kos em. C tyrclenna skupina na jeden kos . Jeden sta ly asistent, ktery stojı zhruba ctyri metry diagona lnž pred kos em. Zby vajıcıtri nepretrzitž rotujı.

Dona s ka: C ıslo 3 prihra va cıslu 1 a bž zı na jeho mısto. C ıslo 1 prihra va asistentovi cıslo 2 a bž zına dona s ku. C ıslo 4 doskakuje. Jako a) asistent prihra va prılis pozdž , aby provedenıstrelby bylo obtıznž ji (pro jine moznosti viz obtız nČ dona sky nıze).

Pozn.: Asistent je jasne v mš ne idealnıpozici, ale ta je v zapasech vı ce pravidlem ne z vyjimkou. Je tudı z treba tuto situaci trš novat. Skorovanıze strelby, ktera z tš to situace vyplyva, je obtı zne jsı , zvlaste kdyz je zaveden obrance.

Varianty: C ıslo 4 se stane sta ly m obra ncem pro cıslo 1 a 3, ktera se strıdajıv dona s ka ch. c) d) e) f)

C ıslo 3 prihraje cıslu 1 a bž zıdopredu. C ıslo 1 nahraje cıslu 2 a vystrelıpo "vecku". C ıslo 4 doskakuje a cıslo 1 jde ke kos i. Jako c), ale nynı"vecko" na druhou stranu. Jako c), ale cıslo 1 hraje mıc na cıslo 2 a vybıha k cıslu 2, dosta va mıc zpž t a strılıse ctvrtobrat. C ıslo 4 doskakuje. C ıslo 1 bž zıke kos i. Jako e), ale cıslo 2 drzımıc dokud cıslo 1 neudž la ostry pohyb ve smž ru kos e, aby udž lal dona s ku.

2.3.9

Asistence z 10 metru pred kosem


Procvicova nıstrelecky ch prılezitostıvyply vajıcıch z asistence 10 metru pred kos em. Skupiny po 3 nebo 4 na 1 kos . Sta ly asistent stojı10 metru pred kos em. Ostatnı2 nebo 3 hra ci se strıdajı.

a)

C ıslo 1 prihra va cıslu 4 (asistent) a bž zıdiagona lnž dopredu, 8 metru od kos e obdrzıod asistenta c.4 prihra vku zpa tky a nahra va mıc zpž t na cıslo 2 a jde na dona s ku.

b)

Jako a), ale cıslo 1 vystrelıpo "vecku"

c)

Jako a), ale cıslo 4 hraje mıc prımo na cıslo 2 pod kos em, jakmile je c.1 osm metru pred kos em. C ıslo 1 potom prova dıdona s ku bez nahra vky. Jes tž jednou jako a), ale cıslo 2 odbıha od kos e ve chvıli, kdy cıslo 1 dosta va mıc. C ıslo 1 hraje na cıslo 2, ktere strılı. Tato situace se muze objevit ve hre, kdyz je obra nce cısla 2 zainteresova n pohybem cısla 1. C ıslo 1 prihra va cıslu 4 a vybıha k cıslu 4, dosta va mıc a strılıs pulobratem. Tento pohyb ma vž ts ıs anci na ňspž ch, jestlize cıslo 1 okamzitž nena sleduje svou prihra vku, ale ceka , dokud cıslo 4 neprihraje mıc. C ıslo 1 potom rychle bž zı, ska ce po mıci, ota cıse pred tım, nez strılı.

d) e)



19 f)

C ıslo 1 a 2 (a dle moznostıi 3) stojıvedle asistenta ve vzda lenosti do 5 metru. Z teto pozice dž lajıdona s ky, s prihra vkou od cısla 4. Kazdy hra c doskakuje svoji vlastnıstrelu a prihra va mıc zpž t cıslu 4.

2.3.10

Trio


Druh hry, kdy kazdy strelec dostane 3 ruzne typy strelby, jednu po druhe. Ve dvojicıch (podle moznostıve trech) na 1 kos . Kazdy zacına od kos e.

C ıslo 1 vybıha od kos e, okamzitž dostane mıc a strılız kra tke vzda lenosti. C ıslo 2 doskakuje a hraje mıc zpž t na cıslo 1, ktere se mezitım premıstilo da le od kos e. C ıslo 1 strılız da lky. C ıslo 2 doskakuje a prihra va cıslu 1, ktere dž la dona s ku, aby doplnilo trio. Potom je na radž cıslo 2. Kos dany z da lky je za 2 body, z ostatnıch strel za 1 bod, ktery pa r (trıclenna skupina) se nejdrıve dostane k 25 bodum vyhra va . Varianty: a) b) c)

Trio se strelbou z da lky, strelbou po vecku a dona s kou vrchem (doskakovana strelcem). Vs echnu strelbu prova dž jte za kos em Kvartet: nynıse 4 strelami, zaha jit strelbou po vecku (nebo strelou po pohybu do strany), po strelbž z da lky v triu

Pozn.: Toto cvic enıje vhodnš jako zahrı vacıpri zac atku trš ninku. 2.3.11

Obtız nČ dona sky

Strucnž : Organizace: a) b) c) d) e) f) g) h)

Procvicova nıdona s ek v obtızny ch situacıch. Trıclenne nebo ctyrclenne skupiny na 1 kos . 1 nebo 2 pod kos em a 2 vepredu. Strıda nıtak, aby se dž lala dona s ka po asistenci atd.

Dona s ka, asistence s prihra vkou o zem. Asistence je prılis pozdž , dona s ka vrchem. Asistence je prılis pozdž , takze strelec bž zına stranu od kos e a strılıvıce menž stranou, nebo dokonce mırnž dozadu. Jestlize se strelec odrazız prave nohy, strela letıpresnž ji do leva od kos e (strelcova prava ). Asistence je prılis pozdž , takze strelec opž t bž zına stranu, ale strılıjednou rukou vrchem pres hlavu. Asistence je prılis pozdž , takze se strela provede ve vzduchu (ve vy skoku.) Asistence je prılis brzo, takze se dona s ka provede z velke vzda lenosti. Mıc se nehodı, ale kuta lı(muze se to take sta t pri za pasu, jestlize je blokovana prihra vka, nebo se zkazıprihra vka o zem). Muj oblıbeny uka zkovy kousek: Asistence je prılis brzo, to umoznı, ze muzeme obtocit mıc kolem tž la (naprıklad chytıme mıc pravou rukou,prenda me a za dy do leve ruky a poda me si dopredu, abychom mohli vystrelit) a strılet. Nepouzıvat v nerozhodnem za pase.

Pozn.: Tato cvic enınepouzı vejte ve streleckych soute zı ch, protoze prihravky zac nou byt brzy mš ne obtı znš . Jestlize je cı lem zlepsit nebo nauc it jistou techniku nepracujte na vsech cvic enı ch najednou, protoze, zkusenost ukazuje, ze hrac i pak ztracejıkoncentraci. Varianty: Asistence nenıpod kos em, ale ve nž kde v prostoru, naprıklad v 5 metrech diagona lnž pred kos em, kde asistence je obtıznž js ı, ale dona s ka jde perfektnž provest. Je to obtıznž js ı, jestlize se asistent vzda lı treba 12 metru nebo i vıce, kdyz si predstavıme, ze prihra vka pricha zız obrany. Mnoha hra cum se lıbıdlouha asistence z 20 metru od kos e. 2.3.12

"Ukolova " strelba


Strelecka cvicenı, kdy se sta le mž nıtyp strelby. 2,3 nebo 4 hra ci na kos , hra ci strılejıpo radž . Po kazdem cvicenıse hra ci premıstık dals ımu kos i. Kos e jsou volnž rozprostrene a kazda skupina si vybere jeden. Rozdılny pocet lidıv kazde skupinž nenıproblem.

Trener vzdy stanovy nž jaky ňkol (viz prıklady dole). Skupina, ktera prvnı splnı ňkol, dostane bod. Potom se cela skupina premıstı k dals ımu kos i. Je to zejmena vhodne venku, kde se muzeme prizpusobit ruzny m faktorum jako je vıtr, slunce, atd. Vıtž zem se sta va ta skupina, ktera zıska nejvıce bodu naprıklad po 15 minuta ch. Vhodne ňkoly jsou na sledujıcı(pro menž zkus ene skupiny by se mohli snızit). V kazdem prıkladu cıslo odpovıda mnozstvıpozadovany ch kos u: 20 dvojtaktu 20 "s ancı" (strelba z blızkosti kos e, kdyz se doskocımıc) 10 strel ze 6 metru 20 dlouhy ch strel zezadu kos e 6 "vecek" doleva 6 "vecek" doprava 20 penalt 10 po sobž jdoucıch dona s ek (to znamena , ze kdyz se zkazıdona s ka, skore se vynuluje 8 strel z pohybu od kos e "Hloupe" ňkoly jsou take dobre pro tuto organizaci:



20

-

5 penalt se zavreny ma ocima 10 dona s ek s 1 rukou 5 kos u v sedž 10 dona s ek, kdyz se mıc kuta lıke strelci 10 kos u strıleny ch pres hlavu ze vzda lenosti pul metru pred kos em

Velmi dulezity je soutž zivy prvek, takze tato cvicenınejsou prılis vhodna ke zleps ova nıtechniky.

2.3.13

Dva kose proti sobe


a) b) c) d) e)

Procvicova nırozdılny ch druhu strelby,kos e jsou umıstž ny proti sobž . Kos e jsou umıstž ny 15-25 metru od sebe. Kazdy kos ma 3,4 nebo 5 hra cu a 1 mıc.

C ıslo 1 od kazdeho kos e bž zık druhemu kos i, da dona s ku (ruzne formy: spodem, vrchem, s vy skokem, atd.). Asistence je cıslo 2, ktere potom bž zına druhou stranu a strılı. Jako a), ale s nž jaky m klamavy m pohybem pred dona s kou. Jako a), ale cıslo 1 zastavı3 metry pred kos em a strılız klidu. Jako c), ale s "veckem" doleva nebo doprava Jako a), ale pote, co cıslo 1 dosta va mıc, prihra va cıslu 2, ktere rychle odbıha od kos e a strılı("prebıra nı").

Pozn.: S velkou vzdalenostımezi kosi a neprı lis velkym poc tem hrac ˚ na 1 kos jsou tato cvic enıdobra pro be zeckou kondici.

f) g)

C ısla 1 vybıhajıve smž ru druheho kos e, ale uprostred obıhajıkolem sebe, aby strılela do sveho kos e (obž zata cejıdoleva nebo doprava). Jako f), ale nynıse cısla 1 ve stredu dotknou pred tım, nez budou strılet na svuj kos . Zastavenıve stredu by se mž lo prova dž t strıdavž levou a pravou nohou.

Pozn.: Cvicenıf) a g) take pokracujıv procvicova nızata cenı, zastavova nıa zrychlova nız pevne pozice. Cvicenıf) zpoca tku vede ke spoustž legrace, zvla s tž kdyz prida me cvicenıh). h)

Hra ci se otocıňplnž kolem sebe a strılejıjako ve cvicenıa) - e) do protž js ıho kos e.

2.3.14

Vyuz ıva nıucebnıch pomucek


Vyuzıva nıpomucek jako jsou ca ry nebo kuzely k ucenıstrelecky ch technik nebo k opravova nıchyb. viz. dole.

Abychom se naucili dona s ky s "fintou" (jasny pohyb do strany rads i nez zata cenı), umıstıme kuzel 7 metru od kos e. "finta" se prova dıu tohoto kuzele. Jestlize nenı cvicenı prova dž no pora dnž , muzeme pouzıt druhy kuzel tak, aby hra ci museli obıhat kolem obou. "fintovy pohyb" je tudız nevyhnutelny . Za chvıli dejte kuzele pryc. Pohyb musızustat stejny .

c)

Stejny m zpusobem umıstž nı kuzelu muze zajistit to, ze strela po "vecku" je vystrelena ze spra vneho mısta. Pozn.: Kuzely jsou pri trš ninku opravdu nezbytnš , jsou to velmi potrebnš pom˚cky zvlaste pri trš nincı ch venku. C ary vevnitr se mohou pouzıt za stejnym uc elem. d) e)

Hra ci, kterıska cıve smž ru strely si toho casto nejsou vž domi. Primž jte je, aby strıleli za ca rou (nebo lepe za kuzelem) a aby vidž li (nebo cıtili), jak daleko se dostali dopredu. Stejnž jako d), je to take mozne pro hra ce, kterıpri strelbž spadnou dozadu nebo do strany. Umıstž te je ke kuzelu nebo k ca re.



21 f)

g)

h)

Jestlize chtž jıňtocnıci dostat prihra vku na strelu z da lky zpod kos e, musıvybž hnout s linie svy ch obra ncu. ( tzn. asistent obra nce a ňtocnık nesmıby t v jedne linii) Mnoho ňtocnıku casto kricına asistenta "hoÚ to horem". Abyste prinutili ňtocnıky ucit se uvolnž nı, vyzadujte na nich, aby hra li mezi dvž ma paralelnımi carami, reknž me 3 metry od sebe. Prihra vka horem pres obra nce je nynı nemozna . Jednoducha je taky tato lahudka. I kdyz to nenıňplnž ucebnı pomucka. Mnoho lidı “tlacıó mıc smž rem ke kos i, nž kterıpouze nata hnou paze, ostatnı jdou za mıcem cely m tž lem. V ani jednom prıpadž nenıpouzito za pž stı. Abych procvicil pouzıva nıza pž stı, poza dal jsem hra ce, aby si sedli na zem a strıleli na norma lnıkos 3,5 metru vysoky . Ucıtı, ze tlacenımıce nestacıa kdyz zkous ınž co jineho, automaticky zacnou pouzıvat za pž stı. Kvuli stejnemu problemu jako g) poza dejte hra ce, aby strıleli z 20 cm pred kos em. Bez pohybu za pž stınebudou skorovat.

2.3.15

Strelba s kombinacemi


b)

Ve skupina ch po ctyrech, nahrajte mıc ve skupinž a strılejte ve spra vne chvıli. Skupiny po ctyrech (mohou by t tri) na 1 kos , s 1 mıcem.

Hra ci hrajıkolem kos e (norma lnıňtok s doskoky a asistencemi, ale bez obra ncu) a strılejıve spra vne chvıli. Chvıle je "spra vna " tehdy, kdyz ňtocnık ma mıc pevnž ve svy ch rukou a spoluhra ci jsou v takove pozici, ze mohou provest doskok. Takze se hra ci nemohou jen soustredit na strelbu, ale musıtake premy s let o tom, co dž lajıostatnıhra ci. To poslednıje nejdulezitž js ız tohoto streleckeho cvicenı Jako a), ale nynıje take dovolena dona s ka. To je dokonce pro strelce obtıznž js ı. I presto, ze ňtocnık je v dobre pozici, aby mohl strılet z da lky, mozna bude muset nahra t mıc na spoluhra ce, ktery se uvolnil do dona s ky.

Pozn.: Prihravanımusızabrat cely prostor. Takš davej pozor na to, ze se nevytvorızadnš okruhy tam, kde skupiny zac nou strı let nebo po rade de lat donasku. Strelec uz by me l posoudit, jestli ma nebo nema strı let, kdyz dostane mı c . Zamı renıa potom rozhlı zenı , jestli nenıne kdo jiny v lepsıpozici, tš me r vzdy vede ke zkazenš strelbe . Varianty: Jeden ze ctyr bra nıty ostatnı3. Po 30-60 sekunda ch se zmž nıobra nci, ktery z obra ncu pustınejmenž kos u? Vs echno za lezına rychlem rozhodnutıňtocnıku. Kdo ma nejleps ıpozici ke strelbž ?

2.3.16

Ca rovČ strılenı


Strelecka hra z ruzne stupnovitž vzrustajıcıvzda lenosti od kos e Dvojice na kos . Jestli je to mozne, 6 znacek na kos (norma lnž se mohou pouzıt ca ry v tž locvicnž ).

Prvnıstrelec v kazde skupinž zacına 2 metry od kos e. Jestli da kos , dals ıstrelby je ze 3 metru. Dals ıkos ? Potom dals ıstrelba je ze 4 metru. Jakmile strelec zkazı, jde ne radu dals ıhra c. Ktery strelec prvnınastrılıkos e ze vs ech znacek vyhra va . Pozn.: Pro trš ninky v hale je tento navod - strı lejte ze 2 metr˚, potom postupne k dalsıc are,potom k dalsıatd. Kdo da prvnı6 kos˚?

2.3.17

Strelba s mrkvıa prutem


Hra se strelbou z da lky s velky m poctem lidıkolem kos e s cılem nechodit pod kos doskakovat nebo asistovat 4-7 lidına kos s mıcem. Jeden hra c stojıpod kos em, zbytek je v pulkruhu ve vzda lenosti 7 metru. Hra ci po radž strılejı. Jestlize strelec strılıtak s patnž , ze ani nedosa hne dotyku kos e, musıpotom jıt pod kos . Za bavna hra, pri ktere s patny strelec dostane proutkem a dobremu strelci je nabıdnuta mrkev.

Varianty: Jako strelecke cvicenıpred hrou dobre zahrnuje cely ty m. Uzıvej 2 mıce a 2 doskoky.

2.3.18

Hon na kos


Legracnıstrelecke cvicenıse spoustou bž ha nı Kos e jsou rozmıstž ny do velkeho kruhu. Kazdy kos ma asistenta s mıcem. Ostatnıhra ci stojıuprostred kruhu, ktery musıby t snadno rozeznatelny (pouzij kuzel). Pocet kos u musıby t presny . 2 kos e na 5 hra cu.

Hra cum uprostred reknž te, aby dž lali dona s ky na jednom z kos u. Je jedno na kterem. Hra cu je vıc nez volny ch kos u, hra ci si musı rychle vybrat volny kos . Kazdy , kdo nenı dost rychly , musı cekat. A jestlize Honza je na cestž na kos a v poslednı chvıli ho predbž hne Jana, musıse Honza vra tit zpž t doprostred a hledat jinou prılezitost. Kazdy hra c si doskakuje sa m svou dona s ku. Po asistenci bž zıdoprostred a snazısi najıt nž jaky volny kos , co nejrychleji.



22 Pozn.: Ve tsina korfbalist˚ povazuje toto zabavnš cvic enıvhodnš pro zahratı , protoze kazdy hrac m˚ze vyvinout usilı , jakš si preje. Tak jsou vsichni pripraveni zac ı t pracovat intenzivne ji, pokrac uj na b). b) c) d) e) f) g)

Jako a), ale teÚ s cılem da t 10 kos u. Ti, kterısi predtım mysleli "po tobž , jsi rychlejs ınez ja ó, se budou teÚ vıc snazit, aby se dostali ke kos i prvnı. Zajisti, aby se hra ci vzdy vra tili zpž t doprostred. Jako b), ale nynı"kdo da prvnıkos na kazdem kos i?" Jako b), ale nynıs dvojtaktem vrchem. Jako b), ale na sleduje situace "prebıra nı". Hra c vybıhajıcıze stredu dostane prihra vku, ale vra tıji pž t asistentovi, ktery odbž hl od kos e. Tento hra c se musısnazit skorovat. Kdo da prvnı5 kos u? Jako b), ale hra c strılıpo "vecku" (doleva nebo doprava, ale ne prıliz velka vzda lenost). Asistent sbıra a da va mıc strelci (ktery okamzitž bž zel ke kos i) predtım, nez sprintuje doprostred,aby se snazil nalezt streleckou prılezitost. Kdo da prvnı5 kos u? Jako f), ale po "vecku" nena sleduje strelba. Mıc dostane asistent, ktery vybž hl od kos e. Strılıse ctvrtecnı/polovicnıobra tkou, strelec bž zıdoprostred a druhy hra c doskakuje.

Varianty: Toto cvicenıje take mozne s obra nci, kterımajınevdž cny ňkol, protoze ňtocnık si muze vybrat ktery koli kos . Ktery ňtocnık da prvnı10 dvojtaktu nebo 5 strel po "vecku" ? Abychom to udž lali atraktivnž js ıpro obra nce, ňtocnıci musıskorovat na kazdem kos i (i obra nci i ňtocnıci musıvzdy bž zet doprostred). Pamatuj, ze cım menž hra cu strılı, tım uz nejsou nž ktere kos e da le potrebne. 2.3.19

Strelba s pozice asistenta


Procvicova nıruzny ch typu strelby z pozice asistenta. Trojice na kos s mıcem. C ıslo 1 drzımıc 10 metru od kos e. C ıslo 2 je asistent pred kos em, cıslo 3 ho bra nı. Naprıklad po 5 strela ch zmž na funkcı.

C ıslo 1 prihra va cıslu 2 a jde na dona s ku. C ıslo 3 se snazıpredejıt asistentovi tım, ze se naklonıpres cıslo 2. C ıslo 2 z toho tž zıa rychle se ota cıke strelbž . Obra nce strelu pustı.

Pozn.: Toto cvic enım˚zeme provade t jen se 2 hrac i. Dokonce to jde dobre s 1 hrac em. Podle mš zkusenosti to jde opravdu smysluplne jen s obrancem, ktery uplne spolupracuje. V mnoha tymech se tento typ strelby pouzı va, jen kdyz nenıvolny zadny jiny hrac . Technika tš to “otac ivš strely– je otevrena diskusi. Ujiste te se, ze hrac nebe zıs mı c em a pri otac enısi musıdrzet obrance za svymi zady. b)

c)

d)

C ıslo 2 dostane mıc od cısla 1, cıslo 3 bra nı, ale ne 100%, tj.zapomına pouzıvat ruce nebo stojıprılis daleko (ne prılis chytra volba). Jiny mi slovy, cıslo 2 nenıbra nž no a muze strılet, ackoli za dy ke kos i to nenısnadne. Nejbž znž js ıtechnika je, ze se mıc zvedne vysoko pred tž lo jako pri penaltž , ale drzıse dele, aby mohl by t hozen pres hlavu ve smž ru kos e. Dost divna technika, ale ňspž s na v za pasech. Jako b), ale cıslo 2 je 3 metry diagona lnž pred kos em ve slabs ı pozici asistenta. C ıslo 1 prihra va a jde na dona s ku. C ıslo 2 predstıra , ze prihra va , cımz se cıslo 3 snazızablokovat mıc (nebo mozna prebıra , aby ubra nilo cıslo 1). C ıslo 2 neprihra va , ale odstoupıod kos e, aby bylo ňplnž volne, ota cıse a strılı. Zde je take dulezite jako v a), ze dobre vyuzitıtohoto cvicenıvyzaduje obra ncovu spolupra ci. "ANNO ú BALL" (viz take asistence 10 metru pred kosem). C ıslo 1 prihra va cıslu 2. Pra vž kdyz letıprihra vka, cıslo 2 ukrocı krok, nebo 2 kroky vpred, chytımıc a otocıse ke strelbž . Prekvapiva s ance blızko kos e.

2.3.20

Strelecka kruhova cvicenı

Strucnž : System, kdy jsou procvicova ny ruzne strelecke techniky za roven. Organizace: Za visına vybranem streleckem okruhu.(viz diagramy dole ). Shodny m znakem je to, ze hra ci pokracujıpostupnž v ruzny ch strelecky ch cvicenıch. Strelecke okruhy jsou vhodne pro procvicova nı zna my ch technik, ale neslouzı k jejich ucenı ani k opravova nı chyb ve strelecky ch pohybech. Je zde silnž zastoupena soutž ziva stra nka, jestlize pouzıva me na sledujıcıskorovacısystem: 1. Kazdy hra c si scıta vlastnıskore. Na konci se trener zepta kdo ma nejvıc. 2. Trener se zepta , kolik kdo dal kos u, kdyz se mž nıkazde cvicenı. 3. U kazdeho kos e nechejte tuzku a papır, kde si hra ci muzou zapsat kolik dali kos u po kazdem cvicenı. Potom muzeme snadno rozeznat, kdo byl dobry a kdo s patny v kazdem cvicenı. 4. Kazdy hra c ma u sebe tuzku a kartu na ktere jsou zapsa na ruzna cvicenı. Po kazdem cvicenısi zapıseme skore. Je to uzitecne, jestlize dž la me okruh nž kolikra t. Potom muzeme sledovat dosazeny pokrok. Kazda metoda ma sve vy hody a nevy hody. Ad 1, muze by t udž la no mnoho chyb (zapomnž tlivost). Ad 2, je trener spıse pocıtac nez trener, zatımco Ad 3 a 4 je potreba vıce casu, aby mohly by t zapisova ny body (coz je s koda, jestlize je cas treninku omezeny ). Je dost mozne zahrnout do streleckeho okruhu i kondicnıstra nku (viz naprıklad c), ktere je velmi fyzicky na rocne). Je take mozne okruhy kombinovat, vedle strelecky ch okruhu mohou by t zahrnuta jina cvicenı. S nıze uvedeny mi prıklady je mozno provest mnoho kombinacı. a)

Okruh pro ctyrclenne skupiny na 1 kos i, vhodny pro male sportovnıhaly s pouzitım ma lo kos u. Jsou potreba 4 kos e (viz obra zek pro umıstž nı) a 4 mıce. Vzdy jsou 2 hra ci pod kos em a 2 pred nım. Tocıse tak, ze po strelbž jdou na doskok atd.. R eknž me asi po 3 minuta ch si skupiny vymž nıňkoly, hra ci z kos e 1.jdou na kos 2.atd. Takze okruh trva 4x3 minuty a s malou chvılına vy mž nu je celkova doba asi 15 minut.



23 Cvicenı: 1. Dona s ky 2. Strelba po pohybu doleva nebo doprava 3. "vecka" 4. Penalty, po kazdem doskoku bž z ke zdi pred tım, nez budes znovu strılet

b)

Strelecky okruh pro 6 dvojic (takze max.12 hra cu). Prvnız kazde dvojice pracuje 45 sekund (trener ma stopky), zatımco druhy doskakuje a asistuje. Az kazdy pa r dokoncıcvicenı, vymž n kos e. Ktery pa r dal nejvıce kos u?

Cvicenı: 1. Dona s ky 2. Penalty 3. "vecka" 4. Strelba z da lky 5. "vecka" za kos em 6. Rychla strelba

c)

Okruh vyuzıvajıcıvelky prostor, cımz nenıopomıjena kondicka. C as na kazde cvicenıje omezen dobou vyhrazenou na cvicenı8. Jedna dvojice na kazde cvicenı, ale jakmile ma dojıt k vy mž nž , tak na dals ı stanovitž jde pouze jeden ze dvojice (ten, ktery prova dž l cvicenı). Druhy z dvojice (ten, ktery asistoval) bude na puvodnım stanovis ti prova dž t vlastnıcvicenı(asistovat mu bude nž kdo z predchozıho stanovis tž ) Takze dvojice nepracujıvzdy pohromadž , ackoli je jinak bž zne. Vy hodou je ze na kazdem kos i je nž kdo, kdo dž lal predcha zejıcıcvicenı, takze vy mž na zabere menž casu.

Cvicenı: 1. Dona s ka vrchem 2. Strelba z da lky 8 metru, po kazde strele obž hni kos , nez budes strılet znovu. 3. Bž h ze strany na stranu pred kos em, strelba od kuzelu 4. Dona s ka spodem 5. "vecka", strıdavž zleva a zprava 6. Strelba z da lky 8 metru za kos em, po kazde strele obž hni kos , nez budes znovu strılet. 7. Zacni u kos e, vybž hni, dostanes mıc a strılej. Potom bž z k pulıcıca re a zpž t pred tım, nez budes znovu strılet.



24

8.

C asovž - omezujıcıcvicenı. Hra ci musıda t 5 kos u z blızka, potom bž zına druhou stranu tž locvicny a zpž t, dajıdals ıch 5 kos u, bž zı ke zdi a zpž t a potom zapıskej, ze je cas na vy mž nu.

Pozn.: Protoze hrac i, kterıde lajıcvic enı8 rozhodujı , kdy bude zme na, trenš r se m˚ze soustredit na sledovanıprace skupin.

2.4

Asistence

2.4.1

Cvic enıv trı c lennych skupinach

Strucnž : Organizace: a) b) c) d)

Cvicenıasistence pro dona s ku blızko u kos e 3 na 1 kos s 1 mıcem a kuzelem. Pri tocenıten, kdo jde na dona s ku, doskakuje svoji strelbu a asistuje dals ımu hra ci.

1 hra c pod kos em s mıcem, dals ıdva stojıu kuzelu 10 metru od kos e. Dž lajıse dona s ky s durazem na asistenci. Mıc by se mž l prihra vat co nejsnadnž ji pro strelce. Mıc by se nemž l hra t prılis vysoko, prılis rychle a prılis mž kce. Cvicenıneslouzık tomu, abychom zjistili, kdo nejrychleji skoruje, a proto z nž ho nedž lejte soutž z. Jako a), ale nynıdona s ka "s prihra vkou". Po doskoku se mıc prihraje strelci, ktery ho vra tıa sprintuje ke kos i, aby strılel. Cvicenı vyzaduje, aby asistent hbitž asistoval. Jako b), ale nynıpremıstıme kuzel pa r metru blız. Je zrejme, ze asistent ma prılis ma lo casu, aby chytil mıc a potom prihra l. Mıc musıby t tudız strelci "pinknuty ". Nynıje asistent bra nž n, takze pred kos em je jenom jeden hra c. Jinak jako a). Obra ncuv ňkol je zkomplikovat souperi prihra vku a tudız zde urcitž bude maly tž lesny kontakt. Po strelbž se z asistenta stane strelec, z obra nce asistent a ze strelce obra nce.

Pozn.: Podle pravidel je zakazano dotknout se protihrac e, ale podle mš zkusenosti je takovy kontakt spı se pravidlem nez vyjimkou, zvlaste v situaci jako je d). Asistent musızajistit, ze se obrance nedotkne mı c e. Proto je potreba umı stit te lo pevne mezi mı c a svš ho protihrac e. Vsechny jinš metody (jako drzenınebo odstrkovanıobrancovy paze, ukvapenš hranımı c e, strkanıdozadu, atd.) jsou fauly, nebo prinejlepsı m mš ne efektivnımetody. Nenıspatnš ude lat pohyb te lem dopredu pri prihravce. Dalsımoznosti jsou uvedeny v e). e) f) g) h)

Jako d), ale nynıprihra vka s odrazem o zem (vhodne jen v hale nebo na tvrdem hris ti). Jako d), ale nynıobra nce dost riskuje. Jakmile se uka ze prılezitost, asistent se chopıs ance a strılı. Hra ci pred kos em dž lajıdona s ku nebo "vecko", a sledujıvcasny asistentuv signa l. Asistent se nepokous ıstrılet. Po 1 minutž zmž nte funkce hra cu. Jako g), ale nynıma asistent obra nce.

2.4.2

Asistence z ve tsıvzda lenosti od kose.


Cvicenıasistence pro dona s ku da l od kos e. 4 na 1 kos s mıcem a kuzelem. Tocıse doskok, asistence, strelba, atd.

Kuzel je umıstž n 6 metru diagona lnž od kos e. Asistence pro dona s ku se prova dıvzdy z teto pozice. Jako a), ale nynıje kuzel o 5 metru da l.



25

Pozn.: V b) nenısnadnš presne prihrat mı c . Strelec by me l rychle be hat. c) d) e) f)

Jako b), ale nynıje kuzel na druhe stranž kos e, a mž lo by se prihra vat druhou rukou. Jako c), ale nynıby se mž lo prihra vat horem s napnutou pazı. Jako d), ale nynız druhe strany kos e druhou rukou. Nynıma asistent obra nce, ktery mu prihra vku ztž zuje, ale neznemoznuje. Jinak jako a).

Varianty: Procvicujte s obra ncem prihra vky ruzny mi zpusoby a z ruzny ch pozic. g) h) i) j)

Jako f), ale nynıobrana na 100% (maly tž lesny kontakt nenıneza doucı) Situace "prebıra nı": Obra nce ma predejıt skorova nı. Jde ke strelci, ale to umoznuje asistentovi uvolnit se ke strelbž . Obra nce se nynısnazıubra nit oba ňtocnıky. Muze by t tudız pouzito "blafova nı" ke zmatenıňtocnıku. Asistent se musırychle rozhodovat, protoze je mozna jen jedna strelecka s ance: BuÚ prihra t na dona s ku, nebo strılet sa m. Jako i), ale nynımuzeme hra t mıc mezi dvž ma ňtocnıky. Asistent se muze pohybovat a tudız ten, kdo jde na dona s ku nevıpresnž , kam ma hra t mıc.

Pozn.: V tomto cvic enıprichazı me k jinš mu typu asistence. Jestlize "prebı ranı " vede k tomu, ze je brane n strelec, potom se musıprihrat za pohybu, pravde podobne se c tvrt, nebo polovic nıotoc kou. Kazdopadne prihravka probe hne po vyskoku - te zka technika! 2.4.3

Asistovanıpri strelbe z dalky


Procvicova nıdobre asistence pri "vecku" a v jine strelbž z da lky 3 hra ci na 1 kos s 1 mıcem.

Dva hra ci pred kos em dž lajı"vecko". Duraz se klade na dobrou prihra vku od asistenta, ktery za roven i doskakuje. Po 20 asistencıch nebo 3 kos ıch zmž nte funkce.

Pozn.: Dobra prihravka na "vš c ko" nenıtak snadna. Mnoho utoc nı k˚ potrebuje dostat mı c spravnš rychlosti, ve spravny c as a na spravnš m mı ste . Jakmile chybıjeden ze 3 element˚, strelba obvykle ztracına presnosti. Je tudı z ukolem postupne zd˚raznovat hodnotu dobrš asistence. Je obtı znš napsat kritš ria spravnš asistence, protoze hodne zalezına utoc nı kovi. Ne kterıchte jırychle prı mš prihravky, jinımajıradi vysokš mı c e, tretıskupina se velmi rychle pohybuje do stran, zatı m co c tvrty typ tš me r vzdy pri strı lenıstojı. Zkratka existuje spousta moznostı . Je vhodnš , kdyz asistent dostane zpe tnou prihravku od utoc nı ka, kterš mu prihrava mı c . Jedina platna rada, kterou m˚zes jako trenš r dat, je hrat prı mš prihravky do vne jsıruky. b)

Jako a), ale nynıasistent schva lnž s patnž prihra va ú prılis pomalu, nebo s patnž mırıú takze je pro strelce obtızne chytit mıc a tudız spra vnž vystrelit. U celem je demonstrovat dulezitost dobreho asistenta.

Varianty: Sami dž lejte cvicenıa nž kolikra t s patnž prihra vejte, aby ostatnıpocıtily, jake je to strılet po s patne asistenci. c) d) e) f) g) h)

i)

Strelci pasivnž bra nıjeden druheho. Asistence je nynıobtıznž js ı, protoze se mıc musıhra t vedle nebo nad obra ncem. Jako c), ale nynıprihra vka nad hlavou (je mozne obž ma rukama). Tato metoda je efektivnž js ıpod kos em, protoze je menž pravdž podobne, ze se obra nce dostane do cesty mıci. Dals ıargument pro tuto prihra vku je ten, ze je rychlejs ı, naprıklad po doskoku. Jako a), ale asistent stojıza dy ke strelci. Kdyz strelec udž la "vecko", zakricı, nacez se asistent otocıa prihraje. Oba strelci jsou pevnž asi 6 metru za kos em. Asistent stojıpod kos em za dy k nim. Jakmile strelec zakricı, mıc se prihraje pres hlavu, zpž t, aby byla mozna strelba z da lky. Je to extremnž obtızne, ale take velmi prekvapujıcı. Z tohoto cvicenıvzejdou dobre strelecke s ance. Asistent je asi 6 metru diagona lnž pred kos em. Pod kos em je doskok a pred kos em strelec, ktery dž la "vecko" strıdavž doleva a doprava. Duraz je na dobre asistenci. Za chvıli vymž nte funkce. Jako g), ale asistent je bra nž n hra cem, ktery v g) dž lal doskok. Asistent doskakuje kazdou strelu za pohybu.

Asistent je znovu pod kos em. Dva strelci bž hajıv rovne linii asi 8 metru od kos e (strıda nımezi levy m a pravy m) a strılejıse ctvrt otockou. Asistence, jestlize se hra c pohybuje rychle, je ota zkou nacasova nı. Samozrejmž to nenısnadne. Po 3 kos ıch vymž nte funkce.



26

j) k)

Asistent je asi 10 metru pred kos em. Oba strelci stojıvedle kos e, strıdavž bž hajına stranu od kos e, aby dostali prihra vku ke strelbž s temž r polovicnıotockou. Jako j), ale nynıstrelci mohou bž zet ktery mkoliv smž rem od kos e. Asistent musıteÚ rychle premy s let, aby prihra l kra tkou prihra vku, rychlou dlouhou prihra vku, prihra vky na kteroukoli stranu kos e, atd. C ım dele se prihra vka odkla da , tım dele ňtocnık odbıha od kos e.

2.4.4 Zıska va nıpozice asistenta Strucnž : Organizace:

Cvicenına zıska va nıdobre pozice asistenta 4 na 1 kos s mıcem. Vs echna tato cvicenıse mohou prova dž t take ve trech.

Pozn.: Vsimne te si v nasledujı cı m textu, ze vysledkem je tš me r vzdy asistence pri donasce. Cvic enıse takš mohou pouzı vat pri strelbe z dalky za pohybu, nebo pri strelbe z dalky zac ı najı cıpod kosem. a)

Dva strelci jsou pred kos em. Pod kos em je asistent s obra ncem. Obra nce pouze asistentovi zneprıjemnuje zivot. Strelec cıslo 1 strılı z da lky. Asistent doskakuje a nahra va cıslu 2 pred kos em. Potom bž zıpa r kroku dopredu kolem obra nce, aby se zastavil prımo pred kos em. C ıslo 2 jde na dona s ku s mıcem. Asistent se rychle otocı, doskakuje a prihra va cıslu 1, ktere strılız da lky. Po minutž vymž nte ňkoly.

Pozn.: Velmi snadny zp˚sob jak zı skat dobrou pozici asistenta, ale kdyby to v praxi bylo tak snadnš , nasledujı cıcvic enıby nebyla potreba. b) c)

Asistent stojıs obra ncem asi 10 metru od kos e. Strelci jsou pred kos em. Asistent bž zırychle prımo pred kos , obra nce ho trochu bra nı. Jeden ze strelcu hraje mıc dovnitr hris tž a druhy jde na dona s ku. Jako b), ale nynıje obra nce vıce aktivnı, ztž zuje asistentovi pra ci: najednou vybž hne, udž la matoucıpohyb, apod.

Pozn.: Jestlize obrance zna utoc nı kovy zame ry, je zı skanıpozice asistenta za pouzitıa) nebo b) vı ce mš ne nemoznš . Ve standardnı utoc nš hre, nebo se silnym protihrac em jsou potreba jinš metody.

d)

Jako b), ale nynıasistent predstıra , ze jde na dona s ku, strelci pred kos em mohou dokonce predstırat prihra vku. Co nejblıze u kos e asistent zastavıa obra tıse celem ke strelcum: Nynıstojıspra vnž pred obra ncem. Jeden ze dvou strelcu jde na dona s ku.

e)

Jako d), ale obra nce nynıpredejde pohybu asistenta a bra nıpredobranu. Asistent uz nenıdele bra nž n a jde na dona s ku s asistencıod jednoho ze strelcu.

Varianty: Asistence na dona s ku je extremnž obtızna . R eknž te hra ci, ktery se snazızıskat pozici asistenta, aby odbž hl, kdyz se dostane ke kos i. Vzda lenost mezi nım a obra ncem bude tudız vž ts ıa asistence bude snadnž js ı. f) g)

Jako d), ale nynıasistent zacına z jine pozice, napr. 10 metru diagona lnž pred kos em. Jako b), ale asistent nynıbž zızadem kolem tyce pred tım, nez ostre zahne, aby se dostal pred kos do pozice asistenta (tzv. "orıznutıo kos "). V za pase je tu i doskok, ktery muze by t pouzit k oreza vacımu manevru.

Varianty: Obra nce muze buÚ sledovat asistenta, nebo bž zet pred kos a tudız bra nit predobranu. Jestlize si obra nce vybere druhou variantu, asistent by mž l odbž hnout od kos e a dostat prihra vku na strelbu z tž sne vzda lenosti za kos em. h)

Asistent stojıs obra ncem pod kos em. Mıc majıstrelci vpredu. Asistent bž zına stranu a strelec s mıcem predstıra prihra vku, takze ji obra nce musına sledovat. Obra nce bž zıblızko k asistentovi, ten se najednou rozbž hne zpž t ke kos i, aby zıskal idea lnıpozici asistenta. Jeden ze strelcu jde nynına dona s ku.

Varianty: Mısto toho, aby asistent bž zel do strany, muze take bž zet za kos . Jakmile ho obra nce na sleduje, asistent bž zırychle zpž t, aby zıskal pozici pred kos em.



27

Za vž recne pozna mky: Je zde napsa no nž kolik metod zıska va nıpozice asistenta, ale existuje jich mnohem vıce. Jednu metodu si vyberte pro trenink a pracujte na nıtak dlouho, dokud ji hra ci dokonale nezvla dnou. Dobry korfbalista by mž l mıt v ruka vu nž kolik moznostı. 2.4.5

"Zdvojova nı" asistence


Cvicenıasistence se dvž ma asistenty 5 na kos s mıcem. Jeden ňtocnık je 10 metru pred kos em, dva jsou blızko u kos e v pozici asistenta s obra nci.

Toto cvicenıje na asistenci dvou hra cu, kterıse sta le strıdajı. Jakmile jeden prijde do predu a odehraje mıc ňtocnıkovi pred kos em (nebo nedostal mıc, protoze byl ze predu bra nž n), otocıse a bž zına doskok za kos . Potom druhy hra c bž zıdo predu na asistenci. Tito dva asistenti, kterıtake doskakujı, sta le obıhajıjeden kolem druheho. a)

Tito dva pomocnıhra ci se pohybujıtak, jak jiz bylo popsa no a jejich obra nci spolupracujı. Jakmile jeden z asistentu dobž hne ve spra vny cas a na spra vne mısto (tj. ne moc daleko od kos e) do pozice asistenta, dostane mıc a ňtocnık strılıpo "vecku". Pravidelnž mž nte funkce.

Pozn.: R˚znıtrenš ri, se kterymi jsme mluvil, se neshodujıv tom, kdo je nejvhodne jsıpro doskok hrac za kosem, nebo hrac ktery asistuje a m˚ze rychle dobe hnout na doskok. Podle mš ho nazoru to zalezına pozici obranc˚, kterıurc ı , kdo p˚jde na doskok. b)

Jako a), ale obrana na pracuje na 100%. Nynıje to pro hlavnıhra ce mnohem obtıznž js ı, ale jestlize obıhajıtž snž kolem sebe a svy ch protihra cu, mohou pravidelnž asistovat.

2.4.6

Asistence v hernıch situacıch


Zleps ova nıasistence v hernısituaci. Pra ce ve 4 -clenny ch skupina ch, nejdrıve bez a potom s obra nci.

C tyri hrajıkolem kos e. C as od casu muze hra c nabž hnout na pozici asistenta. Tento hra c by mž l okamzitž dostat mıc a jeden z ostatnıch hra cu jde na dona s ku.

Pozn.: Hrac i musıdavat pozor na to, ze dva hrac i nejdou na asistenci stejnym zp˚sobem. Navı c bys me l zjistit, ze bude poradne proveden pohyb k tš to pozici. Ne kterš prı klady jsou popsany v kapitole zı ska va nıpozice asistenta. b)

C ıslo 1 bra nıcıslo 2. C ıslo 3 a 4 jsou potenciona lnıasistenti. C ıslo 2 je hlavnıňtocnık. V presnem momentž , kdy cıslo 2 dostane mıc, cıslo 1 by mž lo prılezitostnž udž lat chybu, aby dalo cıslu 2 s anci jıt na dona s ku. C ıslo 3 a 4 musıokamzitž reagovat a zıskat pozici asistenta blızko u kos e.

Pozn.: Pri tomto zp˚sobu, hrac i chodına donasku. Zde je d˚lezitš nac asovanı . Cı slo 3 a 4 se vzdy nemohou pohybovat v blı zkosti kose a tudı z musıpribe hnout z ve tsıdalky. Pravidelne me nte funkce. c) d) e)

f) g) h) i)

C ısla 1 a 2 jsou ti dva ňtocnıci, kterıchtž jıjıt cas od casu na dona s ku. C ıslo 3 bra nıcıslo 4, ktere dž la asistenta. Obra nce mu to ztž zuje, ale neznemoznuje. Je dulezite, ze tito dva strelci ujasnı, kdy chtž jıprorazit. V teto chvıli cıslo 4 zıska pozici asistenta. Po minutž zmž nte funkce. Jako c), ale nynıobra nce odva dıco nejleps ıpra ci, ale cıslo 4 muze take strılet. Ujistit se, ze cıslo 4 zusta va viditelnž v pozici asistenta. Tyto dvž skupiny po ctyrech se skombinujı, aby se vytvorila situace jako pri za pase ctyrech proti ctyrem. Bra nıcıdruzstvo dostane na sledujıcıinstrukce: - nedopustit, aby se prova dž la strelba z da lky (cımz dostanou ňtocnıci prostor pro dona s ky). - zabra nit asistenci pod kos em, zde nebra nit ňplnž na 100%. U tocnıkum je receno, aby mıc nepretrzitž obıhal, aby se snazili dostat do pozice asistenta spra vny m zpusobem a odtud kvalitnž asistovali ňtocnıkum na dona s ku, nebo ke strelbž z da lky. Jako e), ale nynıse obra nci snazıjak nejlepe dovedou zabra nit pozici asistenta. To vytvorınove moznosti pro ňtocnıky blızko u kos e. Udrzenımıce. Kdyz dostal asistent mıc blızko u kos e, nemž l by ho okamzitž hra t, pokud nž kdo nepujde hned na dona s ku. Asistent by mž l pa r sekund pockat, aby dal ňtocnıkum cas zbavit se obra ncu. Je s koda, jestlize asistent investuje energii, aby si udrzel dobrou pozici a potom hraje mıc okamzitž pryc. Jinak jako f). Dvojita asistence. Jako f), ale nynıdvakra t prihraje, jednu prihra vku po druhe. Takze zıskej hlavnıpozici, chyŽ mıc a hraj ho novu ven, potom jestli je to nutne, udž lej pa r kroku dopredu pred tım, nez dostanes mıc zpž t k asistenci na dona s ku nebo strelbž z da lky. "zdvojova nı" asistence. U tocıcımu druzstvu je receno, aby zdvojovalo asistenci.(viz nahore)

Za vž recne pozna mky: Ke cvicenıe) - i) se pravidelnž vracej, abys zjistil, jestli je prova dž na dobre funkce asistenta. Na konci treninku pouzij hru, abys da le zduraznil tuto dovednost.



28 2.5. 2.5.1

DOSKOK Doskok be hem streleckych cvicenı


Soustredž nıse na doskok ve strelecky ch cvicenıch. Nenıdulezita .

Dobry doskok bž hem strelecky ch cvicenıa hry muze by t stimulova n tresta nım s patneho doskoku a odmž nova nım dobreho doskoku. Nž ktere moznosti: a) Ve cvicenıch, v nichz je cılem da t jisty pocet kos u, stanovte pravidlo, ze se po kazdem dotyku mıce zemž odecte 1 kos . b) Kazdy dobry doskok = kos navıc. c) Jestlize se mıc dotkne zemž , pocıta nımusızacıt znovu od nuly. d) V cvicenıch ve dvojicıch, kde hra ci soutž zıv tom, kdo da prvnıx kos u, ma doskakujıcıhra c s anci strılet tehdy, kdyz 3Ř nebo 5Ř za sebou doskocımıc, aniz by se dotknul zemž . Pozn.: Tato cvic enıjen podporujıpozornost pri doskoku, ale nesoustredıse na spravnou techniku doskoku.

2.5.2

TrČnink spra vnČho nacasova nıa sledova nı


Cvicenına posuzova nıcesty mıce. 1 mıc a kos na dvojici.

Predvıda nı. Hra c pred kos em strılız da lky. Hra c na doskoku musıpred tım, nez mıc dosa hne kos e,kricet "moc kra tka ", "nalevo", "kos " atd. Tım, ze musıkricet brzo, musıtake brzo posoudit cestu mıce. Jiny mi slovy, doskok musıpredvıdat. Po 10 strela ch zmž n role.

Pozn.: Mam zkusenost, ze ve tsina korfbalist˚ si netroufne predvı dat, radsi c ekajıa dı vajıse, kam mı c priletı . Avsak to znamena, ze protihrac i majıve tsısanci dostat se prvnık mı c i. b)

Jeden krok da l, doskok nynımusı(pred tım,nez mıc priletı): Krok pred kos , jestlize strela je prılis kra tka Krok doleva, jestlize mıc priletıpravdž podobnž doleva Zustat pod kos em, jestlize usoudı, ze mıc priletıdo kos e Predvıda nımusıby t doprova zeno akcı.

Pozn.: Nechejte hrac e, aby de lali chyby v usudku. Mozna, ze to vzdy nenıpravda, ale v tomto prı pade je lepsıude lat vc asny, mozna chybny usudek, nez c ekat prı lis dlouho. c) d) e) f)

Jako b), ale hra c na doskoku nesmıpustit za dny mıc na zem. Vy jimku muzeme udž lat jen v prıpadech, kdy mıc pristane na vrchu kos e. V tomto druhem prıpadž vy sledek za visına trajektorii strely, typu kos e a mıstž , na kterem mıc na kos i pristane. Jako c), ale nynıby se mıc mž l chytit co nejdrıve je to mozne tj. v jeho nejvys s ım bodž . Hra c na doskoku musıpro mıc vyskocit. Nynımusıhra c na doskoku chytit kazdy mıc,i ten, ktery doskakuje mimo kos . Nejobtıznž js ıstrely jsou norma lnž ty, ktere doletına prednıstranu kos e a odrazıse daleko pred kos . Pri nich musıjıt doskakujıcıhra c pred kos jes tž pred tım, nez mıc priletı. Jestlize se mıc neoceka vanž odrazıza kos (coz se muze sta t), hra c na doskoku nema s anci. To je smula. Udž lej z toho hru. Hra c na doskoku, ktery doskocı5 nebo 10 mıcu za sebou se sta va strelcem. Kdo da prvnı5 kos u, nebo kdo doskocıza sebou nejvıce strel? Jestlize hra c na doskoku mine strelu, druhy hra c prebere jeho funkci.

2.5.3

Souperenıpod kosem


Cvicenına souboje o mıc pod kos em. Mıc a kos pro kazde 3 hra ce zhruba stejne vy s ky. Vy s kova rovnomž rnost nenı vzdy striktnž vyzadova na,jak je uka za no v e)

Strelec stojıasi 8 metru pred kos em a nepretrzitž strılı. Dals ıdva hra ci se dž lıo pozice pod kos em a snazıse doskakovat. Ktery z nich zıska vıce mıcu? Po 10 strela ch zmž nte funkce. Jako a), ale nynıreknž te hra cum, aby se soustredili na zıska nıdobre pozice, ale nedovolte za dny strka nı. Obecnž platıpro souboj mezi dvž ma hra ci s jednım strelcem, ze nejleps ı pozice je prımo za kos em. Hra ci na doskoku by nemž li sta t tak blızko kos e, protoze se tak nemohou snadno pohybovat do stran.

Pozn.: K pravidl˚m popsanym nahore existuje spousta vyjimek. Celš roky jsem strı lel prı lis kratkš strely, nebo skoroval, takze hrac i, kterı doskakovali mš strely zaujali mı sto pred kosem a jejich protihrac em. A nejlepsıpozice, kdyz jsme brane ni predobranou je pred kosem, spravne za protihrac em, kterš ho se snazı me dostat od kose. Je to vypracovanš v c). c) d)

Jeden ze dvou pod kos em bra nıpredobranou druheho. Kdyz je strela na cestž , predobra nce se otocıa snazıse zıskat mıc. Jestlize ostatnıhra ci dobre blokujı, predobra nce by nemž l mıt za dnou s anci zıskat mıc. Pravidelnž mž n ňlohy. Jako b), ale nynı je pro zıska nı nejleps ı pozice dovolen maly "boj". K zıska nı spra vne pozice pro zıska nı mıce je to vskutku nezbytne. U tocnık, ktery zıska nejleps ıpozici se musısnazit, aby si ji udrzel.



29

Pozn.: V poslednı m cvic enıto dopadne tak, ze hrac i velice malo doskakujıpro mı c , protoze se mnohem vı c soustredına dobrou pozici. Pro hrac e priblizne stejnš vysky je dobra pozice hrozne d˚lezita (souc asne s predvı danı m). e)

Co by mž l clovž k dž lat, jestlize se dostane do s patne doskokove pozice? Prijmout pora zku? Ne, samozrejmž , ze ne. Prijmout s patnou pozici, ale potom se soustredit na mıce, ktere je snadnž js ısbırat a doskakovat. Naprıklad, jestlize tvuj protihra c zıska silnou pozici za kos em a nedovolıti sta t vedle sebe, postav se prımo pred nž j. Zıskej vs echny mıce, ktere jsou kra tke, i kdyz tvuj protihra c je o hlavu a ramena vys s ınez ty.

Pozn.: Toto poslednıcvic enıse m˚ze pouzı t pro hrac e r˚znš vysky a schopnosti skakat. Jestlize se soustredına konkrš tnıvysledek, mohou malıhrac i takš "doskoc it" sv˚j podı l na strelbe .

2.5.4

Doskok z pozice predobrany

Strucnž : Cvicenına doskok z pozice predobrany. Organizace: Viz. popisy ruzny ch cvicenı a)

Ve dvojicıch, strelec pred kos em a hra c na doskoku. Doskok stojıasi metr pred kos em za dy ke strelci. Dıva se pres rameno, aby vidž l kdy a kudy se strılıa doskakuje ze sve pozice. C as od casu zmž nte funkce.

b)

Ve trech. Jako a), ale nynı s predobra ncem vedle doskoku. Doskok musı blokovat obra nce a doskocit vs echny strely (jestlize se mıc neodrazı, kdyz je zasazen kos ).

c)

Ve trech. Dva ňtocnıci (strelec a asistent) a 1 obra nce. Obra nce si musı nepretrzitž vybırat mezi zıska nım dobre pozice pro doskok, nebo predobranou, aby znemoznil dona s ku. Doskok musı spolupracovat s ňtocnıkem, aby reagoval co nejlepe. Takze jestlize chce obra nce doskakovat, asistent pribž hne, aby predal mıc strelci a ten zakoncil dona s kou. Jestlize je predobrana, asistent blokuje, aby doskocil strelu z da lky. Strıdavž mž nte ňkoly. Dva ňtocnıci a dva obra nci. R eknete obra ncum aby nepovolili za dnou dona s ku. Vyzaduje to duslednou predobranu a za dne riskova nıpod kos em. U tocnıci se musısnazit strılet z da lky jak nejcastž ji je to mozne v dobž , kdy je zajis tž n doskok (kdyz doskok blokuje obra nce). Po pa r minuta ch zmž nte ňkoly. Mala hra dva proti dvž ma bez specia lnıch instrukcı, ale reknž te hra cum, ze nejleps ızpusob, jak udrzet pozici je strılet, zatımco doskok je bra nž n predobranou.

d) e)

2.5.5

Doskok da l od kose (dobıhany doskok)


Ruzna cvicenına doskok da l od kos e. Viz ruzne prıklady.

a)

1 dvojice na kos ,1 mıc, kuzel 5 metru za kos em. Doskok stojıvedle kuzelu. Kdyz strelec hodımıc, doskok bž zıke kos i, aby sebral mıc. Po deseti strela ch zmž nte funkce. Toto je za kladnıcvicenına doskok z pohybu.

b)

Kuzel je umıstž n trochu da l. Chytı doskok mıc pred tım, nez dopadne na zem? Kuzel je umıstž n 5 metru nalevo od kos e, jinak jako a). Jako c), ale nynıje kuzel umıstž n 5 metru napravo od kos e.

c) d)

Pozn.: Pri doskoku za pohybu je velmi d˚lezitš sledovat mı c . Nenısnadnš odhadnout drahu mı c e, zvlasď kdyz je na stejnš urovni jako draha doskakujı cı ho hrac e.



30 Varianty: Na sledujıcı rozestavž nı je dobre, kdyz je nedostatek kos u. Hra ci pracujı ve ctvericıch, 2 doskoky, 2 strelci, kterıstrıdavž strılı. V prvnım prıpadž je doskok diagona lnıa v druhem prıpadž je doskok tak, ze strelec i hra c na doskoku jsou na jedne stranž . e) f) g)

h)

Pra ce ve ctverici. 2 strelci, 1 doskok a 1 obra nce vedle doskoku. Obra nce na sleduje doskok (nedıva se na mıc). Doskok se spojıse 2 strelci a majıza ňkol sebrat vs echny strelby v pohybu. Pravidelnž mž n ňkoly. Jako e), ale nynı se dvž ma ňtocnıky a dvž ma obra nci. Obra nci na sledujı ňtocnıky, nedıvajıse na mıc a dovolujıstrelbu z da lky. Znovu 2 ňtocnıci a 2 obra nci, ale obra nci se take mohou snazit doskakovat. U tocnıci musıvzıt v ňvahu, jestlize je obra nce ke kos i blıze nez ňtocnık, ktery chce doskakovat, doskok musırychle odbž hnout, aby zıskal mıc se strelbou, ktera je nynımozna . Hra c, ktery chtž l puvodnž strılet, nynı rychle bž zı ke kos i na doskok. Obra nci umoznıstrelbu z da lky. Hra 2 proti 2 bez zvla s tnıch instrukcı.

Pozn.: Se hrou 2 proti 2 jsem me l dobrš zkusenosti. U toc nı ci musıdavat pozor na sebe navzajem a na praci obranc˚. Pri hre 4 proti 4 si mohou utoc nı ci vzdy vybrat specifickou roli (doskok nebo hlavnıutoc nı k napr.), zatı mco pri hre 2 proti 2 je to nemoznš . 2 proti 2 je skve lš cvic enına zakladnıfunkce.

2.6

INDIVIDUALNI UTOK

2.6.1

Za kladnıcvicenıve trojicıch

Strucnž : Organizace: a) b) c) d)

Cvicenına "obehra va nı" osobnıho protivnıka. 1 mıc a kos na 3 hra ce. 1 asistent pod kos em a hlavnıňtocnık s obra ncem. Po minutž zmž nte funkce.

Hlavnıňtocnık stojı8metru pred kos em. Obra nce mu da asi dvoumetrovy prostor. Asistent nahraje na strelbu z da lky. Kdyz mıc letı kolem obra nce, muze vybž hnout, aby vyvinul na tlak na strelce, ktery tudız musırychle strılet. Jako a), ale obra nce se postavıjes tž trochu blız tak, aby strelec musel strılet jes tž rychleji, nebo ukrocit dozadu, kdyz chyta mıc a potom strılet. Jako a), ale nynıse strelec pohybuje pred kos em. Kdyz mıc mıjıobra nce, obra nce ho prebž hne a ňtocnık jde na dona s ku.

Pozn.: U toc nı k be zıkolem obrancovych zad, nebo jinymi slovy kolem nohy ve predu. Mozna se to zda delsı , ale obrance ho nem˚ze sledovat moc rychle. Nebo se musıotoc it, coz zabere c as, nebo nebude moci sledovat utoc nı ka, ktery pak m˚ze ude lat jiny pohyb. e) f) g) 1. 2. 3. 4.

Obra nce si nynı vybere, buÚ dovolı ňtocnıkovi strelbu z da lky, nebo mu to znemoznı a tım dovolı ňtocnıkovi dona s ku. U tocnık musıspra vnž zareagovat. Obra nce se snazı zabra nit obž ma moznostem. Muze si jes tž ňtocnık vytvorit streleckou s anci? Pravdž podobnž ne, takze je dovolena tretımoznost. U tocnık muze jıt na dona s ku aniz by musel prvnıdostat mıc. Takze jestlize obra nce stojıblızko nž j, ňtocnık muze okamzitž bž zet, mozna by mohl udž lat matoucı pohyb. Existuje mnozstvı casto pouzıvany ch matoucıch pohybu, ktere by mohly by t procvicova ny: Udž lej jeden nebo dva kroky do strany nebo dozadu, pockej, dokud obra nce nena sleduje pohyb a potom vybž hni. Udž lej pohyb jednou rukou, jako kdybys mž l dostat mıc, a kdyz obra nce zareaguje, bž z na dona s ku. Zaklon hlavu a hornıca st tž la, jako kdyby mıc letž l nad obra ncovou hlavou, takze se obra nce priblızı. Cele "vecko". Nejdrıve nž kolik kroku smž rem ke kos i, potom se otoc, jako bys dž lal "vecko". Jakmile obra nce zareaguje na tento druhy pohyb, bž z ke kos i na dona s ku.

Pozn.: Ujisti se, ze tyto pohyby budou dobre provedeny. Mnozıhrac i je vyrı dıprı lis rychle. Matoucıpohyb nenıten nejlepsıvyraz, davam prednost slovu "pred-pohyb". Tzn. ne jaky korfbalovy pohyb, ktery predchazıpohybu, jenz ma hrac v umyslu provš st.

2.6.2

Utok / obrana


Cvicenına ňtocenıv pohybu. 3 nebo 4 na kos s mıcem. 1 nebo 2 asistenti vedle kos e a hlavnı ňtocnık s obra ncem. Po 45 sekunda ch zmž n funkce.

Hlavnıňtocnık se snazıvytvorit co nejvıc strelecky ch prılezitostı. Jsou povoleny vs echny druhy strelby. Obra nce pouze na sleduje a neblokuje ani asistenta ani strelbu. Obra nce nedovolı strelbu z da lky. U tocnık toho muze vyuzıt tak, ze chodı na dona s ky. Jestlize obra nce nenı dost blızko, buÚ ňtocnık pocka , az prijde blız, nebo strılız da lky.



31

Pozn.: V tomto a nasledujı cı m cvic enıje role obrance velmi d˚lezita. Na zaklade jeho pohyb˚, je utoc nı k nucen jistym zp˚sobem reagovat. Dbejte na to, aby si obrance uve domil d˚lezitost svš c innosti. c) d)

e) f) g) h)

Obra nce nepovolıdona s ku, cımz prinutıňtocnıka ke strelbž z da lky. "Hleda nıprotihra ce": Ve cvicenıza c) se casto sta va , ze se ňtocnık dostane tak daleko od kos e, ze ani nemuze ňspž s nž skorovat. Proti logice musıňtocnık nejprve bž zet smž rem k obra nci (hledat si obra nce). Kdyz je strelecka vzda lenost dost mala , muze udž lat "vecko" z blizs ıvzda lenosti. Jestlize obra nce prılis rychle sleduje tento pohyb, je samozrejmž mozna dona s ka. "Hleda nıprotihra ce" je snadnž js ı, jestlize vede k dona s ce. Rychlost bž hu by mž la zustat vysoka . Obra nce se snazızabra nit kazde strelbž . U tocnık by mž l dostat spoustu prılezitostıa proti obra nci zhruba stejne ňrovnž skorovat jednım nebo dvž ma kos i v 45 sekunda ch. U tocnık spolupracuje s obž ma asistenty a ma 30 sekund na to, aby vytvoril jednu nebo 2 dobre s ance. Cılem je uka zat ňtocnıkum, ze by nemž li strılet pokazde, kdyz majımoznost, ale mž li by obcas vytvorit leps ıs anci. U tocnık ma 30 sekund na to, aby skoroval - jak, nenıdulezite. V predcha zejıcıch cvicenıch se obra nce snazına sledovat ňtocnıka aniz by blokoval asistenta. Nynıse obra nce snazıprerus it hru ( viz zadrz enımıce v obrane ) a ňtocnık musıco mozna nejlepe zareagovat. U tocnık se snazıasistentum nabıdnout "volnou linii" k prihra vce (uvolnit se tak, aby obra nce nesta l v linii mezi nım a asistentem) a mıt dostatek prostoru k norma lnıstrelbž .

Pozn.: "Volna linie k prihravce" nenımoc obtı zna, kdyz je utoc nı k vyssınez obrance, protoze se pres ne j mı c dobre hraje. Kdyz je utoc nı k mensı , je to obtı zne jsıa mı c se m˚ze hrat jen velkym obloukem, takze se dostane mnohem dal od kose. Je lepsı , kdyz si utoc nı k vytvorıprostor ukroky nebo "vš c ky". V tomto prı pade je velmi d˚lezitš be hat za zada obrance (kolem jeho prednınohy), jak nejc aste ji je to moznš . Nejhorsıve c, kterou m˚ze utoc nı k ude lat proti obranci, ktery se snazızı skat mı c , je z˚stat nehybne ve volnš pozici. Tyto instrukce jsou jasne podobnš te m v "hleda nıprotihra ce" ( viz bod d) nahore). i)

Opravdovy ňtok/obrana: U tocnık se snazıskorovat, jak nejrychleji je to mozne. Sa m obra nce se rozhodne jak bra nit: "jeden na jednoho", zıskavat mıce, nebo strıdavž mezi tž mito dvž ma. U tocnık musıpotom spra vnž zareagovat.

2.6.3

Skorova nız jednČ sance

Strucnž : Organizace: a) b) c) d) e)

Cvicenıkde ňtocnık strılıpo jedne akci. 3 nebo 4 dvojice na jeden kos s mıcem. Dvojice stojıu kos e, aby asistovala, ostatnıdvojice jsou asi 12 metru pred kos em. Jeden z kazde dvojice je obra nce a stojı1 metr pred ňtocnıkem. Hra ci se pravidelnž strıdajı.

U tocnık ma dvž moznosti, buÚ bž zıza obra nce, nebo se snazıudž lat "vecko". Obra nce si vybere, bez toho, aby to rıkal ňtocnıkovi, kterou z moznostıse bude snazit bra nit. Za bž hu musıňtocnık odhalit obra ncovu volbu a snazıse o druhou moznost. Po tomto kole prvnıpa r asistuje a dals ıdvojice pokracuje ve cvicenı. Jako a), ale obra nce se snazıubra nit oba typy strelby. U tocnık dostane tretımoznost. Po "vecku" je take dovolena dona s ka po prihra vce. Obra nce se snazıco nejlepe bra nit. Hra kazdy proti kazdemu: Jestlize ňtocnık skoruje, dostane bod, v ostatnıch prıpadech dostane bod obra nce. Jako c), ale ňtocnık muze pokracovat dokud nevystrelı. Muze se to take provest v d). Upozornž te, ze ňtocnıkovi je sta le dovoleno strılet jen jednou.

Varianty: Vedle cvicenıc) jsou pro ňtocnıka mozne ruzne alternativy, napr. : "vecko" doleva, dostane mıc, prihraje zpž t asistentovi a "vecko" doprava, potom strelba. 2.6.4

Standardnı„tocnČ pohyby


Cvicenıvelkeho mnozstvı"standardnıch" ňtocny ch pohybu. Trıclenne skupiny na kos s mıcem.

Hlavnıňtocnık ma obra nce a je zde i asistent. Kazdou minutu zmž nte funkce. U celem tž chto cvicenınenıhodnž strılet, nebo dodrzovat spra vnou dra hu uvolnž nı, ale uvolnž nıve spra vnou dobu. Rozhodujıcıje nacasova nı. Ve spoustž ty mu pomalejs ıňtocnık zıska leps ı s ance k dona s ce, protoze ma leps ınacasova nı. Druhy m dulezity m hlediskem pro trenera ke sledova nıje rychlost, kterou je pohyb proveden. V za pase nenıv 90% dona s ka dostatecnž dobra . Protoze vž ts ina tž chto cvicenımusı probıhat ve velke rychlosti, rychlost mezi jednotlivy mi akcemi nemuze by t velka . V tomto cvicenıje obra nce nepostradatelny . Obra nce zna pohyb ňtocnıka a musınejen bra nit, ale i poma hat ňtocnıkovi. Obra nce muze po strelbž ňtocnıkovi rıci, jestli opravdu nemohl ubra nit ňtocny pohyb. Kdyz je pohyb pomaly nebo nejasny , obra nce by nemž l nechat ňtocnıka projıt nebo by mž l strelbu blokovat. Cvicenıvzdy probıha na sledovnž : Mıc je pod kos em s asistentem. U tocnık se pohybuje pred kos em (a muze take sta t) . Obra nce na sleduje v norma lnıvzda lenosti. Po provedenı zamy s lene akce ňtocnık dostane mıc a strılı. Asistent doskakuje. Zde jsou standardnıňtocne pohyby: a) b) c) d) e)

dona s ka strelba po pohybu smž rem doleva strelba po pohybu smž rem doprava strelba z "vecka" doleva strelba z "vecka" doprava



32 f) g) h) i) j) k) l) m) n) o) p) q)

dona s ka po pohybu smž rem doleva dona s ka po pohybu smž rem doprava dona s ka po "vecku" doleva dona s ka po "vecku" doprava dona s ka po prerus enem "vecku"doleva dona s ka po prerus enem "vecku" doprava dona s ka po prerus enem pokusu o dvojtakt (zastavte) strelba z "vecka" doleva po "vecku" doprava strelba z "vecka" doprava po "vecku" doleva strelba z "vecka" doleva po "vecku" doleva strelba z "vecka" doprava po "vecku" doprava strelba po prerus ene dona s ce

Varianty: Vs echny tyto pohyby se mohou kombinovat. V tomto prıpadž ňtocnık hraje po jednom pohybu mıc zpž t asistentovi a potom udž la ten samy nebo dals ı pohyb, po kterem na sleduje strelba. Prvnı pohyb funguje jako matoucıpohyb, nebo lepe receno jako "pred-pohyb". Pro ňtocnıka je take mozne udž lat 3 nebo vıce pohybu za sebou, ale to je za lezitost jen nejleps ıch ňtocnıku. 2.6.5 Ctyri proti dve ma Strucnž : Organizace:

U tocny vzorec se 4 ňtocnıky a 2 obra nci U kos e jsou dva pomocnıhra ci, kterıkombinujıs 2 hlavnımi ňtocnıky, jejichz ňkolem je skorovat. Oba tito ňtocnıci majıobra nce.

4 ňtocnıci "volnž " ňtocıvs emi povoleny mi variantami. Strılet mohou jen ňtocnıci, kterımajıobra nce. Takze si musıvytva ret s ance. Pravidelnž mž nte ňlohy. Hlavnı rozdıl mezi predcha zejıcım cvicenım a tımto je ten, ze tady jsou 2 hlavnı ňtocnıci namısto jednoho. Nacasova nı spra vneho momentu pro ňtocny pohyb je teÚ obtıznž js ı. U tocnık musıprvnıvidž t, jestli ostatnıhra ci predpokla dajı, ze zalozıňtocnou akci a provest ji presnž v tu chvıli, kdy jeho osobnıprotihra c bude prekvapen. Nenıto k nicemu, jestlize ňtocnık prorazı, pra vž kdyz je mıc prihra va n jinemu hra ci. V praxi musıprobıhat pozorova nıostatnıch hra cu a osobnıho protihra ce nena padnž . Hra cum, kterızacınajıpohyb vzdy prılis pomalu, mohou pomoci pozna mky jako "zacni pohyb jakmile druhy ňtocnık hraje mıc na asistenci" nebo jednodus e "jdi, kdyz je mıc pod kos em". Druhy bod, na ktery si musıte da vat pozor - jestli ňtocnık prova dıpohyb rychle nebo pomalu. Rychlost bž hu se musımž nit. Hra ci, kterı nepretrzitž bž zı, se snadnž ji dajı ubra nit. Hra ci, kterı bž zı pomalu jisty m smž rem a potom ostre zrychlı, kdyz zaha jı jeden ze standardnıch ňtocny ch pohybu, se dajıubra nit obtıznž ji. Varianty: Mısto toho, abychom dovolili hra cum "volnž " ňtocit, prika zeme jim, aby pouzıvali jeden nebo dva ňtocne pohyby. 2.6.6

Zame stna va nı


a)

Cvicenına zamž stna nısveho prımeho protihra ce. Skupiny po 4 s mıcem na kos . Jeden hra c v kazde skupinž ma obra nce, ktereho musızamž stna vat. Obra ncuv ňkol je sledovat tž snž protihra ce. Ale jestli obra nce vycıtımoznost zachytit prihra vku, mž l by to udž lat. Za nž jakou dobu zmž nte funkce.

Tri ňtocnıci spolecnž hrajı. U tocnıka, ktery ma obra nce povazujeme za hlavnıho. Nehraje v okolı kos e a strılı, kdyz ma s anci. Doka ze obra nce zachytit nž jaky mıc?

Pozn.: V tš to situaci mohou obranci zachytit mı c dve ma zp˚soby - buó utoc nı k nebyl ve spravnš volnš pozici, kdyz prihraval mı c , nebo strı lıprı lis blı zko kose, c ı mz dovoluje obranci, aby se po strelbe otoc il (stahnul) a me l sanci zı skat mı c. b) c) d) e) f) g)

h)

Jako a), ale nynıs uvedeny mi pozna mkami: Hlavnıňtocnık se musıujistit, ze zvolil dobrou prihra vku a nesmıstrılet prılis blızko u kos e. Proti obra ncum, kterıse snazımıt doskok po strelbž , ňtocnık musı"bž zet za strelou" a tak projıt kolem obra nce. TeÚ mohou strılet vs ichni 3 ňtocnıci. U tocnık s obra ncem taky muze hra t v blızkosti kos e. Udrzet obra nce zamž stnaneho je teÚ mnohem obtıznž js ı. Jako a), ale reknž te hra cum tyto informace: Aby se dal obra nce zamž stna vat, je dulezite, aby mu ňtocnık sta le hrozil skorova nım. Jestlize hrozıdona s ka, obra nce norma lnž zustane s ňtocnıkem. Obecnž stacık upouta nıpozornosti technika "hleda nıprotihra ce (viz vy s e)". Stejnž tak je ňtocnık nebezpecny , kdyz bž ha volnž v prostoru, protoze ma moznost strılet. V prıpadž , ze obra nce opustıňtocnıka a zustane v okolıkos e, pak nenımozne obra nce zamž stna vat. Mısto toho musıtuto ňlohu prevzıt ňtocnıkovi spoluhra ci. Nemohou strılet (jestlize neskorujı), ale musıhra t mıc volnemu ňtocnıkovi a bž zet ke kos i na doskok. Jako d). Jediny obra ncuv ňkol je zachytit mıc. Opustıňtocnıka, ktery potom samozrejmž muze strılet, jak se mu zachce. Ale co by mž l dž lat ty m, jestli mu nejde strelba? Jednou moznostıpro ňtocnıka by bylo mıt pomocnou roli pod kos em, ale tak by se sem dostal obra nce, ktery by mohl vıce zıska vat mıc. Ale stejnž by to mž l ňtok zkusit. Jestli to nejde, ňtocnık ma s patny den a mž l by by t vystrıda n. Dva proti dvž ma. Instrukce pro obra nce je: Nedovolit skorovat, ale take co nejrychleji zıskat mıc. U tocnıci musıda vat pozor na sebe navza jem a na pra ci obra ncu. Vs echny vy s e uvedene informace mohou by t uzitecne. Bez pochyby je nezbytna spousta "dvojicek": Jeden ňtocnık muze by t volny , aby strılel, ale obra nce druheho ňtocnıka se dostal ke kos i na doskok. Tento ňtocnık by mž l potom prihra t mıc svemu spoluhra ci a bž zet ke kos i, aby doskocil moznou strelbu.



33

3.KORFBAL Korfbal je ty movy sport. Dobry ty m netvorıpodle definice 8 dobry ch korfbalistu. V teto kapitole jsou cvicenızamž rena na trenink hra cu ke kolektivnıhre. V prvnıca sti se podıva me na kolektivnıobranu zahrnujıcıpredobranu , sledova nımıce a na tlakovou obranu. V ca sti 2 se podıva me na ňtocny system. Vedle dobre zna my ch systemu jako 3-1, 4-0 atd. se zamž rıme na nž kolik res enı, jak celit predobranž . V oddž lene ca sti se budeme vž novat volny m prihra vka m a kapitolu uzavreme ruzny mi zpusoby hranıkorfbalu, coz muze by t pouzito na konci treninku.

3.1 Kolektivnıobrana 3.1.1

Obrana “jeden na jednoho–


c) d)

e)

Cvicenızamž rena na obranu “jeden na jednohoó 4 ňtocnıci proti 4 obra ncum ,na jedne pulce jeden ty m ňtocıvzdy po dobu asi 3 minut. Jestlize obrana zıska mıc, vra tıho ňtocnıkum. Novy ňtok vzdy zacına ze predu kos e. Po 3 minuta ch vystrıdejte ňlohy. U tocıcıty m volnž ňtocı. Obra nci musısledovat sve osobnıprotihra ce jak nejtž snž ji je to mozne, tudız presnž “jeden na jednohoó. S presnou obranou “jeden na jednohoó obra nci nezıskajımıc moc casto. Tudız musıhodnž mluvit. Jestli se strılı, musızakricet “strelbaó nebo “doskokó. Kazdy obra nce, ktery je blızko kos e, se musıotocit , aby vidž l, kam letımıc. Je tedy potreba rychle se rozhodnout, jestli bude nebo nebude mozne zıskat mıc. Jestli ano, obra nce sprintuje ke kos i, aby ho zıskal. Jestli ne, obra nce se rychle vra tı, aby sledoval sveho osobnıho protihra ce. Jako a), ale nynıdostanou obra nci dals ıinstrukce, aby znemoznili asistenci pro dona s ku. Vyzaduje to predobranu. Obra nci musıco nejvıce bra nit, aby co nejvıce ztızili prihra vky na dona s ku. Bez vž domıobra ncu reknž te ňtocnemu ty mu, ze 1 nebo 2 z nich by nemž li strılet. Budou jen asistovat druhy m ňtocnıkum. U kolem obra ncu je co nejlepe bra nit. Jejich cılem je rozumž t zpusobu hry ňtocıcıho ty mu a prizpusobit se jemu. Obra nci doplnujıcıch ňtocnıku by si postupnž mž li uvž domit, ze mohou vž novat menž pozornosti svy m prımy m protihra cum a vıce pozornosti hlavnım ňtocnıkum. Mluvenı: U kolem obra ncu je navza jem se varovat pred nebezpecnou situacı. Tato varova nımusıby t rychla a strucna . Naprıklad “nızka asistenceó (tj. blızko kos e), mısto “spoluhra ci podıvejte, muj protihra c je prede mnou blızko u kos e".

Pozn.: Mnoho hrac ˚ nerado mluvıa mnoho hrac ˚ ma problš my s mluvenı m pri hre.M˚j nazor je, ze mluvenıma velky smysl. 1. Varovat, ze mı c je na pozici asistenta 2. Varovat, ze se mı c ne hraje na nebezpec nš ho strelce, takze obrance se m˚ze snazit prerusit drahu mı c e (nahravku) mavanı m nebo blokovanı m rukou. Mozna d˚lezite jsıje, ze se m˚ze obrance dostat blı z k utoc nı kovi, a tak kdyz je mı c na ceste , neriskuje dvojtakt. 3. Poradit, ze tv˚j osobnıprotihrac te minul a ze tv˚j kolega musıprebrat tvš ho obrance. f)

Cvicenına “prebıra nıó. Obra nci musısledovat protihra ce, aby kolem nich cas od casu probž hl. Jestli se to stane, musızavolat na druheho obra nce, aby prebral. Prvnıobra nce se snazıpriblızit k ňtocnıkovi druheho obra nce co nejrychleji. U tocnıci se snazit co nejvıce tž zit ze situace . 3.1.2 Brane nınebezpec nš ho hlavnı ho utoc nı ka Strucnž : Organizace:

a) b) c)

d) e) f)

Cvicenı, kde cele oddž lenıspolupracuje, aby ubra nilo nebezpecneho hlavnıho ňtocnıka. 4 ňtocnıci ňtocıproti 4 obra ncum. Jestlize obra nci zıskajımıc, vra tıho ňtocıcımu ty mu, ktery zacına novy ňtok ze predu kos e. Po 3 minuta ch se vymž nıňlohy.

U tocnıci se dohodnou, kdo bude hlavnıňtocnık. Tento hra c bude vž ts inou strılet, ostatnıbudou vypoma hat, ale nebudou ňplnž ignorovat sve strelecke s ance. Obra nci nevž dı, kdo je hlavnıňtocnık a musıto zjistit bž hem hry. Jinak nema obrana za dne zvla s tnı instrukce. Jako a), ale obra nci vž dı, kdo je hlavnıňtocnık a musıho pevnž bra nit. Osobnıprotihra c hraje prısnž obranu jeden na jednoho a ostatnıhra ci se snazıhra t predobranu blızko u kos e. Jako a), ale nynıhlavnıho ňtocnıka hlıdajı2 obra nci. Predpokla dejme, ze si ňtok za hlavnıho ňtocnıka vybral dıvku. Potom jejıprımy protihra c bude hra t obranu jeden na jednoho. Druhy obra nce ú dıvka necha sveho protihra ce volneho, jestlize nenıasi 4 az 5 metru od kos e, aby mohla sledovat hlavnıho ňtocnıka a jeho obra nce. Jestlize hlavnıňtocnık prorazı, druhy obra nce pak muze prebırat. To znamena , ze prımy obra nce muze vıce riskovat a hra t velmi blızko hlavnıho ňtocnıka, aby nepovolil strelbu z da lky. Oba muzi bra nıjako v b). U tocny ty m hraje sta le mıc na tu samou dıvku ú hlavnıho ňtocnıka, i kdyz je dobre bra nž na a nedostane s anci strılet (je to cvicenına obranu). Jako c), ale nynımuze ňtok vyuzıt druheho ňtocnıka, ktery je obvykle volny . Jako c), ale nynıhlavnıho ňtocnıka bra nıvs ichni 4 obra nci. Oba chlapci nechajıvolne sve ňtocnıky, jestlize se nepriblızıke kos i na 6 metru a hrajıpredobranu blızko u kos e. Snazıse zachytit mıc. U tok hraje pres hlavnıho ňtocnıka. Jako e), ale nynımuze ňtok vıce vyuzıt 3 ňtocnıky, kterıjsou menž bra nž ni. Obra nci musıtedy sta le posuzovat, jestli se priblızıke svy m osobnım protihra cum, anebo se budou drzet strategie proti hlavnımu ňtocnıkovi. Pomoc obra nci hlavnıho ňtocnıka je jasnž riskantnı.



34 3.1.3

Obrana "sledovanımı c e"


Cvicenına sledova nımıce v obranž (s cılem co nejrychleji mıc zıskat) viz. ruzna cvicenı

3 ňtocnıci proti 2 obra ncum. Vs ichni hra ci jsou rozestavž ni do 5 metru od kos e. Vs ichni 3 ňtocnıci mohou strılet a obra nci musı obdrzet co nejmenž kos u, vs e asi v 1 minutž . Pak na sleduje zmž na funkcı(jeden ňtocnık pokracuje v ňtoku)

Pozn.: Cı lem tohoto cvic enıje, ze by se obranci neme li omezovat pri sledovanıosobnıho protihrac e. Musıbyt v takovš pozici, aby vide li mı c . Kdyz ma mı c utoc nı k, normalne branı (utoc nı k s mı c em by me l mı t vzdy obrance). Druhy obrance se snazıumı stit tak, aby zı skal mı c , a aby byl stale schopny rychle se premı stit k obrane jednoho ze dvou ostatnı ch utoc nı k˚. b) c)

jako a), ale nynı4 ňtocnıci a 3 obra nci. jako b), ale nynıňtocnıci uz nemusızustat v okruhu 5 metru od kos e.

d)

4 proti 4. Jestlize obra nci zıskajımıc, vra tıho ňtocnıkum. Za nž kolik minut na sleduje zmž na funkcı. U tok nahra va mıc kolem kos e, nestrılı. Obra nci bra nı sve osobnıprotihra ce, ale jsou v takove pozici, ze vzdy vidına mıc a snazıse ho zachytit. Nejvž ts ıs anci majıpri dlouhy ch prihra vka ch (vzda lenost mezi ňtocnıky je prılis velka ). Jako d), ale nynıňtocnıci norma lnž ňtocı. Zonova obrana: Jako e), ale nynıkdyz jsou obra nci da le nez 6 metru od kos e, da vajıňtocnıkum vıce prostoru. Obra nce ma pouze jeden ňkol ú zıskat mıc. Sta le se snazısledovat mıc, zachyta vat prihra vky a vyhra vat doskok. Obra nci mohou bra nit take takovy m zpusobem, ze na tž sno bra nıňtocnıka jakmile se priblızıke kos i.

e) f)

Pozn.: Tento typ obrany je pro mnoho utoc nık˚ dost frustrujı cı . Majıhodne prostoru, ale mohou zrı dka kdy strılet, protoze kdyby jednou vystrelili, ztratili by mı c . Pro utok jsou jen 2 resenı : Umı stit ne koho hodne vysokš ho pod kos, aby vyhral doskok, anebo prome nit kazdou strelbu. 3.1.4

Predobrana blı zko kose


Procvicova nıpredobrany v hernısituaci. 4 ňtocnıci proti 4 obra ncum na jedne pulce.

U tocnıci se snazıuniknout na dona s ku. Obra nci musıuzıvat predobrany, aby zabra nili asistenci. R eknž te ňtocnıkum, jak majızabezpecit nejleps ıasistenci (viz. cvicenıv ca sti Asistence ú kapitola 2), aby mž li obra nci obtıznž js ı pra ci. Jinak jako a). R eknž te obra ncum, ze mezi sebou musımluvit. Musırıct svy m spoluhra cum, ze asistence nenımozna , a ze musıvyvinout velky na tlak, aby zabra nil strelbž z da lky. Tımto zpusobem je take obtızne skorova nıze strelby z da lky.

Pozn.: Mam velkš zkusenosti, ze mnoho tym˚ hraje dobrou predobranu blı zko kose, ale jeste utoc nı k˚m poskytuje spoustu prostoru pred kosem. To umoznuje mnozstvıstrelby a utok si m˚ze udrzet dobrou pozici, protoze prednıobrance je ve slabš pozici na doskoku. d) e)

U tok nynımuze tž zit ze silne predobrany tım, ze se premıstıza kos , aby zıskal dobrou streleckou prılezitost blızko u kos e. Obra nci by nemž li dovolit za dnou s anci a mž li by co nejrychleji sledovat ňtocnıka, ktery se vzdaluje od kos e. Ale musısta le hra t predobranu. AŽ ňtok hraje se silny m hra cem na doskoku pod kos em, ktery umoznıňtoku udrzet si postavenı. Obrana si musıvybrat, jak se prizpusobit takove situaci.

Pozn.: M˚zeme si predstavit r˚zna resenı . Jestlize je strelba slaba, obrana m˚ze postupovat, jak bylo uvedeno. Jinak se obrana m˚ze premı stit do zonovš obrany nebo m˚ze pokrac ovat v predobrane u kose, ale takš vyhrat doskok. 3.1.5 Hra Strucnž : Organizace:

Zamž renına obranu v hernısituaci. Nž jaky druh korfbaloveho za pasu (viz varianty na konci teto kapitoly). Je nezbytne hra t nejmenž 15 minut.

Obcas hru prerus te, abyste mohli komentovat. Jsou mozne vs echny druhy pozna mek, jak individua lnı, tak pro celou skupinu hra cu. Je mozno vydat specia lnıinstrukce. Ujasnž te obra ncum, jak bra nı, a jak muzou bra nit lepe. Tımto zpusobem ma trener velkou vy hodu - muze prerus it hru, na jak dlouho je to nutne. Hra musıby t dost dlouha , aby umoznovala tato prerus enı.



35 3.1.6

Prerusova nımıce

Strucnž : Hernıforma k podnıcenıprerus ova nımıce. Organizace: Nž jaka forma korfbaloveho za pasu. Vž ts ina obra ncu je tak vys kolena k sledova nısveho osobnıho protihra ce, ze je nenapadne prerus it mıc. Muze to by t podnıceno specia lnım systemem skorova nıú kazdy obra nce dostane bod za prerus enımıce. Povolenıpadnutıkos e znamena ztra tu bodu. Ktery obra nce zıska bž hem hry nejvıce bodu?

3.1.7

Na tlakova obrana

Strucnž : Cvicenına na tlakovou obranu. Organizace: 4 proti 4 na jedne pulce. Na tlakovou obranou se rozumıagresivnızpusob bra nž nı, ktery velmi ztž zuje ňtocnıkum nahra va nımıce mezi sebou. U tocnıci, kterı nejsou zvyklına tento typ obrany, budou dž lat spoustu chyb, ktery mi umoznıobranž rychle zıskat mıc. Slabostına tlakove obrany je risk dona s ky z asistence daleko od kos e. Predobrana po cele zonž je dulezita pro na tlakovou obranu. a)

4 ňtocnıci stojıv kruhu kolem kos e a hrajımıc ve smž ru hodinovy ch rucicek kolem kos e. Obra nci se umıstıtak, aby byli mezi hra cem s mıcem a svy m osobnım protihra cem, a za roven mezi svy m osobnım protihra cem a kos em. Stojıtak blızko sveho osobnıho protihra ce, ze muze zıskat mıc jen tak, ze odbž hne da l od kos e.

b)

Jako a), ale nynıhrajıňtocnıci mıc proti smž ru hodinovy ch rucicek. Obra nci stojına druhe stranž od ňtocnıku, majıpravou nohu ve predu.

c)

U tocnıci majımıc kolem kos e. Jestlize nž kdo muze hra t mıc doprava, hraje ho do leva. Obra nci se sta le musıpohybovat z jedne strany ňtocnıka na druhou a sta le mž nit nohu ve predu. Obra nci sta le tlacına ňtocnıky, snazıse je sta le dostat da l od kos e. R eknž te ňtocnıkum, ze musıneznacit pohyb na dona s ku pred tım, nez se znovu vzda lıod kos e. Tento pohyb dovnitr ú ven jim usnadnuje hra t mıc. Tato technika dokonce neumoznuje ňtoku dostat se blız ke kos i. Obra nci se musısta le snazit zıskat mıc. Jinak jako c). Jako a), ale nynıse ňtocnıci snazıbž zet ke kos i a jıt na dona s ku.

d) e)

Pozn.: Prirozene by obranci neme li dovolit zadnou donasku. Presto by me li na utoc nıky vyvinout co nejve tsınatlak, takze z˚stanou velmi blı zko svych protihrac ˚. Nebezpec ıdonasky je velice realnš , ale obranci majıvyhodu, protoze ve dı, ze je to jedina prı lezitost pro skorovanı , kterou utoc nı ci majı . Dale obranci znajıstranu, na kterou bude utoc nı k be zet (protoze svou pozicıznemoznıbe h na stranu druhou). Takze m˚ze obrance velmi rychle reagovat na akci utoc nı ka, c ı mz zte zuje utoc nı kovi moznost uvolnit se. f) g)

h)

jako e), ale nynıobra nci ztızısvy m osobnım protihra cum prihra vku, tım ze na nž vyvinou na tlak. Dona s ka je nynıprakticky nemozna , protoze i kdyz se ňtocnık uvolnı, jeho prihra vky je dost obtızna , kdyz se mezi nž j a druheho ňtocnıka postavıobra nce a kdyz na druheho ňtocnıka jeho prımy protihra c vyvıjına tlak. U tocnıci se nynıvzdajısve fixovane pozice kolem kos e a mohou volnž hra t za podmınky, ze nebudou mıt sta leho hra ce na doskoku. Jestlize jsou ňtocnıci da le nez 4 metry od kos e, jsou bra nž ni, jak uz bylo receno (Velmi blızko sveho osobnıho protihra ce, a vzdy mezi nım a hra cem s mıcem. Obra nce stojıs pravou nohou ve predu, jestlize je mıc na jeho prave stranž a naopak. Pod kos em obra nci bra nıpredobranu. Obra nci se snazıco nejrychleji zıskat mıc. Jestli uspž jı, zmž nte funkce. Sta le hrozınebezpecıdona s ky. Naprıklad muze obra nce zkazit pokus o zachycenımıce. Aby byl risk minima lnı, obra nce, jehoz ňtocnık je nejda le od mıce, opustısveho osobnıho protihra ce a sleduje mıc. Jeho ňkolem je zachytit mıc, kdyz se hraje na ňzemı okolo kos e. Na tomto prıstupu je obtızne, ze kdyz se mıc hraje na jineho ňtocnıka, musısledovat mıc jiny obra nce a obra nce, ktery pred tım sledoval mıc, se musırychle vra tit ke svemu osobnımu protihra ci.

Pozn.: Natlakova obrana je velmi uc inna, kdyz utok hraje pomalu a takticky. Pred par lety se podarilo “nic–, (m˚j klub) natlakovou obranou zblaznil ne kolik protihrac ˚. Obc as se tym˚m nepodarilo po pe ti minutach v utoku vystrelit. Pro utok existujıresenı , ale nenı snadnš je rychle najı t, kdyz je tym poprvš konfrontovany s tı mto typem. Pa r res enına predobranu: 1. Pouzijeme fixovaneho hra ce pod kos em, kombinujeme s mnozstvım strelby z da lky. Kdyz je mıc casto pod kos em, obra nci ho nevidı, a nevıjak se majıumıstit. 2. Rychla hra se sta ly mi zmž nami pozic. Nynıobra nci nemajıcas zabrat dobrou pozici.



36 3.2 UtocnČ systČmy 3.2.1

”VolnČ kombinace


U tocny system bez presneho systemu. Skupina 4 hra cu s mıcem na jeden kos .

a)

“Volnouó kombinacıse rozumı, ze trener rekne hra cum “bž zte a ňtocteó, takze si hra ci sami vyberou jak ňtocit: asistencı, jıt na doskok, uvolnova nıse od imagina rnıho protihra ce, strılet, atd. Nejdulezitž js ım cılem tohoto cvicenıje naucit se nacasova nı, kdy zaha jit kazdou akci. Nacasova nıje ňstrednı. Jestlize se provede dobre, tempo, a zvla s tž tempo mıce, je velmi vysoke (tempo zde odpovıda rytmu). b) “Volna ó kombinace muze by t omezena, jestlize trener zada hra cum jiste cıle: jıt na dona s ku s asistencıdaleko od kos e pravidelnž mž nit tempo ňtoku hodnž strılet a na slednž odbıhat od kos e Trener se take muze ujistit, ze technika pouzita ve cvicenı, je spra vna .

Pozn.: V a) a v b) je mnoho hrac ˚, kterımohou svou tvorivostıa energiıprispı vat k te mto cvic enı . Ostatnıse po 30 sekundach nudı . Tudı z je dobrš pouzı t toto cvic enına zac atku trš ninku. “Volna– kombinace se da pravde podobne nejlš pe pouzı t nasledujı cı m zp˚sobem. Na zac atku trš ninku procvic ujeme dril jako donaska s asistencıdaleko od kose. Dalsı m krokem je “volna– kombinace bez obranc˚ a s komentarem “chci vide t pravidelnš (ale ne ojedine lš ) donasky s asistencıdaleko od kose–. Po par minutach mohou obranci pasivne branit. c)

“Volna ó kombinace Nž ktere prıklady: -

s instrukcemi. Komenta r v b) se nynısta va instrukcı. hra bez hra ce fixovaneho u kos e doskok na kazdou strelbu musıby t v pohybu kdykoli nž kdo pribž hne ke kos i, dosta va prihra vku, a v tu samou chvıli jeden ze dvou ňtocnıku musıjıt na dona s ku

Varianty: Jako a), b), nebo c), ale s pasivnınebo vıce aktivnıobranou. 3.2.2

"Roztahova nıv prostoru".


Cvicenına vyuzitıceleho prostoru v ňtocnem oddž lenı. 4 hra ci v oddž lenıs mıcem a kos em. Oddž lenıje rozdž leno do 4 kvadrantu (mohou by t oznaceny kuzelem nebo ca rami). V kazdem kvadrantu je 1 hra c.

Hra ci jsou sta le v pohybu, kazdy zusta va ve svem kvadrantu a libovolny m zpusobem si mezi sebou prihra vajı Jako a), ale nynıse mıc hraje presny m smž rem. Jiny mi slovy mıc cirkuluje.

c)

Jako b). Hra ci musıvzdy dž lat pohyby dovnitr ú ven. Pohybujıse jako by s li na dona s ku, ale kdyz jsou na radž dostat mıc, odbž hnou od kos e, aby chytili mıc a prihrajıdals ımu hra ci.

d)

Pitka: Je to varianta c). Hra ci se nepohybujıjen vnž ú dovnitr, ale take kolem kos e tak, ze v kazdem kvadrantu je vzdy jeden hra c. Mıc se pohybuje v opacnem smž ru k obra ncum ú takze kdyz se hra ci pohybujıdo leva, mıc se prihra va doprava.

Pozn.: Zmı ne na cvic enınemajıopravdu co de lat s utoc nıkem, protoze se nekonajızadnš streleckš pokusy. Takze cı lem nenıutoc enı , ale vyuzı vajıprostoru a cirkulace mı c e. e)

Hra ci hrajıjako v a). Kazdy hra c zusta va ve svem kvadrantu a prihra va mıc podle sveho uva zenı. Na treneruv signa l hra c s mıcem strılı, doskakuje hra c postaveny diagona lnž ke strelci. Cvicenıse neusta le opakuje. Trener da va signa l pro strelbu pravidelnž (napr. kazdy ch 10 sekund)

Pozn.: Jako cvic enıa), cvic enıe) je urc eno zejmš na zac atec nı k˚m. Zkusene jsıhrac i nepotrebujıtrenš r˚v signal, ale jinak je systš m 4-0 to samš .



37

f) g) h)

Cvicenıa) je znovu poca tecnıbod. Na treneruv signa l jde libovolny hra c na dona s ku. Doskakuje hra c, ktery prihra va . Potom se kazdy hra c vra tıdo sveho kvadrantu a prihra vajıcıkombinace pokracujı. Jako f), ale nynıstrelba s obra tky. Jako f), ale nynıpo kazde dona s ce hra ci zmž nıkvadranty. Hra c, ktery strılı, opustıctverec, ktery musıby t zaplnž n jednım z ostatnıch hra cu. Je to trochu jako hra: Po ňtocnem pohybu musıkazdy hra c pro sebe najıt ňtocne mısto.

Pozn.: Po tomto cvic enılogicky nasleduje “volna kombinace–. Zd˚razne te, ze mı sto v odde lenıby me lo byt co nejlš pe vyuzito. Varianty: ProveÚte vs echna zmınž na cvicenıs obra nci.

3.2.3 System 4-0 Strucnž : Organizace: a) b) c) d) e) f)

Mnozstvıňtocny ch cvicenı, kde ňzemıkolem kos e je ňplnž volne. 4 ňtocnıci a 4 obra nci s mıcem na jeden kos .

Poca tecnım bodem je organizace nastınž na na obra zku. Instrukcıpro ňtocnıky je hra t dohromady, snazıse uvolnit se, ale nevstupovat na ňzemıkos e. Pohybuj se dobre dovnitr ú ven, aby ses uvolnil od obra nce. Obrana je pasivnı. Jestlize je ňtocnık volny , muze strılet. Nejblizs ıhra c doskakuje. Potom kazdy hra c zaujme poca tecnıpozici a prihra va nıpokracuje. C as od casu jdou ňtocnıci na dona s ku. Protoze nenınikdo u kos e, asistence se musıdž lat v prostoru. Hra c prılezitostnž zaujme pozici pred kos em, aby dostal mıc. Ostatnıtri dž lajı ňtocne pohyby, po nichz na sleduje strelba, kterou za pohybu sbıra 1ze 3. Potom je osvojena poca tecnıorganizace 4-0. U tocnıci si mohou vybrat mezi b,c,d. Obra nci bra nına 100%, ale nesnazıse zachytit mıc. V systemu 4-0 se mıc obvykle prihra va rovnobž znž s hranicıoddž lenı. NynıaŽ hra ci prihra vajıdiagona lnž . Jinak jako cvicenıb), se spoustou strelby z da lky.

Pozn.: Toto cvic enıje obtı zne jsı , nez se zda, zvlaste presnš diagonalnıprihravky. Nejen protoze jsou prihravky delsı , ale takš protoze v draze prihravky stojıdva obranci. g)

R es enıproti predobranž . Jako f), pravidelne diagona lnıprihra vky. Hra c A, ktery prihra val dlouhou prihra vku hra ci B, sleduje prihra vku a zaujme pozici pred kos em. Hra c B muze nahra t mıc hra ci A, ktery je nynıv takove pozici, aby dostal mıc. Hra c B na to muze reagovat dona s kou nebo strelbou z obra tky.

Za vž recne pozna mky: Pro system 4-0 je mozne mnozstvıvariant. Ta hlavnıje, ze za dny ze 4 ňtocnıku nemuze stra vit vıc nez pa r sekund u kos e: V principu se ňzemı kolem kos e udrzuje volne. Je urceny jako poca tecnısystem pro neňplne ty my. 3.2.4

Rotace:


U tocny system kde kazdy hra c prova dıruzne funkce. 4 hra ci na kos .

V ňvodnısituaci 4 hra ci zformujıY: Pod kos em je pomocny hra c A1, jeden za kos em A4, a dva A2 a A3 pred kos em. Rotace je na sledujıcı: Az A1 odehraje mıc, zaujme pozici A2, A2 bž zık A3, A3 a A4 k poca tecnımu bodu A1. a)

A2 ma mıc (ve hre by ho zıskal z oddž lenıobrany). Mıc se hraje na A1, ktery odbž hnul od kos e. A4 pribž hne ze zadu kos e a dostane mıc na na sledujıcısilnou asistencnıpozici pred kos em. A3 jde na dona s ku. A4 po asistenci rychle prebž hne na doskok. Rotace probıha tak, jak byla popsa na.

Varianty: A3 strılız obra tky do leva, jde s mıcem na dvojtakt, atd. b) c)

Situace prebıra nı: Jestlize A3 a A4 jsou stejneho pohlavı, mohou prebırat, jestlize A3 jde na dona s ku. Po asistenci A4 odbž hne od kos e, dostane zpž t mıc od A3 a strılı. Cvicenıfunguje jako a), ale mısto dona s ky A3 dž la obra tku. V tomto cvicenıse predpokla da , ze se A3 neuvolnı, a tak hraje mıc A2, ktery je pred kos em. A2 strılız da lky. Potom probıha rotace.



38 d)

Strılenıpo odbž hnutı: jestlize A1 hned nena sleduje jeho obra nce, pak je volny a muze strılet s polovicnıotockou. Takze A2 hraje na A1, ktery se ota cıa strılı. A4 doskakuje mıc a kazdy bž zına dals ıpozici.

Varianty: Da le se muze cvicenıprova dž t s obra nci nebo v kombinaci s ňtocnıky, kterısi vyberou mezi a,b,c,d. Nezapomen, ze se ma cvicenıprova dž t na obou strana ch oddž lenı. De facto konecna pozice mıce v oddž lenıurcuje, jestli bude rotace do leva nebo doprava.

3.2.5 Za kladnıprincip systemu 2-2 Strucnž : Organizace: a) b)

U tocny system s dany m rozdž lenım funkcı: dva pomocnıa dva ňtocnıhra ci. Skupiny po 4 na jeden kos . Poca tecnıpozice je na obra zku. 2 dıvky ve predu a 2 hos i v zadu nebo naopak.

A1 ma mıc, ktery prihraje A3. A3 strılız da lky, A1 se otocıa zaujme pozici za kos em.Doskok zabezpecıA2, ktery hraje na A4 a potom se vra tıdo sve puvodnı pozice. A4 strılız da lky a strelbu doskocıA1. Procvicujeme nž kolikra t. jako a), ale ňtocnıci pred kos em se take pohybujı(strelba z obra tky, atd.). Pomocnı hra ci jsou take aktivnıtım, ze zamž stna vajıobra nce.

Pozn.: Kdyz odde lenıhraje tak stereotypnı m zp˚sobem, utoc nık˚m se nikdy uplne nepodarı udrzet pozornost utoc nı k˚. c)

Nynıtake dona s ky: Po doskoku hraje A1 na A3 a postoupıkousek k nž mu. A1 dostane mıc od A3, ktery jde na dona s ku. A2 doskakuje, A3 bž zızpž t pred kos a A1 jes tž jednou zaujme pozici za kos em. Potom A2 a A4 dž lajıto same.

Varianty: A1 doskakuje, hraje mıc A3 a okamzitž se otocı, aby zaujal pozici za kos em. A2 prijde rychle do predu a dostane mıc od A3, ktery jde na dona s ku. A2 doskakuje, hraje mıc A4 arychle zaujme pozici v prostoru za kos em. A1 sprintuje atd. d)

Nynısi ňtocnıci vyberou, jestli budou strılet z da lky nebo pujdou na dona s ku. Je to ota zka vza jemneho porozumž nı.

Varianty: ProveÚ cvicenıs obra nci, buÚ 2 na asistenty, nebo 2 na ňtocnıky, nebo obra nci na vs echny 4 hra ce. Jinak je cvicenıstejne, jak bylo popsa no. Bude dynamictž js ıa prekvapivž js ı, kdyz A3 a A4 budou pravidelnž mž nit pozice pred kos em a A1 a A2 budou pracovat na obou strana ch kos e.

3.2.6 Rozvoj systemu 2-2 Strucnž : Organizace: a)

b) c) d) e)

U tocny system se stabilnım rozdž lenım funkcı: 2 pomocnıa 2 ňtocıcıhra ci. Skupina po 4 na kos . Poca tecnıpozice viz.obra zek.

A3 dž la pred kos em obra tku. A1 hraje mıc na A3. Za dna strelba nena sleduje: A1 odbıha od kos e, dostane mıc od A3 a strılıs polovicnıotockou. A2 dž la doskok. A1 zaujme pozici za kos em a A3 se vracına puvodnıpozici. To same se kona na druhe stranž kos e. A2 hraje mıc na A4, odbıha a strılı, A1 doskakuje a vracına s zpž t do puvodnısituace. Jako a), ale po odbž hnutıA1 nestrılı, ale vracımıc na A3, ktery strılız da lky. A2 doskakuje a cvicenıse potom prova dına druhe stranž kos e. Jako b), ale pokazde se nastrılı: cas os casu ňtocnık (treba A3) hraje mıc druhemu ňtocnıkovi (v tomto prıpadž A4), ktery potom strılı. Takze se mıc hraje kolem dvakra t: nejdrıve od A1 k A3 a potom k A4. A3 dž la obra tku pred kos em a dostane mıc od A1. A1 obıha od kos e a dostane mıc od A3. Mısto strelby jde A1 na dvojtakt (A2 zatım zaujme pozici asistenta). Potom A2 a A4 dž lajıto same na druhe stranž kos e. Situace prebıra nı: A1 hraje pred kos em mıc A3. A1 bž zıdo zadu a A2 do predu. A3 hraje mıc A2 a jde na dona s ku. A3 dostane mıc od A2, ale my predpokla da me, ze obra nce A2 zacne bra nit A3, takze nenımozna strelba. A2 odbıha od kos e, dostane mıc od A3 a strılı.

Pozn.: V principu systš mu 2-2 se pracuje nejlš pe se 2 chlapci ve predu a 2 dı vkami v zadu, nebo opac ne .. Situace “prebı ranı – je potom nemozna. Ale tak prı snš rozde lenıfunkcıomezuje vyznamne hrac e a umoznuje predvı datelny utok, ktery je snadnš ubranit. Protoze se ze situace “prebı ranı – dava hodne kos˚, osobne nejsem zastancem principu “2 dı vky ve predu, 2 chlapci za kosem–.



39 Varianty: K ňtocnıkum pridejte obra nce. Dals ıvariantou je procvicova nı2-2 do strany nebo za kos em. U tok muze take pracovat ze stany. Za silneho vž tru pri hre venku to muze by t i nutne. 3.2.7 Pa rova nı(vy mř na asistenta s doskokem) Strucnž : Organizace:

Zvla s tnıforma asistence se 2 pomocnımi hra ci. Pro zaca tek 4 na kos . Pri za kladnıorganizaci zacınajı2 ňtocnıci v prostoru pred kos em a druzıdva jsou blızko u kos e. Pozdž ji jsou potreba 2. pozdž ji 4 obra nci.

a)

A1 stojı2 metry pred kos em (hodımıc A3 a bž zıprımo pryc, aby zaujal pozici napravo za kos em). A2 bž zırychle pa r kroku do predu, aby poskytnul dra hu prihra vce a A3 prihra va A2 a jde na dona s ku. Potom to same s A4. A2 prihra va A4 a rychle se ota cı, cımz A1 bž zıpred kos , aby asistoval A4

b)

Jak bylo popsa no, ale s obra tkou pro A1 a A2

Pozn.: U c elem parovanıje prekonat prednıobranu. V poc atec nısituaci je A1 brane no ze predu, a tak mu A3 nem˚ze dat mı c . A2 by neme lo byt brane no ze predu, protoze c eka na doskok. Jestli A1 rychle odbe hne a A2 rychle pribe hne, A2 se stava prı stupny, takze jestli A3 hraje okamzite mı c , m˚ze nasledovat donaska. c) d)

e)

Jako b), ale A3 ceka s mıcem, takze A2 musıjes tž jednou odbž hnout a A1 pribž hnout. Je to za kladnıpohyb, protoze se oba hra ci nepretrzitž a rychle ota cejıkolem sebe. Ve spra vnou chvıli hraje A3 mıc a na sleduje dona s ka. Jako c), ale A3 a A4 mısto dona s ky strılız obra tky potom, co prihra li mıc ke kos i. Asistenti by mž li uspž t pri zıska nıvž ts iny doskoku, protoze jestli je cvicenıdobre provedeno, mž li by mıt vzdy leps ıpozici na doskoku. Kdyz se otocızpž t, pomocnıhra ci prerus ujıjeden po druhem, takze znemoznujıobra ncum sledovat hra ce a povolujı ňtocnıkum zaujmout nejleps ıpozici. Nynımajıtake druzıdva ňtocnıci obra nce a mohou si vybrat mezi dona s kou a strelbou z obra tky.

3.2.8

Pravo„helnıkova hra:


b) c)

d)

Cvicenına udrzenırotace pri systemu 2-2 4 hra ci na kos , viz. obra zek pro za kladnıorganizaci

A1, A2 jsou pomocnıhra ci, A3 a A4 jsou ňtocnıci. A2 ma mıc, ktery potom hraje A3, ktery predtım udž lal pohyb dovnitr ú ven. Mıc se potom hraje na A4 a potom na A1, ktery odbž hl do strany pryc od kos e. A2 se snazıdostat pred kos , ale zjistıme, ze je to nemozne, a tak se mıc vra tıopacny m smž rem: od A1 k A4 k A3 a jes tž jednou k A2. ktery znovu odbž hl od kos e. Takze se mıc pohybuje “kolemó kos e (ackoli se nikdy nehraje za kos em). Jako a), ale A4 a A3 strılıprılezitostnž z da lky. Strelbu A4 doskakuje A2 a strelbu A3 doskakuje A1. Zaca tek je jes tž jednou jako a). Mıc jde od A2 k A3 k A4 k A1. Potom A2 pribž hne pred kos . A1 hraje mıc na A2. A3 prova dıňtocnou akci (buÚ dona s ka nebo strelbu z obra tky) a dostane mıc od A2, ktery take doskakuje. Hra ci zpž t zaujmou poca tecnıpozici a mıc se znovu pohybuje kolem. Pokazde, kdyz se A1 nebo A2 podarıdostat pred kos , na sleduje ňtocna akce. Jako c), ale A2 odbıha znovu od kos e potom, co dž la asistenci. Nynıma me 2 moznosti: A3 muze strılet, nebo se mıc hraje na A2, ktery muze strılet s polovicnıotockou. V obou prıpadech A1 doskakuje.

Varianty: ProveÚte cvicenıs obra nci (jsou zvla s tž dulezitıpro asistenty). Jinak muze by t cirkulace mıce prerus ena prılezitostnımi diagona lnımi prihra vkami, nebo hranım mıce kolem zadnıca sti kos e (od A1 k A2 nebo naopak). Mohou se snadno vytvorit jine varianty pro ňtocnıky. 3.2.9

SystČm 3-1

Strucnž : U tocny system s jednım pomocny m hra cem. Organizace: 4 na kos , viz. obra zek Strana 109 pro za kladnıorganizaci. Pro kazde cvicenıje potreba vıce obra ncu. a) b) c)

Hra ci pred kos em hrajıjeden na druheho mıc. Pohybem dovnitr ú ven mohou uniknout svy m smys leny m obra ncum. Prılezitostna strelba. Doskok zajis Žuje hra c u kos e, ktery okamzitž hraje mıc jednomu hra ci pred kos em. Mıc se hraje dokola pred kos em. V jistou chvıli hra c u kos e udž la najednou nž kolik kroku vpred. Okamzitž dosta va mıc a na sleduje dona s ka. Muzeme souhlasit s tım, ze ta osoba, ktera prihra va , jde na dona s ku, ale stejnž dobre to muze by t i nž kdo z ostatnıch. Jeden ze trıňtocnıku bra nıhra ce u kos e. Dva zby vajıcıňtocnıci si muzou vybrat mezi strelbou z da lky nebo dvojtaktem. De facto je to obra nce, ktery urcuje, jaka akce je mozna : Predobrana



40

d) e) f)

umoznuje strelbu z da lky, zatımco boj o pozici na doskoku umoznuje asistenci na dvojtakt. Vs ichni 4 ňtocnıci majıobra nce. Obra nce u kos e bra nına 100%, ostatnıjsou pasivnž js ı. Jinak jako c), jak strelba z da lky, tak dona s ky. Jako d), ale obra nce u kos e bra nı predobranu, takze je nemozna asistence pod kos em. Hra c u kos e z toho tž zıtak, ze cas od casu odbıha od kos e. Mž la by se da t dlouha prihra vka, ktera umoznıhra ci u kos e strılet. Strelbu sbıra ten hra c, ktery da va dlouhou prihra vku, po nız se zaujmou znovu poca tecnıpozice. Jako e), ale nynıpo pohybu pryc od kos e nena sleduje strelba. Mısto toho se mıc hraje na spoluhra ce a na sleduje dona s ka.

Pozn.: Systš m 3-1 vede k velmi statickš hre. Nicmš ne m˚ze byt velmi uspe sny, jestlize ma hrac u kose silnou vyhodu nad svym protihrac em a strelci mohou strı let. Jestli nejsou tyto podmı nky uspokojivš , utok by me l radsi procvic ovat systš mem 3-1 s "nabı hanı m na asistenci".

3.2.10

SystČm 3-1 s "nabıha nım na asistenci"


b)

c) d) e) f)

g)

U tocny system se sta ly m hra cem na doskoku a vzdy s jiny m asistentem. 4 na kos . Sta ly hra c pod kos em na doskoku viz. obra zek pro organizaci ostatnıch 3 hra cu.

A1 ma mıc a prihra va A2, ktery se ota cıa hraje mıc na A3. Tito hra ci sta le dž lajı pohyb smž rem ke kos i pred tım, nez se vra tızpž t, aby dostali mıc. Presnž ve chvıli, kdy se mıc hraje na A3, A1 sprintuje do idea lnıasistencnıpozice (nabıha nına asistenta). Potom dostane mıc od A3, A2 dž la ňcinny pohyb. Strelbu z da lky (nebo dona s ku) doskakuje A4. A1 odbıha od kos e a cvicenımuze znovu zacıt. Jako a), ale nynıvıce "podobne hre". Nabıha nejen A1, ale take A3. Teoreticky muze take A2, ale je to menž vhodne. Kromž toho hra ci sta le obıhajıkolem kos e.

A1 nabıha , dostane mıc a hraje ho zpž t A3, ktery udž la "vecko". A1 bž zıdo predu, dostane mıc a strılıs polovicnıotocky. A1 nabıha , dostane mıc od A3 a prihra va A4, ktery v tu chvıli odbž hl od kos e. A4 strılı, A1 doskakuje a opž t se postavıdo poca tecnıpozice. Jako d), ale nynıse ctyrmi (ne prılis fanaticky mi) obra nci. V e) je nabıha nıobtıznž js ı: Obra nci mohou bra nit predobranu, kdyz se ňtocnıci blızı do zony u kos e. Existujıruzne zpusoby jak tuto situaci prekonat a dostat se na nejleps ımısto: U tocnık se muze "orezat" o kos , nebo muze predstırat, ze jde na dona s ku pred tım, nez se na poslednıchvıli zastavı, aby se otocil a zaujal pozici asistenta. Mž lo by se da vat pozor, aby byla zabezpecena nejleps ıasistence. Kombinace vs ech predcha zejıcıch cvicenı: Po nabıha nısi mohou ňtocnıci vybrat mezi dona s kou, strelou z "vecka", strelbou z polovicnıotocky, nebo strelbou od hra ce na doskoku. Obrana je nynıplnž aktivnı.

Varianty: Do teÚ se system hra l s fixovany m hra cem na doskoku. U tocne ctyrka muze tohoto hra ce take mž nit bž hem ňtoku. V tomto prıpadž by doskok nemž l opustit svou pozici prılis rychle. Naprıklad by se mž li stanovit prinejmens ım 3 doskoky. Jestlize se zmž na doskoku prova dıcasnž ji, system uz nenı3-1, ale je to system rotace.



41 3.2.11

Hra s hlavnım „tocnıkem (systČm 3-1)


U tocny system s hlavnım ňtocnıkem C tyri hra ci na jeden kos (resp. osm hra cu, chceme li trenovat i s obra nci)

Jedina podmınka tohoto systemu je ta, ze ves kerou ňtocnou iniciativu bere na sebe jeden hra c. Tento system ma smysl tehdy, pokud onen hra c je vynikajıcıstrelec. Hra muze mıt v ruzny ch systemech nž kolik variant . Zde na sleduje nž kolik prıkladu: a) b) c)

d) e)

f) g)

Muzeme trenovat ve dvojicıch, stejnž jako system 2-2 (viz vy s e) . Jeden ze dvojice pred kos em je hlavnıňtocnık. Druhy z dvojice se take nabızık prihra vce, ale neprebıra za dnou ňtocnou iniciativu. U tocnık strılı, nebo se uvolnuje. Stejnž jako a, ale se ctyrmi (mırnž pasivnımi) obra nci U tocnık je nynımırnž bra nž n, takze nemuze pokazde vystrelit. Dals ıdva pomocnıhra ci se snazı zajistit, aby mž l ňtocnık moznost druhe resp. tretıasistence po sobž a uvolnil se tak ke strelbž , nebo k dona s ce. Pokud nenımozno prihra t pod kos , pouzije se ctvrty ňtocnık.

Stejnž jako cvicenıc, ale obcas prihraje hlavnıňtocnık balon k druhemu ňtocnıkovi: hl.ňtocnık si vytvoril prostor, ale vidı, ze dals ıspoluhra c je v leps ıpozici a muze strılet z klidu (druhy ňtocnık bude take pravdž podobnž menž unaven). Nynıstavıme asistenta stejnž jako u systemu 3 ú 1 ( z obou krıdel )a hlavnıňtocnık vyuzıva libovolneho spoluhra ce, ktery mu zrovna asistuje. V podstatž hl.ňtocnık strılız da lky, ale muze take zkusit utect do dona s ky. Stejnž jako cvicenıe, ale se ctyrmi pasivnımi obra nci. Stejnž jako cvicenıc, ale hl.ňtocnık se snazızejmena o dona s ku. Pokud se naskytne s ance utect do dona s ky, jeden z obra ncu se sta hne pred asistenta, aby zabra nil nahra vce. Hl. ňtocnık nynımusıprihra t volnemu spoluhra ci, ktery strılı.

Za vž recne pozna mky: Hra na hlavnıho ňtocnıka je mozna i pri systemu 4 ú 0. Hl. ňtocnık potom na sebe bere vž ts inu ňtocny ch iniciativ, strılıvıce nez ostatnı, a stara se menž o ostatnıňtocne funkce. 3.2.12

Zpusoby hry proti predobrane .


Souhrn moznostıpro ňtok proti predobranž . C tyri na ctyri v jedne skupinž

a)

Styl "Oost Arnhem" neboli: Hra s dlouhy mi diagona lnımi nahra vkami. 4 ú 0 a ňtocnıci nemajı s anci postavit dobreho asistenta. Obcas se jeden z ňtocnıku pokusıpostavit asistenci, ale obra nce mu to predobranou znemoznı.(ňtocnık dovolızabra nit asistenci) V ten moment se ňtocnık rychle uvolnıpryc a dostane pres obra nce dlouhou diagona lnıprihra vku a strılı. b) Stejnž jako a, ale ňtocnık nestrılı. Mısto strelby utece do dona s ky. (je to mozne, protoze obra nce v panice prezene reakci na ňtocnıkuv pohyb). Asistuje hra c, ktery diagona lnž nahra val (nebo i jiny ňtocnık) Poznamka: Vyse zmı ne nš zp˚soby vypadajısnadne , ale zas tak jednoduchš nejsou, protoze diagonalnı nahravka je vcelku obtı zna. c) d) e) f)

hraje se 3 ú 1, jeden ňtocnık ma pevnž danou roli asistenta, ale je bra nž n predobranou. Dals ı ňtocnık postavıasistenci z krıdla, dosta va mıc. Hra c s rolıasistenta udž la pohyb zpž t a strılı. Stejnž , jako c, ale namısto strelby utece do dona s ky, nebo vystrelı az pote, co ho preskocı obra nce, ktery se pokous ıblokovat strelu. hraje se 3 ú 1, bra nž ny asistent se otocıa bž zızpž t, jakmile ho obra nce na sleduje, znovu se otocıa stavıasistenta. Nehledat res enıproti predobranž je take res enı. Asistent umoznıpredobranu nejlepe aspon dva metry od kos e. Ostatnıhra ci se snazıuvolnit ke strele. Pokud je asistent bra nž n predobranou, ma idea lnıdoskokovou pozici . Tımto zpusobem se da velice jednodus e strılet, ale toto res enıje ňcinne spıs v hale. Je tak ňcinne, ze hodnž top ty mu v poslednıch letech upustilo od predobrany.



42 3.3. VolnČ hody. Strucnž : Organizace:

Procvicova nıruzny ch druhu volny ch hodu C tyri hra ci na jeden kos (nejlepe ti, kterıspolu hrajı) Urcete zakoncovatele, asistenta a doskok. Ackoliv to nenı nezbytne, je mozne po nž jakem case role vymž nit. Ve hre je dobre, aby byl vzdy jeden strelec a jeden stabilnı asistent.

K dobremu na cviku volny ch hodu jsou uzitecne tyto body: a) b) c) d) e) f)

Volny hod se procvicuje tak dlouho dokud nenıdokonale zvla dnut. Jeden ze ctyrky by mž l plnit roli obra nce (buÚ strelce, nebo asistenta ú v za vislosti na typu volneho hodu) Druhy volny hod se procvicuje take dokud nenıdokonale zvla dnut. Procvicova nıs obra nci. Dvž skupiny trenujıproti sobž . Obra nci bra nına 100%, ňtocnıci se rozhodnou, ktery z volny hod pouzijı. Na za vž r treninku na sleduje hra pri ktere se bude pıskat hodnž volny ch hodu.

Poznamka: Vž ts ina korfbalistu nema trpž livost, nebo nevidısmysl v procvicova nıvolny ch hodu. C asto rıkajı:" Uz to umıme, pojÚme trenovat nž co jineho!" Nikdy!! Volne hody majıs anci na ňspž ch jen tehdy, jsou li zvla dnuty na 100%. Pa r rad pro trenery proti netrpž livy m hra cum: 1. 2. 3.

Netrenujte volne hody dlouho vkuse. Organizujte trenink tak, aby se volny m hodu vž novalo asi 5 min a ve zby vajıcım case trenujte nž co jineho Hra ci nejsou vzdy presvž dceni o spra vnosti procvicova nıvolneho hodu. Trener se musınaucit vidž t kdy je hod prova dž n dobre a kdy ne. Naprıklad kdyz exekutor volneho hodu chce nahra vku zleva a na prsa a dostane ji na prsa zprava. Nebo kdyz je s patna ňspž s nost skorova nı. Bž hem treninku procvicujte maxima lnž dva nebo tri volne hody.

Poslednıpozna mka zahrnuje celou radu volny ch hodu: Volny hod skoncıkos em jen tehdy, pokud asistent i exekutor predem presnž vı, co ten druhy udž la . Idea lnıa postacujıcıje kra tky pohled z ocıdo ocı. Ve vž ts inž prıpadu je treba tyto signa ly nacvicit. Princip signa lu je to, ze ňtocnıci na rozdıl od obra ncu presnž vıco budou dž lat. Signa ly ale nesmıby t prılis "okate". Zde je pa r moznostısigna lu, ktere muzete potom pouzıt: -

Volny hod oznacit cıslem. Je to jednoduchy system, ale nž komu muze dž lat problem, vzpomenout si, co ktere cıslo znamena . C ıslo ukazuje exekutor v dobž , kdy ma mıc. Poslednıvarova nı: Muze se sta t, ze souper za chvıli pozna , co ktere cıslo znamena . Volny hod pojmenovat. V podstatž je to totez co predchozımetoda, ale vhodnž zvolene jmeno muze pomoct zapamatovat si co dany volny hod znamena . Ke kazdemu volnemu hodu priradit signa l. Nž jaky pohyb rukou, hlavou, nebo mıcem muze nž co znamenat. Bouchnutımıce o zem muze znamenat, ze exekutor chce po nahra vce utect do dona s ky. Pro obra nce je mnohem obtıznž js ıprokouknout signa ly.



43 Ne kolik prıkladu volnych hodu. 1.

2.

3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Exekutor stojıcelem ke kos i, prihra va mıc asistentovi, udž la pa r kroku zpž t (nez opž t obdrzımıc) a strılı. Toto je za kladnıvolny hod. Pokud ty m nenıschopen z tohoto hodu skorovat a souper to pozna , potom ty m nebude z volny ch hodu skorovat nikdy. Asistentovi rovnž z komplikuje zivot to, ze jeho obra nce se snazıasistenci vs emoznž zabra nit. Pokud je prihra vka pro volny hod c.1 obtızna (obra nce se snazıprihra vku vypıchnout), existuje na sledujıcımoznost: Asistent udž la pa r kroku vpred, hra c z mıcem naznacıprihra vku a v momentž , kdy obra nce asistenta zareaguje na jeho pohyb, asistent zmž nısmž r, dosta va prihra vku a jde do dona s ky. Dals ımoznost asistence. Asistent stojınž kde v prostoru daleko od mısta volneho hodu. Jakmile rozhodcıpıskne rozbž hne se prımo ke kos i. Na ňrovni 2,5m od mısta volneho hodu udž la "vecko" a asistuje. Pokud obra nce asistenta v predcha zejıcım prıpadž nestihne dobž hnout vcas, strılıasistent z klidu. Jestlize obra nce u predchozıch prıpadu oceka va asistenci a stojımezi exekutorem a asistentem, potom asistent pokracuje ve sprintu ke kos i, dostane mıc a jde do dona s ky. Jako hod c.1, ale exekutor nenıňplnž volny . C asto je mozne nahra t zpž t asistentovi, protoze jeho obra nce ceka , ze bude strılet exekutor a nebra nına 100%. Asistent strılı. Jako hod c.1, ale obra nce exekutora preskocı. Exekutor si nahra va s asistentem a bž zıdo dona s ky. Je treba, aby byl nž kdo ve spra vny cas pod kos em volny k asistenci. Nenıto snadne. Moznost proti neprılis chytremu obra nci. Exekutor nahraje asistentovi jako u hodu c.1, ale ten mu ho nevra tızpž t a prihraje ho pod kos . Exekutor dž la , jako ze dosta va balon zpž t, zmž nısmž r a bž zıdo dona s ky. Dals ımoznost asistence . Asistent stojına protž js ıstranž nez exekutor. Jakmile rozhodcıpıskne asistent se "oreze " pomocıkos e a stavıjednodus e asistenci. Jediny problem je, ze ne vzdy ma exekutor asistenta na sve "oblıbene" stranž . Nas tž stıdobrıstrelci nemıvajıpouze jednu stranu, ze ktere umıstrılet.

10. Predcha zejıcıvolny hod nabızıstreleckou s anci i pro asistenta. Napr. asistent vybž hne na asistenci vlevo pred kos , ale je bra nž n predobranou, prudce zmž nı smž r na druhou stranu a strılıze dvou ú trımetru. Toto nenıprohres ek proti pravidlum (oreza nı) , protoze obra nce mohl bra nit norma lnž . 11. Pri organizova nına cviku volny ch hodu jsem hovoril o rozdž lenırolıexekutora, asistenta a doskoku. To znamena , ze jeden hra c nema za dnou roli. Norma lnž ma tato osoba za ňkol sta t nž kde v prostoru, aby se jıdalo nahra t v prıpadž , ze volny hod nevyjde. Obra nce teto osoby vž ts inou vž nuje pozornost tomu, co se dž je pod kos em. To dovoluje na sledujıcımoznost: exekutor nahra va prımo tomuto hra ci, ktery okamzitž strılı. Existujıdvž situace, kde se da tato varianta volneho hodu casto pouzıt: rozehra va li se volny hod prımo pod kos em, asistujıcı hra c nahraje balon ke strelbž z da lky a zaujme dobry doskok Je li silny vıtr a norma lnıvolny hod je prılis riskantnı. 12. Varianta predcha zejıcıho hodu. Exekutor nahra va prımo ctvrtemu hra ci, jeho obra nce je prekvapen a reaguje moc rychle ú exekutor stavıasistenci a hra c jde do dona s ky. 13. Rozestavenıdoskoku, exekutora a asistenta je stejne jako u hodu c.1. C tvrty hra c stojı2,5 m za exekutorem. Po hvizdu rozhodcıho jde mıc asistentovi, ctvrty hra c utıka do dona s ky, dosta va mıc a skoruje. 14. Postavenıhra cu jako u hodu c.1. Exekutor nahra va asistentovi, ten se prudce otocı, nahra va mıc pod kos a jde do dona s ky. Muze nahra t mıc za za dy. 15. Poslednıze serie. Postavenıhra cu jako u hodu c.1. Exekutor nahraje mıc hra ci pod kos em. Obra nce je prekvapen a ota cıse, aby se podıval co se dž je. Mıc je prihra n zpž t a strelec strılız klidu. Poznamka: Volne hody po ktery ch na sleduje dona s ka se rozehra vajıspıse da l od kos e, z blızke vzda lenosti se vž ts inou strılı. Obra nci to dobre vıa zarıdıse podle toho.

Za vž recne pozna mky: Vidž l jsem mnoho kos u docıleny ch tž mito volny mi hody, dokonce i kdyz se zda li by t snadno bra nitelne. Rozhodujıcıje vyvest obranu z rovnova hy. Jak obraznž (vsugerovat jı, ze budeme hra t jiny hod), tak doslova (nž jaky m klamavy m pohybem). A znovu zduraznuji provedenımusı by t dokonale.



44 3.4 Druhy korfbalu 3.4.1 Korfbal pro tri ty my s prebı ha nı m Strucnž : Organizace:

Norma lnıkorfbal pro 12 hra cu. Ty m A ňtocıproti ty mu B. Kdyz ty m B zıska mıc, jde na druhou pulku hris tž ňtocit proti ty mu C. Jinak se hraje podle norma lnıch pravidel.

3.4.2 Monokorfbal Strucnž : Organizace:

Korfbal bez zon. Hris tž 20 Ř 12 m, dvž druzstva po ctyrech hra cıch, kos e jsou okolo pž ti metru od zadnıca ry.

Vy hoda monokorfbalu je ta, ze vs ichni hra ci jsou pora d v akci. Nevy hoda je ta, ze tımto zpusobem nenımozno procvicovat ňtocne systemy. Take se ma lo vyuzıva prostor za kos em. Varianty: Monokorfbal ve trech. Tato varianta klade vž ts ına roky na fyzickou kondici hra cu, ale da ve dobre pouzıt, je li na treninku napr. 9, nebo 12 hra cu. V tom prıpadž , po nž jakem case (reknž me 3 min) se jedno resp. obž druzstva vymž nı. Zmž na muze nastat taky po skorova nı. Ty m, ktery obdrzel kos opous tıhru a je vidž t, kdo vydrzına hris ti nejdels ıdobu. Monokorfbal ve dvojicıch. Toto je velice na rocna varianta. Nenıdobre hra t dele nez pa r minut, potom hra ce vymž nte. Je to dobre cvicenıpro souhru asistenta a ňtocnıka. Obra nce se musırozhodovat, zda bra nit predobranu, nebo bojovat o doskok. 3.4.3 Korfbal na jedne polovinř s jednı m kosem Strucnž : Organizace:

Treninkova hra na jedne polovinž . 4 obra nci a 4 ňtocnıci na hris ti 20 Ř 20 m

Tato hra je casto pouzıva na v treninkove sezonž . Existuje nž kolik variant, z nichz kazda ma sve vy hody. Varianty znamenajızpusob zmž ny obrany a ňtoku. a) b) c)

U tok trva sta le, i kdyz obra nci zıskajımıc. Po nž jake dobž (cca 5 min) se role vymž nı. Tato pruprava je idea lnık nacvicenıurciteho zpusobu hry. Jestlize byl trenink zamž ren na predobranu, klade se na ni duraz i ve hre. Hernıprvek je v tomto systemu oslaben. Role se strıdajı, jakmile obra nci zıskajımıc. Ale pred strelou je treba si vymž nit tri prihra vky. Toto vıc priblizuje hernısituaci. U tok nenıjes tž dobre postaven a vs ichni jsou pred kos em. Po zıska nımıce ho hra ci musıvyvest k pulıcıca re a az potom mohou zacıt novy ňtok.

3.4.4 Korfbal s hracıkostkou Strucnž : Organizace:

Korfbalova hra, kde hraje velkou roli s tž stı. Jaka koliv forma korfbalu, trener ma hracıkostku.

Je to spıse odpocinkova forma korfbalu. Hodnota vstreleneho kos e je za visla na tom, kolik bodu padne na hracıkostce.



45 3.4.5 Monokorfbal se ctyrmi kosi Strucnž : Organizace:

Korfbalova hra pro dva ty my, kde kazdy ty m muze skorovat na dva kos e. Hraje se na hris ti min 12 Ř 20 m ale radž ji 20 Ř 40. Kos e jsou rozestaveny podle obra zku. Hrajıdva ty my z nichz kazdy ma ctyri az osm hra cu.

Ty m A ňtocına kos e 1 a 2, ty m B se snazıskorovat na kos e 3 a 4. Jinak platınorma lnıkorfbalova pravidla. Tento styl hry ma za ňkol zleps it orientaci v prostoru. Pozna mka: Na utoc nı ky je kladen narok ve novat svou pozornost vı ce kos˚m. Obranci nemohou branit jednoduse "jeden na jednoho", stojıli obrance mezi utoc nı kem a jednı m kosem, dava tak sanci skorovat na druhy kos. V tš to hre se kladou naroky na dalsıdovednosti napr. dlouhš prihravky apod.

3.4.6 Trojuhelnı kovy monokorfbal Strucnž : Organizace:

Monokorfbal se tremi kos i a tremi ty my. Tri ty my s cca ctyrmi hra ci. Organizaci hry zna zornuje obra zek.

Ty m A bra nıkos 1 a ňtocına kos e 2 a 3. Ty m B bra nıkos 2 a muze skorovat na kos e 1 a 3. Zatımco ty m C bra nıkos 3 a snazıse skorovat na kos e 1 a 2. Jinak platınorma lnıkorfbalova pravidla. Tento styl hry klade na roky na orientaci v prostoru. Zkuste se podıvat na MONOKORFBAL SE C TYR MI KOSI. Varianty: Korfbal "do ctverce", kde kazdy ty m bra nıjeden a ňtocına dva kos e. Muzeme take hra t se dvž ma mıci a ty my mohou by t pocetnž js ı. Ty my si v ra mci druzstva patrnž rozdž lıňlohy napr. jeden, nebo dva budou bra nit a zbytek ňtocit.

3.4.7 Korfbal, kde ty my majır˚zny pocet hra c˚ Strucnž : Organizace: a) b)

c)

Cvicenı, kde ty my s ruzny m poctem hra cu procvicujıspecificke cinnosti. Viz na sledujıcıcvicenı. V kazdem z nich zmž nte po nž jakem case role.

Tri ňtocnıci proti ctyrem obra ncum na jednom kos i. Tato situace ve hre obcas nastane a je pro ňtocnıky velmi tž zke se s tım vyrovnat. Zvla s tž zıskat mıc po strele.U tok se musıtakticky snazit dostat dlouheho hra ce pod kos , nebo dlouho drzet mıc a cekat na idea lnıs anci. C tyri ňtocnıci proti trem obra ncum na jednom kos i. Tato situace take muze ve hre nastat. Vž ts ina ty mu se snazıdostat volneho hra ce pod kos a strılet z da lky. Na treninku muzete dovolit strılet vs em ňtocnıkum a obra nci mohou bra nit kazdeho. U tocnıci mohou vytva ret hezke s ance vyzadujıcıkolektivnıhru, dobry prehled po hris ti, zatımco obra nci musızkous et jaky si druh zonove obrany. C tyri ňtocnıci proti dvž ma obra ncum. Obra nci se snazıubra nit vs echny ňtocnıky. Cvicenıje dobre jak pro obra nce ú zıskajıcit pro zonovou obranu, tak pro ňtocnıky, kterımusırychle strılet.



46

3.4.8 Zensky nebo muz sky korfbal Strucnž : Organizace:

Korfbal, kde hrajıbuÚ muzi, nebo zeny Nž ktera forma korfbalove hry

Pravidlo, ktere zabranuje bra nit opacne pohlavızde ztra cısmysl. Vž ts ıduraz je kladen ne obrannou stra nku. Kazdy muze bra nit kazdeho . Smysl teto hry je donutit hra ce, aby vytva reli takove s ance, kde nž nımoznost prebıra nı. Naprıklad hra t bez doskoku a s asistentem z krıdla. Pravidla mohou by t upravena tak, ze je mozne bra nit pouze sveho hra ce. Hra se zmž nıjak pro obra nce (obrana jeden na jednoho nabude na dulezitosti), tak pro ňtocnıky (prehra t sveho soupere je teÚ taky mnohem dulezitž js ı) 3.4.9 Korfbal ve dvojicı ch Strucnž : Organizace:

Hra v pa rech Nž jaky typ korfbalove hry, kde druzstvo netvorıjednotlivci, ale pa ry, ktere se musıdrzet za ruku.

Hraje se podle pravidel dane hry (napr.monokorfbal) . Hra ci se sta le musıdrzet za ruku. Musıruku v ruce chytat i prihra vat, pouze ke strelbž je mozno pouzıt ruce obž . Varianty: Pro zpestrenıje mozno dvojice sva zat, nebo spojit cyklistickou pneumatikou. Nynıuz se nemusıdrzet za ruce. Bž znž to vede k mnoha komicky m situacım.

3.4.10 Vsechno s Strucnž : Organizace: a) b) c)

Korfbalove hry s omezenım techniky prihra vky. Nž jaka hra, napr. monokorfbal

hra ci mohou prihra vat pouze obž ma rukama. Smysl je procvicit tyto prihra vky intenzivnž . Zvla s tnıduraz je kladen na dlouhe prihra vky . Pokud jsou hra ci, pro ktere je tento pozadavek neprimž reny , muze mu trener dovolit prihra vat norma lnž . hra ci mohou prihra vat pouze jednou rukou (take chytat mohou jen jednou rukou) Smysl je stejny jakou u bodu a. hra ci mohou prihra vat pouze svou slabs ırukou. Toto nevede k rea lne hre, ale muze to by t za bavne.

3.5 Ostatnı 3.5.1

Rozehra tı


Ruzna cvicenına zahra tı. Viz na sledujıcıcvicenı.

Kazdy korfbalista by si mž l by t vž dom dulezitosti rozehra tı. Zde je nž kolik moznostı, ktere lze pouzıt. a)

Atleticka abeceda. Bž ha nıod ca ry k ca re se zveda nım kolen, pat, zakopa va nım apod. U celem je zvy s it tž lesnou teplotu a rozproudit krevnıobž h. Intenzita za tž ze je za visla na fyzicke kondici hra cu a okolnıteplotž . C ım vž ts ıkondice a chlad, tım vž ts ıintenzita.

Varianty: Mnoho korfbalistu nema ra do tento typ cvicenı. Situace se diametra lnž zmž nı, pouzijeme li modernırytmickou hudbu. Nema te li cit pro hudbu, jistž se najde nž kdo, kdo se o tuto ca st postara . b) c) d) e) f)

Hra na honž nou. Velmi popula rnımezi dž tmi a zaca tku treninku. Muze se pouzıt jaka koliv jina hra. Nejsem si ale jist, zda je to nejvhodnž js ızpusob rozcvicky pro dospž le. Dona s ky a dals ıkorfbalova cvicenı. Pro prıznivce systemu SPO (strelba, prıprava ňtoku, obrana) viz vy s e, je mozno pouzıt celou radu korfbalovy ch pohybu. Dona s ky jsou pro zahra tıvelmi vhodne. Je leps ıtato cvicenıprılis nekomentovat. V mem klubu je velmi oblıbene TRIO (viz vy s e) a kombinace strelby z pohybu, z pod kos e, z da lky a dona s ek. Kombinova nı: ve dvojicıch, trojicıch, nebo ctvericıch. Hra ci bž hajıpodel cele haly (nebo venku) ruznž si prihra vajı, mž nırychlost bž hu apod. Kombinova nı kolem kos e. C tverice na jeden kos bez obra ncu. Rychlost se pravidelnž mž nı. Trener uka ze, jak by mž la hra vypadat, hlavnž hodnž dona s ek, prakticky bez strel z da lky. Strecink. Pred dvaceti lety byli hra ci, kterıprova dž li strecink povazova ni za podivıny, dnes je tomu naopak. O dulezitosti strecinku pred (a po!!) tž zkem treninku nenıpochyb. Strecink snizuje riziko ňrazu a poma ha relaxaci po na maze. Trener si musıby t jist, ze vs echny "korfbalove" svaly byly do strecinku zapojeny.



47 g)

Uvolnovacıcviky. Kmita nıpazemi, krouzenıboky atd. Vs echny klouby by mž ly by t zapojeny.

Spra vnž by mž l kazdy trenink zacıt patna ctiminutovy m rozcvicenım. Prılis dlouho na hodinovy trenink? Ne!! Zvla s tž z pohledu vztahu mezi dobry m rozcvicenım a treninkovy m vy konem. Ma li trener nedostatek casu, mž l by pouzıt jako rozcvicenıdona s ky a kombinace okolo kos e. Nebo zacıt trenink, jakmile jsou hra ci jiz zahra ti. Ve sportovnıch hala ch jsou vž ts inou prostory, kde se hra ci mohou rozcvicit pred treninkem. 1.5.2

Fitness (fyzicka kondice)


Pa r specificky ch kondicnıch cvicenı. Viz na sledujıcıprıklady

Vž ts ina korfbalistu si myslı, ze kondicnıtrenink znamena dlouhe bž ha nı, cım dels ıtım leps ı. Treneri jsou taky vinni pokud majıtendenci spojovat kondici s rychlostıa vytrvalostı. Spatnž , protoze kondice kromž rychlosti a vytrvalosti zahrnuje take sılu a pruznost. Nezapomınejte rovnž z na psychologicke aspekty jako je sebevž domıa vule. Musıme si uvž domit , ze mezi pozadavky na korfbalovou fyzickou kondici patrıtaky napr. dobry vy skok z mısta, potom pochopıme, ze kondice je nž co jineho, nez tri rychle okruhy na hris ti. Ve skutecnosti se vs echna cvicenıpopsana v teto knize dajıpouzıt pro trenova nıkondice. V kazdem cvicenıje alespon jeden z vy s e jmenovany ch faktoru zahrnut. Stejnž tak, ale ne vs echna cvicenıjsou vhodna pro trenink fyz.kondice. Napr. chce li hra c zleps it svuj vy skok, muze trenovat dona s ky s dlouhy m vy skokem. Ale to je tak slozite, ze hra c vlozıves kerou svou energii do techniky a vy sledkem bude, ze nijak zvla s Ž vy s ska kat nebude. V kapitole za kladnıch dovednostıma mnoho cvicenıvztah k fyz.kondici. Kos e padajırychleji, ska ce se vy s zleps uje se reakcnıcas atd. Pro pokrocile korfbalisty je mozno pouzıt cvicenıpro jednoduche ca sti individua lnıch dovednostı, s durazem na fyz.kondici. Nynı na sleduje pa r cvicenızleps ujıcıch specifickou korfbalovou kondici. a) Bž ha nımezi kuzely. Rozmıstž te devž t kuzelu (nebo vıc, je li vıce nez 12 hra cu) podle obra zku . Kuzely jsou od sebe cca 7 m daleko. Kazdy hra c stojımezi dvž ma kuzely. 1) Hra ci bž hajıvkuse 30 vterin tam a zpž t mezi kuzely. U jednoho kuzelu se ota cıostre vpravo, u druheho vlevo. Je mozne se kuzelu doty kat rukou. Po triceti vterina ch odpocinku se startuje znova. 2) Jako u cvicenı1, ale k prvnımu kuzelu bž zıvpred a k druhemu pozpa tku. . Po triceti vterina ch odpocinku se startuje znova. 3) Jako u cvicenı1, ale cval stranou celem vpred. 4) Jako u cvicenı1, ale dž lat kra tke kroky a vysoko zvedat kolena. Smyslem cv. Je zvy s it frekvenci nohou. Poznamka: Toto jsou cvicenına start a zastavenı, ale rozestavıme li kuzely do ctverce, da va me cvicenı jiny rys. b)

Ve dvojicıch, jeden asistuje, druhy cvicı. Viz popis cvicenıv kapitole 1.2.

Velka ca st tž chto cvicenı je vhodna pro trenink fyz.kondice. Ale technika musı by t taky dokonale zvla dnuta.Pro mlade hra ce a dorostence tudız tato forma zvys ova nıkondice nenıprılis vhodna . Kdyz pouzıva me tato cvicenına kondicnım treninku, nestarejme se prılis o techniku, ale spıs o rychlost startu a zastavenıa rychlost prihra vek. c)

ruzna cvicenıve trojicıch

1.

A a B stojıosm metru od sebe. Nahra vajısi jednou rukou co mozna nejrychleji. C zatım kolem nich pž t kra t obž hne. Kolikra t si stihnou nahra t bž hem te doby? Pote se role vymž nı. Jako minule cvicenı, ale A a B stojıblız k sobž a nahra vajısi obž ma rukama. A a B stojı12 metru od sebe. C obıha dle obra zku. Hra c A nahra va hra ci C v momentž , kdy je v bodž P. C nahra va B a bž zı. V bodž Q dostane mıc od B a nahra va zpž t hra ci A atd. Kolikra t se podarıhra ci obž hnout bž hem 45 sec?

2. 3.

4.

A a B stojı10 metru od sebe.C bž ha ve vzda lenosti 10 m od nich. U kuzelu P dosta va mıc od hra ce A a nahra va (treba levou) hra ci B. Potom sprintuje ke kuzelu Q, dosta va mıc od B, nahra va (pravou) hra ci A. Po 45 sec. se role vymž nı.



48

5. 6.

Jako predcha zejıcıcvicenı, s mens ımi vzda lenostmi a nahra va se obouruc. Okruh pro streleckou kondici: Organizace tohoto cvicenıviz vy s e (kap.2.3). Hra ci by mž li bž hat hodnž a rychle.

Pro vž ts ımotivaci je dobre da t bod za kazdou strelu a dva body za kos . 3.5.3 Pra ce na svych silnych stra nka ch Strucnž : Organizace: -

Ruznıhra ci pracujıkazdy zvla s Ž na svy ch silny ch stra nka ch. Trener a hra c si dohodnou, co je jejich silna stra nka. Pak zacne hra c trenovat. U kolem trenera je:

zorganizovat prostor na hris ti, nebo v tž locvicnž opravovat chyby bž hem treninku rozhodnout, jak dlouho (cca 15 min) ma cvicenıtrvat

Smysl teto pra ce je ten, ze kazdy hra c pracuje samostatnž ú na tom, co pak v za pase bude jeho hlavnım ňkolem. Je nesmysl, aby hra ci kterıv za pase nejdou jedinkra t do dona s ky (a nenıjich ma lo), stra vili 10 min treninku trenova nım dona s ek. To je ztraceny cas. NechŽ kazdy pracuje na tom, co opravdu v za pase dž la . Poznamka:

CvicenıPRACE NA SVYCH SILNYCH STRANKACH je zvla s Ž dobre pro zleps ova nıindividua lnıch dovednostı. Pro zleps enıtaktiky, nebo fyz.kondice, moc vhodne nenı. Prıklad: dejme tomu, ze ty m ma 16 hra cu. 4 trenujıstrelbu z da lky (hra ci 1 ú 4) 2 trenujıdona s ky pod tlakem (5 ú 6) 4 trenujıdobry doskok (7 ú 10) 4 trenujıobranu jeden na jednoho (11 ú 14) 2 hra ci, kterıdobre asistujıtrenujıstrelbu po otocce (15 ú 16) se ctyrmi kos i je mozno bž hem 15.ti minut provest na sledujıcı: 1. Hra ci 1,2,7 a 8 trenujıspolecnž u kos e c.1. 1 a 2 pž t minut strılı, zatımco 7 a 8 doskakujı(jsou zde dva mıce). Hra c c.1 pž t minut strılıbra nž n hra cem c.2. Doskakuje hra c c.7, ktery je bra nž n c.8. Za pž t minut si c.1 a c.2 resp. c.7 a c.8 vymž nırole. Obra nce by mž l bra nit na 100%. 2. Kos c.2, hra ci c.3,4,9 a 10 dž lajıtotez u kos e co u kos e c.1 3. Hra ci c.5,6,15 a 16 trenujıu kos e c.3. Prvnıch sedm a pul minuty ňtocıhra c c.5 bra nž n c.6. Hra c c.15 asistuje , c.16 bra nı. Pokud ňtocnık udž la spra vny pohyb, obra nce ho do dona s ky pustı, v opacnem prıpadž se snazızabra nit ňniku. To same platıpro c.15 a 16. C as od casu c.16 zariskuje a dovolıc.15 strılet z asistence. Po 7.5 min se role prohodı. 4. Hra ci c.11 ú 14 trenujıu kos e c.4. Jeden obra nce, jeden ňtocnık a dva asistenti. Srıdajıse pravidelnž . Varianty: Stejnž jako na silny ch stra nka ch, je dobre pracovat na slaby ch stra nka ch. V prve radž se slabe stra nky musıurcit. Je treba mnoha treninku, nez se podarıtyto slabe stra nky odstranit. Poznamka: Pokud pouzı vame tyto metody poprvš , me ly by byt d˚kladne vysve tleny. Potom se mohou pravidelne na trš ninku opakovat. Nedoporuc uji to, ale pro de ti, nebo rekreac nıhrac e.



49 1.5.3 Doma cıprıprava Strucnž : Organizace:

Trenink doma Zada nı"doma cıpra ce."

Ve s kole je casto nezbytne zada vat doma cıňkoly. Jsou vyzadova ny proto, ze ne vs echna pra ce se stihne ve s kole. Ackoliv je nž kterılide zrovna dvakra t nemilujı, jsou vs eobecnž prijıma ny. Doma cıňkol nemusıby t omezen s kolou. Pra ce, kterou si prineseme domu, se muze ty kat korfbalu. Hra c, ktery ma problemy s nahra vkami levou rukou, muze dennž trenovat deset minut prihra vky o zeÚ. Pokud se trenuje vhodnž , vy sledky jsou udivujıcı. Vhodna cvicenınajdete v kapitole INDIVIDUALNIDOVEDNOSTI. Zde je pa r na padu. 1. zvys ova nıvytrvalosti. Hra ci dostanou treninkovy pla n na letnıpra zdniny. V prve radž by mž l kazdy trenovat, aby mž l dostatecnou kondici. To je bž zny druh ňkolu. 2. Zleps ova nıstrelby z da lky. Chodit si se spoluhra ci pa rkra t ty dnž zastrılet. Kazdopa dnž je spousta hra cu, kterıto dž lajısami od sebe. Resp. nezna m za dneho s pickoveho strelc, ktery to nedž la . 3. Zleps ova nı"ovla da nımıce". Hra ci, kterıto potrebujı, by mž li toto trenovat cca 30 min/ty dnž . (Viz CVIC ENIPROTI ZDI) 4. Zleps ova nıjednotlivy ch technik. Mnoho hra cu ma naprıklad problemy se strelbou po "vecku". Tento pohyb muze by t procvicova n pa r minut kazdy den, nebo 15 min pred treninkem atd.



1.1 Za klady. PDF byl vytvoren zkusebnıverzıfineprint pdffactory 1.2 Prihra va nıa chyta nımıc e

Recommend Documents