11. Struktura důlní aglomerace na Starých Horách 1 - prospekce, těžba, úprava, hutnictví a výroba stříbra
Těžba, úprava a zpracování rudy na Starých Horách
1. Prospekce 3. 1. Třídění
2. Těžba 3. 2. Roztloukání, drcení, mletí
7. ražba mince
3. Úprava 3. 3. Pražení ?
4. Hutnění
5. Čištění stříbra 6. Lití a sekání surového stříbra
3. 4. praní, čištění, rýžování
• na povrchu okolo 2,7 m, zpravidla
kruhové průměry • Tento rozměr odpovídá hornímu právu: prospektor měl provést nálom žíly o délce min. 1 látra=cca 2m •často jen do hloubky 5 m, tj. na úroveň rozhraní terciéru a krystalinika
•Probíhala v širokém pásu stovek metrů od zrudnění
Důlní prospekce
•prospekční (kutací) jámy vyměřeny často v liniích v rozestupech 3-5,5 m. •Jde nejspíš o doklad více kutacích šachet na jednom kutném lánu prospektora (14m na obě strany)
šachta 2672, jednotlivé fáze výzkumu
•příklady menších (průzkumných) jam a šachet
Těžba
•Těžní jámy mají zpravidla rozestupy okolo 28 m •to ne zcela odpovídá hornímu právu: propůjčka těžaři je 7 lánů=98 m •Na nich doporučeno zřídit 3 šachty = rozestup cca 33 m
Dokážeme je odlišit od kutacích: mají větší průměry na povrchu (12 - 15 m, výjimečně 20 m). Ve výplni žilní materiál. • od hloubek 2-3 m jsou šachty pravidelné (průměr okolo 2 - 2,5 m).
•U těžních šachet neznáme strukturu podzemí, tj. ústí štol, čelby, rozrážky, pažení atp.
•Neznáme pozůstatky čerpacích vodotěžních zařízení. •Zatápění a čerpání je ale přitom doloženo listinou r. 1315
•Neznáme až na výjimky (?) pozůstatky nadzemního zastřešení
Metody a možnosti výzkumu (jejich omezení): •Standardní archeologická (do hloubky max. 22,5m) •Speleologická=báňská: problém extrémních nákladů, památkové a báňské legislativy •Nedestruktivní (geofyzika, mikrogravimetrie a radar): problém extrémních nákladů
Šachta 3515
Doklad kutání a těžby: nářadí Z nářadí nejčastěji kladívka, želízka, motyky •Dosud nepodrobeny typologickému zkoumání ani materiálovým a technologickým analýzám, jako třeba kladívka z revíru Banská Štiavnica Hodruša
Terénní stratigrafická pozorování na starohorské aglomeraci zachyceny časté superpozice v následné chronologické posloupnosti: Těžní jámy a jejich obvaly
Kutací jámy a jejich obvaly
Samostatná plavící zařízení
Stavby, úpravny
Možné vysvětlení: •absolutní nadřazenost kutacích a těžních práv i nad pozemkovým vlastnictvím •Úpravna, huť, kovárna, dům, nebo třeba i parcela se musela prostorově přizpůsobit právu kutat a právu těžit rudu a kovy •To je bývá také příčinou dynamických změn uvnitř horních měst, v jejichž intravilánu se těžilo.
PRIMÁRNÍ ÚPRAVA RUD Základní charakteristika: značné rozšíření této skupiny objektů Častý výskyt v dobových iluminacích: odpovídá důležitosti procesu úpravy
Doložené komponenty úpravy rud: 1. Vlastní úpravnická zařízení 2. Odpad z úpraven) Doložené postupy 1. „suché“: třídění, roztloukání, mletí, 2. „mokré“ (gravitační): praní, rýžování, šlichování 3. „ohnivé“: pražení – problém s rozpoznáním třídění rud: haldy rudniny, zbavené užitkové rudy roztloukání rud: nadrcený rudní materiál Doklady mletí rud: žernovy U mnoha fragmentů doloženo druhotné využití jako podložek pro ruční roztloukání (nebo pod palice stoup?) Některé žernovy zasaženy žárem: náhoda, nebo využití v konstrukci pecí a ohnišť?
Základní problém: Neznáme archeologické relikty dřevěných konstrukcí mlýnů, nebo je neumíme mezi nalezenými objekty rozlišit. Místa nálezů žernovů vzdálena od úpraven.
Mletí rud v rudních mlýnech
praní rud
Základní prostorové kontexty pracích a rýžovnických zařízení: 1) samostatně a izolovaně, zpravidla s vazbou na prospekční šachtu: může jít o doklad reservoiru, ve kterém prospektor na vyměřeném kutišti v malém množství pral materiál, ve snaze co nejrychleji izolovat stříbronosnou rudu – odpovídá hornímu právu. U těchto objektů zatím nedoložena vazba na přirozený zdroj vody.
2) V rámci složitých soustav v úpravnickém areálu, tvořeném káděmi, žlaby, kanály a koryty, s vazbou na vodní zdroj a těžní šachty: úpravnický areál fungoval jako specializovaný provoz a lze jej chápat jako placenou profesionální službu, využívanou těžaři.
Ustálené tvary Rozměry 2x0,8 – 3x 1,5 m Vodorovná plochá dna Na stěnách a dnech někdy pozůstatky výdřevy Zpravidla dochována provozní sedimentární výplň 1) Obdélné a čtvercové zahloubené jámy: kádě, necky
Cvilínek – zatím nejlepší příklad a analogie středověkého provozu praní rud
Kanály zpravidla obdélného průřezu a šířky cca 30 cm Dřevěná koryta dlabaná, průřez půlkruhový Hlavní přívodní kanály mají průřez lichoběžníkový, hloubka až 0,7 m, šířka přes 0,5m Spádovost nižší, aby nebyla odplavena nejjemnější frakce koncentrátu s rudou. Odpovídá i rýžovnickým umělým kanálům Na dnech provozní sediment 2) Liniové žlaby: kanály, koryta
Klondike, Aljaška: Úpravna na zlatonosných rozsypech, poč. 20. stol.
Zásadní problém: Velké části úpravnických zařízení byly nadzemní a dřevěné (výjimečně s kamennými konstrukcemi). Archeologicky jsou tím pádem nezachytitelné
Významným pramenem se ukázal být odpad z úpraven Provozní písčitý sediment, promíchaný případně s propranou rudninou: Zejména na dnech a ve výplních kádí, koryt a kanálů
Propraná a rozemletá rudnina s příměsí hutního odpadu: V sekundárních výplních objektů a mimo objekty
Čistá rozemletá a propraná ruda (baryt) zbavená užitkové rudy (galenit): V sekundárních výplních objektů
mělké větší objekty: pražící pece?
PYROTECHNOLOGIE a) relikty pecí a ohnišť b) zbytky paliv (ne ve všech případech) c) hutní, kovářský a slévačský odpad d) fragmenty pomůcek (tavící kelímky) Nedaří se nalézt klíč k rozlišení pozůstatků:
1) běžných ohnišť 2) pražících pecí 3) hutnických pecí 4) sháněcích pecí 5) prubířských pecí 6) slévačských pecí 7) kovářských výhní
U některých úzká vazba na obvaly s tříděnou rudou
středně velké (délka asi 1m) a hlubší objekty hruškovitého tvaru
menší a hlubší objekty hruškovitého tvaru Všechny dosud nalezené relikty pecí byly nalezeny jako jednotlivosti, ve dvou případech v interiéru staveb. Dosud se nepodařilo nalézt uskupení, které by bylo zbytkem většího metalurgického pracoviště.
Hutnický a slévačský odpad a pomůcky
Výrobní odpad (ekofakty): amorfní olověné slitky jako doklad hutnění olovnatých rud a nebo tzv. sbírání olova při finálním čištění stříbra Podrobeno analýze
68,720% Cu 30,221% Sn 00,097% Ni 00,064% Pb 00,059% Ag
Výplň trojbokého tavícího kelímku (čisté Pb): prubířství?
Tavící keramika (tyglík s trojbokým ústím z tuhové keramiky): prubířství?
Slitky atypických slitin barevných kovů (zvonovina) : separace jiných kovů (Cu, Sn? Místní rudy jsou na ně chudé)
Podrobeno analýze
neanalyzováno
Podrobeno analýze
1) Chybí přesvědčivé masové deponie hutnických strusek
3) Chybí více dokladů tavící keramiky
2) Chybí součásti pecí jako např. dyzny
4) Chybí nálezy jiného metalurgického náčiní
Zlomky tepelně postižené keramiky
Na povrchu stopy taveniny
Analýzami zjištěny obsahy Pb, Cu. Ag jen stopově, místy však tvořilo i makroskopicky viditelné globulky
17,5 g=1lot
Černov – Cvilínek (13. stol.) Johanesser Kurhaus, Claustal-Zellerfeld (Harz, 13. stol.)
Stříbrný slitek se stopami sekání hmotnost 36,03 g
2 vídeňské loty = cca 60 stříbrných brakteátů
stříbrný slitek
6. Lití a sekání surového stříbra • Nalezena olověná závažíčka • Nalezeno surové, velmi kvalitní stříbro • tato surovina vážena a pravděpodobně dále distribuována do mincovny (mincoven) • nebo používána jako platidlo větší hodnoty
KOVÁŘSKÉ PROVOZY •pro zajištění chodu dolů a hutí byly kovárny nezbytné. •Každodenní oprava a výroba nářadí, okování koní a mul, opravy kování těžních zařízení, stavební kování.
Jaké doklady kováren máme k dispozici?:
Pouze výrobní odpad! •Týká se nejen prostředí hornické osady ale i měst (Jihlava, Pelhřimov) •Průběžně podrobováno analýzám (20022006) Brandes en Oisans – Francie: příklad archeologicky zkoumané středověké kovárny (podle Marie-Christine Bailly-Maitre).
Analýza areálu těžby, úpravny a obytného areálu: • těžba - velké šachty a haldy • důlní prospekce - menší šachty a jámy • úpravna a hutě • obytný areál, dílny, sklady, etc.
