10

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium

Mezilidské vztahy na pracovišti Nepříznivý sociální jev – mobbying Psychologické důsledky nezaměstnanosti Mgr. Petra Halířová

ZS 2009/10

Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 94-107. Provazník: Psychologie pro ekonomy a manažery, s. 172-174. Doporučená: Kratz, H.-J.: Mobbing: jak ho rozpoznat a jak mu čelit. Praha: MP 2005. Štikar a kol.: Základy psychologie práce a organizace. Praha: Karolinum 1996.

Osnova ● ● ● ● ●

sociální a interpersonální vztahy na pracovišti specifické vztahy dynamika pracovní skupiny konkrétní sociální jevy na pracovišti nepříznivé sociální jevy

Sociální a interpersonální vztahy na pracovišti ●

●

význam těchto vztahů spočívá zejména v uspokojování sociálních potřeb člověka např.: – – – – –

potřeba sociálního kontaktu potřeba poskytovat a přijímat pomoc potřeba někoho ovládat, někomu se podřizovat potřeba být přijímán, akceptován, náležet k určité skupině lidí potřeba nalézat osoby blízké vlastní hodnotové orientaci

Specifické vztahy ● ● ● ● ●

vztahy vzájemných nároků vztahy vzájemné odpovědnosti vztahy vzájemné spolupráce vztahy vzájemné pomoci vztahy konkurence

Vertikální a horizontální vztahy ●

vertikální vztahy – – –

●

tj. mezi vedoucími a vedenými pracovníky svou roli zde hraje hierarchie pozic symboly moci

horizontální vztahy – –

tj. mezi spolupracovníky na stejné úrovni pracovní skupiny se liší převládajícím charakterem vztahů

Dynamika pracovní skupiny ●

●

●

●

u každé pracovní skupiny registrujeme řadu jevů s každou pozicí je spojen sociální status a sociální role dynamika skupiny se zajímá o to, jak jsou tyto sociální role vymezovány a určovány dynamika skupiny představuje vnitřní každodenní život, tj. jak na sebe působí, jak se ovlivňují apod.

Sociální jevy na pracovišti ●

●

●

●

efekt přihlížejících – v řadě naléhavých situací zůstal jedinec pasivní sociální lenost – výkon skupiny je menší, než by byl součet výkonů jednotlivých členů (opak k synergickému efektu) konformita – být pozitivně přijímán svojí skupinou a zapadnout do ní, jedinec se skupině přizpůsobuje a další viz Bedrnová, Nový (1998)

Nepříznivý sociální jev – mobbing (mobbying) ●

● ●

● ●

cílevědomé šikanování nebo psychický teror na pracovišti intriky a šikanování se stává rutinou o mobbying jde v případě, že útok je prováděn alespoň jednou týdně po dobu půl roku a útoky provádí jedna nebo více osob řada případů není nápadná některé firmy fenomén mobbingu ani neuznávají

Nepříznivý sociální jev - mobbing ●

důsledky – – –

●

psychologické (deprese, psychické poruchy) zdravotní (psychosomatické následky) ekonomické (pracovní neschopnost, ztráta zaměstnání, snížený pracovní výkon)

výskyt – –

nejčastěji mezi kolegy ze strany nadřízeného (někdy se označuje jako tzv. bossing)

Nepříznivý sociální jev - mobbing ●

v nebezpečí bývají tyto typy lidí: – – – –

●

osamocení nápadní úspěšní noví

mezi pachateli jsou většinou: – – –

strůjci náhodní pachatelé aktivní či pasivní spoluúčastníci

Nepříznivý sociální jev - mobbing ●

spouštěčem bývá: – – – –

stres z přetížení nebo špatná organizace práce jednotvárnost či nuda nevhodný styl řízení konkurenční prostředí, strach z nezaměstnanosti

Nepříznivý sociální jev - mobbing ●

fáze mobbingu

1. konflikty, jednotlivé případy 2. nastupuje psychický teror 3. případ se stává oficiálním 4. vyloučení

Nepříznivý sociální jev - mobbing ●

pracoviště náchylné ke vzniku mobbingu – – – – – – –

nálada na pracovišti je nadřízenému lhostejná v podniku vládne konkurenční tlak existují zde stresové faktory soukromé kontakty jsou spíše výjimkou vysoká fluktuace pomluvy intriky a závist apod.

Psychologické důsledky nezaměstnanosti ● ● ● ● ● ●

●

sociální stigmatizace destrukturace života dotčených jedinců změna materiální stránky či zdravotního stavu emocionální změna pokles sociálních kontaktů pokles zájmu o dění ve společnosti či soukromých aktivit narušení rodinného života

Psychologické důsledky nezaměstnanosti ●

prevence – – – – – –

zabezpečení materiálních a finančních prostředků strukturování času pravidelné sdílení svých zkušeností a pocitů poskytování zážitku tvořivosti zdroj osobního statutu zdroj aktivity

Shrnutí ●

●

●

●

co si člověk prostřednictvím vztahů na pracovišti uspokojuje jaké sociální jevy můžeme na pracovišti pozorovat co je to mobbing, jaký má průběh a kdo a kde k němu inklinuje jaké jsou psychologické důsledky nezaměstnanosti a jak jim předcházet