1904 - 2004
100 let založení základní organizace v č e l a ř ů
v Brtnici
B RT N I C E Přívětivě zvlněnou krajinu Českomoravské vysočiny mezi Jihlavou a Třebíčí pokrýval až do středověku pomezní prales. V něm u říčky Brtnice na staré obchodní stezce vznikla počátkem 13. století osada, která stejně jako říčka pravděpodobně dostala jméno podle dávných včelařů. Lesní včely shromažďovaly med v dutinách stromů (brtích). Brtníci tyto roje včel vyhledávali a přenášeli je do úlů umělých. Lesy patřily panovníkovi a brtníci povinně odváděli určité množství medu ke dvoru. Nejstarší listina, která se zachovala se zmínkou o Brtnici, pochází z roku 1234 a dal ji sepsat ve Znojmě markrabě Přemysl, bratr krále Václava I. Na několik let se s jinými statky stala Brtnice majetkem nově založeného kláštera cisterciaček v Předklášteří u Tišnova, pak ji panovník od kláštera výměnou získal zpět. Kolem roku 1400 koupil nejdřív Rokštejn a pak i Brtnici šlechtický rod z moravské větve pánů z Valdštejna. Brtnice se stala hospodářským centrem panství. Stejně jako z Rokštejna v roce 1402 však také odtud podnikali Brtničtí s okolními šlechtici výpady proti Jihlavě (nejznámější v roce 1432) i obyčejné loupežné přepady. Teprve v roce 1434 podepsal Zdeněk Brtnický
-2-
z Valdštejna moravský zemský landfrýd, ujednání o obnovení pořádku v zemi. Z pramenů je patrné, že po uklidnění poměrů se někdy před rokem 1436 zabýval Zdeněk Brtnický budováním hradu v Brtnici, zatímco Rokštejn, mezi lety 1423 až 1436 vypálený a pobořený, byl ponechán svému osudu, protože nemohl vzdorovat novým palným zbraním. Důležitým mezníkem je rok 1486. Na prosbu Hynka Brtnického z Valdštejna povýšil v tom roce král Matyáš Brtnici na městečko a povolil dva výroční trhy. Následující panovníci privilegium potvrzovali a povolovali další trhy. Ještě před sto lety používaný název Brtnice Trhová vyjadřoval skutečnost, že se v městečku konalo až 115 trhových dnů v roce. Od roku 1528 držel panství Burian z Valdštejna, prý pán moudrý a rozšafný, který podle soudobých zpráv mnoho dobrého své vlasti způsobil. Byl královským radou a nejvyšším sudím markrabství. Byl ženat s Kateřinou z Ludanic. Jejich potomci zastávali stejně významné úřady, syn Zdeněk dosáhl nejvyšší hodnosti, stal se roku 1557 zemským hejtmanem. Začal s velkolepou přestavbou hradu na renesanční zámek, ve které pokračoval v další generaci
. .. BRT N I C E Hynek. Ten působil v diplomatických službách císaře Ferdinanda I. i Maxmiliána II. Při cestě do Anglie mu poskytla audienci královna Alžběta I. Také on byl nejvyšším sudím a zemským hejtmanem moravským. Hynka a jeho ženu Kateřinu Zajímačku z Kunštátu dodnes připomínají např. křtitelnice a lampa věčného světla, původně dary pro evangelickou modlitebnu sv. Matouše na zámeckém návrší. V té době byla také postavena radnice. Poslední český pán na Brtnici, Hynkův synovec Zdeněk Brtnický z Valdštejna, autor pozoruhodného deníku ze studijní cesty po Evropě, při které byl jako jeho strýc přijat v roce 1600 královnou Alžbětou I., dosáhl také nejvyšších hodností a jako představitel protestantské šlechty se stal členem moravské stavovské vlády. Po porážce nekatolických stavů na Bílé hoře byl odsouzen a v červnu 1623 zemřel na Špilberku. Zemi pustošila třicetiletá válka a v Brtnici se změnila vrchnost i náboženství. Konfiskované panství získal od císaře Ferdinanda II. hrabě Rombaldo XIII. Collalto. Starobylý italský hraběcí, později knížecí rod zde sídlil až do konce druhé světové války. Collaltové dokončili přestavbu zámku na honosné sídlo, které při svých cestách do Prahy navštěvoval i habsburský císařský dvůr. Za Collaltů stavby v městečku dostaly barokní ráz. Na pomoc při důsledné rekatolizaci panství povolali Collaltové do Brtnice mnichy paulány, pro které vystavěli rozlehlý klášter a přilehlou modlitebnu dali přestavět na katolický kostel. V roce 1685 byl vysvěcen kostelík P. Marie Pomocné na ná-
vrší proti zámku. Poměrný blahobyt městečka přervala v roce 1715 jedna z nejhorších morových epidemií. Na paměť této tragické události se koná každoročně pouť, čas od času se slavnostním historickým průvodem. V první polovině 18. století byly mosty vyzdobeny sochami světců, vznikly votivní sloupy. Po velkém požáru v roce 1760 dostalo městečko novou podobu, farní kostel a zničené domy byly přestavěny nebo nahrazeny novými. V roce 1800 byla v budově kláštera, zrušeného za josefinských reforem, založena jedna z největších bavlnářských manufaktur v monarchii, ale po necelých dvaceti letech zanikla. V polovině 19. století měla Brtnice 3.400 obyvatel a byla třetím nejlidnatějším městysem na Moravě. Přeložení císařské silnice za velkého moru, zánik pracovních příležitostí krachem manufaktury a především stavba železnice, která se Brtnici vyhnula, byly některými z příčin, proč se Brtnice nerozvíjela tak rychle, jako jiná městečka. V Brtnici, která byla spolu s místními částmi v roce 2000 povýšena na město, počet obyvatel pravidelně vzrůstá. Místním starousedlíkům i těm, kteří si ji zvolili za domov teprve nedávno, stejně jako turistům nabízí harmonii krásné okolní přírody se zachovanými stopami prošlých věků. Eliška Nosálová
-3-
KDO SEBE MILUJE, JÍ MED A PŘEJE HO I SVÝM DRAHÝM
V minulosti patřilo včelařství tradičnímu rolnickému hospodaření. První zmínky o včelařství pocházejí z 9. století, kdy se český med vyvážel do jižního Německa. Nejstarším a nejjednodušším způsobem včelařství bylo brtnictví, chov lesních včel v dutých stromech (brtích). V severních a východních lesnatých oblastech Evropy se tento tradiční způsob včelaření zachoval až do 9. století na našem území byl od 16. století nahrazován chovem včel v úlech. Z původního obydlí včel, dutin stromů, vznikly první úly vyříznutím a přenesením špalků do blízkosti včelařova obydlí.Buď to byly stojany nebo ležany. Později příbytky dlabáky, dutiny vydlabané v kusech seříznutých stromů. Staré špalky z měkkého dřeva vybízely včelaře ke zpracování náboženských motivů. V českých krajích se s nimi setkáváme ale vzácně. Od 16. století se rozšířily úly pletené ze žitné slámy (košnice). Velkým pokrokem bylo zavedení dělitelných truhlíkových úlů v 2. polovině 18. století.
PATRONEM VČELAŘŮ SE STAL SV. AMBROŽ Sv. Ambrož se narodil v roce 339 v Trevíru (Itálii). Podle staré legendy se prý nad Ambrožem, když jako dítě spal, snesl roj včel a do otevřených úst mu nanesl med, což symbolicky vyjadřovalo jeho píli, výmluvnost a sladkost řeči. Kult svatého Ambrože se rozšířil ve středověku za Karla IV. Včelaři ho přijali za ochránce úlů a proto na nich býval zejména lidovými umělci znázorňován. Z jeho života je známo, že vystudoval právo v Římě a stal se místodržitelem v oblasti kolem Milána. Záhy se přiklonil ke křesťanství a stal se biskupem. Všechen majetek rozdal chudým, otcovsky se o ně staral a bránil je proti bezpráví. Zemřel ve veliké úctě a vážnosti v roce 397. O včelařskou osvětu se u nás zasloužil P. Josef KEBRLE (847-1925), který se stal předsedou spolku Českých včelařů, proslul i jako spisovatel a redaktor ČASOPISU ČESKÝCH VČELAŘŮ. Mgr. Květoslava Šamajová (volná novinářka)
-4-
Z HISTORIE VČELAŘ S K Ý C H S P O L K Ů A P O Č I N K Z A L O Ž E N Í NAŠEHO SPOLKU
Za účasti 150 včelařů dne 22.5.1862 v Chrudimi byl prý založen samostatný český spolek, což natrvalo ovlivnilo české včelařství. Ani vznik samostatného včelařského spolku pro moravské včelaře nedal na sebe dlouho čekat. Na památné schůzi v Brně, dne 31.12.1868, došlo k ustanovení samostatného včelařského spolku. Předsedou včelařského spolku byl MUDr. Živanský. Jeho osobní význam pro další rozvoj včelařství byl nesmírný. Zakládání spolků bylo úspěšně započato. Počátek včelařství u nás jen v několika číslech a faktech. V roce 1900 bylo v Čechách 86 spolků asi s 2 400 organizovanými včelaři. Na Moravě vzniklo 51 spolků s dvěma tisíci členy. Ve Slezsku dva spolky se 160 členy. V čele zemských včelařských spolků byly ustanoveny ústředí – v Čechách v Praze, na Moravě v Brně. K těmto historickým včelařským událostem se bezprostředně také váže založení včelařského spolku v Brtnici s datem 4. dubna 1904 na Velikonoční pondělí. Přítomo bylo 23 včelařů z Brtnice a okolí. Odcituji z knihy proto kolu: „Shromážděné včelaře pan nadučitel
Fr. Novotný z Brtnice přivítal. Tentýž zvolen předsedou schůze. Pan nadučitel Večeřa z Panské Lhoty přednášel o důležitosti včelařství a potřebě sdružení včelařů.Řečník vylíčil dějiny včelařství, poukázal na mravní a hmotný význam včelařství a jeho potřebu bude zajisté v Brtnici, sídle to starodávného cechu medařského, včelařský spolek pěkně slušeti. Již jméno Brtnice připomíná úl - brť. Přítomní včelaři souhlasili se založením spolku.“ Tolik citát. Po slavnostním zápise přečetl p. Večeřa vzorné stanovy Zemského ústředí svazu včelařů v Brně. Spolek se počal nazývat „Včelařský spolek v Brtnici“ . Závěr schůze zní: „Pro dějiny spolku stůjž zde znamenáno, že prvně proslovil myšlenku, aby se v Brtnici zřídil včelařský spolek. Pan řídící učitel Večeřa ze Lhoty s vytrvalostí realizování svého plánu pracoval. Sám vše se zemským úředním svazem včelařů vyjednal. Stanovy prostudoval a vše potřebné ke schůzi zařídil. Pro návrh svůj získal pana řídícího Novotného z Brtnice a spolu schůzi svolali.“ Zaznamenal Jan Talpa, zapisovatel.
-5-
PRV N Í Z A K L A D AT E L É S P O L K U : Z BRTNICE
PJ Brabenec, arcikněz Josef Česnek, truhlář Karel Heres, obchodník Rudolf Hlávka, statkář Jan Suchánek, kominický mistr Max Fleišcher, rolník František Šťáva, strojník František Novotný, nadučitel František Groch, kaplan P. Czech Randula, kaplan Antonín Mezera, správce velkostatku Josef Nevoral, důchodní
Z PANSKÉ LHOTY
Jan Večeřa, nadučitel Jan Talpa, učitel
Z MALÉHO
Jan Kubín, rolník
ZE SMRČNÉHO
Hubert Vařbuchta, mlynář Silvestr Vařbuchta, mlynář
Z KNĚŽIC
František Zahradník, zahradník
Z PŘÍSEKY
František Štěpánek, nadučitel
Z UHŘÍNOVIC
Rychard Klement, absolvent hospodářské školy Jakub Fádrla, rolník
Z RADONÍNA
Robert Mrňa, rolník
nevstoupili: dva včelaři z Jestřebí
-6-
Devítiletý Oldřich Vlk drží roj včel, usazený na větvi (r. 1909).
J A KÉ PROSTŘEDKY SE POUŽ Í VA L Y P Ř I Z R O D U N A P O Č . 2 0 . S T O L E T Í V N A Š E M K R A J I P Ř I C H O V U V Č E L A JAKÝ BYL STUPEŇ ZNALOSTÍ V OŠETŘOVÁNÍ VČEL
Odpověď si vyžádá širšího popisu, protože Jak bouřlivý rozvoj úlové otázky co do se mnohé základní prostředky u celé řady typu úlů nastal, je nutno uvést některé přátel včelařů bez podstatných změn po- ukázky. Prvé plošné sčítání úlů ZÚVS užívají dosud. To samo o sobě nutně vede (Zemské ústředí včelařského svazu) bylo k myšlence, zda jsou tyto prov roce 1934. Z celkového počtu středky tak dobré, že překona217 632 osazených úlů patřících ly celé století nebo zaostávají. příslušníkům ZÚVS bylo při sčíMezi základní prostředky je nuttání zjištěno 182 202 úly tj. 83%. no na prvém místě jmenovat úl Nepodařilo se zjistit 35 421 úl, jako takový. Koncem 19. století tedy 17%. Komise zjišťovaly jen u nás probíhala velká úlová rety typy úlů, u kterých bylo zjištěforma, která vyvrcholila právě no více než 100 úlů daného typu. v r. 1904 na sjezdu včelařů Při zpracování bylo zjištěno, že Nápis na včelníku v Brně. V tomto roce byla schváčlenové včelařských spolků sdruČ. Vlka - přibližně od r. 1900 lena rámková míra 39x24 cm, žených v zemském ústředí včelado r. 1982 která se v hojné míře používá ří ve 109 různých typech úlů. v naší organizaci dodnes. Nový pokus o řešení rámkové míry Historické prameny uvádějí, že před konRozhodnutím Československé akademie cem 19. století nastal v českých zemích zemědělských věd bylo přijato nové zhodúbytek včel. Začaly se zkoumat příčiny nocení rámkových měr v r. 1950. Poprvé tohoto jevu. Velmi se zdůrazňovalo, že pří- 25. 11. 1959 bylo přijato rozhodnutí, jímž činu nutno hledat vedle nedostatku pastvy se komise vyslovila pro jednotnou rámkotaké v úlech. Tehdy přední včelaři prosa- vou míru rozměrů 37x30 cm a to pro plodiště dili úlovou reformu, která co do rozsahu i medník, kdy je plástová plocha 100 dm2. a významu byla největší. V literatuře jsem Od té doby k jinénu řešení dosud nedošlo. vyhledal 20. století.
-7-
JME NNÝ SEZNAM ČLENŮ P RV É H O V Č E L A Ř S K É H O S P O L K U jméno
stav
bydliště
přistoupil
1.
Brabenec Josef
arcikněz
Brtnice
19. 6. 1904
2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Čermák Jan Česnek Josef Fatrdla Jakub Flaischer Max. Groch František Heres Karel Hlávka Rudolf
D. Smrčné Brtnice Uhřínovice Brtnice Brtnice Brtnice Brtnice
19. 6. 1904 19. 6. 1904 19. 6. 1904 19. 6. 1904 19. 6. 1904 19. 6. 1904 19. 6. 1904
9.
Klement Richard
rolník truhlář rolník továrník kooperátor obchodník statkář obs. hosp. školy rolník správce velkostatku rolník důchodní
Uhřínovice
19. 6. 1904
Malé
19. 6. 1904
Brtnice
19. 6. 1904
Radonín Brtnice
19. 6. 1904 19. 6. 1904
nadučitel
Brtnice
19. 6. 1904
kooperátor komin. mistr
Brtnice Brtnice
19. 6. 1904 19. 6. 1904
zahradník
Kněžice
19. 6. 1904
strojník
Brtnice
19. 6. 1904
nadučitel
Příseka
19. 6. 1904
10. Kubín Jan 11. Mezera Antonín 12. Mrňa Robert 13. Nevoral Josef Novotný 14. František 15. Randula Czechiel 16. Suchánek Jan Šrámek 17. František 18. Šťáva František Štěpánek 19. František
-8-
jméno 20. Talpa Jan Vařbuchta 21. Hubert Vařbuchta 22. Silvestr 23. Večeřa Jan 24. Závorka Antonín 25. Vlk Čeněk
stav
bydliště
přistoupil
učitel
P. Lhota
19. 6. 1904
mlynář
D. Smrčné
19. 6. 1904
mlynář
D. Smrčné
19. 6. 1904
P. Lhota Střížov Brtnice Bráník u Prahy Brtnice Puklice Puklice Příseka Příseka Příseka
19. 6. 1904 19. 6. 1904 19. 6. 1904
Příseka
19. 6. 1904
P. Lhota Malé Malé Střížov
19. 19. 19. 19.
Radonín
19. 6. 1904
Radonín
19. 6. 1904
nadučitel nadučitel obuvník přednosta 26. Kotrba František stanice 27. Novák František učitel 28. Široký Josef učitel 29. Sova František nadučitel 30. Procházka Matěj hostinský 31. Jahůdka Edvard učitel 32. Libal Josef rolník Václavek 33. kovář František 34. Motáček Jan rolník 35. Kubín Josef rolník 36. Doležal Josef rolník 37. Berger František učitel správce 38. Funk František školy 39. Jonáš Edvard hostinský
19. 6. 1904 19. 19. 19. 19. 19. 19.
6. 6. 6. 6. 6. 6.
6. 6. 6. 6.
1904 1904 1904 1904 1904 1904
1904 1904 1904 1904
... JME N N Ý S E Z N A M Č L E N Ů P RV É H O V Č E L A Ř S K É H O SPOLKU 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51.
jméno Vrtal Josef Marek Cyril Koukal Antonín Ptáček Adolf Neubauer Matěj
Křeček Tomáš Čermák František Caha Antonín Dočkal František KÁba Arnošt Horný Hugo Kaup Antonín Kuchyňa 52. František 53. Drštička Antonín 54. Trulz František 55. 56. 57. 58. 59.
Sobotka Karel Bambula Antonín Kudrna Jan Čermák Václav Toufar Josef 60. Čermák František
stav rolník učitel rolník učitel
bydliště
přistoupil
rolník mlynář rolník rolník statkář farář obchodník
Radonín Bransouze Bransouze Brtnice Puklice Bransouze Chlum D. Smrčné Bransouze Brtnice Střížov Střížov
19. 19. 19. 19. 19. 19. 19. 19. 19. 19. 25. 25.
rolník
Střížov
25. 3. 1905
Brtnice
25. 3. 1905
Jihlava
25. 3. 1905
Bažantnice Bransouze 4. 5. 1905 Přímělkov Brtnice
25. 3. 1905 25. 3. 1905 25. 3. 1905 25. 3. 1905 25. 3. 1905
Chlum
25. 3. 1905
úředník velkostatku soudní vykonavatel lesní výměnkář Radonín mlynář truhlář obchodník
6. 6. 6. 6. 6. 6. 6. 6. 6. 6. 3. 3.
1904 1904 1904 1904 1904 1904 1904 1904 1904 1904 1905 1905
61. 62. 63. 64. 65. 66.
jméno Svoboda Albert Škorpík Lad. Brabenec Jakub Barbor Jan Jungwirt Otto Bylina Adolf
stav mlynář pekař farář továrník pojezdný
bydliště Chlum Kněžice Brodce Kněžice Brodce Příseka
přistoupil 25. 3. 1905 27. 5. 1906 27. 5. 1906 27. 5. 1906 27. 5. 1906 27. 5. 1906
Včelín př. Josefa Cahy, již třetí generace. Na včelíně ochraňuje zůstatky zrušeného školního včelína, který zřídil zakládající předseda spolku nadučitel Večeřa s jednatelem Talpou.
-9-
JAK SE ZAČAL A D A Ř I T P R Á C E V E S P O L K U V Č E L A Ř Ů PO JEHO VZNIKU
Odpovězme na otázku jaká byla odezva na alespoň ze tří členských schůzí závěry. prvý počinek založení včelařského spolku Dne 25. 9. 1904 v Přísece ve škole přítomv nejbližším okolí Brtnice. no 23 včelařů z Příseky, Puklic, Brtnice, Je zachována kniha protokolů od samého Uhřinovic, Lhoty a Malého. Z obsahu: nazaložení spolku, která byla velmi pečlivě dučitel Večeřa referoval o významu včelařvedena. Samy zápisy spolku o její činnosti ství, probral organizační otázky, ukázka od dubna např. do konce roku 1905 obsa- nových typů úlů a nářadí, nákup potřeb hují ve věcném vyjádření 50 stran textu. prostřednictvím spolku, prodej medu, zříTěžiště práce obou let bylo v plné míře zení plemenné stanice na Rokštýně, zabezpoloženo do objasňovacího procesu v okol- pečnení pojištění včelínů za 30 haléřů aj. ních obcích Brtnice. Hned v prvém roce Následně vystoupil učitel Široký z Puklic bylo uskutečněno za 9 měsíců 10 schůzí. s přednáškou o hospodářském významu Na každé schůzi byly předneseny odborné včelařství, v dalším objasnil opatření včereferáty k chovu a ošetřování včel, vždy laře při zazimování včelstev, posléze pak doplněné praktickými ukázkami soudobých provedl ukázky výroby slaměných rohoží úlů, jejich svépomocná výroba, výroba sla- na uteplivky a slaměné úly, kde je známěných úlů ap. Diskuse ukazovala u mno- zorněný úl dřevěné rámové konstrukce, hých řečníků, že na nákup není dostatek úl slamák zhotoven z žitné cepové slámy. finančních prostředků. V témNa této schůzi se přihlásilo do že roce byly z činnosti spolku spolku dalších 6 členů. opublikovány dva referáty Druhá schůze se uskutečv „Moravské včele“ a v „Hlase nila za dalších 14 dnů. Byla západní Moravy“. Valné hroorganizovaná jako veřejná mady se uskutečňovaly ve škoschůze v malé obci Radoníně le v Brtnici, včelařské schůze uprostřed černých lesů. SchůSynu můj, jez med / nebo dobrý jest / pak v okolních obcích. Uvedu a plást sladký dásním / tvým. ze se zúčastnilo 60 občanů,
-10-
... JAK S E ZA Č A L A D A Ř I T P RÁ C E V E S PO LK U V Č E LA Ř Ů PO JEHO VZNIKU hospodyň i děvčat a všeobecně mládeže. Nadučitel Večeřa s jednatelem Talpou přednesli 2 přednášky. Předvedli přivezené 2 úly. Byl to dřevěný Zuklinův úl a slamák. Zuklin vydal v r. 1900 a 1903 knihu „Slovanské úly“. Jednalo se o úly ležany, které nastupovaly na přelomu století k užitku. Přes publikaci, obdiv a odměřování měr na kopírování úlů na schůzi v Radoníně se jim nedostalo širšího užití, jak v Čechách, tak na Moravě. V r. 1934 při sčítání osazených úlů jich bylo v souhrnu zjištěno 585, oproti tomu českých stojanů 86 994 a budečáků, které se rozšiřovaly, 26 508. V průběhu schůze se přihlásili další 3 členové, čímž vzrostl počet na 46 členů. Obsahem 3. schůze 11. 12., kterou jsem namátkově vybral, byla celková rekapitulace dosavadní práce. Ve 13ti spádových obcích vstoupilo za 9 měsíců do spolku celkem 47 členů. Podle stavu bylo 17 rolníků, 13 učitelů, 6 řemeslníků, 3 kněží, 3 mlynáři, 2 úředníci velkostatku, 1 obchodník, 1 zahradník, 1 přednosta stanice. Bylo s uspokojením konstatováno, že spolek se harmonicky rozběhl.
Velkou pozornost věnovalo členstvo včelařské literatuře, bez které by zaostával další dynamický rozvoj. Za tím účelem bylo z darů včelařů soustředěno 50 knih, 70 ks časopisů Včely Moravské. Člen spolku přítel Česnek zhotovil zdarma knihovnu, která byla umístěna v brtnické škole. Rozběhlo se vypůjčování knih a časopisů. Následný rok 1905 byl stejně dynamický jako rok předcházející. Alespoň některé postřehy. Byla uvedena do provozu oplozovací stanice na Rokštýně, pozorovací stanice s pečlivým denním záznamem o počasí. Byly prováděny denní záznamy kontrolovaného včelstva na váze a měsíční souhrnná hlášení. Byl již v provozu lis na cepovou slámu. Včelaři se prakticky učili překládat dílo do pohyblivých rámů. Jednatel přijal a rozeslal sumárně 133 dopisů. Výbor zprostředkovával prodej medu. Do spolku vstoupilo nových 12 členů a celkově 59 členů obhospodařovalo 276 včelstev. Vytěžili 2 623 kg medu, což činí 9,5 kg na včelstvo. Získali 47 kg vosku. Ceny sklenic na med byly za 16 haléřů. Jedno kilo medu okolo 1,5 koruny.
-11-
P Ř E F O R M O VÁ N Í S P O L K U NA MENŠÍ OVLADATELNÉ CELKY.
Počáteční léta po založení spolku byla obdivuhodná. Zároveň však od samého začátku s sebou nesla některá skrytá úskalí. V zápise na členských schůzích je konstatována příčina poklesu počtu členů ta okolnost, že bylo zavedeno povinné odebírání Včely Moravské, čímž se poplatek zvýšil na 3 koruny a 10 haléřů. Pojištění včelstev bylo taktéž podmíněno předplatným časopisu. Tak pojistné, předplatné za Včelu a členský příspěvek zaplatilo 22 členů, ještě před rokem to bylo 49 členů. Učitelé Večeřa i Talpa byli prvé tři roky po vzniku spolku pohromadě. Z výčtu minulosti je zjevné, že měli nejen včelařské starosti, ale jak popisuje kronikář ve Lhotě i jiné, požární sbor, besídku obce, založení školní zahrady. Na její oplocení jim Collato daroval 1 800 tyček a potřebné příčky. Založili ovocnou školku a školní včelín, to vše vedle náročného učiva si žádalo svůj čas. Po odchodu nadučitele Večeři do 8 km vzdálené vesnice Kněžic dolehly na oba začínající řídící nové starosti. Tím, že dosavadní tíha organizačních starostí spolku ležela ve velké míře právě na nich, stalo se to, co se stalo. Je třeba podotknout, že široké okolí
-12-
18ti obcí, které se jim podařilo sformovat do velké početné organizace, bylo nad jejich síly. V té době přijali zásadu provádět členské schůze postupně po jednotlivých obcích. Bicykl byl tehdy ještě neznámý pojem. Pro členy to znamenalo šlapat mnoho kilometrů pěšmo. Najednou byly propady, kdy se za celý kalendářní rok neuskutečnila ani jediná akce. Tím smutnější je krátký zápis po osmi letech 10. 12. 1912, cituji: Starosta spolku nadučitel Večeřa oznámil a odůvodnil 15ti přítomným členům návrh předsednictva, aby se spolek dobrovolně rozešel. Přijato všemi hlasy. Členové se usnesli, aby spolkové jmění připadlo samostatnému spolku včelařskému pro Brtnici a okolí.
Včelník Čeňka Vlka (čp. 126). Jeho čelní stěna je orientována na východ. Osoby: Čeněk Vlk, jeho žena Antonie, jejich dcera Marie a její muž František Rychnovský. Fotografie pořízena kolem roku 1930.
ZALOŽENÍ NOVÉH O V Č E L A Ř S K É H O S P O L K U P RO BRTNICI A OKOLÍ
Téhož roku je sepsán protokol o valné hromadě nového Včelařského spolku pro Brtnici a okolí. Měl jednoduchý program a obsah. Pozůstával ze sestavení funkcionářů a stanovení ročního příspěvku členů. Výbor pozůstával ze zcela nových členů: Předseda: p. Jos. Nevoral, důchodní v Brtnici. Jednatel: p. Václav Pekař, učitel v Brtnici. Místopředseda: p. Karel Heres, obchodník v Brtnici. Pokladník: p. Ant. Drštička, úředník velkostatku. Knihovník: p. Frant. Novotný, nadučitel. Členové výboru: Jan Večeřa, Jan Talpa. Stanoven členský příspěvek v obnosu jedné koruny za člena na rok. Pan Jan Večeřa končí schůzi a přeje novému spolku hojně zdaru. Od založení spolku do 1. svět. války uplynulo pouhých 10 let. Další písemný záznam je uveden 16. února 1919 po 1. světové válce.
Přítel František Motáček aktivně včelařil do vysokého věku devadesáti let.
-13-
POVÁLEČNÁ DEPRES E O R G A N I Z A C E A Ž D O T Ř I CÁT Ý C H L E T, K D Y S E Z A Č A L O B L Ý S K AT NA TROCHU LEPŠÍ ČASY A NOVÁ KONSOLIDACE ORGANIZACE
Při orientaci v zápisech po uvedených funkcionářích a členech spolku jak v průběhu, tak i po ukončení války, lze si udělat (ze skoupých zpráv a ze zápisu sepsaného na první valné hromadě po válce 16. 2. 1919) závěr. Na této valné hromadě se sešlo 10 včelařů. Jména včelařů jsou v šesti případech shodná se jmény zvoleného výboru před 1. světovou válkou v roce 1912. Lze z toho vyvodit, že včelařský spolek po uvedené roky přešel do úplného útlumu. Vyplývá to rovněž z krátké zprávy na této valné hromadě jednatelem, že se musel z války vrátit bezprostředně. V kronice obce je pasáž, že v r. 1917 padl na frontě učitel Mezek a na škole neměl kdo učit. Přes to se obci nepodařilo řídícího Talpy vyreklamovat. V té době již šli na frontu 18ti letí chlapci, kteří byli beze zbytku odváděni. Dále zpráva konstatuje: „V době válečné činnost spolku upadla skoro úplně. Nedostatkem životních potřeb zahynulo mnoho včelstev. V nynější době, kdy nastává pro nás nová doba života, chopme se opět práce, by naše včelstva se rozmnožila a dobrého užitku dala, čemuž přeji hojného zdaru.“
-14-
Výbor byl doplněn o dva nové členy Josefa Kousala z Jestřebí a Jana Hobzu. Zároveň bylo s uspokojením konstatováno, že se zachovala v naprostém pořádku včelařská knihovna. Bylo děkováno řídícímu Pekařovi za její opatrování ve školní budově v Brtnici. Tolik k prvému poválečnému roku 1919 a k prvému počinu k obnově života spolku. Trvalo prakticky 15 let, než byla zformována nová základní organizace o 36 členech, která mohla aktivně oslavit 30. výročí od založení spolku.
Historický včelín zasloužilého včelaře Rubeše, který zasvětil život organizaci do vysokého stáří.
JMENNÝ SEZNAM ČLENŮ Z Á K L A D N Í O R G A N I Z A C E V R O C E 1 9 3 4 jméno
stav
bydliště
přistoupil
jméno
stav
bydliště
přistoupil
1.
Heres Karel
obchodník
Brtnice
30.6.1904
18.
Vlček Josef
rolník
Komárovice
1.1.1932
2.
Česnek Josef
truhlář
Brtnice
1.1.1934
19.
Brůzl Tomáš
rolník
Příseka
1.1.1929
3.
Král Josef
obchodník
Brtnice
1.1.1927
20.
Štefl Josef
rolník
Příseka
1.1.1927
4.
Kružík Jan
jirchař
Brtnice
1.1.1927
21.
Kousal Antonín
rolník
Jestřebí
1.1.1927
5.
Kružík František
hajný
Brtnice
1.1.1928
22.
Chlup Josef
rolník
Jestřebí
1.1.1934
23.
Kubín Josef
rolník
Malé
1.1.1934
6.
Kopřiva Josef
jirchař
Bažantnice
1.1.1934
24.
Marek Metoděj
rolník
Malé
1.1.1931
7.
Rubeš Jan
obchodník
Brtnice
1.2.1928
25.
Marek Josef
rolník
Panská Lhota
1.1.1934
8.
Pekař Václav
učitel
Brtnice
1.1.1912
26.
Motáček Jan
obchodník Panská Lhota
1.1.1929
9.
Strnad František
soukromník
Brtnice
1.1.1930
27.
Caha Josef
rolník
Panská Lhota
1.1.1927
10.
Navrátil František
rolník
Brtnice
1.1.1927
28.
Navrátil Václav
rolník
Panská Lhota
1.1.1927
11.
Hlávka Rudolf
rolník
Brtnice
1.1.1934
29.
Šťáva Josef
rolník
Panská Lhota
1.1.1933
12.
Mikeš František
mlynář
Brtnice
1.1.1928
30.
Zadražil Jar.
rolník
Panská Lhota
1.1.1928
13.
Peňáz Oldřich
lékař
Brtnice
1.1.1928
31.
Karban Josef
rolník
Panská Lhota
1.1.1929
14.
Brancuzský Vilhem
krejčí
Brtnice
1.1.1933
32.
Kudrna Jan
rolník
Radonín
1.1.1930
33.
Pokorný Viktor
hajný
Chaloupka
1.1.1932
15.
Vlk Jaroslav
zámečník
Brtnice
1.1.1935
34.
Čada Josef
hajný
Aleje
1.1.1932
35.
Štěpánek Josef
hajný
Aleje
1.1.1932
36.
Navrátil Karel
hajný
Kněžice
1.1.1935
16.
Klement Richard
rolník
Uhřínovice
19.6.1904
17.
Fátrdla Jakub
rolník
Uhřínovice
1.1.1934
-15-
T Ř I CÁT Ý Č T V RT Ý R O K
R O K R O Z S Á HLÝCH PŘÍPRAV VÝSTAVY KE TŘICÁTÉMU VÝROČÍ SPOLKU. Prvou slavnostní schůzi ke třicátému výročí vzniku včelařského spolku uskutečnili členové 2. 4. 1934. Předseda Karel Heres, který byl ve spolku od samého založení, převzal diplom s čestným uznáním. Další dva členové Čeněk Vlk a Richard Kliment byli jmenováni čestnými členy organizace. Proklamací byl zvolen nový výbor. Vzhledem k tomu, že nově zvolený a doplněný výbor byl zároveň protagonistou velmi zdařilé výstavy, patří mu určitá zásluha na koncepci a organizačním naplnění. Jsou to tito přátelé: dlouholetý předseda (od r. 1920) Karel Heres, místopředseda Dr. Oldřich Peňáz, jednatel Josef Král, a tito členové výboru: Kružík Jan, Strnad František, Rubeš Jan, Štefl Josef, Kubín Josef a Kousal Antonín. Výroční schůze 9. 12. 1934 stanovila termín výstavy na 28. - 30. 10. 1935. Členové výstavního výboru byli jmenováni: Rudolf Hlávka – pro spolupráci se skupinou ovocnictví, František Strnad – k zabezpečení kurzu pečiva, Josef Král – za propagaci, tisk, plakáty a dále členové: Václav Navrátil,
-16-
František Navrátil, Jan Rubeš, František Mikeš, Václav Brancuzský, Metoděj Marek, Josef Štefl, František Kružík, František Chlup. Členové výstavního výboru rozdělili uspořádání výstavy v pěti samostatných blocích, podle jednotlivých zájmových organizací. Do prvého bloku zařadili kurs a výstavu medového pečiva. Jako druhá byla řazena rozsáhlá včelařská expozice. Třetí část tvořila oblast ovocnářská a květinová. Čtvrtá součást výstavy, výstava drobného hospodářského zvířectva, byla umístěna ve vnějších prostorách sokolovny. Včelařská organizace se při příležitosti výstavy vrátila ke starobylé české perníkářské tradici. Celý kurz předcházel výstavě tři dny předem. Celkem se kurzu zúčastnilo 65 žen z rodin včelařů. Napečené a nazdobené kolekce budily všeobecný obdiv a pozornost návštěvníků. Manželé Sukovi připravili kolekci výrobků ze včelího vosku. Vše bylo pro velký zájem rozprodáno kurzantkami. Výstavy se zúčastnilo v prvých dnech 1 100 žáků z místních škol i okolí.
... TŘICÁT Ý Č T V RT Ý R O K . R O K R O Z S Á H L Ý C H P Ř Í P R AV VÝSTAVY KE TŘICÁTÉMU VÝROČÍ SPOLKU. Výstava krajového ovoce a květin: celkově ovoce a květiny obeslalo svými vzorky (v počtu 700) sedmnáct obcí. Vystavené ovoce posoudil profesor Sevelda, vrchní pomologický inspektor z Čs. zemědělské rady. Při závěrečné poradě hodnotící sbor vyznačil pořadím a navrhl odměnit následující vystavovatele pochvalným uznáním Zemědělské rady moravské. Na 1. místě přítele Josefa Krále, na 2.místě Marii Kousalovou, industriální učitelku z Heraltic, 3. místo obdržel př. Josef Kopřiva, 4. místo př. Tomáš Hos, rolník z Uhřinovic. Rozhodující částí včelařské výstavy, kromě rozsáhlých typů úlů, pomůcek a včelařského nářadí, byl prodej různých druhů medu. V té době byl v oblibě i plástečkový med. Této dobroty ochutnaly na výstavě i děti. Na závěr členové výstavního výboru uvedli účast: kromě škol (1100 žáků) i 2000 dospělých návštěvníků. Zaslouží si od nás obdiv a úctu. Včelařský kroužek 1986 v praxi - řízen manželi Kružíkovými.
-17-
ČINNO S T V Z Á K L A D N Í O R G A N I Z A C I
NA POČÁTKU A V PRŮBĚHU DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY DO OSVOBOZENÍ ČESKOSLOVENSKA V KVĚTNU 1945 Počátky obnovy organizace v letech po první světové válce byly víc jak strastiplné. Jsou vylíčeny počáteční beznadějí, kdy se sešlo na výroční schůzi 5 až 6 včelařů a útrpně čekali další příchozí. Jak ale několik včelařů přišlo, tak se i rozešlo bez výsledků. Plné životaschopnosti a obnovy organizace se včelaři dočkali prakticky až po 15ti letech. Tato činnost se ještě zintenzivněla do počátku druhé světová války. Za těchto 40 let (do počátku 2. světové války), ať již úspěšných nebo méně úspěšných, či dramatických údobí se v ošetřování včelstev zákonitě postoupilo vpřed. Zvláště v úlové otázce se postupně upouštělo od nehodných stojanů a prosadilo se na 25 nových typů úlů. Vyznačovaly se proti předchozím větší prostorovostí jak v plodišti, tak v medníku, případně přidáním na vrch dalších nástavků, jako např. český univerzál. Větší množství těchto úlů přetrvává v organizaci u mnohých včelařů dodnes. Vrátíme se do druhého roku války. V protokolu o mimořádné valné hromadě konané 14. června 1942 a obsahu jednání, které
-18-
pořídil přítel Jan Rubeš, se dovíme, že se schůze zúčastnilo 93 členů. To je počet členů, který nebyl dosažen nikdy před tím, ale ani v pozdějších letech. Za dalších 11 měsíců od r. 1942 se konala 16. 5. 1943 valná hromada včelařského spolku v Brtnici, v místnostech lihovaru. Zápis ze schůze uvádí, že se čekalo další půl hodiny po stanoveném termínu schůze, neboť nebyl dostatečný počet členů přítomných. Nakonec se dostavilo 19 členů z celkového stavu 93. Schůzi řídil Václav Pekař řídící učitel v. v. Byl aktivním členem organizace od jejího založení. Zvláště se zasloužil o pečlivě založenou a opatrovanou knihovnu, se sto svazky knih. V samém počátku schůze uvedl, že schůze je úředně povolena a schůzi dozoruje velitel četnické stanice p. František Slepička. Řekl bych, že je to opět schůze svým významem památná v tom smyslu, že vznikla opět delší proluka. Následný zápis další schůze je uveden 6. ledna 1946 po válce, až za 31 měsíců. Tedy opět pokus (již po kolikáté) obnovit život organizace.
O B N OVA ZÁK LAD NÍ ORGANI ZA C E P O U K O N Č E N Í 2 . S V Ě T O V É VÁ L K Y V roce ukončení války k žádnému setkání členů organizace nedošlo. Prvé setkání se uskutečnilo až v následujícím roce 6. ledna 1946 v Brtnici, v budově radnice. Podrobně je zachován písemný zápis, dá se říci, že svým obsahem se konání schůze vyznačovalo nadějným znovuzrozením. Za půlstoletí od založení spolku se podobnost opakovala. Přispěla k tomu na prvopočátek také přítomnost 26 členů. Jednatel zvolený ve válečném období v roce 1942 řídící Václav Pekař v. v. podal členstvu vyčerpávající zprávu o včelařích za uplynulé tři roky, kdy nedošlo k žádnému setkání členstva. Ve zprávě také doložil členům organizace, že přes válku uchoval veškeré archivace a knihovnu. Na schůzi byl sformován nový výbor a ustanoveni důvěrníci v jednotlivých obcích základní organizace. Zároveň bylo oceněno jmění organizace, které podržel a zachoval přítel Jan Rubeš v hodnotě 20 686,70 Kčs.
Členové základní organizace v družném úsilí spolu s příslušníky včelařského kroužku na úpravě zámeckého parku.
-19-
PADESÁTÁ LÉTA - OBDOBÍ VELKÝCH HOSPODÁŘSKOPOLITICKÝCH ZMĚN ZE M Ě , V EL K É H O T Ř E S K U V Z E M Ě D Ě L S TVÍ, JEHO KOLEKTIVIZACE A DOPADY NA VČELAŘSTVÍ
Politicky a ve velké míře hospodářsky Zemědělská velkovýroba postrádala zcela byla po druhé světové válce tehdejší Česko- novou materiální základnu, chyběly nově slovenská republika orientována na bývalý připravené řídící kádry. Velká statečnost Sovětský svaz. Naše republika přešla po lidí a houževnatost práce již počátkem šesovětském vzoru na direktivní plánované desátých let diferencovaně postupně přináhospodářství. šela dobré a výtečné výsledky. Velkou zatěžkávající zkouškou při obnově V předchozích generacích nebývalý a nyní země poválečného období prodělalo uskutečněný zásah do přírody v obrovněž zemědělství a jeho přechod rovském rozsahu se zákonitě projez malovýroby na velkovýrobu. vil v systému chovu včel. Včelstva, Systém obdělání půdy se direktívkterá byla v předcházejících obdoně vyvlastnil a přeměnil scelením bích přibližována k obydlím, najedpozemků ve velké hospodářské nou přes scelené mnohahektarové celky. Díky tomu velmi rychle zcela lány brambor a obilí měla mimo dozmizely tisíce mezí, remízků a skalet zdroje nektaru a pylu. Pomizely lek. Dosud nebývalé změny nastaly cenné zdroje pastvy z mezí, remíz v agrotechnice. Tažná zvířata bylaap. Vrátím-li se od zobecnění těchto postupně nahrazena traktory, napřeměn, které nastaly v celé restoupila chemizace, používání pespublice, do podmínek naší základní ticidů a umělých hnojiv. To vše organizace včelařů, tak také zde přineslo mnohaleté těžkosti života došlo k nebývalým změnám. obyvatel v zemědělství. Dožívající Za základ vezmeme jmenný sepřídělový systém potravin v omeznam členů evidovaných v organizeném množství se ještě prohlouzaci na počátku šedesátých let, kteČeněk Vlk a jeho synové bil v nedostatečnosti zásobování Oldřich (větší) a Jaroslav rý čítal 38 včelařů, kteří v souhrnu u roje včel usazeném na ošetřovali 260 včelstev. obyvatel. žebříku (rok 1909).
-20-
NEPŘEHLÉDNUTELNÉ STAROSTI VČELAŘŮ V POVÁLEČNÉM OBDOBÍ - A CA R I N O S A V Č E L S T E V - R O Z T O Č O VÁ NÁKAZA , POSLÉZE VAROÁZA VČEL
Po 2. světové válce na všechny včelaře a jeho řídící pracovníky všech stupňů, včelařský výzkumný ústav a veterinární správy doléhaly nepoznané a neprobádané nakažlivé choroby včelstev. V roce 1904 (založení našeho spolku) bylo pozorováno na ostrově Weit v Anglii hromadné hynutí včelstev. Trvalo celých 16 let, než skotský profesor Renie přišel na příčinu a zjistil původce nakažlivé choroby. Za ten čas jen na ostrově uhynulo 200 000 včelstev. Roztoč, který byl příčinou této nakažlivé choroby, byl nazván Acarapis Woodi Renie. V roce 1934 již také byla zjištěna stejná nákaza v několika okresech severní Moravy. V roce 1938 přišlo mnoho nemocných včelstev do vnitrozemí a jen málo okresů bylo od nákazy prosté a přes válku došlo k úplnému promoření. Roztoči decimovali včely ve vzdušnicích, křídly, kde se rozmnožují, sají na měkkých tkáních krev a způsobují celkovou otravu organismu. Poučený včelař poznával příznaky choroby vnějším pohledem, tím že včely mají vyvrácená křídla, nedokáží je složit, nejsou způsobilé letu a při opouštění česen bezmocně padají na zem a jen poskakují. Bylo
prokázáno, že se nejvíce nákaza šířila roji, oddělky a posilováním slabých včelstev na včelínech. Také silná včelstva, která šla do zimy dobře zásobena, hynula již v zimním období za příznaků úplavice na zásobách. Do čela boje s touto nakažlivou chorobou se postavil Výzkumný včelařský ústav s popředním vědcem doc. Dr. Svobodou, ředitelem VÚ, který sehrál rozhodující roli také při tvorbě léků, starším včelařům známého pod zn. BEF a dole pak úsilí státní veterinární správy na všech stupních. Lidvidační zlom nastal na sklonku šedesátých let, kdy nakažlivá choroba ustoupila. Do doby nakažlivé choroby ve včelařských odborných časopisech byly také články typu: „Na podzim včelaři schovej pečlivě klíč od včelína a do jara popřej včeličkám klid“. Bohužel také tyto rady braly za své. Přeléčovala se včelstva lahvičkami s roztokem přes zimu, záhy na jaře se brali vzorky včel od každého včelstva aj. Nakonec vznikaly problémy u jedinců, kteří si říkali také přátelé – přáteli byli ale pouze v chovu a nárocích na celoroční ošetřování. Nyní již se třetí desetiletí potýkáme s varoázou (parazit varoa destruktor).
-21-
JMENNÝ SEZNAM ČLENŮ
P Ř I H L ÁŠENÝCH DO VČELAŘSKÉ ZO BRTNICE V ROCE 1963
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Adamová Anastázie Josífek Vratislav Kružíková Marie Maštera Emil Maštera Emil ml. Mikeš František Mikeš Miroslav Navrátil František 9. Strnad Alois 10. Rubeš Jan 11. Votava Alois 12. Trojan Josef 13. Tůna Hynek 14. Holiš Antonín 15. Kousal Antonín 16. Zelený Josef 17. Marek Antonín 18. Marek Josef 19. Caha Václav 20. Caha Josef
Brtnice 482 Brtnice 566 Brtnice 65 Brtnice 193 Brtnice 193 Brtnice 399 Brtnice 3 Brtnice 38 Brtnice 519 Brtnice 53 Brtnice 74 Brtnice 306 Jihlava Brno Jestřebí Jestřebí 36 Malé 24 Malé 10 P. Lhota 31 P. Lhota 31
počet včelstev důchodkyně 7 prof. hudby 2 v domácnosti 4 dělník 7 dělník 3 člen JZD 6 dělník 2 důchodce 2 dělník 6 důchodce 25 hodinář 10 důchodce 10 dělník 3 st. zaměstnanec 5 člen JZD 10 dělník 5 člen JZD 10 člen JZD 7 důchodce 12 důchodce 8
21. Kopřiva Josef
Uhřínovice 24
důchodce
4
22. Kopřiva Karel
Uhřínovice 24
dělník
3
příjmení a jméno
-22-
bydliště
povolání
Pozastavíme-li se nad jmenným seznamem, tak porovnáním zjistíme, že pozůstává z 10 až 12 včelařů, kteří se zaobírali včelařením po svůj život, buď generačně zanikl a s ním pak zchátrala a zanikla včelstva, nebo v tom lepším případě se jako štafeta přenášel v rodu dále. Tato skupina včelařů, kde byly v chovu včelstev větší zkušenosti, v souhrnu vlastnila zhruba z celkového stavu asi 1/3, (okolo 80) včelstev. Druhé 2/3 včelstev pak vlastnili včelaři nováčci, byť mezi nimi byli také začínající důchodci. V této skupině včelařů byl největší pohyb, dá se také říci propad. Bída byla také v tom, že právě ti nejpotřebnější na akcích
... JME N N Ý S E Z N A M Č L E N Ů P Ř I H L Á Š E N Ý C H D O V Č ELAŘSKÉ ZO BRTNICE V ROCE 1963
23 24 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36.
příjmení a jméno
bydliště
povolání
Drnek Milan Novotný František Koblížek František Šaroun Ludvík Navrátil Ladislav Brůzl Tomáš Vrána František Kružík František Kružíková Anna Navrátil Václav Fejta Jan Šaroun Josef Fila Miroslav JZD Brtnice
Uhřínovice Uhřínovice 31 D. Smrčné 6 D. Smrčné 39 Příseka 21 Příseka 55 Příseka 64 Komárovice 18 Komárovice 18 Komárovice 13 Komárovice 17 Komárovice 21 Komárovice Brtnice
dělník řídící učitel důchodce důchodce dělník člen JZD st. zaměstnanec důchodce v domácnosti dělník dělník člen JZD dělník
37. JZD Malé
Malé
a na členských schůzích chyběli. Účast na schůzích v popisované době nepřesáhla hranici 10 osob a vždy bylo ještě i o několik hlasů méně. Příklad: Výroční schůze únor 1961. Bez předsedy a místopředsedy. Jednatel Votava
počet včelstev 1 3 7 10 4 3 3 3 35 5 10 10
12Ot odřídil schůzi, za hořekování, že nikdo nepřišel. Zpráva pokladní v protokole: Vydání za r. 1960 činí 35,60 Kčs, výtěžek, tedy příjem za rok, je 21 Kčs. K tomu není třeba nic dodat. Jeden z prvních vozů přítele Stanislava Pulicara z Jestřebí.
-23-
JMENNÝ S E Z N A M Č L E N Ů Z O B RT NICE V 70. LETECH - ODEŠLI
jméno
Ucelený pohled na včelín př. Charčenka. Včelín je uvnitř propojen s medárničkou. Vše zhotoveno svépomocí.
-24-
počet včelstev
obec
1.
Josífek Vratislav
2
Brtnice
2.
Kružíková Marie
4
Brtnice
3.
Mikeš František
6
Brtnice
4.
Mikeš Jaroslav
2
Brtnice
5.
Navrátil František
2
Brtnice
6.
Strnad Alois
6
Brtnice
7.
Votava Alois
10
Brtnice
8.
Trojan Josef
10
Brtnice
9
Tůna Hynek
3
Jihlava
10
Zelený Josef
5
Jestřebí
11
Caha Václav
12
P. Lhota
12
Kopřiva Josef
4
Uhřínovice
13
Drnek Milan
1
Uhřínovice
14
Novotný František
3
Uhřínovice
15
Koblížek František
7
D. Smrčné
16
Šaroun Ludvík
10
D. Smrčné
PÁTEŘ ORGANIZA C E V Č E L A Ř Ů ,
KDE S E N A V Č E L Í N E C H J I Ž V Č E L A Ř Í V Í C E J A K P Ů L STOLETÍ A TO DVĚMA I VÍCE GENERACEMI
V obci Brtnici:
př. Rubeš Jan pokračovatel př. Holiš Antonín př. Bártů Václav - Jestřebí pokračovatel syn Václav v Brtnici př. Maštera Emil pokračovatel Maštera Emil ml. př. Adamovi pokračovatel Charčenko Alois
V obci Jestřebí:
př. Šindelka Jan pokračovatel syn Šindelka Jan
př. Kousal Antonín pokračovatel syn Kousal Antonín
V obci Přísece:
př. Brůzl Tomáš pokračovatel syn Brůzl Josef
V obci Komárovice: př. Šaroun Josef a snacha Šarounová Ludmila
V obci Malé:
Tři generace Marků: Josef, Metoděj a Pavel v č.p. 10 v Malém - včelstva Tři generace Marků: Antonínů v č.p. 12 - včelstva
V obci Panská Lhota:
Čtyři generace Motáčků: od založení spolků Jan, Josef, František synové František a Josef Tři generace Cahů: Václav, Josef a syn Josef Tři generace Partlů: František, František a syn Jiří Pouť. Prodej vstupenek.
-25-
JMENNÝ SEZNAM ČLENŮ ZO BRTNICE NA KONCI SEDMDESÁTÝCH LET
Číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 a 21 22 a 23 24 25 26 27 28 29
Příjmení a jméno Bártů Václav Holiš Antonín Rubeš Jan Čtveráček Jan Adamová Anast. Maštera Emil st. Maštera Emil ml. Suková Anna Vlček Jaroslav Zelený Ludvík Kousal Antonín Pulicar Stanislav Šindelka Jan Navrátil Vladislav Coufal Jaroslav Nováčková Božena Procházka Oldřich Marek Antonín Marek Metoděj Motáček František + ml. Partl František + syn Jiří Caha Josef Kružík František Šaroun Josef Irovský Oldřich Kružík Miroslav Charčenko Alois
Bydliště Brtnice Brno Brtnice Brtnice Brtnice Brtnice Brtnice Brtnice Brtnice Brtnice Jestřebí Jestřebí Jestřebí Příseka Příseka Příseka Příseka Malé Malé Panská Lhota Panská Lhota Panská Lhota Komárovice Komárovice Komárovice Brtnice Pardubice
Povolání dělník st. zaměstnanec důchodce důchodce důchodkyně důchodce člen JZD důchodkyně důchodce dělník člen JZD družstevník družstevník řemeslník řemeslník v domácnosti řemeslník družstevník ružstevník družstevník družstevník družstevník lesník družstevník důchodce profesor st. zaměstnanec
Počet zimov. včelstev 15 5 25 6 7 7 3 5 2 7 10 10 6 16 8 10 7 10 9 20 7 17 3 15 3 30 u Znojma 20
Na přelomu sedmdesátých až osmdesátých let v průměru zimovalo 250 včelstev. Na kočování vyjíždělo 128 včelstev.
-26-
DRUHÁ VČELAŘSKÁ VÝSTAVA 29. SRPNA - 3. ZÁŘÍ 1987 O Ž I V O T Ě A C H O V U V Č E L V NAŠÍ ORGANIZACI
Ke druhé výstavě došlo po 52 letech od prvé. Zdánlivá doba, přesahující více jak polovinu 20tého století, si žádá objasnit skutečnosti a příčiny. Mezi základní příčiny je nutno jmenovat mezidobí dvou světových válek, přesahující celé desetiletí. Údobí po druhé světové válce, hospodářsko - politické poměry s respektem na menší včelařskou členskou základnu, to neumožňovaly. Také přípravu a provedení výstavy uskutečnili zcela noví přátelé organizace a nikdo z pamětníků prvé výstavy již na ni neparticipoval. Na výstavě bylo prezentováno 200 větších a 100 menších exponátů, 35 panelů ve fotografii a popisy. Všechny exponáty byly představeny od členů ZO. Ukázala fundovaný pohled na celou šíři včelařství v našich podmínkách. V pěti dnech v ní našli poučení všichni včelaři i nevčelaři, školáci všech ročníků, 1 600 dospělých občanů. V uvedených 50ti letech, přes značné útrapy lidstva, docházelo k všestrannému rozvoji. V organizaci se v širší míře uváděly v užití nové druhy nástavkových úlů, nové druhy vyšlechtěných matek, nová ochrana, prevence
a léčba včelstev. Došlo v širší míře v racionálním zhodnocení a zužitkování všech včelích produktů. V předcházejících kapitolách je podrobně znázorněn a popsán nástup kočování v organizaci. V souhrnu lze říci, že se dobré výsledky dostavily a postupně narůstaly. Medné výsledky oproti prvé výstavě, to je před vypuknutím první světové války, vzrostly 3 – 4 krát. Jakékoliv množství vyprodukovaného medu, vosku, propolisu, bylo dobře prodejné v Jednotách. Cena medu byla stanovena 35 Kčs ve výkupu, zatímco v prodejně byl stanoven na 32 Kčs. Navýšení 3 Kčs ve prospěch včelařů bylo stanoveno na tzv. zápornou daň na rozvoj včelařství u každého 1 kg medu. Rovněž cena 100 Kčs za 1 kg vosku byla uspokojivá včelařům. Výkupy mateří kašičky ve farmaceutických podnicích se pohybovaly do 600 Kčs. Velké zásluhy přináleží všem stupňům řízení, výzkumnému ústavu, pracovištím šlechtitelských stanic a úzkému napojení na naše špičkové zemědělství.
-27-
JMENNÝ SEZNAM ČLENŮ ZO BRTNICE NA KONCI ROKU 1980
Příjmení a jméno
41 2 20 30
400 kg
60
290 kg
22 2 4
350 kg 40 kg 72 kg
Jihlava Brtnice Panská Lhota Panská Lhota
řemeslník strojař státní zaměstnanec státní zaměstnanec učitelka, chemik řidič strojník státní zaměstnanec důchodce strojní zám. zemědělec zemědělec
Získal medu v roce na odprodej 400 kg 14 kg 170 kg
4 12 8 26
25 35 70 450
Panská Lhota Dolní Smrčné Malé Malé
zemědělec nádražní zříz. zemědělec zemědělec
4 3 20 12
80 kg 160 kg 70 kg
1 2 3
Bártů Václav Bílek Jaroslav Holiš Antonín
Brtnice Brtnice Brtnice
4
Charčenko Alois Kružíkovi - manželé
Brtnice
Maštera Emil Motáček Josef Řezníčková Miluše Vlček Jaroslav Zelený Ludvík Caha Josef Motáček František Pártl Jiří Vlček Antonín Marek Antonín Marek Metoděj
Brtnice Brtnice Jihlava
5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16
-28-
Bytem
Brtnice
Povolání
Chová včelstvo
kg kg kg kg
. . . S E Z N A M Č L E N Ů Z ÁKLADNÍ ORGANIZACE NA KONCI ROKU 1980
Příjmení a jméno
Bytem
Povolání
17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29
Fejta Jan Irovský Oldřich Kružík František Šaroun Josef Berka Josef Kousal Antonín Pulicar Stanislav Šindelka Stanislav Coufal Jaroslav Navrátil Vladimír Nováčková Božena Procházka Vladimír Dostál Stanislav
Komárovice Komárovice Komárovice Komárovice Jestřebí Jestřebí Jestřebí Jestřebí Jihlava Jihlava Příseka Příseka Třebíč
dělník důchodce lesník důchodce zemědělec zemědělec zemědělec zemědělec důchodce důchodce důchodkyně důchodce podnikatel
30
Rychtecký Vladimír
Brtnice
obráběč kovů
Chová včelstvo 6 4 1 20 6 8 6 10 11 18 9 11 9
Získal medu v roce na odprodej 80 kg 60 kg 400 kg 55 kg 70 kg 140 kg 100 kg 150 kg 100 kg 70 kg 125 kg
2
-O
Vyzdobené úly přítele RNDr. Kružíka.
-29-
ŽENY VČELAŘ K Y V N A Š Í Z Á K L A D N Í O R G A N I Z AC I Bylo by neomluvitelným prohřeškem nevyhradit v kronice samostatnou kapitolu ženám v naší organizaci. Bezesporu a také bez nadsázky v obecném hodnocení jim přináleží nezastupitelné místo. Mnohý z nás, který se zamyslí a položí si otázku v čem? Dosti výjimečně by si například málokterý včelař poradil s přípravou, pečením a především pak zdobením medového pečiva. Také v naší organizaci již v minulosti proběhlo několik kursů medového pečiva při různých příležitostech, spojených s výstavami, plesy, poutěmi, ale i zdokonalení nebo zaučení nových žen. Byl již vzpomenut prvý zdařilý kurs v roce 1935. V roce 1986 v rámci organizace řídila samostatný kurs jednatelka paní Kružíková, která má mimořádný dar a nadání na jemnou výzdobu. Menší organizace, mezi které se naše organizace řadí v rámci okresu, má mnohdy oproti velkým řadu výhod, mnohdy ale také oplývá tím, že má oproti větším organizacím daleko hlouběji do kapsy k penězům. Tak jsme v roce 1990 při příležitosti brtnické pouti zorganizovali rozsáhlý kurs s prodejem
-30-
zdobeného pečiva. V přípravě pečiva nám vypomohla paní Prchalová ze sousední organizace Kamenice. Celodenním úsilím žen se na závěr podařilo v souhrnu nazdobit 1 200 ks různého druhu pečiva. Rozhodující podíl na výzdobě pečiva při organizaci práce měla opět jednatelka paní Kružíková. Výsledný efekt byl pro nás nad očekávání. Do prázdné pokladny se nám podařilo dodat 1 100 Kčs. Ženám se zdařilý kurs velmi líbil. Ženy začátečnice si hlavně osvojily složitost zdobení, část fyzicky starších se zdokonalila v náročnějším zdobení. Za úplnou samozřejmost včelaři považují výpomoc svých manželek při zpracování medu při medobraní. Také tady ženy zabezpečují důležité místo v hygieně od prvopočátků, až po pečlivé uložení medu v náležitě čistých obalech, jak nezbytně medu – vysoce ceněné poživatině na celé zeměkouli – náleží. Jsou v naší, ale také každé jiné organizaci zákonitosti života, kdy přichází nemoci, v horších případech smrt, které vyřadí včelaře z ošetřování včel. V častých případech se pak vlády nad chovem v plné míře ujímá žena.
... ŽEN Y V Č E L A Ř K Y V N A Š Í Z Á K L A D N Í O R G A N I Z A C I Alespoň v posledních třech desetiletích je za příklad jmenovat paní Suková, Nováčková, Coufalová, Fejtová, Šarounová, Procházková aj. Mnohé prokazují v ošetřování včelstev stejnou schopnost jako muži. V posledních dvou desítkách let jsou jednatelkami naší organizace včelařky ženy paní Kružíková a paní Řezníčková. Okresní
organizaci včelařů předsedá včelařka paní Berková. Poohlédneme-li se do jiných institucí a složek, tak rozhodně nezaostáváme v otázce feminizace. Dala by se zaznamenat celá řada jiné záslužné činnosti žen o naše včelařství, které ani nepřijdou ve známost veřejnosti.
Kurs medového pečiva (1987) - manželky včelařů - kurs řídí jednatelka paní Kružíková.
-31-
K O Č O VÁ N Í S E V Č E L S T V Y Každý včelař, jež přemisťuje svá včelstva, je opatřen kočovným průkazem a jakékoliv přemístění včelstev smí uskutečnit se souhlasem veterinární správy a majitelem dotyčného pozemku. Tímto opatřením se má preventivně předcházet šíření nákaz. Kočování v prvé půli 20. století bylo zabezpečnováno nejprve koňskými potahy. Přechod na přibližování motory je uskutečňován od druhé půle minulého století doposud. Požadavky na režim přesunu vyžadují stejné normy jako u jiných motorových vozidel.
Dvouosý kočovný vůz přítele Maštery.
-32-
Nároky na uspořádání včelstev v kočovných vozech z hlediska manipulačního prostoru začaly být nahrazovány nástavkovými úly nebo vysouváky. Teploty ve vozech dosahují v létě, kdy se kočuje kolem 400C i při dobrém větrání. Proto fyzicky starší včelači volí způsoby méně náročné v sadech a povrchově umístěných ve včelínech. Přes uvedené skutečnosti má přibližování včelstev k entomofilním rostlinám velký význam pro agronomy, ale stejně tak i pro včelaře. Organizace vlastní asi 1/3 včelstev na kolech.
Jednoosý kočovný včelín manželů Kružíkových svépomocně zhotovený v roce 1985.
ÚLOHA A MÍSTO OKRE S N Í C H V Ý B O R Ů Č E S K É H O S VA Z U VČELAŘŮ
K jejich založení dochází v roce 1961. Jejich význam spočívá v tom, že byl umožněn lepší - bezprostřednější styk s orgány státní správy. Proto si pro svůj význam zaslouží v řetězci složek červené podtržení. Přejdeme-li od obecného určení a definice bezprostředně k našemu okresnímu výboru, pak měli včelaři okresu zvlášť štěstí při dlouhodobém hodnocení čtyř desítek let zpětně proti proudu času. Okresní výbor ČSV kvalifikovaně věnoval nespočitatelné množství svého osobního času. Osobní účasti na výročních schůzích, přednáškách a jiných jednáních je jenom v jednom kalendářním roce rozsáhlé. Byl to letitý předseda Dr. Horký, který opustil řady včelařů v r. 1997 a záhy jednatel okresní organizace př Kalina Miloslav. O to více vynikne jejich obětavost v zájmů druhých, když uslyším na členské schůzi z úst také včelaře názor, “příspěvky řádně platím“, a je již skutečnost, že si takový člen zaslouží uznání a ne jej ještě plísnit, že po několik roků nebyl ani na schůzi. Byť by to byl názor ojedinělý-egoismus a sobectví především, pak si tito okresní obětavci zaslouží, aby z úcty k
jejich osobnostem byli pro příkladnost vedeni. Mnohdy mě připadali členové OVČSV dřív jako “Zapadlí vlastenci“ než včelaři, jak píše ve své knize K. V. Rais, to tehdy, kdy uvázli ve sněhových vánicích a přišli opožděně, někdy po marném úsilí a vzdálené cestě také vůbec ne na jednání ZOČSV. Od doby ustanovení okresních výborů se navodil algorytmus práce mezi okresním výborem a organizacemi po čtvrtletí, kde se řeší na plénárním jednání v Jihlavě odborné otázky. Ustálený zvyk zákl. organizace je účast předsedy a jednatele ZO. Odborné otázky a jejich řešení by šly již za rámec obsahu almanachu. Přesto si zaslouží jmenovat ve vazbě na okresní výbor dvě věci, které úporně dlouhodobě řeší spolu se ZO. Jsou to nakažlivé včelí choroby. Po druhé světové válce byla zjištěna v několika okresech sev. Moravy roztočová nákaza - akarinosa včel pojmenovaná Acarapis Woodi Rennie po objeviteli. Boj s touto chorobou byl letitý a problém spočíval v dlouhodobé a soustavné práci osvětové.
-33-
VÁ Ž E N Ý Č T E N Á Ř I Pokusili jsme se v tomto almanachu, vydaném ke stému výročí zrodu a existence dosavadní včelařské organizace v Brtnici, alespoň částečně zmapovat, jak se řadě předcházejících včelařských generací práce dařila. Mnozí občané s potěšením najdou v obsahu minulé rodové příslušníky, jejich radosti a strasti složitého života 20. století, které se odrážely takřka ve všech oblastech lidské činnosti, nevyjímaje i včelařinu. Nové století, pro naši organizaci počítaje opět čtverkou, přineslo prvním květnem, vstupem celého národa do Unie, obrovské a nevídané změny. Včelaři jsou dopředu obdařeni mimořádnými dary. Podílelo se na nich nespočetné množství našich přírodovědců. dá se objekPřátelé při oslavě 90. výročí založení spolku. tivně říci, od poloviny 19. století. Má při1) Josef Berka, Josef Brůzl, Antonín Marek, Jaroslav Bílek, Antonín Kousal, Václav Bártů, Antonín rozenou úctu i autoritu také v široké míře Holiš, Jiří Partl, Ing. Josef Přibyl - starosta obce 2) Vladislav Navrátil, Jaroslava Berková - předsedkyně OV, Miloslav Kalina - jednatel OV, Oldřich Irov- v zahraničí, nespadl jak se říká z nebe. ský, Josef Caha, Ludvík Zelený, Emil Maštera - předseda ZO, Stanislav Pisk, Josef Motáček, František Dejme si příslib, abychom ho byli hodni Motáček 3) Miluše Řezníčková, Jaroslav Vlček, Josef Šaroun, František Motáček st. (šel s rokem založení - bylo mu 90 let, nyní by se dožil rovné stovky), Ing. plk. Alois Charčenko v.v., Vladimír Rychtecký, Jan Šindelka, Antonín Vlček
-34-
Ing.plk. Alois Charčenko, v.v.
PODĚKOVÁ N Í Narodil se tam, odkud byl zakládájící člen a první předseda našeho spolku (nyní ZO Brtnice) nadučitel Večeřa. RODÁK Z PANSKÉ LHOTY Přítel Ing. Alois Charčenko je členem naší organizace již 24 let. Včelařit začal se svým tchánem, přítelem Adamem z Brtnice. Rád také vzpomíná na svá studentská léta v nedalekých Puklicích, kde ho zasvětil do včelaření jeho učňovský mistr–včelař. Jako voják z povolání se až do důchodu toulal se včelami po celé naší republice–kočoval. Po odchodu do důchodu našel stabilní stanoviště pro včelín na své zahradě. I přesto však se svým vozem nadále kočoval.
ZO Brtnice mu děkuje za jeho práci pro organizaci, ale i pro včelařství. V letošním roce oslaví krásné kulaté výročí, 80 let ( z toho 65 let včelaření). Gratulujeme a přejeme do dalších let pevné zdraví. Za ZO Brtnice Maštera Emil předseda ZO Brtnice
V naší organizaci byl členem výboru, předsedou, pokud mu to jeho zdravotní stav dovoloval. Je duší naší organizace. Bez jeho práce by nebylo možno tento almanach vůbec vytvořit. Ale jeho největší dílo pro organizaci je práce na včelařské kronice ZO Brtnice. Podařilo se mu dohledat a roztřídit velké množství dokumentů, zápisů ze schůzí, historických dat, knih členů atd., a ty následně sepsat do jedné knihy. Bez jeho usilovné a obětavé práce by ohlédnutí za naší stoletou historií nebylo vůbec možné. Věřím, že i pro všechny, které zajímá včelaření a práce v naší ZO Brtnice od počátků až po dnešní dny, může být tato kronika cenným zdrojem informací.
-35-
VE SPOLKU BYLI VČELAŘI Z VYZNAČENÝCH OBCÍ R O K 1 9 0 4 (POČÁTEK ZALOŽENÍ SPOLKU)
PŘÍSEKA
PŘÍSEKA
STŘÍŽOV
PANSKÁ LHOTA
KOMÁROVICE MALÉ
MALÉ
UHŘÍNOVICE
UHŘÍNOVICE
BRTNICE
ROK 1936
DOLNÍ SMRČNÉ
BRTNICE
PANSKÁ LHOTA
DOLNÍ SMRČNÉ
JESTŘEBÍ RADONÍN KNĚŽICE
NOVÁ BRTNICE
KNĚŽICE
ZAŠOVICE
HRUTOV
HERALTICE
OPATOV
HVĚZDOŇOVICE
CHLÍSTOV
-36-
VE SPOLKU BYLI VČELAŘI Z V Y Z N A Č E N Ý C H O B C Í OD ROKU 1972 - DODNES
ROK 1946
PŘÍSEKA
PŘÍSEKA KOMÁROVICE MALÉ
MALÉ
UHŘÍNOVICE
UHŘÍNOVICE
BRTNICE
PANSKÁ LHOTA
DOLNÍ SMRČNÉ
JESTŘEBÍ
BRTNICE
PANSKÁ LHOTA
JESTŘEBÍ
RADONÍN KNĚŽICE ZAŠOVICE
BRTNIČKA HERALTICE
OPATOV
CHLÍSTOV
-37-
SLOŽENÍ VÝB O R Ů V Č E L A Ř S K É H O S P O L K U B RT N I C E 19.6.1904 - 10.12.1905
Večeřa Jan, nadučitel v Panské Lhotě, starosta Novotný František, nadučitel v Brtnici, náměstek starosty Talpa Jan, učitel v Panské Lhotě, jednatel Vlk Čeněk, obuvník v Brtnici, pokladník Suchánek Jan, kominický mistr v Brtnici, Hlávka Rudolf,statkář v Brtnici, Vařbuchta Silvestr, mlynář v Dolním Smrčném, Štáva František, strojník v Brtnici
10.12.1905 - 18.12.1906
Večeřa Jan, řídící učitel v Panské Lhotě, starosta Novotný František, řídící učitel v Brtnici, místostarosta Talpa Jan, učitel v Panské Lhotě, jednatel Vlk Čeněk, obuvník v Brtnici, pokladník
Novotný Fr., nadučitel v Brtnici, knihovník Talpa Jan, řídící učitel v Panské Lhotě, Večeřa Jan, nadučitel v Kněžicích
2.2.1920 - 2.2.1922
Heres Karel,obchodník v Brtnici, předseda Vyškovský Ivan, arcikněz v Brtnici, místopředseda Pekař Václav, učitel v Brtnici, jednatel Kučera L., katecheta v Brtnici, pokladník Kousal Jan, hostinský v Jestřebí, Večeřa Jan, řídící učitel v Kněžicích, Česnek Josef, truhlář v Brtnici
2.2.1922 - 6.4.1930
Vařbuchta Silvestr, mlynář v Dolním Smrčném, Nevoral Josef, duchovní v Brtnici, Kubín Jan, rolník v Malém
Heres Karel, obchodník v Brtnici, předseda Vyškovský Ivan, duchovní v Brtnici, místopředseda Malec L., učitel v Brntici, jednatel Kučera L., katecheta v Brtnici, pokladník Kubín Jan, rolník v Malém, Kousal Jan, hostinský v Jestřebí, Motáček Jan, obchodník v Panské Lhotě
8.12.1906 - 4.12.1912
6.4.1930 - 28.2.1932
Večeřa Jan, řídící učitel v Kněžicích, starosta Novotný František, řídící učitel v Brtnici, Talpa Jan, řídící učitel v Panské Lhotě, Nevoral Josef, duchovní v Brtnici, Vlk Čeněk, obuvník v Brtnci, Kubín Jan, rolník v Malém, Česnek Josef, truhlář v Brtnici
4.12.1912 - 2.2.1920
Nevoral Josef, duchovní v Brtnici, předseda Heres Karel, obchodník v Brtnici, místopředseda Pekař Václav, učitel v Brtnici, jednatel Drštička Antonín, úředník velkostatku v Brtnici, pokladník
-38-
Heres Karel, obchodník v Brtnici, předseda MUDr. Peňáz Oldřich, lékař v Brtnici, místopředseda Král Josef, kinooperatér v Brtnici, jednatel Kružík Jan, soustružník v Brtnici, pokladník Navrátil Václav, rolník v Panské Lhotě, Kousal Jan, hostinský v Jestřebí, Pekař Václav, učitel v Brtnici, Mareček Cyril, odborný učitel v Brtnici, Vlk Čeněk, soukromník v Brtnici
28.2.1932 - 2.4.1934
Heres Karel, soukromník v Brtnici, předseda MUDr. Peňáz Oldřich, lékař v Brtnici, místopředseda
Kružík Jan, soustružník v Brtnici, Král Josef, kinooperatér v Brtnici, Vlk Čeněk, soukromník v Brtnici, Pekař Václav, učitel v Brtnici, Navrátil Václav, rolník v Panské Lhotě, Kousal Antonín, rolník v Jestřebí, Brůzl Tomáš, rolník v Přísece
nadučitel v Brtnici, Rubeš Jan, obchodník v Brtnici, Lazárek Jan, stolař v Heralticích, Navrátil Václav, rolník v Panské Lhotě, Marek Metoděj ml., rolník v Malém, Chlup František, rolník v Jestřebí
2.4.1934 - 9.12.1934
Navrátil František, rolník v Brtnici, předseda MUDr. Peňáz Oldřich, lékař v Brtnici, místopředseda Hladík Josef, soukromník v Brtnici, jednatel Kružík Jan, soustružník v Brtnici, pokladník Kopřiva Josef, jirchář v Uhřinovicích, Mikeš František, mlynář v Brtnici, Pekař Václav, řídící učitel v Brntici, Rubeš Jan, obchodník v Brtnici, Lazárek Jan, truhlář v Heralticích, Navrátil Václav, rolník v Panské Lhotě, Marek Metoděj, rolník v Malém, Chlup František, rolník v Jestřebí, Včelař, Kněžice
Heres Karel, obchodník v Brtnici, předseda MUDr.Peňáz Oldřich, lékař v Brtnici, jednatel Král Josef, kinooperatér v Brtnici, jednatel Kružík Jan, soustružník v Brtnici, pokladník Kousal Antonín, rolník v Jestřebí, Brůzl Tomáš, rolník v Přisece, Štefl Josef, rolník v Přísece, Mikeš František, mlynář v Brtnici, Kubín Josef, rolník v Malém
9.12.1934 - 6.12.1936
Heres Karel, obchodník v Brtnici, předseda MUDr. Peňáz Oldřich, lékař v Brtnici, místopředseda Král Josef, kinooperatér v Brtnici, jednatel Kružík Jan, soustružník v Brtnici, pokladník Strnad František, vrchní strážmistr v Brtnici, Mikeš František, mlynář v Brtnici, Štefl Josef, rolník v Přísece, Kubín Josef, rolník v Malém, Kousal Antonín, rolník v Jestřebí, Rubeš Jan, obchodník v Brtnici
6.12.1936 - 5.12.1967
Navrátil František, rolník v Brtnici, předseda MUDr. Peňáz Oldřich, lékař v Brtnici, místopředseda Král Josef, obchodník v Brtnici, jednatel Kružík Jan, soustružník v Brtnici, pokladník Kopřiva Josef, jirchář v Uhřinovicích, Mikeš František, mlynář v Brtnici, Pekař Václav,
5.12.1937 - 16.5.1943
16.5.1943 - 6.1.1946
Navrátil František, rolník v Brtnici, předseda Pekař Václav, řídící učitel v.v. v Brtnici, jednatel Rubeš Jan, obchodník v Brtnici, pokladník Brůzl Tomáš, rolník v Přísece, Lazárek Jan, truhlář v Heralticích, Pulkrab Jan, odborný učitel v Brtnici, Neubauer Bohumil, odborný učitel v Brtnici
6.1.1946 - 1.2.1948
Navrátil František, rolník v Brtnici, předseda Pekař Václav, řídící učitel v.v. v Brtnici, jednatel Rubeš Jan, obchodník v Brtnici, pokladník Lazárek Jan, truhlář v Heralticích
S L OŽENÍ VÝBORŮ HO S PEO B RT NB I COER Ů ÚLOHAVČELAŘSK A MÍSTOÉ O KR S LNKÍ U CH VÝ 1.2.1948 - 21.1.1951
Navrátil František, rolník v Brtnici, předseda
Č E S K É H O S VA Z U V Č E L A Ř Ů . 2.2.1972 - 10.11.1975 15.11.1987 - listopad 1989 Maštera Emil, dělník, Brtnice, předseda
Dr. Kružík Miroslav, Brtnice, předseda
K Pekař jejich dochází 1961. deni. Mnohdy mě připadali členové OVČSV Václav,založení řídící uč. v.v. v Brtnici, jednatelv roce Marek Ant., rolník v Malém, místopředseda Kružíková Ludmila, Brtnice, jednatel Rubešvýznam Jan, obchodník v Brtnici, pokladník Jan, cestař vdřív Brtnici, jednatel Zelený Ludvík, Brtnice, pokladník Jejich spočívá v tom, žeČtveráček byl umožjako “Zapadlí vlastenci“ než včelaři, Rubeš Jan, důchodce vjak Brtnici, pokladník Václav, nákazovýto referent Antonín, rolník v Jestřebí, Brůzl To-styk něnKousal lepší - bezprostřednější s orgány píše ve své Bártů knize K.Brtnice, V. Rais, tehdy, Motáček Fr. ml., Panská Lhota, chovatel máš, rolník v Přísece, Marek Antonín, rolník 10.11.1975 12.11.1978 státní správy. Proto si pro svůj význam kdy uvázli ve sněhových vánicích a přišli v Malém, Píša František, stolař v Kněžicích, Maštera Emil, dělník, Brtnice, předseda listopad 1989 - 16.1.1994 zaslouží řetězci červené podtržení. opožděně, někdy pomarném úsilív Brtnici, a vzdáleNovotný v František, učitelsložek v Uhřínovicích, Charčenko Alois, důchodce Čtveráček Jan, cestař v Brtnici, Rubeš Jan, Ráček Bohumil, úředník v Brtnici předsedane na jednání ZOČSV. Přejdeme-li od obecného určenídůchodce a definice né Antonín, cestě rolník také vůbec v Brtnici, Marek Maštera Emil, dělník v Brtnici, místo21.1.1951 - 4.8.1957 bezprostředné k našemu okresnímu doby ustanovení v Malém,výboZelený Ludvík,Od strojní zámečník předseda okresních výborů se Navrátil František, rolník v Brtnici, předseda v Brtnici ru pak měli včelaři okresu zvlášť štěstí při navodil algorytmus práce mezi vokresním Řezníčková Miluše, úřednice Jihlavě, Pekař Václav, řídící uč. v.v. v Brtnici, jednatel 12.11.1978 - 15.11.1981 jednatelka dlouhodobém hodnoceno čtyři desítky roků výborem a organizacemi po čtvrtletí, kde Rubeš Jan, obchodník v Brtnici, pokladník Maštera Emil, dělník, Brtnice, předseda Zelený Ludvík, strojní zámečník v Brtnici, zpětné proudu času. se řeší na plénárním jednání v Jihlavě odKousal proti Antonín, rolník v Jestřebí, NovotnýOkresní výbor pokladník Čtveráček Jan, důchodce v Brtnici, Rubeš František, učitel v Uhřinovicích, Píša AntoČJV kvalifikované věnovali nespočitatelborné otázky. Ustálený zvykz Brtnice, zákl.nákazový organiBártů Václav, úředník Jan, důchodce v Brtnici, Marek Antonín, stolař v Kněžicích, Marek Antonín, rolreferent né nín, množství svého osobního času. je účast předsedy a jednatele ZO. rolník v Osobní Malém, Zelenýzace Ludvík, strojní záník v Malém, Brůzl Tomáš, rolník v Přísece, Motáček František, dělník v Panské mečník v Brtnici, Caha Josef, rolník v Panské účasti naEmil, výročních schůzích, přednáškách Odborné otázky a jejich řešení by Lhotě, šly již Maštera jirchář v Brtnici chovatel Lhotě, Motáček ml., rolník v Panské Lhotě a jiných jednáních almanachu. Přesto 4.8.1957 - 19.4.1964 je jenom v jednom kalen- za rámec obsahu Vlček Antonín, dělník v Dolním Smrčném si 15.11.1981 - 20.1.1985 Strnad Alois, Motorpalu, dářním rocezaměstnanec rozsáhlé. Byl to letitý předsezaslouží jmenovat ve vazbě na okresní vý16.1.1994 - 30.6.2004 Maštera Emil, dělník, Brtnice, předseda předseda da Brtnice, Dr. Horký, který opustil řady včelařů v bor dvě věci, které úporně dlouhodobě řeší Maštera Emil ml., dělník z Brtnice, předseda Votava Alois, vedoucí Lakrumu, Brtnice, Marek Antonín, rolník v Malém, Dr. Kružík Řezníčková Miluše, úřednice v Jihlavě, r. 1997 a záhy jednatel okresní Miroslav, organizace spolu ZO. Jsou to nakažlivé včelí choropokladník profesor, Brtnice, Zelenýse Ludvík, jednatelka př Kalina Miloslav. O to více vynikne jejich by. Po František, druhé světové válce byla zjištěna v strojní zámečník v Brtnici, Kružík Ráček Bohumil, ředitel záložny v Brtnici, Bílek Jaroslav, dělník z Brtnice, pokladník rolníkuslyším v Panské Lhotě, Bártů Václav, truhlář Navrátil František, rolník v druhých, Brtnici obětavost v zájmů když několika okresech sev. Moravy Caha Josef, důchodce z Panskéroztočová Lhoty, v Brtnici 1.2.1970 z úst také včelaře názor, nákaza - akarinosa na 19.4.1964 členské - schůzi kronikářvčel pojmenovaná Aca- 15.11.1987 Strnad Alois, dělník, Brtnice, předseda a je 20.1.1985 Motáčekpo František, dělník z Panské “příspěvky řádně platím“, již skuteč- rapis Woodi Rennie objeviteli. Boj Lhoty, s touMaštera Emil, Brtnice, předseda Maštera Emil, požárník, Brtnice, jednatel chovatel nost, že si takový člen zaslouží uznání a to chorobou byl letitý a problém spočíval v Zelený Ludvík, Brtnice, jednatel Rubeš Jan, důchodce, Brtnice, pokladník Bártů Václav, dělník z Brtnice, nákazový Dr. Kružík Miroslav, Brtnice, pokladník a soustavné ne jej ještě plísnit, že po několik roků nebyl dlouhodobé práci osvětové. referent 1.2.1970 - 2.2.1972 BártůojediněVáclav, Brtnice, nákazový referent Charčenko Alois, důchodce v Brtnice aniMaštera na schůzi. Byť bypředseda to byl názor Emil, dělník, Brtnice, Motáček František, Panská Lhota, chovatel Marek Antonín ml., rolník v Malém,především, pak si lý-egoismus a sobectví titomístopředseda okresní obětavci zaslouží, aby z úcty k Tuna Hynek, důchodce v Brtnici, jednatel jejich osobnostem bylipokladník pro příkladnost veRubeš Jan, důchodce v Brtnici, vydáno ke 100. výročí založení ZOV Brtnice, texty: Ing. plk. Alois Charčenko v.v., Eliška Nosálová (str. 2-3), Mgr. Květoslava Šamajová (str. 4), foto: archiv ZOV Brtnice, archiv Spolku pro starou Brtnici, Matěj a Karel Novotný, sazba: Karel Novotný, Brtnice, tisk: INAPA, s.r.o. Brtnice.
SEZNA M SOUČASN Ý C H ČLEN Ů Bártů Václav Berka Josef Bílek Jaroslav Bruzl Josef Caha Josef Hromádková Věra Charčenko Alois Ježek Aleš Ježek Jaroslav Kobližek Josef Kourek Bohumil Kousal Antonín Málek Miloslav Marek Antonín Marek Pavel Maštera Emil Motáček František Motáček Josef Navrátil Vladislav Navrátil Jiří Nováčková Božena Nováček Josef Partl Jiří Pulicar Stanislav Řezníčková Miluše Šaroun Josef Šarounová Ludmila Vlček Antonín Zelený Ludvík
-39-
-39-
V Č E L A Ř S K Á O S VĚTA NA CHALOUPKÁCH ANEB PŘIBLÍŽ I T V Č E L Y P Ř E D E V Š Í M D Ě T E M
Středisko je nestátní školské zařízení, které přibližuje dětem přírodu, její krásu a zákonitosti. Děti si zde vyzkouší „výzkumnou“ činnost při pozorování rostlin a živočichů, krmení hospodářských zvířat v dětské farmě, topení v kamnech, vaření čaje z léčivých rostlin, rukodělné činnosti a spoustu doteků přírody a života na venkově. • Projektový týden „Škola o přírodě“ je určen základním a středním školám z celé České republiky. Jednodenní programy zejména pro mateřské, základní a střední školy z kraje Vysočina. Středisko také připravuje školící a vzdělávací akce pro učitele a studenty učitelství, přírodovědné exkurze pro širší veřejnost, víkendové a prázdninové pobyty pro rodiče a děti. Ubytovací kapacita – 50 osob. Detašované pracoviště SEV Ostrůvek ve Velkém Meziříčí připravuje jednodenní programy pro mateřské, základní a střední školy, vede dětské kroužky a organizuje přednášky a besedy, výlety, semináře a rukodělné dílny pro učitele i širší veřejnost. Kromě chlupatých zvířátek zde chováme i včely, o kterých jsme vytvořili celý program. Pro starší děti je určeno i přednáškové dopoledne, kde se děti nejen dozví, jak včely žijí, čím jsou tak užitečné a v přírodě potřebné a nepostradatelné, ale mohou do opravdového úlu i nahlédnout, vyzkoušet si všechny pomůcky potřebné pro včelaření, ochutnat různé druhy medů. Program o včelách jsme nazvali „Den ve včelíně“. Děti se rozdělí na tři stejně početné skupiny a postupně se vystřídají na třech stanovištích. Každé z nich se zaměřuje na něco jiného: První stanoviště se zabývá nenahraditelným významem opylování. Děti si samy zahrají na včeličky. Dostanou na záda křidélka a se sosáčkem (brčkem) sají z květů (hrníčků) sladkou šťávu – nektar. Na obrázcích se vysvětlí význam opylování. Součástí tohoto stanoviště je i malá lekce poznávání rostlin. Druhé stanoviště přibližuje biologii včely, k dispozici jsou lupy, mikroskopy
Chaloupky - středisko pro vzdělávání
a výchovu v přírodě, o.p.s., Kněžice Kněžice 109, 675 21 Okříšky,
telefon: 568 870 434, e-mail:
[email protected] www.chaloupky.cz
s preparáty, mrtvolky včel. Mikroskopování děti velmi zajímá a baví. Jako praktickou činnost si pak nazdobí medový perníček ve tvaru šestihranu – včelí buňky. Vysvětlíme také, proč včely staví zrovna šestihrany. Třetí stanoviště je veMarcela Kočárová u včelařské expozici při slavnostním lice obsáhlé, zabývá otevření střediska Chaloupky 27. února 2004 s ministrem se včelími produkty, životního prostředí Liborem Ambrozkem a předsedou ČSOP jejich získáváním Pavlem Pešoutem. a zužitkováním, dále lze nahlédnout do úlu proskleným okýnkem, k nahlédnutí máme i demonstrační úl (napodobenina opravdového úlu s fotografiemi), děti si mohou vzít do ruky trubce, vysvětlíme jednotlivé pohlavní formy včel a jejich význam, nesmí chybět poučení o správném chování u úlu a také první pomoc při bodnutí. Pro širokou laickou veřejnost, ať už se jedná o malé či velké, jsou i úplné základy včelaření zcela novými informacemi. Z přednášek odchází mnohdy překvapeni a ohromeni. Nemusíme najednou začít všichni včelařit, abychom význam včel pochopili a pocítili tu úctu a pokoru před tím, co příroda vytvořila. Důležité je poznat a chránit! A toto je náš cíl. Marcela Kočárová včelařka a učitelka včelařství
