1 - ZÁKLADNÍ ÚDAJE. 2. Odůvodnění územního plánu Chraberce. Důvody a cíle pořízení dokumentace. Vymezení řešeného území. Vymezení zastavěného území

Odůvodnění Územního plánu Chraberce

1 - ZÁKLADNÍ ÚDAJE Důvody a cíle pořízení dokumentace O pořízení územního plánu pro obec Chraberce (dále je ÚP), která dosud nemá vlastní územní plán zpracován, bylo rozhodnuto zastupitelstvem obce Chraberce dne 2.10.2007. Zastupitelstvo obce zároveň požádalo MÚ Louny, stavební úřad, oddělení územního plánování, jako úřad územního plánování příslušný podle §6 Stavebního zákona, o výkon činnosti pořizovatele. Pořizovatelem ÚP Chraberce je Ing. Iva Makariusová. Legislativní prostředí v oblasti územního plánování platné od 01.01.2007 (zákon č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon) vyvolává potřebu uplatnění a využití územně analytických podkladů, které v době zpracování ÚP nebyly v plném rozsahu k dispozici. Potřebné údaje byly doplněny průzkumy a rozbory, zpracovanými projektantem ÚP v roce 2008. Na základě zadání, schváleno zastupitelstvem obce dne 8. 7. 2008, byl zpracován návrh ÚP. Společné jednání o návrhu ÚP dle § 50 stavebního zákona se konalo dne 14. 5. 2009 v budově MÚ Louny. Řízení o návrhu ÚP dle § 52 stavebního zákona se konalo dne 13. 10. 2009 rovněž na MÚ Louny.

Vymezení řešeného území Územní vymezení ÚP je dáno působností Obecního úřadu Chraberce, spravujícího katastrální území Chraberce o rozloze 368,03 ha. Obec sousedí: • na severu s k.ú. Mnichov, Charvatce • na západě s k.ú. Mnichovský Týnec • na jihu s k.ú. Chožov a s městem Louny, resp. jeho částí Nečichy • na západě s k. ú . Raná

Vymezení zastavěného území Zastavěné území je v souladu s §58 stavebního zákona vymezeno územním plánem Chraberce ke dni 1.1.2009. Hranice zastavěného území je vyznačena ve výkresech grafické části územního plánu, resp. odůvodnění územního plánu.

2. – Odůvodnění územního plánu Chraberce 1 Ing. arch. Jitka Fikarová, říjen 2009


a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem a dalších širších územních vztahů: ÚP Chraberce respektuje republikové priority, stanovené Politikou územního rozvoje ČR 2008, zejména: -chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického a architektonického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, osídlení a kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. - bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. - při stanovování způsobu využití území v ÚPD dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. - při řešení ochrany hodnot zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. - vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí, zejména v regionech strukturálně postižených a hospodářsky slabých. - vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. - vytvářet podmínky pro koordinované umísťování technické infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. - podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Pro obec Chraberce je platná nadřazená územně plánovací dokumentace „2. změny a doplňky ÚPN VÚC Severočeské hnědouhelné pánve“, schválená 12/2001. Z této dokumentace vyplývá povinnost respektovat skutečnost, že celé území obce leží uvnitř Chráněné krajinné oblasti České středohoří, ve IV. a částečně v I. zóně ochrany CHKO. Do území obce zasahující prvky nadregionálního systému ekologické stability, kterými jsou nadregionální biocentrum č.18 „Oblík – Raná“ a nadregionální biokoridor teplomilných doubrav K21–„Oblík – Šebín - Pochvalovská stráň“. Dále je třeba respektovat dobývací prostor DP č. 700266-Chraberce (kamenolom) a nadzemní vedení elektrické energie VN 400 kV. V návrhu Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje (ZÚR ÚK), který je v současné době projednáván ve smyslu ust. § 37 stavebního zákona, je jako územní rezerva ER6a sledován záměr na výstavbu elektrického vedení 400 kV v souběhu se stávajícím vedením. Vedení 2 Ing. arch. Jitka Fikarová, říjen 2009


jsou součástí koridoru republikového významu E10 v trase TR Chotějovice – TR Výškov TR Babylon. Šířka koridoru na území obce je navržena 400m. Návrh ZÚR ÚK navrhuje na území obce Chraberce evropsky významnou lokalitu (NATURA 200).

Význam a funkce obce ve struktuře osídlení, širší vztahy Obec Chraberce leží ve východní části okresu Louny. Jediný dopravní spoj tvoří komunikace III. třídy III/2495 z Loun na Mnichovský Týnec a Libčeves. Přirozená vazba obce na město Louny je dána kromě administrativního propojení vyjížďkou obyvatel za prací a vybaveností včetně základního školství, zdravotnictví a pošty. Tradiční hlavní místní ekonomickou základnou je zemědělství, doplňované postupně drobnou výrobou. Celé území obce je uvnitř hranice Chráněné krajinné oblasti České středohoří, částečně ve IV. a částečně v I. zóně ochrany CHKO. Severovýchodní část katastru leží pod vrchem Oblík, který je vyhlášen jako národní přírodní rezervace a vytváří typickou pohledovou dominantu obce Chraberce. Neopakovatelný půvab krajiny kolem obce přitahuje zájem turistů. Po silnici III. třídy vedena cyklistická trasa z Loun na Libčeves, turisticky atraktivní jsou pěší cesty z Chraberců do Mnichova a do Chorvatců přes sedlo mezi vrchy Srdovem a Oblíkem.

b) Údaje o splnění zadání Požadavkem zadání je vymezit nové plochy a plochy přestavby pro umožnění rozvoje obce, stabilizaci a nárůst obyvatel. ÚP vymezuje nové zastavitelné plochy uvnitř a v návaznosti na zastavěné území a navrhuje potřebný rozvoj dopravní a technické infrastruktury. Současně respektuje a zachovává původní urbanistickou strukturu obce a vytváří předpoklady k lepšímu propojení obce do krajiny návrhem nových cest, alejí a veřejné zeleně. Řešení ÚP respektuje limity využití území i požadavky na územní rozvoj obce Chraberce a navrhuje základní koncepci rozvoje obce vymezením ploch s rozdílným způsobem využití, stanovením jejich regulačních podmínek funkčního i prostorového charakteru a stanovuje podmínky na provedení změn v území, zejména s ohledem na ochranu stávajících historických, kulturních, urbanistických a přírodních hodnot území. Návrh ÚP splňuje zadání a vytváří předpoklady k obnově a komplexnímu rozvoji celého území obce Chraberce. Limity využití území obce Chraberce: • CHKO - celé správní území obce leží uvnitř CHKO České středohoří. Severozápadní část k.ú. Chraberce náleží do I. zóny ochrany CHKO. • Nadregionální a regionální ÚSES - nadregionální biocentrum č. 18 „Oblík – Raná“ stepních společenstev

3 Ing. arch. Jitka Fikarová, říjen 2009


• • •

- část nadregionálního biokoridoru teplomilných doubrav K21 – „Oblík, Raná (18) Pochvalovská stráň (21)“ včetně ochranné zóny NRBK K21 Dobývací prostor – DP č. 700266 a výhradní ložisko B3 020200 Chraberce. Ochranné pásmo silnice třetí třídy III/2495 Louny - Libčeves Ochranná pásma vedení technické infrastruktury: venkovní elektrické vedení a transformační stanice přívodní telefonní kabel pitný vodovod a vodojem Chraberce dešťová kanalizace

c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území. Navržená koncepce ÚP Chraberce respektuje a posiluje silné stránky obce a vytváří předpoklady pro eliminaci jejích slabých stránek. Silné stránky: • Je zachováno původní urbanistické a prostorové uspořádání vesnice, založené na drobné zemědělské držbě. • Venkovský charakter původních stavení není výrazně narušen pozdější výstavbou a v posledních letech dochází k citlivé obnově stavebního fondu. • Obec je položena v atraktivní krajině uprostřed CHKO České středohoří. Vrchy Srdov, Brník a Oblík vytvářejí severozápadně od obce neopakovatelné panorama a umocňují estetickou a rekreační hodnotu území. Slabé stránky: • Provoz kamenolomu v těsné blízkosti sídla je provázený zvýšeným hlukem a prašností a rozsáhlými zábory pro těžbu a deponie kameniva. • Vysoké procento zornění ZPF, nulová lesnatost. • Nevyhovující kanalizační systém. Demografické, sociální a ekonomické údaje: Obec má v současné době 155 obyvatel. Průměrný věk obyvatel v r. 2008 činí 42,8. Většina obyvatel je české národnosti. Podle výše dosaženého vzdělání převládají osoby se vzděláním základním. Po r.1989 byl zastaven dlouhodobý úbytek obyvatel obce a obrácen do kladných čísel (v r.1930 v obci žilo 319 obyv.). Mírný nárůst obyvatel lze očekávat i nadále. Cílem územního plánu je mimo jiné vytvořit podmínky pro stabilizaci obyvatel stávajících a pro možný další nárůst obyvatel přistěhovalých. V horizontu tohoto ÚP jsou vytvořeny podmínky pro 4 Ing. arch. Jitka Fikarová, říjen 2009


výstavbu cca 40 – 50 nových rodinných domů, což představuje možný nárůst obyvatel v max. variantě až o 120 osob. Rozvoj obce je do jisté míry možné uskutečňovat obnovou a zahuštěním stávajících a zaniklých urbanizovaných ploch. Ze současných požadavků na kvalitu životního prostředí, bydlení, podnikání a rekreaci však vyplývají požadavky na rozvoj obce i na nových, dosud nezastavěných plochách. V obci je celkem 62 domů, z toho 47 obydlených. Většina objektů pochází z dob před r. 1930. Jedná se vesměs o rodinné domy a drobné usedlosti. Z pozdější doby jsou pouze dva bytové domy v severní části obce a několik rodinných domů. ÚP stávající charakter zástavby respektuje. Značná část obyvatel dojíždí za prací do nezemědělských resortů (Louny, Počerady). Hlavní ekonomickou základnou řešeného území bylo a zůstává zemědělství. K posílení ekonomické základny obce vytváří ÚP předpoklady vymezením nových ploch pro nerušící výrobu a skladování v prostoru zaniklého areálu kravína jižně od obce (plocha přestavby P –V) a na plochách navazujících (V1). V blízkosti obce probíhá těžba v kamenolomu Chraberce. Severovýchodně od obce se nachází čedičové ložisko (resp. zbytek ložiska) Týnecký chlum u Chraberec č. B3 020200. Jedná se o sopečné těleso třetihorního stáří s modročernou, velmi tvrdou horninou sloupcovité odlučnosti. Dobývací prostor č. 700266 o celkové ploše 11.20 ha je v majetku firmy Tarmac Severokámen a.s., Liberec a zasahuje do k.ú. Chraberce – 5,8ha a do k.ú. Mnichovský Týnec – 5,3ha. Těžba probíhá v dvousměnném provozu s výhledem až do vytěžení ložiska (předpoklad cca do r. 2025). Týnecký chlum bude těžbou zcela odtěžen. Těžba je prováděna komorovými odstřely. Kamenolom nabízí kompletní sortiment štěrků a drtí, zpracování kamene probíhá přímo v místě kamenolomu a nese s sebou provozy drtiče, míchacího zařízení, zpevněné (asfaltové) manipulační a odstavné plochy a rozsáhlá složiště kameniva v různých stupních úpravy. V r. 2007 bylo vytěženo a prodáno 360tis. tun kamene. V lomu v současné době pracuje cca 10 zaměstnanců. Deponie kameniva jsou situovány uvnitř i mimo hranice vyhraženého ložiska a dobývacího prostoru. ÚP stanovuje podmínku eliminace negativních vlivů z ploch kamenolomu do ploch jiného způsobu využití. Po ukončení těžby bude provedena technická a biologická rekultivace respektující stav lomu po ukončení těžební činnosti. Lomové plato bude po vytěžení řešeno lesnickou rekultivací, jejíž součástí bude i realizace vymezeného lokálního biocentra č. 44 „Týnecký chlum“ . Veškerá technologická zařízení by měla být odstraněna a rekultivované plochy lomu i deponií kameniva navráceny otevřené krajině. Po ukončení těžby a rekultivaci lze využít navrženou územní rezervu pro plochy smíšené obytné (R1) na severním okraji zástavby obce směrem k lomu.

Odůvodnění koncepce rozvoje území:



Navržená koncepce rozvoje obce respektuje historické urbanistické utváření sídla, charakter přírodního prostředí a krajinný ráz a vytváří podmínky pro rozvoj obce ve všech složkách jejího života s ohledem na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel. Nové zastavitelné plochy jsou navrženy uvnitř zastavitelného území nebo na něj přímo navazují a jsou dostupné pro veškerou potřebnou dopravní i technickou infrastrukturu. Drobná občanská vybavenost je součástí smíšené zástavby obce, veškerá vyšší vybavenost je k dispozici v 10 km vzdálených Lounech. Utváření sídla i okolní krajiny bylo vždy spjato se zemědělstvím. Převažujícím místním stavebním typem jsou menší zemědělské usedlosti, pocházející nejvíce z konce min. stol. až do r. 1930. Původní domy jsou situovány štítem do ulice, usedlosti jsou z přední části uzavřeny bránou, směrem do krajiny je většinou kolmo stojící stodola. Starší objekty jsou vesměs zděné, kamenné nebo cihlové. Toto klasické uspořádání vycházelo z funkčních potřeb hospodářů a rolníků. V posledních letech dochází k postupné rekonstrukci jednotlivých usedlostí a stavení s ohledem na potřeby současného života. Územním plánem jsou navrženy nové plochy pro bydlení, sport a rekreaci, plochy pro lehkou nerušící výrobu a sklady i nové plochy ochranné a veřejné zeleně. Regulativy pro stavební objekty jsou stanoveny s ohledem na místně tradiční architektonický ráz vesnického osídlení se zohledněním historického utváření vesnice, rozvolněný charakter zástavby a typickou promísenost funkcí. Kromě posílení a zkvalitnění rezidenční i výrobní funkce obce směřuje ÚP také k obnově krajiny. Stávající cestní síť je fixována, je navržena obnova zaniklých polních cest a v nadměrně zorněném území jižně od Chraberců jsou navrženy nové doprovodné aleje. V ÚP je navrženo: Navržené zastavitelné plochy smíšené obytné: • O1 – 0,09 ha, plocha uvnitř zastavěného území nad bytovými domy, vázaná na novou komunikaci (VPS D3) • O2 – 0,17 ha, plocha uvnitř zastavěného území ve stráni pod bytovými domy, vázaná na novou komunikaci (VPS D3) • O3 - 0,17 ha, plocha uvnitř zastavěného území, přístupná po stávající komunikaci • O4 - 0,38 ha, plocha uvnitř zastavěného území, při vjezdu do obce. Plocha je vhodná k umísťování drobné občanské vybavenosti. Nejmenší šířka veřejného prostranství podél stávající komunikace musí zůstat min. 12m. • O5 – 2,01 ha, plochy částečně vně zastavěného území. Součástí řešení zástavby plochy bude vymezení veřejného prostranství o výměře nejméně 1000 m2 (mimo komunikace). Přístup na pozemky bude řešen z navržených místních komunikací (VPS D1). Nejmenší šířka veřejného prostranství podél stávající komunikace musí zůstat min. 12m a podél nových komunikací min. 8 m. Plochou jsou trasovány navržené stoky dešťové a splaškové kanalizace. • O6 – 0,30 ha, plocha uvnitř zastavěného území, přístupná po stávajících komunikacích. • O7 – 0,70 ha, plocha uvnitř zastavěného území. Přístup na pozemky z místní komunikace, navržené k celkové rekonstrukci a rozšíření. Nejmenší šířka veřejného prostranství podél



komunikace musí zůstat min. 8 m. Plochou jsou vedeny navržené stoky dešťové i splaškové kanalizace. Plochy přestavby a navržené zastavitelné plochy pro nerušící výrobu a sklady: • P-V - 1,26 ha. Plocha již neexistujícího bývalého areálu kravína je navržena k přestavbě pro nerušící výrobu a sklady. Výroba může mít charakter řemesel, zemědělského areálu či dílen nebo lehkého průmyslu. Plocha bude obsluhována samostatným sjezdem ze silnice III/2495 po navržené místní komunikaci (VPS D2). Nutno respektovat navrženou transformační stanici TS areál. Součástí plochy bude ochranná zeleň po obvodu areálu. • V1 – 0,41 ha. Plocha pro nerušící výrobu a sklady, drobné provozovny řemesel a služeb, případně lze plochu sloučit s plochou přestavby P-V. Součástí plochy je veřejná cesta do krajiny a navržená oboustranná alej podél této cesty (VPO 4). Plochou jsou vedeny navržené stoky dešťové i splaškové kanalizace, včetně čerpací stanice splašků (VPS K1, VPS K2). Navržené plochy pro sport a rekreaci: • S1 – 0,63 ha. Plocha pro travnaté hřiště a jeho zázemí (tribuna, šatny, občerstvení). Záměr vyžaduje terénní úpravy, zamezení nekontrolovatelného rozšiřování deponií kameniva do těsné blízkosti plochy a celkové úpravy parteru včetně výsadby zeleně a parkových úprav. Navržené plochy pro veřejnou zeleň: • Z1 – 0,23 ha. Ochranná zeleň pohledově odcloňuje silnici III. třídy od navržené obytné zástavby. Součástí plochy je navržené parkoviště pro vozidla turistů. • Z2 – 0,33 ha. Obnova a celková rekonstrukce víceúčelové retenční vodní nádrže včetně úprav okolí, pobytová louka pro letní rekreaci. Celkové úpravy parteru včetně parkových úprav.

Odůvodnění stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití ÚP Chraberce vymezuje plochy s rozdílným způsobem využití v souladu s Vyhláškou č. 501/2006 o obecných požadavcích na využívání území. S ohledem na specifické podmínky venkovské osídlení jsou nad rámec hlavy II této vyhlášky vymezeny plochy smíšené obytné charakteru rodinných farem a plochy soukromé zeleně zahrad. Důvodem vymezení ploch smíšených obytných charakteru rodinných farem je odlišnost těchto ploch od ostatního obytného území, spočívající zejména v uzpůsobení pro zemědělskou činnost. Charakteristická je drobná živočišná držba, objekty pro skladování plodin a pro drobnou zemědělskou techniku. Další odlišností je typické uspořádání a měřítko těchto zemědělských usedlostí, které jsou v Chrabercích do značné míry zachovány. Cílem ÚP je tento typický prvek v obci stabilizovat. Důvodem pro vymezení ploch soukromé zeleně zahrad je poloha těchto zahrad v dopravně obtížném nebo nedostupném terénu, ale také záměr zachovat typickou rozvolněnost zástavby, která je právě na rozlehlosti soukromých zahrad založena. Podmínkou pro umístění staveb v těchto obtížně přístupných lokalitách je individuální vyřešení napojení plochy na dopravní a technickou infrastrukturu. V ÚP jsou navrženy tyto plochy: 7 Ing. arch. Jitka Fikarová, říjen 2009


Zastavěné území a navržené zastavitelné plochy: • Plochy smíšené obytné (přiměřeně dle §8 Vyhlášky č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území) • Plochy smíšené obytné charakteru rodinných farem jsou vymezeny mimo rámec Vyhlášky č.501/2006 Sb. Důvodem je požadavek na zachování charakteru ucelené plochy charakteristických venkovských usedlostí s typickým urbanistickým a architektonickým utvářením • Plochy těžby nerostů (dle §18 Vyhlášky č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území) • Plochy výroby a skladování (přiměřeně dle §11 Vyhlášky č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území) Podmínkou činností a zařízení na těchto plochách je dodržení hygienických limitů, stanovených jinými právními předpisy v oblasti hluku, prašnosti, zápachu a jiných vlivů na kvalitu obytného prostředí, na hranicích plochy. • Plochy soukromé zeleně zahrad jsou vymezeny mimo rámec Vyhlášky č.501/2006 Sb. Důvodem je poloha zahrad v dopravně obtížném nebo nedostupném terénu a záměr na zachování typické rozvolněnosti zástavby. • Plochy pro sport a rekreaci (přiměřeně dle §5 Vyhlášky č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území) • Plochy dopravy (dle §9 Vyhlášky č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území) Plochy současně nezastavěné a nezastavitelné: • Plochy veřejné a ochranné zeleně. (přiměřeně dle §7 Vyhlášky č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, kterým jsou vymezovány plochy veřejných prostranství) • Plochy zemědělské (dle §14 Vyhlášky č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území) • Plochy vodní a vodohospodářské (dle §13 Vyhlášky č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území) • Plochy přírodní (dle §16 Vyhlášky č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území).

Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných staveb (VPS), veřejně prospěšných opatření (VPO) a ploch asanací (A):



1) ÚP vymezuje níže uvedené veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit a pro které zároveň lze uplatnit předkupní právo obce Chraberce (kap. g) ÚP). Veřejně prospěšné stavby jsou vymezeny v oblasti dopravy a inženýrských sítí, resp. odkanalizování a čištění odpadních vod z obce. Vymezené veřejně prospěšné stavby jsou podmínkou pro navržený rozvoj obce a z toho důvodu má obec předkupní právo na pozemky a stavby veřejně prospěšnými stavbami dotčené. V ÚP jsou vymezeny tyto veřejně prospěšné stavby: VPS v oblasti dopravy: • VPS D1 – Nové místní komunikace pro obsluhu zastavitelných ploch O5 • VPS D2 – Nová místní komunikace pro obsluhu plochy přestavby P-V a zastavitelné plochy V1 • VPS D3 – Nová místní komunikace k bytovým domům • VPS D4 – Obnovení polní cesty • VPS D5 – Parkoviště u silnice III. třídy pro vozidla turistů VPS pro odkanalizování obce: • VPS K1 – Dešťová kanalizace se zaústěním do vodoteče • VPS K2 – Systém splaškové kanalizace (gravitační stoka, čerpací stanice splašků, výtlačné stoky) s převedením splašků na ČOV Chožov Veřejně prospěšná opatření nestavební povahy jsou navržena za účelem ochrany a rozvoje přírodního a rekreačního potenciálu obce a krajiny: • VPO 1 – Úprava plochy kolem víceúčelové retenční nádrže včetně celkové rekonstrukce nádrže a úprav zeleně • VPO 2 – Úprava plochy kolem hřiště včetně rekonstrukce hřiště a výsadby zeleně • VPO 3 – Obousměrná alej podél cesty na Chožov • VPO 4 – Oboustranná alej podél stávající a navržené nezpevněné polní cesty (VPS D4) • VPO 5 – Jednostranná alej podél cesty k retenční nádrži • VPO 6a – Realizace a údržba vymezeného místního biokoridoru LBK „Do pekla“ Plochy pro asanace jsou vymezeny za účelem navrácení devastovaného území krajině a obytnému území. Asanace dotčených ploch je v zájmu zlepšení životního prostředí v obci a z toho důvodu má obec předkupní právo na pozemky a stavby vymezenými asanacemi dotčené. V ÚP jsou vymezeny asanace: • AS 1 – Asanace plochy drobné černé skládky • AS 2 – Asanace stávající nezpevněné příjezdové komunikace k bytovým domům po realizaci nové obslužné komunikace VPS D3

2) ÚP dále vymezuje níže uvedená veřejně prospěšná opatření, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit a u kterých není uplatňováno předkupní právo obce.



Veřejně prospěšná opatření: • VPO 6b – Realizace a údržba vymezeného místního biocentra LBC 44 „Týnecký chlum“ v rámci rekultivace ploch devastovaným těžbou v kamenolomu. Plochy, dotčené biocentrem se nacházejí uvnitř kamenolomu Chraberce. Realizace tohoto prvku místního ÚSES bude provedena v rámci rekultivace devastovaných ploch lomu. • VPO 7a – Údržba vymezeného nadregionálního biocentra NRBC č.18 „Oblík – Raná“ • VPO 7b – Realizace a údržba nadregionálního biokoridoru NRBK K21. Realizace a údržba nadregionálních prvků ÚSRES je nad rámec možností obce Chraberce. Z toho důvodu obec na dotčené pozemky neuplatňuje předkupní právo.

Odůvodnění koncepce ochrany hodnot území: Kulturní hodnota obce spočívá zejména v zachování původního vesnického charakteru jednotlivých staveb i celkového měřítka sídla. Proto pro celé území obce Chraberce platí požadavek na měřítko a charakter výstavby, odpovídající původní venkovské nízkopodlažní a rozvolněné zástavbě. Pozitivní je obnova provozu drobných hospodářských usedlostí a stavení, posilování rezidenční funkce obce. Při úpravách domů by měly být respektovány zásady, podle kterých byla obec vystavěna, např. orientace štítů do ulice, respektování výškové hladiny do max. 2,5 podlaží a použití sedlové střechy se sklonem min. 350. Tyto požadavky jsou součástí prostorových regulativů ÚP. Důležitými prvky jsou dále okenní a dveřní otvory, které by svými rozměry a členěním rovněž měly respektovat původní architektonické tvarosloví. Regulace těchto stavebních detailů je však nad rámec možností ÚP.

Životní prostředí: • Zeleň sídla: Veřejná zeleň v obci je představována parkovými úpravami podél průjezdné obslužné komunikace, která zároveň tvoří centrum obce. Sporadicky jsou vysázeny stromy, především ne příliš vhodné jehličnany. U kapličky je vysazena nová mladá lípa, která nahradila původní odumírající strom. ÚP navrhuje k obnově plochy zeleně kolem hřiště, v okolí retenční nádrže pod kamenolomem a prostoru mezi silnicí III/2495 a novými zastavitelnými plochami O-5. Pro nové výsadby jsou jako vzrostlá zeleň k výsadbě doporučeny především lípy, javory, duby a jasany. V ÚP jsou navrženy tyto nezastavitelné plochy pro veřejnou zeleň: • Z1 – 0,23 ha. Ochranná zeleň pohledově odcloňuje silnici III. třídy od navržené obytné zástavby. V ploše je možné umístit drobné sezónní zařízení pro obsluhu uživatelů cyklistické trasy, vedené po státní silnici. Součástí plochy je navržené parkoviště pro vozidla turistů, směřujících na Oblík. 10 Ing. arch. Jitka Fikarová, říjen 2009


• Z2 – 0,33 ha. Obnova a celková rekonstrukce víceúčelové retenční vodní nádrže včetně úprav okolí, pobytová louka pro letní rekreaci. Celkové úpravy parteru včetně parkových úprav. • Ovzduší: Znečištění ovzduší vzdálenějšími zdroji znečištění (Počerady, lounské výtopny, Prunéřov, Ledvice, Litvínov) je minoritní oproti přímému ohrožení území polétavým prachem z kamenolomu Chraberce. Přímá měření prašnosti pro řešené území nejsou k dispozici. Pro snížení prašnosti se doporučuje v prostoru kamenolomu, po jeho západním a jižním okraji, vysázet vzrostlou ochranou z šíři cca 40m. Deponie kameniva nemohou být dále rozšiřovány na úkor krajiny. V souladu s požadavky §17, odst.1, písm a) zákona č. 86/2002 Sb., kterým se vymezují požadavky na ochranu ovzduší budou v nově navrhovaných lokalitách pro výstavbu pro vytápění použity ekologické zdroje. Pro vytápění nové zástavby je možné použít elektrickou energii, LTO nebo lokální vytápění, splňující požadavky na ekologické spalování dřeva a uhlí. • Hydrogeologie: Slíny, tvořící geologický podklad území, jsou málo vodopropustné. Z tohoto důvodu trpí svažité partie odtokem a přesušováním a v rovinách vznikají krátkodobě převlhčované plochy i trvalejší podmáčeniny. Tato skutečnost vedla k vybudování odvodňovacích systémů v jinak hydrologicky deficitní oblasti. Tím utrpěl charakter jednotlivých podpovodí, toky jsou nyní zcela nepřirozené. Voda, znečištěná splachy z polí, je přiváděna v melioračních kanálech do potoků bez dostačujícího břehového doprovodu, se sníženou samočistící schopností. Budování nových odvodňovacích systému se nenavrhuje. Drobný, málo vodný tok HMZ Chraberce jižně od obce není návrhem ÚPn dotčen. Voda je částečně znečištěná, což je důsledek vypouštění části nečištěných vod z obce a splavování nečistot ze zpevněných ploch i odtok z obhospodařovaných pozemků do málo vodné vodoteče. Vybudováním oddílné kanalizace obce by se situace měla zlepšit. Drobné vodní plochy na území obce zůstanou zachovány: - Obecní vodní nádrž na pozemku p.č.1 je víceúčelová, v uspokojivém stavu. Plocha cca 60 m2. Prioritně nádrž slouží jako zásoba vody v případě požáru. Zdrojem pro přítok jsou povrchové vody z obce, případně dopouštění z vodovodu. Zachovává se i výhledově. Přepad vody z maximální hladiny je proveden do odvodu dešťové kanalizace. - Chraberce – retenční nádrž v prostoru za depem lomového kamene, na pozemku p.č. 508 s plochou cca 500 m2. Nádrž je nefunkční a v havarijním technickém stavu. Betonové stěny a dno nádrže jsou porušeny četnými prasklinami, nádrž vyžaduje celkovou rekonstrukci. Zdrojem vody pro nádrž je jednak zdroj spodní vody, jednak voda povrchová z meliorací přitékající z terénního úžlabí končícího vedle nádrže. S ohledem na deficit povrchových vod v celém území je obnova nádrže a celková úprava plochy kolem ní považována za veřejně prospěšné opatření (VPO 1). • Hluk:



Významným zdrojem hluku v řešeném území je kamenolom, situovaný severovýchodně nad obcí. Hluk způsobují jednak komorové odstřely, jednak technologické provozy spojené s úpravami, manipulací a tříděním kamene. Dalším zdrojem hluku je nákladní doprava. Na základě stížnosti občanů bylo v r. 2007 provedeno měření hluku z provozu kamenolomu. Měření prováděla firma EKOLA group, spol s r.o., Praha. Z protokolu o zkoušce č. 0707067VP a z Vyhodnocení akustické situace (Ing. Petr Jurtin) vyplynulo, že hygienický limit 50 dB pro denní dobu je v prostoru obytné zástavby Chraberců překročen. Dle dokumentace je hlavním zdrojem hluku z technologického provozu primární drtič. Jako opatření proti zvýšenému hluku byla vybudována v prostoru primárního drtiče kamene protihluková stěna délky 48m a výšky 8,0m.

Zdůvodnění koncepce technické infrastruktury Návrh dopravní sítě zohledňuje požadavky na bezpečný a bezkonfliktní provoz, navrhuje nové komunikace pro obsluhu zastavitelných ploch a zajišťuje prostupnost územím pro motorovou, cyklistickou a pěší dopravu. V oblasti rozvoje inženýrských sítí je respektován záměr na vybudování oddílného systému odkanalizování s převedením splašků na centrální ČOV v Chožově.

• Nakládání s odpady V k.ú. Chraberce není žádná řízená skládka. Produkce komunálních odpadů není velká a je likvidována pravidelně svozem. Svoz provádí firma Mostecké odpady spol. s r.o. jednou za čtrnáct dní. Odpad je odvážen na skládku CELIO Kopisty. Jsou používány popelnice o objemu 110 litrů, v prostoru před obecním úřadem jsou umístěny kontejnery na tříděný odpad. Tříděny jsou plasty, sklo a papír. Dvakrát do roka je prováděn svoz velkoobjemového a odpadu. Odpad z drobné živočišné výroby je provozován klasickým stelivovým způsobem a likvidován rozvozem na pole. Obaly od postřiků, pneumatiky a jiné odpady nebezpečné životnímu prostředí likvidují jednotliví producenti podle vlastních plánů odpadového hospodářství. Nové zastavitelné plochy budou napojeny na stávající systém svozu TKO v obci. Navržené komunikace budou mít dostatečné parametry pro vjezd a otáčení svozových vozidel. Drobná černá skládka u cesty pod kamenolomem v prostoru pod retenční nádrží je navržena k asanaci (AS 1).

• Doprava Území obce Chraberce je dopravně vázáno na silnici třetí třídy III/2495 Louny – Libčeves, která má přímý kontakt na město Louny. Silnice je trasována po severozápadním okraji obce. Dopravní obsluha obce je vázána na komunikace místního významu. Dopravní osa sídla, podél které je rozvinutá protáhlá náves, je napojená ve dvou místech na silnici třetí třídy a má v obci funkci páteřní komunikace s přímou obsluhou území a objektů zástavby. 12 Ing. arch. Jitka Fikarová, říjen 2009


Obslužné místní komunikace lokálního charakteru mají v obci komplikované výškové uspořádání a neumožňují intenzivní zvyšování dopravní obsluhy. V trase silnice třetí třídy III/2495 je vedena cyklotrasa, evidovaná pod č. 232 LounyLibčeves. Parkování a odstavování vozidel u obytné zástavby stávající i navržené je řešeno na vlastních pozemcích majitelů domů. Stávající parkovací a odstavná stání v dolní části průjezdné návsi a před budovami obecního úřadu a prodejnou smíšeného zboží jsou kapacitně vyhovující. Parkování a garážování hasičských vozidel je zajištěno v budově OÚ. Systém hromadné dopravy osob je v území založen výhradně na autobusové přepravě. Zastávky autobusů v obci jsou situovány v jižní části zástavby a budou novou výstavbou respektovány. Pro zajištění dopravní obsluhy rozvojových ploch a pěší prostupnost krajiny je v ÚPn obce Chraberce navrženo: • Nová místní komunikace ke stávajícím bytovým domům (VPS D3) v severní části obce s vazbou na silnici III/2495. Komunikace bude výhledově protažena do prostoru územní rezervy R1 pro zastavitelné plochy smíšené obytné. Stávající nezpevněná cesta k bytovým domům bude zrušena (AS 2). Nově navržená místní komunikace spadá do funkční skupiny „C“. • Nové místní komunikace pro obsluhu nových zastavitelných ploch O5 (VPS D1). Místní komunikace je napojena na silnici třetí třídy v místech současného polního vjezdu do území a na stávající systém obslužných MK v obci včetně v návrhu celkové rekonstrukce a rozšíření stávající komunikace v jižní části obce. (V současnosti má komunikace přírodní kamenitý povrch a není v území jednoznačně šířkově vymezena. V návrhu je komunikace rozšířena a zpevněna.) Komunikace budou odpovídat normovým požadavkům na komunikace spadající do funkční skupiny „C“. • Nová místní komunikace pro obsluhu plochy přestavby P-V a plochy pro výrobu a sklady V1b (VPS D2). Komunikace je rovněž napojena na silnici třetí třídy v místech současného polního vjezdu do území. Vzdálenost od druhé navržené křižovatky je cca 150 m a vyhovuje pro průjezdní úsek obcí. • Účelová komunikace v trase polní cesty v jižní části obce s napojením na systém dopravní obsluhy v zastavitelných plochách O6, V1a a O5. Komunikace je navržena k celkové úpravě, konstrukce vozovky může být typu kalená štěrková. • Úsek nové místní komunikace směrem na Chožov pro obsluhu zastavitelné plochy O7. Komunikace bude vybavena obratištěm pro otáčení svozových vozidel. • Drobná pěší cesta z obce Chraberce do sousední obce Chorvatce přes sedlo mezi vrchy Srdov a Brtník • Protažení pěší cesty jižně od obce Chraberce směrem k vrchu Trhlávek včetně doprovodné aleje (VPD D5). •V souvislosti s návrhem nové komunikace v severní části obce je navržena plocha pro řadové garáže pro obyvatele bytových domů. • Jako územní rezerva (R-D) je navržen koridor pro celkovou rekonstrukci, rozšíření a zpevnění stávající polní cesty mezi obcemi Chraberce a Chožov.



Hlukové vlivy dopravy: V řešeném území nebylo prováděno silniční sčítání. Největší dopravní zátěž na území obce představuje nákladní doprava z kamenolomu. Dle měření hluku z provozu lomu Chraberce, prováděného v r. 2007 vyplývá, že hlavním zdrojem zvýšeného hluku je provoz primárního drtiče v lomu, nákladní doprava se na zvýšené hladině hluku podílí minoritně.

• Zásobování pitnou vodou Zdrojem vody pro obec je vodárenská soustava Severní Čechy, resp. napojení na skupinový vodovod Kozly - Libčeves v Mnichovském Týnci, kde jsou příhodné tlakové poměry pro gravitační zásobování obcí Chraberce a Chožov. K zajištění potřebné akumulace slouží stávající vodojemy Chraberce (30m3, 307,7/305,2 m n.m.) a Chožov (100m3, 283,0/280,0 m n.m.). Akumulace těchto vodojemů přesahuje 100% průměrné denní spotřeby vody v obou obcích, vodu není nutno čerpat. Voda je do obce přivedena potrubím DN110 od redukční šachty před Mnichovským Týncem do vodojemu Chraberce, který slouží jako přerušovací komora pro přivaděč do vodojemu Chožov. Odběr ve vodojemu pro přivaděč do Chožova musí být zajištěn tak, aby cca 80% akumulace vodojemu Chraberce sloužilo pro spotřebiště Chraberce. Místní vodovod byl vybudován v padesátých letech a tomuto stáří odpovídá i jeho technický stav. Síť vyžaduje místní částečné rekonstrukce. Do prostoru kamenolomu byl zaveden vodovod vodovodní přípojkou DN50. Pitná voda je využívána jednak pro potřeby administrativy, jednak pro skrápění technologické linky drtiče a mísírny kameniva. V r. 2007 činil odběr vody pro kamenolom 4.600m3. Původní studna v obci slouží pro místní odběr užitkové vody a bude zachována. Vodovod v obci dimenzí řadů, počtem požárních hydrantů a akumulací ve stávajícím vodojemu Chraberce odpovídá nárokům ČSN 730873 “Zásobování požární vodou”. Voda je rovněž akumulována v nádrži v dolní části obce, která svojí velikostí požadavku citované ČSN rovněž odpovídá. Nádrž je třeba pro bezpečnost zachovat trvale v provozu.

• Odkanalizování a čištění odpadních vod Obec nemá vybudovanou splaškovou kanalizaci. K odvedení povrchových vod je provedena jednotná kanalizace, situovaná ve dvou hlavních a jedné vedlejší větvi v obci. Materiál kanalizace je beton DN600 a PE300 mm s typovými šachtami, vpustěmi a s jedním vyústěním do upraveného melioračního příkopu. Dostatečný spád na kanalizaci zajišťuje snadný průtok, stoky se nezanáší. Vedlejší převážně suchá větev kanalizace je vyústěna do otevřeného příkopu podél polní cesty. V minulých letech byl po západní straně průjezdné komunikace od č.p. 6 v obci vybudován betonový žlab pro svedení dešťových vod s komunikace. Nově postavené objekty v obci mají pro jímání odpadních vod zřízeny nepropustné jímky (žumpy). Původní stavení v obci mají z dřívějších dob zřízené septiky se vsakovacími trativody. Několik přepadů ze septiků je napojeno do kanalizace. 14 Ing. arch. Jitka Fikarová, říjen 2009


Kanalizace je v majetku obce. V ÚPn je navrženo odkanalizování odpadních vod obce Chraberce oddílnou kanalizací: Splašková kanalizace: Odvedení a čištění splašků vychází ze zpracované PD k územnímu řízení, kterou je řešena výstavba splaškové kanalizace v obcích Chraberce, Chožov, Mnichovský Týnec a Třtěno s převedením na navrženou centrální čistírnu odpadních vod v Chožově. Stoková síť bude v Chrabercích tvořena úseky gravitační splaškové kanalizace v obci, čerpacími stanicemi a tlakovou kanalizací z Chraberců do Chožova. Hlavní čerpací stanice splašků je situována jihovýchodně od obce, cca 350m od stávající zástavby, při cestě do Chožova, podél které je trasována hlavní výtlačná stoka PE 80 do ČOV Chožov. Do tohoto místa nelze gravitačně napojit kanalizaci z navržených zastavitelných ploch O4, O5, P-V a V1. Splašky z těchto ploch budou svedeny do lokální čerpací stanice splašků na p.p.688 a předeny tlakovou kanalizací do páteřní stoky obce DN 250. Dešťová kanalizace: Stávající kanalizační stoky budou sloužit pro odvedení povrchových vod. Stokový systém zůstane zachován uvnitř stávající zástavby a bude v plném rozsahu převeden do Chožovského potoka. Stávající stoka uvnitř ploch O5 a V1 bude po ověření přesného průběhu trasy použita nebo přeložena do souběhu s novou místní komunikací.

• Zásobování elektrickou energií Územím prochází mezi obcemi Chožov a Chraberce volné nadzemní vedení přenosové soustavy 400 kV, které provozuje ČEZ, a.s. Praha. Pro posílení přenosové schopnosti vedení a zvýšení spolehlivosti soustavy plánuje majitel vedení ČEPS, a.s. v této trase výstavbu dvojitého vedení 400 kV v úseku stávajících stožárů č. 35 – a č. 213 . Výstavba bude situována v trase stávajícího jednoduchého vedení 400 kV a stávající ochranné pásmo v celkové šířce 80 metrů nebude rozšiřováno. Při výstavbě se v maximální míře předpokládá zachování stávajících stožárových míst. Distribuční vedení 22 kV –vysoké napětí je hlavním napáječem elektrické energie pro odběratele všech kategorií v území. Vedení vysokého napětí 22 kV je v celém rozsahu vybudováno jako volné, na stožárových podpěrách betonových a příhradových. Prochází územím ve směru z jihu od Loun k severu na Libčeves. Z vedení je vybudována samostatná odbočka pro obce Chraberce a Mnichovský Týnec. V Chrabercích jsou připojeny dvě transformační stanice. Jedna distribuční pro obec, druhá uživatelská pro kamenolom. Distribuční vedení 22 kV je v majetku ČEZ distribuce, a.s. Z hlediska přenosové kapacity je konstatováno, že stávající vedení vysokého napětí typu ALFE 120 mm2 umožní pokrýt běžné požadavky na zvyšování odběru a lze jej využít i pro případnou elektrifikaci k účelům vytápění objektů, pokud bude ze strany vlastníků zájem. Stav sítě odpovídá průměrné době životnosti, celková rekonstrukce není předpokládána. Ochranné pásmo podle zákona tvoří pásmo široké 22 metrů. 15 Ing. arch. Jitka Fikarová, říjen 2009


V území jsou tyto distribuční transformační stanice 22 kV/0,4 kV: název výkon trafa: zatížení: typ stanice: % Chraberce - obec 250 kVA 60 příhradová, stožárová Kamenolom 2 x 630 kVA 50 zděná, věžová

provozovatel: SČE Louny Severokámen a.s.

V případě zvýšené potřeby odběru elektrické energie pro potřeby výroby na plochách P-V a V1 je územním plánem navržena nová transformační stanice uvnitř plochy přestavby P-V na p.č. 675/35. Nová TS – areál bude napojena podzemním kabelem VN, vedeným od TS – obec podél komunikací.

• Energetická základna pro vytápění Do obce Chraberce není zavedena vysokotlaká ani středotlaká přípojka zemního plynu, o plynofikaci se neuvažuje. Není zde a výhledově nebude provozováno centrální zásobování teplem ani společné tepelné hospodářství. Stávající výroba tepla pro vytápění je v zásadě lokální, převážně tuhými palivy, doplňkově dřevem. Ve čtyřech objektech je použita k vytápění elektřina, ve čtyřech pak topný olej. S lokálním vytápěním se počítá i do budoucna, s postupným přechodem na moderní ekologické způsoby spalování. K přechodu na ekologičtější způsoby vytápění je možné využití elektrické energie, LTO a ekologické spalování uhlí nebo dřeva.

• Spoje a spojová zařízení Přípojným uzlem pro metalická telefonní vedení pro Chraberce je vzdálená účastnická jednotka uzlové telefonní ústředny Louny v Chožově. Přívodní telefonní kabel do Chraberců je položen ve společné trase s optickým dálkovým kabelem do Mnichovského Týnce a potom v samostatné trase podél silnice od hřbitova. Přívodní kabel končí v síťovém rozvaděči na horní křižovatce v obci, v místě pod bytovkami. Dosavadní místní rozvodná telefonní síť je provozována v jednoduchém paprskovém uspořádání závěsnými kabely pro všechny připojené účastníky v Chrabercích. V obci je v provozu jeden veřejný telefonní automat, umístěný před obecním úřadem. Systém nevyžaduje změnu. Uvnitř obce nejsou vedeny trasy optického dálkového kabelu, nad řešeným územím neprochází žádné radioreléové trasy Českých radiokomunikací.



Zdůvodnění koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability. Ochrana přírody V řešeném území nebyla vyhlášena lokalita NATURA 2000 ani ptačí oblast dle NATURA 2000. • CHKO: Celé katastrální území Chraberce leží uvnitř Chráněné krajinné oblasti České středohoří. Většina ploch spadá do IV. zóny ochrany CHKO, při severozápadní hranici je část území v I. zóně ochrany (jedná se o svahy vrchů Brník, Srdov a Oblík). • Národní přírodní rezervace (NPR): Na území obce není vyhlášena. (Národní přírodní rezervace Vrch Oblík o rozloze 20,5 ha spadá do k.ú. Raná a k.ú. Mnichov.) Jediným povoleným přístupem na Oblík je však cesta z obce Chraberce ze sedla mezi Srdovem a Oblíkem, která by měla být zachována. V prostoru NPR se vyskytují zejména chráněné rostliny, mezi které patří např. osíř stepní (kriticky ohrožený), kavil chlupatý, kavil ivanův, kavil tenkolistý, koniklec luční, bělozářka liliovitá, hlaváček jarní, kozinec dánský a tařice skalní. Z živočichů se vyskytují ještěrky, užovky, strakapoud prostřední nebo dudek chocholatý. • Významné krajinné prvky (VKP) ani památné stromy v řešeném území nejsou registrované.

Krajina V okolí obce jsou dlouhodobě evidovány a chráněny některé plochy zvýšené ekologické hodnoty. Jde o vrchy Brník a Srdov, Týnecký chlum (odtěžen), Chožovskou horu a Trhlávek. Ekologicky cenné jsou úpatí kopců s významnou teplomilnou vegetací. Pozitivním jevem v krajině je v severozápadní části katastru zachované terasovité uspořádání menších ploch orné půdy. Hrany teras s kamennými snosy jsou porostlé přírodě blízkou zelení a jsou útočištěm drobné zvěře. Jižní část území je rovinatější a intenzivně zemědělsky obhospodařovaná. V tomto území výraznější linie a plochy přírodě blízké zeleně chybí. Negativní dopad na trvale udržitelný rozvoj krajiny má vysoké procento zornění, rozsáhlé zábory krajiny pro kamenolom a nulová lesnatost. Hrubým zásahem do krajiny je těžba v kamenolomu a s ní spojené činnosti. Dlouhodobé odtěžování má za důsledek faktickou likvidaci původního vrchu Týnecký chlum. Rozsáhlá složiště kamene znamenají zábory půdního fondu. Kamenolom má zpracovaný Souhrnný plán sanace a rekultivace území, dotčeného těžbou, zpracovaný R-Principem Most, a.s. v září 1998. Plán předpokládá především lesnické rekultivace vytěženého lomu, nezabývá se v plném rozsahu plochami deponií jižně pod kamenolomem, není popsána likvidace rozsáhlých zpevněných (asfaltových) účelových komunikací a manipulačních ploch, ani odstranění technologického zařízení zpracování kamenných drtí.



V ÚP je navrženo: Stávající i navržené cesty v jižní, výrazně zorněné části k.ú. Chraberce budou doplněny liniovou zelení v podobě oboustranných alejí (VPO 3, VPO 4). Po ukončení těžby v kamenolomu budou odstraněna veškerá technologická zařízení pro těžbu a úpravu kamene a bude provedena rekultivace vytěženého lomu i ploch devastovaných deponiemi kameniva dle „Souhrnného plánu sanace a rekultivace území, dotčeného těžbou včetně realizace lokálního biocentra LBC 44 „Týnecký chlum“. Plochy budou navráceny krajině.

Systém ekologické stability Nadregionální a regionální prvky ÚSES: V nadřazené ÚPD – „2. změny a doplňky ÚPn VÚC Severočeské hnědouhelné pánve“ na území obce Chraberce vymezeny tyto prvky nadregionálního systému ekologické stability: • nadregionální biocentrum č. 18 „Oblík – Raná“ stepních společenstev • část nadregionálního biokoridoru teplomilných doubrav NRBK K21 – „Oblík, Raná (18) - Pochvalovská stráň (21)“ Průchod NRBK K21 je v nadřazené dokumentaci vymezen pouze jako osa , resp. není vymezen na lokální úrovni ani v k.ú. Chraberce, ani na území ostatních, sousedních katastrů. Předpokládaný průběh biokoridoru v šíři 40m je v ÚP vymezen v souladu s osou NRBK vymezenou v ÚPnVÚC . Lokální prvky ÚSES: Pro území obce je zpracován lokální systém ekologické stability (TERPLAN Praha, 1992), kterým jsou vymezeny: • Lokální biocentrum č.44 „Týnecký chlum“, původně funkční biocentrum zalesněných severních strání kopce je v současné době odtěžené kamenolomem Chraberce. Po ukončení těžby se předpokládá asanace a lesnická rekultivace prostoru lomu a jeho okolí. • Lokální biokoridor „Do Pekla“ spojující NRBC č.18 a LBC č. 44. Celý biokoridor je navržen k vybudování. Biokoridor v řešeném území je částečně veden po xerotermních mezích s křovinami, překračuje ornou půdu a vstupuje do k.ú. Chožov. Nutné je založení zejména nefunkční, resp. neexistující části biokoridoru na orné půdě v nejjižnějším úseku trasy. Jedná se o min. 15m široký pás, který má být vyjmut z obhospodařování a osázen vhodnou vegetací. Může být vysazována lípa, javory, habry a další listnaté domácí stromy a keře.

d) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno.



Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nebylo zadáním ÚP Chraberce požadováno.



e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (ZPF) a pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL). Údaje o pozemcích zemědělského půdního fondu (ZPF), dotčených záměry ÚP: Navrženými záměry ÚP Chraberce dochází k předpokládanému záboru půd pro plochy smíšené obytné, pro plochy sportu a rekreace a pro plochy, navržené jako územní rezervy pro plochy smíšené obytné. Zastavitelné plochy pro výrobu a sklady nejsou situovány na pozemcích ZPF. Předpokládaný zábor činí celkem pro navržené zastavitelné plochy 2,43 ha a pro navržené územní rezervy 1,91 ha (viz tabulková část pro jednotlivé navržené zastavitelné plochy). Zábor se týká výhradně půd 3., 4, a 5. třídy ochrany. Marginální část návrhem dotčených půd se nachází uvnitř zastavěného území obce (1,87 ha). – viz tab. „Sumář předpokládaného záboru ZPF pro zastavitelné plochy“. Teprve po vyčerpání návrhu lze přistoupit k využití územních rezerv. Celé katastrální území Chraberce leží v povodí Ohře, podpovodí Chožoslého potoka, číslo povodí 1-1-3-04-022.

Zemědělství Zemědělství a lesní hospodářství představují hlavní ekonomický potenciál obce. Zemědělsky je využívána nadpoloviční část rozlohy jejího území. Většina ploch ZPF (celkem 273 ha orné půdy) patří soukromníkům, pouze cca 4,5 ha je dosud v majetku Pozemkového fondu ČR a je státem pronajímáno jednotlivým hospodářům. V obci jsou v provozu dva menší statky - p. Toman Miroslav v č.p.1 a p. Toman Miloš v č.p.4, kteří hospodaří na cca 65ha. Kromě rostlinné výroby náleží k oběma hospodářstvím menší počet hospodářských zvířat (prasata, jateční skot do 10ti ks). Ostatní zemědělské plochy jsou obhospodařovány zčásti rolnickým družstvem Dobroměřice, p. Ditrichem (sídlo firmy Lenešice) a p. Anreásem (sídlo firmy Mnichov u Loun). Rostlinná výroba je zaměřena na obiloviny, jetelotravní směsky a vojtěžku, v posledních letech je seta řepka olejka. Na území obce nejsou žádná zařízení pro skladování či zpracování obilovin, úroda je odvážena do výkupu v Lounech. Žádné z místních hospodářství nemá stanoveno ochranné pásmo a nepředpokládá se jeho vyhlášení.

Údaje o zařazení zemědělské půdy do BPEJ a tříd ochrany Z celkové rozlohy k.ú. Chraberce 368,0 ha je dle katastru nemovitostí evidováno celkem 291,1 ha zemědělské půdy, z toho 272,74 orné půdy. Téměř celá rozloha evidované orné půdy je zoraná a ohospodařovaná. Ostatní kultury ZPF jsou přítomny na skutečně nepatrné rozloze.



Alarmující je číslo ploch, evidovaných jako plocha ostatní (téměř 20% celkové rozlohy katastru), způsobené především činností kamenolomu Chraberce. Struktura druhu pozemků k.ú. Chraberce: Lesy a vodní plochy 1,17 ha Ovocné sady, zahrady 4,22 ha Trvalé travní porosty 13,78 ha Orná půda 272,74 ha Zastavěná plocha, ostatní plocha 76,12 celkem 368,03 ha Koeficient ekologické stability pro k.ú. Chraberce je 0,111 – narušená krajina, schopná autoregulace. Přesto, že v úpatí kopců bonita půdy velmi rychle klesá až k nejnižším hodnotám, zemědělský potenciál území je poměrně vysoký. V ÚP navržené zastavitelné plochy se nacházejí na půdách 3., 4. a 5. stupně ochrany. Chráněné půdy 1. a 2. třídy ochrany nejsou návrhem dotčeny a dopad záměrů ÚP na zemědělský potenciál obce je minimální. Návrhem ÚPn jsou dotčeny tyto půdy: BPEJ/třída ochrany ZPF/předpokládaný zábor 1.06.10/3 1.20.11/4 1.20.41/5

2,11 ha 0,79 ha 1,31 ha

Charakteristika dotčených půdních jednotek:

HPJ: 06 - Černozemně typické, karbonátové a lužní na slinitých a jílovitých substrátech; těžké půdy, avšak s lehčí ornicí a těžkou spodinou, občasně převlhčené. HPJ: 20 - Rendziny, rendziny hnědé a hnědé půdy na slínech, jílech a na usazeninách karpatského flyše; těžké až velmi těžké, málo vodopropustné.

Uspořádání ZPF: Složitá terénní konfigurace kolem Chraberců severně nad silnicí III/2495 podmínila v minulosti terasovité uspořádání menších polí na úpatí vrchů Českého středohoří. Členění ploch kamennými terasami neumožnilo v dobách kolektivizace zemědělství v tomto prostoru úplné scelení půdního fondu. Kamenné terasy tvoří významný krajinný prvek okolí obce a zůstanou zachovány. Jižní část území je rovinatější a intenzivně zemědělsky obhospodařovaná. Do tohoto nadměrně zorněného území je územním plánem navržena výsadba oboustranných alejí podél stávajících i navržených polních cest. Navržená liniová zeleň je chápána jako veřejně prospěšné opatření (VPO 3, VPO 4).



Přes plochy ZPF jsou rovněž trasovány biokoridory. Jedná se o část nadregionálního biokoridoru NRBK K21 a lokální biokoridor „Do Pekla“. Oba prvky ÚSES jsou územním plánem vymezeny k založení.

Zdůvodnění navrhovaného řešení: Navržené zastavitelné plochy smíšené obytné a plochy pro sport a rekreaci jsou v souladu s požadavky obce Chraberce a se zadáním územního plánu. Pro nové zastavitelné plochy byly zvoleny pozemky uvnitř zastavěného území a v jeho přímé návaznosti. Chráněné půdy nejsou návrhem dotčeny, návrh nepředstavuje téměř žádné omezení zemědělského potenciálu obce.

Pozemky plnící funkci lesa (PUPFL): Pozemky lesa se na území obce nevyskytují. Veškerá vzrostlá zeleň v krajině je většinou soustředěná podél mezí na úpatí vrchů Srdov, Brník a Týnecký chlum, na pozemcích, vedených v katastru nemovitostí jako ostatní plocha.

Nerostné suroviny: V řešeném území se nachází výhradní ložisko čediče č. B3 020200. Dobývací prostor č. 70266 firmy Tarmac Severokámen a.s., Liberec o celkové ploše 11.20 ha je částečně v k.ú. Chraberce – 5.8 ha, částečně v k.ú. Mnichovský Týnec – 5,3 ha. V lomu od r. 1962 probíhá povrchová těžba stavebního kamene (čedič), ložisko je z větší části vytěženo.


1 - ZÁKLADNÍ ÚDAJE. 2. Odůvodnění územního plánu Chraberce. Důvody a cíle pořízení dokumentace. Vymezení řešeného území. Vymezení zastavěného území

Recommend Documents