1. Vyhodnocení koordinace a využívání území z hlediska širších vztahů v území

Úvod Územní plán obce byl zpracováván v několika etapách V květnu 1997 byly dokončeny průzkumy a rozbory a plynule přešlo zpracování do návrhu urbanistické studie především formou tzv. tužkového konceptu, který na základě vyhodnocení rozvojového potenciálu obce a limitů rozvoje formuloval základní funkční a prostorové uspořádání území obce. V rámci této činnosti byly pracovně projednány směry územního rozvoje pro obytnou zástavbu a technické vybavenosti obce. Projednání bylo realizováno na úrovni odborných orgánů obce a vybraných orgánů státní správy. Veřejnoprávní projednání tužkového konceptu nebylo realizováno, neboť pracovní proces přerušila katastrofální povodeň v červenci 1997 a následné odstraňování škod, které způsobila. Dosažené výsledky však posloužily pro zpracování podkladové studie v programu „Obnovy venkova“ pro řešení dílčích rozvojových problémů. Přerušení prací na urbanistické studii mělo být řešeno vypracováním aktualizovaného návrhu urbanistické studie, který by obsahoval již změny, vzniklé řešením důsledků povodňové katastrofy. Do celkového procesu rovněž přispělo zrušení Okresního úřadu, jako výchozího pořizovatele urbanistické studie i změna zastupitelstva v obci. Nový zastupitelský orgán využil možnosti pořizovat územně plánovací dokumentaci v přenesené působnosti a rozhodl v r. 2004 o pořízení komplexního aktualizovaného návrhu urbanistické studie s náležitostmi konceptu územního plánu tak, aby pořizovatelský proces mohl být ukončen zpracováním a schválením územního plánu. Aktualizovaný návrh urbanistické studie byl předán v říjnu 2005 a projednáván od 15.11. 2005 do 15.1. 2006. Veřejné projednávání s výkladem zpracovatele se uskutečnilo 15.12. 2005 v Leštině. Po ukončení projednávání návrhu urbanistické studie a rozboru připomínek k němu byl zpracován návrh zadání plnící zároveň funkci souborného stanoviska. Tento návrh byl vystaven od 5.9. 2006 do 4.10. 2006 k veřejnému nahlédnutí, veřejné projednání návrhu zadání proběhlo 3.10. 2006 na MěÚ Zábřeh. Po dohodnutí připomínek s dotčenými orgány státní správy a návrhu vypořádání došlých stanovisek a předložení dalších dokumentů bylo vydáno stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování Krajského úřadu Olomouckého kraje odboru strategického rozvoje č.j. KUOK/105157/2006-2/7129 z 20.10. 2006 doporučující schválení návrhu zadání plnícího funkci souborného stanoviska pro zpracování návrhu územního plánu obce Leština. Zadání plnící funkci souborného stanoviska k projednané urbanistické studii obce Leština, a tím ke zpracování návrhu územního plánu obce, bylo schváleno Zastupitelstvem obce Leština usnesením č. 2/221106/d ze dne 22.11. 2006. Návrh územního plánu obce Leština byl zpracován v období platnosti nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a prováděcích vyhlášek 500/2006 Sb. V souladu s těmito předpisy byla zpracována dokumentace územního plánu, přičemž věcné řešení problematiky vycházelo ze schváleného zadání plnícího funkci souborného stanoviska.

1

1. Vyhodnocení koordinace a využívání území z hlediska širších vztahů v území Leština patří mezi významné obce okresu Šumperk, a to jak svojí polohou, tak velikostí. Jejím hlavním pozitivem je poloha v hlavní urbanistické ose okresu a také poloha na křížení silnic II/315 a II/370. V blízkosti obce leží druhé nejvýznamnější město okresu (Zábřeh) se svojí rozvinutou ekonomickou základnou. Blízkost Zábřehu působí příznivě i na dopravní dostupnost obce, protože se zde sbíhají autobusové linky a dopravní obsluha obce je nadprůměrná. Obec je uspokojivě napojena i do prostoru Dubicka a Úsova. I při postupném omezování veřejné dopravy nedozná obec z hlediska zapojení do celého sídelního systému větší újmu, vzdálenosti okolních hospodářsky významnějších sídel a především Zábřehu (5 km) nejsou velké a jsou snadno překonatelné i individuální dopravou bez extrémně vysokých výdajů na její realizaci. Příznivá poloha obce se odrazila v tom, že se stala, a to především v období od padesátých let, i jakýmsi „zahradním satelitem“ Zábřehu, ve kterém lze bydlet v dobrém životním prostředí, s kontaktem s přírodou a s možností případného částečného samozásobení. Tento aspekt se odrazil ve velmi rozsáhlé výstavbě rodinných domků, a to jak v severní části obce v prostoru mezi silnicí do Lesnice a řekou Moravou, tak v její západní části. Charakter této zástavby, jejíž základy byly položeny již ve dvacátých a třicátých letech, dosti podstatně formuje výraz sídla. V důsledku setrvalého růstu počtu obyvatel je také intravilán obce dosti intenzivně využit, nejsou v něm prakticky volné stavební parcely po bývalých domcích, či zemědělských usedlostech. Na utváření charakteru obce se projevilo příznivě i to, že Leština, ač v období 1938-1945 patřila do Sudet, byla vždy moravskou obcí a nezasáhla ji tedy poválečná vlna dosídlování, jako řadu jiných obcí okresu. To se dodnes odráží ve vyšší sídelní stabilitě obyvatelstva a v jeho všeobecně příznivějších demografických ukazatelích (např. velmi vysoká vzdělanostní úroveň). Blízkost Zábřehu i okolních zemědělských center se ale poněkud negativně projevuje v tom, že obec má poměrně slabě rozvinutou ekonomickou základnu. Značný počet obyvatel (téměř 82 % v roce 1991) je nucen vyjíždět za prací. Tuto jednu z mála negativních charakteristik obce zřejmě nezměnil ani vývoj v posledních letech, protože intenzita podnikatelských aktivit není v obci příliš vysoká. Budoucí vývoj obce by měl tedy především zhodnocovat její dobré polohové charakteristiky a rozvíjet jak obytnou funkci, tak vytvářet podmínky pro případné rozvíjení podnikatelských aktivit. Tuto snahu ovlivňuje záměr města Zábřeh rozvíjet na jeho východním okraji při silnici II/315, která napojuje také Leštinu novou průmyslovou zónu. Efektivnost tohoto záměru posílí i nová trasa silnice I/44, která v poloze východního obchvatu Zábřehu má být vybudována ve čtyřpruhovém provedení. Záměr na vybudování průmyslové zóny také potvrdil záměr na vybudování mimoúrovňové křižovatky nové trasy silnice I/44 se silnicí II/315, což výrazně posílí také rozvoj obce Leština.

2

Obec Leština kromě vazeb se Zábřehem musí rozvíjet i vazby vyplývající z dalších napojení zejména technické infrastruktury. Již skutečností se stalo propojení splaškové kanalizace se sousední obcí Lesnice, která odvádí splaškové vody do čistírny odpadních vod v Leštině. V návrhu územního plánu je obsažen záměr na vybudování nové trafostanice v severním cípu katastrálního území Leština, která bude napojena z vedení 22 kV obcházejícího zastavěné území Lesnice. Naopak se počítá s vybudováním doplňujících protipovodňových opatření na soutoku říčky Loučka a Vitošovského náhonu. Úzké vazby vyplývají také se sousední obcí Hrabová Vitošov z koordinace důsledků těžby vápence. Na katastrálním území se již neprovádí aktivní těžba, nicméně na území jsou ještě chráněna prognózní zdroje vápence. V současné době je kontakt s těžební činností zřejmý z provozu vlečky, která odváží surovinu přes katastrální území Leštiny. Její technická část, hlavní úzký železniční most způsobuje problémy v odvodu povodňových vod z Moravy. Širší vztahy je nutno koordinovat i z hlediska koncepce ochrany přírody a územních systémů ekologické stability. Nadregionální ÚSES, reprezentovaný vodní a nivní osou nadregionálního biokoridoru č. 89 jdoucího podél řeky Moravy, prochází téměř středem řešeného katastrálního území obce od severu k jihu. Jde asi o 4,2 km dlouhý úsek nadregionálního biokoridoru probíhajícího od nadregionálního biocentra Praděd do nadregionálního biocentra litovelské Pomoraví – sever. Z hlediska širších vztahů regionálního ÚSES je na území obce a návaznosti na obce sousední nezbytné zkoordinovat vazby nově vymezeného RBC Leštinská Niva a jižně od k.ú. situovaných RBK 902 a 903. V zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje ve vazbě na MÚSES v okolních obcích. vymezené MÚSES v řešeném území jsou upraveny s ohledem na tuto skutečnost. Jiné skladebné části NR a R ÚSES nejsou v širším okolí zastoupeny. Skladebné části místního ÚSES, lokalizované na k.ú. Leština, jsou v rámci širších vztahů propojeny s místními ÚSES všech okolních obcí, a to buď lokálními biokoridory nebo alespoň interakčními prvky. Skladebné části místních ÚSES navazují na skladebné části ÚSES nadregionální a regionální úrovně. Některá z lokálních biocenter jsou vložená jak do nadregionálního, tak do regionálních biokoridorů. Vzájemné propojení a lokalizace skladebných částí ÚSES (biocenter a biokoridorů) je zobrazeno v mapě širších vztahů. V rámci širších vztahů se uplatňuje také evropsky významná lokalita Litovelské Pomoraví. na k.ú. Leština zasahuje od jihu svoji nejsevernější částí a pokračuje v širokém pásu na jih zabírá celou CHKO Litovelské Pomoraví. V rámci širších vztahů se uplatňuje také evropsky významná lokalita Litovelské Pomoraví. Na k.ú. Leština zasahuje od jihu svoji nejsevernější částí a pokračuje v širokém pásu na jih a zabírá celou CHKO Litovelské Pomoraví. Nově je vymezena evropsky významná lokalita Pod Trlinou (na k.ú. Leština a Lesnice), totožná s se stejnojmennou přírodní rezervací.

3

Jiné přírodní systémy se v širším okolí obce Leština nenacházejí.

2. Údaje o splnění zadání a splnění pokynů pro zpracování návrhu Pro obec Leština byl aktualizován návrh urbanistické studie, který svým obsahem splňoval požadavky, kladené na koncept územního plánu. Tato studie byla projednána jako koncept územního plánu a po vyhodnocení stanovisek bylo zpracováno zadání plnící současně funkci souborného stanoviska, které bylo po projednání schváleno v r. 2006. Úspěšné projednávání vyústilo v soubor pokynů pro dopracování návrhu územního plánu, které však neznamenaly zásadní přepracování urbanistické koncepce. Všechny požadované úpravy dokumentace byly provedeny včetně vybavení dokumentace podle požadavků nového stavebního zákona, takže lze vyslovit závěr, že požadavky zadání i pokynů pro zpracování návrhu územního plánu byly splněny.

3. Komplexní zdůvodnění přijatelného řešení A. URBANISTICKÉ HODNOCENÍ Celková urbanistická koncepce vychází z hodnocení dosavadního vývoje a navazuje na dosažený stupeň a charakter zástavby obce. Předpokládá územní stabilizaci dvou urbanistických zón na jižním okraji současně zastaveného území. Jedná se o plochy bývalého areálu velkokapacitního chovu zvířat a sousední plochy pro sport a rekreaci. Zemědělský areál rovněž velmi úzce navazuje na obytnou zástavbu centra obce. Symbióza těchto tří funkcí ve vzájemně těsném sousedství vyžaduje v každém případě regulaci ve využívání těchto ploch, a to zejména v areálu zemědělské výroby. Pokud by byl využíván k účelům, ke kterým byl vystavěn, musí být vytvořena opatření k minimalizaci negativních účinků chovu zvířat přinejmenším vysazením a údržbou kompaktních vnitřních zelených ploch, především po obvodě areálu. V současnosti však přestává plnit funkci, pro kterou byl zřízen, a je využíván také pro funkce výrobní a skladovací jiného zaměření. Změna funkčního využití musí být podřízena zásadě minimálních negativních důsledků na obytnou a sportovní funkci. Rozvojové záměry se týkají především funkce sídelní, která byla preferována již v minulosti. Celé zastavěné území leží v záplavovém území řeky Moravy a poslední povodně v r. 1997 znamenaly katastrofický zásah do této funkce. Proto je větší rozvoj sídla předurčen budováním protipovodňových opatření, zejména ochranných hrází, případně jejich dalším zvyšováním. Tato protipovodňová opatření byla realizována. A s vědomím této situace je navrhován další rozvoj obytné zóny, neboť sídelní význam obce je podtržen růstem počtu obyvatel v posledních letech i plynulou výstavbou bytů v tomto období. Intenzivní zastavěnost současného půdorysu obce znamená, že v něm nejsou větší územní rezervy, a proto jsou navrhovány větší rozvojové plochy na okraji obce. Rozšiřováno je především současně zastavěné území v severním a východním sektoru

4

s cílem spíše doplňovat jakési „kapacitní“ proluky mezi jednotlivými částmi zastavěného území. Výpočtem demografického potenciálu obyvatelstva a porovnáním s tendencemi dosavadního vývoje, byla objektivizována výhledová velikost obce na 1300-1350 obyvatel. Dosažení této úrovně by vyžadovalo vytvořit územní předpoklady pro výstavbu 90-65 bytů. V obci se předpokládá další rozvoj bytové zástavby formou rodinných domků, což představuje výstavbu 70-50 rodinných domků do r. 2020. V návrhu rozvojových ploch je vymezeno území, jehož kapacita je poněkud větší než vypočítané potřeby. Jedná se o vytvoření částečné územní rezervy pro případné změny a větší variabilitu v časové využitelnosti jednotlivých lokalit. Pokud se týká dopravní obsluhy a vybavenosti technickou infrastrukturou, jsou vytvořeny návrhové předpoklady pro obsluhu všech rozvojových ploch. V dopravní koncepci je v území vytvořena rezerva pro obchvat silnice II/315, která prochází centrem obce a její rostoucí dopravní zátěž má negativní vlivy na bytovou zástavbu.

Návrh členění území obce na funkční plochy a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území Současný urbanistický a architektonický výraz Leštiny je odrazem jejího historického vývoje a nese s sebou veškeré znaky rozhodujících období, kterými sídlo prošlo. Z hlediska urbanistické struktury i architektonického výrazu jednotlivých objektů to znamená existenci vzájemně odlišných stavebních celků. Z tohoto historizujícího pohledu se jedná o následující seskupení urbanistických a architektonických fenomenů: zřetelně vyvinuté centrum s budovami staršího data a kvalitní vzrostlou zelení (IC-1), rozsáhlá a velice kompaktní obytná zóna, tvořená převážně rodinnými domky, situovaná v bezprostřední návaznosti na centrum (IC-2); místní část Zálavčí s osobitým charakterem, svědčícím o historickém vzniku této části sídla (IC-3); výrobní zóna v těsné návaznosti na centrum obce (V1); sportovně rekreační zóna v jihozápadní části intravilánu (OS). Z uvedené funkční zonace sice vyplývá absence kompaktní zóny občanské vybavenosti, ta je však většinou soustředěna v návesním prostoru a při Sokolské ulici, vycházející z centra severním směrem. Sídlo jako celek má velice kompaktní půdorys, daný vysokou bonitou okolních pozemků, která historicky bránila jejich neorganizovanému a rozvolněnému zastavování. Pouze místní část Zálavčí, vybíhající podél stejnojmenné ulice severovýchodním směrem k Vitošovskému náhonu a úpatí Berkovy hory, má odlišný charakter. Jedná se zde o kombinaci původní a nové zástavby, více méně ulicového typu bez promyšlené a jednotící urbanistické kompozice. Stavební dominantou obce byla v minulosti kaple sv. Václava na návsi. V současné době jí však nevhodně konkuruje nová třípodlažní školní budova, postavená v její těsné blízkosti.

5

Zbytek obce má vyrovnanou výškovou hladinu bez dalších dominant a při dálkových pohledech, např. z úbočí Berkovy hory, je typickým příkladem „kobercové“ zástavby ve zcela plochém terénu. Problematické je i zapojení obce do okolního přírodního prostředí. I když se zde - opět v dálkových pohledech - příznivě uplatňují lužní doprovody řeky Moravy a kopcovitý terén východně od sídla, je přechod intravilánu do krajiny velice násilný. Zastavěné území většinou končí ploty nebo zdmi krajních parcel, na něž bezprostředně navazují rozsáhlé plochy orných půd, a to bez jakékoliv přechodové zeleně. Směrem k Moravě je pak obec obehnána zatravněným protipovodňovým valem, který je jen sporadicky ozeleněn a dodává tak sídlu dojem „města za hradbami“. V panoramatických pohledech se příliš výrazně neuplatňuje ani zeleň zahrad, které jsou natolik malé, že se daleko více pohledově prosazuje zastavěná část intravilánu. Výjimkou v tomto směru je pouze vzrostlá veřejná zeleň na návsi a v okolí některých zařízení občanské vybavenosti.

IC 1 - Centrum Centrum, ležící v excentrické poloze vůči hlavní obytné zóně obce, je kompaktní protáhlý stavební útvar přibližně západo-východního směru mezi Družstevní ulicí a ulicí 7.května, zakončený na východě náměstím Hrdinů s parkovou úpravou a pomníkem hrdinům 2.světové války. Pohledově i funkčně jej lze rozdělit na větší a živější západní část s řadou zařízení občanské vybavenosti a klidovou východní část kolem náměstí Hrdinů. Dělícím prvkem mezi oběma částmi centra je komunikace II/315, která se v tomto prostoru stáčí prudkým obloukem ze severovýchodního směru na jihovýchod a ve vrcholu oblouku se na ni napojuje silnice II/370. Západní, výraznější část centra lze dále členit do tří vzájemně korespondujících a funkčně souvisejících stavebních celků. Jedná se o severní frontu budov při silnici II/315 (ul. 7. května), centrální část mezi touto silnicí a klidovou Družstevní ulicí a jižní frontu podél Družstevní ulice. Severní frontu podél silnice II/315 tvoří převážně dvoupodlažní obytné objekty původních statků, v jejichž zázemí se nacházejí poměrně rozsáhlé dvory s hospodářskými budovami a malými zahrádkami, otevřenými k pěší spojce mezi Komenského ulicí (II/370) a nákupním střediskem při Sokolské ulici. Budovy jsou až na výjimky v méně uspokojivém stavebním stavu a svým průčelím - opět s několika výjimkami - navazují přímo, tj. bez předzahrádek, na chodník, lemující frekventovanou silnici II/315. Před pohostinstvím je navíc tento chodník přerušen a plocha je využívána jako provizorní parkoviště. Některé objekty severní fronty, včetně hospodářského zázemí, jsou využívány jako zařízení občanské vybavenosti (pohostinství s vinárnou v 1. patře a venkovním posezením ve dvoře, řeznictví). Zcela odlišný charakter má centrální část návsi, tvořená pěti významnými objekty. Mezi ně patří - s výjimkou jednoho obytného domu - škola, kaple, budova obecního úřadu a velice zdařile adaptovaný objekt pekárny s přímým prodejem vlastního zboží. Tato část návsi je z urbanistického a architektonického hlediska velice rozporuplná - vyznačuje se totiž na

6

jedné straně řadou nedostatků, na druhé straně však zde lze registrovat některé velice pozitivní prvky. Nejmarkantnější závadou je sevření návesní kaple mezi dva hmotově významnější objekty - školu a budovu obecního úřadu. V případě školy k tomu došlo zřejmě při její rekonstrukci v roce 1972, kdy se zádveří hlavního vchodu, nevhodně doplněné skleněnými prvky (luxfery), přiblížilo těsně ke kapli. Pokud jde o budovu obecního úřadu, v níž je umístěna rovněž pošta, prodejna potravin a kadeřnictví, došlo zde - nejspíše též dodatečně k vybudování přístavku k její štítové stěně směrem ke kapli. Těmito úpravami se kaple dostala do polohy hmotově i výškově minoritního prvku v rámci návsi a ztratila své, kdysi zřejmě dominantní, postavení. Za negativní jevy v této části návsi je rovněž třeba považovat vestavbu hasičské zbrojnice mezi budovu obecního úřadu a sousední obytný Výše popsané architektonické závady jsou částečně kompenzovány pozitivy, která jsou v této části návsi nesporná. Mezi ně patří - kromě již zmíněné citlivé rekonstrukce pekárny především veřejná zeleň. Nejvýrazněji se uplatňuje cca 400 m dlouhé kaštanové stromořadí. Tento významný souvislý liniový prvek přechází v závěru návsi a před školou v udržované parčíky s lavičkami a informačními panely a vytváří tak klidové odpočinkové zázemí centra. Hezky upravený je rovněž trojúhelníkový prostor školního pozemku v oblouku silnice II/315. Ke klidové atmosféře této části centra přispívá i asfaltová úprava Družstevní ulice s omezeným provozem motorových vozidel, autobusovou čekárnou, telefonní budkou, parkovištěm a travnatou úpravou ploch směrem k frontě objektů, uzavírajících náves z jižní strany. Jižní fronta podél Družstevní ulice je, podobně jako fronta severní, tvořena převážně původními statky s prostornými dvory a hospodářským zázemím. Tato část centra je však, na rozdíl od jeho severního sektoru, mnohem častěji prostoupena moderními rodinnými domky, situovanými nejen v prolukách návesní fronty, ale i v jejím zázemí, tj. v bývalých dvorech a zahradách. Nejvýznamnějším objektem je zde citlivě rekonstruovaná a památkově chráněná lidová usedlost č. p. 9, která je majetkem obce. Nová výstavba za tímto objektem s rekonstruovaným objektem usedlosti jsou využívány jako penzion pro přestárlé občany. Za součást tohoto prostoru lze považovat i hřbitov s kaplí při silnici II/315, za nímž vede pěší přístupová cesta do dvora výše zmíněného penzionu. Dvůr i cesta jsou v současné době předmětem úprav a vše nasvědčuje tomu, že zázemí památkově chráněné lidové usedlosti bude ztvárněno stejně citlivě jako vlastní objekt. Východní část centra má klidový obytný ráz a vzhledem k frekventovanému komunikačnímu předělu působí dojmem odtrženosti a „nekomunikace“ se západní částí návsi. Centrální plochou je zde dobře udržovaný parčík s památníkem 2. světové války. Severní frontu tvoří opět obytné části někdejších statků s hospodářským zázemím, tj. dvory a stodolami, na něž dále navazují nevelké zahrady a ovocný sad. Ty byly ve třech případech využity k výstavbě moderních, architektonicky dobře zvládnutých rodinných domků. V jižní partii této části návsi původní zemědělské usedlosti většinou zmizely a byly nahrazeny moderní rodinnou výstavbou. Pro rodinné domky byly využity nejen půdorysy

7

bývalých stavení, ale i jejich nádvorní či zahradní zázemí. Vznikla tak další fronta obytných objektů, zpřístupněných záhumenní polní cestou, vedoucí ze silnice II/315. Tuto polní cestu, a tím i původní hranici zastavěného území, překračují dva objekty po čtyřech bytových jednotkách, vybudované jako stabilizační byty JZD Dubicko.

IC 2 - Obytná zóna Plošně nejrozsáhlejší část obce představuje velice kompaktní, hustě zastavěná obytná zóna, zaujímající celý západní a severní kvadrant sídla. Tato zóna je velice jasně a často i „tvrdě“ ohraničena následujícím způsobem: na jihu centrální části obce zemědělským areálem a sportovními plochami, na západě řekou Moravou, příp. protipovodňovým valem, bránícím jejím rozlivům, na severozápadě pokračováním téhož valu, na severu zděným oplocením zahrad, na něž bezprostředně navazují orné půdy, na východě silnicí II/370, která je posléze směrem k centru obestavěna oboustranně. V obytné zóně jsou situována některá plošně i hmotově významná zařízení občanské vybavenosti. Při Sokolské ulici se jedná o nákupní středisko, mateřskou školu a objekt Osvětové besedy (taneční a divadelní sál, tělocvična, vinárna), na rohu ulic Na Boxance a Okružní o další objekt Osvětové besedy, v němž je umístěno pohostinství, místní knihovna, ordinace praktického lékaře a v současné době nefunkční kino. Ve všech případech se jedná o hmotově významné objekty, lišící se však datem svého vzniku. Nejstarší budovou je kino (bývalá Orlovna), zatímco Sokolovna (dnešní kulturní dům) byla zcela přestavěna a mateřská škola a nákupní středisko jsou novostavby. Vzhledem k tomu, že i rodinná výstavba, mezi kterou jsou budovy situovány, je většinou půdorysně, výškově i hmotově „nadprůměrná“, nelze hovořit o tom, že by tato zařízení občanské vybavenosti vybočovala z měřítka okolní zástavby. S výjimkou těchto zařízení, doprovázených parkovými úpravami okolí, kdy na rozdíl od zbytku obytné zóny nebylo šetřeno plochou, má celá obytná zóna prakticky jednotný charakter. Ten je možno popsat následujícím způsobem: komunikační uspořádání má pravidelný pravoúhlý šachovnicový charakter s oboustranným obestavěním. Hlavní silnice II/315 disponuje téměř v celé délce oboustrannými chodníky, místní komunikace jsou od oplocení parcel odděleny různě širokými travnatými pásy. Interiér obytné zóny tak působí - s výjimkou průtahu silnice II/315 a II/370 - velice příjemným klidovým dojmem; zástavba je velice hustá, často přechází od individuálních rodinných domků k dvojdomkům a v ulici U Moravy dokonce k řadové zástavbě. Tato skutečnost, vyplývající z existence malých parcel (průměrně 800 m2), je zřejmě dána cenou pozemků a historickou snahou nezastavovat zbytečně velké plochy kvalitní zemědělské půdy. Výsledkem je zástavba, připomínající svým charakterem spíše příměstskou vilovou čtvrť, než běžný venkovský typ zástavby. Z toho samozřejmě vyplývá určité omezení intimity rodinného bydlení;

8

většina domů má poměrně velký půdorys, tj. zabírá značnou část parcely. Pro předzahrádky, zahrady, dvorky a pomocné objekty tak zůstává pouze omezená plocha; snaha vystavět prostorný obytný dům vedla nejen k zastavění velké půdorysné plochy, ale i k budování dvoupodlažních objektů nebo alespoň objektů s obytným podkrovím. Výšková hladina zůstává v obou případech prakticky totožná. Přízemní objekty jsou v obci spíše výjimkou a řadí se ke starším stavbám; pro obytnou zónu obce jsou charakteristické dva stavební typy - dvoupodlažní kubus na čtvercovém půdorysu se stanovou střechou, nebo tentýž objekt, z něhož navíc vybíhá přízemní část se sedlovou střechou. Nejedná se sice o typové objekty, ale vše nasvědčuje tomu, že docházelo k „opisování“ téhož projektu s drobnými modifikacemi; vzhledem k tomu, že většina rodinných domků vznikla v padesátých a šedesátých letech, případně později, jsou objekty v dobrém stavebním stavu, ke kterému přispívá i jejich permanentní pečlivá údržba. Totéž platí i o novějších rodinných domech, které vznikaly již na základě individuálních projektů a jsou většinou po architektonické stránce zdařilé. I tyto stavby však trpí obecným nedostatkem, tj. malou parcelou a z toho vyplývajícím nedostatečným odstupem od sousedních objektů; nejen objekty, ale i jejich okolí, tj. předzahrádky, dvorky a zahrady jsou velice pečlivě udržovány. Totéž platí i o pomocných stavbách jako garážích, kůlnách, sklenících, altánech a dalších. Jen sporadicky se na parcelách objevuje jinde často běžný nepořádek a různá provizoria ze zbytkových materiálů; starší domy, ležící zejména mezi silnicí II/315 a Potoční ulicí, jsou rovněž udržovány a zapadají do celkového rámce obytné zóny. Charakteristická je zde pouze nižší průměrná podlažnost a drobnější měřítko objektů. Celkově lze z urbanistického hlediska hodnotit kompozici obytné zóny, vybudované na základě zastavovacího plánu z roku 1957, jako zdařilou. O jejích nevýhodách, spočívajících především v malé ploše parcel a z toho plynoucí vysoké hustotě zástavby, bylo hovořeno výše. Z architektonického hlediska se jedná o průměr šedesátých let s ojedinělým výskytem zdařile realizovaných pozdějších projektů.

IC 3 - Zálavčí Zálavčí je místní část obce, která vybíhá z východní části návsi podél stejnojmenné ulice severním směrem, překračuje Vitošovský náhon a dosahuje až k úpatí Berkovy hory. Zástavba je tvořena převážně původními zemědělskými usedlostmi, z nichž některé byly rekonstruovány pro potřeby moderního bydlení. V zázemí, tj. zahrádkách některých z nich, vznikly nebo jsou ve výstavbě nové rodinné domky. V severní části Zálavčí, již na levém břehu Vitošovského náhonu pod Berkovou horou, je situován velice zdařile rekonstruovaný původní statek s ambicemi na vznik agrofarmy s možností ubytování hostů v zařízení penzionového typu. V sousedním statku je však v činnosti pila, jejíž hlučný provoz nepřispívá ke klidovému pobytu potenciálních návštěvníků agrofarmy.

9

Poměrně homogenně a klidově působící prostředí Zálavčí bylo výrazně narušeno výstavbou osmi montovaných řadových domků na pravém břehu Vitošovského náhonu. Tyto objekty jsou nejen v Zálavčí, ale v obci vůbec cizorodým architektonickým prvkem. Vzhledem k tomu, že obytná část je vybudována nad technickým podlažím, dostávají se domky i z výškového hlediska mimo měřítko této části sídla a nechtěně vytvářejí z daleka viditelnou a nepříliš působivou dominantu. Ani úpravu jejich bezprostředního okolí nelze považovat za přínos pro celkovou úpravnost obce.

V1 - Výrobní zóna Výrobní zóna je tvořena plošně rozsáhlým areálem zemědělské účelové výstavby, který bezprostředně navazuje na centrum obce. Z urbanistického hlediska není tato symbióza ideální z několika důvodů: výroba je v těsném kontaktu s centrální i obytnou zónou; zemědělská technika vyjíždí přímo do Potoční ulice, tedy prakticky do centra obce; architektonická úroveň provozních i pomocných objektů je nízká a snižuje tak jinak dobře působící prostředí okolní zástavby; provozní plochy areálu jsou nedostatečně udržovány. Na druhé straně je však třeba říci, že jednotlivé objekty nepřevyšují úroveň okolní zástavby a nevytvářejí tak nepříznivě působící dominantu obce. Areál je tedy zřetelný pouze při pohledu z centrální aleje a ze sportovního stadionu, pomineme-li samozřejmě dálkové pohledy z úbočí Berkovy hory či z polí jižně od obce. Problém farmy se tedy odehrává spíše ve funkční a hygienické poloze než v poloze architektonické závady. Druhou výrobní zónou VZ je obalovna drti v západní části katastrálního území. Tato průmyslová plocha, ležící navíc z větší části na k. ú. Rájec, s obcí stavebně nesouvisí a z urbanistického hlediska ji neovlivňuje. Totéž platí i o kamenolomu a vápence Vitošov. Tato zařízení jsou situována mimo katastr Leštiny a je se o nich třeba zmínit pouze proto, že odkrytá stěna lomu tvoří nejvýznamnější pohledovou dominantu, patrnou prakticky ze všech částí interiéru i exteriéru obce. Ačkoliv se nesporně jedná o devastační prvek v krajině, je a bude pro obec charakteristickou a nezaměnitelnou kulisou.

OS - Sportovně rekreační zóna Sportovní areál navazuje z jihu na západní část obytné zóny. Jeho zapojení do krajiny i vazbu na sídlo lze považovat za zdařilou díky vysoké zeleni, která celý prostor odděluje jak od okolních polí, tak i od rodinných domků podél Okružní ulice. Rovněž pohled na zemědělskou farmu je zatím sice nedokonale, ale přece jen částečně stíněn vzrostlými stromy. Hlavní součástí sportovního areálu je fotbalové hřiště s kvalitním trávníkem, lemované topolovou alejí. Na jeho východní (delší) straně je postaven objekt s nezbytným sociálním

10

zázemím a funkčním pohostinstvím v přízemí. V podkroví je zřízeno ubytovací zařízení pro cca 50 osob. Z architektonického hlediska lze objekt hodnotit jednoznačně kladně. V nástupním prostoru do sportovního areálu je zřízeno zatím nezpevněné parkoviště a prostorná travnatá plocha s možností venkovního posezení s občerstvením a dětským koutkem (houpačky, prolézačky, pískoviště apod.). Ve východní části areálu jsou situována dvě tréninková hřiště s asfaltovým povrchem a pomocný objekt (kůlna). Celkové prostředí sportoviště je velice kvalitní.

Rozvojové plochy Rozvojové plochy jsou vymezeny pro obytnou zástavbu. Výrobní zóna, která má poměrně velký územní rozsah, je považována za územně stabilizovanou, neboť již neslouží účelu pro který byla zřízena a postupně mění využití bývalých objektů pro velkovýrobní formu živočišné produkce zemědělské na drobné výrobní účely nezemědělského charakteru. Plochy pro sport a rekreaci svým současným rozsahem dostatečně umožňují tuto základní činnost uspokojovat. Pro obytnou zástavbu bylo návrhem aktualizované urbanistické studie vymezeno pět rozvojových ploch, které dotvářejí dosud založený urbanistický půdorys, založený dosavadní zástavbou. Jak již bylo výše konstatováno, velmi sevřený způsob zástavby neposkytuje žádné větší rezervy uvnitř současně zastavěného území a proto je většina rozvojových ploch orientována na nové plochy mimo současně zastavěné území. Návrh územního plánu tyto plochy přejímá.

BI 2 - rozvojová plocha severovýchodní část Tato plocha je situována na pozemcích zařazených do III. třídy ochrany zemědělského půdního fondu, nemá žádné podstatné omezení dané ochrannými pásmy současných sítí a je relativně dobře napojitelná na již vybudované, případně navrhované zařízení technické infrastruktury. Její rozloha je cca 6,5 ha a vytváří základní kapacitní předpoklad pro pokrytí potřebných 50-70 rodinných domků, které by měly být do r. 2020 postaveny. Lokalita je situována mezi místní část Zálavčí a východním okraj současně zastavěného území při silnici II/370. Její využití je navrženo v 1. etapě.

BV 4 - jižní okraj zástavby proti hřbitovu Lokalita zavazuje na historickou část zástavby obce a využívá dosud nezastavěné území mezi Vitošovským náhonem a hřbitovem. Plochu částečně protíná elektrické vedení 22 kV,

11

které je navrženo přeložit. Dále je zčásti v ochranném pásmu hřbitova, avšak nepředpokládá se výraznější ovlivnění pietního místa. Její plošný rozsah cca 2,5 ha však kontaktuje z větší části půdy zařazené do II.třídy ochrany zemědělských půd. Plocha je rozdělena na dvě části podle navrhovaného typu zástavby. V části 4a blíže k silnici II/315 a ke hřbitovu je navržena zástavba formou rodinných domů příměstského typu a na druhé části 4 je připuštěna zástavba formou rodinných domů venkovského typu s možností založení činností zemědělského charakteru či živnostenského výrobního a opravárenského charakteru lokálního významu.

BI - 1 - severní okraj obce Lokalita využívá plochy mezi ochrannou hrází proti povodni a silnicí II/370. Jedná se o půdy zařazené do III. třídy ochrany ZPF. Plocha je nejvzdálenější od centra obce a její trojúhelníkový tvar snižuje její využitelnost. Rozsah plochy je cca 3,0 ha. Její využití se předpokládá ve 2. etapě výstavby.

BI – 5 jihozápadní okraj obce Je malého rozsahu a je rozdělena elektrickým vedením 22 kV. Část vedení elektrické energie 22 kV včetně trafostanice je navržena přeložka.

BI - 3 severozápadní okraj obce Plochu tvoří proluka mezi ochrannou protipovodňovou hrází a zástavbou. Jedná se o plochu přestavbovou, pro jeden rodinný domek.

12

B. DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ 1. Doprava a dopravní zařízení Na základě provedených rozborů, průzkumu v terénu a na podkladě provedeného vyhodnocení dopravního průzkumu je vypracován koncept řešení dopravní situace v obci Leština s přihlédnutím rozvoje obce zejména v bytové výstavbě. a) Silniční síť Na základě zadání k vypracování návrhu ÚP obce Leština vznikl požadavek na dokreslení grafické dokumentace výhledové trasy čtyřpruhové silnice I/44 v nové poloze, která také krátkým úsekem zasahuje do katastrálního území obce Leština, a to v jeho západní části včetně navrhovaného křížení se silnicí II/315 v úseku Leština – Zábřeh. Navržená trasa silnice I/44 není do dnešního dne zpracována v podrobnosti technického řešení, proto v grafické dokumentaci 1 : 5 000 je zakreslena po dohodě s ŘSD Brno trasa přeložky dle vyhledávací studie (rok 1993 Dopravoprojekt Brno – ing.Mužátko) a která je také podkladem pro projednávaný územní plán VÚC Olomouckého kraje. Úsek trasy silnice, která zasahuje do katastrálního území obce Leštiny je veden jako stavba 9- III Zábřeh- obchvat“. Dle sdělení ŘSD Brno bylo v roce 2006 zadáno zaměření navržené trasy obchvatu Zábřehu a v roce 2007 pak technické zpracování studie této trasy. Lze očekávat, že při podrobnějším zpracování a na základě zaměření současného stavu, může dojít k malým úpravám trasy přeložky silnice I/44, které by ale neměly vyvolat nutnost přepracování ÚP obce. Navržená trasa silnice I/44 na území obce Leština vyvolává při křížení se silnicí II/315 vybudování přeložky silnice II/315 v poloze odsunuté jižním směrem v délce cca 700 m pro nutnost získání možnosti mimoúrovňového křížení a pro příslušné napojovací rampy.Tento nový dopravní prvek v území pak jistě ovlivní pohyb vozidel a můžeme očekávat výrazné změny, co do počtu vozidel, tak i do nových směrů. Silnice II/315 - tvoří v současné době dopravní páteř obce ve směru západ-východ-jih a má řadu dopravních závad v průtahu obcí. Je navržena její úprava na kategorii PMK 10 (dle ČSN 736110,leden 2006) nebo PMK 11,0 pro funkční skupinu B , která v některých úsecích vlivem zástavby bude obtížná a nelze odstranit nepříznivé směrové poměry, zejména pak u napojení se silnicí II/370 v centru obce. Vzhledem ke značnému zatížení této silnice zejména pak těžkou dopravou je navržena přeložka této silnice mimo centrum obce, v souladu se studií silnice I/44 a to jižně v délce cca 1,6 km, a to v kategorii S 9,5. Silnice II/315 by odbočila ze stávající trasy, (dle studie I/44 – r. 1993 západně obce cca 300 m od mostu přes řeku Moravu, vedla by jižním směrem, křížila by se silnicí III/31538, přešla by novým šikmým mostem přes řeku Moravu. Dále míjí areál zemědělského družstva a vrací se do stávající své původní trasy. Napojení vlastní obce je jednak na západě prostřednictvím silnice III/31538 a II/315, dále na jihu využitím stávající místní komunikace podél západní části zemědělského areálu, upravené na kategorii PMK 10 skupiny B, vedoucí do centra obce a pak v místě napojení na stávající trasu silnice II/315 úpravou odbočení. Ze sčítání v roce 1990 byla zjištěna intenzita dopravy v úseku Zábřeh na Mor.-Leština 1 507 vozidel ve skladbě 454 těžkých, 982 osobních a 71 motocyklů za 24 hodin. V úseku Leština-Hrabová byla intenzita 1 337 vozidel ve skladbě 515 nákladních, 774 osobních a 48 motocyklů. 13

Na základě uskutečněného sčítání v roce 2005 byla v úseku Leština – Zábřeh zjištěna intenzita 3441 vozidel ve skladbě 656 těžkých, 2742 osobních a 43 motocyklů. Z tohoto zjištění vyplývá, že oproti prognóze pro rok 2005 ve sčítání v r. 1997 by DOPING došlo k navýšení pohybu vozidel a to zejména u osobních o cca 600 vozidel u nákladních pak k poklesu o 41 vozidel. V úseku Leština – Hrabová bylo v roce 2005 nasčítáno 2 470 vozidel ve skladbě 652 těžkých, 1789 osobních a 29 motocyklů. Proti prognóze z roku 1987 pak došlo u osobních vozidel k zvýšení o cca 257 vozidel a u těžkých o 325 vozidel. V tomto úseku pak byl výraznější nárůst v osobní i nákladní dopravě oproti výpočtům a předpokladům v roce 1997. Výstavbou přeložky silnice II/315 by tedy došlo k výraznému ulehčení od průjezdné dopravy obcí. U silnice II/315 je nutno v rámci výstavby nové trasy silnice I/44 uvažovat s její úpravou v rámci budování mimoúrovňového napojení obou silnic. Silnice II/370 - vede od Lesnice na Leštinu, tvoří částečně i funkci sběrné komunikace typu B 2 a je v centru obce napojena na II/315. Prostor napojení je velmi nepřehledný a vzhledem ke stávající zástavbě nelze přehlednost křižovatky výrazně zlepšit a ani trasu silnice vést v nějaké nové poloze. Po výstavbě přeložky silnice II/315 by bylo vhodné pak napojení stávající II/315 na II/370 potlačit a silnici II/370 vést jako hlavní v současné trase II/315 až do jižního napojení přeložky do stávající trasy II/315 ve směru na Hrabovou. Ze sčítání dopravy v roce 1990 byla zjištěna u II/370 intenzita 631 vozidel ve skladbě 169 těžkých, 428 osobních a 34 motocyklů. Při upřesňování intenzity dopravy u silnice II/370 v roce 1997 byla zjištěna intenzita 414 vozidel ve skladbě 350 osobních a 64 těžkých. Došlo tedy u této silnice k poklesu intenzity. Dle sčítání z roku 2005 bylo v tomto úseku nasčítáno 1305 vozidel, z toho 309 těžkých, 983 osobních a 13 motocyklů. I zde došlo k nárůstu intenzity dopravy a to u těžkých o 140 vozidel, u osobních pak o 555 vozidel U této silnice je navržena směrová úprava, a to severně obce zvětšením směrových oblouků. K prostoru blíže obci byla úprava realizována v rámci povodňových úprav, druhý návrh zatím ne. Kategorie silnice je navržena sice S 9,5, ale vzhledem k malé intenzitě by se mohlo uvažovat s kategorií S 7,5. Silnice III/31538 - je vedena od II/315 na Rájec. Není tak významným současným dopravním tahem, výhledově pak její severní úsek od přeložky silnice II/315 bude sloužit jako přivaděč do obce Leština. Její intenzita dopravy dle sčítání v roce 1997 činí 28 vozidel, z toho 22 osobních a 6 těžkých. Sčítání v r. 2005 nebylo realizováno. Je navržena v kategorii S 7,5, s nepatrnou směrovou úpravou v prostoru křížení se železniční vlečkou. a přeložkou silnice I/44 a III/315 b) Železnice V obci není železniční doprava přímo zastoupena veřejnou osobní dopravou, zasahuje na území katastru obce vlečkou, která vychází ze žst. Zábřeh na Mor. do vápencového lomu

14

Vitošov. Životnost a nutnost této vlečky není ověřena. Těleso vlečky je považováno za stabilizované. Pokud by se na něm prováděly úpravy, je nutno je koordinovat s její další funkcí jako ochranné hráze proti záplavám. c) Místní komunikace Navazují na silnice II/315 a II/370 a zajišťují zpřístupnění obytných a hospodářských objektů. Síť komunikací je přizpůsobena dané zástavbě a prostorám, které byly pro ně zachovány. V době po vypracování konceptu ÚP byla vydána nová ČSN 736110, leden 2006, ve které jsou nyní v návrhu převzaty nová označení a typy komunikací. Jsou navrženy převážně v kategorii PMK 10, skupiny „B“ se zeleným chodníkem, který by měl být oddělen od vozovky zvýšeným obrubníkem. Jen ulice U Moravy, Okružní (jižní část), spojka Okružní s II/315 a Na Boxance jsou uvažovány v kategorii PMK 5,0 – skupina „C“. Část ulice Spojovací od Lomené po Školní je uvažována v kategorii PMK 10, skupina „B“. Také část ulice Zálesí je navržena v kategorii PMK 5, skupiny „C“ spolu s komunikací od bytovek po silnici II/315. Napojení uvažovaných ploch pro bytovou výstavbu v jižní části západního okraje obce u sportovního areálu by bylo realizováno prodloužením ulice U Moravy v kategorii PMK 5,0 skup. „C“ a ukončeno obratištěm tvaru T. Další plochy pro bytovou výstavbu jsou navrženy jižně obce na východní části od silnice II/315 s napojením na tuto silnici dvěma komunikacemi podskupiny D1 a vozovce 5,5 m s pobytovým prostorem 1,5 m a proměnnou šířkou. Navržená kategorie by sestávala z pruhu o šířce 3,0m s vodícím proužkem 2 x 0,25 m a parkovacího pruhu v šířce 2,0 m. Tím je dosaženo šířky vozovky 5,25 m a zajištěn tak obousměrný provoz. Podél vozovky jsou navrženy oboustranné chodníky o proměnné šířce 1,5 m k případnému uložení kabelů či jiných zařízení (voda, kanalizace). Další dva navrhované prostory pro bytovou výstavbu jsou situovány na severním okraji obce, a to západně od silnice II/370 do trojúhelníkového prostoru, tj. mezi ochrannou hráz proti vodě a silnici II/370. Druhý prostor je pak východně na konci stávající. Západní část má napojení navrženo na silnici II/370 novou komunikací v kategorii PMK 10 skup. B s chodníky po 1,5 m, tj. pruh o šíři 9 m mezi hranicemi parcel, která svým vedením zajišťuje zpřístupnění jednotlivých parcel. Dopravní prostor 3,5 m, pobytový prostor o proměnné šířce 1,5 m a s druhým pobytovým prostorem s parkovacími místy o šířce 1,8 m a také o proměnné šířce. Doporučená šířka PMK je 8,0 m. Toto řešení umožňuje, aby parkovací záliv sahal do pobytového prostoru a současné při obousměrné dopravě by parkovací záliv sloužil pro vyhýbání vozidel. Východní plocha je také napojena na silnici II/370, a to dvěma vjezdy, z nichž jižní využívá stávající rozestavěné vozovky, severní je situován proti ulici Nové ve stávající zástavbě a tvoří tak příčné křížení se silnicí II/370. Obě vjezdové komunikace jsou vzájemně propojeny jakousi okružní komunikací s příčnými propojeními k obsluze stavebních pozemků. Vyústění je pak zajištěno na východní straně přes obecní pozemek č.p. 146/2 na stávající místní komunikaci propojující část obce za Vitošovským potokem s centrem obce. Navržené

15

komunikace jsou v kategorii PMK 10, skup. II B chodníky po obou stranách tj. šíře mezi parcelami 10,0 m. Jak stávající, tak i navrhované doporučují se provést s povrchem asfaltovým nebo aspoň penetračním postřikem. d) Doprava v klidu U obytné zástavby jak stávající, tak i navrhované, by měla být zajištěna výstavba garáží nebo odstavných stání na vlastním pozemku. Pro návštěvníky kulturních zařízení, prodejen zboží či potravin nebo obce jsou navržena parkovací stání, a to u kina (ulice Na Boxance) 4 stání, na návsi u obecního úřadu 10 stání, v prostoru hřbitova, u cesty k nové bytovce cca 32 stání, u hostince 6 stání, v ulici Školské 22 stání, v ulici Spojovací 14 stání, u bytovek (východ obce) 8 stání a u činžovních domů pro každého obyvatele bytu.

e) Hromadná doprava Je zajišťována autobusy dopravních společností. V obci jsou situovány dvě zastávky, a to u mostu, kde je navrženo zřízení zálivů, a pak v centru obce u obecního úřadu. Dopravu zajišťují spoje: 930371 Zábřeh-Úsov, 930372 Zábřeh-Uničov, 930375 Zábřeh-Loštice, 930389 Zábřeh-Lesnice, 930217 Šumperk-Úsov-Klopina a 930452 Mohelnice-Zvole. f) Pěší a cyklistické trasy Pěší a cyklistické trasy jsou v současné době vedeny uvnitř zástavby obce po stávajících komunikacích, zejména po vozovkách a z části po chodnících. Obec Leština leží na Moravskoslezské dálkové cyklotrase č. 2, která vede v tomto prostoru z Olomouce na Litovel a Mohelnici a odtud přes Leštinu na Lesnici a Sudkov na Bludov a Šumperk a na hranici s Polskem. Trasa pro cyklistiku využívá převážně stávající silniční síť II. a III. třídy, i když v některých úsecích je vedena i po silnicích I. třídy. V řešeném území tak tomu není. Jsou uvažovány i některé úseky polních cest, které bude nutno upravit. Další cyklistická stezka má propojovat obec Leštinu a Zábřeh a vést v samostatnou trasu podél silnice III/315. Vzhledem k výstavbě silnice I/44 v nové poloze, dojde při napojení II/315 na přeložku I/44 ke ztíženému řešení a zejména ke křížení cyklistů s nájezdy.na mimoúrovňová křížení. Pak by bylo vhodné odsunout stezku a zjistit její mimoúrovňové křížení s nájezdovou rampou, vybudováním objektu pro podjetí. Nabízí se tím také alternativní trasa po polních cestách od Leštiny, ale s nutností vybudování. objektu pod přeložkou I/44 v rámci přechodu vodního toku. Tímto řešením by byl odstraněn střet cyklistů se silniční dopravou. Další cyklistickou stezku doporučujeme situovat po polní cestě, vedoucí podél hospodářského družstva a podél ČOV dále na Hrabovou s možností vedení i na Vitošov či Zábřeh po zajištění úpravy trasy. Tuto cyklistickou trasu by bylo možné vést také po nové 16

ochranné hrázi vybudované podél potoku řeky Moravy a to od styku se silnicí II/370 až po zástavbu na přímém okraji obce, kde by bylo možné pak podél fotbalového hřiště napojit na cestu k ČOV a dále na Hrabovou. Do této kategorie dopravy je nutné zapracovat také zásady pro bezbariérové zpřístupnění chodníků, parkovišť, nástupních ostrůvků hromadné dopravy a přechodů podle vyhlášky č. 174/94 Sb. a příslušných technických norem a doporučení odborných publikací organizací zdravotně postižených. g) Zemědělská doprava V této kategorii dopravy jsou zachovány stávající přístupové trasy na zemědělské pozemky a je pouze navržena jejich úprava na kategorii PMK 4,0 skupiny „c“ s případnými výhybnami v delších a nepřehledných úsecích. Jejich vedení mimo centrum obce je převážně respektováno, i když se nelze úplně vyhnout tomuto střetu s ohledem na situování pozemků a přístupových tras. *

*

*

Z hlediska rozhledových trojúhelníků nelze v dané situaci vyhovět zákonu č. 13/97 Sb., § 23 v důsledku zástavby, a to zejména u napojení silnic II/315 a II/370. Rychlost jízdy by měla tudíž být podřízena i zástavbě Ta je situována převážně tak, že i požadované délky rozhledu Dz pro zastavení nelze plně respektovat. Dle ČSN 736110 pro rychlost 30 km/hod. by měly délky rozhledu dosahovat 20 m bez ohledu na výškový průběh vozovky. Kategorizace místních komunikací a jejich funkční skupina byla navržena podle ČSN 736110 a výstavba nových tras musí tuto ČSN respektovat.

C. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ a) Hydrologické poměry a ochrana území před škodícími vodami

Determinujícím faktorem dalšího rozvoje obce je zajištění ochrany zastavěného resp. zastavitelného území obce před povodněmi. po katastrofické povodni v červenci roku 1997 byla zvýšena ochrana obce před povodněmi řeky Moravy rekonstrukcí a doplněním protipovodňových hrází oddělujících intravilán obce a jeho bezprostřední zázemí od záplavového území řeky Moravy. Teoretická ochrana, dle nových hydrologických a hydrotechnických studií, je deklarována na hodnotě do výše stoleté povodně v řece Moravě. Studie Povodí Moravy, s.p. ze srpna 2003 „ Záplavové území řeky Moravy od soutoku s Třebůvkou po Olšany“ (autoři Ing. Gimun a Ing. Knap) se opírala o nové geodetické podklady z let 1997 – 2000 s uváděnou přesností digitálního modelu do cca 20 cm výškového zobrazení terénu (v závislosti na přehlednosti terénu). Dále byly zpřesněny hydrologické podklady průtoků řeky Moravy a ve spolupráci s Dánským hydraulickým 17

institutem a s DHI Hydroinform, a.s. Praha zpracován povodňový srážko-odtokový model Moravy. Použité hodnoty povodňových průtoků dle nových údajů Hydrometeorologického ústavu (HMÚ) z r. 1999 jsou značně vyšší než byly publikovány před r. 1997. Pro profil Moravy nad soutokem s Moravskou Sázavou (cca 2 km jižněji obce Leština) byly udány HMÚ následující zvýšené hodnoty N-letých průtoků: Q1

Q5

Q10

Q20

Q50

Q100

71,4

144

179

219

273

318m³/s

Vzhledem k novým minimálně o třetinu vyšším, hydrologickým údajům povodňových průtoků a po zpřesnění dalších vstupních údajů do modelového řešení bylo zjištěno, že i hráze rekonstruované cca do roku 1999 reprezentují ochranu před Q100 povodní bez žádoucího (normového) převýšení koruny hráze. Na základě tohoto poznatku byla provedena rekonstrukce starých hrází a realizace nových hrází respektovala nové propočty výšky hrází s normovou rezervou převýšení. Studie zpracovaná Povodím Morava, s.p. uvádí dvě inundační (záplavové čáry) a to záplavovou čáru povodně při plné ochraně území protipovodňovými hrázemi při průtoku Q100 (resp. i pro hodnoty Q5 a Q20) a pro případ protržení hrází. V prvním případě záplavová čára je vymezena protipovodňovou hrází na západ a sever od obce a dále na jihu tělesem železniční vlečky až po čistírnu odpadních vod Leština a dále k jihu v souběhu s levým břehem potoka Vesník. V druhém případě (protržení hrází) sleduje záplavová čára v podstatě trasu Vitošovského náhonu. Oficiálně bylo záplavové území stanoveno Krajským úřadem Olomouckého kraje, odborem životního prostředí a zemědělství dne 17.9. 2004 a vyznačeno v mapovém podkladu v měřítku 1 : 10 000. V tomto dokumentu je i citována výše uvedená studie Povodí Moravy, s.p. ze srpna 2003 jako podklad pro následné stanovení záplavového území a jako nedílná součást opatření vodoprávního úřadu stanovujícího podmínky jakýchkoliv aktivit ve stanoveném záplavovém území. Záplavové území je stanoveno pro stoletou povodeň (Q100) a na tuto situaci jsou navrženy s normovou rezervou i protipovodňové hráze. Při stavebním řízení, při povolování jednotlivých staveb v chráněném území, nutno tuto skutečnost respektovat a schválit jen takové konstrukční uspořádání staveb, které budou schopné bez větších škod zvládnout i povodňové situace plynoucí z existence povodní vyšších než Q100. Ve vyhlášeném vymezení záplavového území není stanovena aktivní zóna inundace (vyšší hloubka a rychlost proudu vody), na kterou jsou aplikována přísnější kriteria při povolování některých činností vodoprávním a stavebním úřadem. Aktivní zónu, dle Vodního zákona (254/2001 Sb.), vymezuje vodoprávní úřad pouze v zastavěných územích a v územích k zástavbě podle územních plánů, podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Návrhy územního plánu Leštiny neumisťují zástavbu do vyhlášeného záplavového území a tím ani do potenciální aktivní zóny povodně.Lze předpokládat, že případně budoucí specifikace aktivní zóny povodně by zřejmě zahrnula podstatnou část inundačního území katastru obce severně železniční vlečky, kromě menších ploch v blízkosti Lesnice, ploch v severním cípu katastru a některých ploch severně silnice Zábřeh – Leština. Jde o plochy,

18

které v modelovém řešení studie povodí Morava, s.p. (srpen 2003) měly hloubku záplavy cca do 0,5 m a byly mimo hlavní proudící povodně. Katastr obce v jeho západní části spadá v malé rozloze do povodí Moravské Sázavy. záplavové území této řeky bylo stanoveno rozhodnutím Krajského úřadu Olomouckého kraje dne 18.2. 2004 (č.j. OŽPZ 6466-8427/03-Kon). Specifickou problematiku v ochraně území před povodňovými průtoky představuje pro obec Vitošovský náhon, jehož nízké průtoky jsou předurčeny nastavením odběrného objektu na řece Moravě ležícího SZ obce Lesnice a donedávna i vodností potoku Loučka (Hraběšínský potok) s jeho relativně velkým povodím, jehož průtoky jsou dnes převáděny mimo Vitošovský náhon přímo do inundačního prostoru řeky Moravy. Dle vyjádření Leštinských starousedlíků, způsobuje Vitošovský náhon, při vysokých průtocích v řece Moravě, občas rozlivy v SV sektoru katastru obce v prostoru východně silnice II/315 mezi Leštinou a Vitošovem. Ochrana obce před povodňovými průtoky v řece Moravě je závislá nejen na stavu a výšce protipovodňových hrází obepínajících intravilán obce a jeho bezprostřední zázemí, ale i na schopnosti bezproblémově odvést vody řeky pod silničním mostem v Leštině a pod mostem železniční vlečky do Vitošova.Kritickým místem je zejména most vlečky, kde spodek mostovky je v úrovni 271,00 m.n.m a úroveň hladiny Q100 je vypočtena na 270,90 m.n.m., takže není splněna podmínka normového převýšení nad hladinou Q100 o 0,50 m. Tuto podmínku nesplňuje ani průtok desetileté povodně z úrovně vodní hladiny v daném profilu na úrovni 270,54 m.n.m. V současném stavu existuje zvýšené nebezpečí ucpání mostních profilů plovoucími předměty následným rychlým zvyšováním hladiny až na úroveň svršku kolejí tj. na úroveň vyšší než je kóta úrovně protipovodňových hrází. Posledním faktorem možného ohrožení obce škodícími vodami jsou přívalové srážky a rezultující případné okalové vody. V případě obce Leština je toto nebezpečí velmi malé z následujících důvodů. Sídlo Leština je v podstatě před účinky místních přívalových srážek chráněno jednak ochrannými protipovodňovými hrázemi, jednak Vitošovským náhonem jako sběračem těchto místních vod. Dešťové srážky spadlé na vlastní intravilán obce a jeho nejbližší zázemí mohou gravitačně odtékat na jih vodotečí Vesník. Tato je zaústěna do Vitošovského náhonu, který ústí do Moravy pod soutokem Moravy s Moravskou Sázavou.Naléhavou nutností je však odvedení přívalových místních srážek z potoka Loučka (Lesnice) mimo Vitošovský náhon přímo do inundačního prostoru řeky Moravy. Při rozvoji území je nutno pečlivě sledovat problematiku i dalších vodních toků, z nichž řada má charakter malých vodotečí s občasným průtokem či charakter i melioračních příkopů či jen terénních průlehů.Zde existuje značná nejasnost co za vodní tok dnes na katastru Leštiny považovat. Dle znění Vodního zákona (č. 254/2001 Sb. - § 43) „Vodní toky jsou povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku a to včetně vod v nich uměle vzdutých. Jejich součástí jsou i vody ve slepých ramenech………..“ (citace). Na druhé straně v portálu Ministerstva zemědělství „Evidence vodních toků“ opřeného i o legislativní normy (viz. www. voda.mze.cz/cz/) jsou na katastru obce Leštiny uváděny i vodoteče, které znění Vodního zákona nesplňují. Z hlediska územního plánování jde 19

zejména o respektování koridorů kolem vodních toků pro umožnění výkonu práv správci toků. I když při zpracování Územního plánu Leštiny nedošlo k střetovým situacím při návrhu rozvojových ploch, nelze tuto situaci vyloučit při budoucím uplatňování Stavebního zákona. Z hlediska Územního plánu Leštiny jako nesporné vodní toky nutno považovat, kromě obou velkých řek Moravy a Moravské Sázavy, včetně jejich ramen, i tyto následující vodoteče: -

Vitošovský náhon (potok) – ČHP 4-10-02-052, kterým však pouze v délce 1,552 km od vtoku u Moravy k soutoku s Loučkou je ve správcovství Zemědělské vodohospodářské správy (ZVHS)

-

Vesník – vodoteč v celé své délce, která pouze pod obcí v délce 1,674 km ve správě ZVHS

-

Krumpašský potok, pravobřežní přítok Moravy směřující od Zábřehu a ústící do Moravy nad silničním mostem. Je ve správě ZVHS v celé své délce.

-

Bezejmenná vodoteč odvádějící vody z vrchu Trlina (Berkova hora) a ústící do Vitošovského náhonu nad Vitošovem. Správcem horního toku jsou Lesy ČR, s.p.,dolního toku v délce cca 0,6 km ZVHS.

Mimo katastr obce leží vodní tok výrazně ovlivňující průtoky Vitošovského náhonu do kterého ústí v Lesnici. Jde o potok Loučka (ČHP 4-10-02-050), který má délku 17,47 km a nespadá do správcovství žádné vodohospodářské instituce či podniku. Z hlediska optimalizace vodního režimu krajiny zvýšení její retenční schopnosti či ochrany proti vodní erozi, po vyhodnocení současného stavu a možností jeho žádoucího a možného zlepšování.Návrh Územního plánu Leštiny nespecifikuje kromě navrhovaných veřejně prospěšných staveb a vodohospodářských opatření, uvedených v příslušných kapitolách, žádné další speciální návrhy či náměty.

b) Zdroje pitné vody a zásobování vodou Obec leží v oblasti vydatných převážně kvalitních zdrojů podzemních vod Slávia řeky Moravy, využívaných i pro skupinové vodovody. V prostoru soutoku Moravské Sázavy s Moravou již mimo katastr Leštiny (cca 2 km jižně obce), leží hydrologické průzkumně vrty tzv. jímacího území Leština s uváděnou vydatností cca 25l/s.Jde o jímací území, které je jako potenciální zdroj tří propojených jímacích území Leština, Zvole, Hrabová. Jeden z dalších vrtů dřívějšího průzkumu (č. HV 201) leží v obci v areálu bývalého zemědělské družstva (vydatnost cca 38 l/s). Obec má vodovod, jehož hlavní část byla vybudována v letech 1972-75. Zásobuje prakticky všechny obyvatele, občanskou vybavenost a další provozovny. Areál bývalého zemědělského družstva má vlastní zdroj a vodovod. Do doby výstavby vodovodu bylo studňové zásobování obce zcela nevyhovující a jen několik ojedinělých studní mělo vodu vyhodnocenou jako pitnou. Vodovod je připojen na vodovod města Zábřehu potrubím DN 150 ležícím na pravé straně silnice Zábřeh-Leština ve vzdálenosti cca 6m od krajnice. Na této trase je řada Hydrantů a kalníků. Přechod přes řeku Moravu je ocelovým potrubím 20

zavěšeným na mostní konstrukci. Hlavní řad DN 150 prochází celou obcí a pokračuje při silnici II/315 profilem DN 100 do Vitošova. Rozvody v obci jsou z litinových hrdlových trub a z PVC profilu DN 100-150 (s ohledem na odběr požární vody v množství 6,7 l/s), hydranty jsou ve vzdálenosti cca 130 m. Vodovodní přípojky jsou převážně polyetylénové (profil 11/4“). Hydrodynamický tlak na přívodu je dostatečný a kolísá mezi 45-54 m vodního sloupce. Vodovod spravuje Šumperská vodohospodářská společnost a.s. se sídlem v Šumperku. Stav vodovodu zásobování vodou je vyhovující. celková délka vodovodní sítě v obci je cca 4 500 m

Potřeba vody ve výhledovém období Teoretická potřeba vody, bez areálu bývalého zemědělského družstva zásobovaného z vrtu HV 201 vlastním vodovodem, je tvořena těmito položkami: A – Bytový fond 1350 obyv. á 130 l/den

=165,6 m³/d

175,5 m³/d

B - Občanská a technická vybavenost je stanovena paušálně dle velikosti obce – hodnotou 30 l/os/den 1350 obyv. á 30 l/d

C

= 36 m³/d

40,5 m³/d

Ostatní uvažují se odhadním globálem

Potřeba vody

16,0 m³/d

232 m³/d

Při úvaze, že plochy zeleně se třetinou zavlažují z vodovodu, pak jde o cca 3 ha á 10 m³/ha/d ve vegetačním období Potřeba vody celkem (vegetační období)

30 m³/d 262,0 m³/d

Průměrná denní potřeba Qp: Qp = 262 m³/d = 10,91 m³/n = 3,03l/s

21

Maximální denní potřeba Qm: Qm = 1,4 Qp = 366,8 = 15,28 m³/h = 4,24 l/s

Maximální hodinová potřeba Qh: Qh= 1,8 Qm = 27,50 m³/h = 7,64 l/s

Přívodní vodovodní řad ze Zábřehu svou dimenzí a stavem je schopen dodat i špičkové hodnoty odběru vody (max. hodinová spotřeba + požární záloha) jak v současnosti, tak i pro předpokládaný rozvoj obce. Rozvodná síť v obci též vyhovuje kapacitním požadavkům špičkových odběrů vody. Vzhledem k neustále stoupajícím cenám za dodávku vody v závislosti na jediném zdroji pitné vody ze Zábřehu, uvažuje obec o vybudování vlastního zdroje pitné vody pro obecní vodovod s tím, že by dnešní dodávka ze Zábřehu byla ponechána jako havarijní rezerva. Koncepce vlastního zdroje pitné vody je založena na předpokladu možnosti ekonomiky a kapacitně přijatelných využití některého z níže uvedených a ne známých dvou zdrojů. Prvním potenciálním zdrojem je vrt HV 201 v areálu bývalého zemědělského družstva. Jeho využitelnost je však determinována dvěma skutečnostmi. vrt hluboký 106 m má vydatnost cca 38 l/s avšak čerpaná voda by vyžadovala úpravu. Obsah manganu (mn) je cca 7x vyšší než připouští norma pro pitnou vodu (tj.0,1mg/l) a hodnota obsahu železa kolísá kolem normové hodnoty (méně než 0,3 ml/l). Relativně vyšší byl při zkušebním odběru i ekvivalent ukazatele N-NH4 , i když by splnil normovou hodnotu . Druhou negativní skutečností je ta, že vrt se svým ochranným pásmem se nachází ve výrobním areálu. Rozhodnutí o využití vrtu pro obecní vodovod musí předcházet zpracování podrobné studie vyhodnocující výše uvedené faktory. Druhým potenciálním zdrojem může být vrt realizovaný kamenolomu ve Vitošově. V současnosti nelze učinit konečné rozhodnutí pro návrh v úrovni územního plánu. Využití místního zdroje by přineslo i nutnost rozhodnout se o alternativě výstavby buď vlastního vodojemu, nebo o pokračujícím využití stávajícího vodojemu „Ráječek“ v Zábřehu s kótami provozních hladin 332,50/327,50 m.n.m. Po první alternativu je (pro orientaci v problematice), k dispozici studie z r. 1997 na využití vrtu HV 201 s úpravou vody a čerpací stanicí dopravující vodu 1100m dlouhým výtlačným potrubím do obecního vodojemu umístěného na úbočí Berkovy hory (parc. č. 422/1) ve výšce cca 330 m.n.m. Pro potřeby obce by vyhověl objem vodojemu cca 150 m³. vodovodní zásobní řad z vodojemu by byl dlouhý cca 450 m. Nutno konstatovat, že Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje (r. 2004) nepočítá se změnou koncepce dnešního vodovodního zásobování obce ze Záhřebské vodovodní skupiny. Pro jeho případnou změnu by bylo nutno připravit potřebné zdůvodňující podklady.

22

c) Odkanalizování a čištění odpadních vod V celé obci je vybudována jak splašková tak i dešťová kanalizace, která do doby realizace samostatné splaškové kanalizace plnila funkci jednotné kanalizace jak pro splaškové, tak i dešťové vody. Páteř současné dešťové kanalizace tvoří zatrubněný potok Vesník, který na jihu obce přechází opět do otevřeného koryta ústícího jižněji do Vitošovského náhonu. Nově vybudovaná splašková kanalizace v obci je z profilů DN 300a má délku více jak 6 km. Na splaškovou síť Leštiny je připojena i obec Lesnice prostřednictvím přečerpací stanice v blízkosti Vitošovského náhonu. Na jihu obce je vybudována v těsném blízkosti železniční vlečky do Vitošova mechanickobiologická čistírna odpadních vod, původně budovaná na projektovou kapacitu 288 m³ splaškových vod za den a poté zrekonstruována na kapacitu 470 m³/den. Tato kapacita umožňuje čištění i splaškových vod z Lesnice, připojení nové výstavby v Leštině i případné připojení dalších menších producentů odpadních vod. Dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje (2004) se výhledově počítá s připojením dalších obcí ležících v povodí Hrabišínského potoka (Loučka). Jde o následující obce: Dolní Brníčko, Strupšín, Brníčko, Dlouhomilov, Dolní a Horní Olešná, Hrabišín a Loučky. Jde o dlouhodobý výhled, který bude vyžadovat rozšíření čistírny odpadních vod (ČOV) v Leštině v časovém horizontu až po roce 2015. Vzhledem ke skutečnosti, že dle Vodního zákona leží katastr obce v tzv. „citlivé oblasti“, vztahuje se na provoz čistírny odpadních vod v Leštině příslušná kriteria (limity) na stupeň čistění a emisní standardy přípustného znečistění vypuštěných odpadních vod. Tyto limity jsou závislé na ukazateli počtu ekvivalentních obyvatel (EO) kapacity čistírny. Ekvivalentní obyvatel je definovaný produkcí znečištění 60g BSK5/den. Vzhledem k časovému rozšiřování čistírny jsou uvedeny dvě hodnoty kapacity ČOV – první pro kapacitu 500-2000 EO a druhá pro kapacitu 2000 – 10 000 EO. Přípustné hodnoty emisních standardů jsou uvedeny ve dvou ukazatelích: přípustná hodnota Maximální hodnota. Vše v mg/l

CHSK 125/180 – 120/170 BSK 5 30/60 -

25/50

NL

30/60

35/70 -

N – NH 4 .

-

15/30

Dále v požadovaných emisních standardech je zakotvena minimální účinnost čištění:

CH SK

70 – 75%

BSK 5

80 - 85%

NL

80 - 90%

N – NH 4

- - 70%

23

Další specifikace požadavků uvádějí Přílohy k nařízení vlády č. 61/2003 Sb.

d) Ochrana místních a regionálních zájmů vodního hospodářství

Katastr obce se nachází v území z hlediska ochrany vodohospodářských zájmů velmi exponovaného. Tato skutečnost je dána následujícími faktory: -

Existence obce v inundačním území řek Morava a Moravská Sázava si vyžádala realizaci povodňových hrází, které soustřeďují povodňové průtoky do relativně užšího rozlivu povodní a svým způsobem komplikují odtok velkých vod a to zejména v profilu mostu železniční vlečky do Vitošova.

-

Širší území i mimo katastr Leštiny je charakterické výskytem vydatných zdrojů podzemních vod, z nichž řada je uvažována pro budoucí odběry pitné vody pro přilehlé vodovody či vodovodní skupiny. Pro tyto zdroje je vyhlášena řada ochranných pásem, která zabírají značnou část údolní nivy řeky Moravy.

-

Hydrogeologická významnost území je zvýrazněna vyhlášením statutu „Chráněné oblasti přirozené akumulace vod kvarteru řeky Moravy“ (CHOPAV) s řadou ustanovení omezujících činností v území

-

Katastr obce byl, ale znění Vodního zákona (254/2001 Sb.) zařazen do tzv. „citlivých oblastí“ s požadavkem závazného stupně čistění odpadních vod

-

(Nařízení vlády č. 61 z 29.1. 2003 „o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech“). Dle zákona podléhá vymezení citlivých oblastí přezkoumání v pravidelných intervalech nepřesahujících 4 roky. Dle názoru zpracovatelů Územního plánu Leština nelze předpokládat, že by katastr Leštiny byl z této kategorie chráněných oblastí, v rámci revize vyčleněn.

-

Řeky Morava a Moravská Sázava jsou dle Vyhlášky 333/2003 Sb. zařazeny do seznamu významných toků a platí na ně Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků.

-

Na katastru obce se nacházejí ochranná pásma vodních zdrojů zejména kolem vrtů hydrogeologického průzkumu uskutečňovacího kolem roku 1997. Největší ochranné území 2. stupně je vymezeno pro vrty ležící na soutoku Moravské Sázavy s Moravou na katastru obce Zvole. tento potenciální využitelný zdroj podzemní vody je označován jako jímací území Leština a deklarovaná vydatnost je cca 25l/s. Ochranná pásmo zasahuje katastr obce Leština pouze na pravém břehu Moravy a jeho výběžek končí cca 450 m jižně zatáčky silnice Zábřeh – Leština.

-

Dle Vodního zákona a navazujících předpisů nutno respektovat zejména tato další omezení činností či vlastnických práv

24

Ochranná pásma: vodovodních a kanalizačních potrubí 1,5 od vnějšího líce potrubí na obě strany (u profilů do 50 mm) protipovodňových a regulačních hrází 15 m od paty hráze mechanicko-biologické čistírny odpadních vod 100 m hydrogeologických vrtů 50 – 100 m

Umožnění výkonu práv správce vodního toku na pozemcích v šířce minimálně: 6 m od břehové čáry vodního toku 8 m od břehové čáry u významných vodních toků (Morava Moravská Sázava)

D. ENERGETIKA A SPOJE

Energetika

Napěťová hladina Vvn - 110 kV Západní částí katastru obce prochází dvojí vedení 110 kV

ev. č. 595 a 596 v trase

rozvodna Vvn Ráječek – rozvodna Vvn Šumperk. Tato vedení mimo své ochranné pásmo nemá pro řešenou obec žádný přímý význam, tvoří však nenahraditelnou součást zásobení elektrickou energií celé oblasti Jesenicka. Trasy

těchto vedení jsou situovány mimo

intravilán obce a neomezují řešení rozvojových lokalit obce. V současné době vznikla potřeba zabezpečit nově navrženou průmyslovou zónu města Zábřeh. Protože se jedná o vyšší objem elektrické energie a s přihlédnutím na další předpokládaný rozvoj, je navržena odbočka ze stávajícího dvojitého vedení 110 kV ev.č. 595, případně 596. Odbočka je uvažována v okrajové severozápadní části katastru obce Leština,

Rozvoj obce nebude v žádném případě omezen. Vybudování průmyslové zóny

v dobře dostupné blízkosti obce navíc poskytne možnost nových pracovních příležitostí.

Napěťová hladina vn 22 kV. Vedení 22 kV tvoří základní napájecí systém plně zásobující prostřednictvím distribučních trafostanic elektrickou energií celou řešenou obec. Přívodní vedení vn ev.č. 91 SME a.s. je v provedení volného vrchního vedení s ochranou proti sedavému ptactvu osazeném na

25

betonových sloupech, místy

zdvojených. Výjimku tvoří napojení KTS ev.č.726, kde je

proveden svod zemním kabelem vn o délce cca 20 m. V současné době, je obec vybavena následujícím počtem trafostanic o instalovaném výkonu 3, 38 MVA smysluplně rozloženém po celém obvodu okrajových částí obce. Ev.číslo DTS

Místní název

Provedení

Výkon v kVA

723

ČOV

jednosloup beton

100

724

Za hřištěm

dvousloup. beton

400

725

U zemědělského družstva

dvousloup. beton

250

726

U Obecního úřadu

kiosková kabelová

630

727

Za lavčí

ocel. příhradová

250

728

Za hospodou

dvousloup bet.pod

400

729

K lezinám

ocel. příhradová

250

730

Bytovky Leština

dvousloup. beton

250

731

U hráze

ocel. příhradová

250

732

U mostu

ocel. příhradová

250

90320

U Zem. družstva

ocel. příhradová

250

90321

Závlahy

ocel. příhradová

100

Z toho pro občanskou potřebu obce je 3,03 MVA ,pro výrobní potřebu dalších 0,35 MVA. Orientační instalovaný příkon na jeden RD, případně jednu bytovku, je cca 7,37 kVA, na jednoho obyvatele pak cca

2,4 kVA. V obci není znamenán žádný problém z hlediska

dodávky elektrické energie. S ohledem na navrhovaný objem rozvoje obce o cca nových 80 RD , při zachování současného stupně objemu spotřeby , bude nutno zabezpečit zvýšený příkon o cca 600 kVA. Ve skutečnosti bude v cílovém stavu nově instalovaný přírůstek výkonu představovat hodnotu 680 kVA. Současné optimální rozmístění trafostanic vn nevyvolává potřebu výstavby nových trafostanic. Z tohoto důvodu návrh předpokládá u rozvojových ploch zvýšení stávajících trafostanic pouze výměnou strojů.

Návrh zajištění potřeb nově navržených rozvojových ploch. B1 výměna stávajícího transformátoru 250 kVA dvousloupové betonové DTS 730 (bytovky Leština) za stroj o výkonu 400 kVA B2 výměna stávajícího transformátoru 250 kVA ocelové příhradové DTS 729

26

( K Lezinám) za stroj o výkonu 630 kVA B3 zde bude rozvojová plocha zabezpečena pouze v úrovni napěťové hladiny 0,4 kV ze stávajícího nn rozvodu. B4 výměna stávajícího transformátoru 250 KVA ocelové příhradové DTS 727 ( Zalavčí) za stroj o výkonu 400 kVA. Zde bude též realizována přeložka vrchního volného vedení 22 kV ( viz grafická příloha). B5 zde, obdobně jako u rozvojové plochy B3 bude nová výstavba zabezpečena dodávkou elektrické energie ze stávajícího systému rozvodu nn 0,4 kV.

Přeložka vedení Vn , výměna strojů bude investičně a stavebně technicky realizována ve smyslu zákona č. 458 Sb. /2000 Dimenzování trafostanic je navrženo s ohledem na podmínky plynofikované obce. Vzhledem k předpokládanému nárůstu ceny elektrické energie lze očekávat spíše snížení odběru elektrické energie. Návrh zachovává současný trend vývoje spotřeby. Konečná formulace potřeb elektrické energie je v pravomoci majitele rozvodného systému ČEZ a.s, závod Ostrava , může být v průběhu skutečného podílu realizace v jednotlivých časových úsecích odlišná. Dále návrh vytváří územní rezervu pro koridor závěsného kabelu v úrovni vn

pro

propojení DTS 724 (za hřištěm) a DTS (U mostu) Toto záložní zokruhování je možno provést i závěsným kabelem vn s cílem možnosti uzavření zásobovacího okruhu a zvýšení bezpečnosti dodávky elektrické energie, zejména v krizových obdobích možných povodní. Z uvedeného důvodu též ÚP nedoporučuje výstavby kioskových kabelových trafostanic. Vzhledem k těsné blízkosti zástavby sousední obce Lesnice v severovýchodním okraji katastru obce je navržena výstavba nové stožárové trafostanice vrchní venkovní přípojkou 22 kV která zasáhne nevýznamně do katastrálního území Leštiny a neomezí současný a budoucí rozvoj obce. Není tudíž součástí energetické bilance obce Leština.

Napěťová hladina nn 0,4 kV ( 380/220V ) Místní rozvodný systém nn je řešen volným vrchním vedením, místy závěsným kabelem, formou stromkových sítí, provedení na původních betonových sloupech, místy na

27

střešnících, ale i na štítových konzolích. Zemní kabelové přívody mimo střed obce jsou spíše výjimkou. U všech navrhovaných rozvojových ploch je nutno dodržet úplnou zemní kabelizaci. Výškové umístění kabelových skříní včetně měření s ohledem na možné riziko záplav určí majitel a provozovatel ČEZ a.s. závod Ostrava. S ohledem na riziko možných záplav návrh ÚP doporučuje vybavit

vybraná zejména

správní, krizová a zdravotnická zařízení záložními mobilními zdroji elektrické energie

Plyn Obec Leština je napojena na dálkový vysokotlaký přivaděč zemního plynu prostřednictvím odbočky vtl DN100 z dálkovodu DN 200. Umístění regulační stanice vtl/stl 500 m3/hod je situováno mimo jihozápadní okraj hřiště. Odtud je proveden středotlaký rozvod v obci. Při rekognoskačních pracích bylo zjištěno, že i když Téměř všichni obyvatelé obce jsou v dostupnosti stl. plynovodu, nemají vždy realizovány přípojky stl. - Napojení rozvojové plochy umístěné na severním okraji stávající zástavby obce v počtu 19. RD je řešeno k napojení na nově navrženou odbočku stl DN 90 ze stávajícího osového plynovodu stl DN 90 procházejících centrem obce – viz grafická dokumentace. Roční cílový objem spotřeby zemního plynu při 100 % plynofikaci a spotřebě

90 GJ/rok by byl

56 400 m3/rok. - Napojení rozvojové plochy v severovýchodním okraji zástavby obce v počtu 42 RD je navrženo k napojení na stejný navržený stl plynovod jako u severní lokality. Roční objem potřeby plynu této lokality za stejných podmínek je 124 698 m3/rok.

- Napojení rozvojové plochy v jihovýchodním okraji zástavby obce v počtu 18 RD je navrženo na stávající plynovod DN 90 u jižního okraje řadových domků – viz. grafická dokumentace. Roční cílový objem spotřeby za stejných podmínek je předpokládán na 53 440 m3/rok. Celkový max. nárůst spotřeby

zemního plynu obce

v cílovém stavu

a v ideálních

3

podmínkách je odhadnut na 234 540 m /rok. Tento objem bude postupně narůstat v přímé úměře s realizací výstavby. Celkový objem se však bude snižovat v případě využívání jiných druhů paliv a v neposlední míře též snižováním spotřeby z důvodů využívání moderních izolačních materiálů a moderních

28

řídicích systémů regulace potřeby tepla. V některých případech je možno očekávat též o trvalém, případně dočasném snížení spotřeby tepla z důvodů ekonomických.

Teplo S ohledem na plynofikaci obce není nutno rozvádět výhody a nevýhody různých tepelných médií a zdrojů. Návrh důsledně trvá na vytápění nové výstavby pomocí ekologických paliv, především plynu, případně elektrickou energií, zejména při využití výhod tepelných čerpadel, a to jak snížením provozních nákladů , tak i možností čerpání řady dotací. Cílovou snahou je vymístění spalování tuhých uhelných produktů. Vytápění dřevem je nutno směřovat na využití zplyňovacích topidel s poloautomatickou regulací které splňují evropské ekologické normy. Návrh doporučuje využití možností solární energie (ročně dopadá na m 2 zemského povrchu v Čechách 950 - 1 150 kW ) , zejména vhodně použitelné pro ohřev TUV a malých rekreačních bazénů. S ohledem na skutečnost, že rovinatý údolní katastr obce Leština má příznivé podmínky zdrojů podzemních vod, tj. vhodného zdroje pro ekonomický provoz tepelných čerpadel doporučuje ÚP vytvářet potencionálním stavebníkům optimální podmínky. Při rekognoskacích bylo zjištěno, že významná část obyvatel dává přednost levnějšímu, ale pracnějšímu způsobu vytápění na bázi přímého spalování dřeva dováženého ze sousedního katastru. Oblast skýtá možnosti pěstování energetických dřevin, případně energetických bylin zejména v místech suchých poldrů. Zpracování peletováním a.p. může být předmětem některé z podnikatelských aktivit.

Pro informaci uvádíme zkrácené orientační ukazatele fytomasy. Fytomasa Energ. fytomasa Rychle rost.dřeviny Jednoleté dřeviny Energ. rostliny

Doba sklizně

Výhřevnost

Vlhkost

Průměrný výnos

měsíc

MJ / kg

%

t/ha

X – XI X - XI X - XI X - XII

14,5 12 14,5 15

18 25 18 18

15 10 17,5 20

I když v zemědělském závodě dochází k částečnému omezení zemědělské výroby, je zapotřebí zvážit spolu ze zpracováním

zemědělského odpadu rostlinné a živočišné

29

produkce možnost výroby bioplynu. K tomuto účelu je možno využit dalších zdrojů jako čistírenské kaly, část komunálního odpadu s následnou výrobou velmi kvalitního hnojiva. U nové výstavby je nutno též trvat na splnění podmínek tepelných ztrát plášťů RD.

Telekomunikace Západním okrajem katastru obce prochází telekomunikační kabely v souběhu se silnicí Zábřeh – Leština v trasách : Zábřeh - Lukavice - Mohelnice Zábřeh – Krchleby – Maletín Tyto zemní kabely jsou situovány v extravilánu obce za ochrannou hrází, na řešený rozvoj obce nemají žádný přímý vliv. Místní telefonní rozvod byl v nedávném období plně rekonstruován a modernizován, splňuje tímto podmínky pro bezporuchový provoz s možností rozšíření pro pokrytí potřeb rozvoje obce. Místní rozvod je proveden zemním kabelem s přechodem ÚR na pobočkové přípojky pomocí vrchního závěsného kabelu neseného na dřevěných sloupech, místy též bez betonové patky. Obec má osazenu moderní veřejnou tel. hovornu trvale přístupnou. Tato je umístěna v blízkosti hostince u hřiště. V rozvojových lokalitách navržené výstavby je nutné prosazení úplné zemní kabelizace. Obec je v bezproblémovém dosahu sítě mobilních operátorů.

Radiokomunikace Katastrálním územím obce včetně intravilánu obce prochází radioreleová trasa armády české republiky. Vzhledem ke skutečnosti, že pro ochranné pásmo RR trasy platí specifické podmínky a není jej možno jednoduše vymezit, je nutno v případě jakékoliv výškové, průmyslové ale i dalších činnosti zejména elektrických magnetických zdrojů

v blízkosti této

trasy vyžádat souhlas KVS AČR.

Veřejné osvětlení Veřejné osvětlení je osazeno na samostatných betonových sloupech, místy též na nosičích vrchního rozvodu nn s přívodním vrchním volným vedením. Provedení je výbojkové. V lokalitách rozvoje obce je nutno provést rozvody důsledně zemním kabelem s osazením nízkých stojanů s parkovou úpravou. Stojany je možno využít dle potřeby pro zabudované nosiče místního rozhlasu.

30

Vzhledem k velikosti obce s ohledem na další rozvoj doporučuje ÚP modernizaci celého systému VO s možností využití moderních forem řízení a ovládání provozu. Jedná se o možnosti zónování, stmívání, řízené snižování intenzity osvětlení, využívání pohybových čidel, bezdrátového ovládání a.p. Takto řízený provoz VO ušetří obci trvale nemalou část provozních nákladů na osvětlení obce. Tento návrh je podpořen dalším trendem nárůstu cen elektrické energie.

Ochranná pásma Elektro: Vedení 110 kV

12 m

od svislé roviny krajního vodiče vedení

Vedení 22 kV

7m

Závěsný kabel vn 22 kV

1m

od osy

Trafostanice 22kV venkovní

7m

od půdorysu

Trafostanice kiosková

2m

-„-

-„-

Plyn: Vtl plynovod do DN 250

20 m

Vtl plynovod do DN 100

15 m

Regulační stanice vtl/stl

10 m

Stl rozvod v obci.

1m

od potrubí -„od oploceného půdorysu od potrubí

Spoje Zemní kabely

1,5 m od osy

U všech vedení se ochranné pásmo vztahuje na obě strany. Přesné znění viz. zákon č. 458/2000 Sb.

31

E. ŽIVOTNĺ PROSTŘEDĺ Celková charakteristika V obci je kvalita životní prostředí poměrně dobrá. Přesto se zde uplatňují některé negativní vlivy. Kromě zemědělského areálu živočišné výroby nejsou přímo v obci žádné významnější zdroje znečištění ovzduší ani dalších škodlivin. Mezi nejzávažnější zdroje znehodnocující životní prostředí, jmenovitě hlukem a emisemi, patří průjezdní automobilová doprava především po silnicích II. třídy, dále obalovna ležící na západním okraji katastru a blízký kamenolom a vápenka ve Vitošově. Nelze samozřejmě vyloučit působení dálkových přenosů imisí nebo kyselých dešťů, které se mohou projevit např. poškozením lesních porostů, kontaminací půd a vod apod. V řešeném katastrálním území je možné nepříznivé vlivy na životní prostředí shrnout do následujících problémových okruhů:  znečištění ovzduší prachem a zatížení hlukem z lomu a vápenky ve Vitošově a z vlečkové železniční dopravy mezi Vitošovem a Zábřehem,  zatížení zastavěného dopravou,

území

hlukem

způsobované

průjezdní

automobilovou

 místní znečištění ovzduší způsobované lokálními topeništi spalujícími nekvalitní paliva,  znečištění ovzduší způsobované průjezdní automobilovou dopravou výfukových plynů, prašnost) na silnicích II. třídy a v okolí jejich křižovatek,

(imise

 znečištění ovzduší obtížnými zápachy ze živočišné výroby a z obalovny živičných směsí,  nepovolené odhazování komunálních odpadů,  biologické znečištění ovzduší vázané na výskyt alergenních rostlin,  radioaktivní ohrožení vázané na výskyt radonu v horninách. Kromě negativních vlivů vitošovského areálu, vlivů obalovny, tranzitní automobilové dopravy a transportovaného znečištění vodních toků ze zdrojů ležících nad Leštinou, jsou ostatní uvedené problémy řešitelné místními orgány, případně ve spolupráci s orgány obce s rozšířenou působností nebo kraje, s místními aktivitami a dalšími zainteresovanými subjekty. Jde především o změnu topných médií, výsadby zeleně, údržbu komunikací, sběr odpadů a druhotných surovin atd. Některé z problémů jsou již řešeny (odvoz komunálních odpadů, sběr skla a plastů, plynové a elektrické vytápění domácností), jiné na řešení dosud čekají – protierozní opatření, komplexní pozemkové úpravy, realizace ÚSES, přeložky silnic apod..

32

Místní znečištění ovzduší Znečištění ovzduší způsobuje několik faktorů – nedokonalé spalování tuhých fosilních a dalších paliv v domácích topeništích, automobilová doprava, dále prašnost z lomu a vápenky ve Vitošově a zápachy z obalovny a ze zemědělského areálu. Významnou roli při šíření a rozptylu imisí, vedle klimatických činitelů, hrají také tvary reliéfu, a to především údolní poloha, ve které je lokalizována veškerá obytná a další zástavba obce. V obci je provedena plynofikace, vytápění domácností je prováděno plynem, dále pevnými palivy (uhlí, dřevo), případně v kombinaci s plynem nebo elektřinou. Významným zdrojem emisí, který ovlivňuje životní prostředí obce Leština, je lom a vápenka Vitošov. Je zařazena mezi identifikované průmyslové a energetické zdroje podléhající regulačnímu režimu IPPC a do skupiny REZZO 1. Její roční emise v tunách za rok uvádí následující tabulka:

Název zdroje Vápenka Vitošov s.r.o.

tuhé látky

SO2

NOx

CO

20,639

6,070

22,335

4,280

V obci se měření imisí neprovádí, nejbližší měřící stanice jsou v Šumperku a v Dolních Studénkách. Naměřené hodnoty, jmenovitě roční aritmetické průměry, jsou u všech měřených škodlivin pod úrovní platných standardů. Vzhledem k imisní situaci v širším regionu a k dalším zjištěním (podle zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší), je obec zařazena mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Zařazení obce do oblasti vyplývá ze Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2005 (Věstník MŽP, 3/2007). K celkovému přízemnímu znečištění přispívají také výfukové plyny z automobilové dopravy a na ní vázaná prašnost. V zastavěném území není prašnost zanedbatelná a je nepříznivým faktorem znehodnocujícím životní prostředí. Obytná zástavba, ležící podél průjezdních silnic II. třídy 315 a 370, je oboustranně ovlivňována výfukovými plyny a prašností v celém průběhu obcí, v celkové délce cca 1500 m. Ve všech případech jde o velmi těsné kontakty s minimální možností realizace ochranných hygienických opatření. Znečištění ovzduší obtížnými zápachy ze živočišné výroby nepříznivé ovlivňuje okolní prostředí a obytnou zástavbu, a to především díky bezprostřední návaznosti na zastavěné území v jižní části obce. Živočišná výroba však je v útlumu, takže lze předpokládat zlepšení celkové situace. Nepříznivým zápachem s možným zdravotními dopady se uplatňuje obalovna ležící u silnice do Rájce jihozápadně od obce ve vzdálenosti asi 500 m od nejbližší obytné zástavby. Zde bude nutné stanovit ochranné pásmo a v jeho rámci realizovat ochranné hygienické výsadby. Opatření na zlepšení kvality ovzduší místního původu by měla vycházet z Integrovaného programu snižování emisí Olomouckého kraje a z Programu ke zlepšení kvality ovzduší Olomouckého kraje (Nařízení Olomouckého kraje ze dne 30.9.2004). Podle Programu jsou nejdůležitější následující problémové okruhy, vyžadující řešení:

33

 snížení imisní zátěže a celkových emisí PM10 (celokrajský problém)  snížení emisí NOx (z důvodů nárůstu dopravních výkonů),  snížení imisní zátěže troposférického ozónu (bude předmětem celostátních opatření). V řešeném území se dále uplatňuje biologické znečištění ovzduší způsobené alergenními látkami biologického původu tvořící tzv. aeroplankton. Největšími producenty alergenů jsou především různé druhy plevelů, ruderálů a dřevin lužního lesa. Z hlediska hromadného výskytu alergenních rostlin jsou v řešeném území nejzávažnější následující prostory:  břehové porosty lužního charakteru, 

neudržované okraje silnic a místních komunikací a tělesa železniční vlečky,

 plocha bývalé skládky komunálních odpadů,  blíže nespecifikovatelné menší či větší zaplevelené plochy na okrajích zastavěného území, na přechodu do polí, na okrajích lesních porostů apod. Údržba těchto ploch, likvidace alergenních a dalších plevelných rostlin je povinností majitelů, případně uživatelů jednotlivých pozemků. Návrhy lokálních opatření na zlepšení kvality ovzduší jsou v souladu s návrhy řešení uvedenými v citovaném krajském Programu. Návrhy:  z důvodů snížení emisí podporovat napojení obyvatel na plyn a další ekologické způsoby vytápění a řešení obytných domů (výstavba domů s nízkou potřebou energie, ať už nízkoenergetických či pasivních), dále např. tepelná čerpadla, solární systémy, biomasa, dřevo apod.,  z důvodů snížení prašnosti zlepšovat technický stav vozovek místních komunikací a provádět jejich čištění po zimním období a po sezónních zemědělských pracích, budovat pevné krajnice nebo chodníků, vysazovat pásy zeleně,  zakázat spalování určitých druhů paliv v malých zdrojích a spalování rostlinných materiálů v otevřených ohništích,  umožnit kontrolu domácích topenišť v případě podezření spalování neekologických hořlavých látek (umělé hmoty apod.),  požadovat vymezení PHO kolem areálu živočišné výroby,  částečně zmírnit negativní působení zápachů ze střediska živočišné výroby výsadbami pásů hygienické zeleně v rámci navrženého PHO v šířce do 10 m po celém jejich obvodu s převahou stálezelených dřevin,  důsledně likvidovat zdroje biologického znečištění ovzduší, tj. především zaplevelené travinobylinné porosty s masivním výskytem alergenních rostlin na neudržovaných plochách (povinností vlastníků a uživatelů pozemků),

34

 pro snížení imisního zatížení výfukovými plyny realizovat výsadby keřových pásů na nejvíce exponovaných úsecích podél silnice II/315 a II/370, 

HLUK Působení hluku na životní prostředí je vázáno na mobilní liniový zdroj, kterým je v řešeném území tranzitní automobilová doprava především na silnicích II. třídy č.315 a 370, dále na silnici III/31538 a v okolí železniční vlečky z vápenky Vitošov. Největší hodnoty lze předpokládat na křižovatkách silnic a v úsecích, kde jsou silnice v bezprostředním kontaktu s obytnou zástavbou. To je především téměř v centru obce, v délce asi 900 m podél silnice II/315 a v délce asi 300 m podél silnice II/370. Obytnou zástavbu a sportovní vybavenost ovlivňuje rovněž hluk z provozu vlečky z vápenky, která je z větší části nad úrovní terénu ve vzdálenosti 200 – 250 m V roce 2005 bylo provedeno sčítání intenzity automobilové dopravy na silnicích II/315 a II/370, procházejících zastavěným územím obce Leština (součtové hodnoty intenzity automobilové dopravy v obou směrech za 24 hodin). Na základě nových údajů byl zpracován zjednodušený modelový výpočet hlukového zatížení a vyhodnocen dle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., kterým se mění o ochraně zdraví před nepříznivými účiny hluku a vibrací. Podle § 11 – Nejvyšší přípustné hodnoty hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb se hodnoty hluku vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. Tyto hladiny se stanoví součtem základní hladiny hluku A LAeq,T = 50 Db a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu (dle přílohy č. 3) výše uvedeného nařízení vlády.

Korekce pro stanovení nejvyšších přípustných hodnot hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb (vybrané údaje dle přílohy č. 3 k Nařízení vlády č. 148/2006 Sb.)

Způsob využití území, doba chráněné venkovní prostory ostatních staveb a chráněné ostatní venkovní prostory chráněné venkovní prostory ostatních staveb a chráněné ostatní venkovní prostory pro noční dobu

Korekce (Db) + 10

3)

+ 20

4)

- 10

Vysvětlivky: 3) Použije se pro hluk v okolí hlavních pozemních komunikací, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy.

35

4) Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikací a dráhách, kdy starou hlukovou zátěží se rozumí stav hlučnosti působený dopravou na pozemních komunikacích a dráhách, který v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru vznikl do 31.12.2000. Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, výměně kolejového svršku, popřípadě rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy.

Dle citovaného nařízení vlády jsou nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku A ve venkovním prostoru ostatních staveb a chráněném ostatním venkovním prostoru obce Leština (§ 11, odst. 1 a 4), s aplikovanými korekcemi, charakterizovány následujícími hodnotami:

Časový interval denní doba (6,00 – 22,00 hod) noční doba (22,00 – 6,00 hod)

A

3)

60 Db 50 Db

A

4)

70 Db 60 Db

Lokalizace výpočtových bodů Výsledky výpočtů jsou zpracovány v číselné podobě pro 3 výpočtové body (dále VB) lokalizované v místech, kde výše uvedené silnice opouštějí zastavěné území obce. Výsledky jsou dokumentovány v tabulkových přehledech.

VB 1 – Leština – západ, VB 2 – Leština – jihovýchod, VB 3 –.Leština – sever.

36

Vstupní výpočetní údaje

počet vozidel za 24 hod

výpočtový bod – silnice

výpočtový bod – silnice

výpočtový bod – silnice

VB 1 – II/315

VB 2 – II/315

VB 3 – II/370

celkem z toho nákladní

3441 656

2470 652

1305 309

 rychlost 50 km/h,  niveleta 0 %,  povrch asfalt. Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici údaje o hlukovém pozadí nemohly být ve výpočtu zohledněny. Výpočty byly provedeny pro jednotlivé výpočtové body ve výšce 2, 3 a 6 m, a to ve vzdálenosti 7,5 m od osy jízdního pruhu komunikace. Výsledky výpočtů jsou uvedeny v následujícím tabulkovém přehledu.

Ekvivalentní hladiny akustického tlaku ve výpočtových bodech 1 – 3

Výpočtový bod

1

2

3

Leština – západ

Leština – jihovýchod

Leština – sever

výška nad zemí v m

LAeq (Db) den

noc

2

61,6

49,2

3

61,8

49,5

6

62,0

49,6

2

61,0

49,3

3

61,3

49,6

6

61,6

49,9

2

56,2

43,6

3

56,6

43,9

6

56,9

44,3

Pro vyhodnocení modelových výpočtů a pro jejich porovnání byly použity všechny čtyři výše uvedené standardy 60, resp. 70 Db (den) a 50, resp. 60 Db (noc) nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku A ve venkovním prostoru ostatních staveb a chráněném ostatním venkovním prostoru. Vzhledem k existující situaci jsou pro hodnocení hlukového zatížení v daném prostoru rozhodující nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku A 70 Db (den) a 60

37

Db (noc), protože jde o starou hlukovou zátěž ve venkovním prostoru způsobenou hlukem z dopravy na veřejných komunikacích, který v tomto prostoru vznikl do 31.12.2000. Z výpočtů vyplývají následující závěry:  hodnoty akustického tlaku pro denní dobu v žádném výpočtovém bodě a v žádné výškové úrovní nepřekračují výše uvedené hygienické standardy,  hlukové zatížení nejvyššími hodnotami (vždy pod úrovní standardů) ve dne zasahuje úzký pás území zhruba do vzdálenosti 7,5 m na obě strany od okrajů silnice,  stejné hodnocení platí i pro noční dobu. I v případě použití korekce 3), která určuje hladiny hluku 60 (den), resp. 50 Db (noc) jsou vypočtené ekvivalentní hladiny akustického tlaku ve všech třech bodech v noci pod úrovní uvedené hladiny 50 Db, ve dne překračují hladinu 60 Db maximálně o 2 Db, a to jen ve výpočtových bodech VB 1 a VB 2. Jde tedy jen o mírné překročení denních hodnot hluku. Modelové výpočty jsou základní orientací o hlukovém zatížení prostoru v okolí silnic procházejících zastavěným územím obce. Jeho skutečné zatížení by mělo být ověřeno aktuálním měřením ve vybraných dnech a časových úsecích. Bezprostřední kontakt obytné zástavby, občanské vybavenosti a dalších zařízení s automobilovou dopravou omezuje realizaci potřebných hygienických i bezpečnostních opatření, ať už protihlukových či protiimisních nebo jejich kombinací, a je tedy jediným účinným řešením přeložení silnice II/315 mimo bytovou zástavbu. NÁVRHY:  v úsecích po obou stranách silnic II/315 a 370, kde to dovolí prostorové poměry, realizovat protihluková opatření, a to alespoň pomocí výsadeb keřových pásů,  z důvodů zlepšení hlukové, imisní a bezpečnostní situace požadovat realizaci přeložky silnice II/315 jižně od zastavěného území obce.

RADIOAKTIVNÍ OHROŽENÍ Radioaktivní ohrožení je závažným faktorem ovlivňujícím hodnoty životního prostředí. Nejzávažnější ozáření způsobuje radioaktivní plyn radon, resp. jeho rozpadové dceřinné produkty Kategorie radonového indexu geologického podloží, uvedená v mapě 1: 50 000, vyjadřuje statisticky převažující kategorii v dané geologické jednotce. Výsledky měření radonu na konkrétních lokalitách se proto mohou od této kategorie odlišovat, především díky rozdílům mezi regionální a lokální geologickou situací. Radonový index geologického podloží určuje míru pravděpodobnosti, s jakou je možno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické jednotce. Hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objektů, jsou horniny v podloží stavby. Vyšší kategorie radonového indexu podloží proto určuje i vyšší pravděpodobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 v existujících objektech (hodnota EOAR). Zároveň indikuje i míru pozornosti, kterou je nutno věnovat opatřením proti pronikání radonu z podloží u nově stavěných objektů.

38

Převažující kategorie radonového indexu neznamená, že se u určitém typu hornin při měření radonu na stavebním pozemku setkáme pouze s jedinou kategorií radonového indexu. Obvyklým jevem je, že přibližně 20% až 30% měření spadá do jiné kategorie radonového indexu, což je dáno lokálními geologickými podmínkami měřených ploch. Je tedy zřejmé, že určení kategorie radonového indexu na stavebním pozemku není možné provádět odečtením z mapy jakéhokoliv měřítka, ale pouze měřením radonu v podloží na konkrétním místě tak, aby byly zohledněny lokální, mnohdy velmi proměnlivé geologické podmínky. Celé zastavěné území a plochá nivní část katastru jsou zařazeny do přechodné kategorie (nehomogenní kvartérní sedimenty) radonového indexu, svahy ve východní části k.ú. jsou ve střední kategorii. Měření radonu by mělo být provedeno a vyhodnoceno ve všech lokalitách navrhovaných pro bytovou výstavbu, sport, rekreaci apod. Tento požadavek je v souladu s příslušnou legislativou (zákon 18/1997 Sb. o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření – atomový zákon, vyhláška 184/1997 Sb. o požadavcích na zajištění radiační ochrany, ČSN 730601 Ochrana staveb proti radonu z podloží, 1996). NÁVRHY:  zajistit provedení a vyhodnocen detailního průzkumu radonového rizika ve všech lokalitách navrhovaných pro bytovou výstavbu, občanskou vybavenost, sport, rekreaci apod.,

HOSPODAŘENÍ S ODPADY Problematika odpadového hospodářství je řešena na základě obecně závazné vyhlášky č. 1/2008. Odvoz je zajišťován oprávněnou firmou. Pro nakládání s komunálním odpadem, tj. jeho shromažďováním a tříděním, jsou občanům k dispozici sběrné nádoby a zařízení:  sběrné nádoby (popelnice 110 l, celkem 700 kusů) jsou ve vlastnictví majitelů objektů nebo uživatelů bytů a dalších nájemců a slouží k ukládání směsného zbytkového odpadu z domácností po jeho vytřídění,  tříděný odpad je ukládán do barevně odlišených kontejnerů (9 míst v obci) – sklo čiré, sklo barevné a papír,  tříděný odpad – plasty a kartony ukládán do plastových pytlů (sváženy 1 x za měsíc),  nebezpečné složky komunálního odpadu – po vyhlášení jsou přechodně shromažďovány do zvláštních sběrných nádob s následným odvozem oprávněnou firmou minimálně 2 x ročně,,  objemný odpad – je shromažďován po vyhlášení do velkoobjemových kontejnerů a odvážen 2 x za rok,

39

 biologický odpad a odpady ze hřbitova – bioodpad je shromažďován do plastových pytlů a odvážen 1 x týdně, odpad ze hřbitova je shromažďován do přistaveného kontejneru,  železný šrot – po vyhlášení 2 x za rok odvážen místními aktivitami,  stavební odpad vzniklý při stavební činnosti občanů, popřípadě právnických osob nebo osob fyzických oprávněných k podnikání, je odkládán do přistavených velkoobjemových kontejnerů a odvážen na náklady původce. V rámci katastru se občas vyskytují drobné černé skládky, které by měly být likvidovány na náklady majitelů pozemků. Návrhy:  zabránit vzniku nepovoleného odkládání komunálních a jiných odpadů ve volné krajině,  likvidovat divoké skládky odpadů, což je mj. povinností majitelů pozemků.

Z HLEDISKA FUNKČNÍHO VYUŽITÍ PLOCH JSOU NA ÚZEMÍ OBCE VYMEZENY: a) v současně zastavěném a zastavitelném území:

Plochy zeleně

Veřejná zeleň na veřejných prostranstvích Jsou to plochy veřejně přístupné plnící funkci rekreační, okrasnou, izolační a plochy prostranství ulic a návsi Na pozemcích VZ je přípustné:  zařízení, která svým charakterem odpovídají způsobu využívání ploch zeleně,  umisťování drobných staveb (drobná architektura, mobiliář apod.),  odborná údržba zahradních a parkových úprav a prvků drobné architektury,  zřizování pěších a cyklistických komunikací. Podmínečně přípustné:  lehké stavby a stavby drobné architektury, které slouží jako základní vybavenost parkových úprav,  nezbytná technická zařízení. Nepřípustné:  veškeré činnosti a zařízení, které trvale narušují prostředí,  nepřípustná jakákoliv výstavba kromě výše uvedených případů.

40

Návrhy parkových úprav Základním předpokladem pro realizaci parkových úprav v obci je zachování a doplnění charakteristického dominantního prvku alejí jírovců procházejících původně středem obce ve dvou řadách, které jsou místy dodnes zachovány, místy je zachována jen jedna řada. Tento nosný prvek by měl být v místech kde to umožňují prostorové podmínky doplněn do dvou řad. Jde o část plochy č.5 u pomníku, o plochu č.4 u obecního úřadu a plochu č. 2 před zemědělským areálem. Dále by měla být provedena údržba jednotlivých stromů a náhrada jedinců poškozených či jinak znehodnocených. I přes napadení jírovců maďalů jsou předpoklady pro jejich přežití (konzultováno s pracovníky Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně) a není třeba je nahrazovat jinými alejovými dřevinami. Parkově upravené plochy v centrální části obce byly rozčleněny na šest lokalit, popsaných v následujícím textu.

1. Parková plocha s voliérami u hostince Na růžku Jde o zajímavou lokalitu (zookoutek), kterou se nemůže pochlubit jiná obec v okolí, a to především díky existenci voliér s několika druhy našeho i cizího ptactva a malého okrasného bazénku. Jde o velmi hodnotný prvek přírodovědného, kulturního a osvětového charakteru ošetřovaný místním ornitologickým kroužkem. Celý prostor by měl být parkově upraven, zrekonstruován a doplněn (dřevěné oplocení, zpevnění pěšin, lavičky, odpadkové koše a instalace naučné vitríny) . Součástí úpravy by měla být i předzahrádka hostince – doplnění a ošetření dřevin, sjednocení dřevěného oplocení.

2. Plochy před zemědělským areálem – doplnit již existující výsadby stromů a keřů v návaznosti na parkovou úpravu na ploše č.3 před pekařstvím a zachovat v maximální míře plochy udržovaných trávníků.

3. Parková plocha před pekařstvím – provést dosadbu chybějících jírovců, doplnit parkovou plochu podél silnice o nižší skupiny keřů, stejně i plochu přes usedlostí a vytvořit malou plochu okrasného charakteru před pekařstvím. Pro výsadby do travnatých ploch použít převážně okrasné kvetoucí dřeviny. Vhodným zásahem by mělo být snížení počtu vývěsních tabulí a nahrazení kovových konstrukcí dřevem, případně jejich přemístění na jiné místo (před obecní úřad).

4. Plocha před obecním úřadem je tvořena trávníkem ohraničeným trubkovým zábradlím s řadou vzrostlých jírovců. Úprava by měla být provedena především výsadbou druhé řady jírovců a výsadbami menších okrasných keřů podél jejího obvodu u místní komunikace a odstranění nefunkčního zábradlí.

5. Plocha v okolí pomníku má nepříliš zdařilou parkovou úpravu, která nerespektovala téměř úplné dvě řady jírovců. Úprava by měla doplnit chybějící jírovce a rovněž stávající výsadby okolo pomníku a nahradit odumírající dřeviny. Součástí úpravy by měly být i pásy 41

na protější straně místní komunikace s výsadbami menších keřových skupin v trávníkových plochách.

6. Parkové úpravy u hřbitova podél silnice by měly být vytvořeny po obou stranách, a to především výsadbami keřových skupin v trávníkové ploše. Vzhledem k tomu, že jde již o přechod do volné krajiny měly by zde být využity především domácí dřeviny.

F. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Koeficient ekologické stability

Základní ekologické orientační ukazatele relativních rozdílů podmínek ekologické stability krajiny lze odvodit z využití území, z poměru mezi ekopozitivními a ekonegativními složkami krajiny. Hodnotícími kritérii jsou trvalost ekosystémů, intenzita lidských zásahů a ovlivnění energomateriálových toků. Hodnocení je interpretováno pomocí tzv. koeficientu ekologické stability (KES). KES vychází z výpočtů poměru mezi trvalými, relativně stabilními ekosystémy (lesní pozemky, zahrady, travní porosty, vodní plochy) a ekosystémy labilními (orná půda, ovocné sady, zastavěné plochy).

Úhrnné hodnoty druhů pozemků v katastrálním území obce Leština u Zábřehu

Obec celkem Využití území orná půda

výměra ha

% z c.v. k.ú.

291,18

55,6

16,36

3,1

0,60

0,1

137,58

26,3

6,11

1,2

vodní plochy

17,74

3,4

zastavěné plochy

14,61

2,8

ostatní plochy

39,57

7,5

523,75

100,0

zahrady ovocné sady travní porosty lesní pozemky

celkem

42

Zastoupení ekologicky pozitivních krajinných struktur v obci Leština

Obec celkem Využití území zahrady travní porosty lesní pozemky vodní plochy celkem

výměra ha

% z c.v. k.ú.

16,36

3,1

137,58

26,3

6,11

1,2

17,74

3,4

177,79

34,0

Zastoupení ekologicky negativních krajinných struktur v obci Leština

Obec celkem Využití území orná půda ovocné sady zastavěné plochy celkem

výměra ha

% z c.v. k.ú.

291,18

55,6

0,60

0,1

14,61

2,8

306,39

58,5

Nízké zastoupení ekopozitivních krajinných struktur (v souhrnu necelých 34 %) ovlivňuje celkové hodnoty krajiny a významně ovlivňuje i kvalitu životního prostředí. Z hlediska KES je celý katastr Leštiny zařazen do kategorie s hodnotou 0,58, což ho řadí do zóny antropogenizované krajiny (hodnoty KES do 0,94), dlouhodobě intenzívně využívané s výrazným zastoupením agroindustriálních prvků a struktur. Autoregulační působení ekosystémů musí být doplňováno umělými zásahy. Převaha ekolabilních struktur vyžaduje obnovu ekologických vztahů nutných k zajištění ekologické stability, a to pomocí výsadeb krajinné zeleně, realizací komplexních pozemkových úprav, projektů místních územních systémů ekologické stability, programů revitalizace říčních systémů apod.

Současná krajinná zeleň Současná krajinná zeleň je v rámci katastru zastoupena jen podél vodních toků a dále v jeho východní části na svazích Benkovské vrchoviny. Z hlediska funkčního a prostorového, je možné rozdělit krajinnou zeleň do následujících skupin:

43

 břehové porosty vodních toků a ploch a zbytky lužních lesů,  svahové lesní porosty,  doprovodné porosty komunikací,  veřejná zeleň zastavěného území,  zeleň soukromých zahrad. Nejvýraznější skupinou krajinné zeleně v katastrálním území jsou břehové porosty vodních toků a ploch a zbytky lužních lesů v jejich blízkosti. Jsou to pozůstatky původních rozlehlých lužních porostů, i když v současné době s druhově ochuzenou skladbou. Poměrně bohatý je bylinný podrost, i když mnohde s převahou plevelných a ruderální rostlin. Nepříznivý je na mnoha místech masivní výskyt mohutné zplanělé plevelné byliny křídlatky japonské. Svahové lesní porosty tvoří v rámci katastru jednak poměrně úzké pásy na příkrých svazích a skalních výchozech v jeho východní části mezi k.ú. Lesnice a Hrabová, jednak západní okraje rozlehlého lesního komplexu Benkovské vrchoviny. Lesní porosty jsou většinou smíšené listnaté, v podrostu jsou místy výskyty chráněných druhů rostlin. Doprovodné porosty komunikací jsou jen málo významnou skupinou krajinné zeleně, většina cest a silnic a také železniční vlečka jsou bez vzrostlé doprovodné zeleně, místy jsou mladé neúplné a řídké výsadby. Z veřejné zeleně zastavěného území je nejvýznamnější parková úprava procházející obcí a tvořená travnatými plochami s řadami jírovců maďalů (hodnotné dřeviny), doplněná místy na okrajích dalšími dřevinami. Pro doplnění a údržbu zeleně byl vypracován projekt s následnou realizací. Zeleň soukromých zahrad a další vnitřní zeleň je poměrně bohatá. Vedle okrasných dřevin jsou zastoupeny především užitkové ovocné dřeviny běžného sortimentu. Na soukromých pozemcích se vyskytuje několik významných vzrostlých dřevin, které by měly být chráněny např. jako památné stromy, a to po jejich podrobnějším vyhodnocení. Mezi zeleň zastavěného území je zařazena i vnitřní zeleň obalovny, kde je řada pyramidálních topolů s podrostem dalších dřevin, dále několik bříz, borovice a keřové skupiny. Díky zeleni soukromých zahrad a veřejné zeleni není v rámci zastavěného území větší potřeba dalších výsadeb, odůvodněné jsou však výsadby po jeho obvodu, a to zejména v místech jeho bezprostřední návaznosti na plocha orné půdy. Zeleň by zde měla tvořit přechodovou část mezi zemědělskou výrobou a bydlením s funkcemi hygienickými, estetickými, krajinářskými a měla by být propojena se stávající zelení volné krajiny.

44

Ochrana přírody a krajiny Následující charakteristiky jsou zpracovány na základě zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Zvláštní ochrana přírody Obec neleží v žádné z chráněných krajinných oblastí ani v přírodním parku. Na severovýchodním okraji k.ú. Leština leží zhruba polovina maloplošného zvláště chráněného území SPR Pod Trlinou, druhá část je vymezena na k.ú. Lesnice. Na katastrální území zasahuje severní část evropsky významné lokality Litovelské Pomoraví (Natura 2000). Přírodní rezervace Pod Trlinou (vyhlášena v r. 1996). Celková výměra 51,7970 ha, z toho lesní pozemky 32,54 ha a ostatní plochy 19,26 ha. Přírodní rezervace má ochranné pásmo 50 m od její hranice, taxativně stanovené výše uvedeným zákonem. Leží na rozhraní k.ú. Leština a Lesnice. Motivem ochrany jsou přírodě blízká lesní společenstva a fragment zachovalé kulturní krajiny luk, pastvin a mezí, s výskytem řady chráněných druhů živočichů a rostlin. PR má zpracovaný plán péče, obsahující mj. návrhy regulačních a asanačních zásahů a dalších opatření. PR je nově zařazena mezi evropsky významné lokality soustavy Natura 2000 (CZ 0710004). Základní ochranné podmínky jsou stanoveny ve výše uvedeném zákoně. PR má zpracovaný plán péče, obsahující mj. návrhy regulačních a asanačních zásahů a dalších opatření

Obecná ochrana přírody V této kategorii jsou v řešeném území obce Leština lokalizovány významné krajinné prvky (VKP) taxativně uvedené v citovaném zákoně o ochraně přírody a krajiny, skladebné části územního systému ekologické stability (ÚSES) a přechodně chráněná plocha (PCHP).

Významné krajinné prvky (VKP) VKP jsou definovány jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky, zastoupenými v řešeném území, jsou lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy. Dále jimi mohou být jiné části krajiny, které se v území rovněž vyskytují a které zaregistruje, podle § 6, orgán ochrany přírody. Jde např. o mokřady, remízy, meze, trvalé travní plochy apod. V území není lokalizován žádný registrovaný VKP. Podle uvedené definice je v kategorii VKP území katastru ležící v údolní nivě Moravy a Moravské Sázavy a jejich přítoků, dále všechny vodní toky, lesy a vodní plochy. Z toho vyplývá, že všechny hodnotnější segmenty uvnitř taxativně vyjmenovaných VKP nelze registrovat a pokud nebude u některých z nich vymezena vyšší ochrana (např. přechodně

45

chráněná plocha nebo maloplošné zvláště chráněné území) lze je chránit jedině v uvedené obecnější poloze, která však není většinou v potřebné míře respektována. VKP jsou chráněny před poškozováním a ničením a jejich využití je možné jedině tak, aby nebyla narušena jejich stabilizační funkce. K jakýmkoliv zásahům je třeba závazné stanovisko orgánu ochrany přírody (mj. § 4, odst. 2 zákona). V území není lokalizován žádný registrovaný VKP.

Územní systémy ekologické stability (ÚSES) Územní systém ekologické stability krajiny je definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Ochrana ÚSES, tvořících jeho základ, je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků, jeho vytváření je veřejným zájmem, na němž se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Jde především o následující požadavky:  ochrana ekostabilizační funkce stávajících skladebných částí (umisťování staveb, úprava vodních toků a nádrží, pozemkové úpravy, těžba nerostů, změny kultur pozemků),  ochrana územní rezervy pro navrhované skladebné části,  vyloučení změn využití území snižujících ekologickou stabilitu. Posláním ÚSES je zabezpečit uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro její mnohostranné využívání. Hlavní cíle ÚSES jsou:  uchování a zabezpečení nerušeného rozvoje přirozeného genofondu krajiny v rámci jeho prostorového rozmístění jako dlouhodobého ekostabilizujícího zdroje a rezervy;  vytvoření optimálního prostorového základu ekologicky stabilnějších ploch v krajině k zabezpečení jejich maximálního kladného působení na okolní méně stabilní části. ÚSES je základní nástroj ochrany přírody, určený k zajištění nezbytných minimálních prostorových podmínek pro uchování a obnovení biodiverzity a ekologické stability krajiny. Segmenty ÚSES lze využívat pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich ekostabilizační funkce. Konkrétní podmínky ochrany a využití stanoví orgán ochrany přírody, pro činnost je nutné jeho závazné stanovisko. Posláním ÚSES je zabezpečit uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro její mnohostranné využívání. Navrhované skladebné části lokálního ÚSES jednoznačně vymezené vycházejí z kostry ekologické stability a existujících hodnotných krajinných segmentů. Jsou mj. jedním z podkladů pro návrhy krajinné zeleně (doprovodných porostů silnic a cest, břehových porostů, půdoochranné zeleně, zeleně sídel a výrobních zařízení atd.).

46

Součástí místního ÚSES jsou interakční prvky (IP), a to většinou jako ekologicky významné krajinné prvky a liniová společenstva. V místním ÚSES zprostředkovávají příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní, méně stabilní krajinu.

Nadregionální a regionální ÚSES Tokem Moravy a podél ní probíhají katastrálním územím, zhruba od jihu k severu a v délce asi 4000 m, osy nadregionálního biokoridoru č. 89 Praděd – Litovelské Pomoraví – sever (celková délka 49 km). Osy v řešeném území jsou tvořeny vodním a nivním ekosystémem, jejich minimální šířka je totožná se šířkou regionálního biokoridoru stejného typu, tzn. 40 – 50 m. Jednoznačně je vymezena vodní osa, která plní současně funkci nadregionálního biocentra. Pro funkčnost nivní osy NRBK je třeba doplnit a rozšířit stávající břehové porosty, posílit jejich keřové patro a založit ostrůvkovitě drobné lesní porosty v kombinaci se stávajícími, obnovenými a rozšířenými lučními porosty, a to alespoň v uvedených minimálních prostorových parametrech osy NRBK. Osa NRBK má vymezenou ochrannou (nárazníkovou) zónu (OZ), a to až do vzdálenosti 2000 m napříč po obou stranách, tzn. že v ní leží celé k.ú.Leštiny. Ochranná zóna zabírá celou údolní rovinatou část katastrálního území a zasahuje až na přilehlé svahy Benkovské vrchoviny. V ochranné zóně by měl být uplatňován tzv. koridorový efekt vztažený výhradně na ochranu ekopozitivních segmentů krajiny (skladebné části ÚSES, zvláště chráněná území, významné krajinné prvky, další hodnotné lokality, plochy s vyšším stupněm ekologické stability), které jsou chápány jako součást NRBK. V praktickém provedení to znamená, že v OZ je realizován zvýšený zájem příslušných orgánů ochrany přírody o vyjmenované segmenty uplatňovaný v rámci platné legislativy, neznamená to však, že jsou jejím vymezením a ochranou dotčeny další funkce v území. V Zásadách územního rozvoje (ZÚR) Olomouckého kraje je v širším okolí řeky Moravy, od železniční vlečky přes jižní okraj k.ú. Leština na k.ú. Hrabová, vymezeno nové regionální biocentrum Leštinská niva (označeno RBC LN). V celém rozsahu bylo převzato do návrhu UP obce. Jeho součástí jsou dříve vymezená lokální biocentra č. 5, 6 a 8 a krátký úsek lokálního biokoridoru č. 17/8. Tyto skladebné části jsou tedy vyjmuty z lokálního ÚSES (zrušeny), což je zobrazeno v mapových podkladech a doloženo v tabulkové části. V ZÚR Olomouckého kraje nejsou ani regionální biokoridory č. 902 a 903 původně vymezené v jižní části k.ú. Leština. V ZÚR jsou posunuty dále na jih na k.ú. Hrabová, tedy v celém průběhu mimo řešené k.ú. Leština. Lokální ÚSES Plán místního ÚSES byl zpracován pro k.ú. Leština, Bohuslavice, Hrabová, Jestřebí, Jestřebíčko, Květín, Lukavice, Slavoňov, Vlachov v r. 1997 (VH atelier Brno). Na území obce bylo původně vymezeno celkem šest lokálních biocenter a dva biokoridory. Všechna biocentra byla vymezena v údolní nivě, a to buď vložená do

47

nadregionálního biokoridoru podél řeky Moravy nebo na lokálním biokoridoru vymezeném podél Vitošovského náhonu. S nově vymezeným regionálním biocentrem Leštinská niva se stala lokální biocentra č. 5, 6 a 8 a část lokálního biokoridoru č 17/8 jeho součástí a jsou tudíž z lokálního ÚSES vypuštěna.

Přechodně chráněné plochy (PCHP) Území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných nebo živočišných druhů atd. může orgán ochrany přírody svým rozhodnutím vyhlásit za přechodně chráněnou plochu (§ 13, odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů). V rozhodnutí o jejím vyhlášení se omezí takové využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení vývoje předmětu ochrany. Vznikne-li vlastníku či nájemci pozemku v důsledku ochranných podmínek PCHP újma nikoliv nepatrná, přísluší mu na jeho žádost finanční náhrada od orgánu ochrany přírody, který přechodně chráněnou plochu vyhlásil. Orgán ochrany přírody při rozhodování o výši finanční náhrady může požadovat doložení žádosti doklady či údaji o výnosu pozemku. Přechodně chráněná plocha Leštinské tůně (původně návrh na přírodní památku) byla vyhlášena OKÚ Šumperk v r. 2000 na výměře 1,4055 ha. Jde o ojedinělý biotop tvořený soustavou tůněk, mokřadem, vodním tokem, lužním a břehovým porostem. Je významná především zoologicky – ptáci, obojživelníci, plazi a kriticky ohroženého korýše (žábronožka sněžní). Celá plocha je součástí nadregionálního biokoridoru a lokálního biocentra. Jako přechodně chráněné plocha je v návaznosti na předchozí PCHP navržena lokalita Ovčačka (na k. ú. 5,79 ha) na rozhraní k.ú. Leština, Lesnice a Zábřeh. Tvoří ji přirozený meandrující tok Moravy, břehové porosty a fragmenty lužního lesa, tůně, slepá ramena, mokřady podmáčené louky, zoologická lokalita, refugium, hnízdiště. Celá lokalita je rovněž součástí nadregionálního biokoridoru. Aktivity, které by mohly narušit PCHP jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody.

Krajinný ráz Krajinný ráz (dle zákona o ochraně přírody a krajiny), kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Hlavními kladnými nositeli hodnot krajinného rázu jsou např.:  zvláště chráněná území, nemovité kulturní památky,  významné krajinné prvky přírodní, kulturní, smíšené,  přírodní, kulturní a smíšené krajinné dominanty,  vztahy mezi různými prvky v krajině,

48

 harmonické měřítko, vyjadřující relativní poměry mezi prvky, příp. jejich soubory vůči sobě, vůči člověku a vůči okolní krajině. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. K umisťování a povolování staveb a k jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Podrobnosti ochrany krajinného rázu může stanovit MŽP obecně závazným právním předpisem.

Natura 2000

V katastrálním území Leštiny, vedle výše uvedené ochrany přírody a krajiny, vyplývající ze zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, bude realizována rovněž ochrana přírody dle směrnic EU Natura 2000. Natura 2000 (dle Směrnic Rady EU) je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Jako evropsky významné lokality (EVL) jsou do národního seznamu zařazeny ty lokality, které v biogeografické oblasti nebo oblastech, k nimž náleží, významně přispívají: a) k udržení nebo obnově příznivého stavu alespoň jednoho typu evropských stanovišť nebo alespoň jednoho evropsky významného druhu z hlediska jejich ochrany, nebo b) k udržení biologické rozmanitosti biogeografické oblasti. Lokality zařazené do národního seznamu jsou stanoveny vládním nařízením č. 132/2005 Sb. V zákoně je stanovena ochrana EVL, podle které je poškozování EVL zařazené do národního seznamu zakázáno; za poškozování se nepovažuje řádné hospodaření prováděné v souladu s platnými právními předpisy a smlouvami uzavřenými dle § 69 tohoto zákona; výjimku z tohoto zákazu může udělit orgán ochrany přírody pouze z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu; tím nejsou dotčeny § 45h a 45i a ochranné podmínky zvláště chráněných území; orgán ochrany přírody, který výjimku udělil, o tom neprodleně informuje ministerstvo životního prostředí. Povolení, souhlas, kladné stanovisko nebo výjimku ze zákazu podle tohoto zákona pro EVL (nebo PO) může udělit orgán ochrany přírody pouze v případě, že bude vyloučeno závažné nebo nevratné poškozování přírodních stanovišť a biotopů druhů, k jejichž ochraně je EVL (nebo PO) určena, ani nedojde k soustavnému nebo dlouhodobému vyrušování druhů. Jakákoliv koncepce nebo záměr, který může samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit EVL (nebo PO), podléhá hodnocení jeho důsledků na toto území a stav jeho ochrany z uvedených hledisek. 49

Při hodnocení důsledků koncepcí a záměrů se postupuje podle zvláštních právních předpisů o posuzování vlivů na životní prostředí pokud není stanoven jiný postup. Ten, kdo zamýšlí pořídit koncepci nebo uskutečnit záměr, je povinen jejich návrh předložit orgánu ochrany přírody ke stanovisku, zda může mít samostatně nebo ve spojení s jinými významný vliv na území EVL (nebo PO). ÚPD se předkládá v etapě zadání. Orgán ochrany přírody vydá stanovisko, kterým není dotčeno zjišťovací řízení podle Zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Jestliže orgán ochrany přírody svým stanoviskem vliv nevyloučí, musí být daná koncepce nebo záměr předmětem posouzení podle tohoto ustanovení a zvláštních právních předpisů. Nelze-li vyloučit negativní vliv koncepce nebo záměru na takové území, musí předkladatel zpracovat varianty řešení, jejichž cílem je negativní vliv na území vyloučit nebo v případě, že vyloučení není možné, alespoň zmírnit. ÚPD se posuzuje ve stádiu konceptu řešení. Orgán, který je příslušný ke schválení koncepce nebo záměru, jej může schválit, jen pokud na základě stanoviska podle právních předpisů o posuzování vlivů na životní prostředí taková koncepce nebo záměr nebude mít negativní vliv na území EVL (nebo PO), anebo za podmínek stanovených dále. Pokud hodnocení prokáže negativní vliv na území Natura 2000 a neexistuje variantní řešení s menším negativním vlivem nebo bez něj, lze navrženou koncepci nebo záměr schválit, případně řešení v rámci ÚPD přijmout jen z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu a za současného uložení kompenzačních opatření nezbytných pro zajištění ochrany a celistvosti území Natura 2000 postupem stanoveným níže. Jde-li o negativní vliv na lokalitu s prioritními typy stanovišť nebo prioritními druhy lze koncepci nebo záměr schválit, případně řešení v rámci územně plánovací dokumentace přijmout jen z důvodů týkajících se veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo příznivých důsledků nesporného významu pro životní prostředí. Jiné naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu mohou být důvodem ke schválení jen tehdy, vydala-li k zamýšlené koncepci nebo záměru stanovisko Evropská Komise. Kompenzační opatření stanoví rozhodnutím orgán ochrany přírody na základě dožádání orgánu příslušného ke schválení koncepce nebo záměru. V případě stanoviska ke konceptu řešení ÚPD orgán ochrany přírody navrhne kompenzační opatření v rozsahu a podrobnosti odpovídající příslušnému druhu ÚPD. O uložených kompenzačních opatřeních nebo o kompenzačních opatřeních, která jsou součástí schválené ÚPD, informuje příslušný orgán ochrany přírody MŽP, které o tom informuje Evropskou Komisi. Do řešeného území obce Leština zasahuje severní část navržené Evropsky významné lokality Litovelské Pomoraví (CZ 0714073, celková rozloha 9725,57 ha, na k. ú. Leština cca 148,7 ha). Hranici EVL tvoří těleso železniční vlečky z vápenky Vitošov, tzn. že její součástí je celá jižní část katastrálního území obce. Hlavním předmětem ochrany jsou stanoviště a živočišné druhy. Nově je vymezena EVL Pod Trlinou (CZ 0710004), shodná s vyhlášenou PR, (celková rozloha 51,7970), která leží na k.ú. Leština a dále na k.ú. Lesnice.

50

Cílem soustavy Natura 2000 je zachování biologické rozmanitosti, ochrana nejvíce ohrožených druhů rostlin a živočichů a přírodních stanovišť na území ČR, zajištění trvalé péče, sladění zájmů ochrany přírody s šetrným hospodařením a začlenění cenných přírodních lokalit do celoevropského přírodního dědictví.

Návrhy opatření z hlediska ochrany přírody a krajiny  respektovat v intencích výše uvedeného zákona a dle nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit (EVL), lokalitu Litovelské Pomoraví zasahující do jižní části k.ú. (CZ 0714073, výměra ∑ 9725,57 ha, na k. ú. Leština cca 150 ha),  respektovat ochranné podmínky Přírodní rezervace Pod Trlinou a Přechodně chráněné plochy Leštinské tůně,  respektovat ochranu krajinného rázu formulovanou v zákoně č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny (§ 12) ve znění pozdějších předpisů,  iniciovat u místně příslušného orgánu ochrany přírody vyhlášení památného stromu,  chránit v intencích zákona č.114/1992 Sb. a navazujících předpisů všechny taxativně vyjmenované významné krajinné prvky (lesy, vodní toky, údolní nivy, vodní plochy),  chránit v intencích zákona č.114/1992 Sb. a navazujících předpisů skladebné části ÚSES a na základě projektů požadovat jejich realizaci,  segmenty ÚSES lze využívat pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich ekostabilizační funkce,  nepřipustit znehodnocování nebo likvidaci rozptýlené krajinné zeleně, především z důvodů protierozní ochrany, kvality ovzduší a ochrany krajinného rázu,  realizovat návrhy krajinné zeleně,  zajistit zpracování odborných prováděcích projektů výsadeb krajinné zeleně, parkových úprav a rekonstrukcí,  pro výsadby zeleně ve volné krajině používat výhradně autochtonní dřeviny odpovídající místním přírodním podmínkám.

51

G.VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA

Základní údaje vyplývající z požadavků přílohy č.3 k vyhlášce č.13/1994 Sb., o vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení územně plánovací dokumentace nebo územně plánovacího podkladu na zemědělský půdní fond se zpracovává dle Přílohy č.3 k vyhlášce č.13/1994 Sb. Tato vyhláška Ministerstva životního prostředí ze dne 29.prosince 1993 upravuje některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu dané zákonem č.334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ze dne 30.června 1992. Zákon 334 v části III. § 4 - bod a) ukládá, aby při výstavbě nebo jiné činnosti, při které dochází k odnětí zemědělského půdního fondu (dále ZPF), bylo použito především nezemědělské půdy, popř. půdy nezastavěné, event. bylo využito nedostatečně využívaných pozemků v současně zastavěném území obce. Pokud dochází k odnětí ZPF, je nutno co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu, hydrologické a odtokové poměry v území a síť zemědělských účelových komunikací. Dále v bodě b) § 4 ukládá zákon odnímat jen nejnutnější plochu ZPF, a konečně v bodě c) požaduje co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF, zejména u směrových a liniových staveb. V části IV. v § 5, ukládá zákon č.334/92 Sb., aby při územně plánovací činnosti bylo provedeno zdůvodnění navrženého řešení s cílem prokázat, že předložené řešení je z hlediska ochrany ZPF nejvhodnější. Tato ustanovení zákona dále upřesňuje § 3 vyhlášky č.13/1994 Sb., z 29. prosince 1993 a již zmíněná Příloha č. 3 k této vyhlášce. V následujícím textu a v přiložených tabulkách, jakož i v grafické části této dokumentace je proto důsledně postupováno dle této "Přílohy", a to tak, že jsou přímo citovány požadavky obsažené v bodě 2 uvedené přílohy, a to konkrétně dle jednotlivých podbodů 2.1 až 2.7, jejichž text je v další části zprávy uváděn sytým písmem v úvodu každého řešení příslušné problematiky. Pro vyhodnocení odnětí ZPF byl vypracován Metodický pokyn MŽP ČR ze dne 1.10. 1996 k hodnocení odnímané půdy ze zemědělského půdního fondu podle výše zmíněného zákona. Pro účely ochrany ZPF byly tímto pokynem zavedeny Třídy ochrany zemědělského půdního fondu, zařazující jednotlivé BPEJ do 5 tříd. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitově nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability, případně pro liniové stavby zásadního významu.

52

Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Do 3. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno v územním plánování využít pro eventuální výstavbu. Do 4. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. Do 5. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající BPEJ, které představují půdy s velmi nízkou produkční schopností a většinou jsou pro zemědělskou výrobu postradatelné. Jde většinou půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí.

Metodika a postup vyhodnocení Plochy, které jsou předmětem záboru zemědělského půdního fondu, jsou z hlediska funkčního využití určeny pouze pro bydlení a pro dopravu. Jednotlivé plochy jsou zakresleny v mapové dokumentaci, v měřítku 1 : 5 000, kde jsou zároveň vyznačeny ukazatele kvality ZPF dle BPEJ pro jednotlivé plochy s přiřazeným identifikačním číslem, podle něhož je možno je najít v tabulkové části. Hodnocení každé lokality bylo provedeno celkovým záborem, záborem zemědělské půdy dle BPEJ a jim odpovídající třídy ochrany.ZPF.

Údaje o celkovém rozsahu navrhovaných ploch a ploch vyžadujících zábor zemědělského půdního fondu podle účelu využití a údaje o druhu (kultuře) dotčené půdy

Celkem jsou na katastru obce Leština navrženy rozvojové plochy o celkové rozloze 17,62 ha. Z tohoto rozsahu je 0,82 ha ploch lokalizováno na neplodné půdě. Z celkové plochy rozvojových záměrů na území obce Leština se předpokládá odnětí 16,80 ha zemědělské půdy. Z tohoto rozsahu připadá 16,63 ha, tj. 99,0 %, na ornou půdu, 0,15 ha (0,9 %) na louky a 0,02 ha (0,1 %) na zahrady. Z hlediska funkčního využití se na záborech zemědělského půdního fondu podílí v Leštině nejvíce bytová výstavba (66,5 %), zbytek připadá na dopravu (32,5 %) a veřejná prostranství (1,0 %).

53

Údaje o skutečných investicích vložených do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (meliorační a závlahové zařízení a pod.) a o jejich předpokládaném porušení Na odnímaných plochách nebyly vybudovány na území obce Leština žádné meliorační stavby ani závlahy. Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby a zemědělských usedlostech a o jejich předpokládaném porušení

V Leštině nedojde plánovanou výstavbou k narušení žádných objektů zemědělské prvovýroby. V obci se nachází v současné době jeden areál zemědělské prvovýroby, který již není v plném rozsahu využíván pro zemědělskou výrobu. Jeho další využívání jak pro zemědělskou výrobu, tak i pro další jiné výrobní účely musí být v souladu s hygienickými standardy stanovenými pro obytné plochy, které jsou v bezprostředním sousedství. V územním plánu je navrženo považovat areál živočišné výroby v Leštině za územně stabilizovaný. Navrhuje se vysázení jak obvodové zeleně, tak zeleně uvnitř areálu a podřídit výrobní technologie záměru na snížení negativních účinků činností na okolí.

Údaje o uspořádání zemědělského půdního fondu v území, opatření k zajištění ekologické stability krajiny a významných skutečnostech vyplývajících ze schválených návrhů pozemkových úprav a o jejich předpokládaném porušení

Pro obec Leštinu nebyly dosud zpracovány "pozemkové úpravy". Avšak s ohledem na skutečnost, že územní plán bude do doby zahájení prací na pozemkových úpravách schválen, lze předpokládat, že bude možno projekt pozemkových úprav budoucímu uspořádání obce přizpůsobit. Územní systém ekologické stability je uveden v kapitole „Ochrana přírody a krajiny“ a je vyznačen ve výkrese „Koncepce uspořádání krajiny“ v měřítku 1 : 5 000, ale změna funkčního využití území není bilancována v odnětí ZPF.

Znázornění průběhu hranic katastrálních území a správního území obce

V územním plánu jsou v grafické dokumentaci znázorněny hranice ploch stavebních obvodů navržených k odnětí v rámci katastrálních území správního území obce.

54

Znázornění průběhu hranic zastavěného území obce

V rámci grafické dokumentace územního plánu věnované problematice ochrany ZPF je vyznačena poloha současně zastavěného území jednotlivých částí obce a plochy zastavitelného území. Zařazení pozemků zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek

Na správním území obce Leština se nachází celkem 13 bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Ty jsou vyjádřeny prostřednictvím 5 čísel. Prvá číslice pětimístného kódu značí příslušnost ke klimatickému regionu v rámci České republiky (od 0 do 9, tj. od nejteplejšího a nejsuššího po nejchladnější a nejvlhčí klimatický region). Druhá a třetí číslice určuje příslušnost dané půdy k některé ze 78 hlavních půdních jednotek v České republice. Čtvrtá číslice stanovuje kombinaci svažitosti a expozice ke světovým stranám a pátá číslice vyjadřuje kombinaci hloubky a skeletovitosti půdního profilu. Z celkového kódu BPEJ se dá podle zvláštních tabulek odvodit produkční potenciál hlavních zemědělských plodin a rovněž ekonomický efekt obdělávání příslušných půd. Taktéž lze podle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy ze dne 12.6. 1996 č. j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu, podle zákona ČNR č.334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, odvodit i Třídu ochrany. Obec Leština leží na území klimatického regionu č.5 (mírně teplý, mírně vlhký, s průměrnou roční teplotou 7-8 oC a s průměrným ročním úhrnem srážek 550-650, resp. 700 mm). V rámci tohoto klimatického regionu se zde vyvinuly 4 z celkového počtu 78 hlavních půdních jednotek, které budou dotčeny plánovanou výstavbou: HPJ 22 - hnědé půdy a rendziny na zahliněných písčitých substrátech; lehčí nebo středně těžké, poměrně výsušné. HPJ 55 – nivní a lužní půdy na nivních uloženinách; velmi lehké, zpravidla písčité, výsušné. Kromě vlhkých oblastí se jedná o výsušné půdy. HPJ 56 – nivní půdy na nivních uloženinách; středně těžké, s příznivými vláhovými poměry. Tyto půdy jsou na území obce Leština jedněmi z nejcennějších. HPJ 58 - nivní půdy glejové na nivních uloženinách; středně těžké, s vláhovými poměry příznivými až se sklonem k převlhčení.

55

Souhrnná přehledná tabulka odnětí ZPF Přehled ploch navržených k odnětí ZPF (dle Přílohy č.5 k vyhlášce č.13/1994 Sb.) Označení odnímané plochy

Celkový rozsah požadovaných ploch v ha

Z toho zábor ZPF v ha

Druh pozemku (kultura dotčené půdy)

Zařazení odnímaného ZPF do BPEJ

Třída ochrany

Umístění mimo Investice zastavěné území do půdy (ZPF v ha) (v ha)

OBYTNÁ ÚZEMÍ B1

2,82

2,82

orná půda

80 % 5.55.00 20 % 5.22.12

III. IV.

2,82

-

B2

6,84

6,78

orná půda

85 % 5.55.00 15 % 5.22.10

III. III.

6,78

-

B3

0,19

-

B4

3,14

3,02

orná půda

80 % 5.55.00 20 % 5.22.12

III. IV.

3,02

-

B5

0,42

0,42

orná půda

5.55.00

III.

0,42

-

III.

0,16

-

neplodná půda

VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ OP

0,16

0,16

orná půda

5.22.10

DOPRAVNÍ STAVBY D1

plocha byla z návrhu ÚP vypuštěna

D1a

0,03

-

neplodná půda

D2

0,02

-

neplodná půda

D3

0,01

-

neplodná půda

D4

0,03

-

neplodná půda

D5

0,01

-

neplodná půda

D6

0,01

0,01

orná půda

5.55.00

III.

0,01

-

D7

0,14

0,03

orná půda

70 % 5.55.00 30 % 5.58.00

III.

0,03

-

III.

0,14

-

III.

0,19

-

III.

0,67

-

D8 D9 D10

D11

0,17

0,14

I.

orná půda

5.55.00

orná půda, louka

99 % 5.55.00 1 % 5.58.00

I.

orná půda, louka, zahrada

90 % 5.55.00 10 % 5.58.00

I.

plocha již byla realizována 0,24

0,74

0,19

0,67

D12

0,75

0,75

orná půda

III.

0,75

-

D13

0,48

0,48

orná půda

92 % 5.58.00 8 % 5.22.12

I. IV.

0,48

-

D14

0,24

0,24

orná půda

60 % 5.58.00 25 % 5.22.13 15 % 5.56.00

I. IV. I.

0,24

-

D15

0,09

0,09

orná půda

5.56.00

I.

0,09

-

D16

0,18

0,18

orná půda

5.56.00

I.

0,18

-

D17

0,85

0,82

orná půda

I.

0,82

-

16,80

-

D18 Obec Leština celkem

0,06

-

17,62

16,80

5.55.00

50 % 5.58.00 42 % 5.56.00 8 % 5.55.00

I. III.

neplodná půda

Pozn.: Označení ploch odpovídá značení ve výkrese „Předpokládané zábory půdního fondu“.

56

Následující tabulka podává přehled o rozloze biocenter a biokoridorů navržených na území obce. Plochy zemědělského půdního fondu dotčené navrhovanými prvky územního systému ekologické stability nejsou zahrnuty do celkové bilance odnětí ZPF, neboť se jedná pouze o změnu kultury.

Označení biocentra

Celkový rozsah

Z toho plocha náležející do ZPF v ha

Druh pozemku (kultura dotčené půdy)

Zařazení odnímaného ZPF do BPEJ

Třída ochrany

Umístění mimo zastavěné území (ZPF v ha)

Investice do půdy (v ha)

RBC LN

78,00

77,00

orná půda, louka

78% 5.55.00

III.

77,00

-

12% 5.58.00

I.

10% 5.56.00

I.

LBK 18 (17)

3,77

2,59

orná půda, louka

50 % 5.55.00 25 % 5.56.00 25 % 5.58.00

I. I. I.

2,59

-

LBK 17 (8)

3,54

2,82

orná půda, louka

80 % 5.58.00 10 % 5.55.00 10 % 5.56.00

I. III. I.

2,21

-

LBC 18

3,30

3,12

louka, orná půda

90 % 5.56.00 10 % 5.55.00

I. II.

3,12

-

LBC 17

3,42

3,37

orná půda

5.58.00

I.

0,56

-

LBC 7

7,40

3,57

louka, orná půda

65% 5.55.00

III.

3,57

-

35% 5.56.00

I.

Zdůvodnění rozsahu záboru zemědělského půdního fondu Z celkové bilance odnětí ZPF vyplývá, že zdaleka největší rozsah odnětí je navržen pro obytnou zástavbu. Převládající funkcí obce je funkce sídelní, což znamená, že místní obyvatelé dojíždějí do okolních středisek osídlení za prací a za službami. Udržení a rozvíjení této funkce znamená vytváření příznivějších podmínek pro výstavbu rodinných domů. V případě Leštiny se jedná kromě příznivých podmínek z hlediska přírodního prostředí a čistoty ovzduší především o velikost a umístění parcel pro výstavbu rodinných domů a následně o zlepšování vybavení obce technickou infrastrukturou. Územní plán navrhuje soustředit odnětí ZPF pro bytovou výstavbu výhradně do bezprostřední návaznosti na již zastavěné území sídla s cílem zkompaktnit a arondovat jeho urbanistický půdorys. Těžiště nové výstavby bude ve východním a severovýchodním sektoru sídla, kam nezasahují půdy první a druhé třídy ochrany. První třída ochrany bude ve větším rozsahu dotčena pouze v důsledku realizace přeložky silnice I/44 (včetně napojení silnice II/315) na severozápadním okraji řešeného území (ve výkrese „Předpokládané zábory půdního fondu“ označené jako plochy D13-D17). Odnětí pozemků určených k plnění funkce lesa

Navrhovaným řešením územního plánu nebudou dotčeny pozemky určené k plnění funkce lesa.

57

7. Limity využití území včetně stanovení záplavových území Limity budoucího rozvoje území tvoří jednak ty, které vyplývají z jednotlivých složkových zákonů a platí již na vstupu řešení územního plánu a ty které jsou výsledkem řešení územního plánu. Za vstupní limity využití území se v souladu s níže uvedenými zákony a schválenými dokumenty považuje ochrana daných nebo získaných vlastností řešeného území, jejíž územní průmět zasahuje do administrativního území obce. Jako vstupní limity využití území je třeba v řešeném území respektovat

V roce 2002 byla usnesením vlády ČR č. 1042 ze dne 30.10. 2002 schválena I. změna tohoto územního plánu velkého územního celku Jeseníky. Z této I. změny vyplývají pro řešení rozvoje obce územní limity. Koridor pro novou trasu silnice I/44 Mohelnice-Petrov n.D. – státní hranice včetně křižovatek a obchvatů sídel a tunelového úseku pod Červenohorským sedlem. trasa Mohelnice – Petrov n.D. je řešena jako čtyřpruh. Trasa včetně obchvatu kolem Zábřehu je schválena jako veřejně prospěšná stavba. Pro komunikace rychlostního typu se chrání koridor o šířce 300m na každou stranu od osy komunikace. Trasa je vyznačena v grafické dokumentaci změny č. I ÚP VÚC Jeseníky. Schválením „Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje v únoru 2008 byla upřesněna vybraná trasa pro obchvat Zábřehu novou trasou silnice I/44a a byly upřesněny nadregionální a regionální skladebné prvky územního systému ekologické stability týkající se řešeného území takto: NRBK 57 (89) v trase NRBC Praděd – NRBC Litovelské Pomoraví RBC Leštinská niva Tato upřesnění ze „Zásad“ byla převzata do návrhu územního plánu Leštiny. Za limity využití území vyplývajících ze složkových zákonů je třeba v řešeném území považovat: 1. V souladu se zákonem ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: maloplošná zvláště chráněná území. 2. V souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon): vodohospodářsky významná území, jmenovitě ochranná pásma vodních zdrojů 1. a 2. stupně, vyhlášené zátopové území řeky Moravy a Moravské Sázavy ochranná pásma vodohospodářských staveb: ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok o světlosti do 500 mm v šířce 1,5 m, resp. 2,5 m při světlosti nad 500 mm od vnějšího líce potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu,

58

šířka pozemku při vodním toku stanovená k užívání pro správce vodních toků při výkonu správy toků, a to v šířce do 8 m od břehové čáry (Morava) resp. do 6m (ostatní toky); 3. V souladu se zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích, veškeré pozemky určené k plnění funkce lesa mají ochranné pásmo 50 m, pokud jednáním o konkrétním zastavění nebude udělena výjimka. 4. V souladu se zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ochranná pásma pozemních komunikací (§ 30), vymezená svislými plochami do výšky 50 m ve vzdálenosti: 15 m od osy vozovky nebo osy přilehlého jízdního pásu silnic II. a III. třídy. 100 m od osy přilehlého jízdního pruhu dálnice nebo rychlostní komunikace 60 m ochranné pásmo železnice na každou stranu od osy krajní koleje 5. V souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích: Ochranné pásmo nadzemního vedení je svislý prostor, vymezený svislými rovinami po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče u napětí 22kV (1-35kV): volné vrchní vedení s vodiči bez izolace – 7 m; závěsné kabelové vedení 22 kV (1-35kV) – 1 m; ochranné pásmo stožárové trafostanice 22/0,4 kV je vymezeno svislými rovinami měřené kolmo na obvod stanice – 7 m ochranná pásma vtl a vvtl plynovodu, vymezená vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynárenského zařízení, měřeno kolmo na obrys: 15 m u vtl plynovodu o průměru do 100 mm včetně, 20 m u vtl plynovodu o průměru do 250 mm včetně, 45 m u vtl plynovodu o průměru nad 250 mm včetně. Dálkový telekomunikační kabel svislé roviny od osy na obě strany 3 m. Telekomunikační převaděč svisl kružnice o poloměru 30 m. 6. V souladu se zákonem č. 44/1988 Sb. v platném znění, o ochraně a využití nerostného bohatství ve znění pozdějších úprav a doplnění: stanovené dobývací prostory, chráněná ložisková území a ostatní ložiska;

7. V souladu se zákonem č. 20/1987 Sb. v platném znění, o státní památkové péči tyto nemovité kulturní památky: 984 – usedlost č.p. 9 parcela 89/2 – lidová architektura z 1. poloviny 19. stol 983 – památník sovětských hrdinů uprostřed návsi, parcela č. 1192/3

59

8. V souladu se zákonem č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví (§ 17, odst. 2) se ochranné pásmo okolo veřejných pohřebišť zřizuje v šíři nejméně 100 m. Stavební úřad může v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit provádění staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožovány provozem pohřebiště, nebo by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost.

9. V souladu se zákonem č. 44/1988 sb. (horní zákon) v platném znění jsou limitem využití vyhlášená chráněná ložisková území a dobývací prostory ložisek. Na k. ú. obce se nachází výhradní ložisko B 3207300 s chráněným ložiskovým územím. Na katastrálním území obce není registrováno žádné poddolované území ani území náchylné k sesuvům.

Z řešení územního plánu vyplynuly následující výstupní limity a. vymezený lokální územní systém ekologické stability; b. ochranné pásmo závěsného kabelového vedení 22 kV činí 1m c. ochranné pásmo pro nové vodovodní a kanalizační řady jsou limity shodné s bodem 2 d. ochranné pásmo navrhované silnice I/44 – 100 m od osy krajního jízdního pruhu e. v lokalitě BV 4 – jižní okraj proti hřbitovu se připouští výstavba bydlení v ochranném pásmu hřbitova

Specifické požadavky: - vzhledem k tomu, že území lze předpokládat výskyt archeologických nálezů je nutné při jakékoliv stavební činnosti postupovat ve smyslu § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči v platném znění. To znamená, že stavebník již od doby přípravy stavby je povinen tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území archeologický výzkum;

- všeobecně pro územní a stavební činnost v řešeném území platí, že budou s Vojenskou ubytovací a stavební správou Praha dosažena vždy souhlasná stanoviska na: 1) Návrhy ÚPD a návrhy na vydání územního rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu. 2) Výstavba, rekonstrukce, likvidace železničních tratí, objektů na nich a přidružených objektů a zařízení. Výstavba, rekonstrukce, likvidace dálnic, silniční sítě I. – III. třídy, včetně objektů na nich a přidružených objektů a zařízení. 3) Výstavba, rekonstrukce, likvidace letišť všech druhů, včetně jejich ochranných pásem a přidružených objektů zařízení.

60

4) Výstavba, rekonstrukce, likvidace údolních přehrad, vodních nádrží, kanálů, průplavů, splavných vodních toků a přidružených objektů a zařízení, včetně protipovodňových. 5) Výstavba, rekonstrukce, likvidace jaderných a energetických zdrojů, transformačních stanic, rozvoden a rozvodů elektrické energie od 22 kV výše. 6) Výstavba, rekonstrukce, likvidace produktovodů a ropovodů včetně přidružených objektů zařízení. 7) Trhací práce, výstavba, rekonstrukce dolů, lomů s použitím elektrického roznětu.

61