1. Úvod ke zdravé výživě

Úvod Zdravá výživa je jedním z nejvíce diskutovaných témat dnešní doby,

je obecným

vyjádřením toho, co všichni podvědomě cítíme, co tento termín znamená , ale málokdo dokáže sofistikovaně o tomto problému hovořit. Názory na zdravou výživu se různí z pohledu rodičů a dětí, odborníků a laiků, reklamy. Stravování dětí jako jedna z nejdůležitějších součástí zdravého životního stylu je ovlivněno mnoha faktory – rodinnými, ekonomickými, geografickými, které v souhrnu určují, jaké stravovací návyky si dítě odnese do života. Negativní dopad nesprávné výživy na zdravotní stav dětí je většinou laickou i odbornou veřejností podceňován. Nelze si nevšimnout, že velké procento dětí má značné problémy se zdravou výživou, ale není to jenom záležitost dětí, ale i rodiny a celé společnosti. Sama jsem každodenně svědkem toho, že děti ve škole pravidla zdravé výživy nedodržují, a proto jsem se v diplomové práci rozhodla touto problematikou zabývat..

V učebnicích se těmto tématům věnuje, dle mého názoru, méně místa, než si zaslouží. Ve své pedagogické práci učitelky základní školy jsem se těmito otázkami okrajově zaobírala a můj zájem o tuto oblast se zvýšil mým mateřstvím Z tohoto důvodu bylo zadání diplomové práce o zdravém životním stylu výzvou a současně příležitostí, jak prezentovat své zkušenosti a vědomosti kolegům pedagogům, ale i rodičům dětí, kteří mají o danou věc zájem. Cílem této diplomové práce je provést rozbor stravovacích návyků malých dětí a získané poznatky zobecnit , poukázat na chyby , kterých se dopouštějí děti a rodiče a navrhnout nápravu. Jedním ze způsobů, jak dětem přiblížit pojem zdravá výživa, je mnou vypracovaný pracovní sešit. V tomto sešitě se snažím zábavnou formou děti zaujmout a přitáhnout k danému tématu. Prostředkem k získání informací o zdravém životním stylu je dotazník, který jsem předložila skupině dětí k vypracování.

OBSAH Úvod..................................................................................................................................5 1. Úvod ke zdravé výživě..................................................................................................6 1.1 Definice zdravého životního stylu ..........................................................................6 1. 2 Faktory ovlivňující zdravý životní styl a definice zdravé výživy ..........................9 2. Teoretická část ............................................................................................................13 2. 1 Základní složky výživy a jejich význam pro zdravý vývoj jedince .....................13 2. 1. 1 Bílkoviny, jejich dělení a zdroje, výživová hodnota a množství bílkovin ve výživě ......................................................................................................................14 2. 1. 2 Význam a funkce tuků, rozdělení a jejich výživová hodnota ......................16 2. 1. 3 Sacharidy – jejich význam, dělení a výživová hodnota ...............................18 2. 1. 4 Vlákniny v potravě, minerální látky a vitamíny ..........................................20 2. 1. 5 Pitný režim, potřeba tekutin .........................................................................25 2. 2 Škodlivé látky v potravě a jejich vliv na zdraví jedince, potravinové alergie .....28 2.3 Výživa, pohybová aktivita a zájmy dítěte.............................................................32 2.4 Výživa a společnost. Problémy současného stavu výživy dětské populace..........35 2.5 Poruchy příjmu potravy a potravního chování v dětském věku............................40 3. Praktická část ..............................................................................................................47 3.1 Zadání dotazníku, týkajícího se stravovacích návyků žáků I. stupně ZŠ..............47 3.1.1 Dotazník stravovacích návyků dětí ................................................................48 3.1. 2 Vyplněný podepsaný dotazník ......................................................................50 3.1.3 Anonymně vyplněný dotazník .......................................................................52 3. 2 Rozbor a zobecnění poznatků dotazníkové akce .................................................54 4. Pracovní sešit ..............................................................................................................60 4. 1 Úkolová část.........................................................................................................60 4. 2 Fanouškův závěrečný kvíz ...................................................................................83 4. 3 Diplom .................................................................................................................89 5. Metodická část ............................................................................................................90 5. 1 Doporučená opatření pro rodiče žáků a učitele....................................................90 Závěr ...............................................................................................................................91 Resumé............................................................................................................................92 Seznam použité literatury................................................................................................93 Seznam příloh .................................................................................................................95 Přílohy

1. Úvod ke zdravé výživě 1.1 Definice zdravého životního stylu Co je to vlastně zdravá a správná výživa? Řada lidí má nejasnosti v tom, co si pod tímto pojmem má vlastně představit. Lze říci, že je úzce spojen se slovem zdraví, které můžeme definovat jak negativně, jako absence nemoci či jakékoliv poruchy, tak pozitivně, jako pocit duševní a tělesné pohody. O významu zdravé výživy v životě dnešního člověka již dnes nikdo nepochybuje. Po roce 1989 se složení stravy u nás výrazně změnilo, a to směrem k lepšímu. Máme k dispozici daleko větší výběr kvalitních druhů zeleniny a ovoce, spotřeba se zvyšuje, naproti tomu klesá spotřeba masa, zejména hovězího a živočišných tuků. Je nutné ale zvýšit příjem ryb a mléčných výrobků a z jídelníčku vyloučit tak oblíbené technologicky upravené poživatiny, smažené pokrmy a s tím spojené rychlé stravování. Správná výživa je tedy taková, která je dostatečně pestrá, má optimální poměr živin pro rostoucí organismus, zdroje vápníku a železa, přísun vlákniny a vitaminů. Důležitější než energetická hodnota stravy je podíl jednotlivých složek a její pestrost. Neměli bychom vynechat ve výživě žádnou důležitou složku, všechny mají nezastupitelný význam. Ne každý pokrm bohatý na energii je vhodný. „ Rodiče by si měli uvědomit, že nezáleží jen na tom, co jíme a kolik toho sníme, ale za jakých podmínek, jaký poměr máme k jídlu a jak učíme své děti, aby k jídlu přistupovaly a chovaly se při něm, v jakých podmínkách je učíme jíst a k dodržování jakého časového rozvrhu je vedeme.“ ( M. Gregora, Výživa malých dětí, s. 13). Rozdíl mezi ideální stravou dětí a dospělých spočívá především ve velikosti porcí, jde hlavně o správnou kombinaci kvalitních potravin. Jídlo má mít svou pravidelnost a vhodný čas, po který se mu věnujeme. Není vhodný ať už ranní či odpolední spěch celé rodiny, na jídlo má být dostatek času a pohody. Správná snídaně značí správný vstup do každého dne a dítě, které nesnídá, je daleko více ohroženo vznikem obezity, protože si další jídlo, velmi často oběd, ukládá do zásob. Navíc je také během dopoledne ve vyučování unavenější a má nízkou výkonnost.[11]

Zastoupení jednotlivých potravin by mělo být následující: •

Základem jsou obiloviny, ovoce, zelenina a luštěniny, společně s vhodnými nápoji.

•

Pravidelná konzumace mléčných výrobků , jelikož jsou zdrojem vápníku, a ryby, které obsahují bílkoviny, jod a minerální látky.

•

Omezit příjem masa a uzenin.

•

Denně konzumovat malé množství rostlinného oleje, případně ořechů. Jsou to hodnotné mastné kyseliny, které potřebujeme pro tvorbu hormonů.

•

Velmi zřídka zařazovat do jídelníčku tučná jídla a sladkosti.[5]

Mýty ve výživě: Je jedno, co jíme. Většina nemocí je stejně dědičná. Podle výzkumu je možné svůj zdravotní stav ovlivnit životním stylem až ze 30 %. Jedním z jeho hlavních faktorů je i jídelníček, který se může na zdravotním stavu podepsat jak pozitivně, tak v negativním směru. Správný jídelníček tak pomáhá v prevenci např. onemocnění nádorových, srdečně – cévních, hladiny cholesterolu v krvi , obezity apod. Teplé jídlo dvakrát denně je nutnost. Není, ale je nutné mít neustále na paměti zásady vyvážené stravy. Více tuku = více cholesterolu. Množství tuku v potravinách množství cholesterolu neovlivňuje. Rozdíl je dobře patrný například u tuků k namazání na pečivo, zatímco máslo má asi 82 g tuku a téměř 300 mg cholesterolu na 100 g, rostlinný olej má tuku téměř 100 % a cholesterol žádný. Dítě z oplácanosti vyroste. V dětském věku sice dochází k růstovým skokům, rodiče by však na to neměli spoléhat a měli by udržovat správnou životosprávu s dostatkem pohybu. Dítě musí mít denně maso. Nemusí, avšak strava dítěte by měla být dostatečně pestrá a vyvážená, a proto maso z jídelníčku nevynecháváme. Dáváme přednost libovému masu a rybám.

Dítě je třeba nutit, aby vše dojídalo. Rodiče by měli vědět, kdy má dítě dost a jaké jídlo mu chutná či nechutná. Není dobré do jídla dítě nutit, jelikož si k němu může vypěstovat odpor. Není ale dobré podléhat nátlaku dítěte a podřizovat se jeho chutím, to by mohlo vést k přejídání a k nevyváženému jídelníčku. Co bychom tedy měli udělat, abychom žili zdravě? Nejprve bychom měli začít zlepšovat náš životní styl, naučit se vycházet také sami se sebou a s ostatními. Je nutné podotknout, že jsme v tomto snažení ovlivňováni podmínkami a prostředím, ve kterém jsme vyrůstali a pokud jde o příjem potravy, je vhodné omezit nadbytečnou dávku jídla na straně jedné a pokusit se vyloučit i jeho zanedbávání na straně druhé. Výživa je totiž jednou z nejdůležitějších zvyklostí životního stylu, může ovlivňovat celý náš život, vznik a prevenci některých nemocí, proto je důležité ji věnovat velkou pozornost. Příjem potravy by měl splňovat všechny požadavky na správnou výživu, energetický přívod by měl odpovídat jejímu výdeji. Počet denních jídel by se měl pohybovat mezi 5 a 6, není dobré přijímat stravu rozdělenou do 1 – 2 dávek. Měli bychom tedy jíst rozumné množství jídla a nezapomínat na všechny její důležité složky . Stejně tak není vhodné stravovat se v podnicích typu fast food, které jsou v mnoha zemích velmi rozšířené a kde jsou pokrmy vydatnou kalorickou bombou, obsahující příliš tuků. Velký vliv mají výživové zvyklosti rodiny, v mnoha rodinách se jí o dost více, než je zdrávo , a tento proces se začíná objevovat již u malých dětí. Dobrá situace také není, pokud jde o pohybovou aktivitu . Oba tyto faktory, jak nedostatečný pohyb, tak špatná výživa, mohou vést k narušení funkce některých orgánů. Velký pozor by se měl dát také na to, jaké jsou životní zvyklosti našich dětí, jelikož vliv špatných návyků od dětství vyvolává horší dopad v pozdějším věku. Nejprve by měl ovšem změnit nesprávné životní návyky rodič či vychovatel, jelikož nejlepší výchovou je vždy osobní příklad. Smyslem výchovy ke zdravé výživě je prodloužit lidský život , uchovat co nejdéle životní vitalitu a naučit se moudře žít, jelikož střídmost a kázeň ve výživě se příznivě promítá do duševního, sociálního a fyzického blaha jedince. [8]

A na závěr nejdůležitější rady pro rodiče týkající se zdravé výživy:
Naučit dítě správnému pitnému režimu, denně vypít alespoň 1, 5 – 2, 5 l tekutin.
Pravidelnost ve stravování, nepřejídat se ani nehladovět, velikost porce přizpůsobit růstu, hmotnosti a pohybové aktivitě.
Učit děti střídmosti v konzumaci cukru a sladkostí.
Dodávat pravidelné zdroje bílkovin, pestrou a rozmanitou stravu a mléčné výrobky. Nezapomenout na každodenní přísun ovoce a zeleniny.
Upřednostňovat rostlinné tuky před tuky živočišnými.
Učit děti zdravému způsobu života svým vlastním příkladem a zajímat se o stravu mimo domov.
Nedosolovat již hotové pokrmy, solené potraviny nabízet výjimečně.
Pravidelně konzultovat zdravotní stav dítěte ( hladinu cholesterolu, tuků, krevní tlak a nadváhu) s praktickým lékařem.

1. 2 Faktory ovlivňující zdravý životní styl a definice zdravé výživy O důležitosti zdravé výživy v životě člověka dnes nikdo neváhá a jejím základům se dítě učí především v rodině. Rodiče jsou tedy vzorem, které bude dítě více či méně v dospělosti kopírovat , a proto je nejdůležitější být především jejich dobrým příkladem. Je nutné si uvědomit, že jídlo tvoří neodmyslitelnou součást života každé rodiny a nezastupitelnou roli při utváření postoje k jídlu hraje také důležitost rodinného prostředí, životní styl a sociální uskupení, ve kterém dítě vyrůstá až do období dospělosti . Nesmíme také zapomenout na vzájemnou interakci mezi jednotlivými členy v rodině, především rodičů a těch, kteří se podílejí na výchově. Jídlo je totiž spjato s představou domova, tedy s pocitem bezpečí, rodinné pohody, lásky a mimořádnými zážitky, které jsou pro děti velice důležité a mezi něž patří například narozeninové oslavy a slavnostní sváteční večeře apod. Tyto rodinné události totiž pomáhají upevňovat pozitivní vazby uvnitř rodiny a pro dítě mají velký výchovný význam,který by se neměl podceňovat. K rozvoji fantazie, tvořivosti a osobnosti přispívá také činnost podporující duševní a rozumový vývoj, například společná příprava pokrmů.V dnešní době ovšem každý

člen rodiny má jinou pracovní dobu, denní režim a společná večeře celé rodiny je téměř vzácností. Tradice spojené s jídlem se postupně vytrácejí

a s nimi i

stálost,

pravidelnost a rodinný život, které jsou důležité pro harmonický duševní vývoj dítěte. Vlivy rodiny na postoje k jídlu a výživové zvyklosti vycházejí z několika zdrojů. Mohou mít vrozený základ nebo mohou být ovlivněny vlastnostmi otce či matky, jejich temperamentem, zájmy, intelektem, které se pak podílejí na rozhodování dítěte, zda si oblíbí stejný pokrm jako rodiče, či ho bude odmítat. Další faktor, který má vliv na utváření výživových zvyklostí, je nepochybně vzdělanost rodičů a jejich zájem o jídlo, který je dán tím, kolik času si pro ně může rodič vyhradit, zda dodržuje zásady správné výživy nebo nakoupí- li rychle něco k večeři cestou z práce. Dítě totiž potřebuje pro svůj optimální růst dostatek nejrůznějších stavebních látek a energie, které čerpá z potravy , a pokud v ní chybí některé výživné látky, vitaminy či minerální látky, může to mít za důsledek vyšší nemocnost či opožděný vývoj dítěte. Ve vyspělém světě je patrná tendence ke zdravému životnímu stylu u lidí vzdělanějších, nižší vrstvy dávají přednost většinou tomu, co je levnější. Kultura stolování v kruhu rodiny klade na rodiče velké nároky. Někteří si uvědomují, že jejich vlastní způsob stolování není až tak ideální pro jejich dítě, buď si osvojili špatné moderní zvyky, kdy jí hlavně rychlá jídla, nebo něco z ledničky, či je jejich jídelníček příliš tučný, sladký a slaný. Aby tedy rodinná strava odpovídala potřebám dětí, musí být lehčí a zdravější. Také výchovný styl je součást života rodiny, odráží se ve vzájemných vztazích a utváří výživové návyky. Čím jsou ale děti starší, tím více podléhají vlivu reklamy a našich vlastních tradic a zvyklostí, kdy tyto vnější vlivy mohou instinkt dítěte zcela potlačit. Pak můžeme rychle pozorovat u dětí stejné chyby ve stravování jako u jejich rodičů, jelikož se je děti snaží napodobovat. Dítě by mělo v rodině získat alespoň základní imunitu vůči nežádoucím reklamám na nezdravé pamlsky, slané brambůrky a kofeinové nápoje. Děti vnímají velmi silně mimiku a gesta dospělých, velmi rychle podle tónu hlasu poznají tu nejmenší přetvářku, stejně tak poznají , když mají rodiče rozdílný názor na stravování , proto plánované změny ve stravovacích zvyklostech by měli rodiče mezi

sebou

prohovořit předem a společně plánovat jídelníček .Vyjadřuje – li se například otec pohrdavě o zelenině, nevzbudí se tím příliš velké nadšení u dítěte pro tento pokrm, jelikož děti jsou na výroky dospělých o jídle velmi citlivé.. Kořeny stravovacích návyků

dospělých leží v raném dětství a utvářejí se z toho,co je dětem důvěrně známé, jelikož základy správné výživy vštěpované dítěti platí po celý život. Pokud je tedy ovoce a zelenina nezastupitelnou součástí jídelníčku v dětství, bude tomu i nadále. Rodiče by také neměli svým dětem říkat, že je něco zdravé, jelikož tento pojem dost dobře nechápe, a proto by se měli vyhnout zbytečným řečem a připravovat pokrmy odpovídající správné výživě. Dospělí mohou ovlivňovat vztah dítěte k jídlu různými způsoby.Je to verbální pobízení, kdy je dítě k jídlu voláno, vysvětluje se mu, jak je pro něj nezbytné a zdravé, slovní vyjadřování dospělých o jídle má tedy velký vliv. Také neverbálně, mimoslovně, může rodič ovlivnit přijetí jídla. Jsou to gesta, mimika a pohyby, které si dospělý ve svém chování neuvědomuje a které mohou u dítěte vyvolat nelibé pocity a před pokrmem ho spíše varují , než povzbuzují. Dítě si velmi všímá, jak se dospělý chová k jídlu, jaký má postoj k potravě. Je nutné, aby měl každý k jídlu úctu, není to samozřejmost, jak se někteří domnívají, a je nutné si vážit každého sousta. Nevhodně působí jak zbytečné přejídání a vyhazování zbytků jídla, tak omezování z různých důvodů. Důležité je také pozitivní přijímání pokrmu, jeho vůně, vzhledu a úpravy . Nepříznivě na některé dítě působí také velké množství jídla na talíři, jelikož má třeba strach, že nebude moci danou porci dojíst a že bude potrestáno. Jídlo také plní různé funkce, většinou je to odměna za dobré vysvědčení, za pomoc při různých pracích a za příkladné chování. Nezbytnou složkou výchovného působení v rodině je výchova ke vhodné a vyvážené výživě, rodiče se ovšem velmi často dopouštějí závažných chyb, které mohou pramenit z neznalosti

o složení potravy. Musí být zachována nutriční hodnota jídla, obsah

minerálních látek a vitaminů a dobrá stravitelnost pokrmu. Mnoho rodičů je ve spěchu, má nedostatek času k přípravě a objevuje se stereotyp. Velmi často se také při výchově svých dětí, i když podvědomě, opírají o zvyklosti, podle nichž byli sami vychování. Také by si měli uvědomit, že nezáleží jen na tom, co jíme, ale jak učí své děti, aby k jídlu přistupovaly a chovaly se při něm a také v jakých podmínkách. Také by se měl každý naučit šetrnosti při zacházení s potravinami, děti by měly mít k jídlu úctu a ekologické myšlení spolu s ochranou přírody by mělo pronikat do způsobu výživy. Velmi důležité jsou správné stravovací návyky, zcela nevhodné jsou smažené pokrmy, moučníky a jídla s vysokým obsahem tuku, cukru a soli. Při jídle by se také neměly řešit

spory a závažné problémy vedoucí ke konfliktním situacím a hádkám a neměla by se podceňovat kultura stolování. Hlavní úlohu tedy hrají rodiče, jdou – li dobrým příkladem, jsou vzorem, které dítě napodobuje a učí je základům zdravé výživy. Zdraví je výsledkem aktivního přístupu každého člověka k sobě a vyžaduje zdravý způsob života.

2. Teoretická část 2. 1 Základní složky výživy a jejich význam pro zdravý vývoj jedince Dítě potřebuje pro svůj optimální růst dostatek nejrůznějších stavebních látek a energie a obojí čerpá z potravy. Pokud ve stravě minerální látky a vitaminy chybí, není dostatečně zajištěn zdravý růst a vývoj dítěte. Výživa je tedy předně zdrojem energie pro všechny životní pochody, které v našem organismu probíhají. Jedná se zejména o zajištění funkce hlavních orgánů, stálé teploty a svalového pohybu. Jednotlivé živiny – glycidy, tuky a bílkoviny, jsou navzájem zastupitelné, liší se ale jejich obsah energie. Výživa je tedy zdrojem různých důležitých látek a každá tato látka má v organismu svoji důležitou úlohu, takže nemůže být ve stravě pominuta. Ve výživě jsou nenahraditelné jak tuky, zejména některé mastné kyseliny, které si neumíme vyrobit ( také esenciální kyseliny), tak bílkoviny, které můžeme přijímat rostlinnou i živočišnou stravou. Nezastupitelnou úlohu mají také sacharidy, minerální látky a vitamíny. Pro rostoucí organismus je vážným nebezpečím každá forma neplnohodnotné a nevyvážené výživy, může to mít za následek sníženou odolnost organismu a opoždění duševního a tělesného vývoje. V průběhu dětství se také vytváří celoživotní výživové zvyklosti přetrvávající až do dospělosti a vše , co je v tomto období zanedbané, se později nesnadno napravuje. Dítěti tedy nestačí jen menší porce našeho obvyklého pokrmu, každý jedinec má specifické nároky a potřeby, které jsou dané intenzivním růstem a vývojem. Optimální příjem energie je individuální, záleží na věku a pohybové aktivitě dítěte. Pro jednotlivé věkové skupiny dětí existují tabulky doporučených hodnot energie, množství základních živin (bílkoviny, tuky, sacharidy) a dalších významných látek. Jednoduchým ukazatelem je přitom zdravotní stav dítěte, jeho váha, psychická a fyzická kondice. V případě nízké fyzické aktivity je nutné jednat ihned, jelikož se může projevit nadváha, která se v dospělosti velmi těžko léčí. [3]

2. 1. 1 Bílkoviny, jejich dělení a zdroje, výživová hodnota a množství bílkovin ve výživě Bílkoviny, jinak také proteiny, jsou takové látky, které obsahují kyslík, vodík, uhlík a dusík. Jsou tedy základními stavebními látkami, které jsou nezbytné pro vývoj a růst dítěte. Jejich hodnota je dána zastoupením aminokyselin (AK), které jsou spojené vazbami do různě dlouhých řetězců a které jsou důležitými a posledními produkty štěpení bílkovin při trávení. Bílkoviny jsou pro výživu člověka nenahraditelné a nutné,bez nich by nebyla možná stavba a obnova tkání. Ve výživě zdravého člověka s normální hmotností by podle doporučení měly tvořit 10 – 20 energetických procent. Proteiny se skládají z aminokyselin, kterým tělo dodává síru a dusík, tedy prvky, které nejsou obsaženy v sacharidech a tucích. Aminokyseliny jsou vzájemně propojeny do různě dlouhých řetězců, lidské tělo obsahuje dvacet různých aminokyselin, které vytvářejí odlišně dlouhé řetězce, které nazýváme peptidy.Oligopeptidy obsahují do deseti aminokyselin, více jak deset jsou označovány za peptidy a proteiny jsou takové skupiny peptidů, které obsahují více jak sto vzájemně propojených aminokyselin. Člověk společně

s živočichy musí získávat část aminokyselin v hotové formě

v potravě, jsou to esenciální aminokyseliny (EAK), mezi které patří fenylalanin, histidin, isoleucin, leucin,lyzin, methionin, threonin, tryptofan a valin. Bílkoviny mají důležitý význam a plní v lidském organismu mnoho funkcí, mezi něž patří funkce obranné, regulační, transportní, stavební a podpůrné. Jejich nedostatek může způsobit závažné poruchy metabolismu a jejich nadbytek ovlivňuje trávicí ústrojí a může vést, při delším přijímání vysokých dávek, i ke vzniku rakoviny. Bílkoviny lze rozdělovat podle různých kritérií. Nejčastější je dělení na bílkoviny jednoduché, které tvoří pouze aminokyseliny, a složené.Dále bílkoviny rozpustné ve vodě jako albuminy, ve zředěných kyselinách potom globuliny , a nerozpustné v běžných činidlech ( skleroproteiny- elastin, keratin a kolagen). V lidském těle není žádná významná rezerva proteinů, a proto musí být pravidelně dodávány ve stravě. Pro tělo se důležitá kvalita proteinů nejčastěji určuje podle množství esenciálních mastných kyselin. Minimální hranice denního příjmu bílkovin je 0,6 na kilogram ideální tělesné váhy .Potřeba bílkovin je v podstatě pokryta v normální stravě, je ovšem možné zlepšit kombinování různých zdrojů bílkovin. Měl by být snížen

podíl bílkovin, které jsou živočišného původu přibližně na 50 procent, což má za následek snížení příjmu živočišného tuku, cholesterolu a kyseliny močové. Je nutné zároveň zvýšit příjem bílkovin rostlinného původu, dát přednost plnohodnotným netučným zdrojům jako jsou nízkotučná mléka a sýry, netučné ryby, libové maso (drůbež, hovězí, telecí a zaječí) a luštěniny. Nejvíce bílkovin tedy najdeme v živočišných potravinách, především v mase,dále v mléce, sýrech a vejcích. Z rostlinných potravin nesmíme zapomenout také na vikvovité rostliny , mezi které patří sója a podzemnice olejná. Mezi další zdroje patří obiloviny , v menší míře ovoce a zelenina. Už dlouhou dobu je známo, že zvýšený příjem bílkovin pomáhá zvýšit duševní činnost, ve sportu a při tělesné aktivitě se díky tomuto dostatečnému přísunu zlepšuje připravenost k výkonu a zvyšuje se schopnost podávat maximální výkony. Mezi aminokyseliny, které se podílejí na látkové výměně v mozku a zlepšují tak duševní a mozkovou činnost, patří tryptofan, fenylalanin, arginin a lysin. Tryptofan je výchozí substance pro serotonin, který je jeden z hlavních přenašečů mozku a jeho vysoký obsah zlepšuje náladu člověka. Arginin a lysin jsou stavební látky pro růstový hormon, díky kterému přibývá svalová hmota, snižuje se tělesný tuk a zlepšuje se proces jeho spalování. Potřeby bílkovin pro děti předškolního až adolescentního věku jsou dobře známy, ovšem příčinou nárůstu obezity může být jednak nižší tělesná aktivita, tak nadbytek příjmu bílkovin, který dětem rovněž nesvědčí. Tab. 1-Obsah bílkovin v % ve vybraných potravinách [8] Potravina Hovězí maso libové Vepřové maso libové Vepřové maso tučné Šunková salám Pšenice Rýže Mléko Bílé pečivo Těstoviny Luštěniny Ovoce Ořechy

Obsah bílkovin v % 20,8 17,3 13 16,3 15 6,7 3,2 8,5 11 24 1 15

2. 1. 2 Význam a funkce tuků, rozdělení a jejich výživová hodnota Tuky jsou důležitý zdroj energie a po chemické stránce jsou to estery mastných kyselin a glycerolu, v lidském těle je tuk uložen hlavně v podobě triacylglycerolů ( podkožní tuk, svalová vlákna a orgánový tuk). O jejich vlastnostech rozhodují mastné kyseliny, které se podle počtu nenasycených vazeb mezi uhlíky v řetězci rozdělují do několika skupin. Jsou to nasycené mastné kyseliny, kde jsou atomy uhlíku mezi sebou spojeny jednoduchými vazbami a za hlavní zástupce je považována kyselina palmitová, stearová a kyselina myristová . Další skupinu tvoří mononenasycené mastné kyseliny, které mají jednu dvojitou vazbu, a polynenasycené mastné kyseliny zvané také polyeny, které mají dvě a více dvojných vazeb. Mezi dvě nejdůležitější esenciální mastné kyseliny patří kyselina linolová, která má dvě nenasycené vazby a kyselina linoleová, vyskytující se především v rostlinných olejích jako jsou ořechy a lněný olej. Zatímco tuk nasycený bývá obsažen v potravinách živočišného původu a většinou nám nechybí, nenasycených mastných kyselin můžeme mít nedostatek. Tuky mají svůj pozitivní i negativní účinek a samy o sobě hrají důležitou roli především jako dodavatelé energie, není tedy příliš vhodné extrémní šetření s tuky, stejně jako jejich nadměrná konzumace. Pro rostoucí organismus mají velký význam a v nové výživové pyramidě se dostávají na stejně významné místo jako celozrnné obiloviny.Obsahují asi dvakrát tolik energie než bílkoviny a škroby a pro dítě od roku do dvou let není dobré jejich přílišné omezování v konzumaci. Mají vysokou sytivost, jelikož prodlužují dobu potřebnou k vyprázdnění žaludku, jsou nosičem vitaminů rozpustných v tucích ( A, D, E, K). Tyto vitaminy jsou důležité pro stavbu kostí, kůže a správnou srážlivost krve, mají též protirakovinové účinky. Obsahují již zmíněné esenciální mastné kyseliny, které jsou důležité pro dobrý stav tepen a dalších funkcí a jejich nedostatek může způsobit nadměrnou únavu a snížit duševní funkce. V neposlední řadě jsou velkým zdrojem energie a dodávají potravě vhodnou strukturu, pokrmy připravené s trochou tuku mají intenzivnější chuť. Naopak při nadměrné konzumaci mohou způsobit otylost se všemi svými důsledky. Tuky se ve výživě dělí podle původu na rostlinné a živočišné.Z rostlinných tuků jsou to především oleje, buď jednodruhové nebo směsné a přirozené potraviny jako jsou různá semena, ořechy, klíčky obilovin, celozrnné potraviny a luštěniny. Tuková tkáň je

součástí těl všech živočichů, zdrojem živočišných tuků jsou domácí zvířata, drůbež a mléko savců, kvalitní tuky obsahují především ryby. Rostlinné oleje, semena a ořechy obsahují speciální složky tuků , které jsou důležité pro stavbu tělesných buněk a transportních látek v látkové výměně. V období růstu jsou pro děti velmi podstatnou složkou výživy.V živočišných tucích jich najdeme velice málo, proto by měla být nejméně 1 / 3 doporučeného denního množství tuku rostlinného původu. Cholesterol je součástí tuků živočišného původu a je pro lidské tělo důležitý z několika důvodů. Je to základní stavební kámen hormonů, je významný pro výstavbu kyseliny galeové, vitaminu D a buněčných membrán. Je pro lidský organismus životně nezbytný, a proto si ho tělo samostatně vyrábí v játrech v množství zhruba jeden gram denně. Důležitá je ovšem hladina cholesterolu a dalších tukových látek v krvi, která má na zdraví zásadní vliv a je správným výběrem stravy dobře ovlivnitelná. Nevhodné jak pro děti , tak pro dospělé jsou uzeniny, tučné sýry,smažené pokrmy apod. Všeobecně ve stravě lidí ve vyspělých zemích je nadbytek tuku a jen velmi pomalu se daří celkové množství snižovat. V současné době se trh zaměřil na produkty se sníženým obsahem tuku a díky reklamě se zvyšuje konzumace těchto nízkotučných výrobků. Tyto výrobky jsou pro děti absolutně nevhodné, jelikož mají nízký obsah vitaminů, málo energie, kterou se dítě snaží vyrovnat zvýšenou konzumací jiných zdrojů, jako jsou například cukry. V tradiční české kuchyni se mastí příliš a stravování dětí v restauracích typu fast food, které jsou zaměřené především na smažené a fritovací pokrmy, dodávající více energie než je potřeba, je nevyhovující. Velké množství tuku skrývají také hotové výrobky ,jako jsou moučníky,čokolády, sušenky, omáčky a hotové polévky a velký problém dnes spočívá v nadměrné konzumaci smažených bramborových lupínků a brambůrků. Hranolky obsahují asi 15 procent tuku, bramborové lupínky až 40 procent. Ořechy sice obsahují hodnotné vitaminy a minerální látky, mezi které patří železo a hořčík, ale je známo, že velmi často mohou vyvolávat alergie a jsou- li konzumovány častěji, mohou vést k nadváze až obezitě.

Tab. 2 – Podíl tuku na 100 g potravin [8] Potravina vepřové maso tučné vepřové maso libové Šunka Párky Kapr mléko plnotučné tavený sýr stolní olej Špekáčky Kuře Šlehačka Vejce

Podíl tuku na 100g potravin 41,3g 18,2g 7,9g 16,7g 4,2g 3,5g 11,4g 98,2g 25,8g 3,2g 33g 11g

2. 1. 3 Sacharidy – jejich význam, dělení a výživová hodnota Sacharidy jsou takové sloučeniny, které tvoří co do energetického poměru jednotlivých živin největší část a jsou nejvýhodnějšími a nejdůležitějšími zdroji energie. Ve starší literatuře se setkáváme s jejich různým označením jako jsou například glycidy, uhlohydráty, uhlovodany a někdy i cukry. Jsou vytvářeny zelenými rostlinami za pomoci slunečních paprsků z oxidu uhličitého a vody, jsou součásti rostlinných organismů a spolu s bílkovinami a tuky jsou základními živinami pro člověka. Mají mnoho pozitivních i negativních účinků. Některé sacharidy mohou příznivě ovlivňovat složení střevní mikroflóry a jednoduché cukry dávají potravě příznivou chuť, jsou hlavním zdrojem energie. Negativně působí jejich nadměrný příjem, především sacharózy, protože se na jejím metabolismu podílejí jak vitamíny ,tak i biologicky účinné látky (vápník a hořčík), o které se organismus ochuzuje. Příjem řepného cukru (sacharózy) se ve vyspělých zemích neustále zvyšuje, a to především vinou slazených nápojů a sladkostí a může to vést až k obezitě se všemi negativními důsledky. Lidský organismus si totiž tvoří potřebnou hladinu glukózy ze složitějších sacharidů, jedná se tedy o pouhý návyk. Sacharidy se rozdělují podle počtu sacharidových jednotek na monosacharidy (glukóza,fruktóza, galaktóza,manóza), oligosacharidy, které jsou tvořené 2 až 10 monosacharidovými

jednotkami

(disacharidy

–

sacharóza,

laktóza,maltóza,

trisacharidy,…) a polysacharidy (škrob,celulóza, dextriny, glykogén). Za jednoduché sacharidy, též cukry, bývají označovány monosacharidy a disacharidy. Vláknité potraviny jsou vlastně sacharidy, spojené s dalšími organickými látkami, které kvůli nedostatečné enzymatické výbavě trávicího systému nemohou být zpracovány. Vláknina působí preventivě proti celé řadě onemocnění, podporuje zdravé trávení a podílí se na snižování cholesterolu krvi. Složité sacharidy (polysacharidy) mají ve výživě nezastupitelné místo a mezi jejich hlavní zdroje patří obiloviny, luštěniny, zelenina, ovoce a brambory. Minimální množství obsahuje maso, uzeniny, sýry , vejce a většina druhů zeleniny, více potom ořechy a mléčné výrobky . Jaké jsou nejdůležitější zdroje cukrů? Mezi běžná sladidla patří řepný třtinový cukr, jedná se ale cukr a je nutné jejich střídmé dávkování Jejich spotřeba se neustále zvyšuje, stejně jako příjem tzv. skrytých cukrů v moučnících a nápojích, a proto se na trhu snaží vyrábět potraviny s jejich sníženým obsahem. Dále je to med, který obsahuje asi 80 procent cukru a není vhodný pro alergické dítě, jelikož obsahuje stopy pylu. Hroznový cukr ,označovaný jako glukóza, je obsažen v ovoci spolu s fruktózou, neboli ovocným cukrem, glukózou a sacharózou. Maltóza je sladový cukr a získává se ze škrobu naklíčeného sušeného obilí. Nesmíme zapomenout na mléčný cukr, laktózu, který se nachází v mléce a kysaných mléčných výrobcích. Náhradní, též nazývaná umělá sladidla, nemají tak ideální vlastnosti jako řepný cukr. Na trhu se jich vyskytuje mnoho, pro běžné užití nejsou však pro děti ideální. Sacharidy jsou tedy velmi důležitou součástí lidské výživy a jejich podíl na energetickém krytí je asi 50 až 60 procent. Hrají velkou roli při vysoce intenzivním zatížení, které dosahuje až maximální spotřeby kyslíku, jsou důležité pro činnost svalů. Každý druh cukru spotřebovává vitamin B1 při látkové výměně, a proto jsou tak žádoucí celozrnné výrobky, poskytující tělu škrob jako zdroj cukru a také vitaminy skupiny B. Ovšem skládá – li se strava převážně z bílé mouky a sladkostí, je zásobení organismu tímto vitaminem ohroženo. Je také prokázáno, že pokud mají děti malý přísun energie z jiných zdrojů, nebo chybí – li jim rovnoměrný přísun hodnotných obilovin, tak se ji snaží dohnat například pojídáním sladkostí. Rodiče by měli dohlížet na to, aby se všechna hlavní jídla a některá svačina skládaly z obilovin nebo z brambor, jelikož škrob z obilovin je nezbytným zdrojem energie a štěpí se velmi pomalu, čímž

nezatěžuje organismus rychlým vzestupem krevního cukru. Obiloviny zasytí na delší dobu než cukr a sladkosti, ty obsahují řepný cukr dodávající energii velmi rychle. Návyk dávat přednost slazeným pokrmům a nápojům se vytváří již v dětství. Minimální denní příjem sacharidů je 50g, doporučované celkové množství u dětí se pohybuje od 100g v prvním roce života po 35g ve 14 letech. Maximální dávka u sportujících nebo náročně pracujících lidí se zvyšuje na 600g, větší podíl by měl být pokryt škrobem. Nadměrný přívod sacharidů vede k hromadění energie do tukových zásob a může vést k poruše glukózové tolerance.[8], [11], [10]

2. 1. 4 Vlákniny v potravě, minerální látky a vitamíny Zdravý jídelníček si nelze bez přítomnosti vlákniny představit. Vláknina je složka potravy, která je nestravitelná, jelikož lidský organismus nemá na její rozklad potřebné enzymy. Tato skupina látek dostala název podle své vláknité struktury a vyskytuje se pouze v potravinách rostlinného původu, živočišné potraviny ji neobsahují.V posledních letech se ve stravě člověka mnohem méně objevují luštěniny a díky pohodlné stravě se snížil její příjem, i když je v přiměřeném množství pro člověka prospěšná. Vláknina rozpustná zvaná pektiny, ovlivňuje hladinu cukru v krvi a hladinu krevního cholesterolu.Také zvětšuje svůj objem a způsobuje pozvolné vstřebávání živin, takže má člověk delší dobu pocit sytosti. Mezi další pozitivní účinky vlákniny patří například snižování vstřebávání tuků. Nerozpustná vláknina, celulóza a lignin, zlepšuje střevní peristaltiku, zvyšuje hmotu mikroorganismů v tlustém střevě a urychluje průchod tráveniny zažívacím traktem.Vláknina ovšem neplní svou roli, není- li dodržován pitný režim. Mezi hlavní zdroje vlákniny patří obilky, nerozpustná vláknina se vyskytuje v celozrnném pečivu,celozrnné mouce a v těstovinách, luštěninách a lněném semínku. Zdrojem rozpustné vlákniny je ovoce a zelenina, pektiny jsou hlavně v jablkách. Významná je vláknina v zelenině, která působí blahodárně na střevní činnost a pomáhá udržovat určitou rovnováhu střevního prostředí a omezuje vstřebávání některých látek, brání tak zácpě. Hodnota vlákniny ve výživě je dána jejím složením a úpravou pokrmů. Důležitý význam

pro lidský organismus mají minerální látky, které nemohou být

lidským tělem produkovány ani spotřebovány, jelikož jsou vylučovány , a proto je nutné je v potravě pravidelně doplňovat. Plní mnoho hlavních funkcí, jsou důležité ve

funkčních systémech (při nervosvalovém přenosu) a většinou jsou obsaženy v kostech. V největších dávkách je nutné přijímat vápník, hořčík, fosfor, draslík,sodík,chlor a síru.

Vápník má zásadní význam pro tvorbu kostí a zubů a je důležitý pro svalovou činnost, hlavně pro přenos svalových impulzů. Nejvíce jsou jeho nedostatkem ohroženy děti a optimální příjem u dětí mezi 6 – 10 rokem je 800 – 1200 mg , u dospívajících potom 1200 – 1500 mg na den. Mezi nejdůležitější zdroje patří mléko, jogurty a sýry . Draslík je obsažen v potravinách, které se běžně konzumují a organismus se těžce vyrovnává s jeho nedostatkem, je nejdůležitějším minerálem uvnitř buněk. Draslík je společně s glykogenem ( zásobní forma sacharidů v těle člověka) ukládán ve svalových vláknech a při pozdějším odbourávání glykogenu během zatížení je opět uvolňován. Je obsažen v mléčných výrobcích, zelenině a ovoci, obilovinách a bramborách. Příjem hořčíku často nedosahuje ani polovinu doporučené dávky, i když je pro organismus velmi potřebný. Je důležitý pro metabolické procesy, činnost srdce a krevního oběhu a pro správnou funkci nervosvalového propojení. K jeho ztrátám dochází při pocení, jinak je vylučován prostřednictvím ledvin a střev. Jeho nedostatek se může projevit zvýšenou únavou, bolestmi hlavy a výkyvy nálad, ovlivňuje tedy látkovou výměnu. Je obsažen hlavně v potravinách rostlinného původu. Sodík je součást kuchyňské soli, je životně důležitou látkou, ovšem je – li přijímán v přiměřeném množství. Denní dávka se v současné stravě vyspělých zemí neustále zvyšuje a z toho potom pramení různé nežádoucí zdravotní potíže, mezi které patří problémy s krevním tlakem a zadržování vody. Děti si velmi rády pochutnávají na slaných pochutinách a některé rodiny dávají přednost instantním nápojům a pokrmům, které jsou pro děti nepříliš vhodné. Se solí by se mělo šetřit stejně jako s kořením.Bez koření a soli jídlo nechutná, ale je to jen proto, že jsme si na koření zvykli. Přesolování zatěžuje ledviny a celý organismus. Stejným problémem je nadbytečný příjem fosforu v nápojích typu Coca–cola, tavených sýrech a uzeninách. V nižších dávkách je potřeba přijímat železo, měď, mangan, zinek, selen, fluor, kobalt, chrom a jód. U dětí je důležitá především potřeba jódu, který je zapotřebí pro rozvoj

intelektových schopností a je také nutný pro činnost štítné žlázy. Je nezbytný pro správný růst dítěte a vývoj mozku, při jeho nedostatku dítě zaostává v duševním i tělesném vývoji. Jeho nejlepším zdrojem jsou hlavně mořské ryby a jiní mořští živočichové, ale také obohacená jedlá sůl a minerální vody. Při nedostatku zinku, což je především u dětí, které se stravují vegetariánsky, může dojít k narušení imunitních funkcí a k celkovému zpomalení vývoje a růstu. Podle významu se prvky dělí na esenciální (nezbytné) , prospěšné a zdraví škodlivé a podle potřebného množství dělíme minerální látky na makroprvky, které potřebujeme denně v dávce stovek miligramů( vápník, chloridy, draslík, hořčík, sodík, fosfor a síra), mikroprvky neboli stopové prvky, kterých potřebujeme několik desítek mg denně ( měď, železo, mangan, křemík, zinek) a ultrastopové, jejichž denní dávka je menší než 1 mg ( kobalt, fluor, chróm, jód, molybden, nikl, selen).Nejdůležitějšími zdroji minerálních látek jsou tedy přirozené potraviny a měli bychom si uvědomit, že nešetrnou kuchyňskou úpravou se jejich obsah může snížit nebo zhoršit jejich využití. Vitamíny jsou látky, které si organismus nedokáže utvořit a které jsou odvozeny od pojmu vita ( život), jsou tedy životně důležité, potřebujeme je k fungování enzymů, hormonů nebo k likvidaci nebezpečných volných radikálů. Jsou to tedy biologicky účinné látky, které se také označují jako biokatalyzátory. Projevem

nedostatku

vitamínů je hypovitaminóza, jejich snížené množství, a avitaminóza, jejich absence, která se v dnešní době ve vyspělých zemích prakticky nevyskytuje. Při sníženém množství vitaminů se může projevit pouhá únava, zhoršený stav pleti a vlasů a zvyšuje se pravděpodobnost vzniku onkologických onemocnění, chorob srdce a cév. Je velmi důležité, aby děti denně konzumovaly čerstvé ovoce a zeleninu v dostatečném množství.Většina dětí má ráda ovoce, protože je chutné a šťavnaté. Nejen že obsahuje velké množství vitaminů a minerálních látek, ale je také zdrojem vody a ovocného a hroznového cukru. Poskytuje především vitamin C a beta – karoten, takzvané antioxidanty, které chrání především před nežádoucími změnami vyvolané působením kyslíku.Dítě by mělo denně sníst minimálně jeden velký kus ovoce. Je vhodné ho dávat dětem ke svačině, jako součást moučníků

po hlavním jídle. Opatrní v množství

konzumace bychom měli být především u obézních dětí nebo u dětí se sklony k nadváze a které nemají dostatek pohybu. Dalším nezbytným základem každodenní stravy by se

měla stát zelenina, jelikož obsahuje řadu minerálních látek ( draslík, který reguluje vodu v těle, vápník a železo), které jsou ve srovnání s vitaminy odolné vůči teplotě a kyslíku, a hojně vody. Je zdrojem vitaminu C, který posiluje obranyschopnost organismu, provitaminu A ( beta – karoten), který je dobrý na oči a v některých druzích zeleniny najdeme i vitaminy skupiny B. Rostlinná strava tedy příznivě ovlivňuje zdraví a abychom zajistili dostatečný příjem vitaminů, mělo by dítě sníst asi polovinu doporučeného denního množství zeleniny v syrové podobě, poněvadž vitaminy rozpustné ve vodě nejsou stabilní a neudrží se ve větším množství v těle. Dodržují – li rodiče zásady správné výživy, nemusí se užívat navíc žádné vitaminové koncentráty, ty by se měly podávat jen v nejhorších případech, například nejí – li dítě žádné ovoce a zeleninu nebo pro zvýšení odolnosti organismu v zimě. Ovoce a zeleninu nahradit nelze! Poskytuje mnoho komplexních, účinných a ochranných látek, které nemohou být v koncentrátech obsaženy v takové míře. Vitaminy se nejčastěji třídí na ty, které jsou rozpustné v tucích ( vitamin A, D, K, E) a takové, které jsou rozpustné ve vodě( vitaminy skupiny B,vitamin C). Výhodou vitaminů rozpustných v tucích je schopnost těla vytvořit si jejich větší či menší zásobu, a tudíž je nemusíme denně doplňovat. Vitaminy rozpustné ve vodě je nutné přijímat denně, jejich případný přebytek odchází z těla ven močí. Doporučená denní dávka vitaminu C je 75 – 100 mg, optimální potom 100 – 200 mg. Jeho nedostatek se projevuje zvýšením únavy, zhoršením imunity, je to důležitý antioxidant a je nezbytný v prevenci všech civilizačních chorob. Vitaminy skupiny B jsou nutné k přeměně živin na energii, zlepšují regeneraci jaterní tkáně, působí na tvorbu krve a kvalitu pokožky. Vitamin A je nezbytný pro dobrý zrak, podporuje správný růst, vitamin D ovlivňuje imunitní systém, získáváme ho z potravy a působením UV záření,vitamin E je důležitý antioxidant , chrání před negativními vlivy životního prostředí a vitamin K je významný pro tvorbu látek ovlivňující krevní srážlivost. [8], [11] , [10]

Tab. 3 – Obsah vlákniny v potravinách [11]

Potravina Lněné semínko Pšeničné klíčky Sója Fazole Celozrnné pečivo Ovesné vločky Rýže natural Pšeničná mouuka Brokolice, mrkev, zelí, banány Květák,jablka, brambory Bílá rýže

Vláknina (g/100g) 38 18 18 15 8-10 7 4 4 3 2 1

Tab. 4 – Obsah vápníku v potravinách [11]

Potravina Mléko plnotučné Mléko polotučné Mléko nízkotučné Tučny tvaroh Jogurt bez tuku Jogurt 1,5% tuku Eidam 30% tuku v sušině Eidam 45% tuku v sušině Parmezán

Obsah vápníku (mg/100g) 122 123 126 73 120 115 800 680 1290

Tab. 5 –Obsah nezbytných minerálních látek v těle a denní spotřeba [8]

Prvek Sodík Draslík Vápník Hořčík Fosfor Síra Železo Měď Jód Chrom

Chem. značka Na K Ca Mg P S Fe Cu J Cr

Zinek

Zn

Denní potřeba Zdroje 2500 - 5000 mg Kuchyńská sůl, solené potraviny 2000 - 3500 mg Obilniny, zelenina, brambory, ovoce 600 - 800 mg Mléko, mléčné výrobky, luštěniny 300 - 700 mg Zelené rostliny, luštěniny, obiloviny 600 - 900mg Mléko, maso, luštěniny, vejce, obiloviny 500 - 1000 mg Maso, sýry, vejce, luštěniny M 10 mg, Ž 18mg Játra, ovoce, žloutky 2 - 3 mg Bílek, maso 10 mg Mořská voda a živočichové, sůl s jódem 0,05 - 0,2 mg Sýry, maso, zelenina, droždí Játra, vejce, maso, sýry, celozrnné 0 - 15 mg produkty

2. 1. 5 Pitný režim, potřeba tekutin Lidské tělo obsahuje velké množství vody, která je podmínkou chemické přeměny látek v organismu a reguluje tělesnou teplotu.U dětí je tělo tvořeno z více jak dvou třetin vodou, u dospělého člověka více než z jedné poloviny. Při narození tvoří až 75 % tělesné hmotnosti novorozence, do konce školního věku její podíl postupně klesá. Rostoucí organismus má daleko vyšší spotřebu vody než dospělý člověk a větší plochu dýchacích cest, proto jsou ztráty tekutin odpařováním daleko vyšší. Její nedostatek vede ke snížení tělesné a duševní výkonnosti, ledviny se při nedostatku tekutin snaží vodou šetřit a následkem je pak jejich nedostatečná funkce.Voda je také důležitým rozpouštědlem nerostných solí a plynů, je pevnou součástí buněk a je přítomna i mimo buňky.Buněčná voda tvoří asi 60 % celkového obsahu vody , je pevně vázána na složky buněk a její obsah se moc nemění. Mimobuněčná voda se nachází v krevní plazmě, mozkomíšním moku, lymfě a všech tkáňových tekutinách. Příjem a výdej vody se musí udržovat v rovnováze, člověk bez přísunu vody dlouho nevydrží, ztráta 15 – 30 % je smrtelná. Na ztrátu reaguje organismus různými varovnými signály, které označujeme jako žízeň. Voda odchází především kůží- potem, dále močí a dýcháním. Zdrojem vody jsou především nápoje, dále je to tuhá potrava, především ovoce a zelenina, různé pokrmy vařené ve vodě.Optimálně bychom měli vypít 2- 3 litry tekutin denně. Pokud se dítě nebo dospělý člověk pohybuje v horku, sportuje nebo vykonává jinou fyzickou aktivitu, musí být příjem tekutin vyšší. Záleží také na skladbě jídelníčku, zda je jeho součástí dostatek ovoce, zeleniny a mléčných výrobků. Potřeba vody tedy závisí kromě na věku také na různých vnějších podmínkách, například na tělesné aktivitě, typu oblečení, okolní teplotě, složení potravy apod. Hlavním zdrojem vody jsou nápoje a z hlediska zdravé výživy by měly mít několik základních vlastností. Neměly by obsahovat látky škodlivé lidskému organismu, mezi které patří kofein, alkohol, dusičnany a různé cizorodé látky obsažené ve vodě.Neblahý vliv mají také různá kombinovaná barviva, konzervační činidla a stabilizátory. Měly by také tišit žízeň, kdy je nutné zdůraznit, že dětmi velmi oblíbené sladké nápoje mohou pocit žízně zvýšit, jelikož působí na receptory chuťových pohárků na jazyku a také blokují chuť na čerstvé ovoce a zeleninu, které jsou velmi důležitým zdrojem vitaminů

a minerálních látek. Vhodné je pít nápoje teplé kolem 10 °C , jelikož ledové nápoje mohou znecitlivět sliznici hltanu, vyvolat opakovaný pocit žízně. Poslední a velmi důležitou vlastností je dobrá chuť nápoje, kterou každý vnímá odlišně. Není dobré dávat dětem od počátku slazené nápoje, jelikož jim potom nesladké nechutnají . Děti často při hraní nebo při jiných činnostech, které je baví, často zapomínají na pití a neuvědomují si pocit žízně. Dětský organismus potřebuje dostatečné množství tekutin a jejich pravidelný příjem. Návyk na správný pitný režim by měl být osvojen již v dětství a měl by se stát samozřejmou součástí potravního chování. Dítě by nemělo být omezováno v pití, měl by být umožněn volný přístup k tekutinám. Školní děti by měly mít možnost jít se kdykoliv napít a není dobré, když využívají možnost koupit si sladké nápoje z automatů či občerstvení. Mezi nejvhodnější nápoje bychom zařadili nápoje v tomto pořadí-dobrá pramenitá voda, stolní minerální voda, slabé bylinné čaje z rostlin, které nemají výrazné léčivé účinky, ovocné nápoje, které nepřislazujeme a další podle věku a chuti. Kyselé mléko, jogurt a syrovátkové nápoje řadíme k potravinám. Nejideálnější je tedy čistá pramenitá voda, kterou můžeme na trhu najít jako balenou vodu. Stolní vody jsou přírodní vody z podzemního zdroje a obsahují málo minerálních látek, proto je možné je pít dlouhodobě denně. Minerální vody obsahují větší množství rozpuštěných minerálních látek, dodávají tělu různé stopové prvky, které jsou také nezbytné pro správný vývoj kostí a zubů. Rodiče by si měli prostudovat její složení a zda je daná minerální voda vhodná pro děti. Měly by se také střídat, jelikož se tak dosáhne větší vyváženosti minerálních látek. Obsahují například sodík ( Na),hořčík ( Mg) a vápník ( Ca).Velmi dobře uhasí žízeň neslazené ovocné nebo bylinkové čaje, ovšem většina dětí však neslazený čaj odmítá.Je dobré ho tedy zředit například ovocnou šťávou, která i sama o sobě je velmi oblíbeným nápojem a dodává tělu důležité vitaminy, především vitamin C. Jelikož obsahují velké množství cukru, je nutné je zředit vodou a také nepodávat před jídlem , poněvadž mohou negativně ovlivnit chuť k němu. Džusy patří mezi zdravé nápoje, protože obsahují velké množství vitaminu C, vitaminu E , karotenů a minerálních látek, především vápník, železo, hořčík a draslík. Mají ale také jednu velkou nevýhodu, zejména pro děti, které trpí nadváhou, a to je jejich vysoká energetická hodnota , která se pohybuje kolem 170 – 290 kJ na 100 ml.

Děti mají velmi rády různé ovocné sirupy, limonády, Coly, tedy nápoje, které obsahují velké množství cukru. Limonády patří do skupiny s výraznou, atraktivní chutí, nejsou ovšem výživové. Skládají se z vody, cukru, oxidu uhličitého, často obsahují i kyselinu citronovou či fosforečnou. Mají pěknou barvu, jsou všude k dostání v malých praktických baleních a děti tak velmi lákají. V dnešní době ovšem není jejich chuť dána ovocem, nýbrž přidanými látkami, jako jsou například různé ovocné kyseliny a jejich pravidelné pití neprospívá dětskému zdraví a nejsou tedy pro děti ideální. Někteří rodiče se snaží podávat dětem light nápoje s domněním, že tyto produkty neobsahují cukr, a proto jim neuškodí. Tyto limonády jsou slazeny umělými sladidly, většinou aspartamem, ovšem jejich množství je určeno a dávkováno pro dospělé. Nehledě na to, obsahují přemíry aditiv, různé přídatné látky, barviva a jiné chuťové přísady, proto je lepší je dětem raději nepodávat a vyhnout se jim. V poslední době začíná kampaň proti obsahu kofeinu v případě konzumace limonád. Limonády mohou způsobit

vážné

zdravotní problémy jako zvýšenou četnost zubního kazu a sníženou kvalitu kostní hmoty. Kofein působí dráždivě, způsobuje poruchy spánku a hyperaktivitu dítěte, proto je pití nápojů s kofeinem naprosto nevhodné. Děti mívají velké problémy s dodržením pitného režimu, mohou mít horší školní výsledky a jsou podrážděné. Malé dítě si většinou o pití samo neřekne, a proto je dobré mu ho neustále nabízet. Tab. 6 – potřeba vody na věku dítěte [3] Potřeba vody

na kg/den v ml

hmotnost v kg

potřeba vody v ml

5 let 8 let 11 let 14 let 16 let

100 80 75 55 50

18 25 35 55 63

1800 2000 2625 3025 3150

2. 2 Škodlivé látky v potravě a jejich vliv na zdraví jedince, potravinové alergie Škodlivé látky se do lidského těla dostávají z ovzduší, z vody, ale především je to z potravy. Mnohé z nich do poživatin proniknou při výrobním procesu, skladování a při kuchyňské úpravě. Jsou velmi rozmanitou skupinou, co se týče chemického složení, původu a účinnosti. Mezi nejvýznamnější patří jedovaté látky, které mohou vyvolávat otravy, látky, které způsobují choroby a také nejrůznější potravinové alergeny. Mohou se třídit do několika skupin podle účinku, chemického složení. Rozdělení podle způsobu, jakým se dostaly do potravy, zaznamenává následující přehled do těchto skupin: •

Látky, které jsou přirozeně obsažené v potravinách.  Jedovaté sloučeniny vyvolávající otravy jsou obsažené v rostlinných a živočišných organismech, přičemž jedovaté látky v poživatinách živočišného původu jsou méně časté.  Alkaloidy, tedy houbové jedy, obsahují toxické látky a postihují především játra (muchomůrka hlízovitá), nervový systém (muchomůrka tygrovaná a červená), cévy a trávicí ústrojí . Z dalších látek , které mohou působit škodlivě, jsou saponiny, které se vyskytují v červené řepě, špenátu a dalších zeleninách. Maso a živočišné produkty mohou být znehodnoceny krmivy obsahující závadné látky.

•

Látky, které se do poživatin dostaly hlavně z mikroorganismů.

Tyto látky produkují mikrobi, tedy viry, bakteriemi , plísněmi a živočišnými parasity. Významnou skupinou jsou původci tzv. alimentárních chorob, tedy infekčních

nemocí

z jídla,

které

se

do

něj

dostávají

z nemocných

zvířat(salmonelóza, tuberkulóza), prostřednictvím bacilonosičů, mohou se šířit infikovanou vodou, přenášejí je také hlodavci a mouchy. •

Škodlivé látky ze zemědělské výroby.

Mezi nejznámější skupinu patří dusičnany, které se dostávají do půdy hnojením, část jich přijímáme s vodou a s živočišnými produkty. •

Látky, které se dostávají do jídla z vnějšího prostředí – půdy, vody a vzduchu.

V dnešní době představují velké nebezpečí těžké kovy- kadmium, rtuť a olovo. •

Škodlivé látky vznikající při výrobě a skladování, při kuchyňské úpravě.

Při přípravě jídla je nejčastější příčinou

jeho znehodnocení, přepalování tuků

a bílkovin, výsledkem jsou pak různé látky, přičemž některé jsou silné karcinogeny. Prevencí je hlavně dodržovaní hygienických zásad, skladování za vhodných podmínek, mezi něž patří teplota, vlhkost, vhodné obaly a ochrana proti hmyzu. •

Aditiva, látky přidávané do pokrmů.

Přidávají se pro zlepšení chuti, vůně, barvy a k prodloužení trvanlivosti a jejich nadužívání neprospívá zdraví, a proto by výchova ke zdravé výživě měla zahrnovat i návyk upřednostňovat potraviny , které neobsahují nepřirozenou barvu a vůni, měli by se sledovat údaje na obalech a výsledky šetření potravin od různých výrobců a nepodlehnout vlivu reklamy. [8]

Potravinová alergie Alergie na různé druhy potravin je známa již z doby antické , větší pozornost jí je ale věnována až od konce 20. století. Měla by splňovat dva předpoklady: 1)

musí se jednat o klinicky reprodukovatelnou reakci na určitou potravinu nebo na její součást

2)

musí být prokázána patologická imunitní reakce.

Alergická onemocnění jsou dědičná, trpí– li jeden z rodičů alergií, pravděpodobnost výskytu u dítěte je mezi 20 až 40 procenty. Jsou– li alergií postiženi oba dva rodiče, možnost alergie se zvyšuje až na 70 procent. •

Potraviny, které obvykle nevyvolávají alergické reakce: Zelenina – brambory, mrkev, petržel, kedluben, zelené saláty, pórek, květák, kapusta, zelené luštěniny, zelený hrášek, fazolky, špenát, cuketa a dýně Ovoce – jablka, hrušky, meruňky, banán, borůvky, třešně a švestky Obilniny – oves, rýže a proso Maso – drůbeží, telecí, hovězí, králičí, jehněčí Oleje a tuky – rostlinné ( olivový, slunečnicový a kukuřičný) Čaje a šťávy - lipový květ, fenykl, černý bez, jablečná, hruškový

a hroznová šťáva •

Potraviny, které mohou vyvolat alergickou reakci: Zelenina – rajčata, celer, paprika, křen, sušené luštěniny (čočka, fazole, sója). Ovoce – citrusy, kiwi, ananas, mango, broskve, bobule kromě borůvek (rybíz, angrešt) Maso – ryby, měkkýši, vepřové a sojové maso Mléko - kravské, sojové, kozí, ovčí, mléčné výrobky Vejce Med Ořechy - vlašské, lískové, burské, pistácie, mandle, kešu Exotické koření – skořice, kari, vanilka, muškátový oříšek

Funkční potraviny, prebiotika, probiotika a synbiotika V Japonsku byla koncem 20. století vypracována koncepce zavádění biologicky aktivních sloučenin do běžných potravin, tedy tzv. funkčních potravin. Jsou to takové potraviny, které mají příznivý vliv na lidské zdraví a obsahují složku ovlivňující jednu či více funkcí v těle. Musí být tedy skutečnými potravinami a nesmí mít tabletovou ani práškovou formu. Získávají se tak, že se v původní receptuře zvýší obsah pozitivně působících látek ( prebiotika, probiotika, vláknina), nebo se odstraní složka nežádoucí, alergizující. Prebiotika jsou nestravitelné části potravin, jsou důležitou součástí mateřského mléka, mohou chránit před virovými infekcemi, plísněmi a dokážou bránit bakteriím v uchycení ve střevní sliznici. Probiotika jsou kultury živých mikroorganismů, které ovlivňují zdravý růst dětí, podporují rozvoj imunitních reakcí, obranyschopnost organismu před působením nežádoucích bakterií a působí v léčbě průjmů. Kombinace prebiotika a probiotika se nazývá synbiotikum. Mezi příklady funkčních potravin patří kysané mléčné výrobky, jogurty a acidofilní mléka, která pomáhají harmonizovat funkci střev. Dále to jsou výrobky se zvýšeným obsahem vlákniny, lněná semínka, výrobky z ovsa, speciální tuky apod.

Mnoho druhů ovoce, zeleniny a obilovin obsahuje látky, které působí v prevenci civilizačních chorob, a proto se označují za přirozeně funkční potraviny. Je to například brokolice, která kromě vysokého obsahu vitaminu C, vlákniny a vápníku je známa svými protirakovinnými účinky, a to díky přítomnosti látky sulforafan. Mezi podobné druhy zeleniny, podporující detoxikační mechanismy organismu, patří růžičková kapusta, ředkev, květák a zelí. Citrusové ovoce je zdrojem vitaminů, ale také snižuje riziko nádorového onemocnění . Antioxidační efekt vitaminu C je umocněn látkami flavonoidu naringinu a terpenoidů, proto konzumace ovoce a zeleniny je daleko účinnější než užívání vitaminových doplňků. Další přirozeně funkční potravinou , která se v dřívějších dobách konzumovala častěji, je pohanka. Každé dítě je jiné a jinak může reagovat na určitý druh potraviny. To, co u někoho může alergii vyvolat, druhému nemusí vůbec vadit. Co tedy dítě snáší, a co nikoliv, spolehlivě odpozorují rodiče při styku s možnými alergeny v prostředí. [4]

2.3 Výživa, pohybová aktivita a zájmy dítěte Pohyb a pohybová aktivita provázejí dítě od narození a je vědecky dokázáno, že pravidelný pohyb je velkým přínosem pro celkové zdraví. Je velké množství pozitiv, které nám pohyb přináší a je důležitý nejen z hlediska zdravotního, ale i sociálního.Děti tak mohou při sportovních činnostech utužit vztahy či získat nové přátele.Tělesná aktivita například zlepšuje krevní oběh, posiluje imunitní systém a podporuje tvorbu červených krvinek, zlepšuje náladu, logické myšlení a kvalitu spánku. Už v předškolním věku tráví děti pohybem a sportováním velké množství času a kvalita pohybu se neustále zvyšuje. Dítě se učí jezdit na kole, na bruslích, získává cit pro rovnováhu a koordinuje pohyby. Velmi důležité je střídat činnosti a vyvarovat se dlouhotrvající a jednotvárné aktivitě .V tomto období získávají obecné základy pro různé činnosti a upevňuje se vztah dítěte k pohybu a rodiče ho mohou do velké míry ovlivnit.Je důležité , aby děti vedli k pohybu formou hry, jelikož jakékoliv nařizování je neúčinné. Musí být ovšem pro ně samotné velmi dobrým příkladem. Na základní škole se rozvíjí skupinové hry a s nimi mrštnost , obratnost , rychlost a postupně i vytrvalost. Nezastupitelnou úlohu jak ve škole, tak v rodině hraje dostatečná motivace ke sportu.V tomto věku (6 – 10 let) je potřeba věnovat pozornost tělesné hmotnosti a dohlížet, aby dítě mělo dostatečnou pohybovou aktivitu a netrávilo většinu času pasivní zábavou. V období puberty je důležité sledovat svalový vývoj a správné držení těla, sportovní aktivity by neměly být jednostranné. Rodiče by měli usilovat o to, aby se děti naučily aktivně odpočívat, nejen nečinně trávit svůj čas například hraním počítačových her. Nejen v okolních zemích, ale i u nás dochází k postupnému snížení pohybové aktivity u dospělých i u dětí, i když má pro zdravý duševní i tělesný vývoj velký význam. K tomuto poklesu vede často sedavý způsob života, hodiny a hodiny strávené před televizní obrazovkou či počítačem, omezování chůze a využívání dopravních prostředků i na velmi krátké vzdálenosti. Fyzická zdatnost by se měla stát důležitou součástí kvality života a životního stylu. Dnešní děti mají nedostatek pohybu , ve městě není dostatečné množství prostoru pro volně pobíhající děti, přičemž zájem o pohyb a sport má vliv nejen na zdraví, ale ovlivňuje tělesný i duševní stav a vývoj osobnosti dítěte.

Snížení běžné pohybové aktivity může vést až k poklesu pohyblivosti, zhoršení fyzické kondice a podílí se také na vzniku obezity.Různé studie prokazují, že sportovní a tělesné zaměření rodičů ovlivňuje pohybový vývoj a zájem o něj jak u předškolních dětí, tak u dospívající mládeže. Je nutné si uvědomit, že pohyb patří mezi základní biologické potřeby, a proto

rozvoj těchto schopností a osobnosti dítěte by mělo patřit mezi

základní výchovné cíle. Nejlepší řešení k zajištění optimální výživy pro dosažení skvělé fyzické kondice je dobře vyvážená strava s dostatečným množstvím živin a kalorií, odpovídající požadavkům metabolismu. Tato strava by měla obsahovat potraviny základních skupin jako jsou mléčné výrobky, maso, obilniny a hodně ovoce a zeleniny. Závisí také na tom, zda aktivity, kterých se děti účastní , mají či nemají vytrvalostní charakter. Mezi nevytrvalostní sporty (zásoby glykogenu nejsou kompletně vyčerpány při pohybové aktivitě) patří například basketbal, fotbal, plavání a tanec. Za sporty vytrvalostní jsou považovány maratonský běh, cyklistika a běh na lyžích na delší vzdálenosti. Požadavky na energii jsou tedy rozdílné a kromě druhu aktivity závisí na dalších faktorech ( tělesné složení, rychlost růstu). Energie má být získávána ve vyvážené stravě a tvořena ze sacharidů ( 55% - 75 %), z tuků ( 25 % - 30 %) a bílkovin( 15 % - 20 %). Prvním zdrojem glukózy pro cvičící sval je jeho vlastní zásoba glykogenu, která může při vytrvalostním cvičení poklesnout pod kritickou mez a pak není možné v pohybové aktivitě pokračovat pro vyčerpání. Největší zásobu energie v lidském těle tvoří tuk a nejvíce potřebná pro sportovce je potřeba vody, která bývá někdy podceňována.Voda reguluje tělesnou teplotu, transportuje živiny a ostatní látky. Děti, které se během dne účastní různých pohybových aktivit v teplém prostředí, mohou být ohroženy dehydratací. Nápoje, které obsahují větší množství sacharidů, se vstřebávají pomaleji a mohou způsobit zažívací potíže.Během jakékoliv sportovní činnosti je dobré vypít každých 15 minut 120 – 150 ml tekutin. Je tedy prokázáno, že dobře vyvážená strava, která je přijímána v odpovídajícím množství a pravidelně, zvyšuje výkon mladého sportovce. Volba správného sportu je individuální záležitost, zvolená forma pohybu by neměla vést k jednostrannému zatížení a měla by děti především bavit. Sport odráží mnoho tradic, kulturní, sociální, ekologické a ekonomické zázemí a určitou vyspělost každé země.

Mezi velmi oblíbené sporty u nás patří vodní hry a plavání, z rekreačních aktivit je to především lyžování a v poslední době poněkud ustupující do pozadí bruslení. Dospělí mají zásadní vliv na pohybový rozvoj dítěte a je tedy nutné, aby své dítě za každou cenu podporovali a chodili s ním sportovat . Lidé se liší vztahem k tělesné aktivitě už od dětství, kdy některé děti jsou přirozeně pohyblivé, jiné jsou naopak pohodlnější a dávají přednost sezení, nebo hraní u počítače. Dalo by se říci, že děti, které sportují a cvičí od útlého dětství, v tom pokračují i v pozdějším životě, v pubertě i mladším věku. Ovšem počet těch, kteří pravidelně vykonávají pohybovou aktivitu, velice klesá. Ve většině případů , kdy se setkáváme s otylostí v rodině, nejde o vliv dědičnosti, ale o společné špatné zvyky, nejen výživové, ale i pohybové. Pohyb by se měl stát nezbytnou součástí života každého člověka, součástí příjemnou, která dělá každému radost , a také je prokázáno, že vede k lepší schopnosti učení, paměti a pozornosti. Platí tedy staré sokolské: „ V zdravém těle zdravý duch! „

Obr. 1 – Tvořivá činnost a umělecké zájmy [3]

2.4 Výživa a společnost. Problémy současného stavu výživy dětské populace Rodina je malá sociální skupina působící na dítě, avšak kromě ní působí na lidského jedince celá řada dalších faktorů ze širšího okolí, ze sociálního prostředí, ve kterém žije. Již v dětském věku se utvářejí stravovací návyky, které jsou ovlivňovány sociálním prostředím. Stravování dítěte se vytváří od samého počátku podle rodinných zvyků, k příjemné atmosféře u jídla patří také prostředí, ve kterém se jídlo podává. Je prokazatelné, že jídlo nám dobře chutná v přítomnosti kamarádů, a proto děti v oblíbeném kolektivu, ve školce, později ve škole snědí i to, co doma odmítají. Této vlastnosti se odborně říká sociální facilitace, tedy usnadnění chování sociálním vlivem prostřednictvím skupiny či jedincem. V mnohých studiích byly porovnávány vlivy rodičů s působením sourozenců a vrstevníků na vývoj postoje k jídlu a uvádí se , že vlivy sourozenců a jiných dětí jsou malé v časném dětství a zvyšují se s věkem dítěte.(Fraňková – Výživa a vývoj osobnosti) V životě každého jedince ovšem dochází neustále k různým změnám, ať příjemným či nepříjemným. Každá postihuje jednotlivé děti na různém stupni emočního a rozumového vývoje, může být zásahem do života rodiny, a tudíž i do způsobu výživy. Velký vliv také na vývoj výživových zvyklostí mají prarodiče a jiní příbuzní, rozšiřují sociální kruh, ve kterém dítě vyrůstá a jsou symbolem soudržnosti rodiny, důležitým výchovným činitelem a také způsobem , jak je možné předávat tradice. Již málo dětí dnes tráví prázdninové radovánky s babičkou a dědečkem na venkově, či na chalupě s rodiči. Je to velká škoda, neboť

zde děti mají mnoho prostoru k sociálním

zkušenostem s vrstevníky a tuto rozmanitost sociálních vztahů jim nenahradí ani počítač a televize. Navíc pro děti to kromě změny sociálního prostředí může znamenat i změnu výživy, například pečení brambor na ohníčku apod. Dalším vlivem z vnějšího prostředí, který působí negativně na výživu každého jedince, jsou nepochybně všechny sdělovací prostředky. Televize předkládá dětem určité vzory, které se týkají nejen způsobu chování a vyjadřování, ale také stravování. Velmi silně ovlivňuje postoje k jídlu, povzbuzuje chuť na nejrůznější cukrovinky a dalo by se s lítostí říci, že dnes je televize neodmyslitelnou a nezbytnou součástí života každého

dítěte. Neustálé sledování reklam, které jsou po psychologické stránce velmi dobře připravené, může mít velmi silný vliv na vytváření postoje k jídlu. Problém je, že malé děti ji považují za věc velmi reálnou. Další negativum je nerozlišení toho, které jídlo je zdravé a které nikoliv. Velký význam má také mateřská škola a může využít výživy v několika oblastech. Rodiče, učitelky a kolektiv dětí má velký vliv na postoje dětí ke stravování a je nezbytná vzájemná spolupráce. Paní učitelka je velmi důležitým činitelem v přijímání nových jídel a nutričních návyků a pokud jí jídlo chutná, tak zvýší zájem i u dětí. Dítě ale může přicházet s určitými averzemi vůči některým potravinám a násilné nucení k jídlu nic nevyřeší, naopak může ještě přitížit. Tam, kde rodiče se školou spolupracují a zajímají se o stravování svých dětí, je vše v nejlepším pořádku. Mezník v tělesném i duševním vývoji každého dítěte je vstup na základní školu a každé přichází s různými výživovými zvyklostmi, které vznikly v rodině či mateřské škole. Základní škola ovšem znamená

velkou změnu ve způsobu stravování , které se

odehrává ve zvláštní psychosociální situaci, která může některým citlivějším dětem vadit a může ohrozit prožitek z jídla. Nutnost dojídání ze strany učitele trápí mnoho školáků a dalším problémem v jídelnách je také prostor k šikanování ze strany starších žáků. V posledních letech se zlepšuje skladba jídel , zvyšuje se spotřeba rybího masa, příjem rostlinných olejů a školní stravování může mít pozitivní vliv na utváření výživových zvyklostí . Velký problém současného stavu výživy je spatřován v nabídce nových produktů. Zvyšuje se množství mražených jídel, přibývá počet restaurací typu fast food, kde se podávají přesmažená jídla, hamburgery, hranolky a párky v rohlíku, tedy pokrmy dětem i dospělým naprosto nevyhovující. Velmi důležitá je také snídaně, start do nového týdne. Jejím hlavním předpokladem je klid a dostatek času na její přípravu. Zdravá snídaně je nejlepším začátkem nového dne a skládá - li se z pečiva a marmelády, není pro děti moc vhodná. Začátkem je snídaně vydatná a je potřeba dát dítěti dostatek tekutin po noční pauze, jelikož jejich nedostatek se může projevit zvýšenou únavou, bolestí hlavy a nepozorností. Děti potřebují být fit po celý den a ne brzy unavené, proto je naprosto ideální snídaně kombinací obilovin, ovoce a mléčných pokrmů. Dobrá svačina také zvyšuje výkonnost a stejně jako u snídaně by jejím základem mělo být

ovoce a zelenina . Některé děti dokonce vůbec nesvačí a pokud ano, tak velkou oblibu má bílé pečivo, salámy nebo sladkosti. Naprosto nevhodné jsou také hamburgery, cheesburgery, párky v rohlíku, bagety a jiné pamlsky. Někteří rodiče také nemají kontrolu nad tím, co dítě konzumuje k obědu. Školní jídelna by také měla nabízet jídelníček odpovídající doporučeným zásadám zdravé stravy. Co by u každého oběda ovšem nemělo chybět, je ovoce a zelenina . Po odpolední svačině by měla přijít ne příliš objemná večeře. V dnešní době se začínají projevovat negativní jevy ve stravování dětí, příprava svačin doma je téměř vzácností. Rodiče raději dají svým ratolestem peníze na to, aby si jídlo koupily samy a tím vzniká problém kupování sladkostí a pamlsků místo zdravých a hodnotných potravin. Automatů na různé nápoje, které jsou velmi sladké a nevhodné, ve školách přibývá, a to může vést k upevnění nesprávných výživových návyků. Největší prohřešky ve stravě malých dětí : ( Gregora – Výživa malých dětí) Tučná a smažená jídla s vysokým obsahem živočišných tuků. Velmi sladká jídla a tekutiny, stoprocentní džusy, Coca – Cola, Fanta, Sprite. Malý podíl vlákniny, zeleniny a ovoce. Nízký podíl rostlinných olejů. Různé druhy uzenin, na jejichž příchuť si děti snadno přivyknou, a poté ji vyhledávají, nejsou pro ně vhodné díky vysokému obsahu živočišného tuku, soli, konzervačních a dalších látek. Dalo by se říci, že dnešní mládež má docela dobré znalosti o správné výživě, s některými se děti setkaly již v mateřské škole, další získávají na škole základní. Přesto se ve skladbě jejich jídelníčku často objevují pokrmy nemající se zdravou výživou nic společného. e nutné této otázce věnovat ve škole velkou pozornost, neboť výživa působí na fyzický a psychický vývoj dítěte.

Téma:Využití výživy ve výchovně – vzdělávacím procesu: ( Fraňková – Výživa a vývoj osobnosti dítěte)  Základy pracovní výchovy, rozvoj dovedností. vytváření motorických dovedností, zacházení s předměty , sloužícími k jídlu, děti se učí koordinovat pohyby, kontrolovat je a zpřesňovat- kreslení jídel, vybarvování, vystřihování  Rozvíjení poznatků o přírodě . seznámení s tím, co slouží výživě člověka a jak to lze získávat od přírody co nejšetrnější formou, poznávání rostlin, druhů ovoce, zeleniny, luštěnin a bylin-léčivé druhy, pojmy jako životní cyklus, růst, zrání a odumírání  Základy technologie, fyziky a chemie. seznámení s přípravou pokrmů a uchováváním čerstvých potravin- bod varu, skupenství apod. , změny vlastností potravin vlivem smažení, pečení nebo například co se děje s potravinami vlivem působení mikrobů a bakterií  Rozvoj estetického cítění. využití jídelní situace pro utvoření základů estetiky- kombinace barev, tvarů, materiálů , používaných pro přípravu jídla, dobré stolování  Podpora citového vývoje. Výchova by měla hledat to, co je na jídle pozitivní, co podporuje zdraví a pomáhá zvyšovat tělesnou kondici, schopnost empatie, odnaučit se sobectví - podělit se o jídlo s druhými  Vývoj morálních vlastností a formování osobnosti dítěte. vytrvalost, trpělivost, zodpovědnost a sebeovládání při jídle  Jídlo jako nástroj sociální výchovy. základy stolování , prostřednictvím jídla se osvojují zvyklosti , kultura a tradice rodiny  Zdravotní výchova, výchova správných hygienických návyků.  Utváření ekonomického a ekologického vědomí. uvědomit si peněžní hodnotu jídla, šetrné zacházení s potravinami, hospodaření s přidělenou částkou peněz, využití obalů, odpadků a plastových lahví apod.

V našem školství je tedy problematika zdraví a výživy zařazena do několika vzdělávacích cyklů a je realizována v souladu s věkem žáků. V 1. stupni ZŠ se probírá tématika Výživa a zdraví. Vzdělávací obor Výchova ke zdraví, se kterou se děti seznamují v následujících ročnících,

přináší základní poznání o člověku, učí děti

chránit své zdraví a být za ně odpovědný, svým obsahem se bezprostředně prolíná s oborem Člověk a jeho svět. Žáci upevňují základní hygienické, stravovací a jiné zdravotně preventivní návyky a osvojují si chování vedoucí k zachování či posílení zdraví. Nepochybně velmi důležitou úlohu v této problematice má také vzdělávací obor Tělesná výchova, která vede žáky k poznávání účinků konkrétních pohybových činností na tělesnou zdatnost, ale také k duševní a sociální pohodě. Na 2. stupni je to potom cyklus Rodinná výchova, kdy se děti mají postupně orientovat v nutriční problematice, seznámit se se zásadami zdravého stolování a s vlivem způsobu stravování na zdraví, učí se také pochopit funkci výživy v prevenci civilizačních chorob apod. Cílem těchto vzdělávacích oblastí je poznání zdraví jako nejdůležitější životní hodnoty, pochopit tento pojem jako stav vyvážené duševní, tělesné a sociální pohody . Nezbytné je také vnímat radostné prožitky z pohybu a získat základní informace o tom, co je zdravé a co naopak zdraví ohrožuje a neprospívá mu. Učivo – výživa a zdraví na 1. stupni
Základní složky potravin a jejich výživová hodnota, pitný režim a vliv stravování na zdraví ( kompetence – žák se orientuje mezi zdravou a méně zdravou stravou, dodržuje pitný režim).
Výživa a civilizační nemoci ( kompetence – dítě rozlišuje mezi zdravými a nezdravými potravinami- s vysokým obsahem tuku, cukru a soli, rozhoduje ve prospěch zdravých pokrmů).
Pohybová aktivita a zdraví, její význam pro život, pohybový režim ( kompetence – žák rozpozná význam aktivního pohybu pro zdraví a kolik času denně je potřebné věnovat aktivnímu pohybu, využívá pro něj vhodné pohybové činnosti).

2.5 Poruchy příjmu potravy a potravního chování v dětském věku Mnoho nepříznivých podnětů z okolního prostředí i z vlastního těla dítěte může být zdrojem poruch chování a příjmu potravy a může více či méně zasahovat do tělesného nebo duševního vývoje dítěte . Tyto poruchy výživy, ke kterým dochází v dětství, často doprovází jiné onemocnění a jsou velmi nebezpečné, jelikož ohrožují růst a vývoj osobnosti dítěte a budoucího dospělého jedince a navozují

v činnosti organizmu

poruchy, které mají dlouhodobý charakter. Příčiny poruch tělesného a duševního vývoje mohou být různé.

Může to být

nedostatečná a špatná výživa nezávislá na vůli a chtění dítěte, kdy je hlavní problém především v jednání rodičů nebo dospělých pečujících o dítě , nebo je příčina ve zdravotním stavu dítěte, který zabraňuje příjmu vhodných živin ( infekční onemocnění, poruchy metabolismu,

různé stavy po úrazu apod.). Do další skupiny by patřilo

záměrné působení dítěte na svůj nutriční stav, nevhodné potravní chování a špatné jídelní návyky. Mezi nejčastější poruchy příjmu potravy patří například vybíravost, nechutenství a odmítání jídla , mezi závažnější potom poruchy chování při mentální anorexii a přejídání, které může vést k dětské nebo pozdější obezitě.

Obezita v dětském věku V odborné literatuře najdeme mnoho údajů o tom, že v civilizovaných zemích přibývá obézních jedinců , a to již v dětském věku. Je rovněž známo, že asi 80 % obézních dětí zůstává obézními i v dospělosti. Studie dlouhodobě ukazují, že obezita začínající v dětství vede k závažnějším problémům ve středním věku, než když začíná později. Mohou se vyskytnout onemocnění jako cukrovka, poruchy metabolismu tuků, vysoká hladina cholesterolu, nemoci jater a žlučníkové kameny, kloubní a srdečně – cévní problémy a další. Zdravotní následky nadměrné hmotnosti jsou vážné. Obezita tedy jistým způsobem zhoršuje kvalitu i délku života. Nadváha patří v dnešní době mezi nejdůležitější zdravotní problémy průmyslově vyspělých společností a výskyt obezity je výrazně způsoben špatným životním stylem s nedostatkem pohybu, tedy nedostatečným energetickým výdejem a kvalitou výživy. Otylost bývá často považována za

onemocnění celé rodiny, které může být geneticky podmíněno nebo způsobeno stravovacími zvyklostmi, kdy děti často nesnídají , neboť údajně nemají čas či jim snídaně nechutná, jelikož na ni nejsou zvyklé. Oběd ve školní jídelně často neodpovídá dietnímu stravování, další problém je spatřován v pití sladkých nápojů (coly, limonád), nadměrné konzumaci jídla k večeři , která není následována žádnou tělesnou námahou, ale lenošením před televizí a spánkem. Jaké jsou tedy základní příčiny obezity? Můžeme je rozdělit do dvou základních skupin, a to na ovlivnitelné a neovlivnitelné. Velký problém představuje nedostatečný pohyb a sedavý způsob života, související s rozvojem

techniky

(počítače,

televize

apod.).

Význam

mají

také

sociálně–ekonomické podmínky rodiny dítěte, kdy můžeme konstatovat, že v rodinách s vyššími příjmy

je výskyt obezity častější , což je dáno neomezeným výběrem

potravin, opakovanou návštěvou restaurací a způsobem života. Základní problém najdeme v rodinách s nevhodnými stravovacími návyky ( forma rychlého občerstvení) a v tlaku prostředí, kdy nepochybný vliv má reklama na dětskou psychiku. Mezi neovlivnitelné zdravotní příčiny patří genetické dispozice, kdy riziko vývoje obezity je častější u dítěte, jehož rodiče trpí výraznou nadváhou. Za obézní se považuje takové dítě, které má zmnoženou tukovou tkáň. Používá se stanovení body mass indexu ( BMI) podle vzorce porovnávající váhu k výšce člověka. Jeho hranice se podle různých autorů liší, nejsou pevně stanoveny, za hraniční hodnotu je u nás považován 90 – 97. percentil . Průměrná váhová křivka je na 50. percentilu, při hodnotě pod 10. percentilem má dítě nižší než normální váhu, a pokud je hodnota mezi 10. a 90. percentilem, jeho váha je považována za normální. U dětí se tedy případná nadváha zjišťuje složitěji, jelikož se jeden z parametrů, výška, neustále mění s věkem. [1]

Tab. 7 – Průměrná doporučená tělesná hmotnost [1]

Můžeme říci, že riziko nadváhy začíná již po narození , kdy matka může dát základ nadváze dítěte nadměrným množstvím mléka, podávaném v lahvi. Jedna z příčin je také nízká vzdělanost a informovanost matky o správné výživě a vhodnosti potravin pro daný věk. Je známo, že obézní děti mohou trpět pocitem méněcennosti. Už v předškolním věku děti začínají kriticky hodnotit tělesné proporce svých vrstevníků . Problémy se prohlubují ve školním věku a s příchodem puberty. Významnou a nezastupitelnou úlohu hraje rodina, její celkový způsob života, výchova k odpovědnému přístupu k výživě a ke zdraví. Studie, které se zabývaly skupinami obézních dětí a dětí s normální váhou, odhalily některé poruchy, mezi něž patří : •

Zvýšení krevního tlaku a celkové hladiny cholesterolu.

•

Nesnášenlivost glukózy, která může vést k cukrovce.

•

Steatózu jater ( ztučnělá játra).

Mezi další škodlivé dopady obezity patří vliv na psychiku dítěte, mezi které bychom mohli zařadit nevalné výkony ve škole, velmi nízká sebeúcta a pocit, že jsou okolím odmítáni. Problémy spojené s obezitou dítěte tedy jsou: Zdravotní rizika. Nutriologická rizika- nevhodná skladba potravy, příliš tučná a sladká, příjem velkého množství prázdných kalorií slazenými nápoji, špatný jídelní a pitný režim. Sociální rizika a problémy- podceňování, zesměšňování a osobní útoky dítěte, skupinami vrstevníků, ale i pedagogy a širším okolím. Psychologická rizika a problémy- vyčleňování jedince může mít za následek emoční strádání a frustraci, také agresivitu nebo depresi.

Je výhodnější obezitě předcházet, než ji léčit. Dítě nesmí používat redukční diety, strava musí obsahovat dostatečné množství bílkovin, komplexních sacharidů a velké množství minerálních látek a vitaminů. Obézní dítě by se mělo více pohybovat a nemělo by sledovat reklamy, které propagují sladkosti a jiné tučné potraviny. Je nutné vytvořit a dodržovat zdravé výživové návyky a správný postoj k jídlu od nejútlejšího věku. To znamená nepřejídat se, snížit používání tuků, rozdělit jídlo do více menších dávek a nejíst před spánkem. Strava by měla být pestrá, měla by obsahovat všechny důležité živiny. Důležitá je také pravidelná životospráva, mít na jídlo dostatek času. Další nezbytnou podmínkou je pravidelná fyzická aktivita, pravidelné cvičení a sport jako plavání, jízda na kole, chůze, tedy dostatek pohybu, ve kterém je dítě podporováno. Za zdraví dětí odpovídají především jejich rodiče, měli by proto sledovat dostupné materiály o výživě. Dítě nebude nikdy respektovat rady rodičů, které nejdou příkladem a nejí racionálně. Rodiče by také měli věnovat mimořádnou pozornost kvalitě stravy, hygieně výživy a příjmu vhodných tekutin, jelikož dětský organismus ztrácí tekutiny mnohem intenzivněji než dospělý člověk a měli by se pokusit ovlivnit dítě při výběru obědů ve škole, ptát se dítěte, co bylo k obědu a jestli si pochutnalo,co by si dalo jiného,

kdyby mohlo.Velmi nevhodné je stravování v rychlém občerstvení, které je založeno na konzumaci smažených jídel. Nezbytnou součástí stravy by měla být čerstvá i tepelně zpracovaná zelenina a ovoce. Zdravý způsob života se týká celé rodiny, měli by ji dodržovat všichni členové a k plně rozvinuté osobnosti patří také zájmová činnost, zejména tvůrčího charakteru, ale i účast na životě ve společnosti a mít své přátele. Růst výskytu nadváhy je tedy ve většině případů důsledek působení současného životního stylu, který v případě dětské obezity závisí především na přístupu rodičů a jejich znalosti o řešení tohoto problému.

Nová pyramida zdravé výživy V posledních několika letech došlo k vypracování různých typů výživových pyramid, což je vlastně přehledné a snadno pochopitelné grafické schéma, které zachycuje, jakým způsobem by měly být konzumovány různé druhy potravin. Potraviny jsou sdruženy do základních skupin a voleny tak, aby byla denně zajištěna přiměřená dávka bílkovin, zdravých druhů tuků a sacharidů, dostatečné množství vitaminů, minerálních látek a vlákniny. Potraviny, které jsou umístěny v základně, jsou doporučované jako ty, které by se měly jíst co nejčastěji a v největším množství. Tvoří ji cereální produkty, tedy takové, které jsou vyrobené z obilovin. Patří sem například chléb, pečivo, rýže, těstoviny a rostlinné oleje. . Další patro tvoří méně obsažnou a druhou nejčastěji používanou skupinu a jsou rozděleny do dvou podskupin, které reprezentují hlavní zdroje ochranných látek a vitaminů, minerálů a vlákniny. Je to ovoce a zelenina, která chrání dospělého před některými nádorovými onemocněními a nemocemi srdce a cév a pro dítě má největší význam jako zdroj vitaminů. Denní doporučené množství je 3 -4 porce denně. Třetí patro představují základní zdroje proteinů, a to mléko, jogurt, sýry a maso ( drůbež), ryby, luštěniny,vejce a ořechy. Ořechy jsou sice tučné, ale obsahují nenasycené mastné kyseliny, které upravují rovnováhu cholesterolu v organismu.Vejce jsou prospěšná, jsou – li konzumována v rozumné míře a jsou také zdrojem cholesterolu, který je nutný pro stavbu buněk rostoucího organismu. Mléko je důležité, jelikož je zdrojem vápníku, potřebného pro stavbu kostí. Vhodné jsou

především

mléčné výrobky obohacené probiotickými bakteriemi, které zlepšují stravitelnost a upravují zastoupení bakterií na střevní sliznici. Vrchol pyramidy tvoří nejméně

žádoucí potraviny, které bychom měli konzumovat velmi střídmě, jelikož neprospívají našemu zdraví, jsou to tuky, oleje a sladkosti. Dále je to v nové pyramidě červené maso, máslo, bílá rýže a brambory. Maso je sice významným zdrojem železa, ale ne jediným.Vepřové maso by se mělo jíst pouze libové a uzeniny, salámy a paštiky jsou slané, tučné a nevhodné nejen pro dítě, ale i dospělého člověka.

Obr. 2 – Nová pyramida zdravé výživy [11]

Poruchy příjmu potravy, mentální anorexie a bulimie Poruchy příjmu potravy se vyskytují buď ve formě mentální anorexie ( nechutenství, odmítání příjmu potravy), nebo ve formě mentální bulimie ( záchvatovité přejídání a konzumace většího množství jídla v krátkém časovém úseku a následné zvracení). Často se tato onemocnění prolínají a mentální se nazývají proto, že je kladen velký důraz na důležitost psychologického původu. Zvláštním případem podvýživy je tzv. mentální anorexie psychických příčin a v dnešní době je to nemoc velice rozšířená

a společensky nebezpečná. Dochází k úplnému odmítání příjmu potravy a jedna z charakteristických vlastností této nemoci je velmi vyvinutá schopnost maskovat svoje chování. Na začátku onemocnění se projevuje strach z tloušťky, dítě se vyhýbá jídlu a postupně dochází k omezování potravin s nízkou kalorickou hodnotou, často i příjmu tekutin. Jedná se o velmi závažné onemocnění, jehož největší výskyt je spojen s druhou polovinou 20. století a vyskytuje se převážně v zemích , kde je dostatek potravin a kde je hodnotová orientace zaměřena na úspěch, výkon a sebeovládání. Pro tento životní styl je charakteristická péče o tělo, štíhlost je spojena s mládím a aktivitou. Mentální anorexie postihuje hlavně pubertální a adolescentní dívky, které bývají velmi aktivní i v oblasti školní činnosti, jsou perfekcionistické a před touto chorobou hodnoceny jako velmi přizpůsobivé. Nedokáží přijmout své tělo, velmi často se objevují depresivní stavy v chování, špatný spánek, nedostatečná koncentrace a sociální izolace .Zaměření na hmotnost a diety nacházíme ale již u dětí na základní škole a na vzniku se velmi podílejí společenské vlivy, sdělovací prostředky, rodinné zázemí a reklama.Tvoří tak zkreslený obraz reality a přispívá k vytvoření tohoto onemocnění. Nelze tedy vidět pouze jednu příčinu, ale jde o kombinaci a propojení faktorů kulturní, sociální, psychologické a biologické povahy. Bylo zjištěno, že příčiny mentální anorexie se ukrývají jíž v dětství a zvyšuje se počet případů tohoto onemocnění právě u dětí. Většinou se jedná o děti bezproblémové než zlobivé, hodné a uzavřenější. Zkoumaly se vztahy mezi rodiči, výchovné styly a metody,vývoj osobnosti dítěte od raného věku. Ukázalo se, že tyto rodiny jsou často nadměrně ochraňující a málo vyjadřující emoce. Je třeba učit děti co nejdříve poznávat své vlastní tělo, jeho funkci a potřeby tak, aby byly připraveny na růstové změny, přičemž to, jak hodnotíme své vlastní tělo, je ovlivněno tím, jak nás vnímají lidé kolem nás.Velkou a nezastupitelnou úlohu hraje tedy rodina, kontakt rodičů s dětmi, který je založen na vzájemné toleranci a chápání a vzájemném vyjadřování emocí. Rodiče by se měli naučit povídat se svými dětmi, pomáhat jim bránit se vlivu médií, které propagují ideál extrémní štíhlosti, snažit se posilovat jejich sebedůvěru ve všech oblastech a být především dobrým vzorem po všech stránkách ( pravidelné stravování, cvičení a přijetí sebe sama. [11]

3. Praktická část 3.1 Zadání dotazníku, týkajícího se stravovacích návyků žáků I. stupně ZŠ Dotazník, týkající se stravovacích návyků dětí, byl sestaven za účelem rozboru dietních opatření a zvyklostí dětí s cílem poukázat na převládající chování dětí při stravování doma a ve škole. Poslední 3 otázky byly zaměřeny ke zjištění sportovních aktivit a zdravého způsobu života. Dotazník byl zadán ve 4. a 5. třídě Základní školy na ul. Sokolovská ve Svitavách dne 4. dubna 2007. Děti zpracovávaly zadané údaje cca 20 minut, pracovaly samostatně pod dohledem učitelky. Žáci mohli odpovídat na otázky v dotazníku anonymně, nebo se mohli podepsat. Zhruba polovina dotázaných uvedla své jméno a polovina odevzdala dotazník bez podepsání. Prakticky nebyl rozdíl v zastoupení odpovědí na zadané otázky v obou skupinách, z tohoto důvodu jsem nehodnotila obě skupiny samostatně, ale jako souhrn, čímž se vyhodnocení dotazníku neplánovaně výrazně zjednodušilo. Detailní rozbor dotazníkové akce je zpracován formou grafů k jednotlivým otázkám a krátkým komentářem autorky. Je nutné konstatovat, že stravovací návyky dětí nejsou v souladu s opatřeními, která by měla být dodržována v zájmu ochrany zdraví dětí a zdravého způsobu života. Rezervy vidím hlavně v působení rodiny, která by měla být rozhodující ve výchově mladé generace a naučit dítě zdravě žít.

3.1.1 Dotazník stravovacích návyků dětí Ročník: 1) Jak často jíš ovoce a zeleninu? o Každý den o Občas o Výjimečně o Nejím 2 ) Snídáš? o Ano o Ne o Občas 3) Co máš nejraději k snídani?

4) Svačinu mám ve škole nejčastěji: o Připravenou z domu o Koupím si něco sám ve školním bufetu nebo v obchodě o Nesvačím 5) Utrácíš z kapesného za pamlsky ? o Ano – denně o Ano – dvakrát až třikrát týdně o Ano- několikrát měsíčně o Ne 6) Co nejraději piješ? o Slazené nápoje a limonády ( Cola, Mirinda, Sprite) o Neslazené nápoje, minerálky a vodu o Mléko o Čaj 7) K obědu mám nejraději jako přílohu:

8) Večeře je nejčastěji: o Teplá o Studená o Nevečeřím 9) Večeřím obvykle kolem : o 17. hod. o 18. hod. o 19. hod. o Později 10) Přisoluješ hotová jídla? o Nikdy o Občas o Často 11) Kde se převážně stravuješ? o Ve školní jídelně o Doma o V restauraci 12) Věnuješ se sportovním aktivitám? o Ano – vícekrát týdně o Ano – jedenkrát týdně o Ano- jedenkrát za dva týdny o Nevěnuji 13) Svůj volný čas trávím o Aktivním pohybem , sportem o U počítače a televize o Hraji si s kamarády o Jinak – např. čtení 14) Pohybuješ se v zakouřeném prostředí? o Ano o Ne

3.1. 2 Vyplněný podepsaný dotazník Zde přikládám dotazník žáka 5. třídy, který uvedl své jméno a na všechny otázky odpověděl.

3.1.3 Anonymně vyplněný dotazník Jeden z anonymně vyplněných dotazníků, který vyplnil žák 4. třídy.

3. 2 Rozbor a zobecnění poznatků dotazníkové akce

Otázka č. 1 : Jak často jíš ovoce a zeleninu?

0; 0% 0; 0% 19; 48%

Každý den Občas Výjimečně

21; 52%

Nejím

Obr.3 - Graf Ovoce a zeleninu jedí všechny děti, ale jenom jedna polovina pravidelně každý den, druhá polovina dětí pouze nepravidelně.

Otázka č. 2 : Snídáš?

13; 33% Ano Ne Občas 1; 3%

26; 64%

Obr.4- Graf Pravidelně snídají 2/3 dotázaných, 1/3 občas a jeden žák nesnídá vůbec.

Otázka č.3. řešila skladbu snídaně. Nejvíce dětí snídá smažený chléb ve vajíčku, toasty a pečivo. Sladké pečivo (buchty, bábovky, záviny) jedí děti ojediněle. V odpovědích se nevyskytly tyto potraviny : sýry, jogurty, máslo, cereálie.

Otázka č. 4 : Svačinu mám ve škole nejčastěji:

7; 18%

2; 5%

Připravenou z domu Koupím si něco sám ve školním bufetu nebo jídelně Nesvačím 31; 77%

Obr. 5- Graf

Otázka č. 5 : Utrácíš z kapesného pamlsky?

4; 10% 16; 40%

10; 25%

Ano - denně Ano - dvakrát až třikrát týdně Ano - několikrát měsíčně Ne

10; 25%

Obr. 6- Graf

Za pamlsky utrácí 60% dotázaných, neutrácí 40% dětí. Zde soudím, že počet neutrácejících je poměrně vysoký.

Otázka č. 6 : Co nejraději piješ?

Slazené nápoje a limonády (Cola, Mirinda, Sprite)

5; 13% 2; 5%

Neslazené nápoje, minerálky a vodu Mléko

7; 18% 26; 64%

Čaj

Obr. 7- Graf

Nejraději děti pijí slazené a až přeslazené nápoje, ostatní výrazně méně. Ve slazených nápojích je přijímáno do organizmu i velké množství energie, která je následně ukládána ve formě tuků. Výsledek je v souladu s mým očekáváním.

V otázce 7. uvedly děti nejčastěji jako oblíbenou přílohu k jídlům hranolky a krokety, rýži a knedlíky zřídka, brambory uvedl pouze jeden respondent. Převládají tedy nezdravá smažená jídla.

Otázka č. 8 : Večeře je nejčastěji:

0; 0% 14; 35% Teplá Studená Nevečeřím 26; 65%

Obr. 8- Graf

Otázka č. 9 : Večeřím obvykle kolem:

1; 3% 10; 25% 17; 42%

17. hod 18. hod 19. hod Později

12; 30%

Obr.9- Graf

Nejčastěji děti mají teplou večeři, ale čas jejího podání je kolem 19. hodiny nebo později, vhodnější je časnější večeře. Otázka č. 10 : Přisoluješ jídla?

4; 10% 15; 38% Nikdy Občas Často 21; 52%

Obr. 10- Graf

Prakticky přisoluje pokrmy 60% dětí, což je alarmující ukazatel.

Otázka č. 11 : Kde se převážně stravuješ?

0; 0% 17; 43%

Ve školní jídelně Doma V restauraci

23; 57%

Obr. 11- Graf

Pravidelně se v restauraci nestravuje žádný z dotázaných, těsná většina obědvá doma. Otázka č. 12 : Věnuješ se sportovním aktivitám?

5; 13% 3; 8%

Ano - vícekrát denně Ano - jedenkrát týdně Ano - jedenkrát za dva týdny

8; 20%

24; 59%

Nevěnuji

Otázka č. 13 : Svůj volný čas trávím

2; 5%

7; 18% Aktivním pohybem, sportem U počítače a televize Hraji si s kamarády

18; 44% 13; 33%

Obr.12, 13- Graf

Jinak - např. čtení

Odpovědi na otázku č. 12 a ot. č. 13 vzájemně nekorelují, žáci, kteří odpověděli, že se věnují sportovním aktivitám vícekrát týdně , v následující otázce toto tvrzení zpochybňují tím, že tráví volný čas u počítače a televize.

Otázka č. 14 : Pohybuješ se v zakouřeném prostředí?

4; 10%

Ano Ne

36; 90%

Obr. 14- Graf 10% dětí se pohybuje v zakouřeném prostředí, o čemž soudím, že i tento ukazatel je dosti vysoký.

4. Pracovní sešit Tato kapitola obsahuje mnou vytvořený pracovní sešit pro žáky prvního stupně ZŠ.

4. 1 Úkolová část Milé děti , chcete znát víc o tom, jak často jíst a jaké pokrmy si vybírat? Aby byl každý zdráv, musí pečlivě vybírat své jídlo, které je velmi důležité pro tvůj růst. Jmenuji se Fanoušek a připravil jsem si pro vás pracovní sešit plný obrázků, hádanek , přesmyček, křížovek a jiných pěkných úkolů, které rozšíří vaše vědomosti. Zkrátka vše, co vás nejen naučí , ale i pobaví. Přeji vám pěknou zábavu a hodně nových poznatků! Mým přáním je, abyste se , milé děti, naučily pečovat o své zdraví.

„ Každý den si zacvičím tloušťku z těla vypudím dobré jídlo denně mám jak žít zdravě teď už znám.“

Toto je můj pracocní sešit. Moje jméno je: Moje příjmení: Třída:

Úkol č. 1

Milý ( á) …….., Určitě víš, že není dobré si v jídle vybírat, jelikož naše tělo potřebuje všechny důležité živiny, mezi které patří, jak už jistě víte, bílkoviny, tuky, cukry, dále minerály, vitaminy a voda. V tomto cvičení vidíš prázdné talířky. Tvým úkolem je zakreslit do nich to, co nejraději jíš. Talířků je celkem pět, jelikož jíme pětkrát denně, naplň je tedy všechny.

Zapiš jídlo nakreslené na talíři: …………………………………….. …………………………………….. …………………………………….. …………………………………….. …………………………………….. Mezi mé oblíbené jídlo patří: ……………………………

Myslíš si, že je zdravé ( nezdravé)? Vysvětli proč. ……………………………………. …………………………………….

Úkol č. 2 Toto jsou Fanouškovy talířky , pečlivě si je prohlédni a porovnej je se svými talířky z úkolu č. 1.

a) Jsou stejné? Určitě ne, uveď ústně, v čem se liší. Kolikrát denně jí Fanoušek zeleninu ?................................... Jaké ovoce má Fanoušek k svačině?...................................... b) Fanoušek ví, že ovoce a zelenina je důležitá, proto ji jí několikrát denně. Pokusíš se v těchto přesmyčkách najít další nezbytné zdravé potraviny? Škrtni potraviny nezdravé.

SODALSKTI

OKLÉM

TGOURJ

AYBR

YINUŠLTĚN

RPÁKE

ŘUKE

ECJVE

CHYSPI

Úkol č. 3

Kdy jíme?

Do prázdných míst zapiš názvy hlavních jídel. Ráno se jí……., v poledne se jí…….. a večer to je ……….

Fanoušek radí! „Jíst by se mělo pravidelně, tak pětkrát denně v klidu a při jídle nespěchat.“

Vzpomeneš si, co jsi měl včera k večeři ( snídani, svačině a obědu)?

Úkol č. 4 Ke každému obrázku přiřaď vhodné slovo nebo spojení, k některému se jich hodí víc.

sport sladkosti tučná jídla nedostatek pohybu zmrzlina dort

hamburger

jízda na kole

Vymyslíš k těmto obrázkům ještě jiná vhodná slova?

Zaškrtni správnou odpověď: Tloustnutí způsobují hlavně: a) mléčné výrobky b) sladká a tučná jídla c) dostatek pohybu

Tvé tělo se cítí nejlépe, když: a) je příliš hubené b) je příliš tlusté c) není příliš tlusté ani hubené

Díky sportu můžeš :

a) posílit svaly a zhubnout přebytečná kila b) vybírat si kamarády c) mít sílu a hodně peněz

Co myslíš, který obrázek se nejvíce líbí Fanouškovi?

Úkol č. 5 Fanoušek se ptá: „ Která z těchto postav potřebuje nutně lékaře a kterého?“ Vysvětli proč.

Vyber správnou odpověď: Kolikrát denně si má Fanoušek čistit zuby? a) po každém jídle b) b) ráno po snídani a večer po večeři c) jednou denně, jak uzná za vhodné Které potraviny škodí našim zubům? a) sýr, jablko, tmavý chléb b) Orbit bez cukru, mrkev, hruška c) Sladký nápoj, dort, zmrzlina -

vybrané potraviny zakresli:

Fanoušek radí: „ Zdraví svých zubů ovlivníš sám jejich pravidelným čištěním, musíš mít chuť udělat něco pro sebe a své zdraví!“ - Předveď tedy rodičům, jak ses správně naučil ( a) čistit zoubky.

Úkol č.6 Toto je Fanouškův kamarád Venda, který se bude objevovat v dalších úkolech. Má rád téměř všechno, co je nezdravé a tučné. V následujícím cvičení se pokus najít to, co je pro jeho tělo správné a co není. V přesmyčkách najdi daná slova a doplň je do prázdných míst ve větě.

CVOEO

EOLTUSNT

OUZYBK

Milý Venoušku, není dobré jíst hodně sladkostí, protože se po nich………………… Také to není zdravé pro Tvoje ………, o které musíš pravidelně pečovat. Raději si vezmi …….., které má také sladkou chuť.

Které sladkosti ( na obrázku) má Venoušek nejraději? Co myslíš, je to správné?

Vytvoř další přesmyčky pro své kamarády: Př.

TORD

DORT

Úkol č. 7 Najdi potraviny a vyškrtni je.

BSMRKEVO POKLBAJŘ IMYENKEE ZJAGNRQC ZBREADSH AJOGURTY YKLONARH

Našel (a) jsem tato slova:

Nyní na obrázku škrtni , co by Venda neměl jíst a vysvětli proč:

Nakresli další obrázky potravin, které jsou zdravé a ukaž je svým kamarádům:

Úkol č. 8 Odpověz na otázky a vylušti tajenku ( vyber správné písmenko).

Venda by měl jíst více zeleniny a ……..

1) K zubaři chodím : L když mám bolavý zoubek O dvakrát ročně 2) Je nutné hodně pít, ne vše je ale zdravé. Venda by se měl vyhýbat: V sladkým nápojům S vodě 3) Velké množství soli škodí, proto pro Vendu nejsou vhodné : O tyčinky, chipsy a arašídy D ořechy 4) Venda by neměl ve svém jídelníčku zapomenout na: K uzeniny C celozrnné pečivo 5) Jíst by se mělo :

E pravidelně P ve spěchu

Co myslíš, že by měl Venda vynechat ve své snídani? Nevhodné potraviny vyškrtni a zdůvodni.

Úkol č. 9 Na obrázcích jsou zakresleny jednotlivé přílohy k hlavním jídlům. Jak se jmenují?

…………….

……………..

………………..

……………….

Nyní tyto potraviny seřaď podle toho, jak často by se měly ve Vendově jídelníčku objevovat ( od nejčastěji po méně často).

…………………………………………

Co máš nejraději jako přílohu k obědu? ……………………………… Zeptej se také svých kamarádů a udělej průzkum. Rýži má nejraději……. spolužáků. . . . .

Fanoušek říká: „ Pokus se přemýšlet o každém pokrmu, který jíš, a zda je zdravý.“

Úkol č. 10 Venda se zeptal Fanouška, které potraviny jsou nezbytné pro jeho zdravý růst. Zkus je správně pojmenovat a zařadit. OVOCE

ZELENINA

Najdi slova , napiš je a nakresli. BWATCC AKŠURH NORTIC ÁZELÍD NKIWIL

Kterou zeleninu má nejraději Tvůj kamarád ? Zjisti a zapiš.

Úkol č.11

Vyber potraviny, které Vendovi neprospívají a ty, které by se měly v jeho jídelníčku naopak objevit častěji.

Je vhodné :

Není vhodné:

Napiš Vendovi dopis, ve kterém mu poradíš, co by měl dělat, aby měl sílu a dobře rostl. …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………............. ............................................................................................................................................. .

Puzzle Milý ( á) …., co myslíš, že měl Venda k obědu? Obrázky označené písmeny vystřihni a poskládej z nich Vendův sobotní a nedělní pokrm. Sobota:

A

B

C

D

E

F

Nyní se zamysli, zda- li byl jeho oběd zdravý a pozorně se podívej, co na jeho talíři chybí.

Neděle:

A

B

C

D

E

F

Sem nalep to, co jsi poskládal. Zároveň si zkus vzpomenout, co jsi měl ( a) o víkendu k obědu.

Fanoušek: „ Můžeš si jednotlivé obrázky okopírovat a zahrát si s kamarádem pexeso.“ Kdo vyhrál?

Úkol č. 12

Fanouškovy recepty

Fanoušek má narozeniny a pořádá slavnostní dětskou narozeninovou party, a tak si připravil nejrůznější recepty, které jsou přitom zdravé, chutné a nenáročné. Můžeš si je vytisknout a spolu s ním uvařit.

Zde je ukázka Fanouškova návrhu na slavnostní menu, přečti si ji a pokus se utvořit si své vlastní:

SLAVNOSTNÍ OBĚD

Perlivá voda s citronem Hovězí polévka s brokolicovými nočky Králičí roláda s masem a mrkví, brambory Salát z čínského zelí s ředkvičkami Jahodový puding s piškoty

SLAVNOSTNÍ VEČEŘE

Džus z pomerančové šťávy Kuřecí plátky s broskví, těstoviny s bylinkami Česnekové toasty Zeleninové jednohubky Jogurtové řezy

Můj návrh slavnostního menu:

SLAVNOSTNÍ OBĚD

Polévka

Hlavní jídlo

Desert

SLAVNOSTNÍ VEČEŘE

Úkol č. 13 Vaříme společně s Fanouškem! Přečti si pozorně Fanouškův jídelníček , třeba ti později pomůže při sestavování tvého. Můžeš si s ním také společně dané pokrmy připravit.

SNÍDANĚ Rybí pomazánka Potraviny : tvaroh margarín rybičky v oleji šťáva z citronu sůl

Postup: Do margarínu, který máme ušlehaný s tvarohem, přidej rozetřené rybičky i s olejem, špetku soli a citronovou šťávu. Hladkou pomazánku můžeš namazat na chléb a ozdobit nakrájenou cibulkou nebo pórkem. Je to jednoduché a přitom zdravé, ryby jsou významným zdrojem vápníku!

Sýrová pomazánka s rajčaty Potraviny: máslo 2 tavené sýry různé příchuti smetana ke šlehání paprika sůl

Postup: Ušlehej máslo se sýrem, přilij horkou smetanu, přidej sůl a papriku ( podle barvy a chuti). Namazej na kousek chleba, nebo na kukuřičné plátky, ozdob plátkem rajčete. Nezapomeň, že mléčné výrobky jsou zdravé!

K tomu Fanoušek nabízí nápoj z černého čaje, ochucený medem nebo ovocným sirupem. Dobrou chuť!

OBĚD

POLÉVKY Kuřecí polévka se zeleninou Potraviny: kuřecí stehno zelenina- 1 mrkev, petržel,celer,cibule vejce sůl petržel

Postup: Do 1, 5 l vody vlož očištěné kuřecí stehno, osol a zvolna povař. Po hodině přidej mrkev, celer, petržel, cibuli a po uvaření zeleniny polévku přeceď. Maso ober od kosti, spolu se zeleninou nadrobno nakrájej a polévku zavař rozšlehaným vejcem. Můžeš ozdobit nakrájenou petrželkou. Mrkvová polévka s kukuřicí Potraviny: mrkev cukrová kukuřice smetana pažitka sůl

Postup. Do 1, 5 l vody vlož nastrouhanou mrkev, přidej trochu vegety,osol a vlij smetanu. Můžeš polévku rozmixovat. Pak přidej cukrovou kukuřici a dochuť nakrájenou pažitkou.

Fanoušek říká: „ Polévka je grunt a nožky staví ! Také přispívá k dostatečnému příjmu tekutin, obsahuje velké množství živin a vitamínů, proto by se měla stát významnou součástí dětského jídelníčku!“

HLAVNÍ JÍDLA

Kuřecí řízek v jogurtu Potraviny: kuřecí prsa bílý jogurt máslo cibulka, pórek koření kari sůl

Postup: Na trošku másle osmaž naklepané plátky kuřecího masa, poté vlož na plech s nakrájenou cibulkou a pórkem a zalij smetanou nebo bílým jogurtem, v němž je rozmícháno kari koření. Přidej trochu vody a pozvolna v troubě zapeč. Podávej s uvařenými těstovinami nebo s uvařenými brambory s petrželkou.

Zapečené brambory s brokolicí Potraviny: oloupané brambory máslo vejce cibule sladká smetana brokolice sůl kmín, pepř

Postup: Plech vymaž máslem, vlož do něj nadrobno nakrájené plátky brambor, osol, jemně opepři a posyp kmínem. Další vrstvu tvoří nakrájená cibulka na kolečka, uvařená brokolice a nahoru poklaď opět vrstvu brambor, kterou opět dochuť stejným způsobem. Peč v troubě do poloměkka a poté zalij smetanou s rozšlehaným vejcem. Dobrou chuť !

Fanoušek doporučuje: „ Nejvhodnější úpravou je v prvé řadě vaření, pak dušení, pečení a zapékání. Nejméně vhodné je smažení a grilování, jelikož se do pokrmů dostává velké množství přepalovaného tuku a dalších nebezpečných látek, které vznikají při vysokých teplotách.“

VEČEŘE

Těstoviny s krůtím masem a zeleninou Potraviny: těstoviny zmražená zelenina krůtí maso máslo bylinková sůl kečup

Postup: Těstoviny uvař v osolené vodě a propláchni. Na másle osmaž krůtí maso nakrájené na kostky, přidej zeleninu a osol. Teplou směs potom dej na porci těstovin, posyp strouhaným sýrem a můžeš ozdobit kečupem.

Tvarohová pomazánka s ovocem Potraviny: bílý jogurt tvaroh čerstvé ovoce- hrušky, jablka skořicový cukr

Postup: Ušlehej tvaroh společně se skořicovým cukrem, přidej jogurt a jemně nastrouhaná jablka a hrušky. Namaž na plátek rýžového chleba a podávej s čajem nebo mlékem.

Fanoušek: „ Měj na mysli, že výběr pokrmů a nápojů výrazně ovlivňuje tvoje zdraví!“

Úkol č. 14

Sestav svůj jídelníček na tento týden a ukaž ho svým rodičům. Pokus se dodržet tyto zásady: -

pestrý výběr potravin

-

zajímavost jídelníčku pro všechny strávníky

-

splnění požadavků správné výživy

-

střídání úprav pokrmů ( pokrmy vařené, dušené, pečené, zapékané, méně potom smažené)

-

masové pokrmy( hlavně maso rybí, králičí, drůbeží, libové vepřové)

-

dostatek ovoce a zeleniny, vhodné nápoje

Snídaně

Po

Út

St

Čt

Pá

So

Ne

Oběd

Večeřě

4. 2 Fanouškův závěrečný kvíz Vyzkoušej si své znalosti o zdravém jídle a za správné vyplnění získej diplom. Čti pozorně, přemýšlej, Fanoušek drží palce.

1) Z každé dvojice vyber to, co je zdravější a uvedené potraviny pojmenuj:

a)

b)

c)

d)

e)

f)

Bílkoviny 2) Na obrázku jsou Fanouškovi kamarádi. Chlapeček jí nezdravě, holčička dává přednost zdravým jídlům. Všechny uvedené potraviny jsou zdrojem bílkovin, zařaď je správně: párek, ryba, králík, hamburger, šunka, krůta, salám, mléko, luštěniny

Fanoušek upozorňuje:

„ Jednou z nejdůležitějších základních živin jsou právě bílkoviny a naše tělo se bez nich neobejde. Bez nich nemáš sílu růst a bojovat proti nemocem.“

Tuky 3) Pepík toho hodně snědl. Z následujících potravin napiš do kredence ty, které by neměl jíst a podtrhni ty, které jsou vhodným zdrojem tuků. buřty, slunečnicový olej, sádlo, šlehačka, tučný sýr, ořechy, margarín, chipsy, máslo, šlehačka, ryba

Fanoušek připomíná:

„ Tuky jsou nejbohatším zdrojem energie, živočišné tuky ale nejsou moc zdravé a obzvláště škodlivá jsou smažená a mastná jídla, nezdravý tuk se velice rychle ukládá v těle a neprospívá tak tvému organismu!

Cukry 4) Kolik vidíš na obrázku zkažených zoubků? V následujícím řetězci vyškrtej slova, která způsobují zubní kaz. Z písmen, která ti zůstanou, poskládej potraviny, které jsou vhodnějším zdrojem cukrů. Jsušenkyazmrzlinabllimonádykadortyhrčokoládazbonbó nyozcolany

Fanoušek říká:

„ Cukry jsou třetí základní živinou a také nejrychlejším zdrojem energie. Rozlišujeme cukry jednoduché a složité. Nejlepším zdrojem je ovoce, má také dostatek vitaminů, proto je pro tebe také nejlepší. Pamatuj, že po jednoduchých cukrech se tloustne a také se po nich kazí zoubky.“

5) Napiš ty potraviny, které nepatří mezi zdravou výživu:

Fanoušek: „Je důležité ……………………………..“ D S C B

Z J S M P

Hranolky nejsou … Sušenky, piškoty, bonbóny jsou …, protože obsahují … Důležitou součástí stravy je … Á Přesmažená jídla nejsou … Dostatečné množství vitamínů najdeme v … Fanoušek má rád … k… Nejlepším dodavatelem železa je … Strava by měla být …

4. 3 Diplom

5. Metodická část 5. 1 Doporučená opatření pro rodiče žáků a učitele Výchova působí na lidi všech věkových kategorií a má celoživotní charakter. Výchova ke zdravému životnímu stylu by měla naučit děti vnímat starost o své zdraví jako povinnost a právo a také pomoci jim si uvědomit , že sami mají na svém zdraví největší podíl. Nezastupitelnou úlohu mají především rodiče, jsou nejdůležitějšími vychovateli.

Konkrétní zásady, na jejichž dodržování se mají podílet rodiče, vychovatelé a děti, jsou následující: 1) správná výživa ve škole i doma- jídelníček sestavit tak, aby odpovídal tomu, co je považováno za příznivé a zdravé 2) péče o tělo 3) klidná mysl – budovat dobré vztahy a předcházet konfliktům 4) kamarádství 5) otužování 6) dostatek pohybu a spánku-kde a jak dlouho spát, střídání práce a odpočinku, cvičení, relaxace, přiměřený pohyb 7) ochrana dětí před nákazami, úrazy a dalšími škodlivými vlivy

Další úpravy se týkají provozu školy a organizace vyučování, důležitý je pravidelný pitný režim, relaxační chvilky, úprava rozvrhu hodin a zvonění a optimální klima třídydobrý vztah učitele a žáka. Je nutné respektovat individuální a přirozené fyziologické potřeby žáků, chránit děti před vlivy stresu, napětí a úzkosti, zabránit přetěžování. Je důležitá spolupráce rodiny a školy, společně by měli děti vychovávat k tomu, aby se vědomě a aktivně začali starat o své zdraví s pocitem povinnosti a odpovědnosti.

Závěr O zdravém způsobu života bylo mnoho napsáno renomovanými autory a jejich názory na danou problematiku se mnohdy velice liší. K dispozici je velké množství literatury , která zpracovává téma z různých pohledů lidské činnosti, a proto zadaný úkol nebyl snadný. V úvodu své diplomové práce jsem si vytyčila dva hlavní cíle, a to provést rozbor stravovacích návyků dětí navštěvujících základní školu a vytvořit pracovní sešit, který by byl určitým vodítkem v osvojování si pravidel a zásad

stravování , které je

nezastupitelnou součástí tzv. zdravého životního stylu. Při zhotovování pracovního sešitu jsem použila digitální fotografie jídel, které jsem sama připravila, a obrázky z internetu, které jsou volně přístupné. Odborné znalosti jsem čerpala z velkého množství příruček a knih, zabývající se danou problematikou. Pro zvýšení atraktivity pracovního sešitu jsem užila mimo obrázků také křížovky, přesmyčky, doplňovačky. S očekáváním jsem předložila některé úkoly dětem, abych zjistila, jak na ně zareagují a zda jsou pro ně daná cvičení srozumitelná. Z reakce dětí vyplynulo, že pracovní sešit byl dětmi přijat kladně, při doplňování se dobře bavily a práce pro ně byla zábavná. Otázkám, které jsem zadala dětem v dotazníku, děti rozuměly a odpovědi k nim byly obsahově odpovídající. Dotazník byl zadán jako anonymní, nicméně polovina dětí uvedla své jméno, což znamená, že se nebojí své názory zveřejnit. Očekávala jsem, že podepsaný dotazník bude výjimkou. Doufám, že čas strávený nad diplomovou prací nebyl vynaložen zbytečně a věřím, že vytyčené cíle se mi podařilo splnit. Byla bych ráda, kdyby teoretická i praktická část mé diplomové práce byla využita v pedagogické praxi.

Resumé Diplomová práce pojednává o problematice zdravé výživy školních dětí, teoreticky je rozebrána její úloha jako součást zdravého životního stylu . Je také poukázáno na negativní vliv škodlivých dietních návyků na zdravý růst dítěte. V praktické části je inspirujícím návodem pracovní sešit, který má za cíl děti zaujmout a nenásilně přitáhnout k dané tematice.

Summary The thesis deals with the problems of the healthy nutrition of the children of the school age, in theory it is analysed its role as a part of the healthy life style. It is also pointed to the negative effect of the wrong diet habits on the healthy child ´s growth. In the practical part the workbook is inspiring, its purpose is to attract the children and draw them in the given subject matter.

Seznam použité literatury [1]

Fořt, P. Stop dětské obezitě. Praha : IKAR, 2004. 206 s. ISBN 80- 249- 0418 -7.

[2]

Fořt, P Výživa pro dokonalou kondici. Praha : Grada Publishing, 2005. 181 s. ISBN 80 – 247 – 1057 -9.

[3]

Fraňková, S. a Odehnal, J. a Pařízková, J. Výživa a vývoj osobnosti dítěte. Praha: HZ Editio, 2000 . 198 s. ISBN 80 – 86009- 32 -7.

[4]

Gregora, M . Výživa malých dětí. Praha: Grada Publishing, 2004. 95 s. ISBN 80–247 –9022– X.

[5]

Hanreich, I . Jídlo a pití malých dětí. Praha : Grada Publishing, 2001. 106 s. ISBN 80– 247– 010 – 6.

[6]

Illková, O. a Nečasová, L. a Vašíčková, Z. Zdravá výživa malých dětí. Praha: Portál, 2005. 191 s. ISBN 80- 7367- 030- 5.

[7]

Illková, O. a Vašíčková, Z. Zdravá výživa v mateřské škole. Praha: Portál, 2004. 167 s. ISBN 80- 7178- 890- 2.

[8]

Jungbauerová, L. a Vodáková, J. Úvod ke zdravé výživě.Praha: Nakladatelství UK, 1996. 69 s.

[9]

Kejvalová, L. Výživa dětí od A do Z. Praha:Vyšehrad , 2005. 157 s. ISBN 80- 7021- 773- 1.

[10]

Konopka, P. Sportovní výživa. České Budějovice: Nakladatelství KOPP, 2004. 125 s. ISBN 80- 7232- 228-1.

[11]

Kunová, V. Zdravá výživa.Praha: 80- 247- 0736- 5.

[12]

Montignac, M. Tajemství štíhlých a šťastných dětí. Praha: Nakladatelství PARTmedia, 2005. 320 s.

[13]

Nevoral, J. Výživa v dětském věku Praha: Nakladatelství H a H, 2003. 434 s. ISBN 80- 86- 022- 93- 5.

[14]

Petrásek, R. Co dělat, abychom žili zdravě. Praha: Nakladatelství Vyšehrad , 2004. 128 s. ISBN 80- 7021- 711- 1.

[15]

www.danone-institut.cz

[16]

www.fzv.cz

[17]

www.vyzivadeti.cz

[18]

www.zdrava5.cz

Grada Publishing,

2004. 136 s. ISBN

[19]

www.pevnezdravi.cz

[20]

www.britishcouncil.cz