1. Úvod V současnosti zasahují produkty chemicko-termických technologií výroby polymerních vlákenných vrstev do mnoha průmyslových odvětví a jejich poptávka neustále stoupá, a to zejména u termických technologií pro jejich vysokou výrobnost, finální nízkou cenu produktu, pro jejich variabilitu a specifické vlastnosti. Z tohoto důvodu vznikají v dnešní době stále nové výrobní linky po celém světě. Přes 50% světové produkce zaujímají metody meltblown a zejména spun-bond. Proto bude v této práci pojednáno o těchto dvou technologiích a déle bude stručně popsána doplňková technologie flash-spinning.
2. Popis technologie melt-blown Technologie melt-blown je odborně popsána ve zdroji [9]. Podle běžně přijímané definice je melt-blown proces, ve kterém se proudem vzduchu poměrně vysokou rychlostí fouká roztavený polymer vytlačovaný zvlákňovací tryskou extruderu na perforovaný sběrný pás či buben. Na sběrném segmentu se již vytvořená vlákna formují a částečně pojí do vlákenné vrstvy, která je dále odvíjena.[4] Na počátku procesu polymer prochází extrudérem, který se skládá z vyhřívaného válce s rotujícím vytlačovacím šnekem uvnitř. Extrudér je vyhříván třemi až čtyřmi ohřívači v přírůstkovém pořadí. Jeho hlavní funkcí je roztavení polymeru vsypaného do válce ve formě pelet či granulí a jeho následné vytlačovaní přes trysku. Dopředný pohyb granulátu probíhá mezi stěnou válce a spirálovou drážkou vytlačovacího šneku. Tání granulátu v extrudéru je způsobeno výhřevným teplem, třením viskózního proudění a mechanickým působením mezi šnekem a stěnou válce. [8] Poté prochází polymerní tavenina přes dávkovací čerpadlo, které usměrňuje jeho další tok při konstantním objemu, tlaku a teplotě, což je nezbytné pro konzistentní přísun taveniny do zvlákňovací hubice. Čerpadlo je obvykle zubové, s dvěma protiběžnými ozubenými koly Tavenina je přiváděna sací stranou k zubovým mezerám. Z distribučního kanálu za zubovým čerpadlem, putuje tavenina přímo ke zvlákňovací hlavici. Hlavice má tvar dlouhé duté kovové lišty trojúhelníkového profilu s několika sty malými kruhovými otvory na jeho špici. Z těchto otvorů vytlačovaná tavenina tvoří vlákenné prameny, které jsou následně formovány horkým vzduchem na jemná vlákna(viz Obr 1). V porovnání s jinými technologiemi jdou otvory v hlavici malého průměru – nejčastěji 0,4 mm s roztečemi 1 – 4 mm.[9]
1
Obr. 1.: Schéma procesu Melt-blown: 1- extrudér, 2-plnící šnek, 3- dávkovací čerpadlo, 4- vzduchové rozvody, 5- zvlákňovací hubice, 6- kolektor, převzato z [10].
Existují dva druhy zvlákňovací hlavice (viz Obr 2). Dělí se podle technologie výroby otvorů na kapilární typ a typ s vrtanými otvory. U kapilárního typu je hlavice rozdělena na dvě části, jejichž dělící rovinou je podélná středová osa otvorů.[4] Do každé poloviny je na styčné ploše vyfrézována řada půlkulatých drážek. Obě poloviny jsou slícovány tak, aby tvořily ideální kruhové otvory. U vrtaného typu jsou vyrobeny otvory pomocí mechanického vyvrtávání, nebo pomocí elektrického výboje technologií EDM. Zvlákňovací hlavice je vyhřívána externím ohřívačem na provozní teplotu v rozsahu 215 – 340oC. Roztavený polymer je po vytlačení ze zvlákňovací hlavice formován horkým vzduchem, který vychází přes otvory v dolní a horní části hlavy (Obr. 2). Z důvodu ohřevu vzduchu se jedná o energeticky náročný proces. Rychlost vzduchu vytváří kompresor a ohřev zajišťuje elektricky nebo plynově vytápěná pec. Typická teplota předehřátého vzduchu je 230-360oC při rychlosti 180-270 m/s. Vlákno je s rostoucí délkou unášeno vzrůstající silou, nepravidelně dlouženo a odtrháváno. Unášená vlákna následně ulpívají a úplně tuhnou na perforovaném sběrném kolektoru. Ulpívání vláken na kolektoru je podpořeno vytvořeným podtlakem vně válce. Vlákenná vrstva je většinou pojena pouze samotnou soudržností vláken, nebo je pojena termicky.[8]
2
3. Popis technologie spun-bond Technologie spun-bond je odborně popsána ve zdroji [13]. Podstata výroby technologie spun-bond spočívá v přímém zvlákňování nekonečných vláken – filamentů z polymerní taveniny, která je vytlačována extruderem přes trysku. Vytlačená vlákna jsou ochlazována, různými způsoby dloužena a ukládána na perforovaný dopravníkový pás v podobě vlákenné vrstvy.[4]
Obr. 2.: Proces melt-blown zvlákňování: 1- polymerní tavenina, 2- horký vzduch, 3- studený vzduch, 4- proud dloužených vláken, 5- kolektor, převzato z [10]. Příprava polymerní taveniny v technologii spun-bond je téměř totožná jako u technologie melt-blown, kdy polymer ve formě pelet nebo granulí prochází extruderem složeného z válce vyhřívaného čtyřmi ohřívači v přírůstkovém pořadí a šneku rotujícího v podélném směru (viz Obr 3). Pohyb tavícího se polymeru zajišťuje rotující, vhodně tvarovaný šnek.[11] Roztavený polymer se filtruje přes zařízení z 15 – 25 vrstev ocelových sít tkaných z jednotlivých drátků s definovanými rozměry otvorů. Velikost jednotlivých otvorů se pohybuje v rozmezí 5 – 20 m. Filtrace je zde velmi důležitá, pevné nečistoty a částice by mohly způsobit ucpání trysek či přetrhávání vláken. Dále se tavenina dostává do dávkovacího zubového čerpadla, které má na starosti průtok taveniny za konstantního objemu a rychlosti. Následné vytlačení polymerní taveniny probíhá přes zvlákňovací trysky v podobě perforované plechové lišty trojúhelníkového profilu. Tento blok je perforován po celé délce „nosu“. Většina současných spun-bond linek obsahuje několik tandemově řazených zvlákňovacích bloků.[12] 3
Obr. 3.: Schéma tavného extrudéru: 1- násypka polymerního granulátu, 2- motor, 3- externí ohřívače, 4- vytlačovací šnek, 5- filtr, převzato z [10].
Zvlákňování se provádí do chladicí šachty, kde se paprsky taveniny proudící z trysek ochlazují proudem vzduchu, tím se ochladí na teplotu nižší než je teplota tání polymeru a tuhnou. Výsledkem je nedloužené vlákno, které je v nestabilním stavu s malou orientací řetězců a v čase velmi rychle křehne. Následuje odtah vláken a s ním spjaté dloužení, což je tahová deformace vlákna, při které se orientace řetězců a polymerních segmentů vyrovná do směru osy vlákna. Odtah může být prováděn pouze gravitační silou, proudem vzduchu nebo galetami.[11] Vydloužené filamenty jsou ukládány na pohybující se pás v podobě perforovaného drátěného síta, pod nímž je uměle vyvoláván podtlak. Aby byla zajištěna rovnoměrnost vlákenné vrstvy, je třeba dloužené svazky vláken ojednotit. Toho lze dosáhnout několika způsoby. Prvním je elektrostatický způsob, kdy lze vlákenný svazek elektrostaticky nabýt při dostatečném napětí (cca 30kW). Dále aerodynamický, který využívá proudu vzduchu vytvořeného podtlakem pod odtahovým pásem. Dalším způsobem je mechanický, založený na použití rotačního deflektoru, který udělí vláknům rotaci zajišťující jejich dostatečné ojednocení a rovnoměrné ukládání ve smyčkách. Poslední způsob je použití bloku, který zvlákňuje v plné šíři. Vytvořená vlákenná vrstva se dále pojí slepením neúplně vychlazených vláken, chemickým a termickým pojením nebo vpichováním. Konečná operace představuje ořezávání a navíjení zpevněné vlákenné vrstvy.[13]
4
Obr. 4.: Schéma procesu spun-bond: 1- extrudér, 2- zvlákňovací tryska, 3- odtah filamentu, 4odváděcí pás, 5- pojení, 6- navíjení, převzato z [4].
4. Technologie flash – spinning Tato technologie vyvinutá firmou DuPond umožňuje výrobu třírozměrných polymerních filamentních struktur. Do zásobní nádoby je vlit polymerní roztok, tento roztok je vysoce koncentrován, až 70% polymeru. Ve spodní části jsou odstředivou silou separovány v roztoku kapky čistého rozpouštědla. Tato suspenze je následně vytlačena velkým tlakovým rázem přes zvlákňovací otvor (viz Obr 5). Při tomto rázu se jsou zachovány separované kapky rozpouštědla, které se následně dlouží spolu s vytlačovaným polymerním roztokem a před následným odpařením separují polymerní proud na jemnější filamentní strukturu. Takto vzniklá struktura je následně jímána na záchytný síťovaný kolektor. Vzniklá vlákna disponují průměrem v řádu m. Vlákenná vrstva je dále nejčastěji vystavena tepelnému pojení. Takto vzniklé vlákenné vrstvy jsou dnes prodávány pod obchodním názvem Tyvek. Využívají se nejčastěji ve stavebnictví jako izolační materiál, který bývá aplikován přímo jako součást obvodových stěn. Zajišťuje zlepšení termoizolačních a hydroizolačních vlastností.
5
Obr. 5.: Schéma procesu flash-spinning: 1- vlitý polymerní roztok, 2- separace kapek čistého rozpouštědla v roztoku, 3- tlakový ráz a formování filamentů pomocí kapek rozpouštědla, převzato z [10].
6
7. Použitá literatura [4] JIRSÁK, O. a KALINOVÁ, K.: NETKANÉ TEXTILIE. V Liberci: Technická univerzita, 2003. [8] WADSWORTH, L. C., MALAKAN, S. R.: A REVIEV OF MELT BLOWING TECHNOLOGI. INB Nonwovens, p. 2, 1991. [9] DAHIYA, A.: MELT BLOWN TECHNOLOGY. [online]. University of Tennessee, April 2004 [cit. 2012-04-09]. Dostupné z: http://www.engr.utk.edu/mse/pages/Textiles/ Melt% 20Blown %20Technology.htm [10] KALINOVÁ, K.: THERMAL AND CHEMICAL TECHNOLOGIES OF NONWOVENS PRODUCTION. TUL Liberec Part I [online]. [cit. 2012-04-09]. Dostupné z:http://www.ft.vslib.cz/depart/knt/web/index.php?option=com_docman&task =cat_view&gid=47&Itemid=36 [11] JIRSÁK, O. a WADSWORTH, L.: NONWOWEN TEXTILES. Carolina Academic Press, 1999. ISBN 0-89089-978-8. [12] SANJIV, R. MALKAN, L. Wadsworth C.: A REVIEW ON SPUNBOND TECHNOLOGY. Part I’, INB, Nonwovens vol.3, 4-14, 1992. [13] DAHIYA, A. a KAMATH, G.: SPUNBOND TECHNOLOGY. [online]. University of Tennessee, April 2004 [cit. 2012-04-09]. Dostupné z:http://www.engr.utk .edu /mse/Textiles/Spunbond%20.html [14] GUPTA, V. B.: MANUFACTURED FIBRE TECHNOLOGY. 1. ed. London [u.a.]: Chapman, 1997. ISBN 04-125-4030-4.
7
