1 Úvod. 1.1 Definice ergonomie

1

Úvod Slovo ergonomie a ergonomické sezení bývá často uváděno v popisech výrobků

a reklamních letácích zvláště u sedacího nábytku. U většiny však prodejce neuvádí lékařské odůvodnění, neuvádí, pro kterou skupinu lidí je výrobek určen, zda vyhovuje lidem různé výšky, váhy nebo různého věku. Proto se nabízí otázka, kdy je sedací nábytek opravdu ergonomický? Kdy se jedná o klamný reklamní trik? Tato práce se svým obsahem zaměřuje na řešení těchto otázek. Už od pravěku si člověk dokázal přizpůsobit jednoduché ruční nástroje sobě na míru. Práce vsedě umožňovala jemnou práci a duševní činnost, proto se člověk odedávna snažil přizpůsobit a zpříjemnit si sezení a pracovní prostředí vůbec. Lze tedy říct, že snaha o ergonomii není otázkou posledních let.

1.1

Definice ergonomie

Slovo ergonomie vzniklo ze dvou řeckých slov: ergon - práce a nomos - zákony. Ergonomie je interdisciplinární vědní obor, proto můžeme najít definic několik. Je ovlivňována širokým spektrem vědních a technických disciplín, humanitními obory jako např. fyziologie, antropologie, zdravotnictví, sociologie, psychologie a technicky zaměřenými obory včetně hygieny práce. Předmětem tohoto oboru jsou vztahy mezi technikou a lidským chováním, cílem je minimalizovat při práci únavu, zamezit chybám pracovníků a pracovním úrazům. Jde tedy o to, aby technika sloužila lidem a ne naopak. Ergonomický výrobek je ten, který se snadno ovládá, vyhovuje rozměrům lidského těla, jeho užívání nezpůsobuje zdravotní potíže apod. Poznatků ergonomie se využívá při projektování pracovního prostředí, bytů, strojů, navrhování řídících center, určení pracovních pomůcek, normování práce. Ergonomie je tedy využívána nejen v nábytkářském průmyslu, ale i v průmyslu strojním, automobilovém, leteckém, ve stavebnictví. Mezinárodní ergonomická organizace definuje ergonomii jako vědeckou disciplínu založenou na porozumění interakcí člověka a dalších složek systému. Aplikací vhodných metod, teorie i dat zlepšuje lidské zdraví, pohodu i výkonnost. Přispívá k řešení designu a hodnocení práce, úkolů, produktů, prostředí a systémů, aby byly kompatibilní s potřebami, schopnostmi a výkonnostním omezením lidí. 1

Ergonomie je systémově orientovaná disciplína, která prakticky pokrývá všechny aspekty lidské činnosti. V rámci holistického přístupu zahrnuje faktory fyzické, kognitivní, sociální, organizační, prostředí a další relevantní faktory.

1.2

Organizace zabývající se ergonomií

Česká ergonomická společnost (ČES) Je dobrovolné a nezávislé odborné sdružení fyzických osob, jejímž posláním je podporovat rozvoj ergonomie a její uplatnění v praxi; sdružuje odborníky zabývající se rozvíjením a uplatňováním ergonomie v různých oblastech života a práce s cílem přispět k humanizaci lidské činnosti a optimalizaci vztahů mezi schopnostmi člověka a podmínkami pro jeho činnost. Mezinárodní ergonomická organizace (International Ergonomics Association) Mezinárodní ergonomická organizace je profesní sdružení, které reprezentuje studium a aplikaci ergonomie na mezinárodní úrovni. Členové tohoto sdružení jsou federalizované společnosti ze zemí celého světa. Cílem této organizace je rozvíjet efektivní komunikaci mezi spolkovými ergonomickými společnostmi (prostřednictvím internetových stránek společnosti a dalších sdělovacích prostředků, podporou při rozšiřování ergonomických materiálů, podporou průmyslově se rozvíjejících zemí, zlepšením komunikace mezi jednotlivými členy společností apod.). Dále prosazovat vědecké a praktické poznatky ergonomie na mezinárodní úrovni (stanovení cílů a obsahu ergonomie včetně potřebných úkolů pro budoucnost, podpora výuky, konferencí a dalších akcí ve spolupráci s členy společností, rozvíjením stanov pro akreditaci a certifikaci ergonomů apod.). Zlepšit přínos ergonomických disciplín v rámci celé společnosti (podporovat ergonomii v regionech, kde je její podpora potřebná, zlepšit publicitu o užitečnosti ergonomie, podporovat ergonomii jako prostředek ke zlepšení kvality života apod.). Mezinárodní ergonomická organizace dále rozděluje ergonomii na 3 okruhy: 1) Somatická (fyzická) ergonomie – je zaměřena anatomické, antropometrické, fyziologické a biomechanické charakteristiky ve vztahu k fyzické aktivitě. Patří

2

sem například pracovní polohy, manipulace s břemeny, opakovatelná pracovní činnost, profesionálně podmíněná onemocnění pohybového aparátu, uspořádání pracovního místa, bezpečnost, zdraví. 2) Kognitivní ergonomie – je zaměřena na psychické procesy jako percepci, paměť, usuzování, včetně jejich pohybových odpovědí. Patří sem psychická zátěž, procesy rozhodování, zručnost a výkonnost, interakce člověk – počítač, pracovní stres apod. 3) Organizační ergonomie – je zaměřena na optimalizaci socio-technických systémů organizačních struktur, strategie, postupů. Patří sem lidský systém v komunikaci, týmová práce, management apod. Tato práce se zabývá podle tohoto rozdělení somatickou ergonomií, kterou proces sezení je.

3

2

Význam správného sezení V současné době přibývá profesí se sedavým charakterem zaměstnání.

Ve vyspělých zemích má sedavé zaměstnání až 2/3 lidí. Práce vsedě má oproti práci ve stoje řadu výhod. Přináší s sebou menší zatížení oběhového systému, práce je méně energeticky náročná a také méně únavná, nedochází k zatížení dolních končetin. Sezení tudíž umožňuje vykonávat jemnou a přesnou práci náročnou na soustředění. Mezi negativní důsledky práce vsedě můžeme zařadit : •

Onemocnění horních končetin

•

Bolesti zad

•

Onemocnění páteře

•

Onemocnění z nedostatku pohybu ( hypokineze)

•

Cévní onemocnění dolních končetin

•

Obezitu

•

Změny držení těla Dlouhodobá práce vsedě tedy s sebou přináší mnoho onemocnění, a proto

je významné zabývat se snížením rizika zdravotního poškození, správnou pracovní polohou, tedy ergonomií. Ergonomie má pozitivní vliv na zvýšení výkonnosti, snížení nákladů na nemocnost a úrazovost. V 80. letech zjistila společnost Chrysler, že 10% z ceny základního modelu auta je vynaložena na zdravotní péči a zlepšení pracovního prostředí. Společnost Boeing zaplatila v roce 1987 350 milionů dolarů za zdravotní péči svých zaměstnanců, což bylo více, než tento rok vynaložila na slitiny hliníku určené k výrobě.

4

3

Požadavky správného sezení Správné sezení má napomáhat správnému držení těla, musí respektovat

anatomické, fyziologické, biomechanické aspekty pohybového aparátu. Pro eliminaci stresu při práci, zvýšení produktivity práce a pohodu při práci je důležité příjemné pracovní prostředí, design nábytku a použité materiály. Neméně důležitý je pocit stability a bezpečnosti.

3.1

Parametry sedacího nábytku Každá osoba má nezaměnitelnou stavbu páteře a její rentgenový snímek by mohl

sloužit stejně jako otisk prstu při identifikaci osob. Proto je důležité u sezení respektovat antropometrické rozměry i variační rozpětí parametrů židle, aby se židle mohla přizpůsobit každé sedící osobě. Důležitá je i dosažitelnost a snadné nastavení ovládacích prvků. o Sedací plocha: při sezení působíme 75 % své tělesné hmotnosti na velmi malou plochu (místo styku sedací plochy s hýžděmi – cca 600 cm2), proto jsou rozměry a správné nastavení sedací plochy důležité. Přední hrana sedadla má být zaoblena a dobře čalouněna – takové řešení nejen snižuje tlak na spodní část stehen, ale umožňuje také pohodlnější polohu a občasnou změnu úhlu sklonu stehen. Ke správnému rozložení hmotnosti trupu a k podpoře vzpřímeného držení z oblasti pod hrboly sedacích kostí se doporučuje lehce miskovitý tvar, přičemž nejhlubší místo je přibližně 12 cm od přední plochy zádové opěry. Hlavní podpěra ze sedací plochy má vycházet z přední části hrbolů sedacích kostí a před nimi (tedy i ze zadní strany stehen); nevhodný je lokalizovaný tlak jen na hrboly sedacích kostí nebo event. i za nimi, který vede ke zvýšenému tlaku na kostrč. Čalounění má být provedeno porézním materiálem, který umožňuje odvod tepla a potu, povrch má být elastický, pružný (rozhodně se nedoporučuje koženkový potah). Příliš tvrdé čalounění pak vede k diskomfortu v oblasti hýždí a kostrče, a to zvláště u jedinců s nižší vrstvou podkožního tuku.

5

Obecně platí, že v místech opření sedacích kostí se pružná vrstva nemá poddat do hloubky více než 1,5 – 2 cm.1 Správná výška sedací plochy se stanovuje podle podkolenní rýhy, doporučuje o 3 – 5 cm níž než je podkolenní rýha. Příliš vysoká výška by způsobovala stlačování spodní části stehen, při nízkém sedu dochází k zakulacení zad, spolu s nízkou pracovní plochou nutí ke kyfotickému sedu. Nastavitelnost výšky sedáku se doporučuje od 38 – 50 cm, pro pevné sedadlo 43 cm. Vhodný rozdíl mezi výškou pracovní a sedací plochy je 27 – 29 cm. Při větším rozdílu je udržení bederní lordózy snadnější, více se však namáhají ramenní pletence. Při nastavení pracovního místa je výhodnější nejprve upravit výšku sedací plochy a potom přizpůsobit výšku pracovní plochy. U osob s nižší tělesnou výškou a vysokou pracovní plochou je možné použití nožních podpěrek.

Obr. 1: Výška sedu a tlak na partie těla Zdroj: BRIDGER, R. S. Introduction to ergonomics . 2.nd. ed. London: Taylor & Francis, 2003. 548p. Includes bibliography and index.

Šířku sedací plochy určuje typ sezení a sedadla, pokud počítáme s delší dobou sezení, je širší sedák pohodlnější. Pro kancelářskou židli se doporučuje min. 38 – 42 cm, pro křesla a pohovky více.

1

GILBERTOVÁ, S. – MATOUŠEK, O. Ergonomie, optimalizace lidské činnosti 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2002.239 s.ISBN 80 – 247 – 0226 – 6.

6

Správné řešení hloubky sedací plochy má na jedné straně zabránit stlačení podkolenní oblasti a na druhé straně umožnit využití zádové opěry. Příliš dlouhá sedací plocha neumožňuje správné využití zádové opěry (tendence ke sklouzávání trupu dopředu či kulatá záda, event. sezení na přední části sedadla) a může vést ke stlačení zadní části lýtek. Příliš krátká sedací plocha vede ke stlačení zadní části stehen a hýždí a snižuje pocit stability.2 Hloubka sedadla se doporučuje 35 – 50 cm, pro fixní sedadlo 42 cm. Sedadlo má podepírat kromě hýždí i 2/3 délky stehen a mezi hranou sedadla a podkolenní oblastí má být mezera 5 – 10 cm. Sklon sedací plochy se doporučuje sklon 3 - 5º dopředu, záleží však na typu sedu a výšce pracovní plochy. o Zádová opěra : pomáhá ke snížení a rozložení tlaku na meziobratlové bederní ploténky, podporuje správné držení těla a páteře. Sklon opěry určuje typ sezení, zatímco administrativní činnosti vyžadují vzpřímené sezení, odpočivné sezení je charakterizováno větším sklonem opěry, což příznivě působí na rozložení tlaku na meziobratlové ploténky. Opěra má tedy při práci vsedě funkci při mikropauzách. Vysoký sklon opěradla však nutí k předsunutí hlavy, namáhání krční páteře a k natažení paží dopředu. Doporučovaný úhel sklonu opěry je 100 - 105º, přičemž vrchní část opěry může mít sklon o něco vyšší ( o 15 - 20º). Výška opěry při práci vsedě nemá bránit volnému pohybu horních končetin. Příliš vysoké opěradlo vede k tomu, že je podepřena horní část hrudní páteře, pánev se sesouvá, vede ke kyfotickému sedu. Minimální výška opěry je 35 cm, nižší opěra zvyšuje bodový tlak v oblasti bederní páteře. Výška bederní opěry se má pohybovat mezi 3. a 5. bederním obratlem ( asi 18 – 20 cm nad sedadlem). Důležitá je i správná tuhost bederní opěrky, aby umožňovala podepření bederní páteře. Šířka podobně jako výška opěry nemá omezovat pohyb horních končetin. Doporučená šířka se pohybuje v rozmezí 36 – 40 cm. Příliš úzká

2


7

opěra napomáhá ke kyfotickému sedu, široká opěra omezuje horní končetiny. o Loketní opěrky : usnadňují usedání a vstávání, podepírají horní končetiny, zmenšují zatížení ramen a krční páteře. Výška loketní opěrky se doporučuje 19 – 25 cm nad sedací plochou, neboli výška lokte + 3cm. Vyšší opěrky zvyšují zátěž trapézových svalů a ramen. Šířka opěrek je 4 – 6 cm, širší lépe uvolní paže. Délka opěrek je zpravidla o 10 cm kratší než přední hrana sedáku, pracovním účelům vyhovují opěrky kratší, odpočivnému sezení naopak delší. Rozpětí opěrek nemá přesáhnout 52 cm, optimum je 45 cm.

3.2

Požadavky na pracovní prostředí Při práci vsedě je naše tělo v kontaktu s židlí a pracovní plochou, ke splnění

požadavků správného sezení je však nutné vnímat pracovní prostředí jako celek a zabývat se správnou funkcí a nastavením každé jeho složky. 3.2.1

Pracovní plocha

Kvalitu sezení ovlivňuje i poloha a rozměry pracovní plochy. Příliš vysoká pracovní deska namáhá ramenní pletence a krční páteř, nízká naopak nutí ke kyfotickému držení těla. Minimální šířka pracovní desky pro psaní je 75 cm. Pro některé činnosti je vhodný i sklon pracovní desky. Snižuje nároky na akomodaci zraku (vzdálenost oko – papír je stále v přibližně stejné vzdálenosti), usnadňuje vzpřímené držení těla, snižuje předklon krční páteře. Doporučený sklon pracovní desky pro psaní je 10 – 15, pro čtení až 35º. Samotná pracovní deska má špatně vodit teplo, povrch nemá být lesklý ale nesmí oslňovat, deska má být omyvatelná a přední hrana zaoblená.3

3


8

3.2.2

Pracovní úhel

Optimální pracovní úhel je ve svislé rovině vymezen tím, jak máme rozkročeny nohy. Pokud se díváme přímo před sebe, prochází

pohled

středem

tohoto

úhlu.

Jakákoli naše činnost by se měla odehrávat uvnitř optimálního úhlu. 3.2.3

Osvětlení

Vhodný

typ

osvětlení

a

intenzita

Obr. 2: Pracovní úhel Zdroj: http://cvicime.cz/ [ 19.3.2008]

osvětlenosti závisí na druhu prováděné práce. Při jemné a zrakově náročné práci je potřeba větší intenzity osvětlení. Např. na operačních sálech se pracuje při osvětlenosti 10 000 – 20 000 lx, podle kontrastu. Při vysoké osvětlenosti však dochází k únavě zraku, pro administrativní činnosti jsou stanoveny hodnoty tyto: -

u místností s okny nemá být osvětlenost menší než 200 lux

-

v místnosti bez oken nejméně 300 lux.

3.2.4

Mikroklimatické podmínky

Pro dosažení optimálního pracovního klimatu jsou důležité fyzikální faktory: teplota, relativní vlhkost a rychlost proudění vzduchu. Mikroklima pracoviště ovlivňuje pracovní pohodu a tepelný komfort. Tepelný komfort závisí na fyzické namáhavosti práce, tedy tepelné produkci pracovníka. Práce vsedě patří mezi mírné tělesné aktivity. Optimální teplota by se měla pohybovat v rozmezí 22,5 – 24,9 ºC, v létě až 25,5 ºC. Relativní vlhkost by měla dosahovat 30 – 70 %, nižší hranice relativní vlhkosti se doporučuje při vyšších teplotách, kdy se lépe vypařuje pot, naopak vyšší relativní vlhkost je vhodná v místnostech vytápěných radiátory. V zimním období by neměla rychlost proudění vzduchu překročit 0,15 m/s, v letním období pak 0,25 m/s. výměna vzduchu má činit 50m3/h na jednoho pracovníka.

9

4

Způsoby sezení Podle charakteru činností rozeznáváme tři základní polohy vsedě : sezení přední,

střední a zadní. Při předním sezení je trup nakloněný směrem dopředu, zatížení trupu na sedací plochu se přenáší směrem dopředu přes hrboly sedacích kostí a na zadní stranu stehen. Tento typ sezení převažuje u většiny průmyslových činností, u činností s nároky na pohybovou koordinaci (např. šičky, hodináři apod.) a u řady kancelářských prací. Některé typy sedacího nábytku lépe umožňují přední typ sezení se vzpřímenými zády, pokud mají regulovatelný sklon sedací plochy směrem dopředu, což může být pro některé činnosti výhodné. Tato poloha lépe navozuje vzpřímené držení překlopením pánve dopředu, nicméně i v této poloze lze sedět s kulatými zády. Nevýhodou tohoto typu sezení je, že zvláště při nesprávném čalounění může docházet ke sklouzávání hýždí a trupu směrem dopředu a k přesunu zátěže na chodidla. Pokud sedíme v této poloze dlouhodobě bez opory zad, dochází k zvýšenému statickému zatížení zádového svalstva. Úlevou, resp. odlehčením, je pak částečné přesunutí zátěže na horní končetiny, a to opřením předloktí o stůl či opěrky. Při středním typu sezení spočívá trup na sedací ploše na čtverci tvořeném hrboly sedacích kostí a zadní plochou stehen, přičemž nejvyšší tlak na sedací plochu bývá obvykle v oblasti hrbolů sedacích kostí. Tento typ sezení dovoluje jak vzpřímené držení, tak i kulaté sezení. Při vzpřímeném držení zad bez jejich správné opory dochází ke zvýšené statické zátěži zádového svalstva. Navíc nelze tuto polohu využít při řadě pracovních činností, protože zorný úhel je přibližně horizontální. Často nás tedy nutí do předsunu či předklonu krční páteře a tím i k jejímu přetěžování. Při zadním typu sezení je trup skloněn dozadu v úhlu větším než 95º od vertikály. Při správném podepření pánve a páteře je tato poloha nejméně únavná, považuje se za polohu odpočinkovou a relaxační s nejnižším tlakem na meziobratlové ploténky bederní páteře. Tato poloha nejlépe umožní opření zad o opěradlo a tím relaxaci zádového svalstva, snižuje se stlačení břišních orgánů a úhel v kyčelních kloubech je zde vyšší. Při nesprávném podepření pánve však vede k oploštění bederní lordózy, což je způsobeno překlopením pánve dozadu. Tato poloha však může být využita jako pracovní jen v omezeném rozsahu (např. při sledování monitoru, poslechu přednášky, telefonování apod.) Při vykonávání pracovní činnosti na pracovním stole

10

omezuje pohyblivost hlavy a paží a ještě výrazněji než při poloze střední vede k předsunutému držení krční páteře.4 Při relaxačním typu sedu se zbavujeme bolestí zádových svalů, krční a bederní páteře. Výška sedací plochy je u relaxačního sedu nižší – 38 – 39 cm, hloubka sedací plochy může být o něco větší, neměla by však přesahovat podkolenní oblast. Tvar zádové opěry by měl být takový, aby podpořil přirozenou křivku páteře, a to především v oblasti bederní páteře. Opěrky předloktí jsou u relaxačního sedu spíše přínosem. Výhodné jsou dále doplňkové polštářky, kterými si lze individuálně podepřít různé oblasti páteře.5

Obr. 3: Typy relaxačního sedu Zdroj: GILBERTOVÁ, S. – MATOUŠEK, O. Ergonomie, optimalizace lidské činnosti 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2002.239 s.ISBN 80 – 247 – 0226 – 6.

4.1

Dynamické sezení Při dlouhodobém sezení dochází k únavě, bolestem a výše uvedeným

problémům. K zamezení těchto problémů je dobré střídat aktivní a relaxační typ sedu. Při aktivním sedu vykonáváme požadovanou práci, dodržujeme zásady správného sezení. Relaxační typ sedu slouží k uvolnění ustrnulého svalstva, eliminaci bolesti zatěžovaných partií, odbourávání stresu a únavy. Pro relaxaci měníme způsoby sedu, střídáme polohy sedu a provádíme různá cvičení. Sezení, při němž se mění poloha sedu, nazýváme dynamickým sedem.

4

GILBERTOVÁ, S. – MATOUŠEK, O. Ergonomie, optimalizace lidské činnosti 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2002.239 s.ISBN 80 – 247 – 0226 – 6. 5 GILBERTOVÁ, S. – MATOUŠEK, O. Ergonomie, optimalizace lidské činnosti 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2002.239 s.ISBN 80 – 247 – 0226 – 6.

11

5

5.1

Nesprávné způsoby sezení

Nahrbený sed K tomuto nesprávnému sezení nás nutí příliš nízká

manipulační plocha, nebo příliš dlouhá sedací plocha a také nedostatečná nebo nevhodná zádová opěra. Dochází k neustálému

předsouvání

hlavy

a

ochabování

mezilopatkových svalů. Tento typ sedu způsobuje bolest zádových svalů, krční páteře a zvýšené namáhání ramenních svalů.

5.2

Obr. 4: Nahrbený sed Zdroj: http://cvicime.cz/ [ 19.3.2008]

Kyfotický sed Ke zhroucenému neboli kyfotickému sedu nás

nutí vysoká opěra zad, nebo příliš dlouhá sedací plocha. Při krátkodobém sezení v této pozici dochází k uvolnění

šíjových

svalů

a

bederní

páteře,

při dlouhodobém sezení však vede k rozvoji špatného držení těla. Obr. 5: Kyfotický sed Zdroj: http://cvicime.cz/ [ 19.3.2008]

5.3

Sed s nohou přes nohu Tento převážně dámský způsob sezení

urychluje tvorbu křečových žil.

Obr. 6: Sed s nohou přes nohu Zdroj: http://www.silhouettesclipart.com/wp-content/man-sitting-clip-art-silhouette.jpg [20.3.2008]

12

6

Práce s počítačem Se zvětšujícím se procentem lidí, kteří

při své práci sedí vzrůstá i počet pracovníků, kteří využívají osobní, nebo přenosný počítač. Kromě potíží s dlouhodobým sezením se u této skupiny vyskytují i problémy způsobené prací na počítači. Práci na počítači můžeme popsat jako jednostranné nadměrné a dlouhodobé přetěžování pohybového ústrojí v kombinaci se statickým držením těla. Zdravotní potíže spojené s používáním počítače

Obr. 8: Správné umístění monitoru Zdroj: http://cvicime.cz/ [ 19.3.2008]

nazýváme jako Syndrom z opakovaného používání (SOP), z anglického pojmu Repetitive strain injury. Zahrnuje příznaky: bolestivost krční páteře, bolesti hlavy, problémy se zrakem, snížená citlivost, pocity mravenčení, brnění, onemocnění svalů, svalových úponů, šlach, nervů a kloubů. Mimo popsané zásady správného sezení jsou popsány i pravidla a doporučení, kterými lze zdravotní potíže spojené s prací na počítači minimalizovat a jak správně uspořádat pracovní místo. Důležité je správné nastavení monitoru počítače – jas, kontrast, obnovovací frekvence monitoru, pravidelné přestávky, cvičení namáhaných partií. Důležitá je také ergonomie pracoviště – osvětlení, poloha klávesnice a pracovní desky, umístění monitoru, správné nastavení židle.

6.1

Požadavky na pracoviště s počítačem

6.1.1

Poloha klávesnice (pracovní desky)

Pracovní deska by měla mít minimální rozměry 120 × 75 cm, aby umožňovala flexibilní umístění monitoru, klávesnice, myši a dokumentů. Výška stolu by měla být stavitelná v rozmezí 62 – 82 cm. Povrch pracovní desky má být snadno čistitelný, hladký a matný.

Obr. 7: Rizikové místa při psaní Zdroj: http://cvicime.cz/ [ 19.3.2008]

13

Paže mají svírat s předloktím úhel 90º, nebo mírně větší. Při této poloze spočívají ruce přirozeně. Pokud je úhel v loktech menší, dochází k únavě rukou a k jejich odkrvení. Hřbety rukou mají být přímým pokračováním předloktí. Osa předloktí splývá s osou ruky a je rovnoběžná s rovinou klávesnice – k ní se ohýbají pouze prsty. Bývá výhodné použít opěrku zápěstí (součást klávesnice). Výraznější zvětšení ohybu zápěstí vzhůru (extenze) může vést k jejich únavě a později dokonce k poškození nervů procházejících do dlaně (syndrom karpálního tunelu). Trh nabízí i některé typy tzv. ergonomických klávesnic, např. dělené které by měly zlepšit držení ruky v neutrální poloze. Jejich pozitivní zdravotní význam však nebyl dosud jednoznačně prokázán. Požadavky ergonomie lépe splňuje psaní všemi deseti.6 6.1.2

Umístění a nastavení monitoru

Vzdálenost očí od monitoru má být 2 – 3 krát větší, než je úhlopříčka obrazovky. Horní okraj obrazovky se má nacházet ve výši očí. Spojnice očí a středu obrazovky by s ní měla svírat pravý úhel. Monitor umístěný příliš vysoko přetěžuje krční páteř. Rozdíl jasu monitoru mezi okrajem obrazovky a jejím středem by neměl být větší než 1: 1,7. Minimální jas obrazovky je 35 cd/m2, doporučuje se 100 cd/cm2. 6.1.3

Myš

Tvar a velikost myši by měla vyhovovat individuální velikosti ruky. Má být umístěna co nejblíže klávesnice a také ve stejné výšce. Pro usnadnění pohybu myši se může použít např. gelová podložka.

6.2

Zdravotní důsledky práce s počítačem Již od uvedení prvních typů počítačů a obrazovek se odborníci zabývají vlivem

počítačů na lidské zdraví. Objevují se obavy o škodlivosti záření monitorů, jeho vlivu na reprodukční schopnosti, předčasné porody, poškození plodu a ovlivnění průběhu těhotenství, nebo zhoršení zraku, možných kožních vyrážek. Výsledky studií však neprokázaly negativní vliv na reprodukční schopnosti žen, výskyt vyrážek se přisuzuje prachovým částicím v ovzduší.

6

www.cvicime.cz [17.10.2007]

14

Jedny z nejčastěji zmiňovaných obtíží jsou problémy svalově-kosterní. Jsou způsobeny nevhodným umístěním obrazovky, klávesnice nebo myši. Při práci s klávesnicí se objevují potíže z přetížení horních končetin. Práce s počítačovou myší podmiňuje jednostrannou flexi, abdukci a zevní rotaci ramene. Ruka je při práci s myší v ulnární deviaci (vychýlená ke straně malíčkové). V důsledku této polohové zátěže dochází k častějším bolestem ramene, krční páteře, zvyšuje se zátěž trapézových svalů. Nevhodný tvar či velikost myši, ale i její křečovité držení mají za následek přetížení ruky, zápěstí a celé horní končetiny. 7 6.2.1

Přetížení horních končetin

K přetížení horních končetin dochází především u činností spojených s pořizováním dat – jsou charakterizovány vysokou opakovatelností pohybů ruky a prstů při obsluze klávesnice a myši. Mezi nejčastější příčiny přetížení horních končetin patří vysoká frekvence úderů na klávesnici, nevyužívané nebo chybějící opěry rukou, nesprávné umístění ruky, nesprávný způsob sedu a nestřídání poloh sedu, dlouhodobé opírání zevní strany zápěstí o ostrou hranu klávesnice či pracovního stolu. Nejčastěji se vyskytují záněty šlach (tendovaginitidy), tenisový loket, útlakové syndromy nervů (především syndrom karpálního tunelu). 6.2.2

Zrak

Podle výzkumu provedeného Státním zdravotním ústavem v Praze, který byl uskutečněn v několika výpočetních střediscích, se potvrdil značný výskyt subjektivních zrakových potíží při práci, z nichž některé, i když v malé frekvenci, přetrvávaly až do mimopracovní doby. Nejčastějším důsledkem práce s počítačem je zhoršená akomodace, konvergence (nesplynutí obrazu obou očí) a zhoršená adaptace. Akomodace je schopnost přizpůsobení oční čočky na vzdálenost pozorovaného předmětu prostřednictvím jejího zakřivení. Ukazatelem této schopnosti je tzv. akomodační šířka. Vyjadřuje se v dioptriích – u desetiletého dítěte je to asi 14 dioptrií, u čtyřicetiletého člověka asi 4 dioptrie, u šedesátiletého 1 dioptrie (presbyopie –

7


15

dalekozrakost). Časté střídání akomodace způsobuje zrakovou námahu a zhoršení zrakového výkonu (pozorování blízkých a vzdálených předmětů). Adaptace je schopnost oka přizpůsobit se změněným světelným podmínkám (tma – světlo). Adaptace je závislá na vlnové délce světla. Při malých rozdílech světla dojde k adaptaci až po několika minutách. Požadavky na rychlou zrakovou adaptaci souvisejí se světelnými podmínkami pracovního místa (rovnoměrnost osvětlení, dostatečná intenzita světla, poměr mezi jasem pozorovaného místa a okolí). Při práci na počítači by měl mít prostor za monitorem menší intenzitu osvětlení než samotný monitor, aby nedocházelo k únavě zraku.

16

7

Somatografie, rozměry lidského těla

Při navrhování sedacího nábytku je nutné respektovat rozměry lidského těla, aby nábytek správně podepíral tělo, sezení nezpůsobovalo únavu, bolest. Pro jednodušší začlenění lidského těla do návrhů slouží model lidského těla, kde jsou složité tělesné partie nahrazeny jednoduššími geometrickými tvary vzájemně propojenými klouby (středy otáčení).8 Dříve se tento model vytvářel

z průhledných

materiálů

Obr. 10: Proporční kánon Leonarda da Vinci Zdroj:http://www.infovis.net/infovis.ant/imag es/Modulor.jpg [ 25.3.2008 ]

(polymetylmetakrylát – plexisklo), jako 2D loutka nazývaná „fantom“. Studie pohybů při usedání do křesla studoval již v první polovině 20. století prof. J.Mašek, mnohem dříve je však znám da Vinciho proporční kánon, nebo Le Corbusierův Modulor. Dnes a simulaci

se

pro

lidského

modelování těla

používají

počítačové programy. Tyto pomáhají nejen při určení rozměrů nábytku a pracovního prostředí, ale pracují i s tělesnou

hmotností,

gravitací

a dokážou řešit i fyzikální úlohy (např. programy Anthropos, ErgoniMix). Pro posouzení ergonomičnosti navrhovaného prostředí jsou schopny vykreslit křivku páteře,

pro

snadnější

Obr. 9: Le Corbusierův Modulor Zdroj:http://vamosvamosmiamor.bloguje.cz/vitr uvian_man.jpg [ 25.3.2008 ]

přenos

navrhovaného výrobku do výroby spolupracují s CADy. Databáze těchto programů se 8

HRUDIČKOVÁ, M.: Studijní literatura k předmětu Ergonomie, VŠB – TU Ostrava, 2007

17

shoduje s antropometrickými průzkumy, při navrhování můžeme používat modely různého pohlaví nebo věkových skupin.

7.1

Tělesné rozměry Znalost tělesných rozměrů populace je důležitá při navrhování nábytku, který

je v kontaktu s tělem, také při navrhování pracovního prostředí, pracovních pomůcek apod. Z antropometrických průzkumů je zřejmé, že tělesné rozměry se během generací mění. V současné době dochází k vzestupu tělesných rozměrů. Antropometrické znaky se liší zvláště mezi populačními skupinami. Evropská část populace se bude rozměry lišit od asijské nebo americké částí populace. Proto při navrhování musíme respektovat tyto rozměry zjištěné u příslušné uživatelské populace. Výsledky antropometrických průzkumů jsou zaneseny do Mezinárodního antropometrického atlasu. Při navrhování nábytku určeného pro české uživatele používáme rozměrů středoevropské populace. U antropometrických znaků jsou uvedeny percentily. Pátý percentil znamená, že hodnota platí pro 5 % populace a 95. percentil znamená, že pouze 5 jedinců ze sta má rozměr větší. Rozhodnutí o tom, který percentil se v konkrétním případě použije, závisí na posuzovaném ergonomickém kritériu. Např. stabilní výška sedadla (jež nelze vertikálně seřídit) by měla odpovídat průměru, tj. 50. percentilu, kdežto výška kabiny pojízdného pracovního stroje 95. percentilu, aby i vyšší osoba seděla v příznivé pracovní poloze. Při určení dosahu ruky na pracovní či manipulační rovině by mohl být použitý 5. percentil, aby i osoba drobnější konstituce dosáhla na často používané předměty.9

9


18

8

Alternativní sezení Alternativní neboli netradiční způsoby sezení se rozvinuly především

pro podpoření správného držení těla a zvýšení dynamičnosti sedu. K zabezpečení správného sezení je také nutné zajistit pohyb pro posilování zádového svalstva a umožnění přísunu tekutin do meziobratlových plotének. Alternativní sezení umožňuje aktivní fázi sezení, správné sklopení pánve, navozuje fyziologické prohnutí bederní páteře (lordózy), příznivě ovlivňuje dýchání a zamezuje stlačování břišních orgánů. Kvůli často chybějící zádové opěře se i přes tyto výhody toto sezení doporučuje spíše jako doplněk klasického sezení.

8.1

Klekačky Vývoji

klekaček

předcházela

židle

s patnáctistupňovým sklonem navrhnutá v roce 1974 dánským lékařem Mandalem. Vývoj klekaček probíhal zpravidla ve skandinávských zemích, kde se dodnes těší velké oblibě. Prvním typem klekačky byla tzv. Balans Variable, zkonstruovaná Petrem Opsvikem. Klekačka má sedací část a opěrnou část pro kolena. Sedací část je skloněna pod úhlem 15 - 20º dopředu. Proti zamezení

Obr. 11: Balans Variable Zdroj:http://www.shapeseating.com/shape_posture_seating/images/Var iable.jpg [ 26.3.2008 ]

sklouzávání bývá sedací plocha opatřena hrubší a drsnější potahovou látkou. Sklonem sedací části dochází ke správnému sklopení pánve, optimální je i úhel postavení kyčelních kloubů vůči trupu (za ideální se považuje úhel 135º, který je dodržen i např. při sezení v koňském sedle). Mezi další výhody sezení na klekačce můžeme zařadit zachování vzpřímeného držení trupu i v oblasti krční páteře díky sklonu sedací části. Ten taky napomáhá ke snížení překrvení a stlačení břišních orgánů, příznivě ovlivňuje dýchání, zlepšuje koncentraci a zamezuje únavě. Část tělesné hmotnosti je přenesena na dolní končetiny, proto se méně zatěžují hrboly sedacích kostí. 19

Dlouhodobé sezení nebo nesprávné či nemožné nastavení správného sedu s sebou přináší i řadu nevýhod. Chybějící zádová opěra znemožňuje relaxaci zádového svalstva. Z tohoto důvodu se klekačka doporučuje jen pro krátkodobé sezení (vhodná doba používání je přibližně do 30 min.), vhodné je střídání sezení na židli a klekačce. Pro zvýšené zatížení dolních končetin se použití klekaček neosvědčilo u osob trpících degenerativním onemocněním kolenních kloubů, cévním onemocněním dolních končetin, u jedinců obézních, hypermobilních. Při dlouhodobém sezení může docházet ke zkracování svalů na zadní straně dolních končetin a při malém úhlu stehenní a holenní kosti i ke stlačování tepen. Mezi další nevýhody můžeme zařadit obtížnější usedání a vstávání, a menší možnosti střídání poloh sedu.

8.2

Balanční míče (tzv. Pezzi-ball) Hlavní

je především

uplatnění při

cvičení,

balančních při

míčů

porodech,

doporučovány jsou i pro alternativní krátkodobé sezení. Při sezení na míči je tělo neustále nuceno k udržení vzpřímeného sedu, jde tedy o dynamický způsob sedu, podporuje aktivní fázi sezení,

dochází

k vyživování

meziobratlových plotének.

Obr. 12: Lidská páteř při sedu na židli a míči Zdroj:http://www.volny.cz/novacka/preven ce/mic.htm [ 26.3.2008 ]

Správný sed je podmíněn výběrem správné výšky míče; měla by být přibližně jako výška postavy mínus 100 ( např. pro postavu výšky 165 cm je to výška 65 cm). Při sezení na vhodné velikosti míče dochází k žádoucímu naklopení pánve. Míč by se neměl používat na kluzkém povrchu, výhodné jsou takové povrchy, ke kterým míč nepřilne.10 Dlouhodobý sed na míči díky absenci zádové opěry vede k únavě trupového a zádového svalstva.

10


20

8.3

Židle s míčem Židle s míčem odstraňují nevýhody

samotných balančních míčů. Židle jsou opatřeny zádovou opěrou a područkami, odstraněna je i nevýhoda nestability balančního míče. U této židle odpadají i problémy se správným nastavením výšky pracovní plochy, sedací plocha je polohovatelná ve stejných výškách jako běžné kancelářské židle. Obr. 13: Židle s míčem Zdroj: http://www.ballsnbands.com/Ball%20Chair%20with%20Arms.jpg [ 26.3.2008 ]

8.4

Židle s dynamickým sedem

Obr. 14: Lidská páteř při sezení na židli s dynamickým sedem(vlevo) a při sezení na klasické židli Zdroj: http://www.ortha-spinalis.cz/images/struktura/prevence.jpg [ 26.3.2008 ]

Strnulé sezení beze změn polohy způsobuje po určité době únavu. K zamezení únavy a bolestí se doporučuje střídat polohy sedu, střídat aktivní a relaxační fázi sedu, popř. využívat klekačky, balanční míče apod. Novým trendem jsou i židle umožňující dynamické sezení. Tzv. židle s dorzokinetickým opěradlem umožňují synchronní pohyb opěradla a sedadla

21

v závislosti na změnách polohy těla. Omezuje tak statickou zátěž a únavu. Takové sezení umožňuje aktivaci a relaxaci zádových svalů.

9

Pomůcky pro zkvalitnění sezení Ne vždy vyhovuje uzpůsobení pracoviště zásadám zdravého sezení a všem

popsaným podmínkám ideálního pracoviště. Někdy jsme omezováni nedostatkem financí k nákupu vyhovujícího nábytku, někdy nedostatkem prostoru ke správnému uspořádání pracoviště. Pro tyto případy se vyrábějí různé pomůcky odstraňující nedostatky pracoviště a zajišťující zlepšení držení těla při sezení a tím eliminaci bolesti a následných nemocí z povolání.

9.1

Sedací klín Sedací

klín

je

vhodný

při

nemožnosti

nastavení úhlu sedáku. Při sezení na tomto klínu (zpravidla se vyrábí klíny s úhlem 11º) se navozuje fyziologické

naklopení

kyfotickému

sedu.

pánve,

Zlepší

se

zamezuje i držení

se

páteře.

Nafukovací typy klínů splňují i zásady dynamického sedu.

9.2

Obr. 15: Sedací klín Zdroj:http://www.volny.cz/ergorest/ Obrazky.htm [1.4.2008]

Podnožka, kolébka pro nohy Podnožka zmenšuje zatížení spodních částí

stehen, snižuje otok nohou, uvolňuje bederní páteř. Kolébka díky pohybu nohou zlepšuje krevní oběh, snižuje riziko vzniku křečových žil.

Obr. 16: Kolébka pro nohy Zdroj:http://www.volny.cz/ergorest/Obrazky. htm [1.4.2008]

22

9.3

Opěrky předloktí Při použití této pomůcky spočívá váha paží

na opěrkách a tím uvolňuje a zbavuje zatížení oblast ramen a šíje. Z tohoto důvodu je použití vhodné při psaní. Opěrky se upevňují ke stolové desce a součástí některých opěrek je i podložka pro myš. Tím je zajištěna nastavitelná optimální poloha opěrek.

Obr. 17: Opěrka předloktí Zdroj:http://www.volny.cz/ergorest/Obrazky.htm [1.4.2008]

9.4

Zádová podložka Tato opěra se umisťuje do oblasti bederní

páteře a slouží k udržení správného prohnutí bederní páteře. Česká ergonomická společnost doporučuje používání této zádové opěrky nejen při práci u počítače, ale i při jiných činnostech vsedě, například v autě a podobně.

Obr. 18: Zádová opěra Zdroj:http://www.volny.cz/ergorest/Obrazky.htm [1.4.2008]

23

10 Zdravotní důsledky nesprávného sezení, profesně podmíněná onemocnění Profesionálně onemocnění

u

podmíněná sezení

představují

především onemocnění páteře – krční a bederní,

změny

onemocnění

držení

končetin,

hlavy, bolesti

a onemocnění svalů, svalových úponů, šlach, nervů, kloubů a poruchy krevního oběhu. Přesto že se těmito otázkami zabývá mnoho odborníků (ortopedové, praktičtí

lékaři,

revmatologové,

neurologové, pediatři a další), dokazování že se jedná o nemoc z povolání je vždy složité. Finance spojené s poškozením zdraví pracovníků je pro zaměstnavatele ekonomicky velmi nákladné. V některých skandinávských firmách je v pracovní smlouvě

zahrnuta

povinnost

cvičit

několikrát týdně, nebo jsou zvýhodněni zaměstnanci, kteří pravidelně cvičí.

10.1 Páteř Páteř je pružnou osou lidské kostry. Skládá se ze 7 obratlů krčních, 12 obratlů hrudních, 5 obratlů bederních, 5 obratlů křížových, které srůstají v kost křížovou a z 5 obratlů kostrčních, které srůstají v kost kostrční. Obratle spojují meziobratlové ploténky. Základní funkce Obr. 19: Složení páteře Zdroj: http://www.cvicime.cz/cviceni-praha-2005/obrazky/pater/spine_big.gif [ 1.4.2008 ]

24

meziobratlových plotének je zachycení a útlum nárazů působící na páteř a ochrana míchy a nervů. K regeneraci a vyživování plotének dochází při jejich zatěžování a odlehčování. Tedy při dynamické chůzi a lehkém cvičení. Při práci vsedě působí na páteř a ploténky mnohem větší zátěž, než ve stoje, nebo vleže. Statické sezení proto není pro páteř vhodné z důvodu vysokého tlaku a vyživování plotének. Lidská páteř je při pohledu ze strany typicky (esovitě) zakřivena. Střídají se prohnutí dopředu (lordózy) v oblasti krční a bederní, s prohnutími dozadu (kyfózy) v oblasti hrudní a na kosti křížové.

10.2 Onemocnění páteře Onemocnění páteře může být způsobeno kromě vývojových vad zpravidla vadným držením těla, nedostatkem pohybu, nadměrného a opakovaného přetěžování, špatnou volbou a nesprávným nastavením sedacího nábytku. Pro prevenci nemocí z povolání je nutné znát rizikové faktory. Kromě výše rizikovosti jednotlivých faktorů můžeme rozdělit faktory na: -

Faktory související se změnami životního stylu (civilizační). Zde můžeme zařadit nedostatek pohybu (hypokineze) z důvodu jednostranně zaměřené práce– práce na počítači. Důležitým faktorem je i stres během práce.

-

Individuální rizikové faktory. Mezi tyto faktory patří věk, pohlaví, tělesná hmotnost, výška a zdatnost. Rozhodují i genetické vlivy, vrozené vady páteře, různá onemocnění – diabetes mellitus, astma, sport, návyky jako kouření, pití alkoholu.

-

Rizikové faktory pracovních podmínek. Při práci vsedě způsobuje riziko vzniku onemocnění

dlouhodobý

statický

sed,

opakovaný

pohyb

–

psaní,

mikroklimatické podmínky, psychosociální faktory – nespokojenost, stres, monotónní práce. Onemocnění páteře můžeme rozdělit podle rozložení poruchy jako onemocnění bederní páteře (LBP – low back pain) a onemocnění krřní páteře (UBP – upper back pain, neck pain), nebo podle způsobu omezení – poruchy funkce a poruchy tvaru páteře.

25

10.3 Změny držení těla

10.3.1 Skolióza Vlivem jednostranné a nesprávné zátěže může dojít k vybočení páteře- skolióze. Dalšími příčinami vzniku jsou poruchy nosnosti páteře, zánětlivé poškození obratlových těl. Dochází k deformaci a posunu obratlů buď v jednom směru, nebo je zakřivení kompenzováno i vybočením na druhou stranu. Léčebné metody zahrnují cvičení, rehabilitace, v těžších případech zakřivení se používají korzety, nebo je pacient doporučen k operaci. 10.3.2 Hyperkyfóza K hyperkyfóze dochází při ochabování mezilopatkových svalů. Jde o zvětšené vyklenutí hrudní páteře a předsunutí hlavy a ramen, tuto nemoc také nazýváme „kulaté záda“. Cviky na protahování prsních a posilování mezilopatkových svalů můžeme snížit riziko vzniku této nemoci. 10.3.3 Změny držení hlavy Krční páteř je nejpohyblivější oblastí celé páteře. Má dvě zakřivení – větší lordotickou křivku v oblasti dolní krční páteře a menší křivku s opačným zakřivením v oblasti horní krční páteře. 10.3.4 Syndrom předsunutého držení hlavy Vlivem nesprávného držení hlavy může dojít k předsunutému držení nebo k předklonu hlavy. Při předsunu hlavy dochází k posunutí krční lordózy do oblasti krční páteře, kompenzačně pak dochází k oploštění až kyfotizaci dolní krční a horní hrudní páteře. Těžiště hlavy se posouvá dopředu. Tento syndrom je častý při sledování obrazovky počítače, nebo při dlouhodobé práci s pažemi před trupem. Tento syndrom je doprovázen dalšími posturálními a svalovými změnami. Dochází ke zkrácení subokcipitálních svalů, což může být zdrojem bolestí hlavy.

26

10.4 Bolesti páteře

10.4.1 Bolesti kříže z přetížení Tyto bolesti se vyskytují při dlouhodobém statickém zatížení. Jejich výskyt je ovlivněn celkovým špatným držením těla, chabým svalstvem či nedostatkem vazů. Kromě bolestí se v této oblasti může vyskytnout i otok. V prevenci recidiv tohoto poškození je třeba věnovat pozornost posílení svalového korzetu. 11 10.4.2 Bolesti kříže z hyperlordózy (zvýšeného prohnutí) bederní páteře Tyto bolesti se vyskytují u jedinců s vyšším prohnutím bederní páteře (obvykle jde o jedince obézní s ochablou břišní stěnou). Bolest vzniká v důsledku tření trnových výběžků bederní páteře. 12 10.4.3 Polohové a pohybové zatížení horních končetin Podstatný vliv vzniku profesionálně podmíněných onemocnění krční páteře se přisuzuje též polohově-pohybovému zatížení horních končetin. Jde zpravidla o: -

často opakované práce horních končetin

-

činnosti vyžadující silovou zátěž paží a rukou, práce se statickými prvky (klávesnice)

-

extrémní pracovní polohy zatěžující svaly ramenního pletence a šíje Rizikovými faktory vzniku profesionálně podmíněných onemocnění horních

končetin jsou vysoká opakovanost pohybů, nesprávný tvar pomůcek a nářadí, nefyziologické

pracovní polohy rukou, neschopnost pracovat s uvolněnými svaly,

vynakládání nadměrných sil, chlad, lokální vibrace, nárazy. Onemocnění může způsobit i špatná organizace práce jako práce bez přestávek a mikropauz, chybějící cvičení nebo překračování norem práce.

11

GILBERTOVÁ, S. – MATOUŠEK, O. Ergonomie, optimalizace lidské činnosti 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2002.239 s.ISBN 80 – 247 – 0226 – 6. 12 GILBERTOVÁ, S. – MATOUŠEK, O. Ergonomie, optimalizace lidské činnosti 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2002.239 s.ISBN 80 – 247 – 0226 – 6.

27

11 Cvičení kompenzující jednostranné zatížení při práci vsedě Jak vyplývá z předchozích kapitol, i při dodržení všech zásad správného sezení dochází k únavě a bolestem. K eliminaci únavy a bolestí se doporučuje práci střídat s mikropauzami a cvičením. K dalším výhodám cvičením patří posilování svalů a nácvik správného držení těla, zlepšuje se krevní oběh a podporuje hubnutí. Mikropauzy zlepšují soustředění a napomáhají odbourávání stresu. Cvičení potřebují unavené oči, svaly i páteř. Dobu, četnost a způsob cvičení není lehké stanovit, nutná je individuální konzultace s lékařem. Na uvolnění svalů můžeme použít automasáž, k protahování lze využít i židle popř. balančního míče.

11.1 Cvik na akomodaci očí Za neustálého mrkání zaměřujte střídavě na vzdálené a blízké předměty. Po cvičení si uvolněte oči teplem protřených dlaní.

11.2 Procvičení ramen K uvolnění šíje a zádových svalů se doporučuje strečink ramen. Důležité je cvičit vždy jen jedním ramenem, druhé rameno je nutné mít uvolněné a držení hlavy vzpřímené. 1. Ramena protahujeme krouživým pohybem postupně oběma směry. 2. Druhým cvikem na uvolnění svalů je zvedání a klesání ramen.

11.3 Uvolnění krční páteře Cviky na uvolnění páteře můžeme provádět vsedě na židli s opěradlem. Držení trupu je vzpřímené, ramena stlačena dolů a hlava vytažena vzhůru. 1. Hlavu ukláníme do stran, předkláníme a zakláníme nebo otáčíme.

28

2. Prsty jedné ruky přiložíme na tu část krční páteře, kterou procvičujeme. Druhou ruku přiložíme na protilehlý spánek. Zatlačíme mírně po dobu 5-7 sekund proti ruce položené na spánku. Pak vedeme rukou hlavu do úklonu až nad místo, kam jsme přiložili prsty, a zapružíme. Cvik provádíme jen malou silou. Opakujeme střídavě vpravo a vlevo.

11.4 Uvolnění hrudní páteře Rovněž pro procvičení hrudní páteře lze využít židle. 1. Opřeme se o opěradlo židle, paže volně podél těla. Při nádechu mírně upažíme, ramena tlačíme vzad, lopatky stahujeme k sobě, hlavu a horní část zad tlačíme dozadu. Při výdechu se uvolníme. 2. Spojíme ruce za hlavou. Při nádechu tlačíme lokty od sebe, při výdechu se uvolníme. 3. Z paží vytvoříme "svícen", ramena stáhneme dolů. Při nádechu se narovnáme, při výdechu spojíme paže před obličejem dlaněmi a lokty k sobě, hlavu mírně předkloníme, záda vyhrbíme.

11.5 Uvolnění bederní páteře Procvičení bederní páteře provedeme vkleče, využijeme podložku asi 30-50 cm vysokou (např. sedák židle). 1. Zpevníme břišní a hýžďové svaly. Střídavě co nejvíce vyhrbujeme a prohýbáme bederní páteř. V téže poloze vychylujeme vždy na stejnou stranu hlavu o horní polovinu trupu a současně pánev a nohy. Soustředíme se, aby pohyb probíhal pouze v bederní páteři. Neprohýbáme se v kříži. Provádíme střídavě na jednu a na druhou stranu. 2.

Jednu paži zvedneme co nejvíce stranou a podíváme se za ní. Zvednutou paží několikrát zapružíme (neprovádět však švih). Opakujeme 3-5krát na jednu stranu a pak opět 3-5krát na druhou stranu.

29

11.6 Cvičení na balančním míči

Obr. 20: Příklady cviků na balančním míči Zdroj: GALLAGHER-MUNDY CH. Exercise Ball at Home 1.vyd. Praha: Euromedia Group, k.s.-Ikar, 2007. 96 str. ISBN 978-80-249-0858-8

Balanční míč jako nestabilní základna si našel místo mezi cvičebními pomůckami již v roce 1960. Zaměstnává mnoho svalů, posiluje svaly břišní, zádové a hýžďové, dlouhodobé cvičení na míči zlepšuje držení těla a zabraňuje problémům se zády. Mezi další výhody patří stimulace receptorů rovnováhy ve svalech a šlachách, zlepšuje krevní oběh, podporuje hubnutí, zbavuje napětí svalů a zlepšuje celkovou fyzickou kondici. Doporučené průměry balančních míčů podle výšky postavy: -

150 – 164 cm

55 cm

-

165 – 182 cm

65 cm

-

183 cm a více

75 cm

30

12 Soupis legislativních požadavků ČSN EN ISO 10075 Ergonomické zásady ve vztahu k mentální pracovní zátěži. ČSN EN ISO 9241

Ergonomie systémových interakcí člověka,ergonomické požadavky na kancelářské práce se zobrazovacími terminály

ČSN EN ISO 7250

Základní rozměry lidského těla pro technologické projektování

ČSN EN ISO 20685 Metody trojrozměrného snímání pro mezinárodně srovnatelné antropometrické databáze ČSN EN ISO 15536 Ergonomie – Počítačové modely lidského těla a tělesné šablony ČSN EN ISO 14738 Bezpečnost strojních zařízení – Antropometrické požadavky na uspořádání pracovního místa u strojního zařízení ČSN EN ISO 6385

Ergonomické

zásady

navrhování

pracovních

ČSN třídy 83

Ochrana životního prostředí,pracovní a osobní

systémů

ochrana,bezpečnost strojních zařízení a ergonomie ČSN EN 1022

Nábytek bytový – sedací nábytek – hodnocení stability

ČSN EN 547-3 (83 3502)

Bezpečnost strojních zařízení – Tělesné rozměry – Část 3: Antropometrické údaje

EN 979

Základní seznam definovaných tělesných rozměrů pro technické projektování

ČSN 91 0630

Pracovní sedadla (rozměry)

ČSN 91 0620

Židle (funkční rozměry a způsob měření)

ČSN 36 0450

Umělé osvětlení vnitřních prostorů

ČSN 73 0580

Denní osvětlení budov

ISO 7317

Ergonomics : Standards Guidelines for Designers

ISO 18529

Ergonomics – Ergonomics of Human – System Interaction – Human – Centred Lifecycle Process Description

ISO 13407

Human – Centred Design Process for interactive Systems

ISO 1128-1-3

Ergonomics – Manual Handling Parts 1 to 3

ISO 11226

Ergonomics – Evaluation of Static Work Postures

ISO 13340-1

Protective Equipment in General

ISO 9241

Ergonomic Requirements for Office Work with visual Display Terminals – Part 1-9.

ISO 11064-1

Ergonomic Design of Control Centres.Control Room Layout

31

ISO 8996

Ergonomics – Determination of Metabolic Heat Production

ISO 9355

Ergonomics Principles for the Design of Signals

ISO 13731

Ergonomics of the Thermal Environment – Principles and Application of Relevant International Standards.

ISO 9116-1

Lighting in General

ISO 91160-10

Interior Lighting

ISO 8995

Principles of Visual Ergonomics – The Lighting of Indoor Work Systems

ISO 9921-1

Ergonomic Assessment of Speech Communication

32

13 Průzkum trhu – čeští výrobci kancelářských židlí Výrobou kancelářského nábytku se u nás zabývá spousta firem, spousta dalších se zabývá dovozem a prodejem zahraničních kancelářských židlí. Výrobě samotných kancelářských židlí u nás se však věnuje jen několik společností. Pro práci vsedě vyrábějí kancelářské židle, kancelářská křesla a průmyslové, neboli dílenské židle. Výrobky na trhu, design, používané technologie, materiály a nové trendy můžeme sledovat na veletrzích zaměřených na nábytek, např. na veletrhu Mobitex. Čeští výrobci kancelářských židlí: NO+BL Kancelářský nábytek - výroba kancelářských, jednacích a ergonomických židlí ALBA ČR spol. s r.o. - výroba kancelářských židlí Samas ČR spol. s r.o. - výroba kancelářských židlí Sitag Multised spol. s r.o. - výroba kancelářských židlí a křesel PROWORK spol. s r.o. - výroba kancelářských a průmyslových židlí BETA Trade spol. s r.o. - výroba kancelářských židlí a křesel Antares a.s. - výroba kancelářských židlí a křesel LD seating - výroba, prodej a vývoj židlí, křesel a sezení ALAX spol. s r.o. - výroba a prodej kancelářského nábytku a vybavení KLASSA plus, s.r.o. - výroba školního a kancelářského nábytku AMBA, spol. s r. o. - výroba školního, kancelářského a dětského nábytku Kovona a.s. - Výroba kovového nábytku, kancelářských židlí Jelínek - Top produkt, s.r.o. - Výroba školního, kancelářského nábytku RAMA BOHEMIA a.s. - výroba kancelářských židlí a komponent pro kancel. židle

33

14 Souhrn vývoje ergonomie, sedacího nábytku Tato kapitola se zabývá historií vývoje sezení z hlediska funkčního, ne estetického působení či politických a náboženských důvodů. Zabývá se vývojem ergonomie, okrajově i antropometrie a antropologie. Všímá si civilizací, uměleckých slohů a směrů, které se zabývaly přizpůsobením sedacího nábytku potřebám člověka, lidským měřítkům a rozvoji typologie nábytku při vývoji nových činností. Pravěk V pravěku začal člověk své nástroje a pracovní pomůcky (pazourky, kost, kámen, dřevo) nejdříve sbírat, v pozdější době se je naučil i opracovávat. Už tehdy lze tedy mluvit o přizpůsobení pracovního prostředí. Sedací nábytek byl vytvářen později, než nábytek lehací a úložný. Přesto již v pravěku si člověk uměl vymezit a upravit část svého obydlí pro odpočinek, zhotovit si primitivní lůžko nebo sedadlo. Člověk se tedy odedávna snaží zpříjemnit si své okolí a pracovní prostředí. Vzpřímený postoj vyhovoval tvrdé práci, ležení je poloha odpočinku, jedině při sezení se mohl člověk soustředit na jemnou manuální práci a duševní činnost. Byly objeveny sedačky z pravěku, které se podobaly těm, které se ještě před sto lety používaly v evropských chalupách. Starověk Ve starověku není sedací nábytek tvořen účelově, tvoří symbol moci a společenského postavení. Sezení je strnulé a kolmé, čalounění tvořily volné polštáře. Kromě trůnů pro panovníky se vyráběly i jednoduché skládací sedačky. Sedací nábytek není tvořen pouze ze dřeva, ale i z kovů. U egyptského sedacího nábytku se objevuje mírný sklon opěradlové části. Řekové jsou považování za zakladatele antropometrie, měřítkem při výrobě nábytku je člověk. Za prvního antropologa je v literatuře označován Aristoteles, který ve svých spisech shromažďoval poznatky tehdejší doby o člověku. Aristotelovi je také připisováno první užití termínu „anthropologie“. Milníkem ve vývoji sedacího nábytku je jistě starořecká židle „klismos“, s ergonomicky prohnutým opěradlem a srpovitě zahnutými nohami. Římané vyrábějí nové druhy sedacího nábytku – úřední sedadlo,

34

prosté sedátko „scamnum“, křeslo s područkami zvané „solium“, skládací židli „faldistorium“, křeslo „katedra“, pro velmože bylo určeno „kurulské křeslo“. Středověk Ve středověku byly zapomenuty výrobní a zdobné techniky starověku, tvary i proporce nábytku. Významným nábytkovým předmětem středověku se stává truhla, byla v této politicky nejisté době nedobytným cestovním zavazadlem, sloužila tedy jako úložný prostor, dokonce i k sezení. Dalším rozšířeným nábytkem je lavice s překlápěcím opěradlem, na které se obvykle spávalo i sedělo. Sezení bylo strnulé a vzpřímené, bylo symbolem moci. Jako čalounění sloužily volné polštáře plněné peřím, žíněmi, nebo kožešinami. Ke zdobení se používají prvky stavební architektury. Významným objevem středověku je vynález vodou poháněné pily z roku 1245, která umožnila výrobu desek, které nahradily tesané vlysy nábytku. K odlehčení nábytku došlo i díky objevu rámové konstrukce. Novověk Novověk znovu objevuje technickou vyspělost starověku, v pozdější době dochází k rozvoji manufaktur, nových technologií, zjednodušení tvarů a k ústupu od nadměrného zdobení. Lidské měřítko přivádí do nábytku až doba renesance, vznikají nové druhy sedacího nábytku. Po vzoru antiky se vyrábí židle se zádovým opěradlem. Typickým renesančním nábytkem je skládací sedačka „Dante“. V Anglii se objevuje křeslo zvané „ušák“. Rozvíjí se odpočivný nábytek, u kterého je dbáno na pohodlí. V baroku je u nábytku kladen důraz na honosnost, proporce zmohutněly, nábytek dostal nadlidská měřítka, výška opěradla vyjadřovala důstojnost osoby. Rozvíjí se zdobné techniky, čalounění, vznikají nové druhy nábytku jako polyant, taburet, canape, chaise longue. Loketníky jsou prohnuté a zakončené polštářky „manchette“. V období rokoka vznikají první manufaktury na výrobu nábytku, nábytek je pojat jinak, mizí jeho hřmotná důstojnost, důraz je kladen na pohodlí. Je nazýván tančícím nábytkem, poprvé se objevují nábytková kolečka ze slonoviny, nebo sedací soupravy. Opěradla byla přizpůsobena prohnutí zad, područky pažím. Módě širokých sukní s obručemi se přizpůsobily loketníky, které ustupují. Novými typy nábytku bylo čalouněné křeslo „bergere“, „voyeuse“ a „tete a tete“, které umožňovalo sezení dvou osob proti sobě. Klasicismus znovu objevuje krásu antiky, dochází k rozvoji manufaktur, nábytek 35

má jednodušší tvary, upouští se od drahého luxusního nábytku, stává se dostupnějším pro všechny vrstvy obyvatel. Významný je také objev a použití pružiny. Ve Francii je zrušena povinnost značení nábytku cechovní značkou, což vede ke snížení kvality. Sezení je přímější a důstojnější než u „lenošivého“ rokoka, dochází k zúžení zádového opěradla. Empírový sedací nábytek opět zmohutněl, nutí k vzpřímenému sedu. V období Biedermeieru se díky vynálezu ohýbání dřeva mění tvary sedacího nábytku, díky průmyslové výrobě se rozšířil i do méně majetných vrstev. Oblíbeným sedacím nábytkem je houpací křeslo. V Romantismu se rozvíjí polohovatelný nábytek, je znovuobjeveno a zdokonaleno lamelování, vzniká nábytek oblých tvarů. Ohýbaný nábytek je nejvíce oblíben v secesi. 19. a 20. století V průběhu 20.století se výroba sedacího nábytku rozrůstá i do průmyslu automobilového, leteckého. Vyvíjí a rozvíjí se nové materiály na bázi dřeva, k výrobě nábytku jsou používány i jiné materiály než jen dřevo, používá se kov, plastické hmoty, sklolaminátová skořepina, sklo. Zdokonalovány jsou mechanismy, konstrukce, zdobné techniky podléhají průmyslové výrobě. Průmyslová výroba si vynucuje nový pohled na výrobu, zavádí se sériová výroba, vzniká nábytek sektorový (u nás UP závody). O přípravu výroby, design výrobku, prodej a účetnictví se už nestará jedinec – majitel. Tyto otázky za něj řeší zaměstnanci, vývojový tým, nebo externí firmy. Po druhé světové válce se rozvíjí ergonomie, somatografie, vědecká organizace práce (W.F. Taylor), zlepšuje se dělba práce, zavádí se odbory hygieny a bezpečnosti práce. Ve Velké Británii se ergonomie rozvíjí po druhé světové válce, označení „ergonomie“ znovuobjevil Murrell. Už tehdy se ergonomie zabývala anatomií, psychologií, zdravotnictvím, designem, architekturou. V Evropě byl největší důraz kladen na přírodní vědy, zato v USA ergonomie vznikla z psychologie. Zde se také chápání ergonomie rozdělilo do dvou společností, „Human Factors“ a „Ergonomics Society“. Human Factor je definován jako lidské myšlení, podle Mezinárodní ergonomické organizace se jedná o kognitivní ergonomii. Požadavky a cíle Evropské Unie vedou výrobu nábytku ke snižování emisí, ochraně vodních zdrojů a zachování rázu krajiny. Sjednocení evropské legislativy umožňuje prodej v zemích Evropské Unie a napomáhá k zajištění bezpečnosti výrobků.

36

14.1 Vývoj antropologie Za prvního antropologa je v literatuře označován Aristoteles, který ve svých spisech shromažďoval poznatky tehdejší doby o člověku. Aristotelovi je také připisováno první užití termínu „anthropologie“. Latinská forma tohoto slova se objevuje až v 16.století, kdy ho použil Magnus Hundt ve své práci o anatomii a fyziologii. V českých

zemích

vzniká

antropologie

v průběhu

19.století

v rámci

vysokoškolských kateder na Univerzitě Karlově v Praze a na Masarykově univerzitě v Brně. První antropometrický průzkum byl u nás proveden u cvičenců Československé spartakiády v roce 1955. V průzkumech se pokračovalo při spartakiádách do roku 1985. Z výsledků je patrný vzestup průměrné tělesné výšky i hmotnosti.

37

15 Spolupráce na projektu IGA Vývoj řešení dynamického sezení s využitím technologií výroby nábytku – židle na administrativním pracovišti, srovnání výsledků práce Teoretické poznatky byly ověřeny v projektu IGA, který se zabývá environmentem člověka pracujícího vsedě. Na tomto projektu jsem se podílel jako spolupracovník. Pomáhal jsem při sběru a zpracování dat. Projekt se zabývá ergonomií administrativního pracoviště, kde v poloze vsedě tráví lidé nejvíce času. Zabývá se pozorováním a zaznamenáváním chování a pohybů lidí užívajících sezení na kancelářské židli na takovémto pracovišti a konfrontací zjištěných informací, dle zdravotních a komfortních parametrů, s druhem sezení poskytující jejich sedacím nábytkem. Dále srovnáním konstrukčních koncepcí na komerčně dostupných produktech sedacího nábytku – kancelářských židlí.13 Výzkum byl prováděn na dvanácti dobrovolnících ( 7 mužů a 5 žen ), kteří splňují požadavky: •

Pracovní dobu tráví prací na PC

•

Věkem spadají do kategorie 30 ± 5 let

•

Mají ve svém věku alespoň minimální obtíže s bolestí pohybového aparátu

•

Zastoupeny jsou obě pohlaví

Metodika tohoto projektu spočívala ve vyhodnocení vizuálního záznamu chování pracujícího na PC pracovišti – zaměřeno převážně na aspekty sezení a srovnání několika konstrukčních principů kancelářských židlí a hodnocení komfortu pracoviště pomocí subjektivního komfortního dotazníku. Pomocí dotazníku byla zjištěna samotná identifikace pracovníka – Body Mass Index, výskyt nejčastějších bolestí, způsob boje proti bolestem. Další okruh otázek dotazníku se zabýval subjektivním hodnocením pracoviště - na subjektivní identifikaci kvality vlastního pracovního prostředí a nabízeného – stávajícího – druhu sezení. Třetí částí vyhodnocení bylo hodnocení nabízeného sezení. K tomuto byly zapůjčeny 4 kancelářské židle lišící svým konstrukčním principem. Tuto část dotazníku vyplňovali probandi po důkladném

13

Vrbík M., Závěrečná zpráva o řešení grantového projektu, 2008

38

proškolení a seznámení s jednotlivými typy židlí a 2 denním sezení na jednotlivých židlích. Výsledky dotazníku potvrzují, že nejčastější potíží u sedavého zaměstnání je bolest vyskytující se v oblasti bederní páteře. Jako prioritativně druhá pozice je oblast krční páteře, která značně převažuje u skupiny Muži. Ženy naopak více poznamenávají bolest v oblasti hrudní části páteře. Stejně tak i u žen převyšuje proklamace bolesti v křížové oblasti, která může být způsobena i odlišnou anatomickou stavbou těla této oblasti spojenou s obtížemi v menstruačním cyklu. Všechny tyto bolesti, které ve výsledcích převažují jsou spojeny se životním stylem, potažmo s kvalitou a druhem užívaného sezení. Z vyhodnocení činností, při kterých jsou tyto bolesti vnímány, probandi udávají, že je pociťují při práci. V údajích popisující hypomobilitu jedinců je jasné obecné povědomí, že současná mladá generace trpí nedostatkem pohybu. Většina respondentů odpověděla, že v poloze vsedě stráví i více jak polovinu svého produktivního dne. Zajímavé je, že muži stráví v poloze vsedě více jako ženy a stejně tak věnují i více odpočinku.14 Videozáznam zjišťuje, jaké polohy sedu pracovníci nejčastěji při práci podvědomě zaujímají a které pak mají nepříznivé důsledky na jejich funkční spinální systém. Sestřihem videozáznamu se ukázalo, že až 90% času za počítačem stráví pracovník ve strnulé pracovní poloze. Je tudíž plně odkázán na kvalitu kancelářské židle poskytující /ne/správnou ergonomickou podporu. Častý je kyfotický sed a předsunutá hlava. Výsledky průzkumu jsou alarmující převážně v oblastech definování osobních obtíží a bolestí, kdy převážná část probandů zaznačuje a poznamenává bolesti v oblastech bederní a krční páteře. Obě funkční poruchy jsou důsledkem špatného životního stylu a dají se definovat i jako determinační poruchy – poruchy způsobené druhem zaměstnání. Výsledek zaznamenávání změn krční páteře do nestandartní pozice a četnost kyfotického sedu lze vidět v následujících tabulkách:

14

Vrbík M., Závěrečná zpráva o řešení grantového projektu, 2008

39

Předsunutá hlava - Změna průměrně do nestandartní pozice krční

CELKOVĚ

hodinu

páteře RADIM

17,4

122,0

TOMAS

15,8

126,0

VIIKTOR

23,1

185,0

HONZA

21,0

168,0

LUKAS

2,0

16,0

JURAJ

12,0

74,0

PETRA

9,7

68,0

VERONIKA

0,8

6,0

ZUZANA

21,8

174,0

13,7

104,3

V průměru na člověka

Tab.1:

za

Výsledek dotazníku - Rozložení počtu výskytu „předsunuté hlavy“ u jednotlivých subjektů

v časovém úseku jedné hodiny a celkem za sledovanou dobu cca 8 hodin – Průměry

průměrně za

Kyfotický sed

hodinu

CELKOVĚ

RADIM

0,9

6,0

TOMAS

0,4

3,0

VIIKTOR

0,8

6,0

HONZA

0,9

7,0

LUKAS

0,0

0,0

JURAJ

0,8

7,0

PETRA

0,9

6,0

VERONIKA

0,0

0,0

ZUZANA

0,0

0,0

0,5

3,9

V průměru na člověka

Tab.2: Výsledek dotazníku - Rozložení počtu výskytu „Kyfotický sed“ u jednotlivých subjektů v časovém úseku jedné hodiny a celkem za sledovanou dobu cca 8 hodin – Průměry

40

16 Závěr Práce se zabývá ergonomií sezení člověka pracujícího vsedě. Dlouhodobá práce vsedě a práce na počítači s sebou přináší zdravotní rizika. Správné sezení a správné podmínky na pracovišti může prodloužit dobu práce vsedě bez bolestí. Alternativní sezení se doporučuje spíše jako doplněk klasického sezení, podporuje aktivní fázi sedu. Důležité je při sezení měnit polohy sedu, střídat aktivní a relaxační fáze sedu. Doporučuje se také sezení prokládat krátkým cvičením. Na otázku zmíněnou v úvodu kdy je židle ergonomická můžeme nyní odpovědětLze ji označit za ergonomickou, pokud: •

je její ergonomie lékařsky odůvodněna

•

splňuje legislativní požadavky

•

respektuje antropometrické průzkumy skupiny obyvatel, pro které je určena

•

je uveden návod s možnostmi nastavení a popis, jak židli nastavit přesně podle našeho těla, protože i sezení na vhodné židli, avšak nesprávně nastavené, může mít nepříznivé zdravotní důsledky. Výsledky projektu IGA - Vývoj řešení dynamického sezení s využitím

technologií výroby nábytku – židle na administrativním pracovišti potvrzují, že sedící pracovník stráví většinu času ve strnulé pracovní poloze. Je tudíž plně odkázán na kvalitu kancelářské židle poskytující /ne/správnou ergonomickou podporu. Ze sestřihů videí je patrné, že při práci vsedě zaujímá člověk nevědomky nesprávné polohy sedu. Výzkum dokazuje, že dlouhodobé sezení způsobuje zdravotní potíže a bolesti bederní páteře. U mužů se vyskytuje více bolest krční páteře, u žen spíše bolesti hrudní páteře.

41

17 Summary The Bachelor work is engaged in ergonomics of human in sedentary work. It is engaged in health results of sedentary work and computing. There are described theses of

correct sitting posture, how to minimalizate health

implications. One chapter attend to exercising. Work includes office chair mark research and registry of legislative requirements pertain to ergonomics and work at administrative workplace. Correct sitting posture and specifications of workplace

may

enlarge

work

without

pain.

Alternative

sitting

is recommended only for occasional sitting, it assist the active period of sitting. The result of research testify, that most of the time, spent by sitting, spent working man at stationary posture. Film editing testify, that sitting man sit in uncorrect posture often unwittingly. Research also testify, that long-term sitting cause health results and back pain.

42

18 Seznam použité literatury publikace 1. BRADFORD, P. – PRETE, B. Chair. New York: Thomas Y. Crowell Publishers ISBN 0-690-01783-9 2. BRIDGER, R. S. Introduction to ergonomics . 2.nd. ed. London: Taylor & Francis, 2003. 548p. Includes bibliography and index. 3. CRANZ – GALEN The chair, 1.st. ed. New York: W. W. Norton, 2002.288p. Includes bibliographical references (p.253-276) and index. 4. GALLAGHER-MUNDY CH. Exercise Ball at Home 1.vyd. Praha: Euromedia Group, k.s.-Ikar, 2007. 96 str. ISBN 978-80-249-0858-8 5. GILBERTOVÁ, S. – MATOUŠEK, O. Ergonomie, optimalizace lidské činnosti 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2002.239 s.ISBN 80 – 247 – 0226 – 6. 6. HRUDIČKOVÁ, M.: Studijní literatura k předmětu Ergonomie, VŠB – TU Ostrava, 2007 7. MOORE – CONDICT Back to life . Louisville: Butler Books, 2003. 143p. Includes bibliography. 8. PANEKO, J. – ZELNIK, M. Human dimension &interior space New York: Whitney Library of Design, 1979. 320p. Includes bibliography (p.316-317). 9. PETERSEN, CH. – FOLEY, R. Active & Pasive Movement testing .New York: Mc Graw – Hill, 2002. 10. TILLEY, ALVIN R – WILCOX, STEPHEN, B. The measure of man and woman rev. ed. New York : Wiley, 2002. 98p. : 1CD-ROM. Includes bibliographical references (p.95-96) and index. 11. VRBÍK M., Závěrečná zpráva o řešení grantového projektu, 2008 internet http://cvicime.cz/

43

1 Úvod. 1.1 Definice ergonomie

Recommend Documents