1. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SO ORP PLZEŃ

1. úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Plzeň

1. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SO ORP PLZEŃ

ZPRACOVATEL: MMP STAV, Úřad územního plánování PROSINEC 2010

1


OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................................. 11 1.1 1.2 1.3

Základní informace ...................................................................................................................12 Podklady pro RURÚ – údaje o území ........................................................................................12 Požadavky na zabezpečení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje v SO ORP Plzeň ..........13

2

GENIUS REGIONIS....................................................................................................................... 14

3

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY .................................. 15 3.1

3.2

3.3

3.4

3.5

Horninové prostředí a geologie..................................................................................................16 3.1.1 Geologický a geomorfologický profil území.....................................................................17 3.1.2 Těžba nerostných surovin.................................................................................................17 3.1.3 Sesuvná a poddolovaná území..........................................................................................18 Indikátory.....................................................................................................................................21 3.1.4 SWOT analýza.................................................................................................................23 3.1.5 Problémy k řešení ............................................................................................................23 Vodní režim ..............................................................................................................................24 3.2.1 Vodní režim v krajině ......................................................................................................26 3.2.2 Stav povrchových a podzemních vod ...............................................................................27 3.2.2.1 Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů....................................................................................................................................................28 3.2.2.2 Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů .............31 3.2.3 Indikátory ........................................................................................................................34 3.2.4 SWOT analýza.................................................................................................................37 3.2.5 Problémy k řešení ............................................................................................................37 Hygiena životního prostředí.......................................................................................................38 3.3.1 Ovzduší ...........................................................................................................................38 3.3.1.1 Plocha území, na které došlo překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví obyvatel .............................................................................................................39 3.3.1.2 Plocha území, na které došlo k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace............................................................................................................................................41 3.3.2 Nakládání s odpadem.......................................................................................................43 3.3.2.1 Produkce odpadu na území SO ORP............................................................................43 3.3.2.2 Produkce komunálního odpadu ...................................................................................44 3.3.2.3 Nakládání s odpadem ve městě Plzeň ..........................................................................45 3.3.2.4 Zařízení pro nakládání s odpadem ...............................................................................45 3.3.2.5 Staré ekologické zátěže ...............................................................................................48 3.3.3 Další hygienické závady území ........................................................................................50 3.3.4 Indikátory ........................................................................................................................54 3.3.4.1 Indikátory stavu kvality ovzduší..................................................................................54 3.3.4.2 Indikátory stavu odpadového hospodářství ..................................................................55 3.3.5 SWOT analýza.................................................................................................................58 3.3.6 Problémy k řešení ............................................................................................................59 Ochrana přírody a krajiny..........................................................................................................60 3.4.1 Chráněná území ...............................................................................................................60 3.4.1.1 Chráněná území v SO ORP Plzeň................................................................................60 3.4.2 Koeficient ekologické stability krajiny .............................................................................62 3.4.3 Územní systém ekologické stability .................................................................................64 3.4.4 Indikátory ........................................................................................................................65 3.4.5 SWOT analýza.................................................................................................................67 3.4.6 Problémy k řešení ............................................................................................................67 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa.................................................68 3.5.1 Zemědělský půdní fond....................................................................................................68 3.5.2 Pozemky určené k plnění funkce lesa ...............................................................................71 3.5.2.1 Přírodní lesní oblasti ...................................................................................................71 2


3.6

3.7

3.8

3.9

3.5.2.2 Lesnatost.....................................................................................................................72 3.5.2.3 Kategorie lesa .............................................................................................................72 3.5.3 Indikátory ........................................................................................................................75 3.5.3.1 Změna výměry zemědělské půdy v čase ......................................................................75 3.5.3.2 Lesnatost.....................................................................................................................75 3.5.4 SWOT analýza.................................................................................................................77 3.5.5 Problémy k řešení ............................................................................................................77 Veřejná dopravní a technická infrastruktura...............................................................................78 3.6.1 Dopravní infrastruktura....................................................................................................78 3.6.1.1 Silniční doprava..........................................................................................................78 3.6.1.2 Železniční doprava......................................................................................................82 3.6.1.3 Vodní doprava ............................................................................................................83 V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta. ......................................................................83 3.6.1.4 Letecká doprava..........................................................................................................83 3.6.2 Technická infrastruktura ..................................................................................................83 3.6.2.1 Zásobování vodou a stav vodovodních sítí...................................................................84 3.6.2.2 Kanalizační síť............................................................................................................85 3.6.2.3 Zásobování plynem.....................................................................................................86 3.6.2.4 Zásobování elektrickou energií....................................................................................86 3.6.2.5 Zásobování teplem......................................................................................................86 3.6.2.6 Informační a komunikační technologie........................................................................87 3.6.2.7 Obnovitelné zdroje elektrické energie..........................................................................87 3.6.3 Indikátory ........................................................................................................................88 3.6.4 SWOT analýza.................................................................................................................90 3.6.4.1 SWOT analýza dopravní infrastruktury .......................................................................90 3.6.4.2 Technická infrastruktura..............................................................................................90 3.6.5 Problémy k řešení ............................................................................................................90 3.6.5.1 Dopravní infrastruktura...............................................................................................90 3.6.5.2 Technická infrastruktura..............................................................................................90 Sociodemografické podmínky ...................................................................................................90 3.7.1 Demografický vývoj ........................................................................................................90 3.7.2 Věková struktura..............................................................................................................90 3.7.3 Vzdělanostní struktura .....................................................................................................90 3.7.4 Vzdělávací uzavřenost a otevřenost obcí ..........................................................................90 3.7.5 Školy a školská zařízení ...................................................................................................90 3.7.6 Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče ..................................................................90 3.7.7 Veřejný a kulturní život ...................................................................................................90 3.7.8 Indikátory ........................................................................................................................90 3.7.9 SWOT analýza.................................................................................................................90 3.7.10 Problémy k řešení ............................................................................................................90 Bydlení .....................................................................................................................................90 3.8.1 Domovní fond..................................................................................................................90 3.8.2 Bytový fond.....................................................................................................................90 3.8.3 Vlastnický vztah k bytům.................................................................................................90 3.8.4 Vybavenost bytů základní technickou infrastrukturou.......................................................90 3.8.5 Bytová výstavba...............................................................................................................90 3.8.6 Problémy k řešení a záměry v oblasti bydlení...................................................................90 3.8.7 Indikátory ........................................................................................................................90 3.8.8 SWOT analýza.................................................................................................................90 3.8.9 Problémy k řešení v rámci územního plánování................................................................90 Rekreace ...................................................................................................................................90 3.9.1 Rekreační potenciál regionu .............................................................................................90 3.9.1.1 Přírodní podmínky vhodné k rozvoji rekreace, naučné stezky ......................................90 3.9.1.2 Rekreace v zimním období..........................................................................................90 3.9.1.3 Rekreace v letním období............................................................................................90 3.9.2 Historické a kulturní památky, muzea, lidová architektura................................................90 3


3.10 Ubytovací kapacity....................................................................................................................90 3.10.1 Indikátory ........................................................................................................................90 3.10.2 SWOT analýza.................................................................................................................90 3.10.3 Problémy k řešení ............................................................................................................90 3.11 Hospodářské podmínky.............................................................................................................90 3.11.1 Daňová výtěžnost.............................................................................................................90 3.11.2 Nezaměstnanost ...............................................................................................................90 3.11.2.1 Míra nezaměstnanosti..............................................................................................90 3.11.2.2 Dlouhodobá nezaměstnanost ...................................................................................90 3.11.3 Zaměstnanost...................................................................................................................90 3.11.3.1 Míra ekonomické aktivity a míra zaměstnanosti.......................................................90 3.11.3.2 Struktura zaměstnanosti...........................................................................................90 3.11.4 Podnikatelská struktura....................................................................................................90 3.11.4.1 Míra podnikatelské aktivity .....................................................................................90 3.11.5 Pracovní uzavřenost a otevřenost obcí..............................................................................90 3.11.6 Redukovaný index funkční velikosti.................................................................................90 3.11.7 Indikátory ........................................................................................................................90 3.11.8 SWOT analýza.................................................................................................................90 3.11.9 Problémy k řešení ............................................................................................................90 4

VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ .............................................. 90 4.1

Vyhodnocení vyváženosti pilířů ................................................................................................90 4.1.1 Vyhodnocení sociodemografického pilíře.........................................................................90 4.1.2 Vyhodnocení ekonomického pilíře ...................................................................................90 4.1.3 Celkové hodnocení obcí...................................................................................................90 4.1.4 Vyhodnocení environmentálního pilíře..............................................................................161 4.2 Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři ...........................................................................90

5

ZÁVĚR ........................................................................................................................................... 90 5.1 5.2

6

Souhrn z témat ..........................................................................................................................90 Problémy k řešení......................................................................................................................90 5.2.1 Urbanistické, dopravní a hygienické závady v území........................................................90 5.2.1.1 Stav povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních vod ................................90 5.2.1.2 Překračování imisních limitů sledovaných látek znečišťujících ovzduší .......................90 5.2.1.3 Hluková a emisní zátěž z dopravy ...............................................................................90 5.2.1.4 Radonové riziko ..........................................................................................................90 5.2.1.5 Staré ekologické zátěže ...............................................................................................90 5.2.1.6 Problematika nakládání s odpady ................................................................................90 5.2.1.7 Zásobování pitnou vodou ............................................................................................90 5.2.2 Hlavní potenciální střety záměrů v území s územními limity ............................................90 5.2.3 Omezení pro rozvoj území a ohrožení v území .................................................................90 5.2.4 Dopravní závady a hlavní záměry na území SO ORP Plzeň ..............................................90 5.2.4.1 Problémy silniční a železniční sítě ...............................................................................90 5.2.5 Další problémy k řešení v oblasti ekonomického a sociodemografického pilíře.................90 5.2.5.1 Obyvatelstvo a sociální služby ....................................................................................90 5.2.5.2 Bydlení .......................................................................................................................90 5.2.5.3 Rekreace .....................................................................................................................90

POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE..................................................................................... 90

4


SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Příloha č. 4 Grafická příloha Samostatná příloha

Kompletní seznam výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Seznam nejdůležitějších výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Přehled zpracovaných karet jevů (procesů) v tématech Přehled použitých vrstev ÚAP Problémový výkres (v měřítku 1:25 000) Karty jevu (procesu)

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1.1.1: Schéma ÚAP - RURÚ ................................................................................................12 Obrázek č. 3.1.1: Geologická struktura území SO ORP Plzeň.................................................................17 Obrázek č. 3.1.2: Těžba nerostných surovin v SO ORP Plzeň.................................................................20 Obrázek č. 3.1.3: Indikátor – Podíl plochy poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích .....22 Obrázek č. 3.2.1: Základní přehled SO ORP Plzeň .................................................................................25 Obrázek č. 3.2.2: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu .............29 Obrázek č. 3.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu ...............30 Obrázek č. 3.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu ................................32 Obrázek č. 3.2.5: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu............................33 Obrázek č. 3.2.6: Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy ........................................................36 Obrázek č. 3.3.1: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (cílový imisní limit pro benzo(a)pyren) ...........................................................41 Obrázek č. 3.3.2: Přehled evidovaných SEZ na území SO ORP Plzeň (k roku 2010) ..............................49 Obrázek č. 3.3.3: Hladiny hlukového ukazatele Ldvn (den-večer-noc) v db............................................51 Obrázek č. 3.3.4: Produkce komunálního odpadu v jednotlivých obcích SO ORP Plzeň .........................56 Obrázek č. 3.3.5: Míra separace komunálního odpadu v jednotlivých obcích SO ORP Plzeň ..................57 Obrázek č. 3.4.1: Chráněná území přírody..............................................................................................62 Obrázek č. 3.4.2: Územní systém ekologické stability ............................................................................65 Obrázek č. 3.5.1: ZPF I. a II. třídy ochrany ............................................................................................70 Obrázek č. 3.5.2: Přírodní lesní oblasti...................................................................................................71 Obrázek č. 3.5.3: Kategorie lesa.............................................................................................................74 Obrázek č. 3.6.1: Transevropské multimodální koridory.........................................................................78 Obrázek č. 3.6.2: Silniční koridory mezinárodního a republikového významu ........................................79 Obrázek č. 3.6.3: Železniční síť v SO ORP Plzeň ...................................................................................82 Obrázek č. 3.6.4: Přítomnost inženýrských sítí v obcích SO ORP Plzeň k 31.12.2010 ............................84 Obrázek č. 3.7.1: Vývoj počtu obyvatel (k 31. 12.) SO ORP Plzeň mezi lety 1971 - 2010.......................90 Obrázek č. 3.7.2Pohyb obyvatel v SO ORP Plzeň v letech 1991 až 2009 ................................................90 Obrázek č. 3.7.3: Vývoj hrubé míry přirozeného přírůstku v obcích SO ORP Plzeň mezi lety 1997 - 2009 ..................................................................................................................................90 Obrázek č. 3.7.4: Vývoj hrubé míry migračního salda v obcích SO ORP Plzeň 1997 - 2009 ...................90 Obrázek č. 3.7.5: Míra vyjížďky a dojížďky studentů v obcích SO ORP Plzeň .......................................90 Obrázek č. 3.8.1: Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 1991–2001 ...........................................90 Obrázek č. 3.8.2: Průměrný roční počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel v SO ORP Plzeň ..............90 Obrázek č. 3.9.1: Potenciál cestovního ruchu .........................................................................................90 Obrázek č. 3.10.1: Potenciálně-rekreační plochy ....................................................................................90 Obrázek č. 3.10.2: Turisticko-rekreační funkce ......................................................................................90 Obrázek č. 3.11.1: Vývoj míry nezaměstnanosti v SO ORP PLK............................................................90 Obrázek č. 3.11.2: Vývoj míry nezaměstnanosti v obcích SO ORP Plzeň ...............................................90 Obrázek č. 3.11.3: Míra vyjížďky a dojížďky do zaměstnání obcí SO ORP Plzeň ...................................90 Obrázek č. 4.1.1: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – environmentální pilíř .............90 Obrázek č. 4.1.2: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – sociodemografický pilíř.........90 Obrázek č. 4.1.3: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoj – ekonomický pilíř .....................90 Obrázek č. 4.1.4: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoj – celkově všechny pilíře............90 Obrázek č. 4.1.5: Kartogram „Vztah území obcí ORP Plzeň podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území“ .....................................................................90

5


SEZNAM TABULEK Tabulka č. 3.1.1: Výhradní bilancovaná ložiska nerostných surovin v SO ORP Plzeň .............................18 Tabulka č. 3.1.2: Poddolovaná území v SO ORP Plzeň ..........................................................................18 Tabulka č. 3.1.3: Podíl poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích SO ORP Plzeň ...........21 Tabulka č. 3.2.1: Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí...............................26 Tabulka č. 3.2.2: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí ........................................27 Tabulka č. 3.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích.............................................................28 Tabulka č. 3.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu ......31 Tabulka č. 3.2.5: Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů....................................35 Tabulka č. 3.3.1: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví ...................39 Tabulka č. 3.3.2: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace ....................................................................................................................42 Tabulka č. 3.3.3: Produkce odpadu v hlavních skupinách dle katalogu odpadů v SO ORP Plzeň v roce 2010 ..........................................................................................................................43 Tabulka č. 3.3.4: Produkce hlavních složek komunálního odpadu v SO ORP Plzeň v roce 2010 .............44 Tabulka č. 3.3.5: Stávající zařízení pro nakládání s odpadem v SO ORP Plzeň (k roku 2010) .................46 Tabulka č. 3.3.6: Sběrné dvory na území města Plzeň (k roku 2010).......................................................46 Tabulka č. 3.3.7: Sběrny druhotných surovin na území města Plzeň (k roku 2010) .................................47 Tabulka č. 3.3.8: Přehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Plzeň (k roku 2010)..............48 Tabulka č. 3.3.9: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v roce 2010 .......................................................................................................54 Tabulka č. 3.3.10: Produkce KO a míra separace na území SO ORP Plzeň v roce 2010 ..........................55 Tabulka č. 3.4.1: Rozloha zvláště chráněných území v SO ORP Plzeň (v ha) a jejich podíl na celkové ploše území ...............................................................................................................61 Tabulka č. 3.4.2: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Plzeň..........................63 Tabulka č. 3.4.3: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Plzeň..........................66 Tabulka č. 3.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) ....................................................................................68 Tabulka č. 3.5.2: Půdy v 1. a 2. třídě ochrany.........................................................................................69 Tabulka č. 3.5.3: Lesnatost dle obcí .......................................................................................................72 Tabulka č. 3.5.4: Kategorie lesa .............................................................................................................73 Tabulka č. 3.5.5: Nastavení indikátoru ...................................................................................................75 Tabulka č. 3.5.6: Nastavení indikátoru pro PUPFL.................................................................................75 Tabulka č. 3.5.7: Indikátory změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2001 a 2008 .............................76 Tabulka č. 3.6.1: Navržené úpravy na silnicích I. třídy na území SO ORP Plzeň.....................................81 Tabulka č. 3.6.2: Návrh úprav na silnici aglomeračního okruhu..............................................................81 Tabulka č. 3.6.3: Nově navržené stavby na silnicích na území SO ORP Plzeň ........................................81 Tabulka č. 3.6.4: Veřejně prospěšné stavby na území SO ORP Plzeň - silnice .......................................81 Tabulka č. 3.6.5: Veřejně prospěšné stavby na území SO ORP Plzeň - železnice ....................................83 Tabulka č. 3.6.6: Hustota silniční sítě podle obcí – hodnocení ................................................................88 Tabulka č. 3.6.7: Hodnocení dopravní obslužnosti území hromadnou dopravou - počet spojů do Plzně a z Plzně ve vybraných intervalech ...............................................................................89 Tabulka č. 3.6.8: Vybavenost obcí technickou infrastrukturou................................................................89 Tabulka č. 3.7.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Plzeň mezi lety 1997 – 2009 ...........................90 Tabulka č. 3.7.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Plzeň mezi lety 1997 - 2009.................90 Tabulka č. 3.7.3: Věková struktura obyvatel ČR k 31.12.2009................................................................90 Tabulka č. 3.7.4: Věková struktura obyvatel Plzeňského kraje k 31.12.2009...........................................90 Tabulka č. 3.7.5: Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Plzeň v letech 2007-2010 ................................90 Tabulka č. 3.7.6: Vyjížďka a dojížďka do škol v obcích SO ORP Plzeň..................................................90 Tabulka č. 3.7.7: Podíl vyjížďky dojížďka do škol z obcí do ORP Plzeň.................................................90 Tabulka č. 3.7.8: Indikátory a jejich hodnocen .......................................................................................90 Tabulka č. 3.8.1: Domovní fond na území SO ORP Plzeň v roce 2001 ...................................................90 Tabulka č. 3.8.2: Období výstavby domů v SO ORP Plzeň a jejich průměrné stáří..................................90 Tabulka č. 3.8.3: Bytový fond na území SO ORP Plzeň v roce 1991 ......................................................90 Tabulka č. 3.8.4: Bytový fond na území SO ORP Plzeň v roce 2001 ......................................................90 Tabulka č. 3.8.5: Trvale obydlené byty podle právních důvodů užívání a počtu osob na byt v r. 2001.....90 6


Tabulka č. 3.8.6: Technické vybavení trvale obydlených bytů ................................................................90 Tabulka č. 3.8.7: Dokončené a zrušené byty v SO ORP Plzeň ................................................................90 Tabulka č. 3.8.8: Dokončené a zrušené byty v SO ORP Plzeňského kraje...............................................90 Tabulka č. 3.8.9: Hodnocení vývoje počtu trvale obydlených bytů .........................................................90 Tabulka č. 3.8.10: Hodnocení průměrného ročního počtu dokončených bytů na 1 000 obyvatel v SO ORP Plzeň .........................................................................................................................90 Tabulka č. 3.9.1: Seznam nemovitých památek v SO ORP Plzeň............................................................90 Tabulka č. 3.9.2: Hromadná ubytovací zařízení na území SO ORP Plzeň ...............................................90 Tabulka č. 3.9.3: Hodnocení indikátoru potenciální rekreační plochy a turisticko-rekreační funkce obcí.90 Tabulka č. 3.10.1: Daňová výtěžnost obcí v SO ORP Plzeň....................................................................90 Tabulka č. 3.10.2: Průměrná roční míra nezaměstnanosti (%) v obcích SO ORP Plzeň ...........................90 Tabulka č. 3.10.3: Podíl evidovaných uchazečů nad 12 měsíců (%) v SO ORP PLK...............................90 Tabulka č. 3.10.4: Podíl evidovaných uchazečů nad 12 měsíců (%) v obcích SO ORP Plzeň ..................90 Tabulka č. 3.10.5: Míra ekonomické aktivity a míra zaměstnanosti v obcích SO ORP Plzeň...................90 Tabulka č. 3.10.6: Podíl ekonomických činností na zaměstnanosti v obcích SO ORP Plzeň (v %) ..........90 Tabulka č. 3.10.7: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Plzeň v letech 2004 a 2007.................90 Tabulka č. 3.10.8: Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání v obcích SO ORP Plzeň v roce 2001..................90 Tabulka č. 3.10.9: Podíl vyjížďky do zaměstnání z obcí do ORP Plzeň v roce 2001................................90 Tabulka č. 3.10.10: Redukovaný index funkční velikosti v obcích SO ORP Plzeň v roce 2006 ...............90 Tabulka č. 3.10.11: Indikátory a jejich hodnocení ..................................................................................90 Tabulka č. 4.1.1: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a ORP Plzeň ........................................90 Tabulka č. 1.1.1.1: „Vztah území obcí ORP Plzeň podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území..........................................................................................157 Tabulka č. 4.1.2: Přehled indikátorů použitých pro vyhodnocení vyváženosti pilířů................................90 Tabulka č. 4.2.1: Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři .............................................................90

7


SEZNAM ZKRATEK AOT40

BD BPEJ BRKO BRO CLRTAP CR ČD ČGS ČHMÚ ČOV ČSÚ ČÚZK DN DP DP FO DP PO DPH DPS DV EHS EIA EKN ENV EO EU EVL GIS HEIS VÚV T.G.M. HMCP HMMS HMPP HMR HP1, HP2 CHKO CHLÚ CHOPAV CHÚ IAD IDS ISKO ISOH IZS k.ú. KES KJŘ KO

Expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 g·m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 g·m-3, v období 8-20 hod. SEČ. vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. Bytové domy Bonitovaná půdně-ekologická jednotka Biologicky rozložitelný komunální odpad Biologicky rozložitelný odpad Konvence o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států Cestovní ruch České dráhy Česká geologická služba Český hydrometeorologický ústav Čistírna odpadních vod Český statistický úřad Český úřad zeměměřičský a katastrální Daň z nemovitostí Dobývací prostor Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů právnických osob Daň z přidané hodnoty Dům s pečovatelskou službou Daňová výtěžnost Evropské hospodářské společenství Environmental Impact Assesment (posuzování vlivu na životní prostředí) Ekonomický pilíř Environmentální pilíř Ekvivalentní obyvatel Evropská unie Evropsky významná lokalita Geografický informační systém Hydroekologický informační systém Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. Hrubá míra celkového přírůstku Hrubá míra migračního salda Hrubá míra přirozeného přírůstku Hrubá míra rozvodovosti Hlavní parametr 1, 2 Chráněná krajinná oblast Chráněné ložiskové území Chráněná oblast podzemní akumulace vod Chráněné území Individuální automobilová doprava Integrovaný dopravní systém Informační systém kvality ovzduší Informační systém odpadového hospodářství Integrovaný záchranný systém Katastrální území Koeficient ekologické stability krajiny Knižní jízdní řád Komunální odpad 8


KPÚ LBC/LBK Ldvn LHP LO LZU MD MMR mn MZe MZCHÚ MŽP NATURA 2000 NLP NO NP NR NBC/NBK OIR OKEČ OPM OPRL ORP OZKO PHO PLO PO POH ČR POU PP/NPP PR/NPR PRP PUPFL PÚR PV Q Q100 R RBC/RBK RD RES RKC RO RURÚ ŘSD ČR SEZ SFŽP SKO SLDB SMÚ SO SO ORP SOC

Komplexní pozemkové úpravy Lokální biocentrum / lokální biokoridor Hladina hluku celodenní Lesní hospodářský plán Lesy ochranné Lesy zvláštního určení Ministerstvo dopravy Ministerstvo pro místní rozvoj Míra nezaměstnanosti Ministerstvo zemědělství Maloplošně zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu Národní lesnický plán Nebezpečný odpad (zde v textu) Národní park Nadregionální Nadregionální biocentrum / nadregionální biokoridor Objekty individuální rekreace Odvětvová klasifikace ekonomických činností Obsazená pracovní místa Oblastní plány rozvoje lesa Obec s rozšířenou působností Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Pásmo hygienické ochrany Přírodní lesní oblast Ptačí oblast Plán odpadového hospodářství České republiky Obec s pověřeným obecním úřadem Přírodní památka / národní přírodní památka Přírodní rezervace / národní přírodní rezervace Potenciální rekreační plochy Pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje Pracovní význam Vydatnost zdroje (vodního) Průtok při stoleté vodě Regionální Regionální biocentrum / regionální biokoridor Rodinné domy Registrované ekonomické subjekty Rekreačně-krajinný celek Rozvojová oblast Rozbor udržitelného rozvoje území Ředitelství silnic a dálnic České republiky Stará ekologická zátěž Státní fond životního prostředí Směsný komunální odpad Sčítání lidu, domů a bytů Standardizovaná míra úmrtnosti Správní obvod Správní obvod obce s rozšířenou působností Sociodemografický pilíř 9


SUR ČR SV SWOT SŽDC TOB TRF TTP ÚAP ÚHÚL ÚP ÚPD ÚSC ÚSES ÚTP ÚV VCHÚ VKP VLD VPM VRT VTL VÚC ZABAGED ZCHÚ ZPF ZPS ZÚR ŽP žst.

Strategie udržitelného rozvoje České republiky Skupinový vodovod Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats (Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení) Správa železniční dopravní cesty Trvale obydlený byt Turisticko rekreační funkce Trvalé travní porosty Územně analytické podklady Ústav pro hospodářskou úpravu lesa Územní plán/územní plánování Územně plánovací dokumentace Územně správní celek Územní systém ekologické stability krajiny Územně technický podklad Úpravna vody Velkoplošné chráněné území Významný krajinný prvek Veřejná linková doprava Volná pracovní místa Vysokorychlostní trať Vysokotlak (označení tlakové úrovně do 4 MPa) Velký územní celek Základní báze geografických dat pro státní správu Zvláště chráněné území Zemědělský půdní fond Obyvatelé se změněnou pracovní schopností Zásady územního rozvoje Životní prostředí Železniční stanice

10


JEDNOTKY dB GJ GWh h ha kg kV kW l m m2 m3 MW km km2 m n. m. s t °C

decibel gigajoule gigawatthodiny hodina hektar kilogram kilovolt kilowatt litr metr metr čtvereční metr krychlový megawatt kilometr kilometr čtvereční metrů nad mořem sekunda tuna stupeň Celsia

ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE, UZANČNÍ NÁZVY ANALÝZ As BaP BZN Cd NH4 + NO2 NO3 NOx O3 PM10 SO2 VOC

arsen benzo(a)pyren benzen kadmium amonné ionty oxid dusičitý dusičnany oxidy dusíku (NO a NO2 – oxid dusnatý a oxid dusičitý) přízemní (troposférický) ozon suspendované částice velikostní frakce PM10 (částice menší než 10 µm) oxid siřičitý těkavé organické sloučeniny (Volatile Organic Compounds)

11


ÚVOD 1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Tato práce byla provedena jako 1. úplná aktualizace územně analytických podkladů ORP Plzeň, dle & 28 odst. 1 stavebního zákona. Aktualizaci provedl Úřad územního plánování, MMP STAV, Škroupova 4, Plzeň. Obrázek č. 1.1.1: Schéma ÚAP - RURÚ

Nedílnou součástí této zprávy jsou i přílohy, které mají za úkol podat v dané problematice komplexnější informaci. Konkrétně se jedná o tyto přílohy: Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Příloha č. 4 Grafická příloha Samostatná příloha

Kompletní seznam výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Seznam nejdůležitějších výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Přehled zpracovaných karet jevů (procesů) v tématech Přehled použitých vrstev ÚAP Problémový výkres (v měřítku 1:25 000) Karty jevu (procesu)

1.2 PODKLADY PRO RURÚ – ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování „Rozboru udržitelného rozvoje území“ jsou údaje o území, jejichž seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti – viz. příloha č. 1. – část „A“ a část „B“. •

Část A – Územně analytické podklady obcí – podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (119 jevů)

12

1. úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Plzeň •

Část B – Územně analytické podklady kraje – podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (37 jevů)

Přičemž v 119. jevu z ÚAP obcí a 37. jevu ÚAP kraje mohou být obsaženy další informace mimo konkrétně stanovené jevy ÚAP ve vrstvách 1-118 pro obce a ve vrstvách 1-36 pro kraj. Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Plzeňského kraje (Plán odpadového hospodářství, Územní energetická koncepce, Koncepce snižování emisí a imisí, Koncepce dopravní infrastruktury apod., data o životním prostředí uvedená v dokumentu: Stav ŽP v Plzeňském kraji (2006, 2007, 2009) a České republiky (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR, statistické údaje ze Statistického úřadu apod.). Veškeré podklady jsou uvedeny v kapitole Použitá literatura a jiné zdroje. Dále byly využity další informační zdroje uvedené v seznamu literatury podle jednotlivých témat udržitelného rozvoje stanovených vyhláškou č. 500/2006 Sb.

1.3 POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V SO ORP PLZEŇ

PODMÍNEK

Tento dokument má být jedním z podkladů pro zadání nových územních plánů obcí nebo jejich změn. Měl by přejímat informace z územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů vyšších územně správních celků (kraj, případně stát). Rovněž by měl reagovat na problémy a potřeby jednotlivých obcí v rámci územně správního obvodu obce s rozšířenou působností. Rozhodujícím právním předpisem pro tvorbu dokumentu je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Oba citované právní předpisy nabyly účinnosti dne 1. 1. 2007. Účel územního plánování Priority územního plánování kraje jsou stanoveny k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Formulují požadavky na udržitelný rozvoj území vyjádřené v Politice územního rozvoje České republiky schválené usnesením Vlády ČR č. 929 ze dne 20.7.2009, v souladu s charakterem území kraje a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské podmínky) tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, a přitom nebyly ohroženy podmínky života generací budoucích. Nadřazeným a závazným dokumentem pro tvorbu územních plánů obcí ORP Plzeň jsou ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, vydané Plzeňským krajem dne 2.9.2008 (č. usnesení 834/08) v nabytí účinnosti dne 17.10.2008.

13


2

GENIUS REGIONIS

Město Plzeň náleží k nejmladším středověkým českým královským městům (r.1295). Opevněné středověké město, založené v rovinatém terénu Plzeňské kotliny při soutoku řek Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy, tvořilo vojenskou protiváhu šlechtickým hradům. Okraj v kotlině lokalizované Plzně lemují vrchy: Chlum (416 m n.m.), Silvánský vrch (414 m n. m.), Švabiny (409 m n. m.) Hůrka (378 m n. m.) a Homolka (373 m n. m.). Vývoj gotické Plzně byl dokončen ve druhé pol. 15. století. Její velkolepá výstavnost, jedinečnost a neopakovatelný obraz vyústily v dokonalou jednotu hmoty a ducha (město kostelních věží a střech sakrálních staveb). Chrám sv. Bartoloměje dominuje nejen centrálnímu náměstí, ale svou 102 m vysokou jehlicovitou věží dotváří neopakovatelnou siluetu města Plzně. V 16. století k němu byla přistavěna pozdně gotická šternberská kaple – klenot vladislavské gotiky v Čechách. Na přelomu 14. a 15. století se Plzeň stala „městem slunce“ – mocnou husitskou pevností (než husité odtáhli do Tábora). V poděbradské době sídlil v Plzni administrátor katolické církve, což podmínilo vznik vůbec první tiskárny v Čechách (r. 1468). Plzeň historicky stojící ve vědomé opozici proti Praze, využívala svého postavení jako centra zahraničního obchodu (obchodní styky zejména s Augsburgem, Regensburgem, Salzburgem). V 16. století patří Plzeň vedle Starého Města Pražského k nejbohatším českým městům. Město přijímá renesanční sloh – nízké dřevěné či hrázděné domy, které jsou po mohutných požárech nahrazovány zděnými domy s nádherně zdobenými průčelími a domovními portály. K významným renesančním stavbám náleží nádhernou interiérovou výzdobou se pyšnící městská radnice z poloviny 16. století, Gerlachovský dům z r. 1575, Salzmanův dům z r. 1582. Silueta města se sice mění, avšak urbanistická kompozice a struktura gotického půdorysu města zůstávají nezměněny. V baroku vznikla v Plzni monumentální stavba filosofického ústavu, v němž působila řada významných profesorů a národních buditelů, spojovaných s počátky českého národního obrození v západních Čechách (J. V. Sedláček, J. F. Smetana). Díky nim zakořenila v Plzni i výrazná divadelní tradice. V roce 1829 tam poprvé vystupoval s divadelní Hilmerovou společností Josef Kajetán Tyl. Kromě současného Divadla J. K. Tyla získala světový věhlas divadelní scéna, kterou založil v roce 1917 J. Skupa (Divadlo Spejbla a Hurvínka). Západočeské muzeum bylo založeno r. 1878. V roce 1988 bylo historické jádro města Plzně prohlášeno městskou památkovou rezervací. Živelný rozvoj výroby a vstup železniční dopravy do města v době nástupu industrializace vedly k prudkému nárůstu počtu obyvatel. 60. léta 19. století byla dobou hospodářského a politického nástupu českého měšťanstva. Budovala se předměstí a přetvořilo se i vnitřní město. Vedle nových obytných souborů vznikla řada škol, hotelů, ale i nádražní budova či nechvalně známá trestnice (Plzeň – Bory) a další nová vojenská kasárna. V roce 1842 byl spojením menších drobných pivovarů založen Měšťanský pivovar (dostatek místních a blízkých surovin: dobrá voda, ječmen a chmel). Již v roce 1913 přesáhla produkce piva jeden mil. hl. V roce 1959 bylo v budově bývalé sladovny a pivovaru z 15. století otevřeno v Evropě ojedinělé Pivovarnické muzeum. V roce 1859 byla dokončena stavba Valdštejnovy strojírny, kterou o 10 let později koupil podnikatel Emil Škoda. Průmyslový rozvoj města byl počátkem 20. století dán zbrojními potřebami RakouskoUherské monarchie. V ní představovaly Škodovy závody největší zbrojařský podnik celé země. Později zde byla lokalizována výroba turbín, jaderné strojírenství, produkce dopravní techniky, zejména lokomotiv, obráběcích strojů, ale i dalších zařízení těžkého strojírenství. Město Plzeň se postupně stalo jádrem aglomerace, která dosáhla na přelomu 20. a 21. století 350 tis. obyvatel. V průmyslovém profilu města se uplatňují kromě světoznámých pivovarů (Prazdroj, Gambrinus) i železniční dílny a závody chemicko-papírenského průmyslu (Doudlevce, Bukovec). Významnou roli v celkové kompozici města sehrává městská zeleň, která vytváří zcela osobitý aspekt jeho genia. Jak volně koncipované aleje v krajině („kilometrovka“, Lochotínská ulice, silnice do Radčic), tak zeleň v podobě bulvárů či jejich pozůstatků (Klatovská třída, Francouzská třída), tvoří neodmyslitelnou část genia města (včetně Lochotínského parku). Plzeň vytváří důležitý dopravní uzel západních Čech. Železniční tratě odtud vycházejí do šesti směrů: Praha, České Budějovice, Železná Ruda, Domažlice, Cheb, Žatec. Jaroslav Vencálek

14


3

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY

V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí každého tématu je hodnocení indikátorů, SWOT analýza a problémy k řešení. Zpracovaná témata Horninové prostředí a geologie, Vodní režim, Hygiena životního prostředí, Ochrana přírody a krajiny, Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, Veřejná dopravní a technická infrastruktura, Sociodemografické podmínky, Bydlení, Rekreace, Hospodářské podmínky.

• • • • • • • • • •

V rámci aktualizace vlastních témat byly aktualizovány karty jevů (procesů) – viz příloha č. 3. Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Plzeň jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí, resp. katastrů. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) i nižších jednotek uvnitř SO ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně: • • •

Plzeňský kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro SO ORP Plzeň, ostatní SO ORP Plzeňského kraje pro srovnání jednotlivých SO ORP, okres Plzeň – okresy jsou základní prostorovou jednotkou umožňující v širším kontextu stanovení regionálních disparit.

15


3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Západní část SO ORP Plzeň pokrývá Plaská pahorkatina, která se v rámci sledovaného území skládá z podcelků Plzeňská kotlina (město Plzeň), Kaznějovská pahorkatina (severní část) a Kralovická pahorkatina (severovýchodní část). Východní a jižní část území spadá do geomorfologického celku Švihovská vrchovina a jejích podcelků Radyňská pahorkatina (jih) a Rokycanská pahorkatina (východ). Plaská pahorkatina je členitá pahorkatina, která vytváří střední část Plzeňské pahorkatiny. Její rozloha je 2 180 km2. Střední výška je 423,3 m n. m., střední sklon 3° 38´. Je tvořena nepřeměněnými nebo slabě metamorfovanými proterozoickými horninami tepelsko-barrandienské oblasti, menšími tělesy variských granitoidů, pokryvy permokarbonských zpevněných a třetihorních nezpevněných sedimentů a ojediněle neovulkanity. Představuje homogenní destrukční reliéf tektonicky poměrně konsolidované oblasti s nepříliš diferencovanými pohyby ker. Povrch této jednotky je typický rozsáhlými zbytky neogenních zarovnaných povrchů, strukturně denudačními sníženinami a poměrně vzácnými suky a mělkými i hluboce zaříznutými údolími s říčními terasami. Hydrografickou osou území je tok Mže a Berounky. Její část tvoří Plzeňská kotlina. Reliéf Plzeňské kotliny, jejíž téměř celý severovýchodní výběžek město zaujímá, je plošinný a jen málo zvlněný, členěný stromovitě rozvětvenou sítí údolí Mže, Radbuzy, Úhlavy, Úslavy a Berounky s jejich menšími přítoky. Výraznější niva je podél Mže, ostatní údolí jsou úzká, v odolnějších horninách zahloubená se zaklesnutými meandry (Úhlava u Hradiště, Úslava u Božkova a Lobez, Berounka u Bukovce), ostrohy a příkrými svahy. Sousední pahorkatiny zasahují na území města polohami o 50 - 100 m vyššími s členitějším reliéfem. Nejvýraznější hranicí geomorfologických jednotek je zlomový svah na levém břehu Mže od Radčic k Pecihrádku za Bílou Horou, který odděluje Plzeňskou kotlinu od Kaznějovské pahorkatiny. Specifickým tvarem je hluboce zaříznuté údolí Berounky v úseku pod soutokem s Úslavou. Charakteristické jsou zaoblené metabazaltové - spilitové homole Chlum (416 m), Homolka (373 m), Háje (436 m), Dubová hora (406 m), Val (435 m). Ve východní a jižní části se zachovaly málo přeměněné horniny svrchního prekambria (svrchního proterozoika barrandienu) - jílovité břidlice, prachovce a droby s výrazněji vystupujícími vložkami odolnějších vyvřelých metabazaltů spilitů (např. Chlum). Severní a západní část je východním okrajem platformní jednotky limnického permokarbonu - plzeňské pánve. Tuto rozsáhlou příkopovou propadlinu vyplňuje až 1000 m mocné souvrství sedimentů mladšího paleozoika (slepence, pískovce, arkózy, jílovce, prachovce, místy i uhelné slojky), které pocházejí ze štěrků a písků přinášených řekami do původního jezera. Kaznějovská pahorkatina je podcelkem Plaské pahorkatiny, vytváří členitou pahorkatinu s plochou 339 km2 a střední výškou 430,6 m. Ploše zvlněný erozně denundační povrch se sklání od severu k jihu, je charakterizovaný širokými rozvodními hřbety s plošinnými zarovnanými povrchy, vzácněji sevřenými údolími vodních toků převážně v povodí dolní Střely a Třemošné. Svahy jsou místy porušené erozními rýhami. Kralovická pahorkatina je členitou pahorkatinou s plochou 573 km2 a střední výškou 392 m. Neotektonicky méně porušený erozně denundační povrch se sklání směrem k údolí Berounky. Na rozvodních hřbetech jsou zbytky třetihorních zarovnaných povrchů s plochými suky a odlehlíky. Údolí Berounky jsou mělká i hluboce zaříznutá, s přítoky s říčními terasami. Nejvyšší bod je Nad kostelem s výškou 537 m v Pavlíkovské pahorkatině. Švihovská vrchovina se rozkládá na jihu a jihovýchodě Plzeňské pahorkatiny, nejvyšším vrcholem je Koráb, 773 m n. m. Pohoří zabírá celkovou plochu 1420 km2. Jedná se o plochou vrchovinu, strukturně denudační reliéf rozsáhlých hřbetů, suků a kotlin na horninách algonkia, paleozoika a granitoidech. Převážně v povodí Úhlavy a Úslavy se rozprostírají široce rozevřená subsekventní, méně průlomová údolí, jsou zde poměrně vzácné zarovnané povrchy a četné kryogenní tvary na vypreparovaných silicitových tělěsech. Vrchovina rozčleněna údolím Úhlavy. Člení se na Chudenickou vrchovinu, Merklínskou pahorkatinu, Klatovskou kotlinu, Radyňskou vrchovinu a Rokycanskou pahorkatinu, přičemž do sledovaného území zasahují pouze poslední dvě jmenované. Radyňská vrchovina je plochou vrchovinu s rozlohou 722 km2 a střední výškou 464,6 m. Zaujímá strukturně denundační reliéf v povodí Úhlavy a Úslavy, s výraznými suky, strukturními hřbety barrandienského směru, s rozsáhlými klenbovitými elevacemi se zbytky zarovnaných povrchů a s široce rozevřenými údolími vodních toků, charakteristické jsou tvary zvětrávání a odnosu buližníků.

16


3.1.1 Geologický a geomorfologický profil území Obrázek č. 3.1.1: Geologická struktura území SO ORP Plzeň

Legenda

paleozoické horniny zvrásněné, nemetamorfované (břidlice, droby, křemence, vápence)

proterozoické horniny assyntsky zvrásněné, s různě silným variským přepracováním (břidlice, fylity, svory až pararuly) vulkanické horniny zčásti metamorfované, proterozoické až paleozoické (amfibolity, diabasy, melafyry, porfyry)

permokarbonské horniny (pískovce, slepence, jílovce) kvarter (hlíny, spraše, písky, štěrky)

tercierní horniny (písky, jíly)

granodiority až diority (tonalitová řada) Zdroj: geoportal.cenia.cz, 2010

3.1.2 Těžba nerostných surovin Na území SO ORP Plzeň se nachází několik ložisek nerostných surovin a to cihlářské suroviny (Chrást), štěrků (Kyšice), jílů (Kyšice, Plzeň), granodioritu (Štěnovický Borek) a stavebního kamene – spilitu (Plzeň). V současné době těžba probíhá pouze na ložiscích Kyšice-Ejpovice, Bukovec, Litice u Plzně – Dubová Hora a Nebílovský Borek. Pouze u tří z těchto ložisek (Dolní Vlkýš, Lhota u Dobřan a Nebílovský Borek) jsou vymezena chráněná ložisková území. U těchto ložisek je vymezeno také několik dobývacích prostorů. 17


Tabulka č. 3.1.1: Výhradní bilancovaná ložiska nerostných surovin v SO ORP Plzeň Obec Ev. Název Těžba Surovina Nerost Číslo Chrást Kyšice Kyšice Plzeň Plzeň Plzeň Plzeň Štěnovický Borek

3057800 Chrást u Plzně (TONDACH Česká republika s.r.o., Hranice) 3235800 Kyšice-Pohodnice (Česká geologická služba – Geofond) 3120600 Kyšice-Ejpovice (LASSELSBERGER, a.s., Plzeň) 3120300 Dolní Vlkýš (LASSELSBERGER, a.s., Plzeň) 3047200 Bukovec (Berger Bohemia a.s., Plzeň) 3120800 Lhota u Dobřan (LASSELSBERGER, a.s., Plzeň) 3024800 Litice u Plzně-Dubová hora (Tarmac CZ a.s., Liberec) 3181200 Nebílovský Borek (DCK Holoubkov Bohemia a.s.)

Dřívější povrchová

Cihlářská surovina

Dosud netěženo

Křemenné suroviny

Současná povrchová

Plocha CHLÚ (ha)

hlína, jílovitá břidlice buližník

18,9 Ne

Jíly žáruvzdorné

jíl

3,05 Ne


Jíly keramické nežáruvzdorné

jíl

Občasná povrchová

Štěrkopísky


Jíly keramické nežáruvzdorné

psamity, štěrkopísek , štěrk jíl

10,6 Ano


Stavební kámen

spilit

31,5 Ne


Kámen pro kamenickou výrobu

granodiorit

5 Ne

3,5 Ano 42,5 Ne

1,7 Ano

Zdroj: Data 1. aktualizace ÚAP, Geofond, 2010

3.1.3 Sesuvná a poddolovaná území Poddolovaná a sesuvná území mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například výstavby, mohou být také rizikem pro stávající výstavbu. Na území SO ORP Plzeň se nachází vyšší množství lokalit, které jsou evidovány jako poddolované a pouze dvě evidované jako sesuvné, a to plošně malého rozsahu (na území obce Starý Plzenec mimo zastavěné území). Poddolovaná území se nachází nejvíce na území obcí Plzeň, Kyšice a Dýšina, v ostatních územích již méně. Tabulka č. 3.1.2: Poddolovaná území v SO ORP Plzeň Obec Název Surovina Dýšina Dýšina Dýšina Dýšina Dýšina Dýšina Dýšina Chrást Kyšice Kyšice Kyšice Kyšice

Chrást u Plzně Dýšina 2 Dýšina - Ostrý kámen Dýšina 1 Ejpovice Dýšina-Horomyslice Ejpovice-Klabava Chrást u Plzně Kyšice u Plzně Kyšice u Plzně - Na Pohodnici Tymákov Kyšice u Plzně - Na hlinách

Nerudy Rudy Rudy Rudy Rudy, nerudy Nerudy Rudy Nerudy Nerudy Rudy Rudy Rudy, nerudy

18

Rozsah

Projevy

Systém Systém

Ojedinělá

Žádné

Plocha (ha) 0,1 13,8 8,2 6,5 3,7 14,6 28,4 10,6 bodový 6,3 20,9 40


Obec

Název

Surovina

Kyšice Kyšice Kyšice Kyšice

Dýšina 2 Ejpovice Ejpovice-Klabava Letkov 2

Rudy Rudy, nerudy Rudy Paliva

Letkov Letkov Letkov Letkov

Letkov 3 Letkov 4 Letkov 1 Letkov 2

Rudy Paliva

Lhůta

Rokycany - Cháchov

Rudy

Losiná Plzeň Plzeň Plzeň Plzeň Plzeň Plzeň Plzeň Plzeň Plzeň Plzeň Plzeň Plzeň Plzeň Plzeň Starý Plzenec Starý Plzenec Šťáhlavy Šťáhlavy

Losiná Plzeň 3 - Doudlevce Plzeň - Lochotín Křímice Plzeň - Černice Božkov Bolevec - Sene u Plzně Třemošná - Záluží Dobřany - Hugo Chotíkov Líně - Sulkov Vejprnice Dolní Vlkýš - Malešice Bolevec - Senec Lobzy Starý Plzenec

Rudy Nerudy Paliva Rudy Nerudy Nerudy, paliva Nerudy, paliva Nerudy, paliva Paliva Nerudy, paliva Paliva Paliva Paliva Nerudy Rudy

Letkov 1 Šťáhlavy Rokycany - Cháchov

Rozsah

Projevy

Systém Systém Haldy + propadliny Ojedinělá Ojedinělá Systém

Systém

Ojedinělá Ojedinělá

bodový bodový Haldy Haldy + propadliny Haldy + propadliny Haldy

Drobné Drobné

Systém Systém Systém Systém

Ojedinělá Systém

Drobné Haldy

Rudy

Systém

Haldy

Rudy Rudy

Ojedinělá Systém

Tymákov Tymákov-Sedlec Rudy Tymákov Starý Plzenec Rudy Tymákov Tymákov Rudy Tymákov Letkov 1 Rudy Zdroj: Data 1. aktualizace ÚAP, Geofond, 2010

19

Plocha (ha) 21,9 2 0,1 1,4

Haldy + propadliny

Systém Systém

Haldy

Systém

Haldy

4 16,1 13,2 bodový bodový bodový bodový 45,6 21,2 91,5 126 22,4 20,9 248,6 371,5 216 154,5 1,5 61,7 6,7 bodový 20,7 bodový 2,9 7,9 10,7


Obrázek č. 3.1.2: Těžba nerostných surovin v SO ORP Plzeň


20


Indikátory Jako indikátor, který charakterizuje území z hlediska horninového prostředí, byl zvolen indikátor „podíl plochy poddolovaného nebo sesuvného území k ploše jednotlivých obcí“. Výskyt těchto území představuje omezení pro rozvoj obcí, zejména je limitem pro výstavbu. Stav indikátoru v jednotlivých obcích je znázorněn v následující tabulce. Výskyt sesuvných území je na území SO ORP Plzeň minimální, proto nebyla do výpočtu zahrnuta (nacházejí se v obci starý Plzenec). Podíl plochy poddolovaných nebo sesuvných území na celkové výměře SO ORP je významný (6,3 %), největší je v obcích Dýšina, Kyšice a Plzeň (nad 5 % plochy obce). Pouze část z těchto území leží v zastavěném území. Pouze v obcích Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Nezvěstice a Štěnovický Brodek nejsou tato území evidována. Hodnocení indikátoru: -2 nad 5 % plochy obce -1 3 – 5 % plochy obce 0 1 – 2,99 % plochy obce, 1 0 – 0,99 % plochy obce, bodová poddolovaná nebo sesuvná území 2 bez poddolovaných nebo sesuvných území Tabulka č. 3.1.3: Podíl poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích SO ORP Plzeň Obec Plocha obce (ha) Počet PÚ Plocha PÚ Podíl PÚ Hodnocení bodových (ha) území (%) indikátoru Dýšina 1037,4 7 75,3 7,3 -2 Chrást 985,0 1 10,6 1,1 0 Chválenice 990,6 0 0 0,0 2 Kyšice 706,7 1 75,7 10,7 -2 Letkov 467,8 0 20,1 4,3 -1 Lhůta 340,9 0 13,2 3,9 -1 Losiná 676,9 0 0 0,0 2 Mokrouše 274,9 0 0 0,0 2 Nezbavětice 475,6 0 0 0,0 2 Nezvěstice 640,8 0 0 0,0 2 Plzeň 13764,5 0 1319,7 9,6 -2 Starý Plzenec 1833,8 0 68,4 3,7 -1 Šťáhlavy 2401,4 0 20,7 0,9 1 Štěnovický Borek 624,0 0 0 0,0 2 Tymákov 915,4 0 21,5 2,3 0 Celkem 26135,7 9 1642,1 6,3 -2 Zdroj: Data 1. aktualizace ÚAP, Geofond, 2010

21


Obrázek č. 3.1.3: Indikátor – Podíl plochy poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích


22


3.1.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

V obcích Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Nezvěstice a Štěnovický Brodek nejsou evidována žádná plošná poddolovaná území, které by tak omezovaly územní rozvoj. V území je minimální výskyt sesuvných území, které tak netvoří omezení pro rozvoj obcí. Výskyt řady ložisek nerostných surovin a to cihlářské suroviny (Chrást), štěrků (Kyšice), jílů (Kyšice, Plzeň), granodioritu (Štěnovický Borek) a stavebního kamene – spilitu (Plzeň). PŘÍLEŽITOSTI Zajištění poptávky po nerostných surovinách z místních zdrojů. Využití ploch po těžbě nerostných surovin – rekreační plochy, zalesnění, prvky zeleně...

Vyšší míra poddolovaných území v rámci regionu, zejména v obcích Dýšina, Kyšice a Plzeň (více než 5 % plochy obce) může omezovat rozvoj obcí. Těžba surovin – má za následek často zábor zemědělské půdy, místy velmi bonitní.

HROZBY Střet zájmů těžby se zájmy ochrany přírody.

3.1.5 Problémy k řešení • • • •

Přesná lokalizace poddolovaných území a zjištění míry omezení využití území Určení vhodného využití poddolovaných území Dodržování zásad ochrany ložisek nerostných surovin Minimalizace negativního vlivu případné další těžby nerostných surovin na složky životního prostředí (zábor ZPF, ochrana vod, ochrana přírody, doprava) při současném respektování potřeby dostatečného množství surovin.

23


3.2 VODNÍ REŽIM Všechny vodní zdroje na území SO ORP Plzeň zasahují do povodí Berounky. Celé území SO ORP Plzeň zaujímá 261,238 km2 oblasti povodí. Oblast povodí Berounky je charakteristická pásmem pohraničních pohoří na západě (severní část Šumavy a Český les), Plzeňskou kotlinou Brdským pásmem. Páteřními toky v horní části oblasti povodí jsou Mže, Radbuza, Úhlava a Úslava, v dolní části oblasti povodí pak Berounka s přítoky Střelou a Litavkou. Oblast povodí Berounky je podle geomorfologického členění zastoupena subprovinciemi Poberounská soustava, Šumavská soustava a částečně též Krušnohorská soustava provincie Česká vysočina. Oblast povodí Berounky je budována z geologického hlediska ve značné části krystalinikem. Přísluší k nejstaršímu prekambrickému patru Českého masívu, postiženému kadomskou a variskou orogenezí, doprovázenou regionální metamorfózóu a plutogenezí. Krystalinikum v oblasti povodí je součástí oblasti moldanubika a oblasti středočeské (tepelsko-barrandienské). V souladu s regionálním členěním geologických jednotek lze vymezit v oblasti povodí tyto hydrogeologické struktury (geologická prostředí s uceleným oběhem podzemní vody) - hydrogeologický masív, zvrásněný komplex, pánve. Hydrogeologický masív reprezentuje krystalinikum. Horniny se vyznačují výhradně puklinovou propustností. S výjimkou přípovrchové zóny zvětrávání, která může zasahovat od několika metrů do několika desítek metrů, je oběh podzemní vody vázán na tektonicky porušené zóny. Hydraulické parametry krystalinických hornin jsou obvykle nízké. V oblasti povodí Berounky se jedná o oblast moldanubika Českého lesa, částečně moldanubika šumavského, tepelské a domažlické krystalinikum, které leží v pramenných oblastech a na horních tocích Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy. Koeficient transmisivity se pohybuje v širokém pásmu 10-5 – 10-3 m2/s. Ke zvrásněnému komplexu počítáme nejstarší uloženiny, stáří svrchního proterozoika a staršího paleozoika Barrandienu. Vyznačují se komplikovanějšími hydrogeologickými poměry a vytvářejí se v nich podzemní vody puklinového a zčásti puklinovo-krasového typu v částečně zkrasovělých silurskodevonských vápencích. Hlavní zvodnění je v přípovrchovém pásmu rozpojení hornin, ve kterém se vytváří mělká zvodeň s volnou hladinou, konformní s morfologií terénu. Propustnost karbonátových hornin ve vápencích barrandienu je puklinová a krasová. Oběh podzemních vod je omezen vlivem neúplného vývoje krasu a složitou tektonikou. Převážnou část území s výskytem siluru a devonu barrandienu odvodňuje Berounka, severozápadní část Vltava. U permokarbonských uloženin, které tvoří pánevní struktury, se často ve vertikálním směru střídají propustné a nepropustné vrstvy a vytvářejí se víceméně průběžně kolektory a izolátory. V území narušeném těžbou uhlí obvykle dochází k druhotnému propojení zvodní. V zájmovém území se nacházejí pánve Plzeňská, Manětínská, Žihelská a část pánve Rakovnické. Plzeňská pánev je na obvodě dokonale uzavřena vyzdviženými algonkickými břidlicemi a pouze na SZ souvisí úzkým prolomem Dražené s Manětínskou pánví, s níž se zde na místě styku společně odvodňuje. Plocha rajónu je na dvou místech překryta kvartérními náplavami přítoků Berounky v Plzeňské kotlině. Oběh podzemní vody se v severní a jižní části pánve podstatně liší, v severní části převládá plynulé odvodňování příronem do vodotečí a pramenními vývěry, v jižní části v důsledku čerpání důlních vod je značná část odvodnění umělá. Vytěžené prostory působí jako erozní báze, neboť důlní vody jsou dlouhodobě odčerpávány. Nejdůležitějším činitelem, který ovlivňuje průtočnost sedimentů Plzeňské pánve, je rozsáhlé tektonické porušení. Stupeň propustnosti se pohybuje od velmi nízkého až do vysokého, v závislosti na hydrologickém charakteru puklin. Koeficient transmisivity je zde mezi 10-4 až 10-3 m2/s. Zvodeň vyvinutá v kvartérních sedimentech a přípovrchových horninách v oblasti města Plzně je nevhodná k využívání, protože je silně kontaminovaná. Z hlediska specifického odtoku podzemních vod jsou nejvyšší hodnoty nad 5 - 10 l/s/km2 dokumentovány v pramenné oblasti Úhlavy ve vrcholových partiích Šumavy. V oblasti krystalinika v okolí Mariánských Lázní, vrcholové oblasti Českého lesa a podhůří Šumavy a oblasti výskytu karbonátových hornin paleozoika Barrandienu dosahuje specifický odtok hodnot 3-5 l/s/km2, v oblasti podhůří Českého lesa a staršího paleozoika Brd činí specifický odtok 2-3 l/s/km2 a v pánevní oblasti v okolí Plzně na středních a dolních tocích Mže, Úhlavy, Úslavy a Radbuzy 1-2 l/s/km2. Nejnižších hodnot dosahuje specifický odtok podzemních vod na středním toku Berounky v oblasti proterozoika (0,5 – 1 l/s/km2). 24


V oblasti povodí Berounky jsou srážkové poměry obdobně jako teplotní poměry značně ovlivněny orografickým členěním a zejména nadmořskými výškami. Proto je rozdělení srážek v oblasti povodí místně velmi nerovnoměrné. Dlouhodobé roční srážkové úhrny se na většině území oblasti povodí pohybují v rozmezí 500 – 600 mm. Hlavními vodními toky ve SO ORP jsou Mže, Radbuza, Úhlava, Úslava a Berounka. V souhrnu oblast povodí Berounky odtokově dobře vystihuje profil Berounka – Beroun (Qa = 35,6 m3/s, qa = 4,3 l/s/km2, Q100 = 1 560 m3/s, Q355 = 5,35 m3/s, 63 % odtoku v listopadu až dubnu). Vějířovité sbíhání toků v Plzni představuje pro toto sídlo zesílené povodňové ohrožení. Určitým pozitivem v této souvislosti může být fakt, že zatímco u Mže převládá zimní režim povodní, u Úhlavy a Úslavy převládá režim letní (u Radbuzy je režim smíšený). Na vlastním toku Berounky a jejích přítocích pod Plzní převládá smíšený až letní režim. Na území SO ORP se nachází řada vodních ploch, především jde o vodní nádrž České údolí, Velký Bolevecký rybník, Kamenný rybník, Senecký rybník, Košinář, Sedlecký rybník, Nový rybník, Lopatský rybník a další. Na území SO ORP nejsou vyhlášeny chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Obrázek č. 3.2.1: Základní přehled SO ORP Plzeň


25


3.2.1 Vodní režim v krajině Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně snižujeme především díky velkovýrobnímu způsobu hospodaření v krajině, jako je vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7°. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. Tabulka č. 3.2.1: Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí (srovnání obcí mezi sebou v rámci SO ORP Plzeň) procento sklonité plocha sklonité orné plocha orné půdy OBEC orné půdy z orné půdy (ha) (ha) celkově (%) Dýšina 0,00 0,01 0,00 Chrást 0,00 0,00 0,00 Chválenice 0,00 646,51 0,00 Kyšice 0,00 8,20 0,00 Letkov 0,00 162,96 0,00 Lhůta 13,15 136,55 9,63 Losiná 0,00 331,58 0,00 Mokrouše 0,00 134,25 0,00 Nezbavětice 0,00 259,46 0,00 Nezvěstice 0,00 331,88 0,00 Plzeň 39,40 3236,58 1,22 Starý Plzenec 4,00 441,96 0,90 Šťáhlavy 0,11 553,93 0,02 Štěnovický Borek 0,00 198,64 0,00 Tymákov 0,00 438,91 0,00 SUMA 56,66 6881,41 0,82 Zdroj: Data 1. aktualizace ÚAP, Geofond, 2010 Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Plzeň a to přes 39 ha. Toto množství činí 1,2 % veškeré orné půdy na území obce. Výskyt sklonitých orných pozemků na ostatním území SO ORP Plzeň je podstatně menší. Na území obce Plzeň by měly být identifikovány tyto pozemky a navrženy potřebná opatření (možno využít KPÚ), aby se zabránilo nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezilo nebezpečí vzniku lokální povodně. Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Podle výskytu povodňových stavů jsou stanovována záplavová území. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Na území SO ORP Plzeň zasahují záplavové území Q100 sedmi vodních toků – Berounky, Klabavy, Mže, Radbuzy, Úhlavy, Úslavy a Vejprnického potoka. Záplavové území Q100 Berounky zasahuje do 26


území obcí Chrást a Plzeň. Záplavové území Q100 Klabavy zasahuje do území obcí Dýšina, Chrást a Kyšice. Záplavové území Q100 Mže zasahuje pouze do území obce Plzeň. Záplavové území Q100 Radbuzy zasahuje pouze do území obce Plzeň. Záplavové území Q100 Úhlavy zasahuje pouze do území obce Plzeň. Záplavové území Q100 Úslavy zasahuje pouze do území obce Plzeň. Záplavové území Q100 Vejprnického potoka zasahuje pouze do území obce Plzeň. Záplavové území Q100 Božkovského a Boleveckého potoka zasahuje pouze do území obce Plzeň. Tabulka č. 3.2.2: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí OBEC Dýšina Chrást Chrást Chválenice Kyšice Letkov Lhůta Losiná Mokrouše Nezbavětice Nezvěstice Plzeň Plzeň Plzeň Plzeň Plzeň Plzeň Plzeň Plzeň Starý Plzenec Šťáhlavy Štěnovický Borek Tymákov Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2010

vodní tok (Q100) Klabava Berounka Klabava Klabava Lhůtský potok Losinský potok Olešenský potok Božkovský potok Bolevecký potok Mže Berounka Vejprnický potok Úslava Radbuza Úhlava Úslava Úslava Čižický potok Tymákovský potok

zaplavená plocha při Q100 (ha) 57,17 42,88 51,85 8,20 685,49 197,97 11,98 221,15 72,96 168,51 -

3.2.2 Stav povrchových a podzemních vod Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci - nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace – znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 17 let stále nadměrně znečištěna.

27


3.2.2.1

Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů

Stav povrchových vod byl hodnocen pomocí indikátoru: •

Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů.

Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou jednotlivé útvary povrchových vod tekoucích (řeky). Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Útvary povrchových vod tekoucích a jejich klasifikace do tříd rizikovosti z hlediska ekologického a chemického stavu na území SO ORP jsou zachyceny v následující tabulce a obrázcích. Tabulka č. 3.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích Ekologický stav Obec "nejistý" "rizikový" Dýšina Chrást Chválenice Kyšice Letkov Lhůta Losiná Mokrouše Nezbavětice Nezvěstice Plzeň Starý Plzenec Šťáhlavy Štěnovický Borek Tymákov SO ORP Plzeň Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M., 2010

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 8 0 0 0 0 4

100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 92 100 100 100 100 96

Chemický stav "nejistý" "rizikový" 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6 11 0 0 0 0 5

100 100 97 100 100 100 0 100 100 94 75 100 100 0 100 83

Pozn.: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů (ekologický stav/ekologický potenciál a chemický stav) na území jednotlivých obcí je vyjádřené jako procento délky útvarů povrchových vod tekoucích s hodnocením „rizikový“ a „nejistý“.

Na území SO ORP je jako „rizikový“ klasifikováno 96 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu (na území téměř všech obcí 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích) a 83 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu (na území většiny obcí 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích). Na území SO ORP nejsou klasifikovány žádné útvary povrchových vod tekoucích jako „nerizikový“ z hlediska ekologického stavu/ potenciálu. Z hlediska chemického stavu je jako „nerizikový“ klasifikováno 12 % délky útvarů povrchových vod tekoucích (Chválenice 3 %, Losiná 100 %, Plzeň 14 % a Štěnovický Borek 100 %). Jako „nejistý“ jsou v SO ORP klasifikována 4 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu a z hlediska chemického stavu 5 % délky útvarů povrchových vod tekoucích.

28


Nejistoty hodnocení: Nedostatek dat plynoucí z omezeného počtu monitorovaných lokalit v rámci státní sítě sledování jakosti vody v tocích způsobuje nejistoty zejména v oblasti hodnocení rizika nedosažení environmentálních cílů. Na menším území tudíž může být sledovaný datový soubor statisticky méně spolehlivý z hlediska reprezentativnosti pro charakterizaci dostatečného podílu vodních útvarů v jednotlivých oblastech povodí. Obrázek č. 3.2.2: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2010

29


Obrázek č. 3.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu


30


3.2.2.2

Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů

Stav podzemních vod byl hodnocen pomocí indikátoru: •

Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů. Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou útvary podzemních vod, které jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Vertikální průmět těchto vrstev s vyznačením rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu je uveden na následujících obrázcích. Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový a nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Tabulka č. 3.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu % plochy útvarů podzemních vod s hodnocením "rizikový" Obec Kvantitativní stav Chemický stav Dýšina Chrást Chválenice Kyšice Letkov Lhůta Losiná Mokrouše Nezbavětice Nezvěstice Plzeň Starý Plzenec Šťáhlavy Štěnovický Borek Tymákov SO ORP Plzeň Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M., 2010

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 62 0 0 0 0 35

0 0 10 0 0 0 100 0 10 0 73 5 0 100 0 47

Na celém území SO ORP je klasifikováno jako „rizikový“ 35 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu (Plzeň 62 % plochy útvarů podzemních vod) a 47 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu (nejvíce Losiná a Štěnovický Borek 100 % plochy útvarů podzemních vod). Jako „nerizikový“ je klasifikováno 65 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu (na území téměř všech obcí jde o 100 % plochy útvarů podzemních vod) a 53 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu (na území většiny obcí jde o 100 % plochy útvarů podzemních vod).

31


Obrázek č. 3.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu


32


Obrázek č. 3.2.5: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu


33


3.2.3 Indikátory Vodní režim v krajině Celkem se v SO ORP Plzeň nachází 56,7 ha nadměrně sklonitých pozemků s ornou půdou. Z celkové výměry orné půdy v SO ORP Plzeň (6 881 ha) tyto „nevhodné“ pozemky činí pouze 0,8 %. Nulové nebo tak nepatrné množství sklonitých pozemků s ornou půdou, že lze tyto území označit za cílový stav, se vyskytuje v 12ti obcích (Dýšina, Chrást, Chválenice, Kyšice, Letkov, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Nezvěstice, Tymákov, Štěnovický Borek a Šťáhlavy). Z hlediska využití zemědělské půdy na svažitých pozemcích je tímto dosaženo ideálního stavu a přiblížení se přirozenému vodnímu režimu v krajině a tím snížení rizika výskytu extrémních odtokových jevů na těchto územích. Naopak zvýšené množství svažitých pozemků orné půdy se nachází na území obcí Plzeň a Lhůta. Především na území obce Plzeň by měly být identifikovány tyto pozemky a navrženy potřebná opatření (možno využít KPÚ) aby se zabránilo nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezilo nebezpečí vzniku lokální povodně. Hodnocení indikátoru vodní režim: -2 na území obce se nachází více než 30 ha sklonité orné půdy -1 na území obce se nachází 10 – 30 ha sklonité orné půdy 0 na území obce se nachází 5 – 9,99 ha sklonité orné půdy 1 na území obce se nachází 1 – 4,99 ha sklonité orné půdy 2 na území obce se nachází méně než 1 ha sklonité orné půdy Stav povrchových a podzemních vod Na území SO ORP jsou zaznamenány útvary povrchových vod tekoucích s klasifikací „rizikový“ (96 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu a 83 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu) a ve smyslu hodnocených indikátorů zde nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod. Na území SO ORP není jako „nerizikový“ identifikován žádný útvar povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu a z hlediska chemického stavu je jako „nerizikový“ klasifikováno 12 % délky útvarů povrchových vod tekoucích. Skutečný stav v hodnocení rizikových útvarů však může být horší, protože některé útvary povrchových vod tekoucích jsou klasifikovány jako „nejistý“ z důvodu nedostatku primárních dat (4 % ekologický stav/potenciál a 5 % chemický stav). Místně na sledovaném území nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod (35 % plochy útvarů podzemních vod je hodnoceno jako „rizikový“ z hlediska kvantitativního a 47 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu). Jako „nerizikový“ je klasifikováno 65 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 53 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu. Hodnocení indikátoru stavu povrchových a podzemních vod: -2 na území obce se nachází útvary povrchových i podzemních vod s klasifikací rizikový -1 na území obce se nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací rizikový 0 na území obce se většinově nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nejistý 1 na území obce převažují útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nerizikový 2 na území obce převažují útvary povrchových a podzemních vod s klasifikací nerizikový Stav povrchových a podzemních vod, hodnocený s využitím navržených indikátorů, není přijatelný na území žádné obce SO ORP. Nepřijatelný stav je na území všech obcí, obzvláště nepřijatelný stav je na území Plzně. Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody.

34


Tabulka č. 3.2.5: Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů Vodní režim Obec Dýšina Chrást Chválenice Kyšice Letkov Lhůta Losiná Mokrouše Nezbavětice Nezvěstice Plzeň Starý Plzenec Šťáhlavy Štěnovický Borek Tymákov

hodnoty [ha]

Hodnocení indikátoru

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 13,15 0,00 0,00 0,00 0,00 39,40 4,00 0,11 0,00 0,00

2 2 2 2 2 -1 2 2 2 2 -2 1 2 2 2

35

Hodnocení indikátoru stav povrchových a podzemních vod -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -2 -1 -1 -1 -1


Obrázek č. 3.2.6: Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy


36

1. úplná aktualizace územně analytických podkladů Města Plzně


SLABÉ STRÁNKY

Jako „nerizikový“ je klasifikováno 65 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 53 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu.

Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody (na území všech obcí je nepřijatelný stav, obzvláště nepřijatelný je stav na území Plzně). Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích => zvýšené množství orné půdy na sklonitých pozemcích na území obcí Plzeň a Lhůta.

Minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní eroze na minimum v územích s nulovým výskytem sklonité orné půdy – území obcí Dýšina, Chrást, Chválenice, Kyšice, Letkov, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Nezvěstice, Tymákov, Štěnovický Borek a Šťáhlavy. PŘÍLEŽITOSTI Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Realizace komplexního systému protipovodňových opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí. Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů EU pro zajištění čištění odpadních vod a zásobování pitnou vodou, na realizaci projektů protipovodňové ochrany v krajině.

HROZBY Masivní rozšiřování vrtů pro geotermální vytápění objektů, kterým se zpřístupňují podzemní vody možnému znečištění. Udržení zabezpečenosti kvalitních zdrojů pitné vody. Nutnost zlepšení morfologie vodních toků, stanovení a respektování minimálních zůstatkových průtoků ve vodních tocích, neprůchodnost vodních toků pro ryby a další živočichy. Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozí půdy v územích s vyšším podílem sklonité orné půdy – území obce Plzeň.

Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů a dalších znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách. Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou erozní ohrožeností (území s vysokým podílem sklonité orné půdy).

3.2.5 Problémy k řešení •

•

• • •

V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž ...). V obcích, kde hladina Q100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, což by vedlo k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níže po toku). Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání. Vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti.

37


3.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 3.3.1 Ovzduší Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů. Na imisní zátěži SO ORP a především města Plzně zejména suspendovanými částicemi PM10, ale také benzo(a)pyrenem, oxidem dusičitým a ozónem se zásadním způsobem podílejí rostoucí emise z dopravy. Kromě dopravy a plošných zdrojů (souhrn malých zdrojů např.: lokálních topenišť), sezonně a místně i zemědělství, se na výsledné imisní situaci v SO ORP zásadním způsobem podílejí velké a zvláště velké stacionární průmyslové, energetické a technologické zdroje. Mezi významné zdroje znečišťování ovzduší (napříč spektrem znečišťujících látek) na území SO ORP i v blízkém okolí, podle Integrovaného registru znečišťování (www.irz.cz), patří VODÁRNA PLZEŇ a.s. - ČOV Plzeň, Plzeňská energetika a.s. - Teplárna ELÚ III, ŠKODA STEEL s.r.o., Plzeňská teplárenská a.s. - Centrální zdroj tepla, Plzeňský Prazdroj as.s. - Pivovar Plzeň, ŽELEZÁRNY HRÁDEK a.s., PILSEN STEEL s.r.o. a řada dalších. Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají v menší míře také emise látek znečišťujících ovzduší přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů). Významný vliv na kvalitu ovzduší mají rovněž aktuální meteorologické podmínky. Po výrazném poklesu emisí látek znečišťujících ovzduší ze stacionárních zdrojů (tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a emisí oxidů dusíku a oxidu uhelnatého), ke kterému došlo v souvislosti se změnami ve struktuře ekonomiky a legislativními požadavky v devadesátých letech, v období let 2000 až 2006 již byly celkové emise uvedených znečišťujících látek zhruba konstantní bez výraznějšího trendu (s meziročními výkyvy). Emise oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů i z dopravy mírně rostou. Na znečišťování ovzduší nejen menších sídel SO ORP, ale i města Plzeň, se významně podílí malé zdroje. Růst cen zemního plynu a elektrické energie způsobuje, že se lidé opět vracejí k tradičním palivům, zejména k uhlí a dřevu (často jsou přidávány i odpady), které mnohdy spalují v technologicky nevyhovujících zařízeních. Lokální topeniště se podílejí na znečištění ovzduší zejména v zimních měsících při inverzním počasí a jsou významným producentem tuhých znečišťujících látek TZL a široké škály organických látek (velice nebezpečné právě pro své škodlivé účinky). Dle provedeného dotazníkového šetření, které proběhlo v rámci zpracování ÚAP ORP Plzeň r.2008 v obcích SO ORP, vyplývá, že subjektivně bylo místní zhoršení kvality ovzduší chápáno jako důsledek negativního působení dopravy v obcích Dýšina, Chrást, Chválenice, Kyšice, Losiná, Nezvěstice, Plzeň, Starý Plzenec, Štěnovický Borek. Vytápění domácností je jako příčina uvedeno v obcích Chrást, Chválenice, Letkov, Lhůta, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Nezvěstice, Šťáhlavy a Štěnovický Borek. Průmyslové emise jsou označeny jako problematické v obcích Dýšina, Kyšice a Plzeň. Dálkový přenos emisí je subjektivně vnímán v obci Losiná. Tento stav nadále trvá Při hodnocení kvality ovzduší se setkáváme s nerovnoměrnostmi prostorové distribuce emisních a imisních charakteristik. Účinky látek znečišťujících ovzduší emitovaných v určité oblasti se mohou negativně projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky až stovky kilometrů). Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (SO ORP, obec, katastr), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně - přeshraniční vlivy). Opatření provedené na konkrétním území, např. v působnosti pověřeného stavebního úřadu, se mohou, ale také nemusí projevit na témže území (zvláště v případě stacionárních velkých a zvláště velkých emisních zdrojů).

38


3.3.1.1

Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví obyvatel

Látky znečišťující ovzduší, pro které je (pro účely této studie) sledováno překročení imisních limitů: SO2, PM10, NO2, benzen a překročení cílových imisních limitů: As, Cd, benzo(a)pyren, O3. Na rozdíl od předchozích let, v roce 2006 prakticky nedošlo na území SO ORP Plzeň k překročení hodnot 24h ani ročního imisního limitu pro suspendované částice velikostní frakce PM10, tento stav nadále trvá. Zvýšené imisní koncentrace suspendovaných částic patří na značné části území České republiky k prioritním problémům ochrany ovzduší. Problém suspendovaných částic na území SO ORP však tímto hodnocením není definitivně vyřešen. Jde o látku s velmi nepříznivými účinky na lidské zdraví, suspendované částice jsou typickou imisní zátěží městských aglomerací, kde jsou emitovány stacionárními i mobilními zdroji. Kromě primárních částic přímo emitovaných ze zdrojů vznikají rovněž částice sekundární v důsledku kondenzace plynných emisí a chemických transformací znečišťujících látek během transportu. Významný podíl má rovněž resuspenze částic ze zemského povrchu, způsobovaná větrem nebo projíždějícími vozidly. Závažným problémem je překračování cílového imisního limitu imisními koncentracemi benzo(a)pyrenu. Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), jejichž je benzo(a)pyren typickým představitelem, vznikají především ze spalování fosilních paliv. Typicky se tyto látky uvolňují při nedokonalém spalovacím procesu. Do prostředí se tedy dostávají zejména při výrobě energie, spalování odpadů, ze silniční dopravy, při krakování ropy, při výrobě hliníku, z metalurgických procesů, při výrobě koksu, asfaltu, při výrobě cementu, z rafinerií, krematorií, z požárů a v neposlední řadě při kouření. PAH jsou zde přítomny ve formě velmi jemných částic, které pronikají při vdechnutí až do plicních sklípků, kde se zachycují. Toxické, karcinogenní a mutagenní vlastnosti PAH jsou hlavní příčinou zdravotních rizik (např. vznik rakoviny plic, snížení plodnosti, vývojové vady atd.). Na 49 % území SO ORP došlo k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP). Plošně nejvyšší rozsah překročení imisního limitu pro BaP bylo zaznamenáno na území obcí Plzeň (83 % území), Starý Plzenec (35%), Chrást, Dýšina, Losiná, Nezvěstice a okrajově také na území obcí Šťáhlavy, Kyšice a Nezbavětice. Po roce 2006 nebyly překročeny hodnoty 24h imisního limitu pro SO2, ročního imisního limitu pro NO2, ani imisní limit pro benzen. Na 76 % území SO ORP došlo v roce 2006 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. Nebyl překročen cílový imisní limit pro arsen a kadmium. Tabulka č. 3.3.1: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2006 SO ORP Plzeň % území obce s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví Imisní limit Cílový imisní limit Souhrnně OZKO Obec PM10 Cílový imisní B(a)P O3_8h Imisní limit 24h limit bez O3 Dýšina 0 18 100 0 18 Chrást 0 20 100 0 20 Chválenice 0 0 100 0 0 Kyšice 0 2 100 0 2 Letkov 0 0 100 0 0 Lhůta 0 0 100 0 0 Losiná 0 14 100 0 14 Mokrouše 0 0 100 0 0 Nezbavětice 0 1 100 0 1 Nezvěstice 0 15 100 0 15 Plzeň 1 83 55 1 83 Starý Plzenec 0 35 100 0 35 Šťáhlavy 0 4 100 0 4 39


SO ORP Plzeň % území obce s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví Imisní limit Cílový imisní limit Souhrnně OZKO Obec Cílový imisní PM10 B(a)P O3_8h Imisní limit 24h limit bez O3 Štěnovický Borek 0 0 100 0 0 Tymákov 0 0 100 0 0 Celkem SO ORP 0 49 76 0 49 Zdroj dat: ČHMÚ, 2010 Pozn.: V tabulce jsou uvedena % plochy obcí, na kterých došlo k překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví v roce 2006 (uvedeny jsou jen látky znečišťující ovzduší, u kterých bylo v příslušném roce zaznamenáno překročení imisních limitů).

Pro srovnání, celkově na území kraje (zóny) nedošlo v roce 2006 k překročení imisních limitů pro PM10 , SO2, NO2, benzen ani cílových imisních limitů pro As, Cd, s výjimkou B(a)P, u nějž imisní koncentrace překročily limit na 4 % území a ozonu na 99 % území kraje.

40


Obrázek č. 3.3.1: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (cílový imisní limit pro benzo(a)pyren) podle dat k roku 2006

Zdroj dat: ČHMÚ 3.3.1.2

Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace

Na území všech obcí, celkově na 74 % území SO ORP došlo v roce 2006 k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40). Na 12 % území SO ORP byl překročen imisní limit pro NOx. Největší plošný rozsah překročení byl zaznamenán na území obcí Letkov (42%), Kyšice (24%), Plzeň (18%), Tymákov a Starý Plzenec. Imisní limit pro SO2 nebyl v roce 2006 překročen. V následujících letech nebyl na tomto území imisní limit překročen.

41


Tabulka č. 3.3.2: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace, % plochy obcí, rok 2006 ORP Plzeň % území obce s překročením imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace Cílový imisní limit pro Imisní limit pro NOx Souhrnně OZKO Obec ozon -3 (> 30 µg.m ) (SO2, NOx, ozon) (AOT 40) Dýšina 0 100 100 Chrást 0 100 100 Chválenice 0 100 100 Kyšice 24 100 100 Letkov 42 100 100 Lhůta 0 100 100 Losiná 0 100 100 Mokrouše 0 100 100 Nezbavětice 0 100 100 Nezvěstice 0 100 100 Plzeň 18 50 64 Starý Plzenec 10 100 100 Šťáhlavy 0 100 100 Štěnovický Borek 0 100 100 Tymákov 11 100 100 Celkem 12 74 81 Zdroj dat: ČHMÚ, 2010

42


3.3.2 Nakládání s odpadem 3.3.2.1

Produkce odpadu na území SO ORP

Dle údajů Informačního systému pro nakládání s odpady, který je provozován v rámci Centra pro nakládání s odpady (http://ceho.vuv.cz/) bylo v roce 2010 v rámci SO ORP Plzeň vyprodukováno následné množství odpadu v rámci jednotlivých hlavních skupin z Katalogu odpadů – viz tabulka: Tabulka č. 3.3.3: Produkce odpadu v hlavních skupinách dle katalogu odpadů v SO ORP Plzeň v roce 2010 Č. Druh odpadu Množství % odpadu (t/rok) 1 Odpady z geologického průzkumu, těžby, úpravy a dalšího zpracování 819,5 0,0 nerostů a kamene 2 Odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství a 137642,8 8,0 z výroby a zpracování potravin 3 4 5 6 7 8

Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek, nábytku, celulózy, papíru a lepenky Odpady z kožedělného, kožešnického a textilního průmyslu Odpady ze zpracování ropy, čištění zemního plynu a z pyrolytického zpracování uhlí Odpady z anorganických chemických procesů Odpady z organických chemických procesů Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání nátěrových hmot (barev, laků a smaltů), lepidel, těsnicích materiálů a tiskařských barev

1351,6

0,1

4263,4 118,0

0,2 0,0

7582,5 812,9 547,2

0,4 0,0 0,0

9 10 11

Odpady z fotografického průmyslu Odpady z tepelných procesů Odpady z chemických povrchových úprav, z povrchových úprav kovů a jiných materiálů a z hydrometalurgie neželezných kovů

104,0 232801,9 2178,9

0,0 13,5 0,1

12

Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické úpravy povrchu kovů a plastů Odpady olejů a odpady kapalných paliv (kromě jedlých olejů a odpadů uvedených ve skupinách 05 a 12)

72290,9

4,2

3258,1

0,2

78,4

0,0

36901,5

2,1

13 14

Odpady organických rozpouštědel, chladiv a hnacích médií (kromě odpadů uvedených ve skupinách 07 a 08)

15

Odpadní obaly, absorpční činidla, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené

16 17

Odpady v tomto katalogu jinak neurčené Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst) Odpady ze zdravotní nebo veterinární péče a /nebo z výzkumu s nimi souvisejícího (s výjimkou kuchyňských odpadů a odpadů ze stravovacích zařízení, které bezprostředně nesouvisejí se zdravotní péčí)

8987,4 947866,2

0,5 55,1

1215,0

0,1

19

Odpady ze zařízení na zpracováni (využívání a odstraňování) odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely

197054,6

11,4

20

Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů) včetně složek z odděleného sběru

65373,9

3,8

Celkem 1721248,7 Zdroj: Informační systém odpadového hospodářství - ISOH,2010 – www.isoh.vuv.cz

100,0

18

43


V roce 2010 tvořil největší podíl (55 %) odpad ze stavební činnosti a to zejména zemina a kamení. Množství tohoto odpadu významně závisí na intenzitě výstavby v daném území. Významnější podíl měly také odpady z ČOV a zařízení na zpracování odpadu (11 %), odpady ze zemědělské prvovýroby a tepelných procesů. Komunální odpad tvořil pouze menší podíl (3,8 %), přičemž největší podíl z toho tvoří směsný komunální odpad. Je nutno upozornit, že produkce odpadu v rámci jednotlivých skupiny odpadů v jednotlivých letech významně kolísá, avšak obecně tvoří stavební a komunální odpad dlouhodobě nejvyšší podíl z celkového množství odpadů. 3.3.2.2

Produkce komunálního odpadu

Produkce komunálního odpadu v obou obcích SO ORP Plzeň je zachycena v následující tabulce. V tabulce jsou zahrnuty hlavní složky KO, jako směsný komunální odpad a složky separovaného sběru. Nejsou zde zahrnuty (pro větší přehlednost) ty odpady, jejichž množství je velmi nízké (odpad z léčiv, barvy apod.). Tabulka č. 3.3.4: Produkce hlavních složek komunálního odpadu v SO ORP Plzeň v roce 2010 Obec Papír Sklo Dřevo Plasty Kovy BRO SKO Objemný Celkem odpad Dýšina 31,0 18,6 3,2 24,8 2,7 31,3 170,4 50,9 332,9 Chrást 25,7 20,4 26,9 219,1 89,6 381,7 Chválenice 121,9 41,5 163,3 Kyšice 6,8 6,2 6,9 133,0 13,1 166,0 Letkov 1,2 0,4 3,0 137,0 15,1 156,7 Lhůta 0,6 0,1 34,6 35,3 Losiná 9,3 4,4 7,2 209,2 11,0 241,1 Mokrouše Nezbavětice Nezvěstice 12,2 12,3 10,4 186,4 1,3 222,6 Plzeň 3505,0 1727,0 11,5 1397,8 84,4 1346,2 31511,8 3064,3 42648,0 Starý 115,0 68,0 9,6 53,0 24,7 185,9 1056,5 569,5 2082,3 Plzenec Šťáhlavy 20,3 35,7 32,0 10,0 370,6 117,0 585,6 Štěnovický 2,2 2,6 2,8 5,6 85,8 7,5 106,5 Borek Tymákov 3,8 4,1 3,9 1,7 179,2 150,8 343,5 Celkem 3732,5 1900,3 24,3 1569,0 117,4 1575,2 34415,5 4131,4 47465,5 Zdroj: Městský úřad Plzeň, data z evidence k roku 2007, Vyhodnocení POH města Plzně v roce 2010 Pozn.: Obce Mokrouše a Nezbavětice nedodaly hlášení. Město Plzeň nezajišťuje svoz komunálního odpadu, toto je řešeno místními firmami. U údajů o produkci komunálních odpadů ve městě Plzeň se jedná o odborný odhad. Jednoznačně největší množství odpadů v rámci celého SO ORP je produkováno ve městě Plzeň, která tvoří přibližně tři čtvrtiny z celkové produkce v daném SO ORP. V ostatních obcích je produkce – zejména v závislosti na velikosti obce – významně nižší. Ve většině obcí jsou zavedeny systémy odděleného sběru odpadu (zejména papír, sklo a plasty), přesto směsný komunální odpad objemný odpad tvoří jednoznačně nejvýznamnější množství z komunálního odpadu. Významná část odpadů končí na skládkách. Pouze v obci Lhůta není dle dotazníkového šetření tříděn papír, v obcích Mokrouše a Letkov není zařízení pro separovaný sběr kovu. Je nutno dodat, že evidence odpadů často nepostihne veškeré odpady, které pak nejsou evidovány. Může se jednat především o černé skládky, spalování odpadků, špatné zařazení odpadu apod. K tomu je nutno přihlédnout při interpretaci výše uvedených údajů.

44


3.3.2.3

Nakládání s odpadem ve městě Plzeň

Podmínky pro třídění odpadů vytváří město prostřednictvím jednotlivých městských obvodů, které plně hradí nejen náklady spojené s tříděním odpadů, ale i náklady spojené se sběrem nebezpečných odpadů, objemných odpadů, sběrných dvorů, či likvidací černých skládek. Sběrná místa pro tříděné komodity určují městské obvody po konzultaci s oprávněnou osobou (se svozovými společnostmi). Počet sběrných míst v současné době odpovídá počtu obyvatel a typu zástavby pod 300 obyvatel na jedno sběrné místo. Od poloviny roku 2002 je město přes jednotlivé městské obvody zapojeno do integrovaného systému zpětného odběru obalů prostřednictvím společnosti EKO-KOM. Množství tříděného odpadu se rok od roku stále zvyšuje. Z dostupných dat byla vypočtena účinnost třídění pro rok 2007, která se pohybuje u papíru na úrovni 38%, u plastů 24% a u skla 55%. Pro porovnání v roce 2006 byla účinnost třídění u papíru cca 35%, u plastů cca 22% a u skla téměř 49%. V současné době jsou na trhu s komunálním odpadem ve městě Plzeň a okolí tyto významné společnosti: • AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. – (krom Plzně v obcích Dýšina, Chrást, Nezvěstice a Šťáhlavy) • BECKER Bohemia s.r.o. – (Lhůta, Losiná, Štěnovický Borek) • Eliod servis s.r.o. • RUMPOLD-P s.r.o. – (Chválenice, Kyšice, Letkov, Nezbavětice, Starý Plzenec a Tymákov) • Západočeské komunální služby a.s. Služby za svoz směsného komunálního odpadu (dále jen SKO) si občané města Plzně objednávají přímo u zmíněných firem na základě uzavření smlouvy, nebo smluvní vztah je uzavřen prostřednictvím správce či majitele nemovitosti. Na území města Plzně se třídí papír a lepenka, sklo, plasty, objemný odpad, směsný komunální odpad, nebezpečný odpad, kovy, textil, stavební suť, elektronický odpad a biologicky rozložitelný odpad. Není zde zaveden jednotný celoplošný systém třídění komunálních odpadů. Ten je zajišťován prostřednictvím deseti městských obvodů, vyjma činností souvisejících se směsným komunálním odpadem. Vzhledem k různým velikostem městských obvodů a jejich finančním možnostem je zabezpečení likvidace zmíněných druhů odpadů na území města rozdílné. Největší část odpadů je odvážena na skládku Chotíkov. Skládka odpadů Chotíkov se nachází v okrese Plzeň - sever, na katastrech obcí Chotíkov a Kůští. Vlastní těleso skládky je umístěno do vytěžené části pískovny, do horninového prostředí tvořeného terciérními sedimenty, asi 1 km severozápadně od západního okraje obce Chotíkov. Skládka se skládá ze staré nezabezpečené skládky a nové, zabezpečené skládky. (Pod pojmem nezabezpečená skládka se rozumí stará zátěž provozována před rokem 1991. Stará skládka je umístěna do nejstarší vytěžené části stěnové pískovny a nebyla před uvedením provozu nijak stavebně zabezpečena. V letech 1986 - 1990 zde byl skládkován tuhý komunální a průmyslový odpad.) V roce 1996 byla vybudována nová zabezpečená skládka (kazeta č. I) jejíž podloží je zabezpečeno v souladu s platnou legislativou jako skládka skupiny S - OO (dříve S III). V současné době je již kazeta č. I uzavřena a je provozována kazeta č. II. Její životnost byla prodloužena a je připravována kazeta č. III. V daném prostoru je uvažováno o regionální spalovně odpadů (údaje o kapacite se pohybují mezi 60 – 90 tisíci tunach ročně, spalovna má za sebou zjišťovací řízení). Se skládkováním zároveň probíhá rekultivace kazety č. I. Správcem skládky je Dobrovolný svazek obcí Skládky odpadů Chotíkov (město Plzeň, město Město Touškov, obec Chotíkov), jehož předmětem činnosti je správa, výstavba a provoz skládky za účelem zneškodnění nebo uložení odpadů v souladu s platnou legislativou týkající se odpadového hospodářství a ochrany životního prostředí. Provozovatelem skládky je od 1. ledna 2004 společnost Plzeňská teplárenská, a.s. 3.3.2.4

Zařízení pro nakládání s odpadem

Na území SO ORP Plzeň se nacházejí níže uvedená zařízení pro nakládání s odpadem. V první tabulce jsou uvedena zařízení, která jsou uvedena v přehledu zařízení provozovaného na území Plzeňského kraje, nejsou zde však uvedena zařízení přímo ve městě Plzeň. 45


Tabulka č. 3.3.5: Stávající zařízení pro nakládání s odpadem v SO ORP Plzeň (k roku 2010) Obec Provozovatel Zařízení Souhlas do

Plzeň

ELIOD servis s.r.o., provozovna COMET, Jateční 49, Plzeň

• • •

Sběr odpadu Skladování ostatních odpadů Skladování nebezpečných odpadů

Plzeň

ELIOD servis, s.r.o., Doubravecká 2578/1, Plzeň

Plzeň

SITA CZ a.s., Skladová 488/10, Plzeň

• • • • • • • • • •

Sběrný dvůr Skladování ostatních odpadů Skladování nebezpečných odpadů Sběr odpadu Demontáž odpadu Mechanické úpravy elektroodpadu Třídění odpadu Sběr elektroodpadu Skladování ostatních odpadů Skladování nebezpečných odpadů

Neomezeno

31.5.2015

13.7.2015

Zdroj: Krajský úřad Plzeňského kraje Tabulka č. 3.3.6: Sběrné dvory na území ORP Plzeň (k roku 2010) Obec

Provozovatel

Ulice

Plzeň

AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o.

Ed. Beneše, p.p.č. 8153/78

Chrást


p.p.č.1801/2

Šťáhlavy


Nezvěstická

Plzeň


Hankova 2759/14

Plzeň


Úněšovská

Dýšina


p.p.č. 883,884 a 885/2

Starý Plzenec


Husova ul.

Plzeň 4

AVE sběrné suroviny a.s.

Cvokařská 3

Plzeň 4

Becker Bohemia s.r.o.

Hrádecká 7

Plzeň

ELIOD servis, s.r.o.

Doubravecká 2578/1

Plzeň

IPODEC - ČISTÉ MĚSTO a.s.

Koterovská 522

Plzeň 4

Plzeňská teplárenská, a.s.

Jateční ul., p.p.č. 12655/1, 12655/13, 12811/3, 12811/19

Plzeň

Rumpold - R Rokycany s.r.o.

Vejprnická, p.p.č. 2201/34

Plzeň


Kollárova

Spálené Poříčí


Přeštice

Západočeské komunální služby a.s.

Průmyslová 454

Dobřany


Vančurova

Chlumčany


Komenského

Plzeň 2-Slovany


Koterovská 522

Holýšov


Náměstí 5. května 14

Blovice


sběrný dvůr Blovice

Chocenice Západočeské komunální služby a.s. Zdroj: Krajský úřad Plzeňského kraje 46


Tabulka č. 3.3.7: Sběrny druhotných surovin na území města Plzeň Firma Provozovna Komodita AUTOMETALL Trade Měď, bronz, mosaz, hliník, zinek, olovo, železo, s.r.o. Domažlická 138 kovy z autovraků Domažlická 138, Plzeň Bečvářík Radek Piliny a třísky železných a neželezných kovů, Jablonského 27 Mohylová 91, Plzeň olovo , zinek, železo, ocel, směsné kovy CERVA CZ s.r.o. Železné, neželezné a barevné kovy, kabely, Nad Nádraží 181/2, Plzeň - Ke Karlovu vyřazené elektrické zařízení Lhota Daněk Zdeněk Libušínská 315 Kovový šrot, plasty, sklo, pneumatiky,elektrošrot Francouzská 30, Plzeň Fleisner Miroslav Měď, bronz, mosaz, hliník, olovo, zinek, železo, Radyňská 24 Malý Bolevec 2021, Plzeň ocel, cín a směsné kovy Houška Miroslav Piliny a třísky železných a neželezných kovů, Květná 521/10, Plzeň - Plzeň - Černice olovo , zinek, železo, ocel, směsné kovy Litice Hrdina Vítězslav Domažlická 35 Kovový šrot, papír, plasty Masarykova 9, Plzeň Hrdinová Blanka, Seč 88, Řepná ulice, Plzeň Kovový šrot, Pb akumulátory, elektrošrot Blovice Litice KARPENI s.r.o. Plzeň - Lhota Barevné kovy, železo a ocel Náves 187/17, Plzeň Piliny a třísky železných a neželezných kovů, KOVOŠROT Děčín,a.s. Švihovská ul. kovové obaly, olověné akumulátory, železné a Papírnická 604/3, Děčín neželezné kovy METFER TRADING s.r.o. Kovový šrot, elektrošrot, zářivky,olovené Ke Karlovu 20 Ke Karlovu 20, Plzeň akumulátory MIKO TRADE s.r.o. Na Horničce Barevné kovy Rýmařovská 13, Bruntál Plzeň - Křimice Popp Václav Ing. Na sklárně Kovový šrot, elektrošrot, baterie a pneumatiky Druztová 196 Edvarda Beneše SHZ spol. s r.o. Borská ulice Kovový šrot, výkup Kardinála Berana 23, Plzeň Suda Václav Prvomájová 22 Vochov 110 Areál společnosti ČD Kovový šrot, Pb akumulátory NI-Cd akumulátory Křimice TF Metall s.r.o. Měď, bronz, mosaz, hliník, olovo, železo, ocel, Domažlická 138 Domažličká 138, Plzeň cín, směsné kovy TSR Czech Republik s.r.o. Jateční 49 Kovový šrot Vážní 957, Hradec Králové TYROH s.r.o. E. Beneše 532 Kovový šrot Lesní 74, Plzeň Malá Doubravka Špálova ulice Na Bořích Na Kovárně Západočeské sběrné Obaly, kovový šrot, plasty papír, vyřazená Tomanova ul. Suroviny a.s. Vrchlického ul. elektrozařízení a některé nebezpečné odpady Cvokařská 3, Plzeň Cvokařská ul. Boettingerova ul. Brojova Purkyňova Zdroj: http://odpady.plzen-city.cz 47


Dle dotazníkového průzkumu je v plánu výstavba nebo rozšíření dalších sběrných dvorů a to na území obcí Dýšina, Chválenice, Losiná, Nezvěstice a Starý Plzenec. V obci Dýšina je v plánu výstavba kompostárny. 3.3.2.5

Staré ekologické zátěže

Dle dat týkajících se starých ekologických zátěží, jejichž správcem a poskytovatelem je MŽP, jsou na území SO ORP Plzeň evidovány tyto staré ekologické zátěže – viz tabulka. Tyto zátěže se nacházejí především v katastru města Plzně. Tabulka č. 3.3.8: Přehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Plzeň Název ID Riziko kvalitativní HQU Int.,a.s. ŠKODA a.s. areál 3434005 5-žádné HQU Int.,a.s. ŠKODA a.s. Bolev 12198001 2-vysoké HQU Int.,a.s. ŠKODA a.s. Doudl 12198004 2-vysoké HQU Int.,a.s. ŠKODA a.s. Plzeň 12198900 2-vysoké HQU Int.,a.s. ŠKODA a.s. skl A 3434001 3-střední HQU Int.,a.s. ŠKODA a.s. skl B 3434002 4-nízké HQU Int.,a.s. ŠKODA a.s. skl C 3434003 3-střední HQU Int.,a.s. ŠKODA as skl. Ej 3434004 3-střední Kasárny Slovany - Plzeń 12198016 4-nízké Kovošrot Plzeň a.s. 12198007 1-extrémní MOVO s.r.o. Plzeň 12198006 2-vysoké Prádelny a čistírny Plzeň 12198014 2-vysoké Richardov 1635001 4-nízké U hřbitova 9082001 3-střední U Mototechny 15515001 3-střední ZACHEMO, a.s. Plzeň 12198015 2-vysoké ZČE a.s. Plzeň Husovo nám. 12198009 4-nízké ZČE a.s. Plzeň HYDRO 12198008 4-nízké ZČE a.s. Plzeň jih 12198013 4-nízké ZČE a.s. Plzeň město 12198010 4-nízké ZČE a.s. Plzeň sever 12198012 4-nízké ZČE a.s. Plzeň Těšínská třída 12198011 5-žádné ZČP a.s. závod Plzeň 12198005 2-vysoké Zdroj: www.geoportal.cenia.cz

48

Riziko kvantitativní 3-lokální 3-lokální 3-lokální 3-lokální 4-bodové 3-lokální 3-lokální 4-bodové 3-lokální 4-bodové 3-lokální 4-bodové 3-lokální 4-bodové 3-lokální 4-bodové 3-lokální 4-bodové 4-bodové 4-bodové 3-lokální


Obrázek č. 3.3.2: Přehled evidovaných SEZ na území SO ORP Plzeň (k roku 2010)

Zdroj: Vrstvy ÚAP, Krajský úřad Plzeňského kraje, 2010 Při zpracování následné ÚPD obcí je nutno prověřit aktuálnost výše uvedených lokalit.

49


3.3.3 Další hygienické závady území •

Území v dosahu liniových zdrojů emisí a hluku (viz též téma: Veřejná dopravní a technická infrastruktura)

Plzeň vytváří důležitý dopravní uzel západních Čech, kde se křižují tři hlavní dopravní tepny evropské dopravní sítě: E50 Německo - Rozvadov - Plzeň - Praha – Slovensko, E49 Německo - Vojtanov - Karlovy Vary - Plzeň - České Budějovice – Rakousko a E53 Plzeň - Železná Ruda – Německo. Městem procházejí téměř všechny důležité hlavní silnice regionu, kříží se zde i důležité železniční trati. Po jižním okraji města vede dálnice D 5, která je spojnicí Praha - Norimberk. Region má jednu z největších hustot silniční sítě v České republice. Viz rovněž téma Veřejná dopravní a technická infrastruktura. Podle sčítání dopravy z roku 2005 (www.scitani2005.rsd.cz) není výjimečná na mnohých úsecích silniční sítě na území SO ORP (především pak v intravilánu města Plzně) celoroční průměrná intenzita přesahující 20000 vozidel za 24h. Na nejzatíženějších sčítacích úsecích silnic I/20, I/26 (a dálnice D5) se průměrná denní intenzita dopravy pohybuje na úrovni přes 30000 vozidel. Na nejzatíženějším sčítacím úseku č. 3-0882 na silnici I/20 v intravilánu Plzně byla sečtena celoroční průměrná intenzita až 49394 vozidel za 24 hodin, což jsou extrémní hodnoty. Vysoká hustota silniční sítě spolu s vysokou intenzitou silniční dopravy na území SO ORP, zvláště v intravilánu města Plzně, je příčinou četných hygienických závad. Území v bezprostřední blízkosti významných liniových zdrojů jsou ovlivněna zvýšenými hodnotami emisí látek znečišťujících ovzduší a zvýšenou hladinou hluku. Míra ovlivnění území (resp. obyvatel) je závislá na intenzitě dopravy a její organizaci (plynulosti), složení dopravního proudu (podíl těžké nákladní dopravy), technickými parametry komunikací, umístění v terénu či zástavbě a existujícími opatřeními na snižování negativních vlivů dopravy (zeleň, protihlukové stěny atp.). Strategická hluková mapa silnic a železnic je k dispozici na adrese: http://geoportal.cenia.cz/ a strategické mapy hlavních silnic (2007) jsou dostupné na adrese Ministerstva zdravotnictví http://hlukovemapy.mzcr.cz/. Lékařské i statistické studie dokazují, že hluk má značně nepříznivý vliv na lidské zdraví, na psychiku jednotlivce a často způsobuje únavu, depresi, rozmrzelost, agresivitu, neochotu, zhoršení paměti, ztrátu pozornosti a celkové snížení výkonnosti. Dlouhodobé vystavování nadměrnému hluku způsobuje hypertenzi (vysoký krevní tlak), poškození srdce včetně zvýšení rizika infarktu, snížení imunity organismu, chronickou únavu a nespavost. Hluk nad 65 dB je lékaři uváděn již jako dlouhodobě nesnesitelný, který prokazatelně při dlouhodobé expozici poškozuje zdraví lidí. Podle dostupných údajů a studií lze odvodit, že především v Plzni, jsou zátěži zdraví škodlivým hlukem vystaveny tisíce obyvatel (udáváno je až 4400 obyvatel žijících v blízkosti významných komunikací). Viz následující obrázek.

50


Obrázek č. 3.3.3: Hladiny hlukového ukazatele Ldvn (den-večer-noc) v db

Zdroj: http://geoportal.cenia.cz/

Jelikož hlukové mapy zatím nepostihují plošně celé území SO ORP a v mnohých lokalitách nejsou k dispozici potřebné údaje, byly subjektivně na základě předpokladu lineární závislosti hlukové a imisní zátěže k intenzitě dopravy, vytipovány komunikace, v jejichž bezprostřední blízkosti lze očekávat negativní působení emisí a hluku z dopravy na kvalitu života obyvatel: dálnice D5, silnice I/20, I/26, I/27, I/19, II/180, II/203, II/233, II/231, II/605 a řada silnic III. třídy a místních komunikací v intravilánu Plzně. Negativní účinky dopravy tak mohou subjektivně pociťovat obyvatelé obcí Chrást, Chválenice (průtah I/20), Kyšice (silnice I/26 a II/180), Letkov (v blízkosti D5), Losiná (I/20), Nezbavětice (potenciálně vliv I/19), Nezvěstice (průtah I/19), Plzeň (dle hlukových map), Starý Plzenec (částečně přivaděč na D5 II/180). Subjektivní pocit obtěžování nadměrným hlukem z dopravy byl dotazníkovým šetřením zjištěn v obcích Dýšina (silnice II/180, trať ČD Plzeň-Praha), Chrást, Chválenice, Kyšice, Letkov (D5), Losiná, Nezvěstice (průtak obcí I/19), Plzeň a Starý Plzenec. Nadměrný hluk způsobený průmyslovou výrobou 51


pociťují občané v obcích Dýšina (AD Armaturka Dýšina), Kyšice a Plzeň. Žádné další zdroje hluku nebyly v dotaznících uvedeny. Emise z automobilové dopravy zahrnující emise výfukových plynů vozidel a emise tuhých částic z otěrů pneumatik, brzdových systémů a povrchu komunikací jsou přímo úměrné dopravnímu výkonu, tedy intenzitě dopravy. Imisní zátěž znečišťujícími látkami je tedy rovněž přímo úměrná dopravnímu výkonu jednotlivých liniových zdrojů. Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi PM10, oxidem dusičitým a benzo(a)pyrenem ze silniční dopravy je možné několika způsoby: - Omezení individuální automobilové dopravy ve městě (velmi obtížně a pouze částečně realizovatelné opatření) – budování pěších zón, odstavných parkovišt, rozvoj hromadné dopravy a dalších systémů - Vyvedení zejména tranzitní dopravy mimo nejhustěji osídlené lokality - budováním obchvatů či přeložek komunikací. - Zvýšení plynulosti setrvávající dopravy ve městě (emise oxidů dusíku a suspendovaných částic PM10 z výfukových systémů osobních vozidel velmi silně závisejí na plynulosti provozu) – budování kruhových objezdů, mimoúrovňového křížení a kvalitativní rozvoj dopravní signalizace. - Omezení šíření emitovaných a resuspendovaných prachových částic zatravňováním a výsadbou pásů či ostrůvků zeleně.

•

Radonové riziko (zastavěné území s vysokým rizikem výskytu radonu) (podle dat ČGS – mapa radonového indexu z geologického podloží)

Radon může pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichž základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich použití z minulosti jsou známy a proto je pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší než z geologického podloží. Rovněž v podzemních zdrojích pitné vody jsou v současnosti prováděna měření koncentrace radonu a následné odradonování a proto je malá pravděpodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objektů mohl výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem radonu tedy zůstává geologické podloží. Migrace radonu z místa jeho vzniku (horninové prostředí) k povrchu je závislá na řadě klimatických a pedologických faktorů (www.geology.cz). Na území SO ORP je vymezena nízká, přechodná, střední i vysoká kategorie radonového indexu z geologického podloží (radonové riziko). Největší rozsah zaujímá oblast nízké a přechodné kategorie radonového indexu (Plzeň vnitřní město, Plzeň 2, Plzeň 3, Plzeň 4, východní a jižní části širšího okruhu města, území obce Chrást, Letkov, Starý Plzenec, Šťáhlavy, Chválenice, Nezvěstice, Nezbavětice, Kyšice, Dýšina a Tymákov). Střední kategorie radonového indexu z geologického podloží se vyskytuje v severních částech Plzně (Plzeň 1, Bolevec, Bílá Hora) a v několika menších lokalitách na západě Plzně, na území obcí Starý Plzenec, Lhůta, Mokrouše, Tymákov. Vysoká kategorie radonového indexu byla lokalizována ve větším rozsahu na území obcí Losiná a Štěnovický Borek. Zvýšené riziko pronikání radonu z geologického podloží je podél tektonických jevů. Podrobná mapa radonového indexu je k dispozici na http://www.geology.cz. Určení kategorie radonového indexu v lokálním měřítku (stavební pozemky) však není možné provádět odečtením z mapy jakéhokoliv měřítka, ale pouze měřením radonu v podloží na konkrétním místě tak, aby byly zohledněny lokální, mnohdy velmi proměnlivé geologické podmínky. •

Ochranná pásma leteckých staveb

Na území SO ORP se nachází mezinárodní neveřejné letiště Plzeň-Líně se zpevněnou plochou pro lety VFR tj. za podmínek viditelnosti ve dne a veřejné vnitrostátní letiště Letkov. V blízkosti letiště nebo v prodloužení osy vzletové a přistávací dráhy letiště Plzeň-Líně leží obce Lhota, Litice, Valcha, Chotěšov a Stod. Významný negativní vliv zmíněných zařízení na hygienu životního prostředí (hluková zátěž) v SO ORP Plzeň není předpokládán. V územně analytických podkladech nebyla nalezena vyhlášená ochranná pásma letiště. 52

1. úplná aktualizace územně analytických podkladů Města Plzně •

Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci (viz téma: Veřejná dopravní a technická infrastruktura)

•

Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu (viz téma: Veřejná dopravní a technická infrastruktura)

53


3.3.4 Indikátory 3.3.4.1

Indikátory stavu kvality ovzduší

Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Hlavní indikátory • •

HP1: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí HP2: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace

byly navrženy na základě požadavků platné legislativy (zahrnují současné problémy ochrany ovzduší). Indikace problémů ve vývoji imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší byla stanovena na základě vyhodnocení překročení platných imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace. Indexace hodnocení: -2 / -1 / 0 / 1 / 2 (-2 nejhorší, 0 neutrální, 2 nejlepší) -2 na území obce jsou překročeny dva nebo více imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není plněn cílový stav indikátoru -1 na území obce je překročen imisní limit nebo cílový imisní limit pro ochranu zdraví nebo pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není plněn cílový stav indikátoru 0 neutrální stav, hodnota 0 není vzhledem ke konstrukci indikátoru přiřazena 1 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace s výjimkou přízemního ozonu – cílový stav indikátoru není plněn, ale situace se dá vzhledem k plošnému překročení imisních limitů pro ozon hodnotit spíše pozitivně 2 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace – je naplněn cílový stav indikátoru

Tabulka č. 3.3.9: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v roce 2010 SO ORP Plzeň Počet látek s překročením imisních limitů nebo Výsledné hodnocení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a -2 / -1 / 0 / 1 / 2 Obec ochranu ekosystémů a vegetace se zahrnutím (-2 nejhorší, 2 nejlepší) ozonu HP1 (zdraví) HP2 (ekosystémy) Dýšina Chrást Chválenice Kyšice Letkov Lhůta Losiná Mokrouše Nezbavětice Nezvěstice Plzeň Starý Plzenec Šťáhlavy Štěnovický Borek Tymákov Zdroj dat: ČHMÚ, 2010

2 2 1 2 1 1 2 1 2 2 3 2 2 1 1

1 1 1 2 2 1 1 1 1 1 2 2 1 1 2

54

-1 -1 1 -2 -1 1 -1 1 -1 -1 -2 -2 -1 1 -1


3.3.4.2

Indikátory stavu odpadového hospodářství

Jedním z indikátorů, které charakterizují stav odpadového hospodářství, je produkce komunálního odpadu a dále míra jeho separace, respektive využití. Indikátory pro odpadové hospodářství byly tedy zvoleny následující: • Průměrná produkce komunálního odpadu – kg/osoba/rok • Míra separace komunálního odpadu – % Hodnocení průměrné produkce komunálního odpadu je provedeno na základě cílů uvedených ve Strategii udržitelného rozvoje ČR a POH ČR. Dle POH ČR je cílem produkce odpadu 340 kg/os. rok. Hodnocení indikátoru průměrné produkce komunálního odpadu: -2 nad 430 kg/os. rok-1 -1 370-429,9 kg/os. rok-1 0 310-369,9 kg/os. rok-1 1 250-309,9 kg/os. rok-1 2 pod 250 kg/os. rok-1 Požadovaná míra recyklace (která má k separaci přímý vztah) KO je dle SUR ČR 50%. Jako indikátor byla tedy použita míra separace, jež je vyhodnocena na níže uvedené škále. Hodnocení indikátoru míry separace komunálního odpadu: -2 0 – 5 % míra separace -1 5,01 – 10 % míra separace 0 10,01 – 25 % míra separace 1 25,01 – 50 % míra separace 2 míra separace nad 50% Současný stav vyjádřený pomocí prvních dvou indikátorů je zachycen v následující tabulce: Tabulka č. 3.3.10: Produkce KO a míra separace na území SO ORP Plzeň v roce 2010 Obec Množství Počet Kg/os. rok Hodnocení Míra Hodnocení KO (t) obyvatel indikátoru separace indikátoru (%) (Míra (2007) (2007) (Produkce separace) KO) 218,6 2 33,5 1 Dýšina 332,9 1 523 217,2 2 19,1 0 Chrást 381,7 1 757 293,7 1 0,0 -2 Chválenice 163,3 556 213,4 2 12,0 0 Kyšice 166 778 352,9 0 2,9 -2 Letkov 156,7 444 219,3 2 2,1 -2 Lhůta 35,3 161 260,4 1 8,7 1 Losiná 241,1 926 x x x x Mokrouše x 175 x x x x Nezbavětice x 169 162,1 2 15,7 0 Nezvěstice 222,6 1 373 258,1 1 18,9 0 Plzeň 42648,0 165 238 471,1 -2 21,9 0 Starý Plzenec 2082,3 4 420 268,1 1 16,7 0 Šťáhlavy 585,6 2 184 248,8 2 12,4 0 Štěnovický Borek 106,5 428 515,0 -2 3,9 -2 Tymákov 343,5 667 47465,5 180 799 263,0 1 18,8 0 Celkem Zdroj: Městský úřad Plzeň a ČSÚ Pozn.: Obce Mokrouše a Nezbavětice nedodaly hlášení. Město Plzeň nezajišťuje svoz komunálního odpadu, toto je řešeno místními firmami. Údajů o produkci komunálních odpadů ve městě Plzeň je nutno považovat za odborný odhad. 55


Obrázek č. 3.3.4: Produkce komunálního odpadu v jednotlivých obcích SO ORP Plzeň

Zdroj: Městský úřad Plzeň a ČSÚ

56


Obrázek č. 3.3.5: Míra separace komunálního odpadu v jednotlivých obcích SO ORP Plzeň

Zdroj: Městský úřad Plzeň a ČSÚ

Zjištěná hodnota průměrná produkce komunálního odpadu v SO ORP Plzeň byla v roce 2010 263,0 kg/os.rok. Znamená to, že produkce komunálního odpadu je nižší, než je průměr ČR a zároveň splňuje (s výjimkou obcí Starý Plzenec a Tymákov) úroveň produkce KO splňuje požadavek 340 kg/os.rok, který je uveden v Národním plánu odpadového hospodářství ČR. Míra separace komunálního odpadu je v rámci obcí SO ORP přibližně 19 %, je tedy významně vyšší republikovému průměru (11 %), avšak je nižší, než je požadavek vycházející ze Strategie udržitelného rozvoje ČR, kde je jako cíl udávána míra recyklace (která ze separace vychází) komunálního odpadu (respektive materiálového využití odpadu) 50 %.

57



SLABÉ STRÁNKY

V roce 2006 nebyly překročeny hodnoty imisních limitů pro PM10 , SO2, NO2 a benzen a cílového imisního limitu pro arsen a kadmium stanovené na ochranu lidského zdraví ani imisní limit pro SO2 na ochranu ekosystémů a vegetace.

Na území SO ORP byly v roce 2006 vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným cílovým imisním limitům pro ozon (76 % území) a BaP (49 % území). Na 74 % území SO ORP byl v roce 2006 překročen cílový imisní limit pro ozon (AOT40) a na 12 % území imisní limit pro NOx stanovený pro ochranu ekosystémů a vegetace. Hluková zátěž až několika tisíc obyvatel Plzně žijících v bezprostřední blízkosti významných komunikací přesahuje hygienické limity. Vysoká kategorie radonového indexu byla lokalizována ve větším rozsahu na území obcí Losiná a Štěnovický Borek. Řada lokalit je vedených jako stará ekologická zátěž. Míra separace nesplňuje požadavky Strategie udržitelného rozvoje ČR. Vyšší průměrná produkce odpadu v obcích starý Plzenec a Tymákov.

Zpracovaný Program ke zlepšení kvality ovzduší města Plzně. V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů a míra separace se zvyšuje. Produkce komunálního odpadu je oproti republikovému průměru nízká. V Dýšině je v plánu výstavba kompostárny.

PŘÍLEŽITOSTI Budování moderní dopravní infrastruktury, např. obchvaty obcí Chválenice, Kyšice, Losiná, Nezvěstice, vyvedení tranzitní dopravy mimo obydlené oblasti a zvýšení plynulosti setrvávající dopravy s cílem snížení negativních účinků dopravy (emise, hluk) na obyvatelstvo. Výsadba účelové zeleně podél průmyslových areálů, komunikací a na návětrných stranách obcí pro snížení prašnosti v ovzduší i hluku.

HROZBY Nárůst intenzity silniční dopravy na významných komunikacích (D5, silnice I/20, I/26, I/27, I/19, II/180, II/203, II/233, II/231, II/605 a řadě silnic III. třídy a místních komunikací Plzně) může zvyšovat zátěž obyvatelstva nadměrnými emisemi a hlukem. Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu. Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží.

Sanace starých ekologických zátěží, identifikace a odstranění černých skládek (zamezení opětovnému vzniku). Zefektivnění systému sběru odpadu a bioodpadu – vybudování sběrných míst, kompostáren a dalších zařízení s využitím prostředků z evropských fondů.

58



•

•

•

• •

• •

• • •

V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší obzvláště citlivě vyhodnocovat vznik nových průmyslových zón a zvážit, zda povolit výstavbu nebo rozšíření kapacity stávajících velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování nebo přeložek komunikací, logistických center a aktivit indukujících další dopravu. Prioritou jsou hustě osídlené oblasti města Plzně, tedy zejména městské obvody Plzeň 1, Plzeň 2 – Slovany, Plzeň 3 a Plzeň 4, na jejichž území jsou opakovaně vyhlašovány oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší a oblasti překročeným cílovým imisním limitem pro benzo(a)pyren. Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou (Losiná, Nezvěstice, kyšice, Chválenice, Plzeň – návrh opatření v intravilánu města Plzně přesahuje možnosti této studie). Minimalizovat negativní vlivy (emise, hluk) vyplývající z provozu stávající dopravní infrastruktury (Plzeň, Chrást, Chválenice, Kyšice, Letkov, Losiná, Nezbavětice, Nezvěstice, Starý Plzenec). Např. zvýšením plynulosti setrvávající dopravy ve městě (výrazné omezení emisí znečišťujících látek, budováním moderní dopravní signalizace, jednak náhradou klasických křižovatek křižovatkami okružními (kruhovými objezdy) a mimoúrovňovými. Na úrovni ÚPD obcí, zvláště obcí bez realizovaného obchvatu, prověřit potřeby a stabilizovat návrh řešení na odstranění bodových dopravních závad a negativních vlivů z provozu silniční motorové dopravy. V blízkosti významných komunikací zvážit odsun stavební čáry pro novou výstavbu. Omezení individuální automobilové dopravy v intravilánu Plzně spojené s realizací moderních systémů hromadné dopravy, vybudováním systémů „park and ride“ a „park and go“ a také zlepšením nabídky parkovacích stání doplněných o telematická zařízení, budování pěších zón. Integrovat zásady dlouhodobé strategie ochrany před hlukem do územních plánů obcí s intenzivní silniční či železniční dopravou (Územní plán Plzně). Zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně, například pásů zeleně podél průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrných stranách obcí, s celou řadou pozitivních dopadů na životní prostředí (např. zachycení a snížení prašnosti v ovzduší, omezení hluku). Identifikace starých ekologických zátěží a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci. Zajištění skládkovacích kapacit, kapacit pro sběr, třídění a recyklaci odpadu. V rámci územních plánů obcí vytipovat a vymezit vhodné plochy pro umístění zařízení pro kompostování biomasy (a případně i bioplynové stanice) s ohledem na hygienické požadavky. Zajistit vyšší míru separace BRO.

59


3.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 3.4.1 Chráněná území Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je obecně chráněná veškerá volná krajina (zákon č. 114/1992 Sb., v platném znění). Do tzv. obecné ochrany přírody spadají např. prvky ÚSES (jev č. 21), VKP (jevy č. 22, 23) nebo přírodní parky (jev č. 30). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území. Mezi velkoplošná zvláště chráněná území patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 – soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Ze zákona je účelem zakládání zvláště chráněných území ochrana přírodovědecky či esteticky velmi významných nebo jedinečných území. Za takováto území můžeme v podmínkách střední Evropy považovat především ta se zvláště chráněnými druhy, ale i taxony řazenými např. do červených seznamů či spadajících pod NATURA 2000. Kromě nich se zde nalézá často řada „obecných“ druhů, které zde však vytvářejí velmi silné populace. Z hlediska ochrany by měly zvláště chráněná území zajistit trvalý výskyt jejich populací a to nejen na vlastní lokalitě, ale v celé krajině. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby se jednotlivé chráněné biotopy neocitly příliš daleko od sebe či nebyla jejich rozloha zmenšena pod kritickou mez. 3.4.1.1

Chráněná území v SO ORP Plzeň

V řešeném území se vyskytují menší chráněná území typu evropsky významná lokalita, přírodní rezervace a přírodní památka. Do severní části zasahuje přírodní park Horní Berounka, do jihovýchodní části přírodní park Kornatický potok. Oba slouží k ochraně krajinného rázu. PP Andrejšky - Výrazné buližníkové skalní útvary. Rozloha 2,0152 ha, obec Starý Plzenec. PP Černá stráň - Klasické naleziště ordovických zkamenělin. Rozloha 8,2753 ha, obec Starý Plzenec. PP Čertova kazatelna - Ukázka selektivního větrání karbonských sedimentů. Rozloha 2,4 ha, obec Plzeň, katastrální území Plzeň, Radčice u Plzně. PP Doubí - Zbytek borové doubravy, entomologické naleziště. Rozloha 28,1265 ha, obec Plzeň, katastrální území Bolevec. PP Ejpovické útesy - Světově nejstarší lokalita autochtonního výskytu spodnoordovické fauny v zatopeném lomu. Rozloha celkem 1,9281 ha (část ve vedlejším SO ORP Rokycany), v SO ORP Plzeň 1,03 ha v obci Dýšina. PR Kamenný rybník - Vrchovištní rašeliniště přecházející v rašelinný les, slatinná louka s výskytem vzácných druhů. Rozloha 11,3835 ha, obec Plzeň, katastrální území Bolevec. PP Kopeckého pramen - Minerální pramen kulturně historického významu. Rozloha 0,4181 ha, obec Plzeň. PP Malesická skála - Ojedinělá skalní pyramida v karbonských sedimentech. Rozloha 0,011 ha, obec Plzeň, katastrální území Malesice. PR Petrovka - Pseudokrasový žleb, rašeliniště, mokřady a bor (místní ekotyp borovice lesní). Rozloha celkem 28,08 ha, třetina v ORP Nýřany, větší část v řešeném ORP – obec Plzeň, katastrální území Bolevec. PP Sedlecká rokle - Paleontologická lokalita graptolitové fauny. Rozloha 0,27 ha, obec Lhůta. PP Starý rybník - Botanicky cenná společenstva vodních a mokřadních rostlin. Rozloha 5,58 ha, obec Starý Plzenec, katastrální území Sedlec u Starého Plzence. PP Sutice - Paleontologicky bohatý profil spodních poloh dobrotivského souvrství, naleziště trilobitů. Rozloha 1,828 ha, obec Tymákov.

60


PR Zábělá - Dubohabrový les s bohatou květenou. Rozloha 31,9332 ha, obec Plzeň (k.ú. Bukovec) a Chrást. EVL Bradava - lokalita raka kamenáče. Rozloha celkem 25,6249 ha (v ORP Plzeň a ORP Blovice), v řešeném SO ORP zasahuje do obce Nezvěstice. EVL Plzeň – Zábělá - lokalita páchníka hnědého. Rozloha celkem 265,5 ha (větší část v sousedním SO ORP Nýřany). Ve správním obvodu ORP Plzeň zasahuje obce Plzeň (k.ú. Bukovec) a obec Chrást. Tabulka č. 3.4.1: Rozloha zvláště chráněných území v SO ORP Plzeň (v ha) a jejich podíl na celkové ploše území MZCHÚ Chráněná Rozloha obce Podíl plochy Obce EVL (vně EVL) území celkem (ha) CHÚ v % Dýšina 0,94 0,94 1037,4 0,1 Chrást 56,61 0,21 56,82 985 5,8 Chválenice 0,00 990,6 0,0 Kyšice 0,00 706,7 0,0 Letkov 0,00 467,8 0,0 Lhůta 0,26 0,26 340,9 0,1 Losiná 0,00 676,9 0,0 Mokrouše 0,00 274,9 0,0 Nezbavětice 0,00 475,6 0,0 Nezvěstice 0,72 0,72 640,8 0,1 Plzeň 25,03 62,64 87,67 13764,5 0,6 Starý Plzenec 15,01 15,01 1833,8 0,8 Šťáhlavy 0,00 2401,4 0,0 Štěnovický Borek 0,00 624 0,0 Tymákov 2,08 2,08 915,4 0,2 82,36 81,14 163,50 26135,70 SO ORP Plzeň 0,6 Zdroj: ÚAP, 2010 Pozn: Při výpočtu je započítána plocha zvláště chráněného území jen jednou. Pokud tedy leží ve větším ZCHÚ ještě jedno nebo i několik menších zvláště chráněných území, jejich plochy se už do výpočtu nepočítají. Do výpočtu zvláště chráněných území nebyly započítány přírodní parky.

Z hlediska plošného zastoupení CHÚ se SO ORP Plzeň jeví jako území s nízkým zastoupením zvláště chráněných ploch. ZCHÚ zaujímají pouze 0,6% z celkové plochy SO ORP. V řešeném území se nachází pouze menší chráněná území typu evropsky významná lokalita, přírodní rezervace a přírodní památka. Jejich největší koncentrace je v severní části území a pak v okolí Starého Plzence. Největší plochu zaujímají 2 přírodní parky Horní Berounka a Kornatický potok, které slouží k ochraně krajinného rázu. Tyto parky však nefigurují ve výpočtech, neboť se nejedná o zvláště chráněné území. Nejvyšší podíl zvláště chráněných ploch má obec Chrást (5,8%) a to díky EVL Plzeň-Zábělá, která je zároveň i přírodní rezervací. Další obce mají sice nízký podíl zvláště chráněných území ve srovnání s ČR, ovšem z pohledu plzeňského ORP patří mezi hodnotné. Jsou jimi obce Plzeň a Starý Plzenec. V dalších 5 obcích se ZCHÚ vyskytují, i když jen malou plochou – Dýšina, Lhůta, Nezvěstice a Tymákov. V řešeném SO ORP existuje 8 obcí, kde se chráněné území nevyskytuje žádné. Jsou jimi obce CHválenice, Kyšice, Letkov, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Šťáhlavy a Štěnovický Borek.

61


Obrázek č. 3.4.1: Chráněná území přírody

Zdroj: Vrstvy ÚAP, Krajský úřad Plzeňského kraje, 2010

3.4.2 Koeficient ekologické stability krajiny Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená Ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn., že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. 62


Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. KES =

plocha ekologicky stabilních ploch ————————————————— plocha ekologicky nestabilních ploch

Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy. Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy Klasifikace území na základě hodnoty KES (dle Ing. Igora Míchala): Krajinný typ A - krajina zcela přeměněná člověkem: • KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur • KES 0,4 – 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků Krajinný typ B - krajina intermediální: • KES 0,9 – 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků Krajinný typ C - krajina relativně přírodní: • KES 3,0 – 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků • KES nad 6,2: území relativně přírodní Tabulka č. 3.4.2: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Plzeň Obec Dýšina Chrást Chválenice Kyšice Letkov Lhůta Losiná Mokrouše Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ

KES

Obec

0,94 1,10 0,39 0,61 0,74 1,50 0,54 0,83

Nezbavětice Nezvěstice Plzeň Starý Plzenec Šťáhlavy Štěnovický Borek Tymákov SO ORP Plzeň

KES 0,55 0,45 0,52 1,13 2,19 1,23 0,67 0,70

V SO ORP Plzeň se nachází 15 obcí. Většina obcí a také SO ORP jako celek spadá do území ekologicky nestabilního (hodnota KES = 0,70). V rámci SO ORP má vůbec nejnižší ekologickou stabilitu obec Chválenice (KES = 0,39). Obec má mají na svém území z téměř 90% zemědělskou půdu, z toho 75,8 % půdu ornou. Podíl lesa je minimální, tvoří pouze 6,6 % z celkové plochy obce. Nejvyšší ekologickou stabilitu má obec Šťáhlavy (KES=2,19). Na jejím území je malý podíl zemědělské půdy (34,7%) a vysoký podíl lesů (56,2%) z celkové rozlohy obce. Dále pak poměrně vysoký podíl trvalých travních porostů (20,3% ze zemědělské půdy).

63


3.4.3 Územní systém ekologické stability Cílem územního systému ekologické stability je přispět k vytvoření ekologicky vyvážené krajiny, v níž je trvale zajištěna možnost využívání vyžadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí - "trvale udržitelný život". Územní systém ekologické stability je legislativně zakotven v zákoně č. 114/1992 Sb. ČNR ze dne 26. 2. 1992 (s účinností od 1. 6. 1992), v prováděcí vyhlášce č. 395/1992 Sb. a dalších oborových předpisech. Pro formulování celkové koncepce funkčního využití území je aplikován nadregionální a regionální stupeň ÚSES, který tvoří základní rámec ekologické stability, od něhož se odvíjejí detailní ÚSES místní úrovně a na ně navazující projekty komplexních pozemkových úprav, revitalizací říčních systémů, lesní hospodářské plány, apod. Cílem je vytvoření územního systému ekologické stability jako vzájemně propojeného souboru přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Jako základní a závazný materiál byl použit územně technický podklad nadregionální a regionální ÚSES ČR (dále ÚTP NR R ÚSES ČR), který byl v roce 1996 vypracován Společností pro životní prostředí Brno a schválen jako oborový dokument Ministerstva životního prostředí a Ministerstva pro místní rozvoj. Údaje o ÚSESech byla pro krajský úřad Plzeňského kraje graficky přehledně zpracována a sjednocena do díla „Generel regionálního ÚSES Plzeňského kraje“, zpracovatel GEOVISION s r.o. Generel by měl sloužit jako podklad pro další územní plánování na úrovni kraje a obcí. Správní obvodem ORP Plzeň prochází 3 regionální biokoridory. První z nich vede kolem východní hranice řešeného území. Vychází z RBC Nadryby v obci Chrást, prochází RBC Kokotské rybníky, RBC V pytli, dále pokračuje v sousedním správním obvodu ORP Rokycany, aby po průchodu nadregionálním biocentrem NRBC Kamínky pokračoval dále v SO ORP Blovice. Druhý RBK vychází z RBC Svatý Jiří v severní části obce Plzeň, pokračuje jihovýchodním směrem a v obci Nezvěstice řešené území opouští. Na tomto RBK leží regionální biocentra RBC Koterov, RBC Starý Plzenec a RBC Úslava u Šťáhlav.Třetí regionální biokoridor vychází rovněž z RBC Svatý Jiří, pokračuje směrem jihozápadním, v RBC Doudlevce se rozdvojuje na 2 větve.První větev pokračuje jižně do RBC Val, druhá do RBC Sulkov a RBC Dubová hora. V průběhu léta 2008 v rámci pořizování ÚAP pro SO ORP Plzeň byl jednotlivým obcím správního obvodu zaslán dotazník s doplňujícími otázkami k environmentálnímu pilíři RURÚ. Z něj vyplývá (mimo jiné), že v řešeném SO ORP Plzeň již byla realizována výsadba nových prvků ÚSES ve 4 obcích – Lhůta, Plzeň, Starý Plzenec a Štáhlavy. Tento stav je setrvalý.

64


Obrázek č. 3.4.2: Územní systém ekologické stability

Zdroj: Vrstvy ÚAP, Krajský úřad Plzeňského kraje, 2010

3.4.4 Indikátory Jako první indikátor byl zvolen podíl plochy zvláště chráněných území na celkové ploše území (plochy ZCHÚ - viz kapitola Chráněná území). V České republice tvoří podíl plochy zvláště chráněných území 16 % rozlohy státu (je to jeden z environmentálních ukazatelů Státní politiky životního prostředí ČR pro roky 2004-2010). Hodnocení indikátoru „podíl plochy zvláště chráněných území na celkové ploše území“: -2 pod 8 % nízký podíl - neudržitelné -1 8 - 13,9 % podprůměrný podíl - neudržitelné 65


0 1 2

14 - 17,9 % 18 - 22 % nad 22 %

průměrný podíl nadprůměrný podíl vysoký podíl

Jako druhý indikátor byl zvolen koeficient ekologické stability (bližší informace - viz kapitola Koeficient ekologické stability krajiny). Hodnocení indikátoru je provedeno vlastní škálou. Hodnocení indikátoru „koeficient ekologické stability“: -2 KES pod 0,4 území nestabilní – neudržitelné -1 KES 0,4 - 0,89 území málo stabilní – neudržitelné 0 KES 0,9 - 2,99 území mírně stabilní 1 KES 3,0 - 6,2 území stabilní 2 KES nad 6,2 území relativně přírodní Tabulka č. 3.4.3: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Plzeň Podíl plochy Hodnocení Obec KES CHÚ (%) indikátoru 0,1 0,94 -2 Dýšina 5,8 1,10 -2 Chrást 0,0 0,39 -2 Chválenice 0,0 0,61 -2 Kyšice 0,0 0,74 -2 Letkov 0,1 1,50 -2 Lhůta 0,0 0,54 -2 Losiná 0,0 0,83 -2 Mokrouše 0,0 0,55 -2 Nezbavětice 0,1 0,45 -2 Nezvěstice 0,6 0,52 -2 Plzeň 0,8 1,13 -2 Starý Plzenec 0,0 2,19 -2 Šťáhlavy 0,0 1,23 -2 Štěnovický Borek 0,2 0,67 -2 Tymákov SO ORP Plzeň

0,6

-2

0,70

Hodnocení indikátoru 0 0 -2 -1 -1 0 -1 -1 -1 -1 -1 0 0 0 -1 -1

Z hlediska indikátoru chráněná území se SO ORP Plzeň jeví jako území s nízkým zastoupením zvláště chráněných ploch. ZCHÚ zaujímají pouze 0,6% z celkové plochy SO ORP. Je to způsobeno absencí velkoplošných ZCHÚ. Na území se sice vyskytují 2 přírodní parky, ty se ale do výpočtu ploch ZCHÚ nezapočítávají. Všechny obce i SO ORP jako celek mají tudíž nejnižší hodnocení indikátoru (-2). Nejvyšší podíl zvláště chráněných ploch, 5,8% má obec Chrást. Je to díky EVL Plzeň-Zábělá a přírodní rezervaci Zábělá, ležící v ní. V 8 obcích (z celkem 15) se nenachází ZCHÚ žádné. Jsou to obce Chválenice, Kyšice, Letkov, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Šťáhlavy,Štěnovicý Borek a Tymákov. Z hlediska hodnocení KES SO ORP jako celek spadá do území ekologicky málo stabilního (hodnota KES = 0,70). Území ekologicky mírně stabilní (hodnota indikátoru 0) má 6 obcí - Dýšina, Chrást, Lhůta, Starý Plzenec, Šťáhlavy a Štěnovický Borek. Nejvyšší ekologickou stabilitu z nich má obec Šťáhlavy (KES = 2,19), za ní následuje obec Lhůta (KES=1,50). Rozvoj těchto obcí lze z hlediska ekologické stability považovat za udržitelný. Území málo stabilní (hodnota indikátoru -1) mají obce Kyšice, Letkov, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Nezvěstice, Plzeň a Tymákov. V rámci ORP má vůbec nejnižší ekologickou stabilitu obec Chválenice (hodnota indikátoru -2, KES = 0,39). 66


3.4.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Území ekologicky mírně stabilní má 6 obcí Dýšina, Chrást, Lhůta, Starý Plzenec, Šťáhlavy a Štěnovický Borek. Nejvíce zvláště chráněných ploch – obec Chrást (5,8%).

SLABÉ STRÁNKY Nízké zastoupení zvláště chráněných území – pouze 0,6% z celkové plochy SO ORP (hodnota indikátoru -2 pro všechny obce). 8 obcí bez zvláště chráněného území- Chválenice, Kyšice, Letkov, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Šťáhlavy, Štěnovicý Borek a Tymákov. Celý správní obvod SO ORP vychází jako území ekologicky málo stabilní (KES = 0,70). Nejnižší ekologická stabilita v rámci ORP – obec Chválenice (KES = 0,39).

Nejvyšší ekologická stabilita – obec Šťáhlavy (KES = 2,19). Existence přírodních parků Horní Berounka a Kornaticý potok. PŘÍLEŽITOSTI Kvalitní péče o chráněná území – n kvalitní evidence, nájemní smlouvy o péči, systém monitoringu a databáze ochrany přírody. Možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a SFŽP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES. Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území.

HROZBY Urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami. Nevhodně nastavená dotační politika, zejména v oblasti zemědělství. Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření.


•

•

• • •

Z hlediska krajinného rázu představuje významné ohrožení propojování sídel a expanze staveb do volné krajiny. Potenciální nebezpečí pro zájmy ochrany přírody a krajiny představuje realizace liniových staveb a související fragmentace území. U některých záměrů se nedá vyloučit jejich možný negativní dopad (zejména koridory pro silnice zasahující do chráněných území, elektrické vedení z hlediska krajinného rázu, střety s ÚSES, fragmentace krajiny apod.). Míra těchto střetů většinou není vysoká a uvedené negativní vlivy je možno při konkretizaci jednotlivých záměrů kompenzovat technickými a organizačními opatřeními a účinně eliminovat. Obecně je nutné u všech záměrů, které zasahují do MZCHÚ, VCHÚ nebo biocentra provést v rámci hodnocení EIA biologické hodnocení. V případě liniových staveb je takřka nemožné vyhnout se střetům s jednotlivými částmi ÚSES (nadregionální a regionální), zejména biokoridory. Střety s biokoridory je možno řešit ve většině případů technicky – např. přemostěním, vedením stavby co nejvíce kolmo na biokoridor apod. Těžba nerostných surovin se vždy projeví velkoplošným vlivem v krajině, který po dobu těžby se projevuje negativně, v celkovém efektu však může být pozitivní. Při hospodářské činnosti v krajině je nutno vytvářet podmínky pro zachování a rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině, pro vytváření protierozních opatření. V úzké spolupráci s orgány ochrany přírody je třeba řešit již přípravu projektu. V zájmu ochrany přírody a krajiny je nezbytné zlepšení meziresortní spolupráce s cílem dosáhnout zkvalitnění plánovacích a koncepčních procesů. Konkrétní střety se zájmy ochrany přírody je možno řešit a negativní vlivy zmírňovat např. v procesu EIA.

67


3.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA 3.5.1 Zemědělský půdní fond Zemědělství má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, využívání půdy a tvorbu krajiny. Pro vypracování rozboru udržitelného rozvoje území je proto nezbytné provést analýzu současného stavu zemědělství a možných trendů vývoje v budoucnosti a posoudit kvalitu půd na daném území. Pro oblast SO ORP Plzeň je díky vysokému podílu zastavěných a ostatních ploch charakteristický nižší podíl zemědělské půdy na celkové výměře. Zemědělství zde obhospodařuje dle údajů ČSÚ k 30. 6. 2008 plochu 12 747 ha zemědělské půdy, což představuje 48,8 % z celkové rozlohy území. Z kultur na zemědělské půdě je nejvíce zastoupena orná půda s 9 195 ha (72,1 %), což přibližně odpovídá republikovému průměru. Druhou nejvíce zastoupenou kulturou jsou trvalé travní porosty s 1 982 ha (15,5 %). Zahrady a ovocné sady jsou zastoupeny 12,3 % výměry zemědělské půdy. Tabulka č. 3.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) Název obce Dýšina Chrást Chválenice Kyšice Letkov Lhůta Losiná Mokrouše Nezbavětice Nezvěstice Plzeň Starý Plzenec Šťáhlavy Štěnovický Borek Tymákov Celkem Zdroj: ČSÚ, 210

Celková výměra

Orná půda

Zahrady

1 038 984 993 707 470 341 679 274 475 644 13 767

299 341 648 287 197 113 372 134 265 364 4 378

51 52 17 28 16 12 36 7 7 34 966

1 1 1 4 2 0 10 0 1 3 49

43 64 188 50 31 54 64 107 91 95 657

393 457 855 370 246 179 482 248 364 496 6 050

Podíl zem. půdy k celkové výměře (%) 37,9 46,4 86,1 52,3 52,3 52,5 71 90,5 76,6 77 43,9

1 839 2 397

531 576

143 85

2 2

211 169

886 832

48,2 34,7

623 911 26 142

232 458 9 195

20 19 1 493

0 2 78

73 85 1 982

326 563 12 747

52,3 61,8 48,8

Ovocné sady

TTP

Zemědělská půda

Ochrana zemědělského půdního fondu Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu a odnímat jen nejnutnější plochy. Navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické a odtokové poměry v území a zemědělskou cestní síť. 68


Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). Třídy ochrany uvádí Metodický pokyn OOLP/1067/1996 MŽP k odnímání půdy ze ZPF. Pro nezemědělské účely je nutno používat nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků. Musí-li však v nezbytných případech dojít k odnětí ze ZPF, je nutno využívat pokud možno pozemky ve 3. – 5. třídě ochrany. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Následující tabulka uvádí půdy zařazené do 1. a 2. třídy ochrany. V SO ORP Plzeň je v rámci 1. třídy ochrany zahrnuto 4 446,1 ha zemědělské půdy (25,9 %) a v rámci 2. třídy se jedná o 2 566,5 ha zemědělské půdy (15 %). Půdy první a druhé třídy ochrany se nacházejí zejména na území obcí Plzeň, Šťáhlavy a Dýšina. Největší podíl chráněné půdy k výměře zemědělské půdy mají obce Šťáhlavy (80 %), Dýšina (75,7 %) a Nezvěstice (65,2 %). Výměry půd v jednotlivých třídách vycházejí z dat ÚAP a zahrnují nejen zemědělskou půdu, ale často i další plochy, např. komunikace, zastavěné plochy (některé intravilány obcí), atd. Také z toho důvodu neodpovídá v řadě případů součet zemědělské půdy v jednotlivých třídách výše uvedené ploše zemědělské půdy podle údajů ČSÚ. Ten používá rozdílnou kategorizaci jednotlivých půd podle využití (zemědělská, nezemědělská - lesní, vodní, zastavěné a ostatní plochy) a pěstované kultury na zemědělské půdě (orná půda, trvalý travní porost, vinice a chmelnice, ovocné sady, zahrady). Ze stejných dat (ÚAP) vychází i níže uvedený obrázek, jenž znázorňuje rozmístění půd v 1. a 2. třídě ochrany v rámci SO ORP. Tabulka č. 3.5.2: Půdy v 1. a 2. třídě ochrany Název obce Dýšina Chrást Chválenice Kyšice Letkov Lhůta Losiná Mokrouše Nezbavětice Nezvěstice Plzeň Starý Plzenec Šťáhlavy Štěnovický Borek Tymákov Celkový součet Zdroj: ÚAP, 2010

Půdy v l. TO 244,3 88,1 0 35,0 12,6 0 0 6,4 0,1 292,8 2876,3 144,2 686,7 8,6 51,1 4446,1

Půdy v 2. TO

Půdy v l. a 2. TO

159,2 180,0 233,3 112,8 83,4 61,5 220,1 5,3 129,4 79,0 883,7 119,2 108,7 15,8 175,1 2566,5

403,5 268,1 233,3 147,8 96,0 61,5 220,1 11,6 129,5 371,8 3760,0 263,4 795,4 24,4 226,2 7012,7

69

Zemědělská půda 532,7 579,4 756,9 427,2 276,1 184,5 526,5 258,6 374,6 570,1 9693,3 1040,5 993,7 372,8 555,1 17141,9

Podíl půdy v 1. a 2. TO na zemědělské půdě v obci 75,7 46,3 30,8 34,6 34,8 33,4 41,8 4,5 34,6 65,2 38,8 25,3 80,0 6,6 40,7 40,9


Obrázek č. 3.5.1: ZPF I. a II. třídy ochrany

Zdroj: ÚAP, 2010

70


3.5.2 Pozemky určené k plnění funkce lesa 3.5.2.1

Přírodní lesní oblasti

Přírodní lesní oblasti jsou území rozlišená na základě jednotných geologických, klimatických, orografických a fytogeografických podmínek. Lesy na území SO ORP Plzeň jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č.289/1995 Sb., §23 a Vyhláška MZe č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů) do jedné přírodních lesních oblasti (PLO 6 – Západočeská pahorkatina). PLO 6 - Západočeská pahorkatina Charakteristické pro tuto PLO jsou různorodé podmínky, v severní části převládá na suchých stanovištích poměrně stabilní borovice. Limitující je nedostatek srážek, zejména pro obnovu lesa. Velkým problémem je přemnožení jelena siky. Dále jsou zde lokality listnaté a tudíž poměrně stabilní. Na oglejených stanovištích trpí smrkové porosty bořivým větrem. SO ORP Plzeň se nachází spíše na východním okraji jmenované PLO. Obrázek č. 3.5.2: Přírodní lesní oblasti

Zdroj:www.uhul.cz 2010

71


3.5.2.2

Lesnatost

Tabulka č. 3.5.3: Lesnatost dle obcí Obec SO ORP Plzeň Dýšina Chrást Chválenice Kyšice Letkov Lhůta Losiná Mokrouše Nezbavětice Nezvěstice Plzeň Starý Plzenec Šťáhlavy Štěnovický Borek Tymákov Celkem Zdroj:podklady pro ÚAP, ČSÚ, 2010

Celková rozloha obce Výměra lesa Lesnatost (%) (ha) (ha) 1037,4 402,7 38,8 985 422,5 42,9 990,6 64,8 6,5 706,7 173,8 24,6 467,8 147,3 31,5 340,9 137,0 40,2 676,9 124,3 18,4 274,9 9,3 3,4 475,6 65,4 13,7 640,8 54,6 8,5 13764,5 3587,6 26,1 1833,8 642,8 35,1 2401,4 1649,9 68,7 624 243,7 39,1 915,4 255,5 27,9 26135,7 7981,0 30,5

Lesnatost SO ORP Plzeň je 30,5 %, což je o 9 % méně než lesnatost Plzeňského kraje (39,5 %) a blíží se lesnatosti ČR (33,6 %). Lesy jsou soustředěny více na jihu a východě území, několik větších lesních celků se nachází na západě a severu území (patří do obce Plzeň). Nejlesnatější obcí v rámci SO ORP je obce Šťáhlavy (68,7%), vyšší podíl lesa má rovněž obec Chrást (42,9%) a obec Lhůta (40,2). Nejméně lesnatou obcí, to je obcí s nejmenším podílem lesa je obec Mokrouše (3,4 %), dále pak obec Chválenice (6,5 %) a obec Nezvěstice (8,5 %). Z provedených dotazníkových šetření vyplynulo, že kromě obce Śtáhlavy (zábor byl určen na bydlení a podnikání) v posledních pěti letech nebyl v SO ORP Plzeň zábor PUPFL větší než 1 ha. 3.5.2.3

Kategorie lesa

Dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění pozdějších předpisů, § 6 se lesy rozdělují do tří kategorií: • • •

Lesy hospodářské. Lesy ochranné. Lesy zvláštního určení.

Lesy ochranné a lesy zvláštního určení se podle plnění hlavní funkce dále rozdělují do subkategorií. V okrese Plzeň jih, Plzeň město Plzeň sever, do kterého spadá SO ORP Otrokovice se nacházejí následující subkategorie: V lesích ochranných: •

Lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích.

V lesích zvláštního určení: • •

Lesy v pásmu ochranných vodních zdrojů I. stupně. Lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací. 72


• • • • • • •

Lesy v 1. zóně CHKO, přír. rezervacích, přírodních památkách Příměstské a rekreační lesy Lesy se zvýšenou funkci ochrannou (půdy, voda, klima, krajina). Lesy pro uchování biodiverzity. Lesy v uznaných oborách a bažantnicích. Lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce. Lesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření.

Zdroj: ÚHÚL, údaje pro okres Plzeň jih, Plzeň město Plzeň sever, 2010 Tabulka č. 3.5.4: Kategorie lesa Obec SO ORP Plzeň

Lesy hospodářské (%) Lesy ochranné (%)

Dýšina Chrást Chválenice Kyšice Letkov Lhůta Losiná Mokrouše Nezbavětice Nezvěstice Plzeň Starý Plzenec Šťáhlavy Štěnovický Borek Tymákov Celkem Zdroj: ÚAP, 2010

97,7 87,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 73,1 91,2 83,4 100,0 98,4 82,9

0,0 0,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,1 1,3 0,0 0,0 0,0 0,7

Lesy zvláštního určení (%) 2,3 12,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 22,8 7,5 16,6 0,0 1,6 15,1

V SO ORP převažují lesy zařazené do kategorie lesů hospodářských (82,9 %), lesů zařazených do kategorie lesů ochranných je 0,7 % a lesů zařazených do kategorie lesů zvláštního určení je 15,1 %. Nejvíce lesů zařazených do kategorie lesů ochranných je v obci Starý Plzenec (1,3 %), z celkové plochy lesa. Nejvíce lesů zařazených do kategorie lesů zvláštního určení je v obci Plzeň (22,8 %) a v obci Chrást (12,3 %).

73


Obrázek č. 3.5.3: Kategorie lesa

Zdroj: ÚAP, 2010

74


3.5.3 Indikátory 3.5.3.1

Změna výměry zemědělské půdy v čase

Jako indikátor pro sledování ZPF byla zvolena změna výměry zemědělské půdy v jednotlivých obcích v čase. Konkrétně je porovnána výměra mezi lety 2001 (31.12) a 2008 (31.12.). Změna výměry v tomto období v obcích je vyjádřena v % a porovnána se stejným ukazatelem za Českou republiku. Tabulka č. 3.5.5: Nastavení indikátoru Rozloha zeměd. půdy k Rozloha zeměd. půdy Změna výměry 31.12.2001 (ha) k 30.6.2008 (ha) zeměd. půdy (%) 4 277 435 4 249 182 -0,7 ČR 384 431 381 764 -0,7 Plzeňský kraj 12 206 12 747 4,4 SO ORP Plzeň Zdroj: ČSÚ, ČÚZK Nastavení indikátoru pro SO ORP Plzeň Úbytek půdy nad 2 % Úbytek půdy 1,1 – 1,9 % Úbytek půdy 0,4 - 1 % Úbytek půdy 0 – 0,3 % Zvýšení výměry půdy

-2 -1 0 1 2

Z tabulky vyplývá, že k úbytku zemědělské půdy došlo na úrovni celorepublikové i krajské. To může být způsobeno jak záborem půdy pro zástavbu, technickou infrastrukturu, tak např. zalesňováním především některých méně úrodných a svažitých pozemků. Změna výměry ZPF pro SO ORP Plzeň v období 2001 až 2008 (4,4 %) je ovlivněna především zvýšením rozlohy města Plzeň a tím i zemědělské půdy. Proto větší vypovídací hodnotu než ukazatel za SO ORP mají údaje u jednotlivých obcí, v případě města Plzně pak kratší sledované období. 3.5.3.2

Lesnatost

Pro pozemky určené k plnění funkcí lesy byla jako indikátor zvolena lesnatost území, respektive jednotlivých obcí. Lesnatost představuje podíl plochy lesa (PUPFL) v obci k celkové výměře dané obce. Lesnatost obcí byla porovnávána s lesnatostí SO ORP Plzeň, celého Plzeňského kraje a lesnatostí ČR. Tabulka č. 3.5.6: Nastavení indikátoru pro PUPFL Celková rozloha Celková výměra Lesnatost (ha) lesa (ha) (%) 7886700 2651206 33,6 39,5 756100 299000 26135,7 7981,04 30,5

Oblast ČR Plzeňský kraj SO ORP Plzeň Zdroj: podklady pro ÚAP, ČSÚ Hodnocení indikátoru lesnatost území: méně než 10 % 10 - 19,9 % 20 - 34,9 % 35 - 39,9 % 40% a více

-2 -1 0 1 2

75


Tabulka č. 3.5.7: Indikátory změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2001 a 2008 Obce ORP Změna Změna Indikátor Celková Výměra Lesnatost Indikátor Plzeň výměry výměry rozloha lesa (ha) (%) zeměd. zeměd. obce (ha) půdy (ha) půdy (%) -1,5 -0,4 1037,4 402,7 38,8 Dýšina 0 1 -8 -1,7 985 422,5 42,9 Chrást -1 2 -0,9 -0,1 990,6 64,8 6,5 Chválenice 1 -2 4,5 1,2 706,7 173,8 24,6 Kyšice 2 0 -17,2 -6,5 467,8 147,3 31,5 Letkov -2 0 0,3 0,2 340,9 137,0 40,2 Lhůta 2 2 -20,2 -4 676,9 124,3 18,4 Losiná -2 -1 -4 -1,6 274,9 9,3 3,4 Mokrouše -1 -2 -2,2 -0,6 475,6 65,4 13,7 Nezbavětice 0 -1 -1,4 -0,3 640,8 54,6 8,5 Nezvěstice 1 -2 -189 -3 13764,5 3587,6 26,1 Plzeň1 -2 0 Starý -46,9 -5 1833,8 642,8 35,1 -2 0 Plzenec -1,3 -0,2 2401,4 1649,9 68,7 Šťáhlavy 1 2 Štěnovický -0,9 -0,3 624 243,7 39,1 1 1 Borek -15 -2,6 915,4 255,5 27,9 Tymákov -2 0 26135,7 7981,0 30,5 Celkem2 540,8 4,4 Zdroj: ČSÚ, podklady ÚAP Nejvyšší relativní úbytek ZPF byl zaznamenán v obcích Letkov (6,5 %), Starý Plzenec (5 %), Losiná (4 %) a Tymákov (2,6 %). V rámci SO ORP vyjma města Plzně se jedná o celkový úbytek zemědělské půdy o 114,9 ha, tj. 1,7 %. U města Plzeň došlo dle údajů ČSÚ v roce 2003 ke zvýšení celkové rozlohy města a tím i zemědělské půdy. Proto je pro určení změny výměry ZPF v čase použito srovnávací období 2003 až 2008, během kterého se celková výměra neměnila. V tomto období tedy došlo k úbytku 189 ha, tj. 3 % ZPF. Úbytek se týkal zejména trvalých travních porostů (7,9 %), orné půdy (2,9 %) a přinesl především nárůst ostatních ploch (5,5 %). Při dotazníkovém šetření mezi obcemi v SO ORP bylo zjišťováno, zda došlo v posledních 5 letech v obcích k většímu záboru půdy (více než 1 ha). Kladná odpověď byla zaznamenána ve všech obcích kromě Chrástu a Kyšic. Ve všech ostatních obcích došlo k záboru ZPF z důvodu bydlení. Podnikání bylo důvodem záboru v Plzni, Šťáhlavech, Losiné a Lhůtě. Z dalších důvodů se uvádí zalesnění louky v obci Lhůta a vybudování sportoviště (jízdárny) v obci Štěnovický Borek. Při porovnání výše uvedených výsledků s dotazníkovým šetřením, které bylo provedeno v jednotlivých obcích, zjišťujeme částečně odlišné úbytky půd. To může být způsobeno také delším sledovaným obdobím v případě údajů z ČSÚ. Z hodnocení indikátoru lesnatosti vyplývá, že silně podprůměrného hodnocení (-2) dosáhly obce Chválenice, Mokrouše, Nezvěstice, ve kterých je lesnatost nižší než 10%. Silně nadprůměrného hodnocení dosáhly obce Chválenice, Mokrouše, Nezvěstice, Štěnovický Borek, Dýšina (lesnatost v těchto obcích je vyšší než 10%).

1 2

Sledovaným obdobím je 31.12.2003 až 30.6.2008. Součet se týká období 31.12.2001 až 30.6.2008.

76



SLABÉ STRÁNKY

Nadprůměrná lesnatost v obcích Chválenice, Mokrouše, Nezvěstice, Štěnovický Borek, Dýšina Celkově průměrná lesnatost vzhledem k lesnatosti ČR Vysoký podíl půd v I. a II. třídě ochrany, nejvýznamněji v obcích Šťáhlavy (80 %), Dýšina (75,7 %) a Nezvěstice (65,2 %).

Podprůměrná lesnatost v obcích Chrást, Lhůta a Šťáhlavy, Nezbavětice, Losiná.

PŘÍLEŽITOSTI Podpora zalesnění v málo lesnatých oblastech (obcích Chrást, Lhůta a Šťáhlavy, Nezbavětice, Losiná) Podpora realizace biokoridorů, interakčních prvků (výsadba alejí, zalesňování zemědělsky nevyužívaných půd), zejména tam, kde je lesnatost podprůměrná Rekultivace půdy a navrácení do ZPF.

HROZBY Zvýšený výskyt podkorního smrkových lesích

Problémy se škodami zvěří (přemnožení jelena siky) Úbytek zemědělské půdy ve sledovaném období zejména v obcích Letkov, Starý Plzenec, Losiná, Plzeň a Tymákov. Tlak na půdu v I. a II. třídě ochrany hmyzu

ve

Problémy při zalesňování v důsledku srážkového deficitu Rozdělení lesních komplexů v důsledku liniových staveb, ohrožení jejich stability. Pokračující zábor zemědělské půdy

Ochrana kvalitního půdního fondu, realizace protierozních a protipovodňových opatření.

Znehodnocování půdy intenzivním velkoplošným zemědělstvím a erozí

3.5.5 Problémy k řešení • • • •

•

•

•

Podpora zvýšení lesnatosti v obcích s nízkou lesnatostí (Chrást, Lhůta a Šťáhlavy, Nezbavětice, Losiná.) Minimalizovat zábor PUPFL v důsledku liniových staveb, zejména ve velkých lesních komplexech, kde může dojít vlivem větru k rozpadu větší části lesa. Minimalizovat i dočasný zábor lesní půdy, který vždy vyžaduje změnu ve způsobu hospodaření v lese Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory PUPFL, zejména LO (v obcích Starý Plzenec, Plzeň, Chrást)a některých subkategorií LZU (31a,31c,32a,32e,32f – dle zákona o lesích). V obcích s nízkou lesnatostí (Chrást, Lhůta a Šťáhlavy, Nezbavětice, Losiná) využívat možností zalesnění zemědělsky nevyužívaných pozemků (při zalesňování je důležité dbát na přirozenou skladbu dřevin). Při tvorbě územně plánovací dokumentace je nutné především využívat stávajících ploch, které jsou již vyjmuty ze zemědělského půdního fondu a minimalizovat zábory zemědělské půdy s vysokým stupněm ochrany nebo vysokou bonitou. To se týká zejména uvedených obcí s vysokým podílem půd v I. a II. TO – Šťáhlavy, Dýšina a Nezvěstice. Stejně tak v Plzni se nachází významné zastoupení těchto půd. Snažit se především využívat stávajících ploch, které jsou již vyjmuty ze zemědělského půdního fondu. Při dočasných záborech půd je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy.

77


3.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 3.6.1 Dopravní infrastruktura Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje dopravní infrastruktury na území SO ORP Plzeň byla využita řada koncepčních materiálů a dokumentů, především Politika územního rozvoje ČR 2006 (PÚR ČR 2006), Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje (2008), Odůvodnění Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje (2008), Koncepce dopravy Plzeňského kraje – 3. etapa - Návrh (2007), atd. Dále byly využity především materiály a data informačních systémů MD ČR a ŘSD ČR. K problematice dopravní infrastruktury se vztahují karty jevu (procesu) Silniční doprava, Železniční doprava a Dopravní obslužnost veřejnou linkovou dopravou. 3.6.1.1

Silniční doprava

Pro zajištění dopravní obsluhy území slouží síť pozemních komunikací. Ta se dle legislativy dělí na dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. Koridory a dopravní plochy mezinárodního významu Multimodální koridory Multimodální koridory jsou charakterizovány tím, že jsou v nich soustředěny dva nebo více druhů dopravy s dělbou dopravní práce. Územím SO ORP Plzeň probíhá IV. A Transevropský multimodální koridor (TEMMK) ve směru západ - východ v trase Nurnberg – Plzeň – Praha, který je znázorněn na následujícím obrázku. Obrázek č. 3.6.1: Transevropské multimodální koridory

Zdroj: Politika územního rozvoje ČR, vlastní úprava Koridory a dopravní plochy mezinárodního a republikového významu V rámci uvedeného TEMMK (větev IV. A) je vedena i trasa dálnice D5, jež prochází územím SO ORP Plzeň a je zařazena mezi tahy evropského významu (E50). Územím SO ORP Plzeň dále procházejí silniční tahy evropského významu E49 a E53, jež jsou znázorněny na obrázku v příloze ke kartě.

78


Dálnice Na území SO ORP Plzeň probíhá dálnice D5 jako součást již zmíněného koridoru IV. A TEMMK, jejíž průběh je následující: • D5 Praha – Plzeň – Rozvadov Plochy a koridory dopravy nadmístního významu Rychlostní komunikace a silnice I. třídy Územím SO ORP Plzeň není vedena žádná rychlostní komunikace. Jeho základní silniční síť je tvořena již zmíněnou dálnicí D5 a radiálně probíhajícími silnicemi I. třídy: • • • •

I/19 I/20 I/26 I/27

(I/20)Losiná – Milevsko – Tábor – Pelhřimov Karlovy Vary – Toužim – Plzeň – Nepomuk – Písek – Č. Budějovice Ejpovice – Stod – Domažlice – Česká Kubice, státní hranice Železná Ruda, st.hranice – Klatovy – Plzeň – Kralovice – Most

Jejich průběh je znázorněn v následujícím obrázku. Obrázek č. 3.6.2: Silniční koridory mezinárodního a republikového významu

Zdroj: Politika územního rozvoje ČR, vlastní úprava Silnice II. a III. třídy Důležitou součástí komunikačního systému v území SO ORP Plzeň jsou silnice II. třídy, jež zajišťují dopravní obslužnost jednotlivých obcí uvnitř území a dostupnost sídla ORP Plzeň, ale tvoří i součást základní komunikační sítě kraje, vymezené v ZÚR PK (2008). Radiální uspořádání silniční sítě tvořené silnicemi I. třídy doplňují následující silnice II. třídy: • • • •

II/231 Plzeň – Zruč – Kozojedy II/233 Plzeň – Chrást – Radnice – Zvíkovec II/203 Plzeň – Nýřany – Kladruby – Benešovice II/605 Praha – Rokycany – Ejpovice – Plzeň – Stříbro – Bor – Rozvadov

Radiálně rozbíhající se silnice napříč protíná tzv. aglomerační okruh v trase: • II/180 Starý Plzenec – Štěnovice – Dobřany – Nýřany – Město Touškov – Třemešná – Chrást – Dýšina – Starý Plzenec, a dále silnice II/183, protínající jižní část území SO ORP Plzeň v trase: • II/183 Domažlice – Merklín – Přeštice – Losiná – Rokycany 79


Základní silniční síť je dále doplněna poměrně hustou sítí silnic III. třídy, které zajišťují zpřístupnění ostatních sídel neležících na hlavních trasách a jejich napojení na vyšší komunikační systém. Silniční síť na území SO ORP Plzeň je znázorněna v příloze ke kartě. Zatížení silniční sítě Dopravní zatížení silniční sítě na území SO ORP Plzeň dokládají výsledky z celostátního sčítání dopravy v roce 2005. Všeobecný trend růstu dopravního zatížení automobilovou dopravou se projevil i na silnicích SO ORP Plzeň. Vysoké a rostoucí dopravní zatížení v extravilánu bylo zjištěno především na silnicích I. třídy I/20, I/26 a I/27, ale i II/605, kde se nejvyšší hodnoty RPDI (roční průměr denních intenzit) pohybovaly v rozpětí 10-15 tis.voz./den, hodnoty RPDI na dálnici D5 se v roce 2005 pohybovaly v rozpětí 15-30tis. voz./24hod. Neúnosné zatížení je na průjezdu městem Plzeň, kde se nejvyšší zjištěné hodnoty RPDI pohybují v rozpětí 20-40 tis. voz./24hod. Nejvyšší intenzity dopravy byly naměřeny na silnici I/26, kde na průtahu centrem města Plzně již převýšily 40 tis.voz./24hod. Další silnice s vysokými hodnotami RPDI jsou silnice I. třídy I/27 a I/20, kde v některých úsecích již byly naměřeny hodnoty vyšší než 30 tis.voz./24hod. Přitom ukazatel RPDI zohledňuje měnící se hodnoty intenzity dopravy v průběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech) v průběhu celého roku. Skutečné hodnoty v pracovních dnech zejména v období duben-červen a září-listopad budou vyšší než průměrné hodnoty dle zpracovatelů až o 10-15%. Situaci na vybraných silnicích na území SO ORP Plzeň a na průtahu městem Plzeň znázorňují mapy v příloze ke kartě. Rozvoj silniční sítě na území SO ORP Plzeň Při zpracování koncepce rozvoje silniční sítě byly využity především dokumenty Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje, Odůvodnění Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje a Koncepce dopravy Plzeňského kraje. Růst intenzity dopravy a přepravních výkonů v rámci kraje i na území SO ORP Plzeň vyžaduje rozsáhlou rekonstrukci a modernizaci jak páteřní, tak i doplňkové komunikační sítě. Dle Koncepce rozvoje dopravy PK a následně zpracovaných Zásad územního rozvoje PK (ZÚR PK) by měly být v následujícím období postupně realizovány následující záměry. Dálnice, rychlostní silnice a silnice I. třídy Všechny navrhované stavby na silniční síti SO ORP Plzeň byly vymezeny jako veřejně prospěšné stavby (VPS), výhledové stavby byly vymezeny jako územní rezervy. VPS jsou členěny do tří kategorií – VPS převzaté z platných ÚP VÚC beze změny, VPS převzaté s úpravami a stavby nově navržené. V rámci ZÚR PK byly vymezeny následující návrhy a opatření. Dálnice D5 Pro zlepšení dostupnosti dálnice je nezbytné budování přivaděčů ke stávajícím dálničním křižovatkám, modernizace komunikací navazujících na dálnici, případně vybudování nových křižovatek. Silnice I. třídy Navrhované stavby na silnicích I. třídy jsou uvedeny v následující tabulce.

80


Tabulka č. 3.6.1: Navržené úpravy na silnicích I. třídy na území SO ORP Plzeň Převzato z ÚP Výhled Název záměru beze s úprazměny vami Silnice I/19 Losiná (MÚK s I/20) – Nezbavětice – x Nezvěstice, přeložka Starý Plzenec – Nezbavětice, přeložka k prověření územní studií Nezbavětice, severní obchvat x x Silnice I/20 Plzeň, průtah silnice Černice (MÚK s D5) – Losiná, přeložka x Chválenice – Seč, přeložka x x Silnice I/26 Plzeň, západní dálniční přivaděč Silnice I/27 Plzeň – Třemošná, zkapacitnění Plzeň, průtah silnice I/27 x

Zdroj: ZÚR PK, vlastní úprava Silnice II. a III. třídy Mezi úpravy, navržené na silnicích tvořících aglomerační okruh patří i návrh uvedený v následující tabulce. Tabulka č. 3.6.2: Návrh úprav na silnici aglomeračního okruhu Název záměru Kyšice – Dýšina – Chrást, přeložka se západními obchvaty sídel Silnice II/180

Zdroj: ZÚR PK, vlastní úprava Záměry rozvoje silniční sítě na území SO ORP Plzeň, vymezené v rámci ZÚR jako stavby nově navržené, jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 3.6.3: Nově navržené stavby na silnicích na území SO ORP Plzeň Název záměru Plzeň, napojení silnice I/20 na dálniční přivaděč Silnice II/203 přeložka Dýšina – Zábělá Silnice II/233 Zdroj: ZÚR PK, vlastní úprava V rámci prověření změn využití území územní studií byla navržena na území SO ORP Plzeň územní rezerva pro výhledové propojení Starý Plzenec – Nezbavětice. Následující tabulka obsahuje přehled navržených staveb zařazených mezi veřejně prospěšné stavby. Tabulka č. 3.6.4: Veřejně prospěšné stavby na území SO ORP Plzeň - silnice Číslo VPS Název záměru Slinice I. třídy Losiná (MÚK s I/20) – Nezbavětice – Nezvěstice, přeložka 19/01 Plzeň, průtah silnice 20/01 Chválenice – Seč, přeložka 20/06 Černice (MÚK s D5) – Losiná, přeložka 20/07 Plzeň, západní dálniční přivaděč 26/02 Plzeň – Třemošná, zkapacitnění 27/05 Plzeň, průtah silnice I/27 27/06 Silnice II. třídy Kyšice – Dýšina – Chrást, přeložka se západními obchvaty sídel 180/01 Plzeň, napojení silnice I/20 na dálniční přivaděč 203/03 81


Číslo VPS přeložka Dýšina – Zábělá 233/01 Zdroj: ZÚR PK, vlastní úprava 3.6.1.2

Název záměru

Železniční doprava

Koridory a dopravní plochy mezinárodního a republikového významu Koridor vysokorychlostní dopravy Politika územního rozvoje ČR vymezuje jako součást již uvedeného TEMMK (větev IV. A), koridor vysokorychlostní dopravy VR1, jenž probíhá i územím SO ORP Plzeň. Průběh je znázorněn na obrázku v příloze ke kartě. V rámci již vymezeného TEMMK je vedena i trasa III. tranzitního železničního koridoru, kterým prochází trať č. 170. Síť tranzitních železničních koridorů je znázorněna na obrázku v příloze ke kartě. Železniční doprava Železniční síť na území SO ORP Plzeň, jež je i páteřní sítí PK, tvoří následující celostátní tratě, zařazené do evropského železničního systému: • trať č. 170 (Praha – ) Beroun – Plzeň – Cheb • trať č. 180 Plzeň – Domažlice – (Furth im Wald) • trať č. 190 Plzeň – Horažďovice předměstí – České Budějovice a dále následující celostátní tratě regionálního významu • trať č. 160 Plzeň – Žatec • trať č. 183 Plzeň – Klatovy – Železná Ruda-Alžbětín Celostátní železniční tratě jsou dále propojeny následujícími regionálními tratěmi: • trať č. 175 Rokycany - Nezvěstice • trať č. 176 Chrást u Plzně - Radnice Průběh železničních tratí v území je znázorněn v následujícím obrázku. Obrázek č. 3.6.3: Železniční síť v SO ORP Plzeň

Zdroj: www.cd.cz, vlastní úprava

82


Železniční zastávky a stanice Bezprostřední obsluha území je zajišťována prostřednictvím železničních zastávek nebo stanic. Pro hodnocení úrovně obsluhy území železniční dopravou je rozhodující jednak počet zastávek/stanic, jednak počet spojů/den. Přehled dle jednotlivých traťových úseků obsahuje tabulka v příloze, kde jsou uvedeny jak zastávky/stanice na jednotlivých tratích, tak i počet spojů/den. Podíl obcí s dostupností železniční přepravy z celkového počtu obcí na hodnoceném území je relativně nízký. Četnost vlakových spojení je relativně dostatečná. Rozvoj železniční sítě na území SO ORP Plzeň Koncepce rozvoje železniční sítě na území SO ORP Plzeň je součástí koncepce rozvoje dopravní infrastruktury. V rámci Zásad územního rozvoje PK byl na území SO ORP Plzeň začleněn následující rozvojový záměr, jež byl vymezen jako veřejně prospěšná stavba (VPS): Tabulka č. 3.6.5: Veřejně prospěšné stavby na území SO ORP Plzeň - železnice Číslo VPS 180/01

Název záměru Trať č. 180 – elektrizace, zdvojkolejnění, směrové úpravy

V rámci modernizace III. tranzitního železničního koridoru (TŽK) probíhá v současnosti optimalizace celé tratě č. 170 Cheb – Plzeň – Beroun, včetně modernizace vybraných úseků. V rámci odbočné větve III. TŽK (Regensburg-) – hranice ČR – Domažlice – Plzeň se předpokládá na území SO ORP Plzeň modernizace tratě v nové trase Plzeň – Líně, jež by zajistila napojení letiště Plzeň, Líně na železnici a dálnici D5. Na železničních tratích mimo hlavních koridorů byly v rámci ZÚR zařazeny následující úpravy. Trať č. 160 Plzeň – Žatec V delším časovém horizontu se předpokládá modernizace, zvoukolejnění tratě a směrové úpravy v úseku do Kaznějova na vyšší a jednotnou rychlost. Trať č. 175 Rokycany - Nezvěstice Ve výhledu jsou uvažovány úpravy tratě a propojení na obec Šťáhlavy. Trať č. 176 Chrást - Radnice Vybudování přeložky (obec Břasy mimo sledované území). Trať č. 183 Plzeň – Klatovy Modernizace tratě se zdvoukolejněním a se směrovými úpravami (přeložka v Dobřanech). Trať č. 190 Plzeň – Horažďovice – České Budějovice Modernizace s rektifikací oblouků pro zvýšení traťové rychlosti a úplné zdvoukolejnění tratě. 3.6.1.3

Vodní doprava

V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta. 3.6.1.4

Letecká doprava

Na území SO ORP Plzeň se nachází veřejné vnitrostátní letiště Letkov, u něhož se předpokládá zkvalitnění zázemí a prodloužení VPD a proto je nezbytná jeho prostorová stabilizace.

3.6.2 Technická infrastruktura Mezi technickou infrastrukturu zahrnujeme především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, úroveň vodovodních sítí a kanalizace, odpadového hospodářství, plynofikace a dostupnost telekomunikačních sítí a internetu. Zvýšené nároky konkrétně na území SO ORP Plzeň klade snaha o zlepšení technického stavu vodohospodářské infrastruktury, zabezpečení energetických potřeb, zvyšování využití obnovitelných zdrojů energie. Pro hodnocení aktuálního stavu a možného rozvoj|e technické infrastruktury na území SO 83


ORP Plzeň byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálu, mezi nimi především Realizační plán města Plzně na rok 2008 s výhledem do roku 2011. Obrázek č. 3.6.4: Přítomnost inženýrských sítí v obcích SO ORP Plzeň k 31.12.2010

Zdroj: Plán rozvoje vodovodu a kanalizace Plzeňského kraje, 2010 Pozn.: Kanalizací s připojením na ČOV se rozumí svodné potrubí, které odvádí splaškové vody z jednotlivých nemovitostí a ústí do čistírny odpadních vod. Vodovodem se rozumí vodovodní potrubí, kterým se přivádí voda z veřejného vodovodního řadu, a to bez ohledu, zda je ve vlastnictví organizace vodního hospodářství obce, zemědělského družstva či jiné právnické osoby. Plynofikací obce se rozumí stav, kdy je obec napojena na plynové potrubí, kterým se přivádí plyn z centrálního zdroje. Vybavenost obce vodovodem, kanalizací s připojením na ČOV a její plynofikace jsou uváděny i v případě, že takto je vybavena pouze její část.

3.6.2.1

Zásobování vodou a stav vodovodních sítí

Obec Chrást – kvalita dopravované vody je proměnlivá, v roce 2002 nevyhověl limitu vyhlášky obsah železa ve 42,9 % odběrů a ukazatel koli v 18,8 % odběrů. Obec Nezvěstice – obyvatelé jsou zásobováni z cca 60 % z vodovodu pro veřejnou potřebu. Zbývající část obyvatel využívá vlastní studny. Voda v těchto studních nesplňuje kritéria pitné vody dle platné vyhlášky, kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu (v Olešné nevyhovuje ukazatel koli, v Nezvěsticích obsah železa). Obec Starý Plzenec – kvalita vody je limitována možnostmi ÚV Homolka a stářím litinových rozvodů a ocelových přivaděčů. V roce 2002 bylo zjištěno v jednom kontrolním měření překročení limitu atrazinu, ve 20 % měření nevyhověl ukazatel koli a 67,7 % měření nevyhověl ukazatel minimálního obsahu chlóru. Na rozvodné síti je nutné dovybudovat propojení páteřního řadu ve Smetanově ulici a postupně rekonstruovat stará LT potrubí. Rozšíření vodovodní sítě se předpokládá v rozvojovém území zástavby RD na Čachně a v Sedlci. Předpokládaný termín realizace 2008 – 2015. 84


Obec Tymákov – 43 % obyvatel je napojeno na vodovod pro veřejnou potřebu, který provozuje p. Pavel Rada, ostatní obyvatelé obce využívají k zásobování domovní studny. Kvalita vody v domovních studních nevyhovuje platné vyhlášce. Obec Šťáhlavy – vodovodem pro veřejnou potřebu je zásobeno zatím pouze 11 % obyvatel obce, zbývající obyvatelé využívají pro zásobování pitnou vodou domácí studny. Dotace vody ze studní pochází z propustných písčitohlinitých vrstev, které se vyskytují od cca 5 m pod terénem. Mělký horizont průlinové vody se projevuje zvýšeným obsahem dusičňanů. Stupeň zvodnění podložních břidlic je nízký a voda z hlubších horizontů vykazuje větší obsah železa a manganu nad přípustnou normu. Obec Štěnovický Borek – Obyvatelé obce jsou napojeni na vodovod pro veřejnou potřebu, který provozuje firma Bravos. Zdrojem pitné vody je hydrogeologický vrt, který byl vybudován v roce 1988. Na síti je připojeno cca 93% obyvatel. Většina nemovitostí má vlastní domovní studny, ve kterých je voda nevyhovující kvality, se zvýšeným obsahem dusičnanů. S narůstajícím počtem zásobovaných obyvatel se počítá s vybudováním posilujícího vrtu s vydatností cca 1,0 l/s. Termín realizace se předpokládá v roce 2013 až 2015. V Plzni je problémem dlouhodobá vysoká zanedbanost sítí. Z hlediska dalšího rozvoje je důležité rozhodování, zda je prioritní rekonstrukce nebo výstavba nových sítí. Závislost města na jediném kapacitním zdroji vody může být rizikovým faktorem z hlediska bezpečnosti města. 3.6.2.2

Kanalizační síť

Z hlediska územního rozvoje je limitním systémem odkanalizování území. Chybějící kanalizace snižuje standard některých již zastavěných území a blokuje rozvoj dalších vhodných ploch. V obci Chrást s ohledem na stáří kanalizace a použité trubní materiály doporučujeme rekonstrukci stávající kanalizační sítě. Dále se uvažuje o intenzifikací ČOV Chrást – modernizaci mechanického předčištění, rekonstrukci stávající biologické linky, výstavbě nové (druhé) biologické linky a úpravě kalového hospodářství. Nově navrhované akce se předpokládají na rok 2011. Akce je zařazena do skupinového projektu „Čistá Berounka“. V obci se předpokládá dostavba kanalizačních řadů oddílné splaškové kanalizace na rozvojových plochách. Dále s ohledem na stáří kanalizace a použité trubní materiály, doporučujeme v této lokalitě rekonstrukci stávající kanalizační sítě. V obci Dýšina se uvažuhe o intenzifikaci ČOV Dýšina - úpravy na hrubém předčištění (zvětšení lapáku písku a štěrku, úprava místa pro těžení písku a štěrku), úpravy na biologické části (doplnění nitrifikace a denitrifikace, prohloubení oxidačních příkopů, dmýchárna, úprava odtoku z oxidačních příkopů, úpravy a doplnění propojovacích potrubí), doplnění kalového hospodářství (zahušťovací nádrž na vratný kal, zahušťovací nádrž na vyhnilý kal, doplnění míchání uskladňovací nádrže), změny v ovládání ČOV (doplnění řídícího systému), doplnění chemického srážení fosforu. Nově navrhované akce se předpokládají na rok 2011. Obec Kyšice – výstavba splaškové kanalizace ve stávající zástavbě a na rozvojových plochách. Na stokové síti bude vybudována též čerpací stanice. Stávající ČOV bude postupně intenzifikována, nejprve bude doplněna technologicky na 250 EO a poté budou dostavěny další dvě linky na celkovou kapacitu 750 EO. ČOV bude dále doplněna o mikrosítovou filtraci a chemické odstraňování fosforu. Septiky ve staré zástavbě budou po dostavbě splaškové kanalizace postupně rušeny a stávající kanalizace bude sloužit jako dešťová. Termín realizace je v roce 2015. Obec Lhůta – s ohledem na velikost není investičně a provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Řešením problematiky likvidace odpadních vod je kombinace rekonstrukce a výstavby domovních mikročistíren (např. ČOV s biokontaktory, eventuelně provozně úspornějším typem – vícekomorovým septikem doplněným o zemní filtr nebo filtr s popílkovou náplní) a výstavby nových nebo rekonstrukcí stávajících akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. Obec Nezbavětice - je navržena výstavba oddílné splaškové kanalizace s gravitačním odvedením na nově uvažovanou ČOV Chválenice. Stávající kanalizace by sloužila jako dešťová. Tato výstavba se nepředpokládá před rokem 2015. Obec Tymákov – V rámci I. etapy byla v obci vybudována splašková kanalizace v délce 2,5 Km a ČOV o kapacitě 2100 EO. Původní kanalizace je využívána jako dešťová. V obci je vybudovaná jednotná kanalizační síť, provozovaná obcí na kterou je napojena i obec Mokrouše. Kanalizace je vybudovaná z betonových trub profilu DN 300 – 600 délky 2,66 km a je ukončena 4 volnými kanalizačními výústmi do Tymákovského potoka. Většina nemovitostí je na tuto kanalizaci napojena přes biologické septiky, 4 nemovitosti mají domovní čistírny, pouze cca 8 % obyvatel využívá k likvidaci odpadních vod žumpy. 85


Kanalizační síť města Plzně je jednotná. Systém odvádí společně vody splaškové i dešťové, a to za bezdeštného průtoku na čistírnu, za dešťových přívalů přepadá část ředěných vod do recipientu. Nejslabším článkem systému jsou nekapacitní kanalizační sběrače, zvláště ve středu města. Při dešťových přívalech tak odlehčovacími komorami přepadá poměrně značné množství znečištění do recipientů. Nedostatečný je technický stav kanalizací a také některé čistírny odpadních vod jsou zastaralé. Cílem je snížení znečištění povrchových a podzemních vod na standardy EU. 3.6.2.3

Zásobování plynem

Zemním plynem je Plzeň zásobena ze soustavy vysokotlakých plynovodů, které jsou napojeny na Severní a Jižní obchvat Plzně, do kterých je plyn dodáván z předávacích stanic Sviňomazy a Horní Hradiště vybudovaných na tranzitním plynovodu Rusko-západní Evropa. Distribuci plynu zabezpečuje systém vysokotlakých (VTL) a středotlakých (STL) regulačních stanic a síť středotlakých a nízkotlakých plynovodů. Kapacita stávajících páteřních VTL plynovodů a VTL regulačních stanic je dostatečná. Byly plynofikovány všechny okrajové části Plzně. V roce 1995 byl dokončen přechod ze svítiplynu na zemní plyn s cca dvojnásobnou výhřevností, čímž bylo dosaženo bez větších nároků na úpravu dvojnásobné kapacity stávajících zařízení. Dalšího zvýšení kapacity se dosahuje zvýšením provozního přetlaku. VSO ORP Plzeň chybí dokončit plynofikaci v obci Lhůta. V ostatních obcích, dle dotazníkového průzkumu, plynofikace dokončena je, okrajové části obcí se plynofikují průběžně, dle potřeby. 3.6.2.4

Zásobování elektrickou energií

Zásobení Plzně elektrickou energií je zajištěno z nadřazené přenosové soustavy 400 kV a 220 kV přes transformovny Chrást a Přeštice. Hlavními napájecími uzly pro zásobení města elektrickou energií jsou čtyři transformovny 110/22 kV - Plzeň město, Plzeň sever, Plzeň jih a Křimice. Transformace 110/22 kV je doplněna transformovnou v areálu centrální teplárny a dvěma transformovnami v areálu závodu Škoda. V areálu transformovny Plzeň jih je situován i napájecí uzel Českých drah pro zabezpečení trakčního napájení. Elektrický výkon na straně velmi vysokého napětí je dostatečný, ve městě však neexistuje propojení 110 kV systémů Chrást – Přeštice. Rozvody a zařízení vysokého napětí jsou v Plzni provozovány ve třech napěťových hladinách – 22 kV, 10 kV a 5,25 kV. Rozvody a zařízení s hladinami 10 kV a 5,25 kV jsou zastaralé a jsou postupně nahrazovány systémy s napětím 22 kV. Vybraná páteřní vedení a vedení v okrajových lokalitách jsou provedena jako vzdušná – venkovní, převážně na ocelových příhradových stožárech. Distribuční síť vn v zastavěných částech je převážně kabelová. Místně jsou provozována zařízení vn na hranici svých kapacitních možností. Distribuční síť a zařízení nízkého napětí na území města Plzně je převážně v provedení kabelovém, v určitých lokalitách je síť provedena jako vzdušná, případně smíšená. Typ a provedení sítě je dáno zejména dobou její výstavby. Na území města se elektrická energie vyrábí především kogeneračně (instalovaný výkon cca 187 MWe – z toho 185 MWe na teplárnách). V ostatních obcích SO ORP Plzeň je zásobování elektrickou energií bezproblémové, pouze v obci Lhůta v okrajové části Hvízdalka kolísá napětí. 3.6.2.5

Zásobování teplem

Dvě velké teplárny jsou v Plzni. Tato zařízení používají hnědé uhlí, jsou vybavena zařízením pro odsířování spalin, a slouží zároveň k výrobě elektrické energie. Pro rozšiřování systému centrálního zásobování teplem jsou rozhodující ekologické a ekonomické faktory. Zejména z důvodu ochrany ovzduší je vhodné co největší rozšíření soustavy CZT při využití stávajících zdrojů tepla. Z celkového množství tepla je cca 80% odběratelům dodáváno ze soustavy centralizovaného zásobování teplem. Hlavní zdroje soustavy CZT jsou centrální teplárna a průmyslová teplárna ELÚ III. Oba zdroje jsou odsířeny. Současně s teplem se v teplárnách kogeneračním způsobem vyrábí elektrická energie. Zdrojovou část soustavy CZT doplňují tři výtopny (Bory, Světovar a Doubravka), které plní funkci špičkování. Tyto zdroje jsou však morálně i fyzicky zastaralé. Využití kapacity zdroje je omezeno nedostatečnou kapacitou koncových větví horkovodní sítě (např. na Severním předměstí). Horkovodní síť je koncipována jako paprsková, takže jednotlivé oblasti odběrů nejsou zálohované. Na území města je dále 17 velkých kotelen s výkonem nad 6 MW, které slouží především pro průmyslové odběry a cca 1 040 dalších evidovaných zdrojů tepla. 86


3.6.2.6

Informační a komunikační technologie

Nejrozsáhlejší telekomunikační síť v Plzni provozuje společnost Teléfonica O2, a.s. Plzeň je tranzitním a uzlovým telefonním obvodem. Dále je do sítě připojeno 18 satelitních digitálních ústředen (RSU) přímo ve městě a 3 RSU (Chotíkov, Vejprnice a Zruč), které jsou umístěny mimo území města. Telefonní ústředny jsou propojené v okružní a mřížové síti, čímž je dosaženo vysoké spolehlivosti provozu. V Plzni dále působí čtyři operátoři veřejné sítě mobilních telefonů v systému GSM. Veřejná síť mobilních telefonů je plně propojena s veřejnou telefonní sítí. Dalšími významnými operátory telekomunikačních služeb, kteří působí v Plzni, jsou ALIATEL, a.s. a CONTACTEL s.r.o. Kromě telefonních služeb poskytují operátoři ještě další služby – zejména datové, internetové a hlasové. Další telefonní nebo datové sítě vlastní, případně provozují např. Magistrát města Plzně, Policie ČR, Armáda ČR, České dráhy, závod Škoda. Televizní kabelové rozvody vlastní a provozují na území města společnost UPC Česká republika, a.s. Vysílání veřejnoprávní televize ČT1 a ČT2, šíření dalších televizních signálů, rozhlasové vysílání a další služby spojené s bezdrátovým přenosem zabezpečuje akciová společnost České radiokomunikace. Dalším faktorem efektivity informačních systémů je jejich zpřístupnění co nejširšímu okruhu uživatelů využitím moderních komunikačních systémů. Podpora využívání internetu podnikateli, na školách, na úřadech, v knihovnách a na dalších místech veřejnosti přístupných výrazně ovlivní rozvoj informačních systémů. Rozvoj integrované sítě kontaktních míst veřejné správy pro styk s občany naplní vizi „pohybu písemností a nikoliv občana“ po úřadech. Dostupnost vysokorychlostního internetu ve všech obcích SO ORP Plzeň je dostačující. Rovněž signál mobilních telefonů je až na místní výjimky dostatečný. 3.6.2.7

Obnovitelné zdroje elektrické energie

Obnovitelné druhy energie, jako je energie větru, sluneční energie, geotermální energie,biomasa, energie prostředí (prostřednictvím tepelných čerpadel), jsou na území města Plzně dosud využívány minimálně nebo vůbec. V současnosti jsou obnovitelné druhy energie využívány pouze v malých vodních elektrárnách (MVE), spalováním biomasy ve formě dřeva a v několika tepelných čerpadlech. Sluneční energie se využívá k ohřevu TUV, popř. k přitápění pouze u malého počtu rodinných domů. Plzní protékají čtyři řeky, na jejichž tocích je 17 teoreticky využitelných lokalit pro výstavbu MVE. Odhadem je vodní energetický potenciál využíván cca z 29 %. V současné době je na území města využívána energie vodních toků na výrobu elektrické energie v šesti MVE. Jejich celkový instalovaný výkon je 512,5 kW a průměrná roční produkce je 1 511 404 kWh. Na území města se nevyskytují termální prameny o teplotě vhodné k přímému energetickému využití. Z podzemních pramenů lze pomocí vrtů získávat pouze energii s využitím tepelných čerpadel. V současnosti jsou známy pouze čtyři objekty s tepelným čerpadlem, na další tři investoři připravují projektovou dokumentaci. V současnosti je využití fototermických i fotovoltaických systémů na území města minimální. U objektů občanské vybavenosti nebylo využití solární energie dosud zaznamenáno. Pro představu možností využití solárních systémů na střechách veřejných budov byl proveden předběžný průzkum plochých a sedlových střech na budovách občanské vybavenosti v majetku města. Obce v SO ORP Plzeň jsou zásobovány teplem za pomoci tradičních tepelných zdrojů, které se svým výkonem pohybují od malých (v plynofikovaných obcích spalujících především zemní plyn) až po zdroje vyšších výkonů - velké teplárny v Plzni spalující hnědé uhlí. Stávající zdroje tepla provozované na fosilní paliva jsou častým zdrojem znečištění přízemní vrstvy atmosféry, v některých případech překračují emisní limity a omezují tak kvalitu života obyvatel. MVE se nachází ve Starém Plzenci směrem na Koterov. Francisova turbína o výkonu 30 kW a hltnosti 3.000 l/s s výkonem 30 kW. V ostatních obcích se vyskytují jednotlivé solární panely nebo tepelná čerpadla u soukromých objektů. Využívání obnovitelných zdrojů energie je v SO ORP Plzeň na velmi nízké úrovni, s výjimkou MVE. Do budoucna je možno doporučit větší využití OZE, hlavně pak v menších obcích, kde není zaveden plyn.

87


3.6.3 Indikátory Hustota silnic I., II a III. třídy Hodnocení indikátoru: -2 0,00-0,20 km/km2 -1 0,21-0,40 km/km2 0 0,41-0,80 km/km2 1 0,81-1,00 km/km2 2 nad 1,00 km/km2 Tabulka č. 3.6.6: Hustota silniční sítě podle obcí – hodnocení Obec

Hustota silnic celkem [km/km2]

Obec Hodnota indickátoru

Hustota silnic celkem [km/km2]

Hodnota indickátoru

Dýšina

0,626

0

Nezbavětice

1,439

2

Chrást

0,755

0

Nezvěstice

1,049

2

Chválenice

1,068

2

Plzeň

1,275

2

Kyšice

1,540

2

Starý Plzenec

1,511

2

Letkov

1,945

2

Šťáhlavy

0,711

0

Lhůta

0,580

0

0,969

1

Losiná

0,947

1

Štěnovický Borek Tymákov

1,174

2

Mokrouše 0,586 Zdroj: ŘSD ČR, vlastní zpracování

0

Dopravní obslužnost území hromadnou dopravou (počet spojů/den) Hodnotí se počet autobusových a železničních spojů do Plzně z ostatních obcí správního obvodu (a opačně) ve vybraných intervalech. Hodnocení indikátoru: -2 0 spojů -1 1 spoj 0 2 spoje 1 3 spoje 2 více než 3 spoje

88


Dýšina

16

2

Chrást Chválenice

25 11

2 12 2 1

Kyšice 21 Letkov 6 Zdroj: Jízdní řády

2 2

9

4 2

2 Lhůta 2 Losiná -1 Mokrouše Nezbavětic 2 e 0 Nezvěstice

1 -1

0

18 4

2 2

1 0

5 11

2 2

0 5

Obec

-2 Plzeň Starý -1 Plzenec -2 Šťáhlavy Štěnovický -2 Borek 2 Tymákov

Prac. den Hodnocení indikátoru Sobota Hodnocení indikátoru

Obec

Prac. den Hodnocení indikátoru Sobota Hodnocení indikátoru

Hodnocení indikátoru Sobota Hodnocení indikátoru

Obec

Prac. den

Tabulka č. 3.6.7: Hodnocení dopravní obslužnosti území hromadnou dopravou - počet spojů do Plzně a z Plzně ve vybraných intervalech

-

2

-

2

26 15

2 2

8 7

2 2

3 6

1 2

1 2

-1 0

Pozn.: Vybrané spoje v pracovní den: dojezd do práce na ranní směnu (6 nebo 7 hod); dojezd do školy (na 8 hod); dojezd na 14 hodinu; návrat do obce ve 14 hod; návrat večer do 22 hod. Vybrané spoje v sobotu: v sobotu ráno z obce (v 7 hod); návrat odpoledne do obce (13 až 14 hod); v sobotu odpoledne z obce (13 až 14 hod); návrat v sobotu večer (21 až 22 hod). /Pro zařazení spoje byla podmínkou maximální doba spojení 90 minut a příjezd nejdříve hodinu před žádanou hodinou. Pro vyhledávání byl použit jízdní řád platný k 18. a 22.10. 2008. Výsledná spojení byla agregována pro zjištění skutečného počtu spojení. Ve výsledcích je zahrnuta jen veřejná linková doprava – autobusy a vlaky./

Vybavenost technickou infrastrukturou Hodnocení indikátoru: -2 0x A (obec bez sledované technické infrastruktury) -1 1x A 0 2x A 1 3x A 2 4x A (obec s kompletním vybavením) Tabulka č. 3.6.8: Vybavenost obcí technickou infrastrukturou Obec Vodovod Plynofikace Kanalizace

Kanalizace Hodnocení napojená na ČOV Dýšina A A A A 2 Chrást A A A A 2 Chválenice A A A N 1 Kyšice A A A A 2 Letkov A A A A 2 Lhůta A A A N 1 Losiná A A A A 2 Mokrouše A A A A 2 Nezbavětice N A A N 0 Nezvěstice A A A A 2 Plzeň A A A A 2 Starý Plzenec A A A A 2 Šťáhlavy A N A A 1 Štěnovický Borek A A A A 2 Tymákov A A A A 2 Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření, Plán rozvoje vodovodů a kanalizace Plzeňského kraje, 2010 Pozn.: A = ano, obec je uvedeným vybavena, N= ne, obec není uvedeným vybavena

89


3.6.4 SWOT analýza 3.6.4.1

SWOT analýza dopravní infrastruktury

SILNÉ STRÁNKY Poloha na TEMMK, větvi IV. A a jí vedené dálnici D5 E50, jež je součástí celoevropské silniční sítě. Vysoká hustota silniční a železniční sítě na území SO ORP Plzeň.

SLABÉ STRÁNKY Technická zanedbanost železniční tratí na území SO ORP Plzeň (omezené rychlosti, dlouhé jízdní doby a zastaralý vozový park). Vysoký podíl silnic II. a především III. třídy ve stávající silniční síti, špatný technický stav stávající silniční sítě, dlouhodobě nedostatečná údržba a opravy. Absence obchvatů měst a obcí při relativně vysoké a výhledově rostoucí automobilové dopravě.

Poloha území na III. TŽK s tratí č. 170 a jeho větve (trať č. 180), zajišťující napojení na evropskou železniční síť. Existence dalších celostátních železničních tratí s napojením na III. TŽK na území SO ORP. Ucelená koncepce rekonstrukce a modernizace dopravní infrastruktury na území SO ORP Plzeň na úrovni kraje. Rozložení silniční sítě umožňující relativně dobrou dostupnost sídla SO ORP Plzeň.

Omezená dostupnost železniční přepravy pro převážnou část obcí. Omezená dopravní obslužnost části území veřejnou linkovou dopravou ve všední dny, zcela nedostatečná o víkendech. HROZBY Odkládání realizace optimalizace páteřních komunikací, růst dopravního zatížení měst/obcí s negativními dopady na životní prostředí.

PŘÍLEŽITOSTI Modernizace a rekonstrukce silnic I. třídy včetně vybudování přeložek a obchvatů, omezení rostoucí intenzity dopravy na průtazích měst/obcí, zkvalitnění propojení na významná sídla kraje a na sousední regiony. Zkvalitnění železniční přepravy modernizací a zdvoukolejněním celostátních tratí, zavedení integrálního taktového grafikonu. Poloha území SO ORP Plzeň na III. tranzitním železničním koridoru.

Odkládání realizace návrhů na modernizaci a elektrizaci vybraných železničních tratí, nízká kvalita přepravy přispívá k růstu IAD. Nedostatečný stav veřejných financí na rozvoj dopravní infrastruktury – další zhoršování technických parametrů silnic II. a III. třídy. Růst intenzity dopravy na stávajících (kapacitně i technicky nevyhovujících) silnicích – riziko růstu počtu dopravních nehod. Omezená dopravní obslužnost území veřejnou linkovou dopravou přispívá k rozvoji individuální automobilové dopravy s negativními dopady na životní prostředí.

Rozšiřování stávající kapacity odstavných stání s pozitivními důsledky na fungování dopravy ve městech/obcích. Možnost využití prostředků z fondů EU na spolufinancování dopravní infrastruktury.

90


3.6.4.2

Technická infrastruktura

SILNÉ STRÁNKY Dobrá úroveň zásobování obyvatel elektrickou energií. Standardní úroveň zásobování obcí kvalitní pitnou vodou. Kompletní pokrytí území SO ORP vysokorychlostním internetem a signálem mobilních operátorů. PŘÍLEŽITOSTI

SLABÉ STRÁNKY Chybějící nebo zastaralá kanalizační síť. Zanedbatelný podíl využití obnovitelných zdrojů elektrické energie. Nedotažení plynofikace do okrajových částí obcí, plyn chybí v obci Lhůta. HROZBY

Využívání alternativních a obnovitelných zdrojů energie. Možnost realizace chybějících kanalizačních řadů s finanční pomocí podpůrných fondů EU.

Postupné zastarávání technické infrastruktury. ÚV Homolka jako jediný zdroj vody pro město Plzeň a okolní obce, bezpečnostní riziko pro obyvatele SO ORP. Vznik havarijních stavů sítí technické infrastruktury.

Dobudovat plynofikaci ve všech obcích SO ORP. Zvýšená podpora využívání ekologických způsobů vytápění.

3.6.5 Problémy k řešení 3.6.5.1

Dopravní infrastruktura

Problémy silniční sítě na území SO ORP Plzeň • Nevyhovující technický stav a kapacita celostátních silnic I. třídy, řešením bude přestavba silnic I/20 a navazující I/19. • Rostoucí dopravní zatížení na průtahu městem Plzeň, řešením bude zkapacitnění I/26 a I/27 a přestavba I/20 včetně obchvatu města. • Nevyhovující technický a kapacitní stav páteřních silnic II. třídy, řešením bude přestavba, budování obchvatů a přeložek. • Nevyhovující stav silnic místního významu, řešení méně náročnými přeložkami a úpravami, problémem jsou omezené finanční zdroje. Úkoly pro územní plánování Přijaté Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje ukládají obcím na území PK, vč. SO ORP Plzeň, v rámci územních plánů vymezit plochy a koridory veřejné infrastruktury zejména ve vztahu ke stavu a očekávanému rozvoji dopravní obslužnosti území. V souladu s vymezením v rámci ZÚR PK do územních plánů • zapracovat a na základě dalších podkladů zpřesnit vedení jednotlivých koridorů v rámci multimodálního koridoru, • zapracovat navrhované přivaděče ke stávajícím dálničním křižovatkám, • modernizaci navazujících komunikací v návaznosti na dálnici. Na základě zpřesnění vymezení ploch a koridorů dopravní infrastruktury v rámci ZÚR • zapracovat do územních plánů příslušných obcí a územně hájit koridory pro navržené úpravy (přeložky, dálniční přivaděče, obchvaty), vymezené jako veřejně prospěšné stavby. V rámci územního plánování a zpracování ÚPD obcí bude dále nezbytné upřesnit způsoby řešení • hlavních existujících dopravních závad (průtahy obcemi, nevhodné křížení komunikací apod.), • v návaznosti na připravované stavby i dořešení nového napojení původních komunikací. 91


Ke zlepšení dostupnosti a zkvalitnění silniční sítě je třeba vymezit v rámci územních plánů jednotlivých obcí vhodné plochy pro budování nových, případně rozšíření stávajících ploch pro odstavná stání. Problémy železniční sítě na území SO ORP Plzeň • Celkově nízká úroveň služeb železniční přepravy z hlediska komfortu a rychlosti přepravy, řešením je postupná modernizace a optimalizace (přestavba žel. stanice Plzeň, modernizace tratě. 170, modernizace a zdvoukolejnění dalších celostátních tratí, jako předpokladu zavedení integrálního taktového grafikonu). • Omezená úloha železniční dopravy pro obslužnost území, řešením je modernizace tratí, včetně rekonstrukce a dle možností i budování nových zastávek. Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje (2008) dále ukládají obcím • územně hájit navrhovaný koridor VR 1, Do územních plánů obcí zapracovat • koridor stavby modernizace úseku Rokycany – Plzeň, přeložka trati s tunely, • koridor stavby Plzeň, Skvrňany – přesmyk železniční trati, • Koridor stavby Plzeň, Skvrňany – Zbůch, modernizace tratě Plzeň – Líně v nové trase. Do územních plánů obcí dále zapracovat koridory pro úpravy navržené v rámci ZÚR na následujících tratích: 160, 175, 176,183, 190. Koridory zapracovat v šířce 100m. 3.6.5.2 •

• • • •

Technická infrastruktura Plzeň – doplnění vodohospodářské infrastruktury, rekonstrukce Měšťanské besedy, výstavba sportovního areálu na Slovanech, sportovně-relaxačního centra Štruncovy sady, hokejbalové haly Kralovická 12, 4. ZŠ –Lochotín, revitalizace kasáren Světovar, výstavba ultifunkčně-sportovního centra, zařízení sociální péče Hradišťská, zařízení sociální péče Černice, rekonstrukce krytého bazénu – Lochotín, rekonstrukce Americké třídy, realizace parku U Ježíška, komplexní revitalizace centra Plzně, úprava sadů 5. května, přestavba technické základny Plzeňských městských dopravních podniků, a.s., příprava a realizace rozvoje trolejbusových tratí, Chabalova filtrace – muzeum, realizace havarijního zdroje pro výrobu pitné vody. Chrást – výstavba RD, rozšiřování sportovního areálu, opravy místních komunikací, rekonstrukce MŠ (rozšíření kapacity). Lhůta – v územním plánu je počítáno s vybudováním 26 RD a průmyslovou zónou. Losiná – obchvat obce Losiná v rámci přeložky silnice I/20 D5-Seč. Obec podala žádost o nový ÚP v roce 2009 - nové lokality pro bydlení a podnikání. Nezvěstice - rozšíření pozemků na RD, v obci je MŠ, ZŠ, tělocvična, zdrav. středisko, lékárna, stadion, obchody.

92


3.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 3.7.1 Demografický vývoj Počet obyvatel Plzeňského kraje činil k 31.12.2007 561 074. Mezi lety 1997a 2007 přitom vzrostl 552 030, tedy o 1,52 %. Největším SO ORP kraje je sledovaný SO ORP Plzeň s 180 799 obyvateli, následují SO ORP Klatovy a Nýřany (v tomto SO ORP zároveň došlo k největšímu relativnímu nárůstu počtu obyvatel, o 9,88 %). Počet obyvatel ostatních SO ORP nepřesahuje 50 000, přičemž nejmenšími jsou Blovice a Nepomuk. K největšímu relativnímu poklesu počtu obyvatel, o 2,85 %, došlo v SO ORP Sušice. Tabulka č. 3.7.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v Plzeňském kraji mezi lety 1997 – 2009 SO ORP Rok Rozdíl 1997 2009 Absolutně Relativně (%) Blovice 10847 11556 709 6,53 Domažlice 38673 40196 1523 3,93 Horažďovice 12396 12205 -191 -1,54 Horšovský Týn 13595 14221 626 4,60 Klatovy 50286 51544 1258 2,50 Kralovice 22209 22358 149 0,67 Nepomuk 11115 11661 546 4,91 Nýřany 46328 52336 6008 12,97 Plzeň 183810 185855 2045 1,11 Přeštice 19667 21859 2192 11,14 Rokycany 45432 47358 1926 4,53 Stod 20660 22517 1857 8,99 Stříbro 16693 17106 413 2,47 Sušice 25707 24972 -735 -2,86 Tachov 34612 36119 1507 4,35 Plzeňský kraj celkem 571863 19833 3,59 552030 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, 2010 Plzeň je tedy největším SO ORP kraje, přičemž mezi lety 1997 a 2009 zde došlo k nárůstu počtu obyvatel o 15,8 %. Následující grafy ukazují, jak se počet obyvatel SO ORP Plzeň vyvíjel v delším časovém období, již od roku 1971. Zatímco první graf ukazuje vývoj počtu obyvatel, druhý zachycuje demografický vývoj obyvatel, který vývoj počtu obyvatel vysvětluje.

93


Obrázek č. 3.7.1: Vývoj počtu obyvatel (k 31. 12.) SO ORP Plzeň mezi lety 1971 - 2007

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva V SO ORP Plzeň docházelo v 70. letech k prudkému nárůstu počtu obyvatel, což bylo plně v souladu s tehdejší propopulační politikou a vývojem v celé ČR. Obyvatel přibývalo zejména díky kladným migračním saldům, ale rovněž vlivem kladných přirozených přírůstků. V 80. letech se tempo růstu počtu obyvatel začalo zpomalovat a od roku 1985 až do roku 2005 počet obyvatel klesal. Přirozené přírůstky přitom byly záporné již od roku 1981. V roce 2006 však začalo obyvatel opět přibývat, migrační saldo přesáhlo 10 promile a rovněž přirozený přírůstek byl kladný. Obrázek č. 3.7.2 Pohyb obyvatel v SO ORP Plzeň v letech 1991 až 2009

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, 2010

94


Správní obec Plzeň počtem svých obyvatel 169 935 výrazně převyšuje ostatní obce OS ORP. Kromě Plzně jsou největšími obcemi v SO ORP Starý Plzenec a Šťáhlavy, které mají více než 2000 obyvatel, dále pak Dýšina, chrást a Nezvěstice, počet obyvatel ostatních obcí se pohybuje do 1000. Nejmenší obcí SO ORP Plzeň je obec Lhůta, která má 162 obyvatel. Mezi lety 1997a 2009 došlo k největšímu relativnímu nárůstu počtu obyvatel v obcích Mokrouše, Letov a Štěnovický Borek, naopak počet obyvatel nejvýrazněji poklesl v obcích Nezbavětice a Plzeň. Tabulka č. 3.7.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Plzeň mezi lety 1997 - 2009 Rok Rozdíl Obec 1997 2009 Absolutně Relativně (%) Dýšina 1330 1606 276 20,75 Chrást 1648 1820 172 10,43 Chválenice 526 576 50 9,50 Kyšice 655 757 102 15,57 Letkov 289 462 173 59,86 Lhůta 136 162 26 19,12 Losiná 830 955 125 15,06 Mokrouše 95 174 79 83,16 Nezbavětice 181 172 -9 -4,08 Nezvěstice 1374 1390 -16 1,16 Plzeň 169391 169935 544 0,32 Starý Plzenec 4213 4469 256 6,07 Šťáhlavy 2199 2248 49 2,23 Štěnovický Borek 307 439 132 42,99 Tymákov 636 690 54 8,49 SO ORP Plzeň 183810 185855 2045 1,11 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Následující dva grafy ukazují, jak se v posledních 12 letech vyvíjely míry přirozeného přírůstku a migračního salda, které výše uvedené změny vysvětlují, v jednotlivých obcích SO ORP Plzeň.

95


Obrázek č. 3.7.3: Vývoj hrubé míry přirozeného přírůstku v obcích SO ORP Plzeň mezi lety 1997 - 2009

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku v promilích, je agregátní demografický ukazatel, který porovnává nárůst obyvatel způsobený porodností a úmrtností na daném území. Vypočet: hmpp = (NAROZENI - ZEMRELI) / SS * 1000 kde SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1.1. a k 31.12. daného roku.

Křivky měr přirozeného přírůstku a migračního salda většiny obcí se pohybují kolem nuly, v případě přirozených přírůstku spíše mírně v záporných hodnotách, u migračního salda naopak. Křivky pro menší obce SO ORP vykazují větší volatilitu, neboť se zde výrazněji projeví i v absolutních číslech nepatrné změny v počtu obyvatel. Z grafů je jasně patrné, že nárůst počtu obyvatel v obcích Plzeň, Mokrouše, Letkov a Štěnovický Borek byl způsoben migrací. Pokles počtu obyvatel Nezbavěticích a Nezvěsticích byl způsoben jak zápornými přirozenými přírůstky, tak převažujícím počtem vystěhovalých nad přistěhovalými.

96


Obrázek č. 3.7.4: Vývoj hrubé míry migračního salda v obcích SO ORP Plzeň 1997 - 2009

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Pozn.: Hrubá míra migračního salda v promilích, je agregátní demografický ukazatel, který porovnává nárůst obyvatel způsobený stěhováním v rámci území. Vypočet: hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / SS * 1000, kde SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1.1. a k 31.12. daného roku.

3.7.2 Věková struktura V následujících tabulkách, které se věnují věkové struktuře obyvatel ČR, je pro jednotlivé kraje vypočten tzv. index stáří. Jedná se ukazatel, který vyjadřuje, kolik osob ve věku 65 a více let připadá na jedno dítě ve věku do 15 let. V tabulkách je tento ukazatel uveden v posledním sloupci. V Plzeňském kraji je 14,33 % obyvatel ve věku do 14 let, 70,92 % ve věku 15 – 64 let a 14,75 % ve věku 65 a více let. Index stáří tak dosahuje hodnoty 1,07, takže na jedno dítě připadá 1,07 osoby ve věku nad 65 a více let. Nejstarší obyvatelstvo přitom má Hlavní město Praha a Jihomoravský kraj, nejmladší naopak Ústecký a Středočeský kraj.

97


Tabulka č. 3.7.3: Věková struktura obyvatel ČR k 31.12.2009

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, 2010 Plzeň má tedy druhé nejstarší obyvatele v kraji, index stáří dosahuje hodnoty 1,24. V rámci SO ORP je nejstarší obyvatelstvo v obci Nezbavětice, kde na jedno dítě připadají téměř dvě osoby ve věku 65 a více let, poproduktivní složka obyvatelstva zde dosahuje podílu 21,64 %. Nejmladší obyvatelstvo pak mají obce Mokroue a Letkov – v této obci je nejvyšší podíl dětské složky obyvatelstva (19,33 %). Největším podílem obyvatel v produktivním věku disponuje obec Chválenice. Tabulka č. 3.7.4: Věková struktura obyvatel Plzeňského kraje k 31.12.2009 Počet obyvatel k 31.12. Blovice Domažlice Horažďovice Horšovský Týn Klatovy Kralovice Nepomuk Nýřany Plzeň Přeštice Rokycany Stod Stříbro Sušice Tachov

11 556 40 196 12 205 14 221 51 544 22 358 11 661 52 336 185 855 21 859 47 358 22 517 17 106 24 972 36 119

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, 2010

98

v tom ve věku 0 až 14 let 1 5 1 2 7 3 1 8 23 3 6 3 2 3 5

677 858 653 152 457 215 537 058 698 242 399 339 467 381 498

15 až 64 let 8 016 28 415 8 427 10 147 36 267 15 730 8 112 36 974 130 156 15 270 33 260 16 030 12 395 17 289 26 356

65 a více let 1 863 5 923 2 125 1 922 7 820 3 413 2 012 7 304 32 001 3 347 7 699 3 148 2 244 4 302 4 265

Index stáří 111,1 101,1 128,6 89,3 104,9 106,2 130,9 90,6 135,0 103,2 120,3 94,3 91,0 127,2 77,6


3.7.3 Vzdělanostní struktura V Plzeňském kraji má 23,71 % obyvatel základní nebo nedokončené vzdělání, 39,96 % středoškolské vzdělání bez maturity, 25,33 % středoškolské vzdělání s maturitou a 11,00 % vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání. Nejlepší vzdělanostní strukturu obyvatel má přitom sledovaný SO ORP Plzeň, kde je celých 16,63 % obyvatel vysokoškolsky vzdělaných. Největší podíl obyvatel s VŠ vzděláním přitom mají obce Plzeň, Starý Plzenec, Šťáhlavy a Letkov. Naopak nejhorší vzdělanostní strukturu obyvatel vykazují obce Nezbavětice a Štěnovický Borek. Tabulka č. 3.7.5: Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Plzeň v letech 2007-2010

Zdroj: ČSÚ, 2010 99


3.7.4 Vzdělávací uzavřenost a otevřenost obcí Ve vzdělávací roli hraje město Plzeň jasný primát v SO ORP. V saldu získává více jak 13500 studentů, což je způsobeno přítomností všech stupňů vzdělávacích zařízení. Takto vysokému kladnému saldu nemůže konkurovat pochopitelně žádná další obce z SO ORP. Pouze jediná další obec navíc dosahuje kladných hodnot salda a to obec Nezvěstice (34 studentů). Všechny ostatní ztrácejí v saldu studenty. Nejvíce pak obce Šťáhlavy (-243) a Starý Plzenec, který ztrácí v saldu dokonce 323 studentů. Tabulka č. 3.7.6: Vyjížďka a dojížďka do škol v obcích SO ORP Plzeň Počet Vyjíždí studenti Obec studentů z obce Dýšina 215 97 Chrást 237 129 Chválenice 80 65 Kyšice 128 124 Letkov 56 51 Lhůta 15 15 Losiná 152 146 Mokrouše 25 25 Nezbavětice 21 21 Nezvěstice 244 107 Plzeň 26202 1817 Starý Plzenec 794 378 Šťáhlavy 319 245 Štěnovický Borek 48 48 Tymákov 106 68 Zdroj: ČSÚ, 2010

Dojíždí studenti do obce 65 31 6 0 0 0 0 1 1 141 15378 55 2 2 21

Saldo za vzděláním -32 -98 -59 -124 -51 -15 -146 -24 -20 34 13561 -323 -243 -46 -47

Z grafu míry vyjížďky a dojížďky je jasně patrná skupina obcí, kde je velmi vysoká, až absolutní, míra vyjížďky a naopak velmi nízká, opět až absolutní, míra dojížďky. V těchto obcích se nenachází žádné fungující vzdělávací zařízení a tak všichni studenti a žáci musí vyjíždět do okolních obcí. Jedná se o obce Kyšice, Letkov, Lhůta, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice či Štěnovický Borek. S výjimkou 4 obcí dosahuje míra vyjížďky vždy nad hodnotu 50%. Nejnižší míra vyjížďky je pak v Plzni a to pouze necelých 7%. U 12 obcí nepřesahuje míra dojížďky hodnotu 20% a z těchto obcí je navíc 10 s hodnotou pod 10%. Jasný prim ve vzdělávání hraje v SO ORP Nezvěstice a Plzeň., kde je míra dojížďky vyrovnaná a přesahuje 57%. Pouze u těchto dvou obcí je vyšší míra dojížďky než vyjížďky, což dokazuje také kladné saldo.

100


Obrázek č. 3.7.5: Míra vyjížďky a dojížďky studentů v obcích SO ORP Plzeň

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2010 Závislost vyjíždějících studentů na Plzni není tak výrazná jako v případě zaměstnaných. Nejvýznamnější je v obci Letkov, odkud míří do Plzně 85% všech vyjíždějících studentů. U ostatních obcí nepřesahuje tato závislost 50% a pohybuje se v intervalu 30-50%. Existuje tak celkem silné závislosti všech obcí v ORP, ale ve větší míře se dává přednost okolním obcím než relativně vzdálené Plzni. Tabulka č. 3.7.7: Podíl vyjížďky dojížďka do škol z obcí do ORP Plzeň Obec Podíl vyjížďky studentů do správního města SO ORP Dýšina Chrást Chválenice Kyšice Letkov Lhůta Losiná Mokrouše Nezbavětice Nezvěstice Plzeň Starý Plzenec Šťáhlavy Štěnovický Borek Tymákov Zdroj: ČSÚ, 2010

34,88% 42,62% 38,75% 46,88% 85,71% 40,00% 42,76% 32,00% 42,86% 34,02% ----35,01% 41,38% 35,42% 34,91%

101


3.7.5 Školy a školská zařízení V SO ORP Plzeň má 67 % obcí mateřskou školu. Základní škola je v 53 % obcí, přičemž ve 33 % obcí je základní škola úplná (devítiletá). Ve městě Plzeň je 29 základních škol, z toho 26 ZŠ je úplných, dvě ZŠ jsou soukromé. V Plzni se dále nachází Speciální mateřská škola pro děti s vadami řeči, Základní škola speciální, Základní škola a Mateřská škola pro sluchově postižené, Základní škola a Mateřská škola pro zrakově postižené, Základní škola a Mateřská škola při Fakultní nemocnici Plzeň, Základní škola, která je zaměřena na děti se speciálními potřebami (sluchové, zrakové a tělesné postižení) a 6 základních uměleckých škol, z čehož jedna je soukromá. Základní umělecká škola je také ve Starém Plzenci a obci Chrást. V 5 obcích není žádné školské zařízení. Instituce dalšího vzdělávání jsou následující: • Masarykovo gymnázium, Plzeň (čtyřleté, osmileté); • Gymnázium, Plzeň (čtyřleté, osmileté; zaměření všeobecné, přírodovědně, matematické, matematicko-fyzikální); • Gymnázium Luďka Pika, Plzeň (všeobecné čtyřleté, šestileté, osmileté); • Sportovní gymnázium, Plzeň (čtyřleté gymnázium se sportovní přípravou atletika, judo, sportovní střelba, plavání, tenis, volejbal-dívky, čtyřleté či osmileté gymnázium se zaměřením na všechny druhy sportu); • Gymnázium Františka Křižíka, s.r.o. v Plzni (čtyřleté, osmileté, šestileté – od 1.9.2009); • Církevní gymnázium Plzeň (čtyřleté dálkové, osmileté denní); • Integrovaná střední škola živnostenská, Plzeň se čtyřletými maturitními, tříletými učebními a nástavbovým studiem (denní dvouleté, dálkové tříleté) – seznam oborů viz tabulka v kartě; • Konzervatoř Plzeň vyučuje obory Hudba a Zpěv formou denní a kombinovanou, studium je šestileté (SŠ + VOŠ); • Obchodní akademie, Plzeň, se čtyřletým denním či pětiletým dálkovým maturitním studiem oboru Obchodní akademie a čtyřletým denním studiem oboru Ekonomické lyceum; • Střední odborná škola profesora Švejcara, Plzeň, s nabídkou čtyřletých maturitních oborů Veřejnoprávní činnost, Sociální péče – pečovatelská činnost, Sociálněsprávní činnost, Knihovnické a informační systémy a služby, Pedagogické lyceum – tělesná výchova, Pedagogické lyceum – živé jazyky; • Hotelová škola, Plzeň, se čtyřletým maturitním oborem Hotelnictví a turismus, tříletými učebními obory Kuchař a Číšník, servírka a dvouletým nástavbovým studiem s maturitou Společné stravování; • Střední průmyslová škola dopravní Plzeň, se čtyřletými maturitními obory, tříletými učebními obory a dvouletým nástavbovým studiem (seznam oborů viz tabulka v kartě); • Střední škola informatiky a finančních služeb, Plzeň, se čtyřletými maturitními obory, tříletým učebním oborem a dvouletým nástavbovým studiem (seznam oborů viz tabulka v kartě); • Střední odborná škola obchodu, užitého umění a designu, Plzeň, nabízí v oblasti užitého umění a designu a v oblasti obchodu a podnikání studijní i učební obory, a také dálkové studium (seznam oborů viz tabulka v kartě); • Střední odborné učiliště elektrotechnické, Plzeň, s možností studia v maturitních, učebních, nástavbových oborech a zkráceném jednoletém oboru (seznam oborů viz tabulka v kartě); • Střední odborné učiliště stavební, Plzeň, s tříletými, dvouletými učebními obory, tříletými učebními obory pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a nástavbovým studiem s maturitou (seznam oborů viz tabulka v kartě); • Střední průmyslová škola strojnická, Plzeň, se čtyřletými maturitními obory, tříletými učebními obory a nástavbovým studiem (seznam oborů viz tabulka v kartě); • Střední průmyslová škola stavební, Plzeň, kde lze studovat čtyřleté maturitní obory Stavebnictví (zaměření: Pozemní stavitelství, Stavební obnova, Dopravní stavitelství, Vodohospodářské a ekologické stavby), Technické lyceum, Geodézie – Katastr nemovitostí; • Plzeňská obchodní akademie s.r.o. se čtyřletým maturitním denním, či pětiletým studiem při zaměstnání v oborech obchodní akademie se zaměřením na Cestovní ruch, Masmediální komunikaci, či Manažer moderního životního stylu;

102


•

•

•

• •

•

• • • • •

• •

Střední odborná škola ochrany osob a majetku Plzeň, s.r.o., kde lze studovat čtyřleté maturitní obory Právní administrativa a Ochrana osob a majetku, dále je zde možnost tříletého dálkového studia oboru Veřejně pořádková činnost pro vyučené v učebním oboru bez maturitní zkoušky, a také dvouletého denního studia oboru Ochrana osob a majetku, což je forma zkráceného pomaturitního vzdělání v tomto oboru; Střední odborná škola a střední odborné učiliště obchodu, služeb a provoz hotelů, s.r.o. v Plzni s možností maturitního studia v oborech Hotelnictví a turismus a Cestovní ruch, dále je zde možnost nástavbových studijních oborů (Společné stravování a Provoz obchodu) a obor s výučním listem Kuchař - číšník pro pohostinství; Sportovní a podnikatelská střední škola, spol. s r.o. v Plzni nabízí čtyřleté maturitní studium oboru Ekonomika a management v zaměřeních Firemní management, Sportovní management, Výpočetní technika a od školního roku 2009/2010 také v zaměřeních Personalistika a psychologie managementu, Marketing a psychologie obchodních vztahů a Environmentální management. Škola také nabízí dálkové tříleté nástavbové studium oboru Podnikání, v nabídce má také rekvalifikační kurzy a jiné kurzy; Soukromá střední uměleckoprůmyslová škola – Zámeček, s.r.o. v Plzni se čtyřletými maturitními obory Kamenosochařství, Užitá malba, Propagační grafika; Soukromá střední uměleckoprůmyslová škola Plzeň-Litice, s.r.o. se čtyřletými maturitními obory Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu, Tvarování průmyslových výrobků, Užitá fotografie a média, Modelářství a návrhářství oděvů; Střední odborné učiliště obchodu a řemesel, spol. s r.o. ve Starém Plzenci. V současné době škola nabízí tříleté studium ve třech oborech vzdělávání s maturitou pro absolventy oborů vzdělávání s výučním listem, a to v oboru Nábytkářská výroba, Oděvnictví a Podnikání; Odborné učiliště a Praktická škola, Plzeň s tříletými a dvouletými učebními obory s výučním listem a dvouletou praktickou školou (seznam oborů viz tabulka v kartě); Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola zdravotnická, Plzeň (seznam oborů viz tabulka v kartě); Vyšší odborná škola zdravotnická Dr. Ilony Mauritiové, s.r.o. (seznam oborů viz tabulka v kartě); Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická, Plzeň (seznam oborů viz tabulka v kartě); Západočeská univerzita v Plzni s 8 fakultami, jmenovitě Fakulta aplikovaných věd, Fakulta ekonomická, Fakulta elektrotechnická, Fakulta filozofická, Fakulta pedagogická, Fakulta právnická, Fakulta strojní a Fakulta zdravotnických studií. Je zde možnost studovat v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech; Vysoká škola v Plzni, o.p.s. nabízí vzdělávání ve třech bakalářských zdravotnických programech (seznam oborů viz tabulka v kartě); Krajské centrum vzdělávání a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, která se orientuje na jazykové vzdělávání (kurzy a pomaturitní studium), celoživotní vzdělávání a další vzdělávání pedagogických pracovníků.

3.7.6 Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče V Plzni se nacházejí 4 nemocnice, které mají 8 detašovaných pracovišť. Fakultní nemocnice Plzeň, která je největším zdravotnickým zařízením poskytující akutní péči v Plzeňském kraji, disponující 1830 lůžky, má 4 pracoviště, jedná se o pracoviště FN Plzeň – Lochotín, FN Plzeň – Bory, FN Plzeň - Slovany a zvlášť je umístěno radioterapeutické a onkologické oddělení. Toto zařízení poskytuje péči v širokém záběru. Dále je zde Mulačova nemocnice, s.r.o., jedná se o nemocniční zařízení, které provozuje péči v těchto oborech: interní lékařství, chirurgie, dětská chirurgie, ortopedie, gynekologie a porodnictví, intenzivní péče, rehabilitace. Nemocnice u Sv. Jiří, s.r.o. poskytuje komplexní ambulantní a lůžkovou péči včetně JIP, RTG, léčebné rehabilitace a ambulantní péči v oboru endokrinologie. Městská nemocnice Plzeň, PRIVAMED, a.s., poskytuje akutní i následnou péči v interním oboru a neurologii, její součástí je i LDN se 225 lůžky a 10 sociálních lůžek. V Plzni také funguje několik sdružených ambulantních zařízení, poliklinik. Konkrétně se jedná o Městskou polikliniku Plzeň s.r.o., Polikliniku Denisovo nábřeží s.r.o., Polikliniku Bory s.r.o., Zdravotnické zařízení Plzeň-Doubravka s.r.o., Železniční polikliniku, MEDIKAcentrum s.r.o. Plzeň a Zdravotnické středisko Skvrňany – Zdravcentrum. V tomto městě působí 103


Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje, p.o. a sídlí zde Okresní zdravotní ústav. Lékařská péče pro dospělé je dostupná v 9 obcích, pro děti a dorost je lékařská péče dostupná v 7 obcích. Kojenecký ústav s dětským domovem Plzeň, p.o. je rozdělen na dvě části. Děti do 1 roku jsou umisťovány v oddělení kojeneckého ústavu, s kapacitou 67 lůžek, děti ve věku 1-3 roky v oddělení dětského domova, s kapacitou 40 lůžek. Dětský domov DOMINO v Plzni disponuje kapacitou pro 56 dětí ve věku 3-18 let. Součástí koncepce Dětského domova Domino je rovněž projekt chráněného bydlení, který představují 4 garsonky, s cílem poskytnout dětem po ukončení ústavní výchovy zázemí, aby překlenuly zdárně problémy, které provázejí začátky jejich samostatného života. Tento typ azylového bydlení je na dobu určitou, v rozmezí 1-2 let. V Plzni jsou rovněž zřízeny dvoje jesle, s celkovou kapacitou 30 míst. Jedny jesle se nacházejí v rámci MŠ Čtylístek, kde je místo pro 15 dětí ve věku 18-36 měsíců, druhé jsou městské. Dále je ve městě Plzeň HOSPIC svatého Lazara, o.s., kde jsou také poskytovány odlehčovací služby pro osoby s chronickým (nejčastěji onkologickým) onemocněním a seniory, s kapacitou 28 lůžek. Kapacita v současné době se jeví dostatečná pro město Plzeň, ale je nedostatečná i pro občany přidružených obcí, odlehčovací služby jsou poskytovány v délce od 1 do 4 týdnů, dobu lze i prodloužit, ale přednost je dávána klientům, kteří jsou přijímáni k časově neomezenému pobytu. Městský ústav sociálních služeb města Plzně, p.o. provozuji několik typů zařízení a služeb: • Denní stacionář Jitřenka, Plzeň, pro mentálně postižené osoby ve věku 7-50 let s přidruženým lehkým smyslovým postižením nebo autistickými rysy, s kapacitou 24 klientů. V současné době bez pořadníku čekatelů na umístění; • Domov pro osoby se zdravotním postižením Nováček, Plzeň, který je rovněž určen pro mentálně postižené ve věku 3-30 let s přidruženým lehkým smyslovým postižením nebo autistickými rysy, s kapacitou 44 lůžek. Skutečná kapacita 35 uživatelů (9 míst neobsazeno), bez pořadníku čekatelů na umístění; • Domov se zvláštním režimem Bory, Plzeň-Jižní Předměstí, který slouží osobám s chronickým duševním onemocněním (stařecká, Alzheimerova demence a ostatní typy demence) a seniorům, s kapacitou 69 lůžek. V současné době čeká 115 osob na umístění v tomto zařízení. Pro tuto cílovou skupinu osob jsou v Plzni ještě další dva domovy se zvláštním režimem (viz níže); • Domov se zvláštním režimem Plzeň-Lochotín, s kapacitou 104 lůžek, který má 289 osob v pořadníku čekatelů; • Domov se zvláštním režimem Plzeň-Bolevec, s kapacitou 23 lůžek. V současné době je 163 osob čekajících na umístění; • Domov pro seniory Bolevec, Plzeň, s kapacitou 38 lůžek, který má 143 osob v pořadníku čekatelů • Domov pro seniory Lochotín, Plzeň, s kapacitou 180 lůžek, v pořadníku je 303 čekatelů na umístění; • Terénní pečovatelská služba pro osoby se zdravotním postižením, rodiny s dětmi a seniory. Služba je poskytována jen ve městě Plzeň – 1800 uživatelů denně (3 500 uživatelů ročně). Domov pro seniory provozuje v Plzni také Diecézní charita Plzeň, konkrétně se jedná o Domov pokojného stáří sv. Alžběty, s kapacitou 26 míst. Čekací doba na umístění do zařízení je delší než 1 rok, počet žádostí je v současné době 200. Městská charita Plzeň rovněž provozuje domov pro seniory a také další zařízení a sociální služby: • Domov pro seniory sv. Jiří Plzeň-Doubravka, disponující 70 lůžky (20 jednolůžkových pokojů, 25 dvoulůžkových pokojů), doba čekání na umístění je několik měsíců, kapacita zařízení je nedostatečná; • Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni, Plzeň, pro oběti domácího násilí, osoby bez přístřeší či v krizi. Jedná se o dvě zařízení s 29 obytnými buňkami; • Domov sv. Františka, Plzeň, což je azylový dům pro muže ve věku 19-80 let s 20 lůžky, dále slouží jako noclehárna s 30 lůžky a nízkoprahové denní centrum pro 20 osob, přičemž tyto dvě služby jsou poskytovány osobám bez přístřeší nebo v krizi; • Stacionář pro staré a zdravotně postižené občany, Plzeň. Jedná se o denní nebo týdenní stacionář pro osoby s chronickým duševním onemocněním a seniory s fyzickým handicapem a s poruchami paměti (Alzheimerova choroba, vaskulární demence). Kapacita denního stacionáře je 7 klientů, 104


•

•

• •

týdenní stacionář má 17 lůžek (v současné době je 15 čekatelů na umístění), kapacita denního i týdenního stacionáře není dostatečná; Terénní charitní ošetřovatelská a pečovatelská služba pro osoby s chronickým duševním onemocněním, chronickým onemocněním, sluchovým, zrakovým, tělesným, zdravotním postižením, osoby v krizi, rodiny s dětmi a seniory, s kapacitou 200 klientů je poskytována ve městě Plzeň a obci Dýšina; Osobám s chronickým duševním onemocněním, chronickým onemocněním, sluchovým, zrakovým, tělesným, zdravotním postižením, osoby v krizi, rodinám s dětmi a seniorům postiženým způsobem uvedeným výše je rovněž poskytována služba terénní tísňové péče, s kapacitou 21 klientů; Osobní asistence je terénní službou pro osoby s chronickým onemocněním, tělesným či zdravotním postižením, s kapacitou 20 klientů. Kapacita terénní asistenční služby je dostatečná; Tísňová péče pro seniory je terénní služba, kterou se poskytuje nepřetržitá distanční hlasová a elektronická komunikace s osobami vystavenými stálému vysokému riziku ohrožení zdraví nebo života v případě náhlého zhoršení jejich zdravotního stavu nebo schopností.

Diakonie ČCE – středisko v Plzni realizuje tyto formy sociální pomoci: • Denní stacionář ČLOVÍČEK pro děti, mládež a dospělé s kombinovaným a mentálním postižením. Program pro děti a mládež (3-18 let) má kapacitu 10 uživatelů denně, program pro mládež a dospělé pak 16 uživatelů denně; • Můj 1+0 chráněné a podporované bydlení, Plzeň, pro osoby s mentálním postižením ve věku 1964 let, s 6 místy; • „Zkusme to“, což je název pro sociálně aktivizační služby pro tuto skupinu osob, tedy s kombinovaným a mentálním postižením, s kapacitou 37 klientů; • Centrum SOS Archa, Plzeň, zaměřené na krizovou pomoc. Poskytuje dětem, mládeži a dospělým psychickou podporu a bezpečné provázení při zvládání obtížné životní situace, kterou vnímají jako naléhavou, krizovou anebo ohrožující a nedaří se jim ji překonat běžnými způsoby. Nabízené služby jsou ambulantní. • Možnosti tu jsou, o.p.s. je zřizovatelem chráněné pracovní dílny - Kavárna a čajovna Kačaba. Dále se ve městě Plzeň nachází Denní stacionář Exodus pro osoby chronicky duševně nemocné, osoby s tělesným, zdravotním a kombinovaným postižením ve věku 16-64 let, s kapacitou 8 klientů. Chráněné bydlení, realizované občanským sdružením Ledovec, může v Plzni pomoci 11 osobám s chronickým duševním onemocněním ve věku 19-64 let. Služba je poskytována ve 3 bytech (1 byt pro ženy – 3 osoby a 2 byty pro muže – 8 osob). Nyní je 5 zájemců o ubytování. Fond ohrožených děti provozuje Azylový dům FOD Plzeň, pro děti a mládež ve věku 6-26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy, oběti domácího násilí či trestné činnosti, osoby v krizi či žijící v sociálně vyloučených komunitách a pro rodiny s dětmi, s kapacitou 140 osob a 40 lůžky. Azylový dům Středisko Naděje Plzeň, provozovaný občanským sdružením Naděje, je určen pro osoby bez přístřeší či v krizi, etnickým menšinám či osobám s rizikovým způsobem života. Kapacitně je rozdělen na 14 lůžek v azylovém domě pro ženy a 3 místnosti pro rodiny a domácnosti. Dům na půl cesty PK-07 v Plzni slouží pro muže do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče, s kapacitou 8 lůžek. V tomto městě rovněž působí 5 nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. V SO ORP Plzeň realizují terénní pečovatelské služby, mimo výše uvedené, ještě další poskytovatelé. Terénní pečovatelské služby Domovinka Mgr. Bohumila Hajšmanová jsou zaměřeny na pomoc osobám s chronickým duševním onemocněním, chronickým onemocněním, sluchovým, zrakovým, tělesným, zdravotním postižením, s kapacitou 200 klientů. Služby jsou poskytovány na území města Plzeň a v obci Nezvěstice. Město Plzeň má tyto domy zvláštního určení s pečovatelskou službou: • Prostřední 48, jehož kapacita je 68 bytů; • U Jam 23 s kapacitou 120 bytů. Kapacita míst v domech zvláštního určení s pečovatelskou službou není dostatečná, momentálně je evidováno 223 nevyřízených žádostí o nájem těchto bytů. Žadatelé na nájem bytu čekají obvykle 3 - 5 let 105


(přidělení bytu záleží na zdravotním stavu, sociální i bytové situaci žadatele). V lednu 2009 je předpoklad, že se počet žádostí výrazně zvýší, neboť budou převedeny žádosti o umístění evidované přímo na zařízeních DPD (jedná se o 700 žádostí). Zároveň v poslední době se zvýšil počet podaných žádostí s ohledem na deregulaci nájemného v bytech, kdy osamocení starší občané nemají dostatek finančních prostředků na úhradu nájemného. Momentálně město Plzeň plánuje výstavbu DPS v části Černice s kapacitou 16 bytů. Zatím je jednání ve fázi zpracované dokumentace pro územní řízení (výstavba je plánována asi za 2 roky). Město Starý Plzenec provozuje Dům s pečovatelskou službou se 14 byty, kapacita je dostatečná pro potřeby obce. Také jsou zde provozovány terénní pečovatelské služby pro osoby se zdravotním postižením a seniory, s kapacitou 100 uživatelů. Terénní pečovatelské služby jsou poskytovány také v okolních obcích Letkov, Lhůta, Losiná, Mokrouše, Šťáhlavy a Tymákov. V těchto obcích je převážně zajišťován rozvoz obědů, jen výjimečně jsou zde poskytovány i širší služby, protože pečovatelská služba má k dispozici pouze 1 auto, které je využíváno k zajištění služby na území města Starý Plzenec. Terénní pečovatelské služby nejsou zajišťovány v obcích Štěnovický Borek, Chválenice, Kyšice a Nezbavětice, v těchto obcích si je občané musí domlouvat s poskytovatelem těchto služeb individuálně. Obec Nezbavětice nebyla zařazena ani po žádosti do oblasti sociálních služeb. Dům s pečovatelskou službou s 20 byty, s kapacitou 22 osob je v obci Chrást. Pečovatelské služby poskytují 2 pečovatelky, pečovatelské služby nejsou zajišťovány mimo toto zařízení v terénu. Kapacita DPS není dostatečná, čekací doba na umístění je 2 roky, počet čekatelů na umístění je 12. DPS se nachází v obci Nezvěstice, kapacita je 20 bytů. Kapacita není dostatečná, čekací doba na umístění je 6 – 12 měsíců, počet čekatelů na umístění je 20. V obci Dýšina je DPS, jehož kapacita je 19 bytů. Kapacita DPS není dostatečná, v pořadníku je 25 čekatelů na umístění. Totem RDC (Regionální dobrovolnické centrum) zajišťuje komplexní řízení dobrovolnické činnosti v sociální oblasti pro plzeňský region. Motýl, o.s. poskytuje sociální služby pro děti a dospělé se zdravotním handicapem na území Plzeňského kraje, v rámci služeb jsou provozovány i Chráněné dílny. Svaz důchodců ČR poskytuje poradenskou činnost a vzdělávání pro seniory ve městě Plzeň. Městský ústav sociálních služeb města Plzně, p.o. má investiční záměr (2009 – 2013) na výstavbu denního stacionáře společného s domovem pro seniory o kapacitě 20 lůžek. Dle KPSS města Plzeň je plánováno rozšíření služby Chráněného bydlení pro osoby s duševním onemocněním (pro muže i pro ženy), vznik pobytové a terénní odlehčovací služby pro osoby s duševním onemocněním, rozšíření stávající kapacity domovů pro seniory na území města Plzně o možnost pobytu seniorů s duševním onemocněním, zajištění dostatečných kapacit pobytových zařízení -denních a týdenních stacionářů pro seniory s Alzheimerovou chorobou, s roztroušenou sklerózou a s Parkinsonovou nemocí.

3.7.7 Veřejný a kulturní život Město Plzeň – hlavní město kultury 2015 poskytuje milovníkům umění i dobré zábavy po celý rok mnoho příležitostí k nevšedním zážitkům při návštěvách divadel, např. Divadla J. K. Tyla, Divadla Alfa nebo Plzeňské filharmonie, či při návštěvách galerií. Plzeň je dějištěm kulturních akcí a festivalů mezinárodního významu - Smetanovské dny, Skupova Plzeň, Historický víkend, festival Na ulici, Pilsner Fest, Mezinárodní bienále kresby či festival Divadlo. V rámci Plzeňského kulturního léta jsou pořádány koncerty na otevřených pódiích v centru města. Působí zde také řada kulturních center. Esprit – plzeňský kulturní servis provozuje zařízení Měšťanská beseda, Kulturní dům Peklo, Patton Memorial Pilsen a Plzeňské historické podzemí. Dalšími kulturními centry jsou Dům kultury Inwest-K Plzeň, Kulturní dům Šeříkovka a Kulturní dům JAS, s.r.o. Děti mají také mnoho možností zábavy, kupříkladu lze uvést volnočasové aktivity nabízené v rámci Střediska volného času dětí a mládeže, zájmové kroužky a aktivity při školách či možnosti navštěvovat obory nabízené šesti zdejšími základními uměleckými školami. Rekreační a turistické možnosti Plzně jsou také bohaté, navštívit lze například Hvězdárnu a planetárium Plzeň. Okolí města skýtá rozmanité možnosti výletů za historickými památkami Plzeňska. Sportovní možnosti tohoto města jsou nepřeberné, nabízena je řada sportovních aktivit, působí zde nespočet sportovních klubů a oddílů, k dispozici je mnoho sportovišť a sportovních areálů. Lze také uvést jedno prvenství města, a to nejdelší motokárovou dráhu v ČR. Ve městě Starý Plzenec a obci Chrást mohou děti rovněž navštěvovat obory vyučované na místních základních uměleckých školách. V menších obcích SO ORP Plzeň jsou dostupné kroužky pro děti a mládež při základních školách. Pro dospělé jsou zde zájmové, sportovní či hudební kroužky, spolky či kluby (Myslivecké sdružení, 106


Spolek dobrovolných hasičů, Svaz zahrádkářů). V obcích a městech jsou pořádány různé společenské, kulturní či sportovní akce, zájem obyvatel o veřejné dění v obcích či aktivní zapojení do pořádání těchto akcí je dle dotazníkového průzkumu průměrný. V obcích, které nemají ZŠ, jsou pořádány různé akce pro děti a mládež (např. hasičský kroužek, TJ Sokol, atd.). S nedostatečnými možnostmi využití volného času se potýkají obce Chrást a Losiná. Obec Štěnovický Borek udává úpadek společenského života, nemá vhodné prostory pro větší společenské akce a obyvatelé z nové výstavby nejsou pro obec přínosem, v obci nežijí, ale pouze bydlí.

107


3.7.8 Indikátory Tabulka č. 3.7.8: Indikátory a jejich hodnocen Hodnocení Změna počtu Hodnocení Podíl obyvatel Hodnocení Název obce Index stáří indikátoru obyvatel (%) indikátoru s VŠ a VOŠ (%) indikátoru Dýšina 10,54 1,03 14,51 2 0 2 Chrást 10,1 1,18 6,61 2 0 1 Chválenice 5,59 0,82 5,70 -2 1 0 Kyšice 10,73 0,97 18,78 2 1 2 Letkov 12,69 0,72 53,63 2 2 2 Lhůta 8,73 1,35 18,38 1 -1 2 Losiná 6,05 1,05 11,57 -1 0 2 Mokrouše 8,77 0,69 84,21 1 2 2 Nezbavětice 3,13 1,95 -6,63 -2 -2 -2 Nezvěstice 8,88 1,28 -0,07 1 -1 -1 Plzeň 17,14 1,25 -2,45 2 -1 -2 Starý Plzenec 13,92 1,04 4,91 2 0 0 Šťáhlavy 12,92 1,19 -0,68 2 0 -1 Štěnovický Borek 3,04 1,38 39,41 -2 -1 2 Tymákov 8,44 1,39 4,87 1 -1 0 Škály: -2 -1 0 1 2

6,0 7,0 8,0 9,0 9,0

pod pod pod pod a více

1,40 1,40 1,20 1,00 0,80

108

a více pod pod pod pod

-2,0 2,0 6,0 10,0 10,0




SLABÉ STRÁNKY

Příznivá vzdělanostní struktura obyvatelstva v porovnání s ostatním SO ORP Plzeňského kraje, vysoký podíl obyvatel s vysokoškolským vzdělaním a naopak nižší podíl obyvatel bez vzdělání, především v obcích Plzeň, Starý Plzenec a Šťáhlavy. Vysoká úroveň vzdělávací soustavy v rámci SO ORP Plzeň, konkrétně je zde velká nabídka středních škol a vysokoškolského studia. Kvalitní úroveň vybavenosti SO ORP zdravotnickými zařízeními (existence 4 nemocnic a LDN v SO ORP Plzeň).

Pokles počtu obyvatel v posledních 10 letech, relativní úbytek za celý SO ORP Plzeň je třetí nejhorší v kraji. Pokles je především v obcích Nezbavětice a Plzeň. Nicméně od roku 2005 prudší nárůst způsobený především rostoucím migračním saldem. Nevhodná věková struktura obyvatelstva, nižší podíl dětské složky populace a naopak vysoký podíl obyvatel starších 65 let, nejhorší situace je v obci Nezbavětice. Snížená dostupnost terénní pečovatelské služby v SO ORP Plzeň, služba není zajišťována v obcích Štěnovický Borek, Chválenice, Kyšice a Nezbavětice a v obcích Letkov, Lhůta, Losiná, Mokrouše, Šťáhlavy a Tymákov je poskytována pouze v omezené míře. Dlouhá čekací doba na umístění do rezidenčních zařízení (domovů pro seniory, domovů se zvláštním režimem a DPS) v SO ORP Plzeň, která je zesílená chybějící službou sociálního bydlení pro seniory. Nedostatečná kapacita denních a týdenních stacionářů pro seniory. Cenová nedostupnost sociálních služeb pro seniory.

Přítomnost 4 domovů pro seniory a 3 domovů se zvláštním režimem ve městě Plzeň.

Existence DPS ve městě Plzeň a obcích Dýšina, Chrást, Nezvěstice a Starý Plzenec.

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Přísun financí na projekty ze SF EU. Zvýšení kapacity domovů pro seniory, domovů se zvláštním režimem a DPS, zvýšení kapacity denních a týdenních stacionářů pro seniory a osoby se zdravotním či duševním postižením v SO ORP Plzeň. Rozvoj partnerství soukromého, neziskového a veřejného sektoru. Zlepšení informovanosti obyvatel o poskytovaných sociálních službách povede k lepšímu využívání služeb (např. denní stacionář). Migrační přiliv obyvatelstva, z okolních SO ORP Plzeňského kraje.

Sociálně nezvládnutý extrémně rychlý nárůst počtu cizinců. Poptávka po 24 h službách pro nesoběstačné seniory (terénní asistenční služby, rezidenční zařízení) se bude v následujících desítkách let zvyšovat. Způsobuje to narůstající počet seniorů a prodlužující se průměrná délka dožití. Růst podílu sociálně problémových skupin a jejich nedostatečná integrace do společnosti. Nízká stabilita financí od státu, složitý způsob získávání financí z EU, neexistence předfinancování projektů a vysoké nároky na administraci projektů. Centralizace sociálních zařízení ve městě Plzeň může vést k problémům s umísťováním seniorů z přidružených obcí do rezidenčních zařízení. Zhoršování technického stavu zařízení pro kulturu, sport a volný čas.

109


3.7.10 Problémy k řešení V rámci SO ORP Plzně dochází k extrémně rychlému nárůstu počtu cizincům, např. během roku 2005 došlo v okrese Plzeň – město k nárůstu ze 4000 na 6000 cizinců, přičenž se jednalo především o občany Ukrajiny (46 %), Vietnamu (22 %) a Slovenska (19 %). První dvě skupiny mohou narušovat sociální soudržnost obyvatel SO ORP, časem může dojít k etnické, příp. i sociální, polarizaci území SO ORP Plzeň a k tvorbě ghett, proto je nutné tento problém monitorovat a bylo by vhodné zpracovat ve spolupráci s cizineckou policií a úřadem práce (vydává pracovní povolení) studii s geografickou lokalizací místa pobytu cizinců. Rovněž by měla být věnována pozornost procesu suburbanizace, jelikož tento proces územně diferencuje obyvatelstvo dle příjmů. S rostoucími příjmy obyvatelstva se movitější rodiny vystěhovávají do satelitních sídel, což může vést, a ve většině případů i vede, sociální homogenizaci prostoru především sídlišť. Tímto způsobem se vytvářejí sociálně degradované prostory, jež je velice obtížné revitalizovat. Dále se v sociální oblasti doporučuje následující. • Dobudovat rezidenční zařízení v SO ORP Plzeň, především domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem a DPS, ve kterých je dlouhá čekací doba na ubytování. • Vybudovat denní a týdenní stacionáře pro seniory v SO ORP Plzeň. • Vybudovat zařízení pro kulturní vyžití obyvatel v obci Štěnovický Borek.

110


3.8 BYDLENÍ Hlavním zdrojem dat použitých v této kapitole je Český statistický úřad (ČSÚ), který jednou za deset let zajišťuje sběr a analýzu dat na území celé ČR během tzv. Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB). Jak je již z názvu patrné, při SLDB se mj. zabývá domovním a bytovým fondem. Bytová výstavba je statistickým úřadem od roku 2001, kdy proběhlo poslední sčítání, dále kontinuálně sledována, takže jsou k dispozici také data za období 2001–2009.

3.8.1 Domovní fond V roce 2001 bylo na území SO ORP Plzeň evidováno celkem 19 425 domů, z toho jich bylo trvale obydleno 17 635 (tj. 90,8 %). Podíl rodinných domů z trvale obydlených domů byl více než sedmdesátiprocentní – 71,4 % (tj. 12 583 domů), což je ovlivněno zejména městem Plzeň, kde tento podíl dosahoval pouhých 64,5 %. V ostatních obcích SO ORP dosáhl podíl rodinných domů z trvale obydlených domů více než devadesáti procent (s výjimkou obce Dýšina, kde zůstal těsně pod touto hranici). V regionu tedy lze (vyjma samotné Plzně) pozorovat převahu individuální výstavby, čemuž odpovídá i celkový charakter zástavby v jednotlivých obcích. V SO ORP bylo dále evidováno 1 790 neobydlených domů, tj. 9,2 %, což je pod průměrem ČR (17,2 %). Tento podíl je dán především nízkým podílem neobydlených domů v Plzni (6,6 %), jinak by dosahoval o dvanáct procentních bodů vyšší hodnoty. Vysoký podíl neobydlených domů je v obcích Chválenice, Lhůta, Nezbavětice a Tymákov. Většina domů určených pro bydlení má v regionu maximálně dvě nadzemní podlaží (70,9 %). Výškovou zástavbu najdeme zejména v Plzni, kde je celkem 2 145 domů (tj. 15,7 %) s více než 5 nadzemními podlažími. Jedná se především o panelové domy. Čtyři výškové domy nalezneme také ve Starém Plzenci a dva v obci Chrást. Tabulka č. 3.8.1: Domovní fond na území SO ORP Plzeň v roce 2001 Neobydlené Trvale obydlené domy Domy domy Obce, ORP celkem podíl RD BD celkem celkem (%) Dýšina 374 312 279 29 62 16,6 Chrást 581 466 443 15 115 19,8 Chválenice 179 135 131 3 44 24,6 Kyšice 267 227 225 0 40 15,0 Letkov 123 101 99 1 22 17,9 Lhůta 75 50 50 0 25 33,3 Losiná 284 242 242 0 42 14,8 Mokrouše 59 49 48 0 10 16,9 Nezbavětice 68 51 51 0 17 25,0 Nezvěstice 364 310 284 21 54 14,8 Plzeň 14 700 13 732 8 863 4 610 968 6,6 Starý Plzenec 1 254 1 070 1 006 54 184 14,7 Šťáhlavy 703 582 554 20 121 17,2 Štěnovický Borek 122 98 98 0 24 19,7 Tymákov 272 210 210 0 62 22,8 ORP Plzeň 19 425 17 635 12 583 4 753 1 790 9,2 Zdroj: ČSÚ, 2010

Počet nadzemních podlaží 1–2

3–4

276 30 444 12 131 4 224 2 98 1 50 239 3 48 51 293 14 8 662 2 822 1 019 36 559 19 98 210 12 402 2 943

5+ 2 2 145 4 2 151

Podíl domů postavených před a v průběhu druhé světové války je více než čtyřicetiprocentní (přesně 43,3 %), což klade již v současné době nároky na novou výstavby. Nejintenzivnější výstavba v minulosti probíhala v regionu během osmdesátých letech, kdy bylo v průměru dostavěno 180 domů za rok. V 90. letech zde však došlo, stejně jako i v jiných částech ČR, k mírnému útlumu výstavby. V letech 1991– 2001 bylo vystaveno 1 903 domů, což v průměru činí 173 domů za rok. 111


Průměrné stáří domů v regionu je 48,1 let, což je v porovnání s průměrným stářím domů na území celé ČR (46,9 let) negativní jev. Nejstarší domovní fond je v obci Lhůta (64,4 let) a dále v obcích Tymákov (54,0), Mokrouše (52,3) a Dýšina (51,4), naopak nejmladší v obcích Losiná (37,0 let), Chválenice (41,1) a Kyšice (43,9). Tabulka č. 3.8.2: Období výstavby domů v SO ORP Plzeň a jejich průměrné stáří Období výstavby domů Obce, ORP Dýšina Chrást Chválenice Kyšice Letkov Lhůta Losiná Mokrouše Nezbavětice Nezvěstice Plzeň Starý Plzenec Šťáhlavy Štěnovický Borek Tymákov ORP Plzeň Zdroj: ČSÚ, 2010

do r. 1919

1920–1945

43 55 17 40 15 14 12 13 13 28 2 000 140 68 16 44 2 518

114 113 23 40 19 14 38 9 8 84 4 075 279 120 17 61 5 014

1946–1980 1981–1990

67 175 52 61 39 13 126 11 16 135 4 789 318 243 47 48 6 140

1991–2001

40 59 24 46 9 6 39 4 8 49 1 215 172 87 10 35 1 803

43 58 19 37 19 1 27 11 6 11 1 439 142 60 8 22 1 903

Průměrné stáří domů v letech 51,4 45,8 41,1 43,9 44,1 64,4 37,0 52,3 50,8 46,1 50,5 46,3 44,4 49,3 54,0 48,1

3.8.2 Bytový fond

Nezbavětice Nezvěstice Plzeň Starý Plzenec Šťáhlavy Štěnovický Borek Tymákov ORP Plzeň

72 510 72 384 1 654 868 141 304 78 227

112

59 468 68 176 1 489 766 119 250 73 296

podíl (%)

12,3 15,2 15,2 11,7 17,1 30,5 7,5 32,1

Neobydlené celkem

68 111 31 32 20 25 21 17

podíl (%)

celkem

Trvale obydlené

485 619 173 242 97 57 260 36

Celkem

553 730 204 274 117 82 281 53

Obce

Dýšina Chrást Chválenice Kyšice Letkov Lhůta Losiná Mokrouše Zdroj: ČSÚ, 2010

Celkem

Obce

Tabulka č. 3.8.3: Bytový fond na území SO ORP Plzeň v roce 1991 Neobydlené

Trvale obydlené

Na území SO ORP se k roku 1991 nacházelo takřka 80 tis. bytů, z toho 92,5 % z nich přímo ve městě Plzeň. 93,7 % z těchto bytů bylo trvale obydleno. Největší podíl trvale obydlených bytů byl ve městě Plzeň (94,2 %), vysoký byl také v obcích Losiná (92,5 %), Nezvěstice (91,8 %) a Starý Plzenec (90 %) v okolních obcích byl nižší. Vysoký podíl neobydlených bytů byl především v obcích Lhůta a Mokrouše (přes 30 %). Při interpretaci souhrnných údajů je nutno brát v potaz obrovský statistický vliv města Plzeň.

13 42 4 208 165 102 22 54 4 931

18,1 8,2 5,8 10,0 11,8 15,6 17,8 6,3


K roku 2001 činil počet bytů v SO ORP Plzeň 80 299, což je přibližně o 2,6 % více než v roce 1991. 91,6 % z těchto bytů bylo trvale obydleno, lze tedy pozorovat mírně nižší obydlenost než v roce 1991 a než v případě průměru celé ČR (87,7 %). Nejmenší podíl trvale obydlených bytů měly obce Chválenice, Lhůta, Nezbavětice, Štěnovický Borek a Tymákov (u všech méně než 80 %). Zajímavý je nárůst počtu obydlených bytů v obci Mokrouše oproti roku 1991. Naopak největší podíl trvale obydlených bytů byl v Plzni, v ostatních obcích se pohyboval v rozmezí 80–90 %. V řadě obcí se v období 1991–2001 zvedl počet trvale neobydlených bytů. Jedná se o všechny obce vyjma obcí Lhůty a Mokrouše. Přibližně 8 % z celkového počtu neobydlených bytů slouží k rekreaci, což je však dáno především Plzní. V okolních obcích sloužilo k rekreaci téměř 50 % trvale neobydlených bytů. Nejvíce (přes 60 %) jich bylo v obcích Kyšice, Lhůty a Mokrouše. Pouze 21 % z celkového počtu trvale obydlených bytů se nacházelo v rodinných domech, což je však opět dáno městem Plzeň, kde je tento podíl menší než 17 %. V ostatních obcích je situace zcela odlišná.V některých obcích – Lhůta, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Štěnovický Borek a Tymákov – se byty nacházejí pouze v rodinných domech, ve všech ostatních podíl bytů v rodinných domech převažuje. Tabulka č. 3.8.4: Bytový fond na území SO ORP Plzeň v roce 2001 Trvale obydlené Obce, ORP Celkem celkem v RD v BD Dýšina Chrást Chválenice Kyšice Letkov Lhůta Losiná Mokrouše Nezbavětice Nezvěstice Plzeň Starý Plzenec Šťáhlavy Štěnovický Borek Tymákov ORP Plzeň Zdroj: ČSÚ, 2010

625 790 235 302 140 85 355 61 85 562 73 792 1 821 982 152 312 80 299

514 634 183 261 114 60 291 51 63 491 68 092 1 592 823 120 236 73 525

316 521 162 259 108 60 291 51 63 363 11 406 1 175 692 120 236 15 823

188 104 20 0 5 0 0 0 0 120 56 338 403 123 0 0 57 301

Neobydlené podíl celkem (%) 111 17,8 156 19,7 52 22,1 41 13,6 26 18,6 25 29,4 64 18,0 10 16,4 22 25,9 71 12,6 5 700 7,7 229 12,6 159 16,2 32 21,1 76 24,4 6 774 8,4

Sloužící k rekreaci 39 59 1 28 13 18 17 6 6 41 143 69 64 9 15 528

3.8.3 Vlastnický vztah k bytům Vlastnictví bytu je jedním ze základních ukazatelů popisující situaci bytového fondu. Přibližně polovina bytů v SO ORP Plzeň (48 %) byla v roce 2001 v osobním vlastnictví obyvatel (tj. ve vlastním rodinném domě nebo v bytovém domě). 30 % bytů bylo nájemních a zbylá část bytů družstevních. Největší množství nájemních a družstevních bytů se nacházelo v Plzni. Ve většině okolních obcích (mimo Plzeň) je podíl bytů v osobním vlastnictví výrazně vyšší – v obcích Kyšice, Letkov, Lhůta, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Štěnovický Borek a Tymákov činí více než 80 % z celkového počtu trvale obydlených bytů. Průměrný počet osob na jeden byt byl 2,67. Nejnižší hodnotu lze pozorovat v obci Lhůta (2,33 osob na byt) a Plzni (2,39). Nejvyšší počet osob na byt je v Losiné a Nezbavěticích (přes 2,8 osob na byt). Privatizace bytového fondu postupně pokračuje, a to především v samotné Plzni, kdy jsou byty v majetku města postupně rozprodávány.

113


Tabulka č. 3.8.5: Trvale obydlené byty podle právních důvodů užívání a počtu osob na byt v r. 2001 Právní důvod užívání bytů Počet ve člen člen Obce, ORP osob v osobním vlastním nájemní bytového družstva na byt vlastnictví domě družstva nájemců Dýšina 265 48 150 2,61 Chrást 415 31 86 2,62 Chválenice 141 22 2,78 Kyšice 211 9 2,71 Letkov 93 8 2,70 Lhůta 50 2,33 Losiná 240 3 2,94 Mokrouše 43 2,76 Nezbavětice 58 1 2,87 Nezvěstice 289 19 31 83 2,75 Plzeň 9 600 22 455 20 777 11 967 35 2,39 Starý Plzenec 975 27 283 111 2,64 Šťáhlavy 555 15 47 73 2,60 Štěnovický Borek 101 1 2,53 Tymákov 201 8 2,79 ORP Plzeň 13 237 22 564 21 371 12 320 35 2,67 Zdroj: ČSÚ, 2010

3.8.4 Vybavenost bytů základní technickou infrastrukturou Zavedení zemního plynu K roku 2001 byl v SO ORP Plzeň zaveden zemní plyn do 90,2 % bytů, což je podstatně více (o 26 %) než činil v daném období celorepublikový průměr. Je to dáno vysokou plynofikací bytů ve městě Plzeň (přes 92 %), v ostatních obcích je tento podíl celkově menší. Některé obce nebyly plynofikovány (takřka) vůbec – Lhůta a Mokrouše; nízká plynofikace byla také v obci Šťáhlavy (4,5 %). V ostatních obcích byla vybavenost plynem nadpoloviční – celorepublikový průměr překračují v obcích Dýšina, Chrást, Kyšice, Losiná, Mokrouše a Starý Plzenec. Úroveň plynofikace má dopad také na životní prostředí, a to na kvalitu ovzduší. Vybavenost obcí zemním plynem je podrobněji popsána v tématu Veřejná dopravní a technická infrastruktura. Zásobování pitnou vodou - vodovod Naprostá většina domácností je napojena na veřejnou vodovodní síť, k roku 2001 byl tento stav 98,7 %. Ve všech obcí je napojenost na veřejný vodovod vyšší než 95 %. Tato problematika je také popsána v tématu Veřejná dopravní a technická infrastruktura. Přípojka na veřejnou kanalizační síť Připojení na kanalizační síť je vysoké – v roce 2001 bylo napojeno 92 % bytů, a to především díky městu Plzeň, kde bylo na kanalizační síť napojeno přes 96 % domácností. Více než 50 % domácností je na veřejnou kanalizaci napojeno také v obcích Dýšina, Chrást a Starý Plzenec. Naopak v některých obcích kanalizace nebyla zavedena vůbec – k roku 2001 se jednalo o obce Chválenice, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice a Štěnovický Borek.

114


Tabulka č. 3.8.6: Technické vybavení trvale obydlených bytů v roce 2001 Obce, ORP

Plyn zaveden do bytu abs.

Dýšina Chrást Chválenice Kyšice Letkov Lhůta Losiná Mokrouše Nezbavětice Nezvěstice Plzeň Starý Plzenec Šťáhlavy Štěnovický Borek Tymákov ORP Plzeň Zdroj: ČSÚ, 2010

352 453 92 201 68 0 198 36 1 286 63 192 1 156 37 71 150 66 293

Vodovod v bytě

%

abs.

68,5 71,5 50,3 77,0 59,6 0,0 68,0 70,6 1,6 58,2 92,8 72,6 4,5 59,2 63,6 90,2

499 614 176 256 113 58 283 50 63 480 67 278 1 556 812 114 228 72 580

% 97,1 96,8 96,2 98,1 99,1 96,7 97,3 98,0 100,0 97,8 98,8 97,7 98,7 95,0 96,6 98,7

Přípoj na veřejnou kanalizační síť abs. % 387 75,3 385 60,7 0 0,0 47 18,0 28 24,6 8 13,3 0 0,0 0 0,0 0 0,0 132 26,9 65 755 96,6 866 54,4 178 21,6 0 0,0 26 11,0 67 812 92,2

3.8.5 Bytová výstavba Rychlost bytové výstavby je velice dobrým ukazatelem prosperity a růstu životní úrovně dané oblasti. Se zlepšující se hospodářskou situací roste i poptávka po novém bydlení a zvyšuje se proto rychlost výstavby – v menších obcích se jedná převážně o výstavbu rodinných domů, u větších obcí (měst) je situace komplikovanější. Tabulka č. 3.8.7: Dokončené a zrušené byty v SO ORP Plzeň v letech 2001–2007 Dokončené Dokončené byty na Zrušené Obce, ORP byty 1 000 obyvatel byty Dýšina 75 52,0 0 Chrást 24 14,1 0 Chválenice 29 51,9 1 Kyšice 23 31,0 0 Letkov 28 70,5 1 Lhůta 5 32,1 0 Losiná 46 50,8 0 Mokrouše 4 24,2 0 Nezbavětice 9 53,9 0 Nezvěstice 35 25,8 0 Plzeň 2 880 17,7 75 Starý Plzenec 202 46,1 2 Šťáhlavy 40 18,3 6 Štěnovický Borek 58 161,1 1 Tymákov 7 10,9 0 ORP Plzeň 3 465 19,4 86 Zdroj: ČSÚ, 2010

Změna v letech 2001–2007 75 24 28 23 27 5 46 4 9 35 2 805 200 34 57 7 3 379

Tabulka obsahuje informace týkající se bytové výstavby mezi lety 2001–2007. Jsou z ní patrné výrazné rozdíly mezi jednotlivými obcemi. Vysoká rychlost bytové výstavby (tj. více než 40 bytů na 1 000 obyvatel za dané období) byla v obcích Dýšina, Chválenice, Letkov, Losiná, Nezbavětice, Starý 115


Plzenec a Štěnovický Borek. Naopak nízká rychlost bytové výstavby (tj. méně než 20 bytů na 1 000 obyvatel za dané období) byla v obcích Chrást, Plzni, Šťáhlavy a Tymákov. Z hlediska zrušených bytů je významnější údaj za město Plzeň, kdy bylo zrušeno celkem 75 bytů. Údaje o dokončených bytech je možno porovnat v rámci jednotlivých SO ORP na území Plzeňského kraje. Z údajů v následující tabulce je patrné, že v letech 2001–2007 se výstavba nových bytů v SO ORP Plzeň pohybovala o cca 5 % pod průměrem Plzeňského kraje a mírně níže, než je průměr ČR. V rámci Plzeňského kraje patří výstavba nových bytů v SO ORP Plzeň k nejpomalejším, nižší rychlost je pouze v SO ORP Nepomuk, Stříbro a Tachov. Tabulka č. 3.8.8: Dokončené a zrušené byty v SO ORP Plzeňského kraje v letech 2001–2007 Dokončené Dokončené byty na Zrušené Změna v letech Region byty 1 000 obyvatel byty 2001–2007 ORP Blovice 280 25,4 7 273 ORP Domažlice 960 24,5 33 927 ORP Horažďovice 250 20,5 0 250 ORP Horšovský Týn 594 44,0 19 575 ORP Klatovy 1 131 22,5 27 1 104 ORP Kralovice 486 22,2 21 465 ORP Nepomuk 212 18,9 4 208 ORP Nýřany 1 702 35,3 10 1 692 ORP Plzeň 3 465 19,4 86 3 379 ORP Přeštice 708 35,2 36 672 ORP Rokycany 1 017 22,3 11 1 006 ORP Stod 840 39,4 21 819 ORP Stříbro 312 18,9 13 299 ORP Sušice 613 24,6 7 606 ORP Tachov 670 19,2 18 652 Plzeňský kraj 13 240 24,1 313 12 927 ČR 216 146 21,2 12 089 204 057 Zdroj: ČSÚ, 2010

3.8.6 Problémy k řešení a záměry v oblasti bydlení V rámci rozboru byly obeslány dotazníkem obce v SO ORP Plzeň s cílem konkretizovat problémy spojené s oblastí bydlení a bytového fondu a dále s cílem zjistit záměry obcí v této oblasti. Většina obcí uvádí dostatečný počet volných stavebních parcel pro výstavbu nových rodinných domů, což je pozitivní z hlediska rozvoje obce (Lhůta, Šťáhlavy, Štenovický Borek, Tymákov). Obce Nezvěstice a Šťáhlavy plánují vymezit v rámci územního plánu nové plochy pro výstavbu rodinných domů a zavést inženýrské sítě (Nezvěstice, Tymákov). Obce Šťáhlavy a Tymákov uvádějí jako problém nenapojení na kanalizaci, respektive zavedení zemního plynu (Šťáhlavy).

3.8.7 Indikátory Jako indikátory charakterizující udržitelnost bydlení a výstavby byly zvoleny následující: • •

Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 1991–2001 Dokončené byty na 1000 obyvatel/rok

První indikátor znázorňuje, jak je území obcí atraktivní z hlediska trvalého bydlení. Limitem udržitelnosti je zde zvolen nulový přírůstek za dané období. Úbytek trvale obydlených bytů a současný nárůst neobydlených bytů je vnímán jako riziko udržitelného vývoje. 116


Druhý indikátor vyjadřuje, jak rychle probíhá na daném území (obec, SO ORP, kraj, ČR) bytová výstavba. Je výhodný v tom ohledu, že je dostupný od úrovně celé ČR, krajů, až na úroveň jednotlivých SO ORP a obcí. Údaje je možno získat jednak exaktně (zdroj ČSÚ – úroveň ČR, kraj, SO ORP), jednak výpočtem za delší časové období (pro jednotlivé obce). Přestože je použit údaj za sedmileté období, neměl by být zkreslující, neboť samotný proces výstavby bytů (domů) trvá většinou více než jeden rok. Indikátor dále nepřímo vyjadřuje jednak atraktivitu dané oblasti z hlediska bydlení a také životní úroveň. Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 1991–2001 Počet trvale obydlených bytů v SO ORP Plzeň byl mezi lety 1991–2001 prakticky nezměněn. Za období 1991–2001 přibylo 229 nově obydlených bytů, což představuje nárůst o 0,3 %. Nárůst počtu trvale obydlených bytů charakterizuje jednak atraktivitu dané obce pro trvalé bydlení a jednak postupný růst kvality bydlení (menší počet osob na byt, zvýšení plochy bytu na člověka, atp.) a z tohoto pohledu je tento vývoj možno hodnotit neutrálně. K úbytku došlo pouze v obci Tymákov a mírně také v Plzni. U ostatních obcí došlo k nárůstu - k největšímu v obcích Letkov, Losiná a Mokrouše (všude přes 10 % a v Mokrouších přes 40 %). Hodnocení indikátoru: -2 -1 0 1 2

84,9 % a méně 85,0 – 94,9 % 95,0 – 104,9 % 105,0 – 114,9 % 115,0 % a více

Tabulka č. 3.8.9: Hodnocení vývoje počtu trvale obydlených bytů v letech 1991–2001 Změna počtu obydlených Trvale obydlené byty Obce, ORP bytů v letech 1991–2001 1991 2001 abs. % Dýšina 485 514 29 106,0 Chrást 619 634 15 102,4 Chválenice 173 183 10 105,8 Kyšice 242 261 19 107,9 Letkov 97 114 17 117,5 Lhůta 57 60 3 105,3 Losiná 260 291 31 111,9 Mokrouše 36 51 15 141,7 Nezbavětice 59 63 4 106,8 Nezvěstice 468 491 23 104,9 Plzeň 68 176 68 092 -84 99,9 Starý Plzenec 1 489 1 592 103 106,9 Šťáhlavy 766 823 57 107,4 Štěnovický Borek 119 120 1 100,8 Tymákov 250 236 -14 94,4 ORP Plzeň 73 296 73 525 229 100,3 Zdroj: ČSÚ, 2010

117

Hodnocení indikátoru 1 0 1 1 2 1 1 2 1 0 0 1 1 0 -1 0


Obrázek č. 3.8.1: Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 1991–2001

Zdroj: ČSÚ, 2010

118


Průměrný roční počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel V následující tabulce je uvedeno hodnocení druhého indikátoru v jednotlivých obcích SO ORP Plzeň, které vychází z konkrétních hodnot průměrného ročního počtu dokončených bytů za období 2001–2007. Průměrná rychlost bytové výstavby v ČR je 3,3 bytů na 1000 ob/rok, obce v území SO ORP Plzeň měly rychlost bytové výstavby nižší (2,8 bytů na 1000 ob/rok). Z údajů v tabulce a následujícího obrázku je patrné, že rychlost bytové výstavby se v jednotlivých obcích výrazně liší. Nejvyšší rychlost bytové výstavby byla v tomto období v obcích Dýšina, Letkov, Chválenice, Losiná, Nezbavětice, Starý Plzenec a Štěnovický Borek (všude nad 5 bytů na 1000 ob/rok, v obci Štěnovický Borek 23). Jedná se o obce v bezprostředním sousedství Plzně, které jsou z hlediska bydlení velmi atraktivní. Nejmenší rychlost byla naopak v obci Tymákov. Hodnocení indikátoru: -2 0,99 a méně -1 1,0 – 1,99 0 2,0 – 3,99 1 4,0 – 5,99 2 6,0 a více Tabulka č. 3.8.10: Hodnocení průměrného ročního počtu dokončených bytů na 1 000 obyvatel v SO ORP Plzeň Průměrný roční Průměrný roční počet dokonč. Hodnocení počet dokonč. Hodnocení Obec, ORP Obec, ORP indikátoru bytů na 1000 bytů na 1000 indikátoru obyvatel obyvatel Dýšina 7,4 2 Nezbavětice 7,7 2 Chrást 2,0 0 Nezvěstice 3,7 0 Chválenice 7,4 2 Plzeň 2,5 0 Kyšice 4,4 1 Starý Plzenec 6,6 2 Letkov 10,1 2 Šťáhlavy 2,6 0 Lhůta 4,6 1 Štěnovický Borek 23,0 2 Losiná 7,3 2 Tymákov 1,6 -1 Mokrouše 3,5 0 ORP Plzeň 2,8 0 Zdroj: ČSÚ, 2010

119


Obrázek č. 3.8.2: Průměrný roční počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel v SO ORP Plzeň

Zdroj: ČSÚ, 2010

120



SLABÉ STRÁNKY

Napojení domácností na veřejný vodovod na velmi dobré úrovni ve všech obcích. Vysoká plynofikace města Plzeň a obcí Dýšina, Chrást, Kyšice, Losiná, Mokrouše a Starý Plzenec. Vysoká napojenost na kanalizaci v Plzni a obcích Dýšina, Chrást a Starý Plzenec. Nárůst počtu trvale obydlených bytů v obcích Letkov, Losiná a Mokrouše (všude přes 10 % a v Mokrouších přes 40 %) značí vyšší atraktivitu těchto lokalit pro trvalé bydlení. V SO ORP evidován menší podíl neobydlených domů než je průměr ČR. Velmi vysoká rychlost bytové výstavby v letech 2001–2007 v obcích Dýšina, Letkov, Chválenice, Losiná, Nezbavětice, Starý Plzenec a Štěnovický Borek (všude nad 5 bytů na 1000 ob/rok, v obci Štěnovický Borek 23). Nízké stáří domovního fondu v obcích Losiná (37,0 let), Chválenice (41,1) a Kyšice (43,9). Převážná část bytového fondu v obcích okolo města Plzeň je v soukromém vlastnictví, což značí stabilnější sociální podmínky. PŘÍLEŽITOSTI Územní a technická příprava nových lokalit pro rozvoj bydlení. Pořízení nové územně plánovací dokumentace v jednotlivých obcích regionu či změny dokumentace stávající s dostatečně vymezenými plochami pro novou výstavbu. Využití neobydlených domů a bytů v obcích k rekreačním účelům. Využívání státních programů podpory rozvoje bydlení. Zlepšením technické infrastruktury, v obcích s vysokým podílem neobydlených bytů zvýšit kvalitu bytového fondu a tím i atraktivitu obcí pro trvalé bydlení.

Podprůměrné napojení domácností v obcích Lhůta a Mokrouše a Šťáhlavy na zemní plyn a v obcích Chválenice, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice a Štěnovický Borek na veřejnou kanalizaci. Nárůst počtu neobydlených bytů v SO ORP i ve většině obcí regionu (vyjma obcí Lhůta a Mokrouše). Nízká úroveň bytové výstavby v rámci celého SO ORP oproti průměru v Plzeňském kraji a celé ČR. Vysoké stáří domovního fondu v obci Lhůta (64,4 let) a dále v obcích Tymákov (54,0), Mokrouše (52,3) a Dýšina (51,4). Nízký počet dokončených bytů na 1000 obyvatel (v průměru za jeden rok) u obce Tymákov. Úbytek počtu trvale obydlených bytů a nízká rychlost bytové výstavby v obci Tymákov značí nižší atraktivitu obce pro trvalé bydlení. HROZBY Fyzická degradace bytového fondu a pomalá obnova staré bytové zástavby. Růst úrokových sazeb hypotečních úvěrů, neschopnost mladých a sociálně slabých obyvatel řešit bytovou situaci výstavbou nových bytů. Snižování podpory rozvoje bydlení ze strany státních orgánů. Nekontrolovaná výstavba na plochách, které nejsou vymezeny územním plánem.

3.8.9 Problémy k řešení v rámci územního plánování • • • •

v rámci územního plánu rozšířit a vymezit nové plochy pro bytovou výstavbu či výstavbu nových rodinných domů zasíťování pozemků (zavedení inženýrských sítí) pro novou výstavbu výstavba nových rodinných či bytových domů (závislá hodně na developerských projektech či soukromé výstavbě) nebo rozšíření stávající obytné zóny zajistit a zvýšit technickou vybavenost jednotlivých obcí (napojení na veřejnou kanalizaci, vodovodní řád, rozvod plynu)

121


3.9 REKREACE SO ORP Plzeň poskytuje řadu charakteristických kvalit pro rozvoj cestovního ruchu. Tento region se nachází v turistické oblasti Plzeňsko, která má velmi bohaté kulturní i historické tradice a díky své výhodné poloze je velmi dobře dopravně dostupná. V krajině, která má charakter pahorkatiny, nalezneme množství historických památek, které svědčí o bohatství tohoto kraje. Množství značených tras pro pěší turisty i cykloturisty, vynikající plzeňské pivo a lidové tradice dávají oblasti tu správnou dávku přitažlivosti. Zvláštní postavení má město Plzeň jako správní, hospodářské, obchodní a kulturní centrum. Skýtá nejlepší podmínky pro městskou, nákupní a kongresovou turistiku, přičemž samo o i sobě je významným cílem pro poznávací turistiku. Z hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území České republiky je zřejmé, že pro rekreaci a cestovní ruch je v tomto regionu nejvhodnější město Plzeň, které má výjimečný potenciál cestovního ruchu a obec Starý Plzenec, která má vysoký potenciál cestovního ruchu. Ostatní obce v tomto SO ORP mají zvýšený potenciál. Obrázek č. 3.9.1: Potenciál cestovního ruchu

Zdroj: vlastní úprava, 2010 122


3.9.1 Rekreační potenciál regionu 3.9.1.1

Přírodní podmínky vhodné k rozvoji rekreace, naučné stezky

Tento region se nachází v malebné hornaté krajině lemované ze severu Rakovnickou pahorkatinou, ze severovýchodu Křivoklátskou vrchovinou, z východu Brdy a Středočeskou pahorkatinou, z jihovýchodu Šumavou a z jihozápadu Českým lesem. K přírodním předpokladům pro rozvoj cestovního ruchu této oblasti patří příznivé klimatické podmínky, atraktivní členitá krajina, která je protkána mozaikou lesních porostů, polí, luk a přírodních koupališť. Na okraji sídel často vyčnívají dominantní vrcholy. Málo dotčené přírodní prostředí v regionu nabízí téměř ideální podmínky pro letní turistiku. Na území SO ORP Plzeň zasahují dva přírodní parky. Jeden z nich se nachází v severovýchodní části oblasti a jedná se o přírodní park Horní Berounka, jenž slouží k ochraně zdejšího výjimečného krajinného rázu. Jeho úkolem je také sloužit k obnově duševních i fyzických sil člověka přiměřenou rekreační činností v nenarušeném nebo málo narušeném přírodním prostředí. Osu přírodního parku Horní Berounka tvoří zachovalý říční fenomén Berounky v hluboce zaříznutém a místy až kaňonovitém údolí. Svahy na pravém břehu řeky jsou strmější, skalnatější a převážně porostlé lesem, zatímco krajina levého břehu je otevřenější, s mírnějšími svahy, částečně zemědělsky využívaná. Ráz krajiny přírodního parku dotváří osídlení, a to jak mlýny a soliterní usedlosti, tak i sídla na významných terénních dominantách – výšinách a ostrozích, archeologické lokality. Zdejší osídlení patří k nejstarším v Plzeňské kotlině, což dokládá slovanské hradiště v Plzni-Bukovci z 8. až 9. století. Okolí Berounky bylo i v minulosti vyhledávanou rekreační oblastí. O této skutečnosti svědčí nejstarší žlutě značená, místy do skály vyrytá, turistická cesta při Berounce, která vznikla již v roce 1893. V jihovýchodní části území SO ORP Plzeň se nachází přírodní park Kornatický potok. Přírodní park s lesními porosty, řekou Úslavou, Kornatickým potokem a četnými rybníky vytváří spolu s historickými památkami rekreační zázemí občanů města Plzně. Na severním okraji Plzně se nachází rozsáhlý ekosystém deseti rybníků zvaný Bolevecké rybníky. Plán založit nedaleko vsi Volevec (dnešní Bolevec) soustavu rybníků vznikl již v polovině 15. století. Rybniční hospodářství totiž patřilo v tehdejších dobách spolu s pivovarnictvím k nejvýnosnějšímu podnikání. Část z původních rybníků v dalších stoletích zanikla a do dnešní doby se jich dochovalo pravděpodobně sedm. Soustava boleveckých rybníků je z technického i krajinářského hlediska jedinečné pozdně gotické dílo, starší než soustava třeboňská. Největším z těchto rybníků je Velký Bolevecký rybník s rozlohou 53,3 ha. Dalšími v pořadí jsou Senecký rybník (7,4 ha), Košinář (6,4 ha), Kamenný rybník (5,2 ha), Třemošenský rybník (4,2 ha), Šídlovský rybník (3 ha), Strženka (1,4 ha), Nováček (0,9 ha), Vydymáček (0,5 ha) a Rozkopaný (0,3 ha). Kamenný rybník je zařazen mezi přírodní památky. V blízkosti tohoto rybníku totiž můžeme najít lesem zarostlé rašeliniště se vzácnými druhy rostlin. V oblasti jsou dále tyto přírodní památky: Andrejšky (Starý Plzenec), Černá stráň (Starý Plzenec), Čertova kazatelna (Plzeň-Radčice), Ejpovické útesy (Dýšina), Malesická skála (Plzeň-Malesice), Petrovka (Plzeň-Bolevec), Sedlecká rokle (Lhůta), Starý rybník (Starý Plzenec), Sutice (Tymákov) a Zábělá (Chrást). Na západním okraji Plzně se nachází romantické přírodní jezírko Košutka, které vzniklo zatopením pískovcového lomu. V tomto regionu se nachází dvě rozhledny. Na kopci Chlum nedaleko centra Plzně byla postavena ve 20. letech 20. století rozhledna Chlum. Po válce začala rozhledna chátrat a tento stav bohužel trvá dodnes. Je dostupná pouze sezónně a ideálně po telefonické domluvě. Další rozhlednou v oblasti je rozhledna na Sylvánském vrchu (402 m n.m.), který se nachází nad severozápadním okrajem Plzně. Rozhledna je veřejnosti přístupná v letní sezoně. Je odsud pěkný výhled na město Plzeň, Český les, Přimdu, Radyni, Šumavu, areál Škodovky či Chlum. Na území SO ORP Plzeň vedou tři naučné stezky. Jednou z nich je Sigmondova stezka, která měří přibližně 7 km a prochází rekreační oblastí Bolevecké rybníky. Je první naučnou stezkou na území města Plzně. Byla zpřístupněna dne 14. 4. 1978 k 110. výročí narození prof. dr. ing. Josefa Sigmonda, městského lesního rady a profesora pražské lesnické fakulty, který žil v letech 1868 – 1956. Procházka trvá 2 až 3 hodiny s patnácti zastaveními. Návštěvníci zhlédnou přírodní rezervaci Petrovka, památný smrk troják (stáří se odhaduje na 140 let), Sigmondovy pokusné plochy, křížové kameny a technickou památku Kolomaznou pec. 123


Druhou naučnou stezkou v oblasti je Naučná lesní stezka Zábělá, která má délku 5 km a dva výchozí body – Bukovec a Zábělá. Během cesty s desíti zastávkami se návštěvníci seznámí nejen s přirozeným reliktním borem a habrovou doubravou s bohatou hájovou vegetací na skalnatém ostrohu nad Berounkou, ale také s historií 2000 let starého hradiště na Holém vrchu, který bývá využíván i cyklisty. Poslední, ale neméně významnou, naučnou stezkou v oblasti je Staroplzenecká naučná stezka. Měří přibližně 9 km a kvůli překonávání členitého reliéfu je turisticky náročnější. Prochází devíti zajímavými lokalitami ve Starém Plzenci a okolí. Návštěvníci mají možnost si prohlédnout historické památky z 10. – 14. století (rotunda sv. Petra, zřícenina hradu Radyně), navštívit skály Andrejšky s krásným výhledem, přírodní rezervaci Starý rybník, chráněné geologické naleziště Černá stráň, unikátní technickou památku Sedlecké železárny (kolébka Škodových závodů) a další zajímavosti. V Plzni-Bolevci se nachází arboretum Sofronka, které patří Výzkumnému ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Návštěvníci zde mohou obdivovat desítky druhů borovic, zajímavé tvary kmenů, atraktivní šišky a další zajímavosti. Unikátní arboretum má jednu z největších kolekcí borovic na euroasijském kontinentu. Z celkového počtu zhruba 120 druhů borovic rostoucích na celém světě, jich zhruba 37 nalezneme i na Sofronce. 3.9.1.2

Rekreace v zimním období

Zájemci o zimní sporty mají vzhledem k nedostatečné infrastruktuře (jako např. absence sportovišť pro zimní sporty) i ke klimatickým podmínkám (mírně teplá zima s krátkým trváním sněhové pokrývky na většině území) minimální možnosti pro vlastní realizaci. V SO ORP Plzeň se nenachází žádný lyžařský areál ani značené trasy pro běžkaře. Alternativou k sjezdovému a běžeckému lyžování je v zimním období bruslení. Vedle bruslení na přírodních kluzištích (rybníky, vodní nádrže, apod.) mají návštěvníci možnost využívat celoročně zimní stadion nebo Ice Park Lochotín v Plzni. Ke krátkodobé, ale i dlouhodobé rekreaci se dají celoročně využívat mj. následující zařízení sloužící k volnočasovým aktivitám a rozvoji cestovního ruchu: Plzeň: • bazény – Plavecký bazén Radbuza (bazén 25 x 12,5 m, sauna), Plavecký areál Slovany (krytý bazén 50 x 25 m, dětský bazén, tobogány, sauna, pára, masáže), Plavecký bazén ZČU Lochotín (bazén 25 x 12,5 m, aerobic, spinning aj.) • Billiard Club BIO Systém Plzeň – kulečníková herna (3 kulečníkové stoly, Snooker – zatím jediný v kraji) • bowling – Klub Alfa (4 dráhy), Restaurace Éčko (2 dráhy), Profibowling (10 drah), Fantasypark (12 drah), Kalikovský mlýn (4 dráhy), Sportovní areál TJ Lokomotiva (4 dráhy) • Centrum orientálního tance (břišní tanec, samba, flamenco aj.) • divadla – Divadlo J. K. Tyla (dlouholetá divadelní tradice; každoročně mezinárodní festival Divadlo), Divadlo Alfa (dlouholetá loutkářská tradice), Divadlo Dialog, Divadlo pod lampou, Divadlo Miroslava Horníčka, Divadlo Špalíček, Divadlo V Boudě • Fernet Stock aréna – krytá motokárová dráha • fitness centra – SportPalace Doubravka (squashové kurty, florbal, badminton, posilovna, aerobic, taebo, indoor cycling, masáže, solárium, sauna), Fitness centrum Bolevec (fitness bar, fitness výživa, solárium, možnost osobního tréninku), ASC SQUASH (squash, fitness, spinning, aerobic, stolní tenis, masáže), Kalikovský mlýn, Profitsport, Studio JAA, Koloseum sport centrum, Squash Club, U Rytíže Lochoty, Ricochet • galerie – Západočeská galerie, Galerie města Plzně, Galerie Jiřího Trnky, Galerie Paletka, Univerzitní Galerie, Galerie U Svaté Anny, Galerie Evropský dům, Galerie Azyl, Výstavní síně UVU, Trigon Gallery, Galerie D, Visio Art Gallery, Galerie Bílé nároží, Galerie U andělíčka, Galerie Profi rám, Galerie Chodba • horolezecké stěny – Horolezecké centrum K2, Café Boulder, Pedagogická fakulta ZČU • hvězdárna a planetárium – činnost planetária byla ukončena v roce 1997 z důvodu rekonstrukce a změny vlastníka budovy původního sídla; v současné době se provoz hvězdárny a planetária omezuje na akce pro veřejnost, jako jsou přednášky, semináře a výstavy aj., astronomickou činnost může provádět jen velmi omezeně; pro vážnější zájemce se snaží pořádat i výjezdní pozorovací akce v terénu, klubovou astronomickou činnost apod. • kina – kino Beseda (součást společensko-kulturního domu Měšťanské besedy; kapacita sálu je 100 124


míst), multikino Cinestar (v nákupní zóně Olympia Plzeň; 8 promítacích sálů), Cinema City (v nákupní zóně Plaza v centru města; 10 promítacích sálů) • solné jeskyně – Solná jeskyně Plzeň, Solná jeskyně v Plzni, La Grotta, Maurea, Salt Regenia aj. • sportovní haly – Bílá Hora, Sportovní areál Bory (hala pro házenou, volejbal, futsal, florbal atd., sauna, vířivka), Sportovní areál Ledecká (stolní tenis, tělocvična), Sportovní areál Prokopávka, Sportovní areál Slovany, Sportovní areál TJ Lokomotiva (házená, volejbal, tenis, posilovna, lezecké stěny, squash, bowling, aerobic), Sportovní areál TJ Union, Sportovní zařízení TJ Slavoj, Stadion Štruncovy sady, Střelecký stadion Lobzy • Zoologická a botanická zahrada (otevřeno celoročně) – přírodní členitý areál o 21 hektarech s vodními plochami, arboretem, japonskou zahradou, skalami a parkovou úpravou v blízkosti centra města; nachází se zde druhý největší medvědinec v Evropě, volné přírodní výběhy opic a šelem, sukulentní skleník a naučná stezka "Vývoj přírody ve čtvrtohorách" Starý Plzenec: • Bowling Radyně (3 dráhy) • sokolovna Šťáhlavy: • sokolovna 3.9.1.3

Rekreace v letním období

V oblasti Plzeňska je velmi oblíbené vodáctví. Je možné využívat řeky Berounku, Mži, Radbuzu, Úhlavu a Úslavu. V Plzni se nachází půjčovna lodí a vodáckých potřeb. Mezi nejoblíbenější vodácké trasy patří úsek Plzeň – Chrást – Roztoky – Praha (na Berounce), který měří 138 km a je sjízdný celoročně. Významným fenoménem poslední doby se stala cykloturistika, která má obrovský potenciál obohatit turistické zážitky návštěvníků v krátkém časovém úseku. Je přátelská k životnímu prostředí. Cykloturistika se silně podílí na návštěvnosti oblastí vhodných pro tento typ cestovního ruchu, tzn. i samotného SO ORP Plzeň charakteristického zvlněnou krajinou a dalekými rozhledy. Cyklistům zde slouží značené cyklotrasy s menší hustotou automobilového provozu spojující turisticky zajímavá místa. Územím SO ORP Plzeň prochází dálkové cyklotrasy č. 3 (Praha – Plzeň – Regensburg), č. 31 (Plzeň – Nepomuk – Jihočeský kraj), č. 35 (Plzeň – Manětín – Karlovarský kraj), č. 37 (Praha – Plzeň – Norimberk), č. 38 (Praha – Plzeň – Vídeň). Mezinárodní cyklotrasa č. 3 vede po historické obchodní cestě jedinečnou přírodou a historicky zajímavými městy. Na území SO ORP Plzeň vede přes Lhotu, Plzeň a Kyšice (2,5 km). Dálková cyklotrasa č. 31 vede z Plzně jižně směrem na Nepomuk a dále do Jihočeského kraje směrem na Blatnou. Převážně vede po komunikacích II. a III. třídy, dále pak po místních a účelových komunikacích. Na území SO ORP Plzeň zasahuje tato cyklotrasa do Plzně a Starého Plzence (1 km). Na dálkovou cyklotrasu č. 31 navazuje v Plzni cyklotrasa č. 35 a celý koridor tak tvoří severojižní propojení Plzeňského kraje. Trasa č. 35 vede z Plzně severním směrem na Manětín a dále pak do Karlovarského kraje. Na území SO ORP Plzeň prochází pouze městem Plzeň. Plzní prochází také panevropská cyklotrasa, tzv. Cesta přátelství. Trasa vede z Prahy přes Norimberk do Paříže. Česká část panevropské cyklotrasy vede z Prahy do Plzně po mezinárodní cyklotrase č. 3 (Praha – Plzeň – Regensburg), z Plzně pak pokračuje přes Stříbro a Bělou nad Radbuzou do Železné. Zatímco v úseku Praha – Plzeň vede trasa ve Středočeském kraji většinou po méně frekventovaných komunikacích, v Plzeňském kraji využívá často cyklostezek. V Plzni se panevropská cyklotrasa u pivovaru odpojuje z cyklotrasy číslo 3 a projíždí kolem Pivovarské brány do Štruncových sadů, odkud již pokračuje po cyklotrase č. 37. Dále procházejí územím tohoto regionu následující značené cyklotrasy IV. třídy, které propojují místní cíle a zajišťují tak lokální propojení: • č. 2039 – Šťáhlavy – Šťáhlavice (1 km) • č. 2124 – Tymákov – Starý Plzenec – Losiná – Nebílovský Borek (11,5 km) • č. 2125 – Plzeň – Nezvěstice (21,5 km) • č. 2126 – Plzeň – Losiná (9 km) • č. 2127 – Plzeň – Letkov – Tymákov – Mokrouše (9 km) • č. 2128 – Šťáhlavy – Nezbavětice – Chválenice – Štěnovický Borek (8 km) • č. 2151 – Plzeň – okruh (45 km) 125


•

č. 2154 – Mokrouše – Lhůta (5 km)

Vedle cykloturistických tras jsou v regionu budovány také cyklostezky s cílem podpořit zejména bezpečný pohyb zranitelných účastníků silničního provozu po komunikacích s vyloučeným motorizovaným provozem. Jejich výstavbu podporuje především město Plzeň: • Plzeň, Jižní Předměstí – cyklostezka přes most u nádraží (jednosměrná) • Plzeň, Slovany – ul. Francouzská, ul. Částkova, ul. Koterovská • Plzeň, Bolevec – směr Třemošná • Plzeň, Bolevec – ul. Lidická, ul. Plaská • Plzeň – ul. Na Jíkalce

• •

Na území regionu je zajištěn provoz cyklobusů, a to na následujících trasách: Plzeň – Starý Plzenec – Spálené Poříčí – Míšov – Rožmitál pod Třemšínem – Příbram (jezdí od 21.6. do 14.9. v sobotu, neděli a státní svátek) Plzeň – Přeštice – Švihov – Klatovy – Nýrsko – Železná Ruda – Prášily – Srní – Kvilda (jezdí od 21.6. do 29.6. a od 30.8. do 28.9. v sobotu, neděli a státní svátek, od 30.6. do 29.8. denně)

Cyklisté mohou využít v Plzni služeb cykloprůvodkyně. Služba, která není v zahraničí ničím neznámým, je u nás spíš „bílou vránou“. Ve spolupráci s Informačním centrem města Plzně pořádá tato průvodkyně cykloprohlídky, tj. pravidelné vyjížďky na kole pro veřejnost s výkladem průvodce. V Plzni funguje dobrovolné a nezávislé sdružení občanů Plzeňská dráha, které může zajistit pro zájemce zvláštní cyklovlak. Pokud si někdo potřebuje pronajmout vlak na větší cykloakci, může kontaktovat toto sdružení. Ve městě se také nachází celkem tři půjčovny kol, jedna z nich je na hlavním vlakovém nádraží a funguje sezónně od 1.4. do 31.10. Dále se zde nachází půjčovna vybavení ke kolům a půjčovna a prodejna přívěsů za kola. Vedle husté sítě cyklistických tras a stezek jsou turisticky atraktivní místa propojena také hustou sítí značených turistických tras. Přes následující obce vede minimálně jedna turistická trasa: Chrást, Chválenice, Nezvěstice, Plzeň, Starý Plzenec, Šťáhlavy, Štěnovický Borek. V posledních letech zažívá značný boom agroturistika. Lidé hlavně z velkých měst se rádi vracejí k přirozenějšímu a méně hektickému životnímu stylu. Turistům či případným zájemcům z řad široké veřejnosti jsou v této oblasti k dispozici farma U Valentů (Nezvěstice), hippofarma SOS Život pro koně (Plzeň), penzion U Matasů (Plzeň), Hotel areál Hájek (Šťáhlavy), zámek Kozel (Šťáhlavy), farma Terč Jindřich + syn (Štěnovický Borek) aj. Je zřejmé, že pestřejší nabídka sportovních akcí v regionu podpořena aktivitami podněcujícími agroturistiku by byla dobrým předpokladem pro další rozvoj tohoto území. Další sportovně-rekreační a volnočasové aktivity po dobu letní sezóny v regionu: Dýšina: • Golf Park Plzeň – 18ti jamkové golfové hřiště • koupaliště Chrást, Letkov, Lhůta, Losiná: • koupaliště Nezvěstice: • Ekofarma U Valentů • koupaliště Plzeň: • Dinopark (otevřeno v létě) – v areálu Zoologické a botanické zahrady se na ploše 3 ha nachází expozice cca 30 modelů dinosaurů z období třetihor; nechybí zde ani paleontologické hřiště, Dinoshop, Dinocafé a 3D kino • jezdectví – EQS, spol. s.r.o. (výcvik jízdy na koni), Jezdecký areál Bory • koupání – Bolevecké rybníky, jezero Košutka, přehradní nádrž České údolí, Plavecký areál Slovany • létání – Aeroklub Plzeň-Letkov (sportovní létání, celoroční vyhlídkové lety), Letiště Líně (lety stíhačkou Černý Albatros OK – JET L-39 C, vyhlídkové lety) • SK Plzeň 3eCity – zorbing, motocross aj. • Superkarting – nejdelší motokárová dráha v ČR, možnost domluvit paintball 126


sportovní areály: Bílá Hora – antuková hřiště na volejbal, nohejbal, tenis a malou kopanou SKP Rapid – cyklistický ovál, in-line dráha, travnaté hřiště a hřiště se škvárou na fotbal, malá kopaná, nohejbal, volejbal, 4 kurty na beach volejbal, dva na beach házenou a hřiště na beach fotbal • Sportovní areál Bory – tenisové kurty, beach volejbal, volejbal, nohejbal, házená, jezdectví, minigolf, softbal • Sportovní areál Košutka – fotbal, házená, volejbal • Sportovní areál Ledecká – házená • Sportovní areál Lopatárna – fotbal, házená, volejbal, tenis, softbal, hokejbal, atletická dráha • Sportovní areál Luční – fotbal, tenis • Sportovní areál Na Roudné – fotbal, tenis, volejbal • Stadion Štruncovy sady – fotbal, atletika, beach volejbal, házená, hokejbal, lukostřelba, sauna, rehabilitace • Sportovní areál TJ Lokomotiva – tenisové a volejbalové kurty, minigolf • Sportovní areál TJ Union – loděnice pro kanoistiku • Škoda sport park – skateboardové centrum, lanové centrum (pouze na rezervaci), hřiště pro streetball, univerzální hřiště, hřiště pro volejbal a nohejbal, beach volejbal, petanque, in-line dráha, lezecká věž, posilovna, dětské hřiště Starý Plzenec: • horolezectví – buližníkové skály kolem hradu Radyně • jezdectví • koupaliště Šťáhlavy: • Areál Pohoda – minigolf, kuželky, stolní tenis, dětské hřiště

• • •

3.9.2 Historické a kulturní památky, muzea, lidová architektura V SO ORP Plzeň se v současné době nachází celkem 400 nemovitých kulturních památek, které jsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR a které zasluhují největší ochranu. Nejvíce jich nalezneme v Plzni (326), a to zejména v hranicích městské památkové rezervace. Tabulka č. 3.9.1: Seznam nemovitých památek v SO ORP Plzeň Obec

Dýšina Chrást Chválenice Kyšice Letkov Lhůta Losiná Mokrouše Nezbavětice Nezvěstice

Plzeň

Nemovitá památka kostel sv. Šimona a Judy, venkovské usedlosti: č.p. 3, č.p. 4, z toho jen brána, č.p. 8, č.p. 19, č.p. 20, z toho jen brán a branka, č.p. 23, č.p. 25, č.p. 26, č.p. 27 (Blahošovský dvůr), č.p. 36, z toho jen brána a branka, č.p. 67 v místní části Nová Huť: mohylník pomník odboje, vodní mlýn Jílkův kostel sv. Martina, fara, venkovská usedlost: č.p. 11 kaplička, venkovské usedlosti: č.p. 9, z toho jen budova bývalých chlévů, č.p. 18, z toho jen brána, branka a sýpka, č.p.33, č.p. 34, č.p. 63, č.p. 69 kaplička, venkovská usedlost: č.p. 20, z toho jen špýchar venkovská usedlost: č.p. 1, kovárna Hvížďalka kaple sv. Anny zemědělský dvůr, z toho jen špýchar, venkovská usedlost: č.p. 40 smírčí kříž pod Skalkami, venkovská usedlost: č.p. 5, s omezením: bez sýpky tvrz – tvrziště, kostel Všech svatých, kříž, venkovská usedlost: č.p. 11, č.p. 12 (U Havlíčků) v místní části Bolevec: tvrz – tvrziště Pecihrádek, kaple, boží muka (3x), boží muka Gryspekovská, boží muka Pechatovská, smírčí kříž (2x), dehtařská pec – kolomazná pec, venkovské usedlosti: č.p. 1, č.p. 7, venkovské domy: č.p. 10, č.p. 30 v místní části Božkov: kaple, venkovský dům: č.p. 8, venkovské usedlosti: č.p. 11, 127

Počet

13 2 3 7 2 2 1 2 2 5

316


Obec

Nemovitá památka č.p. 12, č.p. 36, č.p. 37, z toho jen ohradní zeď s branou a brankou, č.p. 38, z toho jen brána s brankou, č.p. 56, č.p. 57, č.p. 67, vila, zemědělský dvůr (s omezením: bez stodoly) v místní části Doubravka: kostel sv. Jiří, kaple sv. Václava, hrob – náhrobek K. Klostermanna, pomník – náhrobek zastřelených dětí, pomník hrdinů Sovětské armády, měšťanský dům, společenský dům – dělnický dům Svornost, společenský dům – dělnický dům, rozhledna na Chlumu, základní škola býv. Občanská škola Luďka Pika, vila Tomáškova v místní části Doudlevce: boží muka, krucifix – pamětní kříž Pechmanův, silniční most Tyršův, zemědělský dvůr v místní části Jižní Předměstí: portál z č.p. 152 (Bezručova ul. 7), kostel církve Československé husitské s farou, synagoga Stará se židovskou školou, boží muka, pomník Rumburských hrdinů, regulace toku řeky Radbuzy, z toho jen nábřežní zeď, silniční most Wilsonův, činžovní dům Mrakodrap, synagoga, společenský dům – dělnický dům Peklo, venkovská usedlost č.p. 55 – Rostův statek, společenský dům Měšťanská beseda, měšťanské domy: č.p. 97 (Kamerál), č.p. 107, z toho jen sgrafita na průčelí, č.p. 119, z toho jen sgrafita na průčelí, č.p. 918, z toho jen sgrafita M. Alše na průčelí, č.p. 948, z toho jen sgrafita M. Alše na průčelí, č.p. 952, č.p. 969, z toho jen sgrafita M. Alše na průčelí, č.p. 995, z toho jen sgrafita M. Alše na průčelí, č.p. 1022, z toho jen sgrafita M. Alše na průčelí, č.p. 1036, z toho jen sgrafita M. Alše na průčelí, č.p. 1199, obchodní dům Adrie, sklad a dílny divadelní a dekorační, městský dům (tzv. Škodův dům, pojišťovna Pražská městská, železniční stanice, střední škola – býv. C. k. české vyšší gymnázium, činžovní domy: č.p. 741 (obytný dům Jany a Jana Brummelových), č.p. 1082, č.p. 1237, č.p. 1383, č.p. 2185, hospoda u Trnků, Štechova vila, střední škola Obchodní akademie, kostel M. Jana Husa, železniční stanice Plzeň – zastávka, vila, obchodní dům a činžovní dům č.p. 2074, sbor Korandův, mateřská škola, rozhlas, stodola v místní části Koterov: portál z domu č.p. 87 v Pražské ul. v místní části Lobzy: pomník popravených za II. světové války, pomník Stanka Vodičky, rychta, venkovská usedlost č.p. 2 v místní části Nová Hospoda: mohylník v místní části Severní Předměstí: kostel Všech svatých, kaple – soubor kaplí, lázeňský pavilón, výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého, pomník Martina Kopeckého, silniční most, silniční most Masarykův, výšinné neopevněné sídliště – Kunčin hrádek, městské domy: č.p. 54, č.p. 56, č.p. 59 (Tušnerovský), č.p. 67 (s kaplí), č.p. 107, č.p. 146, měšťanské domy: č.p. 55, č.p. 57, č.p. 84 (U sv. Rocha), venkovské usedlosti: č.p. 62 (předměstská – lusthaus), č.p. 68, č.p. 78, č.p. 83 (předměstská), vila Kleisslova (lusthaus), činžovní dům, z toho jen hmota a vnější vzhled, vila Kestřánkova, vila Mečířova, rodinný dům Františka Beneše se zahradou, vysoká škola – býv. Vyšší hospodářská škola, vily: č.p. 558, č.p. 584, č.p. 602, výzkumný ústav – Procházkův areál, vila Tereza v místní části Vnitřní město: kostel sv. Bartoloměje, městské opevnění, park – okružní městské sady, boží muka, Morový sloup, silniční most Pražský se sochou Piety, radnice, měšťanské domy: č.p. 3 (U bílé růže), č.p. 4 (U zlatého beránka). č.p. 5, č.p. 6, č.p. 10, č.p. 15, č.p. 16, č.p. 24, č.p. 25, č.p. 35, č.p. 45, č.p. 53, z toho jen sgrafita na průčelí, č.p. 56, č.p. 58, č.p. 60, z toho jen portál, č.p. 64, č.p. 65, č.p. 68, č.p. 72, č.p. 77, č.p. 79, č.p. 80, č.p. 81, č.p. 82, č.p. 83, č.p. 84 (U bílého lva), č.p. 86, č.p. 88 (U tří zlatých zvonků – Pernerův), č.p. 89, č.p. 93, č.p. 95, č.p. 96 (Boží oko), č.p. 97, č.p. 98, č.p. 100, č.p. 101, č.p. 104, č.p. 105, č.p. 106 (Chotěšovský), č.p. 107, č.p. 109, č.p. 114, č.p. 115, č.p. 116, č.p. 122, č.p. 126, č.p. 130, č.p. 131, č.p. 132, č.p. 133, č.p. 134, č.p. 135, č.p. 136 (Weinerův dům), č.p. 137, č.p. 138, č.p. 140, č.p. 143, č.p. 149, č.p. 152, č.p. 153, č.p. 155, č.p. 156, č.p. 157, č.p. 159, č.p. 161, č.p. 162, č.p. 166, č.p. 167, č.p. 169, z toho 128

Počet


Obec

Starý Plzenec

Šťáhlavy

Nemovitá památka jen hmota objektu a jeho průčelí, č.p. 170, č.p. 171, č.p. 174, č.p. 175, č.p. 176 (U Anděla), č.p. 181, č.p. 182, č.p. 183, č.p. 184 (U kotvy), č.p. 187 (U Görgů, z toho jen sklepy a architektonické články), č.p. 191, č.p. 193, činžovní domy: č.p. 47, č.p. 152, č.p. 196, č.p. 207, č.p. 208, č.p. 209, č.p. 212, č.p. 215, č.p. 220, č.p. 223, č.p. 224, z toho jen portál, č.p. 229, č.p. 235 (U červeného srdce, z toho jen sgrafita M. Alše na průčelí), č.p. 236 (U radlice), č.p. 237, č.p. 240, č.p. 241, č.p. 242, č.p. 251, č.p. 252, z toho jen sgrafita M. Alše na průčelí, č.p. 256, č.p. 262, z toho jen portál, č.p. 264, z toho jen sklepy, č.p. 267, č.p. 268, č.p. 269, č.p. 273, č.p. 275, č.p. 276, č.p. 281, č.p. 282, č.p. 283, č.p. 288, č.p. 289, č.p. 290, č.p. 301, č.p. 303, č.p. 304, č.p. 305, č.p. 307, č.p. 313, č.p. 321, č.p. 328, č.p. 329, č.p. 330, č.p. 331, č.p. 344 (Gerlachovský), věznice, soud, jiná obytná stavba, městské domy: č.p. 90 – hostinec U Salzmannů, z toho jen uliční průčelí s portálem, č.p. 102, č.p. 177, č.p. 178, č.p. 185 (Cingrošův dům), č.p. 203, č.p. 204, č.p. 205, č.p. 206 (U zlaté lodě), č.p. 279, č.p. 315, klášter františkánský, bankovní dům Merkur, klášter dominikánek, děkanství – býv. arciděkanství, nyní biskupství, vodárenská věž, hotel Interhotel Continental, obchodní dům s nájemními byty, jiná správní stavba – obchodní komora, škola, hotel Centrál, masné krámy, spořitelna, Západočeské muzeum, jiná obytná stavba, divadlo J. K. Tyla, činžovní dům, nemocnice, z toho jen gotická střílna, městské lázně, měšťanský dům – podzemní chodby a sklepy pod historickým jádrem, veřejné záchodky a tramvajová čekárna, divadlo Alfa v místní části Východní Předměstí: vila Piette, kostel sv. Mikuláše, kostel U Ježíška, kaplička, boží muka, pomník zastřelených dětí r. 1918, pivovar Plzeňský Prazdroj, z toho jen jubilejní brána a vodárenská věž, silniční most Rooseveltův, z toho jen sochy, měšťanské domy: č.p. 2, z toho jen portál, č.p. 302, č.p. 664 (bývalé zámečnické firmy Jaroš a Michálek), městské domy: č.p. 42 (býv. městská rybárna), č.p. 43, č.p. 142 (s bývalým fotoatelierem Hrbek), č.p. 1774 (blok obytných domů a zahrada), pivovar – Kroftovy pivovarské domy, železniční stanice – hlavní nádraží, z toho jen výpravní budova, základní škola – Nad Hamburkem, pivovar Světovar, střední škola – II. česká státní reálka, klášter dominikánů, střední škola Masarykova, činžovní dům býv. Západočeského konsumního družstva z. s. s.r.o., Okresní nemocenská pojišťovna, studentská kolej Masarykův studentský dům, městské lázně, předměstský dům Lautensackovský, hrob vojáků Mandlonova pluku, zaniklá ves Cháchov hrad Radyně, zřícenina, kostel Narození P. Marie, s omezením: bez budovy s chlévem v areálu kostela Nanebevzetí Panny Marie, kostel sv. Jana Křtitele, hřbitov, z toho jen náhrobek faráře J. J. Lenka, socha sv. Blažeje, sousoší Piety, sloup se sochou P. Marie, pomník padlých, kašna, výšinné opevněné sídliště – hradiště Hůrka s rotundou sv. Petra, fara, venkovské usedlosti: č.p. 29, č.p. 31, z toho jen špýchar, č.p. 38, č.p. 73 v místní části Sedlec: mohylové pohřebiště, železárna, venkovská usedlost č.p. 6 pohřební kaple Povýšení sv. Kříže, výšinné opevněné sídliště – hradiště Sedlecká skála, zámek, zámek Kozel, panský lesní úřad v místní části Šťáhlavice: kaple, venkovské usedlosti: č.p. 23, č.p. 24

Nebílovský v místní části Nebílovský Borek: kaple sv. Vojtěcha, venkovská usedlost: č.p. 2 Borek Tymákov venkovské usedlosti: č.p. 1 (Rychta), č.p. 58, č.p. 69, č.p. 71 (U Balíčků) ORP Plzeň Zdroj: Národní památkový ústav, 2010

Počet

15

5 2 4 381

Památkově nejbohatší a nejatraktivnější je v tomto regionu bezesporu město Plzeň. Historické jádro Plzně bylo v roce 1989 prohlášeno městskou památkovou rezervací. Na jeho území se dnes nacházejí tři národní kulturní památky (arciděkanský kostel sv. Bartoloměje, Selský dvůr v Plzni – Bolevci a Soubor gotických soch z období krásného slohu v českých zemích). Cenné jsou i historické domy kolem náměstí 129


(mnohé z nich s kamennými portály), františkánský klášter, renesanční radnice, Velká synagoga či Alšova sgrafita. Dále se v Plzni nacházejí dvě městské památkové zóny (Bezovka, Lochotín), 7 vesnických památkových zón (Bolevec, Bukovec, Červený Hrádek, Křimice, Lobzy, Radčice, Újezd) a tři vesnické památkové rezervace (Božkov, Černice, Koterov). V okolních obcích jsou potom dvě národní kulturní památky (Starý Plzenec – slovanské hradiště Hůrka, Šťáhlavy – zámek Kozel) a tři vesnické památkové zóny (Dýšina, Kyšice, Tymákov). Jednou z nejproslulejších plzeňských historických památek je již výše zmíněný kostel sv. Bartoloměje. Na jeho hlavním oltáři se nachází opuková socha Plzeňské madony, jedna z nejhodnotnějších soch tzv. „krásného stylu“ českých madon. Věž kostela je se svou výškou 102,6 m nejvyšší chrámovou věží v České republice a je oblíbeným vyhlídkovým místem. K ochozu věže ve výšce 62 m vede 301 schodů. Za pěkného počasí bývá z ochozu vidět 72 km vzdálená Šumavu. Plzeňské Náměstí Republiky bylo v době založení města jedním z největších náměstí v Evropě. Dnes je místem mnoha akcí a konají se zde tradiční trhy. Nachází se zde mnoho významných památek jako např. Morový sloup, jehož vrchol zdobí replika plzeňské madony z hlavního oltáře kostela sv. Bartoloměje, renesanční radnice, Císařský dům, arciděkanství aj. V době založení města v roce 1295 bylo v Plzni postaveno zhruba 300 domů. Postupně prošly různými přestavbami, ale většina z nich si zachovala historickou hodnotu. Je to např. dům U Salzmannů, který stál u zrodu slávy plzeňského piva, když odsud v roce 1842 povozník Salzmann vezl první soudek piva z nového Měšťanského pivovaru přátelům do Prahy, dále Pernerovský dům, dům U bílého lva, Masné krámy a Městský palác U zlatého slunce. Již od 14. století žijí na Plzeňsku Židé a s jejich stopami se turisté setkají jak ve městě samotném, tak v jeho okolí. Jednou z nejvýznamnějších plzeňských židovských památek je Velká synagoga, která je druhou největší v Evropě a třetí na světě. Od r. 1894 patří k dominantám Plzně, kde až do počátku II. světové války žila početná a prosperující židovská komunita. Působivá atmosféra synagogy je využívána při koncertech či pravidelných výstavách. Plzeň se proslavila především jako město piva, které se zde vaří již od konce 13. století. V současné době se koná každoročně Pilsner Fest a kromě toho mají turisté po celý rok možnost zavítat na exkurzi do pivovaru, kde mohou zhlédnout krátký film o historii piva Pilsner Urquell, prohlédnout si moderní stáčírnu, varnu, síň slávy a sklepy, kde dostanou ochutnávku filtrovaného nepasterizovaného piva Pilsner Urquell přímo ze sudu. V Plzni se nachází následující muzea: Západočeské muzeum, Národopisné muzeum Plzeňska, Pivovarské muzeum, Diecézní muzeum, Patron Memorial Pilsen (jediné muzeum v Čechách věnované americké armádě; dokumentuje pobyt amerických vojáků v Československu do listopadu 1945), Muzeum strašidel, Muzeum Škoda, Techmania Science Center (moderní interaktivní muzeum, předpokládaný termín zahájení provozu v roce 2009) a Muzeum loutek (interaktivní muzeum, expozice a tvůrčí dílny mapují výjimečnou historii i současnost plzeňského loutkářství, předpokládaný termín zahájení provozu v polovině roku 2009). Mimo Plzeň je ještě jedno muzeum ve Starém Plzenci a jedná se o Hasičské muzeum Sedlec. Další raritou Plzně je historické podzemí. Jedná se o systém propojených dvou- až třípatrových sklepů, který vznikal postupně od 13. do 19. století a nachází se pod celým srdcem města Plzně. Celkovou délkou chodeb cca 17 km patří k nejrozsáhlejším ve střední Evropě. Dvou až třípatrové sklepy sloužily k uchovávání potravin i jako řemeslnické provozovny, vinopalny a sladovny, ale také jako účelová technická zařízení – odvodňovací štoly, štoly přivádějící vodu k vodárenskému zařízení, kanalizace a studny. Historické podzemí je přístupné pro turisty. Prohlídková trasa měří přibližně 750 m a vede 9 – 12 m pod povrchem. Mimo Plzeň jsou památkově významné také obce Starý Plzenec a Šťáhlavy. Ve Starém Plzenci se na kopci ve výšce 569 m nachází zřícenina hradu Radyně, který byl založen v polovině 14. století Karlem IV. V husitských válkách byl hrad zastaven a koncem 15. století zpustl. V 18. století se v okolí tradovalo, že na hradě straší. Z vrcholu hradní věže je krásný výhled na široké okolí, někdy lze vidět i Šumavu. V obci Šťáhlavy se nachází klasicistní lovecký zámek Kozel, postavený na konci 18. století. Původní mobiliář je ojedinělou ukázkou umění a řemesel v období rokoka a klasicismu. Zámek je obklopen rozsáhlým přírodně krajinářským parkem.

3.10 UBYTOVACÍ KAPACITY Celkové ubytovací kapacity jsou v SO ORP Plzeň soustředěny v místech s největším potenciálem 130


cestovního ruchu, které jsou nejvíce vhodné pro samotnou rekreaci, a to především ve městě Plzeň. V ostatních obcích jsou ubytovací kapacity nedostačující a nemají ani potřebnou kvalitu. Z hlediska struktury ubytovacích kapacit se jedná o velmi pestré spektrum od ubytování v hotelích a penzionech, přes ubytování v rekreačních zařízeních, ubytovnách a kempech až po ubytování v chatách a ubytování v soukromí. Najdeme tu i dostatek ubytovacích kapacit vyšší třídy, které dokážou uspokojit požadavky náročnější klientely. Ubytování v hotelu (max. čtyřhvězdičkovém) je možné v Dýšině, Plzni a Šťáhlavech. Penziony se mj. nacházejí také v obcích Chválenice a Starý Plzenec. V SO ORP Plzeň se nachází šestnáct ubytovacích zařízení certifikovaných dle nově zpracované Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky. Kategorii hotel **** na tomto území zastupují A-story Hotel, Best Western Hotel Panorama, Hotel Central, Hotel Palace, Hotel Parkhotel, Hotel Purkmistr – Pivovarský dům, Hotel Restaurace Wellness Gondola, Hotel U Pramenů, Hotel U Zvonu, Top CityLine Primavera Hotel & Congress Centre, kategorii hotel *** reprezentuje Hotel Irida, Hotel Plzeň, Hotel Restaurant Rango, Hotel Roudná, Hotel Victoria a kategorii penzion *** zde představuje Penzion Antica. Tabulka č. 3.10.1: Hromadná ubytovací zařízení na území SO ORP Plzeň Obec

Název

Dýšina

Europenzion 2005 Hotel Golf Park Plzeň Ubytovna Dýšina Ubytovna Traťstav Chválenice Penzion MEC Turistická ubytovna Nezvěstice Farma U Valentů Plzeň

Typ zařízení penzion hotel (****) ubytovna ubytovna penzion ubytovna

Kapacita

Stravování v restauraci ne ano ne ne ano ne

A+R Penzion

penzion

15 lůžek 48 lůžek 16 lůžek 50 lůžek 4 stany, karavany 6 lůžek

A-story Hotel

hotel (****)

58 lůžek

ano

penzion

34 lůžek

ne

apartmány

12 lůžek

ne

Apartmány City Apartmány Pod Černou věží Apartmán Topinka Apartmány U kostela Autocamp Ostende Batíková Jana – R+B Privat

kemp

apartmán apartmány kemp, chatky, bungalovy ubytování v soukromí

4 lůžka + 1 přistýlka 6 lůžek

ne ne Boutique Cafe, Dolce Vita Club

ne ano

155 lůžek + stany

ano

11 lůžek

ne

Best Western Hotel Panorama

hotel (****)

50 lůžek

ano

Bílá Hora Euro Hostel Hostel River Hotel CD Hotel Central

kemp hostel hostel hotel (***) hotel (****)

65 lůžek 14 lůžek 40 lůžek 142 lůžek

ano ne ne ano ano

Hotel Continental

hotel (***)

80 lůžek

ano

Hotel Florián Hotel Globus Hotel Hazuka Hotel Irida Hotel Morrison Hotel Palace

hotel (*) hotel (**) hotel (***) hotel (****) penzion hotel (****)

24 lůžek 45 lůžek 60 lůžek 52 lůžek 24 lůžek 28 lůžek

ano ano ano ano ano ne

131

Poznámky

sauna, masáže, golf, squash, půjčovna kol včetně cyklomap

wellness bezdrátové připojení k internetu, vinárna, kavárna, music club

certifikace – Cyklisté vítáni wellness, fitness


Hotel Parkhotel

hotel (****)

310 lůžek

ano

Hotel Plzeň Hotel Purkmistr – Pivovarský dům Hotel Rapid Hotel Restaurace Wellness Gondola Hotel Restaurant Rango Hotel Roudná

hotel (***)

57 lůžek

ano

hotel (****)

65 lůžek

ano

hotel (***)

19 lůžek

ano

hotel (****)

38 lůžek

ano

hotel (***) hotel (***)

25 lůžek 39 lůžek

ano ano

Hotel Rous

hotel (****)

33 lůžek

ne

Hotel Slovan Hotel Stella Garni Hotel Trend Hotel U Pramenů Hotel U Zvonu

hotel (***) hotel (***) hotel (***) hotel (****) hotel (****)

176 lůžek 27 lůžek 58 lůžek 42 lůžek 53 lůžek 95 lůžek + 17 přistýlek 64 lůžek 4 lůžka 28 lůžek v chatkách + stany

ano ano ne ano ano ano

26 lůžek

ne

Hotel Victoria

hotel (***)

Hotel York Chata Hracholusky

hotel (***) chata

Kemp INA

kemp

Kotkova chata – Jana Žůrková

ubytovna

Minihotel Liberty

penzion

Penzion 16 Penzion A Penzion AK Penzion Antica Penzion Apartments Optima Penzion Ave Maria Penzion Avignon Penzion Bory Penzion Bultas

penzion penzion penzion penzion

ne ne ne ano

apartmány

6 lůžek

ne

penzion penzion penzion penzion

12 lůžek 20 lůžek 33 lůžek 20 lůžek 7 lůžek + 1 přistýlka 20 lůžek 13 lůžek 8 lůžek 19 lůžek + 12 přistýlek 17 lůžek 10 lůžek 9 lůžek

ano ne ne ne

penzion

Penzion Cindy Penzion Dagmar Krásná Penzion Dvořákův mlýn

penzion penzion penzion

Penzion Emma

penzion

Penzion J+P Pension Penzion Jiří Lavička

ano

5 lůžek + 1 přistýlka 8 lůžek 10 lůžek 19 lůžek 27 lůžek

Penzion Cígler

Penzion For You Penzion Hary Penzion JH

ano ne

penzion penzion penzion ubytování v soukromí ubytování v soukromí

ne

ne ne ano ne ano ne ne ne

11 lůžek

ne

2 lůžka

ne

132

bazén, fitcentrum, tenisové kurty, sauna, masáže, konferenční centrum, nonstop pokojová služba, praní a žehlení, kadeřník aj. historický sklípek, bowling

wellness centrum

jediný hotel s pivem své vlastní značky (Světlý Rous a Tmavý Rous)

certifikace – Cyklisté vítáni wellness, svatby

fitness, billiard, půjčovna kol

1. úplná aktualizace územně analytických podkladů Města Plzně Penzion Jitka Hlinková

penzion

Penzion Johánková Ivana Penzion K Penzion K – Dana Kvěchová Penzion Kamelot Penzion L Penzion Lenka Maštálková Penzion Lion Penzion Litice

penzion penzion

5 lůžek + 1 přistýlka 6 lůžek 30 lůžek

penzion

9 lůžek

ne

penzion penzion


ano ne

penzion

9 lůžek

ne

penzion penzion

30 lůžek 7 lůžek 10 lůžek + 10 přistýlek 10 lůžek 10 lůžek 7 lůžek 42 lůžek 10 lůžek 30 lůžek 20 lůžek 42 lůžek 20 lůžek 10 lůžek 15 lůžek 8 lůžek 24 lůžek + 2 přistýlky 6 lůžek + 2 přistýlky 5 lůžek + 1 přistýlka

ne ne

ne ne ne

Penzion Lord

penzion

Penzion Miki Penzion Mise Penzion Oasa Penzion P Penzion Plzeň Amor Penzion Protack Penzion Sedláček Penzion Slavia Penzion Star Penzion Stará Plzeň Penzion Stará Roudná Penzion Švejk

penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion

Penzion U Gigantu

penzion

Penzion U Kaštánků

penzion

Penzion U kostela

penzion

Penzion U Matasů

penzion

Penzion U Salzmannů

penzion

Penzion V Solní

penzion

Penzion Valcha Penzion Villa Anna Maria Penzion Vion Penzion Vis

penzion

16 lůžek + 4 přistýlky 6 lůžek + 3 přistýlky 19 lůžek

penzion

9 lůžek

ne

penzion penzion

46 lůžek 12 lůžek 16 lůžek + 3 přistýlky

ano ano

Penzion Žlutý dům Privát Anna Privát Boženy Němcové 2 Privát Eva Dánová Privát Jana Pajchlová Privát Maják Privat Oáza

penzion ubytování v soukromí ubytování v soukroí ubytování v soukromí ubytování v soukromí ubytování v soukromí ubytování v soukromí

35 lůžek

ano ne ne ne ano ne ne ne ano ne ne ano ano ne ne ano ano ano ne ne

ano

10 lůžek

ne

6 lůžek

ne

2 lůžka

ne

7 lůžek

ne

8 lůžek

ne

4 lůžka

ne

133

bazén, fitness, internet, kavárna, minimuzeum, sauna, směnárna aj.

1. úplná aktualizace územně analytických podkladů Města Plzně Rekreační středisko Butov SKP Rapid Sport Top CityLine Primavera Hotel & Congress Centre

Starý Plzenec

Ubytovna Aldivia Ubytovna Bílá Hora Ubytovna Drekovič Šefkija Ubytovna INDOSS Ubytovna Borská 67 Ubytovna K Prokopávce Ubytovna Karlov Ubytovna Plzeň Ubytovna Raisova 19 Ubytovna TJ Lokomotiva Plzeň Ubytovna Úslavská Ubytovna Zahradní Penzion Na Jízdárně Penzion Pod Radyní Ubytování ve Starém Plzenci

rekreační zařízení ubytovna

354 lůžek

ne

30 lůžek

ano

hotel (****)

182 lůžek + 8 přistýlek

ano

ubytovna ubytovna


ne ne

uprostřed sportovního areálu zájezdy do českých měst, svatební servis, hlídání dětí, internet aj. pro motorkáře a cyklisty součást sportovního areálu

ubytovna

20 lůžek

ne

ubytovna pro matky s dětmi

ubytovna ubytovna ubytovna ubytovna ubytovna ubytovna

30 lůžek 99 lůžek 80 lůžek 160 lůžek 80 lůžek 105 lůžek

ne ne ano ano ne ne

ubytovna

70 lůžek

ano

ubytovna ubytovna penzion penzion

37 lůžek 350 lůžek 16 lůžek 27 lůžek

ne ano ano ano

ubytovna

30 lůžek

ne

hotel (***) + autocamp

52 lůžek + 8 přístýlek

ano

penzion penzion chata

18 lůžek 4 lůžka

ne ano

Šťáhlavy Hotel Areál Hájek

Tymákov

Penzion Filip Penzion Pekárna Hvižďalka

dělnická ubytovna

sezónní ubytování v autocampu, půjčovna kol a sportovních potřeb, jízda na koni, paintball, internet

Zdroj: Vlastní šetření, 2010 Zajímavostí v tomto regionu je Hotel pro kočky Kocourek v obci Nezvěstice. Tento kočičí hotel nabízí zajištění odborné péče o kočky v době, kdy se jí její majitel (z pracovních či osobních důvodů) nemůže dostatečně věnovat. Jedná se tedy hlavně o období dovolených či různých cest.

134


3.10.1 Indikátory Analýza a hodnocení přírodních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu je jedním z nezbytných kroků pro stanovení turistického významu obcí a regionů z pohledu jejich skutečného turistickorekreačního využití. Potenciální rekreační plochy generalizují vliv celkových přírodních podmínek na současný stav a intenzitu funkčně-prostorového využití území a podávají pohled na souhrnný přírodní potenciál území pro jeho rekreační využití. Hodnota ukazatele PRP vzniká součtem ploch rekreačně využitelných (plochy lesní půdy, luk a pastvin, zahrad, sadů a vodní plochy) v katastrálních územích jednotlivých obcí ČR, který je poté vydělen celkovou rozlohou obce. Pro názornou prostorovou diferenciaci uvedeného ukazatele byla zvolena následující hodnotící stupnice, jež odpovídá škále hodnoceného indikátoru: Hodnocení indikátoru potenciální rekreační plochy: -2 do 20,0: zemědělsky velmi intenzivně využívaná venkovská krajina – pro cestovní ruch a rekreaci jen velmi málo vhodné přírodní podmínky, -1 20,0 – 37,9: většinou zemědělsky využívaná venkovská krajina v nížinách a pahorkatinách – pro cestovní ruch a rekreaci málo vhodné přírodní podmínky, 0 38,0 – 56,9: venkovská krajina s průměrnými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci, 1 57,0 – 74,9: podhorská a vysočinná venkovská krajina s příznivými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci, 2 75,0 a více: povětšinou horské oblasti s velmi příznivými přírodními podmínkami. Jedním z významných ukazatelů prostorové diferenciace cestovního ruchu území na národní i regionální úrovni je turisticko-rekreační funkce, vyjadřující intenzitu turistické aktivity v dané destinaci. Tato funkce je vyjádřena poměrem počtu stálých turistických lůžek (v hromadných ubytovacích zařízeních a v objektech individuální rekreace) ku počtu trvale bydlících obyvatel (udávaná obvykle v %). Při hodnocení turisticko-rekreační funkce obcí bylo použito následujících údajů: • počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních, • počet lůžek v objektech individuální rekreace, • počet trvale bydlících obyvatel. Hodnocení indikátoru turisticko-rekreační funkce: -2 25 a méně (malá) -1 26 – 50 (rozvojová) 0 51 – 100 (významná) 1 101 – 200 (velmi významná) 2 201 a více (zcela dominantní)

135


Tabulka č. 3.10.2: Hodnocení indikátoru potenciální rekreační plochy a turisticko-rekreační funkce obcí TuristickoObec Hodnocení Podíl PRP (%) Hodnocení rekreační funkce Dýšina 25 -2 48,5 0 Chrást 43 -1 52,4 0 Chválenice 11 -2 27,8 -1 Kyšice 27 -1 38,0 0 Letkov 29 -1 42,6 0 Lhůta 38 -1 59,8 1 Losiná 78 0 35,1 -1 Mokrouše 41 -1 45,3 0 Nezbavětice 119 1 35,6 -1 Nezvěstice 59 0 30,7 -1 Plzeň 2 -2 34,2 -1 Starý Plzenec 39 -1 53,1 0 Šťáhlavy 112 1 68,7 1 Štěnovický Borek 174 1 55,1 0 Tymákov 43 -1 40,3 0 Zdroj: Atlas cestovního ruchu ČR Turisticko-rekreační funkce je na území SO ORP Plzeň velmi významná u Nezbavětic, Šťáhlav a Štěnovického Borka. Tuto funkci lze dále za významnou pokládat u obcí Losiná a Nezvěstice. V žádné obci není turisticko-rekreační funkce zcela dominantní, naopak u většiny obcí je malá nebo rozvojová (67 %). Na území SO ORP Plzeň se nacházejí pouze tři kategorie potenciálních rekreačních ploch. Z tabulky je zřejmé, že největší podíl potenciálních rekreačních ploch má na svém území obec Šťáhlavy, což je dáno především vysokým podílem lesní půdy na území této obce (56 %), a dále obec Lhůta. Více než polovinu obcí v SO ORP Plzeň ale tvoří venkovská krajina s průměrnými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci a třetinu obcí tvoří většinou zemědělsky využívaná venkovská krajina v nížinách a pahorkatinách, která poskytuje pro cestovní ruch a rekreaci málo vhodné přírodní podmínky.

136


Obrázek č. 3.10.1: Potenciálně-rekreační plochy

Zdroj: Atlas cestovního ruchu ČR

137


Obrázek č. 3.10.2: Turisticko-rekreační funkce

Zdroj: Atlas cestovního ruchu ČR

138


3.10.2 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Vysoký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu (hl. město Plzeň). Výhodná poloha oblasti vůči EU, Praze a západočeským lázním. Pivo a pivovar Plzeňský prazdroj – významná marketingová značka, zvyšuje atraktivitu regionu. Vysoký počet nemovitých kulturních památek s 5 Národními kulturními památkami ČR. Bohatý kulturně-historický potenciál, významné kulturní festivaly (např. Pilsner fest). Přírodní prostředí vhodné pro cykloturistiku a vodáctví. Silné komplexně vybavené centrum oblasti – Plzeň, schopné plnit funkci nadregionálního významu. Dobré pokrytí stávajících turistických destinací turistickými informačními centry. Velmi významná turisticko-rekreační funkce u Nezbavětic, Šťáhlav a Štěnovického Borka. Příznivé přírodní podmínky pro cestovní ruch a rekreaci v obcích Šťáhlavy a Lhůta. PŘÍLEŽITOSTI Výhodné podmínky pro možnost čerpání finančních prostředků z národních a evropských dotačních titulů. Růst zájmu o rekreaci a trávení volného času v tuzemsku, zvyšující se zájem Čechů o lacinější domácí turistiku. Významný potenciál návštěvníků a turistů z Německa. Růst příjezdového cestovního ruchu do regionu střední Evropy. Blízkost a dobrá dostupnost Prahy jako hustě osídleného a turisticky nejvýznamnějšího centra v ČR. Rostoucí nákupní cestovní ruch a počet tranzitních turistů a návštěvníků. Růst zájmu o skupinové návštěvy podmíněný nabídkou produktů, dobrými službami a dostatkem a profesionalitou organizátorů. Zavádění certifikovaných služeb v oblasti rozvoje cestovního ruchu. Využití kulturních tradic regionu k rozvoji cestovního ruchu.

SLABÉ STRÁNKY Nevyhovující struktura ubytovacích zařízení v obcích (mimo Plzeň). Nedostatečná dopravní obslužnost a služby na venkově. Horší stav některých přírodních, technických a kulturně-historických památek a atraktivit, vycházející z dlouhodobé podinvestovanosti a nedostatečné údržby do r. 1989. Rozvoj cestovního ruchu není obecně vnímán jako priorita. Nedostatečné využívání potenciálu kulturní infrastruktury a oblasti kultury vůbec v cestovním ruchu. Poměrně malý podíl zařízení cestovního ruchu splňující standard obvyklý v zemích EU. Nedostatečné zázemí pro outdoorové rekreační sporty (např. vybavenost vodáckých tábořišť, minimum cykloopraven na trasách). Malá nebo rozvojová turisticko-rekreační funkce u většiny obcí (67 %). Málo vhodné přírodní podmínky pro cestovní ruch a rekreaci u třetiny obcí v SO ORP Plzeň.

HROZBY Nedostatečná připravenost regionálních rozvojových projektů na čerpání zdrojů z fondů a programů EU pro rozvoj cestovního ruchu. Podcenění významu cestovního ruchu a volnočasových aktivit jako předmětu podnikání a významného zdroje tvorby pracovních míst. Sílící pozice a rozvoj konkurenčních regionů ve vztahu k trhu cestovního ruchu. Konflikt nevhodných rozvojových záměrů s požadavky na udržitelný rozvoj a ochranu přírody a krajiny. Poškozování zdrojů cestovního ruchu (příroda, historické, architektonické, technické a kulturní atraktivity). Vysoký počet nepřístupných nebo nevyužitelných oblastí, lokalit nebo objektů pro cestovní ruch.

139


3.10.3 Problémy k řešení • • • • • •

Budování nových cyklistických stezek a běžkařských značených tras Vymezení ploch pro nové sportovně-rekreační objekty a areály, popř. rozšíření stávajících Nové vyhlídkové rozhledny a věže Obnova a výsadba veřejné zeleně Vymezení vhodných ploch pro nové ubytovací a stravovací kapacity Koncepční řešení rozvoje rekreačních areálů, chatových oblastí, apod.

V rámci zpracování tématu bylo provedeno dotazníkové šetření, ze kterého u jednotlivých obcí vyplynula k řešení následující témata v oblasti rekreace a cestovního ruchu: • Chválenice – rekonstrukce ubytovacích zařízení, výstavba víceúčelového hřiště, rozšíření dětských koutků, výstavba lesních oddechových zón • Lhůta – výstavba ubytovacího zařízení, rozšíření stravovacích kapacit, • Losiná – výstavba ubytovacího zařízení, výstavba cyklostezky, rekonstrukce koupaliště, výstavba dětského hřiště, výstavba budovy zázemí sportovců u tělovýchovného zařízení Sokola • Nezvěstice – rekonstrukce sportoviště • Plzeň – rekonstrukce zimního stadionu, rekonstrukce a rozšíření sportovního areálu ve Štruncových sadech, rekonstrukce haly Lokomotivy, rekonstrukce Měšťanské besedy, realizace nového planetária, vybudování multifunkčního centra kultury, zábavy a poučení, rekonstrukce sportovního areálu a bazénu na Slovanech, vybudování nových sportovních areálů (Litice, Malesice), vybudování víceúčelového hřiště v Křimicích, revitalizace areálu v Luční ulici, výstavba sportovní haly na hokejbal, výstavba sportovního centra, jehož součástí bude fotbalový stadion, aquapark, tenisové kurty, relaxační centrum, bowling apod. a také ubytovací zařízení, výstavba víceúčelového hřiště s umělým povrchem, rekonstrukce krytého bazénu v Lochotíně, vybudování nového parku U Ježíška, revitalizace zeleně na Jiráskově náměstí, rekonstrukce Lochotínského parku, realizace parku v prostoru kasáren Slovany, rekonstrukce parku IRIS, vybudování nového Amerického parku, rekonstrukce parkového náměstí v Křimicích, rozvoj rekreační oblasti Bolevecké rybníky, revitalizace území Slovanského údolí, rekonstrukce Borského parku, realizace ploch městské zeleně, vydláždění náměstí včetně realizace kašen, realizace pěších zón (Rooseweltova, Dřevěná, Saský most), úpravy sadů v centru, vybudování ucelených, bezpečných a bezbariérových tras pro pěší a cyklisty, výstavba pěšího propojení a vyznačení pivovarské stezky z areálu Plzeňského Prazdroje do centra a zpět včetně orientačního systému a informačních tabulí • Šťáhlavy – rozšíření ubytovacích kapacit, výstavba víceúčelové haly pro sportovní a kulturní vyžití, koupaliště • Štěnovický Borek – zprovoznění zařízení pro společenské akce • Tymákov – výstavba ubytovacího zařízení, zlepšení dopravní obslužnosti (zejména spojení s Plzní), rekonstrukce sportoviště, výstavba dětského hřiště

140


3.11 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY 3.11.1 Daňová výtěžnost Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní. Výtěžnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daň z přidané hodnoty, daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob a daň z nemovitostí. Nejvyšší výtěžnosti je obecně dosahováno u DPH; v ČR došlo k nárůstu daňové výtěžnosti, který byl ovlivněn především přesunem některých položek ze snížené sazby 5% do zvýšené sazby 19%. Další nárůst daňové výtěžnosti DPH lze očekávat také v roce 2008 z důvodu zvýšení snížené sazby na 9%. Ten by však měl být kompenzován poklesem výtěžnosti daní z příjmů fyzických, především však právnických, osob v důsledku snížení sazeb u daní z příjmů. Tabulka č. 3.11.1: Příjmy SO ORP Plzeň v letech 2007 - 2009

Zdroj: MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí Průměrná daňová výtěžnost Plzeňského kraje byla 10,97 tis. Kč na obyvatele. Mezi jednotlivými SO ORP neexistují výraznější rozdíly, výtěžnost se pohybuje od 7,1 tis. Kč na obyvatele do 7,95 tis. Kč/obyv. v SO ORP Tachov. Neuvažujeme-li ovšem SO ORP Plzeň. Zde daňová výtěžnost dosahuje průměrně více než 18 tis. Kč/obyv. (rok 2007), a to především díky vysoké výtěžnosti ve správní obci Plzeň (19,16 tis. Kč./obyv.). Daňová výtěžnost ostatních obcí se opět výrazněji neliší, i když rozdíly mezi obcemi jsou větší než v případě jednotlivých SO ORP, pohybuje se od 6,63 tis. Kč/obyv. v obci Nezbavětice do 8,98 tis. Kč/obyv. v obci Štěnovický Borek.

3.11.2 Nezaměstnanost 3.11.2.1 Míra nezaměstnanosti Průměrná míra nezaměstnanosti Plzeňského kraje za období let 2005 až 2009 dosáhla 7,3%. Průměrná roční míra nezaměstnanosti přitom poklesla z 7,6% za rok na 7,3%. Grafy dále ukazují klesající trend míry nezaměstnanosti ve všech SO ORP kraje. Přitom v SO ORP Blovice, Nýřany, Přeštice a Stod se míra nezaměstnanosti pohybovala po celé sledované období pod průměrnou hodnotou kraje (za celé období). Naproti tomu zcela opačná byla situace v již zmíněných SO ORP Stříbro, Sušice a Tachov, které jsou nezaměstnaností nejvíce postiženy.

141


Obrázek č. 3.11.1: Vývoj míry nezaměstnanosti v SO ORP PLK

Zdroj: MPSV, GIS Pozn.: Hranice znázorňuje průměr PLK; mn, míra nezaměstnanosti = (POCET NEZAMESTNANYCH / POCET EKONOMICKY AKTIVNICH) * 100.

142


Plzeň patří k SO ORP s mírně podprůměrnou mírou nezaměstnanosti, která dosahuje průměrně za celé období 4,99%. Poklesla přitom z 5,81% za rok 2005 na 4,35% za rok 2007. V obcích Nezbavětice a Nezvěstice se průměrná hodnota pohybovala dokonce pod 3%. Naproti tomu se s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti potýká zejména obce Štěnovický Borek, nicméně v porovnání s celorepublikovým průměrem je zde míra nezaměstnanosti stále nízká. Tabulka č. 3.11.2: Počet uchazečů o práci a míra nezaměstnanosti v obcích vybraného SO ORP Plzeň k 31.12.2009 Míra registrované Počet Počet Počet Míra registrované nezaměstnanosti uchazečů na uchazečů o dosažitelných nezaměstnanosti dosažitelných uchazečů 1 volné práci uchazečů o práci (%) (%) místo SO ORP 7 243 6 945 7,6 7,3 6,0 Plzeň Chrást 58 56 6,4 6,2 5,8 Chválenice 15 15 5,6 5,6 Dýšina 55 52 7,9 7,4 2,4 Kyšice 36 35 10,1 9,8 Letkov 14 14 9,5 9,5 4,7 Lhůta 3 3 3,9 3,9 Losiná 25 23 5,7 5,3 3,6 Mokrouše 4 3 5,3 4,0 Nezbavětice 6 6 6,5 6,5 Nezvěstice 23 23 3,3 3,3 23,0 Plzeň 6 700 6 425 7,7 7,3 5,9 Starý 184 9,1 8,6 97,0 194 Plzenec Šťáhlavy 60 57 5,4 5,1 8,6 Štěnovický 17 16 11,0 10,4 Borek Tymákov 33 33 10,0 10,0 5,5 Zdroj: ČSÚ 2010 Přestože míra nezaměstnanosti SO ORP Plzeň má klesající trend (i když ne tak výrazný jako ostatní SO ORP kraje), neplatí to zdaleka u všech obcí. K velmi výraznému poklesu došlo v obci Lhůta, avšak například v obcích Dýšina, Nezvěstice nebo Štěnovický Borek mn spíše stagnuje a v obci Nezbavětice, byť je zde mn tak nízká, má dokonce spíše rostoucí trend.

143


Obrázek č. 3.11.2: Vývoj míry nezaměstnanosti v obcích SO ORP Plzeň

Zdroj: MPSV, GIS Pozn.: Hranice znázorňuje průměr SO ORP Plzeň; mn, míra nezaměstnanosti = (POCET NEZAMESTNANYCH / POCET EKONOMICKY AKTIVNICH) * 100.

3.11.2.2 Dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost je zde vyjádřena jako podíl uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadě práce déle než 12 měsíců na počtu uchazečů o zaměstnání celkem. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných dosáhl v Plzeňském kraji průměrně za období 2005 – 2009. Nejvyšší je tento podíl v SO ORP Stříbro, Rokycany a Horšovský Týn, naopak nejúspěšnějšími v boji proti dlouhodobé nezaměstnanosti jsou SO ORP Přeštice a Nýřany.

144


Tabulka č. 3.11.3: Počet uchazečú o práci a míra nezaměstnanosti Plzeňského kraje k 31.12.2009 Počet Míra registrované Počet Počet Míra registrované dosažitelných nezaměstnanosti uchazečů uchazečů nezaměstnanosti uchazečů o dosažitelných na 1 volné o práci (%) práci uchazečů (%) místo ČR 539 136 527 728 10,3 9,2 17,4 Blovice 450 446 8,4 8,3 16,1 Domažlice 2 042 2 008 10,0 9,8 27,2 Horažďovice 628 616 10,4 10,2 29,9 Horšovský 828 813 11,5 11,3 63,7 Týn Klatovy 2 200 2 155 8,5 8,3 11,3 Kralovice 965 941 8,4 8,2 23,0 Nepomuk 483 471 8,9 8,6 10,3 Nýřany 2 232 2 199 9,1 9,0 23,5 Plzeň 7 243 6 945 7,6 7,3 6,0 Přeštice 742 735 7,3 7,2 23,2 Rokycany 2 146 2 104 9,2 9,0 20,4 Stod 943 924 8,6 8,5 26,9 Stříbro 1 618 1 613 18,5 18,5 70,3 Sušice 1 555 1 525 12,7 12,5 21,6 Tachov 2 727 2 717 14,5 14,4 29,6 Zdroj: MPSV, 2010 Také Plzeň patří v tomto ohledu k úspěšným SO ORP. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných za celé sledované období zde dosáhl pouze 31,29% a klesl přitom z 33% v roce 2005 na 30,42% v roce 2007. V prvním čtvrtletí 2008 klesl dokonce na 26,16%. Pokud jde o jednotlivé obce, v Nezbavěticích dlouhodobá nezaměstnanost prakticky neexistuje, avšak ve druhé obci s nejnižší mírou nezaměstnanosti, v Nezvěticích dosahuje podíl dlouhodobě nezaměstnaných 28,07%. S problémem dlouhodobě nezaměstnaných se potýká především obec Lhůta, kde je více než jeden rok nezaměstnaných více než polovina uchazečů o zaměstnání. Tabulka č. 3.11.4: Uchazeči o práci ve vybraném území SO ORP Plzeň mezi lety 2007 - 2009 2007 2008 Uchazeči o zaměstnání 4 091 4 274 Uchazeči se zdravotním postižením . . Uchazači o zaměstnání dosažitelní 3 705 4 019 Míra registrované nezaměstnanosti (%) 4,3 4,5 Míra registrované nezaměstnanosti 3,9 4,2 dosažitelných uchazečů (%) Uchazači na 1 volné místo . . struktura uchazečů Mladiství . . podle věku do 19 let . . 20 - 24 let . . 25 - 29 let . . 30 - 34 let . . 35 - 39 let . . 40 - 44 let . . 45 - 49 let . . 50 - 54 let . . 55 - 59 let . . 145

2009 7 243 845 6 945 7,6 7,3 6,0 56 324 1 009 959 928 800 640 686 840 865


60 a více let Bez vzdělání Neúplné základní vzdělání Základní vzdělání Nižší střední vzdělání Nižší střední odborné vzdělání Střední odborné vzdělání s výučním listem Střední nebo střední odborné vzdělání bez maturity i výučního listu struktura uchazečů Úplné střední všeobecné podle vzdělání vzdělání Úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou Úplné střední odborné vzdělání s maturitou (bez vyučení) Vyšší odborné vzdělání Bakalářské vzdělání Vysokoškolské vzdělání Doktorské vzdělání absolventi škol struktura uchazečů 1000 - Zákonodárci, podle vedoucí a řídící požadovaného pracovníci zaměstnání2 2000 - Vědečtí a odborní duševní pracovníci 3000 - Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech 4000 - Nižší administrativní pracovníci (úředníci) 5000 - Provozní pracovníci ve službách a obchodě 6000 - Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech /kromě obsluhy strojů a zařízení - hl.třída 8/

146

. .

. .

192 8

.

.

31

. .

. .

1 723 5

.

.

99

.

.

2 614

.

.

72

.

.

236

.

.

400

.

.

1 477

. . . . 206

. . . . 239

48 99 417 14 257

.

.

176

.

.

441

.

.

1 019

.

.

1 135

.

.

1 145

.

.

54


7000 - Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři /kromě obsluhy strojů a zařízení/ 8000 - Obsluha strojů a zařízení 9000 - Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 0000 - Příslušníci armády bez uvedení požadovaného zaměstnání Méně než 3 měsíce 3 měsíce a více, méně než 6 měsíců 6 měsíců a více, méně struktura uchazečů než 9 měsíců podle délky 9 měsíců a více, méně nezaměstnanosti než 12 měsíců 12 měsíců a více, méně než 24 měsíců 24 měsíců a více Zdroj: ČSÚ, 2010

.

.

745

.

.

405

.

.

2 031

.

.

2

.

.

90

.

.

2 390

.

.

1 944

.

.

1 055

.

.

671

.

.

701

.

.

482

3.11.3 Zaměstnanost 3.11.3.1 Míra ekonomické aktivity a míra zaměstnanosti V Plzeňském kraji dosahovala míra ekonomické aktivity v roce 2001 74,1% (v SO ORP Horšovský týn, Kralovice a Tachov více než 75%) a míra zaměstnanosti 68,88% (v SO ORP Domažlice a Horšovský Týn více než 71%). Nejnižší míry ekonomické aktivity a zaměstnanosti vykazují SO ORP Horžďovice a Sušice – zde je míra zaměstnanosti dokonce nižší než 65%. Tabulka č. 3.11.5: Míra ekonomické aktivity a míra zaměstnanosti v obcích SO ORP Plzeň Obec

Míra ekonomické aktivity

Dýšina Chrást Chválenice Kyšice Letkov Lhůta Losiná Mokrouše Nezbavětice Nezvěstice Plzeň Starý Plzenec

74,33 76,86 73,22 74,01 71,84 76,77 73,65 75,76 72,09 72,52 74,39 72,72 147

Míra zaměstnanosti 71,46 73,90 70,22 71,31 65,53 75,76 69,59 70,71 68,99 69,80 68,34 69,02


Šťáhlavy Štěnovický Borek Tymákov SO ORP Plzeň Zdroj: ČSÚ, SLDB 2010

73,11 77,00 75,51 74,34

69,97 73,00 70,25 68,50

Míra zaměstnanosti je v SO ORP Plzeň na úrovni 68,5%, a zcela tak odpovídá průměru kraje jako celku. Míra ekonomické aktivity (74,34%) je však nadprůměrná. Nejvyšší míry ekonomické aktivity a zaměstnanosti vykazují obce Lhůta a Chrást, nejnižší naopak především Letkov. 3.11.3.2 Struktura zaměstnanosti Podle odvětvové klasifikace ekonomických činností je možné většinu zaměstnaných v Plzeňském kraji zařadit do oblasti průmyslu a stavebnictví (49,71%), dále do oblasti školství, zdravotní, veterinární a sociální činnosti a obchodu a oprav motorových vozidel. Totéž platí pro SO ORP Plzeň, přičemž nejprůmyslovějšími obcemi jsou Dýšina, Mokrouše a Nezbavětice. V obci Nezbavětice (rovněž Chválenice) je však stále vysoký podíl obyvatel zaměstnán v oblasti zemědělství, lesnictví a rybolovu.

148


Tabulka č. 3.11.6: Podíl ekonomických činností na zaměstnanosti v obcích SO ORP Plzeň (v %) Veřejná Obchod, Zemědělství, Doprava, pošty správa, Školství, Průmysl a opravy Obec lesnictví, a obrana, zdravot.,veter. stavebnictví motor. rybolov telekomunikace soc. a soc. činn. vozidel zabez. Dýšina 2,72 64,69 10,70 6,79 5,60 9,51 Chrást 3,36 53,43 13,32 10,23 8,75 10,90 Chválenice 18,57 49,79 10,97 6,75 5,49 8,44 Kyšice 3,82 52,43 20,14 6,94 4,51 12,15 Letkov 1,69 54,24 16,10 8,47 5,08 14,41 Lhůta 6,35 57,14 9,52 4,76 15,87 6,35 Losiná 4,19 54,75 14,80 10,89 7,82 7,54 Mokrouše 6,78 64,41 13,56 8,47 3,39 3,39 Nezbavětice 17,95 61,54 10,26 5,13 2,56 2,56 Nezvěstice 7,75 49,57 11,88 11,02 8,61 11,19 Plzeň 1,24 44,93 16,15 10,12 9,36 18,20 Starý Plzenec 1,77 49,76 12,40 13,28 7,85 14,94 Šťáhlavy 6,08 54,18 10,86 9,45 8,25 11,18 Štěnovický 11,63 47,29 10,85 10,08 9,30 10,85 Borek Tymákov 4,27 53,38 13,52 6,76 11,39 10,68 SO ORP 1,52 45,59 15,87 10,12 9,23 17,68 Plzeň Zdroj: ČSÚ, 2010

3.11.4 Podnikatelská struktura Největšími zaměstnavateli SO ORP Plzeň, kteří mají více než 2 000 zaměstnanců, jsou BORGERS CS, spol. s r.o., LASSELSBERGER, a.s., PANASONIC AVC NETWORKS Czech, s.r.o., Plzeňský Prazdroj, a. s., Fakultní nemocnice Plzeň a Yazaki Wiring Technologies Czech s.r.o. Dalšími silnými ekonomickými subjekty SO ORP jsou Západočeská univerzita v Plzni, Finanční ředitelství v Plzni, PPelzer k. s., Plzeňské městské dopravní podniky, a.s., statutární město Plzeň, PILSEN STEEL, s.r.o., ŠKODA POWER, a.s., kdy každý z těchto subjektů zaměstnává alespoň 1000 osob. Největší počet firem na území SO ORP však má do 5 zaměstnanců (12 881 firem ze 17 984, které uvádějí počet zaměstnanců), jedná se tedy zejména o drobné podnikatele. Celkem na území SO ORP sídlí 43 038 firem, z nichž přibližně 30 000 vzniklo v průběhu 90. let. Podle OKEČ je možné většinu ekonomických subjektů v SO ORP Plzeň zařadit do oblasti maloobchodu kromě motorových vozidel a oprav výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost, do oblasti ostatních podnikatelských činností a v neposlední řadě do oblasti stavebnictví.

149


3.11.4.1 Míra podnikatelské aktivity Míra podnikatelské aktivity vyjadřuje počet podnikatelů – fyzických osob připadajících na 1000 obyvatel. Je tak jedním z možných indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. V Plzeňském kraji připadá na 1000 obyvatel průměrně 183 podnikatelů. Plzeň je však jediným SO ORP, kde míra podnikatelské aktivity převyšuje hodnotu 200, a to především díky míře v obcích Mokrouše a Tymákov, kde přesahuje dokonce 300 podnikatelů na 1000 obyvatel. Nejnižší (158 podnikatelů/1000 obyv.) je míra podnikatelské aktivity v obci Chválenice, mezi lety 2004 a 2007 však výrazně vzrostla. Tabulka č. 3.11.7: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Plzeň Rok

Obec

2009

Dýšina Chrást Chválenice Kyšice Letkov Lhůta Losiná Mokrouše Nezbavětice Nezvěstice Plzeň Starý Plzenec Šťáhlavy Štěnovický Borek Tymákov SO ORP Plzeň Zdroj: ČSÚ, 2010

Průměr 170,72 209,45 165,47 221,08 240,99 267,08 165,23 331,43 171,60 174,80 207,09 213,80 189,56 179,91 307,35 206,76

174,03 205,64 158,23 210,39 227,97 253,92 162,75 329,45 181,01 180,56 208,44 209,32 186,96 190,18 305,10 207,79

3.11.5 Pracovní uzavřenost a otevřenost obcí V SO ORP Plzeň má dle výsledků absolutního počtu vyjíždějících a dojíždějících výsadní postavení správní město Plzeň. V saldu dojížďky a vyjížďky získává téměř 19000 zaměstnanců a je tak velmi významným pracovním centrem v SO ORP. Kladné saldo zaznamenává ještě obec Dýšina, která získává 178 pracovníků, nicméně všechny ostatní obce v SO ORP mají již záporné dojížďkové saldo a jsou tudíž z části závislé na jiných obcí, převážně na Plzni, což potvrdí i tabulka níže. Největší ztráty zaznamenávají obce Nezvětice se záporným saldem téměř 400 zaměstnaných, následují obce Šťáhlavy s -420 a největší ztráty v saldu zaznamenává obec Starý Plzenec, kterou opouští v saldu 437 pracovníků.

150


Tabulka č. 3.11.8: Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání v obcích SO ORP Obec

Počet obyvatel

Dýšina 1352 Chrást 1677 Chválenice 521 Kyšice 712 Letkov 316 Lhůta 144 Losiná 856 Mokrouše 146 Nezbavětice 181 Nezvěstice 1356 Plzeň 165259 Starý Plzenec 4243 Šťáhlavy 2165 Štěnovický Borek 303 Tymákov 658 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2010

Počet zaměstnaných

Vyjíždí z obce za zaměstnáním

671 875 257 343 135 75 412 70 89 668 79986 2034 1072 146 307

402 558 196 255 107 57 329 60 73 554 8565 1154 753 96 236

Dojíždí do obce za zaměstnáním 580 335 24 46 44 3 141 1 9 157 27313 717 334 80 31

Saldo za zaměstnáním 178 -223 -172 -209 -63 -54 -188 -59 -64 -397 18748 -437 -419 -16 -205

Vysoká závislost obcí v SO ORP Plzeň na okolních obcích se projevuje ve vysoké míře vyjížďky za zaměstnáním, která se u všech obcí s výjimkou Plzně dostává nad 50%. Více jak polovina zaměstnaných v obcích tak opouští obec za prací. Z 9 obcí pak vyjíždí více jak 75% zaměstnaných a míra vyjížďky nad 80% je pak u tří obcí a to u obce Nezbavětice, Nezvěstice a nejvíce pak Mokrouše, odkud vyjíždí 8,5 zaměstnaných z 10. Naopak u Plzně se projevuje velmi vysoká pracovní samostatnost, což dokazuje nízká míra vyjížďky, která přesahuje nepatrně 10% a tak pouze jeden zaměstnaný z desíti opouští město za prací. Hodnoty míry dojížďky jsou významně vyšší pouze u dvou obcí – u obce Štěnovický Borek činí 55% a u obce Dýšina pak nejvíce dokonce 86%. U ostatních obcí, včetně Plzně, pak dosahuje míra dojížďky kolem 30%. A nejnižší pak je u obcí Chválenice (9%), Lhůta (4%) a Mokrouše, kde dosahuje dokonce jen 1,5%.

151


Obrázek č. 3.11.3: Míra vyjížďky a dojížďky do zaměstnání obcí SO ORP Plzeň

Zdroj: ČSÚ, 2010 Míru závislosti obcí na Plzni z hlediska poskytování zaměstnání vyjíždějícím charakterizuje tato tabulka a potvrzuje vysokou závislost na správním městě. Pouze u Nezbavětic nevyjíždí více jak polovina vyjíždějících do Plzně. U všech ostatních vyjíždí více jak 6 vyjíždějících z 10 do Plzně. U čtyř obcí pak míří více jak 75% vyjíždějících do Plzně a nejvíce pak z obcí Starý Plzenec a Losiná, odkud míří do Plzně více jak 8 z 10 vyjíždějících. Tabulka č. 3.11.9: Podíl vyjížďky do zaměstnání z obcí do ORP Plzeň v roce 2001 Obec Podíl vyjížďky do správního města SO ORP Dýšina Chrást Chválenice Kyšice Letkov Lhůta Losiná Mokrouše Nezbavětice Nezvěstice Plzeň Starý Plzenec Šťáhlavy Štěnovický Borek Tymákov Zdroj: ČSÚ, 2010

66,67% 69,89% 68,88% 72,16% 77,57% 64,91% 83,59% 76,67% 46,58% 60,47% ----81,54% 70,78% 67,71% 67,80%

152


3.11.6 Redukovaný index funkční velikosti Redukovaný index funkční velikosti charakterizuje obce v SO ORP z pohledu počtu zaměstnaných a zaměstnaneckého potenciálu, ale bere ohled také na obytnou funkci obce. OPM vyjadřuje počet obsazených pracovních míst. Město Plzeň hraje jasný primát největší obce v celém SO ORP, dosahuje hodnoty rIFV přes 3600 bodů. Druhá největší obec v SO ORP je dle rIFV obec Starý Plzenec s 63 body a za ní následuje obec Dýšina se 43 body. U 8 obcí nedosahuje hodnota rIFV ani 10 a nejmenšími obcemi pak sou obce Nezbavětice, Mokrouše a Lhůta, kde je hodnota indexu menší než 2. Tabulka č. 3.11.10: Redukovaný index funkční velikosti v obcích SO ORP Obec Počet obyvatel OPM 1484 1429 Dýšina 1750 682 Chrást 552 55 Chválenice 769 76 Kyšice 434 130 Letkov 162 2 Lhůta 910 410 Losiná 173 1 Mokrouše 165 8 Nezbavětice 1375 201 Nezvěstice 102108 163392 Plzeň 4423 1104 Starý Plzenec 2177 674 Šťáhlavy 380 68 Štěnovický Borek 51 666 Tymákov Zdroj: MFČR

rIFV 43,45 30,13 6,13 8,53 6,65 1,50 16,83 1,58 1,66 16,63 3621,79 63,11 33,81 4,86 7,08

Pozn.: Redukovaný index funkční velikosti, , POP = obytná funkce vyjádřená počtem obyvatel, OPM = obsazená pracovní místa – pracovní funkce vyjádřená počtem pracovních příležitostí v obci, tzn. zaměstnaní - vyjížďka + dojížďka. Veličiny s indexem kraj jsou hodnoty pro celý kraj.

153


3.11.7 Indikátory

2,69 2,01 4,33 3,29 4,12 2,5 3,6 2,67 3,66 2,65 4,43 3,35 3,08 6,23 2,94

2 2 0 1 0 2 1 2 1 2 0 1 1 -2 2

8,46 7,97 6,8 7,05 6,75 7,27 7,18 6,83 6,63 6,93 19,16 7,78 7,44 8,98 6,89

2 1 -1 -1 -2 0 -1 -1 -2 -1 2 1 0 2 -1

170,72 209,45 165,47 221,08 240,99 267,08 165,23 331,43 171,6 174,8 207,09 213,8 189,56 179,91 307,35

69,0 70,0 71,0 72,0 72,0


6,0 6,0 5,0 4,0 3,0

a více pod pod pod pod

6,8 7,2 7,6 8,0 8,0


170,0 190,0 210,0 230,0 230,0

154


1 2 0 1 -2 2 -1 0 -2 -1 -2 -1 -1 2 0

Redukovaný index funkční velikosti 2006

71,46 73,9 70,22 71,31 65,53 75,76 69,59 70,71 68,99 69,8 68,34 69,02 69,97 73 70,25


Míra podnikatelské aktivity 2007

DV/obyv. 2007


Dýšina Chrást Chválenice Kyšice Letkov Lhůta Losiná Mokrouše Nezbavětice Nezvěstice Plzeň Starý Plzenec Šťáhlavy Štěnovický Borek Tymákov Škály: -2 -1 0 1 2 Zdroj: ČSÚ

Hodnocení indikátoru Průměrná míra nezaměstnanosti 2007 Hodnocení indikátoru

Obec

Míra zaměstnanosti, 2001

Tabulka č. 3.11.11: Indikátory a jejich hodnocení

-1 0 -2 1 2 2 -2 2 -1 -1 0 1 -1 -1 2

43,45 30,13 6,13 8,53 6,65 1,50 16,83 1,58 1,66 16,63 3621,79 63,11 33,81 4,86 7,08

2 1 -1 -1 -1 -2 0 -2 -2 0 2 2 1 -2 -1

5,0 10,0 20,0 40,0 40,0





SLABÉ STRÁNKY

Podprůměrná míra nezaměstnanosti celého SO ORP. Výjimkou je obec Štěnovický Borek.

Nedostatek pracovní síly a nesoulad mezi kvalifikační strukturou pracovních sil na straně nabídky a poptávky. V SO ORP je podprůměrný podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob v porovnání s ostatními SO ORP Plzeňského kraje, nicméně obce Lhůta a Chrást mají v této oblasti vážný problém. Úroveň spolupráce mezi podnikatelským sektorem a městskou správou.

Nejvyšší daňová výtěžnost na obyvatele SO ORP jako celku v kraji, nejvyšší míra podnikatelské aktivity, především v obcích Mokrouše, Tymákov, Lhůta. Silná a stabilní lokální ekonomika s diverzifikovanou strukturou podnikatelských subjektů. Relativní dostatek pracovních příležitostí v různorodé struktuře. PŘÍLEŽITOSTI Spolupráce podnikatelských subjektů v rámci klástrových iniciativ za využití výzkumných kapacit ZČU. Další rozvoj podnikatelských a inovačních inkubátorů a vědecko-technologických parků včetně koordinované spolupráce s ostatními SO ORP Plzeňského kraje. Přeměna a využití stávajících průmyslových areálů.

Nedostatečná výzkumná, vývojová, aplikační aktivita. HROZBY Orientace na obory s nízkou úrovní přidané hodnoty s hrozbou odlivu kapitálu. Pokles výkonnosti lokální ekonomiky z důvodu globální ekonomické krize, která se nejvýrazněji projeví na proexportně orientovaných podnicích. Riziko nevyužití dotačních titulů v programovacím období 2007 až 2013 pro rozvojové aktivity především u menších obcí z důvodů nedostatku zdrojů pro spolufinancování rozvojových projektů.

Zpracování a realizace koncepce cestovního ruchu města a regionu. Udržení absolventů vysokých škol a kvalifikovaných pracovních sil.

3.11.9 Problémy k řešení Klíčovým problémem SO ORP Plzeň je nevyvážený rozvoj celého kraje, hlavním rozvojovým centrem kraje je město Plzeň a její nejbližší okolí, kde je generována většina regionálního HDP Plzeňského kraje. Do Plzně dojíždí do zaměstnání 27 313 osob, což je nutné zhodnotit při tvorbě územních plánů SO ORP. V rámci krajských koncepcí by měl být posilován rozvoj v okolních SO ORP. V rámci SO ORP Plzeň v dlouhodobém pohledu existuje převis poptávky nad nabídkou vhodných ploch pro investory, což umožňuje zpřísnit kritéria pro výběr vhodných investiční projektů zaměřených na obory s vysokou přidanou hodnotou (informační technologie, tvorba nových materiálu, biotechnologie apod.), strategické služby, výzkum a vývoj. Dále je vhodné zhodnotit přípravu dalších ploch pro investory v souladu s možnostmi v daném území s preferencí regenerace brownfields. Je nutné provádět vyváženy rozvoj celého SO ORP a nepodlehnout ekonomickému tlaku investorů na extenzivní růst ploch pro podnikání. Ekonomika SO ORP je dostatečně silná a stabilní, rozvoj nesmí být realizován za každou cenu. Cílem je intenzivnější využívání již používaných ploch.

155


4

VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

4.1 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘŮ Podstatou udržitelného rozvoje je naplnění tří základních cílů: 1. Sociální rozvoj, který respektuje potřeby občanů; 2. Účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů; 3. Udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Autoři rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) pro vlastní vyhodnocení kvality území použili metody stanovení indikátorů, které indikují stav/vývoj daných skutečností v jednotlivých oblastech (v rámci zákonem stanovených témat). Tyto indikátory sice nemohou a ani se nesnaží popsat reálný stav/vývoj území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání „vrcholu ledovce“, vybrání těch hlavních oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území. Pro vyhodnocení vyváženosti jednotlivých pilířů bylo využito 5-bodového systému, kdy každý vyhodnocený indikátor pro dané území obce obdržel buď záporný bod (–2 nebo –1) (hodnocený jev/proces je negativní), 0 bodů (neutrální) nebo kladný bod (1 nebo 2) (pozitivní). Sečtením všech bodů za všechny indikátory daného pilíře v hodnocené oblasti byl získán součet, jenž však ještě nereprezentuje sílu a stav daného pilíře, neboť v každém pilíři bylo pro vyhodnocení použito různého počtu indikátorů. Aby bylo možné správně posoudit vyváženost pilířů, bylo nutné nejprve eliminovat rozdíly v počtu použitých indikátorů v jednotlivých pilířích, a to pomocí přepočtového koeficientu. Každému pilíři byla nejprve určena hodnota 100 bodů, které byly použity jako základní hodnota pro výpočet daného koeficientu. Poté byl stanoven maximální počet bodů, který může daný pilíř získat. Přepočtový koeficient pro každý pilíř byl následně vytvořen vydělením 100 bodů, stanovených jako základní hodnota pro výpočet koeficientu, maximálním počtem bodů, které může daný pilíř získat. Tímto přístupem se autoři přiklonili k takovému hodnocení, kdy váhy všech indikátorů v rámci jednotlivých pilířů jsou shodné. A váha všech indikátorů jednoho pilíře je různá od vah indikátorů ostatních pilířů, pokud má daný pilíř jiný celkový počet indikátorů. Autoři tímto způsobem neupřednostnili žádný pilíř jako důležitější než další dva pilíře udržitelného rozvoje. Vynásobením přepočtového koeficientu a součtu bodů dosažených v jednotlivých pilířích vznikla bodová hodnota, kterou již bylo možné použít pro posouzení vyváženosti pilířů v jednotlivých obcích. Ve všech pilířích se podařilo nashromáždit dostatečný počet dat, z nich zpracovat a vyhodnotit patřičný požadovaný počet indikátorů, jejichž váha se projevila ve vyhodnocení území jednotlivých obcí. Zvlášť se vyhodnotily jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje a dále se rozlišily jednotlivé obce podle celkového bodového zisku na pořadí od nejvýše hodnoceného území po území s největšími problémy a nedostatky. Poznámka: Vlastní vyváženost jednotlivých pilířů může být dána vyrovnaným počtem získaných bodů v jednotlivých pilířích (jako lepší jsou brána hodnocení v kladných číslech). Lze také konstatovat, že u některých obcí byla nepříznivá situace v jednom pilíři vyvážena získanými body v jiném pilíři. Následující tabulka nám ukazuje dosažený počet bodů v jednotlivých pilířích, přepočtový koeficient a přepočtenou bodovou hodnotu v jednotlivých obcích.

156


Tabulka č. 4.1.1: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a ORP Plzeň Obec Počet dosažených bodů Přepočtená bodová hodnota ENV EKO SOC ENV EKO SOC Dýšina Chrást Kyšice Šťáhlavy Štěnovický Borek Starý Plzenec Mokrouše Letkov Lhůta Nezvěstice Losiná Chválenice Tymákov Plzeň Nezbavětice Přepočtový koeficient SO ORP Plzeň celkem

0 1 -2 3 6 -9 -2 -8 0 0 -2 -2 -9 -12 -2 5.0

12 12 9 5 2 12 2 3 1 6 1 0 7 10 -4 5.6

5 2 6 4 2 4 6 9 4 -2 3 -1 -3 -4 -3 7.1

0 5 -10 15 30 -45 -10 -40 0 0 -10 -10 -45 -60 -10

67 67 50 28 11 67 11 17 6 33 6 0 39 56 -22

36 14 43 29 14 29 43 64 29 -14 21 -7 -21 -29 -21

-190

433

228

Celkem 102 86 83 71 55 50 44 41 34 19 17 -17 -28 -33 -54

Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKN = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř

Za každý pilíř mohla každá obec získat body v rozmezí –100 až +100, v součtu všech tří pilířů tedy v rozmezí od –300 až +300 bodů. Tabulka č. 4.1.2.1: „Vztah území obcí ORP Plzeň podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Územní podmínky Pro Vyváženost vztahu Pro příznivé Pro soudržnost Obec v ORP územních podmínek pro Vyjádření v životní hospodářský společenství udržitelný rozvoj území Plzeň kartogramu prostředí rozvoj obyvatel území Z H S Dobrý stav Špatný stav Dýšina + + + ZHS Chrást u + + + ZHS Plzně Chválenice + H ZS ZS Kyšice + + HS Z Z Letkov + + HS Z Z Lhůta + + + ZHS Losiná + + HS Z Z Mokrouše + + HS Z Z Nezbavětice ZHS Nezvěstice + + ZH S S Plzeň + H ZS ZS Starý + + HS Z Z Plzenec Šťáhlavy + + + ZHS Štěnovický + + + ZHS Borek Tymákov + H ZS ZS 157


4.1.1 Vyhodnocení sociodemografického pilíře V sociodemografickém pilíři získalo 10 obcí kladné a 5 obcí záporné bodové hodnocení. Nejvyšších bodových hodnot dosáhly obce Letkov (64 bodů), Kyšice a Mokrouše (43 bodů). Za nimi následují další obce s kladným bodovým ohodnocením: Dýšina, Šťáhlavy, Lhůta, Starý Plzenec, Losiná, Štěnovický Borek a Chrást. Negativně byly dle hodnocených indikátorů klasifikovány obce Plzeň (-29), Tymákov (21), Nezbavětice (-21) a Nezvěstice (-14). Celkové rozpětí bodového hodnocení sociodemografického pilíře obcí se pohybovalo v rozmezí hodnot od –29 po +64 bodů. Obrázek č. 4.1.1: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – sociodemografický pilíř

Zdroj: vlastní zpracování, 2010

158


4.1.2 Vyhodnocení ekonomického pilíře V ekonomickém pilíři získala většina obcí (13 obcí) kladné, jedna obec nulové a 1 obec záporné bodové hodnocení. Nejvyšších bodových hodnot dosáhly obce Chrást, Dýšina a Starý Plzenec (67 bodů), Za nimi následují další obce s výrazně kladným bodovým ohodnocením: Plzeň, Kyšice, Tymákov, Nezvěstice a další. Neutrálně je klasifikována obec Chválenice. Negativně byla dle hodnocených indikátorů klasifikována obec Nezbavětice (-22). Celkové rozpětí bodového hodnocení ekonomického pilíře obcí se pohybovalo v rozmezí hodnot od –22 po +67 bodů.

Obrázek č. 4.1.2: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoj – ekonomický pilíř


159


4.1.3 Celkové hodnocení obcí Součet dosažených přepočtených bodů v jednotlivých pilířích (viz Tabulka č. 4.1.1) vypočtený podle hodnocených indikátorů indikuje stav jednotlivých obcí v rámci SO ORP Plzeň. Nejlépe se v tomto hodnocení umístily obce, které dosáhly kladného celkového hodnocení (11 obcí). Nejvíce indikátorových bodů bylo sečteno v obci Dýšina (102 bodů), Chrást (86), Kyšice (83) a Šťáhlavy (71). Jako problematické se jeví nejhůře hodnocené obce se záporným bodovým hodnocením: Nezbavětice (-54 bodů), Plzeň, Tymákov a Chválenice, přičemž Nezbavětice vykázaly jako jediná obec záporné bodové hodnocení ve všech pilířích. Pět obcí vykázalo kladné bodové ohodnocení ve všech třech pilířích: Dýšina, Chrást, Šťáhlavy, Štěnovický Borek a Lhůta. Obrázek č. 4.1.3: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoj – celkově všechny pilíře


160


4.1.4 Vyhodnocení environmentálního pilíře V environmentálním pilíři získalo 6 obcí kladné nebo nulové a 9 obcí záporné bodové ohodnocení v rozpětí od +30 po -60 bodů. Nejlépe jsou hodnoceny obce Štěnovický Borek (+30 bodů), Šťáhlavy (+15 bodů), Chrást (+5 bodů) a za nimi následují obce Dýšina, Lhůta, Nezvěstice (všechny mají shodně 0 bodů). Naopak jako environmentálně nejslabší se dle hodnocených indikátorů ukázaly být obce Plzeň (60 bodů), Tymákov, Starý Plzenec a Letkov. Celkové rozpětí bodových hodnocení environmentálního pilíře obcí se pohybovalo v rozmezí hodnot od –60 po +30 bodů. Obrázek č. 4.1.5: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – environmentální pilíř


161


Obrázek č. 4.1.5: Kartogram „Vztah území obcí ORP Plzeň podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území“ (viz. tabulka č. 4.1.1.1).

Zdroj: STAV MMP, vlastní zpracování 2010

162


Srovnáním sumy dosažených bodů za jednotlivé obce SO ORP podle pilířů, kdy každá obec mohla získat bodové ohodnocení v rozmezí od -300 až po +300 bodů, zjišťujeme, že při daném způsobu hodnocení, se jako nejslabší jeví pilíř environmentální (-190 bodů), zatímco pilíř ekonomický dosáhl vysoké kladné hodnoty (433 bodů). Sociodemografický pilíř byl celkově hodnocen rovněž kladně (228 bodů). Na základě zvoleného způsobu hodnocení udržitelnosti a vyváženosti jednotlivých pilířů je možno konstatovat, že ekonomický pilíř se sociodemografickým jsou v průměru v rámci celého SO ORP vyvážené s možností dalšího pozitivního vývoje (kladné bodové hodnocení), zatímco pilíř environmentální je zatížen řadou pozorovatelných problémů, které bude třeba pro vyvážení pilířů řešit. Je třeba poznamenat, že uvedené hodnocení pilířů bylo zvoleno arbitrárně a nemusí popisovat problematiku hodnocení udržitelného rozvoje v plné hloubce a objektivitě. Vyváženost pilířů je určena také výběrem sledovaných indikátorů. Uvedené hodnocení však podává ucelený přehled o stavu pilířů v jednotlivých obcích i za celý SO ORP. Na výskyt problémů popisovaných zvolenými indikátory podle jednotlivých pilířů v rámci území obcí SO ORP Plzeň ukazuje následující souhrnná tabulka.


Tabulka č. 4.1.3: Přehled indikátorů použitých pro vyhodnocení vyváženosti pilířů (hodnocení: +2 nejlepší/ -2 nejhorší)

Nezbavětice

Nezvěstice

-1 2 -1 -1 0 -2 -2 -1 -2 0 -8 2 2 0 2 -2 0 -2 2 -1 3 2 2 2 2 2 0 -1 9

-1 -1 -1 1 2 -2 -2 0 2 2 0 0 -1 -2 0 2 2 0 2 -2 1 1 -1 2 1 1 1 -1 4

2 2 -1 -1 1 1 -2 -1 -2 -1 -2 1 2 -1 2 -1 1 -1 -2 0 1 -1 0 2 2 1 -1 0 3

2 2 -1 1 0 0 -2 -1 -1 -2 -2 0 2 -2 1 0 2 -1 2 -2 2 1 2 2 0 2 0 -1 6

2 2 -1 -1 0 0 -2 -1 0 -1 -2 2 2 -2 0 -2 1 -2 -1 -2 -4 -2 -2 -2 2 1 -1 1 -3

2 2 -1 -1 2 0 -2 -1 1 -2 0 2 2 2 1 -1 2 -1 -1 0 6 1 -1 -1 0 0 -1 0 -2

164

-2 -2 -2 -2 1 0 -2 -1 -2 0 -12 2 2 2 2 -2 0 2 0 2 10 2 -1 -2 0 0 -1 -2 -4

Tymákov

Mokrouše

-2 2 -1 -2 2 0 -2 -1 2 0 -2 2 2 2 2 1 1 -1 1 -1 9 2 1 2 1 1 0 -1 6

Štěnovický Borek

Losiná

2 2 -1 1 1 -2 -2 -2 1 -2 -2 2 2 -1 1 0 0 -1 -2 -1 0 -2 1 0 2 1 -1 -2 -1

Šťáhlavy

Lhůta

0 2 -1 -1 2 0 -2 0 -1 2 1 0 2 2 2 2 2 1 0 1 12 2 0 1 0 0 0 -1 2

Starý Plzenec

Letkov

-2 2 -1 -1 2 1 -2 0 0 1 0 0 2 2 2 1 2 2 -1 2 12 2 0 2 2 1 0 -2 5

Plzeň

Kyšice

Ekonomický pilíř

Sociodemografický pilíř

Obec

Chválenice

Podíl poddolovaných a sesuvných území Plocha sklonité orné půdy 2 Stav povrchových a podzemních vod Kvalita ovzduší 3 Průměrná produkce komunálního odpadu Míra separace komunálního odpadu Podíl plochy zvláště chráněných území na celkové ploše území 4 Koeficient ekologické stability Změna výměry zemědělské půdy mezi lety 2001 a 2007 5 Lesnatost Environmentální pilíř celkem: Hustota silniční sítě Dopravní obslužnost území - pracovní den 6 Dopravní obslužnost území - sobota Vybavenost technickou infrastrukturou Míra zaměstnanosti v roce 2001 Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2007 10 Daňová výtěžnost na obyvatele v roce 2007 Míra podnikatelské aktivity v roce 2007 Redukovaný index funkční velikosti v roce 2007 Ekonomický pilíř celkem: Podíl obyvatel s VŠ a VOŠ v roce 2001 7 Index stáří k 1. 1. 2006 Změna počtu obyvatel mezi lety 1997-2007 Dokončené byty na 1 000 obyvatel za rok 8 Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 1991–2001 Podíl potenciálních rekreačních ploch 9 Turisticko-rekreační funkce obcí Sociodemografický pilíř celkem: Environmentální pilíř

1

Indikátor

Chrást

Téma

Dýšina

Pilíř

-1 1 -1 -2 -2 0 -2 0 -2 0 -9 2 2 2 2 -1 1 1 1 2 12 2 0 0 2 1 0 -1 4

1 2 -1 -1 1 0 -2 0 1 2 3 0 2 2 1 -1 1 0 -1 1 5 2 0 -1 0 1 1 1 4

2 2 -1 1 2 0 -2 0 1 1 6 1 1 -1 2 2 -2 2 -1 -2 2 -2 -1 2 2 0 0 1 2

0 2 -1 -1 -2 -2 -2 -1 -2 0 -9 2 2 0 1 0 2 -1 2 -1 7 1 -1 0 -1 -1 0 -1 -3


4.2 VYHODNOCENÍ HORIZONTÁLNÍCH VAZEB MEZI PILÍŘI Metodou pro zpracování RURÚ je SWOT analýza. Silné a slabé stránky se stanovují na základě posouzení stavu hodnoceného území, příležitosti a hrozby představují vnější vlivy. K vypracování objektivní SWOT analýzy byl zvolen následující metodický postup: 1. fáze – dílčí tématické analýzy (na základě vypracování témat) Cílem této fáze je monitoring konkrétního dílčího problému. Výsledkem rozboru jsou výroky dílčí SWOT analýzy silných, slabých stránek a příležitostí a ohrožení pro daný jev či proces v území. Dílčí analýzy jsou součástí tématických rozborů v této zprávě. 2. fáze – zapojení horizontálních vlivů a vazeb mezi pilíři a mezi jevy (procesy) Pro vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři byla zvolena metoda, kdy je porovnáván vliv a průmět všech zjištěných příležitostí z dílčích analýz do dalších pilířů (environmentálního, sociodemografického a ekonomického). Tam kde dochází k ovlivnění, je stanoveno, zda jde o kladný vliv – příležitost (P), záporný vliv – hrozba (H) nebo neutrální vliv (N) (viz následující tabulka). Tabulka č. 4.2.1: Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři Téma

Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny ZPF a PUPFL

Environmentální

Vodní režim

Horninové prostředí

Pilíř

Seznam příležitostí ze všech SWOT analýz Zajištění poptávky po nerostných surovinách z místních zdrojů. Využití ploch po těžbě nerostných surovin – rekreační plochy, zalesnění, prvky zeleně... Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Realizace komplexního systému protipovodňových opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí. Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů EU pro zajištění čištění odpadních vod a zásobování pitnou vodou, na realizaci projektů protipovodňové ochrany v krajině. Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů a dalších znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách. Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou erozní ohrožeností (území s vysokým podílem sklonité orné půdy). Budování moderní dopravní infrastruktury, např. obchvaty obcí Chválenice, Kyšice, Losiná, Nezvěstice, vyvedení tranzitní dopravy mimo obydlené oblasti a zvýšení plynulosti setrvávající dopravy s cílem snížení negativních účinků dopravy (emise, hluk) na obyvatelstvo. Výsadba účelové zeleně podél průmyslových areálů, komunikací a na návětrných stranách obcí pro snížení prašnosti v ovzduší i hluku. Sanace starých ekologických zátěží, identifikace a odstranění černých skládek (zamezení opětovnému vzniku). Zefektivnění systému sběru odpadu a bioodpadu – vybudování sběrných míst, kompostáren a dalších zařízení s využitím prostředků z evropských fondů. Kvalitní péče o chráněná území (kvalitní evidence, nájemní smlouvy o péči, systém monitoringu a databáze ochrany přírody). Možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a SFŽP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES. Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Podpora zalesnění v málo lesnatých oblastech (obcích Chrást, Lhůta a Šťáhlavy, Nezbavětice, Losiná). Podpora realizace biokoridorů, interakčních prvků (výsadba alejí, zalesňování zemědělsky nevyužívaných půd), zejména tam, kde je lesnatost podprůměrná. Rekultivace půdy a navrácení do ZPF. Ochrana kvalitního půdního fondu, realizace protierozních a protipovodňových opatření.

165

ENV

EKO

SOC

P

P

N

P

P

P

P

P

P

P

P

P

P

P

P

P

H

N

P

P

P

P

P

P

P

P

P

P

P

P

P

P

N

P

N

N

P

P

P

P

P

P

P

P

N

P

P

N

P

P

P

P

P

P


Veřejná dopravní a technická infrastruktura

Téma

Bydlení Rekreace

Sociodemografický

Sociodemografické podmínky

Hospodářské podmínky

Ekonomický

Pilíř

Seznam příležitostí ze všech SWOT analýz ENV Modernizace a rekonstrukce silnic I. třídy včetně vybudování přeložek a obchvatů, omezení rostoucí intenzity dopravy na průtazích měst/obcí, zkvalitnění propojení na H,P významná sídla kraje a na sousední regiony. Zkvalitnění železniční přepravy modernizací a zdvoukolejněním celostátních tratí, P zavedení integrálního taktového grafikonu. Poloha území SO ORP Plzeň na III. tranzitním železničním koridoru. P Rozšiřování stávající kapacity odstavných stání s pozitivními důsledky na fungování P dopravy ve městech/obcích. Možnost využití prostředků z fondů EU na spolufinancování dopravní infrastruktury. P

EKO

SOC

P

P

P

P

P

P

P

N

P

P

Spolupráce podnikatelských subjektů v rámci klástrových iniciativ za využití N výzkumných kapacit ZČU. Další rozvoj podnikatelských a inovačních inkubátorů a vědecko-technologických N parků včetně koordinované spolupráce s ostatními SO ORP Plzeňského kraje. Přeměna a využití stávajících průmyslových areálů. P Zpracování a realizace koncepce cestovního ruchu města a regionu. P Udržení absolventů vysokých škol a kvalifikovaných pracovních sil. N Přísun financí na projekty ze SF EU. N Zvýšení kapacity domovů pro seniory, domovů se zvláštním režimem a DPS, zvýšení kapacity denních a týdenních stacionářů pro seniory a osoby se zdravotním či N duševním postižením v SO ORP Plzeň. Rozvoj partnerství soukromého, neziskového a veřejného sektoru. N Zlepšení informovanosti obyvatel o poskytovaných sociálních službách povede N k lepšímu využívání služeb (např. denní stacionář). Migrační přiliv obyvatelstva, z okolních SO ORP Plzeňského kraje. H Územní a technická příprava nových lokalit pro rozvoj bydlení. H Pořízení nové územně plánovací dokumentace v jednotlivých obcích regionu či změny dokumentace stávající s dostatečně vymezenými plochami pro novou P výstavbu. Využití neobydlených domů a bytů v obcích k rekreačním účelům. P Využívání státních programů podpory rozvoje bydlení. P Zlepšením technické infrastruktury, v obcích s vysokým podílem neobydlených bytů P zvýšit kvalitu bytového fondu a tím i atraktivitu obcí pro trvalé bydlení. Výhodné podmínky pro možnost čerpání finančních prostředků z národních a H,P evropských dotačních titulů. Růst zájmu o rekreaci a trávení volného času v tuzemsku, zvyšující se zájem Čechů o H,P lacinější domácí turistiku. Významný potenciál návštěvníků a turistů z Německa. N Růst příjezdového cestovního ruchu do regionu střední Evropy. H Blízkost a dobrá dostupnost Prahy jako hustě osídleného a turisticky N nejvýznamnějšího centra v ČR. Rostoucí nákupní cestovní ruch a počet tranzitních turistů a návštěvníků. H Růst zájmu o skupinové návštěvy podmíněný nabídkou produktů, dobrými službami a P dostatkem a profesionalitou organizátorů. Zavádění certifikovaných služeb v oblasti rozvoje cestovního ruchu. P Využití kulturních tradic regionu k rozvoji cestovního ruchu. N

P

N

P

P

P P P P

P P P P

P

P

P

P

P

P

P P

P P

P

P

P P

N P

P

P

P

P

P

P

P P

N P

P

P

P

N

P

P

P P

P P

Pozn.: ENV – environmentální pilíř, EKO – ekonomický pilíř, SOC – sociodemografický pilíř V některých případech nebylo možno jednoznačně určit, zda se jedná o jednoznačnou hrozbu nebo příležitost.

3. fáze – závěrečná SWOT analýza za všechny pilíře Údaje o příležitostech a ohroženích – horizontálně napříč pilíři, spolu se souhrnnými hodnoceními slabých a silných stránek pilířů, jsou podkladem pro závěrečnou SWOT analýzu pro dané území a každý pilíř – environmentální, sociodemografický a ekonomický (tato celková SWOT se nachází v příloze č. 1).

166


5

ZÁVĚR

Byla zpracována požadovaná témata včetně SWOT analýz, které shrnují pro dané území její silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Součástí vlastních témat je i zpracování problémových oblastí, z nichž některé jsou určeny pro řešení v územně plánovací dokumentaci, jiné problémy jsou definovány obecněji.

5.1 SOUHRN Z TÉMAT Horninové prostředí a geologie Západní část SO ORP Plzeň pokrývá Plaská pahorkatina, která se v rámci sledovaného území skládá z podcelků Plzeňská kotlina (město Plzeň), Kaznějovská pahorkatina (severní část) a Kralovická pahorkatina (severovýchodní část). Východní a jižní část území spadá do geomorfologického celku Švihovská vrchovina a jejích podcelků Radyňská pahorkatina (jih) a Rokycanská pahorkatina (východ). Na území SO ORP Plzeň se nachází několik ložisek nerostných surovin a to cihlářské suroviny (Chrást), štěrků (Kyšice), jílů (Kyšice, Plzeň), granodioritu (Štěnovický Borek) a stavebního kamene – spilitu (Plzeň). V současné době těžba probíhá pouze na ložiscích Kyšice-Ejpovice, Bukovec, Litice u Plzně – Dubová Hora a Nebílovský Borek. Pouze u tří z těchto ložisek (Dolní Vlkýš, Lhota u Dobřan a Nebílovský Borek) jsou vymezena chráněná ložisková území. U těchto ložisek je vymezeno také několik dobývacích prostorů. Poddolovaná a sesuvná území mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například výstavby, mohou být také rizikem pro stávající výstavbu. Na území SO ORP Plzeň se nachází vyšší množství lokalit, které jsou evidovány jako poddolované a pouze dvě evidované jako sesuvné, a to plošně malého rozsahu (na území obce Starý Plzenec mimo zastavěné území). Poddolovaná území se nachází nejvíce na území obcí Plzeň, Kyšice a Dýšina, v ostatních územích již méně. Podíl plochy těchto území na celkové výměře SO ORP je významný (6,3 %), největší je v obcích Dýšina, Kyšice a Plzeň (nad 5 % plochy obce). Pouze část z těchto území leží v zastavěném území. Pouze v obcích Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Nezvěstice a Štěnovický Brodek nejsou tato území evidována. Vodní režim Stav povrchových vod byl hodnocen pomocí indikátoru „Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů“. Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou jednotlivé útvary povrchových vod tekoucích (řeky). Útvary povrchových vod tekoucích jsou klasifikovány do tříd rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu a chemického stavu. Stav podzemních vod byl hodnocen pomocí indikátoru „Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů“. Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou jednotlivé útvary podzemních vod, které jsou klasifikovány do tříd rizikovosti (rizikový, nerizikový) z hlediska kvantitativního a chemického stavu. Hodnocené útvary podzemních a povrchových vod jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Na území SO ORP je jako „rizikový“ klasifikováno 96 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu (na území téměř všech obcí 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích) a 83 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu (na území většiny obcí 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích). Na území SO ORP nejsou klasifikovány žádné útvary povrchových vod tekoucích jako „nerizikový“ z hlediska ekologického stavu/ potenciálu. Z hlediska chemického stavu je jako „nerizikový“ klasifikováno 12 % délky útvarů povrchových vod tekoucích (Chválenice 3 %, Losiná 100 %, Plzeň 14 % a Štěnovický Borek 100 %). Jako „nejistý“ jsou v SO ORP klasifikována 4 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu a z hlediska chemického stavu 5 % délky útvarů povrchových vod tekoucích. 167


Na celém území SO ORP je klasifikováno jako „rizikový“ 35 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu (Plzeň 62 % plochy útvarů podzemních vod) a 47 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu (nejvíce Losiná a Štěnovický Borek 100 % plochy útvarů podzemních vod). Jako „nerizikový“ je klasifikováno 65 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu (na území téměř všech obcí jde o 100 % plochy útvarů podzemních vod) a 53 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu (na území většiny obcí jde o 100 % plochy útvarů podzemních vod). Na území SO ORP jsou zaznamenány útvary povrchových vod tekoucích s klasifikací „rizikový“ a ve smyslu hodnocených indikátorů zde nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod. Skutečný stav v hodnocení rizikových útvarů však může být horší, protože některé útvary povrchových vod tekoucích jsou klasifikovány jako „nejistý“ z důvodu nedostatku primárních dat. Místně na sledovaném území nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod. Stav povrchových a podzemních vod, hodnocený s využitím navržených indikátorů, není přijatelný na území žádné obce SO ORP. Nepřijatelný stav je na území všech obcí, obzvláště nepřijatelný stav je na území Plzně. Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody. Na území SO ORP nejsou vyhlášeny chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Na území obce Plzeň by měly být identifikovány nadměrně sklonité orné pozemky a eliminován jejich nepříznivý vliv na vodní režim realizací vhodných opatření. Ideálním stavem by bylo veškeré tyto pozemky alespoň zatravnit a tím přispět ke zlepšení stavu vodního režimu v krajině. Možno využít návrhu plánu společných zařízení v rámci KPÚ k eliminaci těchto ploch. Na území SO ORP Plzeň zasahují záplavové území Q100 sedmi vodních toků – Berounky, Klabavy, Mže, Radbuzy, Úhlavy, Úslavy a Vejprnického potoka. Celkem je záplavovým územím Q100 zasaženo 1 518,2 ha území SO ORP Plzeň. Záplavové území Q100 Berounky zasahuje území dvou obcí celkovou plochou 240,85 ha. Nejvíce záplavové území Q100 Berounky zasahuje území obce Plzeň a to plochou 198,0 ha. Záplavové území Q100 Klabavy zasahuje území tří obcí celkovou plochou 117,2 ha. Nejvíce záplavové území Q100 Klabavy zasahuje území obce Dýšina a to plochou 57,2 ha. Záplavové území Q100 Mže zasahuje pouze území obce Plzeň a to plochou 685,5 ha. Záplavové území Q100 Radbuzy zasahuje pouze území obce Plzeň a to plochou 73,0 ha. Záplavové území Q100 Úhlavy zasahuje pouze území obce Plzeň a to plochou 168,5 ha. Záplavové území Q100 Úslavy zasahuje pouze území obce Plzeň a to plochou 221,2 ha. Záplavové území Q100 Vejprnického potoka zasahuje pouze území obce Plzeň a to plochou 12,0 ha. V těchto územích (záplavové území Q100) by neměly být povolovány nové stavby zhoršující průběh povodňové vln. V již zastavěných částech obcí, kde zasahuje plocha záplavového území Q100 je potřeba navrhnout a realizovat opatření chránící toto území. Hygiena životního prostředí Aktuální imisní situace na území SO ORP je výslednicí působení emisí z dopravy, stacionárních energetických a průmyslových zdrojů emisí a malých zdrojů emisí včetně vytápění domácností, sezonně a místně i zemědělských provozů. Významný vliv na kvalitu ovzduší mají rovněž aktuální meteorologické podmínky. Rozhodujícím způsobem se na emisích pěti hlavních sledovaných znečišťujících látek podílejí čtyři zvláště velké a velké zdroje: Plzeňská energetika a.s., Plzeňská teplárenská a.s. – CZT, ŠKODA, KOVÁRNY, Plzeň, s.r.o. / ŠKODA STEEL, s.r.o. a ŠKODA, HUTĚ, Plzeň, s.r.o. Dle provedeného dotazníkového šetření, které proběhlo v obcích SO ORP, vyplývá, že subjektivně je místní zhoršení kvality ovzduší chápáno jako důsledek negativního působení dopravy v obcích Dýšina, Chrást, Chválenice, Kyšice, Losiná, Nezvěstice, Plzeň, Starý Plzenec, Štěnovický Borek. Vytápění domácností je jako příčina uvedeno v obcích Chrást, Chválenice, Letkov, Lhůta, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Nezvěstice, Šťáhlavy a Štěnovický Borek. Průmyslové emise jsou označeny jako problematické v obcích Dýšina, Kyšice a Plzeň. Dálkový přenos emisí je subjektivně vnímán v obci Losiná. Na rozdíl od předchozích let, prakticky nedošlo a území SO ORP Plzeň k překročení hodnot 24h ani ročního imisního limitu pro suspendované částice velikostní frakce PM10. Závažným problémem je 168


překračování cílového imisního limitu imisními koncentracemi benzo(a)pyrenu. Na 49 % území SO ORP došlo k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP). Plošně nejvyšší rozsah překročení imisního limitu pro BaP bylo zaznamenáno na území obcí Plzeň (83 % území), Starý Plzenec (35%), Chrást, Dýšina, Losiná, Nezvěstice a okrajově také na území obcí Šťáhlavy, Kyšice a Nezbavětice. Specifickým problémem jsou plošně zvýšené imisní koncentrace přízemního ozonu. Na 76 % území SO ORP došlo v roce 2006 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. Na 74 % území SO ORP došlo k překročení cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40). Zvýšené imisní koncentrace přízemního ozonu však nejsou výjimečné, k překračování imisních limitů dochází na většině území České republiky. V roce 2006 nebyly překročeny hodnoty imisních limitů pro SO2, NO2, benzen, ani cílový imisní limit pro arsen a kadmium vyhlášené na ochranu zdraví. Na 12 % území SO ORP byl překročen imisní limit pro NOx pro ochranu ekosystémů a vegetace. Největší plošný rozsah překročení byl zaznamenán na území obcí Letkov (42%), Kyšice (24%), Plzeň (18%), Tymákov a Starý Plzenec. Imisní limit pro SO2 na ochranu ekosystémů a vegetace nebyl překročen. Na území SO ORP není plněn navržený cílový stav indikátorů (nulové překročení imisních limitů pro ochranu lidského zdraví a ekosystémů a vegetace). Jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší je vyhlášena značná část území obcí SO ORP. Plošně je překračován především cílový imisní limit proB(a)P vyhlášený na ochranu lidského zdraví. Imisní limit pro suspendované částice velikostní frakce PM10 v roce 2006 (ani 2007) překročen nebyl, nicméně vzhledem k předchozímu stavu nelze problém považovat za definitivně vyřešený. Kvalita ovzduší je zhoršená v důsledku působení emisí z průmyslu, dopravy i plošných zdrojů (vytápění domácností). Z hlediska plošného rozsahu překročení imisních limitů (především BaP) patří území SO ORP Plzeň k nejhorším v kraji, v porovnání s SO ORP v rámci České republiky však již srovnání vychází příznivěji. Negativními účinky dopravy (emise, hluk) jsou zasaženy rozsáhlé oblasti v intravilánu města Plzně a území obcí v dosahu významných liniových zdrojů, jako jsou dálnice D5, silnice I/20, I/26, I/27, I/19, II/180, II/203, II/233, II/231, II/605 a řada silnic III. třídy a místních komunikací Plzně. Vyšší pravděpodobnost negativního působení emisí a hluku je zvláště za zhoršených rozptylových podmínek a v době dopravních špiček předpokládána na území obcí Chrást, Chválenice (průtah I/20), Kyšice (silnice I/26 a II/180), Letkov (v blízkosti D5), Losiná (I/20), Nezbavětice (potenciálně vliv I/19), Nezvěstice (průtah I/19), Plzeň (dle hlukových map), Starý Plzenec (částečně přivaděč na D5 II/180). Subjektivní pocit obtěžování nadměrným hlukem z dopravy byl dotazníkovým šetřením zjištěn v obcích Dýšina (silnice II/180, trať ČD Plzeň-Praha), Chrást, Chválenice, Kyšice, Letkov (D5), Losiná, Nezvěstice (průtak obcí I/19), Plzeň a Starý Plzenec. Nadměrný hluk způsobený průmyslovou výrobou pociťují občané v obcích Dýšina (AD Armaturka Dýšina), Kyšice a Plzeň. Žádné další zdroje hluku nebyly v dotaznících uvedeny. Kvalita života v obcích, ve kterých více než čtvrtina obyvatel žije obtěžována nadměrným hlukem, je zásadním způsobem narušena. Tato hygienická závada obcím mnohdy brání v rozvoji a vyloučit nelze ani postupné vylidňování či prohlubováni sociální diverzifikace zasažených lokalit. Nejhorší situace z hlediska hluku je v Plzni. Hluková zátěž obyvatel města Plzně (především z dopravy) přesahuje v mnohých lokalitách hygienické limity. Zdraví škodlivým hlukem může být zasaženo až 4400 obyvatel. Na území SO ORP je vymezena nízká, přechodná, střední i vysoká kategorie radonového indexu z geologického podloží (radonové riziko). Střední kategorie radonového indexu z geologického podloží se vyskytuje v severních částech Plzně (Plzeň 1, Bolevec, Bílá Hora) a v několika menších lokalitách na západě Plzně, na území obcí Starý Plzenec, Lhůta, Mokrouše, Tymákov. Vysoká kategorie radonového indexu byla lokalizována ve větším rozsahu na území obcí Losiná a Štěnovický Borek. Pro snížení zdravotního rizika plynoucího z pronikání radonu z podloží v oblastech s vysokým radonovým indexem je vhodné věnovat zvýšenou pozornost ochraně objektů pro bydlení na základě detailní znalosti hodnot objemové aktivity radonu zjištěné přímým měřením na stavebních pozemcích. V blízkosti letiště nebo v prodloužení osy vzletové a přistávací dráhy letiště Plzeň-Líně leží obce Lhota, Litice, Valcha, Chotěšov a Stod. Významný negativní vliv leteckého provozu na hygienu životního prostředí (hluková zátěž) v SO ORP Plzeň není předpokládán.

169


V roce 2010 tvořil největší podíl na celkové produkci odpadu (55 %) odpad ze stavební činnosti a to zejména zemina a kamení. Množství tohoto odpadu významně závisí na intenzitě výstavby v daném území. Významnější podíl měly také odpady z ČOV a zařízení na zpracování odpadu (11 %), odpady ze zemědělské prvovýroby a tepelných procesů. Komunální odpad tvořil pouze menší podíl (3,8 %), přičemž největší podíl z toho tvoří směsný komunální odpad. Jednoznačně největší množství odpadů v rámci celého SO ORP je produkováno ve městě Plzeň, která tvoří přibližně devadesát procent z celkové produkce v daném SO ORP. V ostatních obcích je produkce – zejména v závislosti na velikosti obce – významně nižší. Ve většině obcí jsou zavedeny systémy odděleného sběru odpadu (zejména papír, sklo a plasty), přesto směsný komunální odpad objemný odpad tvoří jednoznačně nejvýznamnější množství z komunálního odpadu. Významná část odpadů končí na skládkách. V rámci města Plzně vytváří podmínky pro třídění odpadů město prostřednictvím jednotlivých městských obvodů, které plně hradí nejen náklady spojené s tříděním odpadů, ale i náklady spojené se sběrem nebezpečných odpadů, objemných odpadů, sběrných dvorů, či likvidací černých skládek. Počet sběrných míst v současné době odpovídá počtu obyvatel a typu zástavby pod 300 obyvatel na jedno sběrné místo. Množství tříděného odpadu se rok od roku stále zvyšuje. Účinnost třídění se pohybuje u papíru na úrovni 38%, u plastů 24% a u skla 55%. Služby za svoz směsného komunálního odpadu si občané města Plzně objednávají přímo u zmíněných firem na základě uzavření smlouvy, nebo smluvní vztah je uzavřen prostřednictvím správce či majitele nemovitosti. Zjištěná hodnota průměrná produkce komunálního odpadu v SO ORP Plzeň byla 263,0 kg/os.rok. Znamená to, že produkce komunálního odpadu je nižší, než je průměr ČR a zároveň splňuje (s výjimkou obcí Starý Plzenec a Tymákov) úroveň produkce KO splňuje požadavek 340 kg/os.rok, který je uveden v Národním plánu odpadového hospodářství ČR. Míra separace komunálního odpadu je v rámci obcí SO ORP přibližně 19 %, je tedy významně vyšší republikovému průměru (11 %), avšak je nižší, než je požadavek vycházející ze Strategie udržitelného rozvoje ČR, kde je jako cíl udávána míra recyklace (která ze separace vychází) komunálního odpadu (respektive materiálového využití odpadu) 50 %. Ochrana přírody a krajiny Z hlediska plošného zastoupení CHÚ se SO ORP jeví jako území s nízkým zastoupením zvláště chráněných ploch. ZCHÚ zaujímají pouze 0,6% z celkové plochy SO ORP. Všechny obce i SO ORP jako celek mají tudíž nejnižší hodnocení indikátoru (-2). V řešeném území se nachází pouze menší chráněná území typu evropsky významná lokalita, přírodní rezervace a přírodní památka. Největší plochu zaujímají 2 přírodní parky Horní Berounka a Kornatický potok, které slouží k ochraně krajinného rázu. Tyto parky však nefigurují ve výpočtech, neboť se nejedná o zvláště chráněné území. Nejvyšší podíl zvláště chráněných ploch má obec Chrást (5,8%) a to díky EVL Plzeň-Zábělá, která je zároveň i přírodní rezervací. Další obce mají sice nízký podíl zvláště chráněných území ve srovnání s ČR, ovšem z pohledu plzeňského ORP patří mezi hodnotné. Jsou jimi obce Plzeň a Starý Plzenec. V dalších 5 obcích se ZCHÚ vyskytují, i když jen malou plochou – Dýšina, Lhůta, Nezvěstice a Tymákov. V řešeném SO ORP existuje 8 obcí, kde se chráněné území nevyskytuje žádné. Jsou jimi obce Chválenice, Kyšice, Letkov, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Šťáhlavy a Štěnovický Borek. Z hlediska hodnocení ekologické stability SO ORP jako celek spadá do území ekologicky málo stabilního (hodnota KES = 0,70). Území ekologicky mírně stabilní (hodnota indikátoru 0) má 6 obcí Dýšina, Chrást, Lhůta, Starý Plzenec, Šťáhlavy a Štěnovický Borek. Nejvyšší ekologickou stabilitu z nich má obec Šťáhlavy (KES = 2,19), za ní následuje obec Lhůta (KES = 1,50). Rozvoj těchto obcí lze z hlediska ekologické stability považovat za udržitelný. Území málo stabilní (hodnota indikátoru -1) mají obce Kyšice, Letkov, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Nezvěstice, Plzeň a Tymákov. V rámci ORP má vůbec nejnižší ekologickou stabilitu obec Chválenice (hodnota indikátoru -2, KES = 0,39).

170


Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Lesnatost SO ORP Plzeň je 30,5 %, což je o 9 % méně než lesnatost Plzeňského kraje (39,5 %) a blíží se lesnatosti ČR (33,6 %). Lesy jsou soustředěny více na jihu a východě území, několik větších lesních celků se nachází na západě a severu území (patří do obce Plzeň). Nejlesnatější obcí v rámci SO ORP je obce Šťáhlavy (68,7%), vyšší podíl lesa má rovněž obec Chrást (42,9%) a obec Lhůta (40,2). Nejméně lesnatou obcí, to je obcí s nejmenším podílem lesa je obec Mokrouše (3,4 %), dále pak obec Chválenice (6,5 %) a obec Nezvěstice (8,5 %). V SO ORP převažují lesy zařazené do kategorie lesů hospodářských (82,9 %), lesů zařazených do kategorie lesů ochranných je 0,7 % a lesů zařazených do kategorie lesů zvláštního určení je 15,1 %. Nejvíce lesů zařazených do kategorie lesů ochranných je v obci Starý Plzenec (1,3 %), z celkové plochy lesa. Nejvíce lesů zařazených do kategorie lesů zvláštního určení je v obci Plzeň (22,8 %)a v obci Chrást (12,3 %). Zemědělská půda v SO ORP Plzeň zaujímá 48,8 % z celkové rozlohy, přičemž míra zornění je 72,1 % ZPF. Z hodnocení změny výměry zemědělské půdy ve sledovaném období 2001 až 2008 vyplývá, že úbytek zemědělské půdy mezi lety 2001 a 2008 byl nejvyšší v obcích Letkov (6,5 %), Starý Plzenec (5 %), Losiná (4 %) a Tymákov (2,6 %). V Plzni došlo mezi lety 2003 a 2008 k úbytku 189 ha, tj. 3 %. Úbytek půdy byl zde doprovázen především růstem výměry ostatních ploch. Na území SO ORP Plzeň je vysoký podíl půd zařazených do 1. a 2. třídy ochrany (40,9 %). Nejvyšší podíl těchto půd na celkové zemědělské půdě mají obce Šťáhlavy, Dýšina a Nezvěstice. Veřejná dopravní a technická infrastruktura Pro hodnocení úrovně silniční sítě na území jednotlivých SO ORP jsou hlavními ukazateli její hustota, parametry dopravních cest, napojení silniční sítě na regionální, případně celostátní dopravní trasy, zajišťující dostupnost okolních měst a příslušných krajských úřadů. Délka silniční sítě činí celkem 305,16 km, z toho 10,2% představuje dálnice, stávající silnice I. třídy činí 32,8% , silnice II. třídy 18,2 % a pouze necelých 40 % (38,8 %) tvoří silnice III. třídy. Hustota silniční sítě na území SO ORP Plzeň činí 1,17 km/km2 což znamená, že je vysoko nad průměrnou hustotou silniční sítě v ČR, která dosahuje 0,7 km/km2. Správním územím SO ORP Plzeň probíhá dálnice D5. Sídelní město ORP Plzeň a současně i sídlo kraje má strategicky výhodnou polohu na křížení evropsky významných komunikací. Na dopravní obslužnosti území se významně podílí i silnice I. třídy, i když podíl silnic II. třídy a III. třídy je téměř 60%. Vzhledem k dlouhodobě nedostatečné údržbě a modernizaci je současný stav značné části infrastruktury nevyhovující. Hlavními nedostatky jsou absence obchvatů, nevyhovující technické parametry, špatná kvalita vozovek a značné množství dopravních závad. Náprava situace bude finančně mimořádně náročná. Vzhledem ke stávajícímu stavu silniční sítě jsou hodnoty získané měřením intenzity dopravy již v současném období vysoké. Zejména v průtahu městem Plzeň, ale i v dalších obcích, je doprava spojena s řadou negativních dopadů. Trend ve vývoji intenzity dopravy je trvale rostoucí. Délka železničních tratí na území SO ORP Plzeň je cca 68,9 km a hustota železniční sítě činí cca 0,26 km/ km2 a je vysoko nad celorepublikovým průměrem (12,2km/100km2). Na území SO ORP Plzeň je železniční doprava přímo dostupná pouze pro 6 z 15 hodnocených obcí, což představuje cca 40% obcí. Jak vyplývá z tabulky v příloze ke kartě, celkový počet zastávek je však podstatně vyšší (19) vzhledem k tomu, že především na správním území města Plzně je řada zastávek v jejích jednotlivých částech. Ze sledovaných obcí (kromě města Plzně) je železniční doprava bezprostředně dostupná pro 5 obcí (Dýšina, Chrást u Plzně, Šťáhlavy, Nezvěstice a Starý Plzenec). Územím SO ORP Plzeň prochází III. TŽK, jímž je vedena celostátní trať č. 170, na níž v současnosti probíhá modernizace. V delším časovém horizontu se předpokládá modernizace a zdvoukolejnění dalších celostátních tratí, jež jsou rovněž součástí evropské železniční sítě (180, 190) a celostátních tratí regionálního významu (160, 183). Územím dále prochází dvě regionální tratě (175 a 176), jež rovněž neodpovídají současným požadavkům na kvalitu přepravy a budou vyžadovat úpravy. Dopravní obslužnost obcí VLD (veřejnou linkovou dopravou – autobus i vlak) je ovlivněna dostupností veřejné dopravy v jednotlivých obcích. Hodnocení dopravní obslužnosti území hromadnou dopravou bylo provedeno na základě zjištění počtu spojů do Plzně a z Plzně ve všedních dnech a v sobotu a to pro vybrané časové intervaly. Jak vyplývá z tabulky v příloze ke kartě, je počet

171


spojů do Plzně v ranních hodinách ve všedních dnech uspokojivý, možnosti návratu z Plzně do obcí jsou ve vybraných intervalech omezené. Dopravní obslužnost v sobotu je převážně zcela nevyhovující. Na území SO ORP Plzeň je dobře rozvinutá technická infrastruktura s dostatečným zásobováním elektrickou energií. Vodovod je ve všech obcích, s výjimkou obce Nezbavětice. Jako bezpečnostní riziko se jeví jediný zdroj vody v Plzni – ÚV Homolka. Kanalizace je zastaralá a je třeba dobudovat ČOV rekonstruovat stávající. Rovněž je třeba věnovat zvýšenou pozornost kanalizačním řadům, zvlášť v menších obcích. Plynofikace je dokončena ve všech obcích s výjimkou obce Lhůta a Šťáhlavy. Území SO ORP Plzeň je vybaveno potřebnou strukturou informačních a komunikačních technologií, ojediněle se projevuje nedostatečné pokrytí signálem mobilních operátorů. Kapacita nové digitální telefonní ústředny v Plzni plně vyhovuje požadavkům na telefonní přípojky včetně rezervy v kapacitě. U alternativních zdrojů elektrické energie se jedná zejména o využití malých vodních elektráren a to k produkci elektrické energie. Ostatní způsoby využití alternativních zdrojů elektrické energie jsou na území SO ORP Plzeň méně významné a zatím jen ojedinělé. Sociodemografické podmínky SO ORP Plzeň je se 180 799 obyvateli největším SO ORP Plzeňského kraje. V70. letech zde docházelo k prudkému nárůstu počtu obyvatel, kterých přibývalo zejména díky kladným migračním saldům, ale rovněž vlivem kladných přirozených přírůstků. V 80. letech se tempo růstu počtu obyvatel začalo zpomalovat a od roku 1985 až do roku 2005 počet obyvatel klesal. Přirozené přírůstky přitom byly záporné již od roku 1981. V roce 2006 však začalo obyvatel opět přibývat, migrační saldo přesáhlo 10 promile a rovněž přirozený přírůstek byl kladný. Mezi lety 1997 a 2007 zde došlo k poklesu počtu obyvatel o 1,64 %. K největšímu relativnímu nárůstu počtu obyvatel přitom došlo v obcích Mokrouše, Letov a Štěnovický Borek, naopak počet obyvatel nejvýrazněji poklesl v obcích Nezbavětice a Plzeň. SO ORP Plzeň má druhé nejstarší obyvatele v kraji, index stáří dosahuje hodnoty 1,24. V rámci SO ORP je nejstarší obyvatelstvo v obci Nezbavětice. Naproti tomu má Plzeň v porovnání s ostatními SO ORP kraje nejlepší vzdělanostní strukturu obyvatel, přičemž správní obec Plzeň hraje roli nejvýznamnějšího vzdělávacího centra. V SO ORP Plzeň má 67 % obcí mateřskou školu. Základní škola je v 53 % obcí, přičemž ve 33 % obcí je základní škola úplná (devítiletá). Ve městě Plzeň je 29 základních škol, z toho 26 ZŠ je úplných, dvě ZŠ jsou soukromé. V Plzni se dále nachází několik speciálních škol a 6 základních uměleckých škol, z čehož jedna je soukromá. Základní umělecká škola je také ve Starém Plzenci a obci Chrást. V 5 obcích není žádné školské zařízení. V SO ORP Plzeň je velká nabídka institucí dalšího vzdělávání s širokou nabídkou maturitních a učebních obrů, je zde možnost i vysokoškolského studia na Západočeské univerzitě v Plzni s 8 fakultami a na vysoké škole v Plzni, o.p.s.. V Plzni se nacházejí 4 nemocnice, které mají dále 8 detašovaných pracovišť. Fakultní nemocnice Plzeň, která je největším zdravotnickým zařízením poskytujícím akutní péči v Plzeňském kraji, disponující 1830 lůžky má 4 pracoviště, jedná se o pracoviště FN Plzeň – Lochotín, FN Plzeň – Bory, FN Plzeň - Slovany a zvlášť je umístěno radioterapeutické a onkologické oddělení. Dále je zde Mulačova nemocnice, s.r.o., jedná se o nemocniční zařízení, které provozuje péči v těchto oborech: interní lékařství, chirurgie, dětská chirurgie, ortopedie, gynekologie a porodnictví, intenzivní péče, rehabilitace. Nemocnice u Sv. Jiří, s.r.o. poskytuje komplexní ambulantní a lůžkovou péči včetně JIP, RTG, léčebné rehabilitace a ambulantní péči v oboru endokrinologie. Městská nemocnice Plzeň, PRIVAMED, a.s., poskytuje akutní i následnou péči v interním oboru a neurologii, její součástí je i LDN se 225 lůžky a 10 sociálních lůžek. V Plzni také funguje několik sdružených ambulantních zařízení, poliklinik. Konkrétně se jedná o Městskou polikliniku Plzeň s.r.o., Polikliniku Denisovo nábřeží s.r.o., Polikliniku Bory s.r.o., Zdravotnické zařízení PlzeňDoubravka s.r.o., Železniční polikliniku, MEDIKA-centrum s.r.o. Plzeň a Zdravotnické středisko Skvrňany – Zdravcentrum. V tomto městě působí Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje, p.o. a sídlí zde Okresní zdravotní ústav. Lékařská péče pro dospělé je dostupná v 9 obcích, pro děti a dorost je lékařská péče dostupná v 7 obcích. V SO ORP Plzeň se vyskytují 4 domovy pro seniory ve městě Plzeň, jejich kapacita je nedostatečná. Dále jsou ve městě Plzeň 3 domovy se zvláštním režimem, kapacita je také nedostatečná. Do všech zařízení je dlouhá čekací doba na umístění a tím, že všechna zařízení jsou centralizována ve městě Plzeň, může docházet k problémům s umisťováním obyvatel z přidružených obcí. Domy s pečovatelskou službou se vyskytují ve městě Plzeň a v obcích Dýšina, Chrást, Nezvěstice a Starý Plzenec. Kapacita všech DPS je kromě DPS ve městě Starý Plzenec nedostatečná. Kapacita denního a týdenního stacionáře pro seniory a osoby s duševním onemocněním je nedostatečná. Terénní 172


pečovatelské služby v SO ORP Plzeň jsou zajišťovány ve městě Plzeň a všech obcích kromě obcí Štěnovický Borek, Chválenice, Kyšice a Nezbavětice, v těchto obcích si je občané musí domlouvat s poskytovatelem těchto služeb individuálně. V obcích Letkov, Lhůta, Losiná, Mokrouše, Šťáhlavy a Tymákov je zajišťován pouze rozvoz obědů, širší služby jsou poskytovány jen výjimečně. V obcích a městech SO ORP Plzeň jsou pořádány různé společenské, kulturní či sportovní akce, zájem obyvatel o veřejné dění v obcích či aktivní zapojení do pořádání těchto akcí je dle dotazníkového průzkumu průměrný. V obcích, které nemají ZŠ, jsou pořádány různé akce pro děti a mládež (např. hasičský kroužek, TJ Sokol, atd.). S nedostatečnými možnostmi využití volného času se potýkají obce Chrást a Losiná. Bydlení V roce 2001 bylo na území SO ORP Plzeň evidováno celkem 19 425 domů, z toho jich bylo trvale obydleno 17 635 (tj. 90,8 %). Podíl rodinných domů z trvale obydlených domů byl více než sedmdesátiprocentní – 71,4 % (tj. 12 583 domů), což je ovlivněno zejména městem Plzeň, kde tento podíl dosahoval pouhých 64,5 %. V ostatních obcích SO ORP dosáhl podíl rodinných domů z trvale obydlených domů více než devadesáti procent. V regionu lze (vyjma samotné Plzně) pozorovat převahu individuální výstavby, čemuž odpovídá i celkový charakter zástavby v jednotlivých obcích. V SO ORP bylo dále evidováno 9,2 % neobydlených domů. Podíl domů postavených před a v průběhu druhé světové války je více než čtyřicetiprocentní, což klade již v současné době nároky na novou výstavby. Průměrné stáří domů v regionu je 48,1 let. K roku 2001 činil počet bytů v SO ORP Plzeň 80 299, což je přibližně o 2,6 % více než v roce 1991. 91,6 % z těchto bytů bylo trvale obydleno. V řadě obcí se v období 1991-2001 zvedl počet trvale neobydlených bytů. Jedná se o všechny obce vyjma obcí Lhůty a Mokrouše. V obcích mimo Plzeň sloužilo k rekreaci téměř 50 % trvale neobydlených bytů. 21 % z celkového počtu trvale obydlených bytů se nacházelo v rodinných domech, což je však opět dáno městem Plzeň, kde je tento podíl menší než 17 %. V ostatních obcích je situace zcela odlišná.V některých obcích – Lhůta, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Štěnovický Borek a Tymákov – se byty nacházejí pouze v rodinných domech, ve všech ostatních podíl bytů v rodinných domech převažuje. Přibližně polovina bytů v SO ORP Plzeň (48 %) byla v roce 2001 v osobním vlastnictví obyvatel (tj. ve vlastním rodinném domě nebo v bytovém domě). 30 % bytů bylo nájemních a zbylá část bytů družstevních. Největší množství nájemních a družstevních bytů se nacházelo v Plzni. Ve většině okolních obcích (mimo Plzeň) je podíl bytů v osobním vlastnictví výrazně vyšší. Průměrný počet osob na jeden byt byl 2,67. Nejnižší hodnotu lze pozorovat v obci Lhůta (2,33 osob na byt) a Plzni (2,39 osob na byt). Nejvyšší počet osob na byt je v Losiné a Nezbavěticích (přes 2,8 osob na byt). Privatizace bytového fondu postupně pokračuje, a to především v samotné Plzni, kdy jsou byty v majetku města postupně rozprodávány. K roku 2001 byl v SO ORP Plzeň zaveden zemní plyn do 90,2 % bytů. Je to dáno vysokou plynofikací bytů ve městě Plzeň (přes 92 %), v ostatních obcích je tento podíl celkově menší. Některé obce (Lhůta, Mokrouše a Šťáhlavy) nebyly plynofikovány (takřka) vůbec. V ostatních obcích byla vybavenost plynem nadpoloviční. Naprostá většina domácností je napojena na veřejnou vodovodní síť, k roku 2001 byl tento stav 98,7 %. Ve všech obcí je napojenost na veřejný vodovod vyšší než 95 %. Připojení na kanalizační síť je vysoké – v roce 2001 bylo napojeno 92 % bytů, a to především díky města Plzeň, kde bylo na kanalizační síť napojeno přes 96 % domácností. Více než 50 % domácností je na veřejnou kanalizaci napojeno také v obcích Dýšina, Chrást a Starý Plzenec. Naopak v některých obcích kanalizace nebyla zavedena vůbec. V letech 2001–2010 se výstavba nových bytů v SO ORP Plzeň pohybovala o cca 5 % pod průměrem Plzeňského kraje a mírně níže, než je průměr ČR. V rámci Plzeňského kraje patří výstavba nových bytů v SO ORP Plzeň k nejpomalejším, nižší rychlost je pouze v SO ORP Nepomuk, Stříbro a Tachov. Počet trvale obydlených bytů v SO ORP Plzeň byl mezi lety 1991–2001 prakticky nezměněn. Za období 1991–2001 přibylo 229 nově obydlených bytů, což představuje nárůst o 0,3 %. K úbytku došlo pouze v obci Tymákov a mírně také v Plzni. U ostatních obcí došlo k nárůstu. Průměrná rychlost bytové výstavby v ČR je 3,3 bytů na 1000 ob/rok, obce v území SO ORP Plzeň měly rychlost bytové výstavby nižší (2,8 bytů na 1000 ob/rok). Nejvyšší rychlost bytové výstavby byla v tomto období v obcích Dýšina, Letkov, Chválenice, Losiná, Nezbavětice, Starý Plzenec a Štěnovický 173


Borek (všude nad 5 bytů na 1000 ob/rok, v obci Štěnovický Borek 23). Jedná se o obce v bezprostředním sousedství Plzně, které jsou z hlediska bydlení velmi atraktivní. Nejmenší rychlost byla naopak v obci Tymákov. Rekreace SO ORP Plzeň se nachází v turistické oblasti Plzeňsko, která má velmi bohaté kulturní i historické tradice a díky své výhodné poloze vůči EU, Praze a západočeským lázním je velmi dobře dopravně dostupná. Odedávna je díky své poloze na historických zemských cestách hojně navštěvovanou oblastí. V krajině, která má charakter pahorkatiny, nalezneme množství historických památek, které svědčí o bohatství tohoto kraje. Množství značených tras pro pěší turisty i cykloturisty, koňské jízdárny, vynikající plzeňské pivo a lidové tradice dávají oblasti tu správnou dávku přitažlivosti. Pro rekreaci a rozvoj cestovního ruchu je vhodné zejména město Plzeň, které má výjimečný potenciál cestovního ruchu a obec Starý Plzenec, která má vysoký potenciál cestovního ruchu. Ostatní obce v tomto SO ORP mají zvýšený potenciál. Na území SO ORP Plzeň zasahuje ze severovýchodu přírodní park Horní Berounka a z jihovýchodu přírodní park Kornatický potok. Na severním okraji Plzně se nachází rozsáhlý ekosystém deseti rybníků zvaný Bolevecké rybníky. V oblasti jsou tyto přírodní památky: Andrejšky (Starý Plzenec), Černá stráň (Starý Plzenec), Čertova kazatelna (Plzeň-Radčice), Ejpovické útesy (Dýšina), Kamenný rybník (Plzeň), Malesická skála (Plzeň-Malesice), Petrovka (Plzeň-Bolevec), Sedlecká rokle (Lhůta), Starý rybník (Starý Plzenec), Sutice (Tymákov) a Zábělá (Chrást). Zajímavé je také arboregum Sofronka a Lochotínský park. V tomto regionu se nachází dvě rozhledny. Jedna z nich se nachází na kopci Chlum nedaleko centra Plzně a druhá je na Sylvánském vrchu, který se nachází nad severozápadním okrajem Plzně. Územím vedou tři naučné stezky: Sigmondova stezka, Naučná lesní stezka Zábělá, Staroplzenecká naučná stezka. Zájemci o zimní sporty mají vzhledem k nedostatečné infrastruktuře i ke klimatickým podmínkám minimální možnosti pro vlastní realizaci. Podmínky pro rekreaci v letním období jsou příznivější. Velmi oblíbenými jsou v této oblasti vodáctví, cykloturistika a agroturistika. Co se týče doprovodných a doplňkových služeb cestovního ruchu (wellness služby, služby vázané na sportovní aktivity, atd.) je nejlépe vybaveno město Plzeň, ostatní obce v této infrastruktuře, stejně jako v nabídce alternativních atrakcí a atraktivit pro turisty v případě špatného počasí, zaostávají. Památkově nejbohatší a nejatraktivnější je v tomto regionu bezesporu město Plzeň. Historické jádro Plzně bylo v roce 1989 prohlášeno městskou památkovou rezervací. Na jeho území se dnes nacházejí tři národní kulturní památky. Dále se v Plzni nacházejí dvě městské památkové zóny, 7 vesnických památkových zón a tři vesnické památkové rezervace. Cenné jsou i historické domy kolem náměstí (mnohé z nich s kamennými portály), františkánský klášter, renesanční radnice, Velká synagoga či Alšova sgrafita. V okolních obcích jsou potom dvě národní kulturní památky a tři vesnické památkové zóny. Celkové ubytovací kapacity jsou v SO ORP Plzeň soustředěny v místech s největším potenciálem cestovního ruchu, které jsou nejvíce vhodné pro samotnou rekreaci, a to především ve městě Plzeň. V ostatních obcích jsou ubytovací kapacity naprosto nedostačující a nemají ani potřebnou kvalitu. Z hlediska struktury ubytovacích kapacit se jedná o velmi pestré spektrum od ubytování v hotelích a penzionech, přes ubytování v rekreačních zařízeních, ubytovnách a kempech až po ubytování v chatách a ubytování v soukromí. Najdeme tu i dostatek ubytovacích kapacit vyšší třídy, které dokážou uspokojit požadavky náročnější klientely. Ubytování v hotelu (max. čtyřhvězdičkovém) je možné v Dýšině, Plzni a Šťáhlavech. Penziony se mj. nacházejí také v obcích Chválenice a Starý Plzenec. V SO ORP Plzeň se nachází šestnáct ubytovacích zařízení certifikovaných dle nově zpracované Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky. Hospodářské podmínky V porovnání s ostatními SO ORP Plzeňského kraje vykazuje Plzeň nejvyšší daňovou výtěžnost, která dosahuje průměrně více než 18 tis. Kč/obyv. (rok 2007), a to především díky vysoké výtěžnosti ve správní obci Plzeň. Dále Plzeň patří k SO ORP s mírně podprůměrnou mírou nezaměstnanosti, která dosahuje průměrně za celé období let 2005 – 2008 4,99%. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných přitom za celé sledované období dosáhl pouze 31,29%. Míra zaměstnanosti je v SO ORP Plzeň na úrovni 68,5%, 174


a zcela tak odpovídá průměru kraje jako celku. Míra ekonomické aktivity (74,34%) je však nadprůměrná. Podle odvětvové klasifikace ekonomických činností je možné většinu zaměstnaných v SO ORP zařadit do oblasti průmyslu a stavebnictví, dále do oblasti školství, zdravotní, veterinární a sociální činnosti a obchodu a oprav motorových vozidel. Největšími zaměstnavateli SO ORP Plzeň, kteří mají více než 2 000 zaměstnanců, jsou BORGERS CS, spol. s r.o., LASSELSBERGER, a.s., PANASONIC AVC NETWORKS Czech, s.r.o., Plzeňský Prazdroj, a. s., Fakultní nemocnice Plzeň a Yazaki Wiring Technologies Czech s.r.o. Největší počet firem na území SO ORP však má do 5 zaměstnanců. V Plzeňském kraji připadá na 1000 obyvatel průměrně 183 podnikatelů. Plzeň je však jediným SO ORP, kde míra podnikatelské aktivity převyšuje hodnotu 200, a to především díky míře v obcích Mokrouše a Tymákov, kde přesahuje dokonce 300 podnikatelů na 1000 obyvatel. Podle OKEČ je možné většinu ekonomických subjektů v SO ORP Plzeň zařadit do oblasti maloobchodu kromě motorových vozidel a oprav výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost, do oblasti ostatních podnikatelských činností a v neposlední řadě do oblasti stavebnictví. V SO ORP má dle výsledků absolutního počtu vyjíždějících a dojíždějících výsadní postavení správní město Plzeň, které je pracovním centrem.

175


5.2 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ Okruh problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb. V rámci řešení RURÚ SO ORP Plzeň je takto členěn i problémový výkres. Podkladem pro problémový výkres jsou údaje a informace o jevech v území, které vstupují jako předmět nebo součást závad nebo střetů v území do vyhodnocení nebo popisu problémového výkresu. Jejich součástí jsou i záměry, které vstupují a zasahují do stávající struktury limitů a hodnot. Příklady GIS vrstev použitých v problémovém výkrese SO ORP Plzeň: skládka stará zátěž území nebo kontaminovaná plocha silnice 1. a 2. třídy navrhované komunikace železnice ÚSES chráněné ložiskové území poddolované území sesuvné území záplavové území Q100

• • • • • • • • • •

Problémy zobrazené v problémovém výkresu jsou dále doplněny dalšími problémy (závadami, omezeními apod.), které vyplývají z rozboru udržitelného rozvoje území. Níže je uveden přehled hlavních uvažovaných problémů a závad vyplývajících z rozboru udržitelného rozvoje území.

5.2.1 Urbanistické, dopravní a hygienické závady v území 5.2.1.1

Stav povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních vod

Stav povrchových a podzemních vod, hodnocený s využitím navržených indikátorů (viz kapitola 3.2.2 Stav povrchových a podzemních vod), je na území SO ORP Plzeň hodnocen jako nepřijatelný z hlediska plnění environmentálních cílů. Na území SO ORP je jako „rizikový“ klasifikováno 96 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu (na území téměř všech obcí 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích) a 83 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu (na území většiny obcí 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích). Na celém území SO ORP je klasifikováno jako „rizikový“ 35 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu (Plzeň 62 % plochy útvarů podzemních vod) a 47 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu (nejvíce Losiná a Štěnovický Borek 100 % plochy útvarů podzemních vod). Nepřijatelný stav povrchových a podzemních vod je na území všech obcí, obzvláště nepřijatelný stav je na území města Plzně. Z hlediska územního rozvoje je limitním systémem odkanalizování území. Chybějící kanalizace snižuje standard některých již zastavěných území a blokuje rozvoj dalších vhodných ploch. Nedostatečně rozvinutý kanalizační systém s napojením na ČOV je především v obcích do 1000 obyvatel. Překážkou pro úspěšné odkanalizování obcí, případně dostavbu kanalizace či napojení na ČOV je ve většině případů nedostatek financí. •

•

V oblastech, kde doposud chybí, je nutno řešit vybudováním a modernizací infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech. V rámci ÚP vymezit koridory a plochy pro nové čistírny odpadních vod a vymezit koridory pro vedení kanalizace. 176


Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti.

•

Problémy k řešení vytipované v jednotlivých obcích s cílem snížení znečištění povrchových a podzemních vod na standardy EU: Chrást Dýšina Kyšice Lhůta Nezbavětice Tymákov Plzeň

5.2.1.2

rekonstrukce stávající kanalizační sítě, intenzifikace ČOV Chrást, .dostavba kanalizačních řadů oddílné splaškové kanalizace na rozvojových plochách. intenzifikace ČOV Dýšina. výstavba nové splaškové kanalizace ve stávající zástavbě a na rozvojových plochách, vybudování čerpací stanice na stokové síti, intenzifikace stávající ČOV, postupná přeměna stávající splaškové kanalizace na dešťovou. rekonstrukce a výstavba domovních mikročistíren a akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. výstavba oddílné splaškové kanalizace napojené na ČOV Chválenice. Přeměna stávající kanalizace na dešťová. dostavba jednotné kanalizační sítě ve stávající zástavbě a na rozvojové ploše v jihozápadní části obce, výstavba mechanicko – biologické čistírny u Tymákovského potoka pro 1000 EO. zkapacitnění kanalizačních sběračů zvláště ve středu města, zlepšení technického stavu kanalizací, modernizace ČOV,

Překračování imisních limitů sledovaných látek znečišťujících ovzduší

Na území SO ORP není plněn navržený cílový stav indikátorů (nulové překročení imisních limitů pro ochranu lidského zdraví a ekosystémů a vegetace). Jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší je vyhlášena značná část území obcí SO ORP. Plošně je překračován především cílový imisní limit pro BaP vyhlášený na ochranu lidského zdraví. Imisní limit pro suspendované částice velikostní frakce PM10 v roce 2006 (ani 2007) překročen nebyl, nicméně vzhledem k předchozímu stavu nelze problém považovat za definitivně vyřešený. Kvalita ovzduší je zhoršená v důsledku působení emisí z průmyslu, dopravy i plošných zdrojů (vytápění domácností). Specifickým problémem jsou plošně zvýšené imisní koncentrace přízemního ozonu. Na 76 % území SO ORP došlo v roce 2006 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. Na 74 % území SO ORP došlo k překročení cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40). Na 12 % území SO ORP byl překročen imisní limit pro NOx pro ochranu ekosystémů a vegetace. Největší plošný rozsah překročení imisního limitu pro NOx byl zaznamenán na území obcí Letkov (42%), Kyšice (24%), Plzeň (18%), Tymákov a Starý Plzenec. •

•

•

Pro snížení prašnosti a hluku je vhodné zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně, například pásů zeleně podél průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrných stranách obcí. V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší obzvláště citlivě vyhodnocovat vznik nových průmyslových zón a zvážit, zda povolit výstavbu nebo rozšíření kapacity stávajících velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování nebo přeložek komunikací, logistických center a aktivit indukujících další dopravu. Prioritou jsou hustě osídlené oblasti města Plzně, tedy zejména městské obvody Plzeň 1, Plzeň 2 – Slovany, Plzeň 3 a Plzeň 4, na jejichž území jsou opakovaně vyhlašovány oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší a oblasti s překročeným cílovým imisním limitem pro benzo(a)pyren: Plzeň (83 % území), Starý Plzenec (35%), Chrást, Dýšina, Losiná, Nezvěstice. Zajistit územní rezervy pro plynofikaci, přestože v současné době není plynofikace díky nezájmu obyvatel řešením a potenciál ve snížení emisí spočívá spíše v modernizaci spalovacích zařízení domácností (kotlů), snížení spotřeby energie (zateplení) a využívání obnovitelných zdrojů energie 177


(solární energie). Z hlediska územního plánování je však důležité podporovat územní potřeby výstavby veřejné technické infrastruktury s delším časovým horizontem, s ohledem na nepředvídatelný cenový vývoj energií. Na plynovodní přípojku jsou napojeny téměř všechny obce s vyjímkou obcí Lhůta a Šťáhlavy. Do budoucna je třeba řešit rozvoj plynofikace dalších lokálních částí obcí,

5.2.1.3

Hluková a emisní zátěž z dopravy

Negativními účinky dopravy (emise, hluk) jsou zasaženy rozsáhlé oblasti v intravilánu města Plzně a území obcí v dosahu významných liniových zdrojů, jako jsou dálnice D5, silnice I/20, I/26, I/27, I/19, II/180, II/203, II/233, II/231, II/605 a řada silnic III. třídy a místních komunikací Plzně. Hluková zátěž obyvatel města Plzně (především z dopravy) přesahuje v mnohých lokalitách hygienické limity. Zdraví škodlivým hlukem může být zasaženo až 4400 obyvatel. Vyšší pravděpodobnost negativního působení emisí a hluku je zvláště za zhoršených rozptylových podmínek a v době dopravních špiček předpokládána na území obcí Chrást, Chválenice (průtah I/20), Kyšice (silnice I/26 a II/180), Letkov (v blízkosti D5), Losiná (I/20), Nezbavětice (potenciálně vliv I/19), Nezvěstice (průtah I/19), Plzeň (dle hlukových map), Starý Plzenec (částečně přivaděč na D5 II/180). Subjektivní pocit obtěžování nadměrným hlukem z dopravy byl dotazníkovým šetřením zjištěn v obcích Dýšina (silnice II/180, trať ČD Plzeň-Praha), Chrást, Chválenice, Kyšice, Letkov (D5), Losiná, Nezvěstice (průtah obcí I/19), Plzeň a Starý Plzenec. Nadměrný hluk způsobený průmyslovou výrobou pociťují občané v obcích Dýšina (AD Armaturka Dýšina), Kyšice a Plzeň. • •

•

•

• •

5.2.1.4

Integrovat zásady dlouhodobé strategie ochrany před hlukem do územních plánů obcí s intenzivní silniční či železniční dopravou (Územní plán Plzně). Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou (Losiná, Nezvěstice, kyšice, Chválenice, Plzeň – návrh opatření v intravilánu města Plzně přesahuje možnosti této studie). Minimalizovat negativní vlivy (emise, hluk) vyplývající z provozu stávající dopravní infrastruktury (Plzeň, Chrást, Chválenice, Kyšice, Letkov, Losiná, Nezbavětice, Nezvěstice, Starý Plzenec). Např. zvýšením plynulosti setrvávající dopravy ve městě (výrazné omezení emisí znečišťujících látek, budováním moderní dopravní signalizace, jednak náhradou klasických křižovatek křižovatkami okružními (kruhovými objezdy) a mimoúrovňovými. Na úrovni ÚPD obcí, zvláště obcí bez realizovaného obchvatu, prověřit potřeby a stabilizovat návrh řešení na odstranění bodových dopravních závad a negativních vlivů z provozu silniční motorové dopravy. V blízkosti významných komunikací zvážit odsun stavební čáry pro novou výstavbu. Omezení individuální automobilové dopravy v intravilánu Plzně spojené s realizací moderních systémů hromadné dopravy, vybudováním systémů „park and ride“ a „park and go“ a také zlepšením nabídky parkovacích stání doplněných o telematická zařízení, budování pěších zón.

Radonové riziko

Vysoká kategorie radonového indexu byla lokalizována ve větším rozsahu na území obcí Losiná a Štěnovický Borek. • Vymezovat plochy pro bydlení pokud možno mimo oblasti s vysokým indexem radonového indexu. • Pro snížení zdravotního rizika plynoucího z pronikání radonu z podloží v oblastech s vysokým radonovým indexem je vhodné věnovat zvýšenou pozornost ochraně objektů pro bydlení na základě detailní znalosti hodnot objemové aktivity radonu zjištěné přímým měřením na stavebních pozemcích.

178


5.2.1.5

Staré ekologické zátěže

V území SO ORP jsou evidovány staré ekologické zátěže především v katastru města Plzně. • Identifikace starých ekologických zátěží a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci. • Sanace starých ekologických zátěží, rekultivace, identifikace a odstranění černých skládek (zamezení opětovnému vzniku). 5.2.1.6

Problematika nakládání s odpady

Produkce komunálního odpadu v SO ORP je nižší, než je průměr ČR a zároveň splňuje (s výjimkou obcí Starý Plzenec a Tymákov) úroveň produkce komunálního odpadu, který je uveden v Národním plánu odpadového hospodářství ČR. Míra separace komunálního odpadu je v rámci obcí SO ORP přibližně 19 %, je tedy významně vyšší proti republikovému průměru (11 %), avšak je nižší, než je požadavek vycházející ze Strategie udržitelného rozvoje ČR, kde je jako cíl udávána míra recyklace (která ze separace vychází) komunálního odpadu (respektive materiálového využití odpadu) 50 %. Jednoznačně největší množství odpadů v rámci celého SO ORP je produkováno ve městě Plzeň, která tvoří přibližně devadesát procent z celkové produkce v daném SO ORP. V ostatních obcích je produkce – zejména v závislosti na velikosti obce – významně nižší. Ve většině obcí jsou zavedeny systémy odděleného sběru odpadu (zejména papír, sklo a plasty), přesto směsný komunální odpad objemný odpad tvoří jednoznačně nejvýznamnější množství z komunálního odpadu. Významná část odpadů končí na skládkách. • •

5.2.1.7

Zajištění kapacit skládkovacích, pro sběr, třídění a recyklaci odpadu. V rámci územních plánů obcí vytipovat a vymezit vhodné plochy pro umístění zařízení pro kompostování biomasy (a případně i bioplynové stanice) s ohledem na hygienické požadavky. Zásobování pitnou vodou

Vodovod je ve všech obcích, s výjimkou obce Nezbavětice. V řadě obcí není zásobování pitnou vodou zajištěno plošně, v řadě obcí jsou indikovány kvalitativní problémy dodávky vody. Jako bezpečnostní riziko se jeví jediný zdroj vody v Plzni – ÚV Homolka. Pro chybějící vodovodní řády vymezit v rámci ÚP koridory zajišťující napojení těchto obcí na zdroje pitné vody. Chrást Nezvěstice

proměnlivá kvalita dopravované vody, problémy kvalitativní. zásobováni z cca 60 % z vodovodu pro veřejnou potřebu. 40 % vlastní studny – kvalitativní problémy, nejsou splňovány kritéria pitné vody dle platné vyhlášky (v Olešné nevyhovuje ukazatel koli, v Nezvěsticích obsah železa). Starý Plzenec kvalita vody je limitována možnostmi ÚV Homolka a stářím litinových rozvodů a ocelových přivaděčů. V roce 2002 bylo zjištěno v jednom kontrolním měření překročení limitu atrazinu, ve 20 % měření nevyhověl ukazatel koli a 67,7 % měření nevyhověl ukazatel minimálního obsahu chlóru. Na rozvodné síti je nutné dovybudovat propojení páteřního řadu ve Smetanově ulici a postupně rekonstruovat stará LT potrubí. Rozšíření vodovodní sítě v rozvojovém území zástavby RD na Čachně a v Sedlci. Tymákov 43 % obyvatel je napojeno na vodovod pro veřejnou potřebu, zbytek domovní studny. Kvalita vody v domovních studních nevyhovuje platné vyhlášce. Šťáhlavy vodovodem pro veřejnou potřebu je zásobeno zatím pouze 11 % obyvatel obce, zbytek studny - zvýšený obsah dusičňanů mělčích horizontech, voda z hlubších horizontů vykazuje větší obsah železa a manganu nad přípustnou normu. Štěnovický Borek většina nemovitostí má vlastní domovní studny - nevyhovující kvalita, zvýšený obsah dusičnanů. Předpokládá se dostavba a zokruhování vodovodní sítě na rozvojových plochách v severní části obce.

179


Plzeň

dlouhodobá vysoká zanedbanost sítí. Z hlediska dalšího rozvoje je důležité rozhodování, zda je prioritní rekonstrukce nebo výstavba nových sítí. Závislost města na jediném kapacitním zdroji vody může být rizikovým faktorem z hlediska bezpečnosti města.

180


5.2.2 Hlavní potenciální střety záměrů v území s územními limity Těžba nerostných surovin Na území SO ORP Plzeň se nachází několik ložisek nerostných surovin a to cihlářské suroviny (Chrást), štěrků (Kyšice), jílů (Kyšice, Plzeň), granodioritu (Štěnovický Borek) a stavebního kamene – spilitu (Plzeň). V současné době těžba probíhá pouze na ložiscích Kyšice-Ejpovice, Bukovec, Litice u Plzně – Dubová Hora a Nebílovský Borek. Pouze u tří z těchto ložisek (Dolní Vlkýš, Lhota u Dobřan a Nebílovský Borek) jsou vymezena chráněná ložisková území. U těchto ložisek je vymezeno také několik dobývacích prostorů. • Minimalizovat negativní vlivy těžby na složky ŽP již na úrovni ÚP (tj. zamezit střetům s ÚSES, ZCHÚ, lokalitami Natura 2000 a nadměrnému záboru ZPF, respektovat zájmy ochrany vod, ochrany přírody). • Přesná lokalizace poddolovaných území a zjištění míry omezení využití území • Určení vhodného využití poddolovaných území • Dodržování zásad ochrany ložisek nerostných surovin Využívání obnovitelných a alternativních zdrojů energie Využívání obnovitelných zdrojů energie je v SO ORP Plzeň na velmi nízké úrovni, s výjimkou MVE. Do budoucna je možno očekávat větší využití alternativních (obnovitelných) zdrojů energie (solární zařízení, malé vodní elektrárny, větrné elektrárny, kotle na spalování biomasy atd.). • Zajistit vymezení vhodných ploch pro umístění větrných elekktráren tak, aby nedošlo k narušení krajinného rázu, respektovat zájmy ochrany přírody a zajistit ochranu obyvatel před případným hlukem. • Umístění kotlů na spalování biomasy posuzovat v kontextu prostorové distribuce rozptylu emisí látek znečišťujících ovzduší, obzvláště citlivě vyhodnocovat vznik nových emisních zdrojů v oblastech s překročením imisních limitů (OZKO z hlediska překročení imisních limitů pro BaP) • Eliminovat případné střety výstavby a modernizace MVE se zájmy ochrany vod. • Předcházet zpřístupnění podzemních vod možnému znečištění v důsledku masivního rozšiřování vrtů pro geotermální vytápění objektů.

5.2.3 Omezení pro rozvoj území a ohrožení v území Uvádíme výčet jevů, které působí svojí existencí jako možné ohrožení v území především ve vztahu k jeho dalšímu možnému využití, např. ohrožení území povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Uvedeny jsou také jevy, které mohou být omezující pro další rozvoj obcí a jejich význam. Poddolovaná a sesuvná území Na území SO ORP Plzeň se nachází vyšší množství lokalit, které jsou evidovány jako poddolované a pouze dvě evidované jako sesuvné, a to plošně malého rozsahu (na území obce Starý Plzenec mimo zastavěné území). Poddolovaná území se nachází nejvíce na území obcí Plzeň, Kyšice a Dýšina, v ostatních územích již méně. Podíl plochy těchto území na celkové výměře SO ORP je významný (6,3 %), největší je v obcích Dýšina, Kyšice a Plzeň (nad 5 % plochy obce). Pouze část z těchto území leží v zastavěném území. Pouze v obcích Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Nezvěstice a Štěnovický Brodek nejsou tato území evidována. Orná půda se sklonitostí min. 7 stupňů údaj, který souvisí s potencionálním nebezpečím půdních erozí v intenzivně obdělávaných oblastech. Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích => zvýšené množství orné půdy na sklonitých pozemcích na území obcí Plzeň a Lhůta. Na území obce Plzeň by měly být identifikovány nadměrně sklonité orné pozemky a eliminován jejich nepříznivý vliv na vodní režim realizací vhodných opatření. Ideálním stavem by bylo veškeré tyto pozemky alespoň zatravnit a tím přispět ke zlepšení stavu vodního režimu v krajině. Možno využít návrhu plánu společných zařízení v rámci KPÚ k eliminaci těchto ploch. 181


•

•

V oblastech s vyšším výskytem sklonité navrhnout opatření vedoucí k eliminaci protierozní opatření, retenční nádrž ...). V oblastech s vyšším výskytem sklonité navrhnout opatření vedoucí k eliminaci protierozní opatření, retenční nádrž ...).

orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění,

Zastavěné území v zátopové zóně Q100 Na území SO ORP Plzeň zasahují záplavové území Q100 sedmi vodních toků – Berounky, Klabavy, Mže, Radbuzy, Úhlavy, Úslavy a Vejprnického potoka. Záplavové území Q100 Berounky zasahuje území obce Plzeň. Záplavové území Q100 Klabavy zasahuje území obce Dýšina Záplavové území Q100 Mže zasahuje pouze území obce Plzeň. Záplavové území Q100 Radbuzy zasahuje pouze území obce Plzeň Záplavové území Q100 Úhlavy zasahuje pouze území obce Plzeň Záplavové území Q100 Úslavy zasahuje pouze území obce Plzeň Záplavové území Q100 Vejprnického potoka zasahuje pouze území obce Plzeň •

•

•

V záplavových územích (Q100) by neměly být povolovány nové stavby zhoršující průběh povodňové vlny. V již zastavěných částech obcí, kde zasahuje plocha záplavového území Q100 je potřeba navrhnout a realizovat opatření chránící toto území. V obcích, kde hladina Q100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, což by vedlo k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níže po toku). Podporovat posilování retenční schopnosti území.

Nízká ekologická stabilita území - Z hlediska hodnocení ekologické stability SO ORP jako celek spadá do území ekologicky málo stabilního (hodnota KES = 0,70). Území ekologicky mírně stabilní (hodnota indikátoru 0) má 6 obcí - Dýšina, Chrást, Lhůta, Starý Plzenec, Šťáhlavy a Štěnovický Borek. Nejvyšší ekologickou stabilitu z nich má obec Šťáhlavy (KES = 2,19), za ní následuje obec Lhůta (KES = 1,50). Rozvoj těchto obcí lze z hlediska ekologické stability považovat za udržitelný. Území málo stabilní (hodnota indikátoru -1) mají obce Kyšice, Letkov, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Nezvěstice, Plzeň a Tymákov. V rámci ORP má vůbec nejnižší ekologickou stabilitu obec Chválenice (hodnota indikátoru -2, KES = 0,39). •

Záměry pokud možno směřovat mimo ekologicky stabilní plochy, zajistit ochranu významných krajiných prvků, územních systémů ekologické stability krajiny apod.

5.2.4 Dopravní závady a hlavní záměry na území SO ORP Plzeň 5.2.4.1

Problémy silniční a železniční sítě

Nevyhovující technický stav a kapacita celostátních silnic I. třídy, řešením bude přestavba silnic I/20 a navazující I/19. Rostoucí dopravní zatížení na průtahu městem Plzeň, řešením bude zkapacitnění I/26 a I/27 a přestavba I/20 včetně obchvatu města. Nevyhovující technický a kapacitní stav páteřních silnic II. třídy, řešením bude přestavba, budování obchvatů a přeložek. Nevyhovující stav silnic místního významu, řešení méně náročnými přeložkami a úpravami, problémem jsou omezené finanční zdroje.

182


Celkově nízká úroveň služeb železniční přepravy z hlediska komfortu a rychlosti přepravy, řešením je postupná modernizace a optimalizace (přestavba žel. stanice Plzeň, modernizace tratě. 170, modernizace a zdvoukolejnění dalších celostátních tratí, jako předpokladu zavedení integrálního taktového grafikonu). Omezená úloha železniční dopravy pro obslužnost území, řešením je modernizace tratí, včetně rekonstrukce a dle možností i budování nových zastávek. Úkoly pro územní plánování Respektovat v rámci územních plánů obcí přijaté Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje (2008) ukládají obcím na území PK, vč. SO ORP Plzeň, vymezit plochy a koridory veřejné infrastruktury zejména ve vztahu ke stavu a očekávanému rozvoji dopravní obslužnosti území. • zapracovat a na základě dalších podkladů zpřesnit vedení jednotlivých koridorů v rámci multimodálního koridoru, • zapracovat navrhované přivaděče ke stávajícím dálničním křižovatkám, • modernizaci navazujících komunikací v návaznosti na dálnici. • Na základě zpřesnění vymezení ploch a koridorů dopravní infrastruktury v rámci ZÚR • zapracovat do územních plánů příslušných obcí a územně hájit koridory pro navržené úpravy (přeložky, dálniční přivaděče, obchvaty), vymezené jako veřejně prospěšné stavby. • V rámci územního plánování a zpracování ÚPD obcí bude dále nezbytné upřesnit způsoby řešení • hlavních existujících dopravních závad (průtahy obcemi, nevhodné křížení komunikací apod.), • v návaznosti na připravované stavby i dořešení nového napojení původních komunikací. • Ke zlepšení dostupnosti a zkvalitnění silniční sítě je třeba vymezit v rámci územních plánů jednotlivých obcí vhodné plochy pro budování nových, případně rozšíření stávajících ploch pro odstavná stání. Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje (2008) dále ukládají obcím • územně hájit navrhovaný koridor VR 1, • Do územních plánů obcí zapracovat • koridor stavby modernizace úseku Rokycany – Plzeň, přeložka trati s tunely, • koridor stavby Plzeň, Skvrňany – přesmyk železniční trati, • koridor stavby Plzeň, Skvrňany – Zbůch, modernizace tratě Plzeň – Líně v nové trase. • Do územních plánů obcí dále zapracovat koridory pro úpravy navržené v rámci ZÚR na následujících tratích: 160, 175, 176,183, 190. Koridory zapracovat v šířce 100m.

5.2.5 Další problémy k řešení v oblasti ekonomického a sociodemografického pilíře 5.2.5.1 −

− −

− − − − −

Obyvatelstvo a sociální služby

Pokles obyvatelstva v posledních 10 letech, relativní úbytek za celý SO ORP Plzeň je třetí nejhorší v kraji. Pokles je především v obcích Nezbavětice a Plzeň. Nicméně od roku 2005 prudší nárůst způsobený především rostoucím migračním saldem. Velmi špatná věková struktura obyvatelstva, nižší podíl dětské složky populace a naopak vysoký podíl obyvatel starších 65 let, nejhorší situace je v obci Nezbavětice. Snížená dostupnost terénní pečovatelské služby v SO ORP Plzeň, služba není zajišťována v obcích Štěnovický Borek, Chválenice, Kyšice a Nezbavětice a v obcích Letkov, Lhůta, Losiná, Mokrouše, Šťáhlavy a Tymákov je poskytována pouze v omezené míře. Dlouhá čekací doba na umístění do rezidenčních zařízení (domovů pro seniory, domovů se zvláštním režimem a DPS) v SO ORP Plzeň, která je zesílená chybějící službou sociálního bydlení pro seniory. Nedostatečná kapacita denních a týdenních stacionářů pro seniory. Cenová nedostupnost sociálních služeb pro seniory. V rámci SO ORP Plzně dochází k extrémně rychlému nárůstu počtu cizincům, jedná se především o občany Ukrajiny (46 %), Vietnamu (22 %) a Slovenska (19 %). Růst podílu sociálně problémových skupin a jejich nedostatečná integrace do společnosti.

183


−

−

Poptávka po 24 h službách pro nesoběstačné seniory (terénní asistenční služby, rezidenční zařízení) se bude v následujících desítkách let zvyšovat. Způsobuje to narůstající počet seniorů a prodlužující se průměrná délka dožití. Centralizace sociálních zařízení ve městě Plzeň může vést k problémům s umísťováním seniorů z přidružených obcí do rezidenčních zařízení.

Úkoly pro územní plánování a územní politiku •

• • •

Předcházet etnické, příp. i sociální, polarizaci území SO ORP Plzeň a k tvorbě ghett, proto je nutné tento problém monitorovat a bylo by vhodné zpracovat ve spolupráci s cizineckou policií a úřadem práce (vydává pracovní povolení) studii s geografickou lokalizací místa pobytu cizinců. Dobudovat rezidenční zařízení v SO ORP Plzeň, především domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem a DPS, ve kterých je dlouhá čekací doba na ubytování. Vybudovat denní a týdenní stacionáře pro seniory v SO ORP Plzeň. Vybudovat zařízení pro kulturní vyžití obyvatel v obci Štěnovický Borek.

Rovněž by měla být věnována pozornost procesu suburbanizace, jelikož tento proces územně diferencuje obyvatelstvo dle příjmů. S rostoucími příjmy obyvatelstva se movitější rodiny vystěhovávají do satelitních sídel, což může vést, a ve většině případů i vede, sociální homogenizaci prostoru především sídlišť. Tímto způsobem se vytvářejí sociálně degradované prostory, jež je velice obtížné revitalizovat. 5.2.5.2 − − − − −

Bydlení

Podprůměrné napojení domácností v obcích Lhůta a Mokrouše a Šťáhlavy na zemní plyn a v obcích Chválenice, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice a Štěnovický Borek na veřejnou kanalizaci. Nárůst počtu neobydlených bytů v SO ORP i ve většině obcí regionu (vyjma obcí Lhůta a Mokrouše). Pomalá výstavba nových bytů v rámci celého SO ORP oproti průměru v Plzeňském kraji a celé ČR. Vysoké stáří domovního fondu v obci Lhůta (64,4 let) a dále v obcích Tymákov (54,0), Mokrouše (52,3) a Dýšina (51,4). Nízký počet dokončených bytů na 1000 obyvatel (v průměru za jeden rok) v obci Tymákov. Úbytek počtu trvale obydlených bytů a nízká rychlost bytové výstavby v obci Tymákov značí nižší atraktivitu obce pro trvalé bydlení.

Úkoly pro územní plánování a územní politiku • • • •

V rámci územního plánu rozšířit a vymezit nové plochy pro bytovou výstavbu či výstavbu nových rodinných domů Zasíťování pozemků (zavedení inženýrských sítí) pro novou výstavbu Výstavba nových rodinných či bytových domů (závislá hodně na developerských projektech či soukromé výstavbě) nebo rozšíření stávající obytné zóny Zajistit a zvýšit technickou vybavenost jednotlivých obcí (napojení na veřejnou kanalizaci, vodovodní řád, rozvod plynu)

5.2.5.3 − − − − − −

Rekreace

Nevyhovující struktura ubytovacích zařízení v obcích (mimo Plzeň). Nedostatečná dopravní obslužnost a služby na venkově. Horší stav některých přírodních, technických a kulturně-historických památek a atraktivit, vycházející z dlouhodobé podinvestovanosti a nedostatečné údržby do r. 1989. Rozvoj cestovního ruchu není obecně vnímán jako priorita. Nedostatečné využívání potenciálu kulturní infrastruktury a oblasti kultury vůbec v cestovním ruchu. Poměrně malý podíl zařízení cestovního ruchu splňující standard obvyklý v zemích EU.

184


− − −

Nedostatečné zázemí pro outdoorové rekreační sporty (např. vybavenost vodáckých tábořišť, minimum cykloopraven na trasách). Malá nebo rozvojová turisticko-rekreační funkce u většiny obcí (67 %). Málo vhodné přírodní podmínky pro cestovní ruch a rekreaci u třetiny obcí v SO ORP Plzeň.

Pro zlepšení stávajícího stavu je vhodné: • Budování nových cyklistických stezek a běžkařských značených tras • Vymezení ploch pro nové sportovně-rekreační objekty a areály, popř. rozšíření stávajících • Nové vyhlídkové rozhledny a věže • Obnova a výsadba veřejné zeleně • Vymezení vhodných ploch pro nové ubytovací a stravovací kapacity • Koncepční řešení rozvoje rekreačních areálů, chatových oblastí, apod. V rámci zpracování tématu bylo provedeno dotazníkové šetření, ze kterého u jednotlivých obcí vyplynula k řešení následující témata v oblasti rekreace a cestovního ruchu: Chválenice

rekonstrukce ubytovacích zařízení, výstavba víceúčelového hřiště, rozšíření dětských koutků, výstavba lesních oddechových zón Lhůta výstavba ubytovacího zařízení, rozšíření stravovacích kapacit, Losiná výstavba ubytovacího zařízení, výstavba cyklostezky, rekonstrukce koupaliště, výstavba dětského hřiště, výstavba budovy zázemí sportovců u tělovýchovného zařízení Sokola Nezvěstice rekonstrukce sportoviště Plzeň rekonstrukce zimního stadionu, rekonstrukce a rozšíření sportovního areálu ve Štruncových sadech, rekonstrukce haly Lokomotivy, rekonstrukce Měšťanské besedy, realizace nového planetária, vybudování multifunkčního centra kultury, zábavy a poučení, rekonstrukce sportovního areálu a bazénu na Slovanech, vybudování nových sportovních areálů (Litice, Malesice), vybudování víceúčelového hřiště v Křimicích, revitalizace areálu v Luční ulici, výstavba sportovní haly na hokejbal, výstavba sportovního centra, jehož součástí bude fotbalový stadion, aquapark, tenisové kurty, relaxační centrum, bowling apod. a také ubytovací zařízení, výstavba víceúčelového hřiště s umělým povrchem, rekonstrukce krytého bazénu v Lochotíně, vybudování nového parku U Ježíška, revitalizace zeleně na Jiráskově náměstí, rekonstrukce Lochotínského parku, realizace parku v prostoru kasáren Slovany, rekonstrukce parku IRIS, vybudování nového Amerického parku, rekonstrukce parkového náměstí v Křimicích, rozvoj rekreační oblasti Bolevecké rybníky, revitalizace území Slovanského údolí, rekonstrukce Borského parku, realizace ploch městské zeleně, vydláždění náměstí včetně realizace kašen, realizace pěších zón (Rooseweltova, Dřevěná, Saský most), úpravy sadů v centru, vybudování ucelených, bezpečných a bezbariérových tras pro pěší a cyklisty, výstavba pěšího propojení a vyznačení pivovarské stezky z areálu Plzeňského Prazdroje do centra a zpět včetně orientačního systému a informačních tabulí Šťáhlavy rozšíření ubytovacích kapacit, výstavba víceúčelové haly pro sportovní a kulturní vyžití, koupaliště Štěnovický Borek zprovoznění zařízení pro společenské akce Tymákov výstavba ubytovacího zařízení, zlepšení dopravní obslužnosti (zejména spojení s Plzní), rekonstrukce sportoviště, výstavba dětského hřiště

185


6

POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE

Horninové prostředí a geologie Demek, Mackovič (2006): Hory a Nížiny, Zeměpisný lexikon ČR www.geoportal.cenia.cz http://encyklopedie.seznam.cz www.czso.cz http://ozp.plzen.eu/priroda.php Vodní režim Kolektiv autorů: Plán oblasti povodí Berounky (návrh), Povodí Vltavy, s.p.; červen 2008 www.pvl.cz http://heis.vuv.cz www.vuv.cz www.cuzk.cz Hygiena životního prostředí Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Mapy se zhoršenou kvalitou ovzduší v síti 1x1 km. Mapové vrstvy ve formátu shapefile (shp, ESRI). Úsek ochrany čistoty ovzduší. Český hydrometeorologický ústav, 2006. Mapa radonového indexu geologického podloží 1:50 000. Česká geologická služba, 1999 – 2005. Radonový program České republiky. http://www.geology.cz Výsledky celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síti ČR v roce 2005. Ředitelství silnic a dálnic ČR. www.scitani2005.rsd.cz Seznam letišť a heliportů ČR, 2008. Ministerstvo dopravy České republiky. http://www.mdcr.cz/cs/Letecka_doprava/letiste/seznam_letist/default.htm Strategická hluková mapa silnic a železnic. Portál veřejné správy České republiky, http://geoportal.cenia.cz/. Program ke zlepšení kvality ovzduší města Plzně. DHV CR, spol. s r.o., 2007. Koncepce dopravy Plzeňského kraje (2007). Data z evidence o nakládání s odpadem poskytnutá MÚ Plzeň Údaje z evidence zařízení pro nakládání s odpadem v Plzeňském kraji Kotoulová: Metodika výpočtu postupného snižování množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) Vyhodnocení plánu odpadového hospodářství statutárního města Plzeň pro rok 2007 www.kr- plzensky.cz www.sez.cenia.cz www.irz.cz http://geoportal.cenia.cz www.isoh.vuv.cz www.chmi.cz www.cgu.cz www.mdcr.cz www.rsd.cz www.isoh.vuv.cz http://odpady.plzen-city.cz

186


Ochrana přírody a krajiny www.ochranaprirody.cz – stránky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR http://drusop.nature.cz - ÚSOP (ústřední seznam ochrany přírody) www.vdb.czso.cz – veřejná databáze ČSÚ http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?vo=tabulka&kapitola_id=1&cislotab=StavZ_11b+ORP.130&v erze=2 - Územně analytické podklady 1b v obcích vybraného SO ORP – Plzeň Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Oblastní plány rozvoje lesů – přírodní lesní oblasti, 2001, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem Statistická ročenka půdního fondu České republiky – Český úřad zeměměřičský a katastrální, 2002 a 2008 www.uhul.cz www.czso.cz www.cuzk.cz Veřejná dopravní a technická infrastruktura Atlas zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie 2008 Koncepce dopravy Plzeňského kraje – 3. etapa - Návrh (2007) Malý lexikon obcí ČR 2007 Odůvodnění Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje (2008) Politika územního rozvoje ČR 2006, Návrh 2008 Program rozvoje města Plzně 2007 Realizační plán města Plzně na rok 2008 s výhledem do roku 2011 Ředitelství silnic a dálnic, www.rsd.cz Server mapy.cz Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje (2008) Sociodemografické podmínky ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva ČSÚ, SLDB 2001 Databáze zdravotnických a sociálních zařízení MOS/MIS 2006 Databáze školských zařízení MOS/MIS 2005 Databáze školských zařízení Plzeňského kraje 2008 Komunitní plán rozvoje sociálních služeb města Plzně na období 2008-2015 MPSV Registr poskytovatelů sociálních služeb Bydlení http://www.czso.cz Dotazníkové šetření Rekreace Atlas cestovního ruchu České republiky Program rozvoje cestovního ruchu Plzeňského kraje (aktualizovaný k 31. 12. 2007) Program rozvoje Plzeňského kraje 187


Program rozvoje města Plzně Rozvoj cyklistické dopravy v Plzeňském kraji Strategie rozvoje mikroregionu Radyně http://www.czso.cz http://www.mikroregion.net/radyne/cz/ http://www.npu.cz http://www.plzenskonakole.cz/ http://www.turisturaj.cz/ http://www.plzen.eu webové stránky jednotlivých obcí Dotazníkové šetření Hospodářské podmínky Albertina data, únor 2008 ČSÚ, SLDB 2001, RES, 2004, 2007 MFČR, Bilance příjmů a výdajů obcí, 2006 MPSV, GIS 0, 2005 až 2008 (4. měsíc) Program rozvoje města Plzně 2007

188

EKOTOXA s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Plzeň

PŘÍLOHA Č. 1: KOMPLETNÍ SEZNAM VÝROKŮ ZE SWOT ANALÝZ PRO VŠECHNY TŘI PILÍŘE Téma

Vodní režim

environmentální


Pilíř

Silné stránky

Slabé stránky

V obcích Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Nezvěstice a Štěnovický Brodek nejsou evidována žádná plošná poddolovaná území, které by tak omezovaly územní rozvoj. V území je minimální výskyt sesuvných území, které tak netvoří omezení pro rozvoj obcí. Výskyt řady ložisek nerostných surovin a to cihlářské suroviny (Chrást), štěrků (Kyšice), jílů (Kyšice, Plzeň), granodioritu (Štěnovický Borek) a stavebního kamene – spilitu (Plzeň). Jako „nerizikový“ je klasifikováno 65 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 53 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu.


Minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní eroze na minimum v územích s nulovým výskytem sklonité orné půdy – území obcí Dýšina, Chrást, Chválenice, Kyšice, Letkov, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Nezvěstice, Tymákov, Štěnovický Borek a Šťáhlavy.

Příležitosti


Hrozby

Zajištění poptávky po nerostných surovinách Střet zájmů těžby se zájmy ochrany přírody. z místních zdrojů. Využití ploch po těžbě nerostných surovin – rekreační plochy, zalesnění, prvky zeleně...

Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Realizace komplexního systému Masivní rozšiřování vrtů pro geotermální protipovodňových opatření, jak v krajině, vytápění objektů, kterým se zpřístupňují tak i na tocích k ochraně zastavěného území podzemní vody možnému znečištění. obcí.

Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů EU pro zajištění čištění odpadních vod a zásobování pitnou vodou, na realizaci projektů protipovodňové ochrany v krajině. Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů a dalších znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách.

Udržení zabezpečenosti kvalitních zdrojů pitné vody.

Nutnost zlepšení morfologie vodních toků, stanovení a respektování minimálních zůstatkových průtoků ve vodních tocích, neprůchodnost vodních toků pro ryby a další živočichy. Nastartování procesu KPÚ v oblastech se Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozní ohrožeností (území s zvýšenou erozí půdy v územích s vyšším vysokým podílem sklonité orné půdy). podílem sklonité orné půdy – území obce Plzeň.

189

EKOTOXA s.r.o.

Hygiena životního prostředí

Téma

Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby


Na území SO ORP byly v roce 2006 vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu zdraví vzhledem k překročeným cílovým imisním limitům pro ozon (76 % území) a BaP (49 % území). Na 74 % území byl překročen cílový imisní limit pro ozon (AOT40) a na 12 % území imisní limit pro NOx stanovený pro ochranu ekosystémů a vegetace. Hluková zátěž až několika tisíc obyvatel Plzně žijících v bezprostřední blízkosti významných komunikací přesahuje hygienické limity. Vysoká kategorie radonového indexu byla lokalizována ve větším rozsahu na území obcí Losiná a Štěnovický Borek. Řada lokalit je vedených jako stará ekologická zátěž.

Budování moderní dopravní infrastruktury, např. obchvaty obcí Chválenice, Kyšice, Losiná, Nezvěstice, vyvedení tranzitní dopravy mimo obydlené oblasti a zvýšení plynulosti setrvávající dopravy s cílem snížení negativních účinků dopravy (emise, hluk) na obyvatelstvo.

Nárůst intenzity silniční dopravy na významných komunikacích (D5, silnice I/20, I/26, I/27, I/19, II/180, II/203, II/233, II/231, II/605 a řadě silnic III. třídy a místních komunikací Plzně) může zvyšovat zátěž obyvatelstva nadměrnými emisemi a hlukem.

Výsadba účelové zeleně podél průmyslových areálů, komunikací a na návětrných stranách obcí pro snížení prašnosti v ovzduší i hluku. Sanace starých ekologických zátěží, identifikace a odstranění černých skládek (zamezení opětovnému vzniku). Zefektivnění systému sběru odpadu a bioodpadu – vybudování sběrných míst, kompostáren a dalších zařízení s využitím prostředků z evropských fondů.

Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu. Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží.

Kvalitní péče o chráněná území – n kvalitní evidence, nájemní smlouvy o péči, systém monitoringu a databáze ochrany přírody. Možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a SFŽP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES. Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území.

Urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami. Nevhodně nastavená dotační politika, zejména v oblasti zemědělství.

Zpracovaný Program ke zlepšení kvality ovzduší města Plzně. V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů a míra separace se zvyšuje. Produkce komunálního odpadu je oproti republikovému průměru nízká. V Dýšině je v plánu výstavba kompostárny.

Ochrana přírody a krajiny

Pilíř


Území ekologicky mírně stabilní má 6 obcí - Dýšina, Chrást, Lhůta, Starý Plzenec, Šťáhlavy a Štěnovický Borek. Nejvíce zvláště chráněných ploch – obec Chrást (5,8%). Nejvyšší ekologická stabilita Šťáhlavy (KES = 2,19).

–

obec

Míra separace nesplňuje požadavky Strategie udržitelného rozvoje ČR. Vyšší průměrná produkce odpadu v obcích starý Plzenec a Tymákov. Nízké zastoupení zvláště chráněných území – pouze 0,6% z celkové plochy SO ORP (hodnota indikátoru -2 pro všechny obce). 8 obcí bez zvláště chráněného územíChválenice, Kyšice, Letkov, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Šťáhlavy,Štěnovicý Borek a Tymákov. Celý správní obvod SO ORP vychází jako území ekologicky málo stabilní (KES = 0,70).

Existence přírodních parků Horní Berounka Nejnižší ekologická stabilita v rámci ORP – a Kornaticý potok. obec Chválenice (KES = 0,39).

190

Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření.

EKOTOXA s.r.o. Pilíř

Téma

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Plzeň Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

ZPF a PUPFL

Nadprůměrná lesnatost v obcích Podprůměrná lesnatost v obcích Chrást, Chválenice, Mokrouše, Nezvěstice, Lhůta a Šťáhlavy, Nezbavětice, Losiná. Štěnovický Borek, Dýšina Celkově průměrná lesnatost vzhledem Problémy se škodami zvěří (přemnožení k lesnatosti ČR jelena siky)

Podpora zalesnění v málo lesnatých oblastech (obcích Chrást, Lhůta a Šťáhlavy, Nezbavětice, Losiná) Podpora realizace biokoridorů, interakčních prvků (výsadba alejí, zalesňování zemědělsky nevyužívaných půd), zejména tam, kde je lesnatost podprůměrná Vysoký podíl půd v I. a II. třídě ochrany, Úbytek zemědělské půdy ve sledovaném Rekultivace půdy a navrácení do ZPF. nejvýznamněji v obcích Šťáhlavy (80 %), období zejména v obcích Letkov, Starý Dýšina (75,7 %) a Nezvěstice (65,2 %). Plzenec, Losiná, Plzeň a Tymákov. Tlak na půdu v I. a II. třídě ochrany Ochrana kvalitního půdního fondu, realizace protierozních a protipovodňových opatření.

Hrozby Zvýšený výskyt podkorního hmyzu smrkových lesích Problémy při zalesňování srážkového deficitu

ve

v důsledku

Rozdělení lesních komplexů v důsledku liniových staveb, ohrožení jejich stability. Pokračující zábor zemědělské půdy Znehodnocování půdy intenzivním velkoplošným zemědělstvím a erozí

Dopravní a technická infrastruktura

ekonomický

Poloha na TEMMK, větvi IV. A a jí vedené Technická zanedbanost železniční tratí na Modernizace a rekonstrukce silnic I. třídy dálnici D5 E50, jež je součástí celoevropské území SO ORP Plzeň (omezené rychlosti, včetně vybudování přeložek a obchvatů, silniční sítě. dlouhé jízdní doby a zastaralý vozový park). omezení rostoucí intenzity dopravy na průtazích měst/obcí, zkvalitnění propojení na významná sídla kraje a na sousední regiony.

Odkládání realizace optimalizace páteřních komunikací, růst dopravního zatížení měst/obcí s negativními dopady na životní prostředí.

Vysoká hustota silniční a železniční sítě na Vysoký podíl silnic II. a především III. třídy Zkvalitnění železniční přepravy modernizací Odkládání realizace návrhů na modernizaci a území SO ORP Plzeň. ve stávající silniční síti, špatný technický a zdvoukolejněním celostátních tratí, elektrizaci vybraných železničních tratí, stav stávající silniční sítě, dlouhodobě zavedení integrálního taktového grafikonu. nízká kvalita přepravy přispívá k růstu IAD. nedostatečná údržba a opravy. Poloha území na III. TŽK s tratí č. 170 a Absence obchvatů měst a obcí při relativně Poloha území SO ORP Plzeň na III. Nedostatečný stav veřejných financí na jeho větve (trať č. 180), zajišťující napojení vysoké a výhledově rostoucí automobilové tranzitním železničním koridoru. rozvoj dopravní infrastruktury – další na evropskou železniční síť. Existence dopravě. zhoršování technických parametrů silnic II. a dalších celostátních železničních tratí s III. třídy. napojením na III. TŽK na území SO ORP. Ucelená koncepce rekonstrukce a Omezená dostupnost železniční přepravy pro Rozšiřování stávající kapacity odstavných Růst intenzity dopravy na stávajících modernizace dopravní infrastruktury na převážnou část obcí. stání s pozitivními důsledky na fungování (kapacitně i technicky nevyhovujících) území SO ORP Plzeň na úrovni kraje. dopravy ve městech/obcích. silnicích – riziko růstu počtu dopravních nehod. Rozložení silniční sítě umožňující relativně Omezená dopravní obslužnost části území Možnost využití prostředků z fondů EU na Omezená dopravní obslužnost území dobrou dostupnost sídla SO ORP Plzeň. veřejnou linkovou dopravou ve všední dny, spolufinancování dopravní infrastruktury. veřejnou linkovou dopravou přispívá zcela nedostatečná o víkendech. k rozvoji individuální automobilové dopravy s negativními dopady na životní prostředí.

191

EKOTOXA s.r.o. Téma


Pilíř


Slabé stránky

Podprůměrná míra nezaměstnanosti celého SO ORP. Výjimkou je obce Štěnovický Borek. Nejvyšší daňová výtěžnost na obyvatele SO ORP jako celku v kraji, nejvyšší míra podnikatelské aktivity, především v obcích Mokrouše, Tymákov, Lhůta. Silná a stabilní lokální s diverzifikovanou podnikatelských subjektů.

Relativní dostatek pracovních příležitostí v různorodé struktuře.


Příznivá vzdělanostní struktura obyvatelstva v porovnání s ostatním SO ORP Plzeňského kraje, vysoký podíl obyvatel s vysokoškolským vzdělaním a naopak nižší podíl obyvatel bez vzdělání, především v obcích Plzeň, Starý Plzenec a Šťáhlavy.

sociodemografický

Příležitosti

Nedostatek pracovní síly a nesoulad mezi kvalifikační strukturou pracovních sil na straně nabídky a poptávky. V SO ORP je podprůměrný podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob v porovnání s ostatními SO ORP Plzeňského kraje, nicméně obce Lhůta a Chrást mají v této oblasti vážný problém. ekonomika Úroveň spolupráce mezi podnikatelským strukturou sektorem a městskou správou.

Vysoká úroveň vzdělávací soustavy v rámci SO ORP Plzeň, konkrétně je zde velká nabídka středních škol a vysokoškolského studia. Kvalitní úroveň vybavenosti SO ORP zdravotnickými zařízeními (existence 4 nemocnic a LDN v SO ORP Plzeň).

Přítomnost 4 domovů pro seniory a 3 domovů se zvláštním režimem ve městě Plzeň.

Hrozby

Spolupráce podnikatelských subjektů Orientace na obory s nízkou úrovní přidané v rámci klástrových iniciativ za využití hodnoty s hrozbou odlivu kapitálu. výzkumných kapacit ZČU. Pokles výkonnosti lokální ekonomiky Další rozvoj podnikatelských a inovačních z důvodu globální ekonomické krize, která inkubátorů a vědecko-technologických se nejvýrazněji projeví na proexportně parků včetně koordinované spolupráce orientovaných podnicích. s ostatními SO ORP Plzeňského kraje. Přeměna a využití stávajících průmyslových Riziko nevyužití dotačních titulů areálů. v programovacím období 2007 až 2013 pro rozvojové aktivity především u menších obcí z důvodů nedostatku zdrojů pro spolufinancování rozvojových projektů. Nedostatečná výzkumná, vývojová, Zpracování a realizace koncepce cestovního aplikační aktivita. ruchu města a regionu. Udržení absolventů vysokých škol a kvalifikovaných pracovních sil. Pokles počtu obyvatel v posledních 10 Přísun financí na projekty ze SF EU. Sociálně nezvládnutý extrémně rychlý nárůst letech, relativní úbytek za celý SO ORP počtu cizinců. Plzeň je třetí nejhorší v kraji. Pokles je především v obcích Nezbavětice a Plzeň. Nicméně od roku 2005 prudší nárůst způsobený především rostoucím migračním saldem. Nevhodná věková struktura obyvatelstva, Zvýšení kapacity domovů pro seniory, Poptávka po 24 h službách pro nesoběstačné nižší podíl dětské složky populace a naopak domovů se zvláštním režimem a DPS, seniory (terénní asistenční služby, rezidenční vysoký podíl obyvatel starších 65 let, zvýšení kapacity denních a týdenních zařízení) se bude v následujících desítkách nejhorší situace je v obci Nezbavětice. stacionářů pro seniory a osoby se let zvyšovat. Způsobuje to narůstající počet zdravotním či duševním postižením v SO seniorů a prodlužující se průměrná délka ORP Plzeň. dožití. Snížená dostupnost terénní pečovatelské Rozvoj partnerství soukromého, Růst podílu sociálně problémových skupin služby v SO ORP Plzeň, služba není neziskového a veřejného sektoru. a jejich nedostatečná integrace do zajišťována v obcích Štěnovický Borek, společnosti. Chválenice, Kyšice a Nezbavětice a v obcích Letkov, Lhůta, Losiná, Mokrouše, Šťáhlavy a Tymákov je poskytována pouze v omezené míře. Dlouhá čekací doba na umístění do Zlepšení informovanosti obyvatel Nízká stabilita financí od státu, složitý rezidenčních zařízení (domovů pro seniory, o poskytovaných sociálních službách povede způsob získávání financí z EU, neexistence domovů se zvláštním režimem a DPS) v SO k lepšímu využívání služeb (např. denní předfinancování projektů a vysoké nároky na ORP Plzeň, která je zesílená chybějící stacionář). administraci projektů. službou sociálního bydlení pro seniory.

192


Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

Existence DPS ve městě Plzeň a obcích Nedostatečná kapacita denních a týdenních Migrační přiliv obyvatelstva, z okolních SO Centralizace sociálních zařízení ve městě Dýšina, Chrást, Nezvěstice a Starý Plzenec. stacionářů pro seniory. ORP Plzeňského kraje. Plzeň může vést k problémům s umísťováním seniorů z přidružených obcí do rezidenčních zařízení. Cenová nedostupnost sociálních služeb pro Zhoršování technického stavu zařízení pro seniory. kulturu, sport a volný čas.

Bydlení

Pilíř


Napojení domácností na veřejný vodovod na velmi dobré úrovni ve všech obcích. Vysoká plynofikace města Plzeň a obcí Dýšina, Chrást, Kyšice, Losiná, Mokrouše a Starý Plzenec. Vysoká napojenost na kanalizaci v Plzni a obcích Dýšina, Chrást a Starý Plzenec.

Podprůměrné napojení domácností v obcích Územní a technická příprava nových lokalit Fyzická degradace bytového fondu a pomalá Lhůta a Mokrouše a Šťáhlavy na zemní plyn pro rozvoj bydlení. obnova staré bytové zástavby. a v obcích Chválenice, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice a Štěnovický Borek na veřejnou kanalizaci.

Nárůst počtu trvale obydlených bytů v obcích Letkov, Losiná a Mokrouše (všude přes 10 % a v Mokrouších přes 40 %) značí vyšší atraktivitu těchto lokalit pro trvalé bydlení. V SO ORP evidován menší podíl neobydlených domů než je průměr ČR.

Nárůst počtu neobydlených bytů v SO ORP i Pořízení nové územně plánovací ve většině obcí regionu (vyjma obcí Lhůta a dokumentace v jednotlivých obcích regionu Mokrouše). či změny dokumentace stávající s dostatečně vymezenými plochami pro novou výstavbu.

Nízká úroveň bytové výstavby v rámci Využití neobydlených domů a bytů v obcích Snižování podpory rozvoje bydlení ze strany celého SO ORP oproti průměru v Plzeňském k rekreačním účelům. státních orgánů. kraji a celé ČR.

Velmi vysoká rychlost bytové výstavby Vysoké stáří domovního fondu v obci Lhůta Využívání státních v letech 2001–2007 v obcích Dýšina, (64,4 let) a dále v obcích Tymákov (54,0), rozvoje bydlení. Letkov, Chválenice, Losiná, Nezbavětice, Mokrouše (52,3) a Dýšina (51,4). Starý Plzenec a Štěnovický Borek (všude nad 5 bytů na 1000 ob/rok, v obci Štěnovický Borek 23).

programů

podpory Nekontrolovaná výstavba na plochách, které nejsou vymezeny územním plánem.

Nízké stáří domovního fondu v obcích Nízký počet dokončených bytů na 1000 Zlepšením technické infrastruktury, v obcích Losiná (37,0 let), Chválenice (41,1) a Kyšice obyvatel (v průměru za jeden rok) u obce s vysokým podílem neobydlených bytů (43,9). Tymákov. zvýšit kvalitu bytového fondu a tím i atraktivitu obcí pro trvalé bydlení. Převážná část bytového fondu v obcích okolo města Plzeň je v soukromém vlastnictví, což značí stabilnější sociální podmínky.

Růst úrokových sazeb hypotečních úvěrů, neschopnost mladých a sociálně slabých obyvatel řešit bytovou situaci výstavbou nových bytů.

Úbytek počtu trvale obydlených bytů a nízká rychlost bytové výstavby v obci Tymákov značí nižší atraktivitu obce pro trvalé bydlení.

193


Rekreace

Pilíř


Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

Vysoký potenciál pro rozvoj cestovního Nevyhovující struktura ubytovacích zařízení Výhodné podmínky pro možnost čerpání Nedostatečná připravenost regionálních ruchu (hl. město Plzeň). v obcích (mimo Plzeň). finančních prostředků z národních a rozvojových projektů na čerpání zdrojů evropských dotačních titulů. z fondů a programů EU pro rozvoj cestovního ruchu. Výhodná poloha oblasti vůči EU, Praze a Nedostatečná dopravní obslužnost a služby Růst zájmu o rekreaci a trávení volného času Podcenění významu cestovního ruchu a západočeským lázním. na venkově. v tuzemsku, zvyšující se zájem Čechů o volnočasových aktivit jako předmětu lacinější domácí turistiku. podnikání a významného zdroje tvorby pracovních míst. Pivo a pivovar Plzeňský prazdroj – Horší stav některých přírodních, technických Významný potenciál návštěvníků a turistů Sílící pozice a rozvoj konkurenčních regionů významná marketingová značka, zvyšuje a kulturně-historických památek a atraktivit, z Německa. ve vztahu k trhu cestovního ruchu. atraktivitu regionu. vycházející z dlouhodobé podinvestovanosti a nedostatečné údržby do r. 1989. Vysoký počet nemovitých kulturních Rozvoj cestovního ruchu není obecně Růst příjezdového cestovního ruchu do Konflikt nevhodných rozvojových záměrů s památek s5 Národními kulturními vnímán jako priorita. regionu střední Evropy. požadavky na udržitelný rozvoj a ochranu památkami ČR. přírody a krajiny. Bohatý kulturně-historický potenciál, Nedostatečné využívání potenciálu kulturní Blízkost a dobrá dostupnost Prahy jako hustě Poškozování zdrojů cestovního ruchu významné kulturní festivaly (např. Pilsner infrastruktury a oblasti kultury vůbec osídleného a turisticky nejvýznamnějšího (příroda, historické, architektonické, fest). v cestovním ruchu. centra v ČR. technické a kulturní atraktivity). Přírodní prostředí vhodné pro cykloturistiku Poměrně malý podíl zařízení cestovního Rostoucí nákupní cestovní ruch a počet Vysoký počet nepřístupných nebo a vodáctví. ruchu splňující standard obvyklý v zemích tranzitních turistů a návštěvníků. nevyužitelných oblastí, lokalit nebo objektů EU. pro cestovní ruch. Silné komplexně vybavené centrum oblasti – Nedostatečné zázemí pro outdoorové Růst zájmu o skupinové návštěvy Plzeň, schopné plnit funkci nadregionálního rekreační sporty (např. vybavenost podmíněný nabídkou produktů, dobrými významu. vodáckých tábořišť, minimum cykloopraven službami a dostatkem a profesionalitou na trasách). organizátorů. Dobré pokrytí stávajících turistických Malá nebo rozvojová turisticko-rekreační Zavádění certifikovaných služeb v oblasti destinací turistickými informačními centry. funkce u většiny obcí (67 %). rozvoje cestovního ruchu. Velmi významná turisticko-rekreační funkce Málo vhodné přírodní podmínky pro Využití kulturních tradic regionu k rozvoji u Nezbavětic, Šťáhlav a Štěnovického cestovní ruch a rekreaci u třetiny obcí v SO cestovního ruchu. Borka. ORP Plzeň. Příznivé přírodní podmínky pro cestovní ruch a rekreaci v obcích Šťáhlavy a Lhůta.

194

EKOTOXA s.r.o.


PŘÍLOHA Č. 2: SEZNAM NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH VÝROKŮ ZE SWOT ANALÝZ PRO VŠECHNY TŘI PILÍŘE

Vodní režim

environmentální


Pilíř Téma

Silné stránky

Slabé stránky

V obcích Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Nezvěstice a Štěnovický Brodek nejsou evidována žádná plošná poddolovaná území, které by tak omezovaly územní rozvoj. V území je minimální výskyt sesuvných území, které tak netvoří omezení pro rozvoj obcí.


Zajištění poptávky po nerostných surovinách Střet zájmů těžby se zájmy ochrany přírody. z místních zdrojů.


Realizace komplexního systému Udržení zabezpečenosti kvalitních zdrojů protipovodňových opatření, jak v krajině, pitné vody. tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí.

Výskyt řady ložisek nerostných surovin a to cihlářské suroviny (Chrást), štěrků (Kyšice), jílů (Kyšice, Plzeň), granodioritu (Štěnovický Borek) a stavebního kamene – spilitu (Plzeň). Jako „nerizikový“ je klasifikováno 65 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 53 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu. Minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní eroze na minimum v územích s nulovým výskytem sklonité orné půdy – území obcí Dýšina, Chrást, Chválenice, Kyšice, Letkov, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Nezvěstice, Tymákov, Štěnovický Borek a Šťáhlavy.

Příležitosti

Hrozby

Využití ploch po těžbě nerostných surovin – rekreační plochy, zalesnění, prvky zeleně...

Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů a dalších znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách.

Nutnost zlepšení morfologie vodních toků, stanovení a respektování minimálních zůstatkových průtoků ve vodních tocích, neprůchodnost vodních toků pro ryby a další živočichy.

Nastartování procesu KPÚ v oblastech se Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozní ohrožeností (území s zvýšenou erozí půdy v územích s vyšším vysokým podílem sklonité orné půdy). podílem sklonité orné půdy – území obce Plzeň.

195

EKOTOXA s.r.o.

Hygiena ŽP

Pilíř Téma


Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby


Na území SO ORP byly v roce 2006 vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu zdraví vzhledem k překročeným cílovým imisním limitům pro ozon (76 % území) a BaP (49 % území). Na 74 % území byl překročen cílový imisní limit pro ozon (AOT40) a na 12 % území imisní limit pro NOx stanovený pro ochranu ekosystémů a vegetace.

Budování moderní dopravní infrastruktury, např. obchvaty obcí Chválenice, Kyšice, Losiná, Nezvěstice, vyvedení tranzitní dopravy mimo obydlené oblasti a zvýšení plynulosti setrvávající dopravy s cílem snížení negativních účinků dopravy (emise, hluk) na obyvatelstvo.

Nárůst intenzity silniční dopravy na významných komunikacích (D5, silnice I/20, I/26, I/27, I/19, II/180, II/203, II/233, II/231, II/605 a řadě silnic III. třídy a místních komunikací Plzně) může zvyšovat zátěž obyvatelstva nadměrnými emisemi a hlukem.

Zpracovaný Program ke zlepšení kvality Hluková zátěž až několika tisíc obyvatel ovzduší města Plzně. Plzně žijících v bezprostřední blízkosti významných komunikací přesahuje hygienické limity.

Výsadba účelové zeleně podél Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění průmyslových areálů, komunikací a na domácností) v důsledku používání návětrných stranách obcí pro snížení nešetrných technologií spalování a prašnosti v ovzduší i hluku. spoluspalování komunálního odpadu.

V obcích jsou zavedeny systémy Řada lokalit je separovaného sběru pro základní druhy ekologická zátěž. odpadů a míra separace se zvyšuje.

Sanace starých ekologických zátěží, Omezení využití území vlivem neřešení identifikace a odstranění černých skládek problematiky starých ekologických zátěží. (zamezení opětovnému vzniku).

vedených

jako

stará

ZPF a PUPFL

Ochrana přírody

Území ekologicky mírně stabilní má 6 obcí 8 obcí bez zvláště chráněného území- Kvalitní péče o chráněná území – n kvalitní Urbanizace volné krajiny, fragmentace - Dýšina, Chrást, Lhůta, Starý Plzenec, Chválenice, Kyšice, Letkov, Losiná, evidence, nájemní smlouvy o péči, systém krajiny především liniovými dopravními Šťáhlavy a Štěnovický Borek. Mokrouše, Nezbavětice, Šťáhlavy, monitoringu a databáze ochrany přírody. stavbami. Štěnovicý Borek a Tymákov. Existence přírodních parků Horní Berounka Celý správní obvod SO ORP vychází jako Možnosti čerpání finančních prostředků z Nevhodně nastavená dotační a Kornaticý potok. území ekologicky málo stabilní (KES = fondů Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a zejména v oblasti zemědělství. 0,70). SFŽP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES. Nejnižší ekologická stabilita v rámci ORP – Využití územního plánování a komplexních obec Chválenice (KES = 0,39). pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Nadprůměrná lesnatost v obcích Podprůměrná lesnatost v obcích Chrást, Chválenice, Mokrouše, Nezvěstice, Lhůta a Šťáhlavy, Nezbavětice, Losiná. Štěnovický Borek, Dýšina Celkově průměrná lesnatost vzhledem Problémy se škodami zvěří (přemnožení k lesnatosti ČR jelena siky)

196

Podpora zalesnění v málo lesnatých oblastech (obcích Chrást, Lhůta a Šťáhlavy, Nezbavětice, Losiná) Podpora realizace biokoridorů, interakčních prvků (výsadba alejí, zalesňování zemědělsky nevyužívaných půd), zejména tam, kde je lesnatost podprůměrná

politika,

Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření. Znehodnocování půdy intenzivním velkoplošným zemědělstvím a erozí Rozdělení lesních komplexů v důsledku liniových staveb, ohrožení jejich stability.

EKOTOXA s.r.o.


ekonomický

Dopr. a tech. Infrastruktura

Pilíř Téma


Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

Vysoký podíl půd v I. a II. třídě ochrany, Úbytek zemědělské půdy ve sledovaném Rekultivace půdy a navrácení do ZPF. nejvýznamněji v obcích Šťáhlavy (80 %), období zejména v obcích Letkov, Starý Dýšina (75,7 %) a Nezvěstice (65,2 %). Plzenec, Losiná, Plzeň a Tymákov.

Pokračující zábor zemědělské půdy

Poloha na TEMMK, větvi IV. A a jí vedené Technická zanedbanost železniční tratí na Modernizace a rekonstrukce silnic I. třídy dálnici D5 E50, jež je součástí celoevropské území SO ORP Plzeň (omezené rychlosti, včetně vybudování přeložek a obchvatů, silniční sítě. dlouhé jízdní doby a zastaralý vozový park). omezení rostoucí intenzity dopravy na průtazích měst/obcí, zkvalitnění propojení na významná sídla kraje a na sousední regiony. Vysoká hustota silniční a železniční sítě na Vysoký podíl silnic II. a především III. třídy Zkvalitnění železniční přepravy modernizací území SO ORP Plzeň. ve stávající silniční síti, špatný technický a zdvoukolejněním celostátních tratí, stav stávající silniční sítě, dlouhodobě zavedení integrálního taktového grafikonu. nedostatečná údržba a opravy.

Odkládání realizace optimalizace páteřních komunikací, růst dopravního zatížení měst/obcí s negativními dopady na životní prostředí.

Poloha území na III. TŽK s tratí č. 170 a jeho větve (trať č. 180), zajišťující napojení na evropskou železniční síť. Existence dalších celostátních železničních tratí s napojením na III. TŽK na území SO ORP. Ucelená koncepce rekonstrukce a modernizace dopravní infrastruktury na území SO ORP Plzeň na úrovni kraje. Podprůměrná míra nezaměstnanosti celého SO ORP. Výjimkou je obce Štěnovický Borek. Nejvyšší daňová výtěžnost na obyvatele SO ORP jako celku v kraji, nejvyšší míra podnikatelské aktivity, především v obcích Mokrouše, Tymákov, Lhůta.

Silná a stabilní lokální s diverzifikovanou podnikatelských subjektů.

Odkládání realizace návrhů na modernizaci a elektrizaci vybraných železničních tratí, nízká kvalita přepravy přispívá k růstu IAD.

Absence obchvatů měst a obcí při relativně Poloha území SO ORP Plzeň na III. Nedostatečný stav veřejných financí na vysoké a výhledově rostoucí automobilové tranzitním železničním koridoru. rozvoj dopravní infrastruktury – další dopravě. zhoršování technických parametrů silnic II. a III. třídy. Omezená dopravní obslužnost části území Rozšiřování stávající kapacity odstavných Růst intenzity dopravy na stávajících veřejnou linkovou dopravou ve všední dny, stání s pozitivními důsledky na fungování (kapacitně i technicky nevyhovujících) zcela nedostatečná o víkendech. dopravy ve městech/obcích. silnicích – riziko růstu počtu dopravních nehod. Nedostatek pracovní síly a nesoulad mezi Spolupráce podnikatelských subjektů Orientace na obory s nízkou úrovní přidané kvalifikační strukturou pracovních sil na v rámci klástrových iniciativ za využití hodnoty s hrozbou odlivu kapitálu. straně nabídky a poptávky. výzkumných kapacit ZČU. V SO ORP je podprůměrný podíl Další rozvoj podnikatelských a inovačních Pokles výkonnosti lokální ekonomiky dlouhodobě nezaměstnaných osob inkubátorů a vědecko-technologických z důvodu globální ekonomické krize, která v porovnání s ostatními SO ORP Plzeňského parků včetně koordinované spolupráce se nejvýrazněji projeví na proexportně kraje, nicméně obce Lhůta a Chrást mají s ostatními SO ORP Plzeňského kraje. orientovaných podnicích. v této oblasti vážný problém.

ekonomika Úroveň spolupráce mezi podnikatelským Přeměna a využití stávajících průmyslových Riziko nevyužití dotačních titulů strukturou sektorem a městskou správou. areálů. v programovacím období 2007 až 2013 pro rozvojové aktivity především u menších obcí z důvodů nedostatku zdrojů pro spolufinancování rozvojových projektů.

197

EKOTOXA s.r.o.

Bydlení

sociodemografický


Pilíř Téma


Slabé stránky

Příležitosti

Příznivá vzdělanostní struktura obyvatelstva v porovnání s ostatním SO ORP Plzeňského kraje, vysoký podíl obyvatel s vysokoškolským vzdělaním a naopak nižší podíl obyvatel bez vzdělání, především v obcích Plzeň, Starý Plzenec a Šťáhlavy.

Hrozby

Pokles počtu obyvatel v posledních 10 letech, relativní úbytek za celý SO ORP Plzeň je třetí nejhorší v kraji. Pokles je především v obcích Nezbavětice a Plzeň. Nicméně od roku 2005 prudší nárůst způsobený především rostoucím migračním saldem. Vysoká úroveň vzdělávací soustavy v rámci Nevhodná věková struktura obyvatelstva, SO ORP Plzeň, konkrétně je zde velká nižší podíl dětské složky populace a naopak nabídka středních škol a vysokoškolského vysoký podíl obyvatel starších 65 let, studia. nejhorší situace je v obci Nezbavětice.

Přísun financí na projekty ze SF EU.

Napojení domácností na veřejný vodovod na velmi dobré úrovni ve všech obcích. Vysoká plynofikace města Plzeň a obcí Dýšina, Chrást, Kyšice, Losiná, Mokrouše a Starý Plzenec. Vysoká napojenost na kanalizaci v Plzni a obcích Dýšina, Chrást a Starý Plzenec.

Pořízení nové územně plánovací Fyzická degradace bytového fondu a pomalá dokumentace v jednotlivých obcích regionu obnova staré bytové zástavby. či změny dokumentace stávající s dostatečně vymezenými plochami pro novou výstavbu.

Zvýšení kapacity domovů pro seniory, domovů se zvláštním režimem a DPS, zvýšení kapacity denních a týdenních stacionářů pro seniory a osoby se zdravotním či duševním postižením v SO ORP Plzeň. Kvalitní úroveň vybavenosti SO ORP Dlouhá čekací doba na umístění do Migrační přiliv obyvatelstva, z okolních SO zdravotnickými zařízeními (existence 4 rezidenčních zařízení (domovů pro seniory, ORP Plzeňského kraje. nemocnic a LDN v SO ORP Plzeň). domovů se zvláštním režimem a DPS) v SO ORP Plzeň, která je zesílená chybějící službou sociálního bydlení pro seniory. Podprůměrné napojení domácností v obcích Lhůta a Mokrouše a Šťáhlavy na zemní plyn a v obcích Chválenice, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice a Štěnovický Borek na veřejnou kanalizaci.

Sociálně nezvládnutý extrémně rychlý nárůst počtu cizinců.

Poptávka po 24 h službách pro nesoběstačné seniory (terénní asistenční služby, rezidenční zařízení) se bude v následujících desítkách let zvyšovat. Způsobuje to narůstající počet seniorů a prodlužující se průměrná délka dožití. Růst podílu sociálně problémových skupin a jejich nedostatečná integrace do společnosti.

Nárůst počtu trvale obydlených bytů Nárůst počtu neobydlených bytů v SO ORP i Využití neobydlených domů a bytů v obcích Snižování podpory rozvoje bydlení ze strany v obcích Letkov, Losiná a Mokrouše (všude ve většině obcí regionu (vyjma obcí Lhůta a k rekreačním účelům. státních orgánů. přes 10 % a v Mokrouších přes 40 %) značí Mokrouše). vyšší atraktivitu těchto lokalit pro trvalé bydlení. Převážná část bytového fondu v obcích okolo města Plzeň je v soukromém vlastnictví, což značí stabilnější sociální podmínky.

Úbytek počtu trvale obydlených bytů a nízká Růst zájmu o rekreaci a trávení volného času rychlost bytové výstavby v obci Tymákov v tuzemsku, zvyšující se zájem Čechů o značí nižší atraktivitu obce pro trvalé lacinější domácí turistiku. bydlení.

198

Nedostatečná připravenost regionálních rozvojových projektů na čerpání zdrojů z fondů a programů EU pro rozvoj cestovního ruchu.

EKOTOXA s.r.o. Pilíř Téma


Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

Rekreace

Výhodná poloha oblasti vůči EU, Praze a Nevyhovující struktura ubytovacích zařízení Významný potenciál návštěvníků a turistů Podcenění významu cestovního ruchu a západočeským lázním. v obcích (mimo Plzeň). z Německa. volnočasových aktivit jako předmětu podnikání a významného zdroje tvorby pracovních míst. Pivo a pivovar Plzeňský prazdroj – Poměrně malý podíl zařízení cestovního Využití kulturních tradic regionu k rozvoji Poškozování zdrojů cestovního ruchu (příroda, historické, architektonické, významná marketingová značka, zvyšuje ruchu splňující standard obvyklý v zemích cestovního ruchu. technické a kulturní atraktivity). atraktivitu regionu. EU. Silné komplexně vybavené centrum oblasti – Malá nebo rozvojová turisticko-rekreační Plzeň, schopné plnit funkci nadregionálního funkce u většiny obcí (67 %). významu.

199

EKOTOXA s.r.o.


PŘÍLOHA Č. 3: PŘEHLED ZPRACOVANÝCH KARET JEVŮ/PROCESŮ V TÉMATECH 1. Horninové prostředí a geologie 1.1 Sesuvná a poddolovaná území 2. Vodní režim 2.1 Vodní režim v krajině 2.2 Povrchové a podzemní vody 3. Hygiena životního prostředí 3.1 Ovzduší 3.2 Nakládání s odpady 4. Ochrana přírody a krajiny 4.1 Chráněná území 4.2 Ekologická stabilita 5. ZPF a PUPFL 5.1 Zemědělská půda 5.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura 6.1. Silniční doprava 6.2. Železniční doprava 6.3. Dopravní obslužnost veřejnou linkovou dopravou 6.4. Technická infrastruktura 7. Sociodemografické podmínky 7.1. Demografický vývoj 7.2. Věková struktura 7.3. Vzdělanostní struktura 7.4. Vzdělávací uzavřenost a otevřenost obcí 7.5. Občanská vybavenost 8. Bydlení 8.1.Bytová výstavba a trvale obydlené byty 9. Rekreace 9.1 Rekreační potenciál obcí 10. Hospodářské podmínky 10.1. Zaměstnanost 10.2. Nezaměstnanost 10.3. Daňová výtěžnost 10.4. Podnikatelská struktura 10.5. Funkční velikost obcí

200


PŘÍLOHA Č. 4: PŘEHLED POUŽITÝCH VRSTEV ÚAP

1 2 3 4 5 6 7

ORP

8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

zastavěné území plochy výroby plochy občanského vybavení plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území památková rezervace včetně ochranného pásma památková zóna včetně ochranného pásma krajinná památková zóna nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma památka UNESCO včetně ochranného pásma urbanistické hodnoty region lidové architektury historicky významná stavba, soubor architektonicky cenná stavba, soubor významná stavební dominanta území s archeologickými nálezy oblast krajinného rázu a její charakteristika místo krajinného rázu a jeho charakteristika místo významné události významný vyhlídkový bod územní systém ekologické stability významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou 201

x x x x x x

x x x

10 Hospodářské podmínky

9 - Rekreace

Sledované jevy

8 - Bydlení

ORP Řádek /Kraj číslo

1Horninové prostředí a geologie 2 - Vodní Nebyly použity žádné vrstvy ÚAP režim 3 - Hygiena životního prostředí 4 - Ochrana přírody a krajiny 5 - ZPF a PUPFL 6 - Veřejná dopr. a tech. infrastruktura 7– Sociodemogr . podmínky

Sledované jevy v tématech


24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50

přechodně chráněná plocha národní park včetně zón a ochranného pásma chráněná krajinná oblast včetně zón národní přírodní rezervace včetně ochranné pásma přírodní rezervace včetně ochranného pásma národní přírodní památka včetně ochranného pásma přírodní park přírodní památka včetně ochranného pásma památný strom včetně ochranného pásma biosérická rezervace UNESCO, geopark UNESCO NATURA 2000 - evropsky významná lokalita NATURA 2000 - ptačí oblast lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem lesy ochranné les zvláštního určení lesy hospodářské vzdálenost 50 m od okraje lesa bonitovaná půdně ekologická jednotka hranice biochor investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem chráněná oblast přirozené akumulace vod zranitelná oblast vodní útvar povrchových, podzemních vod vodní nádrž povodí vodního toku, rozvodnice záplavové území 202

x x x x x x x x x x x x

x x

x

x

x x x x

x x x

x x x x x


9 - Rekreace

Sledované jevy

8 - Bydlení


1Horninové prostředí a geologie 2 - Vodní režim 3 - Hygiena životního prostředí 4 - Ochrana přírody a krajiny 5 - ZPF a PUPFL 6 - Veřejná dopr. a tech. infrastruktura 7– Sociodemogr . podmínky



51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74

aktivní zóna záplavového území území určené k rozlivům podovní území zvláštní povodně pod vodním dílem objekt/zařízení protipovodňové ochrany přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa dobývací prostor chráněné ložiskové území chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry ložisko nerostných surovin poddoované území sesuvné území a území jiných geologických rizik staré důlní dílo staré zátěže území a kontaminované plochy oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší odval, výsypka, odkaliště, halda technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma vodovodní síť včetně ochranného pásma technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma výrobna elektřiny včetně ochranného pásma elektrická stanice včetně ochranného pásma nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma technologký objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma 203

x x x x x x x x

x x x x x x x x


9 - Rekreace

Sledované jevy

8 - Bydlení





75 vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného 76 pásma 77 ropovod včetně ochranného pásma 78 produktovod včetně ochranného pásma 79 technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma 80 teplovod včetně ochranného pásma 81 eletronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma 82 komunikační vedení včetně ochranného pásma 83 jaderné zařízení objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými 84 nebezpečnými látkami 85 skládka včetně ochranné pásma 86 spalovna včetně ochranného pásma 87 zařízení na odstraňování nebezpečné odpadu včetně ochranného pásma 88 dálnice včetně ochranného pásma 89 rychlostní silnice včetně ochranného pásma 90 silnice I. třídy včetně ochranného pásma 91 silnice II. třídy včetně ochranného pásma 92 silnice III. třídy včetně ochranného pásma 93 místní a účelové komunikace 94 železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma 95 železniční dráha regionální včetně ochranného pásma 96 koridor vysokorychlostní železniční trati 97 vlečka včetně ochranného pásma 98 lanová dráha včetně ochranného pásma 99 speciální dráha včetně ochranného pásma 100 tramvajová dráha včetně ochranného pásma 204

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x


9 - Rekreace

Sledované jevy

8 - Bydlení





Kraj

101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 1 2 3 4 5 6 7

trolejbusová dráha včetně ochranného pásma letiště včetně ochranných pásem letecká stavba včetně ochranných pásem vodní cesta hraniční přechod cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka objekt důležitý pro obranu státu včetně ohranného pásma vojenský újezd vymezené zóny havarijního plánování objekt civilní ochrany objekt požární ochrany objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky ochranné pásmo hřbitova, krematoria jiná ochranná pásma ostatní veřejná infrastruktura počet dokončených bytů k 31.12. každého roku zastavitelná plocha jiné záměry další dostupné informace, např. průměrná cena m2 stavebního pozemku v členění podle katastrálních území, průměrná cena m2 zemědělské půdy v členění podle katastrálních území vývoj počtu obyvatel podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel podíl osob se základním vzděláním podíl osob s vysokoškolským vzděláním sídelní struktura ekonomická aktivita podle odvětví 205

x x

x x x x x x


9 - Rekreace

Sledované jevy

8 - Bydlení




x

x

x

x x x x x x

x

x

x

x


8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

míra nezaměstnanosti vyjíždějící do zaměstnání a škol dojíždějící do zaměstnání a škol do obce výstavba domů a bytů podíl neobydlených bytů na celkovém fondu struktura bytového fondu místně obvyklé nájemné rekreační oblasti s celoročním a sezónním využitím počet staveb pro rodinou rekreaci kapacita a kategorie ubytovacích zařízeních lázeňské místa a areály podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu podíl obyvatel zásobovaných plynem podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci podíl zemědělské půdy z celkové výměry katastru podíl orné půdy ze zemědělské půdy podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy podíl specielních zemědělských kultur z celkové výměry zemědělské půdy poídly tříd ochrany zastoupené v jednotlivých katastrálních územích podíl zastavěných a ostatních ploch z celkového výměry katastru podíl vodních ploch na celkové výměře katastru podíl lesů na celkové výměře katastru koeficient ekologické stability KES stupeň přirozenosti lesních porostů hranice přírodních lesních oblastí hranice bioregionů a biochor 206

x x x

x x x x x

x x

x x


9 - Rekreace

Sledované jevy

8 - Bydlení





207


34 hranice klimatických regionů 35 počet obcí a obyvatel v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší 36 hodnoty imisního znečištění životního prostředí a jejich vývoj další dostupné informace, týkající se například demografie, ekonomických aktivit, bydlení, rekreace, uspokojování sociálních 37 potřeb a životního prostředí

9 - Rekreace

Sledované jevy

8 - Bydlení




x

x

x

1. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SO ORP PLZEŃ

Recommend Documents