1) Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie

Úvod (1) Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie. (1/1)

18.9.2010

Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie.

1

Biologie      

= přírodní věda řec. Bios = život Řec. logos = nauka studuje vlastnosti a funkce organismů vztahy mezi organismy navzájem vztahy mezi organismy a neživou přírodou.

18.9.2010


2

Historický vývoj - první poznatky



v běžném životě od počátků vývoje lidstva - lov a chov zvířat, sběr a pěstování rostlin, léčitelství…

18.9.2010


3

Historický vývoj - starověk  Egypt, Indie a Čína – především rozvoj léčitelství (i pitvy)  Řecko - biologie je součástí filosofie a medicíny  významné jsou názory materialistů – milétská škola  Hippokrates (460 – 377 př.n.l.) – lékař  Aristoteles (384 – 322 př.n.l.) – popsal mnoho organismů, pokusil se o systém živočichů (podle krve), studuje rozmnožování organismů. Teorie samoplození – živé organismy vznikají z neživé hmoty (žáby z bláta …)  Theofrastos (371 – 287 př.n.l.) – zakladatel systematické botaniky  Řím  Plinius starší (23-79 n.l.) – spis Historia naturalia = ucelený souhrn tehdejších znalostí o přírodě  Galenos z Pergamu (129 – 205 n.l.) – lékař, knihy o lékařství, pitvy, pokusy 18.9.2010


4

Historický vývoj - středověk  5. – 15. století 



18.9.2010

Evropa – u moci církev => zákaz zkoumání přírody = > stagnace vědy Írán – Ibn-Sína Avicenna (980 – 1037) – lékař, přírodovědec, filosof


5

Historický vývoj - novověk  14. – 17. století  nástup buržoazie – rozvoj výroby, obchodu, mořeplavby, techniky, oslabení moci církve, období humanismu a renesance  nové myšlení – vznik univerzit, akademií, knihoven  Leonardo da Vinci (1452 – 1519) – umělec, vynálezce, anatom (pitvy)  Ján Jesenský Jessenius (1566 – 1621) – první veřejná pitva v Praze r. 1600 18.9.2010


6

Historický vývoj - novověk  18. století  vitalismus – existence životní síly odlišuje živé organismy od neživé přírody  Carl von Linné (1707 – 1778) – přírodovědec, lékař, botanik, systematik  díla „Systema naturae“ a „Species plantarum“  teorie binomické nomenklatury dodnes používané – druh má dvouslovný název (rod, druh)  vzniká tzv. vývojová biologie – Jean Baptiste Lamarck

18.9.2010


7

Historický vývoj - novověk  19. století  Charles Robert Darwin (1809 – 1892) – podnikl cestu kolem světa – na základě pozorování a porovnávání formuloval hypotézu o příčinách vývoje organismů – práce „O vzniku druhů přirozeným výběrem“ a „Původ člověka“. Jsou konstruovány a zdokonalovány nové přístroje a vznikají nové biologické obory a teorie  J. E. Purkyně - buněčná teorie  Louis Pasteur - mikrobiologie a imunologie  Ivan Petrovič Pavlov - fyziologie  Johan Gregor Mendel – genetika 18.9.2010


8

Historický vývoj - novověk  20. století rozvoj genetiky a molekulární biologie Nirenberg – vyřešil genetický kód A. Fleming - rozvoj biochemie K. Lorenz - vznik etologie A. I. Oparin - evoluční biologie – teorie vzniku života  prudký rozvoj ekologie, bioniky a biokybernetiky     

18.9.2010


9

Rozdělení biologie podle různých hledisek

 podle druhu zkoumaného organismu       

mikrobiologie mykologie botanika zoologie antropologie hydrobiologie pedologie

18.9.2010


10


 podle hlediska studia             

morfologie – vnější znaky anatomie – vnitřní stavba fyziologie – funkce živých soustav genetika taxonomie = systematika etologie ekologie – vztahy mezi organismy navzájem a mezi organismy a prostředím OTŽP Chronobiologie – studuje biorytmy Vývojová biologie – ontogenetický vývoj organismů Evoluční biologie – fylogenetický (historický) vývoj organismů Paleontologie – vymřelé organismy Obecná biologie – studuje vlastnosti společné všem organismům

18.9.2010


11


 hraniční obory  biochemie – chemické složení organismů  molekulární biologie – organismy na molekulární úrovni  biofyzika – fyzikální děje v organismech  biogeografie – rozšíření organismů  biomatematika – aplikace matematických metod  biokybernetika – řízení, uložení a zpracování informací v živých soustavách 18.9.2010


12


 aplikované vědy  genové inženýrství – manipulace s geny  biotechnologie – využití organismů ve výrobách  bionika – uplatnění biologických poznatků v technice  agrobiologie – biologie v zemědělství  medicína  veterinární lékařství 18.9.2010


13

Metody biologického studia a výzkumu

 POZOROVÁNÍ, POKUS, MODELOVÁNÍ

 Pozorování  sledování organismů v přirozených situacích bez zásahů  probíhá přímo nebo s použitím pomůcek (dalekohled, lupa, mikroskop, kamera, různé měřící přístroje …)  nevýhodou je většinou složitost a zdlouhavost 18.9.2010


14


 Pokus = experiment  sledování organismů v navozených potřebných podmínkách  výhodou je možnost opakování  nevýhodou většinou stres organismu v umělých podmínkách a změny ve způsobu jeho chování. 18.9.2010


15


 Modelování  původní sledovaný objekt je nahrazen jiným objektem – pokusným zvířetem nebo tkáňovou kulturou  modelové organismy mají podobné vlastnosti jako objekt zájmu, ale jsou jednodušší a snadno se množí (bakterie, octomilky, hlodavci, králíci…)  lze je většinou kultivovat. 18.9.2010


16

Poznatky z pozorování pokusů a modelování  je nutno několikrát ověřit a statisticky vyhodnotit  pak lze stanovit závěry  na jejich základě vznikají pracovní domněnky = hypotézy  hypotézy se ověřují v praxi  nakonec lze vytvořit obecně platné teorie 18.9.2010


17

1) Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie

Recommend Documents