1
Osoby se zdravotním postižením nebo duševním onemocněním, osoby závislé na péči jiné osoby- základní právní předpisy
Každý, kdo se chce podrobněji zabývat právy zdravotně postižených osob, musí si nejprve ujasnit, koho takto označit. V zásadě existuje několik možných způsobů, jak definici zdravotního postižení uchopit. Nejčastěji je zmiňován medicínský model a sociální model. Medicínský model vychází z toho, že postižení je individuální problém jednotlivce definovaný přímo samotným nedostatkem zdraví způsobeným nemocí, zraněním apod. Z toho vychází i způsob řešení, které je spatřováno především v medicínské rehabilitaci v širokém smyslu tohoto významu. Sociální model nabízí poněkud odlišný přístup. Chápe postižení ne jako individuální záležitost jedince, nýbrž jako produkt vztahů a souvislosti mezi jedincem a jeho okolím, ať už mají povahu fyzickou (např. špatná přístupnost budov) nebo sociální (např. odmítání ze strany společnosti). OSN uvádí svoji definici zdravotního postižení v aktuální Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením z roku 2007, kde se uvádí že: „zdravotní postižení je koncept, který se vyvíjí a který je výsledkem vzájemného působení mezi osobami s postižením a bariérami v postojích a v prostředí, které brání jejich plnému a účinnému zapojení do společnosti, na rovnoprávném základě s ostatními „. 1
Listina základních práv a svobod 2/1993, čl. 29 Osoby zdravotně postižené mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky Osoby zdravotně postižené mají právo na zvláštní ochranu v pracovních vztazích a na pomoc při přípravě na povolání Zákoník práce 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanoví povinnosti zaměstnavatele oznámit ukončení pracovního poměru s osobou se zdravotním postižením příslušnému úřadu práce. Dále stanoví povinnost zaměstnavatele upravit pracoviště, aby bylo vhodné pro osoby se zdravotním postižením, v případě potřeby zřídit chráněné pracovní místo, zajistit zaškolení a další vzdělávání těchto osob. Obecně stanoví povinnost zaměstnavatele zaměstnávat osoby se zdravotním postižením a vytvářet podmínky pro jejich zaměstnání. 1
10/2010 Sb., m.s.
[Zadejte text.]
Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanoví povinnost zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci zaměstnat nejméně 4% osob se zdravotním postižením z celkového počtu pracovníků. Zakotvená je Zvýšená ochrana osob se zdravotním postižením Úprava chráněného pracovního místa Pracovní rehabilitace a rekvalifikace Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením Zákon č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání – podle tohoto zákona mají žáci se zdravotním postižením právo na vzdělání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich potřebám a možnostem. Zdravotně postižení žáci a studenti mají právo na bezplatné speciální učebnice, didaktické a kompenzační pomůcky. Sluchově postižení žáci a studenti mají právo na bezplatné vzdělávání pomoci znakové řeči. Zrakově postižení žáci a studenti mají právo na bezplatné vzdělávání pomoci Braillova písma. Dětí, žáci a studenti se zdravotním postižením mají právo na školy, třídy, oddělení či studijní skupiny s upravenými vzdělávacími programy, vyžaduje-li to povaha zdravotního postižení. Děti, žáci a studenti s těžkým mentálním postižením, více vadami a autisté, které není možné integrovat do běžných škol a nestačí ani vzdělávání v rámci upravených vzdělávacích programů, mají právo na vzdělávání ve speciálních školách. Asistent pedagoga pomáhá žákům se zdravotním postižením či znevýhodněním při přizpůsobování se školnímu prostředí a pedagogům při výchovné a vzdělávací činnosti. Vyhláška MŠTV č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných- konkretizuje: Formy speciálního vzdělávání žáků se zdravotním postižením Typy speciálních tříd Individuální vzdělávací plán Činnost a postavení asistenta pedagoga Zákon č. 155/1995 o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů, upravuje důchodové pojištění, soustavu důchodů a podmínky nutné k přiznání nároku na důchod. Důchodové pojištění je založeno na těchto principech: Sociální solidarita Průběžné financování 2
[Zadejte text.]
Systém poskytuje náhradu příjmu v případě stáří (starobní důchod), invalidity (invalidní důchod) a úmrtí živitele (vdovský, vdovecký a sirotčí důchod). Systém je dávkově definovány- konstrukce výpočtu důchodu je dvousložková:první složku tvoří základní výměra, která je jednotná (stejná) pro všechny druhy důchodů Druhou složku tvoří procentní výměra, jejíž výše je rozdílná podle délky doby pojištění a výši příjmu dosažených v rozhodném období před přiznáním důchodu. S ohledem na sociální práci, zaměříme se na některé druhy důchodů. Sirotčí důchod je druh pozůstalostního důchodů, na který má nárok za podmínek stanovených zákonem nezaopatřené dítě, a to jak nezletilé, tak i zletilé. Sirotčí důchod se skládá ze základní procentní výměry. Základní výměra, je stejná pro všechny důchody, je 2270 Kč měsíčně. Výše procentní výměry sirotčího důchodu činí 40% procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti. Žádost o sirotčí důchod podává: zákonný zástupce dítěte, které nedosáhlo zletilosti, nebo zletilé nezaopatřené dítě, popřípadě zákonný zástupce zletilého nezaopatřeného dítěte, pokud bylo zbaveno způsobilosti k právním úkonům nebo jeho způsobilost k právním úkonům byla omezena. Na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě, zemře-li rodič, osvojitel nebo osoby, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy nebo do společné výchovy manželů, jestliže rodič, nebo uvedená osoba byli poživateli starobního nebo invalidního důchodu, nebo ke dni smrti splnili podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřeli následkem pracovního úrazu. Podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se pro tyto účely považuje za splněnou, byla-li získána aspoň polovina potřebné doby pojištění. Osiřelé, nezaopatřené dítě má nárok na sirotčí důchod po každém z rodičů. Nárok na sirotčí důchod nevzniká po pěstounovi nebo jeho manželovi. Nárok na sirotčí důchod zaniká osvojením. Pokud oboustranně osiřelé dítě osvojí jen jedna osoba, zaniká nárok na ten sirotčí důchod, který náležel po osobě, kterou osvojitel nahradil. Dojde-li ke zrušení osvojení, vznikne nárok na sirotčí důchod znovu a to ve výši, v jaké by náležel, kdyby byl vyplácen ke dni zrušení osvojení. Invalidní důchod, slouží pro ty, kteří ze zdravotních důvodů nemohou vykonávat své zaměstnání nebo podnikání. Stát na základě přiznání invalidního důchodu vyplácí potřebnou sociální dávku, která se nazývá invalidní důchod. Význam invalidního důchodu je takový, že zajistí člověka pro zbytek jeho života. Až do konce roku 2009 se užívaly termíny plný invalidní a částečně invalidní důchod. Od 1. ledna 2010 došlo k zásadní změně v posuzování nároků na invalidní důchody. Klíčová podmínka je, aby žadatel měl dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který může výt způsoben nemoci či úrazem. Definice plných a částečných nároků na invalidní důchody se stala časem nevyhovující, proto se začaly invalidní důchody dělit na tři stupně. Kdysi plná invalidita je podle nových podmínek invalidita třetího stupně. 3
[Zadejte text.]
Částečná invalidita se dělí do prvního a druhého stupně a to následovně: U Invalidity druhého stupně musí být pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 50%. Invalidita prvního stupně znamená, že pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti byla méně než 50%. Definice invalidita byla změněna od r. 2010 místo plné či částečné invalidity se používají tří stupně, podle kterých se vypočítává invalidní důchod. Ony stupně se vypočítávají na základě závažnosti onemocnění. Na základě posudku od praktického lékaře a patřičného odborného lékaře rozhoduje nejneméně tříčlenné grémium lékařů v rámci příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení. Oproti ČSSZ, který vypočítává výši všech důchodů, podřízené správy sociálního zabezpečení provádějí posudkovou činnost na jejímž základě je stanoven stupeň invalidity. Invalidita 1 stupně: - invalidní důchod 1. stupně je takový stav, kdy pracovní schopnosti poklesnou nejméně o 35 % avšak nejvíce o 49 % Invalidita 2. stupně: dojde-li k poklesu pracovní schopnosti, která je zaviněná dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, o 50%, nejvíce však 69%, jde o invaliditu 2. stupně. Invalidita 3. stupně, invaliditu 3 stupně získá každý, kdo má pokles pracovní schopnosti o 70% a více. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů. Hlavním posláním zákona je chránit práva a oprávněné zájmy lidí, kteří jsou oslabení v jejich prosazování, a to z různých důvodů jako je věk, zdravotní postižení, nedostatečně podnětné sociální prostředí, krizová životní situace a mnoho dalších příčin. Zákon také vytváří právní rámec pro nesčetné množství vztahů mezi lidmi a institucemi v případech, kdy je nezbytné zabezpečit podporu a pomoc lidem, kteří se ocitnou v nepříznivé sociální situaci. Zákon vymezuje vedle práv a povinnosti jednotlivců také práva a povinnosti obcí, krajů, státu a samozřejmě také poskytovatelů sociálních služeb. V zákoně je také upravena oblast týkající se podmínek výkonu sociální práce, a to ve všech společenských systémech, kde sociální pracovníci působí. Zákon o sociálních službách definuje jednotlivé druhy služeb dle cílových skupin. Pro osoby se zdravotním postižením můžeme vyjmenovat některé z nich: sociální poradenství a odborné poradenství, průvodcovské a předčitatelské služby, podpora samostatného bydlení, odlehčovací služby, raná péče, tlumočnické služby denní a týdenní centra, pobytová zařízení pro osoby se zdravotním postižením a další. Součásti zákona je také jedná z dávek a to příspěvek na péči. Příspěvek na péči je pravidelná opakující se dávka poskytována dle zákona o sociálních službách. Příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby a je určen na úhradu za pomoc, která je osobě se zdravotním postižením poskytována rodinným příslušníkem, osobou blízkou, jinou osobou nebo registrovaným poskytovatelem sociálních služeb. Táto dávka je nárokem osoby závislé. Závislost se posuzuje ve 4 stupních závislosti a to u osob do 18 let věku a u osob starších 18 let věku. Výše příspěvku je odvislá od stupně 4
[Zadejte text.]
závislosti na pomoci jiné fyzické osoby z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem pro účely zákona o sociálních službách se rozumí nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než 1 rok, a který omezuje duševní, smyslové nebo fyzické schopnosti a má vliv na péči o vlastní osobu a soběstačnost. O příspěvku rozhodují kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR. Kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR vydávají rozhodnutí na základě vypracovaného zdravotního posudku Lékařskou posudkovou službou ČSSZ, podkladem pro vypracování zdravotního posudku jsou aktuální lékařské zprávy a písemný záznam ze sociálního šetření. Dále byl zaveden institut Asistenta sociální péče. Podle zákona o sociálních službách platí, že zdravotní způsobilost se posuzuje podle § 29, odst. 1 písm. e), zákona o sociálních službách. Jedná se o jinou než blízkou osobu (např. soused), která není registrovaným poskytovatelem sociálních služeb. Asistent sociální péče je povinen s osobou, která poskytuje pomoc, uzavřít formální písemnou smlouvu o poskytnutí pomoci. Úhradu za poskytnutou pomoc hradí asistentu sociální péče závislá osoba ze svého příspěvku na péči. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře ve znění pozdějších předpisů, upravuje systém dávek a podmínek pro jejich přiznání. Součásti dávek státní sociální podpory je rodičovský příspěvek, přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné. Rodiče zdravotně postiženého dítěte mohou kromě příspěvku na péči také pobírat i rodičovský příspěvek, tedy obě dávky současně. Ze systému státní sociální podpory jsou také poskytovány dávky pěstounské péče: příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna, příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla a příspěvek při ukončení pěstounské péče. Pokud se jedná o příspěvek na úhradu potřeb dítěte, ten může být navýšen v případě, že dítě je osobou závislou na péči jiné osoby (podle stupně závislosti). Totéž platí o navýšení odměny pěstouna, pokud pečuje alespoň o 1 dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné osoby ve II. III. a IV. stupni závislosti, a odměně pěstouna na přechodnou dobu Dle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, lze vyčlenit dávku na individuální pomůcku a na mobilitu. Příspěvek na mobilitu- jedná se o opakovanou a nárokovou dávku, která je poskytována osobám starším jednoho roku, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace, opakovaně se v kalendářním roce dopravují nebo jsou dopravovány, a nejsou jim poskytovány sociální služby podle zákona č. 108/2006 Sb., v domově pro seniory, v domově pro osoby se zdravotním postižením. Táto, dávka sloučila dřívější dávky a to příspěvek na individuální dopravu a příspěvek na provoz motorového vozidla. Z důvodu zvláštního zřetele, příspěvek na mobilitu může být přiznán i osobě, které jsou poskytovány výše uvedené pobytové služby. V tomto případě, poskytnutí příspěvku na mobilitu není nárokové a žádosti budou hodnoceny individuálně, a to na základě skutečných cest osoby se zdravotním postižením. Další dávkou je příspěvek na zvláštní pomůcku. Jedná se o jednorázovou a nárokovou dávku, která je určena osobám s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, těžkým sluchovým nebo
5
[Zadejte text.]
těžkým zrakovým postižením nebo těžkým mentálním postižením. Do této skupiny patří i příspěvek na pořízení motorového vozidla. Mimořádné výhody, které plynou osobám se zdravotním postižením z držení průkazu TP, ZTP, ZTP/P zůstávají nadále v platnosti, nejdéle však do 31. 12. 2015 Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. „Tento zákon upravuje zdravotní služby a podmínky jejich poskytování a s tím spojený výkon státní správy, druhy a formy zdravotní péče, práva a povinnosti pacientů a osob pacientům blízkých, poskytovatelů zdravotních služeb, zdravotnických pracovníků, jiných odborných pracovníků a dalších osob v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, podmínky hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb, další činnosti související s poskytováním zdravotních služeb a zapracovává příslušné předpisy Evropské unie“. Zákon dále obsahuje definice mnoha pojmů, jako jsou“ zdravotní služby“, „ zdravotní péče“, „hospitalizace“, pacient je definován např. jako fyzická osoba, které jsou poskytovány zdravotní služby. Dále upravuje „ postavení pacienta a jiných osob v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb“. Zákon pamatuje na pacienty se smyslovým postižením či s vážnými komunikačními obtížemi, způsobenými zdravotním stavem a zakotvuje jejich právo na volbu dorozumívacích prostředků dle jejich potřeb, a to včetně práva dorozumívání pomoci tlumočení jiné osoby. Dle § 30 odst. 3 citovaného zákona „ pacient se smyslovým nebo tělesným postižením, který využívá psa se speciálním výcvikem, má právo s ohledem na svůj aktuální zdravotní stav na doprovod a přítomnost psa u sebe ve zdravotnickém zařízení, a to způsobem stanoveným vnitřním řádem tak, aby nebyla porušována práva ostatních pacientů, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Psem se speciálním výcvikem se pro potřeby věty první rozumí vodicí pes nebo asistenční pes“ Zákon č. 111/2006Sb., o pomoci v hmotné nouzi ve znění pozdějších předpisů, vymezuje situace spojené s nedostatečným zabezpečením základní obživy, bydlení a mimořádnými událostmi. Napomáhá k řešení některých nárazových životních, jde v zásadě o stav, kdy osoba či rodina nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost. Zákon ,definuje kdy osoba není v hmotné nouzi, ani neprojevuje snahu zvýšit si příjem, není v pracovním či obdobném vztahu a další. Dávkami, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou: příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. O dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodují a vyplácejí je příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR. Mimořádná okamžitá pomoc je poskytována osobám, které se ocitnou v situacích, které je nutno bezodkladně řešit. Zákon stanoví tyto situace: osobě hrozí vážná újma na zdraví a nejsou plněný podmínky pro poskytnutí opakovaných dávek, a osoba je postižená mimořádnou, vážnou události (živelné pohromy), nedostatkem prostředků pro jednorázový výdaj (poplatek za vystavení duplikátu osobních dokladů), nutnost nákupu předmětu dlouhodobé spotřeby, nedostatek prostředků souvisejících s nezaopatřeným dítětem 6
[Zadejte text.]
v souvislosti s výkonem sociálně právní ochrany dětí, ohrožení sociálním vyloučením (osoby vracející se z vězení, DD, pěstounské péče) Systém opatrovnictví v ČR. Opatrovnictví definuje občanský zákoník v § 26 až 30. Zákonným zástupcem osoby zbavené nebo omezené ve způsobilosti k právním úkonům je soudem ustanovený opatrovník. Opatrovnictví nad osobami omezenými nebo zbavenými způsobilosti k právním úkonům můžeme rozlišovat také podle toho, jestli je opatrovníkem blízká osoba (člen rodiny), přítel nebo právnická osoba, jejíž je člověk členem, nebo je jím soudem ustanovený orgán veřejné správy. Osoba, která má vykonávat opatrovnictví musí s tím souhlasit a musí složit do rukou předsedy soudu slib. Opatrovnictví není sociální službou ve smyslu zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách a opatrovníkovi tedy nepřísluší za poskytování služby odměna. Teoreticky je možné, aby opatrovník pobíral příspěvek na péči podle § 7 zákona o sociálních službách.2 Nemůže-li být opatrovníkem ustanovena některé z výše uvedených osob, soud ustanoví opatrovníkem orgán místní správy (tzv. veřejného opatrovníka). Orgánem místní správy se myslí město, obec, jako právnická osoba, ne městský (obecní) úřad. Orgán místní správy pak určí, který z jeho zaměstnanců bude funkci opatrovníka konkrétní osoby vykonávat. Souhlas veřejného opatrovníka s opatrovnictvím není nutný, protože výkon veřejného opatrovnictví je povinností místní správy (§27 občanského zákoníku) Řízení o zbavení způsobilosti k právním úkonům upravuje § 186 občanského soudního řádu Způsobilost k právům a povinnostem – právní subjektivita- vzniká u každého lidského jedince narozením a zaniká smrti. Této způsobilosti k právům a povinnostem nemůže být lidský jedinec žádným způsobem zbaven ani mu nemůže být omezená. Ustanovení § 10 občanského zákoníku stanoví, že soud zbaví fyzickou osobu způsobilosti k právním úkonům, jestliže není schopná pro duševní poruchu, která není jen přechodná, činit právní úkony. Úprava řízení o způsobilosti k právním úkonům je upravena v § 186 OSŘ a následujících. Řízení o zbavení, omezení nebo vrácení způsobilosti k právním úkonům může být zahájeno na návrh, ale i bez návrhu. Soud může zahájit řízení bez návrhu, jakmile se dozví, že v obvodě jeho působnosti je osoba, u které je důvodné podezření z duševní poruchy, nebo nadměrného požívání alkoholických i omamných látek a jedů. Účastníkem řízení je navrhovatel (navrhovatelem může být i osoba, která žádá zbavení, omezení nebo navrácení své způsobilosti k právním úkonům) a osoba, o jejíž způsobilosti se rozhoduje, zastoupená opatrovníkem, který je ustanoven na základě § 187 odst. 1 OSŘ. Pro toto řízení platí, že soud je povinen vždy vyšetřovaného osobně vyslechnout. Soud je povinen vyslechnout o zdravotním stavu vyšetřovaného vždy znalce. Na návrh znalce může soud nařídit, aby vyšetřovaný byl po dobu nejvýše 3 měsíců vyšetřován ve zdravotnickém zařízení, jestliže je to nezbytně třeba 2
Marečková J., Matiaško M: Člověk s duševním postižením a jeho právní jednání, Linde 2010, ISBN 978-807201-801-7
7
[Zadejte text.]
k vyšetření zdravotního stavu. Ani tento posudek však nemůže nahradit další zjištění a soud by tak měl přistoupit k objasnění osobních a rodinných poměrů vyšetřovaného (např. chování vyšetřovaného v každodenním životě, hospodaření s finančními prostředky apod.)- návaznost na sociální práci, sociální šetření, pokud se jedná o rodiče dítěte – sociální šetření OSPOD. V rozhodnutí o omezení způsobilosti k právním úkonům je vymezen rozsah tohoto omezení. Vydaný rozsudek soud zruší, jestliže se později ukáže, že pro zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům nebyly podmínky. Ke zrušení rozsudku může dojit jak na návrh tak vez návrhu. Kdo může být opatrovníkem – viz předchozí kapitola Důležitý je také § 191a) OSŘ, řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče. Ústav vykonávající zdravotnickou péči, ve kterém jsou umisťovány osoby z důvodu uvedených ve zvláštním předpise (zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ale také zákon č. 140/1961 Sb., TZ a také zákon č. 129/2008 Sb., detenční řízení), je povinen oznámit (§ 191b) do 24 hodin soudu, převzetí každého kdo v něm byl umístěn bez písemného souhlasu. (k prostudování následující §§ OSŘ.) Pozor: souhlas opatrovníka osoby zbavené nebo omezené ve způsobilosti k právním úkonům nenahrazuje souhlas umístěného
8
