1. Nástroje řízení (kvality)

1. Nástroje řízení (kvality) 2. Kvantifikace rizik Petr Misák Ústav stavebního zkušebnictví VUT FAST v Brně [email protected] www.fce.vutbr.cz/szk

Nástroje řízení (kvality)

Jednoduché nástroje řízení kvality - MOTIVACE

Chceme-li řídit jakost, musíme o ní shromáždit všechny potřebné informace, vhodnou formou je zpracovat, analyzovat a využít je při řešení problémů a realizaci zlepšovacích aktivit.

Nejsou obtížné na pochopení pro jakéhokoliv pracovníka organizace.

K tomu přispívá i grafická podoba příslušející každému nástroji.

Petr Misák – [email protected]


Základní přínosy

• pomáhají určit, v jakém stavu je objekt (výrobek, proces, zdroj,...) • pomáhají odhalit priority, které mají být řešeny • pomáhají nalézt příčiny sledovaného stavu objektu • umožní sledovat vývoj stavu objektu, a tím odhalit možnosti dalšího zlepšování



Jsou to:

• Formuláře pro sběr dat • Vývojový (postupový) diagram • Diagram příčin a následků • Paretův diagram • Bodový diagram • Histogram • Regulační diagram



Formuláře pro sběr dat

•

umožňují zaznamenat získané informace o jakosti

•

znázornění vztahy mezi nimi

•

umožňují utřídit informace tak, aby poskytly jasný obraz o situaci, respektive aby umožnily aplikaci metod a technik jejich další analýzy.

•

Jedná se o různé protokoly (o kontrole, o validaci, o prověrkách, o kvalifikaci,...), tabulky naměřených hodnot ze zkoušek, ze sledování procesů apod.



Formuláře pro sběr dat Příčiny vad

Kdo provedl sběr údajů: Datum:

Typy vady

Kde: Jak:



Konstrukce formuláře pro sběr dat

• neexistuje standardizovaný formát, • každý formulář je konstruován k určitému účelu a jeho plnění musí být podřízen, • hned na počátku musí být rozhodnuto, které informace jsou potřebné pro porozumění problému a k iniciaci správných opatření, • problém při sestavování formuláře netkví v tom, jak sbírat data, ale v tom, jak dospět k užitečným informacím.




Záznam o neshodách Neshodu zjistil: Místo: Neshoda

Četnost

číslo: Datum: Předáno k řešení: Celkem

A

IIIIIIIIIII

11

B

IIIIIIIIIIIIIIIIIIIII

21

C

IIIII

5

D

IIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIII

26

E

IIIIIIIIIIIIIIIIII

18

Celkem

81 Petr Misák – [email protected]



Dieta

Snídaně

Kcal

Náklady

Pondělí

Gulášová polévka, 3 rohlíky, malá plzeň 12o

10 500

43,-

Úterý

Lák z okurků

800

0,-

…

…

…

…



Vývojový diagram •

Vývojový diagram pomáhá porozumět procesu tím, že jej stratifikuje do jednotlivých dílčích činností (kroků) a okamžiků rozhodování o jeho dalším průběhu rozkreslením do schématu.

•

Je vhodný především pro složité a nepřehledné procesy, jejichž detailní rozčlenění umožní: • pochopit, jak proces pracuje, • odhalit místa vzniku problémů, • ověřit nezbytnost provádění dílčích kroků, a tím odhalit nepotřebné aktivity, • odkrýt a přezkoumat vztahy mezi jednotlivými kroky, • najít možnosti dalšího zlepšování.



Konstrukce vývojového diagramu

•

Definování procesu a stanovení jeho hranic (začátek, konec, vazby na okolní procesy)

•

Definování jednotlivých kroků procesu včetně okamžiků rozhodování

•

Znázornění průběhu procesu využitím normalizované symboliky (norma ISO 9004-4, eventuálně ISO 5807) v přehledné formě

•

Validace prvotní konstrukce se skutečností

•

Vypracování konečné podoby



Prvky vývojového diagramu

Údaje

Postup

Dokumenty

Rozhodnutí

Dokument

NE

Alternativní postup

Konec

ANO Spojka



Příklad vývojového diagramu Sedím na přednášce

Zapamatuji si něco?

1

Poznámky z přednášek

NE

NE

ANO

Daří se mi ve cvičení?

ANO

Můžu pracovat ve cvičení

Jdu koupit skripta

Zápočet

1

Konec

Konec

Případové studie



Diagram příčin a následků (Ishikawův diagram)

•

slouží pro zobrazení a utřídění všech možných příčin a subpříčin, které ovlivňují daný následek.

•

předkládá celistvý pohled na sledovanou situaci.

•

Analýzu jednotlivých příčin lze provádět do libovolné hloubky, aniž by se ztrácely souvislosti.

•

Následkem nemusí být pouze identifikovaný či potenciální problém, může jím být jakákoliv entita (např. jakost výrobku, procesu, zdroje apod.), respektive stanovený cíl.



Diagram příčin a následků (Ishikawův diagram)

Hlavní přínosy:

• poskytuje celkový a strukturovaný pohled na zkoumaný stav, • zachycuje všechny možné příčiny i subpříčiny ve vzájemných souvislostech, • je účinným pomocníkem pro následnou analýzu příčin i vedení diskuse o možných nápravných, preventivních i zlepšovacích opatřeních. • Samotný diagram neodhalí význam zaznamenaných příčin ve vztahu k následku. K tomu je nutno použít další nástroje a metody (Paretův diagram, FMEA).



Konstrukce diagramu příčin a následků

Pro odpovědnou konstrukci diagramu příčin a následku je nutno využít týmové spolupráce: •

shromáždění všech možných příčin (stávajících i potenciálních) bez jakéhokoliv seskupení či vymezení vzájemných souvislostí využitím brainstormingu

•

Identifikace hlavních kategorií (nosných šipek budoucího diagramu),

•

přiřazení příčin jednotlivým kategoriím a jejich dekompozice v jednotlivých úrovních (příčina - subpříčina - atd.)

•

týmové posouzení adekvátnosti přiřazení příčin a jejich vzájemných souvislostí

•

doplnění dalších příčin, které nebyly v prvním kroku identifikovány a jejich další rozpracování do dílčích šipek (dobře sestrojený diagram by neměl mít nosné šipky s méně než dvěma úrovněmi!) Petr Misák – [email protected]


Konstrukce diagramu příčin a následků

Kategorie

Kategorie Příčina

Následek Příčina

Kategorie





Paretův diagram

•

slouží k určení nejdůležitějších problémů, faktorů, oblastí,..., na které je potřeba se prioritně zaměřit.

•

Je založen na tzv. Paretově principu, podle něhož cca 80% následku způsobuje cca 20% nejdůležitějších příčin (tzv. rozhodující menšina).

•

Právě soustředěním pozornosti na tyto příčiny a jejich řešením lze dosáhnout nejlepšího zlepšení.

•

Původní Paretova analýza (Vilfredo Pareto) byla později doplněna o grafické znázornění podílů jednotlivých příčin na celkovém důsledku M. O. Lorenzem (Lorenzova křivka).



Paretův diagram •

Takto pojatý Paretův diagram poskytuje absolutní přehlednost a jednoznačnou vypovídací schopnost.

•

Možnosti aplikace jsou široké a diagram je možno považovat za obecnou metodu zjišťování priorit.

•

Jeho využití v managementu kvality prokázal a prosadil J. M. Juran.

Přínosy: •

uspořádá příčiny ve sledu jejich významu,

•

oddělí významné (rozhodující menšinu) od méně významných (zanedbatelná většina) a tím

•

určí, na které příčiny je nutno obrátit pozornost při hledání řešení.



Konstrukce Paretova diagramu •

Definování následku a shromáždění informací o všech možných příčinách (například pomocí Ishikawova diagramu).

•

Číselná kvantifikace jednotlivých příčin - tzv. četností.

•

Je možno využít několik způsobů: počet výskytů, finanční hodnoty (náklady, ztráty), bodovací techniky (u kvalitativních položek).

•

Budeme-li chtít navíc zdůraznit různý význam příčin ve vztahu k následku (například zohledněním důležitosti pro zákazníka), a tím změnit skutečné pořadí četností, můžeme původní hodnoty přepočítat pomocí dodatečně stanovených koeficientů významnosti (vah).

•

Sestrojení diagramu, který tvoří sloupce absolutních četností hodnot jednotlivých položek a Lorenzova křivka.



Paretův diagram - příklad Náklady na nejčastější neshody (reklamace) v tis. Kč/rok: (Viz příklad formuláře pro sběr dat) Položka:

TSKP:

Kč:

Zařizovací předměty ZTI (A)

725

11

Podlahy povlakové (B)

776

21

Konstrukce klempířské (C)

764

5

Obklady (D)

781

26

Okna a balkónové dveře (E)

641

18



Paretův diagram - příklad

Seřadíme skupiny podle významnosti a určíme četnosti: Náklady na nejčastější neshody (reklamace) v tis. Kč/rok: Položka:

Kumulovaná absolutní četnost

Relativní četnost

Kumulovaná relativní četnost

TSKP:

Kč:

Obklady (D)

781

26

26

32,10

32,10

Podlahy povlakové (B)

776

21

47

25,93

58,02

Okna a balkónové dveře (E)

641

18

65

22,22

80,25

Zařizovací předměty ZTI (A)

725

11

76

13,58

93,83

Konstrukce klempířské (C)

764

5

81

6,17

100,00

CELKEM:

81



Paretův diagram – příklad Sestavíme Paretův diagram a Lorencovu křivku



Sestavení PD v MS Excel




























Bodový diagram (korelační diagram) • slouží ke zjištění či ověření vzájemné závislosti dvou jevů - např. teploty a vlhkostí při skladování, mezi znaky jakosti výrobku, mezi dvěma parametry procesu apod. • Nahrazuje složité výpočty korelačních koeficientů v případech, kdy chceme získat o případné závislosti pouze orientační informaci. Přínosy: •

odhalí případnou existenci závislostí mezi zkoumanými jevy

•

znázorní charakter a těsnost případné závislosti

•

potvrdí nezávislost

•

přispívá ke snížení rizik při eventuálních změnách hodnot jedné proměnné (je-li odhalena závislost, je nutno počítat i se změnou hodnoty druhé)



Konstrukce bodového diagramu

•

Předpokladem konstrukce bodového diagramu je vyjádření obou zkoumaných jevů v číselné podobě a nashromáždění jejich souběžných hodnot.

•

Při změně hodnoty jedné proměnné x se zjistí hodnota druhé proměnné y a zaznamená se jako bod do souřadné roviny.

•

Z rozmístění bodů se pak uvažuje o případné závislosti (kladné, záporné, křivkové) a jejím charakteru (silná, slabá).



Příklady y

y

x Silná záporná závislost

x Slabá záporná závislost



Příklady y

y

x Nezávislost

x Silná kladná závislost



Histogram

•

grafické ztvárnění hodnot v tabulce četnosti

•

nástroj, který jednoduchou formou vypovídá o chování procesu

•

zpřístupňuje a zprůhledňuje nepřehledné tabulky rozsáhlých číselných údajů o jednom jevu, který vykazuje variabilitu v důsledku působení různých vlivů

•

množinu proměnlivých hodnot sledovaného jevu sumarizuje v určitém časovém okamžiku do sloupcového diagramu



Histogram

35 30

počet et výskytů výskyt

25 20 15 10 5 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

sledovaná veličina – intervalové dělení



Histogram •

Při konstrukci histogramu postupujeme v následujících krocích:

•

vybereme nejmenší a největší výběrovou hodnotu x(1) a x(n)

•

vypočteme výběrové rozpětí jako rozdíl největší a nejmenší výběrové hodnoty: R = x(1) - x(n)

•

interval, který je o málo větší než výběrové rozpětí R rozdělíme na m stejných intervalů (tříd), přičemž se doporučuje 7 ≤ m ≤ 20; menší počet intervalů by měl odpovídat menšímu souboru dat

•

jednoznačně stanovíme způsob zařazování zjištěných hodnot do tříd

•

sestrojíme sloupcový diagram nad jednotlivými třídami tak, aby výška sloupce v i té třídě (i = 1,…,m), byla absolutní četností výskytu hodnot v této třídě.

•

Tedy na vodorovnou osu naneseme hodnoty středů všech tříd a na svislou osu četnosti.

•

Závěrem se histogram vyhodnotí a učiní se příslušná rozhodnutí. Petr Misák – [email protected]


Tvar histogramu

normální

bimodální

asymetrický

dvojitý



Regulační diagram •

zpracovává obdobný soubor údajů jako histogram

•

na rozdíl od histogramu zobrazuje vývoj sledovaného jevu

•

základní informací je posloupnost výběrů v čase

Každý výběr je reprezentován: •

střední hodnotou - pokud se jedná o kvalitativní veličinu, například počet neshod

•

střední hodnotou a rozptýlením - jedná-li se o kvantitativní veličinu

•

Vývoj těchto charakteristik je zobrazen vůči limitům (tzv. regulačním mezím), jejichž vzdálenost vychází obvykle z přirozeného kolísání kontrolované veličiny samotné.

•

Překročení mezí je signálem, že něco není v pořádku - proces není statisticky zvládnutý a že je nutný zásah (řešení). Petr Misák – [email protected]


Regulační diagram 21,2 UCL

21 20,8

průmě ůměr

20,6 CL

20,4 20,2 20

LCL

19,8 19,6 19,4 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

číslo skupiny



Regulační diagram - kvantitativní veličina •

U kvantitativní veličiny (rozměr, hmotnost, atd.) vycházíme z předpokladu jejího normálního rozdělení.

Toto rozdělení reprezentují: •

charakteristiky polohy - aritmetický průměr, medián

•

charakteristiky variability - variační rozpětí, směrodatná odchylka

Pracujeme proto vždy s dvojicí diagramů, např.: •

aritmetický průměr a rozpětí

•

aritmetický průměr a směrodatná odchylka

•

medián a rozpětí Petr Misák – [email protected]

2. Kvantifikace kvalitativních environmentálních a bezpečnostních rizik Petr Misák Ústav stavebního zkušebnictví VUT FAST v Brně [email protected] www.fce.vutbr.cz/szk

Kvantifikace kvalitativních environmentálních a bezpečnostních rizik

FMEA - Failure Mode and Effects Analysis

•

Jedná se o analýzu možných vad a jejich následků.

•

Obecně platí, že čím v ranějších fázích životního cyklu se podaří odhalit riziko možného výskytu neshodného produktu, tím nižší jsou finanční ztráty.

Použití: •

Při vývoji nových materiálů a produktů (FMEA-K: konstrukční FMEA)

•

Při hodnocení technologických postupů (FMEA-T: technologická FMEA)



FMEA - Failure Mode and Effects Analysis Postup: •

Před započetím provádění metodiky FMEA by měly být s ohledem na efektivnost stanovit předmět analýzy.

Dále by měla být shromážděna data o • • •

popisu procesu (technologický postup), vývojovém diagramu procesu s vyznačenými kontrolními operacemi/regulací procesu (SPC), informace o všech minulých (popř. i potenciálních) problémech s výrobkem/dílem/procesem a jejich řešení a tyto informace rozčlenit do tří kategorií z hlediska: • významu vady (důsledky pro zákazníka), • příčiny vady, • kontrolní či regulační opatření (SPC)



FMEA - Failure Mode and Effects Analysis Do technických požadavků by měly být zahrnuty zejména požadavky:

• zákazníka, • právních, normativních a jiných požadavků, • po případě dalších zainteresovaných stran.



Enviromentální a ekologické požadavky •

V oblasti enviromentu jde především o zamezení realizace negativních enviromentálních aspektů.

•

Jedná se zejména o oblasti, které souvisí s: • ochranou ovzduší, • nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a odpady • vodním hospodářstvím a ochranou vod, • zdravými životními podmínkami (např. ochrana proti hluku a prachu), • spotřebou přírodních zdrojů (využití odpadních látek – úspora přírodních zdrojů, využití recyklátů), • úsporou energií (teplo, elektrická energie). Petr Misák – [email protected]


Bezpečnostní požadavky Stejně závažné jsou požadavky, které vyplývají z legislativy a požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zde se jedná zejména o:

• identifikace nebezpečí, rizik a tzv. skoronehod, • požární bezpečnost, • hygienu, • ochranu zdraví, • uživatelskou bezpečnost.



Kvalitativní a technické požadavky

•

Vycházejí z podstaty postupu nebo procesu, který je analyzován.

•

Zejména se jedná o rizika nesplnění:

•

normativních předpisů,

•

požadavků zákazníka a ostatních zainteresovaných stran



Kvalitativní a technické požadavky

•

Vycházejí z podstaty postupu nebo procesu, který je analyzován.

•

Zejména se jedná o rizika nesplnění:

•

normativních předpisů,

•

požadavků zákazníka a ostatních zainteresovaných stran



Stanovení závažnosti rizika

Ohodnocení expertem

Výpočet

Pravděpodobnost výskytu daného rizika

Zkoumané riziko

Zájem zainteresovaných skupin o riziko

Celková závažnost rizika

Možnost předcházení realizace rizika

Postup výpočtů



Pravděpodobnost výskytu daného rizika Parametr Trvalá Častý

Malá

Výjimečná

Popis parametru

Hodnocení

Riziko je z hlediska organizace nevýznamné, legislativní požadavky splněny Riziko je z hlediska organizace významný, legislativní požadavky splněny, potřeba řešení není naléhavá Riziko je významné, legislativní požadavky dosud plněny, potřeba řešení je naléhavá (hodnocení je dále použito pokud jeden z hodnotících parametrů má hodnotu 5) Riziko je velmi významné, potřeba řešení je prioritní, v případě neplnění legislativních požadavků je potřeba řešení akutní (hodnocení je dále použito pokud dva z hodnotících parametrů mají hodnotu 5)

Nepravděpodobná Realizace rizika je možný pouze teoreticky

5 4

3

2

1 Petr Misák – [email protected]


Zájem zainteresovaných skupin o riziko

Parametr

Popis parametru

Hodnocení

Malý

Zainteresované strany a skupiny neprojevují o dané riziko zájem

1

Střední

Zainteresované strany a skupiny projevují o dané riziko zájem (například při diskusích na školení zaměstnanců)

2

Velký

Zainteresované strany projevují o riziko vážný zájem (komunikace se zainteresovanými stranami, petice, zájem sdělovacích prostředků)

3



Možnost předcházení realizace rizika Parametr Popis parametru

Hodnocení

Nemožné

Výskyt aspektu je zcela nepředvídatelný, opatření k zamezení jsou pouze na úrovni havarijní připravenosti a reakce

5

Omezené

Výskyt aspektu je těžko předvídatelný, opatření k zamezení jsou známa ale těžko použitelná

4

Možné

Výskyt aspektu je těžko předvídatelný, opatření k zamezení jsou známa a jsou používána (záchytné vany)

3

Náhodný

Výskyt aspektu je častý, zpravidla zaviněný technologickou nekázní nebo mu nelze zcela zabránit, opatření k omezení jsou známa a standardně používána

2

Snadné

Výskyt je snadno předvídatelný, opatření k předcházení jsou známá a použitelná

1



Celková klasifikace závažnosti je vypočítávána jako součin všech kritérií. Parametr Minimální Malá

Střední

Významná

Velmi významná

Kritická

Popis parametru Hodnocení Riziko je tak nepravděpodobné, že není společností bráno v úvahu do 10 Činnost, ve které riziko vzniká, splňuje legislativní, normativní a další podmínky, potřeba řešení problémů není naléhavá, výskyt rizika je snadno předvídatelný, 11 - 30 opatření k předcházení jsou známa a snadno použitelná Rizika spojená s činností nejsou významná, potřeba řešení problémů není naléhavá, výskyt je častý, snadno předvídatelný, opatření k předcházení jsou známa a 31 - 50 standardně používána Rizika spojená s činností mohou způsobit neplnění legislativních podmínek, potřeba řešení je naléhavá, výskyt je předvídatelný, opatření k předcházení jsou známa a 51 - 70 standardně používána, výskyt rizika nepůsobí přímé finanční ztráty, poškození zdraví, majetku nebo životním prostředí, zjednání nápravy je v silách společnosti. Potřeba řízení rizik v činnosti je prioritní, zainteresované strany a skupiny projevují o dané riziko zájem, je nutné školení a kontrola pracovníků. Rizika spojená s činností mohou způsobit neplnění legislativních podmínek, výskyt je předvídatelný, opatření 71 - 100 k předcházení jsou známa a používána, výskyt rizika zpravidla způsobí přímé finanční ztráty, poškození zdraví, majetku nebo životním prostředí, zjednání nápravy je v silách společnosti. Riziko spojené s činností je z hlediska organizace extrémně významné, potřeba řešení je prioritní, zainteresované strany a skupiny projevují o dané riziko vážný zájem, je nutné školení a kontrola pracovníků, výskyt je předvídatelný, opatření více k předcházení jsou známa a používána, výskyt rizika zpravidla působí přímé finanční ztráty, poškození zdraví, majetku nebo životního prostředí, zjednání nápravy zpravidla není zcela v silách společnosti. Petr Misák – [email protected]


Celková klasifikace závažnosti



Shrnutí


Děkuji za pozornost Petr Misák [email protected] www.fce.vutbr.cz/szk

Ústav stavebního zkušebnictví FAST VUT v Brně


1. Nástroje řízení (kvality)

Recommend Documents