Práce
SOUHRN Míra ekonomické aktivity starší populace ve věku 65-69 let je nejvyšší na Islandu, v Norsku, Portugalsku a Rumunsku. Nejniţší na Slovensku, v Belgii, Francii a Maďarsku. Průměrné hrubé roční výdělky jsou nejvyšší na Islandu, v Dánsku, Velké Británii, Irsku a Německu. Bulharsko má celkovou úroveň hrubých ročních výdělků 13,4 krát niţší neţ Dánsko, Rumunsko 8,1 krát niţší. V Rumunsku, Portugalsku, Bulharsku a na Kypru zákonodárci a řídící pracovníci mají platy tak vysoké, ţe jejich výše se blíţí téměř trojnásobku průměrné mzdy. V ostatních zemích jsou tyto platy v poměru k průměrné mzdě niţší. Délka ţivota mimo pracovní proces (dětství, mládí, studium a stáří) je nejvyšší u ţen na Maltě, v Itálii, Řecku, ve Španělsku a Francii. U muţů navíc i v Belgii. Nejméně let mimo pracovní proces proţijí lidé na Islandu, v Dánsku, Lotyšsku, Švédsku, Norsku, Estonsku a Litvě. Ve Švýcarsku, v Nizozemí, Dánsku, Velké Británii a Norsku je nejdelší doba pracovního ţivota a současně vysoká naděje doţití. V těchto státech je také obvyklá práce na částečný úvazek.
22
1. Míra ekonomické aktivity
Graf 16:
20,4
0,0
Muţ 60-64
Muţ 65-69
Muţ 70+
Míra ekonomické aktivity představuje podíl počtu ekonomicky aktivních na počtu osob starších 15 let. Do skupiny ekonomicky aktivního obyvatelstva se počítají zaměstnané osoby (v postavení zaměstnanců, zaměstnavatelů či samostatně výdělečně činných), ale také pracující důchodci, pracující studenti a učni, osoby na řádné mateřské dovolené a nezaměstnaní. Míra ekonomické aktivity starších muţů je ještě vysoká zvláště v severní Evropě a ve Švýcarsku (ve věkové skupině 60-64 let). Nejvyšší podíl pracujících muţů ve věku 65-69 let zaznamenalo v rámci Evropy Norsko (30,7 %), Portugalsko (29,8 %) a Rumunsko (28,3 %). V Rumunsku a Portugalsku byl zaznamenán i nejvyšší podíl pracujících muţů v nejstarší věkové kategorii 70 a více let (25,2 % v Rumunsku a 24,6 % v Portugalsku).
23
17,7
2,05,2 2,6 6,7
25,7
23,2
3,26,0 0,0 0,0
26,8
26,6
13,2
13,5
7,2
11,5 0,0 0,0
29,6
27,4 8,6
11,5 5,8
11,4
30,5
30,2
0,04,9
35,0
35,4
21,5
7,8 12,2 0,03,9
28,3 38,6 27,9 37,8
13,9 5,5
5,9
25,2
41,9
23,2 13,4
15,4
4,4
15,4 6,5
13,0
18,5 4,5 8,2
10,1
17,1
2,0 7,3
0,0
10,8
40,2
44,1
43,9
46,9
45,4
48,2
47,2
48,7
29,8
24,6
4,9
0,0
13,3
8,2
9,5
23,0
8,5
14,8
8,7
0,0
20,0 10,0
18,3
24,1 10,8
28,9
24,9
30,7
22,8
30,0
25,9
22,0
40,0
27,5
50,0
48,2
50,9
56,6
56,7
57,4
59,4
62,1
60,0
49,9
84,4
68,0
70,0
64,6
80,0
Míra ekonomické aktivity 60 a víceletých mužů v % v roce 2009 zdroj UNECE
61,4 68,7
% 90,0
Graf 17:
15,9 0,83,3 15,5 2,9 7,5 14,4 10,3 5,6 13,7 6,4 4,4 13,6 0,0 0,0 13,6 1,7 0,0 12,2 1,23,4 12,2 3,0 6,7 11,7 6,7 8,1 10,4 0,03,3 6,4 0,0 0,0
18,7
17,3
0,04,5 0,04,2
20,1
19,1
1,7 5,9 6,4 8,8
19,7 0,04,2
25,8
25,6 23,1 24,9
27,9
8,4
2,7
12,5 6,1
2,4 6,1 10,2 0,0
10,3 0,0
4,8
0,0 7,8 0,84,4
31,3
28,5
32,0
33,0
33,8
34,8
22,0 14,9 16,0
8,6
14,5
16,0 2,8
7,0
0,0
0,0
3,9
0,0
10,0
2,3 6,7
20,0
13,9
13,2
20,6
30,0
18,6
40,0
35,4
40,6
43,8
47,3
48,2
54,7
59,2
50,0
42,3
60,0
37,1
Míra ekonomické aktivity 60 a víceletých žen v % v roce 2009 zdroj UNECE
66,2
% 70,0
0,0
Ţena 60-64
Ţena 65-69
Ţena 70+
Na Islandu, ve Švédsku, Norsku, Estonsku a Švýcarsku i ţeny mají nejvyšší míru ekonomické aktivity ve věku 60-64 let. V dalších věkových kategoriích se ve všech zemích míra ekonomické aktivity ţen výrazně sniţuje kromě Portugalska a Rumunska, kde ţeny ve věku 70 a více let ještě pracují ve vysokém počtu (16 % Portugalsko, 19,7 % Rumunsko).
24
2. Průměrné hrubé roční výdělky Graf 18:
2 269 2 700 3 415
3 911 5 044 5 760
6 707 8 031
10 000
8 280 9 339
15 593 16 027 16 313
20 000
16 222 17 202 17 753
21 725 22 177
30 000
2008
22 836 23 663 25 579
33 069 34 738 36 625
2007
33 915 35 534 35 442
40 000
37 372 38 459 39 761
39 066 40 100 41 200
2006
40 932
50 000
42 655 43 675
39 978
60 000
48 307 50 578 52 703
Průměrné hrubé roční výdělky v eurech [earn_gr_isco]
55 891 64 042
Euro 70 000
0
Graf 19: Euro 450 000
Průměrné roční hrubé výdělky podle zaměstnání na plný úvazek v roce 2008 [earn_gr_isco] Pomocní a nekvalif ikovaní pracovníci
400 000
Obsluha strojů a zařízení, montéři
Řemeslníci a opraváři
350 000
Pracovníci ve sluţbách a prodeji Úředníci
300 000
Techničtí a odborní pracovníci 250 000
Specialisté Zákonodárci a řídící pracovníci
200 000 150 000 100 000 50 000 0 Dánsko
Německo
Rakousko
Island
Finsko
Švédsko
Kypr
Portugalsko
Malta
Rumunsko
Bulharsko
Součet průměrných hrubých výdělků představitelů osmi skupin zaměstnaní (podle klasifikace ISCO) v jednotlivých státech dosahují nejvyšší úrovně v Dánsku, Německu, v Rakousku, na Islandu, ve Finsku a Švédsku. Bulharsko má celkovou úroveň těchto osmi výdělků niţší 13,4 krát neţ Dánsko; Rumunsko 8,1 krát.
25
Graf 20: Průměrné roční hrubé výdělky podle zaměstnání na plný úvazek v roce 2008 [earn_gr_isco] 100%
44 395 90%
27 900 34 400
46 006 80%
70% 60%
50% 40%
30%
34 100
27 524 32 367 33 072
25 245 32 684 35 771
47 824 26 800
38 500
42 000
27 584 37 860
43 777
32 397
23 838 30 344
15 545
9 821
20 944
12 948 11 370
22 949 33 249
31 039 17 558
29 389
27 991
44 505 45 300
25 877
43 204
54 004
26 841
25 451
30 256
27 647
37 419
37 061
23 959 29 963
57 639
64 107
54 446
46 806
32 776
42 572
2 768
1 865
4 494
2 936
4 643
2 974
13 897
3 107
13 337
5 376
14 431
6 363
17 519
9 789
85 162
89 900
68 725
74 032
2 915
Řemeslníci a opraváři
4 249
Pracovníci ve sluţbách a prodeji
5 504
Úředníci
21 573
66 840
66 211
Obsluha strojů a zařízení, montéři
1 958
Techničtí a odborní pracovníci
20% 10%
Pomocní a nekvalif ikovaní pracovníci
13 952
14 935
18 958
40 351 61 500
10 821
12 334
58 546
16 134
51 171 27 169
9 347 Specialisté
0% Zákonodárci a řídící pracovníci
Zákonodárci a řídící pracovníci (podle klasifikace ISCO) v Bulharsku mají 2,73 krát vyšší výdělky neţ je v Bulharsku průměrná mzda. V Rumunsku je to 2,80 krát, v Portugalsku 2,88 krát a na Kypru 2,61 krát. V ostatních zemích jsou mzdy zákonodárců a řídících pracovníků niţší, např. ve Švédsku 1,75 krát a v Dánsku 1,62 krát vyšší neţ je tamější průměrná mzda.
26
3. Délka pracovního života Graf 21:
70,5
70,0
73,6
72,1
68,0
70,0
69,8
68,8
79,2
77,4
71,6
76,3
70,6
78,1
77,9
74,4
76,7
78,7
78,9
76,1
77,7
77,5
78,9
78,5
79,5
77,1
80,0
78,8
79,5
80,1
Doba trvání pracovního života [lfsi_dwl_a] a naděje dožití při narození [demo_gnsiind] rok 2010 MUŽI
Počet let 90,0
30,0
Trvání pracovního ţivota Muţi
Naděje doţití při narození Muţi
Nejdelší doba pracovního ţivota muţů je na Islandu, ve Švýcarsku, v Nizozemí, Švédsku, Dánsku, Velké Británii a Norsku (46,4 - 40,6 let sestupně). V těchto státech je zároveň vysoká naděje doţití - nad 78 let (kromě Dánska, které má 77,1 let). Nejkratší pracovní ţivot ţijí muţi v Maďarsku, Litvě, Bulharsku, Chorvatsku, Polsku, Rumunsku a Lotyšsku (31,2 - 34,6 let). V těchto státech je zároveň nejniţší naděje doţití (od 68,0 let v Litvě po 73,6 let v Chorvatsku).
27
31,2
33,0
33,0
33,3
34,0
34,2
34,6
34,7
35,0
35,1
35,7
35,7
36,0
36,9
37,2
37,4
37,6
38,5
38,5
39,3
40,6
40,7
41,1
41,6
41,8
38,9
40,0
44,1
50,0
46,4
60,0
Graf 22:
83,1
84,4
78,1
83,0
77,3
80,6
79,6
78,8
82,6
77,2
80,6
84,7
84,8
82,7
83,2
82,6
78,8
80,0
78,4
82,4
82,1
80,5
82,7
83,2
81,2
83,2
83,5
83,5
90,0
84,5
Doba trvání pracovního života [lfsi_dwl_a] a naděje dožití při narození [demo_gnsiind] v roce 2010 ŽENY
Počet let
70,0
20,0
Trvání pracovního ţivota Ţeny
Naděje doţití při narození Ţeny
Nejdelší délka pracovního ţivota ţen je v severských státech na Islandu, ve Švýcarsku, Švédsku, Norsku, Dánsku, a Finsku (42,7 - 36,2 let sestupně), kde je zároveň i naděje doţití při narození vyšší neţ 83 let (kromě Dánska). Nejkratší délka pracovního ţivota ţen je na Maltě, v Itálii, Maďarsku, Řecku, Rumunsku, Polsku, Chorvatsku a Slovensku (21,5 - 29,5 let). Naděje doţití při narození je v části těchto států vysoká (Malta, Itálie, Řecko - nad 83 let), v ostatních těchto státech nízká (Maďarsko, Rumunsko, Polsko, Chorvatsko, Slovensko - mezi 77,3 - 80,6 let). Česká republika v délce pracovního ţivota ţen patří k průměrným státům (30,3 let). Naděje doţití při narození ţen zde patří k niţším - 80,6 let.
28
21,5
24,2
27,2
27,5
28,9
28,9
30,0
29,2
29,5
29,9
30,0
30,3
30,9
32,3
32,5
33,5
33,6
34,0
34,3
34,8
35,0
35,3
36,1
36,2
37,8
38,1
38,5
40,0
38,6
50,0
42,7
60,0
Rozdíl mezi nadějí dožití při narození [demo_gnsiind] a délkou pracovního života [lfsi_dwl_a] v roce 2010 60,2
Rozdíl mezi délkou naděje doţití při narození a délkou pracovního ţivota – délka ţivota mimo pracovní proces, je nejvyšší u ţen na Maltě, v Itálii, Řecku, ve Španělsku a Belgii (61,6 - 52,7 let sestupně); nejniţší u ţen na Islandu, v Dánsku, Lotyšsku, Švédsku, Norsku, Estonsku a Litvě (40,8 - 45,3 let). U muţů jde o ty samé jiţní státy, nejniţší rozdíl je opět v severských státech, navíc je Rumunsko. Muţi mají k dispozici léta mimo pracovní proces od 44,5 roku v Itálii po 33,1 let na Islandu. Jedná se o léta proţitá v dětství a mládí do nástupu do pracovního procesu a ve stáří po opuštění pracovního procesu. V České republice mají muţi v průměru k dispozici mimo pracovní proces 37,2 let, ţeny 50,3 let.
29
40,8
43,4
44,1
45,0
45,1
45,2
45,3
45,9
46,6
47,0
47,1
47,2
47,6
48,4
48,6
30,0
33,1
36,0
34,2
37,9
38,3
34,9
35,0
36,0
37,0
39,3
37,6
37,0
37,8
35,6
49,3
49,6
50,2
50,3
50,4
50,9
51,7
35,0
38,2
36,5
38,8
40,6
37,2
40,3
39,3
52,7
52,5 42,1
42,4
Rozdíl Ţeny
38,1
40,0
40,4
45,0
44,5
50,0
41,0
55,0
53,8
Rozdíl Muţi 55,5
60,0
41,1
Počet let 65,0
61,6
Graf 23:
4. Práce na částečný úvazek Graf 24:
Ţeny
7,5 3,9 4,7 2,7 2,7 2,0
9,2 2,8
9,5 7,0
7,5
10,2
10,4 3,2
10,6 9,1
11,6 5,8
6,9
11,6
12,5 5,1
13,2 8,4
16,4
13,8 7,0
9,2
4,9
5,1
5,1
6,0
10,4
5,6
12,1
15,3
14,2
8,6
11,8
8,7
15,2
9,7
13,4
10,0
24,9
20,0
7,5
19,0
23,0
27,9
30,0
23,6
29,8
33,8
36,3
35,0
40,0
37,9
41,2
42,4
50,0
41,5
Muţi 45,3
60,0
42,9
70,0
43,2
80,0
59,0
%
75,8
Práce na částečný úvazek - v % vůči všem dalším formám práce 2009, zdroj databáze UNECE
0,0
V západní Evropě je práce na zkrácený úvazek běţná. Na rozdíl od České republiky jsou odvody za zaměstnance lineární. V České republice musí zaměstnavatel za zaměstnance, který má zkrácený úvazek odvést na pojištění stejnou částku, jako by zaměstnanec pracoval na plný úvazek. Výhoda lineárního systému je v moţnosti pracovat i do vysokého věku, jak je to patrné v západní Evropě. Nejvíce částečných úvazků ţen je v Nizozemí (75,8 %), Švýcarsku (59,0 %), Německu, Norsku, Rakousku, Velké Británii, Belgii a Švédsku (45,3 - 41,2 % sestupně). Bulharsko, Slovensko, Maďarsko a Česká republika poskytují ţenám sníţené úvazky pouze od 2,7 % (Bulharsko) do 9,2 % (Česká republika).
30
