příloha č. 1 I. K DRAMATURGII OBECNĚ 1) Jak obecně chápete pojem hudební dramaturgie, příp. dramaturgie obecně? V oblasti orchestrů jako tvorbu koncertního programu, kdy, kdo bude účinkovat a co se bude hrát. Činnost zahrnuje dlouhodobější profilaci tělesa, náplň abonentní řady, jednoho koncertu. Na rozdíl od divadelního úzu dramaturg orchestru nezasahuje do textu díla. V praktické rovině dramaturg orchestru plní roli intelektuálního partnera při diskuzích o programu se šéfdirigentem, ředitelem, hostujícími dirigenty, sólisty a skladateli. Bývá odborným mluvčím ve věcech repertoáru tělesa. 2) Jak vnímáte funkci dramaturgie v současné české hudební kultuře? Jaká by podle Vás měla být ambice současného dramaturga ve vztahu k současné kultuře a posluchačům? Činnost popsaná v bodu jedna není svázána pouze s funkcí dramaturga, je rozložena mezi ředitele, šéfdirigenta a dramaturga. Vůči oběma nadřízeným funkcím dramaturg nemá žádnou pravomoc, jeho vliv je až na výjimky zprostředkovaný. V rámci této podřízenosti se dramaturg může pokusit o uplatnění historického repertoáru v co nejširším výběru/spektru, v neotřelých kombinacích i o uplatnění Nové hudby a postmoderny. 3) Vnímáte rozdíly teorie a praxe v oblasti hudební dramaturgie? Je na základě Vašich praktických zkušeností model výuky, jímž jste prošli během studia na VŠ, přínosný v rámci rozvoje umělecké individuality? Proč ano/ne? Dramaturg je tabulkově veden v kategorii uměleckých pracovníků a psaní výkladových textů je považováno za tvůrčí činnost, přesto lze u funkce dramaturga sotva mluvit o umělecké individualitě. Cit pro dramaturgii konkrétního večera, představu dění na jevišti a fungování skladeb při provedení má větší spíše dirigent, který v posledku stojí na jevišti a bere na sebe zodpovědnost za nastudování a provedení. Schopnost vřazení díla do kontextu dějin hudby a další teoretické znalosti jsou nezbytnou podmínkou tvorby programu, ale nikoli zárukou jeho fungování na jevišti. Dramaturg je rozkročen mezi teorií a praxí, mezi vlastním mluvením o hudbě a nasloucháním těm, kteří ji provozují. Teoretická reflexe tvorby programu koncertu jako taková se v českém prostředí omezuje na úplně ojedinělé časopisecké projevy, s přímou průpravou jsem se v rámci studia hudební vědy nesetkal. Znalost repertoáru v „celé“ jeho šíři z poslechu si ani dílem v rámci výuky nelze osvojit. Dramaturg se učí z již existujících dramaturgických řešení. 4) Liší se Váš dramaturgický přístup při tvorbě koncertního programu podle účinkujících interpretů, místa, žánru apod. anebo se snažíte použít vždy podobný klíč? Tvorba koncertního programu je odvislá od parametrů jeviště, velikosti a kvality orchestru, počtu zkoušek, který je k dispozici, preferencí sólisty, dirigenta, jejich dispozic a 1
všestrannosti, požadavků pořadatele. Stereotypy se spíše projevují při tvorbě programů pro zájezdy. 5) Jaké je podle Vás místo a funkce dramaturgie v rámci uměleckého procesu a činnosti, ve vztahu organizace a její služby pro diváka? Dramaturg zpravidla komunikuje program s publikem prostřednictvím výkladových textů, novinových článků, rozhlasových rozhovorů, besed. Na rozdíl od reklamy a PR komunikuje převážně věcný obsah, čímž se může podílet na budování důvěryhodnosti instituce.
2
II. KONKRÉTNĚ K VAŠÍ ČINNOSTI 1) Jaká je Vaše náplň práce coby dramaturga v organizaci? Dramaturg je přímým podřízeným ředitele organizace, připravuje programové návrhy pro dlouhodobé naplňování poslání organizace, navrhuje a sjednává odsouhlasené umělecké pořady, shromažďuje potřebné podklady pro přípravu smluv a předává je uměleckému provozu, návrhem dramaturgického plánu se podílí na přípravě festivalů, které FHK organizuje, spolupodílí se na propagaci koncertů formou novinových článků či rozhlasových rozhovorů, dle pokynů vedení organizace připravuje výkladové texty k určeným koncertům, odpovídá za věcnou správnost při uvádění názvů skladeb, v součinnosti s pracovníkem hudebního archivu FHK odsouhlasuje soupisy obsazení hráčů pro jednotlivé koncerty a předává je uměleckému provozu, kontroluje práci pracovníka archivu FHK, koncepčně ho vede, v FHK je funkce dramaturga kumulována s funkcí tajemníka uměleckého provozu (koncepční vedení uměleckého provozu, supervize oddělení) 2) Které činnosti vykonáváte Vy osobně? Vše dle bodu 1). Typicky tvořím termínovou kostru celé sezóny. Zodpovídám za správnost dokumentu, který obsahuje všechny koncerty pořádané institucí minimálně rok dopředu v chronologickém řazení, s termínem a místem konání, přesným programem, obsazením dle skladeb a pro koncert celkem, s duratou skladeb a duratou celého koncertu. Z tohoto dokumentu vychází obsah brožur ke koncertním sezónám, propagace na webu, plakátech, v médiích a objednávání notového materiálu. Vydávám předběžný měsíční plán obsazení (vychází jako příloha měsíčního plánu práce vydávaného vedoucím uměleckého provozu) a obsazení pro jednotlivé koncerty (el. i v papírové podobě). Zprostředkovávám komunikaci s vedoucími skupin týkající se odborných otázek obsazení. Obsazení vypisuji dle nakladatelských a jiných katalogů, příp. přímo z partitur, archiv ověřuje platnost obsazení dle vlastního nebo dodaného notového materiálu. Obsazení smyčců je primárně věcí šéfdirigenta, případně předmětem diskuze s hostujícím dirigentem, není-li dáno domácím územ, velikostí jeviště (u zájezdů). To se týká i dalších detailů obsazení. Ověřuji a potvrzuji verze skladeb, výběr částí, od kterého písmene, taktu, kam až se hraje (např. u oper, baletů) apod. Program velkého a malého symfonického abonentního cyklu, vokálně-instrumentálního cyklu, Silvestrovského koncertu standardně navrhuje šéfdirigent po zevrubné diskuzi se mnou. Komunikace s hosty je primárně na mně. Koncerty pro mládež (nejde-li o převzaté projekty), festivalové koncerty navrhuji sám, u festivalu případně spolupracuji s externím dramaturgem nebo je dramaturgie festivalu na můj návrh svěřena externímu dramaturgovi. Program abonentního cyklu crossoverů, cyklu opera a balet, cyklu opereta a muzikál, částečně mimořádných koncertů řeší osobně ředitel. Jednám o programu pohostinských vystoupení s vybranými pořadateli, zpracovávám administrativně finální podobu zájezdových programů sjednaných ředitelem. Účastním se jednání vedení s uměleckou radou orchestru, správní radou. Zpracovávám výkazy pro nadřízené instituce týkající se provedeného repertoáru. 3) Na jakých činnostech, souvisejících s Vaší náplní práce, se v organizaci podílejí další pracovníci? Kteří to jsou? 3
Ředitel vše odsouhlasuje, dále k jeho konkrétnímu podílu na dramaturgii viz bod 2). Šéfdirigent „společně s dramaturgem orchestru a ředitelem připravuje uměleckou koncepci organizace, významně se podílí na vytváření dramaturgického plánu, navrhuje umělce ke spolupráci“ (dle náplně práce), rozhoduje všechny praktické otázky plánování koncertů. Ředitel a šéfdirigent odsouhlasují postup vyjednávání programů s hosty. Honorářové otázky přísluší řediteli. Vedoucí uměleckého provozu řeší krátkodobé plánování (v průběžném kontaktu s ředitelem, dramaturgem a účinkujícími), vyhotovuje smlouvy, dramaturg řeší dlouhodobé plánování, podklady pro smlouvy. Ceny, dostupnost, objednávání notového materiálu řeší primárně (tj. ve všech běžných případech) archiv. Statistiku provedeného repertoáru zapisuje sekretářka ředitele. Jazykovou kontrolu zveřejňovaných textů dělá osobně ředitel. 4) Na které pozici v rámci hierarchie se post dramaturga v organizaci nachází? Je přímo podřízen řediteli. Dramaturg je pravou rukou šéfdirigenta. 5) Do jaké míry je Vaše práce coby dramaturga v organizaci tvůrčím procesem a do jaké míry administrativní činností? Obojí je přítomno. Kreativní (flexibilní) musí být dramaturg při analýze stávajícího stavu dramaturgie, při vlastních návrzích, jejich obhajobě, při formulaci argumentů. Diskuze v ideálním případě probíhá na bázi dětské hry, zkouší se jakýkoliv nápad, fantazii se nekladou žádné meze, s nápady se hraje ping-pong, skládají se termínové a obsahové puzzle. Převedení do formy plánu práce představuje mravenčí kancelářskou práci s katalogy, slovníky, databázemi nahrávek, notovými materiály, schvalovacími procedurami v rámci interní hierarchie, písemným potvrzováním. Programovým návrhem se myslí soubor dat: autor, skladba, obsazení, durata. 6) S jak velkým časovým předstihem plánujete a vytváříte dramaturgický plán sezony/festivalu? První úvahy vznikají rok předem, pevný obsah hlavních řad včetně potvrzených termínů a účinkujících bývá fixován v lednu toho roku, ve kterém sezóna začíná. Brožura k nové sezóně jde do tisku přibližně v dubnu. 7) Kdo všechno se na tvorbě dramaturgie v její první fázi (volba jednotlivých děl) v organizaci podílí? Dramaturg předkládá statistiku déle neprovedených významných orchestrálních děl a sólových koncertů, déle nepozvaných dirigentů a sólistů (hostování přichází do úvahy ne dříve než ob jednu sezónu). Sbírají se podněty od umělecké rady orchestru. Šéfdirigent následně navrhuje program svých koncertů včetně sólistů, pokračuje se nejvýznamnějšími hosty, dalším domácím dirigentem, stálým hostem, ostatními hostujícími dirigenty, kterým se navrhuje program a sólista (návrhy generuje diskuze šéfdirigenta s dramaturgem). Dramaturgický plán a jednání s hostujícími umělci podléhá souhlasu ředitele. Umělecká rada orchestru je informována o dramaturgickém plánu v již relativně fixované podobě. 8) Do jaké míry o volbě jednotlivých děl rozhodujete výlučně Vy?
4
Zajímavá otázka. Ideální by bylo napsat za každou skladbu a účinkujícího, kdo je autorem nominace. Realizovaných návrhů nebude příliš velké procento, čtvrtina, třetina? Ale třeba i jen jeden sólista za dvě sezóny. Ambicí dramaturga je spíš uplatnit v abonentní řadě, programu jistý typ skladby, slohovou vrstvu (spíš než konkrétní dílo) nebo vtipnější (chytřejší, neotřelejší) kombinaci skladeb. To otevírá prostor pro identifikaci s návrhy druhých (šéfdirigenta, dirigentů, sólistů). Spokojenost pak může být třeba osmdesáti nebo devadesátiprocentní. Říká se, že dramaturgie je nejlepší, když všichni zúčastnění jsou přibližně stejně nespokojení (ředitel, šéfdirigent, dramaturg, ekonom, umělecká rada atd.) Nejlépe se dramaturgický plán dělá ve dvou, touhu dělat dramaturgii sám vůbec nemám, i kdybych např. u festivalu mohl. Základem je konzultace s šéfdirigentem, jiným kolegou. Podmínkou vzniku konzistentní dramaturgie je sdílení určitého mentálního kulturního prostoru. Výlučně rozhoduje např. ředitel, viz bod 2). Dramaturg nevlastní repertoár, jen spolupracuje na prezentaci toho, co patří všem: hudebníkům, publiku, muzikologům. Nepotřebuji o něčem rozhodovat výlučně, tím spíše, když sám nestojím na pódiu (možná ze mě mluví původní profese hudebníka). Jde mi o širší shodu. Dramaturg/dramaturgie se může stát hromosvodem při přetížení hudebníků, neúspěších propagace (někdy oprávněně, někdy ne). 9) Jaké jsou limitní faktory pro volbu konkrétního díla, příp. interpreta při přípravě dramaturgického plánu? Obtížnost skladby, kombinace skladeb, programů za sebou, počet a rozložení zkoušek, velikost obsazení orchestru, dělení hlasů ve smyčcích (např. u R. Strausse), cena za výpomoci, notový materiál, vysílací práva, kvalita koncertního mistra, hráče na konkrétní nástroj, má-li ve skladbě významné sólo, exponované nástrojové skupiny apod. 10) Má organizace nějakou dramaturgickou koncepci, kterou dodržuje? Kdo ji vytváří? V různých obdobích se vytváří různě důkladné (bodové, vícestránkové, mnohastránkové) analýzy a dramaturgické koncepty, zpravidla ve spojení se strukturou abonentních řad. Produkuje je obvykle dramaturg, případně na počátku svého funkčního období šéfdirigent. Koncepcí může být také držet jednu strukturu řad po více sezón. Reakce na trendy (projevuje se fakticky až i se dvouletým zpožděním) může a nemusí mít podobu písemné koncepce, odpovědí může být plán nové sezóny. Průběžná analýza reakcí orchestru, publika, interních ohlasů, podrobná diskuze se šéfdirigentem je klíčová. Šéfdirigent a dramaturg mohou jeden vůči druhému hrát i roli advokáta ďábla, argumentovat ve prospěch opačné strany. 11) Kde a čím se inspirujete při přípravě (návrhů) dramaturgického plánu? Zohledňují se mj. výročí, podněty umělecké rady, starší nerealizované nápady, dluhy. Sám procházím desítky aktuálních sezón domácích a všech hlavních evropských a severoamerických orchestrů. 12) Máte Vy coby dramaturg v organizaci či sama organizace nějaký poradní orgán pro otázky dramaturgie? V PŘÍPADĚ, ŽE ANO: 5
12.1a) Jakou funkci tento orgán zastává (doporučující, konzultativní, schvalovací, …)
12.2a) Jste nějak limitován při své práci tímto orgánem? Jak nejčastěji?
V PŘÍPADĚ, ŽE NE: 12.1b) Myslíte si, že je vhodné, aby měla organizace nějaký poradní orgán typu dramaturgické rady? Ne. Tři a více lidí nic konstruktivního nevyprodukuje. Otázka je i existence dramaturga. Umělecký šéf by jej de facto (na plán sezóny) neměl potřebovat. Muzikolog musí být na psaní textů. Má být dramaturg pojistkou kontinuity, korektivem pro případ nefungujícího uměleckého šéfa, nástrojem vlivu instituce, širšího konsensu? To může účinněji dělat sám ředitel. Má být dramaturg administrativním pracovníkem technicky zpracovávajícím umělecká rozhodnutí? To by mohl dělat archivář-muzikolog, zkušenější vedoucí uměleckého provozu. Pozice dramaturga je nevyjasněná, uznává se, že by měl být v instituci přítomen odborník, ale jeho vliv je neformální, intelektuální, podléhá rozhodnutím ředitele, který nemusí být vzděláním hudební vědec, ani hudebník. Silnější je, rozumí-li si se šéfdirigentem. Silnější je pak i šéfdirigent, dramaturg totiž může dennodenně, věcně (odborně správně) komunikovat jeho rozhodnutí směrem k orchestru. Domácí dramaturg může usnadnit znalostí prostředí působení šéfdirigentovi, který je cizinec. Dramaturg tak má určitou, do všech směrů orientovanou, diplomatickou roli. Do tohoto jemného přediva vztahů vstupuje bezpočet detailních otázek týkajících se plánování uměleckého provozu a čekajících na vyřešení a rozhodnutí. V případě možností volby variant při plánování uměleckého provozu funguje výborně dotaz na preference odborů a umělecké rady (přes jejich předsedy). Větší orgán lze informovat o rozhodnutí, ale takový orgán není s to generovat efektivní rozhodování, nemluvě o otázce, kdo by pak nesl zodpovědnost. V ideálním případě uměleckou stránku zodpovídá šéfdirigent, ekonomickou ředitel (z toho titulu má ředitel též právo veta, jinak má mít šéfdirigent svobodu). Od hodnocení obou by zřejmě měla být správní rada nebo zřizovatel. 12.2b) Jaké by podle Vás mělo být její složení – poměr členů, kteří jsou zároveň zaměstnanci organizace, a členů. kteří jsou externí (odborníci, či zaměstnanci jiných organizací, poskytující obdobnou kulturní službu)?
12.3b) Jaká by podle Vás měla být její funkce? (doporučující, konzultativní, schvalovací, …)
Poznámky a komentáře:
6
Milý Jonáši, kladeš chytré otázky. Děkuji Vám za čas a energii, kterou jste mi věnoval/a! Jonáš Harman
7
příloha č. 2 I. K DRAMATURGII OBECNĚ 1) Jak obecně chápete pojem hudební dramaturgie, příp. dramaturgie obecně? Dramaturgie v obecné rovině je vytváření programu. A to jak dlouhodobého, střednědobého, tak krátkodobého, tedy programu pro několik sezón (festivalových ročníků), jednu sezónu či festival a pro jeden koncert, jednu akci, večer,... V naší profesionální oblasti je termín hudební dramaturgie přesnější. Jde o vytvoření či vytváření hudebních programů. Bez jakéhokoliv nadhodnocování a přeceňování pokládám program, tedy dramaturgii v organizaci profesionálního hudebního života za stěžejní. Není bez zajímavosti, že v sedmdesátých letech v Holandsku prováděný průzkum jednoznačně stanovil pořadí: program, sólista, dirigent. Samozřejmě můžeme otázku dramaturgie zjednodušit – jak se to často, žel stává – na stanovení cíle: posluchač musí mít důvod na koncert přijít a je jedno, zda to bude sólista, dirigent nebo program. Může to být také atraktivní či nezvyklé prostředí apod. Dobrý profesionální dramaturg by měl pracovat současně ve všech třech rovinách. Jedině tak se mu může podařit dosáhnout trvale vysoké kvality dramaturgie. 2) Jak vnímáte funkci dramaturgie v současné české hudební kultuře? Jaká by podle Vás měla být ambice současného dramaturga ve vztahu k současné kultuře a posluchačům? Za svou dlouholetou praxi jsem se nejednou setkával s podceňováním funkce (lépe práce, činnosti) dramaturga. Názory typu: „ každý host (rozuměj sólista či dirigent) něco nabídne“ nebo „my všichni v orchestru nejlépe víme, co se posluchačům líbí a co ne“ přetrvávají mnohdy dodnes. Jsou neprofesionální, zavádějící a ve svých důsledcích se projeví negativním dopadem na návštěvnost koncertů, na uměleckou úroveň orchestru (festivalu) apod. Je to právě dramaturg, který musí mít maximální a kvalifikovaný přehled v hudbě, za jejíž programové profilování v dané organizaci je zodpovědný. V žádném případě nevystačí se slovníkovými hesly a se zprávami z „druhé ruky“. To právě představuje velmi náročnou, soustavnou a časově neohraničenou součást dramaturgovy práce. Návštěvy koncertů a divadelních představení, poslech CD a hudebních rozhlasových pořadů, sledování programů zahraničních hudebních institucí, konzultace s kvalitními profesionály – autory a interprety apod. Současná situace ve společnosti (obecně a v české zvláště) není dobrá. Převaha konzumního přístupu k životu vytlačuje kvalitní tzv. klasickou či krásnou hudbu do pozadí, někdy až na okraj společenského života. V této souvislosti je úloha dramaturga o to zodpovědnější a svým způsobem i statečnější: nepodlehnout momentálnímu vkusu (nevkusu), dále se snažit udržet co nejvyšší uměleckou laťku a kompromisy přijímat a navrhovat pouze ve „vyšším zájmu“ – tím myslím tu dlouhodobou programovou koncepci a celkové dramaturgické cíle, ke kterým chce organizaci jako dramaturg dovést.
3) Vnímáte rozdíly teorie a praxe v oblasti hudební dramaturgie? Je na základě Vašich praktických zkušeností model výuky, jímž jste prošli během studia na VŠ, přínosný v rámci rozvoje umělecké individuality? Proč ano/ne?
1
Kvalitní teoretická příprava je nezbytným základem pro praxi. Pro dramaturga pokládám vysokoškolské hudební vzdělání za nezbytné. Ideální, ale ne nezbytná je kombinace studia a pódiové praxe. Tedy situace, kdy dramaturg projde sám i koncertní praxí jako interpret. Dramaturgie jako taková se neučila, tento předmět neexistoval. (neznám momentální stav). Sám jsem přesvědčen o tom, že dramaturgie je vzájemnou kombinací několika oborů jak odborně hudebních, tak všeobecných. Jejich zvládnutím a schopností použít v praxi může teprve dosáhnout dramaturg skutečné kvality. O výrazné individualitě dramaturga nemůže, ba nesmí být pochyb! Tak, jako šéfdirigent vytváří umělecký-interpretační profil svého symfonického tělesa či komorního orchestru, operního souboru apod., tak dramaturg vytváří programovou tvář orchestru, operního souboru, festivalu. Ideální je, když mezi zmíněnými osobnostmi panuje shoda a především spolupráce. (opět nemohu nezmínit, že v praxi velmi často dochází k záměně pravomocí a pracovních kompetencí ředitele, případně managera, šéfdirigenta a dramaturga). Silná individualita, přesvědčena o svých záměrech a cílech může být respektovaným a dobrým dramaturgem. 4) Liší se Váš dramaturgický přístup při tvorbě koncertního programu podle účinkujících interpretů, místa, žánru apod. anebo se snažíte použít vždy podobný klíč? Tato otázka je jednou z klíčových. Nelze v dnešní době a v dnešním světě vytvářet univerzální dramaturgii a „roubovat“ ji pro kohokoliv a kamkoliv. Jistě, platí nepsaná pravidla, že requiem nebudeme uvádět na koncertu k výročí vzniku republiky či na Štědrý večer. Zažil jsem, že i tato jednoduchá a jasná – asi ne pro všechny pravidla byla porušována. Takže jednoznačně tvrdím, že program koncertu musí být konkrétně vytvořen pro konkrétního posluchače v konkrétním místě a v konkrétní době. Dramaturg nesmí podceňovat, ale ani přeceňovat posluchače v určitých lokalitách. Musí si být dobře vědom toho, v jakém prostředí se bude koncert konat (kostel, koncertní sál, netradiční prostředí s nulovým posluchačským zázemím, dopravní dostupnost, doba začátku koncertu apod.). Může se zdát, že tyto otázky jsou druhotné. Pro úspěšné vyznění koncertu – a to musí mít dramaturg na zřeteli (!) v žádném případě druhotnými nejsou. 5) Jaké je podle Vás místo a funkce dramaturgie v rámci uměleckého procesu a činnosti, ve vztahu organizace a její služby pro diváka? Na tuto otázku jsem více-méně již odpověděl v předcházejících odpovědích, ale shrnuto: v prvé řadě musíme vymezit pojem dramaturg a jeho poslání. Hlavně je to vytvoření dlouhodobé programové koncepce a její postupné naplňování konkrétními koncertními programy. To znamená stanovit edukativní cíle pro těleso, pro posluchače. Sám o sobě je tento úkol více než náročný. Dalším úkolem dramaturga je v případě více verzí díla rozhodnout, kterou bude soubor uvádět. V případě, že chybí část partitury (je nečitelná, problematická apod.) nebo dílo vyžaduje dramaturgickou úpravu musí se tohoto úkolu ujmout sám nebo zadat tento úkol kvalifikované osobě. Z toho jednoznačně vyplývá nutnost znát nejen hudební literaturu, případně jí tvůrce, ale i profesionály aranžéry, opisovače a další. Dramaturg musí být schopen napsat odborný text do tištěného programu koncertu, zadat textové podklady pro veškeré související tiskové materiály a případně i koncert slovně uvést. Dramaturg je v dnešní době nezbytným a důležitým členem vedení operního souboru, filharmonie, hudebního festivalu,... Kvalitní hudební těleso či organizaci bez erudovaného dramaturga (programového ředitele) si dnes nelze představit.
2
II. KONKRÉTNĚ K VAŠÍ ČINNOSTI 1) Jaká je Vaše náplň práce coby dramaturga v organizaci? - vymyslet programové návrhy a postupně je definovat do výsledné podoby - konzultovat programové návrhy s vybranými umělci - připravit dramaturgický plán k jednání umělecké rady JM - připravit podklady (komplexní) pro reklamu - rozdělit psaní odborných textů do denních programů a katalogu JM - spolupráce s tiskem a médii 2) Které činnosti vykonáváte Vy osobně? - vše viz bod č.1 - psaní odborných textů: 2-3 denní programy, katalog - korektury - konzultace článků PR - podklady pro smlouvy (umělecké, produkční, sponzorské) 3) Na jakých činnostech, souvisejících s Vaší náplní práce, se v organizaci podílejí další pracovníci? Kteří to jsou? Sekretariát JM je tým! Jsem zastánce týmové práce při osobní zodpovědnosti každého jeho člena za konkrétní svěřený úsek. Konkrétně: přijde-li někdo s návrhem interpretačním či programovým vážně se jím zabývám. K diskusi předkládám odborné i obecné otázky, apod. Nejbližšími spolupracovníky tedy jsou vedoucí produkce, Mgr. Jaroslava Koňaříková a hlavní ekonomka Martina Illichmannová. Nelze dělat dramaturgii ve vzduchoprázdnu. Jinými slovy: dramaturg musí přesně znát ekonomické možnosti organizace a její produkční potenciál, její možnosti. Je také nemyslitelné, aby všechny umělce a soubory kontaktoval sám...
4) Na které pozici v rámci hierarchie se post dramaturga v organizaci nachází? V naší organizaci je spojena funkce ředitele s funkcí dramaturga. Tuto formu bych nezobecňoval, ale v početním obsazení sekretariátu JM je to výhodné a fungující řešení. Takže dramaturg je hned za ředitelem. 5) Do jaké míry je Vaše práce coby dramaturga v organizaci tvůrčím procesem a do jaké míry administrativní činností? Obojí! Tvůrčí proces je trvalý, proměnlivý, bez konkrétních limitů. Administrativa s touto prací úzce souvisí, ale je více navázána na termínový cyklus přípravy a realizace každého festivalového ročníku.
3
6) S jak velkým časovým předstihem plánujete a vytváříte dramaturgický plán sezony/festivalu? Obecný výhled a záměry 3 – 4 roky. Totéž platí o přípravě hostování významných osobností nebo o přípravě velkých projektů. Upřesňování, ladění a konkretizace programu pak trvá dva roky. 7) Kdo všechno se na tvorbě dramaturgie v její první fázi (volba jednotlivých děl) v organizaci podílí? Dramaturg 8) Do jaké míry o volbě jednotlivých děl rozhodujete výlučně Vy? Do značné míry. A zase zobecním: má-li mít festival určitý profil, nemůže vycházet dramaturgie z více stran. Proces vypadá přibližně následovně: návrh – jeho konzultace s umělcem - konzultace uvnitř organizace – projednání s prezidentem festivalu a následně v umělecké radě a předložení definitivní verze správní radě festivalu jako vrcholnému orgánu o.p.s. 9) Jaké jsou limitní faktory pro volbu konkrétního díla, příp. interpreta při přípravě dramaturgického plánu? - finanční možnosti - prostorové možnosti - atraktivnost pro posluchače 10) Má organizace nějakou dramaturgickou koncepci, kterou dodržuje? Kdo ji vytváří? Ano (viz mnohé výše uvedené) koncepci vytváří dramaturg 11) Kde a čím se inspirujete při přípravě (návrhů) dramaturgického plánu? Odpověď v tomto případě není jednoduchá. Je to především osobní zkušenost a z ní vycházející kvalifikovaný odhad, které dílo a který umělec jsou pro ostravské (festivalové posluchače zajímavé, přínosné, atraktivní, akceptovatelné. Sledování kontinuity uvádění děl jednoho autora, proporce uvádění autorů různých stylových období, zastoupení české hudby XX. a XXI. století. Hudební i kulturně historická výročí, události regionu, .... 12) Máte Vy coby dramaturg v organizaci či sama organizace nějaký poradní orgán pro otázky dramaturgie? V PŘÍPADĚ, ŽE ANO: umělecká rada festivalu 12.1a) Jakou funkci tento orgán zastává (doporučující, konzultativní, schvalovací, …) doporučující – konzultativní - poradní
4
12.2a) Jste nějak limitován při své práci tímto orgánem? Jak nejčastěji? ne V PŘÍPADĚ, ŽE NE: 12.1b) Myslíte si, že je vhodné, aby měla organizace nějaký poradní orgán typu dramaturgické rady? Určitě ano, ale skutečně jen jako poradní 12.2b) Jaké by podle Vás mělo být její složení – poměr členů, kteří jsou zároveň zaměstnanci organizace, a členů. kteří jsou externí (odborníci, či zaměstnanci jiných organizací, poskytující obdobnou kulturní službu)? Zde neexistuje pravidlo ani možné zobecnění. V symfonických orchestrech a divadlech mohou existovat zároveň umělecké rady složené ze členů organizace, které se vyjadřují k vnitřním uměleckým otázkám (zase mám zkušenost, že někdy nahrazuje umělecká rada odborovou organizaci či výrobní porady) a umělecké rady složené převážně z odborníků z jiných uměleckých organizací. V každém případě by měla umělecká rada cítit a ctít zodpovědnost (i když je práce jejich členů zpravidla nehonorována) za umělecký profil organizace a měla by být složena z odborníků. 12.3b) Jaká by podle Vás měla být její funkce? (doporučující, konzultativní, schvalovací, …) - viz výše
Poznámky a komentáře: Úloha a postavení dramaturga je dlouhou dobu předmětem zbytečných diskusí. Zkušenost dnes jednoznačně vypovídá ve prospěch této velice specifické, náročné a pro činnost uměleckých institucí velmi důležité a přínosné funkce. Ve složité situaci dneška, při narůstajícím množství informací, při vymezování úzké specializace ve všech odvětvích bude úloha dramaturga stále významnější. Ostrava 12. 8. 2012 Jaromír Javůrek
5
příloha č. 3 I. K DRAMATURGII OBECNĚ 1) Jak obecně chápete pojem hudební dramaturgie, příp. dramaturgie obecně? Hudební dramaturgii chápu jako logickou skladbu programu beroucí ohledy na všechno, čeho se ze své podstaty dotýká – vkusu, vzdělávací funkce, úrovně tělesa, současných kulturních trendů a – bohužel – ekonomiky. S tou je v současnosti dramaturgie ve velmi těsné souvislosti, což může být dosti limitující. V každém případě nelze dramaturgii chápat pouze jako odbornou či vědeckou činnost související jen s hudbou. Dramaturg v dnešní době musí být hlavně manažerem. 2) Jak vnímáte funkci dramaturgie v současné české hudební kultuře? Jaká by podle Vás měla být ambice současného dramaturga ve vztahu k současné kultuře a posluchačům? Funkcí a ambicí dobré dramaturgie by mělo být vzdělávání a uspokojení hudebního či obecně uměleckého vkusu publika a snad i interpretů, kteří hudbu provozují. Každý inteligentní sólově vystupující hráč by měl být svým způsobem dramaturgem. A samozřejmě dramaturgie v širších souvislostech pěstuje a udržuje hudební kulturu jako takovou. 3) Vnímáte rozdíly teorie a praxe v oblasti hudební dramaturgie? Je na základě Vašich praktických zkušeností model výuky, jímž jste prošli během studia na VŠ, přínosný v rámci rozvoje umělecké individuality? Proč ano/ne? Nejsem si jist, zda vůbec existuje pojem „teorie dramaturgie“. Je to oblast vždy úzce spojená s praxí. V ní musí každý dramaturg vycházet ze zkušeností, které nabyl při studiu či jinak. V mém případě to byly samozřejmě obecně teoretické hudební předměty i vlastní hudební praxe, ale zejména celkový osobní pohled a přístup k hudbě samotné. Přímo s dramaturgií mé studium spjato nebylo, nicméně bylo velkým přínosem pro pozdější profilaci. 4) Liší se Váš dramaturgický přístup při tvorbě koncertního programu podle účinkujících interpretů, místa, žánru apod. anebo se snažíte použít vždy podobný klíč? Ano, při tvorbě programu musíme brát v úvahu i tato faktory. Obecně mohu svůj dramaturgický přístup popsat tak, že jeho zásadním klíčem je atraktivita (zde nemám na mysli hudební popularizaci – v určitém momentě může být velmi atraktivní např. Ligetiho skladba nebo naopak J. S. Bach) a logika. 5) Jaké je podle Vás místo a funkce dramaturgie v rámci uměleckého procesu a činnosti, ve vztahu organizace a její služby pro diváka? Na tuhle otázku jsem myslím odpověděl již výše.
1
II. KONKRÉTNĚ K VAŠÍ ČINNOSTI 1) Jaká je Vaše náplň práce coby dramaturga v organizaci? Má náplň práce ve Filharmonii Brno byla poměrně široká - ryzí dramaturgická činnost při tom zabírala jen malou část celkové pracovní činnosti. Faktem je, že práce byla natolik komplexní, že vyjádřit poměr dramaturgie k manažerské činnosti je prakticky nemožné. Jednalo se opravdu o manažerskou činnost. prostředníkem mezi šéfdirigentem a uměleckou radou. Rovněž také připravuji podklady pro žádosti o nadační příspěvky a dotace, protože jednotlivé finanční dotace úzce souvisí s repertoárem orchestru. S tím je spojeno také oslovování sponzorů a činnost mluvčího organizace pro odbornou stránku – komentuji činnost orchestru. 2) Které činnosti vykonáváte Vy osobně? Kromě tvorby programů a tím související výběr sólistů a dirigentů to byla komplexní manažerská činnost – příprava smluv, jednání o podmínkách, kontakt jinými pořadateli v rámci ČR i zahraničí, oslovení sponzorů v souvislosti s konkrétními projekty, příprava žádostí o nadační příspěvky atd. Hlavně jsem byl však prostředníkem mezi uměleckou a dramaturgickou radou orchestru, šéfdirigentem a ředitelem. V této činnosti jsme však velmi úzce spolupracovali s ostatními kolegy z Filharmonie Brno, většinou se jednalo o práci celého týmu, ne jedné osoby. 3) Na jakých činnostech, souvisejících s Vaší náplní práce, se v organizaci podílejí další pracovníci? Kteří to jsou? Viz má odpověď výše – orchestr musí fungovat jako komplexní celek, proto jsem spolupracoval v podstatě s každým oddělením, záleželo na typu projektu. Velmi často s marketingem, ekonomickým oddělením, týkaly se mě i pronájmy budov – jak jsem řekl, byla to týmová práce, tedy všichni vedoucí jednotlivých oddělení. 4) Na které pozici v rámci hierarchie se post dramaturga v organizaci nachází? V rámci organizační struktury Filharmonie Brno je post dramaturga na pozici vyššího vedení organizace, podřízen je přímo řediteli. 5) Do jaké míry je Vaše práce coby dramaturga v organizaci tvůrčím procesem a do jaké míry administrativní činností? Administrativa je nedílnou součástí práce dramaturga. Ve chvíli, kdy se z ní stane rutina, to lze vydržet . I administrativa byla občas tvůrčím procesem. 6) S jak velkým časovým předstihem plánujete a vytváříte dramaturgický plán sezony/festivalu? Definitivní dramaturgie sezony se dělá většinou s cca ročním předstihem, první plány se však sestavují již dva až tři roky dopředu.
2
7) Kdo všechno se na tvorbě dramaturgie v její první fázi (volba jednotlivých děl) v organizaci podílí? V první fázi se na dramaturgii podílím já coby dramaturg (zejména v otázkách interpretů jednotlivých koncertů), u svých programů pak také šéfdirigent ve spolupráci se mnou a umělecká rada. 8) Do jaké míry o volbě jednotlivých děl rozhodujete výlučně Vy? Nelze říci, že bych o něčem výlučně rozhodoval pouze já – vždy je to otázka jakéhosi kolektivního procesu, v rámci kterého se z různých pohledů a dle různých limitních faktorů podoba dramaturgického plánu upravuje a mění. 9) Jaké jsou limitní faktory pro volbu konkrétního díla, příp. interpreta při přípravě dramaturgického plánu? Zásadními limitujícími faktory jsou (bohužel) finance, resp. realizační náklady. A to jak při volbě interpreta (požadavky na honorář), tak realizační náklady při volbě konkrétního díla (např. Mahler – Symfonie tisíců – velký provozovací aparát, Messiaen – Turangalila – vysoká cena za pronájem notového materiálu atd. ). 10) Má organizace nějakou dramaturgickou koncepci, kterou dodržuje? Kdo ji vytváří? Dramaturgická koncepce Filharmonie Brno by se dala shrnou jako dlouhodobá snaha o zlepšování interpretační kvality, kultivace a výchova publika, zodpovědnost vůči málo hraným či soudobým autorům. Dále se FB snaží profilovat jako Janáčkovský orchestr a jako orchestr, který těží ze specializace svého šéfdirigenta (např. uvádění děl Skrjabina apod.). 11) Kde a čím se inspirujete při přípravě (návrhů) dramaturgického plánu? Při své práci vycházím především z vlastní zkušenosti a citu, ale samozřejmě se snažím sledovat činnost jiných, zejména zahraničních orchestrů či festivalů. 12) Máte Vy coby dramaturg v organizaci či sama organizace nějaký poradní orgán pro otázky dramaturgie? V PŘÍPADĚ, ŽE ANO: 12.1a) Jakou funkci tento orgán zastává (doporučující, konzultativní, schvalovací, …) Poradní orgány Filharmonie Brno má, je to Umělecká rada a Dramaturgická rada orchestru. Funkci mají zejména konzultativní a doporučující. 12.2a) Jste nějak limitován při své práci tímto orgánem? Jak nejčastěji? Práci obou orgánů považuji považuji za konstruktivní a minimálně limitující. V PŘÍPADĚ, ŽE NE: 12.1b) Myslíte si, že je vhodné, aby měla organizace nějaký poradní orgán typu dramaturgické rady? 3
12.2b) Jaké by podle Vás mělo být její složení – poměr členů, kteří jsou zároveň zaměstnanci organizace, a členů. kteří jsou externí (odborníci, či zaměstnanci jiných organizací, poskytující obdobnou kulturní službu)?
12.3b) Jaká by podle Vás měla být její funkce? (doporučující, konzultativní, schvalovací, …)
Poznámky a komentáře:
Děkuji Vám za čas a energii, kterou jste mi věnoval/a! Jonáš Harman
4
