Počítačové sítě - Internet
1
Internet
Pojem Internet se začal vymezovat v polovině šedesátých let, kdy Američané hledali způsob, jak propojit důležitá vojenská pracoviště a tím zajistit výměnu informací i v situaci válečného konfliktu. Vznikla počítačová síť, která se postupně rozrostla v nejmohutnější počítačovou síť dneška – Internet. Prvotní síť ministerstva obrany USA vznikla v roce 1969 a jmenovala se ARPANET. Na tuto síť se napojovali i vědecká pracoviště a univerzity. Později došlo k oddělení vojenské části sítě (MILNET) a zbytek sítě se dal k dispozici univerzitám. Tím se uživatelem Internetu staly univerzity, školy všeho druhu, vědecké instituce, podniky i soukromé osoby.
1969 1972 1977-79 1980 1983 1985-86 1992 1995 2000 2004 2005 2006 2011
ARPA - experimentální síť ARPANET cca 50 počítačů vývoj základní architektury TCP/IP (MILNET) experimentální provoz TCP/IP v ARPANETu zavedení TCP/IP jako standardu sítě ARPANET (rozdělení MILNETU a ARPANETU NSFnet - spojení 6 superpočítačových center INTERNET propojuje 727 000 počítačů INTERNET využívá nejméně 25 milionů uživatelů INTERNET využívá podle různých odhadů cca nejméně 75 milionů uživatelů přímo a cca 1 miliarda nepřímo INTERNET využívá podle různých odhadů cca nejméně 400 milionů uživatelů přímo a cca 2,5 miliardy nepřímo INTERNET využívá podle různých odhadů cca nejméně 800 milionů uživatelů přímo a cca 3 miliardy nepřímo INTERNET využívá podle různých odhadů cca nejméně 1 miliarda uživatelů přímo a cca 4 miliardy nepřímo INTERNET využívá podle různých odhadů cca nejméně 2 miliardy uživatelů
Pro snadné ovládání a příjemnou práci je vyvíjeno stále dokonalejší programové vybavení, schopné zpracovávat textovou, grafickou i zvukovou informaci, přenášenou prostřednictvím sítě mezi počítači. Pro mnoho uživatelů je internet především zdrojem informací. Informace z internetu můžete získat buď od jiných uživatelů pomocí elektronické pošty, nebo přímo od počítačů pomocí některého informačního systému. Nejrozšířenější a nejvyužívanější služby na Internetu jsou tyto: Elektronická pošta – příjem a posílání dopisů, účast v diskusních skupinách a podobně. WWW – hypertextový informační systém. FTP – přenos souborů mezi počítači připojenými do počítačové sítě. Telnet – práce na vzdáleném počítači Správa sítě Konference dvou a více uživatelů Telefon pomocí Internetu Video konference Databáze a knihovny Rezervační a informační systémy
1
Počítačové sítě - Internet Nejoblíbenější služba Internetu WWW (World Wide Web) vznikla až roku 1989 ve Švýcarsku, v evropském centru pro jaderný výzkum CERN. Tato služba byla původně navržena jako vnitropodnikový informační systém (autor: Tim Bernes-Lee). V dnešních dnech se odhaduje, že počet uživatelů na celém světě je přes 1 miliardu. U nás je to více než 3 miliony uživatelů.
1.1
Připojení na Internet
Nejstarším způsobem jak začít využívat služby Internetu je pomocí modemu, které umožňuje přenášet data po telefonní lince. Kromě tohoto speciálního zařízení potřebujete tzv. poskytovatele připojení (providera), který vám zajistí přístup do Internetu. Tento poskytovatel vykonává funkci jakési „ústředny“, pomocí které se náš počítač na Internet připojuje. Modem Modem je zařízení umožňující vzájemné datové propojení dvou počítačů pomocí telefonní linky, přesněji – potřebujeme dva modemy, každý na jednom konci telefonní linky. Modemy jsou tedy spojeny dvěma vodiči. Slovo modem je složeninou ze slov MODulátor a DEModulátor. Je to zařízení, které převádí digitální data (bity) produkovaná počítačem na data analogová a posílá je po telefonní lince jinému modemu, který zpětně převede data z analogové podoby do podoby digitální. Vlastní data jsou zakódovaná pomocí změn tzv. nosného signálu. Metoda, kterou se na nosný signál kódují přenášená data se nazývá modulace. Modulace je tedy v podstatě „nabalení“ přenášených informací na nosný signál. Používá se modulace frekvenční nebo amplitudová, nebo jejich kombinace.
Druhy připojení k Internetu K Internetu se můžete připojit několika základními způsoby. Připojení pomocí telefonní linky - připojíte se takzvaným komutovaným připojením (lze využít jak běžnou telefonní linku tak linku ISDN, ADSL). Připojení pomocí pevné linky, kde přenos může být realizován různými způsoby. Připojení pomocí bezdrátových technologií Vždy vám připojení poskytne provider (poskytovatel).
2
Počítačové sítě - Internet
Pro propojení uživatele s poskytovatelem připojení se používají buď vodiče elektrické, nejčastěji pronajaté od některé firmy (O2, Aliatel a jiní) nebo optické - ty zajistí kvalitnější přenos a vyšší přenosovou kapacitu. Alternativou jsou radiové přenosy signálu nebo pomocí laseru. Pronajaté linky mají obvykle nižší pořizovací náklady, ale platíte měsíčně za pronájem určitou paušální částku. Naopak radiové přenosy vyžadují vyšší vstupní investice, ale zařízení je pak většinou majetkem uživatele – neplatíte za pronájem. Pokud byste chtěli porovnávat náklady těchto způsobů připojení, narazíte na problémy. Jsou různé přenosové rychlosti, různé časy připojení jsou tarifovány různou cenou, překročíte-li určitý objem přenesených dat, zvýší se cena a podobně. Cena se pohybuje v rozmezí 150,- až 1200,- Kč za měsíc při rychlostech okolo 1 až 20 Mb/s.
Přehled typů připojení k internetu Typ připojení Orientační rychlost připojení Modem
56 Kb/s
ISDN
64 Kb/s
Kabelový (televizní) Pevná linka
10 Mb/s
DSL
16 Mb/s
Wi-Fi
16 Mb/s
Satelit
8 Mb/s
WiMax
50 Mb/s
1.1.1
100 Mb/s
Protokoly a adresy
K jednotlivým službám na Internetu se používají různé protokoly (většinou z tzv. rodiny protokolů TCP/IP – Transmision Control Protocol/Internet Protocol) a adresy. Nejpoužívanější aplikační protokoly jsou: HTTP (Hyper Text Transfer Protocol) – přenos stránek systému World Wide Web. Tento protokol umí pracovat s tzv. hypertextovými daty, což jsou data, která obsahují text, obrázky, video, zvuk a podobně. SMTP (Simple Mail Tranfer Protocol) – protokol pro přenos elektronické pošty. POP3 (Post Office Protocol) -protokol k přijímání elektronické pošty poštovním klientem. FTP (File Transfer Protocol) – protokol pro přenos souborů. Telnet (Telecommunication network) – protokol pro přístup ke vzdáleným počítačům. 3
Počítačové sítě - Internet
Tyto protokoly používají ke komunikaci tzv. systémové porty, jakési „brány“ do počítače. Je jich teoreticky 65535. Každá služba používá jiný port (web - 80, odchozí pošta - 25 atd.) Program, který odděluje počítač od internetu a povoluje definované služby a porty se nazývá FIREWALL.
DNS – adresa počítače Každý počítač v síti musí mít jednoznačnou adresu. K identifikaci počítačů na síti Internet se používá tak zvaná IP-adresa, která je tvořena číslem. Tyto číselné IP-adresy jsou pro uživatele těžko zapamatovatelné proto se používá místo IP-adresy tzv. doménové jméno. Doménové jméno můžete používat ve všech příkazech, kde je možné použít IP-adresu. Výjimku tvoří IP-adresa, která identifikuje samotný name server (jmenný server). Vazba mezi jménem počítače a IP-adresou je definována v DNS (Domain Name System) databázi, která je celosvětově distribuovaná. To znamená, že například doménové jméno soscb.cz bude známé jak V České republice tak třeba i v Mexiku. Před navázáním spojení musí počítač přeložit jméno na IP-adresu:
1. Přelož www.soscb.cz na IP-adresu
Name server
2. IP-adresa je 90.183.11.178
3. navázání spojení
Pokud potřebujete zjistit z doménového jména IP-adresu, můžete použít příkaz ping napsáním do příkazového řádku. Například pokud chcete zjistit jakou IP-adresu má stránka www.seznam.cz napište do příkazového řádku: ping www.seznam.cz. Tento příkaz zobrazí odezvu výše uvedené stránky a z výpisu vyčteme, že IP-adresa je 77.75.76.3 a dále čas odezvy v milisekundách a ztrátovost paketů.
4
Počítačové sítě - Internet
Pokud by jste chtěli zjistit přes jaké servery putují vaše data, můžete použít příkaz tracert napsáním do příkazového řádku: tracert www.seznam.cz. Tento příkaz zobrazí trasu přes jaké servery se signál dostane od vás až na požadovanou adresu.
Pokud chcete zjistit kontakt na vlastníka určité domény, můžete využít například centrální databázi domén na adrese http://www.nic.cz, kde zadáte název domény a zobrazí se vám výpis k této doméně.
Pokud potřebujete nalézt vlastníka podle IP-adresy musíte vznést dotaz na tzv. Whois server. Protože operační systém tento příkaz nepodporuje (je pouze součástí operačních systému na platformě Unix – Linux) použijte například adresu http://whois.smartweb.cz/ nebo http://nastroje.lupa.cz/whois/, kde můžete zadat konkrétní IP-adresu a zobrazí se vám výpis k této adrese. Celý Internet je rozdělen do tzv. domén několika úrovní. Jednotlivé úrovně se od sebe oddělují tečkou. Jméno se zkoumá zprava doleva. Nejvyšší doménové jméno je tzv. root doména, která se vyjadřuje tečkou zcela vpravo. Tato tečka se zpravidla vypouští a v označení se neuvádí. Doména 1. úrovně zpravidla identifikuje stát nebo generickou doménu, které se převážně používají v USA (edu, net, org apod.) Příklad adresy: cz soscb
soscb.cz - doména 1. úrovně – označuje stát (Česká republika) - doména 2. úrovně – označuje firmu (Střední odborná škola veterinární, mechanizační a zahradnická a Jazyková škola s právem SJZ)
5
Počítačové sítě - Internet Některé domény 1. úrovně: Austrálie Kanada Německo Rusko Taiwan Holandsko USA – vládní
au ca de ru tw nl gov
Belgie Čína Francie Slovenská republika Japonsko USA – vzdělávací USA – vojenské
be cn fr sk jp edu mil
Bulharsko Česká republika Polsko Španělsko USA USA – komerční USA – jiné
bg cz pl es us com org
URL – adresa zdroje URL (Uniform Resource Locator) adresa označuje v počítači přesné místo, kde se nachází požadovaný zdroj. Tento typ adres zejména využívá služba WWW. Adresa obsahuje protokol, DNS adresu počítače a popřípadě cestu v adresářové struktuře. Příklad URL adresy: ftp://pub.vse.cz/pub/netscape/navigator/3.01/windows/n16e301.exe ftp pub.vse.cz pub/netscape…/windows n16e301.exe
- název protokolu - DNS adresa počítače - adresářová cesta - název požadovaného souboru
http://www.soscb.cz http www soscb.cz
- název protokolu - název služby - DNS adresa počítače
1.2 Služby na Internetu 1.2.1
WWW – hypertextový informační systém
Nejpoužívanější a nejrozšířenější službou na Internetu je služba označovaná jako WWW (World Wide Web) – celosvětová pavoučí síť. Pro využití této služby potřebujete takzvaný prohlížeč - ten umí zdrojová data (text) převést do vizuální podoby a to včetně obrázků, tabulek a dalších objektů, spuštění zvuku, videa a skriptů programovacího jazyka. Tato služba je založena na principu hypertextových dokumentů. Základem hypertextu je dokument, který obsahuje text, obrázky, video, zvuk a podobně. Tyto texty a objekty mohou být propojeny 6
Počítačové sítě - Internet jako odkazy na další dokumenty v rámci celé sítě Internet. Tyto dokumenty mohou být prostřednictvím Internetu automaticky přeneseny ze vzdáleného počítače, ve kterém jsou uloženy. Stačí jen stisknout na příslušném odkazu levé tlačítko myši. Takto získané dokumenty obvykle obsahují další a další odkazy, takže v prohlížení hypertextových dokumentů můžete neustále pokračovat. Jednotlivé dokumenty jsou uloženy ve specializovaných počítačích tzv. WWW serverech, které jsou připojeny k síti Internet. Tyto servery poskytují informace dalším počítačům (klientům), které o ně požádají. WWW dokumenty jsou psány v jazyce HTML (HyperText Markup Language). Takovýto dokument obsahuje speciální příkazy, které určují jak se má dokument zobrazit na obrazovce. Chceme-li pracovat se službou WWW, musíme spustit program, který s touto službou umí pracovat. Nejznámějšími a nejpoužívanějšími prohlížeči jsou v dnešní době Microsoft Internet Explorer, Opera, FireFox a Safari. Dále musíte znát adresu WWW serveru, který obsahuje požadovanou informaci. Protože serverů je na Internetovou síť připojeno tisíce, je někdy při neznalosti adresy velmi obtížné nalézt požadovanou informaci. Z tohoto důvodu jsou vytvořeny vyhledávací služby, které vám usnadňují nalezení potřebné informace. Kromě předchozí možnosti umožňuje služba WWW také přístup k dalším službám, jako je elektronická pošta, přenos souborů a podobně. Pro zobrazení informací pomocí služby WWW musíte zadat příslušnou URL adresu k požadovanému dokumentu. Tvar URL adresy pro HTML dokumenty vypadá následovně: http://www.DNS adresa počítače/adresářová cesta/požadovaný dokument http://DNS adresa počítače/adresářová cesta/požadovaný dokument Můžete také vyvolat HTML dokument, který je uložen na vašem lokálním disku: file://disk:adresářová cesta/požadovaný soubor
Popis prohlížeče Microsoft Internet Explorer: 1
2
7 1 – Zpět 2 – Vpřed
12
9
5
4
8
3
6
10
11
Pokud kliknete na toto tlačítko, načte se předcházející stránka. Je to opak tlačítka Zpět. Toto tlačítko se používá k návratu na předcházející stránku, kterou jste měli na obrazovce. 7
Počítačové sítě - Internet 3 – Zastavit Tímto tlačítkem přerušíte načítání aktuální stránky. 4 – Aktualizovat Tímto tlačítkem zajistíte, že se stránka znovu načte ze zdroje do vaší operační paměti. 5 – Domů Toto tlačítko zajistí načtení vaší domovské stránky. 6 – Hledat Toto tlačítko zajistí spuštění webového vyhledávače. 7 – Oblíbené Tímto tlačítkem zobrazíte seznam vašich oblíbených stránek. 8 – Informační kanály Poskytují aktualizovaný obsah webových stránek. 9 – Záložky Záložky označující načtené webové stránky. 10 – Tisk Tímto tlačítkem zajistíte vytisknutí aktuálně otevřené stránky. 11 – Upravit Zvolením tohoto tlačítka otevřete program, kterým lze webové stránky upravovat. 12 – Adresa Do tohoto políčka můžete zapisovat požadované adresy webových stránek. Po stisku klávesy Enter se stránka začne načítat.
Vyhledávání Pomocí služby WWW (prohlížeče) lze na Internetu také vyhledávat, což je velmi důležitá možnost, protože jinak by mohla spousta informací uživatele snadno zahltit. Pro vyhledávání informací se nejčastěji používají katalogy, vyhledávače a portály.
Katalog Katalog si můžete představit jako telefonní seznam. Existují v něm rubriky, různé způsoby třídění (nejčastěji abecední), někde najdete i hodnocení obsahu a podobně. Katalog nejprve zobrazí základní stránku, kde se zobrazí seznam rubrik. Vyberete si rubriku, která vás zajímá – po kliknutí na odkaz se objeví podrobnější rozdělení (odkaz většinou bývá barevně odlišen a najetí myši na tento odkaz se kurzor myši změní na symbol ruky, nebo se odkaz barevně změní). Zde si opět vyberete, a tak dále, až vám bude nabídnut odkaz na požadovanou stránku WWW. Počet úrovní může být různý. Bohužel se nemusíte dostat k hledané stránce. Příčin může být několik – stránky jsou do katalogu řazeny uživateli, nikoliv správci katalogu. Pokud ji tvůrce nezaregistruje, nebude v něm. Další důvod nenajití může být ve špatném zařazení odkazu do rubrik. Můžete i špatně odhadnout rubriku, kde by se měl odkaz nacházet. Velké servery také kontrolují funkčnost odkazů – je-li odkaz nefunkční vícekrát za sebou (například proto, že ho někdo přemístil), vyřadí ho z katalogu. Pár tipů na katalogy: www.seznam.cz, www.uzdroje.cz.
Vyhledávače Protože katalog nemusí obsahovat požadovaný odkaz, je k dispozici i jiný nástroj pro nalezení požadované stránky WWW – vyhledávač. Tento nástroj prohledává v předem nastavených intervalech obsah WWW stránek a vytváří si z nich svoji databázi. Na dotaz uživatele je databáze prohledána, jsou-li nalezeny požadované údaje, vygeneruje se stránka WWW s odkazy na místa, kde se nachází hledaný výraz. Při specifikaci dotazu je možné používat určité znaky, které zpřesňují vyhledání. Znak + znamená a současně obsahuje. Znak – znamená naopak a současně neobsahuje. Použití je snadné – 8
Počítačové sítě - Internet do zobrazené kolonky zapište hledaný výraz (někdy je nutné do ní nejdříve kliknout levým tlačítkem myši), po zapsání je třeba stisknout tlačítko pro hledání výrazu (nejčastěji Hledat, Vyhledej, Search a jiné). Příkladem vyhledávače může být třeba www.google.cz nebo www.sherlock.cz.
Portály Nejmodernější službou pro vyhledání informací je portál. Ten spojuje služby vyhledávače a katalogu, navíc je doplněn o upoutávky na zajímavé stránky, jeho součástí jsou i další služby pro uživatele – obvykle možnost využívání prostoru na serveru (emailová schránka, WWW prezentace, elektronický obchod a podobně). Příkladem takových služeb jsou www.atlas.cz, www.centrum.cz, www.altavista.com. Je možné sem zařadit i jiné servery, například www.seznam.cz. Google Google je jeden z nepoužívanějších vyhledávačů na internetu. Google má v sobě spoustu dalších služeb, které můžete s výhodou využívat. www.google.cz news.google.cz www.google.com/notebook toolbar.google.cz translate.google.cz desktop.google.com/cs docs.google.com maps.google.com eart.google.com www.google.cz/ig www.google.com/calendar www.google.cz/talk picasa.google.cz www.google.cz/reader sketchup.google.com groups.google.cz labs.google.com
1.2.2
- vyhledávání informací na internetu - zobrazování zpráv ze zpravodajských serverů - systém pro vkládání poznámek - doplněk k internetovému prohlížeči pro rychlejší přístup k funkcím googlu - překlad textů a webových stránek - vyhledávání informací na vašem desktopu i na internetu - kancelářský balík přístupný on-line - internetová mapa celého světa - internetový glóbus - tvorba vlastní domovské stránky - tvorba vlastního kalendáře a záznamníku - klient pro posílání zpráv - vyhledávání a úprava fotografií - RSS čtečka pro sledování novinek - 3D modelovací nástroj - archiv diskusních skupin a e-mailových konferencí - novinky z laboratoří googlu
Elektronická pošta
Další často užívanou službou je elektronická pošta, jinak též email či e-mail. Je obdobou běžné pošty a umožňuje přijímat a distribuovat dokumenty v textové podobě na jednu nebo více adres. Hlavní výhodou elektronické pošty je rychlost, jakou je dokument doručen od odesílatele k příjemci. Další výhodou je její spolehlivost a to, že dokument nemění svou kvalitu v závislosti na čase. Z tohoto důvodu je elektronická pošta vážným konkurentem faxování, protože běžné faxy většinou tisknou přijatý dokument na tzv. termopapír (papír citlivý na teplo), který podléhá brzkému znehodnocení. Pomocí elektronické pošty je také možno přenášet soubory, které musíte samozřejmě zahrnout do správy. 9
Počítačové sítě - Internet Využití elektronické pošty je dnes na vzdálených sítích jistě jednou z nejpoužívanějších služeb. Ve své podstatě se jedná o přenos souboru, ale s jistými specifiky, takže se pro e-mail používá zvláštní protokol. SMTP protokol zajišťuje odesílání dopisů do sítě POP3 protokol zajišťuje úschovu došlých dopisů a jejich transfer na počítač adresáta. Pro plné fungování el. pošty je tedy nutné v poštovním programu nakonfigurovat obě dvě služby (definice SMTP a POP3 server včetně příslušných uživatelských jmen, případně hesel). Zásady používání elektronické pošty - Uživatel zodpovídá za obsah své pošty - Musí pravidelně kontrolovat obsah své e-mailové schránky - Pozor na překročení kapacity e-mailové schránky - Nepotřebné zprávy odstraňovat a důležité zprávy ukládat - Pozor na zabezpečení počítače a tím i elektronické pošty - Pozor na podezřelou poštu (možnost infekce virem) - Při psaní dopisu vždy vyplňovat předmět zprávy - Za každou zprávou by měl být i podpis (lze vkládat i automaticky). Podpis by měl obsahovat: jméno, funkci, název společnosti, kontaktní údaje) - Emotikony (smajlíky) a akronymy používejte jen tehdy pokud jim příjemce rozumí - Neposílejte dále lavinovitě se šířící e-maily. I když Vám obsah předpovídá 10 let neštěstí - Nerozšiřujte tzv. HOAX (poplašné zprávy) - Nerozšiřujte SPAM (nevyžádanou elektronickou poštu) - Pozor na posílání velmi velkých příloh pomocí e-mailu Formát e-mailových zpráv Formát elektronické pošty je důležitý pro příjemce. Většina poštovních programů umožňuje přepnout zprávu do formátu PROSTÝ TEXT nebo HTML. Prostý text lze vždy přečíst. Neobsahuje formátování (barvy, velikost písma obrázky v textu apod.). Formát HTML umožňuje upravit dopis s formátováním. POZOR! Formát HTML umožňuje také vkládat tzv. skripty. Ty mohou spustit nějaký program, který může provést nekalou činnost. Těmto programům se říká internetové červy (Wormy) Pro přístup k elektronické poště potřebujete takzvaného klienta, který umí odesílat a přijímat elektronickou poštu nebo webové rozhraní – prostředek přístupný na internetu. Poštovní klient - specializovaný program pro práci s poštou (Microsoft Outlook Express, Microsoft Outlook, Eudora, Pegasus mail, Fox..) Výhody - Možnost soustředit poštu z více schránek - Po dobu vytváření zprávy nemusíte být připojení k internetu - Provázání adresáře kontaktů s jinými programy Nevýhody - Poštovní klient musí být správně nakonfigurován 10
Počítačové sítě - Internet - Musí být nainstalován na všech využívaných počítačích - Pošta je uložena pouze na jednom místě (možnost nechávat zprávy na serveru) Webové rozhraní – prostředek přístupný na internetu Výhody - Možnost vytváření a čtení zpráv kdekoliv, kde je prohlížeč WWW stránek - Nemusí být nainstalován žádný další program - E-mailová korespondence je k dispozici kdekoli a kdykoli - Prohlížeč WWW stránek nemusíte nijak konfigurovat Nevýhody - Nelze spravovat více e-mailových účtů najednou - Po dobu vytváření zprávy musíte být připojení k internetu Chcete-li poslat dopis pomocí elektronické pošty, musíte především znát cílovou e-mailovou adresu (schránku). E-mailovou schránku zřizuje poskytovatel Internetu na svém serveru (řídícím počítači), přičemž uživateli je přidělena jeho e-mailová adresa. Tato adresa se skládá ze třech částí: uživatele znaku @ adresy počítače Příklad adresy:
[email protected] neruda @ soscb.cz sosvaz. cz
- jméno uživatele - znak @ (anglicky „at“) - DNS adresa počítače - podnik – firma - Česká republika
Při zápise adresy se nevyhnete použití znaku @. Na české klávesnici jej nenajdete. Možností zápisu je opět více, asi nejpoužívanější jsou kombinace AltGr+V nebo Alt+64 (64 je nutné zadat v numerické části klávesnice). Více adres v řádku je třeba oddělit čárkou nebo středníkem. Abyste nemuseli pokaždé zapisovat adresu elektronické pošty příjemce ručně, je uživateli k dispozici nástroj Kontakty. V něm si může uživatel shromažďovat používané adresy, a tyto adresy seskupovat do skupin. Ty se hodí při hromadném rozesílání zpráv. Nejjednodušší způsob přidání adresy do Kontaků je kliknutí na adresu pravým tlačítkem myši a ze zobrazeného menu vybrat funkci Přidat do kontaktů. Vložit adresu z Kontaktů do některé kolonky lze po stisku grafického symbolu před názvem kolonky . V následujícím okně zvolte adresáta kliknutím na jeho jméno a stiskem příslušného tlačítka Komu, Kopie nebo Skrytá. Je vhodné navolit najednou všechny příjemce (i kopií). Jejich zadávání ukončíte stiskem tlačítka OK.
11
Počítačové sítě - Internet
Seznam adresátů se standardně zobrazuje v levé dolní části okna pod názvem Kontakty. Ten lze také využít pro psaní nových zpráv – provedete-li dvojklik na vybraném adresátovi, spustíte tvorbu nové zprávy. Vybraný adresát je ihned zapsán do kolonky Komu. Zápis předmětu a textu zprávy by neměl uživateli činit potíže. Platí běžná pravidla pro zápisy textů, nezapomeňte, že klávesa Enter se používá pouze pro ukončení odstavce! Po zapsání textu a předmětu, zadání adresáta zprávy a případně i adresátů kopií stačí stisknout tlačítko Odeslat. Zpráva se dočasně přesune do složky Pošta k odeslání a zahájí se její odesílání. Jakmile dojde k odeslání zprávy, přesune se z této složky do složky Odeslaná pošta. Pro čtení přijatých zpráv je třeba si nejprve zvolit složku Doručená pošta - klikněte na ni levým tlačítkem myši. Objeví se výpis obsahu složky a text první zprávy z výpisu. Obsah jiné zprávy zobrazíte kliknutím levým tlačítkem na její záhlaví v okně výpisu obsahu složky.
Protože zprávy, ať už odeslané nebo přijaté, budou neustále přibývat, je nutné nepotřebné zprávy mazat. Mazání je dvoustupňové. Při mazání má zvláštní funkci složka Odstraněná pošta - do ní se přesouvají zprávy, smazané z ostatních složek. Z této složky jsou smazáním zprávy nenávratně odstraňovány. Pro odstranění zprávy můžete použít menu, vyvolané stiskem pravého tlačítka myši na záhlaví zprávy (v okně s výpisem obsahu složky), a v něm zvolit funkci Odstranit. Jinou možností je kliknout na záhlaví zprávy levým tlačítkem myši a poté zvolit z menu Úpravy funkci Odstranit. Můžete také použít klávesu Delete. Zprávy lze mezi složkami přesouvat. Vybranou zprávu prostě přetáhněte na název složky, kam ji chcete umístit. Tento způsob lze také použít pro mazání zprávy ze složek (s vyjímkou složky Odstraněná pošta). Ke zprávě se dají připojit takzvané přílohy - libovolné soubory (z roletového menu Vložit, funkce Soubor). Poskytovatelé někdy omezují velikost zasílaných souborů.
12
Počítačové sítě - Internet 1
2
3
4
5
6
7
8
9
1 – vytvoření nového dopisu 6 – adresa odesílatele 2 – vytisknutí dopisu 7 – adresa příjemce 3 – odpověď na aktuální dopis 8 – příloha dopisu (došlý soubor) 4 – předání dopisu jinému adresátovi 9 – tělo dopisu 5 – odeslání nebo přijmutí nových dopisů Pro oživení e-mailových zpráv lze vkládat do textu tzv. emotikony (skupina znaků, která znázorňuje náladu odesílatele). Na tyto emotikony se musíte dívat pootočeni o 90° vlevo. :-) :-< ::-0 :-))) :-( :-D :-&
úsměv sarkastická poznámka rozladěnost ticho prosím smích zamračení, smutek smích uživatel má svázaný jazyk
Další možností je zahrnout do těla zprávy tzv. akronymy, což jsou zkratky nejpoužívanějších anglických slovíček a frází. Tuto možnost vyučijte pouze tehdy, pokud jste si jisti, že jim druhá strana bude rozumět. BBFN BTW CYL G JAM NP
Bye Bye For New By the way See You Later Grin Just A Minute No Problem
zatím ahoj mimochodem uvidíme se později široký úsměv chviličku žádný problém 13
Počítačové sítě - Internet OO OT TIA TNX1M UOK?
Over and Out Off Topic Thanks In Advance Thanks a million Are You OK?
vypínám, končím mimo téma hovoru děkuji předem milionkrát díky Jsi OK?
Elektronická pošta neslouží pouze ke komunikaci mezi dvěma uživateli, ale umožňuje diskutovat doslova celým skupinám, které si mezi sebou vyměňují zprávy. Takovéto skupiny nazýváme diskusní skupiny nebo také konference. Diskusních skupin na Internetu existuje tisíce. Každá je většinou zaměřena na jedno téma (hokej, windows…). Zpráva zaslaná do diskusní skupiny se automaticky rozešle všem účastníkům, kteří jsou do této skupiny přihlášeni. Kdokoliv z této skupiny může na tuto zprávu reagovat. To je vlastně základní myšlenka tohoto systému – právo každého účastníka vyjádřit se svobodně. Protože kvalita jednotlivých příspěvků zasílaných do diskuse bývá různá, nezbývá vám nic jiného než se spolehnou na vlastní úsudek a postupem času si vytvořit názor na úroveň a důvěryhodnost jednotlivých účastníků. Každý by si tedy měl dobře rozmyslet, jestli je schopen kvalifikovaně diskutovat na dané téma. Sebemenší chyba je dříve nebo později odhalena a kritika od ostatních účastníků může být velmi nepříjemná (musíte si uvědomit, že každý dopis obsahuje hlavičku, ve které je adresa odesílatele i příjemce). Obdobná služba jako je konference je on-line komunikace s více uživateli tzv. chat („čet“) služba. Jedná se o službu, která zajišťuje komunikaci v reálném čase a zpravidla odesílatel i příjemce jsou anonymní. Komunikace probíhá v tzv. místnostech. Každý účastník má svou přezdívku (Nick nebo Nickname) – musí mít registrované jméno nebo se může připojit neregistrován jako tzv. host – GUEST – pokud to daný chat umožňuje
1.2.3
FTP – přenos souborů
Tato služba se používá pro přenos souborů pomocí přenosového protokolu FTP. I pro ni existují speciální klienti, kteří se dokáží připojit na souborový server a z něj (nebo na něj) přenášet soubory. Základní funkce FTP má zabudované každý prohlížeč WWW, ale nedokáže například obnovit přerušený přenos, neumí naplánovat přenos na určitou dobu a další. Proto pokud budete často pracovat se soubory na Internetu, pořiďte si některého specializovaného klienta. Těch je nepřeberné množství - WS FTP, CuteFTP, FTP Voyager, Go!Zilla, CofeeCup FTP, české IW FTPort Client a IW FTPort Mailer. Využít lze i některé souborové manažery jako je například Total Commander. Většina programů je šířena zdarma jako freeware, některé produkty jako shareware. Nabídka je dost široká, aby si každý vybral podle svých požadavků a finančních možností. Po spuštění služby FTP vás server vyzve, aby jste zadali uživatelské jméno a heslo. Při připojení k veřejnému archivu zadejte určené jméno „anonymous“ nebo „ftp“ a jako heslo uveďte svoji adresu pro elektronickou poštu. Anonymní FTP server většinou obsahuje adresář pub (public), ve kterém jsou uloženy soubory, které můžete získat a používat. Pokud chcete svoje data (soubory) poskytnout jiným uživatelům Internetu, můžete je uložit na anonymní FTP server do adresáře incoming. Do tohoto adresáře má přístup každý uživatel Internetu, takže zde hrozí smazání nebo změna vašich dat. Na tuto skutečnost nesmíte zapomínat.
14
Počítačové sítě - Internet Tento protokol se také používá pro přenos vašich www stránek na internetový server. Přenos probíhá na portech 20 a 21, takže tyto porty musí být ve vašem firewallu povoleny.
15
