1. Daň z příjmů v roce Vážení klienti,

Bulletin AUDIT AND TAX

1. 2. 3. 4. 5.

DAŇ Z PŘÍJMŮ V ROCE 2014 ............................................................................... 1 PŘIPRAVOVANÉ ZMĚNY ZÁKONA O DANÍCH Z PŘÍJMŮ ............................................. 5 ZÁKON O REZERVÁCH – TVORBA OPRAVNÝCH POLOŽEK ........................................ 6 NOVÉ PŘEDPISY ................................................................................................. 7 OSTATNÍ SKUTEČNOSTI ...................................................................................... 8 UPOZORNĚNÍ NA SPRÁVNOST PLATBY DANÍ ................................................................................... 8 NOVÁ OZNAMOVACÍ POVINNOST .................................................................................................... 8 TECHNICKÉ ZHODNOCENÍ MAJETKU V ZÁKONĚ O ÚČETNICTVÍ ......................................................... 8 STROJE JAKO SOUČÁST NEMOVITÉ VĚCI A VÝHRADA VLASTNICTVÍ.................................................. 9 DAŇ Z NABYTÍ NEMOVITÝCH VĚCÍ ................................................................................................ 10 NAČÍTÁNÍ ÚPLAT ZA OSVOBOZENÝ NÁJEM DO OBRATU ................................................................. 11 MOŽNOST UPLATNĚNÍ SLEVY NA MANŽELKU A DAŇOVÉHO ZVÝHODNĚNÍ SPOLUPRACUJÍCÍ OSOBOU 11 NEPŘÍPUSTNOST SOUBĚHU FUNKCÍ ............................................................................................. 11

Vážení klienti, dovolujeme si vám předložit souhrn informací v oblasti daní a účetnictví, které jsou aktuální pro rok 2014, s upozorněním na chystané změny v roce 2015.

1. Daň z příjmů v roce 2014 Připomínáme zákona:

nejdůležitější

změny

§3 Nově se v tomto § zákona definuje nepeněžní příjem, který v případě že není osvobozen, podléhá dani z příjmů. Typicky se jedná například zřízení služebnosti, věcného břemene, bezúplatného práva apod. Podle ustanovení § 3 odst. 4 se ze zdanění vylučuje – předmětem daně není majetkový prospěch vydlužitele při bezúročné zápůjčce, vypůjčitele při výpůjčce a výprosníka při výprose. Vzhledem ke skutečnosti, že z § 6 zákona o daních z příjmů bylo vypuštěno ustanovení o dodanění bezúročných půjček, poskytnutí bezúročné půjčky ze strany společnosti zaměstnanci není

ničím omezeno a společnosti ani zaměstnanci nevzniká žádný zdanitelný příjem. V této souvislosti uvádíme následující: Pojem zápůjčka (§ 2390 – 2394 v Novém Občanském zákoníku, dále NOZ) nahradil dosavadní zaužívaný pojem půjčka. Věřitel je zapůjčitel a dlužník je vydržitel. Při zápůjčce lze sjednat úroky, je to však podle NOZ možnost, nikoliv povinnost. V případě smlouvy o úvěru je povinnost sjednat úroky. Z pohledu zákona o daních z příjmů jak zápůjčka, tak úvěr spadají pod pojem úvěrový finanční nástroj. Ustanovení § 3 odst. 4 písm. j) pro fyzické osoby a ustanovení § 18 odst. 2 písm. f) pro právnické osoby stanoví, že předmětem daně není majetkový prospěch vydlužitele při bezúročné zápůjčce. Tímto se zcela na stranu vypůjčitele = věřitele přenesl případný problém se zdaněním nesjednaných úroků, resp. úroků v neobvyklé výši.

1


Ačkoliv názory odborné veřejnosti se různí a pouze čas a případná judikatura či daňové kontroly správců daně potvrdí jejich správnost, lze situaci shrnout následovně: - V případě poskytnutí bezúročné půjčky ze strany společníka obchodní korporaci (i ze strany společníka právnické osoby) je pro rok 2014 situace zcela bez problému. Věřitel nechce úroky a vydlužiteli taky žádný případný majetkový prospěch ke zdanění nevzniká. - V případě, kdy společník půjčí korporaci za neobvykle vysoký úrok, nastupuje ustanovení § 23 odst. 7 a zkoumá se cena, obvyklá výše úroků. V případě, že jí korporace neobhájí, pak ji může být část úroků v nákladech zpochybněna. - U zápůjčky korporace společníkovi za 0, nebo neobvykle nízký úrok je situace obdobná. Problém se přesouvá na vypůjčitele, kterému může být „dodaněn“ obvyklý úrok. §4 Osvobozeným příjmem, který nepodléhá zdanění, je i nadále příjem z prodeje cenných papírů, ovšem pokud doba mezi nabytím a prodejem je delší než 3 roky. Tato změna platí pro cenné papíry nabyté od 1.1.2014. Pro příjmy z prodeje cenných papírů nabytých před datem 1.1.2014 platí ustanovení zákona platné do 31.12.2013, tj. jsou osvobozeny od daně z příjmů za situace, že doba mezi jejich nabytím a prodejem převyšuje 6 měsíců. Pokud celkový příjem (nikoliv zisk) z prodeje cenných papírů v kalendářním roce nepřevýší u fyzické osoby částku 100 000,- Kč, pak je tento příjem od daně z příjmů bez dalších podmínek osvobozen. §4a Nové ustanovení zákona o daních z příjmů řeší osvobození bezúplatných příjmů. Jedná se většinou o příjmy, které podléhaly do konce roku 2013 režimu zákona o dani dědické a darovací. Jedná se typicky o příjmy z titulu dědictví nebo

nově odkazu a pak speciální případy bezúplatných příjmů. Například příjem vzniklý obmyšlenému z majetku, který byl pro případ smrti vyčleněn do svěřenského fondu, příjem z nabytí vlastnictví k pozemku dle rozhodnutí pozemkového úřadu o pozemkových úpravách apod. §5 V případě tohoto § je nutné upozornit na případy, kdy může vzniknout fyzické osobě zdanitelný příjem. Podle tohoto ustanovení zákona se rozdíl mezi příjmy a výdaji zvyšuje například z titulu zániku dluhu. Pokud dluh fyzické osoby zanikne jinak než splněním = zaplacením, započtením nebo narovnáním, pak je příjmem, o který musí být zvýšen základ daně. Typickým příkladem může být prominutí dluhu. §6 Zvyšuje se hranice příjmu podle dohody o provedení práce, který podléhá srážkové dani, nově na 10 000,- Kč. To platí v případě, kdy zaměstnanec nepodepíše Prohlášení k dani. Nově podle ustanovení § 36 odst. 7 zákona může příjemce těchto příjmů z dohod o provedení práce s odvedenou srážkovou daní podat daňové přiznání a započítat si sraženou daň na celkovou daňovou povinnost. V případě, že celková daň u poplatníka v tomto případě nepřesáhne základní slevu na dani ve výši 24 840,- Kč, získá sraženou daň zpět. §10 Ostatní příjmy z příležitostních činností jsou u fyzických osob osvobozeny od daně, pokud jejich výše nově nepřesáhne částku 30 000,- Kč. Doposud to byla částka 20 000,- Kč. Dary přijaté fyzickými osobami, v novém pojmosloví bezúplatné příjmy, jsou nově uvedeny v § 10, vyjímají se však v některých případech ze zdanění. Jedná se například o dary mezi příbuznými v linii přímé a vedlejší, nebo dary nabyté příležitostně, pokud jejich hodnota nepřevyšuje 15 tisíc Kč. Za zmínku stojí ta skutečnost, že příjmem podle § 10, který podléhá zdanění, je příjem z výměnku. Smlouvou o výměnku

2


si vlastník nemovité věci vymiňuje v souvislosti s jejím převodem pro sebe požitky, práva sloužící k zaopatření apod. Typicky při převodu nemovitostí rodičů dětem. §15 Fyzické osoby nově mohou odečítat od základu daně dary až do výše 15 % celkového základu daně. Doposud bylo možné dary u fyzických osob (při splnění podmínek stanovených zákonem – účel daru a osoba příjemce) odečítat pouze do výše 10 % celkového základu daně. §17a Definuje nově pojem veřejně prospěšného poplatníka, po staru se jedná o poplatníka nezaloženého za účelem podnikání. § 18a posléze upravuje předmět daně u těchto veřejně prospěšných poplatníků. § 19b Nový paragraf zákona řeší osvobození od daně z příjmů právnických osob v případě získání bezúplatných příjmů. I když se asi nebude jednat o časté případy, může se jednat například o získání bezúplatných příjmů z nabytí dědictví nebo odkazu, ze zřízení věcného břemene apod. § 20 Zvyšuje se u právnických osob limit pro odečet darů na veřejně prospěšné účely z dosavadních 5 na 10 %. Zpřísňuje se podmínka pro uplatnění odpočtu daru v tom případě, kdy dar-poskytnuté bezúplatné plnění vede k podpoře osob poskytovateli blízkých, nebo s ním spojených. Podle našeho názoru toto omezení může dopadat na poskytování darů občanským sdružením, ze kterých čerpají výhody osoby spojené s poskytovatelem daru, po staru v judikatuře definováno jako zneužití práva. § 21d Zákon o daních z příjmů se opět vrací k pojmu finanční leasing. Tento paragraf definuje, co se z pohledu zákona rozumí finančním leasingem a za jakých podmínek se finanční leasing považuje za nájem.

§23 odst. 1 V návaznosti na judikaturu a odlišný názor NSS týkající se oblasti nerealizovaných kurzových rozdílů bylo doplněno ustanovení zákona v tom smyslu, že u poplatníka, který je účetní jednotkou, jsou příjmy ke zdanění jeho výnosy a výdaji náklady. Jinými slovy nerealizované kurzové rozdíly, které podle zákona o účetnictví musí účetní jednotka zaúčtovat k rozvahovému dni, budou součástí nákladů nebo výnosů ke zdanění. § 23 odst. 3. Obdobně jako u fyzických osob i u právnických osob zánik dluhu jinak, než zaplacením, započtením, narovnáním bude znamenat povinnost zvýšit základ daně o hodnotu zaniklého dluhu nebo o rozdíl při změně hodnoty dluhu. Výsledek hospodaření bude nutné zvyšovat i o hodnotu darů, které se účtují u právnických osob rozvahově. Netýká se darů = bezúplatných plnění, které jsou od daně z příjmů osvobozeny, nebo nejsou předmětem daně, nebo darů účelově poskytnutých na pořízení hmotného majetku. §24 Daňově uznatelným je nově členský příspěvek organizaci zaměstnavatelů. V případě prodeje pozemku u právnické osoby je daňově uznatelná pořizovací cena pozemku v plném rozsahu - lze tedy docílit i ztráty. U fyzických osob zůstává omezení, pořizovací cena je výdajem pouze do výše příjmů z prodeje Zvýšení motivačního příspěvku. Zvyšuje se limit pro daňovou uznatelnost motivačního příspěvku u středoškoláků na 5 000,- Kč a u studentů vysokých škol na 10 000,- Kč měsíčně. Podmínkou je smluvní vztah mezi příjemcem příspěvku a poskytovatelem a jeho příprava na budoucí výkon profese pro poskytovatele. Z pohledu středoškoláka či vysokoškoláka se však jedná o příjem podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů.

3


§ 25 V případě, že se platí členský příspěvek, který je u příjemce osvobozen od daně, je tato hodnota členského příspěvku daňově neuznatelným nákladem. § 30 a 31 U odpisů majetku je nově odkaz na zatřídění majetku do odpisových skupin podle klasifikace CZ-CPA, v tomto duchu se mění i Příloha č. 1 zákona. Pozornost je třeba věnovat transportním zařízením pro přepravu kusového materiálu, které byly do konce roku 2013 zatřízeny do 2. odpisové skupiny pod položkami (2-20) a (2-21). Nově (od 1.1.2014) jsou dle Přílohy č. 1 k zákonu o daních z příjmů tato přepravní zařízení zařazeny do 3. odpisové skupiny, přesně tedy do položek (3-31) Pneumatické a ostatní výtahy a dopravníky pro plynulé přemísťování výrobků a materiálu a (3-32) Ostatní zdvihací, manipulační, nakládací nebo vykládací zařízení. V této souvislosti jsou poplatníci povinni přetřídit položky spadající do této kategorie z 2. do 3. odpisové skupiny. U poplatníků, kteří mají zdaňovací období shodné s kalendářním rokem, je nutné majetek reklasifikovat již v roce 2014. Poplatníci uplatňující hospodářský rok, přetřídí majetek až k datu zahájení zdaňovacího období, které započalo v roce 2014. § 32 b má pozměněné znění, jedná se o Pacht obchodního závodu. Nově byly do zákona o daních z příjmů doplněny §34a až 34h, které řeší problematiku položek odečitatelných od základu daně. §34a upravuje výši odpočtu na podporu výzkumu a vývoje, §34b definuje výdaje vynaložené na výzkum a vývoj, §34c řeší náležitosti projektu výzkumu a vývoje. §34f – 34h jsou věnovány nově umožněným odpočtům na podporu odborného vzdělávání, pořízení majetku pro odborné vzdělávání a na podporu výdajů vynaložených na žáka nebo studenta.

Tato nová ustanovení přinášejí také řadu novinek v oblasti odpočtu na podporu výzkumu a vývoje. V rámci této odčitatelné položky lze uplatnit i některé další externě nakoupené služby, které do konce roku 2013 uplatňovat nešlo. Jedná se o: - výdaje na služby, které souvisí s realizací výzkumu a vývoje a které jsou pořízené od veřejné vysoké školy nebo výzkumné organizace, - výdaje na nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, které souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje a které jsou pořízené od veřejné vysoké školy nebo výzkumné organizace, - úplatu u finančního leasingu hmotného majetku, která souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje. Nově zákon o daních z příjmů umožňuje uplatnit odčitatelnou položku na výzkum a vývoj ve výši 110% z meziročního nárůstu výdajů vynaložených na výzkum a vývoj, které je možné zahrnout do odpočtu. Od 1.1.2014 nelze naopak v odpočtu zohlednit výdaje vynaložené za účelem certifikace výsledků dosažených prostřednictvím výzkumu a vývoje. Odpočet na odborné vzdělávání je novým druhem odpočtu. Může se jednat o odpočet v souvislosti s pořízením majetku na odborné vzdělávání, nebo odpočet výdajů vynaložených na žáka nebo studenta. Odborným vzděláváním se rozumí praktické vyučování u středoškoláků, nebo akreditované studijní programy. Podrobnější informace nutno čerpat ze znění zákonných ustanovení a ze společné informace Ministerstva financí, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 19.5.2014 k uplatňování odpočtu na podporu odborného vzdělávání od základu daně z příjmů podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, která je k dispozici na webu Ministerstva financí. Nová ustanovení týkající se odčitatelných položek na výzkum a vývoj, případně

4


odpočtů na odborné vzdělávání lze poprvé uplatnit až ve zdaňovacím období, které započalo po účinnosti novely zákona, tedy období započaté v roce 2014. Zároveň lze odpočty v souladu s §34a odst. 3 a §34f odst. 4 uplatnit jednak za zdaňovací období, ale také za období, za které se podává daňové přiznání. §38ga Tento nový § řeší situaci, kdy daňové přiznání podává osoba spravující pozůstalost – svěřenský správce. Na závěr je nutno zmínit, že celým zákonem proběhla řada terminologických změn, které souvisí s novými pojmy, uplatňovanými ať už v občanském zákoníku, nebo zákoně o obchodních korporacích. Budeme si zvykat na nové pojmy, jako například obchodní korporace (po staru obchodní společnost), spolek (po staru občanské sdružení), dluh (závazek), jednotka (byt), odpisovatel (vlastník), obchodní závod (podnik) atd.

2. Připravované změny o daních z příjmů

zákona

Poslanecká sněmovna 24.9.2014 schválila ve 3. čtení novelu zákona o daních z příjmů. Tato novela obsahuje řadu změn zákona o daních z příjmů. Kromě zákona o daních z příjmů ZDP novelizuje ještě 17 dalších zákonů Novelizuje i daňový řád, s cílem zlepšit podmínky pro boj s daňovými úniky V zákoně o daních z příjmů jsou pro rok 2015 navrženy mimo jiné tyto změny: - Zvýšení daňového zvýhodnění na druhé dítě o 2 400 Kč ročně, na třetí a další dítě o 3 600 Kč ročně, daňová sleva na první dítě zůstává nezměněna. - Omezení výše paušálních výdajů uplatňovaných u příjmů ze živnosti ve výši 60 % příjmů max. částkou

1 200 000 Kč resp. u živnosti řemeslné (s možností uplatnit výdaje 80 % příjmů) max. částkou 1 600 000 Kč. - Zrušení vyjmutí bezúplatných příjmů ze zápůjček, výpros a výpůjček z předmětu daně z příjmů fyzických osob, jde-li o příjmy ze závislé činnosti – např. bezúročné zápůjčky poskytnuté zaměstnancům budou nezdaněny jen u jistiny do 300 tis. Kč, výprosy a výpůjčky poskytnuté zaměstnancům daňově zvýhodněny nebudou. - Bezúplatné příjmy ze zápůjček, výpros a výpůjček již nebudou vyjmuty z předmětu daně z příjmů fyzických osob resp. právnických osob, ale budou osvobozeny, pokud úhrn těchto bezúplatných příjmů za zdaňovací období plynoucí od jedné osoby nepřesáhne 100 tis. Kč. - Novinkou je sleva na dani za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školky a to ve výši skutečných nákladů, maximálně lze uplatnit slevu do výše minimální mzdy (viz § 35bb). - Základní slevu na poplatníka (ročně 24 840 Kč) budou moci opět využít i osoby pobírající starobní důchod. Dle nálezu Ústavního soudu (Pl.ÚS 31/13) mohou slevu na dani z příjmů za zdaňovací období roku 2014 uplatnit všichni pracující důchodci. Ústavní soud rozhodl o neústavnosti ustanovení slevy na dani v případě pracujících starobních důchodců a ke dni 30.7.2014 předmětné ustanovení zákona zrušil. Určitě jste zaznamenali na stránkách daňové správy informaci, která přiznává zpětně i za rok 2013 pracujícím důchodcům základní slevu. Bližší informace o způsobu jejího uplatnění naleznete na www.mfcr.cz, v sekci daňová správa. - V § 4 odst. 3 je doplněno, že v případě příjmu ze závislé činnosti zdaněném srážkou daně, který zaměstnanec na základě svého rozhodnutí zahrne do základu daně, se příslušný příjem započítá do zákonného limitu 840 tis. Kč pro zdanění pravidelně

5


vyplácených důchodů a penzí. (Obnovuje se aplikace ustanovení § 4 odst. 3, na základě kterého se zdaňuje pravidelně vyplacený důchod u poplatníka – důchodce, jehož součet příjmů podle § 6 a dílčích základů daně podle § 7 a § 9 přesáhne limit 840 tis. Kč). - Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který obdrží příjem, který je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen a zároveň je vyšší než 5 mil. Kč., je povinen oznámit tuto skutečnost správci daně a to do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel (viz § 38v). V případě, že bude mít poplatník daňového poradce, lhůta pro oznámení se prodlužuje stejně jako pro podání daňového přiznání. Pokud nebude oznámení podáno, může být poplatníkovi uložena pokuta až do výše 15 % z neoznámeného příjmu (viz § 38w). - Pokud bude dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti, ze kterých plátce daně sráží zálohu na daň, vyšší než 50 % celkového základu daně a poplatník podá daňové přiznání opožděně, sníží se mu pokuta na desetinu (viz §38o). - Dle § 38j odst. 2 písm. h) bude muset mzdový list pro účely daně obsahovat i údaje o výpočtu daně a provedeném ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. - Před rokem 2014 se vyplacené autorské honoráře do výše 7 000,- Kč za měsíc zdaňovaly srážkovou daní bez možnosti si tuto daň započítat do vlastního daňového přiznání. V roce 2014, má poplatník právo požádat plátce o vystavení dokladu o vyplacených příjmech a sražené dani, a toto využít v rámci svého daňového přiznání. Současně se pro rok 2014 zvýšila hranice pro tento způsob zdanění autorských honorářů na 10 000,- Kč. Od roku 2015 se srážková daň u příjmů za autorské honoráře bude aplikovat stejně jako v roce 2014 až do výše 10 000,- Kč,

ale již bez následné započtení do daňového (viz § 7 odst. 6).

možnosti přiznání.

- Osvobozeným příjmem budou u zaměstnanců pouze ty příspěvky zaměstnavatele, které se budou hradit na soukromé životní pojištění, nikoliv částky určené k investování (viz § 6 odst. 9 písm. p) bod 3). S tím souvisí i § 15 odst. 6 – fyzické osoby nebudou mít možnost si odečíst částky, které byly zaplaceny na soukromé životní pojištění určené k investování. - Dochází ke změně pojmu v dodanění vozidla ke služebním účelům. Změnu lze vidět v případě, že zaměstnavatel zaměstnanci poskytne bezplatně v průběhu kalendářního měsíce více motorových vozidel současně. Za příjem zaměstnance je považována částka ve výši 1 % z úhrnu vstupních cen všech motorových vozidel poskytnutých (dříve pojem použitých) pro služební i soukromé účely. Rozhodující tedy bude to, zda vozidlo bylo v daném měsíci zaměstnanci zaměstnavatelem poskytnuto (viz § 6 odst. 6).

3. Zákon o rezervách – tvorba opravných položek Na úvod článku předesíláme, že většina změn se týká až pohledávek, které vznikly po 1.1.2014. U pohledávek vzniklých do 31.12.2013 (starých), se bude nadále používat znění zákona platné do 31.12.2013, vyjma změny uvedené v § 8 odst. 1 zákona o rezervách, dle kterého nelze tvořit daňové opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenci, kteří jsou spojenými osobami. Přičemž u pohledávek přihlášených v roce 2014 se spřízněnost stran posuzuje v roce 2014 (tedy spřízněnost aktuálního věřitele a dlužníka). Od roku 2015 se však bude testovat spřízněnost osob již k datu vzniku pohledávky (tzn. vztah původního věřitele

6


a dlužníka pohledávky).

v okamžiku

vzniku

Pozitivní změnou je zrušení povinnosti zahájit soudní, rozhodčí či správní řízení u pohledávek vyšších než 200 000 Kč. Aby bylo možné u pohledávek vzniklých od roku 2014 tvořit zákonné opravné položky, stačí tedy splnit „jen“ časovou podmínku doby po splatnosti. Předcházející odstavec neplatí pro pohledávky nabyté postoupením, u kterých hranice 200 000 Kč zůstává. Pro tvorbu zákonných opravných položek k těmto pohledávkám tedy nutnost zahájit soudní, správní či rozhodčí řízení platí i nadále. Nadále zůstávají v platnosti všechna omezení nemožnosti tvořit opravné položky – např. při vzniku pohledávky musí být účtováno do výnosů, mohou je tvořit jen poplatníci vedoucí účetnictví, netvoří se k pohledávkám z titulu cenných papírů, úvěrů, zápůjček, smluvních pokut a jiných sankcí, pokud existuje současně závazek, a u pohledávek mezi spojenými osobami. Druhá změna souvisí s rozdělením pohledávek dle jejich splatnosti, a tím i možnosti tvorby zákonné opravné položky. Od roku 2014 tedy budou platit dvě hranice – 18 a 36 měsíců s tím, že můžeme tvořit opravnou položku až do výše 50 %, resp. 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky.

4. Nové předpisy

Zákon, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, číslo 201/2014 Sb. § 57 Vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu (1) Nárok na vrácení daně vzniká osobě podnikající podle zákona upravujícího zemědělství, která provozuje zemědělskou prvovýrobu. Podmínkou nároku na vrácení daně je, že tato osoba nakoupila minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b) a § 45 odst. 2 písm. c) a j) za cenu obsahující daň nebo tyto oleje vyrobila a tyto nakoupené nebo vyrobené minerální oleje prokazatelně použila pro zemědělskou prvovýrobu. Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby těchto minerálních olejů pro stanovený účel.

Zákon, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, číslo 196/2014 Sb. Bude předmětem dalšího pojednání. Technická novela, zavádí zejména novinku v podobě „Zvláštního režimu jednoho správního místa“. Tato novinka se bude týkat omezeného okruhu subjektů, poskytujících vybrané služby osobám nepovinným k dani (= občanům) na území Evropské unie, a to u následujících služeb: 1. telekomunikační služby, 2. služby rozhlasového a televizního vysílání, 3. elektronicky poskytované služby tzv. Mini One Stop Shop.

Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů Číslo 204/2014 Sb. Minimální mzda s účinností od 1.1.2015 se zvyšuje na částku 9 200,- Kč.

S účinností od 1. ledna 2015 se mění některá pravidla pro určení místa plnění u poskytování telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronických služeb. Z pohledu DPH budou uvedené služby bez rozdílu vždy zdaňovány v místě příjemce služby.

7


Poskytovatel z EU i mimo EU, který poskytuje jakoukoliv z výše uvedených služeb a jehož zákazníky jsou koneční spotřebitelé (= osoby nepovinné k dani) usazení v členském státě EU, bude mít povinnost odvádět DPH z dotčených služeb v jednotlivých členských státech usazení jeho koncových zákazníků. Poskytovatelům z EU vznikne tato povinnost na rozdíl od stavu do 31.12.2014 nově. Aby se poskytovatel těchto služeb vyhnul zdlouhavé povinnosti registrovat se k DPH v každém jednotlivém členském státě místa usazení jeho koncových zákazníků a nemusel zvlášť v každém členském státě podávat daňové přiznání a odvádět daň, bude mít možnost dobrovolně se zaregistrovat do zvláštního režimu jednoho správního místa, tzv. mini-one stop shopu. Prostřednictvím daňového portálu toho členského státu, kde se k režimu jednoho správního místa zaregistruje, pak může na jednom místě podávat daňové přiznání a platit daň ze všech služeb, kterých se tento režim týká.

5. Ostatní skutečnosti Upozornění na správnost platby daní Upozorňujeme klienty na tu skutečnost, že je potřeba zkontrolovat si při zasílání plateb na bankovní účty finančních úřadů, zda je správně identifikován cílový bankovní účet a nezůstalo-li (např. v IT systému) nastaveno původní směrování. Od 1. 1. 2015 již všechny platby, zaslané na bankovní účty 199 zrušených finančních úřadů, budou vráceny zpět na bankovní účty příkazců.

od zdaňovacího období 2014 vyplnit také samostatnou přílohu s přehledem transakcí se spojenými osobami. Tato příloha k přiznání bude povinna pro daňové subjekty, které splňují alespoň jedno z následujících kritérií: - hodnota celkových aktiv převyšuje částku 40 mil. Kč; - čistý obrat převyšuje částku 80 mil. Kč; - průměrný přepočtený stav zaměstnanců je větší než 50; - uskutečnily transakci se spojenou osobou, která má sídlo v zahraničí; - vykázaly v daňovém přiznání ztrátu, a současně uskutečnily transakci se spojenou osobou; - jsou držitelem příslibu investičních pobídek a uplatňují slevu na dani podle § 35a a 35b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a současně uskutečnily transakci se spojenou osobou. Vykazovat se bude: - nákup/prodej dlouhodobého majetku, - nákup/prodej zásob, - tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, - úplata za přijetí služeb, úplata za přijetí/poskytnutí práva na užití nebo za užití průmyslového vlastnictví, software, know-how, apod., - úroky z úvěrů, půjček nebo jiných úvěrových finančních nástrojů, - výplata podílů na zisku nebo dividend, - poskytnutí/přijetí bezúplatného plnění, - pohledávky a závazky se spojenými osobami. Pro vztahy s každou spojenou osobou bude zapotřebí vyplnit samostatnou Přílohu.

Nová oznamovací povinnost Česká daňová správa oznámila zavedení nové vykazovací povinnosti pro právnické osoby, které se účastní transakcí se spojenými osobami. Při podání přiznání k dani z příjmů právnických osob bude muset daňový subjekt s účinností

Technické zhodnocení v zákoně o účetnictví

majetku

Od 1.1.2014 je technické zhodnocení dlouhodobého majetku nově definováno také v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a hlavně ve vyhlášce

8


č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. Do konce roku 2013 odkazovala vyhláška na definici uvedenou v zákoně o daních z příjmů. Definice technického zhodnocení dle jednotlivých předpisů se jako taková od sebe neliší. Rozdíly jsou však v určení limitů, kdy se již jedná o technické zhodnocení a kdy nikoliv. Zákon o daních z příjmů určuje jednotně limit pro technické zhodnocení majetku na 40 000,- Kč za zdaňovací období, respektive za každé jednotlivé ukončené zhodnocení u dlouhodobého nehmotného majetku. Dle § 47 odst. 3 vyhlášky k zákonu o účetnictví se náklady vynaloženými na technické zhodnocení rozumí souhrn nákladů na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku (tedy hmotného i nehmotného) za účetní období. Hranice pro technické zhodnocení je z účetního pohledu shodná s tím limitem, který si účetní jednotka stanovila pro zařazení do majetku svým vnitřním předpisem. Vzhledem k tomu, že mezi ustanoveními zákona o daních z příjmů a účetních předpisů dochází k rozdílům, povedou tyto rozdíly s největší pravděpodobností ke změnám mezi účetním a daňovým posuzováním dlouhodobého majetku. Pro bližší vysvětlení si dovolujeme problematiku aplikovat na následujícím příkladu. Účetní jednotka si ve svém interním předpisu stanovila limit pro všechny kategorie dlouhodobého majetku na 40 000,- Kč. Na dlouhodobý hmotný majetek bude nahlíženo z účetního i daňového pohledu shodně, tzn., jak pořízený, tak technicky zhodnocený hmotný majetek, bude do kategorie dlouhodobého majetku zařazován od 40 000,- Kč a následně bude účetně i daňově odepisován. U dlouhodobého nehmotného majetku bude situace obdobná. Pořízený

nehmotný majetek nad 40 000,- Kč bude účetní jednotka odepisovat i přesto, že zákon o daních z příjmů umožňuje v tomto případě účtování přímo do daňově uznatelných nákladů. Specifickou kategorii tvoří stavby, které jsou za dlouhodobý majetek považovány vždy a to bez ohledu na pořizovací cenu. V tomto případě bude nutné stanovit hranici pro technické zhodnocení ve vnitropodnikové směrnici. Jako nejjednodušší varianta řešení se nabízí stanovení opět limitu 40 000,- Kč, tak jako je tomu podle zákona o daních z příjmů. Upozorňujeme však, že v tomto případě by účetní jednotka měla dle § 47 odst. 3 Vyhlášky k zákonu o účetnictví při stanovení limitu postupovat z hlediska významnosti ve vztahu k pořizovací ceně jednotlivé stavby. Výše popisované řešení považujeme také za nejjednodušší variantu, která povede z účetního a daňového hlediska pouze k minimálním rozdílům. Stroje jako součást nemovité věci a výhrada vlastnictví Podle § 505 NOZ je součástí nemovité věci vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. § 508 NOZ pak stanoví, že stroj, či jiné upevněné zařízení není součástí nemovité věci zapsané do katastru nemovitostí v případě, že byla do tohoto katastru zapsána výhrada vlastnictví a to se souhlasem vlastníka nemovité věci. K problematice, zda je stroj součástí nemovité věci či nikoliv bylo publikováno výkladové stanovisko č. 17 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy (KANCL) ze dne 27.1.2014, ve kterém se uvádí, že pokud stroj nebyl do konce roku 2013 považován za součást nemovitosti, nebude se tak ani od 1.1.2014 považovat za součást pozemku. Na takové stroje by se pak výhrada vlastnictví dle § 508 nevztahovala. Upozorňujeme však, že výše uvedené stanovisko KANCLu se mezi odbornou

9


veřejností setkává s rozporem. Může se tedy stát, že správce daně jej nemusí respektovat a může namítnout, že se o samostatnou věc nejedná a bude ji tak považovat za součást nemovité věci. Pokud by tedy stroj byl součástí nemovité věci a výhrada vlastnictví by do katastru nemovitostí zapsána nebyla, mohl by nastat z účetního a daňového pohledu problém s odpisy těchto strojů a zařízení u nájemce nemovité věci. Doporučujeme proto k problematice zápisu výhrady vlastnictví postupovat velmi obezřetně a rozebrat případný problém s právními zástupci.

Daň z nabytí nemovitých věcí V úvodu této části si dovolujeme připomenout informaci zveřejněnou již v předcházejícím zpravodaji, kterou považujeme za důležitou a v mnoha případech také rozhodující pro poplatníky, kteří zamýšlejí různé operace s podnikem. V souvislosti se vznikem zákonného opatření k dani z nabytí nemovitých věcí bylo zrušeno osvobození od daně v případě vkladu nemovité věci do základního kapitálu. Tyto vklady bude tedy jejich příjemce podle legislativy platné pro rok 2014 povinen zdanit. Sazba daně z převodu nemovitostí – po 1.1.2014 nově "daně z nabytí nemovitých věcí" – se nemění, zůstává ve výši 4 % ze základu daně. Změnil se však způsob stanovení základu daně, který vychází z tzv. "nabývací hodnoty". U převážné většiny kupních či směnných smluv se tato nabývací hodnota stanoví porovnáním sjednané (kupní) ceny a srovnávací daňové hodnoty. Vyšší z nich je nabývací hodnotou, od které se odvíjí základ daně a vypočítává daň. Srovnávací daňová hodnota je buď částka odpovídající 75 % tzv. "směrné hodnoty" nebo částka odpovídající 75 % zjištěné ceny (podle znaleckého posudku). Pro určení nabývací hodnoty nejběžněji převáděných nemovitých věcí (rodinné

domy, rekreační objekty, garáže, pozemky, jejichž součástí jsou tyto stavby nebo s nimi tvoří funkční celek, pozemky bez trvalého porostu, bytové jednotky) si může poplatník zvolit, že podkladem pro stanovení základu daně nebude zjištěná cena (podle znaleckého posudku), nýbrž směrná hodnota. Ta vychází z cen obdobných nemovitých věcí v daném místě a čase, tj. se zohledněním druhu, polohy, účelu, stavu, stáří, vybavení a stavebně technických parametrů nemovité věci. Prakticky to znamená, že pokud si poplatník vybere tento způsob určení nabývací hodnoty, vyčíslí si v daňovém přiznání zálohu ve výši 4 % sjednané ceny, kterou zaplatí ve lhůtě pro podání daňového přiznání. K daňovému přiznání nedokládá znalecký posudek, ale je povinen vyplnit přílohy daňového přiznání pro jednotlivé nabývané nemovité věci, kde uvede přesnou identifikaci nemovitosti, stavebně technické parametry a údaje vztahující se k bezprostřednímu okolí nabývané nemovitosti. Správce daně na základě těchto údajů vypočte směrnou hodnotu, z ní vypočte srovnávací daňovou hodnotu (75 % směrné hodnoty) a porovnáním s cenou sjednanou stanoví základ daně. Daň vyměří platebním výměrem. Rovná-li se vyměřená daň přiznané záloze, platební výměr se nedoručuje. Je-li vyměřená daň vyšší než záloha, rozdíl mezi daní a zálohou je splatný ve lhůtě do 30 dnů od doručení platebního výměru. Pokud si však poplatník zvolí, že srovnávací cena bude odvozena od zjištěné ceny (podle znaleckého posudku), pak je poplatník povinen k daňovému přiznání doložit znalecký posudek. V daňovém přiznání si vypočte srovnávací daňovou hodnotu (vypočte 75 % zjištěné ceny) a porovná ji s cenou sjednanou (kupní). Srovnávací daňová hodnota je nabývací hodnotou, je-li vyšší než cena sjednaná, v ostatních případech se základ daně stanoví z ceny sjednané. Pokud se pro určení srovnávací daňové hodnoty použije zjištěná cena, může si poplatník v daňovém přiznání uplatnit

10


uznatelný výdaj, tj. pro stanovení základu daně odečíst od nabývací hodnoty odměnu a náklady, které prokazatelně zaplatil znalci za znalecký posudek. Vypočtenou daň je poplatník povinen uhradit ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

Načítání úplat za osvobozený nájem do obratu Úplaty za nájem vybraných nemovitých věcí osvobozený podle §56a se od 1.1.2014 nezahrnují do obratu pro povinnou registraci k DPH. Tato skutečnost znamená, že u některých plátců, kteří převýšili limit pro registraci z důvodu započítání nájemného do celkového obratu, může dojít ke zrušení registrace k DPH. Vyloučení těchto příjmů z načítání do obratu zřejmě nebylo záměrem zákonodárců, a proto se od roku 2015 příjmy z osvobozeného nájmu dle §56a do obratu zahrnovat budou.

Možnost uplatnění slevy na manželku a daňového zvýhodnění spolupracující osobou V případě, kdy OSVČ uplatňuje výdaje paušálem podle § 7 odst. 7 nebo podle § 9 odst. 4 zákona o daních z příjmů a součet těchto dílčích základů daně je vyšší než 50% celkového základu daně, nemůže podle § 35ca uplatnit slevu na manžela a daňové zvýhodnění na děti. Pokud však OSVČ využije postup dle § 13 ZDP a přerozdělí část svých příjmů na spolupracující osobu, vztahuje se výše zmíněné omezení §35ca pouze na hlavní OSVČ a nikoliv na spolupracující osobu. Spolupracující osoba neuplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7 a může si tak uplatnit slevu na manžela podle § 35ba odst. 1 písm. b) a daňové zvýhodnění na děti za podmínek §35c. Tato informace vychází z uzavřeného příspěvku z jednání Koordinačního výboru

Komory daňových poradců a Generálního finančního ředitelství č. 392 z 20.2.2013.

Nepřípustnost souběhu funkcí Tuto oblast ponecháváme bez komentáře a zveřejňujeme v plném znění stanovisko Ministerstva spravedlnosti, které bylo dne 11.7.2014 publikováno na webových stránkách ministerstva. Doporučujeme tento problém řešit v úzké spolupráci s firemními advokáty. Znění informace: Souběh funkcí již není od 1.1.2014 přípustný „Mezi odbornou veřejností neustále panují spekulace, zda je souběh funkcí dle právní úpravy účinné od 1.1.2014 stále ještě možný. Ministerstvo spravedlnosti ČR v této věci uvádí, že dle současné právní úpravy je souběh funkce člena statutárního orgánu s pracovním poměrem k téže činnosti nepřípustný. Dle právní úpravy, která byla účinná do 31.12.2013, byl souběh funkcí dovolen výslovným ustanovením § 66d zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, které do tohoto zákona bylo vloženo novelou účinnou od 1.1.2012. Jelikož v nové právní úpravě není obsaženo obdobné pravidlo, znamená to návrat k právnímu stavu před zmíněnou novelou (tedy i k odpovídající judikatuře). Stav, kdy člen statutárního orgánu obchodní korporace vykonává svou funkci také z titulu pracovněprávního poměru, je nepřípustný s ohledem na ustanovení § 1791 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jelikož takový pracovněprávní poměr postrádá svoji kauzu (důvod). Jinými slovy, pro tutéž činnost nemohou být uzavřeny dvě různé smlouvy. Souběžný pracovněprávní poměr dále postrádá základní znak pracovního práva, a to že musí jít o závislou práci. V případě, kdy je člen statutárního orgánu obchodní korporace sám sobě nadřízeným, nejde o závislou práci, a tudíž nemůže dojít ke sjednání pracovního poměru. Důsledkem výše uvedeného závěru je dále povinnost obchodních korporací dle

11


ustanovení § 777 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, upravit a přizpůsobit ujednání smluv o výkonu funkce a o odměně tomuto zákonu do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti. Při nesplnění této povinnosti hrozí členům statutárních orgánů, že výkon jejich funkce bude bezplatný.“

AUDIT AND TAX, s.r.o.

12

1. Daň z příjmů v roce Vážení klienti,

Recommend Documents