Ozvěny z Oratoře
2/08
Ročník 13
Ozvěny z Oratoře Občasník Církevního střediska volného času sv. Jana Boska v Havířově Haškova 1, Havířov-Město 736 01, tel.:596 810 145, www.csmdonbosco.cz Vyšlo:15. 9. 2008 Jen pro vnitřní potřebu, neprodejné.
- 32 -
2/08
„ Musíme se naučit chytit Boha za srdce, protože tam je jeho nejslabší místo. “ Terezie z Lissieux
Ozvěny z Oratoře
2/08
Obsah: O nestrannosti ............................................................................3 Velikonoční povídání pro školy.................................................4 Mažoretky, Hip-hop dance v CSVČ sv. J. Boska v Havířově ...6 Doučování na Šumbarku ............................................................8 Šumbarské šikulky .....................................................................9 Turnaj v kulečníku ...................................................................11 Nejen středisko slaví 15 let ......................................................12 Úkol zní: Přestoupit! ................................................................13 Klubová činnost na středisku oslavila 1 rok ............................16 Mezinárodní salesiánské hry 2008 ..........................................18 Naše cesta na Slovensko do Turzovky.....................................20 Letní tábor Himaláje 2008 – Expedice Himaláje.....................21 Soustředění mažoretek .............................................................23 Expedice Himalája 2008 ........................................................224 Soustředění 2008 - Havířov ....................................................26 Maminka a 15 let......................................................................30
Ozvěny z Oratoře
2/08
nezapomínala na svou široce rozvětvenou rodinu s třemi desítkami vnuků. Sílu čerpala z života víry v Boha v duchu salesiánské spirituality. S odevzdaností do Boží vůle nastoupila svou poslední cestu v těžké nemoci. Před odchodem do nemocnice si uklidila pracovní stůl a osobní věci, jako by tušila, že se vrací k Otci. Jen se modlila, aby vše zvládla. Při návštěvách nikdo z nás nepočítal, že by se neměla vrátit domů. Jen maminka tušila svoje. I na nemocničním lůžku byla ikonou trpícího Krista. Beze slova výčitek na svou nemoc nám tak dávala poznat sílu i smysl nemoci a utrpení. Bůh ji vzal do své laskavé náruče k sobě v neděli 27. 7. 2008 v 13,34 hod. Služebníku dobrý a věrný, vejdi v radostnou hostinu svého Pána. Za vše cos mi dala, děkuji Ti, maminko.
Jindřich Honěk
-2-
- 31 -
Ozvěny z Oratoře
2/08
fotbale, který byl plný dramat. Hrálo se v pěti družstvech po dvou. Konečný výsledek byl zajímavý, protože nečekaně druhé místo obsadily Magda a Tibor a první místo Kamil a Vlk. A tak nakonec můžeme říct, že se nám celé soustředění vyvedlo. Děkujeme tedy celému vedení a vůbec všem, kteří se na něm nějakým způsobem podíleli. Všichni jsme si to velice užili a těšíme se na další dny ve společnosti našich přátel z korejského bojového umění TAEKWON-DO. Martin
MAMINKA A 15 LET Dny salesiánské spirituality, které proběhly 1. - 3. 4. 2008 na Hostýně, byly věnovány mamince Dona Boska. Don Covolo, postulátor procesu blahořečení maminky Markéty, hovořil o jejím životě . Salesiánská kongregace byla chována na rukou maminky Markéty. Neuměla číst ani psát, přesto její vychovatelské umění rozhodným způsobem ovlivnilo don Boska. Ve svých 58 letech prožívala šťastná léta v kruhu rodiny mezi vnoučaty. A tu přichází don Bosko za ní s prosbou, aby šla s ním do Turína a stala se matkou opuštěných kluků. S odevzdaností do Boží vůle jde se svým synem. A v Turíně začíná nové mateřství maminky Markéty. Je se svým synem v radostech i bolestech oratoře až do své smrti v roce 1856. S jejím odchodem skončilo dětské období oratoře. V ní byla ztělesněna oratoř. Když rozjímám o salesiánském díle a mamince Markétě, nemohu nevzpomenout mou maminku. Svou tichou přítomností doprovázela salesiánské dílo v Havířově od roku 1990. Svou trpělivostí a věrností provázela svého manžela a prvního ředitele střediska v dobách radostných i bolestných. Naučila se trpět pro salesiány i od salesiánů. Vždy ochotna a připravena pomoci bez nároku na odměnu. Obětovala svůj čas, schopnosti pro dobro díla don Boska, přitom - 30 -
Ozvěny z Oratoře
2/08
O NESTRANNOSTI Kvalita mezilidských vztahů ve společenských a pracovních kolektivech závisí kromě jiného také na tom, jak k sobě lidé dokáží být nestranní - jak se snaží ke každému jedinci chovat adekvátně k celému spektru charakterových, názorových a pracovních kvalit. Znamená to vlastně snahu být ke všem spravedlivý. Souhlasím-li v něčem s druhou osobou, neznamená to ještě, že se vyhnu tomu, abych mu někdy řekl, co dělá špatně nebo s čím s ním nesouhlasím. Můžu se s někým rozcházet v ideových nebo duchovních záležitostech, ale v konkrétních praktických věcech být ve shodě. Zvláště k těm, kteří jsou nám blízcí řečí srdce, bychom měli být upřímní a snažit se jim říkat to, co si myslíme, abychom se nedopouštěli tzv. falešného kamarádství. Nestrannost také znamená, má-li někdo tuhé a velké ego, nebo trpí-li někdo představami o své výlučnosti nebo nadřazenosti, že nebudu používat nemístné ohledy a podbízet se mu, a tím ještě více nafukovat jeho ego, ale budu reagovat tak, že jeho ego bude pohoršeno. V opačném případě bych vlastně takovému člověku škodil. Nestrannost je, myslím si, jedním ze základů zdravé a dobře fungující demokracie, která je prosta klikaření a hesla "kdo nejde s námi, jde proti nám". Nestrannost je opakem politikaření. Jde tu vlastně o respekt k osobním svobodám a zájmům každého. Nestrannost také znamená, že v pracovněprávní oblasti budu, v rozumných mezích, respektovat pokyny a příkazy svého nadřízeného, i když mohu mít na danou skutečnost jiný názor a náhled. V tom případě nadřízený přebírá v této věci odpovědnost na sebe a důsledky ve všech rovinách. Lubomír Děcký
-3-
Ozvěny z Oratoře
2/08
Ozvěny z Oratoře
2/08
Ve dnech 10.-19. března proběhlo ve středisku CSVČ sv. J. Boska na Šumbarku (především v prostorách klubu Valdocco) povídání o Velikonocích pro školy. Vzhledem k tomu, že jsme už měli dobré zkušenosti s podobnou akcí, kterou jsme pořádali před Vánocemi (povídání o Vánocích pro školy), rozhodli jsme se, že vyzkoušíme něco podobného uspořádat také o Velikonocích. Asi měsíc před Velikonocemi začala skupinka nadšenců, v čele s Alanem, Romčou a paní katechetkou ze šumbarské farnosti, dávat dohromady nápady a celkovou koncepci velikonočního povídání. Nakonec se podařilo vytvořit program, který byl pro děti zajímavý, a přitom byl stále kladen hlavní důraz na předávání křesťanského poselství Velikonoc. Byly vytvořeny dva odlišné programové bloky, a sice jeden pro I.stupeň a druhý pro II.stupeň ZŠ. Za zmínku stojí, že původně se počítalo s tím, že se tohoto „zkušebního“ velikonočního povídání zúčastní tak 2-3 třídy z I. stupně a podobně 2-3 třídy z II.stupně. Ovšem poté, co Romča s Alanem provedli krátkou dopolední propagaci tohoto povídání na školách, přihlásilo se najednou během pár hodin
Netrvalo dlouho a směřovali jsme zpět ku Havířovu. Téměř v podvečer jsme se všichni s unavenými, ale vysmátými obličeji odebrali do svých domovů. Několik z nás se však rozhodlo ve společnosti svých kamarádů přespat v prostorách střediska. Když nám naše půvabné kamarádky Kača, Marťa a Ivča připravily něco k zakousnutí, usadili jsme se v místnosti s velkou televizí a společně jsme se dívali na skvělou komedii. Mimo našich tří děvčat se k noclehu v provizorním klášteru odhodlali také Kamil, Adam, Jarek, Michal a Martin. Po komedii, doprovázené naším neustálým smíchem – zejména v podobě smíchové virtuózky Martiny, jsme však náhle zjistili, že náš velký idol Kamil usnul. Ano, slyšeli jste správně. Po špičkách jsme tedy odkráčeli až do jídelny, kde jsme u bojové porady tvořili básničku pro Kamču jako překvapení po probuzení. Bohužel jsme však zjistili, že se Kamil vzbudil, a tak si většina z nás s ním zahrála zajímavou strategickou společenskou hru, jež nám zabrala čas asi do tří do rána. Stále jsme se však necítili být ve skvělé společnosti úplně ospalí, a tak jsme si pustili Kamilův akční vietnamský film. Ten se zdál být tak fyzicky náročný, že jsme u něj všichni usnuli jako miminka a užili si alespoň zbývajících pár hodin spánku do dalšího dne. Další a zároveň poslední den byl jak fyzicky, tak i psychicky náročný pro naše shaolinské učně. Navštívili jsme totiž lanové centrum v Ostravě. Tam všichni ukázali, jakého mají nezkrotného ducha. Nyní následovala cesta zpět do Havířova, do našich shaolinských klášterů. Tam se zpívalo u ohně, který byl plný párků a písní, kdy jsme si vyhodnocovali jak ten den, tak i našich pět dnů v shaolinském klášteře. A chystalo se do hajan. Tam jsme se dozvěděli, že bude stezka odvahy. Ráno vstaneme a koukáme, že je osm hodin ráno. Potom přišla Martina, která šla oznámit budíček a tam jsme se od ní dozvěděli, že se Kamilovi a Janě nechtělo vstávat, tak žádná stezka odvahy nebyla. Následoval turnaj ve stolním
-4-
- 29 -
VELIKONOČNÍ POVÍDÁNÍ PRO ŠKOLY
Ozvěny z Oratoře
2/08
odehrával venku. Naším cílem bylo přelít pomocí jednoho plastového kelímku vodu z jednoho kýble do druhého. To se nezdá jako složitá úloha. Ne, když nemáte nohy na železné tyči a krvavě rudá hlava vám visí směrem k zemi. Avšak se ukázalo, že naši borci mají zejména díky skvělým Kamčovým posilovačkám vypracované břišní svaly, a tak se většině z nás podařilo úspěšně dokončit úkol. Odpolední klid probíhal ve stejném duchu jako ten minulý. Náramně jsme se všichni bavili. Trénink téhož dne byl zpestřený zejména nácvikem na matsogi, kdy jeden z dvojice držel lapu střídavě na různých místech a jeho společník musel reflexivně odpovědět kopem či úderem do jejího středu. Dá to tedy pořádně zabrat. Některým to šlo více, některým méně. Za zmínku stojí už jen hecování partnera, jež nabylo v některých případech až extrémních výšin. Ve čtvrtek jsme se sešli netradičně na vlakovém nádraží. Naše cesta totiž směřovala do Beskyd, kde jsme se chystali dobít jednu z tamních nejvyšších hor – Pustevny. I nyní jsme se mohli přesvědčit, že jsme opravdu dobrá parta, poněvadž se všichni po celou dobu výletu náramně bavili. Ve vlaku nás dokonce za jásotu celého vagónu navštívili vzácní hosté – prezident Klaus či expředseda vlády Miloš Zeman. Náročný výstup na horu jsme si zkrátili vykládáním vtipů a různých historek. Postupem času se náš tábor vlivem různých fyziček rozdělil do několika skupinek. Vedení se ujali Kamil a jeho věrní společníci (Ivana, Martin, Honza a jiní), kteří se svým kamarádům schovali nedaleko cestičky za porosty. Z obyčejného výletu se vyklubala válečná výprava s neúprosným stopováním a přírodním maskováním. Poté, co byla celá četa odhalena nepřátelskými vojsky, zklamaně se k nim přidala a pokračovala v cestě. Po předraženém obědu v jedné z horských chat na Pustevnách jsme se všichni vydali na cestu dolů. Ta se zdála nekonečná, a tak jsme si zpívali, hráli hry a povídali. Po příchodu na místní malé vlakové nádraží jsme vyčerpaně usedli na lavičky a čekali, až přijede náš vlak. - 28 -
Ozvěny z Oratoře
2/08
asi 20 tříd a všechny termíny velikonočního povídání byly rázem plně obsazeny. První 3 dny velikonočního povídání byly vyhrazeny pro II.stupeň a nutno říci, že první den jsme si vše vlastně teprve naostro zkoušeli a „vychytávali“ různé chybičky. Reakce tříd na naše povídání byly ze začátku trochu rozpačité, ale pak už byly vesměs jen více či méně pozitivní a dětem i paním učitelkám se program moc líbil. Programu pro druhý stupeň se jeden večer také mohly zúčastnit starší děti ze šumbarské oratoře a z nízkoprahového klubu Valdocco a na Velký pátek (taky večer, po obřadech) se ho zúčastnila skupinka asi patnácti biřmovanců z Ostravy-Radvanic. Popsat celý program velikonočního povídání by bylo poněkud zdlouhavé, takže pouze prozradím, že si při něm děti nejprve krátce připomněly některé velikonoční zvyky a tradice, a pak se už přešlo k jádru velikonočního příběhu, jehož ústřední postavou je Ježíš Kristus. Děti se dozvěděly (některé jen připomněly), kdy a ve které zemi Ježíš žil, že to je skutečná historická osoba a byly zdůrazněny Jeho skutky a Jeho způsob života. Povídání bylo proloženo několika aktivitami, které se lišily podle toho, zda se jednalo o I. nebo II. stupeň školy. Nejvíce času jsme samozřejmě věnovali tomu, abychom dětem popsali a zprostředkovali události, které si připomínáme a znovu prožíváme během samotných velikonočních svátků. Zhruba hodina a půl povídání probíhala v kostele na Šumbarku. Každá třída si v něm prohlédla mistrně zhotovené postní panorama (vyrobili pánové J.Škrda a M.Oravčík), zobrazující názorně všechny důležité události Velikonoc. Proběhla zde krátká rekapitulace celého velikonočního příběhu a děti měly možnost v rámci soutěže předvést, co si zapamatovaly. No a pak už jen -5-
Ozvěny z Oratoře
2/08
následovalo rozloučení a odchod do škol. Na památku si s sebou mladší děti odnesly zdobené velikonoční svíčky (které si samy namalovaly v rámci aktivity) a starší zas velký skládací papírový kříž (též vyrobený při jejich aktivitě a zobrazující různé kladné a záporné lidské vlastnosti). Mě samotného překvapilo, že děti i paní učitelky ve velké většině případů hodně pozorně naslouchaly našemu vyprávění, bylo vidět, že je to opravdu zaujalo a též se rády zapojovaly do všech připravených aktivit. A tak doufáme, že se nám snad povedlo předat jim alespoň malinký kousíček velikonočního poselství ukřižovaného a zmrtvýchvstalého Krista.
Ozvěny z Oratoře
2/08
CSVČ sv. Jana Boska v Havířově vzniklo před patnácti lety. Zabývá se naplňováním volného času dětí a mládeže v uměleckých, sportovních a tvořivých zájmových útvarech. K těmto kroužkům patří také tři celky mažoretek a dva celky hip-hopu, které se setkávají dvakrát týdně. Na pravidelných tanečních setkáních je vede vychovatelka Michaela Hlívová. Jak mažoretky, tak hip-hop dance mají za sebou spoustu vystoupení, reprezentují nejen středisko, ale celé město Havířov. Přivážejí z tanečních festivalů a soutěží v jiných městech velké množství diplomů, medailí a radosti z velkého aplausu, který sklízejí při vystoupeních.
Ještě téhož den následoval trénink a krátké zamyšlení v aromaticky nasáklé místnosti. Už prvním dnem jsme se však mohli přesvědčit, že se shaolinské děti věru měly, poněvadž se jim dostalo velice dobré české kuchyně. Kuchyně totiž byla pod vedením skvělé šéfkuchařky Martiny, pod jejíž vařečkou jsme se všichni velice dobře najedli. Jeřáb to nemá vůbec lehké. To jsme si mohli říct po úmorné zkoušce naší vytrvalosti, stability a pevné vůle, kdy jsme hodiny, minuty, vteřiny stáli pouze na jedné noze. Ukázalo se, že příkladnými jestřáby by mohli být zejména Ivana a Jarek, kteří seskočili z nepřátelské lavičky, na které jsme všichni stáli, po neuvěřitelných téměř třech hodinách. Tygří úterý proběhlo jako předchozí den ve výborné atmosféře. Vyzkoušeli jsme si všichni, jaké to je, když se zasádrovanýma rukama taháme kbelík se studny. I nyní jsme zjistili, že to není vůbec snadné. Vzhledem ke své váze byl z nás nejlepší malý Rosťa, kterému se povedlo kbelík s vodou vyzdvihnout celkem patnáctkrát. Rosťa se však překonal i v druhém shaolinském úkolu toho dne, kdy v přerušovaném klikování mezi dvěma lavičkama vyklikoval nádherné páté místo. Když už v závratných výšinách sedmi set kliků vypadli Dominik, Martin (770) i Adam (780), stanul na postu vítěze maratonu náš svalnatý Kamil se sedmi sty devadesáti kliky. Kromě stále skvělého jídla je nutné se zmínit také o odpoledním klidu, jenž se záhy proměnil v odpolední ruch, který většina členů soustředění trávila s úsměvem na tvářích v herně. Hrál se ping pong, kulečník i stolní fotbal. Po zhodnocení uplynulého dne jsme se všichni rozešli ze střediska s dobrou náladou a nedočkavostí po dalším dni. Neméně zajímavou se stala také středa. Jelikož byla ve znamení hada, bylo nám řečeno, že se musíme pohybovat po prostorách střediska po třech končetinách s výjimkou kuchyně. Každý se s tím popral jinak, ale nakonec jsme všichni dorazili na místo dalšího úkolu, který se stejně jako oba dva minulé
-6-
- 27 -
Bobr
MAŽORETKY, HIP-HOP DANCE SV. JANA BOSKA V HAVÍŘOVĚ
V CSVČ
Ozvěny z Oratoře
2/08
Během obou turnusů nám počasí hodně přálo, takže jsme maximálně využívali venkovní bazének u naší základny, ale též jsme se šli vykoupat tradičně ke splavu u Čeladné. Večer byly v oblibě míčové hry na hřišti u Orlího hnízda a vyzkoušeli jsme též kuželky a badminton. Den jsme začínali i končili v místní krásné kapličce a stejně jako na minulých táborech, tak i na těch letošních jsme si dělali vzájemně radost při každodenní hře na anděly. Tábory byly letos myslím hodně pěkné a povedené, dětem i nám vedoucím se moc líbily, za což patří dík všem zúčastněným (dětem i vedoucím, zvláště však Jirkovi za opravdu výbornou táborovou hru). Největší dík patří ale určitě našemu Pánu, který nám po celou dobu táborů žehnal a chránil nás od všeho zlého.
Ozvěny z Oratoře
2/08
V lednu 2008 získaly mažoretky a hip-hop dance na festivalu v Králíkách 2. místo a cenu publika. V dubnu se v Havířově konala soutěž Miss mažoretka, kde získaly minimažoretky 1. místo ve variacích a 3. místo v pódiových tancích. Kadetky obsadily 2. místo ve variacích a 2. místo v pódiovkách. Juniorky se nenechaly zahanbit a vybojovaly 3. místo ve variacích a 1. místo v pódiových tancích. Děti z našich osvědčených mažoretkových celků a mládež z hip-hopu opět výborně reprezentovali naši organizaci na Festivalu sblížení, kde se setkávají české a polské taneční soubory. Obecenstvu se naše mažoretky velice líbily, což dalo najevo bouřlivým potleskem.
Bobr
SOUSTŘEDĚNÍ 2008 - HAVÍŘOV A je to tady! První čistě havířovské soustředění členů ITF Karviná. V celkem šesti neobyčejných dnech měly naše borce prověřit náročné úkoly v duchu kláštera Shaolin, doprovázené fyzicky i technicky náročnými tréninky taekwondo a spoustou zábavy. Téměř každý den byl také ve znamení některého z důležitých shaolinských zvířat: geparda, draka, hada, jeřába a tygra.
P
o vřelém přivítání hlavního vedoucího soustředění Vlka a shlédnutí zajímavého dokumentu o klášteru Shaolin se nám dostalo nelehkého úkolu – vstoupit do kláštera. Po bolestivém klečení na kameny osypané zemi, nevšedním vstupu do objektu a prozkoušení fyzických schopností jsme se však nakonec všichni probojovali až za pevné zdi hlavního stanu.
Mažoretky měly velký úspěch také v Brušperku na soutěžní přehlídce. Zkrátka všude, kde se objeví, sklízejí velký aplaus a uznání.
- 26 -
-7-
Ozvěny z Oratoře
2/08
Na každém vystoupení nás doprovázejí rodiče účinkujících dětí, kteří je povzbuzují a fandí jim. Právě rodičům bych ráda poděkovala za pomoc při vystoupeních, za volný čas, který nám věnují, za pravidelnou docházku na tréninky, výpomoc při šití kostýmů a jiných pracích a v neposlední řadě za obrovskou podporu svých ratolestí. Milí rodiče, svým přístupem mi děláte velkou radost! Ještě jednou děkuji také za dárky a květiny, které jsem od vás všech dostala. Bylo jich tolik, že jsem je nemohla unést ☺ Jsem ráda, že vás mám a že s vámi mohu spolupracovat. Těším se na vás v novém školním roce.
Ozvěny z Oratoře
2/08
někteří odvážlivci pozdě v noci po jeho stopách dlouho a hluboko do himalajských lesů ☺. Průběh celé hry a také tábora obveselovaly speciální úkoly, které na postupující účastníky čekaly na některých políčkách herního plánu. Díky tomu pak bylo možno na táboře potkat děti s rukou v šátku (napodobenina zlomené ruky), s teplými rukavicemi na rukách (proti omrzlinám), s ochrannými brýlemi na očích (proti sněžné slepotě) apod. Zvlášť pěkné byly úkoly vybízející ke vzájemné pomoci jako třeba obsluhování při jídle nebo krmení vyvoleného. Táborová hra byla zakončena dlouhou páteční odpolední etapou, při které družstva doputovala až na M.Everest (neboli Ondřejník ☺).
Míša Hl.
DOUČOVÁNÍ NA ŠUMBARKU V letošním končícím školním roce se poprvé objevila aktivita doučování - příprava do školy. Vznikla z potřeby dětí, z nichž některé se neměly kde učit a ani na to neměly podmínky. Výhodou pro nás bylo, že jsme mohli využít dobrých vztahů, které máme s dětmi, jelikož nás znají z herny nebo z kroužků. Začínali jsme s rozpaky, jestli někdo přijde a jak od nás tuto aktivitu přijmou. Dnes na konci školního roku již můžeme hodnotit. Doučování se během roku zúčastnilo 84 dětí (alespoň jednou). V prvním pololetí proběhlo 567 konzultací a v druhém pololetí 556. Vítězem v docházce na doučování se stal Robin Baláž (81 konzultací). Ale největší radost nám udělaly děti dopoledne 27.června 2008, kdy přišly do střediska ukázat vysvědčení. Dorazilo jich 27 a bylo poznat, kdo z nich k nám pravidelně chodil na doučování, protože došlo
Tato závěrečná etapa ovšem dostala při 2. turnusu trochu dramatický spád, když 2 družstva v závěrečné fázi výstupu na M.Everest překvapil ve vrcholových partiích hory prudký zvrat počasí s hrozivou bouřkou. Vše ale dobře dopadlo, jen návrat do tábora probíhal v pozdějších večerních hodinách za přísvitu blesků, které nám poměrně solidně osvětlovaly zpáteční cestu. V táboře nás pak večer čekalo víc než zasloužené zhodnocení celotáborové hry s bohatou hostinou.
-8-
- 25 -
Ozvěny z Oratoře
2/08
EXPEDICE HIMALAJA 2008 Podobně jako v minulých dvou letech, tak i letos proběhly v srpnu na Orlím hnízdě 2 týdenní turnusy letních táborových pobytů střediska CSVČ sv.J.Boska. Pro tentokrát jsme se vydali zdolávat takřka nezdolné himalajské vrcholky v čele s M.Everestem ☺. Táborovou hru s touto tématikou připravil již tradičně výborně Jirka M. Hned v úvodu hry na začátku tábora čekalo na děti menší „překvápko“, když krátce po té, co se ubytovaly na Orlím hnízdě a vychutnaly si první báječný oběd (vařený jako vždy skvělým šéfkuchařem Rumcajsem ☺ a jeho neméně skvělými pomocníky), dostaly za úkol sbalit si všechny své věci a dostavit se s nimi co nejrychleji k letadlu odlétajícímu z ruzyňského letiště (z hřiště ☺) do nepálského Kathmandu. To byl ovšem teprve začátek napínavé celotáborové hry. Děcka byly při ní rozděleny do 3 horolezeckých družstev a snažily se v rámci svého družstva (ale také samostatně) vystoupit na nejvyšší vrchol naší planetyM.Everest. V průběhu tábora museli naši mladí odvážlivci postupně řešit a překonávat další a další překážky a úkoly. Stavěli například expediční stany, vyráběli si expediční vlajky, cepíny a sněžnice, získávali od různých úřadů razítka na povolení k výstupu atd., atd. Získali též určité znalosti o himalajských osmitisícovkách a dověděli se, kteří horolezci je (před nimi ☺) už zdolali. Jednou ze specialit obou turnusů byly brzké ranní výlety, jakožto nácvik na dobývání těch nejvyšších vrcholů ☺. A tak když jsme při 1.turnusu dělali výlet na Lysou horu, vstávali úplně všichni ve 3 hod ráno (zvládli to bez problémů i ti nejmladší) a na 2.turnusu jsme vstávali ve 3:15 hod, když jsme jeli na Radhošť. Výlet na Lysou či lépe sestup z Lysé jsme si zpestřili návštěvou výborného koupaliště Sluníčko, nacházejícího se v Ostravici pod Lysou. Při 1.turnusu jsme také v rámci noční hry pátrali po stopách Yetiho a další týden šli - 24 -
Ozvěny z Oratoře
2/08
k viditelnému zlepšení. Byli však samozřejmě i takoví, kterým to tak říkajíc nevyšlo a v srpnu budou muset provést opravné zkoušky (chodili k nám málo na doučování). To vše by se nepovedlo bez mnohých spolupracovníků. Nejprve bych chtěl poděkovat našim pedagogům, kteří ve vlastním čase doučovali: Žanetě, Jendovi-Bobrovi, Romaně a Lubošovi. Na zkušenou byla i Jana z města, kde snad v příštím školním roce bude také doučování. Dík patří externistům Martině, Ivě, Katce, Michalovi, Terezce a Žanetě, která vedla výtvarku, a také paní Jiřince, která vedla doučování hlavně z českého jazyka. Velké poděkování patří také dobrovolníkům paní Dohnalové a Dominikovi. Vrátní, hlavně Jirka, Pavel a Tomáš, udělali také velký kus práce v doučování, proto i jim patří dík. Doufám, že jsem na nikoho nezapomněl. Výborná byla spolupráce s okolními školami Moravskou a Generála Svobody i s jednotlivými učiteli, kteří nám pomáhali radou i materiálně. Věřím, že i v příštím školním roce budeme pokračovat, a to ještě kvalitněji díky posile nového pedagoga, který bude mít doučování na starosti. Alan
ŠUMBARSKÉ ŠIKULKY Zvláště šumbarské děti jsou tanečně nadané a plné pohybu. Stále je vidíte nacvičovat tanečky, točit s kruhem, skákat salta, dělat kotouly a hvězdy. Uspořádali jsme proto soutěž, kde každý může předvést, co umí. Děti mohly kromě pohybových aktivit také zazpívat, přednést básničku nebo zahrát divadlo. Několik děvčat se nabídlo, že mi s akcí pomohou a hned se daly do práce. Markéta Stavinohová s Míšou -9-
Ozvěny z Oratoře
2/08
Novákovou se rozhodly vymyslet scénář a celou akci moderovat. Angelika Absolonová a Míša Štefaníková zasedly v porotě a hodnotily účinkující. V den akce se děti začaly scházet v prvním patře dívčí oratoře. Někteří těsně před vystoupením ztratili odvahu a zůstali pouze jako diváci. Ostatní účastníci si vybrali své pořadové číslo, porotci zasedli za svůj stůl a akce mohla začít. Děvčata tančila, zpívala a přednášela básně, naopak chlapci dali přednost beatboxu a nejrůznějším skokům, stojkám a saltům na žíněnce. Malý Robin Baláž se ukázal se svou excelentní šňůrou s výskokem doprovázenou nevinným okouzlujícím úsměvem. Velkým překvapením byla tři děvčata, která středisko nenavštěvují a o akci si přečetli v Radničních listech. Měla s sebou vlastnoručně vyrobené hudební nástroje ( symbolické ) a zahrála nám divadlo, ve kterém byly obsaženy i prvky tance a zpěvu. Pro zpestření programu již byla připravena naše šumbarská skupina hip-hopu, která nám předvedla své nové taneční kreace. Další kulturní příspěvek měl pro nás Bobr se svými housličkami, který již neměl takový úspěch jako předchozí skupina, ale pobavil a dostal od dětí plný počet bodů za oblečení a estetický dojem☺. Samozřejmě nemohl chybět také Milan Suranovský, který rozpumpoval celé publikum. Zazpíval známé písně, ale také píseň zcela novou, která vyjadřovala a vystihovala právě probíhající atmosféru soutěže. Děti byly natolik uvolněné, že nakonec předváděly své kousky i ty, které na akci vůbec nepřišly vystupovat. Porota - Angelika, Míša, Bobr a já - jsme všechny děti hodnotili ve dvou kategoriích počtem bodů 1-5.
Ozvěny z Oratoře
2/08
SOUSTŘEDĚNÍ MAŽORETEK Ve dnech 18. - 22. 8. 2008 se konalo na Šumbarku soustředění mažoretek. Zúčastnily se všechny celky. Program byl zaměřen na techniku, výraznost a přesnost v tancích. Nové tance a techniky splňovaly veškeré stránky, které musí mažoretky zvládnout. Děvčata se scházela pravidelně a absolvovala dvouhodinový program. Na konci soustředění byly mažoretky za svou píli a snahu patřičně odměněny a také získaly pamětní diplomy. Rodiče dětí se zapojili do soustředění také. Vyzkoušeli si natočit DVD a dokonce jej zpracovali do konečné podoby. Všem děkuji za účast a dobrou náladu, která nás doprovázela po celou dobu soustředění. Těším se na další pěkné zážitky a spolupráci v novém školním roce. Všem zúčastněným děkuji.
Míša
- 10 -
- 23 -
Ozvěny z Oratoře
2/08
Ozvěny z Oratoře
Připraven byl bohatý program v podobě táborové hry, ve které si děti mohly v podmínkách našich Beskyd vyzkoušet, co vše je potřeba pro zdolání takovéto hory. První den byl poznávací a táborníci museli zjistit, kolik a jaké osmítisícovky vůbec v Himalájích jsou. Byla to nelehká hra, která procvičila hlavně jejich paměť. Druhý den se museli na výpravu řádně připravit. Vyrobit si cepín, sněžnice, postavit stan a získat povolení k výstupu. Odpoledne pak nastal cvičný výstup, u kterého se všichni řádně zapotili. Třetí den nás čekal výlet. Ale nebyl to tak obyčejný výlet. Vstávalo se již ve tři hodiny ráno, abychom stihli první vlak. Ve čtvrtek nás pak čekaly horolezecké disciplíny v podobě slaňování, lanových drah, prolézání pavučinou, vytahování těžkého batohu na laně, což prověřilo fyzickou zdatnost dětí. Večer následovala noční hra. Vydali jsme se hledat Yettiho. A poslední den zakončila nelehká cesta na vrchol, plná záludných úkolů a překážek. V prvním turnusu na nás byla hora vlídná, ale v druhém se podařilo na vrchol vystoupat jen jedné expedici, protože nás chytla velká bouřka. Kromě soutěžení expedic probíhala během tábora i soutěž jednotlivců. Každý účastník se na dlouhé cestě snažil sólově dosáhnout vrcholu, na kterém ho čekalo spousta příjemných i nepříjemných překvapení. Zmíním například pití neznámého lektvaru, který s chutí připravili kuchaři, nebo simulace zlomené ruky, se kterou musel postižený po určitou dobu chodit. Ale na děti čekaly i příjemné úkoly v podobě nakrmení na obědě, nebo službiček od vedoucích. Děti měly opravdu velkou fantazii. Kromě her jsme také využili pěkného počasí a často se chodili koupat, ať už do místního bazénu, který byl hned v táboře, nebo k řece, která byla nedaleko. Počasí nám přálo a tak jsme se čvachtali docela často. Podle ohlasů dětí se jim tábor líbil a už se těšíme na příští rok, až pro ně přichystáme další nezapomenutelné dny na táboře.
Po shlédnutí posledního účinkujícího se ohlásila malá diskotéka a porota se odebrala zvolit vítěze. Nejlepší děti byly odměněny drobnými dárky. Žaneta
TURNAJ V KULEČNÍKU
J
Jirka Matuš - 22 -
2/08
Po domluvě s Romčou a Jendysem z Valdocca jsme ve středu 30. ledna vyrazili na Šumbark. Jeli jsme ve složení: má maličkost Michal Šimáček (šimi), Raftopulos Pavlos (rafťák), Honza Pavlík a Kuba Jakab s plánem, že si zahrajeme kulečník a pokusíme se porazit kluky ze Šumbarku. Turnaj byl rozdělen na pět dvojic a všechny hrály každá s každou. Kuba byl s Rafťákem a já s Honzou. Začali jsme hrát jako první s novou dvojicí ze Šumbarku. Zpočátku jsme se museli všichni pořádně rozehrát, protože to nebylo nejlepší, ale přesto jsme s Honzou vyhráli o sedm bodů. Kuba s Rafťákem také zvítězili - nad Davidem Ničem a Lukášem Křistkem. S nimi jsme hráli hned i my a se stejným výsledkem. Pak se do hry vložil Jendys s Petrem Vackem proti Kubovi a Rafťákovi a jejich zápas byl asi nejvyrovnanější z celého turnaje. Pouze jediný bod rozhodl o výhře městské skupiny. Pak jsme hráli proti Jendysovi a Petrovi my dva s Honzou a po přátelské partii jsme si připsali další vítězství. Nakonec nezbylo nic jiného, než že - 11 -
Ozvěny z Oratoře
2/08
naše dvě dvojice z města hrály proti sobě o první místo a ze vzájemného zápasu jsme vyšli jako vítězové já s Honzou. V něm se mi náhodou podařily zahrát dvě desítky (to znamená trefit jednou koulí tři koule najednou). Turnaj se vedl ve velmi přátelském duchu, výborně jsme se všichni bavili. Nakonec jsme se domluvili, že někdy brzy bychom mohli celou akci zopakovat třeba ve městě. S pozdravem pro všechny. Michal
Nejen středisko slaví 15 let V loňském roce koncem října jsme mohli přečíst v tisku, slyšet v rádiu nebo vidět v televizi tuto zprávu: „Prezident republiky u příležitosti státního svátku 28. října 2007 ocenil mezi vyznamenanými i sestru Marii Goretti Boltnarovou. Udělil jí medaili I. stupně za zásluhy o stát v oblasti výchovy. Sestra Goretti, dlouholetá místopředsedkyně správní rady boromejské nadace, která pracuje na boromejském díle od svých 15 let, přijala toto vyznamenání nejen jako ocenění své práce, ale jako výraz uznání všeho dobrého, co přinesla boromejská kongregace za tuto dobu do života naší společnosti, čím vším ve svých zařízeních i skrze nadaci Dobré dílo přispěla ke zmírnění utrpení všech potřebných. Blahopřejeme!“(www.boromejky.cz) Nadace, ve které sestra Goretti působí má za úkol podporu potřebným věcnými dary, jako například: zdravotní pomůcky, získávané od charitních organizací ze zahraničí, nábytek, zařizovací předměty, ložní prádlo a jiný textil. Tyto prostředky získaly sociálně-zdravotní instituce, školská a jiná zařízení zaměřená na handicapovanou a sociálním vyčleněním ohroženou mládež, jakož i charitativní projekty církví a náboženských společností. Co má toto vše společného se střediskem? - 12 -
Ozvěny z Oratoře
2/08
především na trojkolkách. Byli tací, kteří by z trojkolky nejradši ani neslezli. Prohovořil jsem s místními možnou další spolupráci. Rozloučili jsme se všemi na místě i se starostou Turzovky a vrátili se zpět vlakem do našeho krásného Havířova. Michal
LETNÍ TÁBOR 2008 - EXPEDICE HIMALÁJE Letošní tábor, který byl rozdělen na dva šestidenní turnusy se opět uskutečnil na Orlím hnízdě ve Pstruží. Tentokrát jsme se s dětmi vypravili do nejvyšších hor světa,
Himalájí. Troufli jsme si dokonce na tu nejvyšší horu na světě. Ano, hádáte správně, letošní tábor se nesl v duchu expedice Himaláje a pokoření Mount Everestu.
- 21 -
Ozvěny z Oratoře
2/08
NAŠE CESTA NA SLOVENSKO DO TURZOVKY Naše cesta začala brzy ráno na vlakovém nádraží, když jsme vyráželi v 5,45 hodin směr Turzovka. Jeli jsme přes Český Těšín až do země svých bývalých krajanů. Po příjezdu do Turzovky si všichni mohli rozměnit peníze, každý, kdo měl zájem, nějakou částku, za kterou si mohli něco koupit v místním obchodě. Pak jsme vyrazili na místo turnaje, kde jsme odehráli dva mezinárodní zápasy s týmem Turzovky ze Slovenska, kterou jsme porazili 6:4 a pak prohráli s Poláky z městečka Kielce 6:2.
Děti měly možnost si mezitím pohrát v místním areálu na prolézačkách, umělé stěně, minigolfu na několika hřištích a na trojkolkách. Dostali zadarmo kofolu, pití neslazené, oplatky, oběd a možnost si ugrilovat párky. My dospělí jsme měli možnost využít švédský stůl a stejné výhody jako děti. Po obědě jsme byli ohodnoceni a nechali pod dozorem si hrát děti - 20 -
Ozvěny z Oratoře
2/08
Dva roky využíváme této pomoci. Vybavili jsme díky této nadaci některé místnosti ve středisku, jak přístupné pro děti tak i skryté (provozní). Na Šumbarku najdete v audiovizuální místnosti sedačku, stoly v počítačové učebně, sedačku ve Valdoccu, kancelářské stoly, vitríny, poličky, skříňky. Ve městě sedačky, v klubu Maják barový pult, skříně ve spisovně. Také jsme letos dostali čtyři počítače. Když odjíždíme, vždy nám sestra Goretti říká: „Nezapomeňte zaplatit!“ Její měna je tzv. vatikánská. Proto prosím o „zaplacení“ modlitbou. Děkuji. Alan
ÚKOL ZNÍ: PŘESTOUPIT! X factor je další z pokračování reality show Velký Bratr nebo Vyvolení. To, co vidíme na obrazovkách, se ale odehrává i ve škole a ve třídě. K tomu, aby se mladý člověk „prosadil“, potřebuje mít jisté „kvality“. Dvanáctiletý Dan ze šesté třídy má štěstí: „Hraju dobře fotbal a líbím se holkám.“ Aby se stal úspěšným, nemusí „dělat vola“. To sedmnáctiletá středoškolačka Valerie, aby se stala úspěšnou, „musí mít aspoň nohy na lavici během vyučování“. To je ovšem snadnější, než „říhnout učiteli do ksichtu“. A učitel? Na dva dny ji sice vyloučil ze školy, ale když se vrátila, sklidila od spolužáků potlesk. Dospělí vymýšlejí nálepky, jako např. „blbečci“, a pořádají sympozia s cílem ostatní přesvědčit, že celý problém pochopili. Je však pravděpodobnější, že jsme nepochopili vůbec nic. Děti totiž nehovoří o „blbečcích“, nýbrž o „nejúspěšnějších z celé školy“. Nikoli senzační případy a násilnosti hodné trestního zákoníku, nýbrž - 13 -
Ozvěny z Oratoře
2/08
Ozvěny z Oratoře
2/08
každodenní tiché, neustálé a vyčerpávající provokace: okázale projevovaná nuda, nepodřízení se, nedostatek respektu vůči autoritě, žádná vážnost ke společným předmětům i otevřený vandalismus. Na tom všem není nic divného. Dospívání je velice složité období: jedná se o dobytí stavu dospělého objevem vlastní identity, vlastních schopností, vlastní tělesné i duchovní fyziognomie. Toho se dosahuje tím, že člověk znovu a znovu zkouší, co vydrží, hraje si s úspěchy i neúspěchy. Přestupování je jedním z obecných znaků dospívání. Jedná se o věk, ve kterém člověk přehodnocuje a zpochybňuje svůj vztah k výchovným a společenským pravidlům. Tento typ revize podporuje proces oddělení od postav rodičů, individuálního růstu a osobní asimilace. Dospívající se snaží hledat „hranici“. Odtud se rodí sklon k riskování a ničení všech plotů. Potřeba zlomit vztah dětské závislosti je velice vášnivá a zároveň velmi konfliktní. Chlapec vymýšlí nový a skrytý generační jazyk, mění přirozenou podobu těla třeba tím, že si barví vlasy, dává kroužky do uší nebo do nosu, přivlastní si svůj prostor v domě a ohraničí jej, systematicky se odmítá účastnit rodinných rituálů a výletů, které jej provázely celým dětstvím a utvářely jeho příslušnost k rodině a dětskou závislost. Poté se dá do služeb vyššího cíle, skupině kamarádů, která rozhoduje o hodnotě, nebo naopak bezcennosti užívání určitých látek, o tom, kam až je možno zajít v nedovolených aktivitách, které nepřátele zvolit a které idoly a módy zbožňovat. Proč tedy tolik starostí? Skutečným problémem nejsou děti, ale dospělí. Nikoli děti, nýbrž dospělí se musí na dospívání připravit. Dospělí by
menších problémech s autobusem se nám nakonec podařilo dojet až do cíle. Ubytovaní jsme byli na studentských kolejích. Po již tradičním zahajovacím ceremoniálu se naplno rozběhly sportovní soutěže. Nevýhodou bylo, že mladší a starší hráli každý v jiných hernách, a tak se nemohli navzájem povzbuzovat. Ale i tak se bojovalo naplno. Na pořadu byli jak soutěže jednotlivců, tak družstev, a dokonce i smíšených družstev. Nejvíce medailí se čekalo od našich mladších sportovců a Ivo jel obhajovat třetí místo z loňského roku. V kategorii mladších se projevila naše převaha a dovezli jsme celkem sedm medailí. Ivovi se bohužel nepodařilo obhájit třetí místo a po boji skončil na bramborové čtvrté příčce. Organizátoři pro nás měli připravených i několik překvapení v podobě výletů do jeskyní, projížďce na parníku, nebo návštěvy hradu. Bohužel to měli tak špatně zorganizované, že jsme se nakonec stihli podívat jen do jeskyní. Ale i to stálo za to. Byla to obrovská jeskyně, do jejichž útrob se jelo dokonce vláčkem. Poslední den bylo připraveno velkolepé zakončení her s pohoštěním, spoustou muziky, videoprojekcí a také vyhodnocením nejlepších výprav na hrách. Naši mladí stolní tenisté tuto kategorii bezkonkurenčně vyhráli a dovezli si ještě jednu cenu. Po oslavách jsme se sbalili a v noci vyrazili domů. V Brně jsme byli něco po deváté hodině ranní a unavení, ale spokojení jsme se rozjeli domů. Jirka Matuš
- 14 -
- 19 -
Ozvěny z Oratoře
2/08
Ponorka aneb Zajeď na hlubinu, kde se společně s mladými věnuje různým tématům, týkajících se toho, co prožívají. Dále v klubu proběhly 2 velké akce: soutěže v hip-hopu pod názvem Valdocco freestyle battle a mnoho akcí menších: rozloučení s prázdninami, návštěva Mikuláše, vánoční párty, velikonoční program, velký počet turnajů ve stolních hrách, kalču a kulečníku, sportovní aktivity a mnoho dalšího. Když se dívám na to, co jsem teď napsala, jsem si dobře vědoma, na kolik různých radostí a starostí zde nevyšlo místo. Chtěla bych moc poděkovat všem, kteří se jakkoliv podíleli na činnosti klubu, na prvním místě samozřejmě všem klubovým zaměstnancům a brigádníkům, kteří denně věnují svůj čas naší mládeži, a těším se na spolupráci s nimi i v dalším školním roce. A na závěr ještě jedna důležitá informace: 18. 4. jsme otevřeli ve středisku ve městě klub Maják, který bude zaměřen ve stejném stylu jako Valdocco. Zatím se pomalu rozjíždí. Kéž práce v něm přinese stejně dobré výsledky, jako přinesla práce ve Valdoccu. Za kluby Valdocco a Maják RoMi
MEZINÁRODNÍ SALESIÁNSKÉ HRY 2008 Již tradičně se chlapci a děvčata z našeho střediska, kteří hrají stolní tenis, zúčastnili Mezinárodních salesiánských her. Ty letošní se konaly v Chorvatsku v Zagrebu. Na hry se z celostátních turnajů probojovalo celkem 5 účastníků z Havířova. Mezi reprezentanty patřil Ivo Loska v kategorii starších, Olda Václahovský a Michal Šup v kategorii mladších, Katka Juřicová a Lucka Šajnová v kategorii mladších děvčat. Společně s nimi jel trenér Jirka Matuš. Na hry jsme vyrazili z Brna, spolu s ostatními stolními tenisty a fotbalisty. Po - 18 -
Ozvěny z Oratoře
2/08
normálně měli tvořit onu důvěryhodnou protistranu, která moudře, vyváženě, silně a rozhodně „usměrňuje“ svěží a překypující energii dospívajících ke společenskému postavení nových dospělých. Dnes se však spíše setkáváme s úpadkem dospělých. Učitelé se prohlašují za bezmocné, protože nemají nástroje jak děti „zcivilizovat“. Rodiče se snaží nedělat si problémy a mnohdy raději „nic nevědí“. Nespolupracují se školou a vůči učitelům, kteří si dovolí něco na adresu jejich dětiček říct, jsou někdy agresivní. Výchova se „laicizovala“ a rodina se oprostila od pravidel, hodnot a ideálních cílů. Nevhodné chování dětí je v přímé souvislosti s rozšířeným sklonem dospělých nedávat svým dětem přesná pravidla. V dřívějších dobách rodina, škola, stát i církev vytvářely etické předivo, z něhož bylo téměř nemožné uniknout. Z toho, čeho bylo až příliš, jsme dospěli do bodu, kdy není nic, do stavu naprostého zmatení. Dospívající ponecháni sami sobě, si jako děti v Pánu much stanovují velice primitivní pravidla: silní jedí a slabí jsou oběti. Škola a rodina musí uzavřít spojenectví, dohodnout se a rozhodně oprášit pravidla, která jsou jim vlastní. Škola musí vytvářet dobře fungující hlavy: naučit přemýšlet, učit se, hodnotit, uznávat a tolerovat rozdíly. Rodina musí především předkládat ideály, předávat smysl života a budovat dobře utvářená svědomí, musí být schopna rozlišovat dobro od zla a spravedlnost od nespravedlnosti. Rodiče však nemohou začít dávat pravidla až ve dvanácti letech. Základům života dospělého člověka je nutno děti učit hned od počátku. Rodiče i učitelé mají veškerá práva děti k něčemu nutit, kdykoli uznají, že je to pro ně užitečné. Jedná se o skutek jejich ochrany, a tedy lásky. Děti se musí naučit myslet, přemýšlet a konfrontovat se s nároky reality života skrze „demokratické dynamiky“: potřebují prostor, ve kterém by byly protagonisty, kde by panoval otevřený a upřímný dialog, kde by samy sebe mohly vyjádřit originálním způsobem.
- 15 -
Ozvěny z Oratoře
2/08
Bruno Ferrero, přeložil Ladislav Heryán, článek je ze salesiánského magazínu 6/07. Michal
KLUBOVÁ ČINNOST NA STŘEDISKU OSLAVILA 1 ROK 1. 6. 2008 to byl rok, co se ve středisku na Šumbarku otevřel klub Valdocco. Samozřejmě jsme to v klubu pořádně oslavili, uspořádali olympiádu a koncert hvězd, snědli dva dorty, a hlavně rozšířili náš tým o dalšího člena: čtyřměsíční suchozemskou želvičku, která dostala jméno Jack Daniels. Roční narozeniny jsou ideální příležitostí k ohlédnutí se zpět na to, co jsme všechno v klubu prožili a zažili. Takže tady je malý přehled: Od 1. 6. 2007 do 31. 5. 2008 prošlo klubem Valdocco 437 různých klientů, z toho 289 kluků a 148 holek. Holek je v klubu sice výrazně méně, ale zato se mohou pochlubit pravidelnější návštěvností. Nejúspěšnější klientka Katka navštívila klub celkem 178x a Klára na druhém místě 175x. Klub byl otevřen celkem 226 dní, což je v přepočtu 1017 hodin nebo 61020 minut, případně 3661200 sekund.
- 16 -
Ozvěny z Oratoře
2/08
V klubu od září do května probíhal strukturovaný program, který byl zaměřen nejen preventivně, ale také na rozvoj osobnosti. Každý měsíc jsme se v klubu věnovali jednomu tématu: sexualita, násilí, závislosti, média, lidský život, světové problémy, vztahy, svoboda a nuda. Těmto tématům byl také přizpůsoben program. Celkem v klubu proběhlo 29 různých přednášek na daná témata, kterých se zúčastnilo 102 různých klientů. Měli jsme možnost setkat se s mnoha zajímavými lektory, ať už z Havířova a okolí, nebo z větší dálky. Jedním z lektorů, kteří to k nám měli nejdál, byl Tomáš Řehák z Hlinska, který k nám přijel s přednáškou na téma Sex, AIDS a vztahy. V klubu také proběhly čtyři různé kurzy: počítačové poradenství pro začátečníky i pokročilé, pracovně - právní poradenství a sociální poradenství, které zajišťovali čtyři různí lektoři. Klub Valdocco má stabilně dva zaměstnance, kteří se starají o jeho chod. Jinak se v klubu vystřídalo celkem 8 brigádníků a 5 stážistů z vyšších odborných škol. Jedním z důležitých členů týmu je také psychoterapeut Marek Jargus, který do klubu dochází každý týden na dvě hodiny a mladí se na něj obracejí s různými těžkostmi. V rámci své práce také vede strukturovaný program - 17 -
