Komentáře k výsledkům jednotlivých zkoušek – červen 2015
Zkoušky v Systému certifikace a vzdělávání účetních v ČR („systém certifikace“) se konaly v řádně vyhlášeném termínu 15. – 20. června 2015 v prostorách ICÚ, a.s. (Praha 1, Hybernská 24). Celkem se všech zkoušek zúčastnilo 223 adeptů systému certifikace, z nichž 154 absolvovalo zkoušku/y úspěšně. Tomu odpovídá celková úspěšnost 69,06 % (k úspěšnému zvládnutí zkoušky bylo ve všech disciplínách zapotřebí získat min. 50 bodů z maximální bodové dotace 100 bodů v časovém limitu tří hodin). V následující tabulce je uvedena průměrná úspěšnost (v %), které bylo dosaženo u zkoušek konaných v období červen 2010 – červen 2015. 6/2015
12/2014
6/2014
12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/2011
12/2010
6/2010
69,06
64,48
71,67
68,25
58,58
68,80
73,35
70,62
70,45
64,86
67,69
Dne 30. 7. 2015 byly výsledky zkoušek schváleny Komitétem pro certifikaci a vzdělávání SÚ, a následně byly zveřejněny dne 3. 8. 2015, a to písemnou formou (výpis z evidence zkoušek a praxe) a dále na webových stránkách ICÚ, a.s. www.icu-praha.cz v přehledu zkoušek na příslušných registračních kartách. Výsledky jednotlivých zkoušek, příp. jejich jednotlivých částí, vč. postřehů, upozornění na nejčastější chyby a doporučení zkušebních komisařů, které by měly pomoci posluchačům při jejich další přípravě, jsou uvedeny níže v souhrnném komentáři. ZKOUŠKA Č. 1 ÚČETNICTVÍ – PRINCIPY A TECHNIKY Zkoušku absolvovalo 29 posluchačů, 17 posluchačů složilo zkoušku úspěšně. Úspěšnost zkoušky (v %) je níže uvedena ve srovnání s předchozími zkouškovými termíny. 6/2015
12/2014
6/2014
12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/2011
12/2010
6/2010
58,62
32,43
63,64
52,00
50,00
68,00
80,95
64,05
52,17
68,57
62,50
Maximálně bylo dosaženo 79 bodů, minimálně bylo přiděleno 22 bodů. Z úspěšných posluchačů překročili sedmdesátibodovou hranici 3 posluchači, 5 posluchačů bylo hodnoceno v rozpětí 60 – 69 bodů, zbývající (9) dosáhli na bodové hodnocení v hranici 50 – 59 bodů. Z posluchačů, kteří u zkoušky neuspěli, bylo šest posluchačů hodnoceno méně než 40ti body. Zkouškové zadání bylo rozděleno do třech částí – testové otázky, otázky s volnou odpovědí a příklady. V rámci testových otázek (výběr správné odpovědi z několika nabízených variant) mohli posluchači získat maximálně 20 bodů za dvacet otázek, přičemž výsledné průměrné hodnocení této části zkoušky bylo 12 bodů (rozpětí přiděleného bodového hodnocení v této části zkoušky 8 – 17 bodů). V části otázek s volnou odpovědí mohli posluchači získat maximálně 10 bodů za pět otázek. Průměrné hodnocení v této části zkoušky dosáhlo 6 bodů (bodové rozpětí 2 – 10 bodů). Chyby se vyskytovaly zejm. v otázkách č. 2 (k jakým aktivům se tvoří opravné položky ve finanční činnosti, kde většina adeptů uváděla pohledávky a závazky) a č. 3 (podstata nepřímé metody při sestavení přehledu o peněžních tocích). Neúplné odpovědi byly uváděny v otázce č. 5, kdy bylo uvedeno např. pouze 5 let, ale již nebylo definováno, k čemu se lhůta vztahuje. Stěžejní část zkoušky byla tvořena pěti příklady. Maximálně bylo možné přidělit 70 bodů, průměrně bylo dosaženo výsledku 33 bodů (min. hodnocení v této části zkoušky bylo 11 bodů, maximální pak 55 bodů). Tato část zkoušky měla tedy pouze 47% úspěšnost. I nadále se objevují zkoušky, ve kterých řešení některých příkladů zcela chybí. Příklad č. 1 vynechali 3 posluchači, druhý příklad vynechalo 6 posluchačů (tento příklad obsahoval problematiku přehledu o peněžních tocích, která se od roku 2012 vyskytuje v každé zkoušce) a pátý příklad vynechalo dokonce 18 posluchačů (tedy takřka dvě třetiny). Příklad č. 1 byl zaměřen na sestavení části rozvahy a výkazu zisku a ztráty (provozní činnost), v tomto termínu byl zaměřen na zásoby a jejich ocenění. Průměrné hodnocení tohoto příkladu dosahovalo 12 bodů z maximálního počtu 25 bodů (rozpětí 0 (tři posluchači vůbec tento příklad neřešili) – 25 bodů). Úspěšnost řešení tohoto příkladu 48 %. Bohužel se opět potvrdila skutečnost, že posluchači jsou „zběhlí“ v účtování, nikoli ve vykazování. Řada adeptů uváděla ve svých odpovědích souvztažné účetní zápisy, ale již nedokázala tuto dílčí odpověď promítnout do rozvahy. Přesto, že již bylo několikrát zdůrazněno, že zkouška se bude zaměřovat nejen na účtování, ale i na sestavování výkazů či jejich částí, adepti jakoby na tuto skutečnost nebrali zřetel. Podobný typ příkladu byl navíc u většiny minulých zkoušek (pouze byl zaměřený na jinou oblast). V této souvislosti je třeba zdůraznit, že i nadcházející zkoušková zadání se budou zaměřovat více na dopady transakcí do účetní závěrky, než na pouhé podvojné účetní zápisy. Příklad č. 2 byl zaměřen na přehled o peněžních tocích. Průměrné hodnocení tohoto příkladu dosahovalo 4 body z maxima, které činilo 11 bodů (úspěšnost 36 %), přičemž šest adeptů se o jeho řešení vůbec nepokusilo; rozpětí přidělených bodů činilo 0 – 8 bodů. Cílem bylo sestavit celý výkaz na základě zadaných informací formou textu,
ICÚ, a.s., 30. 7. 2015 1
Komentáře k výsledkům jednotlivých zkoušek – červen 2015
nebyly tedy k dispozici rozvaha a výkaz zisku a ztráty. I zde činí adeptům potíže přenést popis transakce do výkazu (uvědomit si, které položky výkazů daná transakce ovlivňuje). Problematika cash flow je jednou z oblastí, která, byť je již dlouhodobě testována, činí stále větší či menší obtíže. I nadále bude předmětem testování znalostí, resp. jejich praktické aplikace. Třetí příklad byl zaměřen na časové rozlišení výnosů a nákladů. Posluchači měli za úkol k jednotlivým transakcím uvést, jak budou zachyceny v účetní závěrce s důrazem na přechodné účty aktiv a pasiv a svůj postup měli zdůvodnit. V řadě prací zdůvodnění chybělo. Průměrné hodnocení příkladu 6 bodů z maximálního počtu 10 bodů prezentuje úspěšnost 60 %; rozpětí přiděleného hodnocení 1 – 8 bodů. Předmětem čtvrtého příkladu bylo zaúčtování účetních případů, které se vztahovaly k zadaným událostem. Příklad tohoto typu obvykle patří k úspěšným částem zkoušky (dosaženo průměrného hodnocení 10 bodů z maximálního počtu 15 bodů, rozpětí přidělených bodů 5 – 13). Potíže činilo zejména účtování úhrady nakoupené pohledávky, nákup dluhopisu s naběhlým úrokovým výnosem, ale překvapivě i vyúčtování služební cesty zaměstnance. Trendem zkoušky je omezit bodovou dotaci k těmto typům příkladům a více ověřovat komplexní znalosti adeptů. Poslední příklad byl zaměřen na problematiku finančního leasingu a nájmu kancelářských prostor. Tento příklad byl hodnocen maximálně 9 body, průměrný počet dosažených bodů byly pouhé 2 body, bodové rozpětí 0 (18x) – 6 bodů. Problémy činilo zejména správné zachycení časového rozlišení první splátky u finančního leasingu. Nájem kancelářských prostor obsahoval období s nulovým nájemným, ani s touto skutečností se řada posluchačů nedokázala vypořádat. Cílem bylo (podobně jako v prvním příkladu) zobrazit dopad transakcí do rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Jak již bylo uvedeno výše, značná část adeptů v těchto příkladech uvádí účetní souvztažnosti, ale jejich zobrazení ve výkazech chybí. ZKOUŠKA Č. 2 PRÁVO Zkoušku absolvovalo 35 posluchačů, 24 posluchačů složilo zkoušku úspěšně. Úspěšnost zkoušky (v %) je níže uvedena ve srovnání s předchozími zkouškovými termíny. 6/2015
12/2014
6/2014
12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/2011
12/2010
6/2010
68,57
60,71
86,36
65,38
52,63
70,00
72,50
54,55
70,27
85,42
83,61
Maximální počet dosažených bodů 84, minimálně bylo dosaženo 30 bodů. Zkouškové zadání obsahovalo 10 testových otázek, kde volili adepti zkoušky správnou odpověď z několika nabízených variant, a 21 otázek s volnou odpovědí. Skladba jednotlivých otázek byla následující: Základní principy EU: 1 otázka Trestní právo: 1 otázka Občanské právo procesní: 1 otázka Finanční právo – správa daní a poplatků: 1 otázka Správní právo: 1 otázka Pracovní právo: 6 otázek Občanské právo hmotné: 8 otázek Obchodní právo / právo obchodních korporací: 7 otázek Úpadkové právo: 1 otázka Směnky a šeky: 2 otázky Právo cenných papírů: 2 otázky Zkouškové zadání bylo připraveno podle legislativního stavu k 1. 1. 2015. Otázky směřovaly k ověření základních znalostí uchazečů ze všech hlavních oborů práva soukromého a dále k ověření schopností uchazečů jejich znalosti v těchto oborech prakticky aplikovat. Z oborů práva veřejného byl opakovaně testován obor práva trestního, správního a práva finančního, z něj pak daňové řízení podle daňového řádu. Opakovaně byla zařazena otázka k ověření základních znalostí úpadkového práva. Obecně lze konstatovat, že chybovost uchazečů nevybočovala výrazně z průměru. V případě otázky z oboru občanského práva procesního převážná část uchazečů nebyla schopna správně určit funkční příslušnost soudů a zaměňovala mezi vrchním, nejvyšším a ústavním soudem ČR. V případě otázky týkající se správního řízení rovněž překvapivě pouze malá část uchazečů byla schopna správně vysvětlit postup v odvolacím řízení. Relativně menší chybovost se již stabilně projevuje u testových otázek z oboru pracovního práva. Je i nadále pozitivní, že uchazeči s ohledem na soustavně kladený důraz na testování tohoto oboru věnují přípravě zjevně zvýšenou míru pozornosti. Vyšší chybovost se projevila pouze u otázky týkající se náhrady mzdy při překážkách
ICÚ, a.s., 30. 7. 2015 2
Komentáře k výsledkům jednotlivých zkoušek – červen 2015
v práci, kde řada uchazečů nebyla schopna uvést správnou výši poskytovaných náhrad, a dále u otázky týkající se délky výpovědní lhůty dané výpovědi z pracovního poměru dané zaměstnanci zaměstnavatelem. V případě oboru občanského práva hmotného uchazeči byli většinou správně schopni určit základní definiční znaky podnikatele a uvést nároky kupujícího z vad zboží. Naopak v případě otázky týkající se doby dodání zboží se vyskytovala vysoká míra chybovosti. Průměrnou chybovost vykazovaly otázky z oboru práva obchodních korporací, zejména pak otázky zacílené na statutární orgány. Jako problematické se projevily otázky z oboru práva směnek, zejm. pak směnečné námitky a rozdíl mezi směnkou a šekem. Stejně jako v případě minulých zkoušek v řadě případů však uchazeči odpovídali neurčitě, případně neúplně. Za takové odpovědi nemohl být přidělen plný počet bodů. Celkově lze úroveň výsledků hodnotit jako průměrnou. ZKOUŠKA Č. 3 KMIT Zkoušku skládali 3 uchazeči, přičemž všichni byli u zkoušky úspěšní (minimální počet dosažených bodů činil 64, nejlepší řešitel získal 70 bodů). 6/2015
12/2014
6/2014
12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/2011
12/2010
6/2010
100,00
83,33
88,89
60,00
80,00
35,71
100,00
69,23
100,00
84,21
58,33
Zkouškové zadání obsahovalo 5 testových otázek, kde volili uchazeči správnou odpověď/odpovědi z několika nabízených variant, 2 otázky s volnou odpovědí a 6 příkladů. „Zaškrtávací“ odpovědi uchazečům potíže nečinily, výsledky v nich byly opět spíše mírně nadprůměrné; maximálně bylo možné v této části zkoušky dosáhnout 10 bodů, přičemž průměrně bylo dosaženo 8 bodů (bodové rozpětí 7 – 9 bodů). Otázky s volnou odpovědí cílily na znalosti z oblasti informačních systémů. Maximálně bylo možné v této části zkoušky dosáhnout 10 bodů, průměrně bylo dosaženo 5 bodů (bodové rozpětí 0 – 10 bodů). V poslední části zkoušky, kterou tvořilo šest příkladů, mohli posluchači získat až 80 bodů. Průměrně bylo dosaženo 54 bodů (bodové rozpětí přiděleného hodnocení v této části zkoušky 50 – 63 bodů). Chyby se vyskytovaly zejm. v příkladech 1 (pravděpodobnost) a 3 (hodnotový index, Laspeyresův a Paascheho objemový index). ZKOUŠKA Č. 4 MANAŽERSKÁ EKONOMIKA Zkoušku absolvovalo 5 posluchačů, přičemž všichni absolvovali zkoušku úspěšně. Úspěšnost zkoušky (v %) je níže uvedena ve srovnání s předchozími zkouškovými termíny. 6/2015
12/2014
6/2014
12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/2011
12/2010
6/2010
100,00
100,00
77,78
85,71
61,54
66,67
88,89
80,00
81,25
70,00
84,21
U této zkoušky bylo dosaženo maxima 92 bodů, naopak nejnižším výsledkem bylo dosažení 51 bodů. Zkouškové zadání bylo rozděleno na tři části – 20 testových otázek, kde bylo úkolem zvolit správnou odpověď z pěti nabízených variant (maximální bodová dotace 20 bodů); 10 otázek s volnou odpovědí (maximální bodová dotace 20 bodů; maximální bodová dotace jedné otázky 2 body); 8 příkladů (maximální bodová dotace této části zkoušky 60 bodů). Testové otázky byly zvládnuty opět spíše nadprůměrně; bodové rozpětí přiděleného hodnocení se v této části pohybovalo od 12 do 18 bodů, průměrně bylo dosaženo výsledku 16 bodů (79% úspěšnost v této části zkoušky). Chybné odpovědi se nejčastěji objevovaly u otázek č. 1 (charakteristika monopolistické konkurence), č. 3 (celkové příjmy v nedokonalé konkurenci) a č. 16 (PEST analýza). Průměrné hodnocení druhé části zkoušky – otázky s volnou odpovědí dosahovalo 14 bodů – dá se tedy i zde konstatovat, že posluchači byli dobře připraveni a otázky zvládli bez větších obtíží (bodové rozpětí přiděleného bodového hodnocení 9 – 17 bodů). Posluchači nejčastěji chybovali v otázkách č. 1 (ztráta mrtvé váhy), č. 3 (vývoj celkových příjmů v nedokonalé konkurenci), č. 4 (obchodní politika jako forma státních zásahů) a č. 5 (vliv znehodnocení domácí měny na agregátní nabídku a náklady domácích výrobců). Ojediněle se chyby objevily u otázek č. 9 (ukazatele aktivity), č. 7 (budoucí x současná hodnota peněz), č. 6 (interní audit) a č. 2 (hranice výrobních možností). V závěrečné části, ve které byly zařazeny příklady, dosahovali posluchači průměrného výsledku 45 bodů (rozpětí dosažených bodů 30 – 57). Posluchači i tuto část zkoušky zvládli velmi dobře. Neřešení některého z příkladů bylo spíše výjimkou. Všichni posluchači byli maximálně úspěšní u úkolu, který cílil na fáze životního cyklu
ICÚ, a.s., 30. 7. 2015 3
Komentáře k výsledkům jednotlivých zkoušek – červen 2015
výrobku. Překvapivě téměř všichni posluchači dosáhli maxima u příkladu č. 7 (expanzivní měnová politika), na druhou stranu je stejně překvapivé, že se chybovalo v příkladech, které byly zaměřeny na rentabilitu aktiv či VK (příklad č. 1), investiční rozhodování – konkrétně ČSH (příklad č. 3), ukazatele finanční analýzy – výpočet ČPK, Finanční páka, EBIT, běžná likvidita (příklad č. 5). Některým posluchačům činil problém i výpočet bodu zvratu. V celkovém pohledu lze však výsledky červnové zkoušky hodnotit jako uspokojivé. Z řešení bylo možné vypozorovat, že posluchači byli připraveni jak teoreticky, tak pro praktickou část zkoušky. ZKOUŠKA Č. 5 DANĚ Zkoušku absolvovalo 22 adeptů, přičemž 17 z nich složilo zkoušku úspěšně. Úspěšnost zkoušky (v %) je níže uvedena ve srovnání s předchozími zkouškovými termíny. 6/2015
12/2014
6/2014
12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/2011
12/2010
6/2010
77,27
80,85
50,00
84,21
42,11
81,82
89,19
62,79
73,08
57,41
76,19
U zkoušky Daně bylo dosaženo maxima 77 bodů, nejnižší výsledné hodnocení činilo 37 bodů. Zkouškové zadání bylo rozvrženo do tří částí – testové otázky, dílčí příklady a otázky s volnou odpovědí, strukturované příklady. V části testových otázek bylo zařazeno deset otázek, u kterých měli posluchači označit správnou odpověď z nabízených tvrzení. Z maximálního počtu 10 bodů bylo průměrně dosaženo 6 bodů (rozpětí 0 – 9 bodů, resp. 4 – 9 bodů, neboť nulou hodnocený řešitel testové otázky nezodpověděl/a). Testové otázky byly zacíleny zejm. na oblast správy daní, majetkové daně a daň z příjmů. Největší počet chyb se objevil u otázek č. 4 (vznik daňové povinnosti pro účely zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních), č. 8 a č. 9 (oblast správy daní) a č. 10 (daň z nemovitých věcí). Ve druhé části zkoušky, kterou tvořilo 6 dílčích příkladů či otázek s volnou odpovědí, dosáhlo průměrné hodnocení 7 bodů z 25 možný (rozpětí 6 – 20 bodů). Tato část zkoušky byla jednoznačně nejslabší. Dílčí otázky a příklady byly cíleny zejm. na daně z příjmů, majetkové daně, silniční daň a DPH. Téměř všichni posluchači překvapivě chybovali v otázce č. 1 (výpočet čisté mzdy a určení celkové výše pojistného na veřejné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení – chyby se vyskytovaly zejm. ve výpočtu superhrubé mzdy a aplikaci maximálního vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení) – problémy s výpočtem čisté mzdy se vyskytují opakovaně, adepti by se na tuto oblast měli v rámci přípravy více zaměřit. K častým chybám docházelo také v otázce č. 2, kde bylo úkolem nejen vyčíslit přeplatek či nedoplatek na DZP PO za příslušné zdaňovací období, ale také určit splatnost příp. nedoplatku – uvést datum splatnosti nedoplatku, který byl správně vypočten, však většina opomněla (dva adepti tuto otázku neřešili vůbec). Častější neúspěch zaznamenala i otázka č. 3 (možnosti ocenění nepeněžního příjmu pro účely daně z příjmů), odpovědi byly neúplné, v několika případech nebyly uvedeny vůbec. Řešení otázky č. 5 (stanovení daně z nemovitých věcí) bylo průměrné, šlo však o otázku, kterou nejčastěji adepti vůbec neřešili. Poslední část zkoušky byla tvořena čtyřmi strukturovanými příklady a cílila na stěžejní oblasti – DZP FO, DZP PO a DPH; dále byl zařazen příklad na výpočet odpisů. Průměrné hodnocení této části zkoušky bylo 40 bodů (maximum 65 bodů), bodové rozpětí přiděleného hodnocení 24 – 51 bodů. Strukturovaný příklad č. 1 byl zaměřen na daň z příjmů fyzických osob. Příklad se pokusili vyřešit všichni zúčastnění, průměrné bodové hodnocení dosáhlo 12 bodů (maximum, které bylo možné získat: 20 bodů; rozpětí přiděleného bodového hodnocení 9 – 15 bodů). I zde bylo často opomíjeno uvedení termínů splatnosti záloh na daň z příjmů. Strukturovaný příklad č. 2 cílil na daň z příjmů právnických osob. Příklad řešili všichni posluchači – průměrné hodnocení této části zkoušky dosáhlo téměř 16ti bodů (maximálně bylo možné získat 20 bodů; rozpětí přiděleného bodového hodnocení 10 – 18 bodů). V tomto případě byli účastníci zkoušky jednoznačně nejúspěšnější (80% úspěšnost). Chyby se vyskytovaly zejm. v určení položek zvyšujících a snižujících výsledek hospodaření pro účely tvorby základu daně. Strukturovaný příklad č. 3 byl zaměřen na daň z přidané hodnoty. Do řešení tohoto příkladu se tři účastníci vůbec nepustili. Zde je třeba opětovně zopakovat, že pro úspěšné zvládnutí zkoušky, není vhodné vynechat celý příklad dotovaný dvaceti body. Příklad byl hodnocen také maximálním počtem 20 bodů, průměrné hodnocení tohoto příkladu dosáhlo počtu 10 bodů (rozpětí udělených bodů 0 – 19). Mezi nejčastější chyby můžeme zařadit špatné krácení či úplné opomenutí krácení nároku na odpočet, a dále určení položek, které nejsou zdanitelným plněním, či z nich nelze uplatnit nárok na odpočet.
ICÚ, a.s., 30. 7. 2015 4
Komentáře k výsledkům jednotlivých zkoušek – červen 2015
Poslední oblastí, která byla zařazena do této části zkoušky, byly daňové odpisy. Úplným a správným řešením tohoto příkladu bylo možné získat 5 bodů, průměrné hodnocení dosáhlo 3 bodů (rozpětí udělených bodů 0 – 5). Jeden účastník příklad zcela vynechal, v několika málo případech posluchači odpisy počítali, ale bohužel chybně, tudíž body na tomto příkladu nezískali. Překvapivě byla problematickou položka softwaru, kdy nebylo třeba žádného výpočtu s ohledem na pořizovací cenu, což si mnozí zřejmě neuvědomili. Stálým problémem je obecně nepozornost při čtení zadání, uvádění odpovědí, které nesouvisí s položenou otázkou. Neřešení větší části zadaných úkolů se v posledních dvou termínech nevyskytuje tak často, nicméně se objevuje, a tak je třeba i nadále na účastníky zkoušky apelovat, aby se pokusili o řešení všech částí, pokud chtějí u zkoušky uspět. V přípravě lze doporučit stále více cílit na DZP FO, DPH, odpisy, ale také správu daní, neboť v částech zkoušky zaměřených na tyto oblasti je dosahováno slabších výsledků. ZKOUŠKA Č. 6 FINANČNÍ ÚČETNICTVÍ A VÝKAZNICTVÍ Zkoušku absolvovalo 43 posluchačů, 20 posluchačů složilo zkoušku úspěšně. Úspěšnost zkoušky (v %) je níže uvedena ve srovnání s předchozími zkouškovými termíny. 6/2015
12/2014
6/2014
12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/2011
12/2010
6/2010
46,51
40,00
67,57
34,09
39,34
44,83
51,92
62,34
55,77
38,37
32,32
Nejméně bylo přiděleno 11 bodů, nejlepší řešitel dosáhl na 80 bodů. Zkouška byla rozdělena do tří částí – testové otázky (max. 10 bodů), strukturované příklady, tentokrát byly zařazeny tři (max. 40 bodů) a 2 souvislé příklady (max. 50 bodů). První část, testové otázky, měla nejvyšší úspěšnost, a to 60 %, průměrně bylo dosaženo 6ti bodů, rozpětí přiděleného bodového hodnocení se pohybovalo od 3 do 9 bodů. Překvapivě velký počet chybných odpovědí bylo zaznamenáno u otázky týkající se přecenění na reálnou hodnotu, kdy byla nejčastěji označována chybně odpověď, že k rozvahovému dni se na reálnou hodnotu přeceňují cenné papíry držené do splatnosti. Otázka určitě nepatřila k nejtěžším a na této úrovni zkoušky by tuto znalost adepti měli mít. Dalším velkým překvapením byly nesprávné odpovědi na otázku, jak jsou řazena v rozvaze aktiva podle českých účetních předpisů. Druhou část zkoušky tvořily tři strukturované příklady, dva zaměřené zejm. na IFRS a jeden příklad na finanční analýzu. V této části zkoušky dosáhla úspěšnost cca 48 %, průměrné bodové hodnocení: 19 bodů, body byly přiděleny v rozpětí od 4 do 36 bodů. Řešení prvního příkladu zaměřeného na dlouhodobý majetek podle IFRS dovedla řada posluchačů teoreticky popsat, bohužel neuměla řešení realizovat prakticky. U tohoto příkladu se mimo jiné ukázala i skutečnost, že by adepti měli lépe číst uložený úkol. Řada z nich v řešení neuvedla všechny požadované údaje, např. jaká je hodnota závazků a pouze výjimečně byly závazky rozděleny na dlouhodobé a krátkodobé. Při řešení doplňujícího úkolu tohoto příkladu (zobrazení dopadů DM do nákladů a výnosů podle české účetní legislativy) naopak někteří adepti uváděli i hodnotu závazků a peněžních toků, což nebylo předmětem řešení, a tedy ani hodnocení. Odpovědi na tento úkol přinesly také velmi překvapivé myšlenky, např. dotace na dlouhodobý majetek podle české účetní legislativy patří do výnosů, nebo že podle české účetní legislativy nelze uplatnit komponentní přístup k odpisům. A někteří adepti tento doplňující úkol zcela vynechali, čímž zbytečně ztráceli celé čtyři body. Ve druhém příkladu činil největší problém výpočet procenta dokončení, a tím i správné stanovení hodnoty výnosů. Dále většina posluchačů nezjistila, nebo si neuvědomila, že smlouva je ve třetím roce ztrátová a jen někteří z toho alespoň teoreticky dovodili, že je potřeba se ztrátou nějak naložit. Úplné a správné řešení bylo v tomto případě světlou výjimkou. Třetí strukturovaný příklad cílil na ukazatele finanční analýzy na bázi cash-flow. Téměř čtvrtina zúčastněných tento úkol zcela vynechala. Naopak stejný počet adeptů získal řešením plný počet bodů. Někteří posluchači uváděli ukazatele likvidity nebo rentability, nikoli však na bázi CF, za což nemohli získat body a zbytečně těmito odpověďmi ztráceli čas. Třetí část zkouškového zadání tvořily dva komplexní příklady – první příklad cílil na sestavení rozvahy, druhý pak na přehled o peněžních tocích. V této části zkoušky bylo dosaženo úspěšnosti 44 %, průměrně 22 bodů, rozpětí přiděleného počtu bodů: 1 – 37 bodů.
ICÚ, a.s., 30. 7. 2015 5
Komentáře k výsledkům jednotlivých zkoušek – červen 2015
Úkolem v prvním příkladu bylo doplnit chybějící položky rozvahy. Řešení činilo adeptům velké problémy, které pramenily mimo jiné i z toho, že adepti neuměli vyplnit správně položky rozvahy. Ne jednou se v aktivech objevilo řešení, že jako stav aktiv brutto byl opsán stav minulého účetního období, a to i u dlouhodobého odepisovaného majetku nebo u pohledávek, což byl stav netto minulého období, tedy nesrovnatelná položka, a ve sloupci korekce byly „dotvářeny“ úpravy, aby vyšel stav netto správně. Několikrát se opakovalo, že korekce byla uváděna plus (a nejednalo se o goodwill), tedy brutto hodnota majetku byla nižší než jeho netto hodnota, a to nejen u dlouhodobého majetku. To mimo jiné svědčí o faktu, že někteří adepti zřejmě netuší, co sloupec korekce obsahuje. Dalším překvapením byla položka vlastní akcie, kterou většina adeptů nejen že neuvedla se znaménkem minus, ale přičetla ji do vlastního kapitálu jako jeho zvýšení. Při náročnosti této zkoušky je jasné, že ne všichni adepti vyřeší všechny zadané úkoly na sto procent, v případě rozvahy se však zdá, že největší problém činila sama její podstata a základní principy pro její sestavení. Průměrné hodnocení: 12 bodů, rozpětí: 1 – 21 bodů. Ve druhém komplexním příkladu bylo úkolem posoudit dané skutečnosti z hlediska jejich vlivu na CF, uvést příp. úpravy a sestavit nový přehled o peněžních tocích. Při řešení tohoto příkladu činilo adeptům největší problém uvědomit si, že každá z uvedených úprav musí mít dopad vždy do dvou položek. Nicméně např. položku nepeněžního vkladu většina posluchačů upravila ve finančním toku, avšak neupravila již tok investiční, ale upravila tok provozní. Investiční tok neupravil téměř nikdo, ačkoliv zrovna tato úprava není tou nejkomplikovanější. Průměrné hodnocení: 10 bodů, rozpětí: 0 – 20 bodů. Celkově je možné konstatovat, že ke zdárnému výsledku zkoušky je nutné věnovat více pozornosti studiu teorie, ale je také nutné umět ji aplikovat prakticky. Zejm. pak v části komplexních příkladů, které tvoří stěžejní část zkoušky. K jejich úspěšnému zvládnutí lze doporučit vyzkoušet si sestavení několika účetních závěrek resp. výkazů jako takových a při řešení zkoušky se již plně věnovat specifickým úkolům ve zkoušce, nikoliv řešit až u zkoušky, co je ve kterém sloupci či řádku např. rozvahy. Dále je třeba opakovaně říci, že nelze zcela vynechat i několik úkolů nebo dokonce celých příkladů. Doporučení na pozornost při čtení zadání a odpovídání pouze na položené otázky zůstává i nadále. ZKOUŠKA Č. 7 PROFESNÍ CHOVÁNÍ A KOMUNIKACE Zkoušku absolvovalo 33 posluchačů, všichni složili zkoušku úspěšně. Úspěšnost zkoušky (v %) je níže uvedena ve srovnání s předchozími zkouškovými termíny. 6/2015
12/2014
6/2014
12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/2011
12/2010
6/2010
100,00
89,29
92,31
82,35
90,63
71,15
90,57
86,67
90,63
83,78
81,55
Minimální počet dosažených bodů byl 57, maximální pak 93 bodů. Zkouškové zadání tvořily dvě části – testové otázky (24 testových otázek s výběrem správné odpovědi z uvedených tvrzení, s maximální bodovou dotací 40 bodů) a 12 otázek s volnou odpovědí. V případě testových otázek dosahovali posluchači průměrného hodnocení 33 bodů (bodové rozpětí udělených bodů 25 – 39) – úspěšnost této části zkoušky byla v případě červnové zkoušky vysoká. V rámci prvních šestnácti testových otázek se čtyřmi alternativami výběru, ohodnocených 2 body, se nejčastěji vyskytovaly chyby v otázkách č. 5 (charakteristika stylu řízení), č. 6 (efektivní rozhodování), č. 12 (skupina x chování jejích jednotlivých členů). Ve druhé části testových otázek (8 otázek s hodnocením á 1 bod, tři alternativy výběru) se nejčastěji chybovalo v otázkách č. 19 (spřízněný subjekt dle Etického kodexu KCÚ), č. 20 (Keynesiánský model) a č. 23 (reakce na kritiku). V části zkoušky zahrnující 12 otázek s volnou odpovědí bylo možné získat maximálně 60 bodů, průměrné hodnocení dosáhlo 41 bodů (rozpětí přiděleného bodového hodnocení 28 – 57 bodů). Nejčastější nedostatky se opakovaně objevovaly u otázek, které cílily na profesní etiku (je zde ovšem patrné zlepšení ve srovnání s předchozími termíny zkoušek, kdy otázky zůstávaly poměrně často i bez pokusu o odpověď – zcela „prázdné listy“ se v případě červnové zkoušky vyskytovaly ojediněle), ale také v otázce č. 6 (plánování a jeho fáze), č. 8 (sociální skupina), nejméně úspěšná byla otázka č. 12 (intraindividuální konflikty). Je třeba ovšem říci, že řada posluchačů dosáhla i u těchto „problematických“ otázek plného počtu bodového zisku.
ICÚ, a.s., 30. 7. 2015 6
Komentáře k výsledkům jednotlivých zkoušek – červen 2015
ZKOUŠKA Č. 8 MANAŽERSKÉ FINANCE Zkoušku absolvovalo 17 uchazečů, 15 uchazečů složilo zkoušku úspěšně. Úspěšnost zkoušky (v %) je níže uvedena ve srovnání s předchozími zkouškovými termíny. 6/2015
12/2014
6/2014
12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/2011
12/2010
6/2010
88,24
80,00
50,00
77,78
78,57
91,67
82,05
92,31
86,67
68,75
72,55
Minimální počet získaných bodů činil 14 bodů, zatímco nejlepší řešitel získal 95 bodů. Průměrné skóre činilo 70,88 bodů. Rozložení získaných bodů mezi uchazeče zobrazuje graf, ve kterém jsou v intervalech po deseti bodech znázorněny počty uchazečů, kteří získali body spadající do příslušného desítkového rozpětí.
Zkouškové zadání bylo v případě zkoušky z Manažerských financí rozděleno do dvou částí – v první byly zařazeny testové otázky, druhou část tvořily příklady. Bodová dotace testových otázek činila 20 % z celkového maximálního počtu 100 bodů za celou zkoušku. Uchazeči v průměru získali v této části zkoušky 13,3 bodu (tj. 66% úspěšnost), nicméně dosažené body se značně lišily (od 0 do plného počtu 20 bodů). Převaha chybných odpovědí byla u následujících otázek: Otázka č. 8 testující základní skupiny metod pro oceňování vlastního kapitálu, kde 59 % uchazečů volilo některou z chybných odpovědí. Otázka č. 10 směřující do podobné oblasti na konstrukci ukazatele tržní přidané hodnoty (market value added), kdy z nabízených způsobů výpočtu zvolilo chybný 41 % uchazečů. Na příklady připadlo 80 % bodové dotace zadání. Každý ze čtyř příkladů mohl být hodnocen max. 20 body. Úspěšnost této části zkoušky dosáhla celkem za všechny příklady 57,59 %, přidělené hodnocení se pohybovalo od 10 do 75 bodů). Příklady pokrývaly oblasti zkouškového sylabu, u kterých se vyžaduje od uchazeče komplexní znalost, popřípadě základní znalost. Konkrétně šlo o následující problematiku: Příklad č. 1 testoval Baumolův model řízení peněžních toků. Šlo o nejlépe řešený příklad zadání, jehož úspěšnost řešení dosahovala 81 %. Opakující se chyba spočívala v odečtu poplatků u řešitelů, kteří pro výpočet zúročení zvolili vzorec poplatky odečetli dvakrát.
2.C.D.H , ve kterém jsou zahrnuty ztracené úroky a poplatky, čili
Příklad č. 2 vykazoval 71% úspěšnost řešení. Úkolem bylo vypočítat očekávané peněžní toky spojené s investičním projektem a na jejich základě pak určit čistou současnou hodnotu (ČSH) a odhadnout vnitřní výnosové procento (VVP). Při výpočtu peněžních toků bylo potřeba zohlednit plánovanou změnu pracovního kapitálu a budoucí prodej majetku, v čemž se nejčastěji vyskytovaly chyby. Ty následně ovlivnily výpočet kritérií ČSH a VVP, a proto tyto byly uznávány za správné i v případě, že byly správně vypočteny ze špatných hodnot peněžních toků. Příklad č. 3 představoval nejméně úspěšně řešený příklad s úspěšností 62 %. Sestával ze dvou částí, první se zaměřovala na výpočet čistého pracovního kapitálu a ukazatele rentability vlastního kapitálu (ROE). Druhá část směřovala na kapitálový a dividendový výnos z akcie. V první části se problémem ukazoval výpočet ROE, kde jednak bylo nutné počítat její hodnotu z čistého zisku, jednak ve jmenovateli zohlednit počáteční stav vlastního kapitálu, nebo jeho průměrný stav určený jako průměr mezi počátečním a konečným stavem. Příklad č. 4 požadoval od uchazečů srovnání výhodnosti úvěru a leasingu a byl řešen s 73% úspěšností. Body adepti ztráceli zejména při výpočtu diskontovaných výdajů leasingu, u kterého zapomínali do výdajů zahrnout také prvotní akontaci. Bez ní pak vycházel leasing výhodnější, ačkoliv opak byl pravdou.
ICÚ, a.s., 30. 7. 2015 7
Komentáře k výsledkům jednotlivých zkoušek – červen 2015
Z výše uvedených poznámek o výsledcích zkoušky lze odvodit následující obecná doporučení: Při řešení je potřeba věnovat pozornost zadání úkolu a odpovědět na všechny otázky. Uchazeč zbytečně ztratí bod, když sice správně vypočte zápornou ČSH, ale neodpoví na otázku, zda investici doporučí, či nikoliv. Fyzický průběh zkoušky dokumentoval dostatečný časový limit pro vyřešení a složení zkoušky. V případě přebytku času lze doporučit přepočítat si hlavní části výpočtů. Paradoxně četná chyba totiž spočívala v chybně vypočteném výsledku výrazu, který sám o sobě byl správný. Jelikož se u většiny úkolů hodnotí správnost výsledku, uchazeč tak zbytečně ztrácel body, navíc v některých případech výsledky o řád, či dva překračovaly očekávatelné hodnoty. Na druhou stranu, kromě správného výsledku se také hodnotí i postup. Optimální řešení proto rovněž nepředstavuje pouze uvedení výsledku bez zachycení postupu, kdy pro změnu uchazeč získá body za numerickou správnost, ale ztratí za nezdokumentování postupu řešení, či v případě chyby při výpočtu je celkově hodnocen nulou. ZKOUŠKA Č. 9 MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ Zkoušku absolvoval 1 adept, který zkoušku zvládl úspěšně. Úspěšnost zkoušky (v %) je níže uvedena ve srovnání s předchozími zkouškovými termíny. 6/2015
12/2014
6/2014
12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/2011
12/2010
6/2010
100,00
50,00
100,00
80,00
42,86
100,00
100,00
50,00
100,00
100,00
100,00
Zkouška obsahovala 5 strukturovaných příkladů, z nichž byly k řešení voleny čtyři příklady. Všechny příklady byly hodnoceny maximálním počtem 25 bodů. Jednotlivé příklady byly zaměřeny na tyto oblasti: analýza odchylek, odpovědnostní řízení a rozpočty nákladů středisek, krátkodobé rozhodovací úlohy, kalkulační systém, kalkulace nákladů. S ohledem na účast u zkoušky neuvádíme bližší komentář k řešení jednotlivých příkladů. ZKOUŠKA Č. 10 IFRS (IFRS specialista) Zkoušku absolvovalo v rámci systému certifikace 14 posluchačů, přičemž 4 posluchači složili zkoušku úspěšně. Úspěšnost zkoušky (v %) je níže uvedena ve srovnání s předchozími zkouškovými termíny (jedná se pouze o „skupinu“, která absolvovala zkoušku v rámci systému certifikace). 6/2015
12/2014
6/2014
12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/2011
12/2010
6/2010
28,57
23,08
58,33
57,89
37,50
46,43
24,00
57,69
17,39
34,62
22,22
V rámci kvalifikace IFRS specialista se červnové zkoušky zúčastnilo 12 posluchačů – úspěšně složili zkoušku 2 z nich, čemuž odpovídá úspěšnost 16,67 %. Pro úspěšné složení zkoušky bylo nutné dosáhnout minimálně 50 bodů ze 100. Zkouškové zadání bylo tvořeno čtyřmi otázkami, resp. příklady (všechny s maximální bodovou dotací 25 bodů). Nejvyšší počet dosažených bodů byl 53, což je spíše průměrný výsledek (nejméně bylo uděleno 17 bodů). První otázka byla, stejně jako při každé zkoušce, zaměřena na prověření znalostí o pravidlech pro podnikové kombinace a přípravu konsolidovaných výkazů. Úkolem bylo sestavení konsolidovaného výkazu o finanční situaci skupiny skládající se z mateřského podniku, dceřiného podniku a přidruženého podniku. Odpovědi na tuto otázku v průměru získaly 12 z 25 bodů, kdy nejvyšší počet dosažených bodů byl 20 a celkem 14 z 26 adeptů na tuto otázku získalo alespoň polovinu z 25 bodů. Z vysokého počtu získaných bodů u odpovědí na první otázku, které adepti získali, je zřejmé, že většina z nich se při přípravě na zkoušku zaměřuje na procvičování příkladů v oblasti konsolidací. Což je samozřejmě vhodné, ale na druhou stranu je z odpovědí na zbývající zkouškové otázky zřejmé, že adepti alokují na první otázku nepoměrně více času, a odpovědi na zbývající zkouškové otázky už nejsou dostatečně obsáhlé. Mezi nejčastější chyby a nedostatky patřily: Zahrnutí úroku z navýšení závazku z pořízení podílu ve společnosti Gama do hodnoty této investice k datu sestavení účetní závěrky. Tento úrok je nákladem investora – společnosti Alfa, a proto je zaúčtován jako snížení nerozděleného zisku a zvýšení závazku konsolidované skupiny. Promítnutí úpravy odpisů vlivem záporného přecenění budovy dceřiného podniku na reálnou hodnotu k datu akvizice jako další snížení hodnoty položky pozemky, budovy a zařízení.
ICÚ, a.s., 30. 7. 2015 8
Komentáře k výsledkům jednotlivých zkoušek – červen 2015
Většina adeptů správně provedla eliminaci vzájemných zůstatků mezi podniky ve skupině, ale někteří z nich promítli peníze na cestě jako další snížení závazku či zvýšení pohledávek, namísto navýšení hodnoty položky Peníze v bance. Někteří z adeptů neprovedli přecenění podmíněné části pořizovací ceny investice v dceřiném podniku k datu sestavení účetní závěrky, případně přecenili pouze závazek bez provedení souvisejícího snížení nerozděleného zisku konsolidované skupiny. Do výpočtu nekontrolních podílů na výsledku hospodaření dceřiných podniků mají být zahrnuty jen ty konsolidační úpravy, které mají vliv na výsledek hospodaření daného dceřiného podniku a zároveň ovlivní výši konsolidovaného zisku. Proto se například eliminace vnitroskupinových prodejů zboží, kdy prodávajícím byl mateřský podnik, do výpočtu nekontrolních podílů nepromítá. Komentování a vysvětlování výpočtů a úprav, včetně uvádění odkazů na související IFRS bylo u této otázky zcela zbytečné. Úkolem bylo pouze sestavení konsolidovaného výkazu, a proto za vysvětlující komentáře nejsou udělovány žádné body. Většina adeptů sestavila odpověď na první otázku v podobě tabulky, kdy prováděli jednotlivé úpravy v samostatných sloupcích. Takto je sice konsolidace prováděna v reálném životě, ale to je dáno zejména nutností dodržet podvojnost všech konsolidačních úprav. U této zkoušky je ale situace odlišná – za dodržení bilanční rovnováhy jako takové nejsou udělovány žádné body. Bodované jsou jednotlivé konsolidační úpravy promítnuté na jednotlivé samostatné řádky výkazů, a pro úspěšné složení zkoušky postačí získání alespoň poloviny z možných bodů. Proto je například opisování hodnot z výkazů přidruženého podniku či hodnot položek vlastního kapitálu dceřiného podniku naprostou ztrátou cenného času. V druhé otázce měli adepti za úkol připravit upravený výkaz o finanční situaci, výkaz o úplném výsledku z pracovních verzí těchto výkazů, do kterých měli promítnout úpravy vyplývající z dodatečných informací. Zároveň měli adepti za úkol sestavit výkaz o změnách vlastního kapitálu. Odpovědi na tuto otázku v průměru získaly necelých 12 z 25 bodů, kdy nejvyšší počet dosažených bodů byl 21 a celkem 12 z 26 adeptů na tuto otázku získalo alespoň polovinu z 25 bodů. Nejčastější chyby a nedostatky: Velmi malý počet adeptů sestavil výkaz o změnách vlastního kapitálu, za který bylo možné získat pětinu dostupných bodů. Přitom část údajů pro tento výkaz byla relativně lehce dostupná ze zadání, jako například počáteční i konečný zůstatek základního kapitálu, a další body bylo možné získat za přenesení částek čistého zisku a ostatního úplného výsledku z výkazu o úplném výsledku. Je nutné si uvědomit, že pokud je požadováno sestavení samostatného výkazu o vlastním kapitálu, nejsou za položky vlastního kapitálu udělovány body ve výkazu o finanční pozici, jelikož by se jednalo o zdvojené udělování bodů. Jen velmi málo adeptů si správně poradilo s opravou chyby v účtování finančního leasingu. Tento leasing byl zahájen v předcházejícím účetním období, a proto bylo nutné provést opravu i částečně jako snížení počátečního zůstatku nerozděleného zisku formou samostatného řádku ve výkazu o změnách vlastního kapitálu. Většina adeptů správně vypočítala současnou hodnotu peněžních toků z dlouhodobého dluhopisu, ale odpovídající úpravy do závazků a finančních nákladů správně provedla jen část z nich. Komentování a vysvětlování výpočtů a úprav, včetně uvádění odkazů na související IFRS bylo i u této otázky zcela zbytečné. Úkolem bylo pouze sestavení výkazů, a proto za vysvětlující komentáře nejsou udělovány žádné body. Ve třetí otázce měli uchazeči okomentovat účetní ošetření určitých položek a transakcí, navržené asistentkou finanční ředitelky, z pohledu IFRS, a případně navrhnout jejich opravu včetně podpůrných výpočtů ilustrujících dopad těchto úprav na jednotlivé dotčené řádky účetních výkazů. Tato otázka testovala znalosti IFRS v oblasti zisku na akcie, znehodnocení celopodnikových aktiv, přecenění finančních aktiv a vykazování nákladů na výzkum a vývoj. Průměrný počet získaných bodů u této otázky bylo pouhých 7 z 25 bodů, kdy nejvyšší počet dosažených bodů byl 16, tři adepti na tuto otázku získali alespoň polovinu z 25 bodů. Z klesající tendence počtu dosažených bodů je zřejmé, že mnozí adepti si na tuto otázku nevyhradili dostatečný čas v poměru k času, který věnovali prvním dvěma otázkám. Ačkoliv byla v zadání otázky podtržena nutnost doplnění odpovědi odkazy na relevantní pravidla standardů a interpretací a podpůrnými výpočty, mnozí uchazeči tak neučinili – a nemohli proto získat plný počet bodů i za jinak správné odpovědi.
ICÚ, a.s., 30. 7. 2015 9
Komentáře k výsledkům jednotlivých zkoušek – červen 2015
Nejčastější chyby a nedostatky: Příliš stručné odpovědi, nedostatečně podložené argumenty opírajícími se o konkrétní IFRS pravidla. Adepti musejí pozorně číst zadání otázky, aby zjistili, na co přesně se mají zaměřit ve své odpovědi. Například u podotázky (i) byla požadováno vysvětlení postupu při výpočtu základního a zředěného zisku na akcii v situaci. Někteří z adeptů se namísto popsání základních kroků při výpočtu těchto ukazatelů podrobně věnovali pouze některým detailům, jako například výpočtu korekčních faktorů při emisi s prémií anebo s právem. Naopak u podotázky (iii) část studentů diskutovala pouze obecná pravidla pro vykazování a přeceňování finančních aktiv bez toho, že by řešila konkrétní tři investice a jejich ocenění v účetní závěrce společnosti. Čtvrtá otázka byla rozdělena do dvou podotázek věnovaných problematice leasingů a výnosů ze smluv se zákazníky. Odpovědi na tuto otázku v průměru získaly necelých 5 z 25 bodů, kdy nejvyšší počet dosažených bodů byl 16, a pouze tento jeden z 26 adeptů na tuto otázku získal alespoň polovinu z 25 bodů (k polovině bodové dotace se přiblížili ještě dva testy). Jak již bylo řečeno, z klesající tendence počtu dosažených bodů je možné usuzovat na to, že mnozí adepti si na poslední otázku nevyhradili dostatečný čas v poměru k času, který věnovali prvním dvěma otázkám. V první podotázce měli uchazeči možnost získat až 13 bodů uvedením pravidel vykazování různých variant účetního ošetření skladového areálu společnosti. Oblast leasingů a rezerv na odstranění dlouhodobých aktiv se ve zkoušce vyskytuje pravidelně, a proto byl vesměs nízký počet dosažených bodů na tuto otázku překvapující. Ve druhé podotázce čtvrté otázky měli uchazeči použít pravidla nového standardu IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky na smlouvu o prodeji účetního softwaru spolu s jeho instalací a úpravami. Většina odpovědí obsahovala správné rozdělení ceny díla na dvě povinnosti plnit, tedy na prodej softwaru a na instalaci a úpravy i výpočet částek výnosů, které mají být vykázány ve výsledovce za dané účetní období. Chyběly však další položky, které mají být vykázány v účetní závěrce, a většina odpovědí nebyla podložena dostatečným vysvětlením použitého postupu při výpočtu. Na závěr stručné poučení z chyb, které se opakuje z minulých zkoušek: Nespoléhejte se jen na studium teoretických pravidel jednotlivých standardů a interpretací, důležitou součástí vaší přípravy na zkoušku by mělo být i propočítání příkladů aplikujících tato teoretická pravidla na konkrétních scénářích. Pokuste se „složit“ některou z minulých zkoušek za podmínek obvyklých při skutečné zkoušce, abyste si udělali představu o rozsahu a náročnosti zkoušky. Pečlivě si pročtěte zadání otázek a odpovídejte jen v rozsahu požadovaném v zadání úkolu; za odpovědi nad rámec daného úkolu nejsou udělovány žádné bonusové body. Obdobně je zbytečnou ztrátou času opisovat do řešení hlavní body ze situace v zadání otázky. Zejména v případě slovních odpovědí posuďte nutný rozsah odpovědi tak, aby odpovídal bodovému hodnocení otázky, například na otázku dotovanou 4 body nestačí odpovědět jen jednou větou. Na druhou stranu, pokud je požadováno sestavení výkazu jako takového, je zbytečnou ztrátou času výpočty jakkoliv komentovat a vysvětlovat. Vhodným způsobem si označujte výsledky dílčích výpočtů, které je pak nutné promítnout na více míst v účetních výkazech nebo jiných záznamech. Například pokud vypočítáte částku ročních odpisů budovy, dostanete plný počet bodů pouze při jejím promítnutí do nákladů ve výsledovce i do zůstatku aktiva ve výkazu o finanční situaci. Hlídejte si rozvržení času, většinou je potřeba alespoň stručně v hlavních bodech odpovědět na všechny čtyři otázky a související podotázky, abyste si zajistili bezpečné splnění minimálního limitu pro úspěšné složení zkoušky. Naprostá většina neúspěšných uchazečů neodpověděla na všechny podotázky, mnozí vynechali dokonce i celé otázky. Pro doložení důležitosti vhodného rozvržení času ještě jedna poznámka – téměř všichni adepti, kteří získali více jak 40 ale méně než 50 bodů, měli výborné odpovědi na první dvě otázky, ale velmi podprůměrné odpovědi na poslední dvě otázky.
ICÚ, a.s., 30. 7. 2015 10
Komentáře k výsledkům jednotlivých zkoušek – červen 2015
ZKOUŠKA Č. 11 FINANČNÍ ŘÍZENÍ Zkoušku absolvovalo 7 uchazečů, 4 z nich složilo zkoušku úspěšně. Úspěšnost zkoušky (v %) je níže uvedena ve srovnání s předchozími zkouškovými termíny. 6/2015
12/2014
6/2014
12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/2011
12/2010
6/2010
57,14
66,67
69,23
83,33
53,33
81,25
60,00
61,54
23,53
37,50
86,36
Minimální počet získaných bodů činil 28 bodů, zatímco nejlepší řešitel získal 96 bodů. Průměrné skóre činilo 56,71 bodů. Rozložení získaných bodů mezi uchazeče bylo přibližně rovnoměrné, kdy téměř v každém intervalu po deseti bodech se nacházel jeden uchazeč. Zkouškové zadání bylo tvořeno komplexní případovou studií (maximální bodová dotace 40 bodů) a čtyřmi příklady, z nichž si posluchači vybírali k řešení tři (všechny s maximální bodovou dotací 20 bodů). Komplexní případová studie byla věnována kapitálovým investicím a řízení rizik pomocí teorie portfolia. Uchazeči v průměru získali 24,6 bodů ze 40 maximálně možných (rozpětí přiděleného bodového hodnocení 5 – 40 bodů). Až na výjimky všichni byli schopni určit kovarianci a korelační koeficient mezi výnosností zvažovaných finančních investic. Problém nastával teprve při výpočtu výnosů a především rizika zvažovaného portfolia, kdy v řadě případů řešitel buďto neznal postup výpočtu, nebo častokrát dosazoval do vzorců podíly obou složek portfolia 0,5, ačkoliv zadání stanovilo poměr 40:60. Zdaleka nejčastější chybou byl špatně spočítaný variační koeficient, kterým měli uchazeči demonstrovat, jak vytvoření portfolia sníží riziko. Příklad č. 1 (Investiční propočty) zvolili k řešení 4 uchazeči. Průměrný bodový zisk za tento příklad činil 8,3 bodu, což z něj učinilo příklad s nejmenší úspěšností (bodové rozpětí přiděleného hodnocení 4 – 20 bodů). Většina uniklých bodů připadla na výpočet modifikovaného vnitřního výnosového procenta a jeho interpretace. Příklad č. 2 (Řízení měnových rizik) si vybrali k řešení všichni uchazeči, ačkoliv jeho průměrná úspěšnost řešení ve výši 10,3 bodu zdaleka nesvědčila o tom, že by byl příkladem nejjednodušším (bodové rozpětí 3 – 17 bodů). Soustředil se na řízení měnového rizika, kdy úkolem uchazeče bylo porovnat současné hodnoty různých opatření směřujících k zajištění proti riziku zvýšení závazku v důsledku apreciace měny. Body ztráceli uchazeči zejména za chybný výpočet forwardového kurzu, či vysvětlení principu měnové opce a opční prémie. Příklad č. 3 (Finanční tíseň) představoval nejúspěšněji řešený příklad s průměrným bodovým ziskem 14 bodů. Paradoxně si jej k hodnocení vybrala pouze čtveřice uchazečů, kteří dosáhli bodového hodnocení od 11 do 18 bodů). Příklad mířil na zhodnocení rizika finanční tísně konkrétního podniku podle bankrotních modelů, jejichž vzorce byly zadány v zadání. Následně bylo úkolem určení budoucího tempa růstu zisků při realizaci zadaných opatření. Právě druhá část úkolu činila potíže, kdy uchazeči neznali, či nebyli schopni odvodit vzorec pro výpočet tempa růstu. Příklad č. 4 (Oceňování podniku) řešila většina uchazečů, konkrétně 6 uchazečů. Řešení bylo průměrně úspěšné s bodovým ziskem 10,7 bodů (bodové rozpětí 4 – 19 bodů). Nejčastějším problémem byla skutečnost, že uchazeč kolikrát správně určil hodnotu druhé fáze k datu jejího počátku, jenž odpovídal konci první fáze, aniž by diskontoval takový výsledek na současnou hodnotu k datu ocenění. Další problém představovalo závěrečné určení hodnoty vlastního kapitálu, kdy do jeho hodnoty uchazeči častokrát zahrnuli spočtené EVA, nikoliv však celkovou hodnotu provozních, i neprovozních aktiv. Z výše uvedených poznámek o výsledcích zkoušky lze odvodit následující obecná doporučení: Rozptyl výsledků od minimálních bodových zisků až po téměř plný počet bodů ukazuje na značné rozdíly v pečlivosti přípravy na zkoušku jednotlivých adeptů. Ještě patrnější byly tyto diskrepance u nejtěžších příkladů, kde se zpravidla vyskytovaly buďto téměř plné, či téměř žádné bodové zisky. Ve druhé skupině neúspěšných řešitelů přitom dělaly problémy již základní výpočty cash flow, čisté současné hodnoty a podobných kritérií, která patří mezi témata, pro která vyžaduje komplexní znalost již sylabus nižší zkoušky z Manažerských financí. V řadě případů bylo z řešení patrné, že uchazeč dokáže vypočítat požadované, aniž by dokázal výsledek interpretovat. Přitom právě interpretace byla součástí požadovaných výsledků.
ICÚ, a.s., 30. 7. 2015 11
Komentáře k výsledkům jednotlivých zkoušek – červen 2015
ZKOUŠKA Č. 12 PODNIKOVÝ MANAGEMENT Zkoušku absolvovalo 8 adeptů certifikace, z nichž 6 složilo zkoušku úspěšně. Úspěšnost zkoušky (v %) je níže uvedena ve srovnání s předchozími zkouškovými termíny. 6/2015
12/2014
6/2014
12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/2011
12/2010
6/2010
75,00
88,89
100,00
85,71
100,00
100,00
78,57
100,00
100,00
100,00
100,00
Maximální počet dosažených bodů 70, minimálně bylo dosaženo 34 bodů. Zkouškové zadání mělo dvě části. Část A zahrnovala 20 testových otázek (max. dotace 20 bodů), kde volili adepti zkoušky správnou odpověď z několika nabízených variant, a 5 otázek s volnou odpovědí (max. dotace 20 bodů). U testových otázek se bodové hodnocení, kterého posluchači dosáhli, pohybovalo v rozpětí 8 – 15 bodů (průměr 11 bodů), u otázek s volnou odpovědí se hodnocení pohybovalo mezi 1 až 9 body (průměr 5 bodů). Část B zahrnovala čtyři případové studie (každá s maximální dotací 20 bodů), z nichž si posluchači vybírali k řešení 3 z nich. Průměrné bodové hodnocení, které bylo uděleno v této části zkoušky, dosáhlo počtu 37 bodů (bodové rozpětí přiděleného hodnocení 23 – 50 bodů (maximum 60 bodů). Případovou studii č. 1 si k řešení vybralo 5 uchazečů, průměrně získali 7 bodů (bodové rozpětí 4 – 9 bodů). Sedm posluchačů si vybralo k řešení případovou studii č. 2, průměrně získali 15 bodů (bodové rozpětí 9 – 20 bodů). Případovou studii č. 3 řešili všichni zúčastnění posluchači, průměrný počet dosažených bodů činil 13 bodů, bodové rozpětí přiděleného hodnocení 6 – 18 bodů. Poslední, čtvrtou studii si vybrali k řešení čtyři účastníci zkoušky, průměrně z ní získali 14 bodů, bodové rozpětí činilo 7 – 18 bodů. Největší obtíže činily otázky s otevřenou odpovědí (úspěšnost tentokrát pouze 25 %) a dále pak případová studie č. 1. Účastníci, kteří tuto studii zvolili, často nebyli schopni stanovit (natož pak zodpovědět) klíčové otázky při tvorbě jednotlivých dílčích strategií – marketingové, finanční, personální, výrobní. Rovněž lze doporučit věnovat důkladnou pozornost znění otázky. Má-li pak některá otázka (ať již otevřená či v případové studii) více částí, je v odpovědi nutno zřetelně reagovat na všechny části otázky. ZKOUŠKA Č. 13 AUDITING A VNITŘNÍ KONTROLA Zkoušku absolvovalo 6 posluchačů, přičemž zkoušku úspěšně složilo 5 z nich. Úspěšnost zkoušky (v %) je níže uvedena ve srovnání s předchozími zkouškovými termíny. 6/2015
12/2014
6/2014
12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/2011
83,33 %
90,00 %
66,67 %
100,00 %
85,71 %
100,00 %
100,00 %
100,00 %
100,00 %
12/2010
6/2010
100,00 % 100,00 %
Celkové hodnocení jednotlivých testů se pohybovalo z rozpětí 48 – 72 bodů. Zkouška byla rozdělena standardně na čtyři části: I. část – podstata a právní úprava auditu, odpovědnost auditora, etika v auditorské činnosti – testové otázky, otázky s volnou odpovědí; II. část – obsah a forma účetní závěrky (dokumenty pro audit účetní závěrky) – případová studie; III. část – auditorské postupy před a po uzavření zakázky, audit účetní závěrky, zpráva auditora, auditorské důkazní informace, dokumentace – testové otázky, otázky s volnou odpovědí; IV. část – interní audit a vnitřní kontrola – otázky s volnou odpovědí. V první části dosahovali adepti průměrně 11 bodů z celkového počtu 20 bodů (55 %), bodové hodnocení bylo přidělováno v rozpětí 3 – 17 bodů. Tato část zkoušky cílila ověření znalostí z oblasti podstaty a právní úpravy auditu. Překvapivě činila problém první otázka, kdy měli uchazeči definovat auditorskou činnost, a dále otázka osmá (systém kontroly kvality). Ve druhé části, zaměřené na účetní závěrku, bylo průměrně dosaženo 26 bodů z celkového počtu 39 bodů (67 %). Bodové rozpětí, které bylo přiděleno u jednotlivých testů, se pohybovalo mezi 18 – 34 body. Případová studie byla v případě červnové zkoušky zaměřena na přehled o peněžních tocích. Ve srovnání s minulými zkouškami lze říci, že tato část zkoušky byla tentokrát zvládnuta dobře, byť alespoň přibližný formát tohoto přehledu jako takového činí posluchačům i na této úrovni problém. Ve třetí části zkoušky, zaměřené na auditorské postupy, dosáhli uchazeči průměrného hodnocení 13 bodů z maxima 21 bodů (62 %); rozpětí přiděleného bodového hodnocení 10 – 19 bodů. Stejně jako v předchozích letech činila problém otázka týkající se výroku auditora. Nepříliš uspokojivé odpovědi byly zaznamenány také
ICÚ, a.s., 30. 7. 2015 12
Komentáře k výsledkům jednotlivých zkoušek – červen 2015
v případě otázky, která směřovala k dokumentaci pro audit účetní závěrky (zejm. byla opomíjena účetní závěrka jako taková). V poslední části zkoušky zaměřené zejm. na interní audit bylo průměrně dosaženo 10 bodů z celkových 20 bodů (50 %), bodové rozpětí 4 – 16 bodů. Celkově lze výsledky červnové zkoušky z auditingu hodnotit pozitivně, zejm. pak lepší výsledek v části zahrnující případovou studii. Pro příští zkoušky je možné zůstat u dosavadních doporučení – prostudovat doporučenou literaturu (vč. příslušné legislativy, a to jak účetní, tak pro audit) a více se v rámci přípravy zaměřit na části účetní závěrky.
ICÚ, a.s., 30. 7. 2015 13
