05 DP 2

Číslo projektu

1J 034/05 DP 2

Název

Souvislosti proměn pracovního trhu a forem soukromého, rodinného a partnerského života v české společnosti. 1.2.2005 - 31.10.2008 Mgr. Radka Dudová, Ph.D., Sociologický ústav AV ČR Tel: +420 222 220 924 Fax: +420 222 220 143 E-mail: [email protected] Mgr. Radka Dudová, Ph.D. Sociologický ústav AV ČR Tel: 222 220 924 Fax: 222 220 143 E-mail: [email protected] Prof. PhDr. Ladislav Rabušic, CSc. Tel: 549 496 205 E-mail: [email protected]

Doba řešení Řešitel (spoluřešitelé) Kontaktní osoba Odborný garant Oponenti Souhrn

Anotace Klíčová slova Webové stránky projektu Významné aktivity a šetření v rámci projektu (řazeno chronologicky)

Cílem projektu bylo identifikovat hlavní proměny pracovního trhu a studovat jejich souvislosti a dopady na organizaci soukromého života obyvatel ČR. Zkoumán byl vliv trendů změn pracovního trhu na soudržnost společnosti v souvislosti s otázkami fragmentace původního obsahu konceptu rodiny, trendy individualizace a sociální exkluze a na vytváření nových hodnotových struktur a životních strategií. Konkrétně se projekt zaměřil na proměny forem partnerského a rodinného soužití, výchovy, pluralizace životních strategií a životních stylů a analyzoval vztahy mezi pracovní a domácí sférou a jejich vzájemné ovlivňování a prolínání v české společnosti. Řešení projektu metodologicky spočívalo v kvantitativním šetření, zjišťujícím souvislosti proměn pracovního trhu a organizace soukromého života jednotlivců, a v deseti kvalitativních sondách, zaměřených na specifické skupiny a segmenty společnosti, které indikují tendence a směry jejího vývoje. Výsledky projektu přispěly k vysvětlení způsobů interakce změn pracovního trhu s organizací soukromého života české populace, s důrazem na proměny a vznik nových forem soukromého, rodinného a partnerského života v jednotlivých skupinách populace a na hodnocení životních perspektiv, strategií a spokojenosti lidí. Výsledky jsou využitelné při formulaci relevantních sociálních politik, týkajících se zaměstnanosti, populačního vývoje, genderové rovnosti, využití ženského potenciálu na trhu práce a při řešení dalších forem diskriminace. Zároveň výsledky posloužily ke zvýšení informovanosti veřejnosti o daných sociálních problémech a k identifikaci možných rizik dezintegrace společnosti a sociální exkluze určitých skupin. Projekt zkoumal způsoby, jakými podmínky pracovního trhu a organizace práce ovlivňují formy soukromého života v jednotlivých segmentech populace České republiky, a jak nové formy soukromého života zpětně ovlivňují pracovní trh. pracovní trh, soukromý život, rodina, pracovní podmínky, partnerské vztahy http://www.soc.cas.cz/projects/cz/15/57/Souvislosti-promen-pracovniho-trhu-a-forem-soukromehorodinneho-a-partnerskeho-zivota-v-ceske-spolecnosti.html Řešení projektu probíhalo ve dvou etapách: v první etapě (2005-2006) bylo provedeno rozsáhlé reprezentativní šetření části populace České republiky, ve kterém byly zjišťovány souvislosti proměn pracovního trhu a organizace soukromého, rodinného a partnerského života jednotlivců. Předmětem dotazování byly čtyři základní tematické bloky: organizace pracovního a profesního života; partnerský život; rodinný život; životní styl, volný čas a další sféry soukromého života. U všech těchto bloků byly zjišťovány odpovědi na otázky týkající se popisu současné a minulé situace, plány a možné perspektivy do budoucna, celkové spokojenosti s danou situací a vztahů těchto oblastí k identitě individua. Zároveň byla věnována pozornost hodnocení existujících a návrhů možných efektivních sociálních politik. Sběr dat proběhl na podzim roku 2005, poté co byla zpracována teoretická studie k tématu a byla připravena metodologie výzkumu. Ve druhé etapě (2006-2008) bylo realizováno 10 kvalitativních hloubkových sond, zaměřených na specifické skupiny a segmenty společnosti, ve kterých bylo možno očekávat významné dopady proměn pracovního trhu na soukromý, rodinný a partnerský život. Tyto skupiny byly definovány jak

teoreticky, tak na základě výsledků provedeného kvantitativního šetření. Byly vymezeny na základě dvou možných kritérií: profesního a soukromého, tj. organizace soukromého života. Na základě profesního kritéria byly vybrány tyto kategorie: manažeři; prodavači a prodavačky v supermarketech; pojišťovací agenti a agentky; ženy pracující jako chůvy; řidiči dálkové dopravy a lidé pracující z domova. Na základě kritéria soukromého byli zkoumáni lidé dobrovolně bezdětní; matky malých dětí; matky samoživitelky, ženy-migrantky a zdravotně postižení lidé. V letech 2005-2006 byla také provedena mediální analýza: kvalitativní analýza textů týkajících se rodinného, či partnerského a pracovního života zveřejněných v mužských a ženských časopisech. Základním cílem bylo prozkoumat, jaké reprezentace rodinného/partnerského a pracovního života se ve zkoumaných časopisech nacházejí. Lze předpokládat, že způsoby, jakými časopisy komunikují o otázkách soukromého a pracovního života, ovlivňují jejich čtenáře. Výsledky této analýzy byly publikovány formou monografie Reprezentace různých forem rodinného a pracovního života v ženských a mužských časopisech. Zpráva z kvalitativní analýzy mediovaných textů. V první polovině roku 2006 byl projekt soustředěn na analýzu dat pocházejících z rozsáhlého kvantitativního šetření realizovaného v rámci řešení projektu v roce 2005. Zároveň byly zahájeny práce spojené s kvalitativní částí výzkumného projektu. Ve druhém pololetí druhého roku řešení projektu byl proveden sběr dat pro kvalitativní část výzkumného projektu. Za tímto účelem byly vytvořeny scénáře rozhovorů s komunikačními partnery v jednotlivých skupinách, proběhla rekrutace výzkumných vzorků a byly provedeny polostandardizované kvalitativní rozhovory. Rozhovory byly digitálně zaznamenány a připraveny k přepisu. Ve třetím roce řešení projektu byly dokončeny kvalitativní studie specifických skupin včetně analýzy metodou konstruktivistické grounded theory. Z této fáze výzkumu byly vytvořeny závěrečné zprávy, samostatně pro každou zkoumanou skupinu. Zároveň byly práce v rámci projektu zaměřeny na publikaci výsledků kvantitativního výzkumu realizovaného v předešlých letech řešení projektu, např. byla publikována recenzovaná monografie s názvem Souvislosti proměn pracovního trhu a soukromého, rodinného a partnerského života. V průběhu posledního čtvrtého roku řešení byl grantový projekt soustředěn zejména na publikování a prezentaci výsledků výzkumného projektu a na provádění doplňujících rešerší a analýz a syntetizování dosažených poznatků za účelem přípravy odborných článků. V průběhu první poloviny roku 2008 byly napsány a připraveny k publikaci texty zabývající se různými intersekcemi soukromého a pracovního života, vycházející zejména z kvalitativních studií vypracovaných v rámci řešeného projektu. Byly nabídnuty ve formě článků českým i zahraničním odborným časopisům. Byla vypracována úvodní teoretická kapitola a syntetizující závěr k monografii vycházející z deseti kvalitativních studií, realizovaných v předešlém roce. Ve druhém pololetí posledního roku řešení projektu byly provedeny úpravy monografie podle požadavků vzešlých z recenzního řízení. Monografie byla přijata k tisku a byla publikována na konci října 2008.

Konference, workshopy, semináře (řazeno chronologicky)

V rámci projektu byly uspořádány tyto akce: Seminář Souvislosti pracovního a soukromého života, 27. února 2007, Praha, Vila Lanna. Konference Nová rizika pracovního trhu. 7. dubna 2008, Praha, Národní 3. Veřejná přednáška s diskusí: François de Singly, Les familles européennes sous la deuxième modernité. 23. září 2008, Praha, klášter Emauzy. Výsledky projektu byly prezentovány také na těchto domácích a zahraničních konferencích: The 6th ISSEI Conference The European Mind: Narrative and Identity, Malta, Valetta, 24.-29.7. 2006. Equal is not enough – European Conference on Equal Opportunities. Belgie, Antverpy 13.-15.9.2006. Sociální reprodukce a integrace: ideály a meze, konference IVRIS FSS MU Brno, 9.-10.11.2006. Community, Work and Family II. International conference, Portugalsko, Lisabon, 12.-13.4.2007. Gender and Well-Being: Work, Family and Public policies, COST Action A34 2005-2009, Symposium 3: Production and Distribution of Well-Being into the Family: Strategies of Remunerated and Non-remunerated Labour and Consumption Patterns. University of Barcelona, Španělsko, 24.26.6.2007. 8th Conference of European Sociological Association, Velká Británie, Glasgow, 3.-6. 9. 2007.

4. sympozium evropské výzkumné sítě COST Action 34 (Gender and Wellbeing Project), Španělsko, Madrid, 24.-27. 6. 2008. Konference FSS MU „Reprodukce nebo intimita? K novému vymezení předmětu české sociologie rodiny.“ Brno, 26.-27. 9. 2008. ECPR conference. Rennes, Francie, 11-16. 4. 2008.

Dosud zveřejněné informace, články, příspěvky, publikace

Recenzované monografie: Dudová, R. (ed.) 2008. Nové šance a rizika: Flexibilita práce, marginalizace a soukromý život u vybraných povolání a sociálních skupin. Praha: Sociologický ústav AV ČR v.v.i. 308 s. Dudová, R. (ed.), Š. Hastrmanová, H. Hašková, H. Maříková, H. Víznerová, M. Vohlídalová 2007. Souvislosti proměn pracovního trhu a soukromého, rodinného a partnerského života. Sociologické studie/Sociological Studies 07:03. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 166 s. Tabery, P. 2007. Reprezentace různých forem rodinného a pracovního života v ženských a mužských časopisech. Zpráva z kvalitativní analýzy mediovaných textů. Sociologické studie/Sociological Studies 07:5. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., 80 s. Články v recenzovaných časopisech: Hašková, H. 2009. "Structural and Value Influences on the Entry into Parenthood in the Czech Republic". Demográfia 52 (5). Dudová, R. 2009. “Práce jako řešení? Strategie obživy osamělých matek v ČR.” (Work as a Solution? Livelihood Strategies of Lone Mothers in the Czech Republic). Sociologický časopis/Czech Sociological Review 45 (4): 753-784. Křížková, A., M. Vohlídalová. 2009. „Rodiče na trhu práce: mezi prací a péčí”. Sociologický časopis /Czech Sociological Review, 45 (1): 31–60. Hašková, H., Rabušic, L. 2008. „K nízké sňatečnosti v ČR“. Sociální studia 5 (2): 9-3. Dudová, R., Tomášek, M. 2008. „Sekundarizace pracovního trhu v ČR: příklad práce pokladních v prodejnách zahraničních obchodních řetězců“. Gender – Rovné příležitosti – Výzkum 9 (2): 67-77. Vohlídalová, M. 2007. „Vztah pracovního a soukromého života v perspektivě mezinárodního srovnání“. Gender, rovné příležitosti, výzkum 8 (2): 52-59. Dudová, R. 2006. „Old Obligations in the Modern World: The Father as Provider before and after Divorce.“ Sociologický časopis/Czech Sociological Review 42 (3):573-590. Dudová, R. 2006. „Rozporuplné diskursy otcovství.“ Gender, rovné příležitosti, výzkum 7 (2): 6-10. Dudová, R. 2006. „Partnerský život a slaďování práce a rodiny v páru u žen a mužů v manažerských pozicích.“ Gender, rovné příležitosti, výzkum 7 (2): 58-60. Marta Vohlídalová 2006. „Mají muži a ženy v ČR odlišné postoje k práci?“ Gender, rovné příležitosti, výzkum 7 (1): 26-31. Dudová R., Vohlídalová M. 2005. „Rodina a rodičovství v individualizované společnosti.“ Gender, rovné příležitosti, výzkum 6 (1): 1-3. Kapitoly v recenzovaných monografiích: Dudová, R. 2009. „The Rise of Lone Parent Families: Challenging the norm.“ Pp. 135-168 in: Hašková, H., Z. Uhde (eds.) Women and Social Citizenship in Czech Society: Continuity and Change. Prague: Institute of Sociology. Křížková, A., M. Vohlídalová 2009. "The Labour Market and Work-Life Balance in the Czech Republic in Historical Perspective." Pp. 35-73 in: Hašková, H., Z. Uhde (eds.) Women and Social Citizenship in Czech Society: Continuity and Change. Prague: Institute of Sociology. Maříková, H. 2008. „Familienpolitik in Zeiten der Transformation.Leistungen und Finanzierung am Beispiel der Tschechischen Republik“. Aufgaben und Perspektiven der Europäischen Allianz für Familien. Bundesministerium für Familie, Senioren, Frauen und Jugend, Berlin.

Zprávy, recenze: Dudová, R. 2008. „Radost ze sociologie: návštěva profesora Françoise de Singlyho v České republice.“ Sociologický časopis /Czech Sociological Review, 69 (5): 1058-1061. Vohlídalová, M. 2008. „Rozvod z té lepší stránky“ (recenze knihy Heterington, E. M., Kelly, J. 2003. For Better or for Worse. Divorce Reconsidered. New York: Norton.). Gender, rovné příležitosti, výzkum 9 (1). Vohlídalová, M. 2008. „Participace mužů na domácích pracích a péči o děti na základě kvantitativních výzkumů “ Pp. 32-51 In Maříková, H. (ed.) Trvalá nebo dočasná změna? Uspořádání genderových rolí v rodinách s pečujícími otci. Sociologické studie. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Vohlídalová, M. 2008. Zpráva z konference o domácím násilí „A co přijde poté? Když rozchodem partnerství domácí násilí nekončí…“. Gender, rovné příležitosti, výzkum 9 (1). Dudová, R. 2007. „Gender a well-being: „životní blaho“, jeho distribuce v rodinách a role sociálních politik. Třetí sympozium Akce COST 34.“ Gender, rovné příležitosti, výzkum 8 (2): 105-108. Vohlídalová, M. 2007. „Zpráva z 8. mezinárodní konference Evropské sociologické asociace Conflict, Citizenship and Civil Society“. Gender, rovné příležitosti, výzkum 8 (2). 101-105. Vohlídalová, M. 2007. „Zpráva z mezinárodní konference Community, Work and Family: Making the Connections in a Global Context“. Gender, rovné příležitosti, výzkum 8 (1): 66-70. Vohlídalová, M. 2007. „Zpráva ze semináře Souvislosti soukromého a pracovního života v ČR“. Gender, rovné příležitosti, výzkum 8 (1): 71-74. Dudová, R. 2006. „Rethinking Inequalities: 7. konference Evropské sociologické asociace.“ Gender, rovné příležitosti, výzkum 7 (1): 37-39. Vohlídalová, M. 2006. „Pozice na pracovním trhu jako odraz individuální svobodné volby (Recenze knihy C. Hakim Work-lifestyle Choices in the 21st Century).“ Gender, rovné příležitosti, výzkum. 7 (2): 75-78. Víznerová, H.,Vohlídalová, M. 2006. Sociální exkluze, inkluze a sociální politika (zpráva z konference). Gender, rovné příležitosti, výzkum. Ročník 7 (2): 81-85. Vohlídalová, M. 2006. „Rovnost nestačí – zpráva z evropské konference o rovných příležitostech „Equal is not Enough“. Gender, rovné příležitosti, výzkum. 7 (2): 78-81. Dudová R. 2005. „Rodina dnes: veřejný vzdělávací cyklus Université de tous les savoirs.“ Gender, rovné příležitosti, výzkum 6 (1): 51-52. Dudová R. 2005. „Ženské a genderové studie ve Francii a veřejná debata o prostituci.“ Gender, rovné příležitosti, výzkum 6 (2): 46-49. Vohlídalová, M. 2005. „Chaos lásky v individualizované společnosti podle ulricha Becka a Elisabeth Beck-Gernsheim.“ Gender, rovné příležitosti, výzkum 6 (2): 49-51. Další články: Dudová, R. 2008. „Neúplná“ rodina, „nefunkční“ rodina?“ Socioweb 11. http://www.socioweb.cz/index.php?disp=temata&shw=319&lst=120 Vohlídalová, M. 2008. „Part-time Work: A Promise or a Trap?“ Socioweb 7-8. http://www.socioweb.cz/upl/editorial/download/154_SocioWeb_07_08_English_Edition.pdf Dudová, R. 2007. „Slaďování pracovního a osobního života má v České republice stále své nedostatky.“ Zpravodaj Rovné příležitosti do firem 3/2007. http://zpravodaj.feminismus.cz/clanek.shtml?x=1972315&als[nm]=1972293 Dudová, R. 2007. „Zavádění podnikových jeslí a školek má svá rizika a nedostatky.“ Zpravodaj Rovné příležitosti do firem 12/2007. http://zpravodaj.feminismus.cz/clanek.shtml?x=2060181&als[nm]=2059843 Dudová, R. 2006. „Kdo s kým žije, aneb rodiny a jiné způsoby uspořádání soukromého života v ČR“. Socioweb 12/2006: 4-5. Vohlídalová, M. 2006. „Pracovní život a partnerské rozchody.“ Socioweb 12/2006: 5-7.

Dudová, R. 2006. „Co se změnilo za sto let existence MDŽ?“ Týdenník Táborsko, 12/2006:10. Prezentace na domácích konferencích: Radka Dudová 2008. „Jak přežít bez muže – živitele: životní strategie matek po rozvodu.“ Konference „Reprodukce nebo intimita? K novému vymezení předmětu české sociologie rodiny.“ 26.-27. září 2008, Brno. Šárka Hastrmanová, 2008. Prezentace posteru oddělení Gender a sociologie – výzkumná témata. Konference „Reprodukce nebo intimita? K novému vymezení předmětu české sociologie rodiny.“ 26.27. září 2008, Brno. Jana Bierzová 2008. „Muži a ženy pracující z domova pomocí výpočetní techniky“. Konference „Nová rizika pracovního trhu.“ 7. duben 2008, Praha. Hana Maříková 2008. „Zprostředkovatelé/ky finančních služeb“. Konference „Nová rizika pracovního trhu.“ 7. duben 2008, Praha. Renata Sedláková 2008. „Řidiči dálkové dopravy“. Konference „Nová rizika pracovního trhu.“ 7. duben 2008, Praha. Radka Dudová 2008. „Muži v manažerských pozicích“. Konference „Nová rizika pracovního trhu.“ 7. duben 2008, Praha. Marcel Tomášek 2008. „Pokladní v supermarketech“. Konference „Nová rizika pracovního trhu.“ 7. duben 2008, Praha. Radka Výborná 2008. „Matky malých dětí poptávající a nabízející službu hlídání dětí“. Konference „Nová rizika pracovního trhu.“ 7. duben 2008, Praha. . Štěpánka Pfeiferová 2008. „Zaměstnané matky samoživitelky“. Konference „Nová rizika pracovního trhu.“ 7. duben 2008, praha. Kateřina Matysková 2008. „Zrakově postižení muži a ženy“. Konference „Nová rizika pracovního trhu.“ 7. duben 2008, Praha. Hana Víznerová 2008. „Ženy – matky imigrantky z Ukrajiny“. Konference „Nová rizika pracovního trhu.“ 7. duben 2008, Praha. Hana Hašková 2008. „Práce a bez/dětnost“. Konference „Nová rizika pracovního trhu.“ 7. duben 2008, Praha. Dudová, R. 2007. „Nové tváře rodiny a nové podmínky pracovního trhu – teoretické souvislosti“. Seminář „Souvislosti soukromého a pracovního života v ČR“, Praha, 27. 2. 2007. Dudová, R. 2007. „Rodina a rodiny – formy soukromého života v České republice“. Seminář „Souvislosti soukromého a pracovního života v ČR“, Praha, 27. 2. 2007. Vohlídalová, M. 2007. „Intenzita a flexibilita práce v ČR“. Seminář „Souvislosti soukromého a pracovního života v ČR“. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Praha, 27. února 2007. Vohlídalová, M. 2007. „Práce, rodina a partnerské vztahy“. Seminář „Souvislosti soukromého a pracovního života v ČR“. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.. Praha, 27. února 2007. Dudová, R., Vohlídalová, M. 2006. „Nové vzorce organizace soukromého života v nových podmínkách pracovního trhu.“ Sociální reprodukce a integrace: ideály a meze, konference IVRIS FSS MU Brno, 9.-10.11.2006. Hašková, H. 2006. „Bezdětnost českých mužů a žen.“ Sociální reprodukce a integrace: ideály a meze, konference IVRIS FSS MU Brno, 9.-10.11.2006. Prezentace na mezinárodních konferencích: Dudová, R. 2008. „Lone motherhood in the Czech Republic: the (lacking) institutional support and individual coping strategies“. 4. sympozium evropské výzkumné sítě COST Action 34 (Gender and Wellbeing Project), 24.-27. červen 2008, Madrid, Španělsko. Hašková, H., Saxonberg, S. 2008. “The long path: The Institutional Roots to Post-Communist Family Policy in the Czech and Slovak Republic." ECPR conference. Rennes, Francie, 11-16. 4. 2008.

Dudová, R. 2007. « Family and Families in the Czech Republic – Are Private Life Arrangements Becoming More Pluralistic?” 8th Conference of European Sociological Association, Glasgow, Velká Británie, 3.-6. 9. 2007. Hastrmanová, Š., M. Vohlídalová 2007. „Souvislosti proměn pracovního trhu a soukromého, rodinného a partnerského života v ČR“. Slovensko-české sociologické dny. Sociologický ústav AV SR, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., Smolenice, Slovensko, 1.-2.10.2007 (poster). Křížková, A. 2007. „Work/life Balance: Life Reality of Czech Parents.“ Gender and Well-Being: Work, Family and Public policies, COST Action A34 2005-2009, Symposium 3: Production and Distribution of Well-Being into the Family: Strategies of Remunerated and Non-remunerated Labour and Consumption Patterns. University of Barcelona, Španělsko, 24.-26.6.2007. zveřejněno na: http://www.ub.es/tig/GWBNet/BcnPapers/paper_krizkova_barcelona_2007ENG.pdf Křížková, A., R. Dudová. 2007. „New Patterns of Private Life Arrangements in New Labour Market Conditions“. Community, Work and Family II. International conference, Lisabon, Portugalsko, 12.13.4.2007. Maříková, H. 2007. „Domestic work and caring for others as the “prerogative” of women?“ Gender and Well-Being: Work, Family and Public policies, COST Action A34 2005-2009, Symposium 3: Production and Distribution of Well-Being into the Family: Strategies of Remunerated and Nonremunerated Labour and Consumption Patterns. University of Barcelona, Španělsko, 24.-26.6.2007. zveřejněno na: http://www.ub.es/tig/GWBNet/BcnPapers/MarikovaSIII.pdf Vohlídalová, M. 2007. „Divorces and family break-ups in the Czech Republic.“ 8th ESA Conference Conflict, Citizenship and Civil Society, Glasgow, Velká Británie 3. – 6. 9. 2007. Vohlídalová, M. 2007. „Couples and Careers in the Czech Republic“. Community, Work and Family II International Conference. Lisabon, Portugalsko, 12. – 14. 4. 2007. Vohlídalová, M. 2006. „The Influence of Values and Economic Factors on the Reproductive Strategies In the Czech Republic.“ Equal is not enough – European Conference on Equal Opportunities. Belgie, Antverpy 13.-15.9.2006. Dudová, R. 2006. „The ideal and the good father – the ideal of fatherhood in the construction of masculine identity.” The 6th ISSEI Conference The European Mind: Narrative and Identity, Malta, 24.-29.7. 2006. (Odevzdáno v tisku do konferenčního sborníku.) Maříková, H. 2006. „Gender Equality in the ČR – the position and status of women before and after 1989: women as winners or loosers?“ Conference „The Role of Women in Central Europe after EU Enlargement“, 30. a 31. 3. 2006. Disertační práce: Radka Dudová 2007: Otcovství po rozchodu rodičovského páru. Katedra sociologie, FF UK v Praze, konzultant Doc. Ph.Dr. Jiří Šubrt, CSc. Diplomové práce: Jana Bierzová, 2007: V práci jako doma: analýza fenoménu práce z domova. Diplomová práce na katedře sociologie FSV UK v Praze, konzultantka Alena Křížková. Marta Vohlídalová, 2007: Souvislosti pracovního, soukromého, rodinného a partnerského života v soudobé české společnosti. Diplomová práce na katedře sociologie FSV UK v Praze, konzultant Doc. Milan Tuček. Štěpánka Pfeiferová, 2008: Matky samoživitelky: ekonomická situace a postavení na pracovním trhu žen-matek žijících bez partnera, katedra sociologie, FF UK v Praze, konzultant Doc. Ph.Dr. Jiří Šubrt, CSc. Radka Výborná, 2008: Hlídání dětí jako participace na pracovním trhu a jako podmínka participace na pracovním trhu v ČR, katedra demografie, PřF UK v Praze, konzultantka RnDr. Ludmila Fialová, CSc.

Významné dílčí poznatky, informace, důležitá sdělení

Závěry projektu 1. Kvantitativní výzkum Výsledky kvantitativního šetření ukázaly, že ačkoli v České republice stále převažuje práce zaměstnanců na plný úvazek s pevně danou a neflexibilní pracovní dobou, rostoucí část populace se začíná potýkat s novými formami a riziky organizace pracovního trhu. K nim patří zejména velký tlak na časovou intenzitu práce spojenou s dlouhodobou celodenní nepřítomností v domově, zvyšující se stresovost či fyzická náročnost některých typů práce, negativní flexibilita práce nutící zaměstnance přizpůsobovat se takřka „na poslední chvíli“ požadavkům práce a zaměstnavatele a konečně také zvyšující se nejistota práce (práce na dobu určitou, práce formou brigád, podnikatelské riziko). Zjistili jsme, že tato nová rizika se týkají různých skupin populace v různé míře, přičemž nejsilněji jsou zasaženi na jedné straně pracovníci a pracovnice na pozicích s nejnižším ohodnocením a s nejnižším vzděláním, a na straně druhé pracovníci a pracovnice s vysokoškolským vzděláním na manažerských, řídicích či podnikatelských postech (i když každá z těchto skupin jiným způsobem). Tyto změny ale podle našich zjištění nemají přímý vliv na organizaci soukromého života české populace. Každopádně se nepromítají plošně do růstu individualizace a narušení integrace společnosti, ani jednoznačně neohrožují tradiční vzorce organizace intimity a jejich popularitu. Z tohoto hlediska česká společnost stále vykazuje rysy společnosti přecházející od ranně moderní v pozdně moderní – zatímco některé charakteristiky pozdní modernity jsou naplněny bohatě (vysoká rozvodovost, odkládání rodičovství do pozdějšího věku a růst bezdětnosti), jiné se projevují jen u určitých dílčích skupin populace (nukleární úplná rodina je stále většinou populace pokládána za ideál, mužská profesní dráha a seberealizace má jednoznačně přednost před profesní dráhou ženskou). Data z našeho výzkumu nepotvrzují pesimistické prognózy kritizující individualismus dnešní doby: ačkoli individualizace je realitou, jak ukazují statistiky rozvodů apod., neznamená to, že lidé žijí každý zvlášť. V české populaci stále převládá preference úplné heterosexuální rodiny s biologickými rodiči. Mladí lidé ve velké většině plánují manželství a chtějí mít děti, a to hlavně mladé ženy. Někteří se sice od této normy odklánějí, není to ale jednoznačně determinováno změnami na pracovním trhu. Naše data poukázala také na skutečnost, že uspořádání kariér a profesních životů v párech nadále obvykle znevýhodňuje profesní život ženy vůči kariéře muže. Je to především ona, kdo omezuje a přizpůsobuje svůj profesní život muži, případně potřebám rodiny. V neprospěch profesních aspirací žen mluví i fakt, že česká společnost je stále dosti „tradiční“ i co se týká rozdělení (nebo spíše nerozdělení) domácích prací mezi partnery. Výzkum dále odhalil přetrvávající prorodinnou orientaci českých žen i mužů. Nejenže převážná většina z nich rodičovství ve svém životě plánuje, ale zároveň také většina z nich považuje jakékoliv jiné než zdravotní (a případně ekonomické) důvody pro volbu celoživotní bezdětnosti za nepřijatelné. Přesto lze do budoucna očekávat určitý růst konečné bezdětnosti, ale zejména růst rodin s jedináčky. Týká se to ve zvýšené míře například rodin žen s vyšším vzděláním, které vnímají (očekávají) konflikt mezi placenou prací a neplacenou péčí o děti intenzivněji než ženy s nižším vzděláním. Koncentrace mladých lidí ve větších městech a narůstající podíl dospělých, kteří dospívali v neúplných rodinách, by mohly do budoucna přispívat spolu s případným posunem v hodnotových orientacích směrem k preferenci „netradičních“ a méně stabilních forem partnerského soužití a směrem k menšímu důrazu na příbuzenskou kohezi zejména ke snižování preferovaného počtu dětí (a možná i určitému zvyšování podílu dobrovolně bezdětných). Data z výzkumu nepotvrdila, že by se sféra práce stávala pro lidi tak významnou a důležitou v jejich životě, jakou je rodina, soudě podle jimi deklarované „potřeby“ úniku z jedné sféry do druhé v případě problémů, resp. vyjádření nespokojenosti z fungování v jedné z nich. Práce, přestože je v životě lidí důležitá a má výrazný identitotvorný rozměr, nesubstituuje u většiny lidí rodinu a sociálně blízké vztahy a vazby, které se vytvářejí mimo prostor formální práce, a v tomto smyslu rodina stále zůstává důležitou sférou blízkosti, sdílení, intimity a důvěry mezi lidmi. V žádném případě tedy nelze říci, že by lidé v soudobé české společnosti toužili žít o samotě, bez vztahů. Tyto vztahy ale už pravděpodobně nikdy nebudou mít podobu tradiční rodiny, kde se děti rodí do manželství a manželství trvá celý život. 2. Mediální analýza

Zjistili jsme, že mužské a ženské časopisy se významně liší jak velikostí prostoru, který je dán rodinnému a profesnímu životu, tak reprezentacemi, které se v těchto dvou typech tiskovin objevují. Ženské časopisy nabízejí rozmanitější reprezentace soukromého i pracovního života a na základě toho strukturují i téma slaďování obou světů – světa rodiny a světa práce. Mužské časopisy jsou svým zaměřením na oddych a volný čas výrazně odlišné od ženských, kde téma rodiny a potažmo i práce tvoří jedno z významných, ne-li základních prvků časopisu. Zatímco reprezentace uspořádání soukromého života v mužských časopisech jsou víceméně tradiční (single, nesezdané soužití, manželství), v ženských časopisech dostává kromě toho významný prostor i konstrukt svobodné (osamělé) matky a zmiňovány (i když okrajově) jsou i marginální typy rodinného uspořádání jako lesbický/homosexuální vztah a vztah na dálku. Pracovní život není ve zkoumaných mužských časopisech tematizován, ovšem existuje jakýsi tichý předpoklad práce na plný úvazek. Naopak v ženských časopisech je význam práce dán nejen věnovaným prostorem, ale i růzností zobrazení uspořádání profesního života. Kromě práce na plný úvazek nebo podnikatelské činnosti jsou zmiňovány i flexibilní formy práce jako zkrácený pracovní úvazek, práce z domova nebo sdílení pracovního místa. Je zajímavé, že tyto alternativy v sobě vždy zahrnují souběžnou péči o malé dítě. Jelikož rodinný i pracovní život jsou v ženských časopisech velmi důležité, objevuje se i téma slaďování soukromého a profesního života. Velmi zřetelným prvkem při harmonizaci práce a rodiny je stres, který lze charakterizovat jako životní pocit velmi silně přítomný v ženských časopisech. 3. Kvalitativní studie V kvalitativním výzkumu se jako nejvýznamnější z hlediska dopadů na soukromý život ukázaly dva fenomény. Na straně jedné je to rostoucí negativní i pozitivní flexibilita práce, na straně druhé je to marginalizace určitých skupin na pracovním trhu, která může vést k jejich sociálnímu vyloučení. V rámci kvalitativních studií jednotlivých skupin (profesionálů pracujících z domova, mužů manažerů, pojišťovacících agentek a agentů, řidičů dálkové dopravy, pokladních v hypermarketech, matek malých dětí, matek samoživitelek, zrakově postižených, ukrajinských emigrantek a bezdětných třicátnic a třicátníků) jsme zjišťovali, jak flexibilizace jejich práce působí na jejich soukromý a rodinný život, jaké požadavky naopak jejich soukromý život klade na uspořádání jejich práce, jakou míru flexibility od nich požadují či naopak jim umožňují jejich zaměstnavatelé a co to vše znamená pro jejich postavení na trhu práce. Zjišťovali jsme, jak může vysoký stupeň vynucené flexibility ze strany zaměstnavatele vést k příjmové marginalizaci zaměstnanců, či jak může kombinace několika znevýhodňujících faktorů (gender, nízká kvalifikace, osamělé rodičovství, zdravotní stav atd.) způsobit marginalizované postavení na pracovním trhu. Zároveň jsme zkoumali, jak v některých profesích může být pracovní flexibilita využita pro zvýšení celkové kvality života. Je zřejmé, že některé skupiny pracujících, zejména ti výše kvalifikovaní, nevázaní požadavky soukromého života a neznevýhodnění faktory vedoucími k diskriminaci na pracovním trhu, zastávají výhodnější postavení na pracovním trhu. To jim podle našich výsledků umožňuje snadněji vyjednávat se zaměstnavateli a dosáhnout příznivějších pracovních podmínek, například flexibilnějšího uspořádání práce, pracovního času a místa. Na druhou stranu je od nich vyžadováno vysoké pracovní nasazení, práce jim často proniká do sfér soukromého a volného času a soukromý život se dostává na druhou kolej. Naopak ti s nižšími šancemi na pracovním trhu (méně kvalifikovaní, méně flexibilní kvůli svým rodinným závazkům, s jinou etnicitou či se zdravotním postižením) jsou odsouzeni k působení na sekundárním pracovním trhu, vyznačujícím se nestandardním uspořádáním práce, negativní flexibilitou, nízkými výdělky či nemožností pracovního růstu. Jako negativní formy flexibility byly identifikovány například vynucené částečné úvazky pokladních v zahraničních obchodních řetězcích spojené s „trhanými“ směnami, s rozdělením směn ad hoc a nedodržováním zákoníku práce co se týče pracovní doby. Jiným příkladem negativní flexibility je práce dálkových řidičů, kteří musí operativně reagovat na požadavky svých zaměstnavatelů a tráví dlouhou dobu mimo domov, často také v rozporu s platnými zákonnými nařízeními. Částečné úvazky mohou představovat podle konkrétní situace jak pozitivní, tak negativní formu flexibility práce. Zatímco pro matky pečující o malé děti jsou částečné úvazky východiskem ze situace, kdy jim kvůli pečovatelské roli hrozí ztráta kvalifikace a zkušeností (musí se ale jednat o částečné úvazky dočasné, s přesně definovanými podmínkami práce), u práce pokladních se stávají rysem sekundarizace pracovního trhu a zhoršování pracovních a platových podmínek. Podobně dvousečná může být flexibilita práce vykonávané zcela či částečně z domova. Některým sice umožňuje lépe kombinovat práci a rodinné povinnosti, nese s sebou ale riziko pronikání práce do sféry

soukromí, ať už z hlediska času nebo prostoru. Pro některé skupiny ohrožené marginalizací na trhu práce je ale práce z domova, ať již kvalifikovaná či nekvalifikovaná, ideálním řešením. Zpravidla je ale umožněna jen některým profesím, týká se častěji mužů než žen a koncentruje se v profesích s vyšší kvalifikační náročností. Tímto způsobem se pak posiluje kumulace znevýhodnění: lidé s nižší kvalifikací a s charakteristikami, které je a priori znevýhodňují, mají jen malý prostor vyjednávání, jak donutit zaměstnavatele k vytvoření příznivějších podmínek, které by přitom mohly vést ke zvýšení jejich pracovního výkonu, pracovní spokojenosti a kvalifikace. Naopak lidé vzdělanější mají větší šance vyjednat flexibilnější uspořádání pracovní doby. Naše výsledky ukazují, že zejména rodičovství (mateřství) se stává významným faktorem znevýhodnění, jakmile se dostává do kombinace s dalšími charakteristikami, jako jsou např. nízká kvalifikace, osamělost, zdravotní postižení či odlišná národnost. Zdá se tedy, že za současného nastavení genderového kontraktu v rodinách a podmínek pracovního trhu závisí biologická reprodukce společnosti na ochotě žen podstoupit riziko marginalizovaného postavení ve světě práce. Od muže se v rodinách stále jednoznačně očekává naplnění role živitele a účast na placené práci mimo domov; žena nese primární zodpovědnost za zajištění péče o členy rodiny a o domácnost jako celek a placená práce je pro ni sekundární. Tento předpoklad přetrvává i přesto, že naprostá většina žen je v současnosti aktivní na pracovním trhu, mnoho z nich má stejný výdělek jako jejich partneři a nezanedbatelná část stojí v čele neúplných rodin. Přesto se ve všech zkoumaných profesích i skupinách nějakým způsobem odráží předpoklad, že svět práce je mužskou prioritou, zatímco pro ženy stojí až za povinností péče o rodinu. Tím se zároveň potvrzuje teze, že za každým pracujícím (mužem) v ideálním případě stojí osoba (žena), která mu zajišťuje domácí a rodinné zázemí. Toto předpokládané rozdělení genderových rolí také nadále posiluje stereotypy určující vhodnost některých povolání pro muže a jiných pro ženy. Podrobnější pohled přitom vede ke zjištění, že v realitě jsou některé překážky pouze smyšlené a „typicky ženské“ povolání je vlastně mnohdy časově i fyzicky náročnější než jiná povolání mužská – jako například práce pokladní. Ukázalo se, že existují velmi různé způsoby vnímání téže práce, konkrétně jejích výhod a nevýhod pro muže a pro ženy – či spíše pro pečující a pro nepečující osoby. Zatímco ti, kteří nepečují, vnímali určitou charakteristiku práce jako zátěž, pečující totéž vnímali často jako výhodu, a naopak. Tyto odlišnosti ukazují na neopodstatněnost stereotypních očekávání spojených s různými druhy práce. Na základě kvalitativních studií jsme zjistili, že u mnoha povolání se a priori vůbec nepředpokládá, že by je měl či chtěl vykonávat někdo, kdo má zodpovědnost za malé děti či jiné závislé osoby. Podle vyprávění našich komunikačních partnerek a partnerů se jeví, že se to týká takřka veškeré práce v soukromém sektoru. To pak nutně ovlivňuje rozhodování mladých lidí, zejména žen, o vstupu do rodičovství. V současných podmínkách nedostatečné rozšířenosti opatření pro kombinaci práce a rodiny a nedostačující pozitivní flexibilitě práce tak může být rozhodnutí nemít děti tím nejzásadnějším dopadem proměn pracovního trhu na soukromý život individuí.