RADA EVROPSKÉ UNIE
Brusel, 4. listopadu 2004 (23.11) (OR. fr)
14245/04
SAN 167
PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Patricia BUGNOTOVÁ, ředitelka, za generálního tajemníka Evropské komise Datum přijetí: 29. října 2004 Příjemce: Javier SOLANA, generální tajemník, vysoký představitel Předmět: Jednotný evropský politický rámec pro vnější akce v boji proti HIV/AIDS, malárii a tuberkulóze
Delegace naleznou v příloze dokument Komise KOM(2004) 726 v konečném znění.
________________________
Příloha: KOM(2004) 726 v konečném znění
14245/04
mva/MVA/kb DG I
1
CS
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ
V Bruselu dne 26.10.2004 KOM(2004) 726 v konečném znění .
SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Jednotný evropský politický rámec pro vnější akce v boji proti HIV/AIDS, malárii a tuberkulóze
{SEK(2004) 1326}
.
CS
CS
OBSAH
CS
1.
Úvod............................................................................................................................. 3
2.
Úkoly............................................................................................................................ 3
2.1.
Epidemiologické, geografické a demografické úkoly.................................................. 3
2.2.
Úkol zajistit souhrnnou kombinaci politik prevence, léčby a péče.............................. 4
2.3.
Úkoly v oblasti financování ......................................................................................... 4
2.4.
Úkoly v oblasti řízení na státní a světové úrovni ......................................................... 5
3.
Vize EU........................................................................................................................ 6
3.1.
Vize do roku 2015........................................................................................................ 6
3.2.
Zásady .......................................................................................................................... 7
4.
Přidaná hodnota a opatření EK .................................................................................... 7
4.1.
Přidaná hodnota EK ..................................................................................................... 7
4.2.
Akce EK na úrovni států .............................................................................................. 8
4.2.1.
Zvýšení kapacit ............................................................................................................ 8
4.2.2.
Zvýšený objem udržitelných zdrojů............................................................................. 9
4.3.
Opatření EK na celosvětové úrovni ........................................................................... 10
4.3.1.
Cenově dostupné a bezpečné farmaceutické výrobky ............................................... 10
4.3.2.
Regulační aspekty ...................................................................................................... 11
4.3.3.
Nové nástroje a léčebné postupy................................................................................ 11
4.3.4.
Silnější partnerství a silná pozice Evropy .................................................................. 12
5.
Nástroje EK................................................................................................................ 12
6.
Závěr .......................................................................................................................... 13
2
CS
1.
ÚVOD V roce 2000 se Evropa zavázala ke splnění rozvojových cílů tisíciletí a Evropská unie (EU) přijala novou politiku rozvoje, která je založena na snižování chudoby. Současně připravila Evropská komise souhrnný rámeci pro urychlení opatření zaměřených na tři hlavní choroby spojené s chudobou – HIV/AIDS, malárii a tuberkulózu. Akční programii připravený jako rámec pro realizaci je stále platný a aktuální. Stav plnění akčního programu je ilustrován ve zprávě o průběhu za rok 2004.iii Bylo dosaženo významných úspěchů, pokud jde o dopad, cenovou dostupnost a výzkum a vývoj, a to na základě jednotné akce v rámci politik rozvoje, obchodu a výzkumu. EU musí opatření urychlit a zabývat se oblastmi, ve kterých byl zaznamenán nedostatečný pokrok. Je nutné držet se obecného cíle snižování chudoby, ale současně musí EU reagovat na stále rychleji se měnící situaci v celosvětovém měřítku a řešit nové úkoly. Neustále roste povědomí o možném dopadu HIV/AIDS na bezpečnost lidí a lidská práva. Dalšími důvody k zamyšlení jsou měnící se povaha HIV/AIDS a tuberkulózy a jejich rychlé šíření po celém světě. Hlavním úkolem zůstává zajištění jednotné politiky v oblasti HIV/AIDS, malárie a tuberkulózy. Toto sdělení vytváří politický rámec pro veškeré vnější akce Evropského společenství v boji proti těmto třem chorobám. Sdělení bylo sepsáno po konzultacích se zainteresovanými subjekty z řad třetích zemí, členských států EU, občanské společnosti, průmyslu, Světového fondu boje proti AIDS, tuberkulóze a malárii („Světový fond“), agentur OSN, Světové banky a dalšími. Konzultace se konaly dne 14. září 2004 v Bruselu.iv Z důvodu obnovující se epidemie v Evropě a sousedních zemích zdůraznila Komise v samostatném pracovním dokumentu, přijatém Komisí dne 8. září 2004, potřebu okamžité akce. Tento dokument navrhuje soubor konkrétních akcí na následujících osmnáct měsíců.v Tyto akce a doporučení podpořilo i Vilniuské prohlášení, přijaté účastníky ministerské konference „Evropa a HIV/AIDS: Nové úkoly, nové příležitosti“ (Vilnius, 17. září 2004).
2.
ÚKOLY
2.1.
Epidemiologické, geografické a demografické úkoly Navzdory zvýšenému úsilí a větším zdrojům nadále roste počet lidí postižených či nakažených HIV/AIDS, malárií a tuberkulózou a počet lidí, kteří na tyto choroby umírají. Každoročně na celém světě zemře na tyto tři choroby přes 6 miliónů lidí, přičemž účinnost léčby je ohrožena novým výskytem malárie a tuberkulózy, které odolávají více druhům léčiv. HIV/AIDS a tuberkulóza se rychle šíří, a to i v partnerských zemích politiky evropského sousedství (např. v Rusku); roste počet nakažených lidí v zemích s velkým počtem obyvatel (např. v Číně a Indii). Malárie představuje významnou zátěž zejména pro africké země. Subsaharská Afrika zůstává hlavním epicentrem HIV/AIDS a obývají ji dvě třetiny (dle odhadů asi 25 miliónů lidí) všech lidí celosvětové nakažených virem HIV.vi Zejména v oblasti rozvojových zemí zůstává snižování chudoby hlavním prostředkem boje proti těmto třem chorobám, které jsou často právě důsledkem
CS
3
CS
i příčinou chudoby. HIV/AIDS, malárie a tuberkulóza mají negativní dopad na sociální a ekonomickou strukturu jednotlivých společenství. Stále zřejmější je nesmírně důležitá interakce mezi otázkami bezpečnosti lidí a káhirskou agendou (včetně HIV/AIDS a násilí mezi pohlavími). Je tedy nutné brát v úvahu bezpečnost lidí a lidská práva. Dalším problémem je šíření těchto tří chorob mezi uprchlíky a lidmi žijícími v oblastech konfliktů. Pandemie HIV/AIDS nadále nepoměrně více zatěžuje ženy z hlediska nemocnosti, dopadu i nedostatečného přístupu k prevenci, léčbě a péči. Dalším problémem je zranitelnost dětí, včetně 12 miliónů sirotků v Africe, a to po rodičích, kteří zemřeli na AIDS. 2.2.
Úkol zajistit souhrnnou kombinaci politik prevence, léčby a péče HIV/AIDS, malárii a tuberkulóze lze předcházet a tyto choroby lze léčit, ale k dosažení tohoto cíle by muselo více zemí přijmout odpovídající strategii se souhrnnou kombinací politik, jejíž součástí bude osvědčená prevence, péče a léčba. Součástí úspěšných programů je i vyvážená reakce. Je nutné podporovat používání prezervativů a programy na snižování škodlivých důsledků, včetně výměny jehel pro osoby závislé na drogách aplikovaných injekčními stříkačkami, jako způsoby prevence proti HIV/AIDS. Mnoho zdravotnických systémů vykazuje příznaky slabé infrastruktury a přetížených lidských zdrojů; s ohledem na rostoucí potřeby péče a léčby pro osoby infikované HIV/AIDS je obtížné věnovat přiměřenou pozornost prevenci a péči. Poskytování léčby vyžaduje předvídatelnější a dlouhodobější zdroje. Aby bylo možné se přizpůsobit měnícím se formám chorob, je nutné zkoumat nové léčebné postupy. Další nedílnou součástí strategie je budování kapacity pro výzkum a pro zdravotnické služby.
2.3.
Úkoly v oblasti financování Objem zdrojů vyčleněných na problematiku HIV/AIDS celosvětově roste, především z důvodu vyšších přídělů ze státních rozpočtů a účasti soukromého sektoru (viz přílohu 1, tabulku 2). Pokud jde o malárii a tuberkulózu, jsou celosvětově k dispozici nedostatečné údaje o financování. Navzdory tomuto růstu existuje nadále značný nedostatek vnějších zdrojů na boj proti uvedeným třem chorobám (viz tabulka 1). Mezinárodní společenství bude muset zajistit odpovídající financování pro uspokojení poptávky. V tabulce 3 v příloze 1 jsou uvedeny odhady zdrojů nutných pro boj proti HIV/AIDS na několik následujících let podle jednotlivých regionů, vypracované OSN. Toto sdělení však nemá na EK žádné finanční dopady.
CS
4
CS
Tabulka 1 – Odhad roční veřejné rozvojové pomoci a chybějících vnějších zdrojůvii
v mld. USD
4,5 4 3,5 3 2,5
Chybějící vnější zdroje
2 1,5 1 0,5 0
Zdroje z veřejné rozvojové pomoci
HIV/AIDS
2.4.
Tuberkulóza
Malárie
Úkoly v oblasti řízení na státní a světové úrovni Problémem stále zůstává přístup k postiženým zemím, nejchudším lidem a lidem na okraji společnosti. Lidé, kteří se již s omezenou péčí potýkají (zejména ženy a chudí lidé), jsou stále více odsouváni na okraj společnosti. Mnoho vzorů chování souvisejících se zvýšeným rizikem výskytu HIV/AIDS (např. muži provozující pohlavní styk s jinými muži, užívání drog aplikovaných injekční stříkačkou, poskytování sexuálních služeb z výdělečných důvodů) není často společensky akceptováno; lidé infikovaní HIV/AIDS a tuberkulózou jsou často stigmatizováni a diskriminováni. To brání otevřenému dialogu a může vést ke špatnému přístupu a odmítání metod prevence, zkoušení a léčby. Pro vyřešení těchto problémů je nezbytně nutné dát mladým lidem, ženám a lidem postiženým těmito chorobami větší prostor pro vyjádření jejich názoru při plánování, tvorbě a realizaci politik. Silné a účinné vedení v jednotlivých zemích je velmi důležité a za účinnými politikami a následnou mobilizací zdrojů musí stát politický závazek. Uznání potřeby zabývat se problematikou HIV/AIDS a tuberkulózy mezi politickými vůdci je problémem především v mnoha nejchudších zemích se slabou vládní strukturou a v partnerských zemích politiky evropského sousedství je . Dalším problémem je skutečnost, že tyto tři choroby neznají institucionální ani státní hranice. Boj proti nim vyžaduje důslednou spolupráci mezi všemi partnery ve společnosti. Některým zemím se podařilo zavést spolupráci mezi jednotlivými sektory, která přinesla konkrétní výsledky. Státní koordinační mechanismy, jejichž cílem je zajistit podporu ze Světového fondu, mohou hrát velice důležitou úlohu při zprostředkování spolupráce mezi různými partnery, podpoře harmonizace a usnadnění realizace. Boj proti uvedeným třem chorobám často vyžaduje přeshraniční řešení, které je v prostředí slabých regionálních institucí obtížné. Zásadním úkolem je zvýšit úsilí soukromého sektoru při poskytování zdrojů a znalostí. Soukromý sektor má značný nevyužitý potenciál pro investice do rozvojových zemí. Úkolem nadále zůstává zvýšit úsilí soukromého sektoru v oblasti diferencovaných cen jeho výrobků a účasti v mnohostranných programech (např.
CS
5
CS
v Partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických zkouškách (EDCTP) a ve Světovém fondu). Pokud jde o celosvětové řízení zdravotnictví, je dalším problémem nedostačující zpětná vazba a nevyváženost sil s ohledem na celosvětové problémy. Mnoho zemí nemá dostatečnou váhu, vyjednávací možnosti nebo hlasovací práva pro tvorbu a realizaci celosvětových pravidel ke svému prospěchu (např. pokud jde o priority výzkumu a regulační rámec). Zvýšení počtu a různorodosti celosvětových iniciativ a hráčů v oblasti HIV/AIDS, malárie a tuberkulózy dále pozměnilo světovou institucionální strukturu a přineslo s sebou další příležitosti i problémy z hlediska harmonizace a soudržnosti. Díky nedávnému rozšíření EU vzrostla v evropském prostoru důležitost dopadu HIV/AIDS a tuberkulózy v partnerských zemích politiky evropského sousedství ve východní Evropě. 3.
VIZE EU
3.1.
Vize do roku 2015 EK bude nadále reagovat na měnící se povahu uvedených tří chorob a jejich geografické šíření v rozvojových zemích a v partnerských zemích politiky evropského sousedství. EK a členské státy EU přijaly mezinárodní závazky a sdílejí společnou dlouhodobou vizi v oblasti boje proti těmto třem nemocem a dosažení rozvojových cílů tisíciletí do cílového roku 2015. Prostřednictvím politik humanitární pomoci, rozvoje, obchodu, zdravotnictví a vnějších vztahů přispívá EU k dosažení rozvojových cílů tisíciletí, včetně MDG 6 v oblasti „boje proti HIV/AIDS, malárii a tuberkulóze.“ Všechny členské státy EU podpořily akční program přijatý na Mezinárodní konferenci o populaci a rozvoji (ICPD) v Káhiře v roce 1994. Káhirská agenda týkající se sexuálního a reprodukčního zdraví a souvisejících práv (zdůrazňující dobrovolný přístup vycházející z potřeb lidí na základě informované volby) se zcela zřetelně odráží v politikách a odůvodňujících stanoviscích EU. EK a členské státy EU podepsaly prohlášení a akční program na Světové konferenci o ženách, která se konala v Pekingu v roce 1995. Program zdůraznil potřebu přijetí opatření proti celosvětovým překážkám bránícím rovnosti mužů a žen a jako hlavní strategii stanovil začlenění rovnosti mužů a žen do všech oblastí.viii Všechny členské státy EU ratifikovaly Úmluvu OSN o právech dítěte. Závazek dodržovat lidská práva je také jasně zakotven v prohlášení o politice rozvoje EK.ix Závazky v oblasti rozvojových cílů tisíciletí, káhirské agendy, pekingské agendy, lidských práv a bezpečnosti lidí jsou základními pilíři vize EU při boji proti těmto třem chorobám. Součástí vize EU jsou i rostoucí zdroje a koordinační úsilí. Uznávanou cílovou výší příspěvků členských států EU na veřejnou rozvojovou pomoc (ODA) zůstává 0,7 % hrubého národního důchodu. EU je na správné cestě ke splnění závazku přijatého v Monterrey (v březnu 2002);x podle současného trendu poskytne EU do roku 2006 ve formě veřejné rozvojové pomoci 0,42 % svého souhrnného hrubého národního důchodu (38,5 miliard eur).xi To představuje nárůst veřejné rozvojové pomoci EU o 10 miliard eur ročně. EK a členské státy EU se ve Smlouvě zavázaly jednat v oblasti rozvojové spolupráce ve vzájemné součinnosti a v souladu se zásadou komplementarity, přičemž tento závazek byl potvrzen během fóra o harmonizaci na
CS
6
CS
nejvyšší úrovni, které se konalo v Římě v roce 2003. Zásady harmonizace mezi strategiemi, agenturami a kontrolními plány jsou zapracovány i do tří základních pilířů boje proti HIV/AIDS.xii 3.2.
Zásady Spolupráce Evropy s třetími zeměmi se řídí několika společnými zásadami. EU se striktně drží obecného rozvojového cíle snižování chudoby, plnění rozvojových cílů tisíciletí a dodržování práv. Zásada rovnosti znamená, že služby musejí být poskytovány osobám, které je nejvíce potřebují. Hlavní zásadou zůstává zajištění odpovědnosti státu. Státy nadále přijímají klíčová rozhodnutí a zodpovídají za stanovení svých strategických priorit a národních rámců. Vlády odpovídají svým voličům za svá rozhodnutí a jejich realizaci. Nedílnou součástí postupu vlád je řádná správa věcí veřejných, jejíž součástí je i schopnost zajistit transparentní procesy a udržet právní stát. Pro zajištění reakce na poptávku s účastí mnoha subjektů, včetně občanské společnosti a soukromého sektoru, je důležité i řízení mimo státní instituce. Práce se třetími zeměmi vyžaduje zintenzivnění opatření a rozšíření udržitelných zdrojů, se současnými doplňkovými investicemi do vyšší kapacity.
4.
PŘIDANÁ HODNOTA A OPATŘENÍ EK
4.1.
Přidaná hodnota EK Z hodnotících zpráv konzultací je patrné, že EK má ve srovnání s jinými organizacemi několik výhod při boji proti uvedeným třem chorobám. Většina nástrojů finanční podpory EK je a zůstane na úrovni států. EK společně s členskými státy EU se kromě toho bude nadále zabývat klíčovými otázkami na celosvětové úrovni. EK úspěšně spolupracuje v oblasti různých politik rozvoje, humanitární pomoci, obchodu a výzkumu s cílem dosáhnout jednotné vnější akce. Činnosti v jednotlivých politických oblastech se mohou navzájem podporovat a vytvářet velice významný synergický efekt. To je přidaná hodnota EK, která jde nad rámec toho, čeho mohou členské státy EU dosáhnout individuálně (což je patrné z realizace akčního programu, odůvodnění Mezinárodní konference o populaci a rozvoji a deklarace o dohodě TRIPS a veřejném zdraví z Dohy). Kromě toho má EK přidanou hodnotu ve své schopnosti celosvětově vytvářet, zastupovat a obhajovat společné evropské stanovisko, čímž se dále zlepšuje soudržnost celosvětového řízení. Důležitost soudržnosti mezi členskými státy EU a EK nadále poroste. Bezpečnost lidí, včetně návaznosti na HIV/AIDS, je důležitým hlediskem rozvíjející se oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Na úrovni států zahrnuje přidaná hodnota EK její aktivní přítomnost v mnoha zemích,xiii včetně v několika sousedních zemích a zemích, ve kterých nejsou přítomny některé členské země EU, ale také její schopnost poskytovat podporu za periodicky se opakující náklady, tj. mzdy zdravotnického personálu a nákup zboží, které představují hlavní položky zdravotnických výdajů. Součástí přidané hodnoty je i flexibilita současných tématických rozpočtových položek EK, která umožňuje financování inovačních akcí na státní i celosvětové úrovni. To umožňuje podporu Světového fondu, Mezinárodní společnosti pro vývoj
CS
7
CS
vakcíny proti AIDS (IAVI), Mezinárodního partnerství pro mikrobicidy (IPM) a lokalit účastnících se klinických zkoušek v rámci EDCTP v zemích s endemickými chorobami. Nové finanční nástroje pro vnější akci EK (2007-2013) by si měly tuto flexibilitu zachovat. 4.2.
Akce EK na úrovni států Kvůli geografickému šíření chorob je nutné se zaměřit i na další země, nejen rozvojové. Tuberkulóza a HIV/AIDS, které odolávají většímu počtu léků, se velice rychle šíří v partnerských zemích politiky evropského sousedství. EK je schopna zajistit kombinaci politik státní podpory prostřednictvím různých finančních nástrojů a pro různé sociální služby; každá země může požádat o různé formy příspěvků podle svých potřeb. Nejchudší země vyžadují nejvíce ze všeho finanční zdroje, zdroje související s politickými závazky, budováním technických kapacit a politickým dialogem, ale také úzké partnerství. Země se středním příjmem, včetně nových sousedních zemí ve východní Evropě, potřebují největší podporu v rámci politického dialogu a politických závazků a při budování technických kapacit. EK se bude nadále angažovat v oblastech obtížných partnerstvíxiv (která se obvykle vyznačují porušováním lidských práv, politickými represemi, vysokou úrovní korupce nebo násilnými střety) a přijme konkrétní strategie, například LRRD (Spojení humanitární rehabilitace a rozvoje) a pragmatickou práci s vládními i nevládními organizacemi v této oblasti.
4.2.1.
Zvýšení kapacit EK se aktivně zaměří na zvýšení kapacity lidských zdrojů v národních rozvojových plánech, například strategických dokumentech o zemích, dohodách o partnerství a spolupráci a strategických dokumentech o snižování chudoby. Tím dojde k posílení sociálních služeb, včetně zdravotnictví a vzdělávání. Zvýšení kapacity lidských zdrojů zahrnuje urychlená opatření pro školení zaměstnanců, rozvoj kariéry, odpovídajícího odměňování a udržení zaměstnanců a řízení vycházející z reakce na konkrétní situaci. Tato opatření se budou zabývat některými klíčovými problémy s motivací zdravotnického personálu a mohla by tedy omezit mimořádně velký odliv kvalifikovaných pracovníků z venkova do měst, z veřejného do soukromého sektoru a z rozvojových do rozvinutých zemí. EK zemím a dárcům doporučuje, aby se dohodli na modelu financování tak, aby programy zabývající se konkrétními chorobami přispívaly jasně stanoveným poměrem finančních prostředků na poskytování zdravotnické péče, včetně rozvoje lidských zdrojů. EK by také mohla prověřit možnost přijetí evropského etického kodexu pro najímání zaměstnanců ze třetích zemí nebo kodexu pro organizace, který by jim ukládal zaměstnávání vlastních státních příslušníků pro účely školení jejich protějšků v rámci vládní struktury. Tyto návrhy by měly být nadále projednány během fóra o zdraví na nejvyšší úrovni. EK podporuje zvyšování kapacity větších státních a regionálních subjektů (např. NEPAD), které se zaměřují na dotčené tři choroby, s účastí vládních i nevládních subjektů na státní úrovni (např. státní koordinační mechanismy). Delegace EK se budou aktivněji angažovat při budování kapacity a uzavřou doplňková partnerství se zástupci členských států EU za účelem poskytování technické pomoci.
CS
8
CS
Při svém politickém dialogu bude EK vybízet země, aby připravily strategie, které zohlední hodnotu investic do lidí a sociálních služeb. Je nutná souhrnná kombinace politik, včetně prevence, léčby a péče. Vhodná kombinace závisí na povaze choroby, dostupné kapacitě a zdrojích a doporučených postupech. V případě HIV/AIDS se ukazuje, že nejúčinnějšími nástroji prevence proti přenosu choroby při pohlavním styku je používání prezervativů a otevřená diskuze o sexuálních aktivitách, ne sexuální zdrženlivost. Nedávná studie provedená v Indii prokázalaxv, že k obrácení trendu epidemie v této zemi by stačilo zvýšit četnost používání prezervativů při rizikových stycích z 50 % na 70 %. EK posílí kapacitu pro dohled nad výsledky ve zdravotnictví a jejich kontrolu na základě trvalé podpory sítě měření ve zdravotnictvíxvi a organizace UNAIDS. EK bude zdůrazňovat sledování zdravotnických údajů nad rámec současných deseti klíčových ukazatelů podle rozvojových cílů tisíciletí. Bude stále důležitější dokázat, že makroekonomická podpora umožňuje zemím zabývat se prioritami v sociálních službách. EK bude s členskými státy EU spolupracovat na hodnocení toho, zda makroekonomická podpora umožňuje zvýšený tok zdrojů do sociálních služeb a zda se to projevuje v lepších výsledcích zdravotnictví. EK se při diskuzích s účastníky operací zaměřených na řešení konfliktů, udržování míru a pokonfliktní správu zaměří na kritickou interakci mezi otázkami bezpečnosti lidí a káhirskou agendou. Celá káhirská agenda, včetně HIV/AIDS, násilí mezi pohlavími a zpřístupnění antikoncepce, musí být nedílnou součástí analýzy konfliktů, jejich příčin, důsledků a řešení. EK bude podporovat místní výrobní kapacitu, například v oblasti surovin a přípravků pro artemisininovou kombinační léčbu (ACT) a jiných antimalarik, insekticidem ošetřených sítí proti komárům, prezervativů a generické výroby základních léků, včetně kombinovaných léčebných prostředků proti tuberkulóze a HIV/AIDS. Místní výroba může podnítit konkurenci a vést k lepší cenové dostupnosti farmaceutických výrobků. Je důležité podporovat transfer technologií, aby se zajistilo, že lokálně vyráběné farmaceutické výrobky budou splňovat mezinárodně uznávané standardy. EK se o to zasadí prostřednictvím spolupráce s Evropskou investiční bankou. EK bude nadále posilovat kapacity rozvojových zemí k provádění výzkumů, zejména pokud jde o klinické zkoušky. S aktivní účastí partnerských zemí by měly být využity synergické účinky mezi budováním kapacity pro výzkum a vzdělávání zaměstnanců ve zdravotnických službách. EDCTP by mělo být integrujícím činitelem, protože přispívá ke státním i regionálním plánům budování lidských zdrojů pro klinický výzkum. 4.2.2.
Zvýšený objem udržitelných zdrojů Země potřebují pro boj proti uvedeným třem chorobám zvýšený objem dlouhodobých udržitelných zdrojů přicházejících z různých stran. Musí investovat odpovídající část svého rozpočtu do sociálních služeb, aby dosáhly lepších výsledků ve zdravotnictví. Makroekonomická a zdravotnická komise Světové zdravotnické organizace a Světové banky doporučuje, aby každoroční příspěvek na zdravotnictví z rozpočtu činil alespoň 40 amerických dolarů na osobu. V současnosti je tento příspěvek o 120 miliard eur ročně nižší. Soukromé investice do třetích zemí a veřejná
CS
9
CS
rozvojová pomoc jsou nutností.xvii EU by měla nadále plnit své závazky ohledně zvýšení veřejné rozvojové pomoci, které přijala v Monterrey. Měla by být vyřešena kapacita zemí přijímat vyšší zdroje a vytvořen střednědobý výdajový rámec, který bude podporovat flexibilitu investičních limitů. EK zvýší finanční podporu na boj proti uvedeným třem chorobám prostřednictvím inovačních akcí. Ukázalo se, že Světový fond představuje rychlý způsob, jak převádět fondy EK na boj proti uvedeným třem chorobám na státní úrovni, přičemž již bylo dosaženo pozoruhodných výsledků. Podle předpovědí Světového fondu vycházejících z poptávky dotčených zemí je nutné ztrojnásobit průměrnou roční úroveň příspěvků od dárců, tedy ze současné 1 mld USD na 3 mld USD v roce 2008.xviii Nutnost rozsáhlého příspěvku EU ve výši asi 1 mld USD ročně již byla projednána při setkání EU v Soluni. Konference na nejvyšší úrovni o doplnění financí do Světového fondu v roce 2005 bude příležitostí ke zvýšení příspěvků všech dárců. Jestliže tato konference potvrdí předchozí předpoklady, bude se od EU očekávat účast na zvýšených potřebách financování. Bude se očekávat příspěvek od EK i od členských států EU na základě evropského modelu spravedlivého rozdělení zátěže. 4.3.
Opatření EK na celosvětové úrovni
4.3.1.
Cenově dostupné a bezpečné farmaceutické výrobky EK bude nadále prosazovat snižování cen farmaceutických výrobků. EK bude nadále podporovat diferencované ceny, mimo jiné na základě uplatňování nařízení k zamezení přesměrování obchodu na větší skupinu výrobků (včetně antiretrovirálních léků druhé linie, kombinovaných léčebných prostředků, pediatrických přípravkůxix a dalších výrobků, například ACT). Za účelem snižování cen podporuje EK konkurenci mezi odvětvím založeným na výzkumu a vývoji a výrobci generických léčiv a vyhlašování veřejných soutěží na základě spravedlivých a transparentních pravidel. EK bude vyzývat země, aby transparentně zveřejňovaly ceny zakoupeného zboží, ať již prostřednictvím Světového fondu (jsou-li zaplacené ceny již veřejně známé) nebo jinými mechanismy. Tento postup se stane standardem všech programů nákupu farmaceutických výrobků financovaných EK. EK zdůrazňuje důležitost dodržování deklarace o dohodě TRIPS a veřejném zdraví z Dohy (2001) a rozhodnutí ze srpna 2003,xx včetně zajištění, aby deklarace nebyla narušena formálními dodatky k dohodě TRIPS, dvoustrannými jednáními nebo vnitrostátními právními předpisy. EK vyzývá rozvojové země, aby využívaly flexibilitu dohody TRIPS a výjimky, které poskytuje, včetně povinných licencí, avšak současně zdůrazňuje důležitost odpovídajícího režimu duševního vlastnictví. EK poskytne technickou pomoc pro zvýšení kapacity v rámci farmaceutických politik zemí, včetně pomoci poskytované na základě trvalého a posíleného partnerství se Světovou zdravotnickou organizací v oblasti předběžného výběru. EK bude nadále zdůrazňovat potřebu bezpečných farmaceutických výrobků. Strategický dokument EK o prosazování práv z června 2004 obsahuje pokyny pro opatření EK v oblasti prosazování práv duševního vlastnictví ve třetích zemích, které budou vzaty v úvahu společně s potřebami zdraví veřejnosti.
CS
10
CS
4.3.2.
Regulační aspekty EK bude podporovat vyšší kapacitu třetích zemí pro plnění regulačních úkolů, včetně schvalování klinických zkoušek a udělování povolení k prodeji. Je nutné zabývat se problémy regulace nových vakcín, mikrobicidů a diagnostických nástrojů.xxi Evropská agentura pro lékařství (EMEA) a státní regulační orgány v EU by mohly v součinnosti se Světovou zdravotnickou organizací podporovat budování kapacity regulačních orgánů prostřednictvím partnerství, vědecké/technické pomoci a finanční podpory. Tyto činnosti by měly být zaměřené na zřízení regionálních center s potřebnými odbornými znalostmi, například v Brazílii, Jižní Africe a Thajsku. Regulační postupy by neměly působit jako obchodní překážky vedoucí ke zdražení farmaceutických výrobků. Pomoc poskytovaná EMEA bude vycházet z nedávné revize právních předpisů EU ve farmaceutickém odvětví, které umožňují EMEA předkládat vědecká stanoviska pro účely hodnocení léčiv, která mají být prodávána výlučně mimo Společenství.xxii Tento postup, otevřený pro výrobce vycházející z výzkumu a vývoje i pro generické výrobce, by měl umožnit Společenství poskytovat vědeckou podporu rozvojovým zemím, čímž se usnadní rychlý přístup k léčebným přípravkům, které odpovídají potřebám jejich vlastního veřejného zdravotnictví.xxiii
4.3.3.
Nové nástroje a léčebné postupy EK se bude nadále zaměřovat na vývoj nových účinných, bezpečných a cenově dostupných nástrojů a léčebných postupů na základě investic do výzkumu a vývoje. Nejlepším a cenově nejvýhodnějším nástrojem boje proti uvedeným třem chorobám by byly nové účinné vakcíny, ale komplexní výzkum bude v dohledné budoucnosti také důležitý.xxiv Výzkum nových léčebných postupů by se měl zaměřit na vakcíny pro tyto tři choroby, mikrobicidy pro zabránění přenosu HIV/AIDSxxv, nové diagnostické nástroje a léky proti tuberkulóze s ohledem na rezistenci a nízkou komplianci, a na lepší prevenci a léčbu malárie. Zvláštní pozornost by měla být věnována kombinovaným léčebným prostředkům, pediatrickým přípravkům a metodám léčby několika souběžných infekcí. EK bude nadále podporovat EDCTP za účelem zvýšení počtu nových možných vakcín a jiných výrobků, které vstupují do fáze klinických zkoušek. EK bude členské státy a odvětví vyzývat, aby investovaly do programu EDCTP a využívaly jej. EDCTP zajistí soudržnost a synergické efekty mezi klinickými zkouškami prováděnými touto a ostatními organizacemi. Výsledky rozsáhlých kontrol v příslušném sociálním a ekonomickém kontextu by měly být využity ke zlepšení dopadu současných léčebných postupů a diagnostických nástrojů. Nedílnou součástí výzkumu tedy bude epidemiologie a aplikovaný výzkum. Po konzultacích se zainteresovanými subjekty vyhlásí EK pobídky s cílem využít možnosti soukromého sektoru, včetně malých a středně velikých biotechnologických podniků, při vývoji nových nástrojů zaměřených na tyto tři choroby. Mezi pobídky by mohlo patřit rozšíření patentových práv a/nebo výhradního práva na trhu, a to i na základě vztahu vytvořeného mezi různými výrobky, zjednodušené a rychlejší regulační postupy, rizikový kapitál, výhodné půjčky, daňové úlevy a tržní záruky.
CS
11
CS
4.3.4.
Silnější partnerství a silná pozice Evropy EK bude nadále úzce spolupracovat s členskými státy EU při technické pomoci, posilování regulačních kapacit v rozvojových zemích a podpoře a součinnosti výzkumu. Kromě toho se bude EK dále snažit o dosažení společných evropských postojů v rámci mnohostranných institucí a mechanismů, včetně Světového fondu. EK bude pokračovat v politickém dialogu a financování mnohostranných organizací OSN a posilovat je: jde o strategické partnerství se Světovou zdravotnickou organizací (v oblasti farmaceutické politiky, regulačních otázek a kontroly zdravotnictví) a úzké partnerství s UNAIDS (s ohledem na tři základní pilíře) a UNFPA (s ohledem na káhirskou agendu). To by mělo být vnímáno jako součást reakce EK na problémy s celosvětovým řízením zdravotnictví. EK bude prostřednictvím Světového fondu pokračovat ve své podpoře státních programů reagujících na poptávku (bližší údaje viz příloha 2). EK bude nadále podporovat celosvětový výzkum vycházející z konkrétních potřeb, a to formou podpory EDCTP a uzavírání partnerství s jinými mezinárodními výzkumnými organizacemi, například IAVI, IPM, GAVI a Světovou organizací pro vývoj vakcíny proti HIV (podpořenou G8). EK bude nadále účinně prosazovat společné evropské hodnoty na fórech organizovaných po zasedáních v Káhiře a Doze a jejím hlavním cílem bude splnit rozvojové cíle tisíciletí do roku 2015.
5.
NÁSTROJE EK Soudržnost zůstává nedílnou součástí politického rámce EK. Soudržnost a součinnost se musejí odrážet v institucionálním zřízení EK, možná i s jasně definovanou hlavní službou, aby byla zajištěna odpovědnost v rámci celé EK. Budou přijata opatření pro zajištění součinnosti mezi útvary EK, včetně delegací, které zodpovídají za různé části programového cyklu. Tyto návrhy budou podrobněji projednány v akčním programu. Nový finanční výhled EK (2007-2013) nabízí více příležitostí a možností pro vedení boje proti celosvětovým problémům, včetně uvedených tří chorob. Nové finanční nástroje budou přínosem pro nejchudší země a zároveň budou podporovat sousedství EU. Návrhy se týkají šesti nástrojů: tří nástrojů pro podporu vnějších politik EU (předvstupní, sousedství a rozvoj) a tří tématických nástrojů pro reakci na politické, humanitární a finanční krize (viz příloha 3, tabulka 4).xxvi Toto sdělení sice nemá žádné finanční dopady, ale později bude předložen akční program, který stanoví opatření v různých regionech a navrhne rozdělení zdrojů. Rozhovory EK u kulatého stolu v roce 2000 byly hybnou silou činnosti různých účastníků. EK bude nadále tuto iniciativu zintenzivňovat a ustaví fórum zainteresovaných subjektů, které zajistí průběžné konzultace o boji proti uvedeným třem chorobám a o potřebných nástrojích a financování, včetně konzultací s lidmi nakaženými HIV/AIDS, malárií nebo tuberkulózou.
CS
12
CS
6.
ZÁVĚR Politický rámec (2000) a akční program přijatý v roce 2001 dosáhly významných výsledků v boji proti uvedeným třem chorobám v kontextu snižování chudoby. Do značné míry to bylo důsledkem synergického efektu mezi politikami výzkumu, obchodu a rozvoje EK. Na základě těchto zkušeností a po konzultacích se zainteresovanými subjekty ve Vilniusu, včetně konzultací s rozvojovými zeměmi a partnerskými zeměmi politiky evropského sousedství, se tímto sdělením předkládá jednotný politický rámec pro všechny vnější akce EK v rámci boje proti uvedeným třem chorobám. Sdělení bude předloženo Radě během nizozemského předsednictví, a také Evropskému parlamentu. Na základě tohoto jednotného politického rámce budou připraveny nové strategie a akční programy. Ty budou odkazovat na využití konkrétních nástrojů a zdrojů a budou navrhovat další součinnost s členskými státy EU. Pracovní dokument Komise připravený ve Vilniusu již nastiňuje konkrétní opatření pro partnerské země politiky evropského sousedství ve východní Evropě. Evropa bude celosvětově hrát při boji proti HIV/AIDS, malárii a tuberkulóze vedoucí úlohu. Současné předsednictví EU (Nizozemsko) a budoucí předsednictví (Lucembursko, Spojené království, Rakousko a Finsko) označila boj proti uvedeným třem chorobám a plnění úplné káhirské agendy jako priority. Přenosné choroby jsou významným celosvětovým problémem, kterým se zabývají fóra OSN i G8. Příspěvek Evropy k potlačení pandemie HIV/AIDS a k boji proti malárii a tuberkulóze pomůže naplnit všeobecný smysl rozvojových cílů tisíciletí – snížení chudoby pro milióny lidí po celém světě.
CS
13
CS
Annex 1: Resources spent, and resources needed, for HIV/AIDS Table 2: Resources invested in HIV/AIDS, 1996-2003xxvii Resources for HIV/AIDS 5000 Global resources* 4500
4000 3500
US$ Million
3000 Global resources* ODA**
2500 2000
ODA**
1500
1000 500
0 1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
Years
Table 3: Projected Annual HIV/AIDS financing needs (in US$ million) by region (2004-2007)xxviii
CS
14
CS
Annex 2: The Global Fund to Fight AIDS, TB and Malaria and the EU’s role The Global Fund was established to generate additional public and private resources to confront the three diseases. It departs from traditional forms of multilateral governance because non-state actors share decision-making powers and financing responsibilities with national governments. This reflects the political implausibility of raising much-needed funds through the UN, while still remaining reliant on the infrastructure and support of UN agencies, funds and programmes. For example, WHO and UNAIDS are providing technical aid and administrative support and building capacities. The Global Fund was also established to be a model of performance-based funding. While not a purchasing institution, the funding provided to support demand-based proposals made by countries, and the transparency in purchasing, can help to reduce prices of pharmaceutical products and commodities. The demand generated could also have a medium-term leverage effect on research into new tools to confront the three diseases. A forecast of the Global Fund operations and the business modelxxix illustrates that, if the current business model is pursued, the Global Fund will reach an annual value of approvals, commitments and disbursements of US$3 billion from 2008 onwards. This forecast predicts a considerable increase in both the demand for resources and the workload compared to the current levels. Although disbursements have been slow initially, they would speed up over the next three years to meet the level of approvals. The annual average level of donor contributions to the Global Fund would have to triple from its current US$1 billion to respond to the increase in resource demands. The 2005 high-level replenishment conference of the Global Fund is an opportunity for all donors to increase their contributions to the Fund. As tens of thousands of people begin receiving anti-retroviral treatment financed by the Global Fund, the issue of sustainable and predictable funding is even more important. Countries should gradually move towards self-sustaining financial systems. However, faced with severe resource constraints in the poorest countries, the global community will need to continue its support for many years to come. Other future challenges to the Global Fund for the EC/EU to take a position on in the Board meetings are the difficulty of some poor countries to effectively use large sums of money, especially with the significant brain drain in developing countries, which depletes human resources, particularly in the health services most needed. It has also been discussed whether the disease-specific approach committing global finance primarily to the three diseases, instead of health services, is, in general, beneficial. The Global Fund programmes have so far been successful in delivering the demand at country level. Some countries have even exceeded performance targets and disbursements have been made faster than expected. In a recent performance review made by the Global Fund, the 25 grants that had passed one year of operations were performing above the targets set and in comparison with other donors. On average for all grants reviewed, 70 percent of the expected disbursements had been made, and the disbursement rate was climbing. Some of the programmes had achieved spectacular results. For instance, in the Global Fund TB programmes in China, Ghana, Indonesia, Mongolia, Panama and Sri Lanka, performance targets were exceeded by 32%.xxx
CS
15
CS
Developing countries have expressed positive views on the Global Fund’s performance and have, in particular, underlined ownership based on the national development of programmes and global representation at Board level; the flexibilities offered by Global Fund financing, especially with regard to recurrent costs, which are rarely permitted under the guidelines of most other aid agencies (with the exception of the EC); and the openness and transparency in transactions (e.g. the Global Fund’s activities are accessible on its website, including the results of negotiations of pharmaceutical product pricing). If sufficient resources are provided to meet the increase in demand, then the current business model must be adapted to make the operations more effective and reduce transaction costs. Key suggestions to streamline Global Fund procedures include: • The Global Fund could adopt a differentiated approach based on a risk analysis, taking into account contextual considerations and past performance of grant receivers. • The Global Fund could establish a public and a private funding channel in a country with an approved proposal. The principal recipient for the public channel would be likely to be the Ministry of Health or the Ministry of Finance, while the private channel could be NGOs and take on a country-appropriate form. • Existing mechanisms such as the country-specific accreditation scheme (planned by the Health Metrics Network) for monitoring and evaluation systems could also be used as a standard for assessments, rather than using a parallel Global Fund assessment system. • The Global Fund Secretariat could play a more active role in identifying needs for technical assistance, and garner support from donor agencies and other partners present in the country to improve the provision of such assistance. Any changes in the Global Fund business model must be based on the ability to serve the Global Fund recipients, both those who will directly receive and use funding and the people and communities living with, affected by and at risk from HIV/AIDS, TB and malaria. The performance of the Global Fund programmes is measured by their ability to reach the poorest and most vulnerable.
CS
16
CS
Annex 3: New EC financial instruments (as proposed by the EC, September 2004) Table 4 should be used for initial reflection on the potential use of EC financial instruments for external action to confront the three diseases. Specific proposals will be presented in a Programme for Action. Table 4: Overview of the proposed new EC financial instruments and their potential to be used in confronting HIV/AIDS, malaria and TB Instruments 2007-13 (total amounts)
Beneficiary countries
What policy mix in regard to confronting three diseases?
Channels of cooperation/financing
Development Cooperation and Economic Cooperation Instrument (DCECI)
All non-Member States (incl. their overseas territories) not covered by IPA and ENPI
Long-term development assistance. Focus on Treaty objectives (mainly Art. 177), international engagements of the EC incl. MDG
Coherence of policies; coordination with MS; coordination with international donors; sectoral and budget support; respect for HR and fundamental freedoms. Geographical as well as thematic and horizontal multi-annual programming and subsequent annual action programmes.
Algeria, Armenia, Azerbaijan, Belarus, Egypt, Georgia, Israel, Jordan, Lebanon, Libya, Moldova, Morocco, Palestinian Auth., Russian Federation, Syria, Tunisia, Ukraine
Institution building, political cooperation “Supporting policies to fight poverty and promote social development, health, education and training, employment and social protection”.
CSPs give margin for inclusion of disease-related financing. Thematic programmes “to address in a visible and recognisable way global challenges of particular importance” for all partner countries. MS can be associated for joint projects.
Croatia, Turkey, Western Balkans
Institution building, human resources development, crossborder cooperation, No specific provision for health systems.
Financing through instruments similar to the structural funds and PHARE/ISPA/SAPARD structure. Association agreements.
All third countries (except overseas territories of EU)
Rapid response to crises; most activities DAC eligible; “major unexpected threats to public health”
Complementary instruments.
(€41 088 million)
European Neighbourhood and Partnership Instrument (ENPI) (€13 856 million)
Instrument for PreAccession Assistance (IPA) (€13 271 million)
Stability instrument (€4 258 million)
CS
17
to
the
other
CS
Příloha 4: Odkazy i
Urychlená opatření zaměřená na hlavní přenosná onemocnění v rámci omezování chudoby KOM(2000) 585
ii
Akční program: Urychlená opatření proti HIV/AIDS, malárii a tuberkulóze v rámci snižování chudoby KOM(2001) 96. Aktualizace akčního programu EK: Urychlená opatření proti HIV/AIDS, malárii a tuberkulóze v rámci snižování chudoby. Nevyřešené politické otázky a budoucí úkoly KOM(2003) 93
iii
Druhá zpráva o pokroku v plnění akčního programu EK: Urychlená opatření proti HIV/AIDS, malárii a tuberkulóze v rámci snižování chudoby (2004)
iv
http://europa.eu.int/comm/development/body/theme/human_social/pol_health3_en.htm
v
„Koordinovaný a integrovaný přístup k boji proti HIV/AIDS v Evropské unii a jejím sousedství“. Tento dokument nastiňuje epidemii v regionu a uvádí souhrn nejlepší praxe v oblasti prevence, která vede ke snížení dopadu epidemie, mobilizace zdrojů a budování partnerství.
vi
Zpráva o celosvětové epidemii AIDS, UNAIDS 2004
vii
Odhad dostupnosti (2002): WHO, Konzultace o rostoucích investicích do zdravotnictví pro chudé, říjen 2003. Údaje pro HIV/AIDS převzaty ze Zprávy o celosvětové epidemii AIDS, UNAIDS 2004 http://www.who.int/macrohealth/events/health_for_poor/en/1michaud.pdf Odhad nedostatečnosti zdrojů (2003): Světový fond, Výroční zpráva 2003
viii
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 806/2004 ze dne 21. dubna 2004 o podpoře rovnosti žen a mužů při rozvojové spolupráci
ix
Rozvojová politika EK, prohlášení Rady a Komise, 10. listopadu 2000
x
Souhrnný průměr EU 0,39 % hrubého národního důchodu na veřejnou rozvojovou pomoc do roku 2006 a nejméně 0,33 % hrubého národního důchodu každého jednotlivého členského státu EU na veřejnou rozvojovou pomoc do roku 2006
xi
Uvádění konsenzu z Monterrey do praxe: Příspěvek Evropské unie KOM(2004)150
xii
http://www.unaids.org/en/about+unaids/what+is+unaids/unaids+at+country+level/the +three+ones.asp xiii xiv
CS
EK zajišťuje svoji celosvětovou přítomnost prostřednictvím 128 delegací a poboček. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Výbor pro rozvojovou pomoc (DAC), Rozvojová spolupráce v obtížných partnerstvích, http://www.oecd.org/dataoecd/26/53/21682588.pdf
18
CS
xv
Světová banka, Léčba a prevence proti HIV/AIDS v Indii, 2004
xvi
http://www.who.int/healthmetrics/about/en/
xvii
Současná roční veřejná rozvojová pomoc na zdravotnictví je asi 6 miliard eur.
xviii
Richard Feachem, výkonný ředitel Sekretariátu Světového fondu, 8. zasedání výboru Světového fondu, červen 2004
xix
Lékaři bez hranic, Jak spustit proces snižování cen, 2004 http://www.accessmedmsf.org/documents/untanglingtheweb6.pdf
xx
TRIPS znamená Dohodu o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví. Rozhodnutí ze srpna 2003 odkazuje na „Rozhodnutí Světové zdravotnické organizace o uplatňování odstavce 6 deklarace o dohodě TRIPS a veřejném zdraví“.
xxi
Coplan, Mitchnik a Rosenburg, „Regulační problémy při vývoji mikrobicidů“ v časopise Science, číslo 304, 25. června 2004 http://www.ipmmicrobicides.org/pdfs/Reg_Chal_Dev.pdf Lékaři bez hranic, Dochází dech? Péče o pacienty s tuberkulózou ve 21. století, 2004 http://www.doctorswithoutborders.org/publications/reports/2004/tbreport_2004.pdf
xxii
Nařízení (ES) č. 726/2004 (31. března 2004), článek 58, Úř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 1.
xxiii
Ve Spojených státech amerických nedávno Komise pro kontrolu potravin a léků zavedla zrychlený schvalovací proces, který umožňuje originálním výrobcům předkládat kombinované léčebné prostředky. Na originální výrobce je vyvíjen tlak, aby vyráběli kombinované léčebné prostředky.
xxiv
Ačkoliv se v současnosti klinicky testuje více než 30 možných vakcín proti HIV/AIDS, neočekává se v nejbližší době žádný významný průlom. (www.aidsvaccine04.org) Podle odhadů je na vývoj vakcíny proti HIV/AIDS potřebných 1,1 mld USD ročně.
xxv
Lékaři bez hranic, Zkušenosti s léčbou AIDS, Nové a rychle se šířící problémy, 2004
xxvi xxvii
* Tuzemský, soukromý, mnohostranný a dvoustranný (zdroj UNAIDS, 2004; Valné shromáždění OSN, 2004). ** Dvoustranný a mnohostranný (zdroje UNAIDS, 2004; OECD/DAC, 2004)
xxviii
UNAIDS, Zpráva o celosvětové epidemii AIDS, 2004 http://www.unaids.org/bangkok2004/GAR2004_pdf/Chapter6_finance_en.pdf
xxix
Richard Feachem, výkonný ředitel Sekretariátu Světového fondu, 8. zasedání výboru Světového fondu, červen 2004
xxx
CS
Sdělení KOM(2004) 626, 29. září 2004
Světový fond pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii, Síla ke změně. Světový fond po 30 měsících, červen 2004
19
CS
