PM 27.3.2004
Č.j. S 251/03-1481/04-ORP
Brně dne 2. března 2004
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 8. prosince 2003 z vlastního podnětu dle § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (správní řád), ve spojení s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů a možného porušení § 11 odst. 1 téhož zákona, s účastníky řízení, jimiž jsou společnosti: 1. AHOLD Czech Republic, a.s., se sídlem Brno, Slavíčkova 1a, PSČ 63800, IČ 44012373, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 22.8.2003 zaměstnancem JUDr. Jiřím Navrátilem, 2. BILLA, spol. s r.o., se sídlem Říčany u Prahy, Modletice 67, PSČ 25101, IČ 00685976, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 1.6.2000 JUDr. Robertem Čepkem, LL.M., Dr., advokátem AK Politických vězňů 14/915, 110 00 Praha 1, 3. Carrefour Česká republika s.r.o., se sídlem Praha 6, Podbabská 17, č.p. 81, PSČ 16624, IČ 62584821, 4. DELVITA a.s., se sídlem Rudná, Za panskou zahradou čp. 1018, PSČ 25219, IČ 16190955, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 12.5.2003 JUDr. Věrou Surmíkovou, advokátkou AK Heranova 1544, Praha 5, 5. Globus ČR, k.s., se sídlem Praha 9, Kostelecká 822, PSČ 19000, IČ 63473291, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 14.11.2001 Mgr. Petrem Czyžem, bytem Klausova 9/2575, Praha 5, 6. JULIUS MEINL, a.s., se sídlem Praha 8, U libeňského pivovaru 63, IČ 16193938, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 26.1.2004 Prof. JUDr. Irenou Pelikánovou, DrSc., advokátkou AK CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ a spol., Dlouhá 39, 110 00 Praha 1,
7. Kaufland Česká republika v.o.s., se sídlem Praha 4, Pod Višňovkou 25, PSČ 14000, IČ 25110161, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 31.12.2003 zaměstnancem Igorem Kremlou, 8. PLUS – DISCOUNT spol. s r.o., se sídlem Radonice, Počernická č.p. 257, PSČ 25073, Okres Praha-východ, IČ 41328116, 9. SPAR Česká obchodní společnost s.r.o., se sídlem Praha 10, Nákupní 389/1, PSČ 10200, IČ 45023093, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 27.1.2004 JUDr. Tomášem Jindrou, advokátem AK Sodomka, Souček, Jindra, Mokrý a partneři, U Prašné brány 3, Praha 1, 10. Tesco Stores ČR a.s., se sídlem Praha 1, Národní 26, IČ 45308314, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 20.7.2001 zaměstnancem JUDr. Zdeňkou Libichovou, vydává toto r o z h o d n u t í: Dle ustanovení § 30 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (správní řád), se správní řízení z a s t a v u j e. Odůvodnění Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) zahájil dne 8.12.2003 z vlastního podnětu správní řízení č.j. S 251/03 se společnostmi AHOLD Czech Republic, a.s., se sídlem Brno, Slavíčkova 1a, PSČ 63800, IČ 44012373 (dále jen „Ahold“), BILLA, spol. s r.o., se sídlem Říčany u Prahy, Modletice 67, PSČ 25101, IČ 00685976 (dále jen „BILLA“), Carrefour Česká republika s.r.o., se sídlem Praha 6, Podbabská 17, č.p. 81, PSČ 16624, IČ 62584821 (dále jen „Carrefour“), DELVITA a.s., se sídlem Rudná, Za panskou zahradou čp. 1018, PSČ 25219, IČ 16190955 (dále jen „Delvita“), Globus ČR, k.s., se sídlem Praha 9, Kostelecká 822, PSČ 19000, IČ 63473291 (dále jen „Globus“), JULIUS MEINL, a.s., se sídlem Praha 8, U libeňského pivovaru 63, IČ 16193938 (dále jen „Meinl“), Kaufland Česká republika v.o.s., se sídlem Praha 4, Pod Višňovkou 25, PSČ 14000, IČ 25110161 (dále jen „Kaufland“), PLUS – DISCOUNT spol. s r.o., se sídlem Radonice, Počernická č.p. 257, PSČ 25073, Okres Praha-východ, IČ 41328116 (dále jen „Plus Discount“), SPAR Česká obchodní společnost s.r.o., se sídlem Praha 10, Nákupní 389/1, PSČ 10200, IČ 45023093 (dále jen „Spar“) a Tesco Stores ČR a.s., se sídlem Praha 1, Národní 26, IČ 45308314 (dále jen „Tesco“). Správní řízení bylo zahájeno ve věci možného porušení § 3 odst. 1 a § 11 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (dále jen „zákon“). Možné porušení § 3 odst. 1 zákona Úřad spatřoval v dohodě či jednání ve vzájemné shodě účastníků řízení při stanovení výše prodejních cen brambor pro konečné spotřebitele, možné porušení § 11 odst. 1 zákona bylo spatřováno ve zneužití společného dominantního postavení účastníků řízení stanovením nepřiměřeně vysokých prodejních cen brambor pro konečného spotřebitele (oznámení o zahájení správního řízení viz např. str. 1 - 9 spisu). Indicií pro zahájení řízení bylo prověření výše prodejních cen konzumních brambor (dále též
2
jen „brambory“) Úřadem v konkrétních provozovnách maloobchodních obchodních řetězců na základě informací v médiích o zvyšování maloobchodních prodejních cen brambor, při současně nízkých nákupních cenách tohoto zboží od jeho producentů. Při prověřování výše prodejních cen ve dnech 8. a 10.12.2003 Úřad m.j. zjistil, že prodejní cena se u dvoukilového balení brambor pohybovala v rozpětí od 29,50 Kč do 32, i 34 Kč, přičemž u provozoven 7 účastníků řízení byla zjištěna shodná výše prodejní ceny - 29,90 Kč/2 kg balení brambor. V rámci zahájeného správního řízení bylo v souladu s § 21 odst. 4 zákona provedeno šetření v sídlech společností Ahold (protokol str. 17 spisu), BILLA (protokol str. 71 spisu), Carrefour (protokol str. 78 spisu), Globus (protokol str. 167 spisu), Kaufland (protokol str. 353 spisu), Tesco (protokol str. 489 spisu) a Delvita (protokol str. 501 spisu). Byly prověřovány zejména vzájemné kontakty a komunikace účastníků řízení, faktory ovlivňující tvorbu prodejních cen zboží – konkrétně brambor, vývoj nákupních a prodejních cen daného zboží, způsoby sledování prodejních cen konkurence a byly převzaty dokumenty relevantní dané věci. V průběhu řízení se pak Úřad zaměřil zejména na vývoj nákupních a prodejních cen brambor u účastníků řízení v období od 1.10.2003 do 10.1.2004 (dále též „sledované období“), okruh dodavatelů, dodávajících toto zboží účastníkům řízení, periodicitu sjednávání nákupních a stanovování prodejních cen brambor, zjištění skutečností ovlivňujících změny cen u daného zboží, způsob realizace prodejních cen v prodejní síti účastníků řízení (jednotnost ceny v celé síti, diferenciace prodejních cen v provozovnách sítě apod.) a příčiny růstu prodejních cen brambor pro spotřebitele. Byly rovněž zajištěny údaje pro vymezení postavení účastníků řízení na trhu maloobchodního prodeje smíšeného zboží s převahou potravin a údaje pro posouzení, jakou měrou ovlivňují účastníci řízení přímo trh konzumních brambor. Po zjištění, že ve sledovaném období se účastníkům řízení zvyšovaly nákupní ceny brambor, doplnil Úřad údaje vztahující se ke střednímu článku vertikálního řetězce – producent - dodavatel brambor pro další prodej – maloobchodní/příp. velkoobchodní prodejce, tj. údaje od dodavatelů upravujících a dodávajících brambory k dalšímu prodeji, včetně vývoje nákupních a prodejních cen u těch dodavatelů, kteří ve sledovaném období zásobovali účastníky řízení. Úřad dále provedl ústní jednání s účastníky řízení za účelem poskytnutí informací o strategii stanovení jejich prodejních cen brambor a vysvětlení k Úřadem zajištěným podkladům. Ve dnech 19. až 26. února 2004 se v souladu s § 33 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (správní řád) uskutečnilo seznámení účastníků řízení s podklady pro rozhodnutí a se způsoby jejich zjištění. Charakteristika účastníků řízení Účastníci řízení jsou maloobchodními prodejci smíšeného zboží s převahou potravin. Charakteristický je pro ně prodej zboží v síti vlastních provozoven spadajících do kategorie hypermarketů a převážně supermarketů, budované po celém území republiky, v nichž prodej probíhá dle jednotné strategie určované účastníkem řízení centrálně pro danou síť. Jde o soutěžitele realizující ve své síti výrazně vyšší objemy prodeje zboží ve srovnání s ostatními maloobchodními prodejci působícími na témže trhu, což se projevuje také ve výši jejich souhrnného podílu dosaženého na tuzemském trhu maloobchodního prodeje smíšeného zboží (food a non food) s převahou potravin (viz dále). V rámci jejich maloobchodního prodeje smíšeného zboží představuje u nich podíl potravinářského zboží cca 73 % až 94 % celkových
3
dosažených tržeb (stav r. 2002 – bez zohlednění tržeb u čerpacích stanic a služeb při nich poskytovaných); pouze u dvou účastníků řízení je podíl potravinářského zboží mírně nižší. Ahold působí v maloobchodním prodeji na tuzemském trhu od r. 1991. Provozuje dva typy provozoven – supermarkety Albert a hypermarkety Hypernova. Celkem má 221 provozoven. Mateřská společnost skupiny Ahold je KONINKLIJKE AHOLD N.V. se sídlem v Nizozemí, skupina působí aktivně v 10 zemích Evropy a také v USA. Celkový objem tržeb dosažený v r. 2002 na tuzemském trhu činil 28 518 806 tis. Kč. BILLA působí v maloobchodním prodeji na tuzemském trhu od r. 1991.V současné době má 72 provozoven. BILLA je součástí koncernu REWE, kontrolovaného mateřskou společností REWE-Zentrale AG, se sídlem v Německu (součástí koncernu je i společnost Penny Market s.r.o., působící rovněž na tuzemském trhu, která v r. 2002 provozovala 116 discontních provozoven). Společnosti koncernu působí v 11 zemích Evropy. Celkový objem tržeb společnosti BILLA dosažený v r. 2002 na tuzemském trhu činil 7 378 587 tis. Kč. Carrefour působí v maloobchodním prodeji na tuzemském trhu od r. 1998. V současné době má 9 provozoven. Mateřskou společností skupiny je CARREFOUR NEDERLAND B.V., skupina působí v 11 zemích Evropy. Celkový objem tržeb společnosti Carrefour dosažený v r. 2002 na tuzemském trhu činil 7 837 835 tis. Kč. Delvita působí v maloobchodním prodeji na tuzemském trhu od r. 1991. V současné době má 94 provozoven. Společnost je součástí skupiny kontrolované mateřskou společností DELHAIZE, „The LION“, NEDERLAND B.V. Skupina působí v 5 zemích Evropy, v USA a v Thajsku. Celkový objem tržeb společnosti Delvita dosažený v r. 2002 na tuzemském trhu činil 9 437 386 tis. Kč. Globus působí v maloobchodním prodeji na tuzemském trhu od r. 1997. V současné době má 10 provozoven (hypermarkety) s převahou potravinářského zboží, dále 5 provozoven s nepotravinářským zbožím („hobby markety“, z nich 4 pod označením Baumarkt). Mateřskou společností skupiny je Globus holding GmbH and Co., KG; skupina působí v maloobchodním prodeji v Německu a v ČR. Celkový objem tržeb společnosti Globus dosažený v r. 2002 na tuzemském trhu činil 14 366 293 tis. Kč. Meinl působí v maloobchodním prodeji na tuzemském trhu od r. 1994. V současné době má 94 provozoven. Je součástí skupiny kontrolované mateřskou společností JULIUS MEINL INTERNATIONAL, Wien, Rakousko. Skupina působí v Rakousku, v Polsku a v ČR. Celkový objem tržeb společnosti Meinl dosažený v r. 2002 na tuzemském trhu činil 5 263 659 tis. Kč. Kaufland působí v maloobchodním prodeji na tuzemském trhu od r. 1998. V současné době má 53 provozoven. Kaufland je součástí seskupení Lidl & Schwarz Stiftung, Německo. Celkový objem tržeb společnosti Kaufland dosažený v r. 2002 na tuzemském trhu činil 20 093 96 tis. Kč. Plus Discount působí v maloobchodním prodeji na tuzemském trhu od r. 1992. V současné době má 107 provozoven. Je součástí skupiny Tengelmann, kontrolované mateřskou společností Tengelmann International Muehlheim, Německo. Skupina působí v 7 zemích Evropy. Skupina v ČR provozuje také hobby markety OBI. Celkový objem tržeb společnosti Plus Discount dosažený v r. 2002 na tuzemském trhu činil 10 292 716 tis. Kč.
4
Spar působí v maloobchodním prodeji na tuzemském trhu od r. 1996. V současné době má 14 provozoven. Je součástí skupiny kontrolované mateřskou společností Austrian SPAR Group, Rakousko. Skupina SPAR působí jako maloobchodní řetězec ve 32 zemích na 5 kontinentech. Celkový objem tržeb společnosti Spar dosažený v r. 2002 na tuzemském trhu činil 6 794 186 tis. Kč. Tesco působí na tuzemském trhu od r. 1992 (původně jako KMART ČSFR a.s., poté KMART ČR a.s.). V roce 1996 došlo ke změně hlavního akcionáře i názvu společnosti na Tesco; v té době měla společnost 6 obchodních domů; v současné době vedle nich provozuje 15 provozoven (hypermarkety). Tesco je součástí skupiny kontrolované mateřskou společností TESCO plc. se sídlem ve Velké Británii. Skupina působí ve 4 zemích Evropy. Celkový objem tržeb společnosti Tesco dosažený v r. 2002 na tuzemském trhu činil 15 814 005 tis. Kč. Zjištěné skutečnosti V průběhu správního řízení byly od účastníků řízení získány podklady o velmi podrobném a pravidelném monitorování prodejních cen zboží jejich konkurentů, a to hlavně z kategorie obchodních řetězců. V převážné většině je monitorování prodejních cen zboží konkurence prováděno vlastními pracovníky společností, jen v menší míře je využívána spolupráce nezávislé agentury. Sledování prodejních cen konkurence je prováděno zpravidla s týdenní periodicitou, není však vyloučeno i četnější monitorování těchto prodejních cen a využití informace o změně ceny konkrétního zboží konkurence při úpravě cen v rámci prodejní sítě či jen jednotlivé provozovny daného účastníka řízení (např. k individuální žádosti vedoucího pracovníka konkrétní provozovny prodejní sítě účastníka řízení zaslané centrále o snížení prodejní ceny konkrétního zboží ve vztahu ke zjištěným cenám konkurence nacházející se v její blízkosti). Z porovnání vývoje nákupních a prodejních cen ve sledovaném období bylo zjištěno, že růst prodejních cen brambor u účastníků řízení byl postupný a byl provázen rovněž postupným zvyšováním jejich nákupních cen daného zboží. Účastníkům řízení dodávalo brambory celkem 12 významnějších dodavatelů, přičemž 8 z nich dodávalo více než jednomu účastníkovi řízení: 3 dodavatelé dodávali 4 účastníkům řízení, 1 dodavatel dodával 3 účastníkům řízení a 4 dodavatelé dodávali 2 účastníkům řízení. Ve vývoji nákupních a prodejních cen brambor účastníků řízení – např. u dvoukilového balení (síťka, igelit), které bylo (s výjimkou Kauflandu, nabízejícího nejblíže 2,5 kg balení brambor) zastoupeno u všech účastníků řízení, je ve sledovaném období patrné postupné snižování (hrubých) obchodních marží/balení prodaného zboží, neboť výše prodejních cen vždy plně nekompenzovala zvýšení cen nákupních. Snižování obchodních marží se u účastníků řízení začalo výrazněji projevovat zejména v posledních dvou týdnech měsíce října 2003 a prvních dnech měsíce listopadu 2003, a tento trend nebyl zvrácen ani zvyšováním prodejních cen brambor ze strany účastníků řízení na přelomu uvedených měsíců (snížení marže se projevilo i u účastníka řízení, který jako první překročil v týdnu od 27.10.2003 do 2.11.2003 hranici prodejní ceny 30,- Kč/2 kg balení brambor). V uvedeném týdnu se prodejní ceny účastníků řízení za dvoukilové balení brambor pohybovaly na úrovni 23,90 Kč, 24,90 Kč, 25,90 Kč, 25,90 Kč, 26,90 Kč, 28,90 Kč a 31,90 – 32,90 Kč; nákupní ceny se u 6 účastníků řízení pohybovaly v rozmezí cca 21 Kč až 23 - 24 Kč/2 kg balení brambor, u 4 účastníků řízení byly nákupní ceny nižší. V týdnu od 3.11.2003 pak pokračovalo zvyšování
5
nákupních cen, na které všichni účastníci řízení zareagovali diferencovaným zvýšením svých prodejních cen (v části sítě jednoho z účastníků řízení zůstala prodejní cena beze změny). Při tomto zvyšování prodejních cen se poprvé objevila na trhu prodejní cena u dvoukilového balení brambor ve výši 29,90 Kč, a to počínaje 3.11.2003 postupně u 5 účastníků řízení (pozn. Úřadu: 4 z nich na této prodejní ceně dál setrvali několik týdnů, a to i při dílčím zvýšení nákupních cen u některých z nich - viz tabulka vývoje prodejních cen str. 1596 spisu). V následujícím týdnu od 10.11.2003 nákupní ceny u 6 účastníků řízení ještě kolísavě mírně rostly, v dalších dvou týdnech se objevilo další mírné zvýšení nákupních cen zprvu u 3 a poté u 4 účastníků řízení. Celkově se však již projevovala postupná stagnace ve zvyšování nákupních cen. V týdnu od 15.12.2003 se úroveň nákupních cen pohybovala u 6 účastníků řízení v rozpětí od 22,30 Kč do 24,80 Kč, ve dvou případech byla cena převyšující 25 Kč, ve dvou případech byla nákupní cena 21,80 Kč (ojediněle byla v uvedeném týdnu zaznamenána nákupní cena mírně pod 20 Kč/2 kg balení). Na této úrovni setrvaly nákupní ceny až do konce sledovaného období. Prodejní ceny se v tomto týdnu pohybovaly u 5 účastníků řízení v úrovni 29,90 Kč/2 kg balení (u 3 z nich jen v části jejich sítě), u 5 účastníků řízení bylo 2 kg balení brambor prodáváno za cenu převyšující 30 Kč (příp. byla tato prodejní cena uplatněna jen v části jejich sítě), dále bylo v provozovnách účastníků řízení 2 kg balení brambor prodáváno též za cenu 24,90 Kč, 27,90 Kč a 29,50 Kč. Prodejní ceny se pak do konce sledovaného období již nezvyšovaly. Kolísavý vývoj obchodní marže (2 kg balení brambor) účastníků řízení ve sledovaném období nevykazuje trend k jejímu zvyšování, je patrný spíše opačný trend. Na základě porovnání výše marží v období od poloviny prosince r. 2003 (do té doby ještě docházelo ke zvyšování prodejních i nákupních cen brambor) s nejvyššími úrovněmi hrubé marže účastníků řízení dosaženými u 2 kg balení v říjnu r. 2003 lze konstatovat, že pouze u jednoho účastníka řízení bylo dosaženo ve druhé polovině prosince r. 2003 marže mírně vyšší, u jednoho se pohybovala na stejné úrovni; hrubá marže ostatních účastníků řízení nedosahovala říjnových hodnot r. 2003. Úřad konstatuje, že zjištěný vývoj prodejních cen brambor účastníků řízení ve sledovaném období nenasvědčuje koordinovanému chování účastníků řízení. Nenasvědčuje tomu s ohledem na zjištěné chování účastníků řízení ve sledovaném období ani prodejní cena 29,90 Kč, kterou Úřad zaznamenal od 3.11.2003 u 2 kg brambor v provozovnách některých účastníků řízení. Účastníci řízení pak uváděli, že tato cena je z obchodního hlediska cenou, kterou zákazník nevnímá ještě jako cenu v úrovni 30 Kč/2 kg balení. K tomu Úřad uvádí, že u prodejních cen zjištěných v předchozích týdnech byl rovněž často využíván obdobný koncept prodejní ceny – např. 27,90 Kč, 25,90 Kč /2 kg balení apod. V rámci provedených šetření nebyl nalezen žádný přímý důkaz o uzavření dohody mezi účastníky řízení ohledně úprav prodejních cen brambor, rovněž nebyl nalezen důkaz o jejich vzájemných kontaktech či jiné formě vzájemné komunikace, který by prokazoval, že mezi nimi (případně některými z nich) dochází ke koordinaci jejich obchodní strategie, včetně slaďování prodejních cen daného zboží. Pokud jde o výši prodejních cen brambor Úřad konstatuje, že ve sledovaném období nebylo zjištěno nepřiměřené zvýšení prodejních cen brambor účastníků řízení, které by nekorespondovalo s objektivními tržními podmínkami. Pro zvyšování prodejních cen brambor
6
existoval objektivní důvod, a to vzestupný vývoj nákupních cen, za které účastníci nakupovali brambory od svých dodavatelů. Vymezení relevantního trhu Pro řádné posouzení jednání účastníků řízení je nutné vymezit relevantní trh, na němž se případné protisoutěžní účinky takového jednání projeví. Trh je obecně místem, kde se střetává nabídka s poptávkou. Dle § 2 odst. 2 zákona je pak relevantním trhem trh zboží, které je z hlediska své charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Účastníci řízení provozují na území České republiky sítě maloobchodních prodejen. V těchto sítích nabízejí konečným spotřebitelům sortiment převážně potravinářského zboží (jak široké spektrum potravin trvanlivých, tak také určených ke krátkodobé spotřebě), dále též v menším rozsahu sortiment nepotravinářského zboží především pro domácí potřebu (např. drogistické zboží a výrobky osobní hygieny, kuchyňské potřeby, apod.). Podíl potravinářského zboží na celkovém nabízeném sortimentu výrazně převažuje (viz výše). Společným znakem těchto výrobků je, že všechny tvoří součást tzv. „koše zboží denní spotřeby“ (dále též „zboží denní spotřeby“). Podezření z porušení zákona se týkalo prodejních cen brambor pro spotřebitele. Pro vymezení relevantního trhu je v tomto případě rozhodující hledisko poptávky. Spotřebitelé primárně uspokojují v provozovnách účastníků řízení (obchodních řetězců) svou poptávku typicky po širším spektru zboží převážně potravinářského charakteru, doplňkově též nepotravinářského pro domácí potřebu (na tomto charakteristickém rysu poptávky nic nemění skutečnost, že dochází i k nákupům jen konkrétního druhu zboží). Uvedené zboží vyhledávají buď v supermarketech, nebo ve středně velkých či menších širokosortimentních prodejnách s převahou potravin. Tuto primární orientaci poptávkové strany na široký sortiment potravinářského a doplňkového nepotravinářského zboží nemohou uspokojit sortimentně specializované prodejny (např. masa či lahůdek apod.), dále pak kiosky či shopy čerpacích stanic, vzhledem k odlišnému charakteru nabídky - složení a rozsahu nabízeného sortimentu, způsobu prodeje (včetně prodejní doby), jakož i dostupnosti prodeje pro spotřebitele. Z hlediska poptávky tak prodejci prodávající některé obdobné druhy zboží ve specializovaných prodejnách, kioscích či shopech u čerpacích stanic nejsou v přímém soutěžním vztahu k prodejcům prodávajícím široký sortiment potravinářského a doplňkově nepotravinářského zboží a nejsou proto zahrnováni do stejného trhu, na němž působí účastníci řízení. Rovněž nejsou do daného trhu zahrnovány velkoobchody s obdobným sortimentem, neboť nerealizují prodej přímým spotřebitelům (jde o odlišný distribuční kanál), dále pak prodejny typu cash & carry, jejichž zákazníci typicky nakupují zboží především za účelem jeho dalšího prodeje (tyto prodejny poskytují služby malým obchodům s potravinami, podnikům v oblasti služeb, gastro provozovnám – hotelům, restauracím apod.). Pokud jde o maloobchodní prodej v prodejnách širokosortimentního zboží typu discont, pro něž je charakteristický nižší počet položek i menší spektrum nabídky zboží (zpravidla též nižší kultura prodeje), jsou tyto součástí daného trhu, zejména jsou-li provozovány v rámci jednotné sítě (s určováním druhu a ceny zboží z centra), neboť také u těchto prodejen spotřebitelé pravidelně uspokojují svou poptávku po smíšením zboží s převahou potravin. Obdobně byl maloobchodní prodej potravin a doplňkového sortimentu nepotravinářského zboží nabízeného v supermarketech hodnocen z hlediska spotřebitelské poptávky
7
v rozhodnutí Evropské komise – Case No. IV/M.784-Kesko/Tuko, ke kterému Úřad podpůrně přihlédl. Tuzemský maloobchodní prodej smíšeného zboží u něhož převažují potraviny je statisticky sledován v rámci OKEČ 52.11. Bilancuje tržby z maloobchodního prodeje nejblíže obdobného zboží (tj. zboží denní spotřeby), jaké nabízejí účastníci řízení. Je zpracováván na základě disponibilních statistických údajů z ročního statistického šetření v kombinaci s kvalifikovaným odhadem pracovníků oddělení statistiky obchodu ČSÚ. Celkový objem tuzemského trhu smíšeného zboží s převahou potravin činil za r. 2002 cca 235 334 mil. Kč; podíly jednotlivých účastníků řízení na uvedeném trhu (bez zohlednění jejich tržeb z čerpacích stanic a služeb u nich poskytovaných) jsou obchodním tajemstvím účastníků řízení. U 6 účastníků řízení se podíly na uvedeném trhu pohybovaly do 5 % (v rozpětí 2,2 % až 4,8 %), u 3 účastníků řízení se podíl pohyboval v rozpětí nad 5 % do 10 % a u jednoho účastníka řízení podíl mírně převyšoval 10 % celkového obratu daného trhu. Souhrnně účastníci řízení dosahovali 54,8 % celkového obratu tuzemského trhu smíšeného zboží s převahou potravin (str. 1603 spisu). Podezření na uzavření zakázané dohody či na jednání ve shodě dle § 3 odst. 1 zákona se týkalo prodejních cen konzumních brambor (nikoli dalšího spektra zboží prodávaného účastníky řízení). Negativní účinky příp. protisoutěžních jednání by se tedy projevily na trhu maloobchodního prodeje brambor. Obdobně je tomu v případě podezření na zneužití společné dominance účastníků řízení dle § 11 odst. 1 zákona nepřiměřenými maloobchodními prodejními cenami brambor nabízených spotřebitelům. Na základě výše uvedených skutečností Úřad vymezil relevantní trh z hlediska věcného jako trh maloobchodního prodeje konzumních brambor. Z hlediska geografického jde o trh celostátní, neboť nabídka a poptávka na tomto trhu probíhá na celém území republiky za homogenních podmínek a nebylo zjištěno žádné dílčí území, na kterém by se vztah nabídky a poptávky odvíjel za podmínek odlišných. Z hlediska časového se jedná se o trh trvalý, charakterizovaný pravidelně se opakujícími dodávkami brambor určených maloobchodnímu prodeji spotřebitelům v průběhu celého roku. K postavení účastníků řízení na relevantním trhu Úřad uvádí, že trh maloobchodního prodeje konzumních brambor není statisticky sledován, jeho zjištění by bylo předmětem analýzy Úřadu. Údaje o celkovém objemu tuzemského trhu konzumních brambor (ze statistického sledování produkce, dovozu a vývozu konzumních brambor - r. 2002) nejsou pro daný účel dostatečně vypovídající, neboť značná část objemu tohoto trhu je využívána ve zpracovatelském průmyslu na výrobky z brambor a dále též v distribučním kanálu gastro (hotely, restaurace jídelny a další vyvařovny v nejrůznějších provozech a zařízeních). Vzhledem k tomu, že v průběhu řízení nebylo prokázáno porušení zákona ze strany účastníků řízení, nebylo nutné provádět podrobnou analýzu zjišťování objemu relevantního trhu a postavení účastníků řízení na tomto trhu, jakož i naplnění kriterií pro posouzení společné dominance účastníků řízení ve smyslu § 10 odst. 2 a 3 zákona. Právní posouzení zjištěných skutečností Podle § 3 odst. 1 zákona jsou zakázané a neplatné dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě, které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže, pokud zákon o ochraně hospodářské soutěže nebo zvláštní
8
zákon nestanoví jinak, nebo pokud Úřad nepovolí svým rozhodnutím nebo vyhláškou z tohoto zákona výjimku. Předmětem správního řízení bylo možné porušení § 3 odst. 1 zákona ze strany účastníků řízení, spočívající v tom, že účastníci řízení uzavřeli dohodu či jednali ve vzájemné shodě při stanovení výše prodejních cen brambor pro konečné spotřebitele. Dále bylo předmětem správního řízení také možné porušení § 11 odst. 1 zákona, které bylo spatřováno ve zneužití společného dominantního postavení účastníků řízení stanovením nepřiměřeně vysokých prodejních cen brambor pro konečného spotřebitele. Předpokladem k tomu, aby Úřad mohl konstatovat, že došlo k uzavření zakázané dohody o cenách mezi soutěžiteli, je zajištění důkazů o tom, že účastníci řízení (nebo někteří z nich) při vzájemných přímých osobních kontaktech nebo v rámci vzájemné písemné komunikace či jiným způsobem takovou dohodu uzavřeli. Šetření Úřadu takový důkaz o uzavření dohody nepřineslo. Obdobně předpokladem k tomu, aby Úřad mohl konstatovat, že došlo k jednání soutěžitelů ve shodě při stanovení prodejních cen zboží, je prokázání určitého, společně koordinovaného postupu soutěžitelů, jemuž předcházely přímé nebo nepřímé vzájemné kontakty a kdy jejich nezávislé podnikatelské chování, resp. rizika soutěže, bylo nahrazeno jejich faktickou kooperací ohledně prodejních cen. Není přitom vyloučeno, aby tato kooperace byla případně prokázána pomocí důkazů nepřímých. Nepřímým důkazem může být i takové chování soutěžitelů, jehož příčinu nelze vysvětlit jiným způsobem, než předchozím vzájemným ovlivněním. Pro přijetí nepřímého důkazu je však nezbytné vyvrátit pochybnosti o tom, že ke společnému postupu soutěžitelů ohledně prodejních cen došlo následkem jejich přímého nebo zprostředkovaného kontaktu a pochybnosti, zda jejich jednání není jen náhodné nebo logickým důsledkem ekonomických podmínek na trhu určitého zboží. Úřad konstatuje, že šetření nepřineslo důkazy o vzájemných kontaktech a komunikaci mezi účastníky řízení v uvedeném směru. Analýza vývoje prodejních cen brambor pro spotřebitele pak nepotvrzuje závěr o jejich koordinovaném chování při stanovení těchto prodejních cen. Pokud jde o možné zneužití společného dominantního postavení ze strany účastníků řízení Úřad uvádí, že vývoj prodejních cen brambor i obchodních marží na jednotku zboží ve sledovaném období nepotvrdil, že by docházelo bez objektivně ospravedlnitelného důvodu ke stanovení nepřiměřeně vysoké prodejní ceny konzumních brambor. Nákupní ceny konzumních brambor tvoří rozhodující složku prodejní ceny účastníků řízení (což prokázala i analýza vývoje nákupních a prodejních cen); zvyšování prodejních cen konzumních brambor u účastníků řízení bylo současně provázeno nárůstem jejich nákupní ceny, přičemž tento nárůst nákupních cen nebyl ze strany účastníků řízení vždy promítnut do míry zvýšení prodejní ceny brambor. Vzhledem k tomu, že provedená analýza neprokázala nepřiměřeně vysoké prodejní ceny brambor ve smyslu § 11 odst. 1 zákona, nebylo potřebné dokazovat, zda se účastníci řízení společně nacházejí v dominantním postavení. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že po vyhodnocení všech skutečností a důkazů získaných v průběhu správního řízení dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že stanovení prodejních cen brambor účastníky řízení a jejich výše by byla důsledkem porušení zákona. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad ve smyslu § 30 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (správní řád) o zastavení řízení.
9
Před vydáním rozhodnutí bylo účastníkům řízení umožněno seznámit se s podklady pro rozhodnutí, což také někteří účastníci řízení (Meinl, Carrefour, BILLA, Delvita, Spar a Kaufland) využili. Ve svých vyjádřeních k podkladům pro rozhodnutí a způsobu jejich zjištění účastníci řízení navrhovali zastavení řízení, poukazovali na skutečnost, že vývoj prodejních cen nasvědčuje jejich nezávislému stanovení účastníky řízení, tyto nebyly stanovovány v dohodě ani jiné spolupráci s ostatními účastníky řízení a jejich výši rozhodující měrou ovlivňovaly ceny nákupní. Vzhledem k tomu, že závěr Úřadu není v rozporu s návrhy účastníků řízení, nepovažoval Úřad za potřebné vyjadřovat se k námitkám vzneseným některými účastníky řízení. Poučení o opravném prostředku Proti tomuto rozhodnutí mohou účastníci řízení podle § 61 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (správní řád), podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.
Mgr. Vítězslav Šemora pověřený řízením odboru
10
Toto rozhodnutí obdrží: AHOLD Czech Republic, a.s. JUDr. Navrátil Slavíčkova 1a 638 00 Brno Advokátní kancelář JUDr. Robert Čepek LL.M., Dr. advokát Politických vězňů 14/915 110 00 Praha 1 Carrefour Česká republika s.r.o. Podbabská 17 166 24 Praha 6 Advokátní kancelář JUDr. Věra Surmíková advokátka Heranova 1544 150 00 Praha 5 Globus ČR, k.s. Mgr. Petr Czyž Kostelecká 822 190 00 Praha 9 Kaufland Česká republika v.o.s. Igor Kremla Pod Višňovkou 25 140 00 Praha 4 Advokátní kancelář CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ a spol. Prof. JUDr. Irena Pelikánová, DrSc. advokátka Dlouhá 39 110 00 Praha 1 PLUS – DISCOUNT spol. s r.o. Počernická 257 250 73 Radonice, okr. Praha – východ Tesco Stores ČR a.s. JUDr. Zdena Libichová Národní 26 113 89 Praha 1 Advokátní kancelář Sodomka, Souček, Jindra, Mokrý & partneři JUDr. Tomáš Jindra advokát U Prašné brány 3 11
100 00 Praha 1
12
