02

NEPRAVIDELNÝ OBČASNÍK STŘEDISKA S TOPA ČÁPA

2014/02

editorial

Ú VODNÍ SLOVO Vážení čtenáři, přinášíme Vám další novinky z dění ve středisku a oblasti náhradní rodinné péče. Od února se nám opět rozjelo mnoho programů a akcí. Rubrika „Ohlédnutí za proběhlými akcemi“ se nám proto poměrně hodně roz­ šířila, z každé akce si můžete přečíst krátkou zprávu. Na další období jsme pro Vás opět nachystali kluby pěstounů, tvořivý workshop a víkendové pobyty. Z cyklu novinek a zamyšlení z náhradní rodinné péče jsme do tohoto čísla Čapích Stop zařadili velmi zajímavé, avšak proble­ matické téma. Náhradní mateřství je velmi diskutabilní, má svá rizika, ale může být i velkou nadějí pro bezdětné páry. Přemýšleli jste někdy nad tímto tématem? Jaký je Váš názor? Budeme rádi, když se s námi o něj podělíte nebo i přímo přispějete do dalšího čísla tohoto občasníku. Doufáme, že nad články v našem časopise strávíte příjemné chvíle. Tým střediska Stopa čápa

2

OBSAH editorial 2 Úvodní slovo o nás a od nás 3 Co a komu nabízíme 3 Ohlédnutí za proběhlými akcemi kalendář 7 Na co se můžete těšit - nejbližší pořádané akce téma 9 Náhradní mateřství? články 11 Jak vybrat kočárek 14 Waldorfská škola knihovnička 16 Rozbitá - Příběh zneužívaného a odvrženého dítěte dětem 17 Moosgumi - račte vyrábět! 19 Kontakty

o nás a od nás

C O A KOMU NABÍZÍME NAŠE PROGRAMY • Supervize rodiny • Individuální psychologická práce s dítětem • Asistovaný kontakt dítěte v NRP s původní rodinou • Poradenství ve věcech sociálně právní ochrany dětí a zejména náhradní rodinné výchovy • Kluby pěstounů v Královehradeckém kraji • Provázení rodiny • Přípravy žadatelů o náhradní rodinnou péči na převzetí dítěte

• Workshopy • Víkendová setkání • Odlehčovací služby PRO KOHO TU JSME • Zájemci o náhradní rodinnou péči • Žadatelé o náhradní rodinnou péči • Rodiny s dítětem v náhradní rodinné péči • Studenti, veřejnost a organizace působící v oblasti NRP

OHLÉDNUTÍ ZA PROBĚHLÝMI AKCEMI 19. 2. 2014 - v Hradci Králové proběhl první klub pěstounů v tomto roce. Sešli jsme se v menším počtu účastníků, o to více prostoru měl každý z nás zeptat se na to, co ho nejvíce zajímá. Pozvání přijala paní Marcela Koubová, která se s námi podělila o mnoho praktických tipů pro zlepšení našeho každodenního stravování, a následně i zdraví. Velkou část klubu jsme se věnovali tématu snižující se kvality potravin a triků obchodníků na nás spotřebitele. Proto jsme se vzájemně podělili o tipy, kde v Hradci Králové a okolí sehnat domácí, kvalitní produkty.

20. 2. 2014 - hned následující den se uskutečnil klub pěstounů v Jičíně. Všechny účastnice si mohly popovídat a podělit se o své zkušenosti, neboť se jednalo o „sdílecí klub pěstounů“. V příjemném a přátelském prostředí jsme se tak věnovaly hlavně obtížným situacím ve výchově dětí, které jednotlivé rodiny v minulosti řešily. Dotkly jsme se i tématu jak a na jaké účely lze získávat finan- ční příspěvky z nadačních fondů. Rozhovorem nad jednotlivými problémy se nám podařilo najít i další konkrétní náměty na témata dalších klubů.

Monika Klimešová, DiS.

Mgr. Lenka Pirklová

3

o nás a od nás 22. 2. 2014 – se uskutečnil první vzdělávací seminář letošního ruku, na téma „Jak mluvit s dětmi, aby se cítily přijaté“. Odborným lektorem byl PhDr. Jan Vyhnálek. Toto důležité téma bylo zakázkou přímo od pěstounů, o čemž svědčilo i jeho obsazení. Zájem byl veliký a kapacita semináře byla okamžitě naplněna. Celým tématem semináře nás provázela kniha autorů Adele Faber a Elaine Mazlish „Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly, jak naslouchat, aby nám děti důvěřovaly“. Z ní pan doktor Vyhnálek čerpal několik praktických a zajímavých cvičení. Pěstouni tak měli možnost, zamyslet se nad způsoby komunikace s jejich dětmi tak, jak je mají zažité. Většina z nich došla k poznání, že i když vše myslí pro dítě v tom nejlepším slova smyslu, málo kdy jsou mu vlastně schopni poskytnout takovou podporu, jakou dítě očekává. I naprosto nepatrné nuance, jsou ve sdělení hodně důležité. Proto bychom při komunikaci s dětmi měli dbát na to, abychom nepopírali jejich pocity (…není to tak zlé, jak si myslíš, nemáš proč být naštvaná…), nepoužívali příliš filozofické odpovědi (…než se vdáš, tak se ti to zahojí…), nezahlcovali „dobře míněnými“ radami (…víš co bys měl teď udělat?, pokud jsi chytrý, uděláš toto…), nejitřili událost zbytečnými otázkami (…co tě to napadlo, proč jsi to udělal…), neobhajovali osobu, která je ve sdělení účastná (…úplně mu rozumím, proč se tak zachoval…), nepřeháněli to s vyjádřením lítosti (…to je mi hrozně líto, chce se mi brečet s tebou…), nepokoušeli si hrát na amatérské psychoanalytiky (…hlavním tvým problémem může být to, že ve vztahu k dominantnímu otci…), a soucitnou odpověď abychom poskytli jen v úměrné míře (…to je hrůza, takový náročný den, to muselo být vážně těžké…).

4

Pěstouni si také zkoušeli pojmenovat pocity, které v nich určité sdělení či příběh vyvolává, a následně se je snažili zasadit do věty, kterou by vyjádřili podporu. Důležitou myšlenkou, kterou se všichni snažili vzít za své, bylo doporučení pana lektora, že „méně leckdy bývá více“. Abychom se my i druhá strana v komunikaci potkali jako partneři, je nutné se hned na začátku zastavit a zaměřit se na pocity dítěte. Lépe se tak naladíme na to, co nám sděluje, co při tom prožívá, jak moc je to pro něj důležité a hlavně, jak moc potřebuje porozumění a správnou podporu a odezvu od nás. Při závěrečném hodnotícím kolečku účastníci poděkovali panu doktorovi za mnoho praktických rad a doporučení. Všichni odcházeli spokojeni, protože seminář naplnil jejich očekávání. Jak se pěstounům dále podaří pracovat se získanými zkušenostmi, jak je správně uchopí a zasadí do jejich vlastního příběhu, to už je ale na každém z nich.

Bc. Zdeňka Bartošová

o nás a od nás 15. 3. 2014 - „Attachment a jeho poruchy“, takový byl název druhého vzdělávacího semináře tohoto roku. Se svými odbornými zkušenostmi problematiky citové vazby a připoutání, se s účastníky podělili MUDr. Julie Hadašová a MUDr. Lubomír Hadaš, Ph. D. Celková kapacita, která byla stanovena pro deset rodin, byla velmi rychle naplněna, o seminář byl opravdu velký zájem. Účastníci měli možnost dozvědět se především základní informace o teorii citové vazby. Tyto poznatky byly vždy vztahovány k osobním příběhům zúčastněných rodin a dětí do nich svěřených. Pro názornost a vtažení do tématu si každý vyplnil krátký test, který se k attachmentu vztahuje. Zajímavá byla také práce s video ukázkou, která přítomným pomohla pochopit, jak může být jedna situace různě vnímána, jak různé pocity může vyvolávat. To vše napomohlo účastníkům k pochopení tématu a přineslo informace o projevech a důsledcích poruch vazby. Na závěr semináře byla představena „Dyadická terapie“, která se zaměřuje právě na léčení poruch vazby. Účastníci seminář velmi kladně hodnotili, zejména pro praktický náhled cílený přímo na situaci rodin, sdílení zkušeností s dalšími pěstouny a příjemnou atmosféru semináře. Monika Klimešová, DiS.

19. 3. 2014 proběhl v Hradci Králové Klub pěstounů, pozvání přijala paní Marta Janatová, pracovnice Krajského úřadu Královehradeckého kraje. Podělila se s námi o „novinky z oblasti náhradní rodinné péče“ a svými zkušenostmi s prvním rokem účinnosti novely zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně - právní ochraně dětí. Díky novele, ale také informačním kampaním, významně

narůstá počet zájemců o náhradní rodinnou péči. Daří se zajistit péči v náhradních rodinách pro více dětí. Bohužel ale také narůstá počet dětí, pro které je náhradní rodina hledána. Tato skutečnost je z velké části ovlivněna tím, že pracovnice OSPOD jsou povinny ohlašovat do registru všechny děti umístěné mimo rodinu, včetně dětí starších 15 ti let. Velkou část klubu jsme se věnovali tématu pěstounské péče na přechodnou dobu. V královehradeckém kraji je aktuálně 10 rodin, které jsou schopny poskytnout tuto formu péče. Určitě dobrou zprávou je, že ze všech zmíněných rodin se prozatím podařilo pro děti zajistit trvalou péči v rodině (adoptivní, pěstounskou, nebo v rodině původní). Brzy by pěstounů na přechodnou dobu mělo být více, další žadatelé v současné době prochází přípravou. Všichni zúčastnění živě diskutovali nad obtížemi a riziky této formy péče, ale také nad jejími nespornými přínosy pro vývoj dětí. Závěrečnou část setkání jsme věnovali příběhům dětí, u kterých musela být pěstounská péče zrušena. I tyto smutné příběhy nám však připomněly, jak náročné je zvládnout všechna úskalí náhradní rodinné péče a další problémy, které život přináší. O to více můžeme být rádi za množství rodin, které podaly dětem v těžké situaci pomocnou rodinu. Přes všechna úskalí mají sílu a chuť bojovat za to, aby se jim i dětem dařilo překonávat negativní zážitky a nacházet to krásné, co život přináší. Patří jim velký obdiv a dík.

Mgr. Lenka Pirklová

5

o nás a od nás 20. 3. 2014 se v Jičíně uskutečnil Klub pěstounů. Téma setkání bylo pro jeho velký ohlas stejné jako na únorovém hradeckém klubu. Paní Marcela Koubová nás informovala o správné výživě dětí, optimálním nastavení vyváženého jídelníčku a výběru kvalitních potravin. Téma bylo maximálně přizpůsobeno skupině účastníků, na jejich dotazy paní lektorka odpovídala průběžně. Věnovali jsme se nejvíce otázce jaké potraviny dětem do jídelníčku zařazovat pravidelně, které je vhodné omezovat, a které vypustit s ohledem na jejich složení úplně. Velký prostor věnovala lektorka dodržování pitného režimu. Velmi zajímavé byly informace o chemických přísadách, které jsou při výrobě potravin používány. Bonusem byl recept na kvalitní domácí chléb a tipy na výběr a přípravu rýže. Zájemce o zdravou stravu, která může být přesto chutná, potěšil zajímavý recept na přípravu steaků ze sójového masa.

Monika Klimešová, DiS

6

29. 3. 2014 tuto sobotu se v Rychnově nad Kněžnou uskutečnil klub pěstounů. Účast byla tentokráte opravdu hojná, jsme rádi, že mezi nás zavítaly i rodiny, které teprve čekají na přijetí dětí do náhradní rodinné péče. Hostem klubu byla paní Eva Klabanová, která se s účastníky podělila o praktické zkušenosti a náměty jak v rodině i mimo ni pracovat s problémem agresivity a impulzivity dětí. Toto téma vnímají pěstouni a rodiče jako silné, každá rodina se s ním přímo i zprostředkovaně přes kolektiv dětí, například ve škole, opakovaně setkává. Ke konci setkání se rozpoutala velmi živá diskuse, účastníci vzájemně sdíleli své zkušenosti, které paní Klabanová provázela svým odborným názorem.

Monika Klimešová, DiS

kalendář

N A CO SE MŮŽETE TĚŠIT – NEJBLIŽŠÍ POŘÁDANÉ AKCE Víkendová setkání V průběhu měsíců dubna až června proběhne pět víkendových setkání. Všechny termíny jsou již plně obsazeny, odborní lektoři i pracovníci střediska se s Vámi těší na viděnou. Pro dospělé budou připravena následující témata: • Citová deprivace a citová výchova • Děti v kolektivu, vztahy a majetkové rozdíly mezi dětmi • Děti a sexualita • Bezpečné chování • Odměny a tresty, motivace dětí a hranice ve výchově

Pro děti bude opět zajištěn samostatný program plný sportovních, výtvarných a jiných zábavných aktivit. Doufáme, že si všichni účastníci užijí příjemný pobyt na horách provázený hezkým počasím.

Jarní výtvarný workshop V sobotu před Velikonocemi (12. 4.) jste zváni na výtvarný workshop zaměřený na výrobu velikonoční dekorace. Akce se uskuteční v Centru přátelském rodině Budulínek

pod vedením paní Mgr. Jany Hartigové. S touto šikovnou lektorkou jste se mohli poznat na vánočním workshopu věnovaném výrobě adventních věnců. Akce se může zúčastnit celá rodina včetně dětí starších 5 let. Vyrobit a odnést domů si můžete velikonoční výzdobu dle svého vkusu a kreativity. Pozvánku s podrobnými informacemi najdete na našich webových stránkách, hlásit se můžete sociálním pracovnicím střediska. Kluby pěstounů Do prázdnin budeme nadále pořádat pravidelné kluby pěstounů. Tato setkávání jsou plně otevřena nejen všem pěstounům, ale také žadatelům či zájemcům o náhradní rodinnou péči a adoptivním rodinám. Jste srdečně zváni, po předchozí domluvě můžete dorazit i s dětmi, pro které bude zajištěno hlídání. Pozvánky s informacemi o tematickém zaměření jednotlivých setkání najdete na našich stránkách, v případě zájmu Vám je můžeme zasílat i emailem či poštou. • Kluby v Hradci Králové probíhají vždy třetí středu v měsíci (16. 4., 14. 5., 12. 6.) od 16:30 do 18:30 v Centru přátelském rodině Budulínek. • V Jičíně se s Vámi budeme těšit na viděnou vždy třetí čtvrtek v měsíci (17. 4., 15. 5., 13. 6.), také od 16:30 do 18:30 v Mateřském centru Kapička. • Kluby pěstounů v Rychnově nad Kněžnou se konají jednou za čtvrt roku v prostorách Nízkoprahového klubu 5ka. Přesný termín je oznámen s dostatečným předstihem na našich internetových stránkách.

7

kalendář Letní dětský tábor Prázdninový pobyt pro děti od 6 ti do 16ti let proběhne v termínu 19. – 26. 7. 2014 na Chatě Horalka ve Sněžném v Orlických horách. Děti, které se tábora zúčastnily již v minulém roce, vědí, že se můžou těšit na spoustu zábavy a her, výlety a zajímavé hosty. Snad nám bude přát krásné počasí a využijeme i možnosti koupání v bazénu, který je nám v areálu i dispozici. Více informací včetně přihlášek Vám již brzy předají pracovnice střediska.

8

téma

N ÁHRADNÍ MATEŘSTVÍ? Co to je? Jsem přesvědčena, že jste tento termín už zaslechli. Nicméně v tomto časopise, který je věnován zejména náhradní rodinné péči, by se slušelo ho upřesnit.

Termíny náhradní a biologické rodičovství se často kladou na opačné póly. Nicméně v tomto případě vlastně splývají. Pokroky medicíny dnes umožňují, aby vajíčka jedné ženy, byly oplodněny a vloženy do dělohy ženy jiné (tzv. surogační nebo surogátní mateřství). Tyto ženy jsou obě tzv. biologickými matkami. Majitelka vajíček je matka genetická. Ona je ta, po které bude mít Pepík nos, nebo Alenka výtvarný talent. Má to být také ta, která dítě vychová. Druhá žena – „náhradní matka“ dítě nosí a porodí. Její srdce dítě několik měsíců slyší tlouci, ona nese všechny nepříjemnosti a rizika těhotenství. Zákon má jasno. Toto je také matka. Dle úmluvy má dítě po porodu nabídnout k osvojení a genetická matka si je osvojí. Je úžasné, že existuje další cesta, jak pomoci bezdětným párům k vlastnímu potomkovi. Nicméně i ta má samozřejmě háčky. Pomineme-li aspekty zdravotní, jsou tu hlavně ty sociální a legislativní. Chtělo by se říci, že mateřství je jednoduché definovat. V paragrafu 775 nového občanského zákoníku je také jednoduše definováno: „Matkou je žena, která dítě porodila.“

Legislativa je v tomto ohledu za jedno ve všech evropských zemích. V některých zemích je náhradní mateřství zákonem upraveno a je legální (Indie), v Evropě je většinou výslovně zakázáno (Dánsko, Švédsko, Švýcarsko, Rakousko, Německo...).

V České republice Zákon č. 373/2011 Sb., o zdravotních službách umožňuje asistovanou reprodukci pouze za podmínky anonymity dárce. V Čechách tedy není možně uzavřít jakoukoli smlouvu, která by upravovala nárok na dítě, které se narodí. Ona by také nesla mnohá úskalí. Například nechtěný potrat, chování ženy v těhotenství, její strava a životospráva. Jak by se postupovalo v případě, že by narozené dítě nebylo zcela zdravé a nebylo by možné určit, zda zdravotní problémy způsobilo chování matky v těhotenství. A pokud ano následovala by například peněžní sankce? A už jsme u etických hranic. Kolik stojí zdraví dítěte? Kolik stojí „pronájem dělohy“? Kolik stojí jizva po císařském řezu? U Hollywoodských hvězd například začínají být běžné řezy na konci sedmého měsíce těhotenství a právě také náhradní mateřství a to hlavně proto, aby neutrpěla jejich štíhlá linie. Myslím, že se shodneme, že tady jsou etické hranice již překročeny.

9

téma Nechme teď smlouvy stranou a vezměme v úvahu pouze ženy, které chtějí nosit dítě jiné ženy pouze z osobních důvodů, bez nároku na peněžní nebo jinou satisfakci. Chtějí zkrátka pomoci. Zákon surogační mateřství přímo nezakazuje. A vzhledem k tomu, že čl. 2, odst. 3 Listiny základních práv a svobod říká, že: „každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“ je možné si naši legislativu interpretovat tak, že je povoleno. Vše pouze stojí na důvěře k ženě, která dítě nosí. Pokud by se totiž rozhodla, že si dítě nechá, neexistuje právní způsob, jak jí v tom zabránit. Kuriózní situace pak nastává ve chvíli, kdy by dítě chtěla nosit matka matky genetické. Což by nebylo tolik zvláštní, kdo je ženě blíž v takové chvíli, než její vlastní matka. Podle zákona, by ale narozené dítě, bylo sourozencem genetické matky a ta si ho tak ještě do nedávna nemohla osvojit. Nový občanský zákoník na tuto skutečnost pamatuje. Ustanovení § 804 říká, že „osvojení je vyloučeno mezi osobami spolu příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci. To neplatí v případě náhradního mateřství.“ Nový občanský zákoník přináší spousty změn a upřesnění, která byla již dlouho třeba. Jak dobře se to novele daří, ukáže, jako vždy až praxe. O surogačním mateřství se zmiňuje ještě důvodová zpráva, která říká, že žalobě, která by byla podána na ženu, která dítě porodila, nelze vyhovět. Je zkrátka dle zákona matkou a to nelze popřít. Problematické jsou pro českou legislativu také závazky, vyplývající z mezinárodních smluv. Například Úmluva o lidských právech a biomedicíně říká, že „lidské tělo a jeho části nesmí být jako takové zdrojem finančního prospěchu“. Takže by tzv. pronájem dělohy nebyl možný.

10

Také církev se na surogační mateřství nedívá příznivě. Vidí ho jako zásah do boží vůle, zásah do samotného vzniku a předávání života. Přijmout „cizí“ dítě do své rodiny je náročný a emočně velice těžký proces, kterým si musí projít každá náhradní rodina. V souvislosti s tím, je nasnadě, přemýšlet o tom, jaké následky zanechá na dítěti fakt, že žena, která je devět měsíců nosí, se připravuje na to, že ho nebude vychovávat. Logicky se musí snažit citově odtáhnout. Samozřejmě také ve světě existují kazuistiky, které uvádí náhradní matky, které se během těhotenství, nebo porodu rozhodli, že už nechtějí být náhradní a že si dítě ponechají. Čemuž se opravdu nelze divit. Zkrátka a dobře náhradní mateřství může být velkým darem a spásou neplodným párům. Z hlediska sociálního, psychologického, legislativního, etického, zdravotního atd. je to téma přinejmenším kontroverzní. Rozhodně stojí za diskusi.

články

J AK SI VYBRAT KOČÁREK Čekáte na příchod malého človíčka do rodiny? Tak to si stejně tak, jako jsem to dělala já, lámete hlavu s tím, jaký kočárek pořídit. Já jsem rozhodně hledala nějaký stručný výtah toho, co takovému kočárku nesmí chybět, na co si dát při výběru pozor, za co neplatit zbytečně velkou sumu a na čem rozhodně nešetřit. Nic moc jsem ale nenašla, všude mi jen radili nevybírat si růžový kočárek, když čekám kluka, nebo nekupovat terénní kočár do města. No to by mě taky napadlo. Chtělo to prostě zkušenosti maminek. Teď už jich pár mám a ráda se s vámi o ně podělím.

Začněme od základního rozdělení. Pro dítě od narození do doby cca 7 – 11 měsíců je tu hluboký kočárek. Když už dítě samo sedí, nebo touží vidět z kočárku ven, následuje sportovní kočárek (i když některé sporťáčky je možné používat už od narození). Naposledy je tu kočárek golfový, je lehčí než sporťák, můžete ho snadno složit, zato není příliš vhodný na dlouhé túry, nebo do terénu. Je určen pro děti, které umí už samy chodit a je pouze třeba je občas, pro urychlení přesunu, popovézt. Golfku poznáte podle charakteristických madel, ve tvaru golfových holí. Mimo to

také existují nejen kočárky pro dvojčata, ale také tzv. tandemové kočárky, kde je možné vozit různě staré děti. Je to takový slepenec hlubokého a sportovního kočárku. Můžete si také vybrat mezi tříkolkou a klasickým čtyřkolovým kočárkem. Musím říci, že krom snazšího otočení kočárku na jednom místě, už mnoho výhod tříkolka nemá. Je třeba si hlavně zvyknout na nájezdy na chodník a do autobusu. Stává se, že se přední kolo zasekne v kolmé poloze a to je pak poměrně obtížně s kočárkem manipulovat. Většina tříkolek sice nabízí možnost přední kolo blokovat, tak aby kočár mohl jet pouze rovně. To vám ale ve zmíněném autobuse tolik nepomůže, často se totiž musíte ihned po nástupu otočit souběžně s dveřmi a to se zablokovaným kolem není možné. Moje doporučení zní – raději čtyři kola. Cena Rozhodně zde platí, že dražší neznamená lepší. Mezi kočárky je opravdu velké cenové rozpětí. Od cca 1000,- Kč až po statisíce. V běžném životě potkáte na ulici kočárky cca do 30 tis. Kč. Cenu kočárku může zvyšovat úprava pro sport, nebo náročný

11

články terén, často to ale bývá jen design. Velmi drahé, jsou například tzv. old school kočárky, to jsou ty, co vypadají, jako by se v nich vozily naše babičky. V posledních letech byla velice populární trojkombinace (nebo dvojkombinace). Koupíte vlastně jeden kočárek, který lze jednoduchou manipulací přestavět z hlubokého na sportovní a korba hlubokého kočárku lze oddělit a dítě v ní můžete nosit. Na některé kočárky lze také nasadit autosedačku pro kojence (tzv. vajíčko, nebo skořepinku). Musím ale říci, že se od trojkombinací začíná pomalu upouštět. Ač to nezní zcela logicky, skutečně může být levnější i pohodlnější pořídit si hluboký a sportovní kočárek zvlášť. Nejlevnější trojkombinace můžete pořídit už od 4000,- Kč. I levný kočárek vám může plně vyhovovat, doporučuji ale nešetřit na sedačce do auta. Ta je velice důležitá pro bezpečnost dítěte. Vajíčko je určeno nejmenším dětem, které jsou ještě opravdu křehké. Nový nebo z bazaru Pokud už vám ten malý človíček z kočárku vyrostl a kočárek zůstal v dobrém stavu, je možné ho nabídnout k další koupi do bazaru. Stejně tak i vy můžete pořídit kočárek z druhé ruky. Je to velice běžný způsob. Hlavní výhodou je samozřejmě cena. Doporučuji ale osobní odběr. Pokud tedy hledáte na internetu, hledejte blízko svého bydliště, mohlo by se stát, že za benzín zaplatíte více, než za kočárek. Zkuste si s ním několikrát popojet, vyzkoušet brzdu, jestli není rozvrzaný, jestli vám nebude připadat příliš malý, nebo velký. Zeptejte se také na to, co bylo dál ke kočárku inzerováno (pláštěnka, pumpička, taška ….). Věnujte pozornost původní ceně kočárku. Pokud si v bazaru koupíte kočárek, který původně stál 20 000,- Kč, počítejte

12

také s tím, že bude-li mít závadu, náhradní díly se vám prodraží. Mám podobnou zkušenost. Na takový kočárek pak nová kolečka stála více, než jiný nový kočárek. Náhradních dílů totiž v bazaru moc nenajdete. U kočárků s nafukovacími koly, si zejména dávejte pozor na zteřelé pneumatiky.

Co by nemělo chybět V hlubokém kočárku dítě pouze leží a většinou spí. Na doplňky a „vychytávky“ tedy není tak náročný, jako kočárek sportovní. Přesto ale sledujte, jestli má dostatečně prostornou tašku na přední madlo, košík pod kočárkem musí být snadno přístupný, zároveň by z něj věci neměly padat. Pozornost věnujte také tomu, jakou má nosnost. Některé kočárky mají pod košem ještě nosnou konstrukci – koš tak unese daleko větší hmotnost. Bouda kočárku musí být dostatečně velká a pohyblivá, aby dítě uchránila před sluncem a větrem. Šikovné je nastavitelné madlo, které je možné sklonit a kočárek je tak hned skladnější, nejen doma, ale také v dopravních prostředcích. Sportovní kočárek je o něco náročnější. Zádová opěrka musí být polohovatelná. Ideální je pět poloh, mohou stačit ale i tři. Některé maminky zkoumají, zda je možné dítě v kočárku zcela položit nebo zcela posadit. Dle mého názoru to není tak podstatné. Pokud

články bude chtít dítě sedět pod úhlem 90° pravděpodobně se stejně nebude opírat a pokud usne, není třeba zcela vodorovné polohy. Všimněte si, když je zádová opěrka položená, jestli máte stále přístup do koše na nákupy, který je pod kočárkem. Polohování musí být snadné. Jinak dítě vzbudíte pokaždé, když ho budete chtít položit. Výhodnější je samozřejmě polohování, ke kterému vám stačí jedna ruka. Některé kočárky musíte pokládat oběma, což je nepraktické, pokud potřebujete zároveň držet dítě. Madlo, o které se opírá dítě, by mělo být odnímatelné. Některé kočárky nabízí dva pultíky, jeden pro dítě a jeden pro toho, kdo kočárek tlačí. Do nich se dá upevnit např. pití. Je dobré, když je polohovatelná také opěrka pro nohy dítěte. Každé dítě roste jinak rychle a nedá se zcela předpokládat, jaká velikost mu bude vyhovovat. Bouda kočárku musí poskytovat dostatečnou ochranu před sluncem a větrem. V boudě také bývá průhled, kterým můžete vidět na dítě, i když je zatažená. Některé boudy nejsou dostatečně flexibilní a umožňují vhled na dítě pouze ve zcela zatažené poloze. Některé to chytře řeší několika zipy – takže vhled je možný v každé poloze. Zkontrolujte, zda bouda dítě dostatečně kryje v každé poloze zádové opěrky. Brzda kočárku bývá ruční nebo na nohy. Ruční brzda je možná pohodlnější, zato bývá poruchovější. Pomáhá, ale pokud jedete z kopce – můžete si přibržďovat – to s nožní brzdou nelze. Podstatná je také hmotnost kočárku a snadné složení. Některým kočárkům musíte odmontovat kola, aby se vešly do kufru auta. Popruhy, kterými je dítě přivázáno, aby nevypadlo z korby, musí být dostatečně nastavitelné na několik velikostí. Kola kočárku mohou být umělohmotná, gumová, nebo s pneumatikami – nafukovací. Nafukovací kola jsou nejpohodlnější variantou.

Doplňky Kočárku nesmí chybět pláštěnka, pokud nemáte originál, lze pořídit univerzální pláštěnku, která není příliš nákladná. U sportovního kočárku pak také nánožník. U kočárku z bazaru dávejte pozor, jestli je nánožník také inzerován. Kočárky jsou rozdílné a každý nánožník je jiný. Připevňuje se přímo ke kočárku, takže je třeba originál. Některé se připevní zipem, některé patentem či karabinou. Pokud má kočárek nafukovací kola, pak je samozřejmě nezbytná také pumpička. Většinu nelze napumpovat klasickou pumpičkou na kolo. Reference Existují samozřejmě seriózní testy kočárků zveřejněné na internetu, nebo v časopisech. Ty ale nemusí popsat zrovna ten, který se vám líbí, a navíc jsou placené. Já bych vám z vlastní zkušenosti doporučila spíše zkušenosti maminek. Buď vašich známých, nebo je naleznete na internetových diskusích. Není to samozřejmě „seriózní“ zdroj informací, ale jsou tu na jednom místě i stovky zkušeností se všemi typy a značkami kočárků. Taková diskusní fóra najdete na různých webových stránkách, věnovaných dětem a mateřství. Pokud si nevyberete nejlepší kočárek na světě, nezoufejte. Pravděpodobně nejste jediná. S většinou rodičů jsem se shodla na tom, že ani oni ho nenalezli. Jeden kočárek má totiž perfektní velikost, ale špatné polohování, další zase skvělá kola, ale příliš malý koš na nákup. Jako všechno v životě, je i koupě kočárku otázkou kompromisu. Tak přeji šťastnou ruku.

13

články

WALDORFSKÁ ŠKOLA Vážení čtenáři, po Montessori bych ráda spolu s Vámi pokračovala v exkurzích do různých alternativních výchovných a peda­ gogických směrů. Neodpustím si na začátek znovu připomenout, že tyto řádky je možno chápat jako inspiraci, nikoli jako vyčerpávající pojednání. Na následujících stránkách se pokusím velice stručně shrnout, o co se vlastně ve Waldorfské škole jedná. Pokud Vás milí čtenáři tento směr zaujme, můžete se jím dále a podrobněji zabývat například v literatuře, kterou jsem si Vám dovolila doporučit níže.

Myšlenku Waldorfské školy přivedl na svět rakouský filosof, myslitel, pedagog, dramatik a i jinak všestranná osobnost RudolfSteiner. První waldorfská škola se otevírá v září 1919 a již tehdy má 252 žáků. Většina z nich jsou potomci dělníků z Waldorfské Astorie (továrny na výrobu cigaret) a odtud také název. Hned o tři roky později jsou zakládány další a další školy v Německu, Holandsku, Anglii atd. Pan Steiner vyzdvihuje humanitně založenou nauku o člověku, která se podle něho má stát základem moderní pedagogiky. Filosofický směr, na kterém Waldorfská škola stojí je antroposofie (z řeckého anthropos – člověk a sofia – moudrost). Vysvětlit celou hloubku tohoto směru tak, jak ji popisuje sám Steiner, by bylo poměrně složité. Nyní nám proto postačí informace, že je podle něj možné člověka chápat v podstatě jako bytost tří složek. Tělo – a uspokojování potřeb tělesných, Duch – uvědomění si svého já, Duše – oblast, kde se setkává svět tělesný a duchovní. Při čemž vše je samozřejmě důkladně propojeno. Je nezbytně nutné, aby pedagog tyto složky člověka, potažmo dítěte, znal a chápal. Je to složité? Je! Inu dost bylo filosofie, teď trochu lidovější jazyk. O co vlastně jde.

14

Jaké cíle Waldorfská škola sleduje a na jakých principech pracuje? Snaží se vychovávat děti pro budoucnost. • Podporuje myšlenky svobody, rovnosti a bratrství. • Vychovává ke zdraví a odpovědnosti za něj. • Klade důraz na individualitu dítěte a rozvoj jeho dovedností a osobnosti. • Snaží se vzbuzovat zájem dítěte o vzdělání. • Pomáhá dítěti k samostudiu. Toto jsou ve zkratce hlavní body, které Waldorfskou školu tvoří. Dalšími charakteristikami jsou také iniciativa, spravedlnost, tolerance, empatie a hlavně zájem o svět a otevřenost vůči němu. Právě tyto vlastnosti jsou v pedagogice školních dětí opravdu nadčasové a nesmírně podstatné. Možná právě dnes se to skutečně ukazuje. Organizace školní docházky není nijak zvlášť výjimečná. Třídy jsou členěny podle věku, kolektiv se nemění během celé docházky. Ve většině předmětů se dívky vzdělávají společně s chlapci. Co se týče počtu dětí ve třídách, není zcela pevně stanoven. Částečně závisí na třídním učiteli. V různých zemích se pak liší zákonná hranice maximálního počtu žáku. Zajímavé je, jak se tento typ škol zabývá prostředím, ve kterém je výuka realizována. Odhlédneme-li na chvíli od ideálu, musím uznat, že každá jednotlivá škola je samozřejmě omezena reáliemi. Zejména pak financemi. Je-li to ale možné, dává přednost velkým prostorám, oknům,

články přírodním materiálům a barvám, kterým přikládá zvláštní filosofický význam. Rodiče žáků jsou považováni za nedílnou součást školního společenství. Jsou to rovnocenní partneři, kteří společně s pedagogy a dětmi vytvářejí školní prostředí. Učitel Waldorfské školy je „umělec výchovy“. Toto označení je vskutku trefné, pokud osobnost učitele opravdu vyhovuje Waldorfskému typu školy. Disponuje dostatečnou inteligencí, umí adekvátně, správně a včas reagovat, váží si osobnosti dítěte i jeho individuality, hledá k němu cestu. Jeho povinnost je být zapálený a houževnatý. A dokonce také dostatečně odpočatý k výkonu svého poslání, zejména když předstupuje před žáky. Co je mi na tomto pedagogickém směru opravdu sympatické, je vedení dítěte k tomu, aby si vytvářelo, promýšlelo a projevovalo vlastní úsudek. To zatím stále tradičnímu školství u nás zoufale chybí, a při tom je to dovednost pro život velice důležitá. Waldorfská škola také podporuje rozvoj zručnosti, uměleckého cítění nebo tělesné zdatnosti. Právě péče o tělo se dnes velmi opomíjí. Problém dětské obezity jsme v Čapích stopách již diskutovali. A v neposlední řadě musím zmínit také to, jakým způsobem waldorfský

učební plán i třídní učitel bere v úvahu věk a na něj navazující zralost dítěte. Podle ní se řídí nejen témata, ale také metodiky vyučování. Také hodnocení žáků se liší od toho, které známe z naší běžené základní školy. Na otázky učitele se například často odpovídá hromadně. Děti se při zkoušení mají cítit svobodně a dobře. Všichni nemohou být stejně dobří ve všech předmětech a kolektivní odpovědi dovolují vyniknout těm, kteří odpovědi znají a ty ostatní neuvádí do trapné situace. Vysvědčení bývá slovní. Rozhodnete-li se pro tento typ školy, neváhejte dlouho s přihláškou. Není jich mnoho. Najdete je v Praze, Olomouci, Pardubicích a nedávno se otevřela nová také v Hradci Králové. Řekněme si na rovinu, že pedagogická fakulta dnes nemá nejlepší pověst. Učitelské zaměstnání nemá dostatečné ohodnocení a to ani finanční, ani společenské. Přesto je to skutečně povolání z nejdůležitějších. Pomáhá formovat pohled našich dětí na svět, jejich budoucí životy, jejich osobnosti. Nebylo by špatné, aby právě Vašeho syna, Vaši dceru čtenáři formoval umělec výchovy? Jak jsem slíbila v úvodu článku, pro Vás, které Waldorfská škola zaujala, uvádím odkazy a literaturu, ve které se dočtete víc.

Grecmanová Helena a Eva Urbanovská: Waldorfská škola Schwartz, Eugene: Příručka pro přežití waldorfského učitele. Selg, Peter: Duchovní jádro waldorfské školy. Steiner, Rudolf: Všeobecná nauka o člověku jako základ pedagogiky Steiner, R.: Waldorfská pedagogika. Metodika a didaktika. Steiner, R.: Waldorfská pedagogika. Seminární hodiny. Steiner, R.: Výchova dítěte a metodika vyučování Steiner, R.: Hlavní body sociální otázky. Steiner, R.: Praktický výcvik myšlení. Lievegoed, Bernard C.J.: Vývojové fáze dítěte. Heydebrand, Caroline von: O duševní podstatě dítěte. www.iwaldorf.cz – stránky asociace Waldorfských škol

15

knihovnička

ROZBITÁ – PŘÍBĚH ZNEUŽÍVANÉHO A ODVRŽENÉHO DÍTĚTE Přinášíme Vám další zajímavou knihu, kterou si můžete zapůjčit z naší knihovničky ve středisku. Tentokráte jsme pro Vás vybrali zajímavou, ale také bohužel velmi smutnou knihu o příběhu malé osmileté Jodie.

Rozbitá – Příběh zneužívaného a odvrženého dítěte

„Jodie patří mezi děti, které jejich rodina zneužívá a zanedbává. Brutální sexuální zneužití, nedostatečná péče a bezohlednost k potřebám malé Jodie vedly k tomu, že úřady tuto osmiletou dívenku odebraly rodičům a hledaly pro ni náhradní rodinu. Příběh začíná ve chvíli, kdy se po čtyřech měsících náhradní péče Jodie ocitne ve své páté pěstounské rodině.“ Těmito slovy začíná představení knihy na obálce. Kdo by čekal navazující příběh s růžovým koncem, ten asi se zakončením příběhu příliš spokojený nebude. Příběh totiž vychází ze skutečných událostí a v životě bohužel vše nekončí tak, jak bychom si přáli. Autorkou knihy je pěstounka Cathy Glass, která poskytla péči a přechodný domov více než padesátce dětí. Líčí příběh dívky, o kterou se velmi starostlivě starala po dobu jednoho roku a hledala pro ni pomoc. I přes své zkušenosti si však musela opakovaně položit otázku: „Může se osobnost rozbít natolik, že už ji nebude možné poslepovat znovu dohromady, aby šťastně žila ve společnosti?“

Knížka je na pomezí odborné a volnočasové literatury. Příběh je vylíčen románovou a velmi čtivou formou, mezi dějem se však dozvíte i mnoho informací a zajímavostí o struktuře a fungování pěstounské péče ve Velké Británii.

GLASS, C. Rozbitá. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-262-0025-3

16

dětem

M OOSGUMI - RAČTE VYRÁBĚT! Znáte papíry Moosgumi, tzv. pěnové papíry? V některých papírnictvích se také prodávají pod názvem mechová pryž, seženete ji asi za 10 – 20 Kč. Ve vyrábění má široké uplatnění, snadno z ní vytvoříte veselé, barevné, prostorové obrázky na zeď či do koupelny, šperky, ozdoby nebo nejrůznější roztomilá zvířátka. Jsou silnější a odolnější než papír, můžete na ně nalepit korálky a jiné ozdoby nebo z nich něco ušít. Přinášíme Vám několik námětů z webové stánky http://www.i­creative.cz/ jak s tímto materiálem pracovat.

I NDIÁNSKÁ ČELENKA Čelenka je trochu obtížnější na výrobu než předchozí výrobky, požádejte raději dospělé, aby Vám trochu pomohli. Aby totiž dobře držela, je potřeba ji dobře slepit, nejlépe tavicí pistolí. Na tvoření si připravte: • Arch moosgumi • Tužku, nůžky • Barevné peří • Tavicí pistoli • Kloboukovou gumičku Z papíru si vystřihneme dva asi 3cm široké pruhy. Na jeden z nich tavicí pistolí přilepíme barevné peří – o přilepení raději poproste dospělé, při práci s pistolí byste se mohli spálit. Následně pečlivě přilepte druhý pruh pěny tak, aby byly se oba pruhy pěkně překrývaly a nebyly vidět spodní části pírek. Nyní si můžete čelenku jakkoli ozdobit malými kousky moosgumi jiných barev. Konce čelenky proděrujte a přivažte kloboukovou gumičku tak, aby Vám čelenka dobře držela na hlavě. :-)

17

dětem KORUNKY PRO PRINCEZNU NEBO KRÁLE Na mechovou pryž můžete i lepit, nejlépe to jde tavicí pistolí. Pokud ji však doma nemáte, zkuste zapátrat po jiném lepidle. Dobře drží například i kvalitní oboustranná lepicí páska.

TISKÁTKA Výroba tiskátek je velmi jednoduchá. Potřebovat budete: • Arch moosgumi • Nůžky • PET víčka • Tavicí pistoli nebo jiné dobré lepidlo • Tužku • Razítkovou podušku, tempery, barvy na textil……. Tužkou si předkreslete obrys písmenka, číslice, auta, zvířátka nebo jakýkoliv jiný tvar, který chcete později obtiskávat. Předkreslování jde trochu obtížněji, nejlépe jde měkkou tužkou nebo slabým fixem. Obrys poté vystřihněte a přilepte na vrchní stranu PET víčka. Díky němu se vám tiskátko bude hezky držet a nezašpiníte si ruce. Místo něj jde však použít i kus tvrdého papíru, dřevěný špalíček,…. Lepidlo nechte zaschnout a pak již můžete díky barvám vyzkoušet, jak se Vám tiskátko povedlo!

18

Na korunku budeme potřebovat: • Arch moosgumi • Kloboukovou gumičku • Tužku, nůžky, lepidlo • Ozdobné kamínky, knoflíky, třpytivá lepidla, cokoliv dle fantazie :-) Na moosgumi si tužkou předkreslete tvar korunky, který se Vám nejvíce líbí. Můžete si také předem vyrobit šablonu z tvrdého papíru a pak ji na pěnu jen obkreslit. Pokud raději používáte šablony, zapátrejte na internetu, ke stažení jich najdete hned několik. Pak již stačí korunku jen vystřihnout a ozdobit. Na obou koncích udělejte malou dírku, kde přivážete gumičku, aby Vám krásná ozdoba dobře držela na hlavě.

kontakty

KONTAKTY STOPA ČÁPA Třída Karla IV 430 Hradec Králové 500 02 Vedoucí střediska: Martin Snížek, DiS.: [email protected] tel: 773 800 292 Sociální pracovnice/ zástupce vedoucí: Mgr. Lenka Pirklová: [email protected] tel: 725 421 128 Sociální pracovnice: Jarmila Říčařová: [email protected] tel: 776 807 437 Monika Klimešová, DiS.: [email protected] tel: 608 123 891 Simona Kučerová: [email protected] tel: 725 427 401 Zdeňka Bartošová: [email protected] tel: 608 964 096 Adresa sídla Občanského sdružení Salinger: Gočárova třída 760, Hradec Králové 500 02

19